Help Print this page 
Title and reference
Lisabonská smlouva pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství, podepsaná v Lisabonu dne 13. prosince 2007

OJ C 306, 17.12.2007, p. 1–271 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
Languages, formats and link to OJ
Multilingual display
Text

17.12.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 306/1


LISABONSKÁ SMLOUVA

POZMĚŇUJÍCÍ SMLOUVU O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVU O ZALOŽENÍ EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ

(2007/C 306/01)

PREAMBULE

JEHO VELIČENSTVO KRÁL BELGIČANŮ,

PREZIDENT BULHARSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT ČESKÉ REPUBLIKY,

JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA DÁNSKA,

PREZIDENT SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO,

PREZIDENT ESTONSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTKA IRSKA,

PREZIDENT ŘECKÉ REPUBLIKY,

JEHO VELIČENSTVO KRÁL ŠPANĚLSKA,

PREZIDENT FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT ITALSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT KYPERSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT LOTYŠSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT LITEVSKÉ REPUBLIKY,

JEHO KRÁLOVSKÁ VÝSOST VELKOVÉVODA LUCEMBURSKA,

PREZIDENT MAĎARSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT MALTY,

JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA NIZOZEMSKA,

SPOLKOVÝ PREZIDENT RAKOUSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT POLSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT PORTUGALSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT RUMUNSKA,

PREZIDENT REPUBLIKY SLOVINSKO,

PREZIDENT SLOVENSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTKA FINSKÉ REPUBLIKY,

VLÁDA ŠVÉDSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,

JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,

PŘEJÍCE SI dokončit proces započatý Amsterodamskou smlouvou a Niceskou smlouvou s cílem posílit účinnost a demokratickou legitimitu Unie, jakož i zlepšit soudržnost její činnosti,

SE DOHODLI změnit Smlouvu o Evropské unii, Smlouvu o založení Evropského společenství a Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

ZA JEHO VELIČENSTVO KRÁLE BELGIČANŮ,

Guy VERHOFSTADT

předseda vlády

Karel DE GUCHT

ministr zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA BULHARSKÉ REPUBLIKY,

Sergej STANIŠEV

předseda vlády

Ivajlo KALFIN

místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA ČESKÉ REPUBLIKY,

Mirek TOPOLÁNEK

předseda vlády

Karel SCHWARZENBERG

ministr zahraničních věcí

ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU DÁNSKA,

Anders Fogh RASMUSSEN

předseda vlády

Per Stig MØLLER

ministr zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO,

Dr. Angela MERKELOVÁ

spolková kancléřka

Dr. Frank-Walter STEINMEIER

spolkový vicekancléř a spolkový ministr zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA ESTONSKÉ REPUBLIKY,

Andrus ANSIP

předseda vlády

Urmas PAET

ministr zahraničních věcí

ZA PREZIDENTKU IRSKA,

Bertie AHERN

předseda vlády (Taoiseach)

Dermot AHERN

ministr zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA ŘECKÉ REPUBLIKY,

Kostas KARAMANLIS

předseda vlády

Dora BAKOYANNISOVÁ

ministryně zahraničních věcí

ZA JEHO VELIČENSTVO KRÁLE ŠPANĚLSKA,

José Luis RODRÍGUEZ ZAPATERO

předseda vlády

Miguel Angel MORATINOS CUYAUBÉ

ministr zahraničních věcí a spolupráce

ZA PREZIDENTA FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY,

Nicolas SARKOZY

prezident

François FILLON

předseda vlády

Bernard KOUCHNER

ministr zahraničních a evropských věcí

ZA PREZIDENTA ITALSKÉ REPUBLIKY,

Romano PRODI

předseda Rady ministrů

Massimo D'ALEMA

místopředseda Rady ministrů a ministr zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA KYPERSKÉ REPUBLIKY,

Tassos PAPADOPOULOS

prezident

Erato KOZAKOU-MARCOULLISOVÁ

ministryně zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA LOTYŠSKÉ REPUBLIKY,

Valdis ZATLERS

prezident

Aigars KALVĪTIS

předseda vlády

Māris RIEKSTIŅŠ

ministr zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA LITEVSKÉ REPUBLIKY,

Valdas ADAMKUS

prezident

Gediminas KIRKILAS

předseda vlády

Petras VAITIEKŪNAS

ministr zahraničních věcí

ZA JEHO KRÁLOVSKOU VÝSOST VELKOVÉVODU LUCEMBURSKA,

Jean-Claude JUNCKER

předseda vlády, státní ministr

Jean ASSELBORN

ministr zahraničních věcí a přistěhovalectví

ZA PREZIDENTA MAĎARSKÉ REPUBLIKY,

Ferenc GYURCSÁNY

předseda vlády

Dr. Kinga GÖNCZOVÁ

ministryně zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA MALTY,

The Hon Lawrence GONZI

předseda vlády

The Hon Michael FRENDO

ministr zahraničních věcí

ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU NIZOZEMSKA,

Dr. J. P. BALKENENDE

předseda vlády

M. J. M. VERHAGEN

ministr zahraničních věcí

ZA SPOLKOVÉHO PREZIDENTA RAKOUSKÉ REPUBLIKY,

Dr. Alfred GUSENBAUER

spolkový kancléř

Dr. Ursula PLASSNIKOVÁ

spolková ministryně pro evropské a mezinárodní záležitosti

ZA PREZIDENTA POLSKÉ REPUBLIKY,

Donald TUSK

předseda vlády

Radosław SIKORSKI

ministr zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA PORTUGALSKÉ REPUBLIKY,

José SÓCRATES CARVALHO PINTO DE SOUSA

předseda vlády

Luís Filipe MARQUES AMADO

státní ministr a ministr zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA RUMUNSKA,

Traian BĂSESCU

prezident

Călin POPESCU-TĂRICEANU

předseda vlády

Adrian CIOROIANU

ministr zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA REPUBLIKY SLOVINSKO,

Janez JANŠA

předseda vlády

Dr. Dimitrij RUPEL

ministr zahraničních věcí

ZA PREZIDENTA SLOVENSKÉ REPUBLIKY,

Robert FICO

předseda vlády

Ján KUBIŠ

ministr zahraničních věcí

ZA PREZIDENTKU FINSKÉ REUBLIKY,

Matti VANHANEN

předseda vlády

Ilkka KANERVA

ministr zahraničních věcí

ZA VLÁDU ŠVÉDSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,

Fredrik REINFELDT

předseda vlády

Cecilia MALMSTRÖMOVÁ

ministryně pro evropské záležitosti

ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,

The Rt. Hon Gordon BROWN

předseda vlády

The Rt. Hon David MILIBAND

státní tajemník pro zahraniční věci a Britské společenství národů

DOHODLI NA TĚCHTO USTANOVENÍCH:

ZMĚNY SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O ZALOŽENÍ EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ

Článek 1

Smlouva o Evropské unii se mění v souladu s tímto článkem.

PREAMBULE

1)

Preambule se mění takto:

a)

vkládá se nový druhý bod, který zní:

„INSPIRUJÍCE se evropským kulturním, náboženským a humanistickým odkazem, ze kterého vzešly všeobecné hodnoty nedotknutelných a nezadatelných práv lidských bytostí, demokracie, rovnosti, svobody a právního státu,“;

b)

v dosavadním sedmém, nově osmém bodě se za slova „této smlouvy“ vkládají slova „a Smlouvy o fungování Evropské unie“;

c)

v dosavadním jedenáctém, nově dvanáctém bodě se za slova „této smlouvy“ vkládají slova „a Smlouvy o fungování Evropské unie“.

OBECNÁ USTANOVENÍ

2)

Článek 1 se mění takto:

a)

v prvním pododstavci se doplňují slova:

„..., jíž členské státy svěřují pravomoci k dosažení společných cílů“;

b)

třetí pododstavec se nahrazuje tímto:

„Unie je založena na této smlouvě a na Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen ‚Smlouvy‘). Tyto dvě smlouvy mají stejnou právní sílu. Unie nahrazuje Evropské společenství a je jeho nástupkyní.“

3)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 1a

Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.“

4)

Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

1.   Cílem Unie je podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel.

2.   Unie poskytuje svým občanům prostor svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic, ve kterém je zaručen volný pohyb osob ve spojení s vhodnými opatřeními týkajícími se ochrany vnějších hranic, azylu, přistěhovalectví a předcházení a potírání zločinnosti.

3.   Unie vytváří vnitřní trh. Usiluje o udržitelný rozvoj Evropy, založený na vyváženém hospodářském růstu a na cenové stabilitě, vysoce konkurenceschopném sociálně tržním hospodářství směřujícím k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku a na vysokém stupni ochrany a zlepšování kvality životního prostředí. Podporuje vědecký a technický pokrok.

Bojuje proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci, podporuje sociální spravedlnost a ochranu, rovnost žen a mužů, mezigenerační solidaritu a ochranu práv dítěte.

Podporuje hospodářskou, sociální a územní soudržnost a solidaritu mezi členskými státy.

Respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví.

4.   Unie vytváří hospodářskou a měnovou unii, jejíž měnou je euro.

5.   Ve svých vztazích s okolním světem Unie zastává a podporuje své hodnoty a zájmy a přispívá k ochraně svých občanů. Přispívá k míru, bezpečnosti, udržitelnému rozvoji této planety, k solidaritě a vzájemné úctě mezi národy, volnému a spravedlivému obchodování, vymýcení chudoby, ochraně lidských práv, především práv dítěte, a k přísnému dodržování a rozvoji mezinárodního práva, zejména k dodržování zásad Charty Organizace spojených národů.

6.   Unie sleduje své cíle vhodnými prostředky na základě pravomocí, které jsou jí Smlouvami svěřeny.“

5)

Článek 3 se zrušuje a vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 3a

1.   V souladu s článkem 3b náležejí pravomoci, které nejsou Smlouvami Unii svěřeny, členským státům.

2.   Unie ctí rovnost členských států před Smlouvami a jejich národní identitu, která spočívá v jejich základních politických a ústavních systémech, včetně místní a regionální samosprávy. Respektuje základní funkce státu, zejména ty, které souvisejí se zajištěním územní celistvosti, udržením veřejného pořádku a ochranou národní bezpečnosti. Zejména národní bezpečnost zůstává výhradní odpovědností každého členského státu.

3.   Podle zásady loajální spolupráce se Unie a členské státy navzájem respektují a pomáhají si při plnění úkolů vyplývajících ze Smluv.

Členské státy učiní veškerá vhodná obecná nebo zvláštní opatření k plnění závazků, které vyplývají ze Smluv nebo z aktů orgánů Unie.

Členské státy usnadňují Unii plnění jejích úkolů a zdrží se všech opatření, jež by mohla ohrozit dosažení cílů Unie.“

6)

Vkládá se nový článek, který nahrazuje článek 5 Smlouvy o založení Evropského společenství a který zní:

„Článek 3b

1.   Vymezení pravomocí Unie se řídí zásadou svěření pravomocí. Výkon těchto pravomocí se řídí zásadami subsidiarity a proporcionality.

2.   Podle zásady svěření pravomocí jedná Unie pouze v mezích pravomocí svěřených jí ve Smlouvách členskými státy pro dosažení cílů stanovených ve Smlouvách. Pravomoci, které nejsou Smlouvami Unii svěřeny, náležejí členským státům.

3.   Podle zásady subsidiarity jedná Unie v oblastech, které nespadají do její výlučné pravomoci, pouze tehdy a do té míry, pokud cílů zamýšlené činnosti nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy na úrovni ústřední, regionální či místní, ale spíše jich, z důvodu jejího rozsahu či účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie.

Orgány Unie uplatňují zásadu subsidiarity v souladu s Protokolem o používání zásad subsidiarity a proporcionality. Vnitrostátní parlamenty dbají na dodržování zásady subsidiarity v souladu s postupem uvedeným v tomto protokolu.

4.   Podle zásady proporcionality nepřekročí obsah ani forma činnosti Unie rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů Smluv.

Orgány Unie uplatňují zásadu proporcionality v souladu s Protokolem o používání zásad subsidiarity a proporcionality.“

7)

Články 4 a 5 se zrušují.

8)

Článek 6 se nahrazuje tímto:

„Článek 6

1.   Unie uznává práva, svobody a zásady obsažené v Listině základních práv Evropské unie ze dne 7. prosince 2000, ve znění upraveném dne 12. prosince 2007 ve Štrasburku, jež má stejnou právní sílu jako Smlouvy.

Listina nijak nerozšiřuje pravomoci Unie vymezené ve Smlouvách.

Práva, svobody a zásady obsažené v Listině se vykládají v souladu s obecnými ustanoveními v hlavě VII Listiny, jimiž se řídí její výklad a použití, a s náležitým přihlédnutím k vysvětlením zmíněným v Listině, jež uvádějí zdroje těchto ustanovení.

2.   Unie přistoupí k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Přistoupení k této úmluvě se nedotkne pravomocí Unie vymezených Smlouvami.

3.   Základní práva, která jsou zaručena Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a která vyplývají z ústavních tradic společných členským státům, tvoří obecné zásady práva Unie.“

9)

Článek 7 se mění takto:

a)

v odstavcích 1 a 2 se slova „zásady uvedené v čl. 6 odst. 1“ nahrazují slovy „hodnoty uvedené v článku 1a“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru a slovo „Komise“ nahrazuje slovy „Evropské komise“ a v odst. 3 prvním a druhém pododstavci se slova „této smlouvy“ nahrazují slovem „Smluv“;

b)

v odst. 1 prvním pododstavci první větě se slova „po obdržení souhlasného stanoviska“ nahrazují slovy „po obdržení souhlasu“ a zrušují se slova „a podat tomuto členskému státu vhodná doporučení“; v druhé větě se slova „požádat nezávislé osobnosti, aby v přiměřené lhůtě předložily zprávu o situaci v daném členském státě“ nahrazují slovy „podat tomuto státu doporučení“;

c)

v odstavci 2 se slova „Rada složená z hlav států nebo předsedů vlád“ nahrazují slovy „Evropská rada“ a slova „vládu tohoto členského státu vyzve, aby se k této věci vyjádřila“ se nahrazují slovy „tento členský stát vyzve, aby se k této věci vyjádřil“;

d)

odstavce 5 a 6 se nahrazují tímto:

„5.   Pro účely tohoto článku se v Evropském parlamentu, Evropské radě a Radě použijí pravidla hlasování stanovená v článku 309 Smlouvy o fungování Evropské unie.“

10)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 7a

1.   Unie rozvíjí se zeměmi ve svém sousedství výsadní vztahy s cílem vytvořit prostor prosperity a dobrých sousedských vztahů, založený na hodnotách Unie a vyznačující se úzkými a mírovými vztahy spočívajícími na spolupráci.

2.   Pro účely odstavce 1 může Unie s dotyčnými zeměmi uzavírat zvláštní dohody. Tyto dohody mohou obsahovat vzájemná práva a povinnosti, jakož i možnost vyvíjet společnou činnost. Jejich provádění podléhá pravidelným konzultacím.“

11)

Ustanovení hlavy II se začleňují do Smlouvy o založení Evropského společenství, ve znění ostatních změn a přejmenované na Smlouvu o fungování Evropské unie.

DEMOKRATICKÉ ZÁSADY

12)

Nadpis hlavy II a článek 8 se nahrazují tímto:

„HLAVA II

USTANOVENÍ O DEMOKRATICKÝCH ZÁSADÁCH

Článek 8

Ve všech svých činnostech dodržuje Unie zásadu rovnosti svých občanů, kterým se dostává od jejích orgánů, institucí a jiných subjektů stejné pozornosti. Občanem Unie je každá osoba, která má státní příslušnost členského státu. Občanství Unie doplňuje občanství členského státu, nenahrazuje je.

Článek 8a

1.   Fungování Unie je založeno na zastupitelské demokracii.

2.   Občané jsou na úrovni Unie přímo zastoupeni v Evropském parlamentu.

Členské státy jsou zastoupeny v Evropské radě svými hlavami států nebo předsedy vlád a v Radě svými vládami, kteří jsou demokraticky odpovědni buď svým vnitrostátním parlamentům, nebo svým občanům.

3.   Každý občan má právo podílet se na demokratickém životě Unie. Rozhodnutí jsou přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům.

4.   Politické strany na evropské úrovni přispívají k utváření evropského politického vědomí a k vyjadřování vůle občanů Unie.

Článek 8b

1.   Orgány dávají vhodnými způsoby občanům a reprezentativním sdružením možnost projevovat a veřejně si vyměňovat své názory na všechny oblasti činnosti Unie.

2.   Orgány udržují otevřený, transparentní a pravidelný dialog s reprezentativními sdruženími a s občanskou společností.

3.   Za účelem zajištění soudržnosti a transparentnosti činností Unie vede Evropská komise s dotčenými stranami rozsáhlé konzultace.

4.   Nejméně jeden milion občanů Unie pocházejících z podstatného počtu členských států se může ujmout iniciativy a vyzvat Evropskou komisi, aby v rámci svých pravomocí předložila vhodný návrh k otázkám, k nimž je podle mínění těchto občanů nezbytné přijetí právního aktu Unie pro účely provedení Smluv.

Postup a podmínky požadované pro tuto iniciativu jsou stanoveny v souladu s čl. 21 prvním pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie.

Článek 8c

Vnitrostátní parlamenty aktivně přispívají k dobrému fungování Unie těmito způsoby:

a)

jsou informovány orgány Unie a jsou jim postupovány návrhy legislativních aktů Unie v souladu s Protokolem o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii;

b)

zajišťují, že zásada subsidiarity je dodržována, a to v souladu s postupy stanovenými v Protokolu o používání zásad subsidiarity a proporcionality;

c)

v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva se podílejí na mechanismech hodnocení provádění politik Unie v této oblasti podle článku 61c Smlouvy o fungování Evropské unie a jsou zapojeny do politické kontroly činnosti Europolu a do hodnocení činnosti Eurojustu podle článků 69g a 69d uvedené smlouvy;

d)

podílejí se na postupech pro přijímání změn Smluv podle článku 48 této smlouvy;

e)

jsou jim oznamovány žádosti o přistoupení k Unii podle článku 49 této smlouvy;

f)

podílejí se na meziparlamentní spolupráci mezi vnitrostátními parlamenty a Evropským parlamentem v souladu s Protokolem o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii.“

ORGÁNY

13)

Ustanovení hlavy III se zrušují. Nadpis hlavy III se nahrazuje tímto:

14)

Článek 9 se nahrazuje tímto:

„Článek 9

1.   Unie má institucionální rámec, jehož cílem je podporovat její hodnoty, sledovat její cíle, sloužit jejím zájmům, zájmům jejích občanů a zájmům členských států, jakož i zajišťovat soudržnost, účinnost a kontinuitu jejích politik a činností.

Orgány Unie jsou:

Evropský parlament,

Evropská rada,

Rada,

Evropská komise (dále jen ‚Komise‘),

Soudní dvůr Evropské unie,

Evropská centrální banka,

Účetní dvůr.

2.   Každý orgán jedná v mezích působnosti svěřené mu Smlouvami a v souladu s postupy, podmínkami a cíli v nich stanovenými. Orgány mezi sebou loajálně spolupracují.

3.   Ustanovení týkající se Evropské centrální banky a Účetního dvora jakož i podrobná ustanovení o ostatních orgánech jsou obsažena ve Smlouvě o fungování Evropské unie.

4.   Evropskému parlamentu, Radě a Komisi jsou nápomocny Hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů, které plní poradní funkce.“

15)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 9a

1.   Evropský parlament vykonává společně s Radou legislativní a rozpočtovou funkci. Vykonává funkce politické kontroly a konzultace v souladu s podmínkami stanovenými Smlouvami. Volí předsedu Komise.

2.   Evropský parlament se skládá ze zástupců občanů Unie. Jejich počet nesmí překročit sedm set padesát, nepočítaje předsedu. Zastoupení občanů je zajištěno poměrným sestupným způsobem, přičemž je stanovena minimální hranice šesti členů na členský stát. Žádnému členskému státu nesmí být přiděleno více než devadesát šest míst.

Evropská rada přijme z podnětu Evropského parlamentu a po obdržení jeho souhlasu jednomyslně rozhodnutí, kterým stanoví složení Evropského parlamentu, při dodržení zásad uvedených v prvním pododstavci.

3.   Členové Evropského parlamentu jsou voleni na dobu pěti let ve všeobecných a přímých volbách svobodným a tajným hlasováním.

4.   Evropský parlament volí ze svých členů předsedu a předsednictvo.“

16)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 9b

1.   Evropská rada dává Unii nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezuje její obecné politické směry a priority. Nevykonává legislativní funkci.

2.   Evropskou radu tvoří hlavy států nebo předsedové vlád členských států společně s jejím předsedou a předsedou Komise. Jejího jednání se účastní vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

3.   Evropská rada zasedá dvakrát za půl roku; svolává ji její předseda. Vyžaduje-li to pořad jednání, mohou členové Evropské rady rozhodnout, že každému z nich bude nápomocen některý ministr a v případě předsedy Komise některý člen Komise. Vyžaduje-li to situace, svolá předseda mimořádné zasedání Evropské rady.

4.   Nestanoví-li Smlouvy jinak, rozhoduje Evropská rada konsensem.

5.   Evropská rada volí svého předsedu kvalifikovanou většinou na dobu dva a půl roku s tím, že může být zvolen dvakrát po sobě. V případě překážky nebo závažného pochybení jej může Evropská rada stejným postupem odvolat.

6.   Předseda Evropské rady:

a)

předsedá Evropské radě a vede její jednání,

b)

ve spolupráci s předsedou Komise a na základě práce Rady pro obecné záležitosti zajišťuje přípravu a kontinuitu jednání Evropské rady,

c)

usiluje o usnadnění soudržnosti a konsensu uvnitř Evropské rady,

d)

po každém zasedání Evropské rady předkládá zprávu Evropskému parlamentu.

Předseda Evropské rady zajišťuje na své úrovni a v této funkci vnější zastupování Unie v záležitostech týkajících se společné zahraniční a bezpečnostní politiky, aniž jsou dotčeny pravomoci vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

Předseda Evropské rady nesmí zastávat žádnou vnitrostátní funkci.“

17)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 9c

1.   Rada vykonává společně s Evropským parlamentem legislativní a rozpočtovou funkci. Vykonává funkce vymezování politik a koordinace v souladu s podmínkami stanovenými Smlouvami.

2.   Rada se skládá z jednoho zástupce každého členského státu na ministerské úrovni zmocněného zavazovat vládu členského státu, který zastupuje, a vykonávat hlasovací právo.

3.   Nestanoví-li Smlouvy jinak, rozhoduje Rada kvalifikovanou většinou.

4.   Ode dne 1. listopadu 2014 je kvalifikovaná většina vymezena jako nejméně 55 % členů Rady, tvořených nejméně patnácti z nich a zastupujících členské státy, které představují nejméně 65 % obyvatelstva Unie.

Blokační menšinu musí tvořit nejméně čtyři členové Rady, jinak se kvalifikovaná většina považuje za dosaženou.

Další pravidla, kterými se řídí hlasování kvalifikovanou většinou, stanoví čl. 205 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie.

5.   Přechodná ustanovení o vymezení kvalifikované většiny, která se použijí do dne 31. října 2014, jakož i ta, která se použijí mezi dnem 1. listopadu 2014 a dnem 31. března 2017, stanoví Protokol o přechodných ustanoveních.

6.   Rada zasedá v různých složeních, jejichž seznam se přijímá v souladu s článkem 201b Smlouvy o fungování Evropské unie.

Rada pro obecné záležitosti zajišťuje soudržnost prací jednotlivých složení Rady. Ve spojení s předsedou Evropské rady a Komisí připravuje zasedání Evropské rady a zajišťuje jejich návaznost.

Rada pro zahraniční věci vytváří vnější činnost Unie podle strategických směrů vymezených Evropskou radou a zajišťuje soudržnost činnosti Unie.

7.   Výbor stálých zástupců vlád členských států odpovídá za přípravu prací Rady.

8.   Rada zasedá veřejně, pokud projednává návrh legislativního aktu a hlasuje o něm. Za tímto účelem je každé zasedání Rady rozděleno na dvě části, kdy první je určena k projednávání legislativních aktů Unie a druhá nelegislativním činnostem.

9.   Předsednictví jednotlivých složení Rady, s výjimkou složení pro zahraniční věci, zajišťují zástupci členských států v Radě na základě systému rovné rotace v souladu s podmínkami stanovenými v článku 201b Smlouvy o fungování Evropské unie.“

18)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 9d

1.   Komise podporuje obecný zájem Unie a k tomuto účelu činí vhodné podněty. Zajišťuje uplatňování Smluv a opatření přijatých orgány na jejich základě. Pod kontrolou Soudního dvora Evropské unie dohlíží na uplatňování práva Unie. Plní rozpočet a řídí programy. Vykonává koordinační, výkonné a řídící funkce v souladu s podmínkami stanovenými Smlouvami. S výjimkou společné zahraniční a bezpečnostní politiky a dalších případů uvedených ve Smlouvách zajišťuje vnější zastupování Unie. Činí podněty k přijímání jednoletých a víceletých programů Unie s cílem dosáhnout interinstitucionálních dohod.

2.   Nestanoví-li Smlouvy jinak, mohou být legislativní akty Unie přijaty pouze na návrh Komise. Ostatní akty se přijímají na návrh Komise, pokud tak Smlouvy stanoví.

3.   Funkční období Komise je pětileté.

Členové Komise jsou vybíráni podle celkové způsobilosti a evropanství z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti.

Komise vykonává své funkce zcela nezávisle. Aniž je dotčen čl. 9e odst. 2, členové Komise nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády, orgánu, instituce ani jiného subjektu. Zdrží se jakéhokoli jednání neslučitelného s povahou své funkce nebo plněním svých úkolů.

4.   Komise jmenovaná v době mezi dnem vstupu v platnost Lisabonské smlouvy a dnem 31. října 2014 se skládá z jednoho státního příslušníka z každého členského státu, včetně jejího předsedy a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, který je jedním z jejích místopředsedů.

5.   Ode dne 1. listopadu 2014 se Komise včetně předsedy a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku skládá z takového počtu členů, který odpovídá dvěma třetinám počtu členských států, nerozhodne-li Evropská rada jednomyslně o změně tohoto počtu.

Členové Komise jsou vybíráni ze státních příslušníků členských států na základě systému naprosto rovné rotace mezi členskými státy umožňujícího odrážet demografickou a zeměpisnou různorodost všech členských států. Tento systém stanoví jednomyslně Evropská rada v souladu s článkem 211a Smlouvy o fungování Evropské unie.

6.   Předseda Komise:

a)

vymezuje směry, v jejichž rámci Komise plní své úkoly;

b)

rozhoduje o vnitřní organizaci Komise, aby zajistil soudržnost, výkonnost a kolegialitu její činnosti;

c)

jmenuje místopředsedy, kromě vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, z řad členů Komise.

Člen Komise odstoupí, pokud jej k tomu předseda vyzve. Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku odstoupí postupem podle čl. 9e odst. 1, pokud jej k tomu předseda vyzve.

7.   S přihlédnutím k volbám do Evropského parlamentu a po náležitých konzultacích navrhne Evropská rada kvalifikovanou většinou Evropskému parlamentu kandidáta na funkci předsedy Komise. Tohoto kandidáta zvolí Evropský parlament většinou hlasů všech svých členů. Nezíská-li potřebnou většinu, navrhne Evropská rada do jednoho měsíce kvalifikovanou většinou nového kandidáta, kterého zvolí Evropský parlament stejným postupem.

Rada vzájemnou dohodou se zvoleným předsedou přijme seznam dalších osob, které navrhuje jmenovat členy Komise. Jsou vybírány na základě návrhů členských států v souladu s kritérii uvedenými v odst. 3 druhém pododstavci a v odst. 5 druhém pododstavci.

Předseda, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a ostatní členové Komise podléhají jako sbor schválení Evropským parlamentem. Na základě tohoto schválení jmenuje Evropská rada Komisi kvalifikovanou většinou.

8.   Komise je jako sbor odpovědná Evropskému parlamentu. V souladu s článkem 201 Smlouvy o fungování Evropské unie může Evropský parlament Komisi vyslovit nedůvěru. V případě vyslovení nedůvěry členové Komise kolektivně odstoupí ze svých funkcí a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku odstoupí ze své funkce v Komisi.“

19)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 9e

1.   Evropská rada jmenuje se souhlasem předsedy Komise kvalifikovanou většinou vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Evropská rada jej může stejným postupem odvolat.

2.   Vysoký představitel vede společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Unie. Přispívá svými návrhy k vytváření této politiky a provádí ji jako zmocněnec Rady. Stejně jedná i v oblasti společné bezpečnostní a obranné politiky.

3.   Vysoký představitel předsedá Radě pro zahraniční věci.

4.   Vysoký představitel je jedním z místopředsedů Komise. Zajišťuje soudržnost vnější činnosti Unie. V rámci Komise odpovídá za úkoly, které jí přísluší v oblasti vnějších vztahů, a za koordinaci dalších hledisek vnější činnosti Unie. Při plnění těchto úkolů v Komisi, a pouze pro tyto úkoly, podléhá vysoký představitel postupům, které upravují fungování Komise, v rozsahu, v jakém je to slučitelné s odstavci 2 a 3.“

20)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 9f

1.   Soudní dvůr Evropské unie se skládá ze Soudního dvora, Tribunálu a specializovaných soudů. Zajišťuje dodržování práva při výkladu a provádění Smluv.

Členské státy stanoví prostředky nezbytné k zajištění účinné právní ochrany v oblastech pokrytých právem Unie.

2.   Soudní dvůr se skládá z jednoho soudce z každého členského státu. Jsou mu nápomocni generální advokáti.

Tribunál se skládá z nejméně jednoho soudce z každého členského státu.

Soudci a generální advokáti Soudního dvora a soudci Tribunálu jsou vybíráni z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti a které splňují požadavky článků 223 a 224 Smlouvy o fungování Evropské unie. Jsou jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států na dobu šesti let. Soudci a generální advokáti mohou být jmenováni opakovaně.

3.   Soudní dvůr Evropské unie rozhoduje v souladu se Smlouvami:

a)

o žalobách podaných členským státem, orgánem nebo fyzickými či právnickými osobami;

b)

na žádost vnitrostátních soudů o předběžných otázkách týkajících se výkladu práva Unie nebo platnosti aktů přijatých orgány;

c)

v ostatních případech uvedených ve Smlouvách.“

21)

Ustanovení hlavy IV se začleňují do Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii ve znění ostatních změn.

POSÍLENÁ SPOLUPRÁCE

22)

Hlava IV přebírá název dosavadní hlavy VII, který zní „USTANOVENÍ O POSÍLENÉ SPOLUPRÁCI“, a články 27a až 27e, 40, 40a a 40b a 43 až 45 se nahrazují novým článkem, který spolu s články 280a až 280i Smlouvy o fungování Evropské unie, jak je uvedeno v čl. 2 bodě 278 této smlouvy, rovněž nahrazuje články 11 a 11a Smlouvy o založení Evropského společenství a který zní:

„Článek 10

1.   Členské státy, které si v rámci nevýlučné pravomoci Unie přejí mezi sebou navázat posílenou spolupráci, se mohou v mezích a za podmínek uvedených v tomto článku a v článcích 280a až 280i Smlouvy o fungování Evropské unie obracet na její orgány a vykonávat tyto pravomoci při použití příslušných ustanovení Smluv.

Posílená spolupráce je zaměřena na to, aby podporovala cíle Unie, chránila její zájmy a posilovala její proces integrace. Tato spolupráce je kdykoli otevřena všem členským státům v souladu s článkem 280c Smlouvy o fungování Evropské unie.

2.   Rozhodnutí o povolení posílené spolupráce přijme Rada až jako poslední prostředek, pokud shledá, že cílů této spolupráce nelze dosáhnout v přiměřené lhůtě Unií jako celkem, a za podmínky, že se jí účastní nejméně devět členských států. Rada rozhoduje postupem podle článku 280d Smlouvy o fungování Evropské unie.

3.   Jednání Rady se mohou účastnit všichni její členové, avšak na hlasování se podílejí pouze členové Rady zastupující členské státy zúčastněné na posílené spolupráci. Pravidla hlasování jsou stanovena v článku 280e Smlouvy o fungování Evropské unie.

4.   Akty přijaté v rámci posílené spolupráce zavazují pouze zúčastněné členské státy. Nepokládají se za acquis, které musí být přijato státy kandidujícími na přistoupení k Unii.“

23)

Název hlavy V se nahrazuje tímto: „OBECNÁ USTANOVENÍ O VNĚJŠÍ ČINNOSTI UNIE A ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O SPOLEČNÉ ZAHRANIČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITICE“.

OBECNÁ USTANOVENÍ O VNĚJŠÍ ČINNOSTI

24)

Vkládají se nový nadpis kapitoly a nové články, které znějí:

„KAPITOLA 1

OBECNÁ USTANOVENÍ O VNĚJŠÍ ČINNOSTI UNIE

Článek 10a

1.   Činnost Unie na mezinárodní scéně spočívá na zásadách, které se uplatnily při jejím založení, jejím rozvoji a jejím rozšiřování a které hodlá podporovat v ostatním světě: demokracie, právní stát, univerzálnost a nedělitelnost lidských práv a základních svobod, úcta k lidské důstojnosti, zásady rovnosti a solidarity a dodržování zásad Charty Organizace spojených národů a mezinárodního práva.

Unie usiluje o rozvíjení vztahů a budování partnerství se třetími zeměmi a mezinárodními, regionálními nebo světovými organizacemi, které sdílejí zásady uvedené v prvním pododstavci. Podporuje vícestranná řešení společných problémů, především v rámci Organizace spojených národů.

2.   Unie vymezuje a provádí společné politiky a činnosti a usiluje o dosažení vysokého stupně spolupráce ve všech oblastech mezinárodních vztahů ve snaze:

a)

chránit své hodnoty, základní zájmy, svou bezpečnost, nezávislost a celistvost;

b)

upevňovat a podporovat demokracii, právní stát, lidská práva a zásady mezinárodního práva;

c)

zachovávat mír, předcházet konfliktům a posilovat mezinárodní bezpečnost v souladu s cíli a zásadami Charty Organizace spojených národů, jakož i v souladu se zásadami Helsinského závěrečného aktu a s cíli Pařížské charty, včetně těch, které se týkají vnějších hranic;

d)

podporovat udržitelný rozvoj v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti životního prostředí v rozvojových zemích s hlavním cílem vymýcení chudoby;

e)

povzbuzovat zapojení všech zemí do světové ekonomiky, včetně postupného odstraňování překážek mezinárodnímu obchodu;

f)

přispívat k vypracování mezinárodních opatření pro ochranu a zlepšení kvality životního prostředí a udržitelné hospodaření se světovými přírodními zdroji, aby se zajistil udržitelný rozvoj;

g)

pomáhat lidem, zemím a regionům čelícím přírodním nebo člověkem způsobeným pohromám; a

h)

podporovat mezinárodní systém založený na posílené mnohostranné spolupráci a na řádné správě věcí veřejných v celosvětovém měřítku.

3.   Při vypracování a provádění vnější činnosti v jednotlivých oblastech podle této hlavy a podle části páté Smlouvy o fungování Evropské unie, jakož i vnějších aspektů ostatních politik, zachovává Unie zásady a sleduje cíle uvedené v odstavcích 1 a 2.

Unie dbá na soudržnost mezi jednotlivými oblastmi své vnější činnosti a mezi těmito oblastmi a svými ostatními politikami. Rada a Komise, jimž je nápomocen vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zajišťují tuto soudržnost a za tímto účelem spolupracují.

Článek 10b

1.   Na základě zásad a cílů uvedených v článku 10a určuje Evropská rada strategické zájmy a cíle Unie.

Rozhodnutí Evropské rady o strategických zájmech a cílech Unie se vztahují na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a na jiné oblasti vnější činnosti Unie. Mohou se týkat vztahů Unie s některou zemí nebo regionem, nebo být zaměřena tematicky. Vymezují jejich trvání a prostředky, které mají poskytnout Unie a členské státy.

Evropská rada rozhoduje jednomyslně na doporučení Rady, které Rada přijímá způsobem stanoveným pro každou oblast. Rozhodnutí Evropské rady se provádějí podle postupů stanovených Smlouvami.

2.   Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky a Komise v ostatních oblastech vnější činnosti mohou Radě předkládat společné návrhy.“

SPOLEČNÁ ZAHRANIČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA

25)

Vkládají se nové nadpisy, které znějí:

26)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 10c

Činnost Unie na mezinárodní scéně podle této kapitoly spočívá na zásadách, sleduje cíle a je prováděna v souladu s obecnými ustanoveními, která jsou obsažena v kapitole 1.“

27)

Článek 11 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Pravomoc Unie v otázkách společné zahraniční a bezpečnostní politiky se vztahuje na všechny oblasti zahraniční politiky a všechny otázky týkající se bezpečnosti Unie, včetně postupného vymezení společné obranné politiky, která by mohla vést ke společné obraně.

Společná zahraniční a bezpečnostní politika podléhá zvláštním pravidlům a postupům. Je vymezována a prováděna Evropskou radou a Radou jednomyslně, nestanoví-li Smlouvy jinak. Přijímání legislativních aktů je vyloučeno. Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku vykonává v souladu se Smlouvami vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a členské státy. Zvláštní úlohu Evropského parlamentu a Komise v této oblasti vymezují Smlouvy. Soudní dvůr Evropské unie nemá v souvislosti s těmito ustanoveními pravomoc, s výjimkou své pravomoci kontrolovat dodržování článku 25b této smlouvy a přezkoumávat legalitu některých rozhodnutí, jak stanoví čl. 240a druhý pododstavec Smlouvy o fungování Evropské unie.

2.   V rámci zásad a cílů své vnější činnosti Unie vede, vymezuje a provádí společnou zahraniční a bezpečnostní politiku založenou na rozvoji vzájemné politické solidarity mezi členskými státy, na určení otázek obecného zájmu a na stále se zvyšujícím sbližování činností členských států.“

b)

dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3 a mění se takto:

i)

v prvním pododstavci se doplňují slova:

„a respektují činnost Unie v této oblasti“;

ii)

třetí pododstavec se nahrazuje tímto: „Rada a vysoký představitel dbají na dodržování těchto zásad.“

28)

Článek 12 se nahrazuje tímto:

„Článek 12

Unie vede společnou zahraniční a bezpečnostní politiku:

a)

vymezováním obecných směrů;

b)

přijímáním rozhodnutí vymezujících:

i)

akce, které má Unie provést;

ii)

postoje, které má Unie zaujmout;

iii)

podrobnosti provádění rozhodnutí uvedených v bodech i) a ii);

a

c)

posilováním systematické spolupráce mezi členskými státy při provádění jejich politiky.“

29)

Článek 13 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se slova „vymezuje zásady a“ nahrazují slovy „určuje strategické zájmy Unie, stanoví cíle a vymezuje“ a doplňuje se nová věta, která zní: „Evropská rada přijímá nezbytná rozhodnutí.“; doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Pokud to vyžaduje mezinárodní vývoj, svolá předseda Evropské rady mimořádné zasedání Evropské rady, aby ve vztahu k tomuto vývoji vymezila strategické směry politiky Unie.“;

b)

odstavec 2 se zrušuje a dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. První pododstavec se nahrazuje tímto: „Rada na základě obecných směrů a strategických směrů vymezených Evropskou radou vypracovává společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a přijímá rozhodnutí nezbytná pro vymezení a provádění této politiky.“ Druhý pododstavec se zrušuje. V dosavadním třetím, nově druhém pododstavci se slova „Rada dbá“ nahrazuje slovy „Rada a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku dbají“;

c)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„3.   Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku vykonávají vysoký představitel a členské státy za využití vnitrostátních prostředků a prostředků Unie.“

30)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 13a

1.   Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, který předsedá Radě pro zahraniční věci, přispívá svými návrhy k vypracovávání společné zahraniční a bezpečnostní politiky a zajišťuje provádění rozhodnutí přijatých Evropskou radou a Radou.

2.   Vysoký představitel zastupuje Unii v záležitostech společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Jménem Unie vede politický dialog se třetími stranami a vyjadřuje postoj Unie v mezinárodních organizacích a na mezinárodních konferencích.

3.   Při výkonu své funkce se vysoký představitel opírá o Evropskou službu pro vnější činnost. Tato služba působí ve spolupráci s diplomatickými službami členských států a skládá se z úředníků příslušných oddělení generálního sekretariátu Rady a Komise, jakož i z vyslaného personálu vnitrostátních diplomatických služeb. Organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost stanoví rozhodnutí Rady. Rada rozhoduje na návrh vysokého představitele po konzultaci s Evropským parlamentem a po obdržení souhlasu Komise.“

31)

Článek 14 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se první dvě věty nahrazují tímto: „Vyžaduje-li mezinárodní situace operativní akci Unie, přijme Rada nezbytná rozhodnutí.“ a v dosavadní třetí, nově druhé větě se slova „Ve společných akcích“ nahrazují slovy „V rozhodnutích“;

b)

dosavadní odstavec 2 se stává druhým pododstavcem odstavce 1, v jeho první větě se slova „společné akce“ nahrazují slovy „rozhodnutí podle odstavce 1“ a slova „této akce“ se nahrazují slovy „tohoto rozhodnutí“ a poslední věta se zrušuje;

c)

dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2 a slova „Společné akce“ se nahrazují slovy „Rozhodnutí podle odstavce 1“;

d)

dosavadní odstavec 4 se zrušuje a dosavadní odstavce 5, 6 a 7 se označují jako odstavce 3, 4 a 5;

e)

v dosavadním odstavci 5, nově označeném jako odstavec 3, první větě se slova „v rámci společné akce, se oznámí s dostatečným předstihem“ nahrazují slovy „na základě rozhodnutí podle odstavce 1, oznámí dotčený členský stát s dostatečným předstihem“;

f)

v dosavadním odstavci 6, nově označeném jako odstavec 4, první větě se slova „nerozhodla-li Rada“ nahrazují slovy „nebylo-li rozhodnutí podle odstavce 1 přezkoumáno“ a slova „společné akce“ se nahrazují slovy „tohoto rozhodnutí“;

g)

v dosavadním odstavci 7, nově označeném jako odstavec 5, se slova „společné akce“ nahrazují v první větě slovy „rozhodnutí podle tohoto článku“ a v druhé větě slovy „rozhodnutí podle odstavce 1“ a v druhé větě se slova „její účinnost“ nahrazují slovy „jeho účinnost“.

32)

V článku 15 se slova „Rada zaujímá společné postoje. Společné postoje vymezují“ nahrazují slovy „Rada přijímá rozhodnutí, která vymezují“ a slova „se společnými postoji“ se nahrazují slovy „s postoji Unie“.

33)

Vkládá se článek 15a, který přebírá znění dosavadního článku 22 s těmito změnami:

a)

v odstavci 1 se slova „Každý členský stát nebo Komise“ nahrazují slovy „Každý členský stát, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, anebo vysoký představitel s podporou Komise“ a před slovo „návrhy“ se vkládají slova „podněty a“;

b)

v odstavci 2 se slova „svolá předsednictví“ nahrazují slovy „svolá vysoký představitel“ a zrušují se slova „Komise nebo“.

34)

Vkládá se článek 15b, který přebírá znění dosavadního článku 23 s těmito změnami:

a)

v odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto: „Rozhodnutí podle této kapitoly přijímá Evropská rada a Rada jednomyslně, není-li v této kapitole stanoveno jinak. Přijímání legislativních aktů je vyloučeno.“ a v druhém pododstavci se poslední věta nahrazuje tímto: „Zastupují-li členové Rady, kteří učinili takové prohlášení, nejméně jednu třetinu členských států, které představují nejméně jednu třetinu obyvatelstva Unie, není rozhodnutí přijato.“;

b)

odstavec 2 se mění takto:

i)

první odrážka se nahrazuje tímto:

„—

přijímá-li rozhodnutí, které vymezuje akci nebo postoj Unie na základě rozhodnutí Evropské rady týkajícího se strategických zájmů a cílů Unie podle čl. 10b odst. 1,

přijímá-li rozhodnutí, které vymezuje akci nebo postoj Unie, na návrh, jenž jí předkládá vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku na základě zvláštní žádosti, kterou mu Evropská rada předala z vlastního podnětu nebo z podnětu vysokého představitele,“;

ii)

v dosavadní druhé, nově třetí odrážce se slova „společné akce nebo společného postoje“ nahrazují slovy „rozhodnutí, které vymezuje akci nebo postoj Unie“;

iii)

v druhém pododstavci první větě se slova „z důležitých důvodů“ nahrazují slovy „ze zásadních důvodů“; poslední věta se nahrazuje tímto: „Vysoký představitel v úzké konzultaci s dotyčným členským státem hledá řešení přijatelné pro tento stát. Pokud je nenajde, může Rada kvalifikovanou většinou požádat, aby byla věc předložena Evropské radě k jednomyslnému rozhodnutí.“;

iv)

třetí pododstavec se nahrazuje následujícím novým odstavcem, přičemž dosavadní poslední pododstavec se stává odstavcem 4 a dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5:

„3.   Evropská rada může jednomyslně přijmout rozhodnutí, jímž stanoví, že Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou v případech jiných než uvedených v odstavci 2.“

c)

v dosavadním posledním pododstavci, nově označeném jako odstavec 4, se slova „Tento odstavec se nevztahuje“ nahrazují slovy „Odstavce 2 a 3 se nevztahují“.

35)

Článek 16 se mění takto:

a)

dosavadní jediná věta se nahrazuje tímto: „S cílem vymezit společný přístup vedou členské státy v Evropské radě a v Radě vzájemné konzultace o všech otázkách obecného zájmu týkajících se společné zahraniční a bezpečnostní politiky.“;

b)

za první větu se vkládají nové věty, které znějí: „Dříve než členský stát podnikne jakékoli kroky na mezinárodní scéně nebo přijme jakýkoli závazek, který by mohl mít dopad na zájmy Unie, vede v Evropské radě nebo v Radě konzultace s ostatními členskými státy. Sbližováním činností zajišťují členské státy, že je Unie schopná prosazovat své zájmy a hodnoty na mezinárodní scéně. Členské státy jsou mezi sebou solidární.“;

c)

doplňují se dva nové pododstavce, které znějí:

„Vymezila-li Evropská rada nebo Rada společný přístup Unie ve smyslu prvního pododstavce, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a ministři zahraničních věcí členských států koordinují svou činnost v Radě.

Diplomatická zastoupení členských států a delegace Unie ve třetích zemích a při mezinárodních organizacích mezi sebou spolupracují a přispívají k vytváření a provádění společného přístupu.“

36)

Dosavadní článek 17 se stává článkem 28a a mění se podle bodu 49.

37)

Článek 18 se mění takto:

a)

odstavce 1 až 4 se zrušují;

b)

v dosavadním odstavci 5, který nově není číslován, se slova „…, kdykoli to považuje za nezbytné,“ nahrazují slovy „na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku“ a doplňuje se nová věta, která zní: „Zvláštní zástupce vykonává svou funkci pod vedením vysokého představitele.“

38)

Článek 19 se mění takto:

a)

v odst. 1 prvním a druhém pododstavci se slova „své společné postoje“ a slova „společné postoje“ nahrazují slovy „postoje Unie“ a v prvním pododstavci se doplňuje nová věta, která zní: „Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku zajišťuje organizaci této koordinace.“;

b)

odstavec 2 se mění takto:

i)

v prvním pododstavci se slova „Aniž je dotčen odstavec 1 a čl. 14 odst. 3,“ nahrazují slovy „V souladu s čl. 11 odst. 3“ a za slova „nezúčastněné členské státy“ se vkládají slova „a vysokého představitele“;

ii)

v druhém pododstavci první větě se za slova „ostatní členské státy“ vkládají slova „a vysokého představitele“ a v druhé větě se zrušuje slovo „stálými“;

iii)

doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Vymezila-li Unie postoj k některé otázce, která je na pořadu jednání Rady bezpečnosti Organizace spojených národů, požádají členské státy, které v ní zasedají, aby byl vysoký představitel vyzván k přednesení postoje Unie.“

39)

Článek 20 se mění takto:

a)

v prvním pododstavci se slova „zastoupení Komise“ nahrazují slovy „delegace Unie“ a slova „společných postojů a společných akcí přijatých Radou“ se nahrazují slovy „rozhodnutí, která vymezují postoje a akce Unie, přijatých na základě této kapitoly“;

b)

v druhém pododstavci se slova „…, vypracováváním společných hodnocení a přispíváním k provádění ustanovení článku 20 Smlouvy o založení Evropského společenství“ nahrazují slovy „a vypracováváním společných hodnocení“;

c)

doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Přispívají k provádění práva občanů Unie na ochranu na území třetí země podle čl. 17 odst. 2 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie a opatření přijatých na základě článku 20 uvedené smlouvy.“

40)

Článek 21 se mění takto:

a)

první pododstavec se nahrazuje tímto:

„Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku pravidelně konzultuje s Evropským parlamentem hlavní hlediska a základní volby společné zahraniční a bezpečnostní politiky a společné bezpečnostní a obranné politiky a informuje jej o vývoji těchto politik. Zajišťuje, aby názory Evropského parlamentu byly náležitě brány v úvahu. Do informování Evropského parlamentu mohou být zapojeni zvláštní zástupci.“;

b)

v druhém pododstavci první větě se slova „klást dotazy nebo jí dávat doporučení“ nahrazují slovy „a vysokému představiteli klást dotazy nebo jim podávat doporučení“; v druhé větě se slovo „Každoročně“ nahrazuje slovy „Dvakrát ročně“ a doplňují se slova „…, včetně společné bezpečnostní a obranné politiky“.

41)

Dosavadní článek 22 se stává článkem 15a a mění se podle bodu 33.

42)

Dosavadní článek 23 se stává článkem 15b a mění se podle bodu 34.

43)

Článek 24 se nahrazuje tímto:

„Článek 24

Unie může uzavřít dohody s jedním nebo více státy nebo mezinárodními organizacemi v oblastech spadajících do této kapitoly.“

44)

Článek 25 se mění takto:

a)

v prvním pododstavci první větě se slova „Smlouvy o založení Evropského společenství“ nahrazují slovy „Smlouvy o fungování Evropské unie“ a za slova „na její žádost“ se vkládají slova „…, na žádost vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku“; v druhé větě se slova „aniž je dotčena působnost předsednictví a Komise“ nahrazují slovy „aniž jsou dotčeny pravomoci vysokého představitele“;

b)

druhý pododstavec se nahrazuje tímto: „V rámci této kapitoly vykonává Politický a bezpečnostní výbor pod odpovědností Rady a vysokého představitele politickou kontrolu a strategické řízení při operacích k řešení krizí podle článku 28b.“;

c)

ve třetím pododstavci se zrušují slova „…, aniž je dotčen článek 47“.

45)

Články 26 a 27 se zrušují. Vkládají se následující nové články, přičemž článek 25b současně nahrazuje článek 47:

„Článek 25a

V souladu s článkem 16b Smlouvy o fungování Evropské unie a odchylně od jeho odstavce 2 přijímá Rada rozhodnutí, které stanoví pravidla o ochraně fyzických osob při zpracovávání osobních údajů členskými státy, pokud vykonávají činnosti spadající do oblasti působnosti této kapitoly, a pravidla o volném pohybu těchto údajů. Dodržování těchto pravidel podléhá kontrole nezávislými orgány.

Článek 25b

Provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky se nedotýká uplatňování postupů a rozsahu pravomocí orgánů, které Smlouvy stanoví pro výkon pravomocí Unie uvedených v článcích 2b až 2e Smlouvy o fungování Evropské unie.

Stejně tak se provádění politik uvedených v daných článcích nedotýká uplatňování postupů a rozsahu pravomocí orgánů, které Smlouvy stanoví pro výkon pravomocí Unie podle této kapitoly.“

46)

Články 27a až 27e, týkající se posílené spolupráce, se nahrazují článkem 10 podle bodu 22.

47)

Článek 28 se mění takto:

a)

odstavec 1 se zrušuje a dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2; v celém článku se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovem „Unie“;

b)

v dosavadním odstavci 2, nově označeném jako odstavec 1, se slova „na základě ustanovení týkajících se oblastí uvedených v této hlavě“ nahrazují slovy „při provádění této kapitoly“;

c)

v dosavadním odstavci 3, nově označeném jako odstavec 2, prvním pododstavci se slova „v souvislosti s prováděním výše uvedených ustanovení“ nahrazují slovy „při provádění této kapitoly“;

d)

odstavec 4 se zrušuje a doplňuje se nový odstavec, který zní:

„3.   Rada přijme rozhodnutí, kterým stanoví zvláštní postupy pro zajištění rychlého přístupu k prostředkům rozpočtu Unie určeným k naléhavému financování iniciativ v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky, a zejména k přípravným činnostem pro mise podle čl. 28a odst. 1 a článku 28b. Rozhoduje po konzultaci s Evropským parlamentem.

Činnosti pro přípravu misí uvedených v čl. 28a odst. 1 a článku 28b, které nejsou hrazeny z rozpočtu Unie, jsou financovány z fondu pro zahájení operace vytvořeného příspěvky členských států.

Rada přijme kvalifikovanou většinou na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku rozhodnutí, kterými stanoví:

a)

postupy vytvoření a financování fondu pro zahájení operace, zejména finanční částky přidělené fondu;

b)

postupy správy fondu pro zahájení operace;

c)

postupy finanční kontroly.

Pokud plánovaná mise podle čl. 28a odst. 1 a článku 28b nemůže být hrazena z rozpočtu Unie, pověří Rada využitím tohoto fondu vysokého představitele. Vysoký představitel předloží Radě zprávu o provedení tohoto pověření.“

SPOLEČNÁ BEZPEČNOSTNÍ A OBRANNÁ POLITIKA

48)

Vkládá se nový název oddílu, který zní:

49)

Vkládá se článek 28a, který přebírá znění dosavadního článku 17 s těmito změnami:

a)

dosavadní odstavec 1 se označuje jako odstavec 2 a vkládá se nový odstavec, který zní:

„1.   Společná bezpečnostní a obranná politika je nedílnou součástí společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Zajišťuje Unii operativní schopnost, která se opírá o civilní a vojenské prostředky. Unie je může použít pro mise vedené mimo území Unie k udržení míru, předcházení konfliktům a posílení mezinárodní bezpečnosti v souladu se zásadami Charty Organizace spojených národů. Plnění těchto úkolů je založeno na využití schopností poskytnutých členskými státy.“;

b)

dosavadní odstavec 1, nově označený jako odstavec 2, se mění takto:

i)

první pododstavec se nahrazuje tímto:

„2.   Společná bezpečnostní a obranná politika zahrnuje postupné vymezení společné obranné politiky Unie. Ta povede ke společné obraně, jakmile o tom Evropská rada jednomyslně rozhodne. V tomto případě doporučí členským státům přijetí takového rozhodnutí v souladu s jejich ústavními předpisy.“;

ii)

v druhém pododstavci se slova „podle tohoto článku“ nahrazují slovy „podle tohoto oddílu“;

iii)

třetí pododstavec se zrušuje.

c)

dosavadní odstavce 2 až 5 se nahrazují tímto:

„3.   Pro provádění společné bezpečnostní a obranné politiky dávají členské státy Unii k dispozici civilní a vojenské schopnosti, aby přispěly k plnění cílů vymezených Radou. Členské státy, které mezi sebou ustavily mnohonárodní síly, je mohou rovněž dát k dispozici společné bezpečnostní a obranné politice.

Členské státy se zavazují, že budou své vojenské schopnosti postupně zdokonalovat. Agentura pro oblast rozvoje obranných schopností, výzkumu, pořizování a vyzbrojování (dále jen ‚Evropská obranná agentura‘) určuje operativní potřeby, podporuje opatření k jejich uspokojování, přispívá k určení a případně k provádění všech účelných opatření pro posílení výrobní a technologické základny v oblasti obrany, podílí se na vymezení evropské politiky schopností a vyzbrojování a napomáhá Radě při hodnocení zlepšování vojenských schopností.

4.   Rozhodnutí týkající se společné bezpečnostní a obranné politiky včetně těch, která se týkají zahájení mise podle tohoto článku, přijímá Rada jednomyslně na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku nebo z podnětu některého členského státu. Vysoký představitel může, případně společně s Komisí, navrhnout, aby byly využity vnitrostátní prostředky i nástroje Unie.

5.   K zachování hodnot Unie a službě jejím zájmům může Rada v rámci Unie pověřit provedením mise skupinu členských států. Provádění této mise se řídí článkem 28c.

6.   Členské státy, jejichž vojenské schopnosti splňují vyšší kritéria a které přijaly v této oblasti přísnější závazky s ohledem na vedení těch nejnáročnějších misí, naváží v rámci Unie stálou strukturovanou spolupráci. Tato spolupráce se řídí článkem 28e. Nedotýká se článku 28b.

7.   Pokud se členský stát stane na svém území cílem ozbrojeného napadení, poskytnou mu ostatní členské státy pomoc a podporu všemi prostředky, které jsou v jejich moci, v souladu s článkem 51 Charty Organizace spojených národů. Tím není dotčena zvláštní povaha bezpečnostní a obranné politiky některých členských států.

Závazky a spolupráce v této oblasti jsou v souladu se závazky v rámci Organizace Severoatlantické smlouvy, která zůstává pro ty členské státy, které jsou jejími členy, základem jejich společné obrany a fórem pro její provádění.“

50)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 28b

1.   Mise uvedené v čl. 28a odst. 1, při kterých může Unie použít civilní a vojenské prostředky, zahrnují společné akce v oblasti odzbrojení, humanitární a záchranné mise, poradní a pomocné mise ve vojenské oblasti, mise pro předcházení konfliktům a udržení míru, mise bojových sil k řešení krizí, včetně misí pro prosazování míru a stabilizačních operací po ukončení konfliktů. Všechny tyto mise mohou přispívat k boji proti terorismu, včetně podpory třetích zemí v boji proti terorismu na jejich území.

2.   Rada přijímá rozhodnutí týkající se misí uvedených v odstavci 1, ve kterých vymezí jejich cíle, rozsah a obecné podmínky jejich provádění. Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku pod vedením Rady a v úzkém a stálém styku s Politickým a bezpečnostním výborem zajišťuje koordinaci civilních a vojenských aspektů těchto misí.

Článek 28c

1.   V rámci rozhodnutí přijatých podle článku 28b může Rada svěřit provádění některé mise skupině členských států, které si to přejí a mají pro takovou misi nezbytné schopnosti. Tyto členské státy se ve spojení s vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku mezi sebou dohodnou na řízení této mise.

2.   Členské státy účastnící se mise informují o vývoji mise pravidelně Radu z vlastního podnětu nebo na žádost jiného členského státu. Členské státy účastnící se mise neprodleně informují Radu v případě, kdy by provedení mise mělo podstatné následky nebo by vyžadovalo změnu cíle, rozsahu nebo podmínek mise stanovených rozhodnutím podle odstavce 1. V takových případech přijme Rada nezbytná rozhodnutí.

Článek 28d

1.   Evropská obranná agentura, uvedená v čl. 28a odst. 3, má pod vedením Rady za úkol:

a)

přispívat k určení cílů vojenských schopností členských států a hodnotit dodržování závazků týkajících se schopností přislíbených členskými státy;

b)

podporovat harmonizaci operativních potřeb a přijímání účinných a slučitelných akvizičních metod;

c)

navrhovat mnohostranné projekty pro plnění cílů z hlediska vojenských schopností a zajišťovat koordinaci programů prováděných členskými státy a řízení zvláštních programů spolupráce;

d)

podporovat výzkum v oblasti obranných technologií, koordinovat a plánovat společnou výzkumnou činnost a studie technických řešení odpovídajících budoucím operativním potřebám;

e)

přispívat k určování a případně k provádění všech účelných opatření pro posílení průmyslové a technologické základny v oblasti obrany a pro zlepšení účinnosti vojenských výdajů.

2.   Evropské obranná agentura je otevřena všem členským státům, které si přejí podílet se na její činnosti. Rada kvalifikovanou většinou přijme rozhodnutí vymezující statut, sídlo a způsob fungování agentury. Toto rozhodnutí přihlíží ke stupni skutečného podílu na činnostech agentury. V rámci agentury se vytvářejí zvláštní skupiny sdružující členské státy, jež vedou společné projekty. Agentura plní své úkoly ve spojení s Komisí, je-li to třeba.

Článek 28e

1.   Členské státy, které si přejí účastnit se stálé strukturované spolupráce uvedené v čl. 28a odst. 6, splňují kritéria a přijímají závazky týkající se vojenských schopností stanovené v Protokolu o stálé strukturované spolupráci, oznámí svůj záměr Radě a vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

2.   Do tří měsíců od oznámení podle odstavce 1 přijme Rada rozhodnutí o zřízení stálé strukturované spolupráce a stanoví seznam zúčastněných členských států. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou po konzultaci s vysokým představitelem.

3.   Každý členský stát, který si v pozdějším stadiu přeje účastnit se stálé strukturované spolupráce, oznámí svůj záměr Radě a vysokému představiteli.

Rada přijme rozhodnutí, kterým potvrdí účast dotyčného členského státu, který splňuje kritéria a přijímá závazky stanovené v článcích 1 a 2 Protokolu o stálé strukturované spolupráci. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou po konzultaci s vysokým představitelem. Na hlasování se podílejí pouze členové Rady zastupující zúčastněné členské státy.

Kvalifikovaná většina je vymezena v souladu s čl. 205 odst. 3 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie.

4.   Pokud zúčastněný členský stát již nesplňuje kritéria nebo není již schopen dostát závazkům stanoveným v článcích 1 a 2 Protokolu o stálé strukturované spolupráci, může Rada přijmout rozhodnutí o pozastavení účasti tohoto členského státu.

Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou. Na hlasování se podílejí pouze členové Rady zastupující zúčastněné členské státy, s výjimkou dotyčného členského státu.

Kvalifikovaná většina je vymezena v souladu s čl. 205 odst. 3 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie.

5.   Pokud si zúčastněný členský stát přeje odstoupit ze stálé strukturované spolupráce, oznámí své rozhodnutí Radě, která vezme na vědomí, že dotyčný členský stát ukončil svou účast.

6.   Rozhodnutí a doporučení Rady v rámci stálé strukturované spolupráce jiná než uvedená v odstavcích 2 až 5 se přijímají jednomyslně. Pro účely tohoto odstavce je k jednomyslnosti třeba pouze hlasů zástupců zúčastněných členských států.“

51)

Články 29 až 39 hlavy VI, týkající se justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce, se nahrazují kapitolami 1, 4 a 5 části třetí hlavy IV Smlouvy o fungování Evropské unie. Jak je uvedeno v čl. 2 bodech 64, 67 a 68 této smlouvy, nahrazuje se článek 29 článkem 61 Smlouvy o fungování Evropské unie, článek 30 články 69f a 69g uvedené smlouvy, článek 31 články 69a, 69b a 69d uvedené smlouvy, článek 32 článkem 69h uvedené smlouvy, článek 33 článkem 61e uvedené smlouvy a článek 36 článkem 61d uvedené smlouvy. Název hlavy se zrušuje a její číslo se stává číslem hlavy, která se týká závěrečných ustanovení.

52)

Články 40, 40a a 40b hlavy VI a články 43 až 45 hlavy VII, týkající se posílené spolupráce, se nahrazují článkem 10 podle bodu 22 a nadpis hlavy VII se zrušuje.

53)

Články 41 a 42 se zrušují.

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

54)

Dosavadní hlava VIII, týkající se závěrečných ustanovení, se označuje jako hlava VI; tato hlava a články 48, 49 a 53 se mění podle bodů 56, 57 a 62. Článek 47 se nahrazuje článkem 25b podle bodu 45 a články 46 a 50 se zrušují.

55)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 46a

Unie má právní subjektivitu.“

56)

Článek 48 se nahrazuje tímto:

„Článek 48

1.   Smlouvy mohou být změněny řádným postupem pro přijímání změn. Mohou být rovněž změněny zjednodušeným postupem pro přijímání změn.

2.   Vláda kteréhokoli členského státu, Evropský parlament nebo Komise mohou Radě předkládat návrhy na změnu Smluv. Tyto návrhy mohou mimo jiné směřovat k rozšíření nebo omezení pravomocí svěřených Unii ve Smlouvách. Tyto návrhy předá Rada Evropské radě a oznámí se vnitrostátním parlamentům.

3.   Přijme-li Evropská rada prostou většinou po konzultaci s Evropským parlamentem a Komisí kladné rozhodnutí ve vztahu k posouzení navrhovaných změn, svolá předseda Evropské rady konvent složený ze zástupců vnitrostátních parlamentů, hlav států nebo předsedů vlád členských států, Evropského parlamentu a Komise. Institucionální změny v měnové oblasti jsou rovněž konzultovány s Evropskou centrální bankou. Konvent přezkoumá návrhy změn a konsensem přijme doporučení pro konferenci zástupců vlád členských států podle odstavce 4.

Evropská rada může po obdržení souhlasu Evropského parlamentu prostou většinou rozhodnout, že konvent nesvolá, pokud to není odůvodněné rozsahem navrhovaných změn. V tom případě vymezí Evropská rada mandát pro konferenci zástupců vlád členských států.

4.   Konferenci zástupců vlád členských států svolá předseda Rady, aby se společně dohodly změny, které mají být ve Smlouvách provedeny.

Změny vstoupí v platnost po ratifikaci všemi členskými státy v souladu s jejich ústavními předpisy.

5.   Pokud Lisabonskou smlouvu po dvou letech od jejího podpisu ratifikovaly čtyři pětiny členských států a jeden nebo více členských států se při její ratifikaci setkalo s obtížemi, bude se touto otázkou zabývat Evropská rada.

6.   Vláda každého členského státu, Evropský parlament nebo Komise mohou předložit Evropské radě návrhy na změnu všech nebo části ustanovení části třetí Smlouvy o fungování Evropské unie, která se týkají vnitřních politik a činností Unie.

Evropská rada může přijmout rozhodnutí o změně všech nebo části ustanovení části třetí Smlouvy o fungování Evropské unie. Evropská rada rozhoduje jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem a Komisí a, v případě institucionálních změn v měnové oblasti, s Evropskou centrální bankou. Toto rozhodnutí vstoupí v platnost až po schválení členskými státy v souladu s jejich ústavními předpisy.

Rozhodnutí podle druhého pododstavce nesmí rozšířit pravomoci svěřené Unii Smlouvami.

7.   Stanoví-li Smlouva o fungování Evropské unie nebo hlava V této smlouvy, že Rada rozhoduje v určité oblasti nebo v určitém případě jednomyslně, může Evropská rada přijmout rozhodnutí, které Radě umožní v této oblasti nebo v tomto případě rozhodovat kvalifikovanou většinou. Tento pododstavec se nepoužije na rozhodnutí související s vojenstvím nebo obranou.

Stanoví-li Smlouva o fungování Evropské unie, že Rada přijímá legislativní akty zvláštním legislativním postupem, může Evropská rada přijmout rozhodnutí, kterým umožní přijímat tyto akty řádným legislativním postupem.

Každá iniciativa Evropské rady na základě prvního nebo druhého pododstavce se oznámí vnitrostátním parlamentům. Vysloví-li některý vnitrostátní parlament ve lhůtě do šesti měsíců od tohoto oznámení svůj nesouhlas, rozhodnutí uvedené v prvním nebo druhém pododstavci se nepřijme. Není-li nesouhlas vysloven, může Evropská rada toto rozhodnutí přijmout.

Evropská rada rozhoduje o přijetí rozhodnutí uvedených v prvním nebo druhém pododstavci jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu, který se usnáší většinou hlasů všech svých členů.“

57)

V článku 49 se první pododstavec mění takto:

a)

v první větě se slova „uznává zásady uvedené v čl. 6 odst. 1“ nahrazují slovy „uznává hodnoty uvedené v článku 1a a zavazuje se k jejich podpoře“;

b)

v druhé větě se slova „Svou žádost podává“ nahrazují slovy „O této žádosti je informován Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty. Žadatelský stát podává svou žádost“; slova „vyjádřeného nadpoloviční většinou všech jeho členů“ se nahrazují slovy „který se usnáší většinou hlasů všech svých členů“;

c)

doplňuje se nová věta, která zní: „Kritéria pro přistoupení, na nichž se dohodne Evropská rada, budou zohledněna.“

58)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 49a

1.   Každý členský stát se v souladu se svými ústavními předpisy může rozhodnout z Unie vystoupit.

2.   Členský stát, který se rozhodne vystoupit, oznámí svůj záměr Evropské radě. S ohledem na pokyny Evropské rady Unie sjedná a uzavře s tímto státem dohodu o podmínkách jeho vystoupení, s přihlédnutím k rámci jeho budoucích vztahů s Unií. Tato dohoda se sjednává v souladu s čl. 188n odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie. Jménem Unie ji uzavře Rada, která rozhoduje kvalifikovanou většinou po obdržení souhlasu Evropského parlamentu.

3.   Smlouvy přestávají být pro dotyčný stát použitelné dnem vstupu dohody o vystoupení v platnost, nebo, nedojde-li k tomu, dva roky po oznámení podle odstavce 2, nerozhodne-li Evropská rada jednomyslně po dohodě s dotyčným členským státem o prodloužení této lhůty.

4.   Pro účely odstavců 2 a 3 se člen Evropské rady nebo Rady, který zastupuje vystupující členský stát, nepodílí na jednáních ani rozhodnutích Evropské rady nebo Rady, která se jej týkají.

Kvalifikovaná většina je vymezena v souladu s čl. 205 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie.

5.   Pokud stát, který z Unie vystoupil, požádá o nové přistoupení, podléhá tato žádost postupu podle článku 49.“

59)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 49b

Protokoly ke Smlouvám a jejich přílohy tvoří jejich nedílnou součást.“

60)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 49c

1.   Smlouvy se vztahují na Belgické království, Bulharskou republiku, Českou republiku, Dánské království, Spolkovou republiku Německo, Estonskou republiku, Irsko, Řeckou republiku, Španělské království, Francouzskou republiku, Italskou republiku, Kyperskou republiku, Lotyšskou republiku, Litevskou republiku, Lucemburské velkovévodství, Maďarskou republiku, Republiku Malta, Nizozemské království, Rakouskou republiku, Polskou republiku, Portugalskou republiku, Rumunsko, Republiku Slovinsko, Slovenskou republiku, Finskou republiku, Švédské království a Spojené království Velké Británie a Severního Irska.

2.   Územní působnost Smluv je vymezena v článku 311a Smlouvy o fungování Evropské unie.“

61)

Článek 53 se mění takto:

a)

dosavadní první pododstavec se označuje jako odstavec 1; seznam jazyků se doplňuje o jazyky uvedené v dosavadním čl. 53 druhém pododstavci a druhý pododstavec se zrušuje;

b)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„2.   Tato smlouva může být rovněž přeložena do jakéhokoliv jazyka určeného členskými státy z těch jazyků, jež jsou podle ústavního řádu těchto členských států úředními jazyky na jejich celém území nebo jeho části. Dotyčný členský stát předá ověřený opis těchto překladů, který bude uložen v archivu Rady.“

Článek 2

Smlouva o založení Evropského společenství se mění v souladu s tímto článkem.

1)

Název Smlouvy se nahrazuje tímto: „Smlouva o fungování Evropské unie“.

A.   HORIZONTÁLNÍ ZMĚNY

2)

V celé smlouvě se:

a)

slova „Společenství“ nebo „Evropské společenství“ nahrazují slovem „Unie“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru, slova „Evropská společenství“ nahrazují slovy „Evropská unie“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru a příslušná věta se případně odpovídajícím způsobem mluvnicky upravuje; tento bod se netýká čl. 136 prvního pododstavce (druhý výskyt) a čl. 299 odst. 6 písm. c), nově čl. 311a odst. 5 písm. c);

b)

slova „tato smlouva“ nahrazují slovem „Smlouvy“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru a příslušná věta se případně odpovídajícím způsobem mluvnicky upravuje; tento bod se netýká čl. 182 třetího pododstavce a článků 312 a 313;

c)

slova „Rada (…) postupem podle článku 251“ nahrazují slovy „Evropský parlament a Rada (…) řádným legislativním postupem“ a slova „postup uvedený v článku 251“ nebo „postup podle článku 251“ nahrazují slovy „řádný legislativní postup“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru a řízené sloveso se případně převádí do množného čísla;

d)

zrušují slova „kvalifikovanou většinou“, „rozhodnutím přijatým kvalifikovanou většinou“, „vyjádřeným kvalifikovanou většinou“, „která rozhoduje kvalifikovanou většinou“ a „přijatého kvalifikovanou většinou“;

e)

slova „Rada zasedající na úrovni hlav států nebo předsedů vlád“ nahrazují slovy „Evropská rada“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru;

f)

slova „orgány nebo instituce“, „orgány či instituce“, „orgány a instituce“ a „orgány a subjekty“ nahrazují slovy „orgány, instituce nebo jiné subjekty“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru, s výjimkou čl. 193 prvního pododstavce;

g)

slova „společný trh“ nahrazují slovy „vnitřní trh“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru a případná předložka „s“ se nahrazuje předložkou „se“;

h)

zkratka „ECU“ nahrazuje slovem „euro“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru;

i)

slova „členské státy, na které se nevztahuje výjimka,“ nahrazují slovy „členské státy, jejichž měnou je euro,“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru;

j)

zkratka „ECB“ nahrazuje slovy „Evropská centrální banka“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru;

k)

slova „statut ESCB“ nahrazují slovy „statut ESCB a ECB“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru;

l)

slova „výbor zřízený článkem 114“ a „výbor uvedený v článku 114“ nahrazují slovy „Hospodářský a finanční výbor“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru;

m)

slova „statut Soudního dvora“ nahrazují slovy „statut Soudního dvora Evropské unie“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru;

n)

slova „Soud prvního stupně“ nahrazují slovem „Tribunál“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru;

o)

slova „soudní komora“ nahrazují slovy „specializovaný soud“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru a příslušná věta se případně odpovídajícím způsobem mluvnicky upravuje.

3)

V následujících článcích se slova „na návrh Komise“ nahrazují slovy „zvláštním legislativním postupem“:

čl. 13, nově čl. 16e, odst. 1

čl. 19 odst. 1

čl. 19 odst. 2

čl. 22 druhý pododstavec

článek 93

článek 94, nově článek 95

čl. 104 odst. 14 druhý pododstavec

čl. 166 odst. 4

čl. 175 odst. 2 první pododstavec

4)

V následujících článcích se za slovo „Rada“ vkládají slova „rozhodující prostou většinou“:

čl. 130 první pododstavec

čl. 144 první pododstavec

článek 208 začátek první věty

článek 209

čl. 213 poslední pododstavec třetí věta

článek 216

článek 284

5)

V následujících článcích se slova „po konzultaci s Evropským parlamentem“ nahrazují slovy „po obdržení souhlasu Evropského parlamentu“:

čl. 13, nově čl. 16e, odst. 1

čl. 22 druhý pododstavec

6)

V následujících článcích se slovo „orgán“ nahrazuje slovy „orgán, instituce nebo jiný subjekt“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru a příslušná věta se případně odpovídajícím způsobem mluvnicky upravuje:

čl. 195 odst. 1 druhý pododstavec

čl. 232 druhý pododstavec

čl. 233 první pododstavec

čl. 234 písm. b)

čl. 255 odst. 3, nově čl. 16a odst. 3 třetí pododstavec

7)

V následujících článcích se slova „Soudní dvůr“ nahrazují slovy „Soudní dvůr Evropské unie“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru:

čl. 83 odst. 2 písm. d)

čl. 88 odst. 2 druhý pododstavec

čl. 95, nově čl. 94, odst. 9

čl. 195 odst. 1

čl. 225a šestý pododstavec

čl. 226 druhý pododstavec

čl. 227 první a čtvrtý pododstavec

čl. 228 odst. 1 a odst. 2 (nově) druhý pododstavec

článek 229

článek 229a

čl. 230 první a třetí pododstavec

čl. 231 první pododstavec

čl. 232 první a třetí pododstavec

čl. 233 první pododstavec

čl. 234 první, druhý a třetí pododstavec

článek 235

článek 236

čl. 237 návětí a písm. d)

článek 238

článek 240

článek 242

článek 243

článek 244

čl. 247 odst. 9, nově odst. 8

čl. 256 druhý a čtvrtý pododstavec

8)

V následujících článcích se odkazy na určitý článek Smlouvy nahrazují následujícími odkazy na určitý článek Smlouvy o Evropské unii:

čl. 21 třetí, nově čtvrtý pododstavec:

odkaz na čl. 53 odst. 1 (první odkaz) a na článek 9 (druhý odkaz)

čl. 97b odst. 1:

odkaz na článek 2

článek 98:

odkaz na článek 2 (druhý odkaz)

čl. 105 odst. 1 druhá věta:

odkaz na článek 2

čl. 215 třetí, nově čtvrtý pododstavec:

odkaz na čl. 9d odst. 7 první pododstavec

9)

(Netýká se českého znění.)

B.   JEDNOTLIVÉ ZMĚNY

PREAMBULE

10)

V druhém bodě preambule se slovo „zemí“ nahrazuje slovem „států“ a v posledním bodě preambule se slova „ROZHODLI SE vytvořit EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ, a za tím účelem byli jmenováni tito zplnomocnění zástupci“ nahrazují slovy „JMENOVALI své zplnomocněné zástupce, jimiž jsou“.

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

11)

Články 1 a 2 se zrušují. Vkládá se nový článek, který zní

„Článek 1a

1.   Tato smlouva upravuje fungování Unie a stanoví oblasti, meze a způsob výkonu jejích pravomocí.

2.   Tato smlouva a Smlouva o Evropské unii představují smlouvy, na nichž je Unie založena. Tyto dvě Smlouvy, které mají stejnou právní sílu, se označují jako ‚Smlouvy‘.“

DRUHY A OBLASTI PRAVOMOCÍ

12)

Vkládá se nový nadpis hlavy a nové články, které znějí:

„HLAVA I

DRUHY A OBLASTI PRAVOMOCÍ UNIE

Článek 2a

1.   Svěřují-li v určité oblasti Smlouvy Unii výlučnou pravomoc, může pouze Unie vytvářet a přijímat právně závazné akty a členské státy tak mohou činit pouze tehdy, jsou-li k tomu Unií zmocněny nebo provádějí-li akty Unie.

2.   Svěřují-li v určité oblasti Smlouvy Unii pravomoc sdílenou s členskými státy, mohou v této oblasti vytvářet a přijímat právně závazné akty Unie i členské státy. Členské státy vykonávají svou pravomoc v rozsahu, v jakém ji Unie nevykonala. Členské státy opět vykonávají svou pravomoc v rozsahu, v jakém se Unie rozhodla svou pravomoc přestat vykonávat.

3.   Členské státy koordinují své hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti v souladu s úpravou uvedenou v této smlouvě, k jejímuž stanovení má pravomoc Unie.

4.   Unie má v souladu s ustanoveními Smlouvy o Evropské unii pravomoc vymezovat a provádět společnou zahraniční a bezpečnostní politiku včetně postupného vymezení společné obranné politiky.

5.   V některých oblastech a za podmínek stanovených Smlouvami má Unie pravomoc provádět činnosti, jimiž podporuje, koordinuje nebo doplňuje činnosti členských států, aniž by přitom v těchto oblastech nahrazovala jejich pravomoc.

Právně závazné akty Unie přijaté na základě ustanovení Smluv, která se týkají těchto oblastí, nesmějí harmonizovat právní předpisy členských států.

6.   Rozsah a způsob výkonu pravomocí Unie určují ustanovení Smluv týkající se jednotlivých oblastí.

Článek 2b

1.   Unie má výlučnou pravomoc v těchto oblastech:

a)

celní unie;

b)

stanovení pravidel hospodářské soutěže nezbytných pro fungování vnitřního trhu;

c)

měnová politika pro členské státy, jejichž měnou je euro;

d)

zachování biologických mořských zdrojů v rámci společné rybářské politiky;

e)

společná obchodní politika.

2.   Ve výlučné pravomoci Unie je rovněž uzavření mezinárodní smlouvy, pokud je její uzavření stanoveno legislativním aktem Unie nebo je nezbytné k tomu, aby Unie mohla vykonávat svou vnitřní pravomoc, nebo pokud její uzavření může ovlivnit společná pravidla či změnit jejich působnost.

Článek 2c

1.   Unie sdílí pravomoc s členskými státy, pokud jí Smlouvy svěřují pravomoc, která se netýká oblastí uvedených v článcích 2b a 2e.

2.   Sdílená pravomoc Unie a členských států se uplatňuje v těchto hlavních oblastech:

a)

vnitřní trh;

b)

sociální politika, pokud jde o hlediska vymezená v této smlouvě;

c)

hospodářská, sociální a územní soudržnost;

d)

zemědělství a rybolov, vyjma zachování biologických mořských zdrojů;

e)

životní prostředí;

f)

ochrana spotřebitele;

g)

doprava;

h)

transevropské sítě;

i)

energetika;

j)

prostor svobody, bezpečnosti a práva;

k)

společné otázky bezpečnosti v oblasti veřejného zdraví, pokud jde o hlediska vymezená v této smlouvě.

3.   Unie má pravomoc vyvíjet činnost v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a vesmíru, zejména vymezovat a provádět programy, avšak výkon této pravomoci nesmí členským státům bránit ve výkonu jejich pravomoci.

4.   Unie má pravomoc vyvíjet činnost a provádět společnou politiku v oblasti rozvojové spolupráce a humanitární pomoci, avšak výkon této pravomoci nesmí členským státům bránit ve výkonu jejich pravomoci.

Článek 2d

1.   Členské státy koordinují své hospodářské politiky v rámci Unie. Za tímto účelem přijme Rada opatření, zejména hlavní směry těchto politik.

Zvláštní ustanovení se vztahují na ty členské státy, jejichž měnou je euro.

2.   Unie přijímá opatření ke koordinaci politik zaměstnanosti členských států, zejména vymezováním směrů těchto politik.

3.   Unie může dávat podněty pro zajištění koordinace sociálních politik členských států.

Článek 2e

Unie má pravomoc provádět činnosti, jimiž podporuje, koordinuje nebo doplňuje činnosti členských států. Oblasti těchto činností na evropské úrovni jsou:

a)

ochrana a zlepšování lidského zdraví;

b)

průmysl;

c)

kultura;

d)

cestovní ruch;

e)

všeobecné vzdělávání, odborné vzdělávání, mládež a sport;

f)

civilní ochrana;

g)

správní spolupráce.“

OBECNĚ POUŽITELNÁ USTANOVENÍ

13)

Vkládá se nový nadpis hlavy a nový článek, které znějí:

„HLAVA II

OBECNĚ POUŽITELNÁ USTANOVENÍ

Článek 2f

Unie zajišťuje soudržnost mezi svými jednotlivými politikami a činnostmi s přihlédnutím ke všem svým cílům a v souladu se zásadou svěření pravomocí.“

14)

V článku 3 se zrušuje odstavec 1. V odstavci 2 se zrušuje jeho číslování a slova „činnostech uvedených v tomto článku“ se nahrazují slovy „svých činnostech“.

15)

Dosavadní článek 4 se stává článkem 97b a mění se podle bodu 85.

16)

Článek 5 se zrušuje; nahrazuje se článkem 3b Smlouvy o Evropské unii.

17)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 5a

Při vymezování a provádění svých politik a činností přihlíží Unie k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví.“

18)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 5b

Při vymezování a provádění svých politik a činností se Unie zaměřuje na boj proti jakékoliv diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.“

19)

V článku 6 se zrušují slova „uvedených v článku 3“.

20)

Vkládá se článek 6a, který přebírá znění dosavadního čl. 153 odst. 2.

21)

Vkládá se článek 6b, který přebírá znění dosavadní normativní části protokolu o ochraně a dobrých životních podmínkách zvířat s tím, že se slova „v zemědělství, v dopravě, v oblasti vnitřního trhu a ve výzkumu berou Společenství a členské státy plně v úvahu požadavky na dobré životní podmínky zvířat“ nahrazují slovy „v oblastech zemědělství, rybolovu, dopravy, vnitřního trhu, výzkumu a technologického rozvoje a vesmíru zohledňují Unie a členské státy plně požadavky na dobré životní podmínky zvířat jako vnímajících bytostí“.

22)

Články 7 až 10 se zrušují. Články 11 a 11a se nahrazují článkem 10 Smlouvy o Evropské unii a články 280a až 280i Smlouvy o fungování Evropské unie, jak je uvedeno v čl. 1 bodě 2 této smlouvy a v bodě 278 tohoto článku.

23)

Dosavadní článek 12 se stává článkem 16d.

24)

Dosavadní článek 13 se stává článkem 16e a mění se podle bodu 33.

25)

Dosavadní článek 14 se stává článkem 22a a mění se podle bodu 41.

26)

Dosavadní článek 15 se stává článkem 22b a mění se podle bodu 42.

27)

Článek 16 se mění takto:

a)

slova „články 73, 86 a 87“ se nahrazují slovy „článek 3a Smlouvy o Evropské unii a články 73, 86 a 87 této smlouvy“;

b)

slova „aby zásady“ se nahrazují slovy „aby zejména hospodářské a finanční zásady“;

c)

doplňuje se nová věta, která zní:

„Tyto zásady a podmínky stanoví řádným legislativním postupem formou nařízení Evropský parlament a Rada, aniž je dotčena pravomoc členských států poskytovat, zadávat či financovat tyto služby v souladu se Smlouvami.“

28)

Vkládá se článek 16a, který přebírá znění dosavadního článku 255 s těmito změnami:

a)

před odstavec 1 se vkládají nové odstavce následujícího znění; dosavadní odstavce 1, 2 a 3 se stávají odst. 3 prvním, druhým a třetím pododstavcem:

„1.   S cílem podpořit řádnou správu věcí veřejných a zajistit účast občanské společnosti jednají orgány, instituce a jiné subjekty Unie co nejotevřeněji.

2.   Evropský parlament, jakož i Rada při projednávání návrhu legislativního aktu a hlasování o něm, zasedají veřejně.“;

b)

v dosavadním odstavci 1, nově odst. 3 prvním pododstavci, se slova „Evropského parlamentu, Rady a Komise“ se nahrazují slovy „orgánů, institucí a jiných subjektů Unie bez ohledu na použitý nosič“ a slova „v souladu s odstavci 2 a 3“ se nahrazují slovy „v souladu s tímto odstavcem“;

c)

v dosavadním odstavci 2, nově odst. 3 druhém pododstavci, se slova „do dvou let po vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost“ nahrazují slovy „formou nařízení“;

d)

v dosavadním odstavci 3, nově odst. 3 třetím pododstavci, se před slovo „stanoví“ vkládají slova „zajišťuje transparentnost své činnosti a“ a doplňují se slova „v souladu s nařízením uvedeným v druhém pododstavci“; doplňují se nové pododstavce, které znějí:

„Soudní dvůr Evropské unie, Evropská centrální banka a Evropská investiční banka podléhají tomuto odstavci, pouze pokud vykonávají své správní funkce.

Evropský parlament a Rada zajistí zveřejnění dokumentů týkajících se legislativních postupů za podmínek stanovených nařízením uvedeným v druhém pododstavci.“

29)

Vkládá se nový článek, který nahrazuje dosavadní článek 286 a který zní:

„Článek 16b

1.   Každý má právo na ochranu osobních údajů, které se jej týkají.

2.   Evropský parlament a Rada přijmou řádným legislativním postupem pravidla o ochraně fyzických osob při zpracovávání osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a členskými státy, pokud vykonávají činnosti spadající do oblasti působnosti práva Unie, a pravidla o volném pohybu těchto údajů. Dodržování těchto pravidel podléhá kontrole nezávislými orgány.

Pravidly přijatými na základě tohoto článku nejsou dotčena zvláštní pravidla uvedená v článku 25a Smlouvy o Evropské unii.“

30)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 16c

1.   Unie uznává postavení, které podle vnitrostátního práva mají církve a náboženská sdružení či společenství v členských státech, a nedotýká se jej.

2.   Unie stejným způsobem uznává postavení, které podle vnitrostátního práva mají nekonfesní organizace.

3.   Unie udržuje otevřený, transparentní a pravidelný dialog s těmito církvemi a organizacemi, přičemž uznává jejich identitu a jejich osobitý přínos.“

ZÁKAZ DISKRIMINACE A OBČANSTVÍ

31)

Název části druhé se nahrazuje tímto: „ZÁKAZ DISKRIMINACE A OBČANSTVÍ UNIE“.

32)

Vkládá se článek 16d, který přebírá znění dosavadního článku 12.

33)

Vkládá se článek 16e, který přebírá znění dosavadního článku 13 s tím, že v odstavci 2 se slova „rozhoduje Rada postupem podle článku 251, pokud přijímá“ nahrazují slovy „mohou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem přijmout základní zásady pro“.

34)

Článek 17 se mění takto:

a)

slova „doplňuje státní příslušnost členského státu, ale nenahrazuje ji“ se nahrazují slovy „doplňuje občanství členského státu, nenahrazuje je“;

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Občané Unie mají práva a povinnosti stanovené Smlouvami. Mají mimo jiné:

a)

právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států;

b)

právo volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu a v obecních volbách v členském státě, v němž mají bydliště, za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu;

c)

na území třetí země, kde členský stát, jehož jsou státními příslušníky, nemá své zastoupení, právo na diplomatickou a konzulární ochranu kterýmkoli členským státem za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu;

d)

petiční právo k Evropskému parlamentu, právo obracet se na evropského veřejného ochránce práv a právo obracet se na orgány a poradní instituce Unie v jednom z jazyků Smluv a obdržet odpověď ve stejném jazyce.

Tato práva se vykonávají za podmínek a v mezích stanovených Smlouvami a opatřeními přijatými na jejich základě.“

35)

Článek 18 se mění takto:

a)

v odstavci 2 se slova „může Rada“ nahrazují slovy „mohou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem“ a poslední věta se zrušuje;

b)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Ke stejnému účelu jako účelu uvedenému v odstavci 1, nestanoví-li k tomu Smlouvy nezbytné pravomoci, může Rada zvláštním legislativním postupem přijmout opatření týkající se sociálního zabezpečení nebo sociální ochrany. Rada rozhoduje jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem.“

36)

V článku 20 se slova „mezi sebou sjednají nezbytná pravidla“ nahrazují slovy „přijmou nezbytná ustanovení“. Doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Rada může zvláštním legislativním postupem a po konzultaci Evropského parlamentu přijímat směrnice o opatřeních v oblasti koordinace a spolupráce nezbytných pro usnadnění této ochrany.“

37)

V článku 21 se vkládá nový první pododstavec, který zní:

„Evropský parlament a Rada přijímají řádným legislativním postupem formou nařízení ustanovení o postupech a podmínkách požadovaných pro předložení občanské iniciativy ve smyslu článku 8b Smlouvy o Evropské unii, včetně minimálního počtu členských států, z nichž musí pocházet občané, kteří ji předkládají.“

38)

V čl. 22 druhém pododstavci se slova „práv stanovených v této části, jež členským státům doporučí k přijetí v souladu s jejich ústavními předpisy“ nahrazují slovy „práv uvedených v čl. 17 odst. 2. Tato ustanovení vstupují v platnost po schválení členskými státy v souladu s jejich ústavními předpisy.“

39)

Název části třetí se nahrazuje tímto: „VNITŘNÍ POLITIKY A ČINNOSTI UNIE“.

VNITŘNÍ TRH

40)

Na začátku části třetí se vkládá nový nadpis hlavy I s názvem „VNITŘNÍ TRH“.

41)

Vkládá se článek 22a, který přebírá znění dosavadního článku 14 s tím, že se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Unie přijímá opatření určená k vytvoření nebo zajištění fungování vnitřního trhu v souladu s příslušnými ustanoveními Smluv.“

42)

Vkládá se článek 22b, který přebírá znění dosavadního článku 15 s tím, že v prvním pododstavci se slova „při vytváření“ nahrazují slovy „pro vytvoření“.

43)

Dosavadní hlava I o volném pohybu zboží se označuje jako hlava Ia.

44)

V čl. 23 odst. 1 se slova „je založeno na“ nahrazují slovem „zahrnuje“.

45)

Za článek 27 se vkládá nový nadpis kapitoly 1a s názvem „SPOLUPRÁCE V CELNÍCH VĚCECH“ a vkládá se článek 27a, který přebírá znění dosavadního článku 135 s tím, že jeho poslední věta se zrušuje.

ZEMĚDĚLSTVÍ A RYBOLOV

46)

V názvu hlavy II se doplňují slova „A RYBOLOV“.

47)

Článek 32 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se vkládá nový první pododstavec, který zní:

„1.   Unie vymezuje a provádí společnou zemědělskou politiku a společnou rybářskou politiku.“

, dosavadní znění odstavce 1 se stává druhým pododstavcem.

V nově druhém pododstavci první větě se za slovo „zemědělství“ vkládá slovo „…, rybolov“ a doplňuje se nová věta, která zní: „Odkazy na společnou zemědělskou politiku nebo na zemědělství a užívání výrazu ‚zemědělský‘ se rovněž vztahují na rybolov, s ohledem na zvláštní rysy tohoto odvětví.“;

b)

v odstavci 2 se slovo „vytváření“ nahrazuje slovy „vytvoření nebo fungování“;

c)

v odstavci 3 se zrušují slova „této smlouvy“.

48)

Článek 36 se mění takto:

a)

v prvním pododstavci se slova „podle čl. 37 odst. 2 a 3“ nahrazují slovy „podle čl. 37 odst. 2“ a slova „vymezí Rada“ se nahrazují slovy „vymezí Evropský parlament a Rada“;

b)

v návětí druhého pododstavce se slovo „zejména“ nahrazuje slovy „na návrh Komise“.

49)

Článek 37 se mění takto:

a)

odstavec 1 se zrušuje;

b)

dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 1; slova „S přihlédnutím k výsledku konference uvedené v odstavci 1 předloží Komise po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem do dvou let od vstupu této smlouvy v platnost“ se nahrazují slovy „Komise předkládá“ a třetí pododstavec se zrušuje;

c)

vkládají se nové odstavce, které znějí:

„2.   Evropský parlament a Rada přijmou řádným legislativním postupem po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem společnou organizaci zemědělských trhů uvedenou v čl. 34 odst. 1 a ostatní ustanovení nezbytná pro sledování cílů společné zemědělské politiky a společné rybářské politiky.

3.   Rada přijme na návrh Komise opatření týkající se stanovení cen, dávek, podpor a množstevních omezení a stanovení a přidělení rybolovných práv.“;

d)

dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4 a jeho návětí nahrazuje tímto: „V souladu s odstavcem 2 lze vnitrostátní systémy organizace trhu nahradit společnou organizací trhu uvedenou v čl. 34 odst. 1, pokud:“;

e)

dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

VOLNÝ POHYB PRACOVNÍKŮ

50)

V čl. 39 odst. 3 písm. d) se zrušuje slovo „prováděcích“.

51)

Článek 42 se mění takto:

a)

v prvním pododstavci se slova „migrujícím pracovníkům a oprávněným příslušníkům jejich rodin“ nahrazují slovy „migrujícím zaměstnancům a osobám samostatně výdělečně činným, jakož i osobám na nich závislým,“ a ve větě za středníkem se zrušuje slovo „Rada“;

b)

poslední pododstavec se nahrazuje tímto:

„Prohlásí-li člen Rady, že by se návrh legislativního aktu podle prvního pododstavce dotkl důležitých aspektů jeho systému sociálního zabezpečení, včetně oblasti působnosti, nákladů nebo finanční struktury, nebo by se výrazně dotkl finanční rovnováhy tohoto systému, může požádat, aby se návrhem zabývala Evropská rada. V takovém případě se řádný legislativní postup pozastaví. Po projednání Evropská rada do čtyř měsíců od tohoto pozastavení:

a)

vrátí návrh zpět Radě, která ukončí pozastavení řádného legislativního postupu, nebo

b)

nepřijme žádné opatření nebo požádá Komisi o předložení nového návrhu; v tom případě se původně navržený akt považuje za nepřijatý.“

PRÁVO USAZOVÁNÍ

52)

V čl. 44 odst. 2 se na začátek prvního pododstavce vkládají slova „Evropský parlament,“.

53)

V čl. 45 druhém pododstavci se slova „Rada může na návrh Komise kvalifikovanou většinou“ nahrazují slovy „Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem“.

54)

Článek 47 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se doplňují slova „…, jakož i koordinaci právních a správních předpisů členských států týkajících se přístupu k samostatně výdělečným činnostem a jejich výkonu“;

b)

odstavec 2 se zrušuje a dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2; slova „bude postupné odstraňování omezení záviset“ se nahrazují slovy „závisí postupné odstraňování omezení“.

55)

Vkládá se článek 48a, který přebírá znění dosavadního článku 294.

SLUŽBY

56)

Článek 49 se mění takto:

a)

v prvním pododstavci se slova „státě Společenství“ nahrazují slovy „členském státě“;

b)

v druhém pododstavci se slova „Rada může na návrh Komise rozhodnutím přijatým kvalifikovanou většinou“ nahrazují slovy „Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem“.

57)

V čl. 50 třetím pododstavci se slova „ve státě“ nahrazují slovy „v členském státě“.

58)

V čl. 52 odst. 1 se slova „Rada vydá na návrh Komise a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Evropským parlamentem“ nahrazují slovy „Evropský parlament a Rada vydají řádným legislativním postupem po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem“.

59)

V článku 53 se slova „jsou připraveny přistoupit k liberalizaci“ nahrazují slovy „usilují o dosažení liberalizace“.

KAPITÁL

60)

V čl. 57 odst. 2 se slova „může Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou přijímat“ nahrazují slovy „přijímají Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem“; dosavadní poslední věta odstavce 2 se stává odstavcem 3 a nahrazuje se tímto:

„3.   Odchylně od odstavce 2 může opatření, která v oblasti liberalizace pohybu kapitálu do třetích zemí či z nich představují v právu Unie krok zpět, přijímat pouze Rada zvláštním legislativním postupem jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem.“

61)

V článku 58 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„4.   Nebudou-li přijata opatření podle čl. 57 odst. 3, může Komise, nebo nepřijme-li Komise rozhodnutí do tří měsíců od žádosti dotčeného členského státu, Rada přijmout rozhodnutí o tom, že se omezující daňová opatření přijatá členským státem vůči jedné nebo více třetím zemím považují za slučitelná se Smlouvami, pokud jsou odůvodněna některým z cílů Unie a jsou slučitelná s řádným fungováním vnitřního trhu. Rada rozhoduje jednomyslně na žádost členského státu.“

62)

Dosavadní článek 60 se stává článkem 61h a mění se podle bodu 64.

PROSTOR SVOBODY, BEZPEČNOSTI A PRÁVA

63)

Hlava IV o vízové, azylové a přistěhovalecké politice a jiných politikách týkajících se volného pohybu osob se nahrazuje novou hlavou IV s názvem „PROSTOR SVOBODY, BEZPEČNOSTI A PRÁVA“. Tato hlava obsahuje tyto kapitoly:

Kapitola 1:

Obecná ustanovení

Kapitola 2:

Politiky týkající se kontrol na hranicích, azylu a přistěhovalectví

Kapitola 3:

Justiční spolupráce v občanských věcech

Kapitola 4:

Justiční spolupráce v trestních věcech

Kapitola 5:

Policejní spolupráce

OBECNÁ USTANOVENÍ

64)

Článek 61 se nahrazuje následujícím nadpisem kapitoly a články. Článek 61 současně nahrazuje článek 29 dosavadní Smlouvy o Evropské unii, článek 61d nahrazuje článek 36 uvedené smlouvy, článek 61e nahrazuje čl. 64 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství a článek 33 dosavadní Smlouvy o Evropské unii, článek 61g nahrazuje článek 66 Smlouvy o založení Evropského společenství a článek 61h přebírá znění článku 60 uvedené smlouvy, jak je uvedeno v bodě 62 tohoto článku:

„KAPITOLA 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 61

1.   Unie tvoří prostor svobody, bezpečnosti a práva při respektování základních práv a různých právních systémů a tradic členských států.

2.   Unie zajišťuje, že na vnitřních hranicích neprobíhá kontrola osob, a rozvíjí společnou politiku v oblasti azylu, přistěhovalectví a ochrany vnějších hranic, která je založena na solidaritě mezi členskými státy a je spravedlivá vůči státním příslušníkům třetích zemí. Pro účely této hlavy se s osobami bez státní příslušnosti zachází jako se státními příslušníky třetích zemí.

3.   Unie usiluje o zajištění vysoké úrovně bezpečnosti prostřednictvím opatření pro předcházení trestné činnosti, rasismu a xenofobii a boj proti nim, prostřednictvím opatření pro koordinaci a spolupráci mezi policejními a justičními orgány a jinými příslušnými orgány, jakož i prostřednictvím vzájemného uznávání soudních rozhodnutí v trestních věcech, a je-li to nezbytné, prostřednictvím sbližování předpisů trestního práva.

4.   Unie usnadňuje přístup ke spravedlnosti, zejména zásadou vzájemného uznávání soudních a mimosoudních rozhodnutí v občanských věcech.

Článek 61a

Evropská rada vymezuje v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva strategické směry pro legislativní a operativní plánování.

Článek 61b

Vnitrostátní parlamenty dbají s ohledem na legislativní návrhy a podněty předkládané v rámci kapitol 4 a 5 na dodržování zásady subsidiarity v souladu s Protokolem o používání zásad subsidiarity a proporcionality.

Článek 61c

Aniž jsou dotčeny články 226, 227 a 228, může Rada na návrh Komise přijmout opatření, která stanoví způsob, jakým členské státy ve spolupráci s Komisí postupují při objektivním a nestranném hodnocení toho, jak orgány členských států provádějí politiky Unie podle této hlavy, zejména pro usnadnění plného uplatňování zásady vzájemného uznávání. O obsahu a výsledcích hodnocení je informován Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty.

Článek 61d

K zajištění podpory a posílení operativní spolupráce v oblasti vnitřní bezpečnosti uvnitř Unie se v Radě zřizuje stálý výbor. Aniž je dotčen článek 207, usnadňuje tento výbor koordinaci činnosti příslušných orgánů členských států. Do jednání výboru mohou být zapojeni zástupci dotčených institucí a jiných subjektů Unie. O jednáních je informován Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty.

Článek 61e

Tato hlava se nedotýká výkonu odpovědnosti členských států za udržování veřejného pořádku a ochranu vnitřní bezpečnosti.

Článek 61f

Členské státy mohou mezi sebou a na vlastní odpovědnost organizovat formy spolupráce a koordinace, které považují za vhodné, mezi příslušnými útvary svých státních správ pověřenými zajišťováním národní bezpečnosti.

Článek 61g

Rada přijme opatření k zajištění správní spolupráce mezi příslušnými útvary členských států v oblastech uvedených v této hlavě, jakož i mezi těmito útvary a Komisí. Rozhoduje na návrh Komise, s výhradou článku 61i, a po konzultaci s Evropským parlamentem.

Článek 61h

Je-li to nezbytné pro dosažení cílů uvedených v článku 61, pokud jde o předcházení terorismu a souvisejícím činnostem a boj proti nim, vymezí Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem formou nařízení rámec správních opatření týkajících se pohybu kapitálu a plateb, jako je zmrazení peněžních prostředků, finančních aktiv nebo hospodářských výhod, které náležejí fyzickým nebo právnickým osobám, skupinám nebo nestátním útvarům, jsou jimi vlastněny nebo jsou v jejich v držbě.

K provedení rámce uvedeného v prvním pododstavci přijme Rada na návrh Komise opatření.

Akty uvedené v tomto článku musí obsahovat nezbytná ustanovení o právních zárukách.

Článek 61i

Akty uvedené v kapitolách 4 a 5 a opatření uvedená v článku 61g, která zajišťují správní spolupráci v oblastech podle těchto kapitol, se přijímají:

a)

na návrh Komise, nebo

b)

z podnětu čtvrtiny členských států.“

KONTROLY NA HRANICÍCH, AZYL A PŘISTĚHOVALECTVÍ

65)

Články 62 až 64 se nahrazují následujícím nadpisem kapitoly a články. Článek 62 nahrazuje článek 62, čl. 63 odst. 1 a 2 nahrazuje čl. 63 body 1 a 2, čl. 63 odst. 3 nahrazuje čl. 64 odst. 2 a článek 63a nahrazuje čl. 63 body 3 a 4:

„KAPITOLA 2

POLITIKY TÝKAJÍCÍ SE KONTROL NA HRANICÍCH, AZYLU A PŘISTĚHOVALECTVÍ

Článek 62

1.   Unie rozvíjí politiku s cílem:

a)

zajistit, aby osoby bez ohledu na svou státní příslušnost nebyly kontrolovány při překračování vnitřních hranic;

b)

zajistit kontrolu osob a účinný dohled nad překračováním vnějších hranic;

c)

postupně zavést integrovaný systém řízení vnějších hranic.

2.   Pro účely odstavce 1 přijímají Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem opatření týkající se:

a)

společné politiky v oblasti víz a jiných krátkodobých povolení k pobytu;

b)

kontrol, jimž podléhají osoby překračující vnější hranice;

c)

podmínek, za kterých požívají státní příslušníci třetích zemí v Unii po krátkou dobu svobody pohybu;

d)

veškerých opatření nezbytných pro postupné zavedení integrovaného systému řízení vnějších hranic;

e)

neprovádění kontrol osob bez ohledu na jejich státní příslušnost při překračování vnitřních hranic.

3.   Ukáže-li se k usnadnění výkonu práva podle čl. 17 odst. 2 písm. a) činnost Unie jako nezbytná a nestanoví-li Smlouvy pro takovou činnost nezbytné pravomoci, může Rada zvláštním legislativním postupem přijmout předpisy týkající se cestovních pasů, průkazů totožnosti, povolení k pobytu a jiných obdobných dokladů. Rada rozhoduje jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem.

4.   Tento článek se nedotýká pravomoci členských států k zeměpisnému vymezení svých hranic podle mezinárodního práva.

Článek 63

1.   Unie vyvíjí společnou politiku týkající se azylu, doplňkové ochrany a dočasné ochrany s cílem poskytnout každému státnímu příslušníkovi třetí země, který potřebuje mezinárodní ochranu, přiměřený status a zajistit dodržování zásady nenavracení. Tato politika musí být v souladu s Ženevskou úmluvou o právním postavení uprchlíků ze dne 28. července 1951, Protokolem týkajícím se právního postavení uprchlíků ze dne 31. ledna 1967 a ostatními příslušnými smlouvami.

2.   Pro účely odstavce 1 přijímají Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem opatření týkající se společného evropského azylového systému, který obsahuje:

a)

jednotný azylový status pro státní příslušníky třetích zemí platný v celé Unii;

b)

jednotný status doplňkové ochrany pro státní příslušníky třetích zemí, kteří, aniž by získali evropský azyl, potřebují mezinárodní ochranu;

c)

společný režim dočasné ochrany vysídlených osob v případě hromadného přílivu;

d)

společný postup pro udělování a odnímání jednotného azylového statusu nebo statusu doplňkové ochrany;

e)

kritéria a mechanismy pro určení členského státu příslušného pro posouzení žádosti o azyl nebo doplňkovou ochranu;

f)

normy týkající se podmínek pro přijímání žadatelů o azyl nebo doplňkovou ochranu;

g)

partnerství a spolupráci se třetími zeměmi pro zvládání přílivů osob žádajících o azyl nebo doplňkovou či dočasnou ochranu.

3.   Ocitnou-li se jeden nebo více členských států ve stavu nouze v důsledku náhlého přílivu státních příslušníků třetích zemí, může Rada na návrh Komise přijmout ve prospěch dotyčných členských států dočasná opatření. Rada rozhoduje po konzultaci s Evropským parlamentem.

Článek 63a

1.   Unie vyvíjí společnou přistěhovaleckou politiku, jejímž cílem je ve všech etapách zajistit účinné řízení migračních toků, spravedlivé zacházení pro státní příslušníky třetích zemí oprávněně pobývající v členských státech, jakož i předcházení nedovolenému přistěhovalectví a obchodu s lidmi a posílení boje proti těmto činnostem.

2.   Pro účely odstavce 1 přijímají Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem opatření v těchto oblastech:

a)

podmínky vstupu a pobytu a pravidla, podle nichž členské státy udělují dlouhodobá víza a vydávají dlouhodobá povolení k pobytu, včetně těch, která jsou udělována a vydávána za účelem slučování rodin;

b)

vymezení práv státních příslušníků třetích zemí oprávněně pobývajících v členském státě, včetně podmínek upravujících svobodu pohybovat se a pobývat v ostatních členských státech;

c)

nedovolené přistěhovalectví a nedovolený pobyt včetně vyhoštění a vracení osob s neoprávněným pobytem;

d)

boj proti obchodu s lidmi, především se ženami a dětmi.

3.   Unie může se třetími zeměmi uzavřít dohody o zpětném přebírání státních příslušníků třetích zemí, kteří nesplňují nebo již nesplňují podmínky pro vstup, přítomnost nebo pobyt na území některého členského státu, do země původu nebo do země, odkud přicházejí.

4.   Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem přijmout opatření pro povzbuzení a podporu činnosti členských států k podpoře integrace státních příslušníků třetích zemí oprávněně pobývajících na jejich území, s vyloučením harmonizace právních předpisů členských států.

5.   Tento článek se nedotýká práva členských států stanovit objem vstupů státních příslušníků třetích zemí přicházejících ze třetích zemí na jejich území s cílem hledat tam práci jako zaměstnanci nebo osoby samostatně výdělečně činné.

Článek 63b

Politiky Unie podle této kapitoly a jejich provádění se řídí zásadou solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti mezi členskými státy, a to i na finanční úrovni. Kdykoli je to nutné, obsahují akty Unie přijaté podle této kapitoly vhodná opatření pro používání této zásady.“

JUSTIČNÍ SPOLUPRÁCE V OBČANSKÝCH VĚCECH

66)

Článek 65 se nahrazuje tímto:

„KAPITOLA 3

JUSTIČNÍ SPOLUPRÁCE V OBČANSKÝCH VĚCECH

Článek 65

1.   Unie rozvíjí justiční spolupráci v občanských věcech s mezinárodním prvkem založenou na zásadě vzájemného uznávání soudních a mimosoudních rozhodnutí. Tato spolupráce může zahrnovat přijímání opatření pro sbližování právních předpisů členských států.

2.   Pro účely odstavce 1 přijímají Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem opatření, která mají, zejména pokud je to nezbytné k řádnému fungování vnitřního trhu, za cíl zajistit:

a)

vzájemné uznávání a výkon soudních a mimosoudních rozhodnutí mezi členskými státy;

b)

přeshraniční doručování soudních a mimosoudních písemností;

c)

slučitelnost kolizních norem a pravidel pro určení příslušnosti platných v členských státech;

d)

spolupráci při opatřování důkazů;

e)

účinný přístup ke spravedlnosti;

f)

odstraňování překážek řádného průběhu občanskoprávního řízení, v případě potřeby podporou slučitelnosti úpravy občanskoprávního řízení v členských státech;

g)

rozvíjení alternativních metod urovnávání sporů;

h)

podporu dalšího vzdělávání soudců a soudních zaměstnanců.

3.   Odchylně od odstavce 2 přijímá Rada opatření týkající se rodinného práva s mezinárodním prvkem zvláštním legislativním postupem. Rada rozhoduje jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem.

Rada může na návrh Komise přijmout rozhodnutí určující ty aspekty rodinného práva s mezinárodním prvkem, které mohou být předmětem aktů přijatých řádným legislativním postupem. Rada rozhoduje jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem.

Návrh uvedený v druhém pododstavci se postoupí vnitrostátním parlamentům. Vysloví-li některý vnitrostátní parlament během šesti měsíců ode dne tohoto postoupení svůj nesouhlas, není rozhodnutí přijato. Není-li nesouhlas vysloven, může Rada rozhodnutí přijmout.“

JUSTIČNÍ SPOLUPRÁCE V TRESTNÍCH VĚCECH

67)

Článek 66 se nahrazuje článkem 61g podle bodu 64 a články 67, 68 a 69 se zrušují. Vkládají se následující nový nadpis hlavy a nové články, přičemž články 69a, 69b a 69d nahrazují článek 31 dosavadní Smlouvy o Evropské unii, jak je uvedeno v čl. 1 bodě 51 této smlouvy:

„KAPITOLA 4

JUSTIČNÍ SPOLUPRÁCE V TRESTNÍCH VĚCECH

Článek 69a

1.   Justiční spolupráce v trestních věcech je v Unii založena na zásadě vzájemného uznávání rozsudků a soudních rozhodnutí a zahrnuje sbližování právních a správních předpisů členských států v oblastech uvedených v odstavci 2 a v článku 69b.

Evropský parlament a Rada přijímají řádným legislativním postupem opatření, která mají za cíl:

a)

stanovit pravidla a postupy pro zajištění uznávání všech forem rozsudků a soudních rozhodnutí v celé Unii;

b)

předcházet střetům příslušnosti mezi členskými státy a řešit je;

c)

podporovat další vzdělávání soudců a soudních zaměstnanců;

d)

usnadňovat spolupráci mezi justičními nebo obdobnými orgány členských států v rámci trestního řízení a výkonu rozhodnutí.

2.   V rozsahu nezbytném pro usnadnění vzájemného uznávání rozsudků a soudních rozhodnutí a policejní a justiční spolupráce v trestních věcech s přeshraničním rozměrem mohou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem stanovit formou směrnic minimální pravidla. Tato minimální pravidla přihlížejí k rozdílům mezi právními tradicemi a systémy členských států.

Týkají se:

a)

vzájemné přípustnosti důkazů mezi členskými státy;

b)

práv osob v trestním řízení;

c)

práv obětí trestných činů;

d)

dalších zvláštních aspektů trestního řízení, které Rada předem určila v rozhodnutí; při přijímání tohoto rozhodnutí Rada rozhoduje jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu.

Přijetí minimálních pravidel podle tohoto odstavce nebrání členským státům zachovat nebo zavést vyšší stupeň ochrany osob.

3.   Pokud se člen Rady domnívá, že by se návrh směrnice podle odstavce 2 dotkl základních aspektů jeho systému trestního soudnictví, může požádat, aby se návrhem zabývala Evropská rada. V takovém případě se řádný legislativní postup pozastaví. Po projednání, a pokud bylo dosaženo konsensu, Evropská rada do čtyř měsíců od tohoto pozastavení vrátí návrh zpět Radě, která ukončí pozastavení řádného legislativního postupu.

Není-li dohody dosaženo a pokud si alespoň devět členských států přeje navázat posílenou spolupráci na základě dotčeného návrhu směrnice, oznámí to ve stejné lhůtě Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. V takovém případě se povolení k zavedení posílené spolupráce podle čl. 10 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii a čl. 280d odst. 1 této smlouvy považuje za udělené a použijí se ustanovení o posílené spolupráci.

Článek 69b

1.   Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem stanovit formou směrnic minimální pravidla týkající se vymezení trestných činů a sankcí v oblastech mimořádně závažné trestné činnosti s přeshraničním rozměrem z důvodu povahy nebo dopadu těchto trestných činů nebo kvůli zvláštní potřebě potírat ji na společném základě.

Jsou to tyto oblasti trestné činnosti: terorismus, obchod s lidmi a sexuální vykořisťování žen a dětí, nedovolený obchod s drogami, nedovolený obchod se zbraněmi, praní peněz, korupce, padělání platebních prostředků, trestná činnost v oblasti výpočetní techniky a organizovaná trestná činnost.

Na základě vývoje trestné činnosti může Rada přijmout rozhodnutí určující další oblasti trestné činnosti, které splňují kritéria uvedená v tomto odstavci. Rozhoduje jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu.

2.   Ukáže-li se, že sbližování trestněprávních předpisů členského státu je nezbytné pro zajištění účinného provádění politiky Unie v oblasti, která byla předmětem harmonizačního opatření, mohou směrnice stanovit minimální pravidla pro vymezení trestných činů a sankcí v dané oblasti. Tyto směrnice se přijmou stejným řádným nebo zvláštním legislativním postupem, který byl použit pro přijetí dotyčných harmonizačních opatření, aniž je dotčen článek 61i.

3.   Pokud se člen Rady domnívá, že by se návrh směrnice podle odstavce 1 nebo 2 dotkl základních aspektů jeho systému trestního soudnictví, může požádat, aby se návrhem zabývala Evropská rada. V takovém případě se řádný legislativní postup pozastaví. Po projednání, a pokud bylo dosaženo konsensu, Evropská rada do čtyř měsíců od tohoto pozastavení vrátí návrh zpět Radě, která ukončí pozastavení řádného legislativního postupu.

Není-li dohody dosaženo a pokud si alespoň devět členských států přeje navázat posílenou spolupráci na základě dotčeného návrhu směrnice, oznámí to ve stejné lhůtě Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. V takovém případě se povolení k zavedení posílené spolupráce podle čl. 10 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii a čl. 280d odst. 1 této smlouvy považuje za udělené a použijí se ustanovení o posílené spolupráci.

Článek 69c

Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem přijmout pobídková a podpůrná opatření pro činnost členských států v oblasti předcházení trestné činnosti, s vyloučením harmonizace právních předpisů členských států.

Článek 69d

1.   Posláním Eurojustu je podporovat a posilovat koordinaci a spolupráci mezi vnitrostátními orgány pověřenými vyšetřováním a stíháním závažné trestné činnosti, která se dotýká dvou nebo více členských států nebo která vyžaduje stíhání na společném základě, a to na základě operací vedených a informací poskytovaných orgány členských států a Europolem.

V této souvislosti Evropský parlament a Rada vymezí řádným legislativním postupem formou nařízení strukturu, fungování, oblast činnosti a úkoly Eurojustu. Tyto úkoly mohou zahrnovat:

a)

zahájení trestních vyšetřování a navrhování zahájení stíhání, která vedou příslušné vnitrostátní orgány, zejména pokud jde o trestné činy proti finančním zájmům Unie;

b)

koordinaci vyšetřování a stíhání uvedených v písmeni a);

c)

posílení justiční spolupráce, včetně řešení střetů příslušností a úzké spolupráce s Evropskou soudní sítí.

Tato nařízení rovněž stanoví způsoby zapojení Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů do hodnocení činnosti Eurojustu.

2.   V rámci stíhání podle odstavce 1, a aniž je dotčen článek 69e, vykonávají procesní úkony v souvislosti se soudním řízením příslušní vnitrostátní úředníci.

Článek 69e

1.   Pro boj proti trestným činům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie může Rada zvláštním legislativním postupem formou nařízení vytvořit z Eurojustu Úřad evropského veřejného žalobce. Rada rozhoduje jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu.

Není-li dosaženo jednomyslnosti, může skupina alespoň devíti členských států požádat, aby byl návrh nařízení předložen Evropské radě. V takovém případě se postup v Radě pozastaví. Po projednání, a pokud bylo dosaženo konsensu, Evropská rada do čtyř měsíců od tohoto pozastavení vrátí návrh zpět Radě k přijetí.

Není-li dohody dosaženo a pokud si alespoň devět členských států přeje navázat posílenou spolupráci na základě dotčeného návrhu nařízení, oznámí to ve stejné lhůtě Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. V takovém případě se povolení k zavedení posílené spolupráce podle čl. 10 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii a čl. 280d odst. 1 této smlouvy považuje za udělené a použijí se ustanovení o posílené spolupráci.

2.   Úřad evropského veřejného žalobce je, případně ve spojení s Europolem, příslušný k vyšetřování a stíhání pachatelů a spolupachatelů trestných činů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie, jak jsou vymezeny nařízením podle odstavce 1, a jejich předvádění před soud. Před příslušnými soudy členských států vykonává v souvislosti s těmito trestnými činy úlohu veřejného žalobce.

3.   Nařízení uvedené v odstavci 1 vymezí statut Úřadu evropského veřejného žalobce, podmínky pro výkon jeho funkcí, procesní pravidla platná pro jeho činnost, jakož i ta, jimiž se řídí přípustnost důkazů, a pravidla použitelná na soudní přezkum procesních úkonů učiněných při výkonu jeho funkcí.

4.   Evropská rada může současně nebo následně přijmout rozhodnutí pozměňující odstavec 1, kterým rozšíří pravomoci Úřadu evropského veřejného žalobce tak, aby zahrnovaly boj proti závažné trestné činnosti s přeshraničním rozměrem, a odpovídajícím způsobem pozměňující odstavec 2, pokud jde o pachatele a spolupachatele závažných trestných činů dotýkajících se několika členských států. Evropská rada rozhoduje jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu a po konzultaci s Komisí.“

POLICEJNÍ SPOLUPRÁCE

68)

Vkládají se následující nový nadpis hlavy a nové články. Články 69f a 69g nahrazují článek 30 dosavadní Smlouvy o Evropské unii a článek 69 nahrazuje článek 32 uvedené smlouvy, jak je uvedeno v čl. 1 bodě 51 této smlouvy:

„KAPITOLA 5

POLICEJNÍ SPOLUPRÁCE

Článek 69f

1.   Unie vyvíjí policejní spolupráci, do níž jsou zapojeny všechny příslušné orgány členských států, včetně policie, celních orgánů a dalších donucovacích orgánů specializovaných na předcházení trestným činům, jejich odhalování a objasňování.

2.   Pro účely odstavce 1 mohou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem přijmout opatření týkající se:

a)

shromažďování, uchovávání, zpracovávání, analýzy a výměny příslušných informací;

b)

podpory vzdělávání zaměstnanců, jakož i spolupráce týkající se výměny zaměstnanců, prostředků a forenzního výzkumu;

c)

společných kriminalistických metod při odhalování závažných forem organizované trestné činnosti.

3.   Rada může zvláštním legislativním postupem přijmout opatření týkající se operativní spolupráce mezi orgány uvedenými v tomto článku. Rada rozhoduje jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem.

Není-li dosaženo jednomyslnosti, může skupina alespoň devíti členských států požádat, aby byl návrh opatření předložen Evropské radě. V takovém případě se postup v Radě pozastaví. Po projednání, a pokud bylo dosaženo konsensu, Evropská rada do čtyř měsíců od tohoto pozastavení vrátí návrh zpět Radě k přijetí.

Není-li dohody dosaženo a pokud si alespoň devět členských států přeje navázat posílenou spolupráci na základě dotčeného návrhu opatření, oznámí to ve stejné lhůtě Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. V takovém případě se povolení k zavedení posílené spolupráce podle čl. 10 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii a čl. 280d odst. 1 této smlouvy považuje za udělené a použijí se ustanovení o posílené spolupráci.

Zvláštní postup podle druhého a třetího pododstavce se nepoužije na akty, které představují rozvoj schengenského acquis.

Článek 69g

1.   Posláním Europolu je podporovat a posilovat činnost policejních orgánů a jiných donucovacích orgánů členských států, jakož i jejich vzájemnou spolupráci při předcházení závažné trestné činnosti dotýkající se dvou nebo více členských států, terorismu a těm formám trestné činnosti, které se dotýkají společného zájmu, jenž je předmětem některé politiky Unie, a při boji proti takové trestné činnosti.

2.   Evropský parlament a Rada vymezí řádným legislativním postupem formou nařízení strukturu, fungování, oblast činnosti a úkoly Europolu. Tyto úkoly mohou zahrnovat:

a)

shromažďování, uchovávání, zpracovávání, analýzu a výměnu informací předávaných zejména orgány členských států nebo třetích zemí či subjektů;

b)

koordinaci, organizaci a provádění vyšetřování a operativních akcí, vedených společně s příslušnými orgány členských států nebo v rámci společných vyšetřovacích týmů, případně ve spojení s Eurojustem.

Tato nařízení rovněž stanoví způsoby kontroly činností Europolu Evropským parlamentem, do které jsou zapojeny vnitrostátní parlamenty.

3.   Jakákoli operativní akce Europolu musí být vedena ve spojení a po dohodě s orgány členských států, jejichž území se týká. Používání donucovacích opatření spadá výlučně do pravomoci příslušných vnitrostátních orgánů.

Článek 69h

Rada stanoví zvláštním legislativním postupem podmínky a meze, za nichž mohou příslušné orgány členských států uvedené v článcích 69a a 69f působit na území jiného členského státu ve spojení a po dohodě s jeho orgány. Rada rozhoduje jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem.“

DOPRAVA

69)

V článku 70 se slova „sledují členské státy cíle této smlouvy“ nahrazují slovy „jsou cíle Smluv sledovány“.

70)

V článku 71 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Při přijímání opatření uvedených v odstavci 1 se přihlíží k případům, kdy by se jejich uplatňování mohlo vážně dotknout životní úrovně a úrovně zaměstnanosti v některých regionech, jakož i využití dopravních zařízení.“

71)

V článku 72 se slova „bez jednomyslného souhlasu Rady“ nahrazují slovy „…, pokud Rada jednomyslně nepřijme opatření pro udělení výjimky,“.

72)

Článek 75 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se slovo „odstraněna“ nahrazuje slovem „zakázána“;

b)

v odstavci 2 se slova „Rada přijala“ nahrazují slovy „Evropský parlament a Rada přijaly“;

c)

v odst. 3 prvním pododstavci větě se před slova „Hospodářským a sociálním výborem“ vkládají slova „Evropským parlamentem a“.

73)

V článku 78 se doplňuje se nová věta, která zní:

„Pět let po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost může Rada na návrh Komise přijmout rozhodnutí, jímž se tento článek zruší.“

74)

V článku 79 se zrušují slova „…, aniž je dotčena působnost Hospodářského a sociálního výboru“.

75)

V článku 80 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem přijmout vhodná ustanovení pro dopravu námořní a leteckou. Rozhodují po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů.“

PRAVIDLA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

76)

V článku 85 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„3.   Komise může přijmout nařízení týkající se kategorií dohod, o nichž Rada přijala nařízení nebo směrnici podle čl. 83 odst. 2 písm. b).“

77)

Článek 87 se mění takto:

a)

v odst. 2 písm. c) se doplňuje nová věta, která zní:

„Pět let po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost může Rada na návrh Komise přijmout rozhodnutí, jímž se toto písmeno zruší.“

b)

v odst. 3 písm. a) se doplňují slova „jakož i rozvoji regionů uvedených v článku 299 s ohledem na jejich strukturální, hospodářskou a sociální situaci,“.

78)

V článku 88 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„4.   Komise může přijmout nařízení týkající se kategorií státních podpor, u kterých Rada podle článku 89 dala možnost vyjmout je z řízení uvedeného v odstavci 3 tohoto článku.“

DAŇOVÁ USTANOVENÍ

79)

V článku 93 se slova „ve lhůtě uvedené v článku 14“ nahrazují slovy „a zabránění narušení hospodářské soutěže“.

SBLIŽOVÁNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

80)

Mění se pořadí článků 94 a 95. Dosavadní článek 94 se označuje jako článek 95 a dosavadní článek 95 se označuje jako článek 94.

81)

Dosavadní článek 95, nově označený jako článek 94, se mění takto:

a)

v odstavci 1 se zrušují slova „Odchylně od článku 94, a“;

b)

v odstavci 4 se před slova „Rada nebo Komise“ vkládají slova „Evropský parlament a Rada,“;

c)

v odstavci 5 se slova „poté, co Rada nebo Komise přijaly harmonizační opatření,“ nahrazují slovy „po přijetí harmonizačního opatření Evropským parlamentem a Radou, Radou nebo Komisí“;

d)

(netýká se českého znění).

82)

V dosavadním článku 94, nově označeném jako článek 95, se na začátek vkládají slova „Aniž je dotčen článek 94,“.

83)

V čl. 96 druhém pododstavci první větě se slova „přijme Rada“ nahrazují slovy „přijmou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem“ a zrušují se slova „na návrh Komise“. V druhé větě se slova „Komise a Rada mohou přijímat“ nahrazují slovy „Mohou být přijata“.

DUŠEVNÍ VLASTNICTVÍ

84)

V hlavě VI se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 97a

V rámci vytvoření nebo fungování vnitřního trhu přijmou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem opatření o vytvoření evropských práv duševního vlastnictví, která zajistí jednotnou ochranu práv duševního vlastnictví v Unii, a o zavedení centralizovaného režimu pro vydávání povolení, koordinaci a kontrolu na úrovni Unie.

Rada stanoví zvláštním legislativním postupem formou nařízení pravidla pro používání jazyků ve vztahu k evropským právům duševního vlastnictví. Rada rozhoduje jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem.“

HOSPODÁŘSKÁ A MĚNOVÁ POLITIKA

85)

V hlavě VII se vkládá článek 97b, který přebírá znění dosavadního článku 4 s těmito změnami:

a)

v odstavci 1 se slova „a v harmonogramu stanoveném“ nahrazují slovem „stanovených“;

b)

v odstavci 2 se slova „za podmínek, v harmonogramu a v souladu s postupy stanovenými v této smlouvě neodvolatelné stanovení měnových kurzů vedoucí k zavedení jednotné měny – ECU“ nahrazují slovy „za podmínek a v souladu s postupy stanovenými Smlouvami jednotnou měnu – euro“.

86)

Článek 99 se mění takto:

a)

v odst. 4 prvním pododstavci se první věta nahrazuje tímto:

„Zjistí-li se na základě postupu uvedeného v odstavci 3, že hospodářské politiky členského státu nejsou v souladu s hlavními směry uvedenými v odstavci 2 nebo že by mohly ohrozit řádné fungování hospodářské a měnové unie, může se Komise na dotyčný členský stát obrátit s varováním. Rada může na doporučení Komise podat dotyčnému členskému státu nezbytná doporučení.“;

b)

dosavadní odst. 4 druhý pododstavec se stává odstavcem 5 a dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6;

c)

v odstavci 4 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„V rámci tohoto odstavce Rada při rozhodování nepřihlíží k hlasu člena Rady zastupujícího dotyčný členský stát.

Kvalifikovaná většina ostatních členů Rady je vymezena podle čl. 205 odst. 3 písm. a).“

d)

v odstavci 5, nově označeném jako odstavec 6, se slova „Rada může postupem podle článku 252“ nahrazují slovy „Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem formou nařízení“ a zrušují se slova „tohoto článku“.

OBTÍŽE V ZÁSOBOVÁNÍ URČITÝMI PRODUKTY (ENERGETIKA)

87)

V článku 100 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Aniž jsou dotčeny jiné postupy stanovené ve Smlouvách, může Rada na návrh Komise rozhodnout v duchu solidarity mezi členskými státy o opatřeních přiměřených hospodářské situaci, zejména když vzniknou závažné obtíže v zásobování určitými produkty, především v oblasti energetiky.“

DALŠÍ USTANOVENÍ – HOSPODÁŘSKÁ A MĚNOVÁ POLITIKA

88)

V článku 102 se zrušuje odstavec 2 a odstavec 1 není číslován.

89)

V článku 103 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Rada může na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem v případě potřeby upřesnit definice pro použití zákazů uvedených v článcích 101 a 102 a v tomto článku.“

POSTUP PŘI NADMĚRNÉM SCHODKU

90)

Článek 104 se mění takto:

a)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Usoudí-li Komise, že v členském státě existuje nebo může vzniknout nadměrný schodek, předloží stanovisko dotyčnému členskému státu a informuje o tom Radu.“;

b)

v odstavci 6 se slovo „doporučení“ nahrazuje slovem „návrh“;

c)

v odstavci 7 se první věta nahrazuje tímto: „Rozhodne-li Rada podle odstavce 6, že nadměrný schodek existuje, přijme bez zbytečného odkladu na doporučení Komise doporučení, která podá dotyčnému členskému státu, aby tento členský stát mohl do dané lhůty tuto situaci ukončit.“;

d)

v návětí odst. 11 prvního pododstavce se slovo „zostří“ nahrazuje slovem „zesílí“;

e)

v odstavci 12 první větě se za slova „svá rozhodnutí“ vkládají slova „nebo doporučení“;

f)

odstavec 13 se nahrazuje tímto:

„13.   Při přijímání rozhodnutí nebo doporučení uvedených v odstavcích 8, 9, 11 a 12 rozhoduje Rada na doporučení Komise.

Při přijímání opatření uvedených v odstavcích 6 až 9, 11 a 12 Rada nepřihlíží k hlasu člena Rady zastupujícího dotyčný členský stát.

Kvalifikovaná většina ostatních členů Rady je vymezena podle čl. 205 odst. 3 písm. a).“;

g)

v odst. 14 třetím pododstavci se slova „Rada do 1. ledna 1994 stanoví“ nahrazují slovy „stanoví Rada“.

MĚNOVÁ POLITIKA

91)

Článek 105 se mění takto:

a)

v odstavci 1 první větě se zkratka „ESCB“ nahrazuje slovy „Evropského systému centrálních bank (dále jen ‚ESCB‘)“;

b)

v odst. 2 druhé odrážce se slova „s článkem 111“ nahrazují slovy „s článkem 188o“;

c)

odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.   Rada může zvláštním legislativním postupem jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem a Evropskou centrální bankou formou nařízení svěřit Evropské centrální bance zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými a dalšími finančními institucemi, s výjimkou pojišťovacích podniků.“

92)

Článek 106 se mění takto:

a)

v odstavci 1 první větě se slovo „bankovek“ nahrazuje slovem „eurobankovek“;

b)

v odstavci 2 první větě se slovo „mince“ nahrazuje slovem „euromince“; v druhé větě se slova „postupem podle článku 252 a po konzultaci s ECB“ nahrazují slovy „na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a Evropskou centrální bankou“.

93)

Článek 107 se mění takto:

a)

odstavce 1 a 2 se zrušují a dosavadní odstavce 3, 4, 5 a 6 se označují jako odstavce 1, 2, 3 a 4;

b)

v dosavadním odstavci 4, nově označeném jako odstavec 2, se slova „Statut ESCB“ nahrazují slovy „Statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen ‚statut ESCB a ECB‘)“;

c)

dosavadní odstavec 5, nově označený jako odstavec 3, se nahrazuje tímto:

„3.   Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem změnit články 5.1, 5.2, 5.3, 17, 18, 19.1, 22, 23, 24, 26, 32.2, 32.3, 32.4 a 32.6, čl. 33.1 písm. a) a článek 36 statutu ESCB a ECB. Rozhodují buď na doporučení Evropské centrální banky a po konzultaci s Komisí, nebo na návrh Komise a po konzultaci s Evropskou centrální bankou.“

94)

V článku 109 se zrušují slova „nejpozději ke dni zřízení ESCB“.

95)

V čl. 110 odst. 2 se zrušují první čtyři pododstavce.

OPATŘENÍ TÝKAJÍCÍ SE POUŽÍVÁNÍ EURA

96)

Dosavadní čl. 111 odst. 1, 2, 3 a 5 se stávají čl. 188o odst. 1, 2, 3 a 4 a mění se podle bodu 174. Dosavadní čl. 111 odst. 4 se stává čl. 115c odst. 1 a mění se podle bodu 100.

97)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 111a

Aniž jsou dotčeny pravomoci Evropské centrální banky, přijmou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem opatření nezbytná pro používání eura jako jednotné měny. Tato opatření se přijmou po konzultaci s Evropskou centrální bankou.“

INSTITUCIONÁLNÍ USTANOVENÍ (HOSPODÁŘSKÁ A MĚNOVÁ UNIE)

98)

Dosavadní článek 112 se stává článkem 245b a mění se podle bodu 228. Dosavadní článek 113 se stává článkem 245c.

99)

Článek 114 se mění takto:

a)

v odst. 1 prvním pododstavci se slova „Měnový výbor, který má poradní funkci“ nahrazují slovy „Hospodářský a finanční výbor“;

b)

v odstavci 1 se zrušují druhý a třetí pododstavec;

c)

v odstavci 2 se zrušuje první pododstavec a ve třetí odrážce dosavadního druhého, nově prvního pododstavce se slova „čl. 99 odst. 2, 3, 4 a 5“ nahrazují slovy „čl. 99 odst. 2, 3, 4 a 6“ a slova „..., čl. 122 odst. 2, čl. 123 odst. 4 a 5“ nahrazují slovy „a čl. 117a odst. 2 a 3“;

d)

v odstavci 4 se slova „v článcích 122 a 123“ nahrazují slovy „v článku 116a“.

USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE ČLENSKÝCH STÁTŮ, JEJICHŽ MĚNOU JE EURO

100)

Vkládá se nový nadpis kapitoly a nové články, které znějí:

„KAPITOLA 3a

USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE ČLENSKÝCH STÁTŮ, JEJICHŽ MĚNOU JE EURO

Článek 115a

1.   K zajištění řádného fungování hospodářské a měnové unie a v souladu s příslušnými ustanoveními Smluv přijme Rada některým z příslušných postupů uvedených v článcích 99 a 104, s výjimkou postupu podle čl. 104 odst. 14, opatření týkající se členských států, jejichž měnou je euro:

a)

k posílení koordinace jejich rozpočtové kázně a dohledu nad ní;

b)

k vypracování směrů hospodářské politiky pro tyto státy, přičemž se dbá na to, aby byly slučitelné se směry přijímanými pro celou Unii a byl nad nimi zajištěn dohled.

2.   Na hlasování o opatřeních podle odstavce 1 se podílejí pouze členové Rady zastupující členské státy, jejichž měnou je euro.

Kvalifikovaná většina uvedených členů je vymezena podle čl. 205 odst. 3 písm. a).

Článek 115b

Pravidla zasedání ministrů členských států, jejichž měnou je euro, jsou stanovena Protokolem o Euroskupině.

Článek 115c

1.   K zajištění postavení eura v mezinárodním měnovém systému přijme Rada na návrh Komise rozhodnutí, které stanoví společné postoje k otázkám, jež mají zvláštní význam pro hospodářskou a měnovou unii, v příslušných mezinárodních finančních institucích a konferencích. Rada rozhoduje po konzultaci s Evropskou centrální bankou.

2.   Rada může na návrh Komise přijmout vhodná opatření pro zajištění jednotného zastoupení v mezinárodních finančních institucích a konferencích. Rada rozhoduje po konzultaci s Evropskou centrální bankou.

3.   Na hlasování o opatřeních podle odstavců 1 a 2 se podílejí pouze členové Rady zastupující členské státy, jejichž měnou je euro.

Kvalifikovaná většina uvedených členů je vymezena podle čl. 205 odst. 3 písm. a).“

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE ČLENSKÝCH STÁTŮ, NA KTERÉ SE VZTAHUJE VÝJIMKA

101)

Článek 116 se zrušuje. Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 116a

1.   Členské státy, o kterých Rada nerozhodla, že splňují nezbytné podmínky pro přijetí eura, jsou dále označovány jako ‚členské státy, na které se vztahuje výjimka‘.

2.   Na členské státy, na které se vztahuje výjimka, se nepoužijí tato ustanovení Smluv:

a)

přijetí těch částí hlavních směrů hospodářských politik, které se obecně týkají eurozóny (čl. 99 odst. 2);

b)

donucovací opatření k nápravě nadměrných schodků (čl. 104 odst. 9 a 11);

c)

cíle a úkoly ESCB (čl. 105 odst. 1, 2, 3 a 5);

d)

vydávání eura (článek 106);

e)

akty Evropské centrální banky (článek 110);

f)

opatření týkající se používání eura (článek 111a);

g)

měnové dohody a další opatření vztahující se ke kurzové politice (článek 188o);

h)

jmenování členů Výkonné rady Evropské centrální banky (čl. 245b odst. 2);

i)

rozhodnutí stanovící společné postoje k otázkám, které mají zvláštní význam pro hospodářskou a měnovou unii, v příslušných mezinárodních finančních institucích a konferencích (čl. 115c odst. 1);

j)

opatření pro zajištění jednotného zastoupení v mezinárodních finančních institucích a konferencích (čl. 115c odst. 2).

V článcích uvedených v písmenech a) až j) se tedy pojmem ‚členské státy‘ rozumějí členské státy, jejichž měnou je euro.

3.   V souladu s kapitolou IX statutu ESCB a ECB jsou členské státy, na které se vztahuje výjimka, a jejich národní centrální banky vyňaty z práv a povinností v rámci ESCB.

4.   Hlasovací práva členů Rady zastupujících členské státy, na které se vztahuje výjimka, se pozastavují tehdy, jestliže Rada přijímá opatření podle článků vyjmenovaných v odstavci 2, a v těchto případech:

a)

doporučení podávaná členským státům, jejichž měnou je euro, v rámci mnohostranného dohledu, včetně k programům stability a k varováním (čl. 99 odst. 4);

b)

opatření týkající se nadměrných schodků u členských států, jejichž měnou je euro (čl. 104 odst. 6, 7, 8, 12 a 13).

Kvalifikovaná většina ostatních členů Rady je vymezena podle čl. 205 odst. 3 písm. a).“

102)

Článek 117 se zrušuje, s výjimkou dosavadních prvních pěti odrážek jeho odstavce 2, které se stávají prvními pěti odrážkami čl. 118a odst. 2 a mění se podle bodu 103. Vkládá se nový článek 117a tohoto znění:

a)

jeho odstavec 1 přebírá znění dosavadního čl. 121 odst. 1 s těmito změnami:

i)

v celém odstavci se zkratka „EMI“ nahrazuje slovy „Evropská centrální banka“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru;

ii)

na začátku prvního pododstavce se vkládají slova „Alespoň jednou za dva roky, nebo na žádost členského státu, na který se vztahuje výjimka,“;

iii)

v prvním pododstavci první větě návětí se za slova „členskými státy“ vkládají slova „..., na které se vztahuje výjimka,“;

iv)

v prvním pododstavci druhé větě návětí se slovo „jednotlivých“ nahrazuje slovy „každého z těchto“ a slova „této smlouvy“ se zrušují;

v)

v prvním pododstavci třetí odrážce se slova „vůči měně jiného členského státu“ nahrazují slovy „vůči euru“;

vi)

v prvním pododstavci čtvrté odrážce se za slova „členským státem“ vkládají slova „..., na který se vztahuje výjimka,“ a zrušují se slova „Evropského měnového systému“;

vii)

v druhém pododstavci se zrušují slova „vývoji ECU,“;

b)

jeho odstavec 2 přebírá znění dosavadního čl. 122 odst. 2 druhé věty těmito změnami:

i)

slova „stanovených v čl. 121 odst. 1“ se nahrazují slovy „stanovených v odstavci 1“;

ii)

doplňují se nové pododstavce, které znějí:

„Rada rozhoduje po obdržení doporučení přijatého kvalifikovanou většinou jejích členů zastupujících členské státy, jejichž měnou je euro. Tito členové rozhodnou do šesti měsíců poté, co Rada obdrží návrh Komise.

Kvalifikovaná většina uvedených členů podle druhého pododstavce je vymezena podle čl. 205 odst. 3 písm. a).“;

c)

jeho odstavec 3 přebírá znění dosavadního čl. 123 odst. 5 s těmito změnami:

i)

slova „postupem podle čl. 122 odst. 2“ se nahrazují slovy „postupem podle odstavce 2“;

ii)

za slova „stanoví Rada“ se vkládá slovo „neodvolatelně“.

103)

Článek 118 se zrušuje. Vkládá se nový článek 118a tohoto znění:

a)

jeho odstavec 1 přebírá znění dosavadního čl. 123 odst. 3 s tím, že slova „této smlouvy“ se zrušují;

b)

jeho odstavec 2 přebírá znění dosavadních prvních pěti odrážek čl. 117 odst. 2 se změnami uvedenými níže, přičemž se slovesný tvar převádí do třetí osoby jednotného čísla přítomného času činného rodu a vkládá se před ně nové návětí, které zní:

„Po dobu existence členských států, na které se vztahuje výjimka, Evropská centrální banka ve vztahu k těmto členským státům:“

i)

ve třetí odrážce se slova „Evropského měnového systému“ nahrazují slovy „mechanismu směnných kurzů“;

ii)

pátá odrážka se nahrazuje tímto:

„—

vykonává bývalé úkoly Evropského fondu pro měnovou spolupráci, které předtím převzal Evropský měnový institut.“;

104)

Vkládá se článek 118b, který přebírá znění dosavadního čl. 124 odst. 1 s těmito změnami:

a)

slova „Do zahájení třetí etapy pokládá každý členský stát“ se nahrazují slovy „Každý členský stát, na který se vztahuje výjimka, pokládá“;

b)

slova „Evropského měnového systému (EMS) a z vytváření ECU a respektují stávající pravomoci v této oblasti“ se nahrazují slovy „mechanismu směnných kurzů“.

105)

Článek 119 se mění takto:

a)

v odst. 1 prvním pododstavci se za slova „členskému státu“ a v odst. 1 druhém pododstavci za slova „členským státem“ vkládají slova „…, na který se vztahuje výjimka,“ a slovo „postupné“ se zrušuje;

b)

v odst. 2 písm. a) se za slova „členské státy“ vkládají slova „…, na které se vztahuje výjimka,“ a v písmeni b) se slova „stát, u něhož nastaly obtíže,“ nahrazují slovy „členský stát, na který se vztahuje výjimka a který má obtíže,“;

c)

v odstavci 3 se slova „stát, který má obtíže“ nahrazují slovy „členský stát, na který se vztahuje výjimka a který má obtíže“;

d)

odstavec 4 se zrušuje.

106)

Článek 120 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se slova „dotyčný členský stát“ nahrazují slovy „členský stát, na který se vztahuje výjimka,“;

b)

v odstavci 3 se slova „zaujme stanovisko“ nahrazují slovy „vydá doporučení“ a za slovo „dotyčný“ se vkládá slovo „členský“;

c)

odstavec 4 se zrušuje.

107)

Dosavadní čl. 121 odst. 1 se stává čl. 117a odst. 1 a mění se podle bodu 102. Zbývající část článku 121 se zrušuje.

108)

Dosavadní čl. 122 odst. 2 druhá věta se stává čl. 117a odst. 2 prvním pododstavcem a mění se podle bodu 102. Zbývající část článku 122 se zrušuje.

109)

Dosavadní čl. 123 odst. 3 se stává čl. 118a odst. 1 a mění se podle bodu 103 a dosavadní čl. 123 odst. 5 se stává čl. 117a odst. 3 a mění se podle bodu 102. Zbývající část článku 123 se zrušuje.

110)

Dosavadní čl. 124 odst. 1 se stává článkem 118b a mění se podle bodu 104. Zbývající část článku 124 se zrušuje.

ZAMĚSTNANOST

111)

V článku 125 se zrušují slova „a článku 2 této smlouvy“.

PŘESUNUTÉ HLAVY

112)

Dosavadní hlava IX s názvem „SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA“ se stává hlavou II části páté týkající se vnější činnosti Unie a dosavadní články 131 a 133 se stávají články 188b a 188c. Článek 131 se mění podle bodu 157 a článek 133 se nahrazuje článkem 188c.

Články 132 a 134 se zrušují.

113)

Dosavadní hlava X s názvem „SPOLUPRÁCE V CELNÍCH VĚCECH“ se stává kapitolou 1a hlavy Ia s názvem „Volný pohyb zboží“ a dosavadní článek 135 se stává článkem 27a a mění se podle bodu 45.

SOCIÁLNÍ POLITIKA

114)

Název hlavy XI „SOCIÁLNÍ POLITIKA, VŠEOBECNÉ A ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ A MLÁDEŽ“ se nahrazuje názvem „SOCIÁLNÍ POLITIKA“ a tato hlava se označuje jako „HLAVA IX“; nadpis „Kapitola 1 – Sociální ustanovení“ se zrušuje.

115)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 136a

S přihlédnutím k různorodosti vnitrostátních systémů Unie uznává a podporuje úlohu sociálních partnerů na své úrovni. Usnadňuje mezi nimi dialog, přičemž uznává jejich samostatnost.

Trojstranná sociální vrcholná schůzka pro růst a zaměstnanost přispívá k sociálnímu dialogu.“

116)

Článek 137 se mění takto:

a)

v odst. 2 prvním pododstavci se v návětí slova „může Rada“ nahrazují slovy „mohou Evropský parlament a Rada“ a první věta druhého pododstavce se dělí do dvou pododstavců, které znějí:

„Evropský parlament a Rada rozhodují řádným legislativním postupem po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů.

V oblastech uvedených v odst. 1 písm. c), d), f) a g) rozhoduje Rada zvláštním legislativním postupem jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem a uvedenými výbory.“

Dosavadní druhá věta druhého pododstavce se stává posledním pododstavcem a zrušují se v ní slova „tohoto článku“;

b)

v odst. 3 prvním pododstavci se doplňují slova „nebo případně prováděním rozhodnutí Rady přijatého v souladu s článkem 139“; v druhém pododstavci se slova „směrnice provedena v souladu s článkem 249“ nahrazují slovy „směrnice nebo rozhodnutí provedeny“ a před slova „bude dosaženo“ se vkládají slova „nebo rozhodnutím“.

117)

V čl. 138 odst. 4 první větě se slova „Při takové konzultaci“ nahrazují slovy „Při konzultaci podle odstavců 2 a 3“.

118)

V článku 139 se odstavec 2 se mění takto:

a)

v prvním pododstavci se doplňuje nová věta, která zní: „Evropský parlament je o tom informován.“;

b)

v druhém pododstavci první větě se slova „kvalifikovanou většinou s výjimkou případů, kdy“ nahrazují slovy „jednomyslně, pokud“ a poslední věta se zrušuje.

119)

V čl. 140 druhém pododstavci se doplňují slova „…, a zejména vyvíjí podněty ve snaze stanovit směry a ukazatele, pořádat výměnu osvědčených postupů a připravit nezbytné podklady pro pravidelný dohled a hodnocení. Evropský parlament je plně informován“.

120)

V článku 143 se zrušuje druhý pododstavec.

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND

121)

Dosavadní kapitola 2 se označuje jako „HLAVA X“.

122)

V článku 148 se slova „prováděcí rozhodnutí“ nahrazují slovy „prováděcí nařízení“.

VŠEOBECNÉ VZDĚLÁVÁNÍ, ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ, MLÁDEŽ A SPORT

123)

Dosavadní kapitola 3 se označuje jako „HLAVA XI“ a v názvu se slova „A MLÁDEŽ“ nahrazují slovy „…, MLÁDEŽ A SPORT“.

124)

Článek 149 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Unie přispívá k podpoře evropských hledisek sportu s přihlédnutím k jeho zvláštní povaze, jeho strukturám založeným na dobrovolné činnosti a jeho společenské a výchovné funkci.“;

b)

v odst. 2 páté odrážce se doplňují slova „a podporu účasti mladých lidí na demokratickém životě Evropy“; doplňuje se nová odrážka, která zní:

„—

rozvoj evropského rozměru sportu podporou spravedlivého a otevřeného sportovního soutěžení a spolupráce mezi subjekty odpovědnými za sport, jakož i ochranou fyzické a mravní integrity sportovců, obzvláště mladých sportovců.“;

c)

v odstavci 3 se za slova „v oblasti vzdělávání“ vkládají slova „a sportu“;

d)

v odstavci 4 návětí se slova „Rada, aby přispěla“ nahrazují slovy „Ve snaze přispět“, na začátek první odrážky se vkládají slova „Evropský parlament a Rada“ a slovo „přijímá“ se nahrazuje slovem „přijímají“ a ve druhé odrážce se slova „vydává na návrh Komise“ nahrazují slovy „Rada na návrh Komise přijme“.

125)

V čl. 150 odst. 4 se doplňují slova „a Rada na návrh Komise přijme doporučení“.

KULTURA

126)

V článku 151 se odstavec 5 mění takto:

a)

v návětí se slova „Rada, aby přispěla“ nahrazují slovy „Ve snaze přispět“;

b)

v první odrážce se na začátek první věty vkládají slova „Rada a Evropský parlament“, slovo „přijímá“ se nahrazuje slovem „přijímají“ a druhá věta se zrušuje;

c)

v druhé odrážce se slova „vydává na návrh Komise jednomyslně“ nahrazují slovy „Rada na návrh Komise přijme“.

VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

127)

Článek 152 se mění takto:

a)

v odst. 1 druhém pododstavci se slovo „lidského“ nahrazuje slovy „tělesného a duševního“ a doplňují se slova „a sledování vážných přeshraničních zdravotních hrozeb, včasné varování před nimi a boj proti nim“;

b)

v odst. 2 prvním pododstavci se doplňuje nová věta, která zní: „Podněcuje zejména spolupráci mezi členskými státy zaměřenou na zlepšení vzájemného doplňování jejich zdravotních služeb v příhraničních oblastech.“;

c)

v odst. 2 druhém pododstavci se doplňují slova „…, zejména podněty s cílem stanovit směry a ukazatele, pořádat výměnu osvědčených postupů a připravit nezbytné podklady pro pravidelný dohled a hodnocení. Evropský parlament je plně informován“;

d)

odst. 4 první pododstavec se mění takto:

i)

v návětí se slova „Rada přispívá“ nahrazují slovy „Odchylně od čl. 2a odst. 5 a čl. 2e písm. a) a v souladu s čl. 2c odst. 2 písm. k) přispívá Rada“ a doplňují se slova „…, aby bylo možné zohlednit společné otázky bezpečnosti“;

ii)

v písmeni b) se zrušují slova „odchylně od článku 37“;

iii)

vkládá se nové písmeno, které zní:

„c)

opatření k zajištění vysokých standardů kvality a bezpečnosti léčivých přípravků a zdravotnických prostředků.“;

iv)

dosavadní písmeno c) se označuje jako odstavec 5 a nahrazuje se tímto:

„5.   Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů rovněž přijmout pobídková opatření určená k ochraně a zlepšování lidského zdraví, a zejména k boji proti nejzávažnějším přeshraničním nemocem, opatření týkající se sledování vážných přeshraničních zdravotních hrozeb, včasného varování před nimi a boje proti nim, jakož i opatření, která mají za svůj přímý cíl ochranu veřejného zdraví, pokud jde o tabák a zneužívání alkoholu, s vyloučením harmonizace právních předpisů členských států.“;

e)

druhý pododstavec dosavadního odstavce 4 se stává odstavcem 6 a dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 7 a nahrazuje se tímto:

„7.   Při činnosti Unie je uznávána odpovědnost členských států za stanovení jejich zdravotní politiky a za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péče. Odpovědnost členských států zahrnuje řízení zdravotnictví a zdravotní péče, jakož i rozdělování na ně vyčleněných zdrojů. Opatření podle odst. 4 písm. a) se nedotýkají vnitrostátních předpisů o dárcovství nebo lékařském využití orgánů a krve.“

OCHRANA SPOTŘEBITELE

128)

V článku 153 se dosavadní odstavec 2 stává článkem 6a a dosavadní odstavce 3, 4 a 5 se označují jako odstavce 2, 3 a 4.

PRŮMYSL

129)

Článek 157 se mění takto:

a)

v odstavci 2 se doplňují slova: „…, zejména podněty s cílem stanovit směry a ukazatele, pořádat výměnu osvědčených postupů a připravit nezbytné podklady pro pravidelný dohled a hodnocení. Evropský parlament je plně informován“;

b)

v odst. 3 prvním pododstavci druhé větě se doplňují slova „…, s vyloučením harmonizace právních předpisů členských států“.

HOSPODÁŘSKÁ, SOCIÁLNÍ A ÚZEMNÍ SOUDRŽNOST

130)

Název hlavy XVII se nahrazuje tímto: „HOSPODÁŘSKÁ, SOCIÁLNÍ A ÚZEMNÍ SOUDRŽNOST“.

131)

Článek 158 se mění takto:

a)

v prvním pododstavci se slova „hospodářské a sociální“ nahrazují slovy „hospodářské, sociální a územní“;

b)

v druhém pododstavci se zrušují slova „nebo ostrovů, včetně venkovských oblastí“;

c)

doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„V rámci dotyčných regionů je zvláštní pozornost věnována venkovským oblastem, oblastem postiženým průmyslovými přeměnami a regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, jako jsou například nejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva a ostrovní, přeshraniční a horské regiony.“

132)

V čl. 159 druhém pododstavci se slova „hospodářské a sociální“ nahrazují slovy „hospodářské, sociální a územní“.

133)

Článek 161 se mění takto:

a)

v prvním pododstavci se v první větě slova „Rada na návrh Komise, po obdržení souhlasu Evropského parlamentu a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů jednomyslným rozhodnutím“ nahrazují slovy „Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů formou nařízení“ a v druhé větě se slova „Rada podle téhož postupu rovněž stanoví“ nahrazují slovy „Týmž postupem se rovněž stanoví“;

b)

v druhém pododstavci se zrušují slova „Radou“;

c)

třetí pododstavec se zrušuje.

134)

V čl. 162 prvním pododstavci se slova „Prováděcí rozhodnutí“ nahrazují slovy „Prováděcí nařízení“.

VÝZKUM A TECHNOLOGICKÝ ROZVOJ

135)

V názvu hlavy XVIII se doplňují slova „A VESMÍR“.

136)

Článek 163 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Unie má za cíl posilovat své vědecké a technologické základy vytvořením evropského výzkumného prostoru, ve kterém se vědci, vědecké poznatky a technologie volně pohybují, a podporovat rozvoj své konkurenceschopnosti, včetně konkurenceschopnosti průmyslu, jakož i podporovat všechny výzkumné činnosti, které jsou z hlediska ostatních kapitol Smluv pokládány za nezbytné.“;

b)

v odstavci 2 se za slova „tím, že umožňuje“ vkládají slova „vědcům svobodně spolupracovat bez ohledu na hranice a“.

137)

V čl. 165 odst. 2 se doplňují slova „…, zejména podněty pro stanovení hlavních směrů a ukazatelů, pořádání výměny osvědčených postupů a přípravu podkladů nezbytných pro pravidelný dohled a hodnocení. Evropský parlament je plně informován“.

138)

Článek 166 se mění takto:

a)

(netýká se českého znění);

b)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„5.   Jako doplněk k činnostem uvedeným ve víceletém rámcovém programu přijmou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem nezbytná opatření k uskutečnění evropského výzkumného prostoru.“

139)

V článku 167 se slovo „Rada“ nahrazuje slovem „Unie“.

140)

V čl. 168 druhém pododstavci se slovo „Rada“ nahrazuje slovem „Unie“.

141)

V čl. 170 druhém pododstavci se zrušují slova „…, které se sjednávají a uzavírají v souladu s článkem 300“.

VESMÍR

142)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 172a

1.   K podpoře vědeckého a technického pokroku, průmyslové konkurenceschopnosti a provádění svých politik vypracuje Unie evropskou politiku pro oblast vesmíru. K tomu účelu může podporovat společné iniciativy, podporovat výzkum a technologický rozvoj a koordinovat nezbytné úsilí pro výzkum a využití vesmíru.

2.   Jako příspěvek k dosažení cílů uvedených v odstavci 1 přijmou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem nezbytná opatření, která mohou mít podobu evropského kosmického programu, s vyloučením harmonizace právních předpisů členských států.

3.   Unie naváže veškeré účelné vztahy s Evropskou kosmickou agenturou.

4.   Tímto článkem nejsou dotčena ostatní ustanovení této hlavy.“

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (ZMĚNA KLIMATU)

143)

Článek 174 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se čtvrtá odrážka nahrazuje tímto:

„—

podpora opatření na mezinárodní úrovni určených k řešení regionálních a celosvětových problémů životního prostředí, a zejména boj proti změně klimatu.“;

b)

(netýká se českého znění);

c)

v odst. 4 prvním pododstavci se zrušují slova „…, které se sjednávají a uzavírají v souladu s článkem 300“.

144)

Článek 175 se mění takto:

a)

v odstavci 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Rada může na návrh Komise jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem, Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů rozhodnout o použití řádného legislativního postupu na oblasti uvedené v prvním pododstavci.“;

b)

v odst. 3 prvním pododstavci se zrušují slova „V ostatních oblastech přijímá“ a za slovo „Rada“ se vkládá slovo „přijímají“; druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Opatření nezbytná pro provádění těchto programů se přijmou za podmínek uvedených v odstavci 1 nebo 2, podle povahy věci.“;

c)

(netýká se českého znění);

d)

v odstavci 5 se slova „..., stanoví Rada v aktu zavádějícím toto opatření, aniž je dotčena zásada ‚znečišťovatel platí‘,“ nahrazují slovy „a aniž je dotčena zásada ‚znečišťovatel platí‘, stanoví toto opatření“.

PŘESUNUTÉ HLAVY

145)

Dosavadní hlava XX s názvem „ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE“ se stává kapitolou 1 hlavy III části páté týkající se vnější činnosti Unie a dosavadní články 177, 179, 180 a 181 se stávají články 188d až 188g a mění se podle bodů 161 až 164. Článek 178 se zrušuje.

146)

Dosavadní hlava XXI s názvem „HOSPODÁŘSKÁ, FINANČNÍ A TECHNICKÁ SPOLUPRÁCE SE TŘETÍMI ZEMĚMI“ se stává kapitolou 2 hlavy III části páté týkající se vnější činnosti Unie a dosavadní článek 181a se stává článkem 188h a mění se podle bodu 166.

ENERGETIKA

147)

Hlava XX se nahrazuje tímto:

„HLAVA XX

ENERGETIKA

Článek 176a

1.   V rámci vytváření a fungování vnitřního trhu a s přihlédnutím k potřebě chránit a zlepšovat životní prostředí má politika Unie v oblasti energetiky v duchu solidarity mezi členskými státy za cíl:

a)

zajistit fungování trhu s energií;

b)

zajistit bezpečnost dodávek energie v Unii;

c)

podporovat energetickou účinnost a úspory energie jakož i rozvoj nových a obnovitelných zdrojů energie; a

d)

podporovat propojení energetických sítí.

2.   Aniž je dotčeno použití jiných ustanovení Smluv, přijmou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem opatření nezbytná pro dosažení cílů uvedených v odstavci 1. Tato opatření se přijmou po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů.

Nedotýkají se práva členského státu stanovit podmínky pro využívání svých energetických zdrojů, jeho volby mezi různými energetickými zdroji a základní skladby jeho zásobování energií, aniž je dotčen čl. 175 odst. 2 písm. c).

3.   Odchylně od odstavce 2 přijme Rada opatření podle uvedeného odstavce zvláštním legislativním postupem jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem, pokud jsou především fiskální povahy.“

CESTOVNÍ RUCH

148)

Hlava XXI se nahrazuje tímto:

„HLAVA XXI

CESTOVNÍ RUCH

Článek 176b

1.   Unie doplňuje činnost členských států v odvětví cestovního ruchu, zejména podporou konkurenceschopnosti podniků Unie v tomto odvětví.

Za tímto účelem je činnost Unie zaměřena na:

a)

podporu vytváření příznivého prostředí pro rozvoj podniků v této oblasti;

b)

podporu spolupráce mezi členskými státy, zejména výměnou osvědčených postupů.

2.   Evropský parlament a Rada přijmou řádným legislativním postupem zvláštní opatření určená na doplnění činností, které členské státy provádějí k dosažení cílů uvedených v tomto článku, s vyloučením harmonizace právních předpisů členských států.“

CIVILNÍ OCHRANA

149)

Vkládají se nový nadpis hlavy a nový článek, které znějí:

„HLAVA XXII

CIVILNÍ OCHRANA

Článek 176c

1.   Unie podporuje spolupráci mezi členskými státy ve snaze posílit účinnost systémů pro předcházení přírodním nebo člověkem způsobeným pohromám a pro ochranu proti nim.

Činnost Unie je zaměřena na:

a)

podporu a doplňování činností členských států na celostátní, regionální a místní úrovni, které se týkají předcházení rizikům, přípravy osob zabývajících se civilní ochranou a zásahu v případě přírodních nebo člověkem způsobených pohrom uvnitř Unie;

b)

podporu rychlé a účinné operativní spolupráce uvnitř Unie mezi vnitrostátními útvary civilní ochrany;

c)

napomáhání soudržnosti akcí podnikaných v oblasti civilní ochrany na mezinárodní úrovni.

2.   Evropský parlament a Rada přijmou řádným legislativním postupem opatření nezbytná jako příspěvek k dosažení cílů uvedených v odstavci 1, s vyloučením harmonizace právních předpisů členských států.“

SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE

150)

Vkládají se nový nadpis hlavy a nový článek, které znějí:

„HLAVA XXIII

SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE

Článek 176d

1.   Účinné provádění práva Unie členskými státy, které má zásadní význam pro řádné fungování Unie, se pokládá za otázku společného zájmu.

2.   Unie může podpořit úsilí členských států o zlepšení schopnosti jejich správních orgánů provádět právo Unie. Tato činnost může zahrnovat zejména usnadnění výměny informací a státních zaměstnanců, jakož i podporu vzdělávacích programů. Žádný členský stát není povinen této podpory využít. Evropský parlament a Rada přijmou řádným legislativním postupem formou nařízení k tomuto účelu nezbytná opatření, s vyloučením harmonizace právních předpisů členských států.

3.   Tento článek se nedotýká povinnosti členských států provádět právo Unie, ani práv a povinností Komise. Nedotýká se ani ostatních ustanovení Smluv, jež upravují správní spolupráci mezi členskými státy, jakož i mezi členskými státy a Unií.“

PŘIDRUŽENÍ ZÁMOŘSKÝCH ZEMÍ A ÚZEMÍ

151)

V čl. 182 prvním pododstavci se zrušují slova „této smlouvy“.

152)

V článku 186 se slova „se volný pohyb pracovníků ze zemí a území v členských státech, jakož i pracovníků ze členských států v zemích a územích řídí smlouvami, jež budou následně uzavřeny a jež vyžadují jednomyslné schválení členskými státy“ nahrazují slovy „je volný pohyb pracovníků ze zemí a území v členských státech, jakož i pracovníků z členských států v zemích a na územích, upraven akty přijatými v souladu s článkem 187.“

153)

V článku 187 se před slovo „jednomyslně“ vkládají slova „na návrh Komise“ a doplňuje se nová věta, která zní: „Pokud dotyčná ustanovení přijímá Rada zvláštním legislativním postupem, rozhoduje na návrh Komise jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem.“

VNĚJŠÍ ČINNOST UNIE

154)

Vkládá se nová část pátá. Nese název „VNĚJŠÍ ČINNOST UNIE“ a obsahuje tyto hlavy a kapitoly:

Hlava I:

Obecná ustanovení o vnější činnosti Unie

Hlava II:

Společná obchodní politika

Hlava III:

Spolupráce se třetími zeměmi a humanitární pomoc

Kapitola 1:

Rozvojová spolupráce

Kapitola 2:

Hospodářská, finanční a technická spolupráce se třetími zeměmi

Kapitola 3:

Humanitární pomoc

Hlava IV:

Omezující opatření

Hlava V:

Mezinárodní smlouvy

Hlava VI:

Vztahy Unie s mezinárodními organizacemi a třetími zeměmi a delegace Unie

Hlava VII:

Doložka solidarity

OBECNÁ USTANOVENÍ

155)

Vkládají se nový nadpis hlavy a nový článek, které znějí:

„HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ O VNĚJŠÍ ČINNOSTI UNIE

Článek 188a

Činnost Unie na mezinárodní scéně podle této části spočívá na zásadách, sleduje cíle a je prováděna v souladu s obecnými ustanoveními, která jsou obsažena v hlavě V kapitole 1 Smlouvy o Evropské unii.“

SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA

156)

Vkládá se nový nadpis hlavy II s názvem „SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA“, která přebírá název dosavadní hlavy IX části třetí.

157)

Vkládá se článek 188b, který přebírá znění dosavadního článku 131 s těmito změnami:

a)

první pododstavec se nahrazuje tímto:

„Vytvořením celní unie v souladu s články 23 až 27 přispívá Unie ve společném zájmu k harmonickému rozvoji světového obchodu, k postupnému odstranění omezení mezinárodního obchodu a přímých zahraničních investic a ke snižování celních a jiných překážek.“;

b)

druhý pododstavec se zrušuje.

158)

Vkládá se nový článek, který nahrazuje článek 133:

„Článek 188c

1.   Společná obchodní politika se zakládá na jednotných zásadách, zejména pokud jde o úpravy celních sazeb, uzavírání celních a obchodních dohod týkajících se obchodu zbožím a službami, obchodní aspekty duševního vlastnictví, přímé zahraniční investice, sjednocování liberalizačních opatření, vývozní politiku a opatření na ochranu obchodu, jako jsou opatření pro případ dumpingu a subvencování. Společná obchodní politika je prováděna v rámci zásad a cílů vnější činnosti Unie.

2.   Evropský parlament a Rada přijímají řádným legislativním postupem formou nařízení opatření vymezující rámec pro provádění společné obchodní politiky.

3.   Je-li třeba sjednat a uzavřít dohody s jednou nebo více třetími zeměmi nebo s mezinárodními organizacemi, použije se článek 188n s výhradou zvláštních ustanovení tohoto článku.

Komise podává doporučení Radě, která ji zmocňuje k zahájení potřebných jednání. Rada a Komise odpovídají za to, že sjednané dohody jsou slučitelné s vnitřními politikami a vnitřními předpisy Unie.

Komise při vedení těchto jednání konzultuje zvláštní výbor, který určí Rada, aby jí v tomto úkolu napomáhal, a řídí se směrnicemi, které jí Rada může poskytnout. Komise podává zvláštnímu výboru a Evropskému parlamentu pravidelně zprávu o stavu jednání.

4.   Při sjednávání a uzavírání dohod uvedených v odstavci 3 rozhoduje Rada kvalifikovanou většinou.

Při sjednávání a uzavírání dohod v oblasti obchodu službami a v oblastech obchodních aspektů duševního vlastnictví jakož i přímých zahraničních investic rozhoduje Rada jednomyslně, pokud dané dohody obsahují ustanovení, pro která je při přijímání vnitřních předpisů vyžadována jednomyslnost.

Rada rovněž rozhoduje jednomyslně při sjednávání a uzavírání dohod:

a)

v oblasti obchodu kulturními a audiovizuálními službami, pokud by tyto dohody mohly ohrozit kulturní a jazykovou rozmanitost Unie;

b)

v oblasti obchodu sociálními, vzdělávacími a zdravotnickými službami, pokud by tyto dohody mohly vážně narušit vnitrostátní organizaci takových služeb a ohrozit odpovědnost členských států za jejich poskytování.

5.   Sjednávání a uzavírání mezinárodních dohod v oblasti dopravy se řídí částí třetí hlavou V a článkem 188n.

6.   Výkon pravomocí svěřených tímto článkem v oblasti společné obchodní politiky se nedotýká vymezení pravomocí mezi Unií a členskými státy a nesmí vést k harmonizaci právních předpisů členských států, jestliže Smlouvy takovou harmonizaci vylučují.“

ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE

159)

Vkládá se nový nadpis hlavy III s názvem „SPOLUPRÁCE SE TŘETÍMI ZEMĚMI A HUMANITÁRNÍ POMOC“.

160)

Vkládá se nový nadpis kapitoly 1 „ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE“, která přebírá název hlavy XX části třetí.

161)

Vkládá se článek 188d, který přebírá znění dosavadního článku 177 s těmito změnami:

a)

odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1.   Politika Unie v oblasti rozvojové spolupráce je prováděna v rámci zásad a cílů vnější činnosti Unie. Politika rozvojové spolupráce Unie a politika, kterou v této oblasti vedou členské státy, se navzájem doplňují a posilují.

Hlavním cílem politiky Unie v této oblasti je snížení a výhledově i vymýcení chudoby. Unie přihlíží k cílům rozvojové spolupráce při provádění politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země.“;

b)

dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

162)

Vkládá se článek 188e, který přebírá znění dosavadního článku 179 s těmito změnami:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Evropský parlament a Rada přijmou řádným legislativním postupem opatření nezbytná pro provádění politiky rozvojové spolupráce, která se mohou týkat víceletých programů spolupráce s rozvojovými zeměmi nebo tématicky zaměřených programů.“;

b)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„2.   Unie může se třetími zeměmi a příslušnými mezinárodními organizacemi uzavřít jakoukoli dohodu účelnou pro dosažení cílů uvedených v článku 10a Smlouvy o Evropské unii a článku 188d této smlouvy.

První pododstavec se nedotýká pravomoci členských států vést jednání na mezinárodní úrovni a uzavírat mezinárodní smlouvy.“;

c)

dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3 a dosavadní odstavec 3 se zrušuje.

163)

Vkládá se článek 188f, který přebírá znění dosavadního článku 180 s tím, že na začátek odstavce 1 se vkládají slova „K prohloubení vzájemného doplňování a účinnosti svých činností“.

164)

Vkládá se článek 188g, který přebírá znění dosavadního článku 181 s tím, že druhá věta prvního pododstavce a druhý pododstavec se zrušují.

HOSPODÁŘSKÁ, FINANČNÍ A TECHNICKÁ SPOLUPRÁCE SE TŘETÍMI ZEMĚMI

165)

Vkládá se nový nadpis kapitoly 2 s názvem „HOSPODÁŘSKÁ, FINANČNÍ A TECHNICKÁ SPOLUPRÁCE SE TŘETÍMI ZEMĚMI“, která přebírá název hlavy XXI části třetí.

166)

Vkládá se článek 188h, který přebírá znění dosavadního článku 181a s těmito změnami:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Aniž jsou dotčena ostatní ustanovení Smluv, a zejména články 188d až 188g, provádí Unie činnosti hospodářské, finanční a technické spolupráce, včetně pomoci zejména ve finanční oblasti, s jinými než rozvojovými třetími zeměmi. Tyto činnosti jsou v souladu s rozvojovou politikou Unie a jsou prováděny v rámci zásad a cílů její vnější činnosti. Činnosti Unie a členských států se navzájem doplňují a posilují.“;

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Evropský parlament a Rada přijmou řádným legislativním postupem opatření nezbytná k provedení odstavce 1.“

c)

v odst. 3 prvním pododstavci druhé větě se zrušují slova „…, jež jsou sjednávány a uzavírány v souladu s článkem 300“.

167)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 188i

Vyžaduje-li situace ve třetí zemi naléhavou finanční pomoc ze strany Unie, přijme Rada na návrh Komise nezbytná rozhodnutí.“

HUMANITÁRNÍ POMOC

168)

Vkládají se nový nadpis kapitoly a nový článek, které znějí:

„KAPITOLA 3

HUMANITÁRNÍ POMOC

Článek 188j

1.   Činnosti Unie v oblasti humanitární pomoci jsou prováděny v rámci zásad a cílů vnější činnosti Unie. Tyto činnosti jsou určeny k poskytnutí cílené pomoci a podpory obyvatelstvu třetích zemí postiženému přírodními nebo člověkem způsobenými pohromami, aby byly zajištěny humanitární potřeby vyplývající z těchto různých situací. Činnosti Unie a členských států se navzájem doplňují a posilují.

2.   Činnosti humanitární pomoci jsou prováděny v souladu se zásadami mezinárodního práva a v souladu se zásadami nestrannosti, neutrality a nepřípustnosti diskriminace.

3.   Evropský parlament a Rada přijmou řádným legislativním postupem opatření vymezující rámec, v němž se provádějí činnosti humanitární pomoci Unie.

4.   Unie může se třetími zeměmi a příslušnými mezinárodními organizacemi uzavřít jakoukoli dohodu účelnou pro dosažení cílů uvedených v odstavci 1 a v článku 10a Smlouvy o Evropské unii.

Prvním pododstavcem nejsou dotčeny pravomoci členských států vést jednání na mezinárodní úrovni a uzavírat mezinárodní smlouvy.

5.   K vytvoření rámce pro společný příspěvek mladých Evropanů k humanitárním činnostem Unie se zřídí Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci. Evropský parlament a Rada stanoví řádným legislativním postupem formou nařízení statut a způsoby fungování sboru.

6.   Komise může vyvinout jakoukoli užitečnou činnost potřebnou na podporu koordinace činností Unie a členských států, aby prohloubila účinnost a doplňkovost programů Unie a programů členských států v oblasti humanitární pomoci.

7.   Unie zajišťuje, aby její akce humanitární pomoci s činnostmi mezinárodních organizací a institucí, především těch, které jsou součástí systému Organizace spojených národů, a aby s těmito činnostmi byly slučitelné.“

OMEZUJÍCÍ OPATŘENÍ

169)

Vkládají se nový nadpis hlavy a nový článek, které nahrazují článek 301 a které znějí:

„HLAVA IV

OMEZUJÍCÍ OPATŘENÍ

Článek 188k

1.   Předpokládá-li rozhodnutí přijaté podle hlavy V kapitoly 2 Smlouvy o Evropské unii pozastavení, omezení nebo úplné přerušení hospodářských a finančních vztahů s jednou nebo více třetími zeměmi, přijme Rada kvalifikovanou většinou na společný návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise nezbytná opatření. Uvědomí o tom Evropský parlament.

2.   Pokud tak stanoví rozhodnutí přijaté podle hlavy V kapitoly 2 Smlouvy o Evropské unii, může Rada postupem uvedeným v odstavci 1 přijmout omezující opatření vůči fyzickým nebo právnickým osobám a skupinám nebo nestátním subjektům.

3.   Akty uvedené v tomto článku obsahují nezbytná ustanovení o právních zárukách.“

MEZINÁRODNÍ SMLOUVY

170)

Za článek 188k se vkládá nový nadpis hlavy V s názvem „MEZINÁRODNÍ SMLOUVY“.

171)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 188l

1.   Unie může uzavřít dohodu s jednou nebo více třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi, stanoví-li tak Smlouvy nebo je-li uzavření dohody buď nezbytné k dosažení cílů stanovených Smlouvami v rámci politik Unie, nebo je stanoveno právně závazným aktem Unie, nebo se může dotknout společných pravidel či změnit jejich oblast působnosti.

2.   Dohody uzavřené Unií jsou závazné pro orgány Unie i pro členské státy.“

172)

Vkládá se článek 188m, který přebírá znění dosavadního článku 310 s tím, že se slova „s jedním nebo více státy“ nahrazují slovy „s jednou nebo více třetími zeměmi“.

173)

Vkládá se nový článek, který nahrazuje článek 300 a který zní:

„Článek 188n

1.   Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení článku 188c, dohody mezi Unií a třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi se sjednávají a uzavírají podle následujícího postupu.

2.   Rada dává zmocnění k zahájení jednání, vydává směrnice pro jednání, dává zmocnění k podpisu dohod a uzavírá je.

3.   Komise, nebo týká-li se zamýšlená dohoda výlučně nebo zejména společné zahraniční a bezpečnostní politiky, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku podává Radě doporučení a Rada přijme rozhodnutí, kterým dá zmocnění k zahájení jednání a v závislosti na předmětu zamýšlené dohody jmenuje vyjednavače nebo vedoucího vyjednavačského týmu Unie.

4.   Rada může vyjednavači vydávat směrnice a může určit zvláštní výbor, se kterým musí být jednání konzultováno.

5.   Rada přijme na návrh vyjednavače rozhodnutí, kterým dá zmocnění k podpisu dohody a případně k jejímu prozatímnímu uplatňování před vstupem v platnost.

6.   Rada přijme na návrh vyjednavače rozhodnutí o uzavření dohody.

Netýká-li se dohoda výlučně společné zahraniční a bezpečnostní politiky, přijme Rada rozhodnutí o uzavření dohody:

a)

po obdržení souhlasu Evropského parlamentu v těchto případech:

i)

dohody o přidružení;

ii)

dohoda o přistoupení Unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod;

iii)

dohody vytvářející zvláštní institucionální rámec zavedením postupů spolupráce;

iv)

dohody mající významný dopad na rozpočet Unie;

v)

dohody v oblastech, na něž se vztahuje buď řádný legislativní postup, nebo zvláštní legislativní postup, v němž je vyžadován souhlas Evropského parlamentu.

V naléhavých případech se mohou Evropský parlament a Rada dohodnout na lhůtě pro vydání souhlasu;

b)

po konzultaci s Evropským parlamentem v ostatních případech. Evropský parlament zaujme stanovisko ve lhůtě, kterou může Rada stanovit podle naléhavosti věci. Pokud v této lhůtě stanovisko nezaujme, může rozhodnout Rada.

7.   Odchylně od odstavců 5, 6 a 9 může Rada při uzavírání dohody zmocnit vyjednavače, aby jménem Unie schválil změny, jestliže dohoda stanoví, že se takové změny přijímají zjednodušeným postupem nebo orgánem zřízeným dohodou. Rada může k takovému zmocnění připojit zvláštní podmínky.

8.   Rada v průběhu celého postupu rozhoduje kvalifikovanou většinou.

Jednomyslně však rozhoduje tehdy, týká-li se dohoda oblasti, kde je pro přijetí aktu Unie požadována jednomyslnost, jakož i v případě dohod o přidružení a dohod podle článku 188h se státy, které jsou kandidáty na přistoupení. Rada rovněž rozhoduje jednomyslně o dohodě o přistoupení Unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod; rozhodnutí o uzavření této dohody vstoupí v platnost po schválení členskými státy v souladu s jejich ústavními předpisy.

9.   Rada na návrh Komise nebo vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku přijme rozhodnutí o pozastavení uplatňování dohody a stanoví postoje, které má jménem Unie zaujmout orgán zřízený dohodou, má-li tento orgán přijímat akty s právními účinky, s výjimkou aktů, které doplňují nebo pozměňují institucionální rámec dohody.

10.   Evropský parlament je okamžitě a plně informován ve všech etapách tohoto postupu.

11.   Členský stát, Evropský parlament, Rada nebo Komise si mohou vyžádat posudek Soudního dvora o slučitelnosti zamýšlené dohody se Smlouvami. Je-li posudek Soudního dvora odmítavý, nemůže zamýšlená dohoda vstoupit v platnost, pokud nedojde ke změně dohody nebo ke změně Smluv.“

174)

Vkládá se článek 188o, který přebírá znění dosavadního čl. 111 odst. 1, 2, 3 a 5 s tím, že se dosavadní poslední dvě věty odstavce 1 stávají druhým pododstavcem uvedeného odstavce, a s těmito změnami:

a)

v odstavci 1 se dosavadní první věta, nově první pododstavec nahrazuje tímto:

„1.   Odchylně od článku 188n může Rada buď na doporučení Evropské centrální banky, nebo na doporučení Komise a po konzultaci s Evropskou centrální bankou ve snaze dosáhnout shody slučitelné s cílem cenové stability uzavírat formální dohody o systému směnných kurzů eura ve vztahu k měnám třetích států. Rada rozhoduje jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem postupem podle odstavce 3.“

V dosavadní druhé větě, nově první větě druhého pododstavce se slova „na doporučení ECB nebo Komise po konzultaci s ECB“ nahrazují slovy „buď na doporučení Evropské centrální banky, nebo na doporučení Komise a po konzultaci s Evropskou centrální bankou“

b)

v odstavci 2 se slova „třetích zemí“ nahrazují slovy „třetích států“;

c)

v odst. 3 prvním pododstavci první větě se před slovo „státy“ vkládá slovo „třetími“ a slova „odchylně od článku 300“ se nahrazují slovy „odchylně od článku 188n“; druhý pododstavec se zrušuje;

d)

dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.

VZTAHY UNIE S MEZINÁRODNÍMI ORGANIZACEMI A TŘETÍMI ZEMĚMI A DELEGACE UNIE

175)

Vkládají se nový nadpis hlavy a nové články následujícího znění, přičemž článek 188p nahrazuje články 302, 303 a 304:

„HLAVA VI

VZTAHY UNIE S MEZINÁRODNÍMI ORGANIZACEMI A TŘETÍMI ZEMĚMI A DELEGACE UNIE

Článek 188p

1.   Unie naváže veškerou účelnou spolupráci s orgány Organizace spojených národů a jejími odbornými organizacemi, s Radou Evropy, s Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

Unie kromě toho zajišťuje vhodné vztahy s dalšími mezinárodními organizacemi.

2.   Prováděním tohoto článku jsou pověřeni vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise.

Článek 188q

1.   Zastoupení Unie ve třetích zemích a při mezinárodních organizacích zajišťují delegace Unie.

2.   Delegace Unie jsou pod vedením vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Jednají v úzké spolupráci s diplomatickými a konzulárními zastoupeními členských států.“

DOLOŽKA SOLIDARITY

176)

Vkládají se nový nadpis hlavy a nový článek, které znějí:

„HLAVA VII

DOLOŽKA SOLIDARITY

Článek 188r

1.   Pokud je některý členský stát cílem teroristického útoku nebo obětí přírodní nebo člověkem způsobené pohromy, jednají Unie a její členské státy společně v duchu solidarity. Unie uvede do pohotovosti veškeré nástroje, které má k dispozici, včetně vojenských prostředků poskytnutých členskými státy, aby:

a)

odvrátila teroristickou hrozbu na území členských států;

chránila před případným teroristickým útokem demokratické instituce a civilní obyvatelstvo;

poskytla členskému státu pomoc na jeho území v případě teroristického útoku, pokud o to požádají jeho politické orgány;

b)

poskytla členskému státu pomoc na jeho území v případě přírodní nebo člověkem způsobené pohromy, pokud o to požádají jeho politické orgány.

2.   Pokud je některý členský stát cílem teroristického útoku nebo obětí přírodní či člověkem způsobené pohromy, ostatní členské státy mu na žádost jeho politických orgánů poskytnou pomoc. Za tím účelem členské státy koordinují svou činnost v Radě.

3.   Způsob provádění této doložky solidarity Unií vymezí rozhodnutí přijaté Radou na společný návrh Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Pokud toto rozhodnutí souvisí s obranou, rozhoduje Rada v souladu s čl. 15b odst. 1 Smlouvy o Evropské unii. Evropský parlament je informován.

Pro účely tohoto odstavce, a aniž je dotčen článek 207, je Radě nápomocen Politický a bezpečnostní výbor s podporou složek ustavených v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky a výbor uvedený v článku 61d, které jí případně podávají společná stanoviska.

4.   Pro zajištění účinnosti jednání Unie a jejích členských států Evropská rada pravidelně vyhodnocuje hrozby, kterým je Unie vystavena.“

INSTITUCIONÁLNÍ A FINANČNÍ USTANOVENÍ

177)

Dosavadní část pátá se označuje jako část šestá a její název se nahrazuje tímto: „INSTITUCIONÁLNÍ A FINANČNÍ USTANOVENÍ“.

EVROPSKÝ PARLAMENT

178)

Článek 189 se zrušuje.

179)

Článek 190 se mění takto:

a)

odstavce 1, 2 a 3 se zrušují a dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 1 a 2;

b)

odstavec 4, nově označený jako odstavec 1, se mění takto:

i)

v prvním pododstavci se slova „na všeobecné a přímé volby konané“ nahrazují slovy „na přijetí ustanovení nezbytných pro volbu jeho členů ve všeobecných a přímých volbách konaných“;

ii)

druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Rada přijme nezbytná ustanovení zvláštním legislativním postupem jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu, který se usnáší většinou hlasů všech svých členů. Tato ustanovení vstupují v platnost po schválení členskými státy v souladu s jejich ústavními předpisy.“;

c)

v dosavadním odstavci 5, nově označeném jako odstavec 2, se za slova „Evropský parlament“ vkládají slova „z vlastního podnětu zvláštním legislativním postupem formou nařízení“.

180)

V článku 191 se zrušuje první pododstavec; v dosavadním druhém pododstavci se před slovo „pravidla“ vkládají slova „formou nařízení“ a za slova „na evropské úrovni“ se vkládají slova „podle čl. 8a odst. 4 Smlouvy o Evropské unii“.

181)

V článku 192 se zrušuje první pododstavec; v dosavadním druhém pododstavci se doplňuje nová věta, která zní: „Pokud Komise návrh nepředloží, sdělí Evropskému parlamentu důvody.“

182)

Článek 193 se mění takto:

a)

v prvním pododstavci se před slovo „členů“ vkládají slova „všech svých“;

b)

třetí pododstavec se nahrazuje tímto:

„Pravidla pro výkon vyšetřovacího práva stanoví Evropský parlament z vlastního podnětu zvláštním legislativním postupem po obdržení souhlasu Rady a Komise formou nařízení.“

183)

Článek 195 se mění takto:

a)

v odst. 1 prvním pododstavci se slova „Evropský parlament jmenuje veřejného ochránce práv oprávněného“ nahrazují slovy „Evropský veřejný ochránce práv volený Evropským parlamentem je oprávněn“, slova „a Soudu prvního stupně při výkonu jejich“ se nahrazují slovy „při výkonu jeho“ a doplňuje se nová věta, která zní: „Stížnosti přezkoumává a podává o nich zprávu.“;

b)

v odst. 2 prvním pododstavci se slovo „jmenován“ nahrazuje slovem „volen“;

c)

v odstavci 3 se slova „od žádného subjektu“ nahrazují slovy „od žádné vlády, orgánu, instituce ani jiného subjektu“;

d)

v odstavci 4 se za slova „Evropský parlament“ vkládají slova „…, který se usnáší z vlastního podnětu, zvláštním legislativním postupem formou nařízení“.

184)

V čl. 196 druhém pododstavci se za slovo „mimořádnému“ vkládá slovo „dílčímu“ a slova „svých členů“ nahrazují slovy „všech svých členů“.

185)

Článek 197 se mění takto:

a)

první pododstavec se zrušuje;

b)

druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Komise se může účastnit všech schůzí a na svou žádost vystoupit.“;

c)

čtvrtý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Za podmínek, které jsou stanoveny v jednacím řádu Evropské rady a v jednacím řádu Rady, mohou Evropská rada a Rada vystoupit před Evropským parlamentem.“

186)

V čl. 198 prvním pododstavci se zrušuje slovo „nadpoloviční“.

187)

V čl. 199 druhém pododstavci se za slova „způsobem stanoveným“ vkládají slova „ve Smlouvách a“.

188)

V článku 201 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Je-li návrh na vyslovení nedůvěry přijat většinou dvou třetin odevzdaných hlasů a většinou všech členů Evropského parlamentu, členové Komise kolektivně odstoupí ze svých funkcí a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku odstoupí ze své funkce v Komisi. Zůstávají ve funkci a vyřizují nadále běžné záležitosti, dokud nejsou nahrazeni v souladu s článkem 9d Smlouvy o Evropské unii. V tomto případě funkční období členů Komise jmenovaných jako nástupci skončí ke dni, k němuž by skončilo funkční období členů Komise, kteří museli kolektivně odstoupit.“

EVROPSKÁ RADA

189)

Vkládají se nový nadpis oddílu a nové články, které znějí:

„ODDÍL 1a

EVROPSKÁ RADA

Článek 201a

1.   Při hlasování může být každý člen Evropské rady zmocněn hlasovat nejvýše za jednoho z ostatních členů.

Ustanovení čl. 9c odst. 4 Smlouvy o Evropské unii a čl. 205 odst. 2 této smlouvy se vztahují na Evropskou radu, pokud rozhoduje kvalifikovanou většinou. Pokud Evropská rada rozhoduje hlasováním, její předseda a předseda Komise se jej neúčastní.

Zdržení se hlasování přítomných nebo zastoupených členů není překážkou přijetí usnesení Evropské rady vyžadujících jednomyslnost.

2.   Předseda Evropského parlamentu může být vyzván, aby vystoupil před Evropskou radou.

3.   Evropská rada rozhoduje v procedurálních otázkách a o přijetí svého jednacího řádu prostou většinou.

4.   Evropské radě je nápomocen generální sekretariát Rady.

Článek 201b

Evropská rada přijme kvalifikovanou většinou:

a)

rozhodnutí, kterým se stanoví seznam jiných složení Rady než složení pro obecné záležitosti a složení pro zahraniční věci, v souladu s čl. 9c odst. 6 Smlouvy o Evropské unii;

b)

rozhodnutí o předsednictví jiných složení Rady než složení pro zahraniční věci, v souladu s čl. 9c odst. 9 Smlouvy o Evropské unii.“

RADA

190)

Články 202 a 203 se zrušují.

191)

Článek 205 se mění takto:

a)

odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1.   Má-li se Rada usnést prostou většinou, usnáší se většinou hlasů všech svých členů.

2.   Odchylně od čl. 9c odst. 4 Smlouvy o Evropské unii, pokud Rada nerozhoduje na návrh Komise nebo vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, je ode dne 1. listopadu 2014 a s výhradou Protokolu o přechodných ustanoveních kvalifikovaná většina vymezena jako nejméně 72 % členů Rady zastupujících členské státy, které představují nejméně 65 % obyvatelstva Unie.

3.   Ode dne 1. listopadu 2014 a s výhradou Protokolu o přechodných ustanoveních je v případech, kdy se na základě Smluv na hlasování nepodílejí všichni členové Rady, kvalifikovaná většina vymezena takto:

a)

jako nejméně 55 % členů Rady zastupujících zúčastněné členské státy, které představují nejméně 65 % obyvatelstva těchto států.

Blokační menšinu musí tvořit nejméně tolik členů Rady, kolik jich zastupuje nejméně 35 % obyvatelstva zúčastněných členských států, a ještě jeden člen, jinak se kvalifikovaná většina považuje za dosaženou;

b)

odchylně od písmene a), pokud Rada nerozhoduje na návrh Komise nebo vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, jako nejméně 72 % členů Rady zastupujících zúčastněné členské státy, které představují nejméně 65 % obyvatelstva těchto států.“

b)

odstavec 4 se zrušuje a dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

192)

Článek 207 se nahrazuje tímto:

„Článek 207

1.   Výbor složený ze stálých zástupců vlád členských států zodpovídá za přípravu prací Rady a za plnění úkolů, kterými jej Rada pověří. V případech stanovených v jednacím řádu Rady může přijímat procedurální rozhodnutí.

2.   Radě je nápomocen generální sekretariát pod vedením generálního tajemníka jmenovaného Radou.

Rada rozhoduje o organizaci generálního sekretariátu prostou většinou.

3.   Rada rozhoduje o procedurálních otázkách a o přijetí svého jednacího řádu prostou většinou.“

193)

V článku 208 se doplňuje nová věta, která zní: „Pokud Komise žádný návrh nepředloží, sdělí Radě důvody.“

194)

V článku 209 se slova „po obdržení stanoviska Komise“ nahrazují slovy „po konzultaci s Komisí“.

195)

Článek 210 se nahrazuje tímto:

„Článek 210

Rada stanoví platy, náhrady a důchody předsedy Evropské rady, předsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, členů Komise, předsedů a členů Soudního dvora Evropské unie a vedoucích jeho soudních kanceláří, jakož i generálního tajemníka Rady. Rovněž stanoví veškeré náhrady poskytované místo odměny.“

KOMISE

196)

Článek 211 se zrušuje. Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 211a

V souladu s čl. 9d odst. 5 Smlouvy o Evropské unii jsou členové Komise vybíráni na základě systému rotace stanoveného jednomyslně Evropskou radou, který je založen na těchto zásadách:

a)

členské státy jsou s ohledem na pořadí a dobu působení svých státních příslušníků jako členů Komise naprosto rovnocenné; v důsledku toho rozdíl mezi celkovými počty funkčních období vykonávaných státními příslušníky jakýchkoli dvou členských států nesmí být nikdy vyšší než jedna;

b)

s výhradou písmene a) je každá následující Komise složena tak, aby uspokojivým způsobem odrážela demografickou a zeměpisnou různorodost všech členských států.“

197)

Dosavadní článek 212 se stává čl. 218 odst. 2.

198)

V článku 213 se zrušuje odstavec 1; odstavec 2 není číslován a jeho dva první pododstavce se spojují a znějí takto:

„Členové Komise se zdrží jakéhokoliv jednání neslučitelného s povahou jejich funkce. Členské státy uznávají jejich nezávislost a nesnaží se je ovlivňovat při plnění jejich úkolů.“

199)

Článek 214 se zrušuje.

200)

Článek 215 se mění takto:

a)

druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Člen Komise, jenž odstoupí, je odvolán nebo zemřel, je nahrazen na zbývající část funkčního období novým členem stejné státní příslušnosti, kterého jmenuje Rada vzájemnou dohodou s předsedou Komise po konzultaci s Evropským parlamentem a v souladu s kritérii stanovenými v čl. 9d odst. 3 druhém pododstavci Smlouvy o Evropské unii.

Rada může jednomyslně na návrh předsedy Komise rozhodnout, že člena Komise není třeba nahradit, zejména pokud je zbývající část jeho funkčního období krátká.“

b)

vkládá se nový pátý pododstavec, který zní:

„Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku je v případě odstoupení, odvolání nebo smrti nahrazen na zbývající část funkčního období v souladu s čl. 9e odst. 1 Smlouvy o Evropské unii“;

c)

poslední pododstavec se nahrazuje tímto:

„V případě odstoupení všech členů Komise zůstávají tito členové ve funkci a vyřizují nadále běžné záležitosti až do okamžiku svého nahrazení na zbývající část funkčního období v souladu s článkem 9d Smlouvy o Evropské unii.“

201)

V článku 217 se zrušují odstavce 1, 3 a 4 a odstavec 2 není číslován. Jeho první věta se nahrazuje tímto: „Aniž je dotčen čl. 9e odst. 4 Smlouvy o Evropské unii, působnost Komise strukturuje a přiděluje jejím členům předseda v souladu s čl. 9d odst. 6 uvedené smlouvy.“

202)

V článku 218 se zrušuje odstavec 1; dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 1 a slova „v souladu s touto smlouvou“ se zrušují. Doplňuje se odstavec 2, který přebírá znění dosavadního článku 212.

203)

V čl. 219 prvním pododstavci se zrušují slova „z počtu stanoveného v článku 213“ a druhý pododstavec se nahrazuje tímto: „Usnášeníschopnost stanoví její jednací řád.“

SOUDNÍ DVŮR

204)

V názvu oddílu 4 se doplňují slova „EVROPSKÉ UNIE“.

205)

Článek 220 se zrušuje.

206)

V článku 221 se zrušuje první pododstavec.

207)

V čl. 223 prvním pododstavci se doplňují slova „po konzultaci s výborem uvedeným v článku 224a“.

208)

V čl. 224 prvním pododstavci se zrušuje první věta, za slova „Počet soudců“ se vkládá slovo „Tribunálu“ a slova „že soudu jsou nápomocni“ se nahrazují slovy „že Tribunálu jsou nápomocni“. V druhém pododstavci druhé větě se doplňují slova „po konzultaci s výborem uvedeným v článku 224a“.

209)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 224a

Zřizuje se výbor, který před jmenováním vládami členských států podle článků 223 a 224 vydává stanovisko k vhodnosti kandidátů na funkce soudce a generálního advokáta Soudního dvora a Tribunálu.

Tento výbor se skládá ze sedmi osob vybraných mezi bývalými členy Soudního dvora a Tribunálu, členy nejvyšších vnitrostátních soudů a obecně uznávanými právníky, z nichž jedna bude navržena Evropským parlamentem. Rada přijme rozhodnutí, kterým se stanoví pravidla fungování tohoto výboru, a rozhodnutí o jmenování jeho členů. Rada rozhoduje z podnětu předsedy Soudního dvora.“

210)

V čl. 225 odst. 1 prvním pododstavci první větě se slova „některé soudní komory“ nahrazují slovy „některého specializovaného soudu zřízeného na základě článku 225a“ a v odst. 2 prvním pododstavci se zrušují slova „zřízených na základě článku 225a“.

211)

Článek 225a se mění takto:

a)

první pododstavec se nahrazuje tímto:

„Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem zřídit specializované soudy připojené k Tribunálu, příslušné rozhodovat v prvním stupni o některých kategoriích žalob ve zvláštních oblastech. Evropský parlament a Rada rozhodují formou nařízení buď na návrh Komise a po konzultaci se Soudním dvorem, nebo na žádost Soudního dvora a po konzultaci s Komisí.“;

b)

v druhém pododstavci se slovo „Rozhodnutí“ nahrazuje slovem „Nařízení“;

c)

ve třetím pododstavci se slovo „rozhodnutí“ nahrazuje slovem „nařízení“;

d)

v šestém pododstavci se slovo „rozhodnutí“ nahrazuje slovem „nařízení“ a doplňuje se nová věta, která zní: „Hlava I a článek 64 statutu se na specializované soudy použijí v každém případě.“

212)

Článek 228 se mění takto:

a)

v odstavci 2 se první a druhý pododstavec nahrazují tímto:

„2.   Má-li Komise za to, že dotyčný členský stát nepřijal opatření, která vyplývají z rozsudku Soudního dvora Evropské unie, může předložit věc Soudnímu dvoru Evropské unie poté, co poskytla tomuto státu příležitost se vyjádřit. Navrhne paušální částku nebo penále, jež je dotyčný členský stát povinen zaplatit, ve výši, kterou považuje za přiměřenou okolnostem.“

b)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„3.   Předloží-li Komise Soudnímu dvoru Evropské unie věc podle článku 226 z důvodu, že dotyčný stát nesplnil povinnost sdělit opatření provádějící směrnici přijatou legislativním postupem, může, pokládá-li to za vhodné, navrhnout paušální částku nebo penále, již je dotyčný členský stát povinen zaplatit, ve výši, kterou považuje za přiměřenou okolnostem.

Shledá-li Soudní dvůr Evropské unie, že došlo k porušení povinnosti, může členskému státu uložit zaplacení paušální částky nebo penále, které nepřekročí výši navrženou Komisí. Platební povinnost nabude účinku ke dni stanovenému Soudním dvorem Evropské unie v jeho rozsudku.“

213)

V článku 229a se slova „na návrh Komise“ nahrazují slovy „zvláštním legislativním postupem“ a slova „kterými se na úrovni Společenství upravují práva k průmyslovému vlastnictví“ se nahrazují slovy „které vytvářejí evropská práva duševního vlastnictví“. Poslední věta se nahrazuje tímto: „Tyto předpisy vstoupí v platnost po schválení členskými státy v souladu s jejich ústavními předpisy.“

214)

Článek 230 se mění takto:

a)

v prvním pododstavci se slova „aktů přijímaných společně Evropským parlamentem a Radou“ nahrazují slovy „legislativních aktů“, za slova „Evropského parlamentu“ se vkládají slova „a Evropské rady“ a doplňuje se nová věta, která zní: „Rovněž přezkoumává legalitu aktů institucí a jiných subjektů Unie, které mají právní účinky vůči třetím osobám.“;

b)

ve třetím pododstavci se slova „Účetním dvorem a ECB“ nahrazují slovy „Účetním dvorem, Evropskou centrální bankou a Výborem regionů“;

c)

čtvrtý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Každá fyzická nebo právnická osoba může za podmínek uvedených v prvním a druhém pododstavci podat žalobu proti aktům, které jsou jí určeny nebo které se jí bezprostředně a osobně dotýkají, jakož i proti právním aktům s obecnou působností, které se jí bezprostředně dotýkají a nevyžadují přijetí prováděcích opatření.“;

d)

za čtvrtý pododstavec se vkládá nový pododstavec, který zní:

„Akty zřizující instituce a jiné subjekty Unie mohou stanovit zvláštní podmínky a úpravy týkající se žalob podávaných fyzickými nebo právnickými osobami proti aktům těchto institucí a jiných subjektů, které vůči nim mají právní účinky.“

215)

V článku 231 se druhý pododstavec nahrazuje tímto: „Soudní dvůr Evropské unie však uvede, považuje-li to za nezbytné, ty účinky aktu prohlášeného za neplatný, které jsou nadále považovány za zachované.“

216)

Článek 232 se mění takto:

a)

v prvním pododstavci se slova „porušení Smlouvy“ nahrazují slovy „porušení Smluv“, slova „Rada nebo Komise“ se nahrazují slovy „Evropská rada, Rada, Komise nebo Evropská centrální banka“ a doplňuje se nová věta, která zní: „Tento článek se za stejných podmínek použije na nečinnost institucí a jiných subjektů Unie.“;

b)

ve třetím pododstavci se za slova „některý orgán“ vkládají slova „…, instituci nebo jiný subjekt“;

c)

čtvrtý pododstavec se zrušuje.

217)

V čl. 233 prvním pododstavci se zrušují slova „nebo orgány“ a mluvnický tvar dalších slov se odpovídajícím způsobem upravuje; třetí pododstavec se zrušuje.

218)

V čl. 234 prvním pododstavci písm. b) se zrušují slova „a ECB“ a zrušuje se písmeno c). V článku se doplňuje nový pododstavec, který zní: „Vyvstane-li taková otázka při jednání před soudem členského státu, které se týká osoby ve vazbě, rozhodne Soudní dvůr Evropské unie v co nejkratší lhůtě.“

219)

V článku 235 se slova „podle čl. 288 druhého pododstavce“ nahrazují slovy „podle čl. 288 druhého a třetího pododstavce“.

220)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 235a

Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat o legalitě aktů přijatých Evropskou radou nebo Radou podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii výlučně na žádost členského státu dotčeného rozhodnutím Evropské rady nebo Rady, a to výhradně v otázce dodržení procedurálních ustanovení obsažených v uvedeném článku.

Tato žádost musí být podána do jednoho měsíce ode dne přijetí takového rozhodnutí. Soudní dvůr rozhodne ve lhůtě jednoho měsíce ode dne podání této žádosti.“

221)

V článku 236 se slova „ve služebním nebo pracovním řádu“ nahrazují slovy „ve služebním řádu úředníků Unie a pracovním řádu ostatních zaměstnanců Unie“.

222)

V čl. 237 písm. d) druhé větě se za slovo „Rada“ vkládá slovo „guvernérů“.

223)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 240a

Soudní dvůr Evropské unie nemá pravomoc ve vztahu k ustanovením o společné zahraniční a bezpečnostní politice ani k aktům přijatým na jejich základě.

Soudní dvůr Evropské unie však má pravomoc kontrolovat dodržování článku 25b Smlouvy o Evropské unii a rozhodovat o žalobách podaných za podmínek stanovených v čl. 230 čtvrtém pododstavci této smlouvy, které se týkají přezkumu legality rozhodnutí, jimiž se stanoví omezující opatření vůči fyzickým nebo právnickým osobám, přijatých Radou na základě hlavy V kapitoly 2 Smlouvy o Evropské unii.

Článek 240b

Při výkonu svých pravomocí týkajících se ustanovení časti třetí hlavy IV kapitol 4 a 5 o prostoru svobody, bezpečnosti a práva nemá Soudní dvůr Evropské unie pravomoc přezkoumávat platnost nebo přiměřenost operací prováděných policií nebo jinými donucovacími orgány členského státu, ani rozhodovat o výkonu odpovědnosti členských států za udržování veřejného pořádku a ochranu vnitřní bezpečnosti.“

224)

Článek 241 se nahrazuje tímto:

„Článek 241

Dotýká-li se spor aktu s obecnou působností přijatého orgánem, institucí nebo jiným subjektem Unie, může se každá strana, i když lhůta stanovená v čl. 230 pátém pododstavci uplynula, domáhat z důvodů stanovených v čl. 230 druhém pododstavci před Soudním dvorem Evropské unie nepoužitelnosti tohoto aktu.“

225)

(Netýká se českého znění.)

226)

V článku 245 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem změnit ustanovení statutu s výjimkou hlavy I a článku 64. Evropský parlament a Rada rozhodují buď na žádost Soudního dvora a po konzultaci s Komisí, nebo na návrh Komise a po konzultaci se Soudním dvorem.“

EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA

227)

Vkládají se nový nadpis oddílu a nový článek, které znějí:

„ODDÍL 4a

EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA

Článek 245a

1.   Evropská centrální banka a národní centrální banky tvoří Evropský systém centrálních bank (ESCB). Evropská centrální banka a národní centrální banky členských států, jejichž měnou je euro, tvoří Eurosystém a řídí měnovou politiku Unie.

2.   ESCB je řízen rozhodovacími orgány Evropské centrální banky. Prvořadým cílem ESCB je udržovat cenovou stabilitu. Aniž je dotčen tento cíl, podporuje obecné hospodářské politiky v Unii se záměrem přispět k dosažení jejích cílů.

3.   Evropská centrální banka má právní subjektivitu. Pouze ona může povolovat vydávání eura. Je nezávislá při výkonu svých pravomocí a správě svých financí. Orgány, instituce a jiné subjekty Unie, jakož i vlády členských států respektují tuto nezávislost.

4.   Evropská centrální banka přijímá opatření nezbytná k plnění svých úkolů podle článků 105 až 111a a 115c a za podmínek stanovených statutem ESCB a ECB. V souladu s týmiž články si členské státy, jejichž měnou není euro, a jejich centrální banky ponechávají své pravomoci v měnové oblasti.

5.   Evropská centrální banka je v oblastech spadajících do její působnosti konzultována ke každému návrhu aktu Unie a ke každému návrhu úpravy na vnitrostátní úrovni a může předkládat stanoviska.“

228)

Vkládá se článek 245b, který přebírá znění dosavadního článku 112 s těmito změnami:

a)

v odstavci 1 se za slova „národních centrálních bank“ doplňují slova „členských států, jejichž měnou je euro“;

b)

v odstavci 2 se zrušuje označení písmen a) a b), dosavadní písmeno a) se stává prvním pododstavcem a tři pododstavce dosavadního písmene b) se stávají druhým, třetím a čtvrtým pododstavcem uvedeného odstavce; v novém druhém pododstavci se slova „vzájemnou dohodou vlád členských států na úrovni hlav států nebo předsedů vlád“ nahrazují slovy „Evropskou radou kvalifikovanou většinou“.

229)

Vkládá se článek 245c, který přebírá znění dosavadního článku 113.

ÚČETNÍ DVŮR

230)

V článku 246 se doplňuje slovo „Unie“ a doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Skládá se z jednoho státního příslušníka každého členského státu. Jeho členové vykonávají své funkce naprosto nezávisle v obecném zájmu Unie.“

231)

Článek 247 se mění takto:

a)

odstavec 1 a odst. 4 první pododstavec se zrušují. Dosavadní odstavce 2 až 9 se označují jako odstavce 1 až 8;

b)

v dosavadním odstavci 2, nově označeném jako odstavec 1, se slovo „zemích“ nahrazuje slovem „státech“;

c)

v dosavadním odstavci 4, nově označeném jako odstavec 3, se před slova „při plnění svých úkolů“ vkládají slova „Členové Účetního dvora“.

232)

V článku 248 se slovo „subjekt“ nahrazuje slovy „instituce nebo jiný subjekt“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru a odst. 1 první pododstavec se odpovídajícím způsobem mluvnicky upravuje.

PRÁVNÍ AKTY UNIE

233)

Název kapitoly 2 se nahrazuje tímto: „PRÁVNÍ AKTY UNIE, POSTUPY JEJICH PŘIJÍMÁNÍ A JINÁ USTANOVENÍ“.

234)

Před článek 249 se vkládá se nový nadpis oddílu 1, který zní:

235)

Článek 249 se mění takto:

a)

první pododstavec se nahrazuje tímto:

„Pro výkon pravomocí Unie přijímají orgány nařízení, směrnice, rozhodnutí, doporučení a stanoviska.“

b)

čtvrtý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Rozhodnutí je závazné v celém rozsahu. Pokud jsou v něm uvedeni ti, jimž je určeno, je závazné pouze pro ně.“

236)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 249a

1.   Řádný legislativní postup spočívá v tom, že Evropský parlament a Rada přijímají společně na návrh Komise nařízení, směrnice nebo rozhodnutí. Tento postup je vymezen v článku 251.

2.   Ve zvláštních případech stanovených Smlouvami je přijetí nařízení, směrnice nebo rozhodnutí Evropským parlamentem za účasti Rady nebo Radou za účasti Evropského parlamentu zvláštním legislativním postupem.

3.   Právní akty přijaté legislativním postupem jsou legislativními akty.

4.   Ve zvláštních případech stanovených ve Smlouvách mohou být legislativní akty přijímány z podnětu skupiny členských států nebo Evropského parlamentu, na doporučení Evropské centrální banky nebo na žádost Soudního dvora nebo Evropské investiční banky.

Článek 249b

1.   Legislativním aktem lze na Komisi přenést pravomoc přijímat nelegislativní akty s obecnou působností, kterými se doplňují nebo mění některé prvky legislativního aktu, které nejsou podstatné.

Legislativní akty výslovně vymezují cíle, obsah, rozsah a dobu trvání přenesení pravomoci. Podstatné prvky dané oblasti jsou vyhrazeny legislativním aktům, a nesmějí tedy být předmětem přenesení pravomoci.

2.   Legislativní akty výslovně stanoví podmínky pro přenesení pravomoci, které mohou být tyto:

a)

Evropský parlament nebo Rada mohou rozhodnout o zrušení přenesení pravomoci;

b)

akt v přenesené pravomoci může vstoupit v platnost pouze tehdy, nevysloví-li ve lhůtě stanovené legislativním aktem Evropský parlament nebo Rada žádné námitky.

Pro účely písmen a) a b) se Evropský parlament usnáší většinou hlasů všech svých členů a Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou.

3.   Součástí názvu aktů v přenesené pravomoci jsou slova ‚v přenesené pravomoci‘.

Článek 249c

1.   Členské státy přijmou veškerá nezbytná vnitrostátní právní opatření k provedení právně závazných aktů Unie.

2.   Jsou-li pro provedení právně závazných aktů Unie nezbytné jednotné podmínky, svěří tyto akty prováděcí pravomoci Komisi nebo ve zvláštních, náležitě odůvodněných případech a v případech uvedených v článcích 11 a 13 Smlouvy o Evropské unii Radě.

3.   Pro účely odstavce 2 Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem formou nařízení předem stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí.

4.   Součástí názvu prováděcích aktů je slovo ‚prováděcí‘.

Článek 249d

Rada přijímá doporučení. Rozhoduje na návrh Komise ve všech případech, kdy má podle Smluv přijmout akt na návrh Komise. V oblastech, ve kterých je pro přijetí aktu Unie požadována jednomyslnost, rozhoduje jednomyslně. Komise a ve zvláštních případech uvedených ve Smlouvách Evropská centrální banka přijímají doporučení.“

POSTUPY PŘIJÍMÁNÍ AKTŮ A JINÁ USTANOVENÍ

237)

Před článek 250 se vkládá nový nadpis oddílu 2 s názvem „POSTUPY PŘIJÍMÁNÍ AKTŮ A JINÁ USTANOVENÍ“:

238)

V článku 250 se odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Rozhoduje-li Rada na základě Smluv na návrh Komise, může takový návrh změnit pouze jednomyslným rozhodnutím, s výjimkou případů uvedených v čl. 251 odst. 10 a 13, článcích 268, 270a a 272 a čl. 273 druhém pododstavci.“

239)

Článek 251 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se slova „na tento článek“ nahrazují slovy „na řádný legislativní postup“;

b)

odst. 2 druhý a třetí pododstavec a odstavce 3 až 7 se nahrazují tímto:

3.   Evropský parlament zaujme svůj postoj v prvním čtení a postoupí jej Radě.

4.   Schválí-li Rada postoj Evropského parlamentu, je dotyčný akt přijat ve znění odpovídajícím postoji Evropského parlamentu.

5.   Neschválí-li Rada postoj Evropského parlamentu, přijme svůj postoj v prvním čtení a postoupí jej Evropskému parlamentu.

6.   Rada podrobně informuje Evropský parlament o důvodech, na základě kterých přijala postoj v prvním čtení. Komise podrobně informuje Evropský parlament o svém postoji.

7.   Jestliže ve lhůtě tří měsíců od tohoto postoupení Evropský parlament:

a)

schválí postoj Rady v prvním čtení nebo nepřijme žádné usnesení, pokládá se dotyčný akt za přijatý ve znění odpovídajícím postoji Rady;

b)

odmítne postoj Rady v prvním čtení většinou hlasů všech svých členů, pokládá se navrhovaný akt za nepřijatý;

c)

navrhne většinou hlasů všech svých členů změny postoje Rady v prvním čtení, postoupí se změněný text Radě a Komisi, která k těmto změnám zaujme stanovisko.

8.   Jestliže ve lhůtě tří měsíců od obdržení změn Evropského parlamentu Rada kvalifikovanou většinou:

a)

schválí všechny tyto změny, pokládá se dotyčný akt za přijatý;

b)

neschválí všechny změny, svolá předseda Rady po dohodě s předsedou Evropského parlamentu ve lhůtě šesti týdnů dohodovací výbor.

9.   O návrzích změn, k nimž Komise zaujala odmítavé stanovisko, Rada rozhoduje jednomyslně.

10.   Dohodovací výbor, který se skládá z členů Rady nebo z jejich zástupců a ze stejného počtu členů zastupujících Evropský parlament, má za úkol dosáhnout přijetí dohody o společném návrhu kvalifikovanou většinou členů Rady nebo jejich zástupců a většinou členů zastupujících Evropský parlament ve lhůtě šesti týdnů od svého svolání, a to na základě postojů Evropského parlamentu a Rady v druhém čtení.

11.   Komise se účastní jednání dohodovacího výboru a vyvíjí veškerou činnost potřebnou ke sblížení postojů Evropského parlamentu a Rady.

12.   Neschválí-li dohodovací výbor ve lhůtě šesti týdnů od svého svolání společný návrh, pokládá se navrhovaný akt za nepřijatý.

13.   Schválí-li dohodovací výbor v této lhůtě společný návrh, mají Evropský parlament, který se usnáší nadpoloviční většinou odevzdaných hlasů, a Rada, která rozhoduje kvalifikovanou většinou, ode dne tohoto schválení šest týdnů na to, aby přijaly navrhovaný akt v souladu se společným návrhem. Pokud tak neučiní, pokládá se navrhovaný akt za nepřijatý.

14.   Lhůty tří měsíců a šesti týdnů uvedené v tomto článku se prodlužují z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady, první nejvýše o jeden měsíc a druhá nejvýše o dva týdny.

15.   Je-li legislativní akt v případech uvedených ve Smlouvách podán k řádnému legislativnímu postupu z podnětu skupiny členských států, na doporučení Evropské centrální banky nebo na žádost Soudního dvora, nepoužijí se odstavec 2, druhá věta odstavce 6 a odstavec 9.

V takovém případě Evropský parlament a Rada předají Komisi návrh aktu i se svými postoji v prvním a druhém čtení. Evropský parlament nebo Rada mohou kdykoli během celého postupu požádat Komisi o stanovisko, které může Komise rovněž vydat z vlastního podnětu. Pokud to pokládá za nezbytné, může se rovněž podílet na činnosti dohodovacího výboru podle odstavce 11.“

240)

Článek 252 se zrušuje. Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 252a

Evropský parlament, Rada a Komise se navzájem konzultují a vzájemnou dohodou upravují způsoby své spolupráce. Za tímto účelem mohou v souladu se Smlouvami uzavírat interinstitucionální dohody, které mohou mít závaznou povahu.“

241)

Článek 253 se nahrazuje tímto:

„Článek 253

Neuvádějí-li Smlouvy druh aktu, který má být přijat, zvolí jej orgány pro jednotlivé případy v souladu s platnými postupy a se zásadou proporcionality.

Právní akty musí obsahovat odůvodnění a odkazovat na návrhy, podněty, doporučení, žádosti nebo stanoviska požadovaná Smlouvami.

Posuzují-li Evropský parlament a Rada návrh legislativního aktu, zdrží se přijetí aktů, které příslušný legislativní postup pro danou oblast nestanoví.“

242)

Článek 254 se nahrazuje tímto:

„Článek 254

1.   Legislativní akty přijaté řádným legislativním postupem podepisuje předseda Evropského parlamentu a předseda Rady.

Legislativní akty přijaté zvláštním legislativním postupem podepisuje předseda orgánu, který je přijal.

Legislativní akty se vyhlašují v Úředním věstníku Evropské unie. Vstupují v platnost dnem, který je v nich stanoven, jinak dvacátým dnem po vyhlášení.

2.   Nelegislativní akty přijaté v podobě nařízení, směrnic a rozhodnutí, ve kterých není uvedeno, komu jsou určena, podepisuje předseda orgánu, který je přijal.

Nařízení, směrnice, které jsou určeny všem členským státům, a rozhodnutí, ve kterých není uvedeno, komu jsou určena, se vyhlašují v Úředním věstníku Evropské unie. Vstupují v platnost dnem, který je v nich stanoven, jinak dvacátým dnem po vyhlášení.

Ostatní směrnice a rozhodnutí, ve kterých je uvedeno, komu jsou určena, se oznamují těm, jimž jsou určeny, a nabývají účinku tímto oznámením.“

243)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 254a

1.   Při plnění svých úkolů se orgány, instituce a jiné subjekty Unie opírají o otevřenou, efektivní a nezávislou evropskou správu.

2.   V souladu se služebním řádem a pracovním řádem přijatými na základě článku 283 přijmou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem formou nařízení za tímto účelem ustanovení.“

244)

Dosavadní článek 255 se stává článkem 16a a mění se podle bodu 28.

245)

V čl. 256 prvním pododstavci se slova „Rozhodnutí Rady nebo Komise, která ukládají“ nahrazují slovy „Akty Rady, Komise nebo Evropské centrální banky, které ukládají“.

PORADNÍ INSTITUCE

246)

Vkládá se nový nadpis kapitoly a nový článek následujícího znění, přičemž dosavadní kapitoly 3 a 4 se stávají oddíly 1 a 2 a dosavadní kapitola 5 se označuje jako kapitola 4.

„KAPITOLA 3

PORADNÍ INSTITUCE UNIE

Článek 256a

1.   Evropskému parlamentu, Radě a Komisi jsou nápomocny Hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů, které plní poradní funkce.

2.   Hospodářský a sociální výbor se skládá ze zástupců organizací zaměstnavatelů, zaměstnanců a dalších subjektů zastupujících občanskou společnost, zejména v sociálně-hospodářské, občanské, profesní a kulturní oblasti.

3.   Výbor regionů se skládá ze zástupců regionálních a místních samosprávných celků, kteří buď mají volební mandát v některém regionálním nebo místním samosprávném celku, nebo jsou politicky odpovědní volenému shromáždění.

4.   Členové Hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů nejsou vázáni žádnými příkazy. Vykonávají svou funkci zcela nezávisle v obecném zájmu Unie.

5.   Rada pravidelně přezkoumává pravidla uvedená v odstavcích 2 a 3, která se týkají složení těchto výborů, aby zohlednila hospodářský, sociální a demografický vývoj v Unii. K tomuto účelu přijímá Rada na návrh Komise rozhodnutí.“

HOSPODÁŘSKÝ A SOCIÁLNÍ VÝBOR

247)

Články 257 a 261 se zrušují.

248)

V článku 258 se druhý a třetí pododstavec nahrazují tímto:

„Rada na návrh Komise jednomyslně přijme rozhodnutí, kterým se stanoví složení výboru.“

249)

Článek 259 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se první věta nahrazuje tímto: „Členové výboru jsou jmenováni na dobu pěti let.“;

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Rada rozhoduje po konzultaci s Komisí. Může si vyžádat názor evropských organizací, které představují jednotlivá hospodářská a sociální odvětví a občanskou společnost, jichž se týkají činnosti Unie.“

250)

V čl. 260 prvním pododstavci se slova „dvou let“ nahrazují slovy „dva a půl roku“ a ve třetím pododstavci se před slovo „Rady“ vkládají slova „Evropského parlamentu,“.

251)

Článek 262 se mění takto:

a)

před odkaz na Radu v prvním, druhém a třetím pododstavci se vkládá odkaz na Evropský parlament;

b)

v prvním pododstavci se slova „jsou povinny konzultovat“ nahrazují slovem „konzultují“;

c)

ve třetím pododstavci se zrušují slova „a příslušné odborné skupiny“;

d)

čtvrtý pododstavec se zrušuje.

VÝBOR REGIONŮ

252)

Článek 263 se mění takto:

a)

první pododstavec se zrušuje;

b)

dosavadní třetí, nově druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Rada na návrh Komise jednomyslně přijme rozhodnutí, kterým se stanoví složení výboru.“;

c)

v dosavadním čtvrtém, nově třetím pododstavci první větě se zrušují slova „na návrh příslušných členských států“ a slovo „čtyři“ se nahrazuje slovem „pěti“; ve čtvrté větě se slova „v prvním pododstavci“ nahrazují slovy „v čl. 256a odst. 3“;

d)

poslední pododstavec se zrušuje.

253)

V čl. 264 prvním pododstavci se slova „dvou let“ nahrazují slovy „dva a půl roku“ a ve třetím pododstavci se před slovo „Rady“ vkládají slova „Evropského parlamentu,“.

254)

Článek 265 se mění takto:

a)

před odkaz na Radu v prvním, druhém, třetím a posledním pododstavci se vkládá odkaz na Evropský parlament;

b)

v prvním pododstavci se zrušuje slovo „dvou“;

c)

čtvrtý pododstavec se zrušuje.

EVROPSKÁ INVESTIČNÍ BANKA

255)

V čl. 266 třetím pododstavci se slova „na žádost Komise“ nahrazují slovy „na návrh Komise“, slova „jednomyslným rozhodnutím“ se nahrazují slovy „jednomyslně zvláštním legislativním postupem“ a slova „články 4, 11, 12 a čl. 18 odst. 5 statutu“ se nahrazují slovem „statut“.

256)

V čl. 267 písm. b) se slova „postupného vytváření“ nahrazují slovy „vytvoření nebo fungování“.

FINANČNÍ USTANOVENÍ

257)

Článek 268 se mění takto:

a)

v prvním pododstavci se zrušují slova „…, včetně těch, které se vztahují k Evropskému sociálnímu fondu,“ a dosavadní tři pododstavce se stávají odstavcem 1;

b)

druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Roční rozpočet Unie stanoví Evropský parlament a Rada v souladu s článkem 272.“

c)

doplňují se nové odstavce, které znějí:

„2.   Výdaje zapsané v rozpočtu jsou povoleny na dobu ročního rozpočtového období v souladu s nařízením podle článku 279.

3.   Uskutečnění výdajů zapsaných v rozpočtu vyžaduje předchozí přijetí právně závazného aktu Unie, který stanoví právní základ pro její činnost a pro uskutečnění odpovídajících výdajů v souladu s nařízením podle článku 279, s výjimkou případů stanovených tímto nařízením.

4.   K zajištění rozpočtové kázně nepřijme Unie žádné akty, které by mohly mít významný dopad na rozpočet, aniž by byla poskytnuta záruka, že výdaje vyplývající z těchto aktů mohou být financovány v rámci limitu pro vlastní zdroje Unie a v souladu s víceletým finančním rámcem podle článku 270a.

5.   Rozpočet je plněn v souladu se zásadou řádného finančního řízení. Členské státy a Unie spolupracují, aby zajistily využívání prostředků zapsaných v rozpočtu v souladu s touto zásadou.

6.   V souladu s článkem 280 bojují Unie a členské státy proti podvodům a jiným protiprávním jednáním poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie.“

VLASTNÍ ZDROJE UNIE

258)

Před článek 269 se vkládá nový nadpis kapitoly 1 s názvem „VLASTNÍ ZDROJE UNIE“.

259)

Článek 269 se mění takto:

a)

vkládá se nový první pododstavec, který zní:

„Unie si zajistí prostředky nezbytné pro dosažení svých cílů a pro úspěšné provádění svých politik.“

b)

poslední pododstavec se nahrazuje tímto:

„Rada přijme zvláštním legislativním postupem jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem rozhodnutí, kterým se stanoví ustanovení týkající se systému vlastních zdrojů Unie. V této souvislosti může zřídit nové kategorie vlastních zdrojů nebo zrušit stávající kategorii. Toto rozhodnutí vstoupí v platnost až po schválení členskými státy v souladu s jejich ústavními předpisy.

Rada přijme zvláštním legislativním postupem formou nařízení prováděcí opatření pro systém vlastních zdrojů Unie, pokud je tak stanoveno rozhodnutím přijatým na základě třetího pododstavce. Rada rozhoduje po obdržení souhlasu Evropského parlamentu.“

260)

Článek 270 se zrušuje.

VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC

261)

Vkládají se nový nadpis kapitoly a nový článek, které znějí:

„KAPITOLA 2

VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC

Článek 270a

1.   Víceletý finanční rámec zajišťuje řádný vývoj výdajů Unie v rámci limitu jejích vlastních zdrojů.

Víceletý finanční rámec se stanoví na dobu nejméně pěti let.

Roční rozpočet Unie je v souladu s víceletým finančním rámcem.

2.   Rada přijme zvláštním legislativním postupem nařízení, kterým se stanoví víceletý finanční rámec. Rada rozhoduje jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu, který se usnáší většinou hlasů všech svých členů.

Evropská rada může jednomyslně přijmout rozhodnutí, které Radě umožní při přijímání nařízení uvedeného v prvním pododstavci rozhodovat kvalifikovanou většinou.

3.   Finanční rámec stanoví výši ročních stropů prostředků na závazky podle kategorie výdajů a ročních stropů prostředků na platby. Kategorie výdajů, kterých je omezený počet, odpovídají hlavním oblastem činnosti Unie.

Finanční rámec stanoví jakákoli další ustanovení, která jsou účelná pro hladký průběh ročního rozpočtového procesu.

4.   Není-li do uplynutí předcházejícího finančního rámce přijato nařízení Rady, které stanoví nový finanční rámec, prodlouží se platnost stropů a dalších ustanovení odpovídajících poslednímu roku předcházejícího rámce až do přijetí tohoto aktu.

5.   Evropský parlament, Rada a Komise činí během celého procesu vedoucího k přijetí finančního rámce všechna nezbytná opatření k usnadnění tohoto přijetí.“

ROČNÍ ROZPOČET UNIE

262)

Za článek 270a se vkládá nový nadpis kapitoly 3 s názvem „ROČNÍ ROZPOČET UNIE“.

263)

Vkládá se článek 270b, který přebírá znění dosavadního čl. 272 odst. 1.

264)

Dosavadní článek 271 se stává článkem 273a a mění se podle bodu 267.

265)

V článku 272 se dosavadní odstavec 1 stává článkem 270b a odstavce 2 až 10 se nahrazují tímto:

„Článek 272

Evropský parlament a Rada stanoví zvláštním legislativním postupem roční rozpočet Unie v souladu s těmito ustanoveními:

1.

Každý orgán s výjimkou Evropské centrální banky sestaví před 1. červencem předběžný odhad svých výdajů na příští rozpočtový rok. Komise shrne tyto odhady do návrhu rozpočtu, jenž může obsahovat odlišné odhady.

Návrh rozpočtu zahrnuje odhad příjmů a odhad výdajů.

2.

Komise předloží návrh rozpočtu Evropskému parlamentu a Radě nejpozději 1. září roku předcházejícího roku, ve kterém má být rozpočet plněn.

Komise může návrh rozpočtu v průběhu procesu měnit, a to až do svolání dohodovacího výboru podle odstavce 5.

3.

Rada přijme svůj postoj k návrhu rozpočtu a postoupí jej Evropskému parlamentu nejpozději 1. října roku předcházejícího roku, ve kterém má být rozpočet plněn. Podrobně informuje Evropský parlament o důvodech, na základě kterých postoj přijala.

4.

Jestliže ve lhůtě čtyřiceti dvou dnů od tohoto postoupení Evropský parlament:

a)

schválí postoj Rady, je rozpočet přijat;

b)

nepřijme žádné usnesení, pokládá se rozpočet za přijatý;

c)

přijme změny většinou hlasů všech svých členů, postoupí se změněný návrh Radě a Komisi. Předseda Evropského parlamentu po dohodě s předsedou Rady neprodleně svolá dohodovací výbor. Pokud však do deseti dnů od tohoto postoupení Rada Evropskému parlamentu sdělí, že schvaluje všechny změny, dohodovací výbor se nesejde.

5.

Dohodovací výbor, který se skládá z členů Rady nebo z jejich zástupců a ze stejného počtu členů zastupujících Evropský parlament, má za úkol dosáhnout přijetí dohody o společném návrhu kvalifikovanou většinou členů Rady nebo jejich zástupců a většinou členů zastupujících Evropský parlament ve lhůtě dvaceti jednoho dne od svého svolání, a to na základě postojů Evropského parlamentu a Rady.

Komise se účastní jednání dohodovacího výboru a vyvíjí veškerou činnost potřebnou ke sblížení postojů Evropského parlamentu a Rady.

6.

Dohodne-li se dohodovací výbor ve lhůtě dvaceti jednoho dne podle odstavce 5 na společném návrhu, mají Evropský parlament a Rada ode dne této dohody čtrnáct dní na to, aby společný návrh schválily.

7.

Jestliže ve lhůtě čtrnácti dnů podle odstavce 6:

a)

Evropský parlament i Rada schválí společný návrh nebo nepřijmou žádné rozhodnutí, nebo jestliže jeden z těchto orgánů společný návrh schválí, zatímco druhý nepřijme žádné rozhodnutí, pokládá se rozpočet za přijatý s konečnou platností v souladu se společným návrhem; nebo

b)

Evropský parlament, který se usnáší většinou hlasů všech svých členů, i Rada společný návrh zamítnou, nebo pokud jeden z těchto orgánů společný návrh zamítne, zatímco druhý nepřijme žádné rozhodnutí, předloží Komise nový návrh rozpočtu; nebo

c)

Evropský parlament, který se usnáší většinou hlasů všech svých členů, zamítne společný návrh, zatímco Rada ji schválí, předloží Komise nový návrh rozpočtu; nebo

d)

Evropský parlament schválí společný návrh, zatímco Rada jej zamítne, může Evropský parlament, který se usnáší většinou hlasů všech svých členů a třípětinovou většinou odevzdaných hlasů, ve lhůtě čtrnácti dnů ode dne zamítnutí Radou rozhodnout o potvrzení všech nebo některých změn uvedených v odst. 4 písm. c). Není-li některá změna Evropského parlamentu potvrzena, zachová se postoj dohodnutý dohodovacím výborem k rozpočtové linii, která je předmětem změny. Rozpočet se na tomto základě pokládá za přijatý s konečnou platností.

8.

Nedohodne-li se dohodovací výbor ve lhůtě dvaceti jednoho dne podle odstavce 5 na společném návrhu, předloží Komise nový návrh rozpočtu.

9.

Po ukončení postupu uvedeného v tomto článku prohlásí předseda Evropského parlamentu, že rozpočet je přijat s konečnou platností.

10.

Každý orgán vykonává pravomoci svěřené mu podle tohoto článku při dodržování Smluv a aktů přijatých na jejich základě, zejména pokud jde o vlastní zdroje Unie a o rovnováhu příjmů a výdajů.“

266)

Článek 273 se mění takto:

a)

v prvním pododstavci se slovo „schválen“ nahrazuje slovy „přijat s konečnou platností“, slova „nebo jiných jednotek členění“ se zrušují a slova „rozpočtu předešlého rozpočtového roku s tím, že Komise může disponovat měsíčně nanejvýš jednou dvanáctinou prostředků předpokládaných v návrhu připravovaného rozpočtu“ se nahrazují slovy „prostředků zapsaných v dotyčné kapitole rozpočtu předešlého rozpočtového roku, přičemž tato částka nesmí překročit jednu dvanáctinu prostředků zapsaných ve stejné kapitole návrhu rozpočtu.“;

b)

v druhém pododstavci se za slova „Rada může“ vkládají slova „na návrh Komise“ a doplňují se slova a nová věta, které znějí: „v souladu s nařízením přijatým na základě článku 279. Rada toto rozhodnutí neprodleně postoupí Evropskému parlamentu.“;

c)

třetí pododstavec se zrušuje;

d)

poslední pododstavec se nahrazuje tímto:

„Rozhodnutí podle druhého pododstavce stanoví nezbytná opatření týkající se zdrojů k použití tohoto článku, v souladu s akty uvedenými v článku 269.

Vstoupí v platnost třicet dnů po svém přijetí, pokud se v této lhůtě Evropský parlament, který se usnáší většinou hlasů všech svých členů, nerozhodne tyto výdaje snížit.“

267)

Vkládá se článek 273a, který přebírá znění dosavadního článku 271 s těmito změnami:

a)

první pododstavec se zrušuje;

b)

v dosavadním třetím, nově druhém pododstavci se zrušují slova „podle potřeby“;

c)

v posledním pododstavci se slova „Rady, Komise a Soudního dvora“ nahrazují slovy „Evropské rady a Rady, Komise a Soudního dvora Evropské unie“.

PLNĚNÍ ROZPOČTU A ABSOLUTORIUM

268)

Před článek 274 se vkládá nový nadpis kapitoly 4 s názvem „PLNĚNÍ ROZPOČTU A ABSOLUTORIUM“; článek 274 se mění takto:

a)

v prvním pododstavci se za slova „Komise plní rozpočet“ vkládají slova „ve spolupráci s členskými státy“;

b)

druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Uvedené nařízení stanoví pro členské státy povinnost kontroly a auditu při plnění rozpočtu, jakož i z toho vyplývající odpovědnosti. Stanoví rovněž odpovědnosti a podrobná pravidla, podle kterých se každý orgán podílí na provádění svých výdajů.“

269)

V článku 275 se slova „Radě a Evropskému parlamentu“ nahrazují slovy „Evropskému parlamentu a Radě“ a doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Komise rovněž předkládá Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávu o financích Unie založenou na dosažených výsledcích, zejména ve vztahu k zadání, které Evropský parlament a Rada uvedly na základě článku 276.“

270)

V čl. 276 odst. 1 se slova „závěrečný účet a finanční rozvahu, uvedené v článku 275,“ nahrazují slovy „závěrečný účet, rozvahu a hodnotící zprávu podle článku 275“.

SPOLEČNÁ FINANČNÍ USTANOVENÍ

271)

Před článek 277 se vkládá nový nadpis kapitoly 5 s názvem „SPOLEČNÁ USTANOVENÍ“.

272)

Článek 277 se nahrazuje tímto:

„Článek 277

Víceletý finanční rámec a roční rozpočet se sestavují v eurech.“

273)

Článek 279 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Evropský parlament a Rada stanoví řádným legislativním postupem a po konzultaci s Účetním dvorem formou nařízení:

a)

finanční pravidla stanovící zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu a předkládání účetnictví a jeho auditu;

b)

pravidla pro kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací, a zejména schvalujících osob a účetních.“;

b)

v odstavci 2 se slova „po obdržení stanoviska Účetního dvora“ nahrazují slovy „s Účetním dvorem“ a zrušují se slova „jednomyslným rozhodnutím“.

274)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 279a

Evropský parlament, Rada a Komise zajistí, aby Unie měla k dispozici finanční prostředky, které jí umožní plnit právní závazky vůči třetím stranám.

Článek 279b

V rámci rozpočtového procesu podle této kapitoly jsou z podnětu Komise svolávána pravidelná setkání předsedů Evropského parlamentu, Rady a Komise. Předsedové učiní všechna nezbytná opatření k tomu, aby podpořili vzájemné projednání a sbližování postojů orgánů, kterým předsedají, a tak usnadnili provádění této hlavy.“

BOJ PROTI PODVODŮM

275)

Před článek 280 se vkládá nový nadpis kapitoly 6 s názvem „BOJ PROTI PODVODŮM“.

276)

Článek 280 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se za slova „v členských státech“ vkládají slova „a v orgánech, institucích a jiných subjektech Unie“;

b)

v odstavci 4 se za slova „v členských státech“ vkládají slova „a v orgánech, institucích a jiných subjektech Unie“ a poslední věta se zrušuje.

POSÍLENÁ SPOLUPRÁCE

277)

Za článek 280 se vkládá nový nadpis hlavy III s názvem „POSÍLENÁ SPOLUPRÁCE“.

278)

Vkládají se nové články, které spolu s článkem 10 Smlouvy o Evropské unii nahrazují články 27a až 27e, 40, 40a a 40b a 43 až 45 Smlouvy o založení Evropského společenství a které znějí:

„Článek 280a

Každá posílená spolupráce musí být v souladu se Smlouvami a právem Unie.

Tato spolupráce nesmí narušovat vnitřní trh ani hospodářskou, sociální a územní soudržnost. Nesmí vytvářet překážku ani diskriminaci v obchodu mezi členskými státy, ani mezi nimi vyvolávat narušení hospodářské soutěže.

Článek 280b

Každá posílená spolupráce musí zachovávat pravomoci, práva a povinnosti členských států, které se jí neúčastní. Tyto státy pak nebrání jejímu provádění zúčastněnými členskými státy.

Článek 280c

1.   Při navázání je posílená spolupráce otevřena všem členským státům, s výhradou dodržení případných podmínek účasti stanovených povolujícím rozhodnutím. Je jim rovněž otevřená kdykoli, s výhradou dodržení, kromě uvedených podmínek, aktů již přijatých v jejím rámci.

Komise a členské státy účastnící se posílené spolupráce dbají na to, aby podporovaly účast co největšího počtu členských států.

2.   Komise a případně vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku pravidelně informují Evropský parlament a Radu o vývoji posílené spolupráce.

Článek 280d

1.   Členské státy, které si přejí mezi sebou navázat posílenou spolupráci v jedné z oblastí uvedených ve Smlouvách, s výjimkou oblastí výlučné pravomoci a společné zahraniční a bezpečnostní politiky, podají žádost Komisi a upřesní oblast a cíle navrhované posílené spolupráce. Komise může v tomto smyslu předložit Radě návrh. Pokud Komise návrh nepředloží, sdělí důvody daným členským státům.

Povolení k zavedení posílené spolupráce podle prvního pododstavce vydá Rada na návrh Komise po obdržení souhlasu Evropského parlamentu.

2.   Žádost členských států, které si přejí mezi sebou navázat posílenou spolupráci v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky, se podává Radě. Postoupí se vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, který zaujme stanovisko k souladu zamýšlené posílené spolupráce se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou Unie, a Komisi, která zaujme stanovisko zejména k souladu zamýšlené posílené spolupráce s ostatními politikami Unie. Pro informaci se předá i Evropskému parlamentu.

Povolení k zavedení posílené spolupráce vydá rozhodnutím Rada, která rozhoduje jednomyslně.

Článek 280e

Jednání Rady se mohou účastnit všichni její členové, avšak na hlasování se podílejí pouze členové Rady zastupující členské státy zúčastněné na posílené spolupráci.

K jednomyslnosti je třeba pouze hlasů zástupců zúčastněných členských států.

Kvalifikovaná většina je vymezena v souladu s čl. 205 odst. 3.

Článek 280f

1.   Každý členský stát, který si přeje účastnit se probíhající posílené spolupráce v jedné z oblastí podle čl. 280d odst. 1, oznámí svůj záměr Radě a Komisi.

Ve lhůtě čtyř měsíců ode dne přijetí oznámení potvrdí Komise účast dotyčného členského státu. V případě potřeby stanoví, že jsou splněny podmínky účasti, a přijme přechodná opatření, která jsou nezbytná pro použití aktů již přijatých v rámci posílené spolupráce.

Usoudí-li však Komise, že podmínky účasti splněny nejsou, uvede, jaká ustanovení mají být přijata pro splnění těchto podmínek, a stanoví lhůtu pro opětovné přezkoumání žádosti. Po uplynutí této lhůty žádost znovu přezkoumá v souladu s druhým pododstavcem. Pokud Komise usoudí, že podmínky účasti stále nejsou splněny, může se dotyčný členský stát obrátit v této věci na Radu, která o žádosti rozhodne. Rada rozhoduje v souladu s článkem 280e. Na návrh Komise může rovněž přijmout přechodná opatření podle druhého pododstavce.

2.   Každý členský stát, který si přeje účastnit se probíhající posílené spolupráce v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky, oznámí svůj záměr Radě, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komisi.

Rada potvrdí účast dotyčného členského státu po konzultaci s vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a poté, co v případě potřeby stanoví, že jsou splněny podmínky účasti. Rada může na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku rovněž přijmout nezbytná přechodná opatření pro použití aktů již přijatých v rámci posílené spolupráce. Pokud však Rada usoudí, že podmínky účasti splněny nejsou, uvede, jaká ustanovení mají být přijata pro splnění těchto podmínek, a stanoví lhůtu pro opětovné přezkoumání žádosti o účast.

Pro účely tohoto odstavce rozhoduje Rada jednomyslně a v souladu s článkem 280e.

Článek 280g

Náklady vyplývající z provádění posílené spolupráce, s výjimkou správních nákladů orgánů, hradí zúčastněné členské státy, pokud všichni členové Rady po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně nerozhodnou jinak.

Článek 280h

1.   Stanoví-li některé ustanovení Smluv, které může být použito v rámci posílené spolupráce, že Rada rozhoduje jednomyslně, může Rada jednomyslně v souladu s postupem podle článku 280e přijmout rozhodnutí o tom, že bude rozhodovat kvalifikovanou většinou.

2.   Stanoví-li některé ustanovení Smluv, které může být použito v rámci posílené spolupráce, že Rada přijímá akty zvláštním legislativním postupem, může Rada jednomyslně v souladu s postupem podle článku 280e přijmout rozhodnutí o tom, že bude rozhodovat řádným legislativním postupem. Rada rozhoduje po konzultaci s Evropským parlamentem.

3.   Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na rozhodnutí související s vojenstvím nebo obranou.

Článek 280i

Rada a Komise zajišťují soudržnost mezi činnostmi prováděnými v rámci posílené spolupráce a soudržnost těchto činností s politikami Unie a za tímto účelem spolupracují.“

OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

279)

Dosavadní část šestá se označuje jako část sedmá.

280)

Články 281, 293, 305 a 314 se zrušují. Článek 286 se nahrazuje článkem 16b.

281)

V článku 282 se doplňuje tato věta: „Avšak v otázkách spojených s fungováním svých jednotlivých orgánů je Unie zastupována vzhledem k jejich správní samostatnosti každým z nich.“

282)

V článku 283 se slova „Rada přijme na návrh Komise a po konzultaci s dalšími zúčastněnými orgány“ nahrazují slovy „Evropský parlament a Rada přijmou řádným legislativním postupem a po konzultaci s dalšími zúčastněnými orgány formou nařízení“ a slova „těchto společenství“ se nahrazují slovem „Unie“.

283)

V článku 288 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Odchylně od druhého pododstavce nahradí Evropská centrální banka v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států škody způsobené jí nebo jejími zaměstnanci při výkonu jejich funkce.“

284)

V článku 290 se za slovo „jednomyslně“ vkládají slova „formou nařízení“.

285)

V článku 291 druhé větě se zrušují slova „..., Evropský měnový institut“.

286)

Dosavadní článek 294 se stává článkem 48a.

287)

Článek 299 se mění takto:

a)

odstavec 1 se zrušuje. Dosavadní odst. 2 první pododstavec a dosavadní odstavce 3 až 6 se stávají článkem 311a a mění se podle bodu 293.

Odstavec 2 není číslován;

b)

v dosavadním odst. 2 druhém pododstavci, nově prvním pododstavci se zrušuje slovo „Avšak“, slova „francouzských zámořských departementů“ se nahrazují slovy „Guadeloupu, Francouzské Guayany, Martiniku, Réunionu, Svatého Bartoloměje, Svatého Martina,“ a doplňuje se nová věta, která zní: „Pokud jsou dotyčná konkrétní opatření přijímána Radou zvláštním legislativním postupem, rozhoduje rovněž na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem.“;

c)

v dosavadním odst. 2 třetím pododstavci, nově druhém pododstavci se slova „Při přijímání příslušných opatření uvedených v druhém pododstavci přihlédne Rada k oblastem, jako jsou“ nahrazují slovy „Opatření uvedená v prvním pododstavci se týkají zejména“ a mluvnický tvar dalších slov se odpovídajícím způsobem upravuje;

d)

v dosavadním odst. 2 čtvrtém pododstavci, nově třetím pododstavci se slova „ve druhém pododstavci“ nahrazují slovy „v prvním pododstavci“.

288)

Články 300 a 301 se nahrazují články 188n a 188k a články 302, 303 a 304 se nahrazují článkem 188p.

289)

Článek 308 se nahrazuje tímto:

„Článek 308

1.   Ukáže-li se, že k dosažení některého z cílů stanovených Smlouvami je nezbytná určitá činnost Unie v rámci politik vymezených Smlouvami, které však k této činnosti neposkytují nezbytné pravomoci, přijme Rada na návrh Komise jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu vhodná ustanovení. Pokud jsou dotyčná ustanovení přijímána Radou zvláštním legislativním postupem, rozhoduje rovněž jednomyslně, na návrh Komise a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu.

2.   V rámci postupu pro kontrolu zásady subsidiarity podle čl. 3b odst. 3 Smlouvy o Evropské unii upozorní Komise vnitrostátní parlamenty na návrhy založené na tomto článku.

3.   Opatření založená na tomto článku nesmějí harmonizovat právní předpisy členských států v případech, kdy Smlouvy tuto harmonizaci vylučují.

4.   Tento článek nemůže sloužit jako základ pro dosažení cílů stanovených v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky a každý akt přijatý na základě tohoto článku respektuje meze stanovené v čl. 25b druhém pododstavci Smlouvy o Evropské unii.“

290)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 308a

Ustanovení čl. 48 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii se nevztahuje na tyto články:

čl. 269 třetí a čtvrtý pododstavec,

čl. 270a odst. 2 první pododstavec,

článek 308 a

článek 309.“

291)

Článek 309 se nahrazuje tímto:

„Článek 309

Pro účely článku 7 Smlouvy o Evropské unii týkajícího se pozastavení určitých práv vyplývajících z členství v Unii se člen Evropské rady nebo Rady zastupující dotyčný členský stát nepodílí na hlasování a dotyčný členský stát se nezapočítává při stanovení jedné třetiny nebo čtyř pětin členských států podle odstavců 1 a 2 uvedeného článku. To, že se osobně přítomní nebo zastoupení členové zdrží hlasování, nebrání přijetí rozhodnutí uvedených v odstavci 2 uvedeného článku.

Pro přijímání rozhodnutí uvedených v čl. 7 odst. 3 a 4 Smlouvy o Evropské unii je kvalifikovaná většina vymezena v souladu s čl. 205 odst. 3 písm. b) této smlouvy.

Rozhoduje-li Rada poté, co přijala rozhodnutí o pozastavení hlasovacích práv podle čl. 7 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, kvalifikovanou většinou na základě ustanovení Smluv, je kvalifikovaná většina vymezena podle čl. 205 odst. 3 písm. b) této smlouvy, nebo, rozhoduje-li Rada na návrh Komise nebo vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, podle čl. 205 odst. 3 písm. a) této smlouvy.

Pro účely článku 7 Smlouvy o Evropské unii se Evropský parlament usnáší dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů, které představují většinu všech jeho členů.“

292)

Dosavadní článek 310 se stává článkem 188m.

293)

Článek 311 se zrušuje. Vládá se článek 311a, který přebírá znění dosavadního článku čl. 299 odst. 2 prvního pododstavce a odst. 3 až 6 s těmito změnami:

a)

dosavadní odst. 2 první pododstavec a odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 1 až 5 a na začátek článku se vkládá nové návětí, které zní:

„Vedle článku 49c Smlouvy o Evropské unii o územní působnosti Smluv se použijí tato ustanovení:“

b)

v dosavadním odst. 2 prvním pododstavci, nově označeném jako odstavec 1, se slova „na francouzské zámořské departementy“ nahrazují slovy „na Guadeloupe, Francouzskou Guayanu, Martinik, Réunion, Svatý Bartoloměj, Svatý Martin“ a doplňují se slova „v souladu s článkem 299“;

c)

v dosavadním odstavci 3, nově označeném jako odstavec 2, se zrušují slova „této smlouvy“;

d)

v dosavadním odstavci 6, nově označeném jako odstavec 5, návětí se slova „Odchylně od předchozích odstavců“ nahrazují slovy „Odchylně od článku 49c Smlouvy o Evropské unii a od odstavců 1 až 4 tohoto článku“;

e)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„6.   Evropská rada může z podnětu dotyčného členského státu přijmout rozhodnutí, kterým se vůči Unii mění status dánské, francouzské nebo nizozemské země nebo území uvedených v odstavcích 1 a 2. Evropská rada rozhoduje jednomyslně po konzultaci s Komisí.“

294)

Nadpis „ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ“ před článkem 313 se zrušuje.

295)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 313a

Na tuto smlouvu se vztahuje článek 53 Smlouvy o Evropské unii.“

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 3

Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou.

Článek 4

1.   Protokol č. 1 připojený k této smlouvě obsahuje změny protokolů připojených ke Smlouvě o Evropské unii, ke Smlouvě o založení Evropského společenství a ke Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

2.   Protokol č. 2 připojený k této smlouvě obsahuje změny Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

Článek 5

1.   Články, oddíly, kapitoly, hlavy a části Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o založení Evropského společenství ve znění této smlouvy se přečíslovávají v souladu se srovnávacími tabulkami, které jsou obsaženy v příloze této smlouvy a tvoří její nedílnou součást.

2.   Vzájemné odkazy na články, oddíly, kapitoly, hlavy a části ve Smlouvě o Evropské unii a ve Smlouvě o fungování Evropské unie, jakož i mezi nimi navzájem, se upravují v souladu s odstavcem 1 a odkazy na odstavce, pododstavce, písmena nebo body uvedených článků, jejichž označení nebo pořadí bylo některými ustanoveními této smlouvy změněno, se upravují v souladu s uvedenými ustanoveními.

Odkazy na články, oddíly, kapitoly, hlavy a části Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o založení Evropského společenství obsažené v ostatních smlouvách a aktech primárního práva, na nichž je Unie založena, se upravují v souladu s odstavcem 1. Odkazy na body preambule Smlouvy o Evropské unii nebo na odstavce, pododstavce, písmena nebo body článků Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o založení Evropského společenství, jejichž označení nebo pořadí bylo některými ustanoveními této smlouvy změněno, se upravují v souladu s uvedenými ustanoveními.

Tyto úpravy zahrnují podle potřeby i případy, kdy dané ustanovení bylo zrušeno.

3.   Odkazy na body preambule, články, včetně jejich odstavců, pododstavců, písmen nebo bodů, oddíly, kapitoly, hlavy a části Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o založení Evropského společenství, které byly změněny touto smlouvou, obsažené v jiných nástrojích či aktech se považují za odkazy na články, části, hlavy, kapitoly a oddíly uvedených smluv přečíslované podle odstavce 1, jakož i na body preambule uvedených smluv a odstavce, pododstavce, písmena nebo body uvedených článků, jejichž označení nebo pořadí bylo touto smlouvou změněno.

Článek 6

1.   Tuto smlouvu ratifikují Vysoké smluvní strany v souladu se svými ústavními předpisy. Ratifikační listiny budou uloženy u vlády Italské republiky.

2.   Tato smlouva vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2009 za předpokladu, že budou uloženy všechny ratifikační listiny, nebo nestane-li se tak, prvním dnem měsíce následujícího po uložení ratifikační listiny tím signatářským státem, který tak učiní jako poslední.

Článek 7

Tato smlouva, nazvaná Lisabonská smlouva, sepsaná v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, irském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost, bude uložena v archivu vlády Italské republiky, která předá její ověřený opis všem vládám ostatních signatářských států.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k této smlouvě své podpisy.

Съставено в Лисабон на тринадесети декември две хиляди и седма година.

Hecho en Lisboa, el trece de diciembre de dos mil siete.

V Lisabonu dne třináctého prosince dva tisíce sedm.

Udfærdiget i Lissabon den trettende december to tusind og syv.

Geschehen zu Lissabon am dreizehnten Dezember zweitausendsieben.

Kahe tuhande seitsmenda aasta detsembrikuu kolmeteistkümnendal päeval Lissabonis.

Έγινε στη Λισσαβώνα, στις δέκα τρεις Δεκεμβρίου δύο χιλιάδες επτά.

Done at Lisbon on the thirteenth day of December in the year two thousand and seven.

Fait à Lisbonne, le treize décembre deux mille sept.

Arna dhéanamh i Liospóin, an tríú lá déag de Nollaig sa bhliain dhá mhíle a seacht.

Fatto a Lisbona, addì tredici dicembre duemilasette.

Lisabonā, divtūkstoš septītā gada trīspadsmitajā decembrī.

Priimta Lisabonoje du tūkstančiai septintųjų metų gruodžio tryliktą dieną.

Kelt Lisszabonban, a kétezer-hetedik év december tizenharmadik napján.

Magħmul f'Lisbona, fit-tlettax-il jum ta' Diċembru tas-sena elfejn u sebgħa.

Gedaan te Lissabon, de dertiende december tweeduizend zeven.

Sporządzono w Lizbonie dnia trzynastego grudnia roku dwa tysiące siódmego.

Feito em Lisboa, em treze de Dezembro de dois mil e sete.

Întocmit la Lisabona la treisprezece decembrie două mii șapte.

V Lisabone dňa trinásteho decembra dvetisícsedem.

V Lizboni, dne trinajstega decembra leta dva tisoč sedem.

Tehty Lissabonissa kolmantenatoista päivänä joulukuuta vuonna kaksituhattaseitsemän.

Som skedde i Lissabon den trettonde december tjugohundrasju.

Voor Zijne Majesteit de Koning der Belgen

Pour Sa Majesté le Roi des Belges

Für Seine Majestät den König der Belgier

Image

„Deze handtekening verbindt eveneens de Vlaamse Gemeenschap, de Franse Gemeenschap, de Duitstalige Gemeenschap, het Vlaamse Gewest, het Waalse Gewest en het Brussels Hoofdstedelijk Gewest.”

«Cette signature engage également la Communauté française, la Communauté flamande, la Communauté germanophone, la Région wallonne, la Région flamande et la Région de Bruxelles-Capitale.»

„Diese Unterschrift bindet zugleich die Deutschsprachige Gemeinschaft, die Flämische Gemeinschaft, die Französische Gemeinschaft, die Wallonische Region, die Flämische Region und die Region Brüssel-Hauptstadt.“

За Правителството на Република България

Image

Za prezidenta České republiky

Image

For Hendes Majestæt Danmarks Dronning

Image

Für den Präsidenten der Bundesrepublik Deutschland

Image

Eesti Vabariigi Presidendi nimel

Image

Thar ceann Uachtarán na hÉireann

For the President of Ireland

Image

Για τον Πρόεδρο της Ελληνικής Δημοκρατίας

Image

Por Su Majestad el Rey de España

Image

Pour le Président de la République française

Image

Per il Presidente della Repubblica italiana

Image

Για τον Πρόεδρο της Κυπριακής Δημοκρατίας

Image

Latvijas Republikas Valsts prezidenta vārdā

Image

Lietuvos Respublikos Prezidento vardu

Image

Pour Son Altesse Royale le Grand-Duc de Luxembourg

Image

A Magyar Köztársaság Elnöke részéről

Image

Għall-President ta' Malta

Image

Voor Hare Majesteit de Koningin der Nederlanden

Image

Für den Bundespräsidenten der Republik Österreich

Image

Za Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej

Image

Pelo Presidente da República Portuguesa

Image

Pentru Președintele României

Image

Za predsednika Republike Slovenije

Image

Za prezidenta Slovenskej republiky

Image

Suomen Tasavallan Presidentin puolesta

För Republiken Finlands President

Image

För Konungariket Sveriges regering

Image

For Her Majesty the Queen of the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland

Image


PROTOKOLY

A.   

PROTOKOLY, JEŽ MAJÍ BÝT PŘIPOJENY KE SMLOUVĚ O EVROPSKÉ UNII, KE SMLOUVĚ O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE A PŘÍPADNĚ KE SMLOUVĚ O ZALOŽENÍ EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ PRO ATOMOVOU ENERGII

PROTOKOL

O ÚLOZE VNITROSTÁTNÍCH PARLAMENTŮ V EVROPSKÉ UNII

VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY,

MAJÍCE NA PAMĚTI, že způsob kontroly vlád vnitrostátními parlamenty, pokud jde o činnosti Evropské unie, je záležitostí ústavního uspořádání a praxe každého členského státu,

PŘEJÍCE SI podnítit větší zapojení vnitrostátních parlamentů do činností Evropské unie a zvýšit jejich možnost vyjadřovat se k návrhům legislativních aktů Evropské unie, jakož i k jiným záležitostem, které pro ně mohou mít zvláštní význam,

SE DOHODLY na následujících ustanoveních, která se připojují ke Smlouvě o Evropské unii, ke Smlouvě o fungování Evropské unie a ke Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii:

HLAVA I

INFORMOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH PARLAMENTŮ

Článek 1

Podklady pro konzultace vydané Komisí (zelené a bílé knihy a sdělení) předává Komise při jejich zveřejnění přímo vnitrostátním parlamentům. Komise rovněž předává vnitrostátním parlamentům, a to současně jako Evropskému parlamentu a Radě, roční legislativní program a veškeré další nástroje legislativního plánování nebo politické strategie.

Článek 2

Návrhy legislativních aktů zasílané Evropskému parlamentu a Radě se postupují vnitrostátním parlamentům.

Pro účely tohoto protokolu se „návrhem legislativního aktu“ rozumějí návrhy Komise, podněty skupiny členských států, podněty Evropského parlamentu, žádosti Soudního dvora, doporučení Evropské centrální banky nebo žádosti Evropské investiční banky za účelem přijetí legislativního aktu.

Návrhy legislativních aktů pocházející od Komise postoupí Komise přímo vnitrostátním parlamentům, a to současně jako Evropskému parlamentu a Radě.

Návrhy legislativních aktů pocházející od Evropského parlamentu postoupí Evropský parlament přímo vnitrostátním parlamentům.

Návrhy legislativních aktů pocházející od skupiny členských států, Soudního dvora, Evropské centrální banky nebo Evropské investiční banky postoupí vnitrostátním parlamentům Rada.

Článek 3

Vnitrostátní parlamenty mohou zaslat postupem uvedeným v Protokolu o používání zásad subsidiarity a proporcionality předsedům Evropského parlamentu, Rady a Komise odůvodněné stanovisko k tomu, zda je návrh legislativního aktu v souladu se zásadou subsidiarity.

Pochází-li návrh legislativního aktu od skupiny členských států, předá předseda Rady odůvodněné stanovisko či odůvodněná stanoviska vládám těchto členských států.

Pochází-li návrh legislativního aktu od Soudního dvora, Evropské centrální banky nebo Evropské investiční banky, předá předseda Rady odůvodněné stanovisko či odůvodněná stanoviska dotyčnému orgánu nebo dotyčné instituci.

Článek 4

Mezi okamžikem, kdy je návrh legislativního aktu zpřístupněn vnitrostátním parlamentům v úředních jazycích Unie, a okamžikem, kdy je zařazen na předběžný pořad jednání Rady ke svému přijetí nebo k přijetí postoje v rámci legislativního postupu, musí uplynout lhůta osmi týdnů. Výjimky jsou možné v případě naléhavosti, přičemž se důvody pro ně uvedou v aktu nebo postoji Rady. Kromě náležitě odůvodněných naléhavých případů nesmí v průběhu těchto osmi týdnů dojít k žádné dohodě o daném návrhu legislativního aktu. Kromě náležitě odůvodněných naléhavých případů musí mezi zařazením návrhu legislativního aktu na předběžný pořad jednání Rady a přijetím postoje uplynout lhůta deseti dní.

Článek 5

Pořady jednání a výsledky zasedání Rady včetně zápisů ze zasedání, na nichž Rada jedná o návrzích legislativních aktů, se předávají přímo vnitrostátním parlamentům současně jako vládám členských států.

Článek 6

Hodlá-li Evropská rada využít čl. 48 odst. 7 první nebo druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii, musí být vnitrostátní parlamenty informovány o iniciativě Evropské rady nejméně šest měsíců před přijetím rozhodnutí.

Článek 7

Účetní dvůr předá svou výroční zprávu pro informaci vnitrostátním parlamentům současně jako Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 8

V případě vícekomorových vnitrostátních parlamentů se články 1 až 7 vztahují na všechny komory, z nichž se skládají.

HLAVA II

MEZIPARLAMENTNÍ SPOLUPRÁCE

Článek 9

Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty společně vymezí organizaci a podporu účinné a pravidelné meziparlamentní spolupráce v Evropské unii.

Článek 10

Konference parlamentních výborů pro evropské záležitosti může Evropskému parlamentu, Radě a Komisi dávat veškeré podněty, které považuje za účelné. Tato konference kromě toho podporuje výměnu informací a osvědčených postupů mezi vnitrostátními parlamenty a Evropským parlamentem, což platí i pro jejich specializované výbory. Může rovněž pořádat meziparlamentní přednášky na zvláštní témata, zejména jednat o otázkách společné zahraniční a bezpečnostní politiky, včetně společné bezpečnostní a obranné politiky. Podněty konference nezavazují vnitrostátní parlamenty ani nepředjímají jejich postoje.

PROTOKOL

O POUŽÍVÁNÍ ZÁSAD SUBSIDIARITY A PROPORCIONALITY

VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY,

PŘEJÍCE SI zajistit, aby rozhodnutí byla přijímána nejblíže občanům Unie,

ODHODLÁNY stanovit podmínky použití zásad subsidiarity a proporcionality, zakotvených v článku 3b Smlouvy o Evropské unii, a vytvořit systém kontroly používání těchto zásad,

SE DOHODLY na následujících ustanoveních, která se připojují ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie:

Článek 1

Každý orgán neustále dbá na dodržování zásad subsidiarity a proporcionality vymezených v článku 3b Smlouvy o Evropské unii.

Článek 2

Před předložením návrhu legislativního aktu vede Komise rozsáhlé konzultace. Tyto konzultace musí případně přihlížet k regionálnímu a místnímu rozměru zamýšlené činnosti. V mimořádně naléhavých případech Komise tyto konzultace nevede. Své rozhodnutí odůvodní v návrhu.

Článek 3

Pro účely tohoto protokolu se „návrhem legislativního aktu“ rozumějí návrhy Komise, podněty skupiny členských států, podněty Evropského parlamentu, žádosti Soudního dvora, doporučení Evropské centrální banky a žádosti Evropské investiční banky za účelem přijetí legislativního aktu.

Článek 4

Komise postoupí své návrhy legislativních aktů a své pozměněné návrhy vnitrostátním parlamentům členských států současně jako normotvůrci Unie.

Evropský parlament postoupí své návrhy legislativních aktů a své pozměněné návrhy vnitrostátním parlamentům.

Návrhy legislativních aktů pocházející od skupiny členských států, Soudního dvora, Evropské centrální banky nebo Evropské investiční banky, jakož i pozměněné návrhy postoupí vnitrostátním parlamentům členských států Rada.

Po přijetí legislativních usnesení Evropského parlamentu a postojů Rady je tyto orgány postoupí vnitrostátním parlamentům.

Článek 5

Návrhy legislativních aktů se odůvodňují s ohledem na zásady subsidiarity a proporcionality. Každý návrh legislativního aktu by měl obsahovat zevrubnou informaci umožňující posoudit soulad se zásadami subsidiarity a proporcionality. Tato informace by měla obsahovat zhodnocení finančního dopadu návrhu, a jde-li o směrnici, zhodnocení důsledků pro předpisy, jež mají být členskými státy přijaty, případně včetně důsledků pro regionální předpisy. Důvody umožňující dospět k závěru, že cílů Unie lze lépe dosáhnout na její úrovni, se opírají o kvalitativní, a kdekoli je to možné, kvantitativní údaje. Návrhy legislativních aktů přihlížejí k nutnosti postupovat tak, aby každá zátěž, finanční nebo správní, dopadající na Unii, vlády členských států, regionální nebo místní orgány, hospodářské subjekty a občany byla co nejmenší a přiměřená cíli, jehož má být dosaženo.

Článek 6

Ve lhůtě osmi týdnů ode dne postoupení návrhu legislativního aktu v úředních jazycích Unie může každý vnitrostátní parlament nebo kterákoli komora vnitrostátního parlamentu zaslat předsedům Evropského parlamentu, Rady a Komise odůvodněné stanovisko uvádějící, proč soudí, že dotyčný návrh není v souladu se zásadou subsidiarity. Je věcí vnitrostátního parlamentu nebo komory vnitrostátního parlamentu případně konzultovat regionální parlamenty, které mají normotvornou pravomoc.

Pochází-li návrh legislativního aktu od skupiny členských států, předá předseda Rady stanovisko vládám těchto členských států.

Pochází-li návrh legislativního aktu od Soudního dvora, Evropské centrální banky nebo Evropské investiční banky, předá předseda Rady stanovisko dotyčnému orgánu nebo dotyčné instituci.

Článek 7

1.   Evropský parlament, Rada a Komise a případně skupina členských států, Soudní dvůr, Evropská centrální banka nebo Evropská investiční banka, pochází-li od nich návrh legislativního aktu, přihlížejí k odůvodněným stanoviskům, která vydaly vnitrostátní parlamenty nebo komora některého z těchto vnitrostátních parlamentů.

Každý vnitrostátní parlament má dva hlasy rozdělené na základě vnitrostátního parlamentního systému. V dvoukomorovém parlamentním systému má každá komora jeden hlas.

2.   Pokud odůvodněná stanoviska o nedodržení zásady subsidiarity v návrhu legislativního aktu představují nejméně jednu třetinu všech hlasů přidělených vnitrostátním parlamentům podle odst. 1 druhého pododstavce, musí být návrh přezkoumán. Jde-li o návrh legislativního aktu předloženého na základě článku 61i Smlouvy o fungování Evropské unie a týkajícího se prostoru svobody, bezpečnosti a práva, je třeba jedné čtvrtiny hlasů.

Po takovém přezkoumání může Komise a případně skupina členských států, Evropský parlament, Soudní dvůr, Evropská centrální banka nebo Evropská investiční banka, pochází-li od nich návrh legislativního aktu, rozhodnout, že návrh buď zachová, změní nebo jej stáhne. Toto rozhodnutí musí být odůvodněno.

3.   Pokud dále v rámci řádného legislativního postupu odůvodněná stanoviska o nedodržení zásady subsidiarity v návrhu legislativního aktu představují nejméně prostou většinu hlasů přidělených vnitrostátním parlamentům podle odst. 1 druhého pododstavce, musí být návrh přezkoumán. Po takovém přezkoumání může Komise rozhodnout, že návrh buď zachová, změní nebo jej stáhne.

Pokud Komise rozhodne o zachování návrhu, musí v odůvodněném stanovisku uvést, proč se domnívá, že daný návrh je v souladu se zásadou subsidiarity. Toto odůvodněné stanovisko a odůvodněná stanoviska vnitrostátních parlamentů musí být předložena normotvůrci Unie ke zvážení v rámci tohoto postupu:

a)

před ukončením prvního čtení posoudí normotvůrce (Evropský parlament a Rada) soulad legislativního návrhu se zásadou subsidiarity, přičemž zohlední zejména odůvodnění předložená a sdílená většinou vnitrostátních parlamentů, jakož i odůvodněné stanovisko Komise;

b)

pokud normotvůrce zaujme většinou 55 % členů Rady nebo většinou odevzdaných hlasů v Evropském parlamentu stanovisko, že návrh není v souladu se zásadou subsidiarity, není legislativní návrh dále zvažován.

Článek 8

Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat o žalobách týkajících se porušení zásady subsidiarity některým legislativním aktem, které podal podle článku 230 Smlouvy o fungování Evropské unie členský stát nebo které členský stát předal v souladu se svým právním řádem jménem svého vnitrostátního parlamentu či některé jeho komory.

Podle stejného článku může takové žaloby podávat rovněž Výbor regionů v případě legislativních aktů, pro jejichž přijetí Smlouva o fungování Evropské unie stanoví, že má být konzultován.

Článek 9

Komise každoročně předkládá Evropské radě, Evropskému parlamentu, Radě a vnitrostátním parlamentům zprávu o používání článku 3b Smlouvy o Evropské unii. Tuto výroční zprávu rovněž předloží Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

PROTOKOL

O EUROSKUPINĚ

VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY,

PŘEJÍCE si usnadnit podmínky pro silnější hospodářský růst v Evropské unii a rozvinout za tímto účelem stále užší koordinaci hospodářských politik v eurozóně,

VĚDOMY si toho, že je nezbytné stanovit zvláštní ustanovení pro posílený dialog mezi členskými státy, jejichž měnou je euro, dokud se euro nestane měnou všech členských států Unie,

SE DOHODLY na následujících ustanoveních, která se připojují ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie:

Článek 1

Ministři členských států, jejichž měnou je euro, se spolu neformálně scházejí. Tato setkání se konají tak často, jak je třeba, aby mohli diskutovat o otázkách spojených se zvláštní odpovědností, kterou sdílejí v oblasti jednotné měny. Komise se setkání účastní. Evropská centrální banka je vyzvána k účasti na těch setkáních, která připravují zástupci ministrů financí členských států, jejichž měnou je euro, a zástupci Komise.

Článek 2

Ministři členských států, jejichž měnou je euro, volí na dva a půl roku většinou hlasů těchto členských států předsedu.

PROTOKOL

O STÁLÉ STRUKTUROVANÉ SPOLUPRÁCI STANOVENÉ ČLÁNKEM 28a SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII

VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY,

S OHLEDEM na čl. 28a odst. 6 a článek 28e Smlouvy o Evropské unii,

MAJÍCE NA PAMĚTI, že Unie vede společnou zahraniční a bezpečnostní politiku založenou na stále se zvyšující konvergenci činností členských států,

MAJÍCE NA PAMĚTI, že společná bezpečnostní a obranná politika je nedílnou součástí společné zahraniční a bezpečnostní politiky; že zajišťuje Unii operativní schopnost, která se opírá o civilní a vojenské prostředky; že je Unie může použít pro mise uvedené v článku 28b Smlouvy o Evropské unii vedené mimo území Unie k udržení míru, předcházení konfliktům a posílení mezinárodní bezpečnosti v souladu se zásadami Charty Organizace spojených národů; že plnění těchto úkolů je založeno na využití vojenských schopností poskytnutých členskými státy v souladu se zásadou „jednoho souboru sil“,

MAJÍCE NA PAMĚTI, že společná bezpečnostní a obranná politika Unie se nedotýká zvláštní povahy bezpečnostní a obranné politiky některých členských států,

MAJÍCE NA PAMĚTI, že společná bezpečnostní a obranná politika Unie uznává závazky vyplývající ze Severoatlantické smlouvy těch členských států, které uskutečňují svou společnou obranu v rámci Organizace Severoatlantické smlouvy, jež zůstává základem kolektivní obrany svých členů a je v souladu se společnou bezpečnostní a obrannou politikou vytvořenou v tomto rámci,

PŘESVĚDČENY O TOM, že výraznější úloha Unie v oblasti bezpečnosti a obrany přispěje k vitalitě obnovené Atlantické aliance v souladu s ujednáními „Berlín plus“,

ODHODLÁNY zajistit, aby Unie byla schopná plně převzít odpovědnosti, které pro ni vyplývají v mezinárodním společenství,

UZNÁVAJÍCE, že Organizace spojených národů může Unii požádat o pomoc při provádění naléhavých misí uskutečňovaných podle kapitol VI a VII Charty Organizace spojených národů,

UZNÁVAJÍCE, že posílení bezpečnostní a obranné politiky si vyžádá úsilí členských států v oblasti schopností,

VĚDOMY SI TOHO, že vkročení do nové etapy ve vývoji evropské bezpečnostní a obranné politiky předpokládá odhodlané úsilí dotčených členských států,

MAJÍCE NA PAMĚTI důležitost toho, aby byl vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku plně zapojen do jednání týkajících se stálé strukturované spolupráce,

SE DOHODLY na následujících ustanoveních, která se připojují ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie:

Článek 1

Stálá strukturovaná spolupráce podle čl. 28a odst. 6 Smlouvy o Evropské unii je otevřena každému členskému státu, který se zaváže ode dne vstupu Lisabonské smlouvy v platnost:

a)

postupovat intenzivněji k rozvoji svých obranných schopností prostřednictvím rozvoje svého vnitrostátního příspěvku a případné účasti v mnohonárodních silách, v hlavních evropských programech pro výbavu a v činnosti agentury pro oblast rozvoje obranných schopností, výzkumu, pořizování a vyzbrojování (Evropská obranná agentura); a

b)

mít nejpozději do roku 2010 schopnosti poskytnout, buď na vnitrostátní úrovni, nebo coby součást mnohonárodních skupin sil, bojové jednotky určené pro plánované mise, strukturované na taktické úrovni jako bojová seskupení, s podpůrnými prvky včetně dopravy a logistiky, které jsou během 5 až 30 dnů schopny provádět mise uvedené v článku 28b Smlouvy o Evropské unii, zejména v reakci na žádost Organizace spojených národů, a které mohou být drženy po úvodní dobu 30 dnů, jež může být prodloužena až na nejméně 120 dnů.

Článek 2

Členské státy účastnící se stálé strukturované spolupráce se k dosažení cílů uvedených v článku 1 zavazují:

a)

spolupracovat od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost za účelem dosažení schválených cílů týkajících se úrovně investičních výdajů na obranné vybavení a pravidelně tyto cíle přezkoumávat s ohledem na bezpečnostní situaci a mezinárodní odpovědnosti Unie;

b)

vzájemně v co největší míře slaďovat obranná zařízení, zejména harmonizací identifikace svých vojenských potřeb, sdružováním a případně specializací svých obranných prostředků a schopností a podporou spolupráce v oblasti výcviku a logistiky;

c)

přijímat konkrétní opatření k posílení disponibility, interoperability, flexibility a schopnosti nasazení svých sil, zejména určením společných cílů týkajících se rozmístění sil, včetně případného přezkumu svých vnitrostátních rozhodovacích postupů;

d)

spolupracovat na zajištění toho, že přijímají nezbytná opatření pro nápravu, a to i prostřednictvím mnohonárodního přístupu a aniž jsou dotčeny takové závazky v rámci Organizace Severoatlantické smlouvy, nedostatků zjištěných v rámci „Mechanismu pro rozvoj schopností“;

e)

případně se účastnit vývoje hlavních společných nebo evropských programů pro výbavu v rámci Evropské obranné agentury.

Článek 3

Evropská obranná agentura přispívá k pravidelnému hodnocení příspěvků zúčastněných členských států v oblasti schopností, zejména příspěvků učiněných v souladu s kritérii stanovenými mimo jiné na základě článku 2, a podává o nich nejméně jednou ročně zprávu. Hodnocení může sloužit jako základ pro doporučení a rozhodnutí Rady přijímaná podle článku 28e Smlouvy o Evropské unii.

PROTOKOL

K ČL. 6 ODST. 2 SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII O PŘISTOUPENÍ UNIE K EVROPSKÉ ÚMLUVĚ O OCHRANĚ LIDSKÝCH PRÁV A ZÁKLADNÍCH SVOBOD

VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY

SE DOHODLY na následujících ustanoveních, která se připojují ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie:

Článek 1

Dohoda o přistoupení Unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Evropská úmluva“) podle čl. 6 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii musí odrážet nezbytnost zachování specifických rysů Unie a práva Unie, zejména pokud jde o:

a)

zvláštní úpravu případné účasti Unie v kontrolních orgánech Evropské úmluvy;

b)

mechanismy nezbytné k zajištění toho, aby žaloby podané jinými než členskými státy a žaloby podané fyzickými osobami byly správně podávány podle případu proti členským státům nebo Unii.

Článek 2

Dohoda uvedená v článku 1 zajistí, aby se přistoupení nedotklo působnosti Unie ani pravomocí jejích orgánů. Zajistí, aby se žádné z jejích ustanovení nedotýkalo zvláštního postavení členských států ve vztahu k Evropské úmluvě, zejména k jejím protokolům, opatřením přijatým členskými státy odchylně od Evropské úmluvy v souladu s jejím článkem 15 a výhradám členských států k Evropské úmluvě, jež byly formulovány v souladu s jejím článkem 57.

Článek 3

Žádné ustanovení dohody uvedené v článku 1 se nedotkne článku 292 Smlouvy o fungování Evropské unie.

PROTOKOL

O VNITŘNÍM TRHU A HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽI

VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY,

BEROUCE V ÚVAHU, že vnitřní trh podle článku 2 Smlouvy o Evropské unii zahrnuje systém zajišťující, aby hospodářská soutěž nebyla narušována,

SE DOHODLY, že za tímto účelem Unie v případě potřeby přijme opatření podle ustanovení Smluv, včetně článku 308 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Tento protokol se připojuje ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie.

PROTOKOL

O UPLATŇOVÁNÍ LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV EVROPSKÉ UNIE V POLSKU A VE SPOJENÉM KRÁLOVSTVÍ

VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY,

VZHLEDEM K TOMU, že v článku 6 Smlouvy o Evropské unii Unie uznává práva, svobody a zásady vyhlášené v Listině základních práv Evropské unie,

VZHLEDEM K TOMU, že Listina musí být uplatňována přísně v souladu s uvedeným článkem 6 a hlavou VII Listiny,

VZHLEDEM K TOMU, že podle uvedeného článku 6 musí být Listina uplatňována a vykládána soudy Polska a Spojeného království přísně v souladu s vysvětleními uvedenými ve zmíněném článku,

VZHLEDEM K TOMU, že Listina obsahuje práva i zásady,

VZHLEDEM K TOMU, že Listina obsahuje ustanovení občanské a politické povahy i ustanovení povahy hospodářské a sociální,

VZHLEDEM K TOMU, že Listina potvrzuje práva, svobody a zásady uznávané Unií a tato práva zviditelňuje, avšak netvoří nová práva nebo nové zásady,

PŘIPOMÍNAJÍCE závazky Polska a Spojeného království podle Smlouvy o Evropské unii, Smlouvy o fungování Evropské unie a podle práva Unie obecně,

BEROUCE NA VĚDOMÍ přání Polska a Spojeného království vyjasnit některé aspekty uplatňování Listiny,

PŘEJÍCE SI proto vyjasnit uplatňování Listiny ve vztahu k právním předpisům a správním postupům Polska a Spojeného království a její soudní vymahatelnosti v Polsku a ve Spojeném království,

POTVRZUJÍCE, že odkazy uvedené v tomto protokolu na fungování určitého ustanovení Listiny se v žádném případě nedotýkají fungování jiných ustanovení Listiny,

POTVRZUJÍCE, že tento protokol se nedotýká uplatňování Listiny na ostatní členské státy,

POTVRZUJÍCE, že tento protokol se nedotýká ostatních závazků Polska a Spojeného království podle Smlouvy o Evropské unii, Smlouvy o fungování Evropské unie a podle práva Unie obecně,

SE DOHODLY na následujících ustanoveních, která se připojují ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie:

Článek 1

1.   Listina nerozšiřuje možnost Soudního dvora Evropské unie ani jakéhokoliv soudu Polska či Spojeného království shledat, že právní a správní předpisy, zvyklosti nebo postupy Polska či Spojeného království nejsou v souladu se základními právy, svobodami nebo zásadami, které Listina potvrzuje.

2.   Zejména, a aby se předešlo jakékoliv pochybnosti, nic v hlavě IV Listiny nezakládá soudně vymahatelná práva platná v Polsku či ve Spojeném království, pokud tato práva nejsou stanovena ve vnitrostátním právu Polska či Spojeného království.

Článek 2

Tam, kde ustanovení Listiny odkazuje na vnitrostátní právní předpisy a zvyklosti, vztahuje se toto ustanovení na Polsko či Spojené království pouze v tom rozsahu, v jakém jsou práva nebo zásady v dotyčném ustanovení obsažené uznávány v právních předpisech nebo zvyklostech Polska či Spojeného království.

PROTOKOL

O VÝKONU SDÍLENÝCH PRAVOMOCÍ

VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY

SE DOHODLY na následujících ustanoveních, která se připojují ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie:

Jediný článek

Pokud jde o čl. 2a odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se sdílených pravomocí, přijala-li Unie v některé oblasti opatření, vztahuje se rozsah tohoto výkonu jejích pravomocí pouze na prvky, které jsou upraveny předmětným aktem Unie, a tudíž se nevztahuje na celou oblast.

PROTOKOL

O SLUŽBÁCH OBECNÉHO ZÁJMU

VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY,

PŘEJÍCE si zdůraznit význam služeb obecného zájmu,

SE DOHODLY na následujících výkladových ustanoveních, která se připojují ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie:

Článek 1

Společné hodnoty Unie ve vztahu ke službám obecného hospodářského zájmu ve smyslu článku 16 Smlouvy o fungování Evropské unie zahrnují zejména:

zásadní úlohu a široké rozhodovací pravomoci celostátních, regionálních a místních orgánů při poskytování, pořizování a organizování služeb obecného hospodářského zájmu, aby tyto služby co nejlépe odpovídaly potřebám uživatelů;

rozmanitost různých služeb obecného hospodářského zájmu a rozdíly mezi potřebami a preferencemi uživatelů, které mohou vzniknout v důsledku rozdílné zeměpisné, sociální nebo kulturní situace;

vysokou úroveň kvality, bezpečnosti a dostupnosti, rovné zacházení a podporu univerzálního přístupu a práv uživatelů.

Článek 2

Ustanovení Smluv se nijak nedotýkají pravomoci členských států poskytovat, pořizovat a organizovat nehospodářské služby obecného zájmu.

PROTOKOL

O ROZHODNUTÍ RADY, KTERÝM SE PROVÁDÍ ČL. 9c ODST. 4 SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A ČL. 205 ODST. 2 SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE JEDNAK MEZI 1. LISTOPADEM 2014 A 31. BŘEZNEM 2017 A JEDNAK OD 1. DUBNA 2017

VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY,

MAJÍCE NA PAMĚTI zásadní význam, který při schvalování Lisabonské smlouvy měla dohoda o rozhodnutí Rady provádějícím čl. 9c odst. 4 Smlouvy o Evropské unii a čl. 205 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie jednak mezi 1. listopadem 2014 a 31. březnem 2017 a jednak od 1. dubna 2017 (dále jen „rozhodnutí“),

SE DOHODLY na následujících ustanoveních, která se připojují ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie:

Jediný článek

Předtím než Rada přezkoumá jakýkoliv návrh, jehož cílem by byla buď změna či zrušení rozhodnutí nebo jakéhokoliv jeho ustanovení, nebo nepřímá změna jeho oblasti působnosti nebo smyslu prostřednictvím změny jiného právního aktu Unie, Evropská rada tento návrh předběžně projedná, přičemž rozhoduje konsensem podle čl. 9b odst. 4 Smlouvy o Evropské unii.

PROTOKOL

O PŘECHODNÝCH USTANOVENÍCH

VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY,

VZHLEDEM K TOMU, že za účelem zorganizování přechodu mezi institucionálními ustanoveními Smluv použitelnými před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost a ustanoveními obsaženými v uvedené smlouvě je nezbytné stanovit přechodná ustanovení,

SE DOHODLY na následujících ustanoveních, která se připojují ke Smlouvě o Evropské unii, ke Smlouvě o fungování Evropské unie a ke Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii:

Článek 1

V tomto protokolu se „Smlouvami“ rozumějí Smlouva o Evropské unii, Smlouva o fungování Evropské unie a Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

HLAVA I

USTANOVENÍ O EVROPSKÉM PARLAMENTU

Článek 2

Včas před volbami do Evropského parlamentu v roce 2009 přijme Evropská rada v souladu s čl. 9a odst. 2 druhým pododstavcem Smlouvy o Evropské unii rozhodnutí, kterým stanoví složení Evropského parlamentu.

Až do konce volebního období 2004-2009 zůstávají složení a počet poslanců Evropského parlamentu stejné jako při vstupu Lisabonské smlouvy v platnost.

HLAVA II

USTANOVENÍ O KVALIFIKOVANÉ VĚTŠINĚ

Článek 3

1.   V souladu s čl. 9c odst. 4 Smlouvy o Evropské unii nabývají ustanovení uvedeného odstavce a ustanovení čl. 205 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, týkající se vymezení kvalifikované většiny v Evropské radě a Radě, účinku dnem 1. listopadu 2014.

2.   Mezi 1. listopadem 2014 a 31. březnem 2017, má-li být rozhodnutí přijato kvalifikovanou většinou, může člen Rady požádat, aby bylo toto rozhodnutí přijato kvalifikovanou většinou podle odstavce 3. V tomto případě se použijí odstavce 3 a 4.

3.   Aniž je dotčen čl. 201a odst. 1 druhý pododstavec Smlouvy o fungování Evropské unie, platí do dne 31. října 2014 následující ustanovení:

Má-li se Evropská rada nebo Rada usnést kvalifikovanou většinou, je hlasům jejích členů přidělena tato váha:

Belgie

12

Bulharsko

10

Česká republika

12

Dánsko

7

Německo

29

Estonsko

4

Irsko

7

Řecko

12

Španělsko

27

Francie

29

Itálie

29

Kypr

4

Lotyšsko

4

Litva

7

Lucembursko

4

Maďarsko

12

Malta

3

Nizozemsko

13

Rakousko

10

Polsko

27

Portugalsko

12

Rumunsko

14

Slovinsko

4

Slovensko

7

Finsko

7

Švédsko

10

Spojené království

29

Pokud musí být podle Smluv rozhodnutí přijato na návrh Komise, je k jeho přijetí třeba nejméně 255 hlasů vyjadřujících kladné stanovisko většiny členů. V ostatních případech se k přijetí aktů vyžaduje nejméně 255 hlasů vyjadřujících kladné stanovisko alespoň dvou třetin členů.

Člen Evropské rady nebo Rady může požádat, aby při přijímání aktu Evropské rady nebo Rady kvalifikovanou většinou bylo ověřeno, zda členské státy tvořící tuto kvalifikovanou většinu zastupují alespoň 62 % celkového počtu obyvatel Unie. Ukáže-li se, že tato podmínka není splněna, není daný akt přijat.

4.   Do 31. října 2014 je v případech, kdy se na základě Smluv na hlasování nepodílejí všichni členové Rady, zejména v případech, kdy se odkazuje na kvalifikovanou většinu podle čl. 205 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, kvalifikovaná většina vymezena jako stejný podíl vážených hlasů a stejný podíl počtu členů Rady, a případně jako stejné procento počtu obyvatel dotyčných členských států, které jsou uvedeny v odstavci 3 tohoto článku.

HLAVA III

USTANOVENÍ O SLOŽENÍCH RADY

Článek 4

Až do vstupu rozhodnutí uvedeného v čl. 9c odst. 6 prvním pododstavci Smlouvy o Evropské unii v platnost se Rada může scházet ve složeních uvedených v druhém a třetím pododstavci uvedeného odstavce a v dalších složeních ze seznamu stanoveného rozhodnutím Rady pro obecné záležitosti, která rozhoduje prostou většinou.

HLAVA IV

USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE KOMISE, VČETNĚ VYSOKÉHO PŘEDSTAVITELE UNIE PRO ZAHRANIČNÍ VĚCI A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKU

Článek 5

Členové Komise zastávající svou funkci v den vstupu Lisabonské smlouvy v platnost zůstávají ve funkci až do konce svého funkčního období. V den jmenování vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku však skončí funkční období člena, který je stejné státní příslušnosti jako vysoký představitel.

HLAVA V

USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE GENERÁLNÍHO TAJEMNÍKA RADY, VYSOKÉHO PŘEDSTAVITELE PRO SPOLEČNOU ZAHRANIČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKU A NÁMĚSTKA GENERÁLNÍHO TAJEMNÍKA RADY

Článek 6

Funkční období generálního tajemníka Rady, vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a náměstka generálního tajemníka Rady končí dnem vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Rada jmenuje generálního tajemníka v souladu s čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie.

HLAVA VI

USTANOVENÍ O PORADNÍCH INSTITUCÍCH

Článek 7

Až do vstupu rozhodnutí uvedeného v článku 258 Smlouvy o fungování Evropské unie v platnost je rozdělení členů Hospodářského a sociálního výboru toto:

Belgie

12

Bulharsko

12

Česká republika

12

Dánsko

9

Německo

24

Estonsko

7

Irsko

9

Řecko

12

Španělsko

21

Francie

24

Itálie

24

Kypr

6

Lotyšsko

7

Litva

9

Lucembursko

6

Maďarsko

12

Malta

5

Nizozemsko

12

Rakousko

12

Polsko

21

Portugalsko

12

Rumunsko

15

Slovinsko

7

Slovensko

9

Finsko

9

Švédsko

12

Spojené království

24

Článek 8

Až do vstupu rozhodnutí uvedeného v článku 263 Smlouvy o fungování Evropské unie v platnost je rozdělení členů Výboru regionů toto:

Belgie

12

Bulharsko

12

Česká republika

12

Dánsko

9

Německo

24

Estonsko

7

Irsko

9

Řecko

12

Španělsko

21

Francie

24

Itálie

24

Kypr

6

Lotyšsko

7

Litva

9

Lucembursko

6

Maďarsko

12

Malta

5

Nizozemsko

12

Rakousko

12

Polsko

21

Portugalsko

12

Rumunsko

15

Slovinsko

7

Slovensko

9

Finsko

9

Švédsko

12

Spojené království

24

HLAVA VII

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE AKTŮ PŘIJATÝCH NA ZÁKLADĚ HLAV V A VI SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII PŘED VSTUPEM LISABONSKÉ SMLOUVY V PLATNOST

Článek 9

Právní účinky aktů orgánů, institucí a jiných subjektů Unie přijatých na základě Smlouvy o Evropské unii před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost jsou zachovány až do zrušení, zániku nebo změny těchto aktů za použití Smluv. Totéž platí pro úmluvy uzavřené mezi členskými státy na základě Smlouvy o Evropské unii.

Článek 10

1.   Jako přechodné opatření a v případě aktů Unie v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech, které byly přijaty před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost, jsou pravomoci orgánů ke dni vstupu uvedené Smlouvy v platnost tyto: pravomoci Komise podle článku 226 Smlouvy o fungování Evropské unie se nepoužijí a pravomoci Soudního dvora Evropské unie podle hlavy VI Smlouvy o Evropské unii ve znění platném před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost zůstávají stejné, a to i v případě, že byly uznány podle čl. 35 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii.

2.   Změna určitého aktu uvedeného v odstavci 1 vede k použití pravomocí orgánů uvedených v daném odstavci, jak jsou stanoveny ve Smlouvách, ohledně pozměněného aktu a vůči těm členským státům, na něž se uvedený pozměněný akt vztahuje.

3.   Použitelnost přechodného opatření uvedeného v odstavci 1 v každém případě končí pět let ode dne vstupu Lisabonské smlouvy v platnost.

4.   Nejpozději šest měsíců před uplynutím přechodného období podle odstavce 3 může Spojené království oznámit Radě, že v případě aktů uvedených v odstavci 1 nepřijímá pravomoci orgánů uvedené v odstavci 1, jak jsou stanoveny ve Smlouvách. Pokud Spojené království učiní toto oznámení, použitelnost všech aktů podle odstavce 1 na Spojené království skončí dnem uplynutí přechodného období podle odstavce 3. Tento pododstavec se nepoužije na pozměněné akty, které se vztahují na Spojené království, jak je uvedeno v odstavci 2.

Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou určí nezbytná následná a přechodná opatření. Spojené království se přijímání tohoto rozhodnutí neúčastní. Kvalifikovaná většina Rady je vymezena podle čl. 205 odst. 3 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie.

Rada také může kvalifikovanou většinou na návrh Komise přijmout rozhodnutí o tom, že Spojené království ponese případné přímé finanční důsledky, které nezbytně a nevyhnutelně nastaly z důvodu ukončení jeho účasti na těchto aktech.

5.   Spojené království může kdykoli poté oznámit Radě, že si přeje účastnit se aktů, jež se na ně přestaly vztahovat podle odst. 4 prvního pododstavce. V tom případě se použijí příslušná ustanovení Protokolu o schengenském acquis začleněném do rámce Evropské unie, případně Protokolu o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva. Pravomoci orgánů ve vztahu k těmto aktům jsou pravomoci stanovené ve Smlouvách. Při rozhodování podle příslušných protokolů usilují orgány Unie a Spojené království o obnovení co největší možné míry účasti Spojeného království v acquis Unie v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, aniž by došlo k vážnému narušení praktické funkčnosti jeho jednotlivých částí a za současného respektování jejich soudržnosti.

B.   

PROTOKOLY, JEŽ MAJÍ BÝT PŘIPOJENY K LISABONSKÉ SMLOUVĚ

PROTOKOL č. 1

POZMĚŇUJÍCÍ PROTOKOLY PŘIPOJENÉ KE SMLOUVĚ O EVROPSKÉ UNII, KE SMLOUVĚ O ZALOŽENÍ EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ NEBO KE SMLOUVĚ O ZALOŽENÍ EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ PRO ATOMOVOU ENERGII

VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY,

PŘEJÍCE SI změnit protokoly připojené ke Smlouvě o Evropské unii, ke Smlouvě o založení Evropského společenství nebo ke Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii s cílem přizpůsobit je novým pravidlům stanoveným Lisabonskou smlouvou,

SE DOHODLY na následujících ustanoveních, která se připojují k Lisabonské smlouvě:

Článek 1

1)   Protokoly, které jsou v platnosti ke dni vstupu této smlouvy v platnost a které jsou připojeny ke Smlouvě o Evropské unii, ke Smlouvě o založení Evropského společenství nebo ke Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii, se mění v souladu s tímto článkem.

2)   Horizontální změny uvedené v čl. 2 bodě 2 Lisabonské smlouvy, s výjimkou písmen d), e) a j), se použijí na protokoly uvedené v bodě 1 tohoto článku s tím, že změna podle písmene n) se v hlavách IV a V a v čl. 6 odst. 1 přílohy Protokolu o statutu Soudního dvora Evropské unie provádí i pro slovo „Soud“ ve smyslu Soudu prvního stupně, a s výhradou bodů 5 a 6 tohoto článku.

3)   V protokolech uvedených v bodě 1 tohoto článku:

a)

v preambuli se poslední pododstavec, který zmiňuje smlouvu nebo smlouvy, k nimž je příslušný protokol připojen, nahrazuje slovy „SE DOHODLY na následujících ustanoveních, která se připojují ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie:“. Tento pododstavec se nevztahuje na Protokol o hospodářské a sociální soudržnosti a Protokol o systému veřejnoprávního vysílání v členských státech.

Protokol o statutu Soudního dvora Evropské unie, Protokol o umístění sídel orgánů a některých institucí, subjektů a útvarů Evropské unie, Protokol o článku 40.3.3 Ústavy Irska a Protokol o výsadách a imunitách Evropské unie se rovněž připojují ke Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii;

b)

slovo „Společenství“ (množné číslo) se nahrazuje slovem „Unie“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru a příslušná věta se v případě potřeby odpovídajícím způsobem mluvnicky upravuje.

4)   V následujících protokolech se slovo „Smlouva“ nahrazuje slovem „Smlouvy“ (množné číslo) v odpovídajícím mluvnickém tvaru a odkazy na Smlouvu o Evropské unii nebo na Smlouvu o založení Evropského společenství nebo obojí se nahrazují odkazem na „Smlouvy“:

a)

Protokol o statutu Soudního dvora Evropské unie:

článek 1, včetně odkazu na „Smlouvu o EU“ a „Smlouvu o ES“;

b)

(netýká se českého znění);

c)

(netýká se českého znění);

d)

(netýká se českého znění);

e)

Protokol o začlenění schengenského acquis do rámce Evropské unie:

dosavadní šestý, nově pátý bod preambule;

článek 1;

f)

Protokol o poskytování azylu státním příslušníkům členských států Evropské unie:

dosavadní šestý, nově sedmý bod preambule;

g)

(netýká se českého znění)

h)

Protokol o systému veřejnoprávního vysílání v členských státech:

jediné ustanovení;

i)

Protokol o finančních důsledcích uplynutí doby platnosti Smlouvy o založení ESUO a o Výzkumném fondu pro uhlí a ocel:

článek 3.

5)   V následujících protokolech a přílohách se slova „této smlouvy“ nebo „Smlouvy“ nahrazují slovy „Smlouvy o fungování Evropské unie“ nebo se tato slova doplňují za odkaz na určité ustanovení uvedené smlouvy:

a)

Protokol o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky:

článek 3.1 návětí;

článek 4;

článek 6.3;

článek 7;

článek 9.1;

článek 10.1;

článek 11.1;

článek 14.1;

</