Help Print this page 

Document 02005L0036-20140117

Title and reference
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (Text s významem pro EHP)

ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2005/36/2014-01-17
Multilingual display
Text

2005L0036 — CS — 17.01.2014 — 010.004


Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B

►C1  SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2005/36/ES

ze dne 7. září 2005

o uznávání odborných kvalifikací ◄

(Text s významem pro EHP)

(Úř. věst. L 255 30.9.2005, s. 22)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

SMĚRNICE RADY 2006/100/ES ze dne 20. listopadu 2006,

  L 363

141

20.12.2006

 M2

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1430/2007 ze dne 5. prosince 2007,

  L 320

3

6.12.2007

 M3

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 755/2008 ze dne 31. července 2008,

  L 205

10

1.8.2008

 M4

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1137/2008 ze dne 22. října 2008

  L 311

1

21.11.2008

 M5

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 279/2009 ze dne 6. dubna 2009,

  L 93

11

7.4.2009

►M6

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 213/2011 ze dne 3. března 2011,

  L 59

4

4.3.2011

 M7

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 623/2012 ze dne 11. července 2012,

  L 180

9

12.7.2012

►M8

SMĚRNICE RADY 2013/25/EU ze dne 13. května 2013,

  L 158

368

10.6.2013

►M9

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2013/55/EU Text s významem pro EHP ze dne 20. listopadu 2013,

  L 354

132

28.12.2013


Ve znění:

►A1

AKT o podmínkách přistoupení Chorvatské republiky a o úpravách Smlouvy o Evropské unii, Smlouvy o fungování Evropské unie a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii

  L 112

21

24.4.2012


Opraveno:

►C1

Oprava, Úř. věst. L 265, 11.10.2007, s.  27 (2005/36/ES)

 C2

Oprava, Úř. věst. L 271, 16.10.2007, s.  18 (2005/36/ES)

►C3

Oprava, Úř. věst. L 093, 4.4.2008, s.  28 (2005/36/ES)

►C4

Oprava, Úř. věst. L 305, 24.10.2014, s.  115 (2005/36/ES)

►C5

Oprava, Úř. věst. L 177, 8.7.2015, s.  60 (2006/100/ES)




▼B

►C1  SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2005/36/ES

ze dne 7. září 2005

o uznávání odborných kvalifikací ◄

(Text s významem pro EHP)



EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 40, čl. 47 odst. 1, čl. 47 odst. 2 první a třetí větu a článek 55 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise ( 1 ),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ( 2 ),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy ( 3 ),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 3 odst. 1 písm. c) Smlouvy představuje odstranění překážek volného pohybu osob a služeb mezi členskými státy jeden z cílů Společenství. Pro státní příslušníky členských států to znamená zejména možnost vykonávat povolání, ať již jako osoba samostatně výdělečně činná nebo jako zaměstnanec, v jiném členském státě než v tom, ve kterém získali odbornou kvalifikaci. Kromě toho čl. 47 odst. 1 Smlouvy stanoví, že budou přijaty směrnice upravující vzájemné uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o kvalifikaci.

(2)

Po zasedání Evropské rady v Lisabonu ve dnech 23. a 24. března 2000 Komise přijala sdělení „Strategie vnitřního trhu pro služby“ zaměřené zejména na to, aby bylo volné poskytování služeb v rámci Společenství stejně snadné jako v rámci jednotlivého členského státu. Po přijetí sdělení Komise s názvem „Nové evropské trhy práce, otevřené a přístupné všem“ pověřila Evropská rada na zasedání ve Stockholmu ve dnech 23. a 24. března 2001 Komisi, aby pro zasedání Evropské rady na jaře 2002 předložila konkrétní návrhy na jednotnější, průhlednější a pružnější režim uznávání kvalifikací.

(3)

Zárukou udělenou touto směrnicí osobám, které získaly odbornou kvalifikaci v jednom členském státě, týkající se přístupu ke stejnému povolání a jeho výkonu v jiném členském státě se stejnými právy jako státní příslušníci tohoto státu, není dotčeno dodržování ze strany migrující výdělečně činné osoby případných nediskriminujících podmínek, které tento členský stát stanovil, za předpokladu, že jsou objektivně zdůvodněné a přiměřené.

(4)

Aby se usnadnilo volné poskytování služeb, měla by existovat zvláštní pravidla pro rozšíření možnosti výkonávat činnosti pod původním profesním označením. V případě služeb informační společnosti poskytovaných na dálku by se měla použít rovněž směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu ( 4 ).

(5)

Vzhledem k různým systémům pro dočasné nebo příležitostné přeshraniční poskytování služeb na straně jedné a pro usazování na straně druhé by měla být vyjasněna kritéria pro rozlišování mezi těmito dvěma koncepty v případě přestěhování poskytovatele služeb na území hostitelského členského státu.

(6)

Snadnější poskytování služeb musí být zajištěno v souvislosti s přísným dodržováním požadavků na ochranu veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany spotřebitelů. Proto by se mělo počítat se zvláštními ustanoveními pro regulovaná povolání, která mají důsledky pro veřejné zdraví nebo bezpečnost a jejichž příslušníci dočasně nebo příležitostně poskytují přeshraniční služby.

(7)

Hostitelské členské státy mohou případně v souladu s právem Společenství stanovit požadavky na ohlášení. Tyto požadavky nesmějí vést k nepřiměřenému zatížení poskytovatelů služeb a bránit volnému poskytování služeb nebo ho činit méně přitažlivým. Potřeba těchto požadavků by se měla pravidelně přezkoumávat s ohledem na pokrok, kterého bylo dosaženo při stanovení rámce Společenství pro správní spolupráci mezi členskými státy.

(8)

Na poskytovatele služeb by se měla vztahovat disciplinární pravidla hostitelského členského státu, která jsou přímo a konkrétně spojena s odbornými kvalifikacemi, např. definice povolání, rozsah činností, které k povolání patří nebo které mu jsou vyhrazeny, užívání titulů a vážné zanedbání povinné péče při výkonu povolání, které přímo a konkrétně souvisí s ochranou a bezpečností spotřebitele.

(9)

Zásady a záruky pro svobodu usazování, na nichž jsou založeny různé platné systémy uznávání, by se měly zachovat, ale na základě zkušeností by se měla zlepšit jejich pravidla. Kromě toho se několikrát změnily příslušné směrnice a měla by se uspořádat a racionalizovat jejich ustanovení sjednocením použitelných zásad. Proto je nutné nahradit směrnice Rady 89/48/EHS ( 5 ) a 92/51/EHS ( 6 ), směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/42/ES ( 7 ) o obecném systému uznávání dokladů o dosažené kvalifikaci a směrnice Rady 77/452/EHS ( 8 ), 77/453/EHS ( 9 ), 78/686/EHS ( 10 ), 78/687/EHS ( 11 ), 78/1026/EHS ( 12 ), 78/1027/EHS ( 13 ), 80/154/EHS ( 14 ), 80/155/EHS ( 15 ), 85/384/EHS ( 16 ), 85/432/EHS ( 17 ), 85/433/EHS ( 18 ) a 93/16/EHS ( 19 ) týkající se povolání zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, zubního lékaře, veterinárního lékaře, porodní asistentky, architekta, farmaceuta a lékaře a sloučit je do jednoho dokumentu.

(10)

Touto směrnicí není dotčena možnost členských států uznávat v souladu se svými předpisy požadované odborné kvalifikace získané mimo území Evropské unie státními příslušníky třetích zemí. Uznávání by mělo v každém případě respektovat minimální požadavky na odbornou přípravu pro určitá povolání.

(11)

V případě povolání, na něž se vztahuje obecný systém pro uznávání kvalifikací (dále jen „obecný systém“), by mělo být členským státům ponecháno právo stanovit minimální úroveň kvalifikace, která by zaručovala kvalitu služeb poskytovaných na jejich území. Podle článků 10, 39 a 43 Smlouvy by však neměly členské státy vyžadovat na státních příslušnících členských států, aby získali ty kvalifikace, které obecně podmiňují ziskem diplomů vydaných v jejich vlastních vzdělávacích systémech, pokud dotyčné osoby již získaly úplnou kvalifikaci nebo její část v jiném členském státě. V důsledku toho by mělo být stanoveno, že každý hostitelský členský stát, ve kterém je určité povolání regulováno, musí vzít v úvahu kvalifikace získané v jiném členském státě a musí určit, zda tyto kvalifikace odpovídají kvalifikacím, které vyžaduje. Tento obecný systém však nebrání členskému státu v tom, aby pro každou osobu, která na jeho území vykonává povolání, nepředepsal zvláštní požadavky, jež vyplývají z použití profesních pravidel odůvodněných obecným veřejným zájmem. Tato pravidla se týkají například organizace povolání, profesních norem včetně etických kodexů, dohledu a odpovědnosti. Konečně tato směrnice nemá zasahovat do oprávněného zájmu členských států zabránit tomu, aby se jejich státní příslušníci vyhýbali vynucování vnitrostátního práva týkajícího se povolání.

(12)

Tato směrnice upravuje uznávání odborných kvalifikací členskými státy získaných v jiných členských státech. Neupravuje však to, zda mají členské státy uznávat rozhodnutí jiných členských států o uznání v souladu s touto směrnicí. Osoby, jejichž odborná kvalifikace byla uznána v souladu s touto směrnicí, se tak nesmějí odvolávat na toto uznání za účelem získání v členském státě, ze kterého pocházejí, práv, která se nevyplývají z odborné kvalifikace získané v tomto členském státě, pokud neprokáží, že získaly doplňující odbornou kvalifikaci v hostitelském členském státě.

(13)

K vymezení mechanismu uznávání kvalifikace podle obecného systému je potřeba rozdělit různé vnitrostátní programy vzdělávání a přípravy do různých úrovní. Tyto úrovně, které se určují pouze pro účely použití obecného systému, nemají účinek na vnitrostátní systémy vzdělávání a přípravy ani na pravomoc členských států v této oblasti.

(14)

Mechanismus uznávání kvalifikace stanovený směrnicí 89/48/EHS a směrnicí 92/51/EHS se nemění. V důsledku toho by měl mít držitel diplomu prokazujícího, že úspěšně dokončil odbornou přípravu na postsekundární úrovni v délce alespoň jednoho roku, možnost přístupu k regulovanému povolání v členském státě, kde je přístup k tomuto povolání podmíněn obdržením diplomu prokazujícího úspěšné dokončení vyššího nebo univerzitního vzdělání v délce čtyři roky, bez ohledu na úroveň, ke které požadovaný diplom v hostitelském členském státě náleží. Naopak tam, kde je přístup k regulovanému povolání podmíněn úspěšným dokončením vyššího nebo univerzitního vzdělání delšího než čtyři roky, může být přístup k tomuto povolání umožněn pouze držitelům diplomu prokazujícího úspěšné dokončení vyššího nebo univerzitního vzdělání v délce nejméně tři roky.

(15)

Pokud neexistuje harmonizace minimálních požadavků na odbornou přípravu pro přístup k povoláním, na něž se vztahuje obecný systém, hostitelský členský stát by měl mít možnost uložit vyrovnávací opatření. Takové opatření by mělo být přiměřené a mělo by zejména zohledňovat odbornou praxi žadatele. Zkušenosti ukazují, že možnost, aby si migrující osoba vybrala mezi zkouškou způsobilosti a adaptačním obdobím, nabízí přiměřené záruky, co se týče úrovně jeho kvalifikace, takže jakákoli odchylka od tohoto výběru by měla být v každém případě odůvodněna naléhavým požadavkem v obecném zájmu.

(16)

K podpoře volného pohybu odborníků a k zajištění odpovídající úrovně kvalifikace by různá profesní sdružení a organizace nebo členské státy měly být schopny navrhnout společné platformy na evropské úrovni.Tato směrnice by za určitých podmínek v souladu s pravomocí členských států měla určit kvalifikace potřebné pro výkon povolání na jejich území a obsah a organizaci jejich systémů vzdělávání a odborné přípravy a v souladu s právem Společenství, zejména právními předpisy Společenství pro hospodářskou soutěž, tyto iniciativy zohlednit a prosazovat v této souvislosti automatičtější charakter uznávání v rámci obecného systému. Profesní sdružení, která mohou předkládat společné platformy, by měla být reprezentativní na vnitrostátní i evropské úrovni. Společnou platformou je soubor kritérií, která umožňují vyrovnat v co možná největším rozsahu podstatné rozdíly, které byly zjištěny mezi požadavky na odbornou přípravu v nejméně dvou třetinách členských států, včetně všech členských států, které toto povolání regulují. Tato kritéria by mohla zahrnovat například požadavky jako další odborná příprava, adaptační období v rámci praxe pod dohledem, zkouška způsobilosti nebo stanovená minimální úroveň odborné praxe nebo jejich kombinaci.

(17)

Aby se zohlednily veškeré situace, které dosud nepodléhají úpravě týkající se uznávání odborných kvalifikací, měl by se obecný systém rozšířit na ty případy, na které se nevztahuje zvláštní systém, a to buď z toho důvodu, že na povolání se nevztahuje žádný z těchto systémů, nebo proto, že ačkoli se na povolání vztahuje zvláštní systém, žadatel nesplnil ze zvláštních a výjimečných důvodů podmínky, aby ho bylo možno využít.

(18)

Je nutno zjednodušit pravidla, která povolují přístup k řadě průmyslových, obchodních a řemeslných činností v členských státech, ve kterých jsou tato povolání regulována, pokud byly tyto činnosti vykonávány po přiměřeně dlouhou a nepříliš vzdálenou dobu v jiném členském státě, současně je však u těchto činností nutné zachovat systém automatického uznávání na základě odborné praxe.

(19)

Svoboda pohybu a vzájemné uznávání dokladů o dosažené kvalifikaci lékařů, zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči, zubních lékařů, veterinárních lékařů, porodních asistentek, farmaceutů a architektů by měla být založena na základní zásadě automatického uznávání dokladů o dosažené kvalifikaci na základě koordinovaných minimálních požadavků na odbornou přípravu. Kromě toho by měl být v členských státech přístup k povolání lékaře, zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, zubního lékaře, veterinárního lékaře, porodní asistentky a farmaceuta podmíněn získáním dané kvalifikace, která zaručí, že dotyčná osoba absolvovala odbornou přípravu, která splňuje stanovené minimální požadavky. Tento systém by měl být doplněn řadou nabytých práv, která mohou kvalifikovaní odborníci za určitých podmínek využít.

(20)

Aby mohly být zohledněny zvláštní rysy systému kvalifikací pro lékaře a zubní lékaře a odpovídající acquis communautaire v oblasti vzájemného uznávání kvalifikací, měla by se zásada automatického uznávání u oborů lékařství a zubního lékařství, jež jsou zastoupeny nejméně ve dvou členských státech, nadále vztahovat na všechny obory, jež jsou uznány ke dni přijetí této směrnice. V zájmu zjednodušení systému by se však po vstupu této směrnice v platnost mělo u nových lékařských oborů omezit rozšiřování automatického uznávání pouze na ty, jež jsou zastoupeny alespoň ve dvou pětinách členských států. Touto směrnicí není kromě toho dotčena možnost členských států uzavřít dohodu o automatickém uznávání některých společných oborů lékařství a zubního lékařství, které nejsou automaticky uznávány podle této směrnice, podle vlastních pravidel.

(21)

Automatickým uznáváním dosažené kvalifikace lékaře se základní odbornou přípravou by neměla být dotčena pravomoc členských států spojit případně tuto kvalifikaci s odbornými činnostmi.

(22)

Všechny členské státy by měly uznat povolání zubního lékaře jakožto zvláštní povolání, které se liší od povolání lékaře bez ohledu na to, zda má specializaci v oboru odontostomatologie. Členské státy by měly zajistit, aby odborná příprava zubních lékařů zaručila, že získali dovednosti potřebné pro prevenci, diagnostiku a léčbu anomálií a nemocí zubů, úst, čelistí a souvisejících tkání. Odbornou činnost zubního lékaře by měli vykonávat držitelé dokladu o dosažené kvalifikaci zubního lékaře stanoveného v této směrnici.

(23)

Nejeví se žádoucí zavést jednotný studijní plán pro porodní asistentky ve všech členských státech. Členským státům by se měla ponechat co největší volnost v organizování výuky.

(24)

S cílem zjednodušit směrnici by se měl použít pojem „farmaceut“, aby se vymezila oblast působnosti ustanovení týkajících se automatického uznávání kvalifikací, aniž jsou dotčeny zvláštnosti vnitrostátních právních předpisů upravujících tyto činnosti.

(25)

Držitelé kvalifikace farmaceuta jsou odborníky v oboru léčiv a měli by mít v zásadě přístup ve všech členských státech k minimálnímu rozsahu činností v této oblasti. Při definici tohoto minimálního rozsahu by tato směrnice neměla mít omezující účinek, pokud jde o činnosti dostupné v členských státech farmaceutům, zejména se zřetelem na biomedicínské analýzy, ani by jim neměla poskytovat žádný monopol, neboť vytváření monopolu je i nadále výhradní záležitostí členských států. Tato směrnice nebrání členským státům, aby k umožnění přístupu k činnostem nezahrnutým do koordinovaného minimálního výčtu činností vyžadovaly doplňující podmínky vzdělání. To znamená, že hostitelský členský stát by měl mít možnost stanovit takové podmínky pro státní příslušníky, kteří jsou držiteli kvalifikací, na které se vztahuje automatické uznávání ve smyslu této směrnice.

(26)

Tato směrnice nezajišťuje koordinaci všech podmínek pro přístup k činnostem v oboru farmacie a pro jejich výkon. Zejména zeměpisné rozmístění lékáren a monopol dodávek léčiv by měl zůstat i nadále záležitostí členských států. Touto směrnicí se nemění vnitrostátní právní a správní předpisy členských států, které společnostem zakazují, aby vykonávaly některé činnosti farmaceuta, nebo podmiňují výkon těchto činností určitými podmínkami.

(27)

Architektura, kvalita staveb, jejich harmonické splynutí s okolním prostředím, ohled na přírodní a městské prostředí a na veřejné a individuální kulturní dědictví jsou předmětem veřejného zájmu. Vzájemné uznávání kvalifikací by proto mělo být založeno na kritériích kvality a kvantity, která zajistí, že držitelé uznaných kvalifikací jsou schopni porozumět a dát praktické vyjádření potřebám jednotlivců, sociálních skupin a úřadů v oblasti územního plánování, projektování, organizace a provádění staveb, uchování a zhodnocení architektonického dědictví a zachování přirozené rovnováhy.

(28)

Vnitrostátní právní předpisy v oboru architektury a o přístupu k odborným činnostem architekta a jejich výkonu se co do rozsahu velmi liší. Ve většině členských států jsou činnosti v oboru architektury ze zákona nebo fakticky vykonávány osobami, které jsou držiteli titulu architekt, samostatně nebo společně s jiným profesním označením, aniž by tyto osoby měly na výkon těchto činností výhradní právo, nestanoví-li zákon jinak. Zmíněné činnosti nebo některé z nich mohou být rovněž vykonávány jinými odborníky, zejména inženýry, kteří absolvovali speciální odbornou přípravu v oblasti stavebnictví a stavebního inženýrství. S cílem zjednodušit směrnici by se měl použít pojem „architekt“, aby se vymezila oblast působnosti ustanovení týkajících se automatického uznávání kvalifikací v oboru architektury, aniž jsou dotčeny zvláštnosti vnitrostátních právních předpisů upravujících tyto činnosti.

(29)

Pokud má profesní organizace nebo sdružení pro regulovaná povolání na vnitrostátní a evropské úrovni, jak je stanoveno v článku 15, odůvodněný požadavek týkající se zvláštních ustanovení o uznávání kvalifikace na základě koordinace minimálních podmínek kladených na odbornou přípravu, posoudí Komise účelnost přijetí návrhu na změnu této směrnice.

(30)

K zajištění účinnosti systému uznávání odborných kvalifikací by měly být stanoveny jednotné formality a procesní pravidla pro jeho provádění a určité podrobné údaje o výkonu povolání.

(31)

Jelikož spolupráce mezi členskými státy a mezi členskými státy a Komisí by mohla usnadnit provádění směrnice a dodržování povinností z ní vyplývajících, měly by být stanoveny způsoby spolupráce.

(32)

Zavedení profesního průkazu profesními sdruženími nebo organizacemi na evropské úrovni by mohlo usnadnit mobilitu pracovníků, a zejména urychlit výměnu informací mezi hostitelským členským státem a členským státem, ze kterého pocházejí. Tento profesní průkaz by měl umožnit sledovat profesní životopis příslušníků povolání, kteří se usazují v různých členských státech. Tyto průkazy by mohly obsahovat informace o odborném vzdělání příslušníka povolání (absolvovaná univerzita nebo vzdělávací zařízení, kvalifikace, praxe v povolání), jeho právní postavení, uložené sankce, jež se týkají jeho povolání, a údaje o příslušném oprávněném orgánu, vše při plném dodržení předpisů o ochraně osobních údajů.

(33)

Vytvoření sítě kontaktních míst, která mají poskytovat občanům členských států informace a pomoc, umožní zajistit průhlednost systému uznávání. Tato kontaktní místa budou poskytovat občanům, kteří o to požádají, a Komisi veškeré informace a adresy potřebné pro postup uznávání. Určení jednoho kontaktního místa každým členským státem v rámci této sítě se nedotýká rozdělení pravomocí na vnitrostátní úrovni. Zejména to nebrání určit na vnitrostátní úrovni několik úřadů, přičemž kontaktní místo určené v rámci výše zmíněné sítě je pověřeno koordinací ostatních úřadů a případně informováním občanů o příslušném úřadu.

(34)

Správa různých systémů uznávání vytvořených oborovými směrnicemi a obecného systému se ukázala jako těžkopádná a složitá. Proto je nutné správu zjednodušit a směrnici aktualizovat, aby se zohlednil vědecký a technický pokrok, zejména jsou-li minimální požadavky na odbornou přípravu koordinovány s ohledem na automatické uznávání kvalifikací. Za tímto účelem by měl být zřízen jednotný výbor pro uznávání odborných kvalifikací a mělo by být zajištěno vhodné zapojení zástupců profesních organizací, a to i na evropské úrovni.

(35)

Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi ( 20 ).

(36)

Pravidelná zpráva o provádění směrnice předkládaná členskými státy obsahující statistické údaje umožní posoudit dopad systému pro uznávání odborných kvalifikací.

(37)

Měl by existovat vhodný postup pro přijímání dočasných opatření, setká-li členský stát při provádění určitých ustanovení této směrnice s vážnými obtížemi.

(38)

Touto směrnicí není dotčena pravomoc členských států uspořádat vnitrostátní systémy sociálního zabezpečení a určit činnosti, které musí být vykonávány v rámci tohoto systému.

(39)

S ohledem na rychlost technologických změn a vědeckého pokroku má u velkého počtu povolání zvláštní význam celoživotní učení. V této souvislosti musí členské státy přijmout podrobné úpravy celoživotního učení, které odborníkům umožní držet krok s technickým a vědeckým pokrokem.

(40)

Jelikož cílů této směrnice, totiž racionalizace, zjednodušení a zlepšení pravidel pro uznávání odborných kvalifikací, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(41)

Použití čl. 39 odst. 4 Smlouvy a článku 45 Smlouvy není touto směrnicí dotčeno, zejména pokud jde o notáře.

(42)

S ohledem na právo usazování a poskytování služeb se použije tato směrnice, aniž jsou dotčeny jiné zvláštní právní předpisy pro uznávání odborných kvalifikací, např. v oblasti dopravy, zprostředkovatelů pojištění a oprávněných auditorů. Tato směrnice se netýká uplatňování směrnice Rady 77/249/EHS ze dne22. března 1977 o usnadnění účinného výkonu volného pohybu služeb advokátů ( 21 ) nebo směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/5/ES ze dne 16. února 1998 o usnadnění trvalého výkonu povolání advokáta v jiném členském státě než v tom, ve kterém byla získána kvalifikace ( 22 ). Uznávání odborných kvalifikací advokátů za účelem okamžitého usazení pod profesním označením hostitelského členského státu by mělo být zahrnuto do této směrnice.

(43)

Tato směrnice se zabývá rovněž svobodnými povoláními, nakolik jsou regulována; svobodné povolání je v souladu s touto směrnicí povolání vykonávané osobou, která na základě odpovídající odborné kvalifikace osobně, na vlastní odpovědnost a odborně nezávisle poskytuje duševní a koncepční služby v zájmu klienta a ve veřejném zájmu. Výkon takového povolání může v členských státech podléhat v souladu se Smlouvou zvláštním právním omezením založeným na vnitrostátních právních předpisech a na právních předpisech stanovených autonomně v tomto rámci příslušným profesním sdružením nebo organizací, které zaručují a dále rozvíjí profesionalitu, kvalitu a vztah důvěry s klientem.

(44)

Touto směrnicí nejsou dotčena opatření nezbytná k zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví a spotřebitelů,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:



HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Účel

Tato směrnice stanoví pravidla, podle nichž členský stát, který podmiňuje přístup k regulovanému povolání nebo jeho výkon na svém území získáním určité odborné kvalifikace (dále jen „hostitelský členský stát“), uznává pro přístup k tomuto povolání a jeho výkon odborné kvalifikace nabyté v jednom nebo více jiných členských státech (dále jen „domovský členský stát“), které jejich držitele opravňují vykonávat v tomto členském státě stejné povolání.

▼M9

Tato směrnice rovněž stanoví pravidla pro částečný přístup k regulovaným povoláním a uznávání odborného výcviku vykonané v jiném členském státě.

▼B

Článek 2

Oblast působnosti

1.  Tato směrnice se vztahuje na každého státního příslušníka členského státu, který chce vykonávat regulované povolání včetně svobodných povolání, v jiném státě, než ve kterém získal svou odbornou kvalifikaci, buď jako osoba samostatně výdělečně činná, nebo jako zaměstnanec.

▼M9

Tato směrnice se vztahuje rovněž na každého státního příslušníka členského státu, který vykonával odborný výcvik mimo domovský členský stát.

▼B

2.  Každý členský stát může na svém území podle svých předpisů povolit státním příslušníkům členských států, ►C3  kteří jsou držiteli odborné kvalifikace, která nebyla získána v členském státě, ◄ vykonávat regulované povolání ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a). V případě povolání uvedených v hlavě III kapitole III musí toto první uznání respektovat minimální požadavky na odbornou přípravu stanovené v této kapitole.

3.  Pokud je pro dané regulované povolání stanovena v samostatném právním nástroji Společenství jiná zvláštní úprava, která přímo souvisí s uznáváním odborných kvalifikací, neuplatňují se odpovídající ustanovení této směrnice.

▼M9

4.  Tato směrnice se nevztahuje na notáře, kteří byli jmenováni úředním aktem vlády.

▼B

Článek 3

Definice

1.  Pro účely této směrnice se rozumí:

a) „regulovaným povoláním“ odborná činnost nebo soubor činností, u níž je přístup k ní nebo její výkon nebo jeden ze způsobů jejího výkonu v členském státě vyhrazen přímo nebo nepřímo na základě právních a správních předpisů držitelům určité odborné kvalifikace; ►C3  takovým způsobem výkonu vyhrazeným právními a správními předpisy držitelům určité odborné kvalifikace je zejména používání profesního označení. ◄ Neuplatňuje-li se první věta této definice, považuje se povolání uvedené v odstavci 2 za regulované;

b) „odbornou kvalifikací“ kvalifikace doložená dokladem o dosažené kvalifikaci, ►C3  osvědčení způsobilosti uvedené v čl. 11 písm. a) bodě i) ◄  nebo odborná praxe;

c) „dokladem o dosažené kvalifikaci“ diplomy, osvědčení nebo jiné doklady vydané příslušným orgánem v členském státě určeným v souladu s jeho právními a správními předpisy, který prokazuje, že jeho držitel úspěšně dokončil odbornou přípravu získanou převážně ve Společenství. Neuplatňuje-li se první věta této definice, považuje se doklad o dosažené kvalifikaci uvedený v odstavci 3 za zde uvedený doklad o dosažené kvalifikaci;

d) „příslušným úřadem“ úřad nebo subjekt výslovně zmocněný členským státem vydávat nebo přijímat doklady o dosažené kvalifikaci a jiné doklady nebo informace, jakož i přijímat žádosti a rozhodnutí uvedená v této směrnici;

e) „regulovaným vzděláváním a odbornou přípravou“ příprava, která je zaměřena speciálně na výkon určitého povolání a která zahrnuje studium, které je případně doplněno ►C3  odbornou přípravou ◄ nebo zkušební ►C3  ————— ◄ praxí ►C3  nebo praxí pod dohledem ◄ .

Struktura a úroveň ►C3  odborné přípravy, zkušební praxe nebo praxe pod dohledem ◄ se stanoví v právních a správních předpisech dotyčného členského státu nebo se kontroluje nebo schvaluje orgánem určeným k tomuto účelu;

▼M9

f) „odbornou praxí“ skutečný a dovolený výkon dotyčného povolání na plný nebo odpovídající částečný úvazek v členském státě;

▼B

g) „adaptačním obdobím“ výkon regulovaného povolání v hostitelském členském státě pod dohledem odpovědné osoby kvalifikované pro toto povolání, jenž může být doplněn další odbornou přípravou. Toto období praxe pod dohledem je předmětem hodnocení. Podrobná pravidla, kterými se řídí adaptační období a jeho hodnocení a postavení migrujících osob pracujících pod dohledem, stanoví příslušný orgán hostitelského členského státu.

Právní postavení, které je v hostitelském členském státě přiznáno osobě, která absolvuje praxi pod dohledem, zejména co se týče práva na trvalý pobyt a závazků, sociálních práv a dávek, příspěvků a odměn, stanoví příslušné orgány tohoto členského státu v souladu s použitelným právem Společenství;

▼M9

h) „zkouškou způsobilosti“ zkouška odborných znalostí, dovedností a schopností žadatele, kterou pořádají či uznávají příslušné orgány hostitelského členského státu s cílem ohodnotit schopnost žadatele vykonávat regulované povolání v uvedeném členském státě.

K této zkoušce připraví příslušné orgány seznam oblastí, na které se na základě srovnání vzdělání a odborné přípravy vyžadovaných hostitelským členským státem a vzdělání a odborné přípravy získaných žadatelem nevztahuje diplom nebo jiný doklad o dosažené kvalifikaci žadatele.

Zkouška způsobilosti musí vzít v úvahu skutečnost, že žadatel je kvalifikovaný příslušník povolání v domovském členském státě nebo v členském státě, odkud přichází. Zkouška zahrnuje oblasti vybrané z těch, které jsou na seznamu a jejichž znalost je základním předpokladem pro výkon daného povolání v hostitelském členském státě. Zkouška také může zahrnovat znalost profesních pravidel, která se použijí pro výkon dotyčných činností v hostitelském členském státě.

Podrobné podmínky zkoušky způsobilosti a postavení žadatele v hostitelském členském státě, který si přeje připravit se na zkoušku způsobilosti v tomto členském státě, stanoví příslušné orgány tohoto hostitelského členského státu;

▼B

i) „ředitelem podniku“ osoba, která v dotyčné profesní oblasti vykonávala v podniku funkci:

i) ředitele podniku nebo vedoucího pobočky, nebo

ii) zástupce vlastníka nebo ředitele podniku, jestliže tato funkace zahrnuje odpovědnost odpovídající odpovědnosti zastoupeného vlastníka nebo ředitele, nebo

iii) vedoucího pracovníka pověřeného obchodními nebo technickými záležitostmi a odpovědného za jedno nebo více oddělení podniku.

▼M9

j) „odborným výcvikem“, aniž je dotčen čl. 46 odst. 4, doba odborné praxe vykonané pod dohledem, pokud to představuje podmínku přístupu k regulovanému povolání, přičemž tuto praxi je možné absolvovat v průběhu vzdělávání završeného získáním diplomu nebo po jeho skončení;

k) „evropským profesním průkazem“ elektronické osvědčení, které buď potvrzuje, že daný příslušník povolání splnil všechny nutné podmínky pro dočasné nebo příležitostné poskytování služeb v hostitelském členském státě nebo dokládá uznání odborné kvalifikace pro usazení v hostitelském členském státě;

l) „celoživotním učením“ veškeré všeobecné vzdělávání, odborné vzdělávání a příprava, neformální vzdělávání a informální učení absolvované během života a vedoucí ke zlepšení znalostí, dovedností a schopností, což může zahrnovat i profesní etiku;

m) „naléhavými důvody obecného zájmu“ důvody, které byly jako takové uznány v judikatuře Soudního dvora Evropské unie;

n) „evropským systémem přenosu a shromažďování kreditů“ nebo „kredity ECTS“ kreditní systém ve vysokoškolském vzdělávání používaný v evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání.

▼B

2.  Povolání vykonávané členy sdružení nebo organizace uvedené v příloze I se považuje za regulované povolání.

►C3  Účelem sdružení nebo organizací uvedených v prvním pododstavci ◄ je zejména podporovat a zachovávat vysokou úroveň v dotyčném oboru. Za tímto účelem jsou uznány členským státem ve zvláštní formě a svým členům vydávají doklady o dosažené kvalifikaci, zajišťují, aby jejich členové dodržovali pravidla pro výkon povolání, která stanoví, ►C3  a udělují jim právo užívat označení nebo jeho zkratku ◄ nebo výhody z postavení odpovídajícího této dosažené kvalifikaci.

▼M9

Pokaždé, když členský stát uzná sdružení nebo organizaci podle prvního pododstavce, uvědomí o tom Komisi. Komise posoudí, zda toto sdružení nebo organizace splňuje podmínky stanovené v druhém pododstavci. S cílem náležitě zohlednit regulační vývoj ve členských státech je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 57c za účelem aktualizace přílohy I, pokud jsou splněny podmínky stanovené v druhém pododstavci.

Pokud nejsou splněny podmínky stanovené v druhém pododstavci, Komise přijme prováděcí akt za účelem zamítnutí požadované aktualizace přílohy I.

▼B

3.  Doklad o dosažené kvalifikaci vydaný třetí zemí se považuje za doklad o dosažené kvalifikaci, pokud má držitel tříletou odbornou praxi v dotyčném povolání na území členského státu, který v souladu s čl. 2 odst. 2 doklad o dosažené kvalifikaci uznal, a která byla osvědčena tímto členským státem.

Článek 4

Účinky uznání

▼M9

1.  Uznání odborné kvalifikace hostitelským členským státem umožňuje, aby oprávněné osoby měly v tomto členském státě přístup ke stejnému povolání, pro které získaly kvalifikaci v domovském členském státě, a vykonávaly je v hostitelském členském státě za stejných podmínek jako jeho státní příslušníci.

▼B

2.  Pro účely této směrnice se povolání, které chce žadatel vykonávat v hostitelském členském státě, považuje za stejné, jako je povolání, pro které získal kvalifikaci v domovském členském státě, pokud jsou činnosti, které zahrnuje, srovnatelné.

▼M9

3.  Odchylně od odstavce 1 je částečný přístup k povolání v hostitelském členském státě povolen za podmínek stanovených v článku 4f.

Článek 4a

Evropský profesní průkaz

1.  Za podmínky, že Komise přijala příslušné prováděcí akty uvedené v odstavci 7, vydají členské státy držitelům odborné kvalifikace na jejich žádost evropský profesní průkaz.

2.  V případě, že byl evropský profesní průkaz zaveden pro určité povolání prostřednictvím příslušného prováděcího aktu přijatého podle odstavce 7, se držitel dotčené odborné kvalifikace může rozhodnout, že o tento průkaz požádá, nebo může využít postupů stanovených v hlavách II a III.

3.  Členské státy zajistí, aby držitel evropského profesního průkazu mohl využívat všech práv uvedených v článcích 4b až 4e.

4.  Pokud má držitel odborné kvalifikace v úmyslu poskytovat podle hlavy II jiné služby než služby uvedené v čl. 7 odst. 4, vystaví mu příslušný orgán domovského členského státu v souladu s články 4b a 4c evropský profesní průkaz. Evropský profesní průkaz představuje v příslušných případech ohlášení podle článku 7.

5.  Pokud má držitel odborné kvalifikace úmysl usadit se v jiném členském státě podle hlavy III kapitol I až IIIa nebo poskytovat služby podle čl. 7 odst. 4, příslušný orgán domovského členského státu dokončí veškeré přípravné kroky v souvislosti s individuálním souborem žadatele vytvořeným v systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (dále jen „soubor systému IMI“), jak stanoví články 4b a 4d. Příslušný orgán hostitelského členského státu vydá evropský profesní průkaz v souladu s články 4b a 4d.

Pro účely usazení nezakládá vydání evropského profesního průkazu automatické právo na vykonávání určitého povolání, pokud existující registrační požadavky nebo jiné kontrolní postupy, které již byly v platnosti v hostitelském členském státě před tím, než byl pro toto povolání zaveden evropský profesní průkaz.

6.  Členské státy určí příslušné orgány pro práci se soubory systému IMI a pro vystavování evropských profesních průkazů. Tyto orgány zajistí nestranné, objektivní a včasné vyřizování žádostí o evropské profesní průkazy. Centra pomoci uvedená v článku 57b mohou rovněž plnit funkci příslušných orgánů. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány a centra pomoci informovaly občany včetně možných zájemců o smyslu a přidané hodnotě evropského profesního průkazu v případě povolání, pro něž je k dispozici.

7.  Při zohlednění zvláštností každého dotčeného povolání přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů opatření, která zajistí jednotné používání ustanovení týkajících se evropských profesních průkazů pro ta povolání, která splňují podmínky stanovené v druhém pododstavci tohoto odstavce, včetně opatření týkajících se formátu evropského profesního průkazu, zpracování písemných žádostí, překladů nutných pro každou žádost o evropský profesní průkaz dodaných žadateli, údajů o dokladech požadovaných podle čl. 7 odst. 2 nebo přílohy VII k předložení úplné žádosti a postupů pro provádění a zpracování plateb za evropský profesní průkaz. Komise u dotčeného povolání rovněž upřesní prostřednictvím prováděcích aktů jak, kdy a v případě kterých dokladů mohou příslušné orgány požadovat ověřené kopie v souladu s druhým pododstavcem čl. 4b odst. 3, čl. 4d odst. 2 a čl. 4d odst. 3.

Zavedení evropského profesního průkazu u konkrétního povolání přijetím příslušných prováděcích aktů uvedených v prvním pododstavci podléhá všem následujícím podmínkám:

a) v případě dotčeného povolání existuje velká mobilita nebo potenciál velké mobility;

b) dotčené zúčastněné subjekty vyjádřily dostatečný zájem;

c) povolání nebo vzdělávání a odborná příprava potřebné k výkonu povolání jsou regulovány ve značném počtu členských států.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 58 odst. 2.

8.  Všechny poplatky, které mohou žadatelům vzniknout v souvislosti se správními postupy při vydávání evropského profesního průkazu, musí být opodstatněné, přiměřené a úměrné nákladům vzniklým domovskému a hostitelskému členskému státu a nesmí odrazovat od podání žádosti o evropský profesní průkaz.

Článek 4b

Žádost o evropský profesní průkaz a vytvoření souboru systému IMI

1.  Domovský členský stát umožní, aby držitel odborné kvalifikace mohl požádat o evropský profesní průkaz prostřednictvím on-line nástroje poskytovaného Komisí, který automaticky vytvoří soubor systému IMI pro konkrétního žadatele. Pokud domovský členský stát umožňuje používání písemných žádostí, přijme také veškerá nezbytná opatření k vytvoření souboru systému IMI, k zajištění toho, aby žadateli byly zaslány veškeré informace, a k vydání evropského profesního průkazu.

2.  Žádosti jsou doloženy doklady požadovanými v prováděcích aktech přijímaných podle čl. 4a odst. 7.

3.  Do jednoho týdne od přijetí žádosti příslušný orgán domovského členského státu potvrdí příjem žádosti a informuje žadatele o každém chybějícím dokladu.

V případě potřeby příslušný orgán domovského členského státu vydá veškerá podpůrná osvědčení požadovaná podle této směrnice. Příslušný orgán domovského členského státu ověří, zda je žadatel v domovském členském státě oprávněně usazen a zda jsou veškeré potřebné doklady, které byly vydány v domovském členském státě, platné a pravé. V případě důvodných pochybností příslušný orgán domovského členského státu konzultuje příslušný subjekt a může po žadateli požadovat ověřené kopie dokladů. V případě následných žádostí od stejného žadatele nesmí příslušné orgány domovského a hostitelského členského státu vyžadovat opětovné předložení dokladů, které jsou již obsaženy v souboru systému IMI a které jsou stále platné.

4.  Komise může přijímat prostřednictvím prováděcích aktů technické specifikace, opatření nutná pro zajištění integrity, důvěrnosti a správnosti údajů obsažených v evropském profesním průkazu a v souboru systému IMI, podmínky a postupy pro vydávání evropského profesního průkazu jeho držiteli, a to včetně možnosti stáhnout si soubor systému IMI nebo ho aktualizovat. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 58 odst. 2.

Článek 4c

Evropský profesní průkaz pro dočasné a příležitostné poskytování jiných služeb než služeb uvedených v čl. 7 odst. 4

1.  Příslušný orgán domovského členského státu do tří týdnů ověří žádost a podpůrné doklady v souboru systému IMI a vydá evropský profesní průkaz pro dočasné a příležitostné poskytování jiných služeb než služeb uvedených v čl. 7 odst. 4. Tato lhůta začíná okamžikem obdržení chybějících dokladů uvedených v čl. 4b odst. 3 prvním pododstavci, nebo pokud žádné další doklady nebyly požadovány, okamžikem, kdy uplyne jednotýdenní lhůta zmíněná v uvedeném pododstavci. Příslušný orgán domovského členského států poté neprodleně předá evropský profesní průkaz příslušným orgánům v každém dotčeném hostitelském členském státě a vyrozumí o tom žadatele. Po následujících 18 měsíců nesmí hostitelský členský stát vyžadovat žádné další ohlášení podle článku 7.

2.  Proti rozhodnutí příslušného orgánu domovského členského státu nebo proti tomu, že nebylo vydáno ve lhůtě tří týdnů uvedené v odstavci 1, musí být přípustný opravný prostředek podle vnitrostátních právních předpisů.

3.  Pokud chce držitel evropského profesního průkazu poskytovat služby v jiných členských státech než ve státech, které byly původně zmíněny v žádosti uvedené v odstavci 1, může požádat o rozšíření. Pokud chce držitel pokračovat v poskytování služeb po dobu delší, než je 18 měsíců stanovených v odstavci 1, uvědomí o tom příslušné orgány. V obou případech držitel rovněž poskytne veškeré informace o podstatných změnách situace doložené v souboru systému IMI, které může příslušný orgán domovského členského státu požadovat v souladu s prováděcími akty přijatými podle čl. 4a odst. 7. Příslušný orgán domovského členského státu předá aktualizovaný evropský profesní průkaz dotčeným hostitelským členským státům.

4.  Evropský profesní průkaz zůstává v platnosti na celém území všech dotčených hostitelských členských států po dobu, po kterou má jeho držitel na základě podkladů a informací obsažených v souboru systému IMI právo vykonávat svou činnost.

Článek 4d

Evropský profesní průkaz pro usazení a pro dočasné a příležitostné poskytování služeb podle čl. 7 odst. 4

1.  Příslušný orgán domovského členského státu do jednoho měsíce ověří pravost a platnost podpůrných dokladů v souboru systému IMI za účelem vystavení evropského profesního průkazu pro usazení či pro dočasné a příležitostné poskytování služeb podle čl. 7 odst. 4. Tato lhůta začíná okamžikem obdržení chybějících dokladů uvedených v čl. 4b odst. 3 prvním pododstavci, nebo pokud žádné další doklady nebyly požadovány, okamžikem, kdy uplyne jednotýdenní lhůta zmíněná v uvedeném pododstavci. Příslušný orgán domovského členského státu poté žádost neprodleně předá příslušnému orgánu hostitelského členského státu. Domovský členský stát uvědomí žadatele o stavu žádosti současně s předáním této žádosti hostitelskému členskému státu.

2.  U případů uvedených v článcích 16, 21, 49a a 49b rozhodne hostitelský členský stát o tom, zda vystaví evropský profesní průkaz podle odstavce 1 do jednoho měsíce od přijetí žádosti předané domovským členským státem. V případě oprávněných pochyb si hostitelský členský stát může od domovského členského státu vyžádat dodatečné informace nebo může požádat, aby domovský členský stát přiložil ověřenou kopii dokladu, a domovský členský stát této žádosti vyhoví nejpozději dva týdny od jejího podání. S výhradou odst. 5 druhého pododstavce se bez ohledu na takový požadavek i nadále použije lhůta jednoho měsíce.

3.  U případů uvedených v čl. 7 odst. 4 a v článku 14 rozhodne hostitelský členský stát ve lhůtě dvou měsíců od přijetí žádosti předané domovským členským státem o tom, zda vystaví evropský profesní průkaz či zda držiteli odborné kvalifikace uloží vyrovnávací opatření. V případě oprávněných pochyb si hostitelský členský stát může od domovského členského státu vyžádat dodatečné informace nebo může požádat, aby domovský členský stát přiložil ověřenou kopii dokladu, a domovský členský stát tomuto požadavku vyhoví nejpozději do dvou týdnů. S výhradou odst. 5 druhého pododstavce se bez ohledu na takový požadavek i nadále použije lhůta dvou měsíců

4.  V případě, že hostitelský členský stát neobdrží nezbytné informace, jež může v souladu s touto směrnicí vyžadovat od domovského členského státu nebo od žadatele za účelem přijetí rozhodnutí o vystavení evropského profesního průkazu, může vystavení tohoto průkazu zamítnout. Toto zamítnutí musí být řádně odůvodněno.

5.  Pokud hostitelský členský stát nevydá rozhodnutí ve lhůtách stanovených v odstavcích 2 a 3 tohoto článku nebo neuspořádá zkoušku způsobilosti podle čl. 7 odst. 4, je evropský profesní průkaz považován za vystavený a je prostřednictvím systému IMI automaticky zaslán držiteli odborné kvalifikace.

Hostitelský členský stát má možnost prodloužit lhůty pro automatické vystavení evropského profesního průkazu stanovené v odstavcích 2 a 3 o dva týdny. Důvody prodloužení odpovídajícím způsobem vysvětlí a informuje žadatele. Toto prodloužení může být jednou opakováno, a to pouze tehdy, je-li to naprosto nezbytné, zejména z důvodů souvisejících s veřejným zdravím nebo bezpečností příjemců služeb.

6.  Opatření přijatá domovským členským státem na základě odstavce 1 nahrazují všechny žádosti o uznání odborných kvalifikací podle vnitrostátních právních předpisů hostitelského členského státu.

7.  Proti rozhodnutí domovského a hostitelského členského státu přijatým podle odstavců 1 až 5 nebo proti tomu, že rozhodnutí nebylo domovským členským státem vydáno, musí být přípustný opravný prostředek podle vnitrostátních právních předpisů dotyčného členského státu.

Článek 4e

Zpracování a přístup k údajům týkajícím se evropského profesního průkazu

1.  Aniž je dotčena presumpce neviny, příslušné orgány domovského a hostitelského členského státu aktualizují včas odpovídající soubor systému IMI informacemi o disciplinárních opatřeních nebo trestněprávních sankcích, které souvisejí se zákazem nebo omezením a mají důsledky pro další výkon činností držitele evropského profesního průkazu vystaveného podle této směrnice. Přitom dodržují pravidla pro ochranu osobních údajů, která stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů ( 23 ), a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) ( 24 ). K těmto aktualizacím patří vymazání informací, které nejsou nadále požadovány. Držitel evropského profesního průkazu a příslušné orgány, které mají přístup k odpovídajícímu souboru systému IMI, jsou neprodleně informováni o každé aktualizaci. Touto povinností nejsou dotčeny povinnosti výstrahy, které členské státy mají podle článku 56a.

2.  Obsah aktualizací informací podle odstavce 1 je omezen na informace o:

a) totožnosti odborníka;

b) dotyčném povolání;

c) vnitrostátním orgánu nebo soudu, který přijal rozhodnutí o omezení nebo zákazu;

d) rozsah omezení nebo zákazu a

e) dobu, po kterou omezení nebo zákaz platí.

3.  V souladu se směrnicí 95/46/ES je přístup k informacím obsaženým v souboru systému IMI omezen na příslušné orgány domovského a hostitelského členského státu. Příslušné orgány informují držitele evropského profesního průkazu na jeho žádost o obsahu souboru systému IMI.

4.  Informace obsažené v evropském profesním průkazu se omezují na údaje nezbytné pro zjištění práva jeho držitele na výkon povolání, pro které byl vydán, a to příjmení, jméno, datum a místo narození, povolání, dosaženou kvalifikaci žadatele a platný režim, dotyčné příslušné orgány, číslo průkazu, bezpečnostní prvky a platný průkaz totožnosti. Informace týkající se odborné praxe, kterou držitel evropského profesního průkazu získal, nebo o vyrovnávacích opatřeních, které absolvoval, jsou zahrnuty v souboru systému IMI.

5.  Osobní údaje obsažené v souboru systému IMI mohou být zpracovávány tak dlouho, jak je zapotřebí pro účely postupu uznávání jako takového, a jako důkaz uznání nebo předání prohlášení vyžadovaného podle článku 7. Členské státy zajistí, aby držitel evropského profesního průkazu měl právo požádat kdykoliv a bez toho, aby mu tím vznikly jakékoli náklady, o opravu nepřesných či neúplných údajů nebo o odstranění nebo zablokování dotyčného souboru systému IMI. Držitel je o tomto právu informován v okamžiku vystavení evropského profesního průkazu a toto právo je mu poté připomínáno každé dva roky. V případě, že původní žádost o evropský profesní průkaz byla podána on-line, by tato připomínka měla být zasílána automaticky prostřednictvím systému IMI.

V případě žádosti o odstranění souboru systému IMI spojeného s evropským profesním průkazem vystaveným za účelem usazení či dočasného a příležitostného poskytování služeb podle čl. 7 odst. 4 vystaví příslušné orgány hostitelského členského státu držiteli odborné kvalifikace doklad potvrzující uznání jeho odborné kvalifikace.

6.  V souvislosti se zpracováním osobních údajů v evropském profesním průkazu a ve všech souborech systému IMI jsou příslušné orgány členských států považovány za správce ve smyslu čl. 2 písm. d) směrnice 95/46/ES. V souvislosti se svou odpovědností podle odstavců 1 až 4 tohoto článku a se zpracováním osobních údajů, které k nim patří, je Komise považována za správce ve smyslu čl. 2 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů ( 25 )

7.  Aniž je dotčen odstavec 3, hostitelské členské státy zajistí, že zaměstnavatelé, zákazníci, pacienti, veřejné orgány a ostatní zúčastněné strany mohou ověřovat pravost a platnost evropského profesního průkazu, který jim jeho držitel předloží.

Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví pravidla týkající se přístupu k souboru systému IMI, technické prostředky a postupy pro ověření uvedené v prvním pododstavci. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 58 odst. 2.

Článek 4f

Částečný přístup

1.  Příslušný orgán hostitelského členského státu poskytne případ od případu částečný přístup k výkonu odborné činnosti na svém území, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) odborník je plně způsobilý vykonávat v domovském členském státě odbornou činnost, k jejímuž výkonu se v hostitelském členském státě snaží získat částečný přístup;

b) rozdíly mezi odbornou činností vykonávanou v souladu se zákonem v domovském členském státě a regulovaným povoláním v hostitelském členském státě jako takovým jsou tak velké, že by uplatnění vyrovnávacích opatření znamenalo požadovat po žadateli absolvování celého programu vzdělávání a odborné přípravy v hostitelském členském státě, aby v něm měl přístup k celému regulovanému povolání;

c) odbornou činnost lze objektivně oddělit od ostatních činností, které v hostitelském členském státě spadají pod regulované povolání.

Pro účely písmene c) zohlední příslušný orgán hostitelského členského státu, zda tato odborná činnost může být samostatně prováděna v domovském členském státě.

2.  Částečný přístup je možno odmítnout, pokud je toto odmítnutí zdůvodněno naléhavými důvody obecného zájmu, které jsou přiměřené pro dosažení sledovaného cíle a nepřesahují míru nezbytně nutnou pro dosažení tohoto cíle.

3.  Žádosti, jež jsou podány za účelem usazení v hostitelském členském státě, se posuzují v souladu s hlavou III kapitolami I a IV.

4.  Žádosti, jež jsou podány za účelem poskytování dočasných a příležitostných služeb v hostitelském členském státě, které se týkají odborných činností s důsledky pro ochranu zdraví nebo bezpečnost, se posuzují v souladu s hlavou II.

5.  Odchylně od čl. 7 odst. 4 šestého pododstavce a čl. 52 odst. 1 se po poskytnutí částečného přístupu odborná činnost vykonává pod profesním označením domovského členského státu. Hostitelský členský stát může požadovat používání tohoto profesního označení v jazycích hostitelského členského státu. Odborníci, kteří využívají částečný přístup, příjemcům služeb jasně sdělí rozsah své odborné činnosti.

6.  Tento článek se nevztahuje na odborníky, kteří využívají automatické uznávání svých odborných kvalifikací podle hlavy III kapitol II, III a IIIa.

▼B



HLAVA II

VOLNÉ POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB

Článek 5

Zásada volného poskytování služeb

1.  Aniž jsou dotčeny zvláštní právní předpisy Společenství a články 6 a 7 této směrnice, neomezí členské státy z žádného důvodu vztahujícího se k odborné kvalifikaci poskytování služeb v jiném členském státě:

a) je-li poskytovatel služby v souladu se zákonem usazen v členském státě za účelem výkonu stejného povolání (dále jen „členský stát usazení“) a

▼M9

b) pokud se poskytovatel služby přestěhuje, vykonával-li toto povolání v jednom nebo několika členských státech po dobu nejméně jednoho roku během deseti let předcházejících poskytování služeb a není-li povolání v členském státě usazení regulováno. Podmínka výkonu povolání po dobu jednoho roku se neuplatňuje v případě, že se povolání nebo vzdělání a odborná příprava, které k tomuto povolání vedou, regulují.

▼B

2.   ►C3  Tato hlava se použije pouze tehdy, pokud se poskytovatel služby pohybuje na území hostitelského členského státu, ◄ aby zde dočasně a příležitostně vykonával povolání uvedené v odstavci 1.

Povaha dočasného a příležitostného poskytování služeb se posuzuje případ od případu, zejména s ohledem na dobu trvání, četnost, pravidelnost a nepřetržitost.

3.   ►C3  Pokud se poskytovatel služeb pohybuje, podléhá pravidlům pro výkon povolání stavovské, zákonné nebo správní povahy, která jsou přímo spojena s odbornou kvalifikací, například definice povolání, užívání profesních označení a vážné zanedbání povinné péče při výkonu povolání, ◄ které přímo a konkrétně souvisí s ochranou a bezpečností spotřebitele, jakož i disciplinárním předpisům, které se v hostitelském členském státě vztahují na ►C3  příslušníky povolání ◄ , kteří zde vykonávají stejné povolání.

Článek 6

Osvobození

Podle čl. 5 odst. 1 osvobodí hostitelský členský stát poskytovatele služeb usazené v jiném členském státě od požadavků, které ukládá ►C3  příslušníkům povolání ◄ usazeným na svém území, týkajících se:

a) povolení, registrace nebo členství v profesní organizaci nebo subjektu. Členské státy mohou pro snadnější uplatňování disciplinárních předpisů platných na jejich území podle čl. 5 odst. 3 stanovit automatickou dočasnou registraci nebo formální členství v takové profesní organizaci nebo subjektu za předpokladu, že tato registrace nebo členství nezpozdí nebo jakýmkoli způsobem neztíží poskytování služeb a nepředstavuje pro poskytovatele služeb dodatečné náklady. Kopii ohlášení a případně jeho obnovení podle čl. 7 odst. 1 doplněnou u povolání, která mají důsledky pro veřejné zdraví a bezpečnost podle čl. 7 odst. 4 nebo která využívají automatického uznávání podle hlavy III kapitoly III, kopií dokladů podle čl. 7 odst. 2 zašle příslušný orgán příslušné profesní organizaci nebo subjektu, což pro tento účel představuje automatickou dočasnou registraci nebo formální členství;

b) registrace u subjektu sociálního zabezpečení, ►C3  aby bylo možné u pojišťovacích subjektů vyúčtování činností vykonávaných ve prospěch pojištěnců. ◄

Poskytovatel služby však předem a v naléhavém případě následně uvědomí subjekt uvedený v písmenu b) o službách, které poskytl.

Článek 7

▼C3

Předběžné ohlášení v případě, že se poskytovatel služby pohybuje

▼B

1.   ►C3  Členské státy mohou požadovat, aby v případě, že se poskytovatel služby poprvé pohybuje z jednoho členského státu do druhého ◄ za účelem poskytování služeb, předem uvědomil příslušný orgán v hostitelském členském státě v písemném ohlášení, které zahrne rovněž údaje o pojistném krytí nebo jiných prostředcích osobní nebo kolektivní ochrany s ohledem na odpovědnost při výkonu povolání. Toto ohlášení se jednou ročně obnovuje, pokud poskytovatel služeb chce v daném roce dočasně nebo příležitostně poskytovat služby v tomto členském státě. Poskytovatel služeb může doručit ohlášení jakoukoli formou.

2.  Pro první poskytnutí služby nebo v případě věcné změny oproti situaci doložené doklady mohou členské státy požadovat, aby k ohlášení byly připojeny tyto doklady:

a) doklad o státní příslušností poskytovatele služeb,

b) osvědčení potvrzující, že držitel je v souladu se zákonem usazen v členském státě za účelem výkonu dotyčných činností a že mu výkon těchto činností není v okamžiku vydání osvědčení zakázán, a to ani dočasně,

c) doklad o odborné kvalifikaci,

▼M9

d) v případech uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. b) jakýkoli důkaz o tom, že poskytovatel služeb vykonával dotyčnou činnost po dobu nejméně jednoho roku v předcházejících deseti letech,

e) pro povolání související s bezpečností a veřejným zdravím a pro povolání týkající se vzdělávání nezletilých, včetně péče o děti a předškolní výchovy, jestliže to členský stát vyžaduje od svých vlastních státních příslušníků, osvědčení potvrzující, že jim nebyl dočasně ani trvale zakázán výkon povolání a že nebyli odsouzeni za spáchání trestného činu,

▼M9

f) pro povolání, jejichž výkon může mít důsledky pro bezpečnost pacientů, prohlášení o žadatelově znalosti jazyka nezbytné pro vykonávání tohoto povolání v hostitelském členském státě,

g) pro povolání zahrnující činnosti uvedené v článku 16, která členský stát oznámil v souladu s čl. 59 odst. 2, osvědčení o povaze a době trvání činnosti vystavené příslušným orgánem nebo subjektem členského státu, ve kterém je poskytovatel služby usazen.

2a.  Podání požadovaného ohlášení poskytovatelem služby v souladu s odstavcem 1 jej opravňuje k přístupu k činnosti poskytování služeb nebo k výkonu této činnosti na celém území dotyčného členského státu. Členský stát může vyžadovat dodatečné informace uvedené v odstavci 2 týkající se odborné kvalifikace poskytovatele služeb, pokud:

a) se jedná o povolání, které je v některých částech území daného členského státu regulováno jiným způsobem;

b) se tato regulace vztahuje rovněž na všechny státní příslušníky tohoto členského státu;

c) jsou rozdíly v této regulaci zdůvodněny naléhavými důvody obecného zájmu týkajícími se veřejného zdraví nebo bezpečnosti příjemců služeb a

d) neexistuje jiný způsob, kterým by členský stát mohl tyto informace získat.

▼B

3.  Služba se poskytuje pod profesním označením členského státu usazení, existuje-li v tomto státě pro dotyčnou odbornou činnost takové označení. Toto označení je uvedeno v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků členského státu usazení tak, aby se předešlo záměně s profesním označením hostitelského členského státu. Pokud v členském státě usazení neexistuje takové profesní označení, uvede poskytovatel služeb svou dosaženou kvalifikaci v úředním jazyce nebo jednom z úředních jazyků tohoto státu. Výjimečně je v případech uvedených v hlavě III kapitole III služba poskytována pod profesním označením hostitelského členského státu.

▼M9

4.  V případě prvního poskytnutí služeb u regulovaných povolání, která mají důsledky pro veřejné zdraví nebo bezpečnost a která nevyužívají automatického uznávání podle hlavy III kapitoly II, III nebo IIIa, může příslušný orgán hostitelského členského státu zkontrolovat odbornou kvalifikaci poskytovatele služeb před tímto prvním poskytnutím služeb. Tato předběžná kontrola je možná pouze tehdy, je-li jejím účelem předejít vážnému poškození zdraví nebo bezpečnosti příjemce služby kvůli nedostatečné odborné kvalifikaci poskytovatele služeb a pokud tato kontrola nepřesahuje to, co je za tímto účelem nezbytné.

Příslušný orgán nejpozději jeden měsíc po obdržení ohlášení a průvodních dokladů uvedených v odstavcích 1 a 2 uvědomí poskytovatele služby o svém rozhodnutí:

a) jeho odborné kvalifikace neověřovat;

b) poté, co ověřil jeho odbornou kvalifikaci:

i) vyžadovat od poskytovatele služeb, aby složil zkoušku způsobilosti, nebo

ii) umožnit poskytování služeb.

Existují-li obtíže, které by mohly vést k prodlení s přijetím rozhodnutí podle druhého pododstavce, uvědomí příslušný orgán poskytovatele služeb o důvodech prodlení ve stejné lhůtě. Obtíže musí být vyřešeny do jednoho měsíce od tohoto uvědomění a konečné rozhodnutí přijato nejpozději dva měsíce po vyřešení obtíží.

Pokud existuje podstatný rozdíl mezi odbornou kvalifikací poskytovatele služeb a odbornou přípravou, která je vyžadována v hostitelském členském státě, a to v takovém rozsahu, že by tento rozdíl mohl poškodit veřejné zdraví nebo bezpečnost a nelze ho vyrovnat odbornou praxí poskytovatele služeb nebo znalostmi, dovednostmi a schopnostmi, které poskytovatel služeb nabyl celoživotním učením a které za tímto účelem potvrdil příslušný subjekt, poskytne hostitelský členský stát poskytovateli služeb možnost, aby prokázal, zejména formou zkoušky způsobilosti podle druhého pododstavce písm. b), že nabyl chybějící znalosti, dovednosti nebo schopnosti. Hostitelský členský stát přijme na uvedeném základě rozhodnutí o tom, zda povolí poskytování služeb. V každém případě musí být možné poskytovat služby do jednoho měsíce po vydání rozhodnutí podle druhého pododstavce.

Službu je možno poskytovat, pokud příslušný orgán nereaguje ve lhůtách stanovených ve druhém a třetím pododstavci.

V případech, kdy odborná kvalifikace byla ověřena podle tohoto odstavce, poskytuje se služba pod profesním označením hostitelského členského státu.

▼B

Článek 8

Správní spolupráce

▼M9

1.  Příslušné orgány hostitelského členského státu mohou v případě oprávněných pochybností požádat příslušné orgány členského státu usazení, aby jim poskytly informace o usazení poskytovatele služeb v souladu s právními předpisy, o jeho bezúhonnosti a o tom, že neexistují žádné disciplinární nebo trestněprávní sankce profesní povahy. V případě, že se příslušné orgány hostitelského členského státu rozhodnou ověřit odbornou kvalifikaci poskytovatele služeb, mohou požádat příslušné orgány členského státu usazení, aby jim poskytly informace o odborné přípravě poskytovatele služeb v rozsahu nutném pro posouzení podstatného rozdílu, který by mohl poškodit veřejné zdraví nebo bezpečnost. Příslušné orgány členského státu usazení poskytnou tyto informace v souladu s článkem 56. V případě povolání, která nejsou v domovském členském státě regulována, mohou tyto informace poskytnout rovněž centra pomoci uvedená v článku 57b.

▼B

2.  Příslušné orgány zajistí výměnu všech informací, které jsou nezbytné pro správné vyřízení stížnosti příjemce služby na poskytovatele služeb. Příjemci jsou o výsledku stížnosti informováni.

Článek 9

Informace poskytované příjemcům služeb

Je-li služba poskytována pod profesním označením členského státu usazení nebo pod dosaženou kvalifikací poskytovatele služby, mohou vedle ostatních informačních požadavků podle práva Společenství příslušné orgány hostitelského členského státu požadovat, aby poskytovatel služeb poskytl příjemcům služeb některou nebo všechny tyto informace:

a) je-li poskytovatel služeb zapsán v obchodním rejstříku nebo v obdobném veřejném rejstříku, rejstřík, v němž je zapsán, a jeho registrační číslo, nebo obdobný prostředek identifikace uvedený v rejstříku;

b) podléhá-li činnost povolovacímu režimu v členském státě usazení, název a adresa příslušného kontrolního orgánu;

c) profesní sdružení nebo podobný subjekt, u něhož je poskytovatel služeb zapsán;

d) profesní označení, nebo pokud takové označení neexistuje, dosažená kvalifikace poskytovatele služby a členský stát, ve kterém byla udělena;

e) vykonává-li poskytovatel služeb činnost podléhající dani z přidané hodnoty, identifikační číslo podle čl. 22 odst. 1 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně ( 26 );

f) údaje o pojistném krytí nebo jiných prostředcích osobní nebo kolektivní ochrany s ohledem na odpovědnost při výkonu povolání.



HLAVA III

SVOBODA USAZOVÁNÍ



KAPITOLA I

Obecný systém uznávání dokladů o odborné kvalifikaci

Článek 10

Oblast působnosti

Tato kapitola se použije na všechna povolání, na která se nevztahují kapitoly II a III této hlavy a v níže uvedených případech, kdy žadatel ze zvláštních a výjimečných důvodů nesplňuje podmínky stanovené v těchto kapitolách:

a) pro činnosti uvedené v příloze IV, pokud migrující osoba nesplňuje požadavky článků 17, 18 a 19;

b) pro lékaře se základní odbornou přípravou, ►C3  specializované lékaře ◄ , zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědné za všeobecnou péči, zubní lékaře, ►C3  specializované zubní lékaře ◄ , veterinární lékaře, porodní asistentky, farmaceuty a architekty, pokud migrující osoba nesplňuje požadavky skutečné odborné praxe v souladu se zákonem podle článků 23, 27, 33, 37, 39, 43 a 49;

c) pro architekty, je-li migrující osoba držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci, který není uveden v příloze V bodu 5.7;

d) aniž je dotčen čl. 21 odst. 1 a články 23 a 27, pro lékaře, zdravotní sestry a ošetřovatele, zubní lékaře, veterinární lékaře, porodní asistentky, farmaceuty a architekty, kteří jsou držiteli dokladu o dosažené kvalifikaci pro určitou ◄ ►C3  specializaci ◄ ►C3  a kteří museli absolvovat odbornou přípravu vedoucí k získání označení uvedených v příloze V bodech 5.1.1, 5.2.2, 5.3.2, 5.4.2, 5.5.2, 5.6.2 a 5.7.1, a sice výlučně za účelem uznání příslušné ◄ ►C3  specializace ◄ ;

e) pro sestry a ošetřovatele odpovědné za všeobecnou zdravotní péči a pro specializované zdravotní sestry a ošetřovatele, kteří jsou držiteli dokladu o dosažené kvalifikaci pro určitou odbornost a kteří museli absolvovat odbornou přípravu vedoucí k získání označení ◄ uvedených v příloze V bodu 5.2.2, pokud migrující osoba usiluje o uznání v jiném členském státě, ve kterém jsou příslušné odborné činnosti vykonávány specializovanými zdravotními sestrami a ošetřovateli, kteří neabsolvovali odbornou přípravu zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči;

▼C3

f) pro specializované zdravotní sestry a ošetřovatele, kteří neabsolvovali odbornou přípravu zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, pokud migrující osoba usiluje o uznání v jiném členském státě, ve kterém jsou příslušné odborné činnosti vykonávány zdravotními sestrami a ošetřovateli odpovědnými za všeobecnou péči, specializovanými zdravotními sestrami a ošetřovateli, kteří neabsolvovali odbornou přípravu zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, nebo specializovanými zdravotními sestrami a ošetřovateli, kteří jsou držiteli dokladu o dosažené kvalifikaci pro určitou odbornost a kteří museli absolvovat odbornou přípravu vedoucí k získání označení uvedených v příloze V bodu 5.2.2;

▼B

g) pro migrující osoby, které splňují požadavky čl. 3 odst. 3.

Článek 11

Úrovně kvalifikace

▼M9

Pro účely uplatňování článku 13 a čl. 14 odst. 6 jsou odborné kvalifikace rozděleny do těchto úrovní:

▼B

a) osvědčení způsobilosti vydané příslušným orgánem domovského členského státu určeným podle právních a správních předpisů tohoto státu na základě:

i) buď vzdělávacího programu, který netvoří ◄ součást osvědčení nebo diplomu ve smyslu písmen b), c), d) nebo e), nebo zvláštní zkoušky bez předchozí odborné přípravy, nebo výkonu povolání v členském státě na plný pracovní úvazek po dobu tří po sobě následujících let nebo po odpovídající dobu v případě částečného úvazku během předchozích deseti let,

ii) nebo obecného základního nebo středoškolského vzdělání, které potvrzuje, že držitel získal obecné znalosti;

b) osvědčení, které prokazuje úspěšné ukončení středoškolského studia:

i) buď obecné povahy, doplněného studiem nebo odbornou přípravou vyjma studia nebo odborné přípravy uvedených v písmenu c) nebo ►C3  zkušební praxí nebo praxí pod dohledem ◄ vyžadovanou navíc k tomuto studiu,

ii) nebo technické nebo odborné povahy, případně doplněného studiem nebo odbornou přípravou uvedenou v bodě i) nebo ►C3  zkušební praxí nebo praxí pod dohledem ◄ vyžadovanou navíc k tomuto studiu;

▼C3

c) diplom, který prokazuje úspěšné ukončení:

i) buď odborné přípravy na postsekundární úrovni, vyjma přípravu uvedenou v písmenech d) a e), v délce nejméně jednoho roku nebo po odpovídající dobu rozvolněného studia, u níž je zpravidla jednou z podmínek přijetí úspěšné ukončení středoškolského studia požadovaného pro přijetí do vysokoškolského studia nebo vyššího vzdělání, nebo dokončení školní docházky na úrovni druhého cyklu střední školy, a také odborná příprava, která může být požadována navíc k uvedenému postsekundárnímu studiu,

▼M9

ii) regulovaného vzdělávání a odborné přípravy nebo v případě regulovaných povolání odborné přípravy se zvláštní strukturou s kompetencemi přesahujícími kompetence stanovené pro úroveň b, které jsou rovnocenné úrovni odborné přípravy podle bodu i), pokud tato odborná příprava zajišťuje srovnatelnou odbornou úroveň a připravuje uchazeče o vzdělání na srovnatelnou úroveň povinností a funkcí, a to za podmínky, že diplom provází osvědčení vystavené domovským členským státem;

d) diplom, který potvrzuje, že držitel úspěšně ukončil odbornou přípravu na postsekundární úrovni v délce nejméně tří a nejvýše čtyř let nebo v odpovídající délce v případě rozvolněného studia, a který může být navíc vyjádřen odpovídajícím počtem kreditů ECTS, na univerzitě, vysoké škole nebo jiném zařízení podobné úrovně, a v případě potřeby rovněž potvrzení, že úspěšně ukončil odbornou přípravu, která může být požadována navíc k uvedenému postsekundárnímu studiu;

e) diplom, který potvrzuje, že držitel úspěšně ukončil postsekundární studium v délce nejméně čtyř let nebo v odpovídající délce v případě rozvolněného studia, a který může být navíc vyjádřen odpovídajícím počtem kreditů ECTS, na univerzitě, vysoké škole nebo jiném zařízení podobné úrovně, a v případě potřeby rovněž potvrzení, že úspěšně ukončil odbornou přípravu, která může být požadována navíc k uvedenému postsekundárnímu studiu.

▼M9 —————

▼B

Článek 12

Rovnocenné kvalifikace

▼M9

Jakýkoli doklad o dosažené kvalifikaci nebo jakýkoli soubor dokladů o dosažené kvalifikaci, který byl vydán příslušným orgánem v členském státě a který prokazuje, že jeho držitel úspěšně dokončil odbornou přípravu v Unii v rámci řádného nebo rozvolněného studia a v rámci nebo mimo rámec formálních studijních programů, kterou tento členský stát uznává jako rovnocennou odbornou přípravu a která uděluje držiteli stejná práva na přístup k povolání nebo jeho výkon nebo připravuje na výkon tohoto povolání, se považuje za doklad o dosažené kvalifikaci uvedený v článku 11, včetně dotyčné úrovně.

▼B

►C3  Odborná kvalifikace, která, přestože nesplňuje požadavky stanovené v platných právních a správních předpisech domovského členského státu pro přístup k povolání a jeho výkon, přiznává držiteli nabytá práva na základě těchto předpisů, se také považuje za doklad o dosažené kvalifikaci za stejných podmínek, jaké jsou uvedeny v prvním pododstavci. To platí zejména tehdy, ◄ když členský stát, ze kterého držitel pochází, zvýší úroveň odborné přípravy vyžadované pro přístup k povolání a jeho výkon a pokud osoba, která absolvovala dřívější odbornou přípravu, jež nesplňuje nároky nové kvalifikace, požívá práva nabytá na základě vnitroprávních právních nebo správních předpisů; v tomto případě považuje hostitelký členský stát tuto odbornou přípravu pro účely uplatnění článku 13 za odpovídající nové úrovni odborné přípravy.

▼M9

Článek 13

Podmínky uznávání

1.  Pokud je v hostitelském členském státě přístup k regulovanému povolání nebo jeho výkon podmíněn držením zvláštní odborné kvalifikace, povolí příslušný orgán tohoto členského státu přístup k tomuto povolání a jeho výkon žadatelům za stejných podmínek, jaké se vztahují na jeho vlastní státní příslušníky, pokud jsou držiteli osvědčení způsobilosti nebo dokladu o dosažené kvalifikaci podle článku 11, který jiný členský stát požaduje k získání přístupu k tomuto povolání a jeho výkonu na svém území.

Osvědčení o způsobilosti nebo doklad o dosažené kvalifikaci vystavuje příslušný orgán členského státu, který byl určen v souladu s právními a správními předpisy tohoto členského státu.

2.  Přístup k povolání a jeho výkon podle odstavce 1 se přizná rovněž žadatelům, kteří v průběhu předchozích 10 let vykonávali dotčené povolání na plný úvazek po dobu jednoho roku nebo na zkrácený úvazek po dobu, jež v celkovém souhrnu odpovídá ročnímu plnému úvazku, v jiném členském státě, v němž toto povolání není regulováno, a kteří jsou držiteli jednoho nebo více osvědčení způsobilosti nebo dokladů o dosažené kvalifikaci, které vystavil jiný členský stát, v němž toto povolení není regulováno.

Osvědčení způsobilosti a doklady o dosažené kvalifikaci splňují tyto podmínky:

a) byly vydány příslušným orgánem členského státu určeným v souladu s právními a správními předpisy tohoto členského státu;

b) prokazují, že držitel byl připraven na výkon dotyčného povolání.

Roční odbornou praxi podle prvního pododstavce však nelze vyžadovat, pokud doklad o dosažené kvalifikaci, jehož je žadatel držitelem, potvrzuje regulované vzdělávání a odbornou přípravu.

3.  Hostitelský členský stát uzná úroveň potvrzenou podle článku 11 domovským členským státem i osvědčení, kterým domovský členský stát dokládá, že regulované vzdělání a odborná příprava nebo odborná příprava se zvláštní strukturou, jak jsou uvedeny v čl. 11 písm. c) bodě ii), odpovídají úrovni stanovené v čl. 11 písm. c) bodě i).

4.  Odchylně od odstavců 1 a 2 tohoto článku a od článku 14 může příslušný orgán hostitelského členského státu odmítnout přístup k regulovanému povolání a jeho výkon držitelům osvědčení způsobilosti zařazeným do kategorie uvedené v čl. 11 písm. a), pokud je vnitrostátní odborná kvalifikace požadovaná pro výkon tohoto povolání na jeho území zařazena do kategorií uvedených v čl. 11 písm. e).

▼B

Článek 14

Vyrovnávací opatření

▼M9

1.  Bez ohledu na článek 13 může hostitelský stát požadovat, aby žadatel absolvoval adaptační období nepřesahující tři roky nebo složil zkoušku způsobilosti, pokud:

a) odborná příprava, kterou žadatel absolvoval, se podstatně liší od obsahu osvědčeného dokladem o dosažené kvalifikaci, který je požadován hostitelským členským státem;

b) regulované povolání v hostitelském členském státě zahrnuje jednu nebo více regulovaných odborných činností, které nejsou součástí příslušného povolání v domovském členském státě žadatele, a náplň odborné přípravy vyžadované v hostitelském členském státě se podstatně liší od obsahu zahrnutého v osvědčení způsobilosti nebo dokladu o dosažené kvalifikaci žadatele.

▼B

2.  Pokud hostitelský členský stát využije možnosti podle odstavce 1, musí poskytnout žadateli právo zvolit si mezi adaptačním obdobím a zkouškou způsobilosti.

Pokud se členský stát s ohledem na dané povolání domnívá, že je nutné odchýlit se od požadavku stanoveného v předchozím pododstavci, který poskytuje žadateli právo zvolit si mezi adaptačním obdobím a zkouškou způsobilosti, uvědomí o tom předem ostatní členské státy a Komisi a dostatečně tuto odchylku odůvodní.

▼M9

Pokud se Komise domnívá, že odchylka uvedená v druhém pododstavci není přiměřená nebo neodpovídá právu Unie, přijme ve lhůtě tří měsíců od obdržení všech nezbytných informací prováděcí akt, kterým požádá dotčený členský stát, aby od plánovaného opatření upustil. Neodpoví-li Komise ve výše uvedené lhůtě, lze odchylku použít.

▼B

3.  Odchylně od zásady práva žadatele na volbu podle odstavce 2 může pro povolání, jejichž výkon vyžaduje přesnou znalost vnitrostátního práva a v nichž poskytování právních rad nebo právní pomoci týkající se vnitrostátního práva je základním a nezbytným předpokladem dotyčné odborné činnosti, hostitelský členský stát stanovit buď adaptační období, nebo zkoušku způsobilosti.

►C3  To platí rovněž pro případy stanovené v čl. 10 písm. b) a c), v čl. 10 písm. d) týkajícím se lékařů a zubních lékařů, v čl. 10 písm. písm. f), pokud migrující osoba usiluje o uznání v jiném členském státě, ve kterém jsou dotyčné odborné činnosti vykonávány zdravotními sestrami a ošetřovateli odpovědnými za všeobecnou péči nebo specializovanými zdravotními sestrami a ošetřovateli, kteří jsou držiteli dokladu o dosažené kvalifikaci pro určitou odbornost a kteří museli absolvovat odbornou přípravu vedoucí k získání označení ◄ uvedených v příloze V bodu 5.2.2 a v čl. 10 písm. g).

V případech podle čl. 10 odst. a) může hostitelský členský stát požadovat adaptační období nebo zkoušku způsobilosti, chce-li migrující osoba vykonávat odborné činnosti v nezávislém postavení nebo v postavení ředitele podniku, které vyžadují znalost a uplatňování zvláštních platných vnitrostátních předpisů, za předpokladu, že znalost a uplatňování těchto předpisů vyžadují příslušné orgány hostitelského členského státu od vlastních státních příslušníků pro přístup k těmto činnostem.

▼M9

Odchylně od zásady, že žadatel má právo zvolit si mezi adaptačním obdobím a zkouškou způsobilosti, jak je stanoveno v odstavci 2, může hostitelský členský stát jednu z těchto možností stanovit v případě:

a) držitele odborné kvalifikace uvedené v čl. 11 písm. a) žádajícího o uznání své odborné kvalifikace, pokud je požadovaná vnitrostátní odborná kvalifikace zařazena do kategorií uvedených v čl. 11 písm. c), nebo

b) držitele odborné kvalifikace uvedené v čl. 11 písm. b) žádajícího o uznání své odborné kvalifikace, pokud je požadovaná vnitrostátní odborná kvalifikace zařazena do kategorií uvedených v čl. 11 písm. d) nebo e).

V případě držitele odborné kvalifikace uvedené v čl. 11 písm. a) žádajícího o uznání své odborné kvalifikace, pokud je požadovaná vnitrostátní odborná kvalifikace zařazena do kategorií uvedených v čl. 11 písm. d), může hostitelský členský stát uložit adaptační období i zkoušku způsobilosti.

▼M9

4.  Pro účely uplatňování odstavců 1 a 5 se „podstatně se lišícím obsahem“ rozumí záležitosti, jejichž znalost a související získané dovednosti a schopnosti jsou nezbytným předpokladem pro výkon povolání a u kterých odborná příprava migrující osoby vykazuje značné rozdíly oproti odborné přípravě vyžadované hostitelským členským státem, pokud jde o obsah.

5.  Odstavec 1 se použije při řádném zohlednění zásady proporcionality. Zejména pokud hostitelský členský stát zamýšlí vyžadovat od žadatele absolvování adaptačního období nebo složení zkoušky způsobilosti, musí nejprve zjistit, zda znalosti, dovednosti a schopnosti, které žadatel nabyl během odborné praxe nebo celoživotního učení v jakémkoli členském státě nebo třetí zemi a které byly za tímto účelem potvrzeny příslušným orgánem, nemohou zcela nebo částečně vyrovnat podstatné rozdíly vymezené v odstavci 4.

▼M9

6.  Rozhodnutí o uložení adaptačního období nebo zkoušky způsobilosti se řádně zdůvodňuje. Žadateli jsou poskytnuty zejména tyto informace:

a) úroveň odborné kvalifikace požadovaná v hostitelském členském státě a úroveň odborné kvalifikace dosažená žadatelem v souladu s klasifikací stanovenou v článku 11, a

b) podstatné rozdíly uvedené v odstavci 4 a důvody, pro které znalosti, dovednosti a schopnosti, které žadatel nabyl během odborné praxe nebo celoživotního učení a které byly za tímto účelem potvrzeny příslušným orgánem, nemohou tyto rozdíly vyrovnat.

7.  Členské státy zajistí, aby měli žadatelé možnost absolvovat zkoušku způsobilosti uvedenou v odstavci 1 nejpozději šest měsíců od data vydání původního rozhodnutí o povinnosti složit zkoušku způsobilosti.

▼M9 —————

▼B



KAPITOLA II

Uznávání odborné praxe

Článek 16

Požadavky na odbornou praxi

Pokud je v členském státě přístup k některé z činností vyjmenovaných v příloze IV nebo její výkon podmíněn získáním obecných, obchodních nebo odborných znalostí a schopností, uzná členský stát předchozí výkon činnosti v jiném členském státě za dostatečný důkaz o těchto znalostech a schopnostech. Činnost musela být vykonávána v souladu s články 17, 18 a 19.

Článek 17

Činnosti uvedené na seznamu I přílohy IV

1.  Pro činnosti uvedené na seznamu I přílohy IV musí být dotyčná činnost předem vykonávána:

a) po dobu šesti po sobě následujících let v nezávislém postavení nebo v postavení ředitele podniku; nebo

b) po dobu tří po sobě následujících let v nezávislém postavení nebo v postavení ředitele podniku, prokáže-li oprávněná osoba, že pro dotyčnou činnost dříve získala nejméně ►C3  tříletoú odbornou přípravu doloženou ◄ osvědčením uznaným členským státem nebo považovaným příslušným profesním sdružením za platné; nebo

c) po dobu čtyř po sobě následujících let v nezávislém postavení nebo v postavení ředitele podniku, prokáže-li oprávněná osoba, že pro dotyčnou činnost dříve získala nejméně ►C3  dvouletou odbornou přípravu doloženou ◄ osvědčením uznaným členským státem nebo považovaným příslušným profesním sdružením za platné; nebo

d) po dobu tří po sobě následujících let v nezávislém postavení, prokáže-li oprávněná osoba, že vykonávala dotyčnou činnost nejméně pět let v postavení zaměstnance; nebo

e) po dobu pěti po sobě následujících let ve vedoucím postavení, z toho nejméně tři roky v technické funkci představující odpovědnost alespoň za jedno oddělení podniku, prokáže-li oprávněná osoba, že pro dotyčnou činnost dříve získala nejméně ►C3  tříletou odbornou přípravu doloženou ◄ osvědčením uznaným státem nebo považovaným příslušným profesním sdružením za platné.

2.  V případech podle písmen a) a d) nesmí být činnost ke dni podání žádosti dotyčnou osobou u příslušného orgánu podle článku 56 ukončena před více než deseti lety.

3.  Ustanovení odst. 1 písm. e) se nepoužije pro činnosti skupiny ex 855 (kadeřnictví) podle klasifikace ISIC.

Článek 18

Činnosti uvedené na seznamu II přílohy IV

1.  Pro činnosti uvedené na seznamu II přílohy IV musí být dotyčná činnost předem vykonávána:

a) po dobu pěti po sobě následujících let v nezávislém postavení nebo v postavení ředitele podniku; nebo

b) po dobu tří po sobě následujících let v nezávislém postavení nebo v postavení ředitele podniku, prokáže-li oprávněná osoba, že pro dotyčnou činnost dříve získala nejméně ►C3  tříletou odbornou přípravu doloženou ◄ osvědčením uznaným členským státem nebo považovaným příslušným profesním sdružením za platné; nebo

c) po dobu čtyř po sobě následujících let v nezávislém postavení nebo v postavení ředitele podniku, prokáže-li oprávněná osoba, že pro dotyčnou činnost dříve získala nejméně ►C3  dvouletou odbornou přípravu doloženou ◄ osvědčením uznaným členským státem nebo považovaným příslušným profesním sdružením za platné; nebo

d) po dobu tří po sobě následujících let v nezávislém postavení nebo v postavení ředitele podniku, prokáže-li oprávněná osoba, že vykonávala dotyčnou činnost nejméně pět let v postavení zaměstnance; nebo

e) po dobu pěti po sobě následujících let v postavení zaměstnance, prokáže-li oprávněná osoba, že pro dotyčnou činnost dříve získala nejméně ►C3  tříletou odbornou přípravu doloženou ◄ osvědčením uznaným členským státem nebo považovaným příslušným profesním sdružením za platné; nebo

f) po dobu šesti po sobě následujících let v postavení zaměstnance, prokáže-li oprávněná osoba, že pro dotyčnou činnost dříve získala nejméně ►C3  dvouletou odbornou přípravu doloženou ◄ osvědčením uznaným členským státem nebo považovaným příslušným profesním sdružením za platné.

2.  V případech podle písmen a) a d) nesmí být činnost ke dni podání žádosti dotyčnou osobou u příslušného orgánu podle článku 56 ukončena před více než deseti lety.

Článek 19

Činnosti uvedené na seznamu III přílohy IV

1.  Pro činnosti uvedené na seznamu III přílohy IV musí být dotyčná činnost předem vykonávána:

a) po dobu tří po sobě následujících let v nezávislém postavení nebo v postavení ředitele podniku; nebo

b) po dobu dvou po sobě následujících let v nezávislém postavení nebo v postavení ředitele podniku, prokáže-li oprávněná osoba, že pro dotyčnou činnost dříve získala ►C3  odbornou přípravu doloženou ◄ osvědčením uznaným členským státem nebo považovaným příslušným profesním sdružením za platné; nebo

c) po dobu dvou po sobě následujících let v nezávislém postavení nebo v postavení ředitele podniku, prokáže-li oprávněná osoba, že vykonávala dotyčnou činnost nejméně tři roky v postavení zaměstnance; nebo

d) po dobu tří po sobě následujících let v postavení zaměstnance, prokáže-li oprávněná osoba, že pro dotyčnou činnost dříve získala ►C3  odbornou přípravu doloženou ◄ osvědčením uznaným státem nebo považovaným příslušným profesním sdružením za platné.

2.  V případech podle písmen a) a c) nesmí být činnost ke dni podání žádosti dotyčnou osobou u příslušného orgánu podle článku 56 ukončena před více než deseti lety.

▼M9

Článek 20

Úprava seznamů činností v příloze IV

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 57c, pokud jde o úpravy seznamů činností v příloze IV, pro které se uznává odborná praxe podle článku 16, za účelem aktualizace nebo vyjasnění činností uvedených na seznamu v příloze IV, a to zejména s cílem blíže upřesnit jejich rozsah a zohlednit nejnovější vývoj v oblasti klasifikace podle činností, za předpokladu, že to nepředstavuje zúžení rozsahu činností týkajících se jednotlivých kategorií a že nedojde k převodu činností mezi stávajícími seznamy I, II a III přílohy IV.

▼B



KAPITOLA III

Uznávání na základě koordinace minimálních požadavků na odbornou přípravu



Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 21

Zásada automatického uznávání

1.  Každý členský stát uznává doklady o dosažené kvalifikaci zajišťující přístup k odborným činnostem lékaře se základní odbornou přípravou a ►C3  specializovaného lékaře ◄ , zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, zubního lékaře, ►C3  specializovaného zubního lékaře ◄ , veterinárního lékaře, farmaceuta a architekta uvedené v příloze V bodech 5.1.1, 5.1.2, 5.2.2, 5.3.2, 5.3.3, 5.4.2, 5.6.2 a 5.7.1, které splňují minimální požadavky na odbornou přípravu uvedené v článcích 24, 25, 31, 34, 35, 38, 44 a 46, a za účelem přístupu k odborným činnostem a jejich výkonu přiznává těmto dokladům na svém území stejné účinky, jaké mají doklady o dosažené kvalifikaci, které sám vydává.

Takové doklady o dosažené kvalifikaci musí být vydány příslušnými orgány členských států a případně doplněny osvědčeními uvedenými v příloze V bodech 5.1.1, 5.1.2, 5.2.2, 5.3.2, 5.3.3, 5.4.2, 5.6.2 a 5.7.1.

První a druhý pododstavec se nedotýkají nabytých práv podle článků 23, 27, 33, 37, 39 a 49.

2.  Každý členský stát uznává pro výkon činností všeobecného lékaře v rámci svého vnitrostátního systému sociálního zabezpečení doklady o dosažené kvalifikaci uvedené v příloze V bodu 5.1.4, které jsou vydávány státním příslušníkům členských států ostatními členskými státy v souladu s minimálními požadavky na odbornou přípravu podle článku 28.

Předchozí pododstavec se nedotýká nabytých práv podle článku 30.

3.  Každý členský stát uznává doklady o dosažené kvalifikaci porodní asistentky uvedené v příloze V bodu 5.5.2, které jsou vydávány státním příslušníkům členských států jinými členskými státy a které splňují minimální požadavky na odbornou přípravu podle článku 40 a kritéria podle článku 41, a za účelem přístupu k odborným činnostem a jejich výkonu přiznává těmto dokladům na svém území stejné účinky, jaké mají doklady o dosažené kvalifikaci, které sám vydává. Toto ustanovení se nedotýká nabytých práv podle článků 23 a 43.

▼M9

4.  Pro provozování lékáren, na něž se nevztahují územní omezení, může členský stát rozhodnout odchylně, že neuzná doklady o dosažené kvalifikaci uvedené v bodu 5.6.2 přílohy V pro účely zřízení nových veřejně přístupných lékáren. Za účelem tohoto odstavce se za nové lékárny považují rovněž lékárny, které jsou otevřeny po dobu kratší než tři roky.

Tuto odchylku nelze uplatnit v případě farmaceutů, jejichž odborná kvalifikace již byla uznána příslušnými orgány hostitelského členského státu pro jiné účely a kteří skutečně v souladu se zákonem odbornou činnost farmaceuta v daném členském státě již vykonávali po dobu nejméně tří po sobě následujících let.

▼B

5.  Doklady o dosažené kvalifikaci architekta uvedené v příloze V bodu 5.7.1, které podléhají automatickému uznávání podle odstavce 1, prokazují ukončení studia, které bylo zahájeno nejdříve v referenčním akademickém roce uvedeném v této příloze.

▼M9

6.  Každý členský stát podmíní přístup k odborné činnosti lékařů, zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči, zubních lékařů, veterinárních lékařů, porodních asistentek a farmaceutů a jejich výkon získáním dokladu o dosažené kvalifikaci uvedeného v příloze V bodech 5.1.1, 5.1.2, 5.1.4, 5.2.2, 5.3.2, 5.3.3, 5.4.2, 5.5.2 a 5.6.2, který potvrzuje, že dotyčný odborník získal během své odborné přípravy znalosti, dovednosti a schopnosti uvedené v čl. 24 odst. 3, čl. 31 odst. 6, čl. 31 odst. 7, čl. 34 odst. 3, čl. 38 odst. 3, čl. 40 odst. 3 a čl. 44 odst. 3.

V zájmu zohlednění obecně uznávaného vědecko-technického pokroku je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 57c, kterými aktualizuje znalosti a dovednosti uvedené v čl. 24 odst. 3, čl. 31 odst. 6, čl. 34 odst. 3, čl. 38 odst. 3, čl. 40 odst. 3, čl. 44 odst. 3 a čl. 46 odst. 4, aby odrážely vývoj práva Unie mající přímý dopad na dotčená povolání.

Tyto změny nesmí vyžadovat změnu stávajících základních legislativních zásad členských států týkajících se struktury povolání, co se týče odborné přípravy a podmínek pro přístup fyzických osob. Tyto změny musí respektovat odpovědnost členských států za organizaci svých vzdělávacích systémů dle čl. 165 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

▼M9 —————

▼M9

Článek 21a

Postup oznamování

1.  Každý členský stát sdělí Komisi znění právních a správních předpisů, které přijme s ohledem na vydávání dokladů o dosažené kvalifikaci v povoláních, na něž se vztahuje tato kapitola.

V případě dokladu o dosažené kvalifikaci uvedeného v oddílu 8 se oznámení v souladu s prvním pododstavcem zasílá rovněž ostatním členským státům.

2.  Oznámení uvedené v odstavci 1 zahrnuje informace o trvání a obsahu vzdělávacích programů.

3.  Oznámení uvedené v odstavci 1 je předáno prostřednictvím systému IMI.

4.  V zájmu řádného zohlednění legislativního a správního vývoje v členských státech a pod podmínkou, že právní a správní předpisy oznámené podle odstavce 1 tohoto článku jsou v souladu s podmínkami stanovenými v této kapitole, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 57c za účelem změny přílohy V bodů 5.1.1 až 5.1.4, 5.2.2, 5.3.2, 5.3.3, 5.4.2, 5.5.2, 5.6.2 a 5.7.1, pokud jde o aktualizaci označení přijatých členskými státy pro doklady o dosažené kvalifikaci a případně subjektu, který vydává doklady o dosažené kvalifikaci, osvědčení, jež je provází, a odpovídajícího profesního označení.

5.  Pokud právní a správní ustanovení oznámená podle odstavce 1 nejsou v souladu s podmínkami stanovenými v této kapitole, přijme Komise prováděcí akt, kterým zamítne požadované změny přílohy V bodů 5.1.1 až 5.1.4, 5.2.2, 5.3.2, 5.3.3, 5.4.2, 5.5.2, 5.6.2 nebo 5.7.1.

▼B

Článek 22

Společná ustanovení o odborné přípravě

Pokud jde o odbornou přípravu uvedenou v článcích 24, 25, 28, 31, 34, 35, 38, 40, 44 a 46:

a) členské státy mohou povolit rozvolněnou odbornou přípravu za podmínek stanovených příslušnými orgány; tyto orgány zajistí, aby celková délka, úroveň a kvalita takové odborné přípravy nebyla nižší než v případě řádné odborné přípravy;

▼M9

b) členské státy v souladu se svými specifickými postupy zajistí prostřednictvím podpory nepřetržitého profesního rozvoje, aby odborníci, jejichž odborná kvalifikace je uvedena v kapitole III této hlavy, mohli své znalosti, schopnosti a dovednosti průběžně doplňovat v zájmu zachování bezpečného a účinného výkonu jejich povolání a udržení kroku s vývojem v dané oblasti.

▼M9

Členské státy sdělí Komisi opatření přijatá podle prvního odstavce písm. b) do 18. ledna 2016.

▼B

Článek 23

Nabytá práva

1.  Aniž jsou dotčena specifická nabytá práva dotyčných profesí, v případech, kdy doklady o dosažené kvalifikaci lékaře, které umožňují přístup k odborným činnostem lékaře se základní odbornou přípravou a  ►C3  specializovaného lékaře ◄ , zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, zubního lékaře, ►C3  specializovaného zubního lékaře ◄ , veterinárního lékaře, porodní asistentky a farmaceuta, jichž jsou státní příslušníci členských států držiteli, nevyhovují všem požadavkům na odbornou přípravu podle článků 24, 25, 31, 34, 35, 38, 40 a 44, uzná každý členský stát jako dostatečný důkaz doklady o dosažené kvalifikaci, které byly vydány těmito členskými státy, dokládají-li úspěšné ukončení odborné přípravy zahájené před referenčními dny stanovenými v příloze V bodech 5.1.1, 5.1.2, 5.2.2, 5.3.2, 5.3.3, 5.4.2, 5.5.2 a 5.6.2, a které doplňuje potvrzení osvědčující, že tito státní příslušníci skutečně a v souladu se zákonem vykonávali dotyčné činnosti po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání potvrzení.

2.  Stejná ustanovení se použijí na doklady o dosažené kvalifikaci, které umožňují přístup k odborným činnostem lékaře se základní odbornou přípravou a  ►C3  specializovaného lékaře ◄ , zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, zubního lékaře, ►C3  specializovaného zubního lékaře ◄ , veterinárního lékaře, porodní asistentky a farmaceuta, získané na území bývalé Německé demokratické republiky, které nesplňují všechny minimální požadavky na odbornou přípravu podle článků 24, 25, 31, 34, 35, 38, 40 a 44, pokud takovýto doklad potvrzuje úspěšné ukončení odborné přípravy zahájené před:

a) 3. říjnem 1990 pro lékaře se základní odbornou přípravou, zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědné za všeobecnou péči, zubní lékaře se základní odbornou přípravou, ►C3  specializované zubní lékaře ◄ , veterinární lékaře, porodní asistentky a farmaceuty a

b) 3. dubnem 1992 pro ►C3  specializované lékaře ◄ .

Doklad o dosažené kvalifikaci podle prvního pododstavce opravňuje držitele vykonávat odborné činnosti na celém území Německa za stejných podmínek jako doklady o dosažené kvalifikaci vydané příslušnými německými orgány a uvedené v příloze V bodech 5.1.1, 5.1.2, 5.2.2, 5.3.2, 5.3.3, 5.4.2, 5.5.2 a 5.6.2.

3.  Aniž je dotčen čl. 37 odst. 1, každý členský stát uznává doklady o dosažené kvalifikaci, které umožňují přístup k odborným činnostem lékaře se základní odbornou přípravou a ►C3  specializovaného lékaře ◄ , zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, veterinárního lékaře, porodní asistentky, farmaceuta a architekta, jejichž držiteli jsou státní příslušníci členských států a které byly vydány v bývalém Československu nebo jejichž odborná příprava byla zahájena pro Českou republiku a Slovensko před 1. lednem 1993, pokud orgány některého z těchto dvou států potvrdí, že tyto doklady o dosažené kvalifikaci mají na jejich území stejnou platnost jako doklady o dosaženém vzdělání, které vydávají, a co se týče architektů, jako doklady o dosažené kvalifikaci uvedené pro tyto členské státy v příloze VI bodu 6, pokud jde o přístup k odborným činnostem lékaře se základní odbornou přípravou, ►C3  specializovaného lékaře ◄ , zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, veterinárního lékaře, porodní asistentky, farmaceuta s ohledem na činnosti podle čl. 45 odst. 2 a architekta s ohledem na činnosti podle článku 48, jakož i výkon těchto odborných činností.

Toto osvědčení musí být doplněno potvrzením vydaným stejnými orgány osvědčujícím, že tyto osoby skutečně a v souladu se zákonem vykonávaly dotyčné činnosti na jejich území po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání potvrzení.

4.  Každý členský stát uznává doklady o dosažené kvalifikaci, které umožňují přístup k odborným činnostem lékaře se základní odbornou přípravou a ►C3  specializovaného lékaře ◄ , zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, zubního lékaře, ►C3  specializovaného zubního lékaře ◄ , veterinárního lékaře, porodní asistentky, farmaceuta a architekta, jejichž držiteli jsou příslušníci členských států a které byly vydány v bývalém Sovětském svazu nebo jejichž odborná příprava byla zahájena:

a) pro Estonsko před 20. srpnem 1991,

b) pro Lotyšsko před 21. srpnem 1991,

c) pro Litvu před 11. březnem 1990,

pokud orgány některého z těchto tří výše uvedených členských států osvědčí, že tyto doklady mají na jejich území stejnou platnost jako doklady, které vydávají, a co se týče architektů, jako doklady o dosaženém vzdělání uvedené pro tyto členské státy v příloze VI bodu 6.1, pokud jde o přístup k odborným činnostem lékaře se základní odbornou přípravou a ►C3  specializovaného lékaře ◄ , zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, zubního lékaře, ►C3  specializovaného zubního lékaře ◄ , veterinárního lékaře, porodní asistentky, farmaceuta s ohledem na činnosti podle čl. 45 odst. 2 a architekta s ohledem na činnosti podle článku 48, jakož i výkon těchto odborných činností.

Toto osvědčení musí být doplněno potvrzením vydaným stejnými orgány osvědčujícím, že tyto osoby skutečně a v souladu se zákonem vykonávaly dotyčné činnosti na jejich území po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání potvrzení.

Pokud jde o doklady o dosažené kvalifikaci veterinárního lékaře vydané v bývalém Sovětském svazu nebo jejichž odborná příprava byla zahájena pro Estonsko před 20. srpnem 1991, musí být osvědčení uvedené v předchozím pododstavci doplněno potvrzením vydaným estonskými orgány osvědčujícím, že tyto osoby skutečně a v souladu se zákonem vykonávaly dotyčné činnosti na jejich území po dobu nejméně pěti po sobě následujících let v průběhu sedmi let předcházejících dni vydání potvrzení.

▼A1

5.  Aniž je dotčen článek 43b, každý členský stát uznává doklady o dosažené kvalifikaci, které umožňují přístup k odborným činnostem lékaře se základní odbornou přípravou a lékaře se specialiovanou působností, zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, zubního lékaře, zubního lékaře se specialiovanou působností, veterinárního lékaře, porodní asistentky, farmaceuta a architekta, jejichž držiteli jsou státní příslušníci členských států a které byly vydány v bývalé Jugoslávii nebo jejichž odborná příprava byla zahájena:

a) pro Slovinsko před 25. červnem 1991 a

b) pro Chorvatsko před 8. říjnem 1991,

pokud orgány uvedených členských států osvědčí, že tyto doklady mají na jejich území stejnou platnost jako doklady, které vydávají, a co se týče architektů, jako doklady o dosaženém vzdělání uvedené pro tyto členské státy v bodě 6.1 přílohy VI, pokud jde o přístup k odborným činnostem lékaře se základní odbornou přípravou a lékaře se specialiovanou působností, zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, zubního lékaře, zubního lékaře se specialiovanou působností, veterinárního lékaře, porodní asistentky, farmaceuta s ohledem na činnosti podle čl. 45 odst. 2 a architekta s ohledem na činnosti podle článku 48, jakož i výkon těchto činností.

Toto osvědčení musí být doplněno potvrzením vydaným stejnými orgány osvědčujícím, že tyto osoby skutečně a v souladu se zákonem vykonávaly dotyčné činnosti na jejich území po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání potvrzení.

▼B

6.  Státním příslušníkům členských států, jejichž doklady o dosažené kvalifikaci lékaře, zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, zubního lékaře, veterinárního lékaře, porodní asistentky a farmaceuta neodpovídají označením uvedeným pro tento členský stát v příloze V bodech 5.1.1, 5.1.2, 5.1.3, 5.1.4, 5.2.2, 5.3.2, 5.3.3, 5.4.2, 5.5.2 a 5.6.2, uznává každý členský stát jako dostatečný důkaz doklady o dosažené kvalifikaci, které byly vydány těmito členskými státy a které jsou doplněny osvědčením vydaným příslušnými orgány nebo subjekty.

Osvědčení uvedené v prvním pododstavci potvrzuje, že tyto doklady o dosažené kvalifikaci dokládají úspěšné ukončení odborné přípravy v souladu s články 24, 25, 28, 31, 34, 35, 38, 40 a 44 a jsou členským státem, který je vydává, považovány za rovnocenné kvalifikacím, jejichž označení je uvedeno v příloze V bodech 5.1.1., 5.1.2, 5.1.3, 5.1.4, 5.2.2, 5.3.2, 5.3.3, 5.4.2, 5.5.2 a 5.6.2.

▼M1

Článek 23a

Zvláštní okolnosti

1.  Odchylně od ustanovení této směrnice může Bulharsko držitelům kvalifikace „фелдшер“ (feldsher) udělené v Bulharsku před 31. prosincem 1999, kteří tuto profesi ke dni 1. ledna 2000 vykonávali v rámci bulharského systému sociálního zabezpečení, povolit pokračovat v jejím výkonu, i když část jejich činnosti spadá do oblasti působnosti této směrnice týkající se lékařů, zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za výkon všeobecné péče.

2.  Držitelé bulharské kvalifikace „фелдшер“ (feldsher) uvedené v odstavci 1 nejsou oprávněni k uznání odborné kvalifikace podle této směrnice v jiném členském státě jako lékaři či zdravotní sestry a ošetřovatelé odpovědní za výkon všeobecné péče podle této směrnice.

▼B



Oddíl 2

Lékaři

Článek 24

Základní lékařská odborná příprava

1.  Přijetí na základní lékařskou odbornou přípravu je podmíněno získáním diplomu nebo osvědčení, které opravňuje k dotyčnému studiu na vysokých školách.

▼M9

2.  Celková doba základní lékařské odborné přípravy zahrnuje nejméně pět let studia, což lze vyjádřit rovněž v odpovídajících kreditech ECTS, a spočívá v nejméně 5 500 hodinách teoretické a praktické výuky na vysoké škole nebo pod dohledem vysoké školy.

Pro příslušníky povolání, kteří zahájili studium před 1. lednem 1972, může odborná příprava uvedená v prvním pododstavci zahrnovat šestiměsíční praktickou výuku na vysokoškolské úrovni vykonanou pod dohledem příslušných orgánů v rámci řádné odborné přípravy.

▼B

3.  Základní lékařská odborná příprava zaručí, že dotyčná osoba získala tyto znalosti a dovednosti:

a) přiměřené znalosti ve vědách, na kterých je lékařství založeno, a řádné pochopení vědeckých metod včetně zásad měření biologických funkcí, hodnocení vědecky prokázaných skutečností a analýzy údajů;

b) přiměřené znalosti anatomie, fyziologie a chování jedinců zdravých a nemocných a vztahů mezi zdravotním stavem člověka a jeho fyzickým a sociálním prostředím;

c) přiměřené znalosti klinických oborů a klinické praxe, které poskytují komplexní přehled o duševních a tělesných nemocech, dále znalost lékařství a jeho preventivní, diagnostické a terapeutické stránky a znalosti o reprodukci;

d) přiměřené klinické zkušenosti získané pod vhodným dohledem v nemocnicích.

Článek 25

Specializovaná lékařská odborná příprava

▼M9

1.  Přijetí na specializovanou lékařskou odbornou přípravu je podmíněno dokončením a potvrzením základní lékařské odborné přípravy uvedené v čl. 24 odst. 2, v jejímž průběhu získal uchazeč o odborné vzdělání náležité základní lékařské znalosti.

▼B

2.  Specializovaná lékařská odborná příprava zahrnuje teoretickou a praktickou výuku na vysoké škole nebo ve fakultní nemocnici nebo případně v zařízení zdravotní péče schváleném k tomuto účelu příslušnými orgány nebo subjekty.

Členské státy zajistí, aby minimální délka oborů specializované odborné přípravy uvedených v příloze V bodu 5.1.3 nebyla kratší než délka stanovená v uvedeném bodu. Odborná příprava se uskutečňuje pod kontrolou příslušných orgánů nebo subjektů. Zahrnuje osobní účast lékaře — uchazeče o odborné vzdělání na činnosti a povinnostech dotyčných zařízení.

3.  Odborná příprava probíhá jako řádné studium ve specifických zařízeních schválených příslušnými orgány. Zahrnuje účast na veškerých lékařských činnostech v oboru, ve kterém příprava probíhá, včetně pohotovostní služby, a to tak, že uchazeč o odborné vzdělání věnuje veškerou svou odbornou činnost praktické a teoretické výuce během celého pracovního týdne a během celého roku v souladu s postupy stanovenými příslušnými orgány. V souladu s tím jsou tato místa přiměřeně odměňována.

▼M9

3a.  Členské státy mohou ve vnitrostátních právních předpisech stanovit osvobození od částí specializované lékařské odborné přípravy uvedené na seznamu přílohy V bodu 5.1.3, přičemž bude toto osvobození stanoveno případ od případu, pokud byla tato část již úspěšně ukončena během absolvování jiné specializované odborné přípravy uvedené na seznamu přílohy V bodu 5.1.3, za níž odborný pracovník již získal odbornou kvalifikaci v jednom z členských států. Členské státy zajistí, že poskytnuté osvobození nepřesáhne polovinu minimální délky dotčené specializované lékařské odborné přípravy.

Každý členský stát oznámí Komisi a ostatním členským státům dotyčné vnitrostátní předpisy pro každé částečné osvobození.

▼B

4.  Členské státy podmíní vydání ►C3  dokladu o dosažené kvalifikaci ve specializačním oboru lékařství ◄ získáním dokladu o dosažené kvalifikaci v oblasti základní lékařské odborné přípravy uvedeného v příloze V bodu 5.1.1.

▼M9

5.  Komisi se svěřuje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 57c, pokud jde o úpravu minimálních délek odborné přípravy uvedených v příloze V bodě 5.1.3 za účelem jejich přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku.

▼B

Článek 26

Druhy specializované lékařské odborné přípravy

Doklady o dosažené kvalifikaci ►C3  specializovaného lékaře ◄ podle článku 21 vydané příslušnými orgány nebo subjekty uvedenými v příloze V bodu 5.1.2 odpovídají pro dotyčnou specializovanou odbornou přípravu označením používaným v různých členských státech a uvedeným v příloze V bodu 5.1.3.

▼M9

Za účelem zohlednění změn ve vnitrostátních právních předpisech a s cílem aktualizovat tuto směrnici je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 57c, pokud jde o zařazení nových lékařských specializačních oborů, jež jsou zastoupeny nejméně ve dvou pětinách členských států, do přílohy V bodu 5.1.3.

▼B

Článek 27

Specifická nabytá práva odborných lékařů

1.  Hostitelský stát může požadovat od ►C3  specializovaných lékařů ◄ , jejichž rozvolněná specializovaná odborná příprava se řídila právními a správními předpisy platnými ke dni 20. června 1975 a kteří zahájili specializovanou odbornou přípravu nejpozději 31. prosince 1983, doplnění jejich dokladů o dosažené kvalifikace potvrzením osvědčujícím, že skutečně a v souladu se zákonem vykonávali dotyčné činnosti po dobu nejméně tří po sobě následujících let během pěti let předcházejících vydání potvrzení.

2.  Každý členský stát uznává doklady o kvalifikaci ►C3  specializovaných lékařů ◄ vydané ve Španělsku lékařům, kteří dokončili specializovanou odbornou přípravu před 1. lednem 1995, i když tato odborná příprava nesplňuje minimální požadavky na odbornou přípravu podle článku 25, pokud je tato kvalifikace doplněna potvrzením vydaným příslušnými španělskými orgány a osvědčujícím, že dotyčná osoba složila zvláštní zkoušku způsobilosti v rámci výjimečných opatření týkajících se uznávání stanovených v královském dekretu 1497/99, za účelem zjištění, zda dotyčná osoba má úroveň znalostí a dovedností srovnatelnou s úrovní lékařů, kteří jsou držiteli dokladu o kvalifikaci ►C3  specializovaného lékaře ◄ uvedeného pro Španělsko v příloze V bodech 5.1.2 a 5.1.3.

▼M9

2a.  Členské státy uznávají kvalifikaci specializovaných lékařů získanou v Itálii a uvedenou na seznamu přílohy V bodech 5.1.2 a 5.1.3 u těch lékařů, kteří započali svou odbornou přípravu v období mezi 31. prosincem 1983 a 1. lednem 1991, ačkoli daná příprava neodpovídá všem požadavkům na odbornou přípravu stanoveným v článku 25, pokud je tato kvalifikace doplněna potvrzením vydaným příslušnými italskými orgány a osvědčujícím, že dotyčný lékař v Itálii skutečně v souladu se zákony vykonával činnost specializovaného lékaře v tomtéž specializovaném oboru po dobu nejméně sedmi po sobě následujících let v průběhu deseti let předcházejících dni vydání tohoto osvědčení.

▼B

3.  Každý členský stát, který zrušil právní a správní předpisy týkající se vydávání dokladů o dosažené kvalifikaci ►C3  specializovaného lékaře ◄ uvedené v příloze V bodech 5.1.2 a 5.1.3 a který přijal opatření týkající se nabytých práv ve prospěch vlastních státních příslušníků, přiznává státním příslušníkům ostatních členských států právo využívat tato opatření, pokud jejich doklady o dosažené kvalifikaci byly vydány přede dnem, od kterého hostitelský členský stát přestal vydávat takové ►C3  doklady o dosažené kvalifikaci v dotyčných specializačních oborech. ◄

Dny, od kterých dotyčné členské státy zrušily tyto předpisy, jsou uvedeny v příloze V bodu 5.1.3.

Článek 28

Zvláštní odborná příprava ve všeobecném lékařství

▼M9

1.  Přijetí na zvláštní odbornou přípravu ve všeobecném lékařství je podmíněno dokončením a potvrzením základní lékařské odborné přípravy uvedené v čl. 24 odst. 2, v jejímž průběhu získal uchazeč o odborné vzdělání náležité základní lékařské znalosti.

▼B

2.  Zvláštní odborná příprava ve všeobecném lékařství, která vede k vydání dokladu o dosažené kvalifikaci vydanému před 1. lednem 2006, představuje nejméně dvouleté řádné studium. V případě dokladů o dosažené kvalifikaci vydaných po tomto dni představuje nejméně tříleté řádné studium.

Pokud program odborné přípravy uvedený v článku 24 zahrnuje praktickou výuku zajištěnou schválenou nemocnicí s vhodným vybavením a odděleními všeobecného lékařství nebo v rámci schválené všeobecné lékařské praxe nebo ve schváleném zdravotním středisku, ve kterém lékaři poskytují primární lékařskou péči, lze dobu této praktické výuky v délce maximálně jednoho roku zahrnout do doby stanovené v prvním pododstavci pro ►C3  potvrzení o odborné přípravě vydaná od 1. ledna 2006. ◄

Možnosti stanovené v druhém pododstavci mohou využít pouze členské státy, ve kterých zvláštní odborná příprava ve všeobecném lékařství trvala k 1. lednu 2001 dva roky.

3.  Zvláštní odborná příprava ve všeobecném lékařství představuje řádné studium vykonávané pod kontrolou příslušných orgánů nebo subjektů. Má spíše praktickou než teoretickou povahu.

Praktická výuka je zajištěna jednak nejméně po dobu šesti měsíců ve schválené nemocnici s vhodným vybavením a odděleními, a jednak nejméně po dobu šesti měsíců v rámci schválené všeobecné lékařské praxe nebo ve schváleném zdravotním středisku, ve kterém lékaři poskytují primární lékařskou péči.

Praktická výuka probíhá ve spolupráci s dalšími zdravotnickými zařízeními nebo strukturami, které se zabývají všeobecným lékařstvím. Aniž jsou tím však dotčeny minimální délky výuky stanovené v druhém pododstavci, může být praktická výuka v dalších zdravotnických zařízeních nebo strukturách zabývajících se všeobecným lékařstvím poskytována nejvýše po dobu šesti měsíců.

Výuka vyžaduje osobní účast uchazeče o odborné vzdělání na činnosti a povinnostech osob, s nimiž pracuje.

4.  Členské státy podmíní vydání dokladu o dosažené kvalifikaci ve všeobecném lékařství získáním dokladu o dosažené kvalifikaci na základě základní lékařské odborné přípravy uvedeného v příloze V bodu 5.1.1.

5.  Členské státy mohou vydat doklady o dosažené kvalifikaci uvedené v příloze V bodu 5.1.4 lékaři, který nesplnil odbornou přípravu uvedenou v tomto článku, ale který absolvoval jinou další odbornou přípravu doloženou dokladem o dosažené kvalifikaci vydaným příslušnými orgány členského státu. Členské státy však mohou vydat takovýto doklad o dosažené kvalifikaci, pouze dokládá-li znalosti na úrovni kvalitativně rovnocenné úrovni znalostí dosažených odbornou přípravou stanovenou v tomto článku.

Členské státy určí mimo jiné rozsah další odborné přípravy, kterou uchazeč splnil, a rozsah jeho odborné praxe, které mohou nahradit odbornou přípravu stanovenou v tomto článku.

Členské státy však mohou vydat doklad o dosažené kvalifikaci uvedený v příloze V bodu 5.1.4, pouze získal-li uchazeč nejméně šestiměsíční zkušenost ve všeobecném lékařství v rámci všeobecné lékařské praxe nebo ve středisku, v němž lékaři poskytují primární lékařskou péči, podle odstavce 3.

Článek 29

Výkon činností všeobecného lékaře

Každý členský stát podmíní, s výhradou ustanovení o nabytých právech, výkon činností všeobecného lékaře v rámci svého vnitrostátního systému sociálního zabezpečení získáním dokladu o dosažené kvalifikaci uvedeného v příloze V bodu 5.1.4.

Členské státy mohou od této podmínky osvobodit osoby, které se právě účastní zvláštní odborné přípravy ve všeobecném lékařství.

Článek 30

Specifická nabytá práva všeobecných lékařů

1.  Každý členský stát určí nabytá práva. Za nabyté právo musí nicméně považovat právo vykonávat činnosti všeobecného lékaře v rámci svého vnitrostátního systému sociálního zabezpečení bez dokladu o dosažené kvalifikaci uvedeného v příloze V bodu 5.1.4 všech lékařů, kteří mají toto právo k referenčnímu dni uvedenému ve zmíněném bodu na základě ustanovení použitelných pro povolání lékaře a týkajících se přístupu k odborným činnostem lékaře se základní odbornou přípravou a kteří jsou s využitím článků 21 nebo 23 k tomuto dni usazeni na území daného státu.

Příslušné orgány každého členského státu na požádání vydají lékařům, kterým náleží nabytá práva podle prvního pododstavce, osvědčení potvrzující právo vykonávat činnosti všeobecného lékaře v rámci vnitrostátního systému sociálního zabezpečení bez dokladu o dosažené kvalifikaci uvedeného v příloze V bodu 5.1.4.

2.  Každý členský stát uznává osvědčení uvedená v odst. 1 druhém pododstavci vydávaná státním příslušníkům členských států jinými členskými státy a přiznává jim na svém území stejné účinky jako dokladům o dosažené kvalifikaci, které sám vydává a které umožňují výkon činností všeobecného lékaře v rámci jeho vnitrostátního systému sociálního zabezpečení.



Oddíl 3

Zdravotní sestry a ošetřovatelé odpovědní za všeobecnou péči

Článek 31

Odborná příprava zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči

▼M9

1.  Přijetí na odbornou přípravu zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči je podmíněno buď:

a) ukončením všeobecného školního vzdělání v trvání 12 let potvrzeného diplomem, osvědčením nebo jiným dokladem vydaným příslušnými orgány nebo subjekty členského státu nebo osvědčením o složení přijímací zkoušky na rovnocenné úrovni, jež umožňuje přístup ke studiu na vysoké škole nebo v zařízeních vyššího vzdělávání na úrovni uznané za rovnocennou, nebo

b) ukončením všeobecného školního vzdělání v trvání alespoň 10 let potvrzeného diplomem, osvědčením nebo jiným dokladem vydaným příslušnými orgány nebo subjekty členského státu nebo osvědčením o složení přijímací zkoušky na rovnocenné úrovni, jež umožňuje přístup ke studiu ve škole nebo programu pro odborné vzdělávání zdravotních sester a ošetřovatelů.

▼B

2.  Odborná příprava zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči představuje řádné studium a zahrnuje přinejmenším předměty studijního programu uvedeného v příloze V bodu 5.2.1.

▼M9

Komisi se svěřuje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 57c, pokud jde o úpravy seznamu uvedeného v příloze V bodě 5.2.1 za účelem jeho přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku.

Úpravy uvedené v druhém pododstavci nesmí mít za důsledek změnu stávajících základních legislativních zásad členských států týkajících se struktury povolání, pokud jde o odbornou přípravu a podmínky pro přístup fyzických osob. Tyto úpravy musí respektovat odpovědnost členských států za organizaci svých vzdělávacích systémů dle čl. 165 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

▼B

3.   ►M9  Odborná příprava zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči zahrnuje celkem nejméně tři roky studia, což lze vyjádřit rovněž v odpovídajících kreditech ECTS, a čítá nejméně 4 600 hodin teoretického a klinického výcviku, přičemž délka teoretického výcviku představuje alespoň jednu třetinu a délka klinického výcviku alespoň jednu polovinu minimální délky odborné přípravy. Členské státy mohou poskytnout částečnou výjimku odborníkům, kteří absolvovali část výuky formou jiného výcviku, který má alespoň rovnocennou úroveň. ◄

Členské státy zajišťují, aby instituce pro vzdělávání zdravotních sester a ošetřovatelů odpovídaly za koordinaci teorie a praxe během celého studijního programu.

▼M9

4.  Teoretická výuka je součástí vzdělávání zdravotních sester a ošetřovatelů, ve které uchazeč o odborné vzdělání získává odborné znalosti, schopnosti a dovednosti požadované podle odstavců 6 a 7. Výuka je zajištěna učiteli ošetřovatelství a jinými kvalifikovanými osobami na vysoké škole, ve vyšším vzdělávacím zařízení s uznanou vysokoškolskou úrovní nebo na školách či v programech pro odborné vzdělávání zdravotních sester a ošetřovatelů.

5.  Klinická výuka je součástí vzdělávání zdravotních sester a ošetřovatelů, ve které se uchazeč o odborné vzdělání učí jako součást týmu a v přímém kontaktu se zdravými nebo nemocnými jednotlivci nebo skupinou organizovat, poskytovat a vyhodnocovat požadovanou komplexní ošetřovatelskou péči na základě znalostí, schopností a dovedností, které získal. Uchazeč o vzdělání se učí nejen jak pracovat v týmu, ale také jak tým vést a organizovat celkovou zdravotní péči, včetně zdravotnické výchovy pro jednotlivce a malé skupiny v rámci zdravotnických zařízení nebo ve skupině.

▼B

Tato výuka se uskutečňuje v nemocnicích a jiných zdravotnických zařízeních a ve skupině pod odpovědností učitelů ošetřovatelství ve spolupráci s jinými kvalifikovanými zdravotními sestrami a ošetřovateli a s jejich pomocí. Na výuce se může podílet i jiný kvalifikovaný personál.

Uchazeči o odborné vzdělání se podílejí na činnostech dotyčného oddělení, pokud tyto činnosti přispívají k jejich odborné přípravě tak, že jim umožňují získat informace o úkolech ošetřovatelské péče.

▼M9

6.  Odborná příprava zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči zaručí, že dotyčná osoba získala tyto znalosti a dovednosti:

a) komplexní znalosti z věd, o které se opírá všeobecné ošetřovatelství, včetně dostatečného pochopení anatomie, fyziologie a chování zdravých a nemocných osob, ale i poznatky o vztahu mezi zdravotním stavem a fyzickým i sociálním prostředím člověka;

b) znalosti o povaze a etice tohoto povolání a o obecných zásadách zdraví a ošetřovatelství;

c) přiměřené klinické zkušenosti; tyto zkušenosti, které by měly být zvoleny s ohledem na svou studijní hodnotu, by měly být získány pod dohledem kvalifikovaného ošetřovatelského personálu a v místech, kde počet kvalifikovaných pracovníků a vybavení vyhovuje z hlediska ošetřovatelské péče o pacienty;

d) schopnost účastnit se praktického výcviku zdravotnického personálu a získávat zkušenosti z práce s tímto personálem;

e) zkušenosti z práce s příslušníky jiných profesí ve zdravotnictví.

▼M9

7.  Dosažená kvalifikace zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči dokládá, že daný odborný pracovník je schopen uplatnit alespoň níže uvedené schopnosti bez ohledu na to, zda výuka proběhla na vysoké škole, ve vyšším vzdělávacím zařízení s uznanou vysokoškolskou úrovní nebo na školách či v rámci programů pro odborné vzdělávání zdravotních sester a ošetřovatelů:

a) schopnost samostatně stanovit potřebnou ošetřovatelskou péči za využití současných teoretických a klinických poznatků a plánovat, organizovat a poskytovat ošetřovatelskou péči při léčbě pacientů na základě znalostí a dovedností získaných v souladu s odst. 6 písm. a), b) a c) v zájmu zlepšení odborné praxe;

b) schopnost účinně spolupracovat s dalšími osobami ve zdravotnictví, včetně účasti na praktické odborné přípravě zdravotnických pracovníků, na základě znalostí a dovedností získaných v souladu s odst. 6 písm. d) a e);

c) schopnost motivovat jednotlivce, rodiny a skupiny k přijetí zdravého životního stylu a k péči o sebe na základě znalostí a dovedností získaných v souladu s odst. 6 písm. a) a b);

d) schopnost samostatně zahájit okamžitá opatření na záchranu života a provádět opatření v případě krizí či katastrof;

e) schopnost samostatně radit, dávat pokyny a poskytovat podporu osobám, které potřebují péči, a jejich blízkým;

f) schopnost samostatně zajistit kvalitu ošetřovatelské péče a její hodnocení;

g) schopnost komplexně odborně komunikovat a spolupracovat s příslušníky jiných profesí ve zdravotnictví;

h) schopnost analyzovat kvalitu péče s cílem zlepšit vlastní odbornou praxi jako zdravotní sestry či ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči.

▼B

Článek 32

Výkon odborných činností zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči

Pro účely této směrnice se činností zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči rozumějí činnosti vykonávané na odborném základě a uvedené v příloze V bodu 5.2.2.

Článek 33

Specifická nabytá práva zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči

1.  Vztahují-li se všeobecné předpisy o nabytých právech na zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědné za všeobecnou péči, musí činnosti podle článku 23 zahrnovat plnou odpovědnost za plánování, organizování a provádění ošetřovatelské péče poskytované pacientovi.

▼M9 —————

▼M9

3.  Členské státy uznávají doklady o dosažené kvalifikaci, které:

a) byly vydané v Polsku zdravotním sestrám a ošetřovatelům, jejichž odborná příprava skončila před 1. květnem 2004 a nesplňuje minimální požadavky na odbornou přípravu podle článku 31, a

b) jsou doložené diplomem „bakalář“, které byly získány na základě speciálního programu pro kariérní postup podle:

i) článku 11 zákona ze dne 20. dubna 2004 o změně zákona o povolání zdravotní sestry, ošetřovatele a porodní asistentky a některých jiných právních předpisů (Úřední věstník Polské republiky, ročník 2004, č. 92, pol. 885 a ročník 2007, č. 176, pol. 1237) a nařízení ministra zdravotnictví ze dne 11. května 2004 o podmínkách vzdělávání zdravotních sester, ošetřovatelů a porodních asistentek, kteří jsou držiteli dokladu o ukončeném středoškolském vzdělání (maturita – matura) a absolvovali střední zdravotnickou školu a další zdravotní odbornou přípravu pro povolání zdravotní sestry, ošetřovatele a porodní asistentky (Úřední věstník Polské republiky, ročník 2004, č. 110, pol. 1170 a ročník 2010, č. 65, pol. 420), nebo

ii) čl. 52.3 odst. 2 zákona ze dne 15. července 2011 o povolání zdravotní sestry, ošetřovatele a porodní asistentky (Úřední věstník Polské republiky, ročník 2011, č. 174, pol. 1039) a nařízení ministra zdravotnictví ze dne 14. června 2012, kterým se stanoví podrobné podmínky pro poskytování vyššího vzdělávání zdravotním sestrám, ošetřovatelům a porodním asistentkám, kteří jsou držiteli dokladu o ukončeném středoškolském vzdělání (maturita – matura) a absolvovali střední zdravotnickou školu nebo další zdravotní odbornou přípravu pro povolání zdravotní sestry, ošetřovatele a porodní asistentky (Úřední věstník Polské republiky, ročník 2012, pol. 770),

za účelem ověření, zda dotyčná zdravotní sestra nebo ošetřovatel mají úroveň znalostí a dovedností srovnatelnou se zdravotními sestrami a ošetřovateli, kteří jsou držiteli kvalifikací uvedených pro Polsko v příloze V bodě 5.2.2.

▼M1

Článek 33a

▼M9

V případě rumunských dokladů o kvalifikaci zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči se uplatňují pouze tato ustanovení o nabytých právech:

V případě státních příslušníků členských států, kteří v Rumunsku obdrželi odbornou přípravu jako zdravotní sestry a ošetřovatelé odpovědní za všeobecnou péči a jejichž vzdělání nesplňuje minimální požadavky na odbornou přípravu stanovené v článku 31, členské státy uznávají jako dostatečný důkaz doklad o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, je-li doplněn potvrzením osvědčujícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem činnosti zdravotní sestry či ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči v Rumunsku po dobu nejméně tří po sobě jdoucích let v průběhu pěti let před datem vydání potvrzení:

a) Certificat de competențe profesionale de asistent medical generalist s postsekundárním vzděláním získaným na škole typu „școală postliceală“ jako potvrzení o tom, že odborná příprava byla zahájena před 1. lednem 2007;

b) „Diplomă de absolvire de asistent medical generalist“ s krátkodobým vyšším vzděláváním jako potvrzení, že odborná příprava byla zahájena před 1. říjnem 2003;

c) „Diplomă de licență de asistent medical generalist“ s dlouhodobým vyšším vzděláváním jako potvrzení, že odborná příprava byla zahájena před 1. říjnem 2003.

▼B



Oddíl 4

Zubní lékaři

Článek 34

►C3  Základní odborná příprava ◄ v oboru zubního lékařství

1.  Přijetí na ►C3  základní odbornou přípravu ◄ v oboru zubního lékařství předpokládá získání diplomu nebo osvědčení, které opravňuje k dotyčnému studiu na vysokých školách a vyšších vzdělávacích zařízeních s uznanou vysokoškolskou úrovní v členském státě.

▼M9

2.  Celková doba základní odborné přípravy v oboru zubního lékařství zahrnuje nejméně pět let výuky předmětů vyjmenovaných v příloze V bodě 5.3.1, spočívají v nejméně 5 000 hodinách řádné teoretické a praktické výuky, a to na vysoké škole, ve vyšším vzdělávacím zařízení s uznanou vysokoškolskou úrovní nebo pod dohledem vysoké školy, přičemž tuto výuku lze vyjádřit rovněž v odpovídajícím počtu kreditů ECTS.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 57c, pokud jde o úpravy seznamu uvedeného v příloze V bodě 5.3.1 za účelem jeho přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku.

Změny uvedené v druhém pododstavci nesmí mít za důsledek změnu stávajících základních legislativních zásad členských států týkajících se struktury povolání, pokud jde o odbornou přípravu a podmínky pro přístup fyzických osob. Tyto změny musí respektovat odpovědnost členských států za organizaci svých vzdělávacích systémů podle čl. 165 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

▼B

3.   ►C3  Základní odborná příprava ◄ v oboru zubního lékařství zaručí, že dotyčná osoba získala tyto znalosti a dovednosti:

a) přiměřené znalosti z oborů, na nichž je založena činnost zubního lékaře, a řádné pochopení vědeckých metod, zejména zásad měření biologických funkcí, hodnocení vědecky prokázaných skutečností a analýzy údajů;

b) přiměřené znalosti o anatomii, fyziologii a chování zdravých a nemocných jedinců a o vlivu přírodního a sociálního prostřední na zdravotní stav lidí, pokud mají tyto znalosti vztah k zubnímu lékařství;

c) přiměřené znalosti o stavbě a funkci zubů, úst, čelistí a souvisejících tkání, zdravých i nemocných, a o jejich vztahu k obecnému zdravotnímu stavu a fyzické a sociální pohodě pacienta;

d) přiměřené znalosti klinických oborů a metod, které poskytují komplexní přehled o anomáliích, kazech a nemocích zubů, úst, čelistí a souvisejících tkání ►C3  a o preventivním, diagnostickém a terapeutickém zubním lékařství; ◄

e) přiměřené klinické zkušenosti získané pod vhodným dohledem.

Toto vzdělání musí poskytnout dovednosti nezbytné pro veškeré činnosti prevence, diagnostiky a léčby anomálií a nemocí zubů, úst, čelistí a souvisejících tkání.

Článek 35

►C3  Specializovaná odborná příprava ◄ v oboru zubního lékařství

▼M9

1.  Přijetí na specializovanou odbornou přípravu v oboru zubního lékařství je podmíněno dokončením a potvrzením základní lékařské odborné přípravy v oboru zubního lékařství uvedené v článku 34 nebo získáním dokladů uvedených v článcích 23 a 37.

▼B

2.   ►C3  Specializovaná odborná příprava ◄ v oboru zubního lékařství zahrnuje teoretickou a praktickou výuku ve vysokoškolském středisku, v léčebném výukovém nebo výzkumném středisku nebo popřípadě v zařízení zdravotní péče schváleném k tomuto účelu příslušnými orgány nebo subjekty.

▼M9

Jedná se o řádné denní studium po dobu alespoň tří let, na něž dohlíží příslušné orgány nebo subjekty. Zahrnuje osobní účast zubního lékaře uchazeče o odborné vzdělání na činnosti a povinnostech dotyčných zařízení.

▼M9 —————

▼B

3.  Členské státy podmíní vydání dokladu o dosažené kvalifikaci ►C3  specializovaného zubního lékaře ◄ získáním dokladu o  ►C3  základní odborné přípravě ◄ uvedeného v příloze V bodu 5.3.2.

▼M9

4.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 57c, pokud jde o úpravu minimální délky odborné přípravy uvedené v odstavci 2 za účelem přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku.

5.  Za účelem zohlednění změn ve vnitrostátních právních předpisech a s cílem aktualizovat tuto směrnici je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 57c, pokud jde o zařazení nových specializací zubního lékařství, jež jsou zastoupeny nejméně ve dvou pětinách členských států, do přílohy V bodu 5.3.3.

▼B

Článek 36

Výkon odborných činností zubního lékaře

1.  Pro účely této směrnice se odbornými činnostmi zubních lékařů rozumějí činnosti uvedené v odstavci 3 a vykonávané pod profesními označeními uvedenými v příloze V bodu 5.3.2.

2.  Povolání zubního lékaře je založeno na odborné přípravě v oboru zubního lékařství podle článku 34 a představuje zvláštní povolání, které se liší od povolání lékaře a  ►C3  specializovaného lékaře ◄ . Výkon činností zubního lékaře vyžaduje získání dokladu o dosažené kvalifikaci uvedeného v příloze V bodu 5.3.2. Držitelé těchto dokladů o dosažené kvalifikaci se považují za rovné osobám, na něž se uplatňuje článek 23 nebo 37.

3.  Členské státy zajistí, aby zubní lékaři měli právo na přístup k činnostem prevence, diagnózy a léčby anomálií a nemocí zubů, úst, čelistí a souvisejících tkání a k výkonu těchto činností v souladu s předpisy a pravidly profesní etiky k referenčním dnům uvedeným v příloze V bodu 5.3.2.

Článek 37

Specifická nabytá práva zubních lékařů

1.  Za účelem výkonu odborných činností zubních lékařů pod označeními uvedenými v příloze V bodu 5.3.2 uznává každý členský stát doklady o dosažené kvalifikaci lékaře ►M1  vydané v Itálii, Španělsku, Rakousku, České republice, na Slovensku a v Rumunsku ◄ osobám, jejichž lékařská odborná příprava byla zahájena před referenčními dny uvedenými pro dotčený členský stát ve zmíněné příloze, doplněné osvědčením vydaným příslušnými orgány členského státu.

Toto osvědčení musí prokázat splnění dvou podmínek:

a) dotyčné osoby skutečně, v souladu se zákonem a převážně vykonávaly v tomto členském státě činnosti uvedené v článku 36 po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání tohoto osvědčení;

b) tyto osoby jsou oprávněny k výkonu uvedených činností za stejných podmínek jako držitelé dokladů o dosažené kvalifikaci uvedených pro tento členský stát v příloze V bodu 5.3.2.

Osoby, které úspěšně ukončily nejméně tříleté studium osvědčené příslušnými orgány dotyčného členského státu jako rovnocenné odborné přípravě podle článku 34, jsou osvobozeny od tříletého výkonu činností podle druhého pododstavce písm. a).

V případě České republiky a Slovenska se uznávají doklady o dosažené kvalifikaci vydané v bývalém Československu stejně jako české a slovenské doklady o dosažené kvalifikaci a za stejných podmínek uvedených v předchozích pododstavcích.

2.  Každý členský stát uznává doklady o dosažené kvalifikaci lékaře vydané v Itálii osobám, které zahájily vysokoškolskou lékařskou odbornou přípravu po 28. lednu 1980 a nejpozději 31. prosince 1984, doplněné osvědčením vydaným příslušnými italskými orgány.

Toto osvědčení musí prokázat splnění tří podmínek:

a) dotyčné osoby složily příslušnou zkoušku způsobilosti prováděnou příslušnými italskými orgány za účelem zjištění, zda tyto osoby mají úroveň znalostí a dovedností srovnatelnou s osobami, které jsou držiteli dokladů o dosažené kvalifikaci uvedených pro Itálii v příloze V bodu 5.3.2;

b) dotyčné osoby skutečně, v souladu se zákonem a převážně vykonávaly v Itálii činnosti podle článku 36 po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání tohoto osvědčení;

c) dotyčné osoby jsou oprávněny k výkonu činností uvedených v článku 36 za stejných podmínek jako držitelé dokladu o dosažené kvalifikaci uvedených v příloze V bodu 5.3.2 nebo je skutečně, v souladu se zákonem a převážně vykonávají.

Osoby, které úspěšně ukončily nejméně tříleté studium osvědčené příslušnými orgány dotyčného členského státu jako rovnocenné odborné přípravě podle článku 34, jsou osvobozeny od složení zkoušky způsobilosti uvedené v druhém pododstavci písm. a).

Osoby, které zahájily univerzitní studium v oboru lékařství po 31. prosinci 1984, se považují za rovné výše uvedeným osobám za předpokladu, že zmíněné tříleté studium bylo zahájeno před 31. prosincem 1994.

▼M9

3.  Pokud jde o doklady o dosažené kvalifikaci zubních lékařů, členské státy uznávají tyto doklady podle článku 21, pokud žadatelé zahájili svou odbornou přípravu dne 18. ledna 2016 nebo dříve.

4.  Každý členský stát uznává doklady o dosažené kvalifikaci lékaře vydané ve Španělsku osobám, které zahájily vysokoškolskou lékařskou odbornou přípravu po 1. lednu 1986 a nejpozději 31. prosince 1997, doplněné osvědčením vydaným španělskými příslušnými orgány.

Toto osvědčení potvrzuje, že byly splněny tyto podmínky:

a) dotyčný odborník úspěšně dokončil nejméně tři roky studia, které jsou na základě potvrzení španělských příslušných orgánů rovnocenné odborné přípravě uvedené v článku 34;

b) dotyčný odborník skutečně, v souladu se zákonem a převážně vykonával ve Španělsku činnosti podle článku 36 po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání tohoto osvědčení;

c) dotyčný odborník je oprávněn k výkonu činností uvedených v článku 36 za stejných podmínek jako držitelé dokladu o dosažené kvalifikaci uvedených pro Španělsko v příloze V bodu 5.3.2 nebo je skutečně, v souladu se zákonem a převážně vykonává.

▼B



Oddíl 5

Veterinární lékaři

Článek 38

Odborná příprava veterinárních lékařů

▼M9

1.  Délka odborné přípravy v oboru veterinárního lékařství celkem zahrnuje nejméně pět let řádné denní teoretické a praktické výuky předmětů, které jsou vyjmenovány v příloze V bodě 5.4.1, na vysoké škole, ve vyšším vzdělávacím zařízení s uznanou vysokoškolskou úrovní nebo pod dohledem vysoké školy, přičemž tato výuka může být dodatečně vyjádřena rovněž odpovídajícími kredity ECTS.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 57c, pokud jde o úpravy seznamu stanoveného v příloze V bodě 5.4.1 za účelem jeho přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku.

Změny uvedené v druhém pododstavci nesmí mít za důsledek změnu stávajících základních legislativních zásad členských států týkajících se struktury povolání, pokud jde o odbornou přípravu a podmínky pro přístup fyzických osob. Tyto změny musí respektovat odpovědnost členských států za organizaci svých vzdělávacích systémů dle čl. 165 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

▼B

2.  Přijetí na tuto odbornou přípravu předpokládá získání diplomu nebo osvědčení, které opravňuje k dotyčnému studiu na vysokých školách a vyšších vzdělávacích zařízeních s uznanou vysokoškolskou úrovní v členském státě.

▼M9

3.  Odborná příprava veterinárního lékaře zaručí, že dotyčný příslušník povolání získal tyto znalosti a dovednosti:

a) přiměřené znalosti z věd, o které se opírá činnost veterinárního lékaře, a znalosti právních předpisů Unie vztahujících se na tyto činnosti;

b) přiměřené znalosti o anatomii, fyziologii, chování a fyziologických potřebách zvířat, jakož i o obecné schopnosti a dovednosti pro jejich chov, krmení, dobré životní podmínky, reprodukci a hygieně;

c) přiměřené klinické, epidemiologické a analytické dovednosti a schopnosti pro prevenci, diagnostiku a nemocí zvířat jednotlivě i skupinově, včetně anestezie, aseptické chirurgie a bezbolestné smrti, včetně zvláštních znalostí o nemocích přenosných na člověka;

d) přiměřené znalosti, dovednosti a schopnosti pro preventivní medicínu, včetně schopností v oblasti vyšetřování a certifikace;

e) přiměřené znalosti o hygieně a technologii získávání, výroby a uvádění do oběhu živočišných krmiv nebo potravin živočišného původu určených k lidské spotřebě, včetně dovedností a schopností potřebných pro pochopení a vysvětlení osvědčených postupů v tomto ohledu;

f) znalosti, dovednosti a schopnosti potřebné pro odpovědné a rozumné používání veterinárních léčiv k léčbě zvířat a zajištění bezpečnosti potravinového řetězce a ochrany životního prostředí.

▼B

Článek 39

Specifická nabytá práva veterinárních lékařů

Aniž je dotčen čl. 23 odst. 4, s ohledem na státní příslušníky členských států, jejichž doklady o dosažené kvalifikaci veterinárního lékaře byly vydány a jejichž odborná příprava byla zahájena v Estonsku před 1. květnem 2004, uznávají členské státy takové doklady o dosažené kvalifikaci veterinárního lékaře, pokud jsou doplněny potvrzením osvědčujícím, že tyto osoby skutečně a v souladu se zákonem vykonávaly v Estonsku dotyčné činnosti po dobu nejméně pěti po sobě následujících let v průběhu sedmi let předcházejících dni vydání tohoto potvrzení.



Oddíl 6

Porodní asistentky

Článek 40

Odborná příprava porodních asistentek

1.  Odborná příprava porodních asistentek zahrnuje celkem nejméně:

a) řádnou speciální odbornou přípravu pro porodní asistentky zahrnující teoretickou a praktickou výuku po dobu nejméně tří let (směr I) a předměty studijního programu uvedeného v příloze V bodu 5.5.1; nebo

b) řádnou speciální odbornou přípravu pro porodní asistentky, která trvá nejméně 18 měsíců (směr II) a zahrnuje předměty studijního plánu uvedené v příloze V bodu 5.5.1, které nebyly předmětem rovnocenné výuky zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči.

Členské státy zajišťují, aby zařízení pověřená vzděláváním porodních asistentek odpovídala za koordinaci teorie a praxe během celého studijního programu.

▼M9

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 57c, pokud jde o úpravy seznamu stanoveného v příloze V bodě 5.5.1 za účelem jeho přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku.

Změny uvedené ve třetím pododstavci nesmí mít za důsledek změnu stávajících základních legislativních zásad členských států týkajících se struktury povolání, pokud jde o odbornou přípravu a podmínky pro přístup fyzických osob. Tyto změny musí respektovat odpovědnost členských států za organizaci svých vzdělávacích systémů dle čl. 165 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

2.  Přijetí k odborné přípravě pro porodní asistentky je vázán na splnění jedné z těchto podmínek:

a) dokončení nejméně 12 let povinné školní docházky nebo získání osvědčení o složení přijímací zkoušky na rovnocenné úrovni do školy pro vzdělávání porodních asistentek pro směr I;

b) získání dokladu o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou zdravotní péči uvedeného v příloze V bodě 5.2.2 pro směr II.

3.  Odborná příprava porodních asistentek zaručí, že dotyčný příslušník povolání získal tyto znalosti a dovednosti:

a) podrobné znalosti z věd, o které se opírá činnost porodní asistentky, zejména z porodnictví a gynekologie;

b) přiměřené znalosti profesní etiky a právní úpravy týkající se výkonu povolání;

c) přiměřené znalosti z všeobecného lékařství (biologické funkce, anatomie a fyziologie), znalosti z farmakologie v oblasti porodnictví a znalosti o novorozencích a rovněž znalosti o vztahu mezi zdravotním stavem a fyzickým a sociálním prostředím člověka a znalosti o jeho chování;

d) přiměřené klinické zkušenosti nabyté ve schválených institucích, díky nimž může porodní asistentka nezávisle a na vlastní zodpovědnost v nezbytném rozsahu, s vyloučením patologických situací, řídit předporodní péči, vést porod a jeho následky ve schválených institucích a dohlížet na první a druhou dobu porodní, poporodní péči a resuscitaci novorozenců před příchodem lékaře;

e) přiměřené znalosti vzdělání zdravotníků a zkušenosti ze spolupráce s nimi.

▼B

Článek 41

Postupy pro uznávání dokladů o dosažené kvalifikaci porodní asistentky

▼M9

1.  Doklady o dosažené kvalifikaci porodní asistentky uvedené v příloze V bodě 5.5.2 jsou automaticky uznávány podle článku 21, pokud splňují jedno z těchto kritérií:

a) řádná odborná příprava pro porodní asistentky po dobu nejméně tří let sestávající nejméně z 4 600 hodin teoretické a praktické výuky, z čehož nejméně jednu třetinu musí představovat klinický výcvik, přičemž tuto přípravu lze navíc vyjádřit rovněž v odpovídajících kreditech ECTS;

b) řádná odborná příprava pro porodní asistentky po dobu nejméně dvou let sestávající z nejméně 3 600 hodin podmíněná získáním dokladů o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči uvedených v příloze V bodě 5.2.2, přičemž tuto přípravu lze navíc popřípadě vyjádřit rovněž v odpovídajících kreditech ECTS;

c) řádná odborná příprava pro porodní asistentky po dobu nejméně 18 měsíců sestávající z nejméně 3 000 hodin, kterou lze navíc vyjádřit rovněž v odpovídajících kreditech ECTS, podmíněná získáním dokladů o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči uvedených v příloze V bodě 5.2.2, po níž následuje jednoletá odborná praxe, o níž bylo vydáno osvědčení v souladu s odstavcem 2.

▼B

2.  Osvědčení uvedené v odstavci 1 vydávají příslušné orgány domovského členského státu. Toto osvědčení potvrzuje, že držitel po získání dokladu o dosažené kvalifikaci porodní asistentky uspokojivě vykonával činnosti porodní asistentky po odpovídající dobu v nemocnici nebo zařízení zdravotní péče schváleném za tímto účelem.

Článek 42

Výkon odborných činností porodní asistentky

1.  Tento oddíl se vztahuje na činnosti porodních asistentek stanovené každým členským státem, aniž je dotčen odstavec 2, a vykonávané pod profesními označeními uvedenými v příloze V bodu 5.5.2.

2.  Členské státy zajistí, aby porodní asistentky měly přístup alespoň k těmto činnostem a jejich výkonu:

a) poskytovat správné informace a rady v oblasti plánovaného rodičovství;

b) diagnostikovat těhotenství, sledovat normální těhotenství, provádět vyšetření nezbytná ke sledování průběhu normálního těhotenství;

c) předepisovat nebo doporučovat vyšetření nezbytná pro co nejrychlejší diagnózu rizikového těhotenství;

d) vypracovávat program přípravy budoucích rodičů na jejich úlohu, zajišťovat úplnou přípravu na porod včetně poradenství v oblasti hygieny a výživy;

e) pomáhat rodičce při porodu a sledovat stav plodu v děloze vhodnými klinickými a technickými prostředky;

f) provádět spontánní porody, včetně případného nástřihu hráze, a v naléhavých případech i porody v poloze koncem pánevním;

g) rozpoznávat u matky nebo dítěte příznaky anomálií, které vyžadují zásah lékaře, a pomáhat lékaři v případě zásahu; přijímat neodkladná opatření v nepřítomnosti lékaře, zejména ruční vyjmutí placenty a případné následné ruční vyšetření dělohy;

h) vyšetřovat novorozence a pečovat o něj; činit veškeré kroky, které se jeví nezbytnými, a provádět popřípadě okamžitou resuscitaci;

i) pečovat o rodičku, sledovat ji v šestinedělí a poskytovat jí veškeré potřebné rady umožňující vývoj novorozence v nejlepších podmínkách;

j) uplatňovat léčbu předepsanou lékařem;

k) vypracovávat nezbytné písemné zprávy.

Článek 43

Specifická nabytá práva porodních asistentek

1.  Každý členský stát v případě státních příslušníků členských států, jejichž doklady o dosažené kvalifikaci porodní asistentky splňují všechny minimální požadavky na odbornou přípravu podle článku 40, avšak podle článku 41 nejsou uznány, nejsou-li doplněny osvědčením o odborné praxi podle čl. 41 odst. 2, uznává za dostatečný důkaz doklad o dosažené kvalifikaci vydaný těmito členskými státy před referenčními dny uvedenými v příloze V bodu 5.5.2 doplněný potvrzením osvědčujícím, že tito státní příslušníci vykonávali skutečně a v souladu se zákonem dotyčné činnosti po dobu nejméně dvou po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání tohoto potvrzení.

▼M9

1a.  Pokud jde o doklady o dosažené kvalifikaci porodních asistentek, členské státy uznávají automaticky kvalifikace, pokud žadatelka zahájila odbornou přípravu před 18. lednem 2016 a požadavkem pro přijetí bylo 10 let všeobecného vzdělání nebo odpovídající úroveň pro směr I či ukončená odborná příprava pro zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědné za všeobecnou péči doložená dokladem o dosažené kvalifikaci uvedeným v bodě 5.2.2 přílohy V před zahájením odborné přípravy pro porodní asistentky pro směr II.

▼B

2.  Podmínky odstavce 1 se použijí pro státní příslušníky členských států, jejichž doklady o dosažené kvalifikaci porodní asistentky potvrzují ukončení odborné přípravy na území bývalé Německé demokratické republiky splňující všechny minimální požadavky na odbornou přípravu podle článku 40, kdy však doklad o dosažené kvalifikaci podle článku 41 nelze uznat, není-li doplněn osvědčením o odborné praxi podle čl. 41 odst. 2, v případě, že osvědčuje studium zahájené před 3. říjnem 1990.

▼M9 —————

▼M9

4.  Členské státy uznávají doklady o dosažené kvalifikaci porodní asistentky, které:

a) byly vydané v Polsku porodním asistentkám, jejichž odborná příprava skončila před 1. květnem 2004 a nesplňuje minimální požadavky na odbornou přípravu podle článku 40, a

b) jsou doložené diplomem „bakalář“, které byly získány na základě speciálního programu pro kariérní postup podle:

i) článku 11 zákona ze dne 20. dubna 2004 o změně zákona o povolání zdravotní sestry, ošetřovatele a porodní asistentky a některých jiných právních předpisů (Úřední věstník Polské republiky, ročník 2004, č. 92, pol. 885 a ročník 2007, č. 176, pol. 1237) a nařízení ministra zdravotnictví ze dne 11. května 2004 o podmínkách vzdělávání zdravotních sester, ošetřovatelů a porodních asistentek, kteří jsou držiteli dokladu o ukončeném středoškolském vzdělání (maturita – matura) a absolvovali střední zdravotnickou školu a další zdravotní odbornou přípravu pro povolání zdravotní sestry, ošetřovatele a porodní asistentky (Úřední věstník Polské republiky, ročník 2004, č. 110, pol. 1170 a ročník 2010, č. 65, pol. 420), nebo

ii) čl. 53.3 odst. 3 zákona ze dne 15. července 2011 o povolání zdravotní sestry, ošetřovatele a porodní asistentky (Úřední věstník Polské republiky, ročník 2011, č. 174, pol. 1039) a nařízení ministra zdravotnictví ze dne 14. června 2012, kterým se stanoví podrobné podmínky pro poskytování vyššího vzdělávání zdravotním sestrám, ošetřovatelům a porodním asistentkám, kteří jsou držiteli dokladu o ukončeném středoškolském vzdělání (maturita – matura) a absolvovali střední zdravotnickou školu nebo další zdravotní odbornou přípravu pro povolání zdravotní sestry, ošetřovatele a porodní asistentky (Úřední věstník Polské republiky, ročník 2012, pol. 770),

za účelem ověření, zda dotyčná porodní asistentka má úroveň znalostí a dovedností srovnatelnou s porodními asistentkami, které jsou držiteli kvalifikací uvedených pro Polsko v příloze V bodě 5.5.2.

▼M1

Článek 43a

Co se týče rumunských dokladů o kvalifikaci porodní asistentky, použijí se pouze tato ustanovení o nabytých právech:

V případě státních příslušníků členských států, jejichž osvědčení o dosažené kvalifikaci porodní asistentky (asistent medical obstetrică-ginecologie) byly vydány v Rumunsku před dnem přistoupení a nesplňují minimální požadavky odborné přípravy stanovené v článku 40, uznávají členské státy jako dostatečný důkaz pro výkon činnosti porodní asistentky osvědčení o dosažené kvalifikaci, jsou-li doloženy potvrzením osvědčujícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem činnosti porodní asistentky v Rumunsku po dobu nejméně pěti po sobě jdoucích let v průběhu sedmi let předcházejících vydání osvědčení.

▼A1

Článek 43b

Nabytá práva v případě porodních asistentek se nevztahují na tyto kvalifikace získané v Chorvatsku před 1. červencem 2013: viša medicinska sestra ginekološko-opstetričkog smjera (vrchní zdravotní sestra v gynekologicko-porodním oboru), medicinska sestra ginekološko-opstetričkog smjera (zdravotní sestra v gynekologicko-porodním oboru), viša medicinska sestra primaljskog smjera (vrchní zdravotní sestra v oboru porodní asistence), medicinska sestra primaljskog smjera (zdravotní sestra v oboru porodní asistence), ginekološko-opstetrička primalja (gynekologicko-porodní asistentka) a primalja (porodní asistentka).

▼B



Oddíl 7

Farmaceuti

Článek 44

Odborná příprava farmaceutů

1.  Přijetí na odbornou přípravu farmaceuta je podmíněno získáním diplomu nebo osvědčení, které opravňuje k dotyčnému studiu na vysokých školách a vyšších vzdělávacích zařízeních s uznanou vysokoškolskou úrovní v členském státě.

▼M9

2.  Doklad o dosažené kvalifikaci farmaceuta musí potvrzovat absolvování odborné přípravy v trvání nejméně pěti let, kterou lze navíc vyjádřit v odpovídajících kreditech ECTS a která zahrnuje:

a) nejméně čtyři roky řádné denní teoretické a praktické výuky na vysoké škole, ve vyšším vzdělávacím zařízení s uznanou vysokoškolskou úrovní nebo pod dohledem vysoké školy;

b) v průběhu nebo na konci teoretické a praktické výuky nejméně šest měsíců praktického výcviku v lékárně otevřené pro veřejnost nebo v nemocnici pod dohledem farmaceutického oddělení uvedené nemocnice.

Studium uvedené v tomto odstavci zahrnuje alespoň program uvedený v příloze V bodě 5.6.1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 57c, pokud jde o změny seznamu stanoveného v příloze V bodě 5.6.1 za účelem jeho přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku, včetně vývoje farmakologické praxe.

Úpravy uvedené v druhém pododstavci nesmí mít za důsledek změnu stávajících základních legislativních zásad členských států týkajících se struktury povolání, pokud jde o odbornou přípravu a podmínky pro přístup fyzických osob. Tyto změny musí respektovat odpovědnost členských států za organizaci svých vzdělávacích systémů dle čl. 165 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

▼B

3.  Odborná příprava farmaceutů zaručí, že dotyčná osoba získala tyto znalosti a dovednosti:

a) přiměřené znalosti o lécích a látkách použitých při výrobě léků;

b) přiměřené znalosti o farmaceutické technologii a fyzikálním, chemickém, biologickém a mikrobiologickém testování léčiv;

c) přiměřené znalosti o metabolismu a účincích léčiv, jakož i o účincích toxických látek a o způsobu užívání léčiv;

d) přiměřené znalosti k vyhodnocení vědeckých údajů týkajících se léčiv umožňující poskytovat náležité informace na základě těchto znalostí;

e) přiměřené znalosti o právních a jiných požadavcích souvisejících s lékárenskou praxí.

Článek 45

Výkon odborných činností farmaceuta

1.  Pro účely této směrnice se činnostmi farmaceuta rozumí činnosti, které v jednom nebo více členských státech podléhají požadavku na odbornou kvalifikaci vztahujícího se na přístup k těmto činnostem a na jejich výkon a které mohou vykonávat držitelé dokladů o dosažené kvalifikaci uvedených v příloze V bodu 5.6.2.

▼M9

2.  Členské státy zajistí, aby držitelé dokladu o vysokoškolském vzdělání ve farmacii nebo vzdělání, které je uznáváno jako rovnocenné vysokoškolskému vzdělání ve farmacii, vyhovujícího podmínkám stanoveným v článku 44 měli právo na přístup alespoň k těmto činnostem a na výkon těchto činností, s výhradou případného uložení povinnosti doplnit si odborné zkušenosti:

a) příprava farmaceutické formy léčiv;

b) výroba a testování léčiv;

c) testování léčiv v laboratoři pro zkoušení léčiv;

d) skladování, uchovávání a distribuce léčiv na úrovni velkoobchodů;

e) zásobování, příprava, testování, skladování, distribuce a výdej bezpečných a účinných léčiv požadované kvality v lékárnách pro veřejnost;

f) příprava, testování, skladování, distribuce a výdej bezpečných a účinných léčiv požadované kvality v nemocnicích;

g) poskytování informací a poradenství ohledně léčiv jako takových, včetně jejich vhodného užívání;

h) ohlašování nežádoucích účinků farmaceutických výrobků příslušným orgánům;

i) individuální podpora pacientů, kteří si sami podávají léky;

j) podpora místních nebo celostátních kampaní v oblasti veřejného zdraví.

▼B

3.  Je-li v členském státě přístup k některé z činností farmaceuta a jejich výkon podmíněn vedle získání dokladu o dosažené kvalifikaci uvedeného v příloze V bodu 5.6.2 i požadavkem na doplňkovou odbornou praxi, uznává dotyčný členský stát jako dostatečný důkaz potvrzení vydané příslušnými orgány domovského členského státu osvědčující, že zúčastněná osoba vykonávala dotyčné činnosti po stejnou dobu v domovském členském státě.

4.   ►C3  Uznávání podle odstavce 3 se však nevztahuje na získání odborné praxe po dobu dvou let ◄ požadované v Lucemburském velkovévodství jako podmínka pro udělení státní koncese na provoz veřejné lékárny.

5.  Pokud v některém členském státě existoval k 16. září 1985 mechanismus výběrového řízení na základě testů za účelem vybrat osoby z držitelů dokladů uvedených v odstavci 2, ►C3  které mají být jmenovány provozovateli nových lékáren ◄ , jež mají být zřízeny v rámci vnitrostátního geografického distribučního systému, může takový členský stát odchylně od odstavce 1 zachovat tento mechanismus výběrového řízení a může uložit státním příslušníkům členských států držícím doklady o dosažené kvalifikaci farmaceuta uvedené v příloze V bodu 5.6.2 nebo kteří využívají článek 23, aby se takového výběrového řízení účastnili.



Oddíl 8

Architekti

▼M9

Článek 46

Odborná příprava architektů

1.  Odborná příprava architekta zahrnuje:

a) celkem nejméně pět let řádného denního studia na vysoké škole nebo ve srovnatelném vzdělávacím zařízení s úspěšným složením závěrečné zkoušky vedoucí k získání titulu, nebo

b) nejméně čtyři roky řádného denního studia na vysoké škole nebo ve srovnatelném vzdělávacím zařízení s úspěšným složením závěrečné zkoušky vedoucí k získání titulu a osvědčení o absolvování odborného výcviku v délce dvou let v souladu s odstavcem 4.

2.  Architektura musí být hlavní složkou studia uvedeného v odstavci 1. Studium musí být vyvážené, pokud jde o teoretickou a praktickou stránku přípravy v architektuře, a musí zaručit získání nejméně těchto znalostí, dovedností a schopností:

a) schopnost vytvářet architektonické projekty splňující jak estetické, tak technické požadavky;

b) odpovídající znalost historie a teorie architektury a souvisejících umění, technologií a humanitních věd;

c) znalost výtvarného umění jako jednoho z vlivů na kvalitu architektonického díla;

d) odpovídající znalosti týkající se urbanistiky, územního plánování a dovedností spojených s procesem plánování;

e) schopnost porozumět vztahu mezi lidmi a architektonickými díly a mezi architektonickými díly a jejich prostředím, potřebě propojit architektonická díla a prostory mezi nimi s lidskými potřebami a měřítky;

f) schopnost chápat povolání architekta a jeho úlohu ve společnosti, zejména při přípravě návrhů, které zohledňují společenské faktory;

g) znalost metod průzkumu a přípravy zadání pro návrh projektu;

h) schopnost pochopit projektování stavby a konstrukční a stavebně technické problémy spojené s projektováním stavby;

i) odpovídající znalost fyzikálních otázek a technologií a funkce staveb, aby poskytovaly vnitřní podmínky pro pohodlí a ochranu před vlivy počasí v rámci udržitelného rozvoje;

j) nezbytné dovednosti pro projektování, aby byly uspokojeny požadavky uživatelů stavby v rámci omezení daných nákladovými faktory a stavebními předpisy;

k) odpovídající znalost průmyslových odvětví, organizací, předpisů a postupů, které souvisejí s převáděním projektů do staveb a s integrací plánů do celkového plánování.

3.  Počet let vysokoškolského studia uvedeného v odstavcích 1 a 2 může být navíc vyjádřen rovněž v odpovídajících kreditech ECTS.

4.  Odborný výcvik uvedený v odst. 1 písm. b) se musí konat až po dokončení prvních tří let studia. Nejméně jeden rok odborného výcviku musí vycházet ze znalostí, dovedností a schopností nabytých v průběhu studia uvedeného v odstavci 2. Za tímto účelem se odborný výcvik provádí pod dohledem osob nebo orgánů oprávněných příslušným orgánem domovského členského státu. Tento výcvik s dohledem může proběhnout v kterékoli zemi. Odborný výcvik vyhodnotí příslušný orgán v domovském členském státě.

Článek 47

Odchylky od požadavků na odbornou přípravu architektů

Odchylně od článku 46 se za vyhovující článku 21 uznává rovněž odborná příprava v rámci programů zvyšování odbornosti nebo v rámci rozvolněného vysokoškolského studia, která odpovídá požadavkům stanoveným v čl. 46 odst. 2 a kterou zakončil úspěšně složenou zkouškou z architektury odborník, jež již sedm nebo více let pracuje v oboru architektury pod dohledem architekta nebo architektonického ateliéru. Tato zkouška musí být na úrovni vysokoškolské zkoušky a musí být rovnocenná závěrečné zkoušce podle čl. 46 odst. 1 písm. b).

▼B

Článek 48

Výkon odborných činností architektů

1.  Pro účely této směrnice se odbornými činnostmi v oboru architektury rozumí činnosti obvykle vykonávané pod profesním označením „architekt“.

2.  Za osoby, které splňují požadavky stanovené pro výkon odborných činností v oboru architektury pod profesním označením „architekt“, se považují státní příslušníci členského státu oprávnění používat toto profesní označení v souladu se zákonem, který poskytuje příslušnému orgánu členského státu možnost udělit toto profesní označení státním příslušníkům členských států, kteří obzvláště vynikli svými úspěchy v oboru architektury. Výkon činností v oboru architektury je dotyčným osobám potvrzen v osvědčení, které vydává jejich domovský členský stát.

Článek 49

Specifická nabytá práva architektů

1.   ►C3  Každý členský stát uznává doklady o dosažené kvalifikaci architekta uvedené v příloze VI, ◄ které byly vydány ostatními členskými státy a dosvědčují studium, jež bylo zahájeno nejpozději v referenčním akademickém roce uvedeném ve zmíněné příloze, a přiznává těmto dokladům o dosažené kvalifikaci, i když nesplňují minimální požadavky podle článku 46, pokud se jedná o přístup k odborným činnostem architekta a jejich výkon, stejné účinky jako dokladům o dosažené kvalifikaci v oboru architektury, které sám vydává.

Za těchto okolností se uznávají osvědčení vydávaná příslušnými orgány Spolkové republiky Německo dokládající rovnocennost dokladů o dosažené kvalifikaci vydaných počínaje 8. květnem 1945 příslušnými orgány Německé demokratické republiky s doklady uvedenými ve zmíněné příloze.

▼M9

1a.  Odstavec 1 se rovněž použije na doklady o dosažené kvalifikaci architektů uvedených na seznamu v příloze V, pokud byla odborná příprava zahájena před 18. lednem 2016.

▼B

2.  Aniž je dotčen odstavec 1, každý členský stát uznává následující doklady o dosažené kvalifikaci a přiznává jim na svém území, pokud se jedná o přístup k odborným činnostem architekta a jejich výkon pod profesním označením architekt, stejné účinky, jaké mají doklady o dosažené kvalifikaci, které sám vydává: osvědčení vydávaná státním příslušníkům členských států členskými státy, ve kterých platí pravidla upravující přístup k činnostem architekta a jejich výkon, a to k těmto referenčním dnům:

a) 1. leden 1995 pro Rakousko, Finsko a Švédsko;

b) 1. květen 2004 pro Českou republiku, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovinsko a Slovensko;

▼M8

ba) 1. červenec 2013 pro Chorvatsko;

▼B

c) 5. srpen 1987 pro ostatní členské státy.

►C3  Osvědčení uvedená v prvním pododstavci prokazují, ◄ že jejich držitel získal oprávnění používat profesní označení architekt před příslušným dnem a že skutečně vykonával dotyčné činnosti po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání tohoto osvědčení podle uvedených pravidel.

▼M9

3.  Každý členský stát přiznává následujícím dokladům na svém území stejné účinky, jaké mají doklady o dosažené kvalifikaci, které sám vydává pro účely přístupu k odborným činnostem architekta a jejich výkonu: doklad o ukončené přípravě na „Fachhochschulen“ ve Spolkové republice Německo v délce tří let ve formě, která existovala k 5. srpnu 1985 a byla nejpozději zahájena do 17. ledna 2014, pokud odpovídá požadavkům stanoveným v čl. 46 odst. 2 a umožňuje přístup k činnostem uvedeným v článku 48 v dotyčném členském státu s profesním označením „architekt“, za předpokladu, že tato příprava byla doplněna čtyřletou dobou odborné praxe ve Spolkové republice Německo doložené osvědčením vydaným příslušným orgánem, na jehož seznamu je architekt, který chce využít této směrnice, zapsán.



KAPITOLA IIIA

Automatické uznávání na základě společných zásad odborné přípravy

Článek 49a

Společný rámec odborné přípravy

1.  Pro účely tohoto článku se „společným rámcem odborné přípravy“ rozumí společný soubor minimálních znalostí, dovedností a schopností nutných pro výkon konkrétního povolání. Společný rámec odborné přípravy nenahrazuje vnitrostátní programy odborné přípravy, nerozhodne-li členský stát jinak podle vnitrostátních právních předpisů. Za účelem přístupu k tomuto povolání a jeho výkonu v členských státech, které toto povolání regulují, přiznává členský stát na svém území dokladu o odborné kvalifikaci získané na základě tohoto rámce stejné účinky jako dokladům o získané kvalifikaci, které sám vystavuje, za podmínky, že tento rámec splňuje podmínky stanovené v odstavci 2.

2.  Společný rámec odborné přípravy splňuje tyto podmínky:

a) společný rámec odborné přípravy umožňuje pohybovat se po členských státech většímu počtu odborníků;

b) povolání, na které se společný rámec odborné přípravy vztahuje, nebo vzdělávání a odborná příprava na toto povolání jsou regulovány nejméně v jedné třetině všech členských států;

c) společný soubor znalostí, dovedností a schopností kombinuje znalosti, dovednosti a schopnosti požadované v systémech vzdělávání a odborné přípravy nejméně jedné třetiny členských států; nezáleží na tom, zda se tyto znalosti, dovednosti a schopnosti získávají v rámci všeobecného vzdělávání na vysoké škole nebo v zařízeních vyššího vzdělávání nebo v rámci odborné přípravy;

d) společný rámec odborné přípravy vychází z úrovně evropského rámce kvalifikací stanoveného v příloze II doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení ( 27 );

e) dotyčné povolání není zahrnuto v žádném jiném společném rámci odborné přípravy ani nepodléhá automatickému uznávání podle hlavy III kapitoly III;

f) společný rámec odborné přípravy je vypracován řádným transparentním postupem, včetně zapojení příslušných zúčastněných subjektů z členských států, v nichž povolání není regulováno;

g) společný rámec odborné přípravy umožňuje státním příslušníkům každého členského státu, aby byli způsobilí k získání odborné kvalifikace podle tohoto rámce, aniž by napřed museli být členy jakékoliv profesní organizace nebo touto organizací zaregistrování.

3.  Reprezentativní profesní organizace na úrovni Unie i vnitrostátní profesní organizace nebo příslušné orgány nejméně z jedné třetiny členských států mohou Komisi předkládat návrhy na společné rámce odborné přípravy, které splňují podmínky stanovené v odstavci 2.

4.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 57c za účelem stanovení společného rámce odborné přípravy zaměřené na výkon určitého povolání za podmínek stanovených v odstavci 2 tohoto článku.

5.  Členskému státu nevzniká povinnost zavést na svém území společný rámec odborné přípravy uvedený v odstavci 4 ani povinnost automaticky uznávat odborné kvalifikace nabyté v daném společném rámci odborné přípravy, pokud je splněna jedna z těchto podmínek:

a) na jeho území není k dispozici vzdělávací zařízení nebo zařízení odborné přípravy, které by poskytovalo takové vzdělávání pro dané povolání;

b) zavedení společného rámce odborné přípravy by mohlo mít nepříznivý dopad na strukturu jeho systému vzdělávání a odborné přípravy;

c) mezi společným rámcem odborné přípravy a vzděláváním vyžadovaným na území členského státu existují podstatné rozdíly, z nichž vyplývají závažná rizika pro veřejný pořádek, veřejnou bezpečnost, ochranu zdraví, bezpečnost příjemců služby nebo ochranu životního prostředí.

6.  Do šesti měsíců od vstupu aktu v přenesené pravomoci uvedeného v odstavci 4 v platnost členské státy oznámí Komisi a ostatním členským státům:

a) zda je vnitrostátní kvalifikace, případně vnitrostátní profesní označení, v souladu se společným rámcem odborné přípravy, nebo

b) zda bude uplatněna výjimka uvedená v odstavci 5 spolu s odůvodněním, jaké podmínky podle tohoto odstavce byly splněny. Komise může do tří měsíců požádat o další vyjasnění, pokud se domnívá, že členský stát nepodal odůvodnění, že byla splněna jedna z těchto podmínek, nebo že toto odůvodnění nebylo dostatečné. Členský stát odpoví na tuto žádost do tří měsíců.

Komise může přijmout prováděcí akt obsahující seznam vnitrostátních odborných kvalifikací a profesních označení, které jsou v rámci společného rámce odborné přípravy přijatého v souladu s odstavcem 4 automaticky uznávány.

7.  Tento článek se rovněž použije na obory u povolání, pokud se tyto obory týkají odborných činností, v jejichž případě je v členských státech přístup a výkon regulován, a to tehdy, vztahuje-li se na toto povolání, avšak nikoli na dotčený obor, automatické uznávání podle kapitoly III hlavy III.

Článek 49b

Společné závěrečné zkoušky odborné přípravy

1.  Pro účely tohoto článku se společnou závěrečnou zkouškou odborné přípravy rozumí standardizovaná zkouška způsobilosti dostupná ve všech zúčastněných členských státech a vyhrazená držitelům zvláštní odborné kvalifikace. Úspěšné vykonání této zkoušky v členském státě opravňuje držitele zvláštní odborné kvalifikace k výkonu povolání v jakémkoli hostitelském členském státě za stejných podmínek, jaké platí pro držitele odborných kvalifikací, kteří jich nabyli v tomto členském státě.

2.  Společná závěrečná zkouška odborné přípravy splňuje tyto podmínky:

a) společná závěrečná zkouška odborné přípravy umožňuje většímu počtu odborníků pohybovat se po členských státech;

b) povolání, na něž se použije společná závěrečná zkouška, nebo vzdělávání a odborná příprava vedoucí k daným povoláním jsou regulovány nejméně v jedné třetině členských států;

c) společná závěrečná zkouška odborné přípravy je vypracována řádným transparentním postupem včetně zapojení příslušných zúčastněných subjektů z členských států, v nichž povolání není regulováno;

d) společná závěrečná zkouška odborné přípravy umožňuje státním příslušníkům každého členského státu, aby se této zkoušky účastnili a podíleli se na praktické organizaci těchto zkoušek v členských státech, aniž by museli nejprve být členy jakékoliv profesní organizace nebo touto organizací zaregistrováni.

3.  Reprezentativní profesní organizace na úrovni Unie i vnitrostátní profesní organizace nebo příslušné orgány nejméně z jedné třetiny členských států mohou Komisi předkládat návrhy na společné závěrečné zkoušky odborné přípravy, které splňují podmínky stanovené v odstavci 2.

4.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 57c za účelem stanovení obsahu společných závěrečných zkoušek odborné přípravy a podmínek pro připuštění ke zkoušce a její absolvování.

5.  Členský stát nemá povinnost pořádat na svém území společné závěrečné zkoušky odborné přípravy uvedené v odstavci 4 ani povinnost automaticky uznávat odborné kvalifikace osob, které úspěšně složily společnou závěrečnou zkoušku odborné přípravy, pokud je splněna jedna z těchto podmínek:

a) dané povolání není na jeho území regulováno;

b) obsah společných závěrečných zkoušek odborné přípravy dostatečně nezmírňuje závažná rizika pro veřejné zdraví nebo bezpečnosti příjemců služby, které jsou relevantní na jeho území;

c) obsah společných závěrečných zkoušek odborné přípravy ve srovnání s vnitrostátními požadavky podstatně sníží zájem o dané povolání.

6.  Do šesti měsíců od vstupu aktu v přenesené pravomoci uvedeného v odstavci 4 v platnost členské státy oznámí Komisi a ostatním členským státům:

a) dostupnou kapacitu pro pořádání těchto zkoušek, nebo

b) zda bude uplatněna výjimka uvedená v odstavci 5 spolu s odůvodněním, jaké podmínky podle tohoto odstavce byly splněny. Komise může do tří měsíců požádat o další vyjasnění, pokud se domnívá, že členský stát nepodal odůvodnění, že byla splněna jedna z těchto podmínek, nebo že toto odůvodnění nebylo dostatečné. Členský stát odpoví na tuto žádost do tří měsíců.

Komise může přijmout prováděcí akt obsahující seznam členských států, v nichž mají být pořádány společné závěrečné zkoušky odborné přípravy přijaté v souladu s odstavcem 4, jejich četnost v průběhu kalendářního roku a ostatní ustanovení nezbytná pro pořádání společných závěrečných zkoušek odborné přípravy v různých členských státech.

▼B



KAPITOLA IV

Společná ustanovení o usazení

Článek 50

Dok lady a formality

1.  Pokud příslušné orgány hostitelského členského státu rozhodnou o žádosti o povolení vykonávat dotyčné regulované povolání podle této hlavy, mohou vyžadovat doklady a osvědčení uvedená v příloze VII.

Doklady uvedené v příloze VII bodu 1 písm. d), e) a f) nesmějí být ke dni předložení starší tří měsíců.

Členské státy, subjekty a jiné právnické osoby zajistí důvěrnost obdržených informací.

2.  V případě důvodných pochybností může hostitelský členský stát požadovat od příslušných orgánů členského státu potvrzení o pravosti osvědčení a dokladů o dosažené kvalifikaci vydaných v tomto jiném členském státě a případně potvrzení o tom, že oprávněná osoba splňuje pro povolání uvedená v kapitole III této hlavy minimální požadavky na odbornou přípravu podle článků 24, 25, 28, 31, 34, 35, 38, 40, 44 a 46.

3.  V případě důvodných pochybností, pokud byl doklad o dosažené kvalifikaci podle čl. 3 odst. 1 písm. c) vydán příslušným orgánem členského státu a zahrnuje odbornou přípravu, která byla zcela nebo částečně absolvována v zařízení zřízeném v souladu se zákonem na území jiného členského státu, je hostitelský členský stát oprávněn ověřit u příslušného orgánu členského státu, ve kterém byl doklad vydán:

a) zda studium v tomto zařízení bylo oficiálně schváleno vzdělávacím zařízením členského státu, který doklad vydal;

b) zda vydaný doklad o dosažené kvalifikaci odpovídá dokladu, který by byl vydán, kdyby se studium uskutečnilo zcela na území členského státu, který doklad vydal; a

c) zda doklad o dosažené kvalifikaci přiznává stejná profesní práva na území členského státu, který doklad vydal.

▼M9

3a.  V případě důvodných pochybností může hostitelský členský stát požádat příslušné orgány členského státu o potvrzení, že žadateli nebyl pozastaven nebo zakázán výkon povolání následkem závažného nesprávného počínání nebo spáchání trestného činu v souvislosti s jeho výkonem.

3b.  Výměna informací mezi příslušnými orgány různých členských států podle tohoto článku probíhá prostřednictvím systému IMI.

▼B

4.  Pokud hostitelský členský stát požaduje od státních příslušníků tohoto členského státu pro přístup k regulovanému povolání nebo jeho výkon, aby učinili místopřísežné nebo čestné prohlášení, a toto místopřísežné nebo čestné prohlášení nemohou učinit státní příslušníci jiných členských států, zajistí hostitelský členský stát, aby byla dotyčné osobě nabídnuta jeho rovnocenná a vhodná formulace.

Článek 51

Postup pro vzájemné uznávání odborných kvalifikací

1.  Příslušný orgán hostitelského členského státu potvrdí přijetí žádosti ve lhůtě jednoho měsíce a případně žadatele informuje o chybějících dokladech.

2.  Vyřizování žádosti o povolení vykonávat regulované povolání musí být ukončeno co nejdříve a výsledek musí být sdělen spolu s odůvodněným rozhodnutím příslušného orgánu hostitelského členského státu nejpozději do tří měsíců po předložení všech dokladů žadatele. V případech patřících do kapitol I a II této hlavy lze však tuto lhůtu prodloužit o jeden měsíc.

3.  Proti tomuto rozhodnutí nebo proti tomu, že nebylo vydáno ve stanovené lhůtě, musí být přípustný opravný prostředek podle vnitrostátních právních předpisů.

Článek 52

Užívání profesních označení

1.  Pokud je v hostitelském členském státě regulováno užívání profesního označení činností dotyčného povolání, používají státní příslušníci členských států, kteří jsou oprávnění vykonávat regulované povolání na základě hlavy III, profesní označení hostitelského státu odpovídající uvedenému povolání v tomto členském státě a příslušné zkratky.

2.  Pokud je v hostitelském členském státě povolání regulováno sdružením nebo organizací ve smyslu čl. 3 odst. 2, jsou státní příslušníci členských států oprávněni užívat profesní označení nebo jeho zkratku udělované organizací nebo sdružením, pouze prokáží-li členství v této organizaci nebo sdružení.

Pokud sdružení nebo organizace podmiňují členství určitými kvalifikačními požadavky, mohou je použít na státní příslušníky ostatních členských států, kteří jsou držiteli dokladu o dosažené kvalifikaci, pouze v souladu s touto směrnicí.

▼M9

3.  Členský stát nemůže vyhradit používání profesního označení držitelům odborné kvalifikace, pokud Komisi a ostatní členské státy o sdružení nebo organizaci v souladu s čl. 3 odst. 2 neuvědomí.

▼B



HLAVA IV

PRAVIDLA PRO VÝKON POVOLÁNÍ

▼M9

Článek 53

Jazykové znalosti

1.  Příslušníci povolání, kteří využijí uznávání odborných kvalifikací, musí mít jazykové znalosti nezbytné k výkonu povolání v hostitelském členském státě.

2.  Členský stát zajistí, že veškeré kontroly prováděné orgánem příslušným pro kontrolu splnění povinností podle odstavce 1 nebo pod jeho dohledem se omezují na znalost jednoho úředního jazyka hostitelského členského státu nebo jednoho správního jazyka hostitelského členského státu, pokud je tento jazyk rovněž úředním jazykem Unie.

3.  Kontroly prováděné v souladu s odstavcem 2 jsou uloženy tehdy, má-li vykonávané povolání důsledky pro bezpečnost pacientů. Kontroly mohou být uloženy i s ohledem na jiná povolání, pokud existují vážné a konkrétní pochybnosti o dostatečnosti jazykových znalostí daného příslušníka povolání ve vztahu k odborným činnostem, které tato osoba zamýšlí vykonávat.

Kontroly mohou být prováděny pouze po vydání evropského profesního průkazu v souladu s článkem 4d nebo případně po uznání odborné kvalifikace.

4.  Každá kontrola jazykových znalostí je přiměřená činnosti, jež má být vykonávána. Dotyčný příslušník povolání má právo podat při těchto kontrolách odvolání podle vnitrostátního práva.

▼B

Článek 54

Užívání akademických titulů

Aniž jsou dotčeny články 7 a 52, hostitelské členské státy přiznávají dotyčným osobám právo užívat jejich akademické tituly přiznané v domovských členských státech a popřípadě zkratky těchto titulů v jazyce domovského členského státu. Hostitelský členský stát může požadovat, aby tento titul byl doprovázen názvem a sídlem zařízení nebo zkušební komise, které jej udělily. Je-li možné zaměnit akademický titul domovského členského státu s titulem, který platí v hostitelském členském státě a vyžaduje zde další odbornou přípravu, kterou oprávněná osoba nezískala, může tento hostitelský členský stát stanovit, že tato osoba bude užívat svůj akademický titul domovského členského státu ve vhodné podobě, kterou hostitelský členský stát určí.

Článek 55

Schválení zdravotní pojišťovnou

Aniž je dotčen čl. 5 odst. 1 a článek 6 první pododstavec písm. b), členské státy, které podmiňují uzavření smlouvy o poskytování zdravotní péče mezi osobou, jež získala odbornou kvalifikaci na jejich území, a zdravotní pojišťovnou absolvováním přípravné zkušební doby nebo délkou odborné praxe, zprostí této povinnosti držitele dokladů o dosažené kvalifikaci lékaře a zubního lékaře získané v jiném členském státě.

▼M9

Článek 55a

Uznávání odborných výcviků

1.  Pokud je přístup k regulovanému povolání v domovském členském státě podmíněn dokončením odborného výcviku, uzná příslušný orgán domovského členského státu při posuzování žádosti o povolení výkonu tohoto regulovaného povolání odborný výcvik absolvovaný v jiném členském státě, pokud je tento výcvik v souladu se zveřejněnými pokyny uvedenými v odstavci 2, a zohlední odborný výcvik absolvovaný ve třetí zemi. Členské státy však mohou ve vnitrostátních právních předpisech stanovit přiměřené omezení délky části odborného výcviku, jež může být prováděna v zahraničí.

2.  Uznání odborného výcviku nenahrazuje platné požadavky na absolvování zkoušky, kterou je podmíněn přístup k danému povolání. Příslušné orgány zveřejní pokyny k organizaci a uznávání odborných výcviků absolvovaných v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, zejména úlohu osoby dohlížející na odborný výcvik.



▼M9

HLAVA V

SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE A ODPOVĚDNOST VŮČI OBČANŮM ZA PROVEDENÍ

▼B

Článek 56

Příslušné orgány

1.  Příslušné orgány hostitelského a domovského členského státu úzce spolupracují a poskytují si vzájemnou pomoc s cílem usnadnit uplatňování této směrnice. Zajistí důvěrnost údajů, které si vymění.

▼M9

2.  Příslušné orgány domovského a hostitelského členského státu si vyměňují informace o disciplinárním opatření nebo trestněprávních sankcích nebo jiných závažných zvláštních okolnostech, které by mohly mít důsledky na výkon činností podle této směrnice. Přitom musí dodržovat ustanovení o ochraně osobních údajů obsažených ve směrnicích 95/46/ES a 2002/58/ES.

▼B

Domovský členský stát prozkoumá správnost okolností a jeho orgány rozhodnou o povaze a rozsahu šetření, která je nutno provést, a uvědomí hostitelský členský stát o závěrech, které z dostupných údajů vyvodil.

▼M9

2a.  Pro účely odstavců 1 a 2 používají příslušné orgány systém IMI.

▼B

3.  Každý členský stát určí do 20. října 2007 orgány a subjekty pověřené vydávat nebo přijímat doklady o dosažené kvalifikaci a jiné doklady nebo informace a orgány a subjekty pověřené přijímat žádosti a vydávat rozhodnutí podle této směrnice a neprodleně o tom uvědomí ostatní členské státy a Komisi.

▼M9

4.  Každý členský stát jmenuje koordinátora pro činnosti příslušných orgánů uvedených v odstavci 1 a uvědomí o tom ostatní členské státy a Komisi.

Úkolem koordinátora je:

a) podporovat jednotné uplatňování této směrnice;

b) shromažďovat všechny informace podstatné pro její uplatňování v členských státech, např. o podmínkách pro přístup k regulovaným povoláním v členských státech;

c) posuzovat návrhy společných rámců odborné přípravy a společných závěrečných zkoušek odborné přípravy;

d) vyměňovat si informace a osvědčené postupy pro účely optimalizace nepřetržitého profesního rozvoje v členských státech;

e) vyměňovat si informace a osvědčené postupy o uplatňování vyrovnávacích opatření uvedených v článku 14.

Za účelem splnění úkolu uvedeného v písmenu b) tohoto odstavce mohou koordinátoři požádat o pomoc centra pomoci uvedená v článku 57b.

▼M9

Článek 56a

Výstražný mechanismus

1.  Příslušné orgány členského státu uvědomí příslušné orgány všech ostatních členských států o příslušníkovi povolání, kterému vnitrostátní orgány nebo soudy úplně nebo částečně omezily nebo zakázaly, byť dočasně, na území tohoto členského státu výkon těchto odborných činností:

a) lékař a všeobecný lékař s dokladem o dosažené kvalifikaci uvedeným v příloze V bodech 5.1.1 a 5.1.4;

b) specializovaný lékař s titulem uvedeným v příloze V bodě 5.1.3;

c) zdravotní sestra a ošetřovatel odpovědní za všeobecnou péči s dokladem o dosažené kvalifikaci uvedeným v příloze V bodě 5.2.2;

d) zubní lékař s dokladem o dosažené kvalifikaci uvedeným v příloze V bodě 5.3.2;

e) specializovaný zubní lékař s dokladem o dosažené kvalifikaci uvedeným v příloze V bodě 5.3.3;

f) veterinární lékař s dokladem o dosažené kvalifikaci uvedeným v příloze V bodě 5.4.2;

g) porodní asistentka s dokladem o dosažené kvalifikaci uvedeným v příloze V bodě 5.5.2;

h) farmaceut s dokladem o dosažené kvalifikaci uvedeným v příloze V bodě 5.6.2;

i) držitelé osvědčení uvedených v příloze VII bodě 2, jež potvrzuje, že držitel úspěšně ukončil odbornou přípravu, která splňuje minimální požadavky uvedené v článcích 24, 25, 31, 34, 35, 38, 40 nebo 44, která však začala před referenčními dny kvalifikací uvedenými v příloze V bodech 5.1.3, 5.1.4, 5.2.2, 5.3.2, 5.3.3, 5.4.2, 5.5.2 a 5.6.2;

j) držitelé osvědčení o nabytých právech podle článků 23, 27, 29, 33, 33a, 37, 43 a 43a;

k) ostatní příslušníci povolání vykonávající činnosti, které mají důsledky pro bezpečnost pacientů, pokud vykonávají povolání, které je v tomto členském státě regulováno;

l) příslušníci povolání vykonávající činnosti týkající se vzdělávání nezletilých, včetně péče o děti a předškolní výchovy, pokud vykonávají povolání, které je v daném členském státě regulováno.

2.  Příslušné orgány zašlou informace uvedené v odstavci 1 prostřednictvím výstražného upozornění v systému IMI do tří dnů ode dne přijetí rozhodnutí, kterým se dotčenému příslušníkovi povolání úplně nebo částečně omezuje nebo zakazuje výkon odborné činnosti. Jsou poskytovány pouze tyto údaje:

a) totožnost příslušníka povolání;

b) dotyčné povolání;

c) informace o vnitrostátním orgánu nebo soudu, který přijal rozhodnutí o omezení nebo zákazu;

d) rozsah omezení nebo zákazu a

e) doba platnosti omezení nebo zákazu.

3.  Příslušné orgány daného členského státu do tří dnů ode dne přijetí rozhodnutí soudu sdělí příslušným orgánům všech ostatních členských států prostřednictvím výstražného upozornění v systému IMI totožnost příslušníků povolání, kteří požádali o uznání určité odborné kvalifikace podle této směrnice a kteří byli poté soudem usvědčeni z padělání dokladů o odborné kvalifikaci v této souvislosti.

4.  Zpracování osobních údajů pro účely výměny informací uvedené v odstavcích 1 a 3 se provádí v souladu se směrnicemi 95/46/ES a 2002/58/ES. Komise zpracovává osobní údaje v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001.

5.  Příslušné orgány všech členských států jsou neprodleně informovány o ukončení zákazu nebo omezení uvedených v odstavci 1. Za tímto účelem je příslušný orgán členského státu, který poskytuje informace v souladu s odstavcem 1, rovněž povinen sdělit datum ukončení platnosti a informovat o jakýchkoli pozdějších změnách uvedeného data.

6.  Členské státy zajistí, že příslušníci povolání, o nichž bylo zasláno ostatním členským státům výstražné upozornění, jsou o rozhodnutích o upozornění písemně informováni v okamžiku jeho odeslání, mohou podle vnitrostátního práva podat proti tomuto rozhodnutí odvolání nebo požádat o opravení těchto rozhodnutí, mají přístup k náhradám za škody utrpěné nepravdivým upozorněním zaslaným ostatním členským státům a v těchto případech rozhodnutí o upozornění uvádí, že je předmětem řízení ze strany příslušníka povolání.

7.  Údaje týkající se upozornění mohou být v systému IMI zpracovávány pouze po dobu jejich platnosti. Upozornění jsou vymazána tři dny po dni přijetí zrušujícího rozhodnutí nebo po ukončení zákazu nebo omezení uvedených v odstavci 1.

8.  Komise přijímá pro provádění výstražného mechanismu prováděcí akty. Tyto prováděcí akty zahrnují ustanovení o orgánech pověřených vysíláním nebo přijímáním výstražných upozornění a o odvolávání a uzavírání výstražných upozornění a opatření k zajištění bezpečnosti údajů během doby jejich zpracování. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 58 odst. 2.

▼M9

Článek 57

Centrální on-line přístup k informacím

1.  Členské státy zajistí, aby byly prostřednictvím jednotných kontaktních míst, uvedených v článku 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu ( 28 ), on-line přístupné a pravidelně aktualizované tyto informace:

a) seznam všech regulovaných povolání v daném členském státě včetně kontaktních údajů orgánů příslušných pro každé regulované povolání a center pomoci uvedených v článku 57b;

b) seznam povolání, pro která existuje evropský profesní průkaz, jeho fungování včetně veškerých souvisejících poplatků, které hradí daný odborník, a příslušné orgány, které ho vystavují;

c) seznam všech povolání, u kterých členský stát používá ve svých vnitrostátních právních a správních předpisech čl. 7 odst. 4;

d) seznam regulovaného vzdělávání a odborné přípravy se zvláštní strukturou podle čl. 11 písm. c) bodu ii);

e) požadavky a postupy uvedené v článcích 7, 50, 51 a 53 pro každé povolání, které členský stát reguluje, včetně všech souvisejících poplatků, které občané musí uhradit, a dokladů, které musí předložit příslušným orgánům;

f) způsob odvolání proti rozhodnutím příslušných orgánů přijatým podle této směrnice podle vnitrostátních právních a správních předpisů.

2.  Členské státy zajistí, že se informace uvedené v odstavci 1 poskytují jasným a srozumitelným způsobem, že jsou snadno dálkově a elektronickými prostředky dostupné a že jsou aktuální.

3.  Členské státy zajistí, aby každá žádost o informace zaslaná jednotnému kontaktnímu místu byla zodpovězena co nejdříve.

4.  Členské státy a Komise přijímají doprovodná opatření s cílem vybídnout k tomu, aby jednotná kontaktní místa zpřístupnila informace stanovené v odstavci 1 v ostatních úředních jazycích Unie. Právní předpisy členských států o používání jazyků na jejich území tím nejsou dotčeny.

5.  Členské státy spolupracují mezi sebou a s Komisí pro účely provádění odstavců 1, 2 a 4.

▼M9

Článek 57a

Postupy s využitím elektronických prostředků

1.  Členské státy zajistí, že všechny požadavky, postupy a formality spojené se záležitostmi spadajícími do působnosti této směrnice je možno snadno vyřídit přes příslušné jednotné kontaktní místo na dálku a pomocí elektronických prostředků nebo prostřednictvím příslušných odpovědných orgánů. To by nemělo odpovědným orgánům členského státu bránit, aby v pozdější fázi v případě odůvodněných pochybností a pokud je to nezbytně nutné, vyžadovaly potvrzené kopie.

2.  Odstavec 1 se nevztahuje na adaptační období či na provedení zkoušky způsobilosti.

3.  Je-li z hlediska členských států odůvodněné, aby pro vyřízení postupů uvedených v odstavci 1 tohoto článku vyžadovaly zaručené elektronické podpisy ve smyslu čl. 2 bodu 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES ze dne 13. prosince 1999 o zásadách Společenství pro elektronické podpisy ( 29 ), přijímají členské státy elektronické podpisy v souladu s rozhodnutím Komise 2009/767/ES ze dne 16. října 2009, kterým se stanovují opatření pro usnadnění užití postupů s využitím elektronických prostředků prostřednictvím jednotných kontaktních míst podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu ( 30 ) a zajistí technické prostředky pro zpracování formátů zaručeného elektronického podpisu stanovené rozhodnutím Komise 2011/130/EU ze dne 25. února 2011, kterým se stanoví minimální požadavky na přeshraniční zpracování dokumentů elektronicky podepsaných příslušnými orgány podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu ( 31 ).

4.  Všechny postupy se provádějí v souladu s článkem 8 směrnice 2006/123/ES o jednotném kontaktním místu. Procesní lhůty stanovené v čl. 7 odst. 4 a v článku 51 této směrnice začínají od okamžiku, kdy občan podá žádost nebo předloží kterýkoli chybějící doklad u jednotného kontaktního místa nebo přímo u příslušného orgánu. Vyžadování potvrzených kopií uvedené v odstavci 1 tohoto článku se nepovažuje za vyžadování chybějících dokladů.

Článek 57b

Centra pomoci

1.  Každý členský stát určí nejpozději do 18. ledna 2016 centrum pomoci, jehož posláním je poskytovat občanům a také střediskům ostatních členských států pomoc při uznávání odborných kvalifikací uvedených v této směrnici, včetně informací o vnitrostátních právních předpisech, kterými se řídí povolání a jejich výkon, o právních předpisech v sociální oblasti a případně o etických pravidlech.

2.  Centra pomoci v hostitelských členských státech pomáhají občanům při výkonu práv, které pro ně vyplývají z této směrnice, a to případně ve spolupráci s centrem pomoci v domovském členském státě a příslušnými orgány a jednotným kontaktním místem v hostitelském členském státě.

3.  Každý příslušný orgán v domovském nebo hostitelském členském státě musí plně spolupracovat s centrem pomoci v hostitelském členském státě a případně v domovském členském státě a poskytovat všechny důležité informace o jednotlivých případech těmto centrům na jejich žádost a podle pravidel týkajících se ochrany údajů v souladu se směrnicemi 95/46/ES a 2002/58/ES.

4.  Na žádost Komise ji centra pomoci ve lhůtě dvou měsíců od obdržení této žádosti informují o výsledcích žádostí, které právě řeší.

Článek 57c

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 2 třetím pododstavci, článku 20, čl. 21 odst. 6 druhém pododstavci, čl. 21a odst. 4, čl. 25 odst. 5, čl. 26 odst. 2, čl. 31 odst. 2 druhém pododstavci, čl. 34 odst. 2 druhém pododstavci, čl. 35 odst. 4 a 5, čl. 38 odst. 1 druhém pododstavci, čl. 40 odst. 1 třetím pododstavci, čl. 44 odst. 2 druhém pododstavci, čl. 49a odst. 4 a čl. 49b odst. 4 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 17. ledna 2014. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 2 třetím pododstavci, článku 20, čl. 21 odst. 6 druhém pododstavci, čl. 21a odst. 4, čl. 25 odst. 5, čl. 26 odst. 2, čl. 31 odst. 2 druhém pododstavci, čl. 34 odst. 2 druhém pododstavci, čl. 35 odst. 4 a 5, čl. 38 odst. 1 druhém pododstavci, čl. 40 odst. 1 třetím pododstavci, čl. 44 odst. 2 druhém pododstavci, čl. 49a odst. 4 a čl. 49b odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 2 třetího pododstavce, článku 20, čl. 21 odst. 6 druhého pododstavce, čl. 21a odst. 4, čl. 25 odst. 5, čl. 26 odst. 2, čl. 31 odst. 2 druhého pododstavce, čl. 34 odst. 2 druhého pododstavce, čl. 35 odst. 4 a 5, čl. 38 odst. 1 druhého pododstavce, čl. 40 odst. 1 třetího pododstavce, čl. 44 odst. 2 druhého pododstavce, čl. 49a odst. 4 a čl. 49b odst. 4 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

▼M9

Článek 58

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen Výbor pro uznávání odborných kvalifikací. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 59

Transparentnost

1.  Členské státy Komisi do 18. ledna 2016 oznámí seznam povolání, která na svém území regulují, přičemž tento seznam uvádí činnosti, jež každé povolání pokrývá, a obsahuje seznam regulovaného vzdělávání a odborné přípravy a odborné přípravy se zvláštní strukturou uvedené v čl. 11 písm. c) bodě ii). Jakákoli změna těchto seznamů se bez zbytečného odkladu oznámí Komisi. Komise vytvoří a spravuje veřejně přístupnou databázi regulovaných povolání, která obsahuje i obecný popis činností zahrnutých v rámci každého povolání.

2.  Členské státy do 18. ledna 2016 oznámí Komisi seznam povolání, u nichž je podle čl. 7 odst. 4 nutná předběžná kontrola kvalifikací. Členské státy předloží Komisi u každého z těchto povolání konkrétní odůvodnění, proč bylo na uvedený seznam zařazeno.

3.  Členské státy přezkoumají, zda jsou požadavky v rámci jejich právního systému omezující přístup k určitému povolání nebo jeho výkonu pouze na držitele konkrétní odborné kvalifikace, a to včetně používání profesních označení a odborných činností povolených v rámci takového označení, – které tento článek označuje za „požadavky“ – slučitelné s těmito zásadami:

a) požadavky nesmí být přímo ani nepřímo diskriminační na základě státní příslušnosti nebo bydliště;

b) požadavky musejí být opodstatněné naléhavým důvodem obecného zájmu;

c) požadavky musejí být vhodné pro bezpečné dosažení sledovaného cíle a nesmějí překračovat rámec toho, co je pro dosažení daného cíle nezbytné.

4.  Odstavec 1 se rovněž použije na povolání regulovaná v členském státě sdružením nebo organizací ve smyslu čl. 3 odst. 2 a na každý požadavek týkající se členství v těchto sdruženích nebo organizacích.

5.  Členské státy do 18. ledna 2016 informují Komisi o požadavcích, které mají v úmyslu zachovat, a o důvodech, proč se domnívají, že tyto požadavky jsou v souladu s odstavcem 3. Členské státy informují o požadavcích, které následně zavedly, a o důvodech se domnívat, že tyto požadavky jsou v souladu s odstavcem 3, ve lhůtě šesti měsíců od přijetí opatření.

6.  Do 18. ledna 2016 a následně každé dva roky členské státy dále Komisi předloží zprávu o požadavcích, které byly zrušeny nebo zmírněny.

7.  Komise postupuje zprávy uvedené v odstavci 6 ostatním členským státům, které k nim do šesti měsíců vyjádří své připomínky. V tomtéž šestiměsíčním období Komise tyto zprávy projedná se zúčastněnými stranami, a to včetně dotčených povolání.

8.  Komise předá souhrnnou zprávu založenou na informacích poskytnutých členskými státy skupině koordinátorů zřízené rozhodnutím Komise 2007/172/ES ze dne 19. března 2007, kterým se zřizuje skupina koordinátorů pro uznávání odborných kvalifikací ( 32 ), která se ke zprávě vyjádří.

9.  S ohledem na připomínky podle odstavců 7 a 8 předloží Komise do 18. ledna 2017 souhrnnou zprávu Evropskému parlamentu a Radě, případně doplněnou o návrhy na dodatečné iniciativy.

▼B



HLAVA VI

JINÁ USTANOVENÍ

Článek 60

Zprávy

1.  Od 20. října 2007 překládají členské státy každé dva roky Komisi zprávu o uplatňování tohoto systému. Kromě obecných poznámek je ve zprávě uveden statistický přehled vydaných rozhodnutí a popis hlavních problémů, které vyplývají z uplatňování této směrnice.

▼M9

Ke dni 18. ledna 2016 obsahuje statistické shrnutí přijatých rozhodnutí uvedených v prvním pododstavci podrobné informace o počtu a typech rozhodnutí, která byla přijata v souladu s touto směrnicí, včetně typů rozhodnutí o částečném přístupu, která přijaly příslušné orgány v souladu s článkem 4f, a popisu hlavních problémů, které vznikly na základě provádění této směrnice.

▼M9

2.  Do 18. ledna 2019 a poté každých pět let zveřejní Komise zprávu o provádění této směrnice.

První zpráva se zaměří především na nové prvky, které zavedla tato směrnice, a vyhodnotí zejména tyto otázky:

a) fungování evropského profesního průkazu;

b) modernizace znalostí, dovedností a schopností u povolání, která spadají do působnosti hlavy III kapitoly III, včetně seznamu schopností uvedených v čl. 31 odst. 7;

c) fungování společných rámců odborné přípravy a společných závěrečných zkoušek odborné přípravy;

d) výsledky speciálního programu pro kariérní postup stanoveného rumunskými právními a správními předpisy platnými pro držitele dokladu o dosažené kvalifikaci na základě článku 33a a pro držitele dokladu o dosažené kvalifikaci na postsekundární úrovni s cílem vyhodnotit, zda je třeba revidovat platná ustanovení upravující režim nabytých, který se uplatňuje na rumunské doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči.

Členské státy poskytnou veškeré informace nezbytné pro vypracování této zprávy.

▼B

Článek 61

Ustanovení o odchylce

Setká-li se členský stát v určitých oblastech při provádění této směrnice s vážnými obtížemi, prověří Komise tyto obtíže společně s dotyčným členským státem.

▼M9

Komise případně přijme prováděcí akt, kterým dotyčnému členskému státu povolí, aby se po omezenou dobu odchýlil od příslušného ustanovení.

▼B

Článek 62

Zrušení

Směrnice 77/452/EHS, 77/453/EHS, 78/686/EHS, 78/687/EHS, 78/1026/EHS, 78/1027/EHS, 80/154/EHS, 80/155/EHS, 85/384/EHS, 85/432/EHS, 85/433/EHS, 89/48/EHS, 92/51/EHS, 93/16/EHS a 1999/42/ES se zrušují s účinkem ode dne 20. října 2007. Odkazy na zrušené směrnice se považují za odkazy na tuto směrnici a právní akty přijaté na základě těchto směrnic nejsou zrušením dotčeny.

Článek 63

Provedení

Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 20. října 2007. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Článek 64

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 65

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.




PŘÍLOHA I

Seznam profesních sdružení nebo organizací, které splňují podmínky čl. 3 odst. 2

IRSKO ( 33 )

1. The Institute of Chartered Accountants in Ireland ( 34 )

2. The Institute of Certified Public Accountants in Ireland (34) 

3. The Association of Certified Accountants (34) 

4. Institution of Engineers of Ireland

5. Irish Planning Institute

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

1. Institute of Chartered Accountants in England and Wales

2. Institute of Chartered Accountants of Scotland

3. Institute of Chartered Accountants in Ireland

4. Chartered Association of Certified Accountants

5. Chartered Institute of Loss Adjusters

6. Chartered Institute of Management Accountants

7. Institute of Chartered Secretaries and Administrators

8. Chartered Insurance Institute

9. Institute of Actuaries

10. Faculty of Actuaries

11. Chartered Institute of Bankers

12. Institute of Bankers in Scotland

13. Royal Institution of Chartered Surveyors

14. Royal Town Planning Institute

15. Chartered Society of Physiotherapy

16. Royal Society of Chemistry

17. British Psychological Society

18. Library Association

19. Institute of Chartered Foresters

20. Chartered Institute of Building

21. Engineering Council

22. Institute of Energy

23. Institution of Structural Engineers

24. Institution of Civil Engineers

25. Institution of Mining Engineers

26. Institution of Mining and Metallurgy

27. Institution of Electrical Engineers

28. Institution of Gas Engineers

29. Institution of Mechanical Engineers

30. Institution of Chemical Engineers

31. Institution of Production Engineers

32. Institution of Marine Engineers

33. Royal Institution of Naval Architects

34. Royal Aeronautical Society

35. Institute of Metals

36. Chartered Institution of Building Services Engineers

37. Institute of Measurement and Control

38. British Computer Society

▼M9 —————

▼B




PŘÍLOHA IV

Činnosti související s kategoriemi odborné praxe podle článků 17, 18 a 19

Seznam I

Oddíly zahrnuté směrnicí 64/427/EHS ve znění směrnice 69/77/EHS a směrnicemi 68/366/EHS a 82/489/EHS

1   Směrnice 64/427/EEC



Oddíl

23

Výroba textilií

232

Výroba a zpracování textilních materiálů na vlnařských strojích

233

Výroba a zpracování textilních materiálů na bavlnářských strojích

234

Výroba a zpracování textilních materiálů na hedvábnických strojích

235

Výroba a zpracování textilních materiálů pomocí strojů na len a konopí

236

Jiná textilní vlákna (juta, pevná vlákna atd.), provaznické zboží

237

Výroba pleteného a háčkovaného zboží

238

Konečná úprava textilií

239

Jiná textilní odvětví

Oddíl

24

Výroba obuvi, oděvů a lůžkovin

241

Strojní výroba obuvi (kromě gumové a dřevěné)

242

Ruční výroba a opravy obuvi

243

Výroba oděvů (kromě kožichů)

244

Výroba matrací a lůžkovin

245

Odvětví kůže a kožešin

Oddíl

25

Výroba dřeva a korku, kromě výroby nábytku

251

Řezání a průmyslová příprava dřeva

252

Výroba polotovarů ze dřeva

253

Sériová výroba dřevěných stavebních prvků včetně podlah

254

Výroba dřevěných obalů

255

Výroba ostatních dřevěných výrobků (kromě nábytku)

259

Výroba předmětů ze slámy, korku, košíkářského zboží, proutěného pletiva, výroba kartáčů

Oddíl

26

260 Výroba dřevěného nábytku

Oddíl

27

Výroba papíru a papírových produktů

271

Výroba buničiny, papíru a kartónu

272

Zpracování papíru a kartónu a výroba předmětů z buničiny

Oddíl

28

280 Tisk, vydavatelství a související činnosti

Oddíl

29

Kožedělný průmysl

291

Koželužny a úpravny usní

292

Výroba koženého a obdobného zboží

Oddíl

ex 30

Výroba gumových a plastových výrobků, umělých vláken a škrobových výrobků

301

Zpracování gumy a azbestu

302

Zpracování plastických hmot

303

Výroba umělých vláken

Oddíl

ex 31

Chemický průmysl

311

Výroba základních chemických látek a jejich další zpracování

312

Specializovaná výroba chemických výrobků s hlavním určením pro průmyslové a zemědělské účely (včetně výroby rostlinných nebo živočišných tuků a olejů pro průmyslové využití skupiny 312 ISIC)

313

Specializovaná výroba chemických výrobků s hlavním určením pro domácí spotřebu nebo kancelářské použití (kromě výroby zdravotnických a farmaceutických výrobků (skupina ex 319 ISIC))

Oddíl

32

320 Ropný průmysl

Oddíl

33

Výroba nekovových výrobků z nerostných hmot

331

Výroba stavebních výrobků z pálené hlíny

332

Výroba skla a skleněných předmětů

333

Výroba keramických předmětů, porcelánu a keramiky a žárovzdorného zboží

334

Výroba cementu, vápna a sádry

335

Výroba stavebních výrobků z betonu, cementu a sádry

339

Zpracování kamene a výroba jiných nekovových výrobků z nerostných hmot

Oddíl

34

Výroba a primární zpracování železných a neželezných kovů

341

Železářský průmysl (definovaný ve Smlouvě o ESUO, včetně hutnických integrovaných koksoven)

342

Výroba ocelových trubek

343

Tažení drátů, tažení za studena, válcování pásové oceli, tváření za studena

344

Výroba a primární zpracování neželezných kovů

345

Slévárny železných a neželezných kovů

Oddíl

35

Výroba kovových výrobků (kromě strojů a dopravních zařízení)

351

Kování, těžké lisování, zápustkové kování

352

Sekundární zpracování a povrchová úprava kovů

353

Kovové konstrukce

354

Výroba parních kotlů, nádrží a dalších průmyslových dutých výrobků

355

Výroba nástrojů a nářadí a hotových kovových výrobků (kromě elektrických zařízení)

359

Pomocné strojírenské činnosti

Oddíl

36

Výroba neelektrických strojů

361

Výroba zemědělských strojů a traktorů

362

Výroba kancelářských strojů

363

Výroba obráběcích strojů pro zpracování kovů, nářadí a nástrojů pro stroje

364

Výroba strojů pro textilní průmysl a jejich doplňků, výroba šicích strojů

365

Výroba strojů a zařízení pro potravinářský průmysl a pro chemický průmysl a související odvětví

366

Výroba strojů a zařízení pro doly, slévárny oceli a litiny, pro stavebnictví; výroba mechanického manipulačního zařízení

367

Výroba manipulačního vybavení

368

Výroba strojů pro jiné konkrétní průmyslové účely

369

Výroba jiných neelektrických strojů a přístrojů

Oddíl

37

Elektrotechnika

371

Výroba elektrických vodičů a kabelů

372

Výroba motorů, generátorů, transformátorů, rozvaděčů a obdobného vybavení pro dodávku elektrické energie

373

Výroba elektrického zařízení pro přímé obchodní využití

374

Výroba telekomunikačního vybavení, elektroměrů, jiných měřicích přístrojů a elektrického zdravotnického vybavení

375

Výroba elektronického zařízení, rozhlasových a televizních přijímačů a elektroakustického zařízení

376

Výroba elektrických přístrojů pro domácnosti

377

Výroba svítidel a osvětlovací techniky

378

Výroba baterií a akumulátorů

379

Opravy, montáž a odborná technická instalace (instalace elektrického zařízení)

Oddíl ex

38

Výroba dopravního zařízení

383

Výroba motorových vozidel a jejich částí

384

Opravy motorových vozidel, motocyklů a jízdních kol

385

Výroba motocyklů, jízdních kol a jejich částí

389

Výroba dopravního zařízení jinde nezařazeného

Oddíl

39

Různá výrobní odvětví

391

Výroba přesných přístrojů a měřicích a kontrolních nástrojů

392

Výroba zdravotnickochirurgických nástrojů a vybavení a ortopedických přístrojů (kromě ortopedické obuvi)

393

Výroba fotografických a optických zařízení

394

Výroba a oprava hodinek a hodin

395

Výroba zlatnických a šperkařských předmětů

396

Výroba a opravy hudebních nástrojů

397

Výroba her, hraček a sportovního zboží

399

Ostatní výrobní odvětví

Oddíl

40

Stavebnictví

400

Stavebnictví (nespecializované); demolice

401

Výstavba budov (obytných nebo jiných)

402

Stavebnictví; stavby silnic, mostů, železnic atd.

403

Instalační práce

404

Dekorační a dokončovací práce

2   Směrnice 68/366/EHS



Oddíl

20A

200 Výroba živočišných a rostlinných tuků a olejů

20B

Potravinářský průmysl (kromě výroby nápojů)

201

Porážení, zpracování a konzervování masa

202

Mléko a mléčné výrobky

203

Konzervování a nakládání ovoce a zeleniny

204

Konzervování ryb a dalších mořských produktů

205

Výroba mlýnských výrobků

206

Výroba pekárenských výrobků, včetně sucharů a sušenek

207

Cukrovarnictví

208

Výroba kakaa, čokolády a cukrovinek

209

Výroba různých potravinářských výrobků

Oddíl

21

Výroba nápojů

211

Výroba ethylalkoholu kvašením, výroba droždí a lihovin

212

Výroba vína a obdobných nesladových alkoholických nápojů

213

Pivovarnictví a sladovnictví

214

Výroba nealkoholických nápojů a vody sycené oxidem uhličitým

ex 30

Výroba gumových výrobků, plastových materiálů, umělých nebo syntetických vláken a škrobových produktů

304

Výroba škrobových produktů

3   Směrnice 82/489/EHS



ex 855

Kadeřnictví (kromě pedikérských služeb a odborných škol pro pracovníky salónů krásy a kadeřníky)

Seznam II

Oddíly směrnic 75/368/EHS, 75/369/EHS a 82/470/EHS

1   Směrnice 75/368/EHS (činnosti uvedené v čl. 5 odst. 1)



ex 04

Rybolov

043

Rybolov ve vnitrozemských vodách

ex 38

Výroba dopravního zařízení

381

Stavby a opravy lodí

382

Výroba železničního vybavení

386

Výroba letadel (včetně kosmického vybavení)

ex 71

Činnosti spojené s dopravou a činnosti jiné než doprava těchto oddílů:

ex 711

Služby poskytované ve spacích a jídelních vozech; údržba železničního vozového parku v opravnách; úklid vagonů

ex 712

Údržba vozového parku pro městskou, příměstskou a meziměstskou osobní dopravu

ex 713

Údržba vozového parku pro silniční osobní dopravu (jako jsou motorová vozidla, autobusy, taxi)

ex 714

Provoz a údržba vybavení souvisejícího se silniční dopravou (jako jsou silnice, tunely a silniční mosty, kde se platí mýtné, silniční sklady zboží, parkoviště, autobusová a tramvajová depa)

ex 716

Činnosti spojené s vnitrostátní vodní dopravou (jako je provoz a údržba splavných toků, přístavů a jiných zařízení pro vnitrostátní vodní dopravu; remorkážní a pilotážní služby v přístavech, balisáž, nakládání a vykládání lodí a jiné obdobné činnosti, jako je zachraňování plavidel, vlečení a provozování úschovny loděk)

73

Komunikace: poštovní služby a telekomunikace

ex 85

Osobní služby

854

Prádelny a jejich služby, chemické čištění a barvení

ex 856

Fotografická studia: portréty a obchodní fotografie, kromě novinářských fotografií

ex 859

Osobní služby jinde neuvedené (pouze údržba a úklid budov nebo sídel)

2   Směrnice 75/369/EHS (článek 6: pokud je činnost považována za průmyslovou nebo řemeslnou)

Ambulantní výkon těchto činností:

a) koupě a prodej zboží:

 ambulantními prodejci nebo podomními obchodníky (skupina ex 612 ISIC),

 na krytých tržištích mimo stálá prodejní zařízení a na otevřených tržištích;

b) činnosti, pro které platí již přijatá přechodná opatření, která výslovně vylučují nebo neuvádějí jejich ambulantní výkon.

3   Směrnice 82/470/EHS (čl. 6 odst. 1 a 3)

Činnosti zahrnují zejména:

 organizování, nabídku k prodeji a prodej, paušálně nebo za provizi, jednotlivých nebo hromadných položek (doprava, ubytování, strava, výlety atd.) cesty nebo pobytu, nezávisle na důvodu cestování (čl. 2 bod B písm. a)),

 jednání jako zprostředkovatel mezi provozovateli různých druhů dopravy a osobami, které odbavují nebo nechávají odbavovat zboží, jakož i provozování souvisejících činností:

 

aa) uzavíráním smluv s provozovateli dopravy na účet příkazce,

bb) výběrem druhu dopravy, podniku a trasy považovaných za nejvýhodnější pro příkazce,

cc) přípravou technických hledisek dopravy (např. balení nezbytné pro dopravu); prováděním různých vedlejších operací v dopravě (např. zajištěním ledu pro chladicí vozy),

dd) plněním formalit spojených s dopravou, jako je vystavování nákladních listů; sběrem a výdejem zásilek,

ee) koordinací různých fází dopravy, zajištěním průjezdu, dosílky, překládky a jiných dokončovacích operací,

ff) sjednáváním dopravného pro dopravce a možností dopravy pro osoby, které zboží odbavují nebo nechávají odbavovat:

 odhad dopravních nákladů a kontrola vyúčtování,

 výkon některých trvalých nebo příležitostných úkonů jménem a na účet majitele lodi nebo námořního dopravce (s přístavními orgány, provozovateli lodí atd.).

[Činnosti podle čl. 2 bodu A písm. a), b) a d)].

Seznam III

Směrnice 64/222/EHS, 68/364/EHS, 68/368/EHS, 75/368/EHS, 75/369/EHS, 70/523/EHS a 82/470/EHS

1   Směrnice 64/222/EEC

1. Nezávislá velkoobchodní činnost, s výjimkou oblasti léčiv a farmaceutických výrobků, toxických výrobků a patogenních původců a oblasti uhlí (skupina ex 611).

2. Profesní činnosti zprostředkovatele, který je pověřen jednou nebo několika osobami pro sjednávání nebo uzavírání obchodních transakcí jménem a na účet těchto osob.

3. Profesní činnosti zprostředkovatele, který, aniž by byl trvale pověřen, spojuje osoby, které chtějí uzavřít smlouvu přímo, připravuje jejich obchodní transakci nebo pomáhá při jejím uzavírání.

4. Profesní činnosti zprostředkovatele, který uzavírá obchodní transakce svým jménem na účet jiného.

5. Profesní činnosti zprostředkovatele, který provozuje na účet jiného velkoobchodní aukční prodej.

6. Profesní činnosti zprostředkovatele, který jde ode dveří ke dveřím a shání zakázky.

7. Profesionální poskytování služeb zprostředkovatelem, který je zaměstnancem jednoho nebo několika obchodních, průmyslových nebo řemeslných podniků.

2   Směrnice 68/364/EHS

Skupina ex 612 ISIC: Maloobchod

Vyloučené činnosti:



012

Pronájem zemědělských strojů

640

Činnosti v oblasti nemovitostí, pronájem

713

Pronájem automobilů, vozů a koní

718

Pronájem železničních vozů a vagonů

839

Pronájem strojů pro obchody

841

Rezervace vstupenek v kinech a pronájem kinematografických filmů

842

Rezervace vstupenek v divadlech a pronájem divadelního vybavení

843

Pronájem lodí, jízdních kol, automatů na mince

853

Pronájem zařízených pokojů

854

Pronájem vypraného prádla

859

Pronájem ošacení

3   Směrnice 68/368/EHS

Oddíl ex 85 ISIC



1.

Restaurace a prodej nápojů (skupina 852 ISIC).

2.

Hotely a obdobná zařízení, kempy (skupina 853 ISIC).

4   Směrnice 75/368/EHS (článek 7)



ex 62

Banky a jiné peněžní ústavy

ex 620

Společnosti pro nákup a prodej patentů a licenční společnosti

ex 71

Doprava

ex 713

Silniční osobní doprava, kromě dopravy motorovými vozidly

ex 719

Potrubní doprava tekutých uhlovodíků a jiných tekutých chemických produktů

ex 82

Veřejně prospěšné služby

827

Činnost knihoven, muzeí, botanických a zoologických zahrad

ex 84

Rekreační služby

843

Rekreační služby jinde neuvedené:

— sportovní činnosti (sportovní hřiště, organizace sportovních akcí atd.), s výjimkou činností sportovních instruktorů

— oddechové činnosti (dostihové stáje, sportoviště, dostihová závodiště atd.)

— ostatní rekreační činnosti (cirkusy, zábavní parky a jiné druhy zábavy)

ex 85

Osobní služby

ex 851

Domácí služby

ex 855

Salóny krásy a služby manikérů, kromě služeb pedikérů a odborných škol pro pracovníky salónů krásy a kadeřníky

ex 859

Osobní služby jinde neuvedené, kromě činnosti sportovních a paralékařských masérů a horských průvodců, rozdělené takto:

— dezinfekce a boj proti škodlivým živočichům

— pronájem ošacení a úschova předmětů

— sňatkové kanceláře a obdobné služby

— astrologie, věštectví apod.

— hygienické služby a související činnosti

— pohřebnictví a údržba hřbitovů

— průvodci a tlumočníci

5   Směrnice 75/369/EHS (článek 5)

Ambulantní výkon těchto činností:

a) koupě a prodej zboží

 ambulantními prodejci nebo podomními obchodníky (skupina ex 612 ISIC)

 na krytých tržištích mimo stálá prodejní zařízení a na otevřených tržištích

b) činnosti, pro které platí již přijatá přechodná opatření, která výslovně vylučují nebo neuvádějí jejich ambulantní výkon.

6   Směrnice 70/523/EHS

Samostatně výdělečné činnosti v oblasti velkoobchodu s uhlím a zprostředkovatelské činnosti v obchodu s uhlím (třída ex 6112 klasifikace ISIC)

7   Směrnice 82/470/EHS (čl. 6 odst. 2)

[Činnosti uvedené v čl. 2 bodu A písm. c) a e), bodu B písm. b) bodu C a bodu D]

Tyto činnosti zahrnují zejména:

 pronájem železničních vozů nebo vagonů pro přepravu osob nebo zboží

 jednání jako zprostředkovatel při nákupu, prodeji, nebo pronájmu lodí

 přípravu, sjednávání a uzavírání smluv pro přepravu vystěhovalců

 přijímání všech předmětů a zboží do úschovy na účet ukladatele, v celním režimu či mimo něj, ve skladech, obecných skladištích, skladech nábytku, chladírnách, silech atd.

 vystavování dokladů zastupujících uložený předmět nebo zboží

 zajištění ohrad, krmiva a výběhů pro dobytek dočasně umístěný před prodejem nebo během průjezdu na trh nebo z trhu

 provádění kontroly nebo technického posouzení motorových vozidel

 měření, vážení a kalibrování zboží.




PŘÍLOHA V

Uznávání na základě koordinace minimálních požadavků na odbornou přípravu

V. 1   LÉKAŘI

5.1.1   Doklady o dosažené kvalifikaci v oblasti základní lékařské odborné přípravy



Země

Doklad o dosažené kvalifikaci

Subjekt vydávající doklad o dosažené kvalifikaci

Osvědčení doplňující doklad

Referenční den

België/Belgique/ Belgien

Diploma van arts/Diplôme de docteur en médecine

— Les universités/De universiteiten

— Le Jury compétent d'enseignement de la Communauté française/De bevoegde Examencommissie van de Vlaamse Gemeenschap

 

20. prosinec 1976

▼M1

България

Диплома за висше образование на образователно-квалификационна степен „магистър“ по „Медицина“ и професионална квалификация „Магистър-лекар“

Медицински факултет във Висше медицинско училище (Медицински университет, Висш медицински институт в Република България)

 

1. leden 2007

▼B

Česká republika

Diplom o ukončení studia ve studijním programu všeobecné lékařství (doktor medicíny, MUDr.)

Lékářská fakulta univerzity v České republice

— Vysvědčení o státní rigorózní zkoušce

1. květen 2004

Danmark

Bevis for bestået lægevidenskabelig embedseksamen

Medicinsk universitetsfakultet

— Autorisation som læge, udstedt af Sundhedsstyrelsen og

— Tilladelse til selvstændigt virke som læge (dokumentation for gennemført praktisk uddannelse), udstedt af Sundhedsstyrelsen

20. prosinec 1976

Deutschland

— Zeugnis über die Ärztliche Prüfung

— Zeugnis über die Ärztliche Staatsprüfung und Zeugnis über die Vorbereitungszeit als Medizinalassistent, soweit diese nach den deutschen Rechtsvorschriften noch für den Abschluss der ärztlichen Ausbildung vorgesehen war

Zuständige Behörden

 

20. prosinec 1976

Eesti

Diplom arstiteaduse õppekava läbimise kohta

Tartu Ülikool

 

1. květen 2004

Ελλάς

Πτυχίo Iατρικής

— Iατρική Σχoλή Παvεπιστημίoυ,

— Σχoλή Επιστημώv Υγείας, Τμήμα Iατρικής Παvεπιστημίoυ

 

1. leden 1981

España

Título de Licenciado en Medicina y Cirugía

— Ministerio de Educación y Cultura

— El rector de una Universidad

 

1. leden 1986

France

Diplôme d'Etat de docteur en médecine

Universités

 

20. prosinec 1976

▼M8

Hrvatska

Diploma „doktor medicine/doktorica medicine“

Medicinski fakulteti sveučilišta u Republici Hrvatskoj

 

1. červenec 2013

▼B

Ireland

Primary qualification

Competent examining body

Certificate of experience

20. prosinec 1976

Italia

Diploma di laurea in medicina e chirurgia

Università

Diploma di abilitazione all'esercizio della medicina e chirurgia

20. prosinec 1976

Κύπρος

Πιστοποιητικό Εγγραφής Ιατρού

Ιατρικό Συμβούλιο

 

1. květen 2004

Latvija

ārsta diploms

Universitātes tipa augstskola

 

1. květen 2004

Lietuva

Aukštojo mokslo diplomas, nurodantis suteiktą gydytojo kvalifikaciją

Universitetas

Internatūros pažymėjimas, nurodantis suteiktą medicinos gydytojo profesinę kvalifikaciją

1. květen 2004

Luxembourg

Diplôme d'Etat de docteur en médecine, chirurgie et accouchements,

Jury d'examen d'Etat

Certificat de stage

20. prosinec 1976

Magyarország

Általános orvos oklevél (doctor medicinae univer- sae, röv.: dr. med. univ.)

Egyetem

 

1. květen 2004

Malta

Lawrja ta' Tabib tal-Medi- ċina u l-Kirurġija

Universita’ ta' Malta

Ċertifikat ta' reġistrazzjoni maħruġ mill-Kunsill Mediku

1. květen 2004

Nederland

Getuigschrift van met goed gevolg afgelegd artsexamen

Faculteit Geneeskunde

 

20. prosinec 1976

Österreich

1.  Urkunde über die Verleihung des akademischen Grades Doktor der gesamten Heilkunde (bzw. Doctor medicinae universae, Dr.med.univ.)

1.  Medizinische Fakultät einer Universität

 

1. leden 1994

2.  Diplom über die spezifische Ausbildung zum Arzt für Allgemeinmedizin bzw. Facharztdiplom

2.  Österreichische Ärztekammer

Polska

Dyplom ukończenia studiów wyższych na kierunku lekarskim z tytułem „lekarza“

1.  Akademia Medyczna

2.  Uniwersytet Medyczny

3.  Collegium Medicum Uniwersytetu Jagiellońskiego

Lekarski Egzamin Państwowy

1. květen 2004

Portugal

Carta de Curso de licenciatura em medicina

Universidades

Diploma comprovativo da conclusão do internato geral emitido pelo Ministério da Saúde

1. leden 1986

▼M1

România

Diplomă de licență de doctor medic

Universități

 

1. leden 2007

▼B

Slovenija

Diploma, s katero se podeljuje strokovni naslov „doktor medicine/doktorica medicine“

Univerza

 

1. květen 2004

Slovensko

Vysokoškolský diplom o udelení akademického titulu „doktor medicíny“ („MUDr.“)

Vysoká škola

 

1. květen 2004

Suomi/ Finland

Lääketieteen lisensiaatin tutkinto/Medicine licentiatexamen

— Helsingin yliopisto/Helsingfors universitet

— Kuopion yliopisto

— Oulun yliopisto

— Tampereen yliopisto

— Turun yliopisto

Todistus lääkärin perusterveydenhuollon lisäkoulutuksesta/Examenbevis om tilläggsutbildning för läkare inom primärvården

1. leden 1994

Sverige

Läkarexamen

Universitet

Bevis om praktisk utbildning som utfärdas av Socialstyrelsen

1. leden 1994

United Kingdom

Primary qualification

Competent examining body

Certificate of experience

20. prosinec 1976

5.1.2   Doklady o dosažené kvalifikaci ►C3  specializovaného lékaře ◄



Země

Doklad o dosažené kvalifikaci

Subjekt vydávající doklad o dosažené kvalifikaci

Referenční den

België/Belgique/ Belgien

Bijzondere beroepstitel van geneesheer-specialist/Titre professionnel particulier de médecin spécialiste

Minister bevoegd voor Volksgezondheid/Ministre de la Santé publique

20. prosinec 1976

▼M1

България

Свидетелство за призната специалност

Медицински университет, Висш медицински институт или

Военномедицин-ска академия

1. leden 2007

▼B

Česká republika

Diplom o specializaci

Ministerstvo zdravotnictví

1. květen 2004

Danmark

Bevis for tilladelse til at betegne sig som speciallæge

Sundhedsstyrelsen

20. prosinec 1976

Deutschland

Fachärztliche Anerkennung

Landesärztekammer

20. prosinec 1976

Eesti

Residentuuri lõputunnistus eriarstiabi erialal

Tartu Ülikool

1. květen 2004

Ελλάς

Τίτλoς Iατρικής Ειδικότητας

1.  Νoμαρχιακή Αυτoδιoίκηση

1. leden 1981

2.  Νoμαρχία

España

Título de Especialista

Ministerio de Educación y Cultura

1. leden 1986

France

1.  Certificat d'études spéciales de médecine

1.  Universités

20. prosinec 1976

2.  Attestation de médecin spécialiste qualifié

2.  Conseil de l'Ordre des médecins

3.  Certificat d'études spéciales de médecine

3.  Universités

4.  Diplôme d'études spécialisées ou spécialisation complémentaire qualifiante de médecine

4.  Universités

▼M8

Hrvatska

Diploma o specijalističkom usavršavanju

Ministarstvo nadležno za zdravstvo

1. červenec 2013

▼B

Ireland

Certificate of Specialist doctor

Competent authority

20. prosinec 1976

Italia

Diploma di medico specialista

Università

20. prosinec 1976

Κύπρος

Πιστοποιητικό Αναγνώρισης Ειδικότητας

Ιατρικό Συμβούλιο

1. květen 2004

Latvija

„Sertifikāts“—kompetentu iestāžu izsniegts dokuments, kas apliecina, ka persona ir nokārtojusi sertifikācijas eksāmenu specialitātē

Latvijas Ārstu biedrība

Latvijas Ārstniecības personu profesionālo organizāciju savienība

1. květen 2004

Lietuva

Rezidentūros pažymėjimas, nurodantis suteiktą gydytojo specialisto profesinę kvalifikaciją

Universitetas

1. květen 2004

Luxembourg

Certificat de médecin spécialiste

Ministre de la Santé publique

20. prosinec 1976

Magyarország

Szakorvosi bizonyítvány

Az Egészségügyi, Szociális és Családügyi Minisztérium illetékes testülete

1. květen 2004

Malta

Ċertifikat ta' Speċjalista Mediku

Kumitat ta' Approvazzjoni dwar Speċjalisti

1. květen 2004

Nederland

Bewijs van inschrijving in een Specialistenregister

— Medisch Specialisten Registratie Commissie (MSRC) van de Koninklijke Nederlandsche Maatschappij tot Bevordering der Geneeskunst

— Sociaal-Geneeskundigen Registratie Commissie van de Koninklijke Nederlandsche Maatschappij tot Bevordering der Geneeskunst

20. prosinec 1976

Österreich

Facharztdiplom

Österreichische Ärztekammer

1. leden 1994

Polska

Dyplom uzyskania tytułu specjalisty

Centrum Egzaminów Medycznych

1. květen 2004

Portugal

1.  Grau de assistente

1.  Ministério da Saúde

1. leden 1986

2.  Titulo de especialista

2.  Ordem dos Médicos

▼M1

România

Certificat de medic specialist

Ministerul Sănătății Publici

1. leden 2007

▼B

Slovenija

Potrdilo o opravljenem specialističnem izpitu

1.  Ministrstvo za zdravje

1. květen 2004

2.  Zdravniška zbornica Slovenije

Slovensko

Diplom o špecializácii

Slovenská zdravotnícka univerzita

1. květen 2004

Suomi/ Finland

Erikoislääkärin tutkinto/Specialläkarexamen

1.  Helsingin yliopisto/Helsingfors universitet

1. leden 1994

2.  Kuopion yliopisto

3.  Oulun yliopisto

4.  Tampereen yliopisto

5.  Turun yliopisto

Sverige

Bevis om specialkompetens som läkare, utfärdat av Socialstyrelsen

Socialstyrelsen

1. leden 1994

United Kingdom

Certificate of Completion of specialist training

Competent authority

20. prosinec 1976

▼M1

5.1.3   Názvy oborů odborné přípravy ►C3  specializovaných lékařů ◄



Země

Anesteziologie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 3 roky

Chirurgie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 5 let

Název

Název

Belgique/België/Belgien

Anesthésie-réanimation/Anesthesie reanimatie

Chirurgie/Heelkunde

България

Анестезиология и интензивно лечение

Хирургия

Česká republika

Anesteziologie a resuscitace

Chirurgie

Danmark

Anæstesiologi

Kirurgi eller kirurgiske sygdomme

Deutschland

Anästhesiologie

(Allgemeine) Chirurgie

Eesti

Anestesioloogia

Üldkirurgia

Ελλάς

Αvαισθησιoλoγία

Χειρoυργική

España

Anestesiología y Reanimación

Cirugía general y del aparato digestivo

France

Anesthésiologie-Réanimation chirurgicale

Chirurgie générale

▼M8

Hrvatska

Anesteziologija, reanimatologija i intenzivna medicina

Opća kirurgija

▼M1

Ireland

Anaesthesia

Cirugía general

Italia

Anestesia e rianimazione

Chirurgia generale

Κύπρος

Αναισθησιολογία

Γενική Χειρουργική

Latvija

Anestezioloģija un reanimatoloģija

Ķirurģija

Lietuva

Anesteziologija reanimatologija

Chirurgija

Luxembourg

Anesthésie-réanimation

Chirurgie générale

Magyarország

Aneszteziológia és intenzív terápia

Sebészet

Malta

Anesteżija u Kura Intensiva

Kirurġija Ġenerali

Nederland

Anesthesiologie

Heelkunde

Österreich

Anästhesiologie und Intensivmedizin

Chirurgie

Polska

Anestezjologia i intensywna terapia

Chirurgia ogólna

Portugal

Anestesiologia

Cirurgia geral

România

Anestezie și terapie intensivă

Chirurgie generală

Slovenija

Anesteziologija, reanimatologija in perioperativna intenzivna medicina

Splošna kirurgija

Slovensko

Anestéziológia a intenzívna medicína

Chirurgia

Suomi/Finland

Anestesiologia ja tehohoito/Anestesiologi och intensivvård

Yleiskirurgia/Allmän kirurgi

Sverige

Anestesi och intensivvård

Kirurgi

United Kingdom

Anaesthetics

General surgery



Země

Neurochirurgie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 5 let

Gynekologie a porodnictví

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Název

Název

Belgique/België/Belgien

Neurochirurgie

Gynécologie — obstétrique/Gynaecologie en verloskunde

България

Неврохирургия

Акушерство, гинекология и репродуктивна медицина

Česká republika

Neurochirurgie

Gynekologie a porodnictví

Danmark

Neurokirurgi eller kirurgiske nervesygdomme

Gynækologi og obstetrik eller kvindesygdomme og fødselshjælp

Deutschland

Neurochirurgie

Frauenheilkunde und Geburtshilfe

Eesti

Neurokirurgia

Sünnitusabi ja günekoloogia

Ελλάς

Νευρoχειρoυργική

Μαιευτική-Γυvαικoλoγία

España

Neurocirugía

Obstetricia y ginecología

France

Neurochirurgie

Gynécologie — obstétrique

▼M8

Hrvatska

Neurokirurgija

Ginekologija i opstetricija

▼M1

Ireland

Neurosurgery

Obstetrics and gynaecology

Italia

Neurochirurgia

Ginecologia e ostetricia

Κύπρος

Νευροχειρουργική

Μαιευτική — Γυναικολογία

Latvija

Neiroķirurģija

Ginekoloģija un dzemdniecība

Lietuva

Neurochirurgija

Akušerija ginekologija

Luxembourg

Neurochirurgie

Gynécologie — obstétrique

Magyarország

Idegsebészet

Szülészet-nőgyógyászat

Malta

Newrokirurġija

Ostetriċja u Ġinekoloġija

Nederland

Neurochirurgie

Verloskunde en gynaecologie

Österreich

Neurochirurgie

Frauenheilkunde und Geburtshilfe

Polska

Neurochirurgia

Położnictwo i ginekologia

Portugal

Neurocirurgia

Ginecologia e obstetricia

România

Neurochirurgie

Obstetrică-ginecologie

Slovenija

Nevrokirurgija

Ginekologija in porodništvo

Slovensko

Neurochirurgia

Gynekológia a pôrodníctvo

Suomi/Finland

Neurokirurgia/Neurokirurgi

Naistentaudit ja synnytykset/Kvinnosjukdomar och förlossningar

Sverige

Neurokirurgi

Obstetrik och gynekologi

United Kingdom

Neurosurgery

Obstetrics and gynaecology



Země

Vnitřní lékařství

Minimální délka oboru odborné přípravy: 5 let

Oftalmologie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 3 roky

Název

Název

Belgique/België/Belgien

Médecine interne/Inwendige geneeskunde

Ophtalmologie/Oftalmologie

България

Вътрешни болести

Очни болести

Česká republika

Vnitřní lékařství

Oftalmologie

Danmark

Intern medicin

Oftalmologi eller øjensygdomme

Deutschland

Innere Medizin

Augenheilkunde

Eesti

Sisehaigused

Oftalmoloogia

Ελλάς

Παθoλoγία

Οφθαλμoλoγία

España

Medicina interna

Oftalmología

France

Médecine interne

Ophtalmologie

▼M8

Hrvatska

Opća interna medicina

Oftalmologija i optometrija

▼M1

Ireland

General medicine

Ophthalmic surgery

Italia

Medicina interna

Oftalmologia

Κύπρος

Παθoλoγία

Οφθαλμολογία

Latvija

Internā medicīna

Oftalmoloģija

Lietuva

Vidaus ligos

Oftalmologija

Luxembourg

Médecine interne

Ophtalmologie

Magyarország

Belgyógyászat

Szemészet

Malta

Mediċina Interna

Oftalmoloġija

Nederland

Interne geneeskunde

Oogheelkunde

Österreich

Innere Medizin

Augenheilkunde und Optometrie

Polska

Choroby wewnętrzne

Okulistyka

Portugal

Medicina interna

Oftalmologia

România

Medicină internă

Oftalmologie

Slovenija

Interna medicina

Oftalmologija

Slovensko

Vnútorné lekárstvo

Oftalmológia

Suomi/Finland

Sisätaudit/Inre medicin

Silmätaudit/Ögonsjukdomar

Sverige

Internmedicine

Ögonsjukdomar (oftalmologi)

United Kingdom

General (internal) medicine

Ophthalmology



Země

Otorinolaryngologie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 3 roky

Dětské lékařství

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Název

Název

Belgique/België/Belgien

Oto-rhino-laryngologie/Otorhinolaryngologie

Pédiatrie/Pediatrie

България

Ушно-носно-гърлени болести

Детски болести

Česká republika

Otorinolaryngologie

Dětské lékařství

Danmark

Oto-rhino-laryngologi eller øre-næse-halssygdomme

Pædiatri eller sygdomme hos børn

Deutschland

Hals-Nasen-Ohrenheilkunde

Kinder — und Jugendheilkunde

Eesti

Otorinolarüngoloogia

Pediaatria

Ελλάς

Ωτoριvoλαρυγγoλoγία

Παιδιατρική

España

Otorrinolaringología

PediatrÍa y sus áreas especÍfIcas

France

Oto-rhino-laryngologie

Pédiatrie

▼M8

Hrvatska

Otorinolaringologija

Pedijatrija

▼M1

Ireland

Otolaryngology

Paediatrics

Italia

Otorinolaringoiatria

Pédiatria

Κύπρος

Ωτορινολαρυγγολογία

Παιδιατρική

Latvija

Otolaringoloģija

Pediatrija

Lietuva

Otorinolaringologija

Vaikų ligos

Luxembourg

Oto-rhino-laryngologie

Pédiatrie

Magyarország

Fül-orr-gégegyógyászat

Csecsemő- és gyermekgyógyászat

Malta

Otorinolaringoloġija

Pedjatrija

Nederland

Keel-, neus- en oorheelkunde

Kindergeneeskunde

Österreich

Hals-, Nasen-und Ohrenkrankheiten

Kinder — und Jugendheilkunde

Polska

Otorynolaryngologia

Pediatria

Portugal

Otorrinolaringologia

Pediatria

România

Otorinolaringologie

Pediatrie

Slovenija

Otorinolaringológija

Pediatrija

Slovensko

Otorinolaryngológia

Pediatria

Suomi/Finland

Korva-, nenä- ja kurkkutaudit/Öron-, näs- och halssjukdomar

Lastentaudit/Barnsjukdomar

Sverige

Öron-, näs- och halssjukdomar (oto-rhino-laryngologi)

Barn- och ungdomsmedicin

United Kingdom

Otolaryngology

Paediatrics



Země

Tuberkulóza a respirační nemoci

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Urologie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 5 let

Název

Název

Belgique/België/Belgien

Pneumologie

Urologie

България

Пневмология и фтизиатрия

Урология

Česká republika

Tuberkulóza a respirační nemoci

Urologie

Danmark

Medicinske lungesygdomme

Urologi eller urinvejenes kirurgiske sygdomme

Deutschland

Pneumologie

Urologie

Eesti

Pulmonoloogia

Uroloogia

Ελλάς

Φυματιoλoγία- Πvευμovoλoγία

Ουρoλoγία

España

Neumología

Urología

France

Pneumologie

Urologie

▼M8

Hrvatska

Pulmologija

Urologija

▼M1

Ireland

Respiratory medicine

Urology

Italia

Malattie dell'apparato respiratorio

Urologia

Κύπρος

Πνευμονολογία — Φυματιολογία

Ουρολογία

Latvija

Ftiziopneimonoloģija

Uroloģija

Lietuva

Pulmonologija

Urologija

Luxembourg

Pneumologie

Urologie

Magyarország

Tüdőgyógyászat

Urológia

Malta

Mediċina Respiratorja

Uroloġija

Nederland

Longziekten en tuberculose

Urologie

Österreich

Lungenkrankheiten

Urologie

Polska

Choroby płuc

Urologia

Portugal

Pneumologia

Urologia

România

Pneumologie

Urologie

Slovenija

Pnevmologija

Urologija

Slovensko

Pneumológia a ftizeológia

Urológia

Suomi/Finland

Keuhkosairaudet ja allergologia/Lungsjukdomar och allergologi

Urologia/Urologi

Sverige

Lungsjukdomar (pneumologi)

Urologi

United Kingdom

Respiratory medicine

Urology



Země

Ortopedie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 5 let

Patologická anatomie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Název

Název

Belgique/België/Belgien

Chirurgie orthopédique/Orthopedische heelkunde

Anatomie pathologique/Pathologische anatomie

България

Ортопедия и травматология

Обща и клинична патология

Česká republika

Ortopedie

Patologická anatomie

Danmark

Ortopædisk kirurgi

Patologisk anatomi eller vævs- og celleundersøgelser

Deutschland

Orthopädie (und Unfallchirurgie)

Pathologie

Eesti

Ortopeedia

Patoloogia

Ελλάς

Ορθoπεδική

Παθoλoγική Αvατoμική

España

Cirugía ortopédica y traumatología

Anatomía patológica

France

Chirurgie orthopédique et traumatologie

Anatomie et cytologie pathologiques

▼M8

Hrvatska

Ortopedija i traumatologija

Patologija

▼M1

Ireland

Trauma and orthopaedic surgery

Morbid anatomy and histopathology

Italia

Ortopedia e traumatologia

Anatomia patologica

Κύπρος

Ορθοπεδική

Παθολογοανατομία — Ιστολογία

Latvija

Traumatoloģija un ortopēdija

Patoloģija

Lietuva

Ortopedija traumatologija

Patologija

Luxembourg

Orthopédie

Anatomie pathologique

Magyarország

Ortopédia

Patológia

Malta

Kirurġija Ortopedika

Istopatoloġija

Nederland

Orthopedie

Pathologie

Österreich

Orthopädie und Orthopädische Chirurgie

Pathologie

Polska

Ortopedia i traumatologia narządu ruchu

Patomorfologia

Portugal

Ortopedia

Anatomia patologica

România

Ortopedie și traumatologie

Anatomie patologică

Slovenija

Ortopedska kirurgija

Anatomska patologija in citopatologija

Slovensko

Ortopédia

Patologická anatómia

Suomi/Finland

Ortopedia ja traumatologia/Ortopedi och traumatologi

Patologia/Patologi

Sverige

Ortopedi

Klinisk patologi

United Kingdom

Trauma and orthopaedic surgery

Histopathology



Země

Neurologie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Psychiatrie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Název

Název

Belgique/België/Belgien

Neurologie

Psychiatrie de l'adulte/Volwassen psychiatrie

България

Нервни болести

Психиатрия

Česká republika

Neurologie

Psychiatrie

Danmark

Neurologi eller medicinske nervesygdomme

Psykiatri

Deutschland

Neurologie

Psychiatrie und Psychotherapie

Eesti

Neuroloogia

Psühhiaatria

Ελλάς

Νευρoλoγία

Ψυχιατρική

España

Neurología

Psiquiatría

France

Neurologie

Psychiatrie

▼M8

Hrvatska

Neurologija

Psihijatrija

▼M1

Ireland

Neurology

Psychiatry

Italia

Neurologia

Psichiatria

Κύπρος

Νευρολογία

Ψυχιατρική

Latvija

Neiroloģija

Psihiatrija

Lietuva

Neurologija

Psichiatrija

Luxembourg

Neurologie

Psychiatrie

Magyarország

Neurológia

Pszichiátria

Malta

Newroloġija

Psikjatrija

Nederland

Neurologie

Psychiatrie

Österreich

Neurologie

Psychiatrie

Polska

Neurologia

Psychiatria

Portugal

Neurologia

Psiquiatria

România

Neurologie

Psihiatrie

Slovenija

Nevrologija

Psihiatrija

Slovensko

Neurológia

Psychiatria

Suomi/Finland

Neurologia/Neurologi

Psykiatria/Psykiatri

Sverige

Neurologi

Psykiatri

United Kingdom

Neurology

General psychiatry



Země

Radiologie a zobrazovací metody

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Radiační onkologie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Název

Název

Belgique/België/Belgien

Radiodiagnostic/Röntgendiagnose

Radiothérapie-oncologie/Radiotherapie-oncologie

България

Образна диагностика

Лъчелечение

Česká republika

Radiologie a zobrazovací metody

Radiační onkologie

Danmark

Diagnostik radiologi eller røntgenundersøgelse

Onkologi

Deutschland

(Diagnostische) Radiologie

Strahlentherapie

Eesti

Radioloogia

Onkoloogia

Ελλάς

Ακτιvoδιαγvωστική

Ακτιvoθεραπευτική — Ογκολογία

España

Radiodiagnóstico

Oncología radioterápica

France

Radiodiagnostic et imagerie médicale

Oncologie radiothérapique

▼M8

Hrvatska

Klinička radiologija

Onkologija i radioterapija

▼M1

Ireland

Diagnostic radiology

Radiation oncology

Italia

Radiodiagnostica

Radioterapia

Κύπρος

Ακτινολογία

Ακτινοθεραπευτική Ογκολογία

Latvija

Diagnostiskā radioloģija

Terapeitiskā radioloģija

Lietuva

Radiologija

Onkologija radioterapija

Luxembourg

Radiodiagnostic

Radiothérapie

Magyarország

Radiológia

Sugárterápia

Malta

Radjoloġija

Onkoloġija u Radjoterapija

Nederland

Radiologie

Radiotherapie

Österreich

Medizinische Radiologie-Diagnostik

Strahlentherapie — Radioonkologie

Polska

Radiologia i diagnostyka obrazowa

Radioterapia onkologiczna

Portugal

Radiodiagnóstico

Radioterapia

România

Radiologie-imagistică medicală

Radioterapie

Slovenija

Radiologija

Radioterapija in onkologija

Slovensko

Rádiológia

Radiačná onkológia

Suomi/Finland

Radiologia/Radiologi

Syöpätaudit/Cancersjukdomar

Sverige

Medicinsk radiologi

Tumörsjukdomar (allmän onkologi)

United Kingdom

Clinical radiology

Clinical oncology



Země

Plastická chirurgie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 5 let

Klinická biologie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Název

Název

Belgique/België/Belgien

Chirurgie plastique, reconstructrice et esthétique/Plastische, reconstructieve en esthetische heelkunde

Biologie clinique/Klinische biologie

България

Пластично-възстановителна хирургия

Клинична лаборатория

Česká republika

Plastická chirurgie

 

Danmark

Plastikkirurgi

 

Deutschland

Plastische (und Ästhetische) Chirurgie

 

Eesti

Plastika- ja rekonstruktiivkirurgia

Laborimeditsiin

Ελλάς

Πλαστική Χειρoυργική

Χειρουργική Θώρακος

España

Cirugía plástica, estética y reparadora

Análisis clínicos

France

Chirurgie plastique, reconstructrice et esthétique

Biologie médicale

▼M8

Hrvatska

Plastična, rekonstrukcijska i estetska kirurgija

 

▼M1

Ireland

Plastic, reconstructive and aesthetic surgery

 

Italia

Chirurgia plastica e ricostruttiva

Patologia clinica

Κύπρος

Πλαστική Χειρουργική

 

Latvija

Plastiskā ķirurģija

 

Lietuva

Plastinė ir rekonstrukcinė chirurgija

Laboratorinė medicina

Luxembourg

Chirurgie plastique

Biologie clinique

Magyarország

Plasztikai (égési) sebészet

Orvosi laboratóriumi diagnosztika

Malta

Kirurġija Plastika

 

Nederland

Plastische chirurgie

 

Österreich

Plastische Chirurgie

Medizinische Biologie

Polska

Chirurgia plastyczna

Diagnostyka laboratoryjna

Portugal

Cirurgia plástica e reconstrutiva

Patologia clínica

România

Chirurgie plastică — microchirurgie reconstructivă

Medicină de laborator

Slovenija

Plastična, rekonstrukcijska in estetska kirurgija

 

Slovensko

Plastická chirurgia

Laboratórna medicína

Suomi/Finland

Plastiikkakirurgia/Plastikkirurgi

 

Sverige

Plastikkirurgi

 

►C5  United Kingdom ◄

►C5  Plastic surgery ◄

 



Země

Lékařská mikrobiologie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Klinická biochemie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Název

Název

Belgique/België/Belgien

 

 

България

Микробиология

Биохимия

Česká republika

Lékařská mikrobiologie

Klinická biochemie

Danmark

Klinisk mikrobiologi

Klinisk biokemi

Deutschland

Mikrobiologie (Virologie) und Infektionsepidemiologie

Laboratoriumsmedizin

Eesti

 

 

Ελλάς

1.  Iατρική Βιoπαθoλoγία

2.  Μικρoβιoλoγία

 

España

Microbiología y parasitología

Bioquímica clínica

France

 

 

▼M8

Hrvatska

Klinička mikrobiologija

 

▼M1

Ireland

Microbiology

Chemical pathology

Italia

Microbiologia e virologia

Biochimica clinica

Κύπρος

Μικροβιολογία

 

Latvija

Mikrobioloģija

 

Lietuva

 

 

Luxembourg

Microbiologie

Chimie biologique

Magyarország

Orvosi mikrobiológia

 

Malta

Mikrobijoloġija

Patoloġija Kimika

Nederland

Medische microbiologie

Klinische chemie

Österreich

Hygiene und Mikrobiologie

Medizinische und Chemische Labordiagnostik

Polska

Mikrobiologia lekarska

 

Portugal

 

 

România

 

 

Slovenija

Klinična mikrobiologija

Medicinska biokemija

Slovensko

Klinická mikrobiológia

Klinická biochémia

Suomi/Finland

Kliininen mikrobiologia/Klinisk mikrobiologi

Kliininen kemia/Klinisk kemi

Sverige

Klinisk bakteriologi

Klinisk kemi

United Kingdom

Medical microbiology and virology

Chemical pathology



Země

Alergologie a klinická imunologie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Kardiochirurgie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 5 let

Název

Název

Belgique/België/Belgien

 

Chirurgie thoracique/Heelkunde op de thorax (1)

България

Клинична имунология Имунология

Гръдна хирургия Кардиохирургия

Česká republika

Alergologie a klinická imunologie

Kardiochirurgie

Danmark

Klinisk immunologi

Thoraxkirurgi eller brysthulens kirurgiske sygdomme

Deutschland

 

Thoraxchirurgie

Eesti

 

Torakaalkirurgia

Ελλάς

 

Χειρουργική Θώρακος

España

Inmunología

Cirugía torácica

France

 

Chirurgie thoracique et cardiovasculaire

▼M8

Hrvatska

Alergologija i klinička imunologija

 

▼M1

Ireland

Immunology (clinical and laboratory)

Thoracic surgery

Italia

 

Chirurgia toracica; Cardiochirurgia

Κύπρος

Ανοσολογία

Χειρουργική Θώρακος

Latvija

Imunoloģija

Torakālā ķirurģija

Lietuva

 

Krūtinės chirurgija

Luxembourg

Immunologie

Chirurgie thoracique

Magyarország

Allergológia és klinikai immunológia

Mellkassebészet

Malta

Immunoloġija

Kirurġija Kardjo-Toraċika

Nederland

 

Cardio-thoracale chirurgie

Österreich

Immunologie

 

Polska

Immunologia kliniczna

Chirurgia klatki piersiowej

Portugal

 

Cirurgia cardiotorácica

România

 

Chirurgie toracică

Slovenija

 

Torakalna kirurgija

Slovensko

Klinická imunológia a alergológia

Hrudníková chirurgia

Suomi/Finland

 

Sydän-ja rintaelinkirurgia/Hjärt- och thoraxkirurgi

Sverige

Klinisk immunologi

Thoraxkirurgi

United Kingdom

Immunology

Cardo-thoracic surgery

(1)   1. leden 1983

Datum zrušení ve smyslu čl. 27. odst. 3:



Země

Dětská chirurgie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 5 let

Cévní chirurgie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 5 let

Název

Název

Belgique/België/Belgien

 

Chirurgie des vaisseaux/Bloedvatenheelkunde (1)

България

Детска хирургия

Съдова хирургия

Česká republika

Dětská chirurgie

Cévní chirurgie

Danmark

 

Karkirurgi eller kirurgiske blodkarsygdomme

Deutschland

Kinderchirurgie

Gefäßchirurgie

Eesti

Lastekirurgia

Kardiovaskulaarkirurgia

Ελλάς

Χειρoυργική Παίδωv

Αγγειoχειρoυργική

España

Cirugía pediátrica

Angiología y cirugía vascular

France

Chirurgie infantile

Chirurgie vasculaire

▼M8

Hrvatska

Dječja kirurgija

Vaskularna kirurgija

▼M1

Ireland

Paediatric surgery

 

Italia

Chirurgia pediatrica

Chirurgia vascolare

Κύπρος

Χειρουργική Παίδων

Χειρουργική Αγγείων

Latvija

Bērnu ķirurģija

Asinsvadu ķirurģija

Lietuva

Vaikų chirurgija

Kraujagyslių chirurgija

Luxembourg

Chirurgie pédiatrique

Chirurgie vasculaire

Magyarország

Gyermeksebészet

Érsebészet

Malta

Kirurgija Pedjatrika

Kirurġija Vaskolari

Nederland

 

 

Österreich

Kinderchirurgie

 

Polska

Chirurgia dziecięca

Chirurgia naczyniowa

Portugal

Cirurgia pediátrica

Cirurgia vascular

România

Chirurgie pediatrică

Chirurgie vasculară

Slovenija

 

Kardiovaskularna kirurgija

Slovensko

Detská chirurgia

Cievna chirurgia

Suomi/Finland

Lastenkirurgia/Barnkirurgi

Verisuonikirurgia/Kärlkirurgi

Sverige

Barn- och ungdomskirurgi

 

United Kingdom

Paediatric surgery

 

(1)   1. leden 1983

Datum zrušení ve smyslu čl. 27. odst. 3:



Země

Kardiologie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Gastroenterologie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Název

Název

Belgique/België/Belgien

Cardiologie

Gastro-entérologie/Gastroenterologie

България

Кардиология

Гастроентерология

Česká republika

Kardiologie

Gastroenterologie

Danmark

Kardiologi

Medicinsk gastroenterologi eller medicinske mavetarmsygdomme

Deutschland

Innere Medizin und Schwerpunkt Kardiologie

Innere Medizin und Schwerpunkt Gastroenterologie

Eesti

Kardioloogia

Gastroenteroloogia

Ελλάς

Καρδιoλoγία

Γαστρεvτερoλoγία

España

Cardiología

Aparato digestivo

France

Pathologie cardio-vasculaire

Gastro-entérologie et hépatologie

▼M8

Hrvatska

Kardiologija

Gastroenterologija

▼M1

Ireland

Cardiology

Gastro-enterology

Italia

Cardiologia

Gastroenterologia

Κύπρος

Καρδιολογία

Γαστρεντερολογία

Latvija

Kardioloģija

Gastroenteroloģija

Lietuva

Kardiologija

Gastroenterologija

Luxembourg

Cardiologie et angiologie

Gastro-enterologie

Magyarország

Kardiológia

Gasztroenterológia

Malta

Kardjoloġija

Gastroenteroloġija

Nederland

Cardiologie

Leer van maag-darm-leverziekten

Österreich

 

 

Polska

Kardiologia

Gastrenterologia

Portugal

Cardiologia

Gastrenterologia

România

Cardiologie

Gastroenterologie

Slovenija

 

Gastroenterologija

Slovensko

Kardiológia

Gastroenterológia

Suomi/Finland

Kardiologia/Kardiologi

Gastroenterologia/Gastroenterologi

Sverige

Kardiologi

Medicinsk gastroenterologi och hepatologi

United Kingdom

Cardiology

Gastro-enterology



Země

Revmatologie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Hematologie a transfúzní lékařství

Minimální délka oboru odborné přípravy: 3 roky

Název

Název

Belgique/België/Belgien

Rhumathologie/reumatologie

 

България

Ревматология

Трансфузионна хематология

Česká republika

Revmatologie

Hematologie a transfúzní lékařství

Danmark

Reumatologi

Hæmatologi eller blodsygdomme

Deutschland

Innere Medizin und Schwerpunkt Rheumatologie

Innere Medizin und Schwerpunkt Hämatologie und Onkologie

Eesti

Reumatoloogia

Hematoloogia

Ελλάς

Ρευματoλoγία

Αιματoλoγία

España

Reumatología

Hematología y hemoterapia

France

Rhumatologie

 

▼M8

Hrvatska

Reumatologija

Hematologija

▼M1

Ireland

Rheumatology

Haematology (clinical and laboratory)

Italia

Reumatologia

Ematologia

Κύπρος

Ρευματολογία

Αιματολογία

Latvija

Reimatoloģija

Hematoloģija

Lietuva

Reumatologija

Hematologija

Luxembourg

Rhumatologie

Hématologie

Magyarország

Reumatológia

Haematológia

Malta

Rewmatoloġija

Ematoloġija

Nederland

Reumatologie

 

Österreich

 

 

Polska

Reumatologia

Hematologia

Portugal

Reumatologia

Imuno-hemoterapia

România

Reumatologie

Hematologie

Slovenija

 

 

Slovensko

Reumatológia

Hematológia a transfúziológia

Suomi/Finland

Reumatologia/Reumatologi

Kliininen hematologia/Klinisk hematologi

Sverige

Reumatologi

Hematologi

United Kingdom

Rheumatology

Haematology



Země

Endokrinologie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 3 roky

Rehabilitační a fyzikální medicína

Minimální délka oboru odborné přípravy: 3 roky

Název

Název

Belgique/België/Belgien

 

Médecine physique et réadaptation/Fysische geneeskunde en revalidatie

България

Ендокринология и болести на обмяната

Физикална и рехабилитационна медицина

Česká republika

Endokrinologie

Rehabilitační a fyzikální medicína

Danmark

Medicinsk endokrinologi eller medicinske hormonsygdomme

 

Deutschland

Innere Medizin und Schwerpunkt Endokrinologie und Diabetologie

Physikalische und Rehabilitative Medizin

Eesti

Endokrinoloogia

Taastusravi ja füsiaatria

Ελλάς

Εvδoκριvoλoγία

Φυσική Iατρική και Απoκατάσταση

España

Endocrinología y nutrición

Medicina física y rehabilitación

France

Endocrinologie, maladies métaboliques

Rééducation et réadaptation fonctionnelles

▼M8

Hrvatska

Endokrinologija i dijabetologija

Fizikalna medicina i rehabilitacija

▼M1

Ireland

Endocrinology and diabetes mellitus

 

Italia

Endocrinologia e malattie del ricambio

Medicina fisica e riabilitazione

Κύπρος

Ενδοκρινολογία

Φυσική Ιατρική και Αποκατάσταση

Latvija

Endokrinoloģija

Rehabilitoloģija Fiziskā rehabilitācija

Fizikālā medicīna

Lietuva

Endokrinologija

Fizinė medicina ir reabilitacija

Luxembourg

Endocrinologie, maladies du métabolisme et de la nutrition

Rééducation et réadaptation fonctionnelles

Magyarország

Endokrinológia

Fizioterápia

Malta

Endokrinoloġija u Dijabete

 

Nederland

 

Revalidatiegeneeskunde

Österreich

 

Physikalische Medizin

Polska

Endokrynologia

Rehabilitacja medyczna

Portugal

Endocrinologia

Fisiatria ou Medicina física e de reabilitação

România

Endocrinologie

Recuperare, medicină fizică și balneologie

Slovenija

 

Fizikalna in rehabilitacijska medicina

Slovensko

Endokrinológia

Fyziatria, balneológia a liečebná rehabilitácia

Suomi/Finland

Endokrinologia/Endokrinologi

Fysiatria/Fysiatri

Sverige

Endokrina sjukdomar

Rehabiliteringsmedicin

United Kingdom

Endocrinology and diabetes mellitus

 



Země

Neuropsychiatrie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 5 let

Dermatovenerologie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 3 roky

Název

Název

Belgique/België/Belgien

Neuropsychiatrie (1)

Dermato-vénéréologie/Dermato-venerologie

България

 

Кожни и венерически болести

Česká republika

 

Dermatovenerologie

Danmark

 

Dermato-venerologi eller hud- og kønssygdomme

Deutschland

Nervenheilkunde (Neurologie und Psychiatrie)

Haut — und Geschlechtskrankheiten

Eesti

 

Dermatoveneroloogia

Ελλάς

Νευρoλoγία — Ψυχιατρική

Δερματoλoγία — Αφρoδισιoλoγία

España

 

Dermatología médico-quirúrgica y venereología

France

Neuropsychiatrie (2)

Dermatologie et vénéréologie

▼M8

Hrvatska

 

Dermatologija i venerologija

▼M1

Ireland

 

 

Italia

Neuropsichiatria (3)

Dermatologia e venerologia

Κύπρος

Νευρολογία — Ψυχιατρική

Δερματολογία — Αφροδισιολογία

Latvija

 

Dermatoloģija un veneroloģija

Lietuva

 

Dermatovenerologija

Luxembourg

Neuropsychiatrie (4)

Dermato-vénéréologie

Magyarország

 

Bőrgyógyászat

Malta

 

Dermato-venerejoloġija

Nederland

Zenuw — en zielsziekten (5)

Dermatologie en venerologie

Österreich

Neurologie und Psychiatrie

Haut- und Geschlechtskrankheiten

Polska

 

Dermatologia i wenerologia

Portugal

 

Dermatovenereologia

România

 

Dermatovenerologie

Slovenija

 

Dermatovenerologija

Slovensko

Neuropsychiatria

Dermatovenerológia

Suomi/Finland

 

Ihotaudit ja allergologia/Hudsjukdomar och allergologi

Sverige

 

Hud- och könssjukdomar

United Kingdom

 

 

(1)   srpen 1987 s výjimkou osob, které začaly studovat před uvedeným datem

(2)   31. prosinec 1971

(3)   31. řííjen 1999

(4)   Osvědčení o vzdělání se již neuděluje u vzdělávacích programů zahájených po 5. březnu 1982

(5)   9. červenec 1984

Datum zrušení ve smyslu čl. 27. odst. 3:



Země

Radiologie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Dětská a dorostová psychiatrie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Název

Název

Belgique/België/Belgien

 

Psychiatrie infanto-juvénile/Kinder- en jeugdpsychiatrie

България

Радиобиология

Детска психиатрия

Česká republika

 

Dětská a dorostová psychiatrie

Danmark

 

Børne- og ungdomspsykiatri

Deutschland

Radiologie

Kinder- und Jugendpsychiatrie und -psychotherapie

Eesti

 

 

Ελλάς

Ακτιvoλoγία — Ραδιoλoγία

Παιδoψυχιατρική

España

Electroradiología

 

France

Electro-radiologie (1)

Pédo-psychiatrie

▼M8

Hrvatska

Klinička radiologija

Dječja i adolescentna psihijatrija

▼M1

Ireland

Radiology

Child and adolescent psychiatry

Italia

Radiologia (2)

Neuropsichiatria infantile

Κύπρος

 

Παιδοψυχιατρική

Latvija

 

Bērnu psihiatrija

Lietuva

 

Vaikų ir paauglių psichiatrija

Luxembourg

Électroradiologie (3)

Psychiatrie infantile

Magyarország

Radiológia

Gyermek-és ifjúságpszichiátria

Malta

 

 

Nederland

Radiologie (4)

 

Österreich

Radiologie

 

Polska

 

Psychiatria dzieci i młodzieży

Portugal

Radiologia

Pedopsiquiatria

România

 

Psihiatrie pediatrică

Slovenija

 

Otroška in mladostniška psihiatrija

Slovensko

 

Detská psychiatria

Suomi/Finland

 

Lastenpsykiatria/Barnpsykiatri

Sverige

 

Barn- och ungdomspsykiatri

United Kingdom

 

Child and adolescent psychiatry

(1)   1. leden 1983

(2)   31. říjen 1993

(3)   Osvědčení o vzdělání se již neuděluje u vzdělávacích programů zahájených po 5. březnu 1982

(4)   8. červenec 1984

Datum zrušení ve smyslu čl. 27. odst. 3:



Země

Geriatrie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Nefrologie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Název

Název

Belgique/België/Belgien

 

 

България

Гериатрична медицина

Нефрология

Česká republika

Geriatrie

Nefrologie

Danmark

Geriatri eller alderdommens sygdomme

Nefrologi eller medicinske nyresygdomme

Deutschland

 

Innere Medizin und Schwerpunkt Nephrologie

Eesti

 

Nefroloogia

Ελλάς

 

Νεφρoλoγία

España

Geriatría

Nefrología

France

 

Néphrologie

▼M8

Hrvatska

 

Nefrologija

▼M1

Ireland

Geriatric medicine

Nephrology

Italia

Geriatria

Nefrologia

Κύπρος

Γηριατρική

Νεφρολογία

Latvija

 

Nefroloģija

Lietuva

Geriatrija

Nefrologija

Luxembourg

Gériatrie

Néphrologie

Magyarország

Geriátria

Nefrológia

Malta

Ġerjatrija

Nefroloġija

Nederland

Klinische geriatrie

 

Österreich

 

 

Polska

Geriatria

Nefrologia

Portugal

 

Nefrologia

România

Geriatrie și gerontologie

Nefrologie

Slovenija

 

Nefrologija

Slovensko

Geriatria

Nefrológia

Suomi/Finland

Geriatria/Geriatri

Nefrologia/Nefrologi

Sverige

Geriatrik

Medicinska njursjukdomar (nefrologi)

United Kingdom

Geriatrics

Renal medicine



Země

Infekční lékařství

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Hygiena a epidemiologie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Název

Název

Belgique/België/Belgien

 

 

България

Инфекциозни болести

Социална медицина и здравен мениджмънт

комунална хигиена

Česká republika

Infekční lékařství

Hygiena a epidemiologie

Danmark

Infektionsmedicin

Samfundsmedicin

Deutschland

 

Öffentliches Gesundheitswesen

Eesti

Infektsioonhaigused

 

Ελλάς

 

Κοινωνική Ιατρική

España

 

Medicina preventiva y salud pública

France

 

Santé publique et médecine sociale

▼M8

Hrvatska

Infektologija

Javnozdravstvena medicina

▼M1

Ireland

Infectious diseases

Public health medicine

Italia

Malattie infettive

Igiene e medicina preventiva

Κύπρος

Λοιμώδη Νοσήματα

Υγειονολογία/Κοινοτική Ιατρική

Latvija

Infektoloģija

 

Lietuva

Infektologija

 

Luxembourg

Maladies contagieuses

Santé publique

Magyarország

Infektológia

Megelőző orvostan és népegészségtan

Malta

Mard Infettiv

Saħħa Pubblika

Nederland

 

Maatschappij en gezondheid

Österreich

 

Sozialmedizin

Polska

Choroby zakaźne

Zdrowie publiczne, epidemiologia

Portugal

Infecciologia

Saúde pública

România

Boli infecțioase

Sănătate publică și management

Slovenija

Infektologija

Javno zdravje

Slovensko

Infektológia

Verejné zdravotníctvo

Suomi/Finland

Infektiosairaudet/Infektionssjukdomar

Terveydenhuolto/Hälsovård

Sverige

Infektionssjukdomar

Socialmedicin

United Kingdom

Infectious diseases

Public health medicine



Země

Klinická farmakologie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Pracovní lékařství

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Název

Název

Belgique/België/Belgien

 

Médecine du travail/Arbeidsgeneeskunde

България

Клинична фармакология и терапия

Фармакология

Трудова медицина

Česká republika

Klinická farmakologie

Pracovní lékařství

Danmark

Klinisk farmakologi

Arbejdsmedicin

Deutschland

Pharmakologie und Toxikologie

Arbeitsmedizin

Eesti

 

 

Ελλάς

 

Iατρική thς Εργασίας

España

Farmacología clínica

Medicina del trabajo

France

 

Médecine du travail

▼M8

Hrvatska

Klinička farmakologija s toksikologijom

Medicina rada i športa

▼M1

Ireland

Clinical pharmacology and therapeutics

Occupational medicine

Italia

Farmacologia

Medicina del lavoro

Κύπρος

 

Ιατρική της Εργασίας

Latvija

 

Arodslimības

Lietuva

 

Darbo medicina

Luxembourg

 

Médecine du travail

Magyarország

Klinikai farmakológia

Foglalkozás-orvostan (üzemorvostan)

Malta

Farmakoloġija Klinika u t-Terapewtika

Mediċina Okkupazzjonali

Nederland

 

Arbeid en gezondheid, bedrijfsgeneeskunde

Arbeid en gezondheid, verzekeringsgeneeskunde

Österreich

Pharmakologie und Toxikologie

Arbeits- und Betriebsmedizin

Polska

Farmakologia kliniczna

Medycyna pracy

Portugal

 

Medicina do trabalho

România

Farmacologie clinică

Medicina muncii

Slovenija

 

Medicina dela, prometa in športa

Slovensko

Klinická farmakológia

Pracovné lekárstvo

Suomi/Finland

Kliininen farmakologia ja lääkehoito/Klinisk farmakologi och läkemedelsbehandling

Työterveyshuolto/Företagshälsovård

Sverige

Klinisk farmakologi

Yrkes- och miljömedicin

United Kingdom

Clinical pharmacology and therapeutics

Occupational medicine



Země

Alergologie a klinická imunologie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 3 roky

Nukleární medicína

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Název

Název

Belgique/België/Belgien

 

Médecine nucléaire/Nucleaire geneeskunde

България

Клинична алергология

Нуклеарна медицина

Česká republika

Alergologie a klinická imunologie

Nukleární medicína

Danmark

Medicinsk allergologi eller medicinske overfølsomhedssygdomme

Klinisk fysiologi og nuklearmedicin

Deutschland

 

Nuklearmedizin

Eesti

 

 

Ελλάς

Αλλεργιoλoγία

Πυρηvική Iατρική

España

Alergología

Medicina nuclear

France

 

Médecine nucléaire

▼M8

Hrvatska

Alergologija i klinička imunologija

Nuklearna medicina

▼M1

Ireland

 

 

Italia

Allergologia ed immunologia clinica

Medicina nucleare

Κύπρος

Αλλεργιολογία

Πυρηνική Ιατρική

Latvija

Alergoloģija

 

Lietuva

Alergologija ir klinikinė imunologija

 

Luxembourg

 

Médecine nucléaire

Magyarország

Allergológia és klinikai immunológia

Nukleáris medicina (izotóp diagnosztika)

Malta

 

Mediċina Nukleari

Nederland

Allergologie en inwendige geneeskunde

Nucleaire geneeskunde

Österreich

 

Nuklearmedizin

Polska

Alergologia

Medycyna nuklearna

Portugal

Imuno-alergologia

Medicina nuclear

România

Alergologie și imunologie clinică

Medicină nucleară

Slovenija

 

Nuklearna medicina

Slovensko

Klinická imunológia a alergológia

Nukleárna medicína

Suomi/Finland

 

Kliininen fysiologia ja isotooppilääketiede/Klinisk fysiologi och nukleärmedicin

Sverige

Allergisjukdomar

Nukleärmedicin

United Kingdom

 

Nuclear medicine



Země

Maxilofaciální chirurgie (základní vzdělávání lékařů)

Minimální délka oboru odborné přípravy: 5 let

Název

Belgique/België/Belgien

 

България

Лицево-челюстна хирургия

Česká republika

Maxilofaciální chirurgie

Danmark

 

Deutschland

 

Eesti

 

Ελλάς

 

España

Cirugía oral y maxilofacial

France

Chirurgie maxillo-faciale et stomatologie

▼M8

Hrvatska

Maksilofacijalna kirurgija

▼M1

Ireland

 

Italia

Chirurgia maxillo-facciale

Κύπρος

 

Latvija

Mutes, sejas un žokļu ķirurģija

Lietuva

Veido ir žandikaulių chirurgija

Luxembourg

Chirurgie maxillo-faciale

Magyarország

Szájsebészet

Malta

 

Nederland

 

Österreich

Mund- Kiefer- und Gesichtschirurgie

Polska

Chirurgia szczekowo-twarzowa

Portugal

Cirurgia maxilo-facial

România

 

Slovenija

Maxilofacialna kirurgija

Slovensko

Maxilofaciálna chirurgia

Suomi/Finland

 

Sverige

 

United Kingdom

 



Země

Biologická hematologie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Název

Belgique/België/Belgien

 

България

Клинична хематология

Česká republika

 

Danmark

Klinisk blodtypeserologi (1)

Deutschland

 

Eesti

 

Ελλάς

 

España

 

France

Hématologie

▼M8

Hrvatska

 

▼M1

Ireland

 

Italia

 

Κύπρος

 

Latvija

 

Lietuva

 

Luxembourg

Hématologie biologique

Magyarország

 

Malta

 

Nederland

 

Österreich

 

Polska

 

Portugal

Hematologia clinica

România

 

Slovenija

 

Slovensko

 

Suomi/Finland

 

Sverige

 

United Kingdom

 

(1)   1. leden 1983 s výjimkou osob, které začaly studovat před uvedeným datem a dokončily studia do konce roku 1988

Datum zrušení ve smyslu čl. 27. odst. 3:



Země

Stomatologie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 3 roky

Dermatologie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Název

Název

Belgique/België/Belgien

 

 

България

 

 

Česká republika

 

 

Danmark

 

 

Deutschland

 

 

Eesti

 

 

Ελλάς

 

 

España

Estomatología

 

France

Stomatologie

 

▼M8

Hrvatska

 

 

▼M1

Ireland

 

Dermatology

Italia

Odontostomatologia (1)

 

Κύπρος

 

 

Latvija

 

 

Lietuva

 

 

Luxembourg

Stomatologie

 

Magyarország

 

 

Malta

 

Dermatoloġija

Nederland

 

 

Österreich

 

 

Polska

 

 

Portugal

Estomatologia

 

România

 

 

Slovenija

 

 

Slovensko

 

 

Suomi/Finland

 

 

Sverige

 

 

United Kingdom

 

Dermatology

(1)   31. prosinec 1994

Datum zrušení ve smyslu čl. 27. odst. 3:



Země

Venerologie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Tropická medicína

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Název

Název

Belgique/België/Belgien

 

 

България

 

 

Česká republika

 

 

Danmark

 

 

Deutschland

 

 

Eesti

 

 

Ελλάς

 

 

España

 

 

France

 

 

▼M8

Hrvatska

 

 

▼M1

Ireland

Genito-urinary medicine

Tropical medicine

Italia

 

Medicina tropicale

Κύπρος

 

 

Latvija

 

 

Lietuva

 

 

Luxembourg

 

 

Magyarország

 

Trópusi betegségek

Malta

Mediċina Uro-ġenetali

 

Nederland

 

 

Österreich

 

Spezifische Prophylaxe und Tropenhygiene

Polska

 

Medycyna transportu

Portugal

 

Medicina tropical

România

 

 

Slovenija

 

 

Slovensko

 

Tropická medicína

Suomi/Finland

 

 

Sverige

 

 

United Kingdom

Genito-urinary medicine

Tropical medicine



Země

Gastroenterologická chirurgie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 5 let

Traumatologie a urgentní medicína

Minimální délka oboru odborné přípravy: 5 let

Název

Název

Belgique/België/Belgien

Chirurgie abdominale/Heelkunde op het abdomen (1)

 

България

 

Спешна медицина

Česká republika

 

Traumatologie

Urgentní medicína

Danmark

Kirurgisk gastroenterologi eller kirurgiske mave-tarmsygdomme

 

Deutschland

Visceralchirurgie

 

Eesti

 

 

Ελλάς

 

 

España

Cirugía del aparato digestivo

 

France

Chirurgie viscérale et digestive

 

▼M8

Hrvatska

Abdominalna kirurgija

Hitna medicina

▼M1

Ireland

 

Emergency medicine

Italia

Chirurgia dell'apparato digerente

 

Κύπρος

 

 

Latvija

 

 

Lietuva

Abdominalinė chirurgija

 

Luxembourg

Chirurgie gastro-entérologique

 

Magyarország

 

Traumatológia

Malta

 

Mediċina tal-Aċċidenti u l-Emerġenza

Nederland

 

 

Österreich

 

 

Polska

 

Medycyna ratunkowa

Portugal

 

 

România

 

Medicină de urgență

Slovenija

Abdominalna kirurgija

 

Slovensko

Gastroenterologická chirurgia

Úrazová chirurgia

Urgentná medicína

Suomi/Finland

Gastroenterologinen kirurgia/Gastroenterologisk kirurgi

 

Sverige

 

 

United Kingdom

 

Accident and emergency medicine

(1)   1. leden 1983

Datum zrušení ve smyslu čl. 27. odst. 3:



Země

Klinická nerurofyziologie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Dentální, orální a maxilofaciální chirurgie (základní vzdělávání lékařů a zubních lékařů) (1)

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Název

Název

Belgique/België/Belgien

 

Stomatologie et chirurgie orale et maxillo-faciale/Stomatologie en mond-, kaak- en aangezichtschirurgie

България

 

 

Česká republika

 

 

Danmark

Klinisk neurofysiologi

 

Deutschland

 

Mund-, Kiefer- und Gesichtschirurgie

Eesti

 

 

Ελλάς

 

 

España

Neurofisiologia clínica

 

France

 

 

▼M8

Hrvatska

 

 

▼M1

Ireland

Clinical neurophysiology

Oral and maxillo-facial surgery

Italia

 

 

Κύπρος

 

Στοματο-Γναθο-Προσωποχειρουργική

Latvija

 

 

Lietuva

 

 

Luxembourg

 

Chirurgie dentaire, orale et maxillo-faciale

Magyarország

 

Arc-állcsont-szájsebészet

Malta

Newrofiżjoloġija Klinika

Kirurġija tal-għadam tal-wiċċ

Nederland

 

 

Österreich

 

 

Polska

 

 

Portugal

 

 

România

 

 

Slovenija

 

 

Slovensko

 

 

Suomi/Finland

Kliininen neurofysiologia/Klinisk neurofysiologi

Suu- ja leukakirurgia/Oral och maxillofacial kirurgi

Sverige

Klinisk neurofysiologi

 

United Kingdom

Clinical neurophysiology

Oral and maxillo-facial surgery

(1)   Vzdělávání završené získáním osvědčení o kvalifikaci specialisty v oblasti dentální, orální a maxilofaciální chirurgie (základní vzdělávání lékařů a zubních lékařů) předpokládá ukončení a potvrzení základního lékařského studijního programu (článek 24) a ukončení a potvrzení základního studijního programu zubních lékařů (článek 34).

▼M6



Země

Klinická onkologie

Minimální délka oboru odborné přípravy 5 let

Lékařská genetika

Minimální délka oboru odborné přípravy 4 roky

Název

Název

Belgique/België/Belgien

Oncologie médicale/ Medische oncologie

 

България

Медицинска онкология

Медицинска генетика

Česká republika

Klinická onkologie

Lékařská genetika

Danmark

 

Klinisk genetik

Deutschland

 

Humangenetik

Eesti

 

Meditsiinigeneetika

Ελλάς

Παθολογική Ογκολογία

 

España

 

 

France

Oncologie

Génétique médicale

▼M8

Hrvatska

 

 

▼M6

Ireland

Medical oncology

Clinical genetics

Italia

Oncologia medica

Genetica medica

Κύπρος

Ακτινοθεραπευτική Ογκολογία

 

Latvija

Onkoloģija ķīmijterapija

Medicīnas ģenētika

Lietuva

Chemoterapinė onkologija

Genetika

Luxembourg

Oncologie médicale

Médecine génétique

Magyarország

Klinikai onkológia

Klinikai genetika

Malta

 

 

Nederland

 

Klinische genetica

Österreich

 

Medizinische Genetik

Polska

Onkologia kliniczna

Genetyka kliniczna

Portugal

Oncologia médica

Genética médica

România

Oncologie medicala

Genetica medicala

Slovenija

Internistična onkologija

Klinična genetika

Slovensko

Klinická onkológia

Lekárska genetica

Suomi/Finland

 

Perinnöllisyyslääketiede/Medicinsk genetik

Sverige

 

 

United Kingdom

Medical oncology

Clinical genetics

▼B

5.1.4   Doklady o dosažené kvalifikaci ve všeobecném lékařství



Země

Doklad o dosažené kvalifikaci

Profesní označení

Referenční den

België/Belgique/Belgien

Ministerieel erkenningsbesluit van huisarts/Arrêté ministériel d'agrément de médecin généraliste

Huisarts/Médecin généraliste

31. prosinec 1994

▼M1

България

Свидетелство за призната специалност по Обща медицина

Лекар-специалист по Обща медицина

1. leden 2007

▼B

Česká republika

Diplom o specializaci „všeobecné lékařství“

Všeobecný lékař

1. květen 2004

Danmark

Tilladelse til at anvende betegnelsen alment praktiserende læge/Speciallægel i almen medicin

Almen praktiserende læge/Speciallæge i almen medicin

31. prosinec 1994

Deutschland

Zeugnis über die spezifische Ausbildung in der Allgemeinmedizin

Facharzt/Fachärztin für Allgemeinmedizin

31. prosinec 1994

Eesti

Diplom peremeditsiini erialal

Perearst

1. květen 2004

Ελλάς

Tίτλος ιατρικής ειδικότητας γενικής ιατρικής

Iατρός με ειδικότητα γενικής ιατρικής

31. prosinec 1994

España

Título de especialista en medicina familiar y comunitaria

Especialista en medicina familiar y comunitaria

31. prosinec 1994

France

Diplôme d'Etat de docteur en médecine (avec document annexé attestant la formation spécifique en médecine générale)

Médecin qualifié en médecine générale

31. prosinec 1994

▼M8

Hrvatska

Diploma o specijalističkom usavršavanju

specijalist obiteljske medicine

1. červenec 2013

▼B

Ireland

Certificate of specific qualifications in general medical practice

General medical practitioner

31. prosinec 1994

Italia

Attestato di formazione specifica in medicina generale

Medico di medicina generale

31. prosinec 1994

Κύπρος

Τίτλος Ειδικότητας Γενικής Ιατρικής

Ιατρός Γενικής Ιατρικής

1. květen 2004

Latvija

Ģimenes ārsta sertifikāts

Ģimenes (vispārējās prakses) ārsts

1. květen 2004

Lietuva

Šeimos gydytojo rezidentūros pažymėjimas

Šeimos medicinos gydytojas

1. květen 2004

Luxembourg

Diplôme de formation spécifique en medicine générale

Médecin généraliste

31. prosinec 1994

Magyarország

Háziorvostan szakorvosa bizonyítvány

Háziorvostan szakorvosa

1. květen 2004

Malta

Tabib tal-familja

Mediċina tal-familja

1. květen 2004

Nederland

Certificaat van inschrijving in het register van erkende huisartsen van de Koninklijke Nederlandsche Maatschappij tot bevordering der geneeskunst

Huisarts

31. prosinec 1994

Österreich

Arzt für Allgemeinmedizin

Arzt für Allgemeinmedizin

31. prosinec 1994

Polska

Diplôme: Dyplom uzyskania tytułu specjalisty w dziedzinie medycyny rodzinnej

Specjalista w dziedzinie medycyny rodzinnej

1. květen 2004

Portugal

Diploma do internato complementar de clínica geral

Assistente de clínica geral

31. prosinec 1994

▼M1

România

Certificat de medic specialist medicină de familie

Medic specialist medicină de familie

1. leden 2007

▼B

Slovenija

Potrdilo o opravljeni specializaciji iz družinske medicine

Specialist družinske medicine/Specialistka družinske medicine

1. květen 2004

Slovensko

Diplom o špecializácii v odbore „všeobecné lekárstvo“

Všeobecný lekár

1. květen 2004

Suomi/ Finland

Todistus lääkärin perusterveydenhuollon lisäkoulutuksesta/Bevis om tilläggsutbildning av läkare i primärvård

Yleislääkäri/Allmänläkare

31. prosinec 1994

Sverige

Bevis om kompetens som allmänpraktiserande läkare (Europaläkare) utfärdat av Socialstyrelsen

Allmänpraktiserande läkare (Europaläkare)

31. prosinec 1994

United Kingdom

Certificate of prescribed/equivalent experience

General medical practitioner

31. prosinec 1994

V.2   ZDRAVOTNÍ SESTRY A OŠETŘOVATELÉ ODPOVĚDNÍ ZA VŠEOBECNOU PÉČI

5.2.1   Studijní program pro zdravotní sestry a ošetřovatelé odpovědné za všeobecnou péči

Odborná příprava vedoucí k udělení dokladu o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry odpovědné za všeobecnou péči nebo ošetřovatele odpovědného za všeobecnou péči se skládá ze dvou částí.

A. Teoretická výuka

a) Péče o nemocné:

 povaha a etika profese

 obecné zásady zdraví a ošetřovatelství

 zásady ošetřování ve vztahu k:

 

 všeobecnému a specializovanému lékařství

 všeobecné a specializované chirurgii

 péči o dítě a dětskému lékařství

 péči o matku a dítě

 duševnímu zdraví a psychiatrii

 péči o staré lidi a geriatrii

b) Základní vědy:

 anatomie a fyziologie

 patologie

 bakteriologie, virologie a parazitologie

 biofyzika, biochemie a radiologie

 dietetika

 hygiena:

 

 preventivní lékařství

 zdravotní výchova

 farmakologie

c) Sociální vědy:

 sociologie

 psychologie

 zásady administrativy

 zásady výuky

 sociální a zdravotnické předpisy

 právní aspekty ošetřovatelství

B. Praktická klinická výuka

 Ošetřovatelství ve vztahu k:

 

  ►C3  všeobecnému a specializovanému lékařství ◄

 všeobecné a speciální chirurgii

 péči o dítě a dětskému lékařství

 péči o matku a dítě

 duševnímu zdraví a psychiatrii

 péči o staré lidi a geriatrii

 ošetřování v domácnosti

Výuka jednoho nebo několika těchto předmětů může být poskytnuta v rámci jiných oborů nebo v souvislosti s nimi.

Teoretická výuka musí být vyvážená a koordinovaná s praktickou klinickou výukou tak, aby znalosti a zkušenosti uvedené v této příloze mohly být získány odpovídajícím způsobem.

5.2.2   Doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry odpovědné za všeobecnou péči (ošetřovatele odpovědného za všeobecnou péči)



Země

Doklad o dosažené kvalifikaci

Subjekt vydávající doklad o dosažené kvalifikaci

Profesní označení

Referenční den

België/Belgique/Belgien

— Diploma gegradueerde verpleger/verpleegster/Diplôme d'infirmier(ère) gradué(e)/Diplom eines (einer) graduierten Krankenpflegers (-pflegerin)

— Diploma in de ziekenhuisverpleegkunde/Brevet d'infirmier(ère) hospitalier(ère)/Brevet eines (einer) Krankenpflegers (-pflegerin)

— Brevet van verpleegassistent(e)/Brevet d'hospitalier(ère)/Brevet einer Pflegeassistentin

— De erkende opleidingsinstituten/Les établissements d'enseignement reconnus/Die anerkannten Ausbildungsanstalten

— De bevoegde Examencommissie van de Vlaamse Gemeenschap/Le Jury compétent d'enseignement de la Communauté française/Der zuständige Prüfungsausschüß der Deutschsprachigen Gemeinschaft

— Hospitalier(ère)/Verpleegassistent(e)

— Infirmier(ère) hospitalier(ère)/Ziekenhuisverpleger(-verpleegster)

29. červen 1979

▼M1

България

Диплома за висше образование на образователно-квалификационна степен „Бакалавър“ с професионална квалификация „Медицинска сестра“

Университет

Медицинска сестра

1. leden 2007

▼B

Česká republika

1.  Diplom o ukončení studia ve studijním programu ošetřovatelství ve studijním oboru všeobecná sestra (bakalář, Bc.), doplněný tímto osvědčením: Vysvědčení o státní závěrečné zkoušce

1.  Vysoká škola zřízená nebo uznaná státem

1.  Všeobecná sestra

1. květen 2004

2.  Diplom o ukončení studia ve studijním oboru diplomovaná všeobecná sestra (diplomovaný specialista, DiS.), doplněný tímto osvědčením: Vysvědčení o absolutoriu

2.  Vyšší odborná škola zřízená nebo uznaná státem

2.  Všeobecný ošetřovatel

Danmark

Eksamensbevis efter gennemført sygeplejerskeuddannelse

Sygeplejeskole godkendt af Undervisningsministeriet

Sygeplejerske

29. červen 1979

Deutschland

Zeugnis über die staatliche Prüfung in der Krankenpflege

Staatlicher Prüfungsausschuss

Gesundheits- und Krankenpflegerin/Gesundheits- und Krankenpfleger

29. červen 1979

Eesti

Diplom õe erialal

1.  Tallinna Meditsiinikool

2.  Tartu Meditsiinikool

3.  Kohtla-Järve Meditsiinikool

õde

1. květen 2004

Ελλάς

1.  Πτυχίο Νοσηλευτικής Παν/μίου Αθηνών

1.  Πανεπιστήμιο Αθηνών

Διπλωματούχος ή πτυχιούχος νοσοκόμος, νοσηλευτής ή νοσηλεύτρια

1. leden 1981

2.  Πτυχίο Νοσηλευτικής Τεχνολογικών Εκπαιδευτικών Ιδρυμάτων (Τ.Ε.Ι.)

2.  Τεχνολογικά Εκπαιδευτικά Ιδρύματα Υπουργείο Εθνικής Παιδείας και Θρησκευμάτων

3.  Πτυχίο Αξιωματικών Νοσηλευτικής

3.  Υπουργείο Εθνικής 'Αμυνας

4.  Πτυχίο Αδελφών Νοσοκόμων πρώην Ανωτέρων Σχολών Υπουργείου Υγείας και Πρόνοιας

4.  Υπουργείο Υγείας και Πρόνοιας

5.  Πτυχίο Αδελφών Νοσοκόμων και Επισκεπτριών πρώην Ανωτέρων Σχολών Υπουργείου Υγείας και Πρόνοιας

5.  Υπουργείο Υγείας και Πρόνοιας

6.  Πτυχίο Τμήματος Νοσηλευτικής

6.  ΚΑΤΕΕ Υπουργείου Εθνικής Παιδείας και Θρησκευμάτων

España

Título de Diplomado universitario en Enfermería

— Ministerio de Educación y Cultura

— El rector de una universidad

Enfermero/a diplomado/a

1. leden 1986

France

— Diplôme d'Etat d'infirmier(ère)

— Diplôme d'Etat d'infirmier(ère) délivré en vertu du décret no 99-1147 du 29 décembre 1999

Le ministère de la santé

Infirmer(ère)

29. červen 1979

▼M8

Hrvatska

1.  Svjedodžba „medicinska sestra opće njege/medicinski tehničar opće njege“

2.  Svjedodžba

„prvostupnik (baccalaureus) sestrinstva/prvostupnica (baccalaurea) sestrinstva“

1.  Srednje strukovne škole koje izvode program za stjecanje kvalifikacije „medicinska sestra opće njege/medicinski tehničar opće njege“

2.  Medicinski fakulteti sveučilišta u Republici Hrvatskoj

Sveučilišta u Republici Hrvatskoj

Veleučilišta u Republici Hrvatskoj

1.  medicinska sestra opće njege/medicinski tehničar opće njege

2.  prvostupnik (baccalaureus) sestrinstva/prvostupnica (baccalaurea) sestrinstva

1. červenec 2013

▼B

Ireland

Certificate of Registered General Nurse

An Bord Altranais (The Nursing Board)

Registered General Nurse

29. červen 1979

Italia

Diploma di infermiere professionale

Scuole riconosciute dallo Stato

Infermiere professionale

29. červen 1979

Κύπρος

Δίπλωμα Γενικής Νοσηλευτικής

Νοσηλευτική Σχολή

Εγγεγραμμένος Νοσηλευτής

1. květen 2004

Latvija

1.  Diploms par māsas kvalifikācijas iegūšanu

1.  Māsu skolas

Māsa

1. květen 2004

2.  Māsas diploms

2.  Universitātes tipa augstskola pamatojoties uz Valsts eksāmenu komisijas lēmumu

Lietuva

1.  Aukštojo mokslo diplomas, nurodantis suteiktą bendrosios praktikos slaugytojo profesinę kvalifikaciją

1.  Universitetas

Bendrosios praktikos slaugytojas

1. květen 2004

2.  Aukštojo mokslo diplomas (neuniversitetinės studijos), nurodantis suteiktą bendrosios praktikos slaugytojo profesine kvalifikaciją

2.  Kolegija

Luxembourg

— Diplôme d'Etat d'infirmier

— Diplôme d'Etat d'infirmier hospitalier gradué

Ministère de l'éducation nationale, de la formation professionnelle et des sports

Infirmier

29. červen 1979

Magyarország

1.  Ápoló bizonyítvány

1.  Iskola

Ápoló

1. květen 2004

2.  Diplomás ápoló oklevél

2.  Egyetem/főiskola

3.  Egyetemi okleveles ápoló oklevél

3.  Egyetem

Malta

Lawrja jew diploma fl-istudji tal-infermerija

Universita’ ta' Malta

Infermier Registrat tal-Ewwel Livell

1. květen 2004

Nederland

1.  Diploma's verpleger A, verpleegster A, verpleegkundige A

1.  Door een van overheidswege benoemde examencommissie

Verpleegkundige

29. červen 1979

2.  Diploma verpleegkundige MBOV (Middelbare Beroepsopleiding Verpleegkundige)

2.  Door een van overheidswege benoemde examencommissie

3.  Diploma verpleegkundige HBOV (Hogere Beroepsopleiding Verpleegkundige)

3.  Door een van overheidswege benoemde examencommissie

4.  Diploma beroepsonderwijs verpleegkundige — Kwalificatieniveau 4

4.  Door een van overheidswege aangewezen opleidingsinstelling

5.  Diploma hogere beroepsopleiding verpleegkundige — Kwalificatieniveau 5

5.  Door een van overheidswege aangewezen opleidingsinstelling

Österreich

1.  Diplom als „Diplomierte Gesundheits- und Krankenschwester, Diplomierter Gesundheits- und Krankenpfleger“

1.  Schule für allgemeine Gesundheits- und Krankenpflege

— Diplomierte Krankenschwester

— Diplomierter Krankenpfleger

1. leden 1994

2.  Diplom als „Diplomierte Krankenschwester, Diplomierter Krankenpfleger“

2.  Allgemeine Krankenpflegeschule

Polska

Dyplom ukończenia studiów wyższych na kierunku pielęgniarstwo z tytułem „magister pielęgniarstwa“

Instytucja prowadząca kształcenie na poziomie wyższym uznana przez właściwe

(Vyšší vzdělávací instituce uznaná příslušnými orgány)

Pielegniarka

1. květen 2004

Portugal

1.  Diploma do curso de enfermagem geral

1.  Escolas de Enfermagem

Enfermeiro

1. leden 1986

2.  Diploma/carta de curso de bacharelato em enfermagem

2.  Escolas Superiores de Enfermagem

3.  Carta de curso de licenciatura em enfermagem

3.  Escolas Superiores de Enfermagem; Escolas Superiores de Saúde

▼M1

România

1.  Diplomă de absolvire de asistent medical generalist cu studii superioare de scurtă durată

1.  Universități

asistent medical generalist

1. leden 2007

2.  Diplomă de licență de asistent medical generalist cu studii superioare de lungă durată

2.  Universități

▼B

Slovenija

Diploma, s katero se podeljuje strokovni naslov „diplomirana medicinska sestra/diplomirani zdravstvenik“

1.  Univerza

2.  Visoka strokovna šola

Diplomirana medicinska sestra/Diplomirani zdravstvenik

1. květen 2004

Slovensko

1.  Vysokoškolský diplom o udelení akademického titulu „magister z ošetrovateľstva“ („Mgr.“)

1.  Vysoká škola

Sestra

1. květen 2004

2.  Vysokoškolský diplom o udelení akademického titulu „bakalár z ošetrovateľstva“ („Bc.“)

2.  Vysoká škola

3.  Absolventský diplom v študijnom odbore diplomovaná všeobecná sestra

3.  Stredná zdravotnícka škola

Suomi/ Finland

1.  Sairaanhoitajan tutkinto/Sjukskötarexamen

1.  Terveydenhuolto-oppilaitokset/ Hälsovårdsläroanstalter

Sairaanhoitaja/Sjukskötare

1. leden 1994

2.  Sosiaali- ja terveysalan ammattikorkeakoulututkinto, sairaanhoitaja (AMK)/Yrkeshögskoleexamen inom hälsovård och det sociala området, sjukskötare (YH)

2.  Ammattikorkeakoulut/ Yrkeshögskolor

Sverige

Sjuksköterskeexamen

Universitet eller högskola

Sjuksköterska

1. leden 1994

United Kingdom

Statement of Registration as a Registered General Nurse in part 1 or part 12 of the register kept by the United Kingdom Central Council for Nursing, Midwifery and Health Visiting

Various

— State Registered Nurse

— Registered General Nurse

29. červen 1979

V.3   ZUBNÍ LÉKAŘI

5.3.1   Studijní program pro zubní lékaře

Studijní program, který vede k získání dokladů o dosažené kvalifikaci v zubním lékařství, zahrnuje alespoň níže uvedené předměty. Výuka jednoho nebo několika těchto předmětů může být poskytnuta v rámci jiných oborů nebo v souvislosti s nimi.

A. Základní předměty