Help Print this page 

Document 52017PC0487

Title and reference
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic do Evropské unie

COM/2017/0487 final - 2017/0224 (COD)
Multilingual display
Text

V Bruselu dne 13.9.2017

COM(2017) 487 final

2017/0224(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic do Evropské unie

{SWD(2017) 297 final}


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Odůvodnění a cíle návrhu

Přímé zahraniční investice, které jsou důležitým zdrojem růstu, pracovních míst a inovací, byly vždy základem pro hospodářský a sociální rozvoj Evropské unie. Unii a jejím občanům přinesly významné výhody, podporují cíle investičního plánu Komise pro Evropu a přispívají k dalším unijním projektům a programům. Z tohoto důvodu EU udržuje otevřené investiční prostředí a vítá zahraniční investice.

Ve svém nedávném diskusním dokumentu o využití potenciálu globalizace, vydaném dne 10. května 2017, Komise potvrdila, že jedním z klíčových principů EU a hlavních zdrojů růstu je otevřenost vůči zahraničním investicím, ale současně uznala, že se objevily určité obavy ohledně zahraničních investorů, zejména státem vlastněných podniků, kteří v rámci svých strategických plánů přebírají evropské společnosti s klíčovými technologiemi, a že investoři z EU přitom často nemají v zemi, z níž investice pochází, stejná investiční práva. Komise potvrdila, že tyto skutečnosti musíme podrobit důkladné analýze a adekvátně zareagovat.

Otevřenost Unie vůči přímým zahraničním investicím se sice nezmění, ale musí ji doprovázet rázné a účinné politiky, aby se na jednu stranu otevřely jiné ekonomiky a bylo zajištěno, že každý bude hrát podle stejných pravidel, a na druhou stranu aby byla kritická evropská aktiva chráněna před investicemi, které by mohly být nebezpečné pro oprávněné zájmy Unie nebo jejích členských států. Sdělení Komise, které doprovází tento návrh, poskytuje obecný přehled reakcí politiky na výzvy globalizace v oblasti přímých zahraničních investic. Tento návrh obsahuje reakci politiky na ochranu oprávněných zájmů v souvislosti s přímými zahraničními investicemi, které vyvolávají obavy z hlediska bezpečnosti nebo veřejného pořádku v Unii nebo jejích členských státech.

Cílem návrhu nařízení je stanovit pro členské státy a v určitých případech i pro Komisi rámec pro prověřování přímých zahraničních investic v Evropské unii a současně umožnit členským státům, aby zohlednily svou individuální situaci a vnitrostátní okolnosti.

S navrhovaným nařízením dostávají členské státy, které mají prověřovací mechanismus 1 pro přímé zahraniční investice nebo které chtějí takový mechanismus přijmout, právní jistotu vzhledem k výhradní pravomoci Unie v oblasti společné obchodní politiky, která zahrnuje přímé zahraniční investice, podle čl. 3 odst. 1 písm. e) a čl. 207 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie („SFEU“).

Navrhovaný podpůrný rámec bere v úvahu stávající rozdíly mezi členskými státy v souvislosti s prověřováním přímých zahraničních investic. V dnešní době má prověřovací mechanismy zavedeny téměř polovina členských států, zatímco zbývající členské státy takové mechanismy nemají. Stávající prověřovací mechanismy mají navíc rozdílnou oblast působnosti a postup: ex ante / ex post, dobrovolné/povinné oznámení, obecné/odvětvové pokrytí, společnosti/aktiva, použitelnost na investice z jiných členských států a třetích zemí nebo pouze z třetích zemí apod.  2

Navrhované nařízení nepožaduje, aby členské státy přijaly nebo měly prověřovací mechanismus pro přímé zahraniční investice. Jeho cílem je vytvořit podpůrný rámec pro členské státy, které prověřovací mechanismus již mají nebo ho chtějí zavést, a zajistit, aby každý takový prověřovací mechanismus splňoval určité základní požadavky, jako je možnost soudní nápravy rozhodnutí, zákaz diskriminace mezi různými třetími zeměmi a transparentnost.

Mimoto usiluje o zavedení mechanismu spolupráce mezi členskými státy a Komisí, v jehož rámci by se vzájemně informovaly o přímých zahraničních investicích, které mohou ohrozit bezpečnost nebo veřejný pořádek, a vyměňovaly si v tomto ohledu informace. Tento mechanismus spolupráce by též umožnil podrobnou diskusi mezi členskými státy a Komisí a lepší koordinaci veškerých rozhodnutí o prověření přijatých dotčeným členským státem či členskými státy. Mechanismus spolupráce by též zvýšil informovanost členských států a Komise o plánovaných nebo uskutečněných přímých zahraničních investicích, které mohou mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek.

Navrhované nařízení rovněž stanoví, že Komise může provádět prověřování z důvodu bezpečnosti a veřejného pořádku v případě, že přímé zahraniční investice mohou mít vliv na projekty či programy v zájmu Unie. Dává tak doplňující nástroj na ochranu takových projektů a programů společně se stávajícími odvětvovými právními předpisy Unie.

Aby mohlo být zamýšlené spolupráce mezi členskými státy a Komisí dosaženo a aby bylo možné smysluplné prověřování buď jiným dotčeným členským státem, nebo Komisí v případě, že mohou být ovlivněny projekty či programy v zájmu Unie, vyžaduje navrhované nařízení, aby členské státy informovaly ostatní členské státy a Komisi o veškerých přímých zahraničních investicích, které jsou prověřovány v rámci jejich vnitrostátních prověřovacích mechanismů. Díky navrhovaným mechanismům spolupráce bude moci členský stát nadnést obavy, pokud jde o přímé zahraniční investice v jiném členském státě a předložit připomínky. Komise může též v souvislosti s takovou přímou zahraniční investicí vydat nezávazné stanovisko. A nakonec je navrhováno, aby členské státy a Komise mohly v závislosti na daném případu požádat o určité základní informace týkající se konkrétní přímé zahraniční investice, a mohly tak důkladněji posoudit, zda taková investice ovlivní bezpečnost nebo veřejný pořádek nebo zda jejich ovlivnění hrozí.

Tento návrh nemá být pokládán za iniciativu v rámci Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT).

Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Cílem návrhu je podpořit obecné cíle politiky Unie stanovené v článku 3 Smlouvy o Evropské unii, zejména v souvislosti s jejími vztahy s okolním světem za účelem respektování hodnot a zájmů Unie, a přispět k ochraně jejích občanů, míru, bezpečnosti a volného a spravedlivého obchodu.

Návrh je plně v souladu se sdělením z roku 2015 „Obchod pro všechny“ 3 , jehož cílem je vytvořit režim na základě pravidel mimo jiné pro investice, a je též v souladu s diskusním dokumentem Komise o využití potenciálu globalizace vydaným dne 10. května 2017.

Navrhované nařízení dosahuje vhodné rovnováhy mezi úkolem řešit oprávněné obavy vyvolané v souvislosti s určitými přímými zahraničními investicemi na jedné straně a nutností zachovat otevřený a vstřícný režim pro takové investice plynoucí do Unie na straně druhé, přičemž musí být plně slučitelné s právem EU a mezinárodními závazky. Tento návrh je doprovázen sdělením, které vymezuje jeho širší kontext.

Soulad s ostatními politikami Unie

Navrhované nařízení bude doplňovat ostatní politiky a iniciativy Unie, je s nimi v souladu a nemá na ně dopad, přičemž tyto politiky a iniciativy zahrnují zejména tyto oblasti:

Volný pohyb kapitálu a svoboda usazování

Přímé zahraniční investice představují pohyb kapitálu podle článku 63 SFEU. Článek 63 SFEU zakazuje všechna omezení pohybu kapitálu mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi. Prověřovací mechanismy pro investice mohou představovat omezení volného pohybu kapitálu, které však může být odůvodněno, je-li to nezbytné a přiměřené za účelem dosažení cílů vymezených ve Smlouvě, včetně opatření odůvodněných veřejným pořádkem či veřejnou bezpečností (článek 65 SFEU) nebo z naléhavých důvodů obecného zájmu, jak je vymezil Soudní dvůr Evropské unie.

Jak bylo objasněno v judikatuře Soudního dvora, zatímco členské státy mají prostor pro uvážení, aby určily požadavky na veřejný pořádek a veřejnou bezpečnost s ohledem na své vnitrostátní potřeby 4 , tyto veřejné zájmy nemohou být určovány jednostranně členskými státy bez jakékoli kontroly ze strany orgánů EU a musí být vykládány restriktivně: je tak možné se jich dovolávat jen v případě skutečné a dostatečně závažné hrozby, kterou je dotčen základní společenský zájem 5 . Omezení základních svobod se nesmí zneužívat, aby ve skutečnosti sloužila pro účely čistě hospodářské povahy. Prověřovací mechanismy pro investice by dále měly být v souladu s obecnými zásadami práva EU, zejména se zásadami proporcionality a právní jistoty. Tyto zásady vyžadují, aby postup a kritéria pro prověřování investic byly vymezeny nediskriminujícím způsobem a dostatečně přesně. Potenciální investoři musí mít možnost se s takovými mechanismy seznámit předem a požádat o soudní přezkum.

Navrhované nařízení je s těmito požadavky v souladu. Potvrzuje, že členské státy mohou prověřovat přímé zahraniční investice na základě bezpečnosti nebo veřejného pořádku a stanoví základní procesní požadavky pro prověřovací mechanismy členského státu, jako je transparentnost, zákaz diskriminace mezi různými třetími zeměmi a soudní přezkum.

Přímé zahraniční investice mohou vést k usazení investora ze třetí země v EU, např. když taková investice zajistí získání rozhodujícího podílu v podniku se sídlem v EU. Článek 49 SFEU zakazuje omezení svobody usazování státních příslušníků členského státu na území jiného členského státu. Zatímco se článek 63 SFEU vztahuje i na pohyby kapitálu ze třetích zemí, článek 49 SFEU se nevztahuje na usazování státních příslušníků třetích zemí v EU. Navrhované nařízení tak nemá dopad na ustanovení Smlouvy týkající se svobody usazování.

Nařízení EU o spojování

Přímé zahraniční investice mohou mít formu fúze, nabytí nebo společných podniků, které vytvářejí spojení spadající do oblasti působnosti nařízení EU o spojování 6 . V souvislosti s takovými spojeními umožňuje čl. 21 odst. 4 nařízení EU o spojování členským státům přijmout přiměřená opatření k ochraně oprávněných zájmů, jsou-li slučitelná s obecnými zásadami a jinými ustanoveními práva Unie. Za tímto účelem čl. 21 odst. 4 druhý pododstavec výslovně uznává za oprávněné zájmy ochranu veřejné bezpečnosti, plurality médií a pravidel obezřetnostního dohledu. Rozhodnutí o prověření přijatá podle navrhovaného nařízení za účelem ochrany těchto zájmů nemusí být podle čl. 21 odst. 4 třetího pododstavce sdělena Komisi, pokud jsou slučitelná s obecnými zásadami a jinými ustanoveními práva Unie. Pokud však má členský stát v úmyslu přijmout rozhodnutí o prověřování podle navrhovaného nařízení na ochranu dalších veřejných zájmů, musí to podle čl. 21 odst. 4 třetího pododstavce sdělit Komisi, pokud se rozhodnutí týká spojení, které spadá do oblasti působnosti nařízení EU o spojování. Komise zajistí soulad při uplatňování navrhovaného nařízení a čl. 21 odst. 4 7 . Pokud se příslušné oblasti působnosti obou nařízení překrývají, měly by být důvody pro prověření stanovené v článku 1 navrhovaného nařízení a pojem oprávněných zájmů ve smyslu čl. 21 odst. 4 třetího pododstavce nařízení EU o spojování vykládány soudržně, aniž by bylo dotčeno posouzení slučitelnosti vnitrostátních opatření zaměřených na ochranu těchto zájmů s obecnými zásadami a jinými ustanoveními práva Unie.

Energetika

V průběhu let přijala Unie právní předpisy pro zlepšení bezpečnosti dodávek v oblasti energetiky Unie a jejích členských států. Podle směrnice o kritické infrastruktuře 8 musí členské státy určit evropskou kritickou infrastrukturu a připravit plány bezpečnosti. Směrnice o elektřině a plynu z tzv. třetího energetického balíčku (směrnice 2009/72/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou 9 ; směrnice 2009/73/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem 10 ) obsahují ustanovení vyžadující posouzení důsledků bezpečnosti dodávek pro dotčený členský stát, ale též pro EU jako celek, v případě, že je přepravní soustava plynu nebo elektřiny členského státu řízena provozovatelem z třetí země. Kromě toho se nařízení o bezpečnosti dodávek zemního plynu 11 zaměřuje konkrétně na obavy o bezpečnost dodávek a požaduje, aby členské státy prováděly posouzení rizik na vnitrostátní a regionální úrovni, při němž posoudí všechna možná rizika pro plynárenskou soustavu, včetně rizik spojených s řízením infrastruktury, která je významná pro bezpečnost dodávek subjekty z třetích zemí, a aby vypracovaly komplexní preventivní akční plány a havarijní plány s opatřeními ke snížení těchto rizik. Ve stejném duchu obsahuje podobná ustanovení návrh o rizikové připravenosti 12 pro odvětví elektřiny. Energetické subjekty jsou výslovně zahrnuty do směrnice o bezpečnosti síťové infrastruktury 13 jako základní služby.

Suroviny

Za účelem řešení rostoucích obav o zabezpečení cenných surovin pro hospodářství Unie zahájila Komise v roce 2008 evropskou iniciativu pro suroviny. Jedná se o integrovanou strategii, která zavádí cílená opatření pro zajištění a zlepšení přístupu k surovinám pro EU. Jedním z prioritních opatření iniciativy bylo vypracovat seznam kritických surovin na úrovni EU. Tento seznam obsahuje suroviny, které dosahují nebo přesahují prahové hodnoty pro hospodářský význam i rizika dodávek. První seznam Komise vypracovala v roce 2011 a držela se závazku aktualizovat ho alespoň jednou za tři roky, aby odrážel vývoj na trhu, ve výrobě a v oblasti technologií 14 . Druhý seznam byl zveřejněn v roce 2014 a nový seznam se zveřejňuje souběžně s tímto nařízením.

Seznam kritických surovin by měl pomoci stimulovat evropskou produkci kritických surovin a usnadnit zahájení nových těžařských a recyklačních činností. Komise seznam kritických surovin v posledních letech zohledňuje prostřednictvím široké škály opatření v oblasti obchodu, mezinárodních vztahů, výzkumu a inovací, znalostní základny a oběhového hospodářství. EU podporuje doplňující politické iniciativy členských států, které se též zapojují do přípravy seznamu kritických surovin.

Kybernetická bezpečnost a elektronické komunikace

Navrhované nařízení doplní politiky EU v oblasti elektronických komunikací, kybernetické bezpečnosti, ochrany kritické infrastruktury a průmyslové konkurenceschopnosti produktů a služeb kybernetické bezpečnosti. Společné sdělení Komise a vysoké představitelky EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o strategii kybernetické bezpečnosti Evropské unie stanovilo vizi otevřeného, bezpečného a chráněného kyberprostoru 15 . Následovalo nařízení (EU) č. 283/2014 16 , které určuje projekty společného zájmu v oblasti transevropských sítí v oblasti telekomunikační infrastruktury. Směrnice 2016/1148 navíc formuluje povinnosti členských států týkající se připravenosti v oblasti kybernetické bezpečnosti a zavádí požadavky na připravenost a hlášení incidentů pro provozovatele základních služeb a poskytovatele digitálních služeb 17 . V červenci 2016 oznámila Komise zahájení partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti kybernetické bezpečnosti a další opatření politik orientovaná na trh s cílem podpořit průmyslové kapacity v Evropě 18 . Pro výše uvedené účely jsou používány i finanční prostředky EU z programu Horizont 2020 a Nástroje pro propojení Evropy.  19 V září 2017 předložila Komise též sdělení o zavedení komplexního přístupu EU ke kybernetické bezpečnosti, a to i na globální úrovni; navrhla též nařízení o vytvoření bezpečnostního certifikačního rámce EU pro kybernetickou bezpečnost, aby zabránila roztříštěnosti trhu a usnadnila uživatelům zjišťování, zda jsou produkty a služby IKT, včetně propojených objektů, kyberneticky bezpečné.

Letecká doprava

Navrhované nařízení nebude mít dopad na nařízení (ES) č. 1008/2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství 20 , jelikož uvedené nařízení nestanoví mechanismus pro prověřování investic. Nařízení (ES) č. 1008/2008 stanoví jako jednu z podmínek pro udělení provozní licence podniku oprávněnému k letecké přepravě cestujících, poštovních zásilek nebo nákladu za úplatu, aby členské státy nebo státní příslušníci členských států vlastnili více než 50 % podniku a skutečně jej kontrolovali (článek 4).

Obezřetnostní posuzování nabývání ve finančním sektoru

Právní předpisy EU ve finančním sektoru udělují příslušným orgánům pravomoc provádět obezřetnostní posuzování nabývání a zvyšování účastí ve finančních institucích (tj. úvěrových institucích, investičních podnicích, pojišťovnách a zajišťovnách). Stanoví požadavky na hlášení incidentů, procesní pravidla a hodnotící kritéria pro taková posuzování. Cílem těchto ustanovení je zajistit zdravé a obezřetnostní řízení finančních institucí. Tato pravidla jsou formulována ve směrnici 2007/44/ES o procesních pravidlech a hodnotících kritériích pro obezřetnostní posuzování nabývání a zvyšování účastí ve finančním sektoru, směrnici 2013/36/EU o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, směrnici 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) a směrnici 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů 21 . 

Navrhované nařízení nebude mít dopad na pravidla EU pro obezřetnostní přezkum nabývání kvalifikovaných účastí ve finančním sektoru, který zůstane zvláštním postupem se specifickým cílem.

Kontrola vývozu zboží dvojího užití

Navrhované nařízení nebude mít dopad na kontrolu vývozu zboží dvojího užití, kterou upravuje nařízení (ES) č. 428/2009 22 . Obchod se zbožím dvojího užití je předmětem kontroly za účelem předcházení rizikům, která toto zboží může představovat pro mezinárodní bezpečnost. Kontroly vycházejí z mezinárodních závazků a jsou v souladu se závazky sjednanými v rámci mnohostranných režimů kontroly vývozu. Režim kontroly vývozu EU upravuje nařízení (ES) č. 428/2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití a které stanovuje společná pravidla kontroly, společný seznam zboží dvojího užití, jakož i koordinaci a spolupráci na podporu důsledného provádění a prosazování v celé Unii. Nařízení je závazné a přímo použitelné v celé EU.

Evropská politika pro oblast vesmíru

Ve sdělení Komise o vesmírné strategii pro Evropu Komise vyzdvihla důležitost řešení zranitelnosti evropských dodavatelských řetězců. Zavedení rámce pro prověřování přímých zahraničních investic tento cíl podporuje.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Právní základ

Přímé zahraniční investice jsou uvedeny na seznamu záležitostí, které podle čl. 207 odst. 1 SFEU spadají do společné obchodní politiky. V souladu s čl. 3 odst. 1 písm. e) SFEU má Evropská unie výlučnou pravomoc v oblasti společné obchodní politiky. Na základě toho může v uvedené oblasti vytvářet a přijímat právně závazné akty pouze Unie.

Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Nevztahuje se na tento návrh. Evropská unie má výlučnou pravomoc v souvislosti s přímými zahraničními investicemi, které jsou uvedeny na seznamu záležitostí, které podle čl. 207 odst. 1 SFEU spadají do společné obchodní politiky.

Proporcionalita

Ustanovení v tomto návrhu se omezují na to, co je nezbytné pro dosažení cílů nařízení, a jsou tudíž v souladu se zásadami proporcionality.

Návrh vytváří podpůrný rámec pro členské státy k prověřování přímých zahraničních investic z důvodu bezpečnosti a veřejného pořádku. Navrhované nařízení nepožaduje, aby členské státy zavedly prověřovací mechanismus pro přímé zahraniční investice, ani aby taxativně předepsaly podstatné nebo procesní rysy pro prověřovací mechanismy. Stanoví pouze základní požadavky, které by měly mít prověřovací mechanismy členských států společné.

Návrh vytváří mechanismus spolupráce mezi členskými státy ke sdílení informací o přímých zahraničních investicích plánovaných nebo uskutečněných na území jednoho nebo několika členských států. Stanoví též možnost, aby ostatní členské státy a Komise takovou investici připomínkovaly, ale konečné rozhodnutí o příslušné reakci ponechává na členských státech, v nichž je investice plánována nebo byla uskutečněna.

Kromě toho návrh zavádí možnost, aby Komise prověřovala z důvodu bezpečnosti a veřejného pořádku přímé zahraniční investice, které mohou mít vliv na projekty či programy v zájmu Unie. K projektům či programům v zájmu Unie patří zejména ty, které jsou spojeny s podstatným financováním z prostředků EU, nebo ty, které byly stanoveny právními předpisy Unie v souvislosti s kritickou infrastrukturou, kritickými technologiemi nebo kritickými vstupy. Aby byla zajištěna transparentnost a právní jistota, je v příloze nařízení uveden orientační seznam projektů či programů v zájmu Unie. Oblast působnosti ověřování zůstává omezena na pravděpodobné hrozby pro bezpečnost a veřejný pořádek. Komise bude moci poskytnout stanovisko členským státům, v nichž je investice plánována nebo byla uskutečněna, zatímco konečné rozhodnutí o příslušné reakci ponechá na těchto členských státech.

A konečně, ačkoli na úrovni EU i členských států již existuje řada požadavků týkajících se sdělování informací o významných podílech 23 , týkají se tyto požadavky v zásadě kotovaných společností a neobsahují povinnost poskytovat informace nezbytné k provedení plného posouzení plánovaných nebo uskutečněných přímých zahraničních investic. Navrhované nařízení tudíž zavádí prostředek pro to, aby členské státy a Komise mohly žádat o informace pro účely provádění navrhovaného nařízení, a současně snižuje zátěž pro členské státy, investory a společnosti v EU tím, že po nich nepožaduje, aby tyto informace poskytovaly předem.

Volba nástroje

Ustanovení čl. 207 odst. 2 SFEU stanoví, že Evropský parlament a Rada přijímají řádným legislativním postupem formou nařízení opatření vymezující rámec pro provádění společné obchodní politiky.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Toto navrhované nařízení je nová politická iniciativa, která je spojena s výlučnou pravomocí v oblasti přímých zahraničních investic, které jsou součástí společné obchodní politiky, svěřenou Unii Lisabonskou smlouvou. Na úrovni EU doposud neexistují žádné právní předpisy o prověřování zahraničních investic.

Konzultace se zúčastněnými stranami

Vzhledem k zásadní oblasti působnosti návrhu nařízení Komise a zejména k jeho cíli, jímž je mimo jiné zajistit koordinaci EU pro prověřování přímých zahraničních investic plynoucích do Evropské unie z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku, vedla Komise konzultace s členskými státy, které v této oblasti politiky aktivně usilují o zásah EU, a též s některými dalšími členskými státy bez ohledu na to, zda mají či nemají vnitrostátní mechanismy pro prověřování investic.

Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Při práci na svém návrhu nařízení použila Komise v první řadě odborné poznatky a zkušenosti členských států, které mají zavedeny a používají mechanismy pro prověřování investic. Návrh též bere v úvahu zkušenosti třetích zemí s prověřováním přímých zahraničních investic. V tomto ohledu se Komise opřela o informace, které jí významní obchodní partneři dali v procesu neformálních konzultací nebo které získala při obchodních jednáních, jakož i o informace, které jsou obecně přístupné veřejnosti.

Při práci na návrhu Komise zajistila, aby byl v souladu s osvědčenými postupy OECD, které jsou zakotveny v jejích Pokynech pro investiční politiky přijímající země v souvislosti s vnitrostátní bezpečností.

Posouzení dopadů

Unie je jednou z ekonomik, které jsou nejvíce otevřeny příchozím přímým zahraničním investicím. Příliv investic do EU neustále roste. Stále více se zaměřují na konkrétní odvětví, na větší než průměrně velké podniky, a v rostoucí míře pocházejí od státních podniků nebo investorů se silnými vazbami na vlády. Naproti tomu se od roku 2016 rozšiřuje na globální úrovni omezování přímých zahraničních investic.

V poslední době došlo k řadě převzetí evropských společností, na nichž se podíleli zahraniční investoři se silnými vazbami na své domovské vlády, jejichž strategií je zaměřit se na nákup evropských společností, které vyvíjejí technologie nebo provozují infrastrukturu zásadní pro výkon kritických funkcí ve společnosti a hospodářství. Největším rizikem je to, že taková investice by mohla ohrozit bezpečnost a veřejný pořádek Unie nebo jejích členských států. Kombinace tohoto vývoje vyvolala obavy evropských občanů, společností a členských států. Tyto obavy vyžadují pečlivou analýzu a patřičné kroky, jak Komise oznámila v diskusním dokumentu o využití potenciálu globalizace vydaném dne 10. května 2017.

S ohledem na rychle se měnící ekonomickou realitu, rostoucí obavy občanů a členských států je návrh výjimečně předložen bez průvodního posouzení dopadů. Návrh se zaměřuje konkrétně na hlavní otázky určené přiměřeně v tomto stadiu. Další prvky budou dále posouzeny ve studii oznámené ve sdělení doprovázejícím toto nařízení. Návrh nařízení Komise je zatím doprovázen pracovním dokumentem útvarů Komise, který poskytuje věcný popis zahraničních převzetí v EU na základě dostupných údajů, jakož i stručnou analýzu dané problematiky.

Sdělení Komise, které doprovází návrh nařízení, oznamuje hloubkovou analýzu toků investic do EU, zejména pak investic do strategických odvětví nebo aktiv, které mohou vzbuzovat obavy z hlediska bezpečnosti nebo veřejného pořádku. Analýza bude zahrnovat sběr údajů, analýzu trendů a posouzení dopadů, a to i pomocí případových studií. Její výsledky přispějí do rozhodovacího procesu.

Účelnost a zjednodušení právních předpisů

Navrhované nařízení zavádí způsob, jak budou moci členské státy a Komise žádat o informace pro účely prověřování přímých zahraničních investic, které vzbuzují obavy z hlediska bezpečnosti nebo veřejného pořádku. Informační povinnosti jsou formulovány tak, aby snížily zátěž pro členské státy, investory a společnosti v EU, např. tím, že nebudou muset poskytovat určité informace předem, ale pouze na vyžádání. Kdykoli navrhované nařízení předpokládá, že členské státy budou moci poskytnout připomínky nebo Komise bude moci vydat stanovisko, jsou v zájmu minimalizace zátěže pro členské státy, které provozují prověřovací mechanismy, jakož i pro investory, na které se prověřování vztahuje, zavedeny velmi striktní lhůty.

Základní práva

Navrhované nařízení nebude mít dopad na ochranu základních práv.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Nemá žádné jiné rozpočtové důsledky kromě správních nákladů (viz finanční výkaz přiložený k tomuto návrhu).

5.OSTATNÍ PRVKY

Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Provádění bude monitorováno ve spolupráci s členskými státy, aby bylo zajištěno, že příslušné orgány splní požadavky navrhovaného nařízení účinně a důsledně. Za tímto účelem návrh požaduje, aby členské státy zřídily kontaktní místa, a doprovázející sdělení se zmiňuje o zřízení koordinační skupiny složené ze zástupců členských států, kteří se budou pravidelně setkávat, aby posoudili mimo jiné jakoukoli otázku týkající se provádění nařízení.

Nejpozději tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost provede Komise jeho hodnocení, aby posoudila skutečné dopady a zhodnotila jeho efektivnost a účinnost a míru, do jaké jsou jeho výsledky v souladu s cíli. Výsledky tohoto hodnocení předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě.

Informativní dokumenty (u směrnic)

Nevztahuje se na tento návrh.

Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Předmět, oblast působnosti a definice (články 1 a 2)

Cílem tohoto nařízení je vytvořit komplexní podpůrný rámec pro prověřování přímých zahraničních investic v Unii. Článek 1 potvrzuje, že členské státy a Komise mohou přímé zahraniční investice prověřovat z důvodu bezpečnosti a veřejného pořádku. Důvody pro prověřování investic jsou vymezeny v souladu s příslušnými požadavky na uložení restriktivních opatření založených na důvodech bezpečnosti nebo veřejného pořádku stanovených v Dohodě o WTO (především včetně čl. XIV písm. a) a článku XIV bis GATS) a v jiných obchodních a investičních dohodách či ujednáních, jichž jsou Unie nebo její členské státy smluvními stranami.

Pro účely tohoto nařízení stanoví článek 2 řadu platných definic. Zejména vyjasňuje, že přímé zahraniční investice zahrnují širokou škálu investic, které vytvářejí nebo zachovávají trvalé a přímé vazby mezi investory z třetích zemí a podniky vykonávajícími ekonomickou činnost v členských státech. Nezahrnuje portfoliové investice.

Rámec Unie pro prověřování investic (články 3 a 4)

V několika členských státech jsou zavedeny vnitrostátní mechanismy, podle nichž lze z důvodu veřejného pořádku nebo veřejné bezpečnosti omezit pohyb kapitálu mimo jiné mezi členskými státy a třetími zeměmi. Současně spadají přímé zahraniční investice do společné obchodní politiky a v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. e) SFEU má Unie výlučnou pravomoc, pokud jde o společnou obchodní politiku. S cílem poskytnout právní jistotu čl. 3 odst. 1 potvrzuje, že členské státy mohou i nadále zachovávat a měnit stávající opatření nebo přijímat nová opatření pro prověřování investic z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku s přihlédnutím ke svým vnitrostátním okolnostem a v souladu s navrhovaným nařízením.

Jak je stanoveno v čl. 3 odst. 2, měla by mít Komise navíc možnost prověřovat z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku přímé zahraniční investice, které mohou mít vliv na projekty či programy v zájmu Unie. Projekty a programy v zájmu Unie slouží Unii jako celku a představují důležitý příspěvek k hospodářskému růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti pro unijní hospodářství a průmysl. K projektům či programům v zájmu Unie mohou patřit buď ty, které jsou spojeny s podstatným financováním z prostředků EU, nebo ty, které byly stanoveny právními předpisy Unie v souvislosti s kritickou infrastrukturou, kritickými technologiemi nebo kritickými vstupy. Aby byla zajištěna transparentnost, je v příloze 1 uveden orientační seznam projektů a programů v zájmu Unie.

Aby měly členské státy a Komise při uplatňování nařízení vodítko jak postupovat, stanoví článek 4 nevyčerpávající seznam faktorů, které lze brát v úvahu při prověřování přímých zahraničních investic z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku. Tento seznam faktorů má též objasnit situaci investorům, kteří zvažují přímé zahraniční investice v Unii nebo je již uskutečnili. Při rozhodování o tom, zda přímá zahraniční investice může ovlivnit bezpečnost nebo veřejný pořádek, by členské státy a Komise měly vzít v úvahu všechny příslušné faktory, včetně účinků na kritickou infrastrukturu, technologie, včetně klíčových základních technologií, a vstupů, které jsou zásadní pro bezpečnost nebo zachování veřejného pořádku. V tomto ohledu by členské státy a Komise měly být schopné zohlednit, zda zahraničního investora ovládá přímo či nepřímo vláda třetí země, a to i prostřednictvím financování ve významné výši.

Prevence obcházení opatření (článek 5)

Aby byla zajištěna účinnost jejich prověřovacích mechanismů a rozhodnutí, měly by členské státy být schopny zachovávat, měnit nebo přijímat opatření nezbytná k prevenci obcházení opatření. K takovým opatřením může patřit prověřování, v souladu s právem EU, přímých investic prováděných podnikem, který vznikl podle práva členského státu a který vlastní nebo ovládá zahraniční investor, pokud je investice uskutečňována na základě umělých ujednání v EU, která neodrážejí ekonomickou realitu a obcházejí prověřovací mechanismy. Neměla by však ovlivnit základní svobody zavedené podle SFEU.

Procesní rámec pro prověřování členskými státy (článek 6)

Článek 6 stanoví základní prvky procesního rámce pro prověřování přímých zahraničních investic členskými státy. Díky takovému procesnímu rámci mohou investoři, Komise a další členské státy lépe pochopit, jak budou investice pravděpodobně prověřovány, a zajistit, aby tyto investice byly prověřovány transparentně a aby nedocházelo k diskriminaci mezi různými třetími zeměmi. K těmto prvkům patří zejména zavedení časových rámců prověřování, které musí brát v úvahu harmonogram pro prověřování na úrovni EU. Procesní rámec pro prověřovací mechanismy členských států by měl též zavést možnost, aby investoři využívali soudní nápravu rozhodnutí o prověření.

Mechanismus spolupráce (článek 8)

Nařízení stanoví mechanismus umožňující členským státům spolupracovat a vzájemně si pomáhat, pokud přímé zahraniční investice mohou mít vliv na jejich bezpečnost nebo veřejný pořádek. Potenciálně dotčené členské státy by měly mít možnost poskytnout připomínky členským státům, v nichž je investice plánována nebo byla uskutečněna, bez ohledu na to, zda některý z dotčených členských států má prověřovací mechanismus nebo investici prověřuje. Díky této spolupráci by členské státy měly mít možnost vyměňovat si informace a pokud možno koordinovat svou případnou reakci na přímou zahraniční investici.

Členské státy prověřující přímé zahraniční investice by měly o probíhajícím prověřování informovat ostatní členské státy. To by mělo těmto členským státům umožnit přijímat v raném stadiu připomínky od jiných členských států a brát je prakticky v úvahu v prověřovacím procesu. Dále to umožní dalším členským státům zvážit, zda související přímá zahraniční investice, která je na jejich území též plánována nebo byla uskutečněna, může vyžadovat prověření v rámci jejich vlastního prověřovacího mechanismu.

Prověřující členský stát by měl umožnit jiným členským státům poskytnout připomínky v přiměřeném časovém rámci v délce 25 pracovních dnů. Prověřující členské státy by měly ve svém prověřovacím mechanismu poskytnout dostatek času na řádné zohlednění připomínek jiných členských států, ale měly by si v souvislosti s prověřovanou přímou zahraniční investicí ponechat konečnou rozhodovací pravomoc.

Komise by měla být též informována o přímých zahraničních investicích, které jsou z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku prověřovány v rámci prověřovacího mechanismu členského státu. Komise by měla mít též možnost poskytnout v přiměřeném časovém rámci připomínky (ve formě stanoviska) členskému státu, v němž prověřování probíhá nebo v němž je investice plánována nebo byla uskutečněna. Aby byly připomínky členských států vzaty v úvahu, měla by mít Komise dalších 25 pracovních dnů na to, aby určila, zda má pro členské státy, v nichž je investice plánována nebo byla uskutečněna, vydat takové stanovisko.

Dotčené členské státy mohou poskytnout připomínky a Komise může připomínky adresovat členskému státu, v němž je přímá zahraniční investice plánována nebo byla uskutečněna, i když tento členský stát nemá prověřovací mechanismus nebo uvedenou investici neprověřuje. V takovém případě může tento členský stát tyto připomínky a stanovisko vzít v úvahu ve své tvorbě širší politiky.

Prověřování Komisí týkající se projektů či programů v zájmu Unie (články 3 a 9)

Navrhované nařízení zavádí v čl. 3 odst. 2 možnost, aby Komise prověřovala z důvodu bezpečnosti a veřejného pořádku přímé zahraniční investice, které mohou mít vliv na projekty či programy v zájmu Unie. Příloha navrhovaného nařízení uvádí orientační seznam takových projektů či programů v zájmu Unie, aby byla zajištěna potřebná transparentnost pro investory a členské státy.

V těchto specifických případech může Komise adresovat stanovisko členským státům, v nichž je investice plánována nebo byla uskutečněna, pokud se domnívá, že investice může ohrozit bezpečnost nebo veřejný pořádek. Důvody pro prověření jsou vždy bezpečnost a veřejný pořádek a Komise by měla mít možnost zvážit řadu faktorů, včetně faktorů vyjmenovaných v článku 4. Při svém prověřování by Komise měla též zvážit existenci specifických právních předpisů na úrovni EU 24 .

Dotčené členské státy musí stanovisko Komise v maximální míře zohlednit a v případě, že se jejím stanoviskem neřídí, musí Komisi poskytnout vysvětlení. Ty členské státy, jimž je stanovisko určeno a které prověřují přímé zahraniční investice v rámci svých prověřovacích mechanismů, zařadí stanovisko Komise do svého prověřovacího procesu. Ty členské státy, jimž je stanovisko určeno a které prověřování neprovádějí, by měly zvážit způsoby, jak ho zohlednit, a to v rámci svého prověřovacího mechanismu nebo v případě jeho neexistence, při tvorbě širší politiky.

Požadavky na oznámení a informace (články 7 a 10)

Podle článku 7 jsou členské státy povinny informovat Komisi v určitém časovém rámci o svých prověřovacích mechanismech, jakož i o veškerých změnách těchto mechanismů. Kromě toho členské státy budou muset Komisi předkládat výroční zprávy o používání svých prověřovacích mechanismů, alespoň s těmito informacemi: informace o investicích podléhajících prověření, včetně odvětví, původu a hodnoty investice podléhající prověření, jakož i informace o rozhodnutích o prověření, jimiž se investice zakazuje nebo podmiňuje určitými podmínkami. Členské státy, které nemají prověřovací mechanismus, by měly předložit též zprávu o přímých zahraničních investicích, které byly realizovány na jejich území, na základě informací, které mají k dispozici.

Aby byla usnadněna spolupráce s jinými členskými státy a prověřování přímých zahraničních investic ze strany Komise, ukládá článek 10 všem členským státům povinnost zajistit bez ohledu na to, zda mají prověřovací mechanismus, minimální míru informací o přímých zahraničních investicích spadajících do oblasti působnosti nařízení. Taková minimální míra informací o přímých zahraničních investicích by měla být členským státem zpřístupněna na žádost jiného členského státu nebo Komise. Příslušné informace zahrnují takové aspekty, jako je vlastnická struktura zahraničního investora a financování plánované nebo uskutečněné investice, včetně informací o dotacích udělených třetími zeměmi, jsou-li k dispozici.

Zachování důvěrnosti (článek 11)

Článek 11 zajišťuje, aby informace získané při uplatňování nařízení byly používány pouze pro účely, pro které byly vyžádány, a aby byly veškeré důvěrné informace chráněny.

Kontaktní místa (článek 12)

V zájmu zajištění hladkého a efektivního provádění nařízení, a zejména pro posílení komunikace a spolupráce mezi členskými státy a mezi členskými státy a Komisí požaduje článek 12, aby členské státy zřídily v rámci svých správních orgánů kontaktní místa pro prověřování přímých zahraničních investic, která by mohla být kontaktována ve věci veškerých otázek týkajících se provádění nařízení.

Jak je uvedeno ve sdělení Komise doprovázejícím tento návrh, zřídí Komise v souvislosti s prověřováním přímých zahraničních investic též koordinační skupinu složenou ze zástupců členských států a Komise. Skupina by se scházela pravidelně, aby posoudila otázky týkající se přímých zahraničních investic plynoucích do EU, včetně otázek vyplývajících z provádění nařízení. Tato skupina by mohla představovat fórum pro výměnu informací mezi členskými státy mimo jiné o tocích a trendech přímých zahraničních investic, jakož i pro výměnu osvědčených postupů pro prověřování přímých zahraničních investic.

2017/0224 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic do Evropské unie

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Přímé zahraniční investice přispívají k růstu Unie tím, že zlepšují její konkurenceschopnost, vytvářejí pracovní místa a úspory z rozsahu, přinášejí kapitál, technologie, inovace a odborné poznatky a otevírají nové trhy pro vývoz z Unie. Podporují cíle investičního plánu pro Evropu vypracovaného Komisí a přispívají k dalším unijním projektům a programům.

(2)Unie a členské státy mají otevřené investiční prostředí, které je zakotveno ve Smlouvě o fungování Evropské unie („SFEU“) a zahrnuto do mezinárodních závazků Unie a jejích členských států v souvislosti s přímými zahraničními investicemi.

(3)V souladu s mezinárodními závazky přijatými v rámci Světové obchodní organizace, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a v obchodních a investičních dohodách uzavřených se třetími zeměmi mohou Unie a členské státy s výhradou určitých požadavků přijímat z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku restriktivní opatření týkající se přímých zahraničních investic.

(4)Několik členských států zavedlo opatření, podle nichž mohou z důvodu veřejného pořádku nebo veřejné bezpečnosti omezit pohyb kapitálu mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi. Tato opatření odrážejí cíle a obavy členských států v souvislosti s přímými zahraničními investicemi a vedou k řadě různých opatření jak z hlediska rozsahu, tak postupu. Jiné členské státy takové mechanismy nemají.

(5)V současnosti není na úrovni EU žádný komplexní rámec pro prověřování přímých zahraničních investic z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku.

(6)Přímé zahraniční investice spadají do společné obchodní politiky. V souladu s čl. 3 odst. 1 písm. e) SFEU má Evropská unie výlučnou pravomoc v oblasti společné obchodní politiky.

(7)Je důležité poskytnout právní jistotu a zajistit rozsáhlou koordinaci a spolupráci v EU stanovením rámce pro prověřování přímých zahraničních investic v Unii z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku. Není tím dotčena výhradní odpovědnost členských států udržovat vnitrostátní bezpečnost.

(8)Rámec pro prověřování přímých zahraničních investic by měl členským státům a Komisi poskytnout prostředek ke komplexnímu řešení rizik pro bezpečnost nebo veřejný pořádek a přizpůsobení se měnícím se okolnostem, přičemž se současně zachová nezbytná flexibilita členských států při prověřování přímých zahraničních investic z důvodu bezpečnosti a veřejného pořádku s přihlédnutím k jejich individuální situaci a vnitrostátním okolnostem.

(9)Měla by být zahrnuta široká škála investic, které vytvářejí nebo zachovávají dlouhodobé a přímé vztahy mezi investory z třetích zemí a podniky vykonávajícími ekonomickou činnost v některém členském státě.

(10)Členské státy by měly být schopny přijímat v souladu s právem Unie opatření nezbytná k prevenci obcházení jejich prověřovacích mechanismů a rozhodnutí o ochraně bezpečnosti nebo veřejného pořádku. Sem by měly být zařazeny investice v Unii pomocí umělých ujednání, která neodrážejí ekonomickou realitu a obcházejí prověřovací mechanismy a rozhodnutí o prověření, pokud je investor zcela vlastněn nebo ovládán fyzickou osobou nebo podnikem třetí země. Není tím dotčena svoboda usazování a volný pohyb kapitálu, které jsou zakotveny v SFEU.

(11)Aby měly členské státy a Komise při uplatňování nařízení vodítko jak postupovat, je vhodné poskytnout seznam faktorů, které lze zohlednit při prověřování přímých zahraničních investic z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku. Tento seznam zlepší také transparentnost procesu prověřování pro investory, kteří zvažují nebo již uskutečnili přímé zahraniční investice v Unii. Tento seznam faktorů, které mohou ovlivnit bezpečnost nebo veřejný pořádek, by měl zůstat otevřený.

(12)Při rozhodování, zda přímá zahraniční investice může mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek, by členské státy a Komise měly mít možnost posoudit všechny relevantní faktory, včetně účinků na kritickou infrastrukturu, technologie, včetně klíčových základních technologií, a vstupů, které jsou zásadní pro bezpečnost nebo zachování veřejného pořádku, a narušení, ztráty nebo zničení, které by měly v členském státě nebo v Unii zásadní dopad. V tomto ohledu by členské státy a Komise měly mít možnost zohlednit, zda zahraničního investora ovládá přímo či nepřímo (např. pomocí významného financování, včetně dotací) vláda třetí země.

(13)Je vhodné stanovit základní prvky procesního rámce pro prověřování přímých zahraničních investic členskými státy, aby investoři, Komise a ostatní členské státy pochopili, jak budou takové investice pravděpodobně prověřovány, a aby bylo zajištěno, že tyto investice budou prověřovány transparentně a že nebude docházet k diskriminaci některých třetích zemí. K těmto prvkům by mělo patřit alespoň vytvoření časových rámců pro prověřování a možnost zahraničních investorů využít soudní nápravu rozhodnutí o prověření.

(14)Měl by být vytvořen mechanismus, který členským státům umožní spolupracovat a vzájemně si pomáhat v případech, kdy přímá zahraniční investice v jednom členském státě může mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek jiného členského státu. Členské státy by měly mít možnost předložit připomínky členskému státu, v němž je investice plánována nebo byla uskutečněna, bez ohledu na to, zda členské státy předkládající připomínky nebo členské státy, v nichž je investice plánována nebo byla uskutečněna, mají prověřovací mechanismus nebo investici prověřují. Připomínky členských států by měly být též postoupeny Komisi. Komise by rovněž měla mít v příslušném případě možnost vydat stanovisko pro členský stát, v němž je investice plánována nebo byla uskutečněna, bez ohledu na to, zda tento členský stát má prověřovací mechanismus nebo investici prověřuje a zda ostatní členské státy předložily připomínky.

(15)Komise by navíc měla mít možnost z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku prověřovat přímé zahraniční investice, které mohou mít vliv na projekty a programy v zájmu Unie. To by Komisi poskytlo nástroj k ochraně projektů a programů, které slouží Unii jako celku a představují důležitý příspěvek k jejímu hospodářskému růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti. Měly by sem patřit zejména projekty a programy, které jsou spojeny s podstatným financováním z prostředků EU, nebo ty, které byly zavedeny právními předpisy Unie v souvislosti s kritickou infrastrukturou, kritickými technologiemi nebo kritickými vstupy. Pro větší jasnost by měl být v příloze uveden orientační seznam projektů nebo programů v zájmu Unie, v jejichž souvislosti mohou být přímé zahraniční investice podrobeny prověření ze strany Komise.

(16)Domnívá-li se Komise, že přímá zahraniční investice může mít vliv na projekty či programy v zájmu Unie z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku, měla by mít možnost adresovat členskému státu, v němž je taková investice plánována nebo byla uskutečněna, v přiměřeném časovém rámci stanovisko. Členské státy by měly stanovisko zohlednit v co nejvyšší míře, a pokud se jím neřídí, měly by v souladu se svou povinností loajální spolupráce podle čl. 4 odst. 3 SEU poskytnout Komisi vysvětlení. Komise by měla též mít možnost požadovat od těchto členských států informace nezbytné pro prověření takových investic.

(17)V zájmu zjednodušení spolupráce s jinými členskými státy a prověřování přímých zahraničních investic Komisí by členské státy měly Komisi informovat o svých prověřovacích mechanismech a jakékoli jejich změně a měly by podávat pravidelné zprávy o uplatňování svých prověřovacích mechanismů. Z téhož důvodu by členské státy, které nemají prověřovací mechanismus, měly na základě informací, které mají k dispozici, též podávat zprávy o přímých zahraničních investicích, které byly uskutečněny na jejich území.

(18)Za tímto účelem je důležité zajistit minimální míru informací a koordinaci v souvislosti s přímými zahraničními investicemi spadajícími do oblasti působnosti tohoto nařízení ve všech členských státech. Tyto informace by měly členské státy, v nichž je přímá zahraniční investice plánována nebo byla uskutečněna, zpřístupnit na žádost členských států nebo Komise. Příslušné informace zahrnují takové aspekty, jako je vlastnická struktura zahraničního investora a financování plánované nebo uskutečněné investice, včetně informací o dotacích udělených třetími zeměmi, jsou-li k dispozici.

(19)Komunikace a spolupráce na úrovni členských států a Unie by měly posílit zavedením kontaktních míst pro prověřování přímých zahraničních investic v každém členském státě.

(20)Členské státy a Komise by měly přijmout veškerá nezbytná opatření, aby zajistily ochranu důvěrných a jiných citlivých informací.

(21)Nejpozději tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost by Komise měla Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu o jeho uplatňování. Navrhne-li zpráva změnu ustanovení tohoto nařízení, může k ní být případně přiložen legislativní návrh.

(22)Provádění tohoto nařízení Unií a členskými státy by mělo být v souladu s příslušnými požadavky na uložení restriktivních opatření na základě důvodů bezpečnosti nebo veřejného pořádku stanovených v právu EU, v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru (Dohoda o EHP), v Dohodě o WTO (včetně především čl. XIV písm. a) a článku XIV bis a GATS) a v dalších obchodních a investičních dohodách či ujednáních, jichž jsou Unie nebo její členské státy smluvními stranami.

(23)Představuje-li přímá zahraniční investice spojení spadající do oblasti působnosti nařízení Rady (ES) č. 139/2004 25 , nemělo by být prováděním tohoto nařízení dotčeno uplatňování čl. 21 odst. 4 nařízení (ES) č. 139/2004. Toto nařízení a čl. 21 odst. 4 nařízení (ES) č. 139/2004 by měly být uplatňovány konzistentně. Pokud se příslušná oblast působnosti obou nařízení překrývá, měly by být důvody pro prověření stanovené v článku 1 tohoto nařízení a pojem oprávněných zájmů ve smyslu čl. 21 odst. 4 třetího pododstavce nařízení (ES) č. 139/2004 vykládány soudržně, aniž by bylo dotčeno posouzení slučitelnosti vnitrostátních opatření zaměřených na ochranu těchto zájmů s obecnými zásadami a jinými ustanoveními práva Unie.

(24)Toto nařízení je v souladu, aniž jsou dotčeny, s jinými postupy oznamování a prověřování stanovenými v odvětvovém právu Unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic v Unii z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku ze strany členských států a Komise.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1.„přímými zahraničními investicemi“ investice jakékoli povahy, které provádí zahraniční investor a které slouží k tomu, aby vytvořily nebo udržely dlouhodobé a přímé vztahy mezi zahraničním investorem a podnikatelem nebo podnikem, kterému je kapitál určen za účelem výkonu ekonomické činnosti v členském státě, včetně investic, které umožňují skutečnou účast na řízení nebo kontrole společnosti vykonávající ekonomickou činnost;

2.„zahraničním investorem“ fyzická osoba ze třetí země nebo podnik ze třetí země, které mají v úmyslu uskutečnit či uskutečnily přímou zahraniční investici;

3.„prověřováním“ postup umožňující posoudit, prozkoumat, povolit, podmínit, zakázat nebo ukončit přímé zahraniční investice;

4.„prověřovacím mechanismem“ nástroj s obecnou působností, jako je zákon nebo nařízení, a související správní požadavky, prováděcí pravidla či pokyny, stanovující podmínky a postupy pro prověřování přímých zahraničních investic z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku;

5.„rozhodnutím o prověření“ opatření přijaté při uplatňování prověřovacího mechanismu;

6.„podnikem ze třetí země“ podnik založený nebo jinak zřízený podle právních předpisů třetí země.

Článek 3

Prověřování přímých zahraničních investic

1.Členské státy mohou udržovat, měnit nebo přijímat mechanismy k prověřování přímých zahraničních investic z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku za podmínek a v souladu s ustanoveními tohoto nařízení.

2.Komise může z důvodu bezpečnosti a veřejného pořádku prověřovat přímé zahraniční investice, které by mohly mít vliv na projekty či programy v zájmu Unie.

3.K projektům či programům v zájmu Unie patří zejména ty, které jsou spojeny s financováním z prostředků EU v podstatné výši nebo s významným podílem, nebo ty, na které se vztahují právní předpisy Unie týkající se kritické infrastruktury, kritických technologií nebo kritických vstupů. V příloze 1 je uveden orientační seznam projektů či programů v zájmu Unie.

Článek 4

Faktory, které lze vzít v úvahu při prověřování

Při prověřování přímých zahraničních investic z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku mohou členské státy a Komise zvážit potenciální účinky mimo jiné na:

kritickou infrastrukturu, včetně energetiky, dopravy, komunikací, uchovávání údajů, vesmírné nebo finanční infrastruktury, jakož i citlivých zařízení,

kritické technologie, včetně umělé inteligence, robotiky, polovodičů, technologií s aplikacemi potenciálního dvojího užití, kybernetické bezpečnosti, vesmírné nebo jaderné technologie,

bezpečnost dodávek kritických vstupů, nebo

přístup k citlivým informacím nebo schopnost kontrolovat citlivé informace.

Při určování toho, zda přímá zahraniční investice může mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek, mohou členské státy a Komise vzít v úvahu, zda je zahraniční investor ovládán vládou třetí země, a to i formou významného financování.

Článek 5

Prevence obcházení opatření

Členské státy mohou udržovat, měnit nebo přijímat opatření nezbytná k prevenci obcházení prověřovacích mechanismů a rozhodnutí o prověření.

Článek 6

Rámec pro prověřování členskými státy

1.Prověřovací mechanismy členských států musí být transparentní a nesmí dopustit diskriminaci mezi třetími zeměmi. Členské státy zejména stanoví okolnosti, které prověřování vyvolají, důvody pro prověřování a použitelná podrobná procesní pravidla.

2.Členské státy stanoví časové rámce pro vydání rozhodnutí o prověření. Takové časové rámce jim umožní zohlednit připomínky členských států podle článku 8 a stanovisko Komise podle článků 8 a 9.

3.Důvěrné informace, včetně obchodně citlivých informací, zpřístupněné dotčenými zahraničními investory a dotčeným podnikem jsou chráněné.

4.Dotčení zahraniční investoři a dotčené podniky mají mít možnost požádat o soudní nápravu proti rozhodnutím o prověření vydaným vnitrostátními orgány.

Článek 7

Oznamování prověřovacích mechanismů členskými státy a každoroční podávání zpráv

1.Členské státy oznámí Komisi své stávající prověřovací mechanismy nejpozději do [...] (30 dnů od data vstupu tohoto nařízení v platnost). Členské státy oznámí Komisi jakoukoli změnu stávajícího prověřovacího mechanismu nebo nově přijatého prověřovacího mechanismu nejpozději 30 dnů od vstupu tohoto mechanismu v platnost.

2.Členské státy, které mají prověřovací mechanismy, předkládají Komisi výroční zprávu o jejich uplatňování. Zpráva za každé vykazované období obsahuje zejména informace o:

(a)přímých zahraničních investicích, které byly prověřeny a které se prověřují;

(b)rozhodnutích o prověření zakazujících přímé zahraniční investice;

(c)rozhodnutích o prověření podrobujících přímé zahraniční investice podmínkám nebo zmírňujícím opatřením;

(d)odvětvích, původu a hodnotě přímých zahraničních investic, které byly prověřeny a které se prověřují.

3.Členské státy, které nemají prověřovací mechanismy, předloží Komisi výroční zprávu o přímých zahraničních investicích, které byly uskutečněny na jejich území, na základě informací, které mají k dispozici.

Článek 8

Mechanismus spolupráce

1.Členské státy informují Komisi a ostatní členské státy o veškerých přímých zahraničních investicích, které jsou prověřovány v rámci jejich prověřovacích mechanismů, do pěti pracovních dnů od začátku prověřování. V rámci těchto informací se prověřující členské státy v příslušném případě vynasnaží uvést, zda by prověřovaná přímá zahraniční investice mohla podle jejich názoru spadat do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 139/2004.

2.Domnívá-li se členský stát, že přímá zahraniční investice plánovaná nebo uskutečněná v jiném členském státě může mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek, může členskému státu, kde je přímá zahraniční investice plánována nebo byla uskutečněna, poskytnout připomínky. Připomínky se souběžně postoupí Komisi.

3.Domnívá-li se Komise, že přímá zahraniční investice může mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek v jednom nebo více členských státech, může vydat stanovisko určené členském státu, v němž je přímá zahraniční investice plánována nebo byla uskutečněna. Komise může vydat stanovisko bez ohledu na to, zda ostatní členské státy poskytly připomínky.

4.Komise nebo členský stát, který se důvodně domnívá, že přímá zahraniční investice může mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek, mohou požádat členský stát, v němž je přímá zahraniční investice plánována nebo byla uskutečněna, o jakékoli informace nezbytné k poskytnutí připomínek ve smyslu odstavce 2 nebo k vydání stanoviska ve smyslu odstavce 3.

5.Připomínky podle odstavce 2 nebo stanoviska podle odstavce 3 se adresují členskému státu, v němž je přímá zahraniční investice plánována nebo byla uskutečněna, v přiměřené lhůtě a v každém případě nejpozději 25 pracovních dnů po obdržení informací ve smyslu odstavců 1 nebo 4. V případech, kdy stanovisko Komise následuje po připomínkách jiných členských států, má Komise na jeho vydání dalších 25 pracovních dnů.

6.Členské státy, v nichž je přímá zahraniční investice plánována nebo byla uskutečněna, připomínky ostatních členských států podle odstavce 2 a stanovisko Komise podle odstavce 3 náležitě zohlední.

7.Spolupráce mezi členskými státy podle tohoto článku probíhá prostřednictvím kontaktních míst ve smyslu článku 12.

Článek 9

Rámec pro prověřování Komisí

1.Domnívá-li se Komise, že přímá zahraniční investice může mít z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku vliv na projekty či programy v zájmu Unie, může vydat stanovisko určené členském státu, v němž je přímá zahraniční investice plánována nebo byla uskutečněna.

2.Komise může členský stát, v němž je přímá zahraniční investice plánována nebo byla uskutečněna, požádat o jakékoli informace nezbytné k vydání stanoviska podle odstavce 1.

3.Komise adresuje své stanovisko dotčenému členskému státu v přiměřené lhůtě a v každém případě nejpozději 25 pracovních dnů po přijetí informací, o které požádala podle odstavce 2. Pokud má členský stát prověřovací mechanismus podle čl. 3 odst. 1 a Komise obdržela informace o prověřovaných přímých zahraničních investicích podle čl. 8 odst. 1, stanovisko se doručí nejpozději 25 pracovních dnů od obdržení takových informací. Pokud jsou k vydání stanoviska potřebné dodatečné informace, lhůta 25 dnů započne ode dne obdržení těchto dodatečných informací.

4.Stanovisko Komise se sdělí ostatním členským státům.

5.Členské státy, v nichž je přímá zahraniční investice plánována nebo byla uskutečněna, v co nejvyšší míře zohlední stanovisko Komise a v případě, že se jejím stanoviskem neřídí, poskytne Komisi vysvětlení.

Článek 10

Požadavky na informace

1.Členské státy zajistí, aby informace, o které Komise a další členské státy požádaly podle čl. 8 odst. 4 a čl. 9 odst. 2, byly Komisi a dožadujícím členským státům zpřístupněny bez zbytečného prodlení.

2.Informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku obsahují zejména:

(a)vlastnickou strukturu zahraničního investora a podniku, v němž je přímá zahraniční investice plánována nebo byla uskutečněna, včetně informací o vrcholovém kontrolním akcionáři či akcionářích;

(b)hodnotu přímé zahraniční investice;

(c)výrobky, služby a obchodní operace zahraničního investora a podniku, v němž je přímá zahraniční investice plánována nebo byla uskutečněna;

(d)členské státy, kde zahraniční investor a podnik, v němž je přímá zahraniční investice plánována nebo byla uskutečněna, vykonávají obchodní operace;

(e)financování investice na základě informací, které má členský stát k dispozici.

Článek 11

Zachování důvěrnosti

1.Informace obdržené v důsledku uplatňování tohoto nařízení se použijí pouze k účelům, ke kterým byly vyžádány.

2.Členské státy a Komise zajistí ochranu důvěrných informací získaných při uplatňování tohoto nařízení.

Článek 12

Kontaktní místa

Každý členský stát určí kontaktní místo pro prověřování přímých zahraničních investic (dále jen „kontaktní místo pro prověřování PZI“) pro účely prověřování přímých zahraničních investic. Komise a ostatní členské státy zapojí tato kontaktní místa pro prověřování PZI do všech otázek souvisejících s uplatňováním tohoto nařízení.

Článek 13

Hodnocení

1.Nejpozději tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost vyhodnotí Komise jeho uplatňování a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Členské státy se do tohoto procesu zapojí a poskytnou Komisi informace nezbytné pro vypracování uvedené zprávy.

2.Doporučí-li zpráva změnu ustanovení tohoto nařízení, může k ní být přiložen příslušný legislativní návrh.

Článek 14

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament    Za Radu

předseda/předsedkyně    předseda/předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Cíle

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

1.7.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systém řízení a kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic do Evropské unie

1.2.Příslušné oblasti politik 

Společná obchodní politika, článek 207 SFEU

1.3.Povaha návrhu/podnětu

x  Návrh/podnět se týká nové akce 

 Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 26  

 Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce 

 Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Nevztahuje se na tento návrh.

1.4.1.Specifické cíle a specifický cíl č. [ ]

Specifické cíle

Nevztahuje se na tento návrh.

Specifický cíl č.

Nevztahuje se na tento návrh.

1..4.1.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Cílem návrhu je podpořit obecné cíle politiky Unie stanovené v článku 3 Smlouvy o Evropské unii, zejména v souvislosti s jejími vztahy s okolním světem za účelem respektování hodnot a zájmů Unie, a přispět k ochraně jejích občanů, míru, bezpečnosti a volného a spravedlivého obchodu. Návrh je plně v souladu se sdělením z roku 2015 „Obchod pro všechny“, jehož cílem je vytvořit režim na základě pravidel pro obchod a investice. Navrhované nařízení navazuje na diskusní dokument Komise ze dne 10. května 2017 o využití potenciálu globalizace, který zdůrazňuje přínosy a výzvy globalizace. Dokument podtrhl stálý závazek Evropské unie budovat otevřený, udržitelný, spravedlivý a o pravidla se opírající řád prostřednictvím mezinárodní spolupráce. Tyto zásady se v plné míře vztahují na přímé zahraniční investice, které jsou součástí společné obchodní politiky EU, viz čl. 207 odst. 1 SFEU. Přímé zahraniční investice jsou důležitým zdrojem růstu, pracovních míst a inovací. Přinesly EU stejně jako ostatním zemím světa významné výhody. Z tohoto důvodu EU chce zachovat otevřené investiční prostředí. Dokument však též vyjasnil, že EU by neváhala jednat, pokud by se cizí země nebo zahraniční společnosti uchýlily k nekalým obchodním praktikám nebo by vzbuzovaly obavy z hlediska bezpečnosti a veřejného pořádku. V diskusním dokumentu se uvádí, že rostou obavy ze strategických nabytí klíčových evropských aktiv zahraničními investory. Na tomto pozadí se Komise domnívá, že je vhodné stanovit rámec pro členské státy a v určitých případech i pro Komisi, aby mohly prověřovat přímé zahraniční investice plynoucí do Unie.

Navrhované nařízení též poskytuje právní jistotu pro členské státy, které mají zaveden prověřovací mechanismus pro přímé zahraniční investice nebo které chtějí takový mechanismus přijmout, jelikož Unie má v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. e) a čl. 207 odst. 1 SFEU výlučnou pravomoc jednat v oblasti společné obchodní politiky, včetně přímých zahraničních investic.

1.4.4.Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Navrhované nařízení stanoví, že nejpozději tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost vypracuje Komise zprávu pro Evropský parlament a Radu o jeho uplatňování. Domnívá-li se Komise, že nařízení nepřispívá dostatečně k vytyčeným cílům politiky, může ke zprávě přiložit návrh na změnu nařízení.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Za účelem řešení potenciálního dopadu, který mají mezinárodní přeshraniční převzetí na bezpečnost a veřejný pořádek, má prověřovací mechanismy pro přímé zahraniční investice v současné době třináct členských států EU, které si vyhrazují pravomoc omezit zahraniční investice, které představují hrozbu pro jejich zásadní zájmy. Unie má výlučnou pravomoc jednat v oblasti společné obchodní politiky na základě čl. 3 odst. 1 písm. e) a článku 207 SFEU; přímé zahraniční investice jsou nedílnou součástí společné obchodní politiky. Je tudíž vhodné, aby Unie stanovila rámec, v němž členské státy budou moci udržovat prověřovací mechanismus nebo takový mechanismus přijmout.

Kromě toho je cílem navrhovaného nařízení stanovit rámec pro členské státy a v příslušných případech i pro Komisi, pokud za účelem ochrany bezpečnosti a veřejného pořádku přistoupí k prověřování některých přímých zahraničních investic plynoucích do EU.

Navrhované nařízení stanoví mechanismus systematické spolupráce mezi členskými státy a Komisí týkající se přímých zahraničních investic prostřednictvím kontaktních míst.

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší efektivnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotu ze zapojení Unie“ rozumí hodnota vyplývající ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by se jinak vytvořila činností samotných členských států.

Důvody pro opatření na evropské úrovni (ex ante)

Řada členských států má prověřovací mechanismy pro přímé zahraniční investice, zatímco jiné žádný takový mechanismus nemají. Unie má výlučnou pravomoc jednat v oblasti společné obchodní politiky na základě čl. 3 odst. 1 písm. e) a článku 207 SFEU; přímé zahraniční investice jsou nedílnou součástí společné obchodní politiky. Je tudíž vhodné, aby Unie stanovila rámec, v němž členské státy budou moci udržovat prověřovací mechanismus nebo takový mechanismus přijmout.

Komise by navíc měla mít možnost vydat pro dotčené členské státy poradní stanovisko, domnívá-li se, že přímá zahraniční investice může mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek v souvislosti s projekty nebo programy v zájmu Unie, jako je Galileo, Horizont 2020, TEN-T nebo TEN-E. Komise by měla mít též možnost vydat poradní stanovisko v případě, že se domnívá, že přímá zahraniční investice v jednom členském státě má vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek v jiném členském státě.

Očekávaná generovaná přidaná hodnota EU (ex post)

Dosud mezi členskými státy a Komisí v těchto otázkách neprobíhá strukturovaná koordinace ani spolupráce. Cílem navrhovaného nařízení a doprovázejícího sdělení Komise je zřízení kontaktních míst a vytvoření spolupracující skupiny pro posílenou koordinaci a spolupráci, výměnu informací a osvědčených postupů. Navrhované nařízení stanoví jasnou povinnost členských států sdílet informace mezi sebou navzájem a s Komisí prostřednictvím sítě kontaktních míst. Očekává se, že to povede k lepší koordinaci při posuzování rizik souvisejících s bezpečností a veřejným pořádkem a ke zvýšení informovanosti o těchto citlivých otázkách ve všech členských státech, aniž budou členské státy povinny zřídit systém pro prověřování přímých zahraničních investic.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Jedná se o novou iniciativu, žádné zkušenosti z minulosti nejsou k dispozici. Komise bude muset shromáždit příslušné odborné poznatky.

1.5.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

Navrhované nařízení bude doplňovat ostatní politiky a iniciativy Unie, je s nimi v souladu a nemá na ně dopad, přičemž tyto politiky a iniciativy zahrnují zejména tyto oblasti:

Volný pohyb kapitálu a svoboda usazování

Přímé zahraniční investice představují pohyb kapitálu podle článku 63 SFEU. Článek 63 SFEU zakazuje všechna omezení pohybu kapitálu mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi. Prověřovací mechanismy pro investice mohou představovat omezení volného pohybu kapitálu, které však může být odůvodněno, je-li to nezbytné a přiměřené za účelem dosažení cílů vymezených ve Smlouvě, včetně opatření odůvodněných veřejným pořádkem či veřejnou bezpečností (článek 65 SFEU) nebo z naléhavých důvodů obecného zájmu, jak je vymezil Soudní dvůr Evropské unie.

Jak bylo objasněno v judikatuře Soudního dvora, zatímco členské státy mají prostor pro uvážení, aby určily požadavky na veřejný pořádek a veřejnou bezpečnost s ohledem na své vnitrostátní potřeby, členské státy nemohou tyto veřejné zájmy určovat jednostranně bez jakékoli kontroly ze strany orgánů EU a musí být vykládány restriktivně: je tak možné se jich dovolávat jen v případě skutečné a dostatečně závažné hrozby, kterou je dotčen základní společenský zájem. Omezení základních svobod se nesmí zneužívat, aby skutečně sloužila čistě ekonomickým účelům. Mechanismy pro prověřování investic by dále měly být v souladu s obecnými zásadami práva EU, zejména se zásadami proporcionality a právní jistoty. Tyto zásady vyžadují, aby postup a kritéria pro prověřování investic byly vymezeny nediskriminujícím způsobem a dostatečně přesně. Potenciální investoři musí mít možnost se s takovými mechanismy seznámit předem a požádat o soudní přezkum.

Navrhované nařízení je s těmito požadavky v souladu. Potvrzuje, že členské státy mohou prověřovat přímé zahraniční investice z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku a stanoví základní procesní požadavky pro prověřovací mechanismy členského státu, jako je transparentnost, zákaz diskriminace mezi různými třetími zeměmi a soudní přezkum.

Přímé zahraniční investice mohou vést k usazení investora ze třetí země v EU, např. když taková investice zajistí získání rozhodujícího podílu v podniku se sídlem v EU. Článek 49 SFEU zakazuje omezení svobody usazování státních příslušníků členského státu na území jiného členského státu.

Zatímco se článek 63 SFEU vztahuje i na pohyby kapitálu ze třetích zemí, článek 49 SFEU se nevztahuje na usazování státních příslušníků třetích zemí v EU. Navrhované nařízení tak nemá dopad na ustanovení Smlouvy týkající se svobody usazování.

Nařízení EU o spojování

Přímé zahraniční investice mohou mít formu fúze, nabytí nebo společných podniků, které vytvářejí spojení spadající do oblasti působnosti nařízení EU o spojování. V souvislosti s takovými spojeními umožňuje čl. 21 odst. 4 nařízení EU o spojování členským státům přijmout přiměřená opatření k ochraně oprávněných zájmů a slučitelná s obecnými zásadami a jinými ustanoveními práva Unie. Za tímto účelem čl. 21 odst. 4 druhý pododstavec výslovně uznává za oprávněné zájmy ochranu veřejné bezpečnosti, plurality médií a pravidel obezřetnostního dohledu. Rozhodnutí o prověření přijatá podle navrhovaného nařízení za účelem ochrany těchto zájmů nemusí být podle čl. 21 odst. 4 třetího pododstavce nařízení EU o spojování sdělena Komisi, pokud jsou slučitelná s obecnými zásadami a jinými ustanoveními práva Unie. Pokud však má členský stát v úmyslu přijmout rozhodnutí o prověření podle navrhovaného nařízení na ochranu dalších veřejných zájmů, musí to podle čl. 21 odst. 4 třetího pododstavce nařízení EU o spojování sdělit Komisi, pokud se rozhodnutí týká spojení, které spadá do oblasti působnosti nařízení EU o spojování. Komise zajistí soulad při uplatňování navrhovaného nařízení a čl. 21 odst. 4 nařízení EU o spojování. Pokud se příslušné oblasti působnosti obou nařízení překrývají, měly by být důvody pro prověřování uvedené v článku 1 navrhovaného nařízení a pojem oprávněných zájmů ve smyslu čl. 21 odst. 4 třetího pododstavce nařízení EU o spojování vykládány soudržně, aniž by bylo dotčeno posouzení slučitelnosti vnitrostátních opatření zaměřených na ochranu těchto zájmů s obecnými zásadami a jinými ustanoveními práva Unie.

Energetika

V průběhu let přijala Unie právní předpisy pro zlepšení bezpečnosti dodávek v oblasti energetiky Unie a jejích členských států. Podle směrnice o kritické infrastruktuře (směrnice Rady 2008/114/ES) musí členské státy určit evropskou kritickou infrastrukturu a vypracovat plány bezpečnosti. Směrnice o elektřině a zemním plyn tzv. třetího energetického balíčku (směrnice 2009/72/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou; směrnice 2009/73/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem) obsahují ustanovení vyžadující posouzení důsledků bezpečnosti dodávek pro dotčený členský stát, ale též pro EU jako celek, pokud je soustava pro přepravu plynu nebo pro přenos elektřiny členského státu řízena provozovatelem ze třetí země. Kromě toho se nařízení o bezpečnosti dodávek zemního plynu zaměřuje konkrétně na obavy o bezpečnost dodávek a požaduje, aby členské státy prováděly posouzení rizik na vnitrostátní a regionální úrovni, při němž posoudí všechna možná rizika pro plynárenskou soustavu, včetně rizik spojených s řízením infrastruktury, která je významná pro bezpečnost dodávek subjekty z třetích zemí, a aby vypracovaly komplexní preventivní akční plány a havarijní plány s opatřeními ke snížení těchto rizik. Ve stejném duchu obsahuje podobná ustanovení návrh o rizikové připravenosti pro odvětví elektřiny. Energetické subjekty jsou výslovně zahrnuty do směrnice o bezpečnosti síťové infrastruktury (směrnice 2016/1148) jako základní služby.

Suroviny

Za účelem řešení rostoucích obav o zabezpečení cenných surovin pro hospodářství Unie zahájila Komise v roce 2008 evropskou iniciativu v oblasti surovin. Jedná se o integrovanou strategii, která zavádí cílená opatření pro zajištění a zlepšení přístupu k surovinám pro EU. Jedním z prioritních opatření iniciativy bylo vypracovat seznam kritických surovin na úrovni EU. Tento seznam obsahuje suroviny, které dosahují nebo přesahují prahové hodnoty pro hospodářský význam i rizika dodávek. První seznam Komise vypracovala v roce 2011 a držela se závazku aktualizovat ho alespoň jednou za tři roky, aby odrážel vývoj na trhu, ve výrobě a v oblasti technologií. Druhý seznam byl zveřejněn v roce 2014 a nový seznam se zveřejňuje souběžně s tímto nařízením.

Seznam kritických surovin by měl pomoci stimulovat evropskou produkci kritických surovin a usnadnit zahájení nových činností v oblasti těžby, dobývání a recyklace. Komise seznam kritických surovin v posledních letech zohledňuje prostřednictvím široké škály opatření v oblasti obchodu, mezinárodních vztahů, výzkumu a inovací, znalostní základny a oběhového hospodářství. EU podporuje doplňující politické iniciativy členských států, které se též podílejí na vypracování seznamu kritických surovin.

Kybernetická bezpečnost a elektronická komunikace

Navrhované nařízení doplní politiky EU v oblasti elektronických komunikací, kybernetické bezpečnosti, ochrany kritické infrastruktury a průmyslové konkurenceschopnosti produktů a služeb kybernetické bezpečnosti. Společné sdělení Komise a vysoké představitelky EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o strategii kybernetické bezpečnosti Evropské unie stanovilo vizi otevřeného, bezpečného a chráněného kyberprostoru. Následovalo nařízení (EU) č. 283/2014, které určuje projekty společného zájmu v oblasti transevropských sítí v oblasti telekomunikační infrastruktury. Směrnice 2016/1148 navíc stanoví povinnosti členských států týkající se připravenosti v oblasti kybernetické bezpečnosti a zavádí požadavky na připravenost a hlášení incidentů pro provozovatele základních služeb a poskytovatele digitálních služeb. V červenci 2016 oznámila Komise zahájení partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti kybernetické bezpečnosti a další opatření politik orientovaná na trh s cílem podpořit průmyslové kapacity v Evropě. Pro výše uvedené účely jsou používány i finanční prostředky EU z programu Horizont 2020 a Nástroje pro propojení Evropy. V září 2017 předložila Komise též sdělení o zavedení komplexního přístupu EU ke kybernetické bezpečnosti, a to i na globální úrovni; navrhla též nařízení o vytvoření rámce EU pro certifikaci bezpečnosti informačních a komunikačních technologií, aby zabránila roztříštěnosti trhu a usnadnila uživatelům zjišťování, zda jsou produkty a služby IKT, včetně propojených objektů, kyberneticky bezpečné.

Letecká doprava

Navrhované nařízení nebude mít dopad na nařízení (ES) č. 1008/2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství, jelikož se nejedná o mechanismus prověřování investic. Nařízení (ES) č. 1008/2008 stanoví jako jednu z podmínek pro udělení provozní licence podniku oprávněnému k letecké přepravě cestujících, poštovních zásilek nebo nákladu za úplatu, aby členské státy nebo státní příslušníci členských států vlastnili více než 50 % podniku a skutečně jej kontrolovali (článek 4).

Obezřetnostní posuzování nabývání ve finančním sektoru

Právní předpisy EU ve finančním sektoru udělují příslušným orgánům pravomoc provádět obezřetnostní posuzování nabývání a zvyšování účastí ve finančních institucích (tj. úvěrových institucích, investičních podnicích, pojišťovnách a zajišťovnách). Stanoví požadavky na hlášení incidentů, procesní pravidla a hodnotící kritéria pro taková posouzení. Cílem těchto ustanovení je zajistit zdravé a obezřetnostní řízení finančních institucí. Tato pravidla jsou formulována ve směrnici 2007/44/ES o procesních pravidlech a hodnotících kritériích pro obezřetnostní posuzování nabývání a zvyšování účastí ve finančním sektoru, směrnici 2013/36/EU o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, směrnici 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) a směrnici 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů.

Navrhované nařízení zmocní členské státy k udržování nebo zavedení mechanismu pro prověřování přímých zahraničních investic z důvodu bezpečnosti a veřejného pořádku. To nebude mít dopad na pravidla EU pro obezřetnostní přezkum nabývání kvalifikovaných účastí ve finančním sektoru, která zůstanou zvláštním postupem se specifickým cílem.

Kontrola vývozu zboží dvojího užití

Navrhované nařízení nebude mít dopad na kontrolu vývozu zboží dvojího užití, kterou upravuje nařízení (ES) č. 428/2009. Obchod se zbožím dvojího užití je předmětem kontroly za účelem předcházení rizikům, která toto zboží může představovat pro mezinárodní bezpečnost. Kontroly vycházejí z mezinárodních závazků a jsou v souladu se závazky sjednanými v rámci mnohostranných režimů kontroly vývozu. Režim kontroly vývozu EU upravuje nařízení (ES) č. 428/2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití a které stanovuje společná pravidla kontroly, společný seznam zboží dvojího užití, jakož i koordinaci a spolupráci na podporu důsledného provádění a prosazování v celé Unii. Nařízení je závazné a přímo použitelné v celé EU.

Evropská politika pro oblast vesmíru

Ve sdělení Komise o kosmické strategii pro Evropu vyzdvihla Komise důležitost řešení zranitelnosti evropských dodavatelských řetězců. Stanovení rámce pro prověřování přímých zahraničních investic tento cíl podporuje.


Doba trvání akce a finanční dopad

 Časově omezený návrh/podnět 

   Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

   Finanční dopad od RRRR do RRRR

x Časově neomezený návrh/podnět

Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

– poté plné fungování.

1.6.Předpokládaný způsob řízení 27  

 Přímé řízení Komisí

prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;

   prostřednictvím výkonných agentur;

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;

mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

EIB a Evropský investiční fond;

subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;

veřejnoprávní subjekty;

soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

Nevztahuje se na tento návrh.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systém řízení a kontroly

2.2.1.Zjištěná rizika

Nevztahuje se na tento návrh.

2.2.2.Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly

Nevztahuje se na tento návrh.

2.2.3.Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb

Nevztahuje se na tento návrh.

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh
výdaje

Příspěvek

Číslo
[…][název………………………]

RP/NRP 28 .

zemí ESVO 29

kandidátských zemí 30

třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

[…][XX.YY.YY.YY]

RP/NRP

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh
výdaje

Příspěvek

Číslo
[…][název………………………]

RP/NRP

zemí ESVO

kandidátských zemí

třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

[…][XX.YY.YY.YY]

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

[Tento oddíl se vyplní pomocí tabulky rozpočtových údajů správní povahy (druhý dokument v příloze tohoto finančního výkazu) a pro účely konzultace mezi útvary se vloží do aplikace CISNET.]

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního
rámce

Číslo

[…][název………………………]

GŘ: <…….>

Rok
N 31

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

•Operační prostředky

Číslo rozpočtové položky

Závazky

(1)

Platby

(2)

Číslo rozpočtové položky

Závazky

(1a)

Platby

(2a)

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 32  

Číslo rozpočtové položky

(3)

CELKEM prostředky
pro GŘ <….>

Závazky

=1+1a +3

Platby

=2+2a

+3






Operační prostředky CELKEM

Závazky

(4)

Platby

(5)

•Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM

(6)

CELKEM prostředky
na OKRUH <….>
víceletého finančního rámce

Závazky

=4+ 6

Platby

=5+ 6

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

Operační prostředky CELKEM

Závazky

(4)

Platby

(5)

•Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM

(6)

CELKEM prostředky
z OKRUHU 1 až 4
víceletého finančního rámce

(referenční částka)

Závazky

=4+ 6

Platby

=5+ 6





Okruh víceletého finančního
rámce

5

„Správní výdaje“

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok
N

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

GŘ: OBCHOD

• Lidské zdroje

0,828

0,828

0,828

0,828

0,828

• Ostatní správní výdaje

0,088

0,088

0,088

0,088

0,088

GŘ TRADE CELKEM

Prostředky

0,916

0,916

0,916

0,916

0,916

Rok
N

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

GŘ: COMP

• Lidské zdroje

0,276

0,276

0,276

0,276

0,276

• Ostatní správní výdaje

GŘ COMP CELKEM

Prostředky

0,276

0,276

0,276

0,276

0,276

Rok
N

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

GŘ: CNCT

• Lidské zdroje

0,276

0,276

0,276

0,276

0,276

• Ostatní správní výdaje

GŘ CNCT CELKEM

Prostředky

0,276

0,276

0,276

0,276

0,276

Rok
N

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

GŘ: ENER

• Lidské zdroje

0,276

0,276

0,276

0,276

0,276

• Ostatní správní výdaje

GŘ ENER CELKEM

Prostředky

0,276

0,276

0,276

0,276

0,276

Rok
N

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

GŘ: FISMA

• Lidské zdroje

0,276

0,276

0,276

0,276

0,276

• Ostatní správní výdaje

GŘ FISMA CELKEM

Prostředky

0,276

0,276

0,276

0,276

0,276

Rok
N

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

GŘ: GROW

• Lidské zdroje

0,276

0,276

0,276

0,276

0,276

• Ostatní správní výdaje

GŘ GROW CELKEM

Prostředky

0,276

0,276

0,276

0,276

0,276

Rok
N

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

GŘ: MOVE

• Lidské zdroje

0,276

0,276

0,276

0,276

0,276

• Ostatní správní výdaje

GŘ MOVE CELKEM

Prostředky

0,276

0,276

0,276

0,276

0,276

Rok
N

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

GŘ: RTD

• Lidské zdroje

0,276

0,276

0,276

0,276

0,276

• Ostatní správní výdaje

GŘ RTD CELKEM

Prostředky

0,276

0,276

0,276

0,276

0,276

Rok
N

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

GŘ: TRADE-DEL

• Lidské zdroje

0,238

0,238

0,238

0,238

0,238

• Ostatní správní výdaje

GŘ TRADE-DEL CELKEM

Prostředky

0,238

0,238

0,238

0,238

0,238

Rok
N

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

Právní služba

• Lidské zdroje

0,138

0138

0,138

0,138

0,138

• Ostatní správní výdaje

Právní služba CELKEM

Prostředky

0,138

0,138

0,138

0,138

0,138

CELKEM prostředky
v rámci OKRUHU 5
víceletého finančního rámce
 

(Závazky celkem = platby celkem)

3,224

3,224

3,224

3,224

3,224

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok
N 33

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

CELKEM prostředky
z OKRUHU 1 až 5
víceletého
finančního rámce 

Závazky

3,224

3,224

3,224

3,224

3,224

Platby

3,224

3,224

3,224

3,224

3,224

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

x    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

   Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy

Rok
N

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

VÝSTUPY

Druh 34

Průměrné náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Celkový počet

Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL Č. 1 35

– Výstup

– Výstup

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 1

SPECIFICKÝ CÍL Č. 2 …

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 2

NÁKLADY CELKEM

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.Shrnutí

   Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

x    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok
N 36

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

OKRUH 5
víceletého finančního rámce

Lidské zdroje

3,136

3,136

3,136

3,136

3,224

Ostatní správní výdaje

0,088

0,088

0,088

0,088

0,088

Mezisoučet za OKRUH 5
víceletého finančního rámce

3,224

3,224

3,224

3,224

3,362

mimo OKRUH 5 37
víceletého finančního rámce

Lidské zdroje

Ostatní výdaje
správní povahy

Mezisoučet
mimo OKRUH 5
víceletého finančního rámce

CELKEM

3,224

3,224

3,224

3,224

3,362

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a jiné výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

   Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

X    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

Rok
N

Rok
N+1

Rok N+2

Rok N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

•Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

02 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)

2

2

2

2

03 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)

2

2

2

2

06 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)

2

2

2

2

08 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)

2

2

2

2

09 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)

2

2

2

2

12 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)

2

2

2

2

20 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)

6

6

6

6

25 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)

1

1

1

1

32 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)

2

2

2

2

20 01 01 02 (při delegacích)

1

1

1

1

XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu)

10 01 05 01 (v přímém výzkumu)

Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) 38

XX 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce)

XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích)

XX 01 04 yy  39

– v ústředí

– při delegacích

XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu)

10 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu)

Jiné rozpočtové položky (upřesněte)

CELKEM

22

22

22

22

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci

Úředníci budou muset:

– vystupovat jako kontaktní osoby a zpracovávat příchozí oznámení podle článku 8 od členských států, připravovat schůze kontaktních míst a zajišťovat konzistentnost s poradními stanovisky Komise,

– prověřovat přímé zahraniční investice na základě bezpečnosti a veřejného pořádku ve vztahu k projektům a programům v zájmu Unie; tyto odborné znalosti je třeba vytvořit,

– zajistit soulad s ostatními politikami EU, zejména s acquis EU v souvislosti s volným pohybem kapitálu, nařízením o spojování a s acquis EU v oblasti energetiky.

Externí zaměstnanci

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

x    Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

   Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové položky a odpovídající částky.

   Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce.

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.

3.2.5.Příspěvky třetích stran

X Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok
N

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Celkem

Upřesněte spolufinancující subjekt 

Spolufinancované prostředky CELKEM



3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

X    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

   Návrh/podnět má tento finanční dopad:

   dopad na vlastní zdroje

   dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:

Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce

Dopad návrhu/podnětu 40

Rok
N

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek ………….

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy. 

(1) Mechanismus umožňující státu monitorovat zahraniční investice ve společnostech/odvětvích považovaných za strategické a za určitých podmínek proti nim podniknout kroky.
(2) Tyto ohledy nemají dopad na otázku plné slučitelnosti všech prověřovacích mechanismů s právem EU.
(3) COM(2015) 497, 14.10.2015.
(4) Věc C-265/95 Komise v. Francie („jahody“) bod 33.
(5) Věc C-463/00 Komise v. Španělsko, bod 34; věc C-212/09 Komise v. Portugalsko, bod 83 a věc C-244/11 Komise v. Řecko, bod 67.
(6) Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (Úřvěst. L 24, 29.1.2004, s. 1).
(7) Aby bylo zajištěno hladké fungování prověřovacího mechanismu pro přímé zahraniční investice na vnitrostátní úrovni a postupu podle čl. 21 odst. 4 nařízení EU o spojování, mohlo by být přínosné, aby členské státy, když informují Komisi a ostatní členské státy o tom, že zahájily prověřování podle čl. 8 odst. 1 navrhovaného nařízení, uvedly, zda transakce může spadat do oblasti působnosti nařízení EU o spojování.
(8) Směrnice Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu (Úř. věst. L 345, 23.12.2008, s. 75).
(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trhelektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55).
(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94).
(11) Nové nařízení o zrušení nařízení (EU) č. 994/2010 je v současnosti v procesu přijímání a očekává se, že vstoupí v platnost na podzim roku 2017.
(12) COM(2016) 318, návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o rizikové připravenosti v odvětví elektřiny a o zrušení směrnice 2005/89/ES.
(13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeníchzajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1).
(14) Sdělení o řešení problémů na komoditních trzích a v oblasti surovin (COM(2011) 25).
(15) JOIN(2013) 1 final, 7.2.2013.
(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014 ze dne 11. března 2014 o hlavních směrech transevropských sítíoblasti telekomunikační infrastruktury a o zrušení rozhodnutí č. 1336/97/ES (Úř. věst. L 86, 21.3.2014, s. 14).
(17) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii.
(18) Sdělení Komise COM(2016) 410 „Posílení evropského systému kybernetické odolnosti a podpora konkurenceschopného a inovativního odvětví kybernetické bezpečnosti“.
(19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014 ze dne 11. března 2014 o hlavních směrech transevropských sítíoblasti telekomunikační infrastruktury a o zrušení rozhodnutí č. 1336/97/ES.
(20) Úř. věst. L 293, 31.10.2008, s. 3.
(21) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/44/ES ze dne 5. září 2007, kterou se mění směrnice Rady 92/49/EHS a směrnice 2002/83/ES, 2004/39/ES, 2005/68/ES a 2006/48/ES, pokud jde o procesní pravidla a hodnotící kritéria pro obezřetnostní posuzování nabývání a zvyšování účastí ve finančním sektoru (Úř. věst. L 247, 21.9.2007, s. 1–16), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupučinnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemiinvestičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338–436), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1–155), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349–496).
(22) Nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití (Úř. věst. L 134, 29.5.2009, s. 1).
(23) Viz zejména směrnice 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijatyobchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38); směrnice 2004/25/ES o nabídkách převzetí (Úř. věst. L 142, 30.4.2004, s. 12).
(24) Viz například nařízení (ES) č. 2008/114 o určování evropských kritických infrastruktur, směrnice 2009/73 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a směrnice 2009/72 o společných pravidlech pro vnitřní trhelektřinou, nařízení (ES) č. 428/2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití, směrnice 2016/1148 o bezpečnosti síťové infrastruktury, nové nařízení o zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení (ES) č. 994/2010.
(25) Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (Úřvěst. L 24, 29.1.2004, s. 1).
(26) Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.
(27) Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  
(28) RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.
(29) ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.
(30) Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.
(31) Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.
(32) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.
(33) Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.
(34) Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).
(35) Popsaný v bo 1.4.2. „Specifické cíle…“.
(36) Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.
(37) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.
(38) SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.
(39) Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).
(40) Pokud jde o tradič vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.
Top

V Bruselu dne 13.9.2017

COM(2017) 487 final

PŘÍLOHA

NÁVRHU NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic do Evropské unie

{SWD(2017) 297 final}


PŘÍLOHA

Seznam projektů nebo programů v zájmu Unie uvedených v čl. 3 odst. 3

Programy evropského GNSS (Galileo a EGNOS):

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení evropských systémů družicové navigace a jejich využití a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 876/2002 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008.

Copernicus:

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 377/2014 ze dne 3. dubna 2014, kterým se zavádí program Copernicus a zrušuje nařízení (EU) č. 911/2010 (Úř. věst. L 122/44, 24.4.2014).

Horizont 2020:

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES, včetně akcí v něm uvedených, které se týkají klíčových základních technologií, jako je umělá inteligence, robotika, polovodiče a kybernetická bezpečnost.

Transevropské dopravní sítě (TEN-T):

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, p. 1–128).

Transevropské energetické sítě (TEN-E):

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39).

Transevropské telekomunikační sítě:

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014 ze dne 11. března 2014 o hlavních směrech transevropských sítí v oblasti telekomunikační infrastruktury a o zrušení rozhodnutí č. 1336/97/ES.

Top