EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 02006R1922-20070119
Regulation (EC) No 1922/2006 of the European Parliament and of the Council of 20 December 2006 on establishing a European Institute for Gender Equality
Consolidated text: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1922/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského institutu pro rovnost žen a mužů
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1922/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského institutu pro rovnost žen a mužů
2006R1922 — CS — 19.01.2007 — 000.001
Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1922/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (Úř. věst. L 403, 30.12.2006, p.9) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
No |
page |
date |
||
|
L 54 |
3 |
22.2.2007 |
||
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1922/2006
ze dne 20. prosince 2006
o zřízení Evropského institutu pro rovnost žen a mužů
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 13 odst. 2 a čl. 141 odst. 3 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ( 1 ),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy ( 2 ),
vzhledem k těmto důvodům:|
(1) |
Rovnost mužů a žen je základní zásadou Evropské unie. Články 21 a 23 Listiny základních práv Evropské unie stanoví zákaz jakékoliv diskriminace na základě pohlaví a stanoví, že ve všech oblastech musí být zajištěna rovnost mužů a žen. |
|
(2) |
Článek 2 Smlouvy stanoví, že rovné zacházení pro muže a ženy je součástí poslání Společenství. Rovněž čl. 3 odst. 2 Smlouvy požaduje, aby Společenství usilovalo o odstranění nerovností a podporovalo rovné zacházení pro muže a ženy při všech svých činnostech, a aby tak zajistilo začlenění rozměru rovnosti mužů a žen do všech politik Společenství. |
|
(3) |
Článek 13 Smlouvy zmocňuje Radu, aby v rámci všech oblastí působnosti Společenství přijímala vhodná opatření k boji proti diskriminaci mimo jiné na základě pohlaví. |
|
(4) |
V článku 141 Smlouvy je zakotvena zásada rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v otázkách práce a zaměstnanosti a již existuje ucelený soubor právních předpisů o rovném zacházení pro muže a ženy ohledně přístupu k zaměstnání a pracovních podmínek, včetně stejné odměny za stejnou nebo rovnocennou práci. |
|
(5) |
Z první výroční zprávy Komise o rovnosti mužů a žen pro jarní zasedání Evropské rady v roce 2004 vyplynulo, že se ve většině oblastí politik projevuje výrazné rozlišování mezi muži a ženami, že nerovnost žen a mužů představuje mnohostranný jev, který je nutné řešit prostřednictvím uceleného souboru politických opatření, a že pro splnění cílů stanovených v Lisabonské strategii je zapotřebí zvýšeného úsilí. |
|
(6) |
Evropská rada na svém zasedání v Nice ve dnech 7. až 9. prosince 2000 požadovala „zvýšení informovanosti, slučování zdrojů a výměnu zkušeností, zejména zřízením evropského institutu pro otázky rovnosti žen a mužů“. |
|
(7) |
Studie proveditelnosti ( 3 ) vypracovaná pro Komisi dospěla k závěru, že existuje jasná úloha pro Evropský institut pro rovnost žen a mužů, totiž plnit úkoly, jimiž se stávající subjekty v současnosti nezabývají, zejména v oblastech koordinace, centralizace a šíření údajů a informací získaných na základě výzkumu, budování sítí, zvyšování viditelnosti rovnosti mužů a žen, zdůrazňování hlediska rovnosti mužů a žen a vytváření nástrojů pro lepší začlenění rovnosti žen a mužů do všech politik Společenství. |
|
(8) |
Evropský parlament vyzval Komisi v usnesení ze dne 10. března 2004 o politikách Evropské unie týkajících se rovnosti mezi muži a ženami ( 4 ) k urychlení úsilí vedoucího k založení institutu. |
|
(9) |
Zřízení Evropského institutu pro rovnost žen a mužů podpořila Rada ve složení pro zaměstnanost, sociální věci, zdraví a ochranu spotřebitele na svém zasedání ve dnech 1. a 2. června 2004 a rovněž Evropská rada na svém zasedání ve dnech 17. a 18. června 2004. Evropská rada požádala Komisi, aby předložila konkrétní návrh. |
|
(10) |
Aby Společenství mohlo účinně prosazovat a provádět politiku rovnosti mužů a žen, zejména v rozšířené Unii, je zapotřebí shromažďovat, analyzovat a šířit objektivní, spolehlivé a srovnatelné informace a údaje o rovnosti mužů a žen, vyvíjet vhodné nástroje pro odstranění všech forem diskriminace na základě pohlaví a pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech oblastí politik, podporovat dialog mezi zúčastněnými osobami a zvyšovat informovanost mezi občany EU. Proto je vhodné zřídit Evropský institut pro rovnost žen a mužů, který by orgánům Společenství a členským státům napomáhal plnit tyto úkoly. |
|
(11) |
Rovnosti žen a mužů nelze dosáhnout pouze antidiskriminační politikou, ale je třeba také opatření prosazujících harmonické soužití a vyváženou účast mužů a žen na životě společnosti; institut by měl k dosažení tohoto cíle přispět. |
|
(12) |
Vzhledem k významu odstraňování zažitých představ o úlohách žen a mužů ve všech oblastech života evropské společnosti a poskytování pozitivních vzorů jednání pro muže a ženy by měla být mezi úkoly institutu zařazena i činnost směřující k dosažení těchto cílů. |
|
(13) |
Pro podporu shromažďování srovnatelných a spolehlivých údajů na evropské úrovni je zapotřebí spolupráce s příslušnými orgány členských států a příslušnými statistickými úřady, zejména s Eurostatem. S ohledem na to, že informace o rovnosti mužů a žen jsou důležité na všech úrovních v rámci Společenství – místní, regionální, celostátní i na úrovni Společenství, bylo by užitečné, aby tyto informace byly dostupné orgánům členských států, a pomáhaly jim tak při tvorbě politik a opatření na místní, regionální a celostátní úrovni v jejich působnosti. |
|
(14) |
Institut by měl co nejúžeji spolupracovat se všemi programy a subjekty Společenství, aby se zamezilo zdvojení úsilí a aby bylo zajištěno co nejlepší využití zdrojů, především s Evropskou nadací pro zlepšení životních a pracovních podmínek ( 5 ), s Evropskou agenturou pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci ( 6 ), s Evropským střediskem pro rozvoj odborného vzdělávání ( 7 ) a s Agenturou Evropské unie pro základní práva ( 8 ). |
|
(15) |
Institut by měl rozvíjet spolupráci a dialog s nevládními organizacemi a s organizacemi zabývajícími se rovností příležitostí, výzkumnými středisky, sociálními partnery a s dalšími podobnými subjekty, které se aktivně snaží dosáhnout rovnosti na vnitrostátní a evropské úrovni a ve třetích zemích. V zájmu účinnosti je vhodné, aby institut zřídil a koordinoval elektronickou Evropskou síť pro rovnost žen a mužů, která by spojovala zmíněné subjekty a odborníky v členských státech. |
|
(16) |
S cílem zajistit nezbytnou rovnováhu mezi členskými státy a kontinuitu členů správní rady by měli být zástupci Rady jmenováni na každé funkční období podle pořadí rotace předsednictví Rady, a to počínaje rokem 2007. |
|
(17) |
V souladu s čl. 3 odst. 2 Smlouvy je vhodné podporovat vyváženou účast mužů a žen ve složení správní rady. |
|
(18) |
Institut by měl mít při plnění svých úkolů co nejvyšší nezávislost. |
|
(19) |
Institut by měl uplatňovat příslušné právní předpisy Společenství týkající se přístupu veřejnosti k dokumentům stanovené nařízením (ES) č. 1049/2001 ( 9 ) a ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů stanovené nařízením (ES) č. 45/2001 ( 10 ). |
|
(20) |
Na institut by se mělo vztahovat nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství ( 11 ). |
|
(21) |
Pokud jde o smluvní odpovědnost institutu, jež se řídí právem rozhodným pro smlouvy uzavřené institutem, měl by mít Soudní dvůr pravomoc rozhodovat na základě jakékoli rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě. Soudní dvůr by také měl mít pravomoc rozhodovat ve sporech týkajících se náhrady škody za újmu vzniklou na základě mimosmluvní odpovědnosti institutu. |
|
(22) |
K posouzení vlivu institutu, případné potřeby změnit či rozšířit jeho úkoly a harmonogramu dalších takových přezkumů by mělo být provedeno nezávislé externí hodnocení. |
|
(23) |
Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž přispívat k prosazování rovnosti žen a mužů a posilovat je, včetně začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech politik Společenství a do vnitrostátních politik, jež z nich vycházejí, bojovat proti diskriminaci na základě pohlaví a zvyšovat informovanost občanů EU o těchto otázkách prostřednictvím zajištění technické pomoci orgánům Společenství a členských států, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich z důvodu rozsahu nebo účinků činnosti může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů. |
|
(24) |
Ustanovení čl. 13 odst. 2 Smlouvy umožňuje přijímat opatření Společenství za účelem podpory a prosazování cíle boje proti diskriminaci na základě pohlaví mimo oblast zaměstnání. Ustanovení čl. 141 odst. 3 Smlouvy je konkrétní právní základ pro opatření k uplatnění zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v otázkách práce a zaměstnanosti. Proto čl. 13 odst. 2 a čl. 141 odst. 3 Smlouvy společně tvoří vhodný právní základ pro přijetí tohoto nařízení, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Zřízení institutu
Zřizuje se Evropský institut pro rovnost žen a mužů (dále jen „institut“).
Článek 2
Cíle
Celkovými cíli institutu je přispívat k prosazování rovnosti žen a mužů a posilovat je, včetně začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech politik Společenství a do vnitrostátních politik, jež z nich vycházejí, bojovat proti diskriminaci na základě pohlaví a zvyšovat informovanost občanů EU o rovnosti žen a mužů prostřednictvím zajištění technické pomoci orgánům Společenství, zejména Komisi, a orgánům členských států, jak je uvedeno v článku 3.
Článek 3
Úkoly
1. Za účelem plnění cílů stanovených v článku 2 institut
a) shromažďuje, analyzuje a šíří relevantní, objektivní, srovnatelné a spolehlivé informace týkající se rovnosti žen a mužů, včetně výsledků výzkumu a osvědčených postupů sdělených institutu členskými státy, orgány Společenství, výzkumnými středisky, vnitrostátními subjekty, jež se zabývají rovností, nevládními organizacemi, sociálními partnery, příslušnými třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, a navrhuje oblasti dalšího výzkumu;
b) vyvíjí metody pro zlepšování objektivity, srovnatelnosti a spolehlivosti údajů na evropské úrovni vytvářením kritérií, která zlepší konzistentnost informací, a zohledňuje otázky rovnosti žen a mužů při shromažďování údajů;
c) vyvíjí, analyzuje, hodnotí a šíří metodické nástroje za účelem podpory začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do všech politik Společenství a do vnitrostátních politik, jež z nich vycházejí, a podporuje začleňování hlediska rovnosti žen a mužů ve všech orgánech a jiných subjektech Společenství;
d) provádí průzkumy situace v Evropě týkající se rovnosti žen a mužů;
e) zřizuje a koordinuje Evropskou síť pro rovnost žen a mužů, která zahrnuje střediska, subjekty, organizace a odborníky zabývající se otázkami rovnosti žen a mužů a začleňováním hlediska rovnosti žen a mužů, s cílem podporovat a podněcovat výzkum, optimalizovat využití dostupných zdrojů a prosazovat výměnu a šíření informací;
f) organizuje zasedání odborníků ad hoc pro podporu výzkumné práce institutu, podporuje výměnu informací mezi výzkumnými pracovníky a zajišťuje, aby bylo v jejich výzkumu zahrnuto hledisko rovnosti žen a mužů;
g) za účelem zvýšení informovanosti občanů EU o rovnosti žen a mužů spolu s příslušnými zúčastněnými osobami organizuje konference, kampaně a setkání na evropské úrovni a předkládá jejich zjištění a závěry Komisi;
h) šíří informace o pozitivních vzorech úloh žen a mužů ve všech oblastech života, jež se vymykají zažitým představám, zveřejňuje svá zjištění a předkládá iniciativy s cílem seznámit veřejnost s těmito příklady úspěchu a vycházet z nich při další činnosti;
i) rozvíjí dialog a spolupráci s nevládními organizacemi a s organizacemi zabývajícími se rovností příležitostí, s vysokými školami a odborníky, výzkumnými středisky, sociálními partnery a s podobnými subjekty, které se aktivně snaží dosáhnout rovnosti na vnitrostátní a evropské úrovni;
j) vytváří dokumentační zdroje přístupné veřejnosti;
k) poskytuje veřejnoprávním a soukromým organizacím informace o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů; a
l) poskytuje orgánům Společenství informace o rovnosti žen a mužů a jejím zohledňování v přistupujících a kandidátských zemích.
2. Institut zveřejňuje výroční zprávu o své činnosti.
Článek 4
Oblasti činnosti a pracovní metody
1. Institut své úkoly vykonává v mezích pravomocí Společenství a s ohledem na přijaté cíle a oblasti priorit stanovené ve svém ročním programu a s patřičným zohledněním dostupných rozpočtových zdrojů.
2. Pracovní program institutu musí být v souladu s prioritami Společenství v oblasti rovnosti žen a mužů a s pracovním programem Komise včetně její statistické a výzkumné činnosti.
3. Institut, aby zamezil zdvojení úsilí a zajistil co nejlepší využití zdrojů, zohledňuje při výkonu své činnosti stávající informace z jakéhokoli zdroje, a zejména činnosti, které již vykonaly orgány Společenství a další instituce, subjekty a příslušné vnitrostátní a mezinárodní organizace, a úzce spolupracuje s příslušnými útvary Komise včetně Eurostatu. Institut zajistí náležitou koordinaci se všemi příslušnými agenturami Společenství a subjekty Unie, která bude případně upravena v memorandu o porozumění.
4. Institut zajistí, aby byly šířené informace pro konečné uživatele srozumitelné.
5. Institut může uzavírat smluvní vztahy, zejména subdodavatelské dohody, s jinými organizacemi za účelem plnění jakýchkoliv úkolů, jimiž je může pověřit.
Článek 5
Právní subjektivita a způsobilost k právním úkonům
Institut má právní subjektivitu. V každém z členských států má nejširší způsobilost k právům a právním úkonům, jakou jejich vnitrostátní právo přiznává právnickým osobám. Může zejména nabývat a zcizovat movitý či nemovitý majetek a vystupovat před soudem.
Článek 6
Nezávislost institutu
Institut vykonává svou činnost nezávisle ve veřejném zájmu.
Článek 7
Přístup k dokumentům
1. Na dokumenty v držení institutu se vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001.
2. Správní rada přijme do šesti měsíců od zřízení institutu prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1049/2001.
3. Proti rozhodnutím přijatým institutem podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 lze podat stížnost veřejnému ochránci práv nebo žalobu k Soudnímu dvoru za podmínek stanovených v článcích 195 a 230 Smlouvy.
4. Na zpracování údajů institutem se vztahuje nařízení (ES) č. 45/2001.
Článek 8
Spolupráce s organizacemi na vnitrostátní a evropské úrovni, s mezinárodními organizacemi a s třetími zeměmi
1. Aby mohl institut snáze plnit své úkoly, spolupracuje s organizacemi a odborníky v členských státech, například se subjekty zabývajícími se rovností, výzkumnými středisky, vysokými školami, nevládními organizacemi, sociálními partnery i s příslušnými organizacemi na evropské či mezinárodní úrovni a se třetími zeměmi.
2. Pokud by se ukázalo, že je k tomu, aby institut mohl účinně plnit své úkoly, zapotřebí dohod s mezinárodními organizacemi nebo se třetími zeměmi, uzavře Společenství takové dohody s mezinárodními organizacemi nebo se třetími zeměmi v zájmu institutu postupem podle článku 300 Smlouvy. Toto ustanovení nevylučuje příležitostnou spolupráci s těmito organizacemi nebo se třetími zeměmi.
Článek 9
Složení institutu
Institut tvoří
a) správní rada;
b) odborný sbor;
c) ředitele a zaměstnanci.
Článek 10
Správní rada
1. Správní rada se skládá
a) z osmnácti zástupců jmenovaných Radou na návrh každého dotčeného členského státu;
b) z jednoho člena zastupujícího Komisi a jmenovaného Komisí;
2. Členové správní rady jsou jmenováni tak, aby byla zajištěna nejvyšší úroveň odbornosti a široké spektrum příslušných a mezioborových odborných znalostí v oblasti rovnosti žen a mužů.
Rada a Komise usilují o vyvážené zastoupení žen a mužů ve správní radě.
Stejným postupem jsou jmenováni náhradníci, kteří členy zastupují v době jejich nepřítomnosti.
Seznam členů a náhradníků správní rady zveřejní Rada v Úředním věstníku Evropské unie a rovněž se zveřejní na internetových stránkách institutu a na dalších příslušných internetových stránkách.
3. Funkční období je tříleté. V rámci každého funkčního období zastupují členové jmenovaní Radou osmnáct členských států podle pořadí rotace předsednictví, přičemž každý dotčený členský stát jmenuje jednoho člena.
4. Správní rada volí svého předsedu a místopředsedu na dobu tří let.
5. Každý z členů správní rady uvedený v odst. 1 písm. a) nebo b), nebo v jeho nepřítomnosti jeho náhradník, má jeden hlas.
6. Správní rada přijímá rozhodnutí nezbytná pro činnost institutu. Zejména
a) přijímá roční pracovní program a střednědobý pracovní program pro tříleté období, a to na základě návrhu vypracovaného ředitelem podle článku 12, po konzultaci s Komisí a v souladu s rozpočtem a dostupnými zdroji; programy lze v případě potřeby kdykoli přezkoumat; první roční pracovní program se přijme nejpozději devět měsíců po jmenování ředitele;
b) přijímá výroční zprávu uvedenou v čl. 3 odst. 2, která porovnává zejména dosažené výsledky s cíli ročního pracovního programu; tato zpráva se nejpozději do 15. června předá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů a zveřejní se na internetových stránkách institutu;
c) vykonává disciplinární pravomoc nad ředitelem a jmenuje jej nebo odvolává podle článku 12; a
d) přijímá návrh ročního rozpočtu a konečný rozpočet institutu.
7. Správní rada přijme na základě návrhu vypracovaného ředitelem a po konzultaci s Komisí vnitřní řád institutu.
8. Rozhodnutí správní rady se přijímají většinou hlasů členů. Při stejném poměru hlasů má rozhodující hlas předseda. V případech uvedených v odstavci 6 a v čl. 12 odst. 1 se rozhodnutí přijímají dvoutřetinovou většinou hlasů členů.
9. Správní rada přijme na základě návrhu vypracovaného ředitelem a po konzultaci s Komisí svůj jednací řád.
10. Předseda svolává správní radu nejméně jednou ročně. Další zasedání svolává předseda z vlastního podnětu nebo na žádost jedné třetiny členů správní rady.
11. Institut každoročně předává Evropskému parlamentu a Radě (dále jen „rozpočtový orgán“) veškeré informace důležité pro výsledek hodnotících postupů.
12. Ředitelé Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek, Evropské agentury pro bezpečnost a zdraví při práci, Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání a Agentury Evropské unie pro základní práva mohou být případně pozváni, aby se zúčastnili zasedání správní rady jako pozorovatelé a koordinovali tak své pracovní programy, pokud jde o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů.
Článek 11
Odborný sbor
1. Odborný sbor se skládá z členů zastupujících příslušné subjekty zaměřené na otázky rovnosti žen a mužů, přičemž každý členský stát jmenuje jednoho zástupce, Evropský parlament jmenuje dva členy zastupující jiné příslušné organizace zaměřené na otázky rovnosti žen a mužů a Komise jmenuje tři členy, kteří zastupují zúčastněné osoby na evropské úrovni, a to
a) jeden vhodnou nevládní organizaci na úrovni Společenství, která má oprávněný zájem přispívat k boji proti diskriminaci na základě pohlaví a k prosazování rovnosti žen a mužů;
b) jeden organizace zaměstnavatelů na úrovni Společenství; a
c) jeden organizace zaměstnanců na úrovni Společenství.
Členské státy a Komise usilují o vyvážené zastoupení mužů a žen v odborném sboru.
Členy mohou vystřídat náhradníci, kteří jsou jmenováni současně.
2. Členy odborného sboru nesmějí být členové správní rady.
3. Odborný sbor podporuje ředitele při zajišťování vynikající kvality a nezávislosti činnosti institutu.
4. Odborný sbor je mechanismem pro výměnu informací týkajících se otázek rovnosti žen a mužů a pro shromažďování poznatků. Zajišťuje úzkou spolupráci mezi institutem a příslušnými subjekty členských států.
5. Odbornému sboru předsedá ředitel nebo v jeho nepřítomnosti jeho zástupce z institutu. Odborný sbor se schází pravidelně z podnětu ředitele nebo na žádost nejméně jedné třetiny svých členů, a to nejméně jednou ročně. Jeho pracovní postupy jsou stanoveny ve vnitřním řádu institutu a zveřejní se.
6. Na práci odborného sboru se podílejí zástupci útvarů Komise.
7. Institut poskytuje odbornému sboru potřebnou technickou a logistickou podporu a zajišťuje pro jeho zasedání sekretariát.
8. Ředitel může vyzvat odborníky či zástupce příslušných hospodářských odvětví, zaměstnavatelů, odborů, profesních či výzkumných subjektů nebo nevládních organizací mající prokazatelné zkušenosti v oblastech souvisejících s prací institutu ke spolupráci na konkrétních úkolech a k účasti na příslušných činnostech odborného sboru.
Článek 12
Ředitel
1. Institut řídí ředitel jmenovaný správní radou ze seznamu kandidátů navržených Komisí po otevřeném výběrovém řízení, které následovalo po výzvě k vyjádření zájmu zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie a jinde. Před svým jmenováním je být kandidát vybraný správní radou požádán, aby učinil prohlášení před příslušným výborem či příslušnými výbory Evropského parlamentu a aby odpověděl na otázky jeho či jejich členů.
2. Funkční období ředitele je pětileté. Na návrh Komise a po vyhodnocení může být jednou prodlouženo, a to nejdéle na dobu pěti let. Při hodnocení Komise posuzuje zejména
a) výsledky dosažené během prvního funkčního období a způsob jejich dosažení;
b) úkoly a potřeby institutu v následujících letech.
3. Ředitel pod dohledem správní rady odpovídá za
a) plnění úkolů uvedených v článku 3;
b) přípravu a provádění ročních a střednědobých pracovních programů institutu;
c) přípravu zasedání správní rady a odborného sboru;
d) přípravu a zveřejnění výroční zprávy uvedené v čl. 3 odst. 2;
e) veškeré personální záležitosti, a zejména za výkon pravomocí uvedených v čl. 13 odst. 3;
f) záležitosti spojené s běžným řízením; a
g) účinné sledování a hodnocení činnosti institutu ve vztahu k jeho cílům, a to podle odborníky uznávaných standardů. Ředitel každoročně podává správní radě zprávu o výsledcích sledování.
4. Ředitel za řízení svých činností odpovídá správní radě a účastní se jejích zasedání, avšak bez hlasovacího práva. Může být také Evropským parlamentem vyzván, aby v rámci slyšení podal zprávu o významných otázkách souvisejících s činností institutu.
5. Ředitel je právním zástupcem institutu.
Článek 13
Zaměstnanci
1. Na zaměstnance institutu se vztahuje služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství stanovený nařízením (EHS, ESUO, Euratom) č. 259/68 ( 12 ) a pravidla přijatá společně orgány Evropského společenství za účelem uplatňování tohoto služebního a pracovního řádu.
2. Správní rada přijme po dohodě s Komisí nezbytná prováděcí opatření v souladu s článkem 110 služebního řádu. Správní rada může přijmout ustanovení, na jejichž základě by mohli být zaměstnáváni národní odborníci z členských států dočasně přidělení do institutu.
3. Ve vztahu ke svým zaměstnancům vykonává institut pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování.
Článek 14
Příprava rozpočtu
1. Pro každý rozpočtový rok, který odpovídá kalendářnímu roku, se připraví odhad příjmů a výdajů institutu a uvede se v rozpočtu institutu.
2. Rozpočet institutu musí být vyrovnaný co do příjmů a výdajů.
3. Aniž jsou dotčeny jiné zdroje, patří mezi příjmy institutu
a) dotace od Společenství uvedené v souhrnném rozpočtu Evropské unie (oddíl Komise);
b) platby obdržené za poskytnuté služby;
c) jakékoli finanční příspěvky od organizací nebo třetích zemí uvedených v článku 8; a
d) jakékoli dobrovolné příspěvky od členských států.
4. Výdaje institutu zahrnují odměny zaměstnanců, správní náklady, náklady na infrastrukturu a provozní výdaje.
5. Správní rada každý rok na základě návrhu vypracovaného ředitelem připravuje odhad příjmů a výdajů institutu na následující rozpočtový rok. Tento odhad, který obsahuje návrh plánu pracovních míst, předává správní rada Komisi nejpozději do 31. března.
6. Komise předloží tento odhad společně s předběžným návrhem souhrnného rozpočtu Evropské unie rozpočtovému orgánu.
7. Na základě tohoto odhadu zařadí Komise odhady, jež považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši dotace ze souhrnného rozpočtu do předběžného návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie, který předkládá rozpočtovému orgánu v souladu s článkem 272 Smlouvy.
8. Rozpočtový orgán schvaluje rozpočtové prostředky na dotace pro institut a přijímá plán pracovních míst institutu.
9. Rozpočet institutu přijímá správní rada. Rozpočet se stává konečným po konečném schválení souhrnného rozpočtu Evropské unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.
10. Správní rada co nejdříve oznámí rozpočtovému orgánu svůj záměr provést jakýkoli projekt, jenž by mohl mít významné finanční důsledky pro financování rozpočtu, zejména veškeré projekty související s nemovitostmi, jako je pronájem či koupě budov. Uvědomí o tom Komisi.
Pokud některá složka rozpočtového orgánu oznámí svůj záměr zaujmout stanovisko, předá toto stanovisko správní radě do šesti týdnů ode dne oznámení projektu.
Článek 15
Plnění rozpočtu
1. Rozpočet institutu plní ředitel.
2. Do 1. března po skončení každého rozpočtového roku předá účetní institutu prozatímní účetní závěrku účetnímu Komise společně se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Účetní Komise konsoliduje prozatímní účetní závěrky orgánů a decentralizovaných subjektů v souladu s článkem 128 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.
3. Do 31. března po skončení každého rozpočtového roku předá účetní Komise prozatímní účetní závěrku institutu Účetnímu dvoru spolu se zprávou uvedenou v odstavci 2. Zpráva se rovněž předává Evropskému parlamentu a Radě.
4. Po obdržení vyjádření Účetního dvora k prozatímní účetní závěrce institutu podle článku 129 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 vypracuje ředitel na vlastní odpovědnost konečnou účetní závěrku institutu a předá ji správní radě k vyjádření.
5. Správní rada vydá ke konečné účetní závěrce institutu stanovisko.
6. Nejpozději do 1. července po skončení každého rozpočtového roku předá ředitel konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem správní rady Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.
7. Konečná účetní závěrka se zveřejní.
8. Ředitel zašle Účetnímu dvoru odpověď na jeho vyjádření nejpozději do 30. září. Tuto odpověď zašle rovněž správní radě.
9. Ředitel Evropskému parlamentu na jeho žádost předkládá veškeré informace nezbytné pro řádný průběh udělení absolutoria za daný rozpočtový rok v souladu s čl. 146 odst. 3 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.
10. Do 30. dubna roku n + 2 udělí Evropský parlament na základě doporučení Rady přijatého kvalifikovanou většinou řediteli absolutorium za plnění rozpočtu rozpočtového roku n.
11. Po konzultaci s Komisí přijme správní rada finanční předpisy použitelné pro institut. Tyto předpisy se nesmějí odchýlit od nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002, s výjimkou případů, kdy to zvláště vyžaduje chod institutu a kdy Komise udělí předem souhlas.
Článek 16
Jazyky
1. Na institut se vztahují ustanovení nařízení č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství ( 13 ).
2. Překladatelské služby potřebné pro činnost institutu v zásadě poskytuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie, zřízené nařízením Rady (ES) č. 2965/94 ( 14 ).
Článek 17
Výsady a imunity
Na institut se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství.
Článek 18
Odpovědnost
1. Smluvní odpovědnost institutu se řídí právem rozhodným pro danou smlouvu.
Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat na základě rozhodčí doložky obsažené v jakékoli smlouvě uzavřené institutem.
2. V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí institut v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států škody způsobené institutem nebo jeho zaměstnanci při plnění jejich povinností.
Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat spory týkající se náhrady těchto škod.
Článek 19
Účast třetích zemí
1. Institut je otevřen účasti zemí, jež s Evropským společenstvím uzavřely dohody, na jejichž základě přijaly a uplatňují právní předpisy Společenství v oblasti působnosti tohoto nařízení.
2. V rámci příslušných ustanovení těchto dohod se přijmou ujednání upřesňující zejména povahu, rozsah a způsob účasti těchto zemí na práci institutu, a to včetně ustanovení týkajících se účasti na iniciativách institutu, finančních příspěvků a zaměstnanců. V oblasti personálních záležitostí musí být tyto dohody v každém případě v souladu se služebním řádem úředníků a pracovním řádem ostatních zaměstnanců Evropských společenství.
Článek 20
Hodnocení
1. Do 18. ledna 2010 nechá institut na základě mandátu vydaného správní radou a po dohodě s Komisí provést nezávislé externí hodnocení své činnosti. Hodnocení posoudí vliv institutu na prosazování rovnosti žen a mužů a zahrne analýzu synergických účinků. Zejména se bude zabývat případnou potřebou upravit nebo rozšířit úkoly institutu, včetně finančních dopadů jakékoli takové úpravy nebo rozšíření úkolů. Toto hodnocení také posoudí vhodnost řídící struktury pro plnění úkolů institutu. Hodnocení zohlední názory zúčastněných OSOB jak na úrovni Společenství, tak na vnitrostátní úrovni.
2. Správní rada po dohodě s Komisí rozhodne o harmonogramu příštích hodnocení, přičemž vezme v úvahu výsledky hodnotící zprávy uvedené v odstavci 1.
Článek 21
Přezkum
Správní rada přezkoumá závěry hodnocení uvedeného v článku 20 a v případě potřeby podá Komisi doporučení týkající se případných nezbytných změn institutu, jeho pracovních metod a jeho působnosti. Komise předá hodnotící zprávu a doporučení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů a zveřejní je. Po posouzení hodnotící zprávy a doporučení může Komise předložit jakékoli návrhy týkající se tohoto nařízení, jež považuje za nezbytné.
Článek 22
Správní kontrola
Činnost institutu podléhá dohledu veřejného ochránce práv podle článku 195 Smlouvy.
Článek 23
Zahájení činnosti institutu
Institut zahájí svou činnost co nejdříve a v každém případě nejpozději 19. ledna 2008.
Článek 24
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PROHLÁŠENÍ RADY, EVROPSKÉHO PARLAMENTU A KOMISE
Rovnost žen a mužů je základní zásadou Evropské unie. Cílem Rady, Evropského parlamentu a Evropské komise je zvýšení informovanosti, slučování zdrojů a výměna zkušeností v oblasti rovnosti žen a mužů, zejména prostřednictvím zřízení Evropského institutu pro rovnost žen a mužů.
Pokud jde o organizaci institutu, Rada, Evropský parlament a Komise uvádějí, že řídící struktura a zejména počet zástupců členských států ve správní radě je určen s ohledem na zvláštní povahu Evropského institutu pro rovnost žen a mužů a nepředstavuje tedy precedens do budoucnosti pro další agentury.
Aby byla zajištěna řádná rotace členů jmenovaných Radou, rozdělí se členské státy do tří skupin po devíti státech podle pořadí nadcházejících předsednictví. V prvním funkčním období se zástupci Rady stanou členové z prvních dvou skupin členských států; v druhém funkčním období zástupci Rady pocházejí ze třetí a první skupiny a v třetím funkčním období z druhé a třetí skupiny, a stejným způsobem pro další funkční období ( 15 ). V případě budoucího rozšíření bude rotační systém přiměřeným způsobem upraven.
( 1 ) Úř. věst. C 24, 31.1.2006, s. 29.
( 2 ) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 14. března 2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku), společný postoj Rady ze dne 18. září 2006 (Úř. věst. C 295 E, 5.12.2006, s. 57) a postoj Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2006 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Rozhodnutí Rady ze dne 20. prosince 2006.
( 3 ) Studie proveditelnosti Evropské komise o Evropském institutu pro rovnost žen a mužů (provedená PLS Ramboll Management, DK, 2002).
( 4 ) Úř. věst. C 102 E, 28.4.2004, s. 638.
( 5 ) Nařízení Rady (EHS) č. 1365/75 ze dne 26. května 1975 o založení Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Úř. věst. L 139, 30.5.1975, s. 1). Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1111/2005 (Úř. věst. L 184, 15.7.2005, s. 1).
( 6 ) Nařízení Rady (ES) č. 2062/94 ze dne 18. července 1994 o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost a zdraví při práci (Úř. věst. L 216, 20.8.1994, s. 1). Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1112/2005 (Úř. věst. L 184, 15.7.2005, s. 5).
( 7 ) Nařízení Rady (EHS) č. 337/75 ze dne 10. února 1975 o zřízení Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Úř. věst. L 39, 13.2.1975, s. 1). Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2051/2004 (Úř. věst. L 355, 1.12.2004, s. 1).
( 8 ) Členské státy na zasedání Evropské rady v prosinci 2003 požádaly Komisi, aby připravila návrh agentury pro lidská práva rozšířením mandátu Evropského střediska pro sledování rasismu a xenofobie.
( 9 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).
( 10 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).
( 11 ) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.
( 12 ) Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES, Euratom) č. 723/2004 (Úř. věst. L 124, 27.4.2004, s. 1).
( 13 ) Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385/58. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 920/2005 (Úř. věst. L 156, 18.6.2005, s. 3).
( 14 ) Nařízení Rady (ES) č. 2965/94 ze dne 28. listopadu 1994 o zřízení Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie (Úř. věst. L 314, 7.12.1994, s. 1). Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 920/2005.
( 15 ) První funkční období (2007–2009)
i) DE, PT, SI, FR, CZ, SE, ES, BE, HU; ii) PL, DK, CY, IE, LT, EL, IT, LV, LU
Druhé funkční období (2010–2012)
iii) NL, SK, MT, UK, EE, BG, AT, RO, FI; i) DE, PT, SI, FR, CZ, SE, ES, BE, HU
Třetí funkční období (2013–2015)
ii) PL, DK, CY, IE, LT, EL, IT, LV, LU; iii) NL, SK, MT, UK, EE, BG, AT, RO, FI.