Help Print this page 

Document 02004L0025-20090420

Title and reference
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí (Text s významem pro EHP)

ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2004/25/2009-04-20
Multilingual display
Text

2004L0025 — CS — 20.04.2009 — 001.001


Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2004/25/ES

ze dne 21. dubna 2004

o nabídkách převzetí

(Text s významem pro EHP)

(Úř. věst. L 142, 30.4.2004, p.12)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  No

page

date

►M1

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 219/2009 ze dne 11. března 2009

  L 87

109

31.3.2009




▼B

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2004/25/ES

ze dne 21. dubna 2004

o nabídkách převzetí

(Text s významem pro EHP)



EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 44 odst. 1 uvedené Smlouvy,

s ohledem na návrh Komise ( 1 ),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ( 2 ),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy ( 3 ),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 44 odst. 2 písm. g) Smlouvy je nezbytné koordinovat některé záruky, které jsou pro ochranu zájmů společníků i třetích osob vyžadovány v členských státech od společností, které se řídí právem členského státu a jejichž cenné papíry jsou přijímány k obchodování na regulovaném trhu v členském státě, aby tyto záruky byly v celém Společenství rovnocenné.

(2)

Je nezbytné chránit zájmy držitelů cenných papírů společností, které se řídí právem členského státu, pokud jsou tyto společnosti předmětem nabídek převzetí nebo se mění subjekty, které je ovládají, a alespoň některé jejich cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu v členském státě.

(3)

Je nezbytné dosáhnout v celém Společenství srozumitelnosti a průhlednosti právních otázek, které mají být řešeny v případě nabídek převzetí, a předcházet tomu, že by vzorce restrukturalizace společností ve Společenství byly narušovány bezdůvodnými rozdíly v kulturách řízení a správy.

(4)

S ohledem na účely veřejného zájmu, kterým slouží centrální banky členských států, se zdá nemyslitelné, že by tyto banky měly být cílem nabídek převzetí. Protože z historických důvodů jsou cenné papíry některých těchto centrálních bank kotovány na regulovaných trzích v členských státech, je nezbytné je výslovně vyjmout z oblasti působnosti této směrnice.

(5)

Každý členský stát by měl jmenovat orgán nebo orgány k dozoru nad těmi aspekty nabídek, které upravuje tato směrnice, a k zajištění toho, že strany nabídek převzetí budou dodržovat pravidla stanovená podle této směrnice. Všechny tyto orgány by měly vzájemně spolupracovat.

(6)

Aby byla pravidla pro nabídky převzetí účinná, měla by být pružná a schopná vypořádat se s nově vznikajícími okolnostmi a měla by v souladu s tím poskytovat možnost výjimek a odchylek. Při uplatňování stanovených pravidel či výjimek nebo při poskytování jakýchkoliv odchylek by dozorčí orgány měly dodržovat určité obecné zásady.

(7)

Samosprávné subjekty by měly mít možnost vykonávat dohled.

(8)

V souladu s obecnými zásadami práva Společenství, a zejména s právem na spravedlivý proces, by měl být za patřičných podmínek připuštěn přezkum rozhodnutí dozorčího orgánu nezávislým soudem. Členským státům by však mělo být ponecháno právo určit, zda mají být stanovena práva, která mohou být uplatňována ve správním nebo soudním řízení, jak v řízení proti dozorčímu orgánu, tak v řízení mezi stranami nabídky.

(9)

Členské státy by měly přijmout nezbytná opatření k ochraně držitelů cenných papírů, zejména držitelů s menšinovými podíly, při ovládnutí jejich společností. Členské státy by měly tuto ochranu zajistit tím, že uloží osobě, která společnost ovládla, aby učinila nabídku všem držitelům cenných papírů společnosti na převzetí všech cenných papírů v jejich držení za spravedlivou cenu v souladu s obecnou definicí. Členské státy by měly mít možnost vytvářet další nástroje na ochranu zájmů držitelů cenných papírů, například povinnost učinit částečnou nabídku v případě, že předkladatel nabídky společnost neovládne, nebo povinnost oznámit nabídku současně s ovládnutím společnosti.

(10)

Povinnost učinit nabídku všem držitelům cenných papírů by neměla platit pro ty ovládající držitele, kteří již existují ke dni vstupu vnitrostátního právního předpisu provádějícího tuto směrnici v platnost.

(11)

Povinnost zahájit nabídku by se neměla vztahovat na nabytí cenných papírů, s nimiž není spojeno právo hlasovat na řádných valných hromadách akcionářů. Členské státy by však měly být schopny zajistit, aby se povinnost učinit nabídku všem držitelům cenných papírů týkala nejen cenných papírů,s nimiž jsou spojena hlasovací práva, ale i cenných papírů, s nimiž jsou spojena hlasovací práva pouze za určitých okolností, nebo cenných papírů, s nimiž hlasovací práva spojena nejsou.

(12)

Pro omezení prostoru pro obchodování zasvěcených osob by předkladatel nabídky měl být povinen co nejdříve oznámit své rozhodnutí o zahájení nabídky a informovat o nabídce dozorčí orgán.

(13)

Držitelé cenných papírů by měli být řádně informováni o podmínkách nabídky prostřednictvím nabídkového dokumentu. Přiměřené informace by měly být podány i zástupcům zaměstnanců společnosti nebo přímo zaměstnancům.

(14)

Lhůta pro přijetí nabídky by měla být právně upravena.

(15)

Aby byly schopny uspokojivým způsobem vykonávat své pravomoci, měly by dozorčí orgány mít vždy možnost požadovat, aby strany nabídky poskytly o sobě informace, a měly by spolupracovat a poskytovat účelně, účinně a včas informace jiným orgánům, které vykonávají dohled nad kapitálovými trhy.

(16)

K zamezení operacím, které by mohly nabídku zmařit, by měly být omezeny pravomoci řídícího nebo správního orgánu cílové společnosti k provádění operací výjimečné povahy, aniž by však byla cílová společnost nepřiměřeně omezována v běžné činnosti.

(17)

Řídící nebo správní orgán cílové společnosti by měl být povinen zveřejnit dokument uvádějící jeho stanovisko k nabídce s odůvodněním, na němž je toto stanovisko založeno, včetně jeho názorů na účinky jejího provedení na všechny zájmy společnosti a zejména na zaměstnanost.

(18)

Pro posílení účinku stávajících ustanovení o svobodě obchodování cennými papíry společností, které spadají do působnosti této směrnice, a o svobodě výkonu hlasovacích práv je nezbytné, aby obranné struktury a mechanismy předpokládané těmito společnostmi byly průhledné a aby byly pravidelně uváděny ve zprávách pro valnou hromadu akcionářů.

(19)

Členské státy by měly přijmout nezbytná opatření k tomu, aby poskytly každému předkladateli možnost získat většinové podíly v jiných společnostech a plně tyto společnosti ovládat. Proto by měla být zrušena nebo pozastavena omezení převodu cenných papírů, omezení hlasovacích práv, mimořádných jmenovacích práv a vícečetných hlasovacích práv v průběhu lhůty pro přijetí nabídky a pokud valná hromada akcionářů rozhodne o ochranných opatřeních, o změnách stanov nebo o odvolání či jmenování členů řídícího nebo správního orgánu na první valné hromadě akcionářů po uzavření nabídky. Pokud držitelé cenných papírů v důsledku odnětí práv utrpěli ztráty, mělo by být v souladu s technickými opatřeními, která stanoví členské státy, stanoveno spravedlivé odškodnění.

(20)

Všechna zvláštní práva členských států ve společnostech by měla být posuzována v rámci volného pohybu kapitálu a souvisejících ustanovení Smlouvy. Zvláštní práva členských států ve společnostech stanovená vnitrostátním právem veřejným či soukromým by měla být vyňata z pravidla „zákazu omezení“, pokud jsou slučitelná se Smlouvou.

(21)

S přihlédnutím ke stávajícím rozdílům mechanismů a struktur práva obchodních společností v členských státech by členské státy měly mít možnost nepožadovat od společností usazených na jejich území uplatňování těch ustanovení této směrnice, která omezují pravomoci řídícího nebo správního orgánu cílové společnosti ve lhůtě pro přijetí nabídky, a ustanovení, která způsobují neúčinnost překážek stanovených ve stanovách nebo ve zvláštních dohodách. V takovém případě by členské státy měly společnostem usazeným na jejich území alespoň umožnit volbu používání těchto ustanovení, přičemž tato volba musí být vratná. Aniž jsou dotčeny mezinárodní dohody, které Evropské společenství uzavřelo, měly by mít členské státy možnost nepožadovat, aby společnosti, které uplatňují tato ustanovení podle volitelného režimu, tato ustanovení uplatňovaly v případě, že budou předmětem nabídek podaných společnostmi, které stejná ustanovení neuplatňují v důsledku využívání tohoto volitelného režimu.

(22)

Členské státy by měly stanovit pravidla upravující možnost uplynutí platnosti nabídky, práva předkladatele nabídky upravit nabídku, možnost konkurenčních nabídek na cenné papíry společnosti, zveřejnění výsledků nabídky, neodvolatelnost nabídky a povolené podmínky.

(23)

Informování zástupců zaměstnanců předkladatele nabídky a cílové společnosti a projednávání s nimi by se měly řídit odpovídajícími vnitrostátními právními předpisy, zejména předpisy přijatými podle směrnice Rady 94/45/ES ze dne 22. září 1994 o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na území Společenství a skupinách podniků působících na území Společenství ( 4 ), směrnice Rady 98/59/ES ze dne 20. července 1998 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hromadného propouštění ( 5 ), směrnice Rady 2001/86/ES ze dne 8. října 2001, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců ( 6 ), a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a pro- jednávání se zaměstnanci v Evropském společenství – Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o zastoupení zaměstnanců ( 7 ). Zaměstnanci dotčených společností nebo jejich zástupci by však měli dostat příležitost vyjádřit své názory na předvídatelné účinky nabídky na zaměstnanost. Aniž jsou dotčena pravidla směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu) ( 8 ), mohou členské státy vždy používat nebo zavádět vnitrostátní předpisy o informování zástupců zaměstnanců předkladatele nabídky a projednávání s nimi před zahájením nabídky.

(24)

Členské státy by měly přijmout nezbytná opatření, která by umožnila předkladateli nabídky, který po nabídce převzetí získal určité procento základního kapitálu společnosti spojeného s hlasovacími právy, požadovat, aby mu držitelé zbývajících cenných papírů své cenné papíry prodali. Podobně pokud po nabídce převzetí předkladatel nabídky získal určité procento základního kapitálu společnosti spojeného s hlasovacími právy, měli by mít držitelé zbývajících cenných papírů možnost požadovat, aby jejich cenné papíry odkoupil. Tyto postupy pro uplatnění práva výkupu účastnických cenných papírů a pro odkoupení na žádost menšinového akcionáře by se měly používat pouze za specifických podmínek spojených s nabídkami převzetí. Za jiných okolností mohou členské státy pro postupy převzetí jmění hlavním akcionářem a odprodeje nadále používat vnitrostátní pravidla.

(25)

Jelikož cílů této směrnice, totiž stanovení minimálních pokynů pro provádění nabídek převzetí a zajištění přiměřené úrovně ochrany pro držitele cenných papírů v celém Společenství, nemůže být z důvodu potřeby průhlednosti a právní jistoty v případě přeshraničních převzetí a ovládnutí uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být, z důvodů rozsahu či účinků navrhovaných opatření, lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(26)

Přijetí směrnice je vhodným postupem pro vytvoření rámce složeného z určitých společných zásad a omezeného počtu obecných požadavků, které mají členské státy provádět pomocí podrobnějších pravidel v souladu se svými vnitrostátními systémy a kulturními souvislostmi.

(27)

Členské státy by však měly stanovit sankce za porušení vnitrostátních opatření provádějících tuto směrnici.

(28)

Technické pokyny a prováděcí opatření pro pravidla stanovená v této směrnici budou pravděpodobně muset dle potřeby brát v úvahu nový vývoj na finančních trzích. U některých ustanovení by proto Komise měla být oprávněna přijímat prováděcí opatření za předpokladu, že tato opatření nebudou měnit základní prvky této směrnice a Komise bude jednat v souladu se zásadami stanovenými v této směrnici po konzultaci Evropského výboru pro cenné papíry, zřízeného rozhodnutím Komise 2001/528/ES ( 9 ). Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi ( 10 ) a s náležitým ohledem na prohlášení Komise v Evropském parlamentu dne 5. února 2002 o provádění právních předpisů týkajících se finančních služeb. U ostatních ustanovení je důležité pověřit kontaktní výbor pomocí členským státům a dozorčím orgánům při provádění této směrnice a v případě potřeby poskytováním poradenství Komisi, pokud jde o dodatky či změny této směrnice. Přitom by měl kontaktní výbor využívat údajů, které mají členské státy poskytovat na základě této směrnice o nabídkách převzetí, ke kterým došlo na jejich regulovaných trzích.

(29)

Komise by měla usnadnit přechod ke spravedlivé a vyvážené harmonizaci pravidel pro veřejné nabídky převzetí v Evropské unii. Proto by Komise měla mít možnost předkládat návrhy na včasnou úpravu této směrnice,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:



Článek 1

Oblast působnosti

1.  Tato směrnice stanoví opatření ke koordinaci právních a správních předpisů, kodexů chování a jiných norem členských států včetně norem stanovených organizacemi, které jsou úředně pověřeny regulací trhů (dále jen „pravidla“), týkajících se nabídek převzetí u cenných papírů společností, které se řídí právem členského státu, pokud jsou všechny nebo některé tyto cenné papíry přijaty k obchodování na regulovaném trhu ve smyslu směrnice 93/22/EHS ( 11 ) v jednom nebo více členských státech (dále jen „regulovaný trh“).

2.  Tato směrnice se nevztahuje na nabídky převzetí u cenných papírů emitovaných společnostmi, jejichž předmětem činnosti je kolektivní investování kapitálu získaného od veřejnosti, které provozují svou činnost na základě zásady rozložení rizika a jejichž podílové jednotky jsou na žádost podílníků přímo nebo nepřímo odkoupeny nebo vyplaceny z majetku těchto společností. Jednání těchto společností, které má zajistit, aby se hodnota jejich podílových jednotek na burze významně nelišila od jejich čistého obchodního jmění, se považuje za rovnocenné odkupu nebo vyplacení.

3.  Tato směrnice se nevztahuje na nabídky převzetí u cenných papírů emitovaných centrálními bankami členských států.

Článek 2

Definice

1.  Pro účely této směrnice se rozumí:

a) „nabídkou převzetí“ nebo „nabídkou“ veřejná nabídka (jiná než kterou podává sama cílová společnost) učiněná držitelům cenných papírů obchodní společnosti na nabytí všech nebo některých těchto cenných papírů, povinná či dobrovolná, která následuje po ovládnutí cílové společnosti nebo má za cíl ovládnutí cílové společnosti v souladu s vnitrostátním právem;

b) „cílovou společností“ obchodní společnost, jejíž cenné papíry jsou předmětem nabídky;

c) „předkladatelem nabídky“ fyzická osoba nebo veřejnoprávní či soukromoprávní právnická osoba, která činí nabídku;

d) „osobami jednajícími ve shodě“ fyzické nebo právnické osoby, které spolupracují s předkladatelem nabídky nebo cílovou společností na základě výslovné či konkludentní, písemné či ústní dohody, jejímž cílem je buď ovládnutí cílové společnosti, nebo zmaření úspěšného výsledku nabídky;

e) „cennými papíry“ převoditelné cenné papíry spojené s hlasovacím právem ve společnosti;

f) „stranami nabídky“ předkladatel nabídky, členové řídícího nebo správního orgánu předkladatele nabídky, pokud je předkladatelem nabídky obchodní společnost, cílová společnost, držitelé cenných papírů cílové společnosti a členové řídícího nebo správního orgánu cílové společnosti a osoby jednající ve shodě s těmito osobami;

g) „cennými papíry s vícečetným hlasovacím právem“ cenné papíry odlišného a samostatného druhu, u nichž je s každým z nich spojen více než jeden hlas.

2.  Pro účely odst. 1 písm. d) se osoby ovládané jinou osobou ve smyslu článku 87 směrnice 2001/34/ES ( 12 ) považují za osoby jednající ve shodě s touto jinou osobou a navzájem.

Článek 3

Obecné zásady

1.  Za účelem uplatňování této směrnice členské státy zajistí dodržování těchto zásad:

a) všem držitelům cenných papírů cílové společnosti stejného druhu musí být poskytnuto rovnocenné zacházení; kromě toho, pokud některá osoba ovládne společnost, musí být ostatní držitelé cenných papírů chráněni;

b) držitelé cenných papírů cílové společnosti musí mít dostatek času a informací, které jim umožní dojít k řádně informovanému rozhodnutí o nabídce; pokud řídící nebo správní orgán cílové společnosti informuje držitele cenných papírů, musí vyjádřit své názory na účinky provedení nabídky na zaměstnanost, podmínky zaměstnání a místa podnikání společnosti;

c) řídící nebo správní orgán cílové společnosti musí jednat v zájmu společnosti jako celku a nesmí držitelům cenných papírů odepřít možnost rozhodovat o podstatě nabídky;

d) pro cenné papíry cílové společnosti, společnosti předkladatele nabídky nebo jakékoliv jiné společnosti, které se nabídka týká, nesmějí vznikat nepravé trhy tak, že by vzestup nebo pokles cen cenných papírů byl umělý a bylo by narušeno obvyklé fungování trhů;

e) předkladatel nabídky musí oznámit nabídku až poté, co zajistí, že je schopen v plné výši zaplatit jakékoliv hotovostní protiplnění, pokud je nabízeno, a poté, co přijme veškerá přiměřená opatření k tomu, aby zajistil provedení jakéhokoliv jiného druhu protiplnění;

f) cílová společnost nesmí být nabídkou svých cenných papírů zdržena ve svém provozu po dobu delší, než je přiměřené.

2.  Aby zajistily dodržení zásad stanovených v odstavci 1, členské státy

a) zajistí, aby byly dodržovány minimální požadavky stanovené v této směrnici;

b) mohou stanovit přísnější dodatečné podmínky a ustanovení, než jsou podmínky a ustanovení této směrnice pro regulaci nabídek.

Článek 4

Dozorčí orgán a rozhodné právo

1.  Členské státy určí jeden nebo více orgánů příslušných k dohledu nad nabídkami pro účely pravidel, která stanoví nebo zavedou podle této směrnice. Takto určenými orgány jsou orgány veřejné moci, sdružení nebo soukromé subjekty uznané vnitrostátním právem nebo orgány veřejné moci, kterým vnitrostátní právo tuto pravomoc výslovně svěřuje. Členské státy o těchto určeních vyrozumí Komisi a upřesní všechna případná rozdělení funkcí. Zajistí, aby tyto orgány vykonávaly své funkce nestranně a nezávisle vzhledem ke všem stranám nabídky.

2.  

a) Orgánem příslušným pro dohled nad nabídkou je orgán členského státu, ve kterém má cílová společnost sídlo, pokud jsou cenné papíry této společnosti přijaty k obchodování na regulovaném trhu v tomto členském státě.

b) Pokud nejsou cenné papíry cílové společnosti přijaty k obchodování na regulovaném trhu v členském státě, ve kterém má společnost sídlo, je dozorčím orgánem příslušným k dohledu nad nabídkou orgán členského státu, na jehož regulovaném trhu jsou cenné papíry společnosti přijaty.

Pokud jsou cenné papíry cílové společnosti přijaty k obchodování na regulovaných trzích ve více než jednom členském státě, je dozorčím orgánem příslušným k dohledu nad nabídkou orgán členského státu, na jehož regulovaném trhu byly cenné papíry přijaty k obchodování poprvé.

c) Pokud byly cenné papíry cílové společnosti poprvé přijaty k obchodování na regulovaných trzích ve více než jednom členském státě současně, určí cílová společnost, který z dozorčích orgánů těchto členských států bude orgánem příslušným k dohledu nad nabídkou, a to tak, že to v první den obchodování oznámí regulovaným trhům a jejich dozorčím orgánům.

Pokud již cenné papíry cílové společnosti byly přijaty k obchodování na regulovaných trzích ve více než jednom členském státě ke dni uvedenému v čl. 21 odst. 1 a byly přijaty současně, dohodnou se dozorčí orgány na tom, který z nich bude orgánem příslušným k dohledu nad nabídkou, do čtyř týdnů ode dne uvedeného v čl. 21 odst. 1. Jinak cílová společnost určí, který z těchto orgánů bude orgánem příslušným v první den obchodování následující po tomto období čtyř týdnů.

d) Členské státy zajistí, aby rozhodnutí uvedená v písmenu c) byla zveřejněna.

e) V případech uvedených v písmenech b) a c) se záležitosti týkající se protiplnění nabízeného v případě nabídky, zejména cena, a záležitosti týkající se nabídkového řízení, zejména údaje o rozhodnutí předkladatele nabídky podat nabídku, obsah nabídkového dokumentu a zveřejnění nabídky, posuzují v souladu s pravidly členského státu příslušného orgánu. V záležitostech týkajících se informací, které mají být poskytnuty zaměstnancům cílové společnosti, a v záležitostech týkajících se práva obchodních společností, zejména procenta hlasovacích práv, které znamená ovládnutí společnosti, a jakékoliv odchylky od povinnosti zahájit nabídku, a rovněž podmínek, za nichž může řídící nebo správní orgán cílové společnosti provést opatření, které by mohlo vést ke zmaření nabídky, jsou rozhodným právem a příslušným orgánem právo a orgán toho členského státu, ve kterém má cílová společnost sídlo.

3.  Členské státy zajistí, aby byly všechny osoby zaměstnané nebo dříve zaměstnané u jejich dozorčích orgánů vázány povinností zachovat služební tajemství. Údaje, které jsou předmětem služebního tajemství, nesmějí být sděleny jiné osobě ani orgánu, pokud právní předpisy nestanoví jinak.

4.  Dozorčí orgány členských států pro účely této směrnice a ostatní orgány pro dohled nad kapitálovými trhy, zejména podle směrnice 93/22/EHS, směrnice 2001/34/ES, směrnice 2003/6/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, spolupracují a vzájemně si poskytují údaje, kdykoliv je to nutné pro uplatnění pravidel vypracovaných v souladu s touto směrnicí, a zejména v případech podle odst. 2 písm. b), c) a e). Takto vyměňované informace podléhají služebnímu tajemství, které platí pro osoby zaměstnané nebo dříve zaměstnané u příslušných dozorčích orgánů, jež informace získají. Spolupráce zahrnuje schopnost doručit právní dokumenty nutné pro výkon opatření přijatých příslušnými orgány v souvislosti s nabídkami, i jinou pomoc, kterou mohou dotyčné dozorčí orgány důvodně požadovat pro účely šetření jakéhokoliv skutečného nebo údajného porušení pravidel stanovených nebo zavedených podle této směrnice.

5.  Dozorčí orgány musí mít veškeré pravomoci nezbytné k výkonu svých povinností, včetně pravomoci zajistit, aby strany nabídky dodržovaly pravidla stanovená nebo zavedená podle této směrnice.

Za předpokladu, že budou dodrženy obecné zásady stanovené v čl. 3 odst. 1, mohou členské státy v pravidlech, která stanoví nebo zavedou podle této směrnice, stanovit odchylky od těchto pravidel

i) zařazením těchto odchylek do svých vnitrostátních pravidel, aby přihlédly k okolnostem zjištěným na vnitrostátní úrovni

a/nebo

ii) tím, že poskytnou svým dozorčím orgánům v rámci jejich působnosti pravomoc udělit výjimku z těchto vnitrostátních pravidel s cílem přihlédnout k okolnostem uvedeným v bodě i) nebo jiným zvláštním okolnostem, a v tom případě je požadováno odůvodněné rozhodnutí.

6.  Touto směrnicí není dotčena pravomoc členských států určit soudní nebo jiné orgány příslušné pro řešení sporů a pro rozhodování o nesrovnalostech, ke kterým dojde v rámci nabídek, nebo pravomoc členských států upravit, zda a za jakých okolností jsou strany nabídky oprávněny zahájit správní nebo soudní řízení. Touto směrnicí zejména není dotčena pravomoc soudů v členském státě odmítnout zahájit soudní řízení a rozhodnout, zda takové řízení ovlivní výsledek nabídky či nikoli. Touto směrnicí není dotčena pravomoc členských států stanovit právní úpravu odpovědnosti dozorčích orgánů nebo rozhodování sporů mezi stranami nabídky.

Článek 5

Ochrana menšinových akcionářů, povinná nabídka a spravedlivá cena

1.  Pokud fyzická či právnická osoba v důsledku toho, že je sama nebo prostřednictvím osob jednajících ve shodě s ní nabude, drží cenné papíry společnosti uvedené v čl. 1 odst. 1, které, po přičtení ke stávající držbě takových cenných papírů této osoby a k držbám cenných papírů osob jednajících ve shodě s ní, této osobě přímo či nepřímo dávají zvláštní procento hlasovacích práv v této společnosti, a tím jí zajišťují ovládnutí této společnosti, zajistí členské státy, aby byla tato osoba povinna učinit nabídku jako prostředek ochrany menšinových akcionářů společnosti. Taková nabídka je co nejdříve adresována všem držitelům těchto cenných papírů na všechny cenné papíry v jejich držení za spravedlivou cenu definovanou v odstavci 4.

2.  Pokud bylo ovládnutí dosaženo po dobrovolné nabídce učiněné v souladu s touto směrnicí všem držitelům cenných papírů na všechny cenné papíry v jejich držení, neuplatní se již povinnost zahájit nabídku stanovená v odstavci 1.

3.  Procento hlasovacích práv, které vede k ovládnutí pro účely odstavce 1, a způsob jeho výpočtu určí pravidla členského státu, ve kterém má společnost sídlo.

4.  Za spravedlivou se považuje nejvyšší cena, kterou za stejné cenné papíry zaplatí předkladatel nabídky nebo osoby jednající ve shodě s ním v období, které určí členské státy jako období nejméně šesti měsíců a nejvíce dvanáct měsíců před nabídkou uvedenou v odstavci 1. Pokud po zveřejnění nabídky a před uzavřením nabídky pro přijetí předkladatel nabídky nebo kterákoliv osoba jednající ve shodě s ním koupí cenné papíry za cenu vyšší, než je cena nabídky, zvýší předkladatel nabídky svou nabídku tak, aby nebyla nižší než nejvyšší cena zaplacená za takto nabyté cenné papíry.

Za předpokladu, že jsou dodrženy obecné zásady stanovené v čl. 3 odst. 1, mohou členské státy zmocnit své dozorčí orgány, aby upravovaly cenu uvedenou v prvním pododstavci za jasně určených okolností a v souladu s jasně určenými kritérii. Za tímto účelem mohou vypracovat seznam okolností, za kterých lze nejvyšší cenu upravit směrem nahoru nebo dolů, například pokud byla nejvyšší cena stanovena dohodou mezi kupujícím a prodávajícím, pokud byly tržní ceny dotčených cenných papírů manipulovány, pokud byly tržní ceny obecně nebo určité tržní ceny konkrétně ovlivněny mimořádnými událostmi, nebo aby byla umožněna záchrana společnosti v obtížné situaci. Mohou rovněž určit kritéria, která mají být v takových případech použita, například průměrnou tržní hodnotu za určité období, likvidační hodnotu společnosti nebo jiná objektivní oceňovací kritéria obecně používaná ve finanční analýze.

Každé rozhodnutí dozorčího orgánu o úpravě spravedlivé ceny musí být odůvodněno a zveřejněno.

5.  Jako protiplnění může předkladatel nabídky nabídnout cenné papíry, hotovost nebo kombinaci obojího.

Pokud však protiplnění nabízené předkladatelem nabídky nezahrnuje likvidní cenné papíry přijaté k obchodování na regulovaném trhu, musí zahrnovat možnost protiplnění v hotovosti.

Předkladatel nabídky nabídne v každém případě protiplnění v hotovosti alespoň alternativně, pokud on sám nebo osoby jednající ve shodě s ním v období začínajícím ve stejnou dobu jako období určené členským státem v souladu s odstavcem 4 a končícím při uzavření nabídky pro přijetí koupil za hotovost cenné papíry představující 5 % nebo více hlasovacích práv v cílové společnosti.

Členské státy mohou stanovit, že protiplnění v hotovosti musí být alespoň alternativně nabídnuto v každém případě.

6.  Kromě ochrany stanovené v odstavci 1 mohou členské státy stanovit další nástroje určené na ochranu zájmů držitelů cenných papírů, pokud tyto nástroje nenarušují obvyklý průběh nabídky.

Článek 6

Údaje o nabídce

1.  Členské státy zajistí, aby rozhodnutí učinit nabídku bylo bez prodlení zveřejněno a aby byl dozorčí orgán o nabídce informován. Mohou požadovat, aby byl dozorčí orgán informován před zveřejněním takového rozhodnutí. Jakmile byla nabídka zveřejněna, vyrozumí řídící nebo správní orgány cílové společnosti a předkladatele nabídky zástupce svých zaměstnanců, nebo pokud zástupci neexistují, přímo zaměstnance samotné.

2.  Členské státy zajistí, aby byl předkladatel nabídky povinen vypracovat a včas zveřejnit nabídkový dokument obsahující údaje nutné k tomu, aby mohli držitelé cenných papírů cílové společnosti dojít k řádně informovanému rozhodnutí o nabídce. Než je nabídkový dokument zveřejněn, sdělí jej předkladatel nabídky dozorčímu orgánu. Po zveřejnění dokumentu s ním řídící nebo správní orgány cílové společnosti a předkladatele nabídky seznámí zástupce svých zaměstnanců, nebo pokud zástupci neexistují, přímo zaměstnance samotné.

Pokud nabídkový dokument uvedený v prvním pododstavci vyžaduje předchozí schválení dozorčího orgánu a obdrží je, je s výhradou případně vyžadovaného překladu uznáván v každém jiném členském státě, na jehož trhu jsou cenné papíry cílové společnosti přijaty k obchodování, aniž by bylo nutné získat schválení dozorčích orgánů tohoto členského státu. Tyto orgány mohou vyžadovat zařazení dodatečných údajů do nabídkového dokumentu pouze v případě, že jsou dotyčné údaje specifické pro trh členského státu nebo členských států, na kterém jsou cenné papíry cílové společnosti přijaty k obchodování, a týkají se formálních náležitostí, které mají být dodrženy pro přijetí nabídky a obdržení splatného protiplnění při uzavření nabídky, jakož i daňového režimu, který bude platit pro protiplnění nabídnuté držitelům cenných papírů.

3.  Nabídkový dokument uvedený v odstavci 2 musí obsahovat alespoň

a) podmínky nabídky;

b) totožnost předkladatele nabídky, a pokud je předkladatelem nabídky společnost, právní formu, název a sídlo této společnosti;

c) cenné papíry nebo případně druh či druhy cenných papírů, na něž se nabídka vztahuje;

d) nabízené protiplnění za každý cenný papír nebo každý druh cenných papírů a v případě povinné nabídky metodu použitou při jeho určení, s údaji o způsobu, jakým má být protiplnění placeno;

e) náhradu škody nabízenou za práva, která by mohla zaniknout v důsledku pravidla zákazu omezení stanoveného v čl. 11 odst. 4, s údaji o způsobu, jakým má být náhrada škody placena, a metodě použité při jejím určení;

f) nejvyšší a nejnižší procenta nebo množství cenných papírů, která se předkladatel nabídky zavazuje získat;

g) údaje o stávajících cenných papírech v držení předkladatele nabídky a osob jednajících ve shodě s ním v cílové společnosti;

h) všechny podmínky, které pro nabídku platí;

i) záměry předkladatele nabídky týkající se budoucí činnosti cílové společnosti a společnosti předkladatele nabídky, pokud je nabídkou ovlivněna, a týkající se ochrany pracovních míst jejich zaměstnanců a členů jejich vedoucích orgánů včetně jakékoliv podstatné změny podmínek zaměstnanosti, a zejména strategické plány předkladatele nabídky pro obě společnosti a pravděpodobné dopady na zaměstnanost a místa podnikání společností;

j) lhůtu pro přijetí nabídky;

k) pokud protiplnění nabízené předkladatelem nabídky zahrnuje cenné papíry jakéhokoliv druhu, údaje o těchto cenných papírech;

l) údaje o financování nabídky;

m) totožnost osob jednajících ve shodě s předkladatelem nabídky nebo s cílovou společností a v případě společností jejich druhy, názvy, sídla a vztahy k předkladateli nabídky a případně k cílové společnosti;

n) vnitrostátní právní předpisy, kterými se budou řídit smlouvy uzavřené mezi předkladatelem nabídky a vlastníky cenných papírů cílové společnosti v důsledku nabídky, a příslušné soudy.

▼M1

4.  Komise může přijmout pravidla pozměňující seznam v odstavci 3. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 18 odst. 2.

▼B

5.  Členské státy zajistí, aby byly strany nabídky povinny poskytnout dozorčím orgánům svého členského státu kdykoliv na požádání všechny údaje, které mají k dispozici o nabídce, pokud to bude nutné k tomu, aby dozorčí orgán splnil své funkce.

Článek 7

Lhůta pro přijetí nabídky

1.  Členské státy zajistí, aby lhůta pro přijetí nabídky nebyla kratší než dva týdny a delší než deset týdnů ode dne zveřejnění nabídkového dokumentu. Za předpokladu, že je dodržena obecná zásada stanovená v čl. 3 odst. 1 písm. f), mohou členské státy stanovit, že lhůtu deseti týdnů lze prodloužit za podmínky, že předkladatel nabídky oznámí svůj záměr uzavřít nabídku nejméně dva týdny předem.

2.  Členské státy mohou stanovit pravidla, která ve zvláštních případech změní lhůtu uvedenou v odstavci 1. Členský stát může zmocnit dozorčí orgán k povolování odchylky od lhůty uvedené v odstavci 1, aby cílová společnost mohla svolat valnou hromadu akcionářů ke zvážení nabídky.

Článek 8

Zveřejnění

1.  Členské státy zajistí, aby byla nabídka zveřejněna způsobem, který zabezpečí průhlednost a integritu trhu pro cenné papíry cílové společnosti, předkladatele nabídky nebo kterékoliv jiné společnosti, kterou nabídka ovlivní, zejména proto, aby se předešlo zveřejnění nebo šíření nepravdivých nebo zavádějících údajů.

2.  Členské státy zajistí, aby zveřejnění všech údajů a dokumentů, které vyžaduje článek 6, probíhalo způsobem, který zabezpečí, aby byly tyto údaje a dokumenty snadno a ihned dostupné držitelům cenných papírů alespoň v těch členských státech, na jejichž regulovaných trzích jsou cenné papíry cílové společnosti přijaty k obchodování, a zástupcům zaměstnanců cílové společnosti a předkladatele nabídky, nebo pokud zástupci neexistují, přímo zaměstnancům samotným.

Článek 9

Povinnosti řídícího nebo správního orgánu cílové společnosti

1.  Členské státy zajistí, aby byla dodržována pravidla stanovená v odstavcích 2 až 5.

2.  Během období uvedeného v druhém pododstavci získá řídící nebo správní orgán cílové společnosti předběžné zmocnění valné hromady akcionářů vydané k tomuto účelu před provedením jakýchkoliv kroků, které by mohly vést ke zmaření nabídky, s výjimkou vyžádání alternativních nabídek, a zejména před vydáním jakýchkoliv akcií, které by mohlo trvale zabránit ovládnutí cílové společnosti předkladatelem nabídky.

Toto zmocnění je povinné alespoň od okamžiku, kdy řídící nebo správní orgán cílové společnosti obdrží údaje o nabídce uvedené v čl. 6 odst. 1 první větě, až do okamžiku, kdy je výsledek nabídky zveřejněn nebo nabídka ztratí platnost. Členské státy mohou požadovat, aby bylo takové zmocnění získáno v dřívější fázi, například jakmile řídící nebo správní orgán cílové společnosti zjistí, že nabídku lze bezprostředně očekávat.

3.  Pokud jde o rozhodnutí přijímaná před začátkem období uvedeného v odst. 2 druhém pododstavci a dosud částečně či plně neprovedená, valná hromada akcionářů schválí nebo potvrdí každé rozhodnutí, které není součástí běžné činnosti společnosti a jehož provedení by mohlo vést ke zmaření nabídky.

4.  K získání předběžného zmocnění, schválení nebo potvrzení pro držitele cenných papírů podle odstavců 2 a 3 mohou členské státy přijmout pravidla povolující svolání valné hromady akcionářů ve zkrácené lhůtě za podmínky, že se valná hromada nebude konat do dvou týdnů od podání oznámení.

5.  Řídící nebo správní orgán cílové společnosti vypracuje a zveřejní dokument obsahující jeho stanovisko k nabídce s odůvodněním, včetně jeho názorů na účinky realizace nabídky na všechny zájmy společnosti a zvláště na zaměstnanost, a názory na strategické plány předkladatele nabídky pro cílovou společnost a jejich pravděpodobný dopad na zaměstnanost a místa podnikání společnosti uvedené v nabídkovém dokumentu v souladu s čl. 6 odst. 3 písm. i). Řídící nebo správní orgán cílové společnosti toto stanovisko sdělí současně zástupcům zaměstnanců, nebo pokud zástupci neexistují, zaměstnancům samotným. Pokud řídící nebo správní orgán cílové společnosti včas obdrží samostatné stanovisko zástupců zaměstnanců společnosti k účinkům nabídky na zaměstnanost, připojí se toto stanovisko k dokumentu.

6.  Pro účely odstavce 2 se u společnosti s dvouprvkovou strukturou orgánů rozumí „řídícím nebo správním orgánem“ správní rada i dozorčí rada.

Článek 10

Údaje o společnostech uvedených v čl. 1 odst. 1

1.  Členské státy zajistí, aby společnosti uvedené v čl. 1 odst. 1 zveřejňovaly podrobné údaje o

a) struktuře svého základního kapitálu včetně cenných papírů, které nejsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu v členském státě, případně s uvedením různých druhů akcií a u každého druhu akcií s uvedením práv a povinností s ní spojených a procenta celkového akciového kapitálu, který představuje;

b) všech omezeních převodu cenných papírů, jako jsou omezení držby cenných papírů nebo nutnost získat souhlas společnosti nebo ostatních držitelů cenných papírů, aniž je dotčen článek 46 směrnice 2001/34/ES;

c) podstatných přímých a nepřímých podílech (včetně nepřímých podílů prostřednictvím pyramidových struktur a křížových podílů) ve smyslu článku 85 směrnice 2001/34/ES;

d) držitelích všech cenných papírů se zvláštními kontrolními právy a popis těchto práv;

e) systému kontroly jakéhokoliv programu zaměstnanecké spoluúčasti, pokud kontrolní práva nevykonávají přímo zaměstnanci;

f) všech omezeních hlasovacích práv, jako jsou omezení hlasovacích práv držitelů určitého procenta nebo počtu hlasů, lhůty pro výkon hlasovacích práv nebo systémy, pomocí nichž jsou za spolupráce společnosti finanční práva spojená s cennými papíry oddělována od držby cenných papírů;

g) všech dohodách mezi akcionáři, které jsou společnosti známy a které mohou vést k omezení převodu cenných papírů nebo hlasovacích práv ve smyslu směrnice 2001/34/ES;

h) pravidlech upravujících jmenování a výměnu členů řídícího nebo správního orgánu a změny stanov;

i) pravomocích členů řídícího nebo správního orgánu, a zejména pravomoci vydávat nebo zpětně odkupovat akcie;

j) všech významných dohodách, které společnost uzavřela a které nabudou účinnosti, změní se nebo skončí při změně ovládání společnosti po nabídce převzetí, a o jejich účincích, pokud jejich povaha není taková, že by jejich zveřejnění vážně poškodilo společnost; tato výjimka se nepoužije, pokud je společnost zvláště povinna takové údaje zveřejňovat na základě jiných zákonných požadavků;

k) všech dohodách mezi společností a členy jejího řídícího nebo správního orgánu nebo zaměstnanci, které stanoví náhradu v případě jejich odstoupení nebo propuštění pro nadbytečnost bez platného důvodu nebo v případě ukončení jejich pracovního poměru z důvodu nabídky převzetí.

2.  Údaje uvedené v odstavci 1 se zveřejní ve výroční zprávě společnosti podle článku 46 směrnice 78/660/EHS ( 13 ) a článku 36 směrnice 83/349/EHS ( 14 ).

3.  V případě společností, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu v členském státě, zajistí členské státy, aby jejich řídící nebo správní orgán předložil výroční valné hromadě akcionářů vysvětlující zprávu o záležitostech uvedených v odstavci 1.

Článek 11

Zákaz omezení

1.  Aniž jsou dotčena ostatní práva a povinnosti, které právo Společenství stanoví pro společnosti uvedené v čl. 1 odst. 1, zajistí členské státy, aby se po zveřejnění nabídky použily odstavce 2 až 7.

2.  Žádná omezení převodu cenných papírů uvedená ve stanovách cílové společnosti se nepoužijí vůči předkladateli nabídky ve lhůtě pro přijetí nabídky stanovené v čl. 7 odst. 1.

Žádná omezení převodu cenných papírů uvedená ve smluvních ujednáních mezi cílovou společností a držiteli jejích cenných papírů nebo ve smluvních ujednáních mezi držiteli cenných papírů cílové společnosti, uzavřených po přijetí této směrnice, se nepoužijí vůči předkladateli nabídky ve lhůtě pro přijetí nabídky stanovené v čl. 7 odst. 1.

3.  Omezení hlasovacích práv uvedená ve stanovách cílové společnosti nejsou účinná na valné hromadě akcionářů, která rozhoduje o jakýchkoliv ochranných opatřeních v souladu s článkem 9.

Omezení hlasovacích práv uvedená ve smluvních ujednáních mezi cílovou společností a držiteli jejích cenných papírů nebo ve smluvních ujednáních mezi držiteli cenných papírů cílové společnosti uzavřených po přijetí této směrnice nejsou účinná na valné hromadě akcionářů, která rozhoduje o jakýchkoliv ochranných opatřeních v souladu s článkem 9.

S cennými papíry s vícečetným hlasovacím právem je na valné hromadě akcionářů, která rozhoduje o jakýchkoliv ochranných opatřeních v souladu s článkem 9, spojen pouze jeden hlas.

4.  Pokud po nabídce její předkladatel drží nejméně 75 % základního kapitálu spojeného s hlasovacími právy, nepoužijí se žádná omezení převodu cenných papírů uvedená v odstavcích 2 a 3 ani žádná mimořádná práva akcionářů ohledně jmenování nebo odvolání členů řídícího nebo správního orgánu uvedená ve stanovách cílové společnosti; s cennými papíry s vícečetným hlasovacím právem je na první valné hromadě akcionářů po uzavření nabídky svolané předkladatelem nabídky za účelem změny stanov nebo odvolání či jmenování členů řídícího nebo správního orgánu spojen pouze jeden hlas.

K tomuto účelu má předkladatel nabídky právo svolat valnou hromadu akcionářů ve zkrácené lhůtě za podmínky, že se nebude konat do dvou týdnů od oznámení.

5.  Pokud jsou odňata práva za základě odstavců 2, 3 nebo 4 nebo článku 12, poskytne se spravedlivé odškodnění za jakoukoliv ztrátu, kterou držitel těchto práv utrpí. Podmínky určování tohoto odškodnění a režim pro jeho výplatu stanoví členské státy.

6.  Odstavce 3 a 4 se nepoužijí na cenné papíry v případě, že jsou omezení hlasovacích práv odškodněna zvláštním peněžním prospěchem.

7.  Tento článek se nepoužije, pokud členské státy v cílové společnosti drží cenné papíry, ze kterých pro členské státy vyplývají zvláštní práva slučitelná se Smlouvou, ani na zvláštní práva stanovená ve vnitrostátních právních předpisech slučitelných se Smlouvou, ani na družstva.

Článek 12

Nepovinná ujednání

1.  Členské státy si mohou vyhradit právo nepožadovat, aby společnosti uvedené v čl. 1 odst. 1, které mají sídlo na jejich území, používaly čl. 9 odst. 2 a 3 a/nebo článek 11.

2.  Pokud členské státy využijí možnosti stanovené v odstavci 1, zaručí přesto společnostem se sídlem na jejich území vratnou možnost použití čl. 9 odst. 2 a 3 nebo článku 11, aniž je dotčen čl. 11 odst. 7.

Rozhodnutí společnosti přijímá valná hromada akcionářů v souladu s vnitrostátními právními předpisy členského státu, ve kterém má společnost sídlo, a v souladu s pravidly platnými pro změnu stanov. Rozhodnutí musí být sděleno dozorčímu orgánu členského státu, ve kterém má společnost sídlo, a všem dozorčím orgánům členských států, ve kterých jsou cenné papíry přijaty k obchodování na regulovaných trzích nebo ve kterých bylo o takové přijetí požádáno.

3.  Členské státy mohou za podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy osvobodit společnosti, které používají čl. 9 odst. 2 a 3 a/nebo článek 11, od používání čl. 9 odst. 2 a 3 a/nebo článku 11, pokud se stanou předmětem nabídky podané společností, která nepoužívá tato stejná ustanovení, nebo společností, kterou taková společnost přímo či nepřímo ovládá, v souladu s článkem 1 směrnice 83/349/EHS.

4.  Členské státy zajistí, aby byla ustanovení použitelná pro příslušné společnosti neprodleně zveřejněna.

5.  Každé opatření používané v souladu s odstavcem 3 vyžaduje zmocnění valné hromady akcionářů cílové společnosti, které musí být uděleno nejdříve osmnáct měsíců po zveřejnění nabídky v souladu s čl. 6 odst. 1.

Článek 13

Jiná pravidla platná pro provádění nabídek

Členské státy rovněž stanoví pravidla upravující provádění nabídek, alespoň pokud jde o

a) uplynutí doby platnosti nabídek;

b) úpravu nabídek;

c) konkurenční nabídky;

d) zveřejnění výsledků nabídek;

e) neodvolatelnost nabídek a povolené podmínky.

Článek 14

Informování zástupců zaměstnanců a projednávání s nimi

Tato směrnice se nedotýká pravidel pro informování zástupců zaměstnanců a pro projednávání s nimi, a pokud tak členské státy stanoví, pro spolurozhodování se zaměstnanci předkladatele nabídky a cílové společnosti, které se řídí platnými vnitrostátními předpisy, a zejména těmi, které byly přijaty podle směrnic 94/45/ES, 98/59/ES, 2001/86/ES a 2002/14/ES.

Článek 15

Právo výkupu účastnických cenných papírů

1.  Členské státy zajistí, aby se po nabídce všem držitelům cenných papírů cílové společnosti na všechny jejich cenné papíry použily odstavce 2 až 5.

2.  Členské státy zajistí, aby předkladatel nabídky mohl požadovat, aby mu všichni držitelé zbývajících cenných papírů tyto cenné papíry prodali za spravedlivou cenu. Členské státy toto právo stanoví pro některou ze těchto situací:

a) pokud předkladatel nabídky drží cenné papíry představující nejméně 90 % základního kapitálu spojeného s hlasovacími právy a 90 % hlasovacích práv cílové společnosti,

nebo

b) pokud po přijetí nabídky předkladatel nabídky získal nebo uzavřel pevnou smlouvu o nabytí cenných papírů představujících nejméně 90 % základního kapitálu spojeného s hlasovacími právy a 90 % hlasovacích práv obsažených v nabídce.

V případě uvedeném v písmenu a) mohou členské státy stanovit vyšší prahovou hodnotu, která však nesmí být vyšší než 95 % základního kapitálu spojeného s hlasovacími právy a 95 % hlasovacích práv.

3.  Členské státy zajistí, aby byla v platnosti pravidla umožňující výpočet okamžiku, kdy bude dosaženo prahové hodnoty.

Pokud cílová společnost emitovala více než jeden druh cenných papírů, mohou členské státy stanovit, že právo výkupu účastnických cenných papírů lze uplatňovat pouze u toho druhu, u něhož bylo dosaženo prahové hodnoty stanovené v odstavci 2.

4.  Pokud předkladatel nabídky hodlá uplatnit právo výkupu účastnických cenných papírů, učiní tak do tří měsíců od konce lhůty pro přijetí nabídky stanovené v článku 7.

5.  Členské státy zajistí, aby byla zaručena spravedlivá cena. Tato cena bude mít stejnou podobu jako protiplnění nabídnuté v nabídce nebo bude ve formě hotovosti. Členské státy mohou stanovit, že protiplnění v hotovosti musí být alespoň alternativně nabídnuto v každém případě.

Po dobrovolné nabídce v obou případech uvedených v odst. 2 písm. a) a b) se protiplnění navržené v nabídce považuje za spravedlivé, pokud přijetím nabídky její předkladatel získal cenné papíry představující nejméně 90 % základního kapitálu spojeného s hlasovacími právy obsaženého v nabídce.

Po povinné nabídce se protiplnění v ní navržené považuje za spravedlivé.

Článek 16

Odkoupení na žádost menšinového akcionáře

1.  Členské státy zajistí, aby se po nabídce učiněné všem držitelům cenných papírů cílové společnosti na všechny jejich cenné papíry použily odstavce 2 a 3.

2.  Členské státy zajistí, aby držitel zbývajících cenných papírů mohl požadovat, aby od něj předkladatel nabídky odkoupil jeho cenné papíry za spravedlivou cenu za stejných okolností, jaké stanoví čl. 15 odst. 2.

3.  Ustanovení čl. 15 odst. 3 až odst. 5 se použijí obdobně.

Článek 17

Sankce

Členské státy stanoví sankce, které mají být ukládány za porušení vnitrostátních opatření přijatých podle této směrnice, a přijmou všechna nezbytná opatření, aby tyto sankce byly uplatňovány. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy o těchto opatřeních uvědomí Komisi nejpozději do dne uvedeného v čl. 21 odst. 1 a o všech jejich následných změnách co nejdříve.

Článek 18

Postup ve výboru

1.  Komisi je nápomocen Evropský výbor pro cenné papíry, zřízený rozhodnutím 2001/528/ES (dále jen „výbor“).

▼M1

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

▼M1 —————

▼B

Článek 19

Kontaktní výbor

1.  Zřizuje se kontaktní výbor, jehož úkolem je

a) aniž jsou dotčeny články 226 a 227 Smlouvy, usnadňovat harmonizované uplatňování této směrnice pomocí pravidelných schůzí zabývajících se praktickými problémy vznikajícími v souvislosti s jejím uplatňováním;

b) v případě potřeby poskytovat Komisi rady, pokud jde o dodatky nebo změny této směrnice.

2.  Úkolem kontaktního výboru není hodnocení rozhodnutí přijatých dozorčími orgány v jednotlivých případech.

Článek 20

Přezkum

Pět let po dni uvedeném v čl. 21 odst. 1 přezkoumá Komise tuto směrnici na základě zkušeností získaných při jejím uplatňování a v případě potřeby navrhne její úpravu. Tento přezkum bude zahrnovat prošetření kontrolních struktur a překážek pro nabídky převzetí, které tato směrnice neupravuje.

K tomuto účelu členské státy každoročně poskytují Komisi informace o nabídkách převzetí, které byly podány na společnosti, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na jejich regulovaných trzích. Tyto informace obsahují údaje o státní příslušnosti dotčených společností, výsledky nabídek a všechny další informace významné pro pochopení toho, jak nabídky převzetí v praxi fungují.

Článek 21

Provedení

1.  Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 20. května 2006. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 22

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 23

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.



( 1 ) Úř. věst. C 45 E, 25.2.2003, s. 1.

( 2 ) Úř. věst. C 208, 3.9.2003, s. 55.

( 3 ) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2003 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 30. března 2004.

( 4 ) Úř. věst. L 254, 30.9.1994, s. 64. Směrnice ve znění směrnice 97/74/ES (Úř. věst. L 10, 16.1.1998, s. 22).

( 5 ) Úř. věst. L 225, 12.8.1998, s. 16.

( 6 ) Úř. věst. L 294, 10.11.2001, s. 22.

( 7 ) Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 29.

( 8 ) Úř. věst. L 96, 12.4.2003, s. 16.

( 9 ) Úř. věst. L 191, 13.7.2001, s. 45. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2004/8/ES (Úř. věst. L 3, 7.1.2004, s. 33).

( 10 ) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

( 11 ) Směrnice Rady 93/22/EHS ze dne 10. května 1993 o investičních službách v oblasti cenných papírů (Úř. věst. L 141, 11.6.1993, s. 27). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES (Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1).

( 12 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES ze dne 28. května 2001 o přijetí cenných papírů ke kotování na burze cenných papírů a o informacích, které k nim mají být zveřejněny (Úř. věst. L 184, 6.7.2001, s. 1). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64).

( 13 ) Čtvrtá směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978 o ročních účetních závěrkách některých forem společností (Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/51/ES (Úř. věst. L 178, 17.7.2003, s. 16).

( 14 ) Sedmá směrnice Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983 o konsolidovaných účetních závěrkách (Úř. věst. L 193, 18.7.1983, s. 1). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2003/51/ES.

Top