14.9.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 271/22

---

Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

2011/C 271/09

Tímto zveřejněním se uděluje právo podat proti zápisu námitky podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (1). Komise musí obdržet námitky do 6 měsíců po tomto zveřejnění.

PŘEHLED

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„CHELČICKO-LHENICKÉ OVOCE“

č. ES: CZ-PGI-0005-0436-23.11.2004

CHOP ( ) CHZO ( X )

Tento přehled obsahuje hlavní body specifikace produktu pro informační účely.

1.   Příslušný orgán členského státu:

Název:	Úřad průmyslového vlastnictví
Adresa:	Antonína Čermáka 2a 160 68 Praha 6 ČESKÁ REPUBLIKA
Tel.	+420 220383111
Fax	+420 224324718
E-mail:	posta@upv.cz

2.   Skupina:

Název:	Unie ovocnářů jižních a západních Čech
Adresa:	Netolická 534/2 384 02 Lhenice ČESKÁ REPUBLIKA
Tel.	+420 388321371
Fax	+420 388321280
E-mail:	zemcheba@iol.cz
Složení:	producenti/zpracovatelé ( X ) ostatní ( )

3.   Druh produktu:

Skupina 1.6:

Ovoce.

4.   Specifikace:

(přehled požadavků podle čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006)

4.1   Název:

„Chelčicko-Lhenické ovoce“

4.2   Popis:

Ovoce mírného pásma určené pro přímý konzum a další konzervárenské zpracování. Zpracované ovoce není označováno jako Chelčicko-Lhenické ovoce. Jedná se o jádroviny, peckoviny, drobné ovoce. Chuť zdejšího ovoce je plná, jiskrná, s bohatou škálou ovocitých prvků, které mají doznívající výraz. Specifické vlastnosti tohoto ovoce (jako jsou svěžest, živost, kompaktnost), jak ve vůni tak v chuti, utváří hlavně místní přírodní podmínky (např. rozdíl mezi denními a nočními teplotami v době zrání, ranní mlhy v oblasti pěstování). Ovoce z Chelčicko-Lhenické oblasti vyniká oproti ostatním oblastem specifikem, a to přirozeně vyváženým poměrem mezi cukry a kyselinami. Tento ideální poměr tvoří takzvané čisté tóny ovoce. Celkový dojem je svěžest, jemná chuť, lahodný dozvuk, který zanechává hutný dlouhotrvající vjem. Toto je vlastnost, která platí pro všechny druhy ovoce, prezentované pod názvem Chelčicko-Lhenické ovoce a je specifická právě pro tuto oblast.

Jedná se především o tyto zemědělské produkty: jablka, třešně, višně, švestky, rybíz. Nynější pěstované odrůdy: jabloň – Julia, Angold, Šampion, Rubín – Bohemia, Rubinola, Topaz, Jonagold – Jonagored, Jonaprince, Golden Delicious, Idared, Merlose, Spartan; třešeň – Burlat, Karešova, Vanda, Sam, Těchlovan, Kordia, Napoleonova; višeň – Morellenfeuer, Érdi Bötermö, Fanal, Morela pozdní; slivoň – Čačanska rana, Čačanska lepotica, Čačanska najbolja, Stanley, Domácí velkoplodá; rybíz červený – Holandský červený, Heinemannův pozdní, Losan, Rubigo, Rondon; rybíz černý – Otelo, Öjebyn.

4.3   Zeměpisná oblast:

Sady se rozprostírají v Bavorovské kotlině – Chelčicko a v podhůří Blanského lesa – Lhenicko. Chelčicko-Lhenické ovoce se pěstuje pouze v této oblasti (Česká republika, Jihočeský kraj, okresy Strakonice a Prachatice). V regionech jsou tyto obce: Chelčicko: Chelčice, Truskovice, Libějovice, Vodňany, Krtely, Malovice, Bavorov, Tourov; Lhenicko: Lhenice, Vadkov, Mičovice, Jáma, Hoříkovice, Třebanice, Hrbov, Vodice, Třešňový Újezdec, Horní Chrášťany, Dolní Chrášťany, Ratiborova Lhota.

4.4   Důkaz původu:

Jsou označeny pěstební plochy, sklady a skladovací boxy, šarže, datum balení. Je vedena evidence odběratelů. U každé dodávky je tedy jednoznačně možná vysledovatelnost, dodávky jsou vzájemně nezaměnitelné. Ovoce se třídí, skladuje a balí uvnitř vymezeného území, nemůže tedy dojít k jeho mísení s ovocem pěstovaným jinde.

Produkce je dána hlavně Směrnicemi pro integrované systémy pěstování ovoce (SISPO). Kontrola dodržování specifikace je vnitropodniková, v externích laboratořích, nadřízeným kontrolním subjektem (Státní zemědělská a potravinářská inspekce – SZPI) a kontrolní komisí systému integrované produkce SISPO (kontroly na místě).

Důsledné označování veškerého ovoce sklizeného v oblasti již v sadu a přesně vedená evidence o sklizni dává záruku nezaměnitelnosti ovoce s ovocem z jiné oblasti.

Ve skladu se pracuje s označeným ovocem a veškerá manipulace je evidována v provozním deníku, kde jsou vedeny údaje o pohybu ovoce a jeho tržní úpravě. Výstupem může být pouze ovoce totožného původu jako na vstupu a takto je také označováno.

Kvalita produktů je sledována vnitropodnikovou laboratoří. Je vypracován systém chemické a mikrobiologické kontroly a hodnocení výrobků. Je zaveden systém HACCP. Kontroly provádí také nadřízený kontrolní subjekt (viz bod 4.7), a to podle kontrolního plánu.

Kontrola dodržování zásad pro integrované systémy pěstování ovoce:

Kontroluje se stav sadů i přírodního prostředí. V sadech se umísťují signalizační přístroje. Kontrolu provádí kontrolní komise SISPO na místě u pěstitelů, zpravidla jednou ročně. Kontroluje se především kontaminace půdy, hnojiv, závlahové vody a ovoce těžkými kovy, monitoring biotických a abiotických faktorů, používání hnojiv, pesticidů a závlah a výsadba. Kontroly jsou určeny Směrnicemi pro integrované způsoby pěstování ovoce, které schválilo Ministerstvo zemědělství ČR.

4.5   Metoda produkce:

Veškeré ovoce je pěstováno podle zásad Směrnic pro integrované systémy pěstování ovoce (SISPO), na jehož vytvoření se spolupodíleli též zdejší ovocnáři. Prvky a postupy integrované produkce SISPO jsou následující:

—	Výsadba: kompromis mezi odolností a konzumní kvalitou plodů. Výběr odrůd dle teplot, srážek, doby zrání a sklizně. Výběr podnoží dle půdních poměrů, typu a intenzity výsadby.

—

Ochrana před chorobami a škůdci: kombinace přírodní a chemické ochrany. Prevence. Biologická ochrana. Podpora hmyzožravého ptactva. Nasazení přirozených predátorů. Vhodné fyzikální, biotechnické a agrotechnické metody ochrany pro danou oblast (obdělávání půdy, hnojení, tvarování, řez). Rovnováha rostlin, pokles výskytu chorob a škůdců. Minimalizace chemické ochrany. Při nutnosti se aplikují chemické přípravky s nízkou toxicitou, testované a povolené pesticidy, zoocidy a fungicidy. Selektivní chemická ochrana, jen takové pesticidy, které hubí škůdce a neškodí užitečným živočichům. Lapáky škůdců. Prognóza výskytu chorob a škůdců. Evidence o kontrolách i aplikacích.

—

Systém obdělávání půdy: sady se zatravňují (60–70 % plochy), kombinují se různé trávy. Porost je sežínán, hlavně před sklizní. Tráva se nechává často ležet na místě nebo jsou z ní dělány pásy. Při nižších srážkách, zpravidla pod 600 mm za rok, se používá mělká kultivace půdy, maximálně do hloubky 4 cm.

—

Regulace plevelů: udržení plevelů pod hladinou škodlivosti. Aplikace povolených herbicidů jen ve vhodných obdobích, max. 1x ročně, nejpozději 80 dnů před sklizní jádrovin a 50 dnů před sklizní peckovin. Ve vhodných terénech kultivace půdy. Sežínání plevelů. Mulčují se příkmenné pásy, t.j. nastýlají se organické materiály nebo barevné fólie na půdní povrch.

—	Zavlažování sadů: k zavlažování se užívá voda, která negativně neovlivní zdravotní stav lidí a zvířat v oblasti, půdu, jakost povrchových i podzemních vod a další složky životního prostředí. Kontrola závlahových vod se dělá nejméně 1x měsíčně.

—

Hnojení sadů: v půdě musí být vyrovnaný poměr prvků a sloučenin k pěstování druhů či odrůd ovoce. Poměr ovlivňuje zdravotní stav stromů, kvalitu i kvantitu plodů. Hnojení se provádí na základě rozdílu mezi naměřenými a doporučenými hodnotami prvků a sloučenin pro daný druh a odrůdu ovoce. Nehnojí se určité období před a po sklizni. O hnojení a úrodě se vede evidence.

—	Kontrola kontaminace: sledují se hlavně těžké kovy, a to v půdě, závlahové vodě, hnojivech a v ovoci. Hodnoty případné kontaminace ovoce se měří z dostatečně velkých vzorků.

—

Fyziologický stav a rovnováha ovocných stromů: agrotechnická opatření (řezy, ošetření půdy, hnojení, regulace počtu vyvíjejících se plůdků atd.) jsou sladěna co do kvantity, období a trvání. Nedochází k porušení rovnováhy v sadech. Fyziologická rovnováha se hodnotí rozbory půdy a kontrolou plodů. Subjektivní kontrola je zpravidla 5 týdnů před sklizní. Hodnotí se růst výhonů, násada, velikost, osvětlení, vnější vzhled plodů. Cílem jsou plně vyvinuté plody, s vyváženým obsahem cenných látek – cukrů, kyselin, vitamínů, minerálních a aromatických látek.

—	Regulace plodnosti ovocných stromů a kvality ovoce: provádí se pravidelný řez stromů, aby se dosáhl optimální počet plodů. Používá se redukce plodů, ručně nebo jedním z povolených chemických přípravků v podlimitních dávkách.

—	Zásady tvarování a řezu ovocných dřevin: jádroviny se pěstují v jednořadých systémech pro použití mechanizace. Řezy se provádějí v doporučených termínech a doporučeným způsobem, oboje závisí na druhu a odrůdě ovoce.

—	Kontrola dodržování zásad pro integrované systémy pěstování ovoce – viz bod 4.4.

Všechny ovocné druhy se dvakrát během roku prořezávají a dále se chemicky ošetřují během vegetace podle výskytu chorob a škůdců v daném roce v daném sadu. Veškeré chemické zásahy jsou podloženy měřením a sledováním výskytu škodlivého činitele. Teprve při překročení prahu ekonomické škodlivosti se provádí zásah. Veškeré sady jsou zatravněné a trávníky pravidelně udržovány sežínáním. Příkmenné pásy se udržují bez porostu pomocí herbicidů. Pouze některé výsadby třešní jsou zatravněné celoplošně.

Specifikem Chelčicko-Lhenické oblasti je také to, že obecné postupy SISPO jsou aplikovány specificky pro danou oblast a dále jsou vyvíjeny produkty (např. pro hubení škůdců) specificky pro danou oblast.

Pěstební postupy jednotlivých ovocných druhů:

Jabloně

Jabloně se pěstují na volné ploše na nezamokřených stanovištích a na stanovištích nevytvářejících mrazové kotliny. Podnože pro jabloně se volí trochu bujněji rostoucí, protože v nadmořské výšce oblasti pěstování není dostatek volných živin v půdě a stromy si v jejich získávání musí umět částečně pomoci sami. Dříve to byly podnože typu M1, M4, A2, dnes většinou M9, a ke stromkům se dává opora ve formě samostatného kůlu ke každému stromku, nebo drátěné stěny, k níž se jednotlivé stromky přivazují. Spon pěstovaných stromků jabloní ovlivňuje mnoho faktorů, proto je zde v oblasti možné najít celou škálu variant. Spon ovlivňuje zejména technické vybavení pěstitele, stanoviště, typ podnože i pěstitelský tvar. Dříve se uplatňovaly zejména pásové výsadby volně rostoucích zákrsků, které dnes přecházejí v zahuštěné vřetenovité výsadby. Vzhledem k vzdušné, ale i celkové vlhkosti oblasti je zavlažování sadů jen ojedinělou záležitostí u některých pěstitelů. Sklizeň je kampaňovitá – do velkoobjemových beden, které se po naplnění očesanými jablky na místě v sadu označí a co nejrychleji odvezou do klimatizovaného skladu.

Třešně

Třešně se pěstují většinou na prosluněných sušších stanovištích s nízkou hladinou podzemní vody. Dříve se pěstovaly na podnožích třešně ptáčnice ve tvaru volně rostoucích vysokokmenných nebo polokmenných stromů dostatečně vzdálených od sebe, aby se strom dal sklízet ze žebříku ze všech stran. Dnes se nové výsadby sázejí již v zahuštěném sponu na podnožích PHL nebo Gizela a koruny stromů se udržují řezem ve zploštělém a nižším tvaru. Sklízí se kampaňovitě do přepravních nebo prodejních obalů a po označení v sadu se co nejrychleji převáží do skladu ke zchlazení, tržní úpravě a expedici zákazníkům.

Višně

Višně se pěstují na stanovištích s nižší přirozenou zásobou živin a na stanovištích přirozeně sušších. Pěstují se v pásových výsadbách ve sponech, které umožňují mechanizovanou sklizeň. Podnož pro višně je většinou mahalebka a tvar stromů je přizpůsoben mechanizačnímu prostředku pro sklizeň. Ovoce se sklízí do přepravních obalů a po označení v sadu se co nejrychleji převáží do skladu ke zchlazení, nebo do konzervárny k dalšímu zpracování. Ze skladu se po kompletaci dodávky také expeduje k dalšímu zpracování. Pouze část višní se sklízí ručně a konzumuje v čerstvém stavu. Potom se postupuje jako u třešní.

Švestky

Švestky se pěstují většinou jako polokmenné pásové výsadby na stanovištích dostatečně zásobených vodou, na půdách hlubokých hlinito-jílovitých. Podnoží pro švestky se používá celá řada, ale nejčastěji je to myrobalán. Tvar stromů je většinou volně rostoucí koruna umožňující případnou mechanizovanou sklizeň. Ovoce se asi z poloviny sklízí pro konzumaci v čerstvém stavu a asi z poloviny k dalšímu konzervárenskému zpracování. Proto je také celý pěstební postup uzpůsoben mechanizované sklizni. Sklizeň probíhá většinou do přepravních obalů, které se po označení v sadu převážejí do skladu ke zchlazení a další tržní úpravě. Ovoce určené k průmyslovému zpracování se ze sadu odváží do skladu ke zchlazení a kompletaci dodávek, nebo přímo do konzervárny k dalšímu zpracování.

Rybíz červený a černý

Pěstuje se na půdách dobře zásobených vodou, úrodných, hlubokých, spíše v nižších polohách, ale ne přímo v mrazových kotlinách, i když je z pěstovaného ovoce v oblasti nejmrazuvzdornější. Velkoplošné rybízovny jsou zakládány jako pásové výsadby pravokořenných sazenic ze zakořenělých řízků. Spon výsadby je určen technikou a technologií obdělávání a sklizně. Již jen ojediněle se vyskytují samostatné keře rybízu vhodné pouze pro ruční sklizeň. Sklizeň probíhá téměř výhradně mechanizovaně a ovoce se dále zpracovává v konzervárně. Jen část se sklízí ručně pro přímý konzum v čerstvém stavu, nebo pro kuchyňské užití malospotřebitelů. Mechanizovaná sklizeň probíhá pomocí samochodného sklízecího stroje do přepravních obalů, které se po naplnění sklizeným ovocem a označení v sadu co nejrychleji přepravují do skladu ke zchlazení a ke kompletaci dodávky odběrateli.

Skladování a balení

Skladování a balení je prováděno uvnitř vymezené oblasti. Zabrání se tím možnému poškození sklizeného ovoce, které jde přímo z pěstebních ploch do skladu. Tento postup také zaručí, že nedojde k mísení s ovocem pěstovaným jinde. Při takto sladěném procesu pěstování, skladování a balení na jednom místě se ovoce nekazí.

4.6   Souvislost:

Chelčicko-Lhenická oblast a ovoce, které se zde pěstuje, jsou specifické nejen v České republice, ale také v Evropě. To lze doložit hlavně těmito body: věhlas, faktory ovlivňující unikátní vlastnosti Chelčicko-Lhenického ovoce a další specifika a souvislost vlastností Chelčicko-Lhenického ovoce s podmínkami oblasti podle druhů ovoce.

4.6.1   Věhlas

Pěstování ovoce v Chelčicko-Lhenické oblasti má 700-letou tradici. Díky dlouhé tradici a kvalitě zdejšího ovoce si oblast vysloužila přízvisko „zahrada jižních Čech“. Ovoce se vyskytuje jak ve znaku obce Chelčice, tak ve znaku obce Lhenice. Důkazy historie a věhlasu ovocnářství v oblasti jsou uvedeny v knize Václav Starý a kol.: „Lhenice, zahrada jižních Čech“.

O věhlasu Chelčicko-Lhenického ovoce svědčí i každoroční Slavnosti květů a Slavnosti plodů, pořádané ve spolupráci s Unií ovocnářů jižních a západních Čech. Slavnosti květů jsou turistickou a cykloturistickou akcí u příležitosti otevření ovocnářské sezóny v době probouzení, pučení a kvetení ovocných stromů. Slavnosti plodů jsou prestižní několikadenní akcí, jednou z nejvýznamnějších ovocnářských akcí v České republice. Skládá se z výstavy ovoce spojené s hodnocením, ovocného jarmarku, kulturního a sportovního programu.

Důkazem o výjimečné kvalitě Chelčicko-Lhenického ovoce je řada ocenění z celostátních výstav, např. Zahrada Čech – Litoměřice a dále se pěstitelé úspěšně zúčastňují nejen této, ale i dalších celostátních výstav: Hortikomplex – Olomouc, Země živitelka – České Budějovice, Zemědělec – Lysá nad Labem.

Pěstitele Chelčicko-Lhenického ovoce sdružuje Unie ovocnářů jižních a západních Čech, která se zabývá mimo jiné vzdělávací a osvětovou činností, propagací ovoce, výstavnictvím, vydáváním tiskovin, kvalitou ovoce a ekologií. Kromě toho je v oblasti aktivní Místní akční skupina Rozkvět zahrady jižních Čech.

Pěstitelé z Chelčicko-Lhenické oblasti spolupracují s mnoha významnými výzkumnými ústavy a vzdělávacími zařízeními, kterými jsou například: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích – Zemědělská fakulta, Mendelova zemědělská a lesnická Univerzita v Brně – Zahradnická fakulta v Lednici, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o., SEMPRA, Výzkumný ústav zemědělské techniky – Praha, Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky – Praha, Výzkumný ústav rostlinné výroby, Výzkumný ústav potravinářský Praha, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, biologická laboratoř Biola. Úspěšnost spolupráce se projevuje jednak ve vývoji nových pěstebních postupů, jednak v realizaci těchto postupů při pěstování ovoce v Chelčicko-Lhenické oblasti, čímž rovněž přispívá k celostátnímu věhlasu Chelčicko-Lhenického ovoce.

Produkce

Roční objemy produkce v tunách (dle roku 2008): jablka – 7 409, třešně – 115, višně – 338, švestky a slívy – 416, rybíz – 399.

Obchod

Chelčicko-Lhenické ovoce se úspěšně distribuuje do České republiky i do zahraničí.

Česká republika

Počet obchodních subjektů, kam je Chelčicko-Lhenické ovoce dodáváno: cca 500.

Významné obchodní subjekty, kam je Chelčicko-Lhenické ovoce dodáváno: Terno, Ahold, Coops, Nova Fruit, CZ Fruit, Čeroz.

Export

Toto procento úrody se exportuje: třešně – 38 %, višně – 40 %, švestky – 50 %, rybíz – 70 %.

Země, kam je Chelčicko-Lhenické ovoce dodáváno: Německo, Nizozemí, Belgie, Rakousko, Finsko, Spojené království Velké Británie a Severního Irska.

Počet zahraničních obchodních subjektů, kam je Chelčicko-Lhenické ovoce dodáváno: cca 10.

Významné obchodní subjekty, kam je Chelčicko-Lhenické ovoce dodáváno: Dinter, Phanner.

4.6.2   Faktory ovlivňující unikátní vlastnosti Chelčicko-Lhenického ovoce a další specifika

Ovoce pěstované v Chelčicko-Lhenické oblasti (viz 4.2) je zásadním způsobem ovlivněno právě přírodně klimatickými podmínkami podšumaví mezi Bavorovskou kotlinou a podhůřím Blanského lesa.

V Chelčicko-Lhenické oblasti je soustava rybníků, řek a potoků. Právě takový typ krajiny vytváří příznivé klimatické podmínky pro pěstování ovoce, kterými jsou např. množství srážek, vlhkost v půdě, střídání nočních i denních teplot a časté ranní mlhy.

Chelčicko-Lhenickou oblast charakterizují:

—	vyšší nadmořská výška, oblast se nachází v podhůří Šumavy

—	čisté ovzduší, dané především absencí znečišťující průmyslové produkce a množstvím lesů

—	průměrná roční teplota 8,7 °C

—	průměrné srážky 607 mm ročně

—	průměrná měsíční relativní vlhkost vzduchu 75,8 % – tato hodnota je velmi vysoká, vlhkost v létě dodává vláhu a v zimě zahaluje stromy jinovatkou a omezuje mrazy

—	výrazné rozdíly mezi denními a nočními teplotami, především v době sklizní

—	časté ranní mlhy, dané jednak rybníky, jednak pánevním charakterem oblasti, částečně ohraničené horami

—	dostatečná vlhkost půdy, ke které přispívají jak srážky, tak hustá síť rybníků a vodních toků

—	pozdější nástup jara a pozdější zralost, daná podhorskými podmínkami

—	dobré složení půdy, zejména minerálů v půdě.

Hlavní specifická vlastnost Chelčicko-Lhenického ovoce, tedy vyvážený poměr mezi cukry a kyselinami, je dána především zdejším podnebím, tj. střídání teplot, pozdější nástup jara, pozdější zralost, a půdou, tj. vyrovnanost pH, jednotlivých minerálů i vzájemného poměru minerálů. Dle provedených laboratorních rozborů dosahuje průměrná kyselost ovoce optimálních hodnot. Rovněž při půdních rozborech byly potvrzeny pozitivní výsledky, které nejsou samozřejmé ve všech ovocnářských oblastech.

Další specifické vlastnosti Chelčicko-Lhenického ovoce, jako vůně, chuť, svěžest, dlouhotrvající čerstvost, jedinečnost barevných odstínů, jsou dány hlavně zvláštním mikroklimatem, které je určeno výše uvedenými podmínkami (lesy, rybníky, vyšší nadmořská výška, vlhkost, mlhy atd.).

Významným faktorem, který ovlivňuje kvalitu Chelčicko-Lhenického ovoce, je velmi nízká kontaminace prostředí těžkými kovy, v důsledku toho hluboce podlimitní kontaminace plodů. K tomu přispívá i biologická ochrana ovocných stromů. V Chelčicko-Lhenické oblasti jsou k ochraně ovocných stromů používány hlavně biologické prostředky. Tyto prostředky jsou ekologické a mají nesporné výhody oproti prostředkům chemickým. Tato oblast je jedním z center v České republice, kde se biologické prostředky ochrany rostlin a stromů vyvíjejí.

Zvláštním rysem Chelčicko-Lhenické ovocnářské oblasti je také různorodost produkce v porovnání s jinými ovocnářskými oblastmi.

Výrazným znakem je též pěstování ovoce v Chelčicko-Lhenické oblasti integrovaným způsobem SISPO, viz bod 4.5 Způsob produkce, na kterém se autorsky podíleli také ovocnáři z Chelčicko-Lhenické oblasti. Tento systém přispívá podstatnou měrou k vysoké vnitřní kvalitě plodů a tedy k uspokojení náročných spotřebitelů. Systém dává návody, jak ovoce v oblasti optimálně pěstovat, a ty jsou aplikovány.

V průběhu staletí trvající tradice pěstování ovoce ve vymezené oblasti se stále zvyšovaly a zlepšovaly vědomosti a zkušenosti pěstitelů o tom, které druhy, kde a jak nejlépe pěstovat. Tento proces stále pokračuje.

Označení původu Chelčicko-Lhenické ovoce je v ČR chráněno pod číslem 194 od 20. listopadu 2002.

4.6.3   Souvislost vlastností Chelčicko-Lhenického ovoce s podmínkami oblasti v členění podle druhů ovoce

Jablka

Jablka vynikají jedinečnou zvláštní kořenitou chutí s dlouhotrvajícím dozvukem, která je způsobená vlivem vyšší vzdušné vlhkosti, absencí vysokých teplot v letním období a naopak značným kolísáním teplot nočních a denních daných působením značného množství vodních ploch, lesů a reliéfu krajiny ve vymezené zeměpisné oblasti. Toto zvláštní mikroklima napomáhá tomu, že se v období před sklizní vytváří v plodech přesně ten poměr cukrů, kyselin a aromatických látek, jež způsobí jejich zvláštní kořenitou chuť. Jablka také vynikají v celém sortimentu pěstovaných odrůd, od letních až po ta, co jsou skladována v řízené atmosféře do jarních měsíců, dlouhou dobou optimální konzumní zralosti bez degradace chuťových vlastností a aromatu a dále vynikají vytvořením kvalitní slupky, což je způsobené především vyšší nadmořskou výškou ve vymezené zeměpisné oblasti, bez letních veder v důsledku působení častých mlh a velkých orosení v kombinaci se slunečním svitem. Dalším rysem této skutečnosti je též nezaměnitelné zbarvení plodů jednotlivých odrůd pěstovaných v Chelčicko-Lhenické oblasti.

Třešně

Třešně vynikají sytou a výrazně kořenitou chutí a křupavou dužninou s vysokým obsahem cukrů a kyselin a jejich optimálním poměrem. U některých odrůd (Napoleonova, Kordia, Van) je rozdíl v kvalitě a chuti plodů oproti jiným oblastem tak markantní, že zde byly tendence registrovat krajové mutace těchto odrůd. Tyto vlastnosti jsou způsobené specifickými půdními podmínkami ve vymezené zeměpisné oblasti v návaznosti na členitost reliéfu krajiny. Jiné typy půd jsou v údolích a rovinách a odlišné na návrších. Půdy na svazích jsou sušší, méně živné, ale s dostatkem a hlavně dobrým a jedinečným poměrem obsažených minerálních živin. Významnou úlohu zde hraje jejich propustnost. Právě tyto svahy jsou odedávna využívány pro výsadbu třešňových sadů a stromořadí. Stromy zde rostou velmi vitálně bez ohledu na použitou podnož díky zdravému kořenovému systému, jemuž zdejší půdy dokonale vyhovují. Nejsou zde podmáčené plochy nebo mrazové kotliny poškozující kořeny a kmeny stromů a způsobující stres, jehož důsledkem jsou nedostatečně chuťově kvalitní plody.

Višně

Višně vynikají nízkou červivostí plodů a vysokou trvanlivostí, spočívající ve vnitřní kvalitě plodů. Tyto vlastnosti jsou dány především tím, že díky vyšší nadmořské výšce a pěstovanému sortimentu nastává ve vymezené zeměpisné oblasti sklizňová zralost později oproti jiným oblastem. Toto zdejší specifikum je výhodné v tom, že višně není potřeba před sklizní ošetřovat proti červivosti plodů a tudíž vnitřní kvalita plodů nemůže být nikterak ovlivněna pesticidy. Dalšími specifickými vlastnostmi višní jsou výrazná chuť a aroma, které se následně projevují v kvalitě produktů a nápojů z tohoto ovoce. Výrazná chuť a aroma jsou způsobené tím, že v Chelčicko-Lhenické oblasti jsou v půdě velmi nízké koncentrace těžkých kovů i malé zatížení emisemi z průmyslu a dopravy, což příznivě působí na kvalitu ovoce.

Švestky

Švestky vynikají vysokou cukernatostí a sytým aroma, což je vytvářené kolísáním teplot, častými mlhami a mírnými přímrazky v pozdějším období. Tyto vlastnosti jsou ceněné při následném zpracování na konzervárenské produkty a alkohol, obsah aromatických látek je velmi ceněn a toto ovoce je žádané zpracovateli z tuzemska i zahraničí. Vzhledem ke zdejšímu chladnějšímu klimatu zde nejsou zdaleka tak rozšířeny virové choroby, které velmi negativně ovlivňují kvalitu plodů. Tento fakt umožňuje i pěstování původních odrůd nešlechtěných na rezistenci proti virovým chorobám (švestka domácí). Především však specifické přírodní podmínky mají pozitivní vliv na kvalitu plodů. Vyšší vzdušná vlhkost a množství srážek umožňují zatravnění sadů bránící přehřívání plodů a narušování asimilace. Mulčováním travního porostu se zvyšuje obsah CO2 v přízemní vrstvě mající v době dozrávání příznivý vliv na poměr cukrů a kyselin v plodech. Dále skutečnost, že v této oblasti se nevyskytují vápenaté půdy, znamená, že stromy nikdy netrpí nedostatkem železa, který velmi zhoršuje kvalitu plodů.

Rybíz červený a černý

Rybíz vyniká svým aroma a ideálním poměrem obsahu cukrů a kyselin, což je způsobeno především půdními a klimatickými podmínkami, jež rozhodují o této specifické kvalitě plodů.

Vzhledem k tomu, že se v Chelčicko-Lhenické oblasti vyskytují půdy s mírně kyselou půdní reakcí, jsou zde ideální podmínky pro pěstování rybízu. Kvalita rybízu také spočívá ve velké velikosti plodů a trvanlivosti, což ovlivňuje přirozený vyšší obsah draslíku v půdním profilu. To je velmi zásadní faktor, neboť u rybízu se jeho nedostatek velmi brzy projeví mimo jiné zmenšením velikosti a trvanlivosti plodů. Rybíz je ovocný druh, který je velmi náročný na obsah humusu v půdě. V Chelčicko-Lhenické oblasti je díky vyšší vlhkosti vzduchu a srážkám v průběhu vegetace možno v rybízových plantážích aplikovat trvalé zatravnění. Stálým mulčováním trávy a drcením zbytků po řezu, se velmi brzy vytváří vrstva humusu, která rozhodujícím způsobem ovlivňuje růst keřů, vitalitu a kvalitu produkce. V kombinaci se střídáním vyšších denních a nízkých nočních teplot v období před sklizní, které je pro tuto oblast charakteristické, zde dozrávají velmi aromatické plody s ideálním poměrem obsahu cukrů a kyselin. Tato skutečnost se následně projevuje v kvalitě produktů vyráběných ze zdejší suroviny.

4.7   Kontrolní subjekt:

Název:	Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Inspektorát v Táboře
Adresa:	Purkyňova 2533 390 02 Tábor ČESKÁ REPUBLIKA
Tel.	+420 381200011
Fax	+420 381257000
E-mail:	tabor@szpi.gov.cz

4.8   Označování:

Ovoce z Chelčicko-Lhenické oblasti je baleno do různých obalů s nápisem Chelčicko-Lhenické ovoce, zpravidla v barevné kombinaci zelené, žluté a červené, se znakem a názvem obce pěstování. Dodržování grafiky na obalech není striktně vyžadováno.

---

(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

---