Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

(2008/C 244/09)

Tímto zveřejněním se uděluje právo podat proti zápisu námitky podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (1). Komise musí obdržet námitky do šesti měsíců po tomto zveřejnění.

PŘEHLED

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„ZNOJEMSKÉ PIVO“

č. ES: CZ-PGI-005/0376-14.10.2004

CHZO ( X ) CHOP ( )

Tento přehled obsahuje hlavní body specifikace produktu pro informační účely.

1.   Příslušný orgán členského státu:

2.   Skupina:

Jde o výjimku dle čl. 5 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 510/2006, protože v oblasti existuje jediný výrobce. Požadavky článku 2 nařízení Komise (ES) č. 1898/2006 jsou splněny, neboť žadatel je jediným producentem ve vymezené oblasti a Znojemské pivo se vyrábí dále popsanou metodou na vymezeném území, ze surovin stanovených vlastností a kvality za využití místních zdrojů vody, což Znojemskému pivu propůjčuje specifické vlastnosti a zajišťuje jeho odlišnost od piv vyráběných v okolních oblastech. Jedinečnost výroby vychází z mnohasetleté tradice měšťanského pivovarnictví na vymezeném území. Označení Znojemské pivo je tradičně a výhradně spojováno pouze s uvedenou oblastí.

3.   Druh produktu:

Třída: 2.1 – pivo

4.   Specifikace:

(přehled požadavků podle čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006)

4.1   Název: „Znojemské pivo“

4.2   Popis: Znojemské pivo je vyráběno v několika základních skupinách: výčepní světlá, výčepní tmavá, ležáky.

Suroviny užívané pro výrobu:

Slad – používá se slad vyrobený z jarního dvouřadého ječmene. Vlastnosti sladu musí odpovídat následujícím hodnotám:

Voda – používá se voda z městského vodovodního řadu.

Chmel – používají se odrůdy Žatecký poloraný červeňák a Magnum Hallertau ve formě granulátu a extraktu; používané odrůdy chmele dodávají Znojemskému pivu typickou, jemnou hořkost.

Charakteristika jednotlivých skupin:

Světlé výčepní

původní stupňovitost ( % extraktu) 8–10 %,

obsah alkoholu ( %objemová) 3,2–4,0,

hořkost (j. EBC) 17–25,

barva (j. EBC) 8–12,

obsah CO2 (mg/I) 4,8–5,5,

výčepní pivo, více prokvašené, s jemnou hořkostí, chmelovou vůní, dobrou pěnivostí a harmonickou chutí, středně silný říz.

Tmavé výčepní

původní stupňovitost ( % extraktu) 9–10 %,

obsah alkoholu ( %objemová) 3,8–4,0,

hořkost (j. EBC) 18–25,

barva (j. EBC) 35–90,

obsah CO2 (mg/I) 4,4–5,5,

tmavé pivo s granátovou barvou, s méně výraznou hořkostí, chuť a vůně je příjemně sladově karamelová, středního řízu.

Ležáky

původní stupňovitost ( % extraktu) 11–12 %,

obsah alkoholu ( %objemová) 4,5–5,0,

hořkost (j. EBC) 23–30,

barva (j. EBC) 11–14,

obsah CO2 (mg/I) 4,4–5,5,

středně prokvašené pivo plnější chuti, střední až výraznější hořkosti a čisté vůně, s vyrovnanými chuťovými vlastnostmi, střední plnosti, se silnějším řízem a dobrou pěnivostí.

4.3   Zeměpisná oblast: Okres Znojmo

4.4   Důkaz původu: Výrobce má evidenci dodavatelů všech surovin, odběratelů hotových produktů a systém kontroly v průběhu výroby. Kontrolu v průběhu výroby a kontrolu specifikace provádí inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce se sídlem v Brně. Každý výrobek je dle zákona opatřen údaji o výrobci. Kontrolu původu tuzemského chmele provádí pravidelně Výzkumný ústav chmelařský se sídlem v Žatci, který ověřuje odrůdovou čistotu chmele.

4.5   Způsob produkce: Pro výrobu Znojemského piva se používají 3 základní suroviny – kvalitní slad výše uvedených vlastností vyrobený z jarního dvouřadého ječmene, chmel odrůdy „Žatecký poloraný červeňák“ a „Magnum Hallertau“ a pitná voda z městského vodovodního řadu bez dalších úprav. Výroba piva začíná ve varně, kde se nejdříve slad pomele a smíchá s vodou. Ve varně pivovaru pak probíhá klasický dekokční 2-rmutový způsob, který slouží k dosažení optimálních technologických teplot pro extrakci látek ze sladu. Nejdůležitějším technologickým krokem je vaření piva, kdy se sladina (extrakt ze sladu smíchaný s vodou) vaří s chmelem a konečným produktem je tzv. mladina. Horká mladina je zbavena kalů a zchlazena a může dojít ke kvašení. Hlavní kvašení ve Znojmě probíhá na klasické spilce, kde je zchlazená mladina provzdušněna, přidají se kvasnice a v otevřených kádích probíhá hlavní kvašení, které trvá cca 7 dní. Během této doby se cukry ze sladu působením kvasnic přeměňují na alkohol, jako vedlejší produkt vzniká CO2. Použité kvasnice jsou rodu Saccharomyces cerevisiae uvarum – kvasnice spodního kvašení. Po ukončení hlavního kvašení je káď zchlazena, kvasnice sedimentují ke dnu (proto spodní kvašení) a „mladé pivo“ je čerpáno do ležáckého sklepa, kde probíhá zrání. Zrání piva trvá dle varianty piva od 30 do 90 dní, důležitá je nízká teplota při zrání – okolo 2 °C. Cílem zrání piva je dosažení optimálních organoleptických vlastností piva, nasycení oxidem uhličitým a vyčeření. Pivo před stočením do přepravních obalů, jako jsou sudy a lahve, musí být upraveno filtrací, kdy se odfiltrují kvasnice z mladého piva. Dále probíhá stabilizace a pasterace, aby se zvýšila koloidní i mikrobiologická trvanlivost piva. Pivo dozrává v ležáckých sklepech, které navazují na historické podzemí města Znojma. Ve stáčírnách lahví a sudů je pivo stočeno do přepravních obalů a je expedováno k zákazníkovi.

4.6   Souvislost: První průkazná zmínka o vaření piva ve městě Znojmě je datována k roku 1278. Z doby Karla IV. se dochovala i tzv. „Losunková kniha“ (r. 1363), která vyjmenovává řadu domů i měšťanů s právem vařit pivo, mezi nimi i sládka Hostana (jeho jméno se stalo symbolem znojemského piva a pivovaru). V roce 1629 se uvádí 2 samostatné městské pivovary. V r. 1924 se oba městské pivovary sloučily a Znojmo se stalo centrem pivovarské výroby v dolním Podyjí. Na tradice měšťanského pivovarnictví navazuje po privatizaci v roce 1993 společnost HOSTAN, s. r. o. V důsledku fúze (2002) této společnosti se společností STAROBRNO, a. s., jako společnosti nástupnické, pak společnost STAROBRNO, a. s. navázala na výrobu tradičního Znojemského piva, jehož výroba se ve městě Znojmě traduje již od 13. století.

Znojemské pivo se vyrábí výše popsanou metodou na vymezeném území, ze surovin stanovených vlastností a kvality za využití místních zdrojů vody, což Znojemskému pivu propůjčuje specifické vlastnosti. Jedinečnost výroby vychází z mnohasetleté tradice měšťanského pivovarnictví na vymezeném území.

V nejprestižnější soutěži v České republice pořádné v rámci veletrhu PIVEX bodovalo Znojemské pivo ve třech ze čtyř vyhlášených kategoriích (v letech 1997 a 1998). V rámci soutěže „Cena českých sládků“ bylo Znojemské pivo 12 % Premium – světlý ležák oceněno jako třetí nejlepší pivo roku 1997.

V roce 1999 bylo Znojemské pivo v rámci veletrhu PIVEX ohodnoceno 1. místem pro 12 % Hostan Premium a 2. místem pro 10 % Hostan Granát; v rámci soutěže o „Cenu českých sládků“ získalo Znojemské pivo 11 % Hradní – světlý ležák 1. místo. V roce 2000 získalo Znojemské pivo 1. místo v soutěži „Naše pivko“ vyhlašované redakcí periodika Pivní kurýr. Zatím nejúspěšnější rok pro Znojemské pivo byl rok 2001, kdy bylo obhájeno 1. místo v soutěži „Naše pivko“, dále v nejprestižnější soutěži v ČR „České pivo“ zvítězilo v kategorii výčepních piv Znojemské pivo Hostan – Naše pivko; Znojemské pivo Hostan – Hradní obsadilo 3. místo mezi ležáky. Dalším úspěchem v tomto roce bylo v rámci soutěže „Cena Českých sládků“ 2. místo pro Znojemské pivo Hostan – Hradní. V letech 2003 a 2004 bylo Znojemské pivo Hostan – Naše pivko oceněno „Certifikátem kvality“ v soutěži „Zlatý pohár PIVEXU“.

U všech prodávaných obchodních značek Znojemského piva spotřebitelé jednoznačně vědí, že jde o Znojemské pivo vyráběné vždy jen ve vymezené oblasti.

Označení původu Znojemské pivo bylo v ČR zaregistrováno pod č. 186 v r. 2002.

4.7   Kontrolní subjekt:

4.8   Označování: –

(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.