Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

(2007/C 249/14)

Tímto zveřejněním se uděluje právo podat proti zápisu námitky podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (1). Komise musí obdržet námitky do 6 měsíců po tomto zveřejnění.

PŘEHLED

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„JIHOČESKÁ ZLATÁ NIVA“

EK č.: CZ/PGI/005/0406/20.10.2004

CHOP ( ) CHZO ( X )

Toto shrnutí uvádí hlavní body specifikace produktu určené pro informační účely.

1.   Příslušný orgán členského státu:

2.   Skupina

Jde o výjimku dle čl. 5 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 510/2006, protože v oblasti existuje jediný výrobce. Požadavky článku 2 nařízení Komise (ES) č. 1898/2006 jsou splněny.

3.   Druh produktu:

Třída: 1.3 Sýry

4.   Specifikace

(přehled požadavků podle čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006)

4.1   Název: „Jihočeská Zlatá Niva“

4.2   Popis: Základní surovinou pro výrobu tohoto přírodního sýra s plísní uvnitř hmoty je mlékárensky ošetřené kravské mléko. Užívá se mléko původem výhradně z vymezené oblasti.

Vnější vzhled: Sýr má tvar válce o průměru 180–200 mm a výšce cca 10 cm (hmotnost cca 2,8 kg) se známkami ošetření povrchu mytím, popř. škrábáním, prorůstání modrozelené vnitřní plísně a částečný výskyt mazu na povrchu sýra nejsou na závadu. Barva povrchu sýra může být krémová až světle nahnědlá.

Vnitřní vzhled: hmota sýra je barvy smetanové až krémové, s pravidelným zeleným až modrozeleným mramorovitým porostem plísně v těstě sýra a se znatelnými stopami po vpichách.

Konzistence sýra: jemnější než u Jihočeské Nivy (s obsahem 50 % t.v s.), mazlavá, stejnoměrně prozrávající, nepřípustný je výskyt cizí plísně.

Chuť a vůně: slaná, výrazná, aromatická, s pikantním dozníváním, charakteristická pro činnost ušlechtilé plísně Penicillium roqueforti.

Forma výrobku na trhu: sýr je do tržní sítě uváděn pouze jako válec o hmotnosti cca 2,8 kg.

Fyzikálně chemické požadavky:

Obsah sušiny: 52 %

Obsah tuku v sušině: 60 %

Obsah soli: 2,5–6 %

Mikrobiologické vlastnosti: Sýr obsahuje ušlechtilou plíseň Penicillium roqueforti PY nebo PV, CB, PR1 (až PR4). Dále sýr z hlediska mikrobiologických požadavků splňuje obvyklá kritéria bezpečnosti potravin a hygieny výrobního procesu.

Balení: obal čistý, neporušený, pokrývající celý povrch, správně značený.

4.3   Zeměpisná oblast: Zeměpisnou oblastí je Jihočeský kraj s hranicemi stanovenými dle zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, v platném znění.

4.4   Důkaz původu: Každá cisterna dodávaného mléka je, mimo standardní testy, kontrolována na negativní přítomnost RIL (rezidua inhibičních látek). Jednotlivé výrobní šarže jsou označeny v celém procesu zrání a balení. Průběh každé výrobní šarže je laboratorně kontrolován počínaje mlékem, až po sýr připravený k expedici (tzn. mezioperační a výstupní kontrola). O všech kontrolách jsou vedeny záznamy, které jsou řádně evidovány.

Je vedena centrální evidence dodavatelů mléka a odběratelů hotových produktů.

Všechny suroviny vstupující do výrobního procesu musí odpovídat specifikaci od příslušného výrobce (dodavatele), tyto specifikace jsou udržovány v aktuálním stavu. Od dodavatelů surovin se vyžaduje prohlášení o nepřítomnosti geneticky modifikovaných organismů a prohlášení o přítomných alergenech.

Používané obaly na výrobky jsou specifikovány jako obaly vhodné pro styk s potravinami.

Výroba plísňového sýra „Jihočeská Zlatá Niva“ je řízena systémem HACCP a podléhá kontrolnímu systému Pravidel správné hygienické a výrobní praxe, o všech prováděných kontrolách jsou vedeny evidované záznamy (laboratorní deníky, technologické záznamy, elektronická podoba evidence v LAB systému, zkušební protokoly).

Po hygienické stránce musí konečný produkt vyhovovat příslušným předpisům.

Veškerá výrobní činnost a dodržování specifikace je pod trvalým dozorem kontrolního orgánu, tj. Krajské veterinární správy pro Jihočeský kraj.

Na obalech je kromě jiných údajů uvedena informace o výrobci, tj. jméno společnosti, adresa.

4.5   Metoda produkce: Do výrobníku se napustí mlékárensky ošetřené mléko o tučnosti 5,35 % a přidají se běžně užívané kultury, které zaručují dobré prokysání sýra v celém průběhu výroby a zrání. Charakteristickou chuť Jihočeské Zlaté Nivy zajišťuje použití ušlechtilé plísně Penicillium roqueforti (viz 4.2), která se používá již po několik desetiletí (mateční kultura je běžně dostupná pro použití v potravinářském průmyslu). Po zasýření a vysrážení mléka se vzniklé sýrové zrno formuje ve formách válcovitého tvaru. Odkapání syrovátky a rozvoj kulturní mikroflóry probíhá při vymezené teplotě. Sýry se solí ve dvou fázích: v solné lázni a ruční dosolení hrubší solí. Dříve probíhalo zrání sýrů pouze v přírodních zracích sklepích, které byly vyhloubeny ve vápencových skalách. V roce 2005 byly vzhledem ke vzrůstající produkci plísňových sýrů vybudovány ještě klimatizované zrací sklepy o řízené teplotě a vlhkosti. Sýry ve sklepích zrají cca 6 týdnů. Povrch zralých sýrů se ošetří omytím nebo oškrábáním, následuje zabalení sýrů do hliníkové folie. Obal výrobku musí být neporušený, čistý, správně značený.

S ohledem na biotelchnologickou povahu produktu musí být plísňový sýr balen přímo ve výrobně. To je nutné také z důvodu zachování kvality a hygienické čistoty výrobku, dále aby se zabránilo záměně se sýrem vyrobeným v jiné oblasti a v neposlední řadě tento postup umožňuje lepší sledovatelnost výrobku.

4.6   Souvislost: Plísňové sýry se v závodě Český Krumlov vyrábí již od roku 1951 neměnným výrobním postupem.Výroba plísňových sýrů o obsahu 60 % t.v.s. byla v Českém Krumlově zavedena o několik let později než produkce sýrů s obsahem 50 % t.v.s. Sýr je též nazván podle šumavských luk a pastvin, odkud pochází jeho základní surovina – kravské mléko, které je do závodu Český Krumlov sváženo z oblasti jižních Čech, zejména z podhůří Šumavy. Mléko pochází z oblasti nejméně ekologicky zatížené. Pastviny jsou umístěny v chráněných oblastech Novohradských Hor, Blanského lesa a Šumavy a jedinečností své flóry příznivě ovlivňují chuťové vlastnosti mléka.

Jde o druhově bohaté pastviny s flórou specifickou pro dané oblasti. Typické jsou krátkostébelnaté porosty (smilky, kostřavy) s vysokou druhovou diverzitou a výskytem některých vzácných druhů, pro zdejší oblasti typických. Specifickou endemickou rostlinou je Phyteuma nigrum, mezi další zvláštnosti patří Gentiana pannonica, Ligusticum mutellina, Arnica montana, Gentianella precox subsp. Bohemica, některé druhy terestrických orchidejí a další.

Tato pestrá, členitá krajina je charakteristická velmi vysokou úrovní čistoty životního prostředí, zejména českokrumlovský region a pohoří Šumavy (Biosférická rezervace UNESCO, vyhlášena r. 1990). Důkazem vysoké hodnoty přírodního prostředí jižních Čech je množství oficiálně vyhlášených chráněných území, z nichž dvě jsou dokonce pod ochranou UNESCO.

Nezanedbatelný vliv na kvalitu a vlastnosti Jihočeské Zlaté Nivy mají samozřejmě I zkušenosti místních lidí s výrobou tohoto plísňového sýra, které se celá léta předávají z generace na generaci.

Plísňový sýr „Jihočeská Zlatá Niva“ je na českém trhu velice dobře hodnocen jak laickou veřejností tak i odborníky mlékárenského průmyslu. Na celostátních přehlídkách sýrů se v kategorii Sýry s plísní v těstě umístil (hodnocení odborné komise):

rok 2003 – 2. místo

rok 2004 – 2. místo

rok 2006 – 2. místo

rok 2007 – 3. Místo

Obdobně úspěšná je „Jihočeská Zlatá Niva“ i při hodnocení laickou veřejností.

Plísňové sýry jsou všeobecně oblíbené u zákazníků, objemy výroby a prodeje Jihočeské Zlaté Nivy jsou nižší než prodeje Jihočeské Nivy, ale jsou od roku 2004 vyrovnané (dle informací evidenčního systému výrobce):

rok 2003 – prodáno 126 680 kg

rok 2004 – prodáno 115 703 kg

rok 2005 – prodáno 117 314 kg

rok 2006 – prodáno 112 400 kg

4.7   Kontrolní subjekt:

4.8   Označování: –

(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.