Help Print this page 

Document 52017PC0352

Title and reference
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o Evropské agentuře pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva a o změně nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a zrušení nařízení (EU) č. 1077/2011

COM/2017/0352 final - 2017/0145 (COD)
Multilingual display
Text

V Bruselu dne 29.6.2017

COM(2017) 352 final

2017/0145(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o Evropské agentuře pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva a o změně nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a zrušení nařízení (EU) č. 1077/2011


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

·Odůvodnění a cíle návrhu

Nařízení, kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (dále jen „eu-LISA“) bylo přijato v roce 2011 (nařízení (EU) č. 1077/2011) a změněno v roce 2015 nařízením (EU) č. 603/2013 1 . Agentura eu-LISA v současnosti odpovídá za provozní řízení Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II), Vízového informačního systému (VIS) a systému Eurodac na ústřední úrovni. Agentuře eu-LISA může být rovněž svěřen vývoj a provozní řízení jiných rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, pokud tak stanoví příslušné legislativní nástroje.

Agentura eu-LISA se ujala svých hlavních úkolů dne 1. prosince 2012 a provozuje VIS od 1. prosince 2012, SIS II od května 2013 a Eurodac od června 2013. Agentura sídlí v Tallinu a systémy jsou provozovány z technického místa ve Štrasburku. Zálohové místo se nachází v Sankt Johann im Pongau.

Cílem tohoto návrhu je přezkum nařízení o zřízení agentury s cílem přizpůsobit je doporučeným legislativním změnám, jež vyplynuly z hodnocení, zlepšit fungování agentury a posílit a upevnit její úlohu tak, aby její mandát odpovídal současným výzvám na úrovni EU v prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Cílem rovněž je zapracovat do nařízení změny vyplývající z politického, právního nebo faktického vývoje, a zejména zohlednit skutečnost, že agentuře budou, pokud se na tom spolunormotvůrci dohodnou, svěřeny nové systémy a že agentuře by mělo být v návaznosti na sdělení Komise nazvané „Silnější a inteligentnější informačních systémy pro ochranu hranic a bezpečnost“ ze dne 6. dubna 2016 2 , závěrečnou zprávu expertní skupiny na vysoké úrovni pro informační systémy a interoperabilitu ze dne 11. května 2017 3 a sedmou zprávu Komise o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii ze dne 16. května 2017 4 uloženo přispívat k rozvoji interoperability mezi rozsáhlými informačními systémy. Zabývá se též doporučením na provedení změn, jež předložila správní rada agentury, a tím, aby v případě potřeby agentura eu-LISA provozovala a spravovala společná technická řešení pro vnitrostátní zavádění decentralizovaných systémů v členských státech, které o to projeví zájem. Návrh rovněž slaďuje zakládající akt agentury se zásadami společného prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Evropské komise o decentralizovaných agenturách ze dne 19. července 2012 (dále jen „společný přístup“).

V souladu s článkem 31 zřizovacího nařízení provedla Komise na základě externího hodnocení 5 a v úzké konzultaci se správní radou agentury eu-LISA hodnocení s cílem zjistit, jakým způsobem a v jaké míře agentura účinně přispívá k provoznímu řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva a jakým způsobem a v jaké míře plní své úkoly stanovené ve zřizovacím nařízení. Zkoumala též, do jaké míry je třeba revidovat nebo rozšířit úkoly svěřené agentuře eu-LISA ve zřizovacím nařízení. Na základě tohoto hodnocení by Komise po konzultaci se správní radou měla vydat doporučení týkající se změn zřizovacího nařízení a spolu se stanoviskem správní rady a vhodnými návrhy je předat Evropskému parlamentu, Radě a evropskému inspektorovi ochrany údajů. Tato doporučení byla zahrnuta do Zprávy Komise Evropskému parlamentu a Radě o fungování Evropské agentury pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) 6 a v doprovodném pracovním dokumentu útvarů Komise o hodnocení agentury eu-LISA 7 , jejichž přijetí se předpokládá ve stejné době jako tento návrh.

Tento návrh tedy souvisí s hodnocením agentury, ale je rovněž v souladu s jiným legislativním vývojem a vývojem politik a odráží výše uvedená doporučení a stanovisko správní rady.

·Zohlednění doporučení vyplývajících ze zprávy o externím hodnocení agentury eu-LISA

Z hodnocení vyplynulo, že za čtyři roky od prosince 2012, kdy se agentura ujala svých úkolů, prokázala, že je schopna účinně a efektivně plnit své úkoly, jakož i nové úkoly, které jí byly svěřeny, a sice DubliNet 8 , VISION 9 a provádění pilotního projektu inteligentních hranic 10 . Hodnocení rovněž dospělo k závěru, že agentura eu-LISA účinně přispívala k vytvoření koordinovaného, účinného a soudržného informačního prostředí pro řízení rozsáhlých informačních systémů podporujících provádění politik v prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

Existují však nedostatky, které je třeba napravit, aby se zlepšilo fungování agentury a posílila a upevnila se její úloha, přičemž je třeba přizpůsobit její mandát tak, aby odpovídal současným výzvám v oblasti migrace a bezpečnosti na úrovni EU. Většinu nedostatků zjištěných při hodnocení lze řešit bez legislativních změn. U doporučení, jež nejsou legislativní povahy, zajišťuje další postup výkonný ředitel agentury eu-LISA, správní rada přijala dne 21. března 2017 příslušný akční plán.

Nedostatky zjištěné při hodnocení, které by vyžadovaly legislativní změny, jsou tyto:

soudržnost řízení komunikační infrastruktury by měla být zlepšena přenesením příslušných úkolů Komise (zejména plnění rozpočtu, pořizování a obnovu a smluvní záležitosti) na agenturu prostřednictvím změny legislativních nástrojů upravujících zřízení a provozování systémů provozovaných agenturou, 

v mandátu agentury eu-LISA by měl být vyjasněn rozsah spolupráce s jinými agenturami v prostoru svobody, bezpečnosti a práva,

správní rada by měla do konce srpna každého roku přijmout průběžnou zprávu o pokroku při provádění naplánovaných činností, která bude zahrnovat prvních šest měsíců téhož roku,

rozsah pilotních projektů, jež může agentura eu-LISA provádět, je omezen na projekty uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) finančního nařízení (tj. bez základního právního aktu) a měl by být rozšířen alespoň na pilotní projekty s existujícím základním právním aktem.

Z hodnocení rovněž vyplynulo doporučení, že by se mělo vypracovávat posouzení rizik a předběžné posouzení u projektů nad 500 000 EUR, které provádí agentura eu-LISA v rámci svého současného mandátu (tj. které nevycházejí z legislativního nástroje, který jí svěřuje nový systém, u něhož posouzení dopadů bude zajišťovat Komise). Jedná se o důležité doporučení, kterým se agentura eu-LISA musí náležitě zabývat. Nevyžaduje však změnu nařízení o agentuře, neboť čl. 29 odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 11 a finanční nařízení agentury již vyžadují předběžná a následná hodnocení programů a činností, které jsou spojeny s významnými výdaji.

Z hodnocení vyplynula i jiná doporučení na změny mandátu agentury. Tato doporučení by měla být zapracována do legislativních nástrojů systémů, a pokud jde o stanovení rozšířené odpovědnosti agentury eu-LISA v oblasti statistiky, nevyžadovala by změnu ve zřizovacím nařízení agentury:

rozšířená odpovědnost agentury eu-LISA při vytváření/zveřejňování statistik o každém systému,

nový úkol agentury vypracovávat zprávy o kvalitě údajů a o analýze údajů s cílem zlepšit kontrolu nad prováděním právních nástrojů týkajících se systémů.

Zjištění a doporučení vyplývající z hodnocení jsou uvedena ve Zprávě o fungování Evropské agentury pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, která byla přijata v tentýž den jako tento návrh. V hodnocení bylo rovněž poukázáno na to, že zřizovací nařízení, jež vymezilo úkoly agentury, reaguje na právní, politické a ekonomické prostředí, v němž byla agentura vytvořena. Vývoj politik a legislativy v nedávné době vyžaduje další revizi nebo rozšíření úkolů svěřených agentuře ve zřizovacím nařízení a v jiných příslušných právních nástrojích (tj. právních nástrojích pro jednotlivé systémy). Komise v roce 2016 předložila návrhy na svěření nových systémů agentuře: systému vstupu/výstupu (EES) 12 , automatizovaného systému pro registraci, sledování a přidělovací mechanismus pro žádosti o mezinárodní ochranu 13 a systému EU pro cestovní informace a povolení (ETIAS) 14 . Budou-li tyto iniciativy spolunormotvůrci přijaty, budou vyžadovat změny nařízení o agentuře eu-LISA, které by měly nabýt platnosti, jakmile se tyto návrhy stanou použitelnými, tak aby se tyto nové úkoly odrážely v nařízení o agentuře eu-LISA, zejména pokud jde o povinnosti správní rady a výkonného ředitele. Návrh o EES obsahuje změny nařízení (EU) č. 1077/2011. V případě návrhu o ETIAS a návrhu přepracovaného znění nařízení o Eurodacu byly takové změny zapracovány předsednictvím v průběhu projednávání v Radě. Jelikož se však tento návrh předkládá dříve, než bude přijat kterýkoli ze tří návrhů svěřujících agentuře nové systémy, je nezbytné, aby se požadované změny odrážely také v tomto návrhu v závorkách, přičemž jejich konečné znění bude do textu zapracováno poté, co budou tyto návrhy spolunormotvůrci přijaty.

Komise rovněž dne 6. dubna 2016 přijala sdělení nazvané Silnější a inteligentnější informační systémy pro ochranu hranic a bezpečnost 15 . Agentuře eu-LISA by měl být dán ve zřizovacím nařízení výslovný mandát k provádění jí svěřených úkolů, které jsou popsány v tomto sdělení a v sedmé zprávě Komise o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii, která byla přijata dne 16. května 2017. Součástí mandátu by pak zejména mělo být poskytování podpory Komisi a členským státům při posuzování technické proveditelnosti vývoje a opatření zaměřených na interoperabilitu systémů, a to i prostřednictvím studií a/nebo testovacích činností.

Do návrhu by měly být také zapracovány změny vyplývající z hodnocení SIS provedeného v roce 2016, které je uvedeno v návrzích na revizi legislativních nástrojů týkajících se SIS 16 , jakož i změny vyplývající z návrhu přepracovaného znění nařízení o Eurodacu 17 .

Kromě toho existují rozdíly mezi zřizovacím nařízením a společným přístupem, jenž tvoří přílohu společného prohlášení Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise o decentralizovaných agenturách ze dne 19. července 2012 (dále jen „společný přístup“) a oproti novému finančnímu nařízení a rámcovému finančnímu nařízení. Tyto rozdíly by měly být v revizi právního předpisu řešeny. Jako příklad lze uvést možnost prodloužení mandátu výkonného ředitele o dobu nepřesahující pět let, a nikoli nejvýše o tři roky, jak je stanoveno v současnosti. Druhým příkladem je požadavek na hodnocení agentury každých pět let, a nikoli každé čtyři roky, jak je stanoveno v současnosti.

Nařízení by rovněž mělo stanovit, že agentura eu-LISA může poskytovat členským státům poradenství týkající se připojení vnitrostátních systémů k ústředním systémům a podporu/pomoc členským státům podle potřeby (jako byla např. podpora, která byla počátkem roku 2016, během uprchlické krize, poskytována v hotspotech v Řecku).

Mělo by se též agentuře eu-LISA umožnit, aby, bude-li o to požádána, mohla poskytovat pomoc/podporu příslušným útvarům Komise v technických otázkách souvisejících se stávajícími nebo novými systémy.

·Zohlednění doporučení na provedení změn, jež předložila správní rada agentury

Doporučení změn ve zřizovacím nařízení agentury byla se správní radou agentury konzultována dne 25. listopadu 2016 a správní rada přijala stanovisko dne 27. února 2017. Správní rada uvítala doporučené změny a záměr Komise rozšířit povinnosti agentury eu-LISA a předložila další doporučení změn. Z těchto dodatečných doporučení změn Komise převzala návrh na rozšíření mandátu v oblasti výzkumu a na rozšíření pravomocí předsedů poradních skupin. Správní rada navrhla, aby agentura mohla po schválení správní radou zřizovat další technická místa vedle těch, která již existují ve Štrasburku a v Sankt Johann im Pongau v Rakousku. Komise nemůže toto doporučení přijmout, protože není podloženo žádnými relevantními důkazy o nutnosti opatření, přidané hodnotě nebo zvýšení účinnosti. Je třeba poznamenat, že umístění centrálních a záložních systémů pro SIS II a VIS ve Štrasburku ve Francii a v Sankt Johann im Pongau v Rakousku bylo již spolunormotvůrci stanoveno v legislativních nástrojích pro SIS II (přijato v letech 2006 a 2007) a pro VIS (přijato v roce 2008). Při jednáních o zřizovacím nařízení agentury bylo spolunormotvůrci na základě společné nabídky Francie a Estonska, že se stanou hostitelskými zeměmi agentury, rozhodnuto, že sídlem agentury bude Tallin a že technické a zálohové místo zůstane ve Štrasburku a v Sankt Johann im Pongau. Agentura navíc nepředložila žádné hodnocení, které by odůvodňovalo potřebu dalšího místa. S cílem zajistit flexibilitu do budoucna však tento návrh poskytuje agentuře možnost využívat zálohové místo v Sankt Johann im Pongau k provozování záložních systémů souběžně v aktivním režimu. To by mělo umožnit zpracovávání obchodních transakcí nejen při selhání systémů, ale i za běžného provozu.

·Aby bylo možné zabývat se změnami, bylo nezbytné, aby agentuře eu-LISA byly svěřeny úkoly uvedené v závěrečné zprávě expertní skupiny na vysoké úrovni pro informační systémy a interoperabilitu ze dne 11. května 2017 a v sedmé zprávě Komise o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii ze dne 16. května 2017

Tyto změny mimo jiné zahrnují:

a)uložit agentuře eu-LISA širší povinnosti, pokud jde o kvalitu údajů, budou-li k tomu přijaty konkrétní legislativní změny/návrhy

Expertní skupina na vysoké úrovni pro informační systémy a interoperabilitu posoudila doporučení předložené ve sdělení o silnějších a inteligentnějších informačních systémech pro ochranu hranic a bezpečnost, aby agentura eu-LISA vyvinula schopnost ústředního sledování kvality údajů. Expertní skupina byla toho názoru, že by měly být vylepšeny nebo dokončeny automatizované kontroly kvality, formátu a úplnosti prováděné nebo doporučované ústředními systémy. Je zapotřebí další analýza možnosti vývoje automatizovaných kontrol kvality údajů pro různé oblasti údajů v SIS, VIS a Eurodacu a ve všech nových systémech, např. EES. Cílem takového kontrolního mechanismu pro kvalitu údajů bude, aby ústřední systémy automaticky zjišťovaly zjevně nesprávné nebo nekonzistentní předložené údaje, tak aby členský stát původu mohl tyto údaje ověřit a provést veškerá potřebná opatření k nápravě. Tuto činnost by mohlo usnadnit společné úložiště údajů pro sestavování statistických zpráv a zpráv o kvalitě údajů (datový sklad) obsahující anonymizované údaje extrahované ze systémů. V sedmé zprávě o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii bylo poukázáno na to, že Komise pokročí v realizaci doporučení odborné skupiny týkajících se automatizované kontroly kvality, „datového skladu“ schopného analyzovat anonymizované údaje získané z příslušných informačních systémů pro statistické účely a pro účely podávání zpráv, jakož i modulů odborné přípravy o kvalitě údajů pro zaměstnance odpovědné za zadávání vstupních údajů do systémů na vnitrostátní úrovni.

Tento nový úkol a také vytvoření „datového skladu“ by vyžadovaly, aby v nástrojích pro jednotlivé systémy nebo ve zvláštním legislativním nástroji byla zavedena konkrétní podrobná ustanovení o kvalitě údajů.

b)uložit agentuře eu-LISA povinnost vypracovávat opatření pro zajištění interoperability, v závislosti na přijatých příslušných legislativních návrzích.

V sedmé zprávě o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii přijaté dne 16. května 2017 bylo konstatováno, že v souladu se sdělením z dubna 2016 a na základě zjištění a doporučení odborné skupiny stanoví Komise nový přístup ke správě údajů pro ochranu hranic a bezpečnost, v němž budou všechny centralizované informační systémy EU pro bezpečnost, správu hranic a řízení migrace interoperabilní, a to při plném dodržování základních práv, s cílem:

·umožnit souběžné vyhledávání v systémech pomocí evropského portálu pro vyhledávání v plném souladu s účelovými omezeními a přístupovými právy, aby bylo možné lépe využívat stávající informační systémy; pravděpodobně se budou také uplatňovat jednodušší pravidla pro přístup pro účely prosazování práva,

·zajistit, aby systémy používaly jednu sdílenou službu pro porovnávání biometrických prvků, která umožní vyhledávat v různých informačních systémech obsahujících biometrické údaje a případně ihned naznačí vztah k souvisejícím biometrickým údajům nalezeným v jiném systému,

·zajistit, aby systémy sdílely společné úložiště údajů o totožnosti založené na alfanumerických údajích o totožnosti, jež umožní zjistit, zda je osoba zaregistrována v různých databázích pod různými identitami.

Cílem tohoto návrhu je umožnit agentuře eu-LISA provádět úkoly vycházející ze sedmé zprávy o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii přijaté dne 16. května 2017 18 a vyvíjet evropský portál pro vyhledávání, sdílené služby pro porovnávání biometrických údajů a společné úložiště údajů o totožnosti, budou-li přijaty příslušné legislativní nástroje pro interoperabilitu.

c)zohlednit, že může být nutné, aby agentura eu-LISA pro členské státy, které o to projeví zájem, vyvíjela, spravovala a/nebo hostovala společná technická řešení pro vnitrostátní zavádění technických aspektů povinností vyplývajících z právních předpisů EU o decentralizovaných systémech v prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

Jak bylo připomenuto v sedmé zprávě o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii přijaté dne 16. května 2017, závěrečná zpráva odborné skupiny na vysoké úrovni pro informační systémy a interoperabilitu rovněž zdůraznila, že je důležité v plném rozsahu zavádět a používat stávající informační systémy. Zpráva se také zabývala decentralizovaným prümským rámcem pro výměnu údajů o DNA, otiscích prstů a registraci vozidel 19 a doporučila vypracovat studii proveditelnosti týkající se přechodu na centralizovaný komponent pro směrování a případného doplnění nových funkcí. Pokud jde o předběžné informace o cestujících (API), odborná skupina doporučila, aby Komise nechala vypracovat studii proveditelnosti centralizovaného mechanismu API, včetně potřeby centrálního směrovače. Cílem by bylo umožnit zúčastněným členským státům, aby měly připojení pro letecké společnosti přes jedno kontaktní místo a mohly poskytovat údaje API do vnitrostátních systémů i do ústředních systémů (EES, ETIAS). Pokud jde o decentralizovaný systém zřízený směrnicí směrnici EU o jmenné evidenci cestujících (směrnice o PNR) 20 , doporučila odborná skupina vypracovat studii proveditelnosti týkající se ústředního komponentu pro předběžné informace o cestujících a údaje o jmenné evidenci cestujících jakožto nástroje technické podpory, který umožňuje propojení s leteckými dopravci. Cílem by bylo umožnit zúčastněným členským státům, aby měly připojení pro letecké společnosti přes jedno kontaktní místo a mohly poskytovat údaje PNR do vnitrostátních systémů členských států, které směrnici o PNR provedly. Podle názoru expertní skupiny by se tím poté, co členské státy provedou směrnici EU o jmenné evidenci cestujících, posílila účinnost útvarů pro informace o cestujících.

Návrh proto poskytuje možnost, aby úkoly týkající se vývoje, správy a/nebo hostování společného informačního systému mohla agentuře ukládat i skupina členských zemí, což jim pomůže společně provádět technické aspekty povinností vyplývajících z právních předpisů EU o decentralizovaných systémech v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, a to po předchozím schválení Komisí a po přijetí příslušného rozhodnutí správní radou. Toto by se mohlo provádět na základě pověřovací dohody mezi příslušnými členskými státy a agenturou, která by agentuře svěřovala výše uvedené úkoly a zajišťovala by odpovídající rozpočet. V takovém případě musí agentura účtovat členským státům poplatek, který pokryje všechny související náklady.

Jak bylo uvedeno v sedmé zprávě o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii, Komise podpořila práci, kterou v této fázi provádí skupina členských států s cílem zachovat e-CODEX, systém pro přeshraniční justiční spolupráci a digitální přístup k právním postupům. Komise vzala na vědomí, že tyto členské státy nepovažují uvedené řešení za udržitelné. Členské státy prověřily na úrovni pracovních skupin Rady různé možnosti a dospěly k závěru, že nejlepším místem pro udržování systému e-CODEX a zajištění jeho provozuschopnosti by byla agentura eu-LISA. Komise zahájila hodnocení dopadu různých možností udržování systému e-CODEX s cílem nalézt nejvhodnější řešení. Výsledek tohoto posouzení dopadů bude k dispozici do podzimu 2017.

·Zohlednění změn, které jsou nezbytné v případě přijetí návrhu nařízení o systému ECRIS-TCN

Návrh rovněž odráží změny, které jsou nezbytné v případě přijetí návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro zjišťování členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti, za účelem doplnění a podpory Evropského informačního systému rejstříků trestů (systém ECRIS-TCN) 21 (dále jen „systém ECRIS-TCN“).

Stejně jako v případě ostatních návrhů svěřujících agentuře nové systémy, také návrh nařízení o systému ECRIS-TCN bude vyžadovat změny nařízení o eu-LISA. Tyto změny se musí odrážet jak v návrhu nařízení o systému ECRIS-TCN, tak v návrhu nařízení o agentuře. Pokud by návrh nařízení o systému ECRIS-TCN byl přijat před návrhem nařízení o agentuře, změny navrhované v uvedeném textu se uplatní na stávající nařízení o eu-LISA. Jakmile bude návrh nařízení o agentuře přijat, byly by tyto změny nahrazeny změnami obsaženými v návrhu nařízení o agentuře. V závislosti na rychlosti, s níž budou oba návrhy přijaty, budou upraveny během jednání s cílem zajistit mezi nimi soudržnost, pokud jde o úkoly agentury eu-LISA.

***

Stanovené nové úkoly/systémy agentury eu-LISA posílí potvrzenou přidanou hodnotu této agentury, která soustředila tři rozsáhlé informační systémy pod jednou střechou. Díky tomu bylo možné sdružit odborné znalosti, využít synergie, a vytvořit flexibilnější rámec, než jaký byl možný před vytvořením agentury, kdy systémy vyvíjela a spravovala Komise, přičemž určité úkoly byly svěřeny subjektům veřejného sektoru ve dvou členských státech. Nové úkoly budou rovněž reagovat na potřebu, aby tam, kde to bude požadováno, mohla agentura poskytovat členským státům pomoc a podporu.

Tato iniciativa bude mít přímý dopad na agenturu, její zaměstnance včetně výkonného ředitele, členské státy zastoupené ve správní radě a poradních skupinách a také na útvary Komise, které s agenturou interagují; přinese – z širšího hlediska – prospěch členským státům a agenturám, které jsou konečnými uživateli daných systémů, neboť agentura bude mít větší roli, pokud jde o budoucí rozvoj informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, a bude poskytovat podporu členským státům, pokud o to požádají.

Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Návrh navazuje na stávající nařízení o agentuře eu-LISA, které bylo následně, v roce 2015, změněno nařízením (EU) č. 603/2013 22 s cílem zohlednit změny zavedené nařízením o Eurodacu v revidovaném znění, včetně přístupu k systému Eurodac pro účely vymáhání práva. Tento návrh rozšiřuje mandát agentury, což jí umožní přejímat nové úkoly. Evropské programy pro bezpečnost 23 a pro migraci 24 stanoví směr pro vypracování a provádění politiky EU zaměřené na řešení paralelních výzev pro řízení migrace a boj proti terorismu a organizovanému zločinu. Evropský program pro migraci zdůraznil důležitost plného využití rozsáhlých informačních systémů SIS, VIS a Eurodac, které mohou být prospěšné při správě hranic a mohou také posílit schopnost Evropy omezovat nelegální migraci a vracet nelegální migranty. Poukázal rovněž na to, že s přijetím návrhu na zřízení systému vstupu/výstupu (EES), který posílí boj proti nelegální migraci vytvořením záznamů o přeshraničním pohybu státních příslušníků třetích zemí, nastane nová fáze. Evropský program pro bezpečnost připomněl, že klíčovou úlohu při rozvíjení operativní spolupráce sehrávají agentury EU. Vyzval členské státy, aby plně využívaly podpory ze strany agentur při potlačování trestné činnosti prostřednictvím společného postupu, a poukázal na to, že by se rovněž měla podporovat větší spolupráce mezi agenturami v rámci jejich mandátů.

Tímto návrhem nařízení Komise přispívá k zajištění účinnější a bezpečnější správy hranic, k posílení bezpečnosti a boji proti trestné činnosti a jejímu předcházení tím, že posiluje úlohu a povinnosti agentury eu-LISA, pokud jde o stávající a nové rozsáhlé informační systémy v oblasti spolupráce a výměny informací v prostoru svobody, bezpečnosti a práva a na podporu členských států a Komise.

Zohledňuje rovněž navrhované změny legislativních nástrojů upravujících vývoj, zřízení, provoz a používání systémů, které agentura eu-LISA v současnosti řídí, a návrhy, aby jí byly svěřeny budoucí systémy, a je s těmito navrhovanými změnami a návrhy plně v souladu.

Soulad s ostatními politikami Unie

Tento návrh je úzce propojen a s dalšími politikami Unie a doplňuje je. Konkrétně to jsou tyto politiky:

a)vnitřní bezpečnost. Jak bylo zdůrazněno v Evropském programu pro bezpečnost, zásadní význam pro předcházení přeshraniční trestné činnosti a terorismu mají společné vysoké normy správy hranic. Tento návrh dále přispívá k dosažení vysoké úrovně vnitřní bezpečnosti tím, že umožňuje, aby agentura eu-LISA převzala vývoj a provozní řízení případných nových systémů (EES, ETIAS a systém ECRIS-TCN) a související úkoly, které budou k tomuto účelu účinně přispívat;

b)společný evropský azylový systém, pokud bude agentura provozovat Eurodac, DubliNet a bude jí svěřen vývoj a provozní řízení automatizovaného systému pro registraci a sledování a systému přidělování žádostí o mezinárodní ochranu (návrh přepracovaného znění dublinského nařízení), a také z hlediska spolupráce mezi agenturou a Agenturou Evropské unie pro azyl;

c)správa vnějších hranic a bezpečnost, pokud bude agentura provozovat systémy SIS a VIS, které přispívají k účinné kontrole vnějších hranic Unie, a pokud jí budou svěřeny EES a ETIAS;

d)ochrana údajů, neboť tento návrh zajistí ochranu bezpečnosti údajů v ústředních systémech a komunikační infrastruktuře ze strany agentury.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

·Právní základ

Tento legislativní návrh je založen na článku 74, čl. 77 odst. 2 písm. a) a b), čl. 78 odst. 2 písm. e), čl. 79 odst. 2 písm. c), čl. 82 odst. 1 písm. d), čl. 85 odst. 1, čl. 87 odst. 2 písm. a) a čl. 88 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, jež poskytují právní základ pro změnu nařízení o zřízení agentury eu-LISA a právních nástrojů pro jednotlivé systémy.

Článek 74 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví základ, podle kterého se přijímají opatření k podpoře a posílení správní spolupráce mezi příslušnými útvary členských států. Jde o vhodný právní základ, jelikož agentura usnadní komunikaci a spolupráci mezi příslušnými útvary správních orgánů jednotlivých členských států ve výše uvedených oblastech.

Úkoly v oblasti provozního řízení svěřené agentuře podporují aspekty politiky, na nichž jsou založeny legislativní nástroje pro SIS a VIS. V souladu s čl. 77 odst. 2 písm. b) a čl. 79 odst. 2 písm. c) Smlouvy o fungování EU, které jsou vhodným právním základem pro úkoly, které plní agentura v souvislosti se SIS II, zajišťuje agentura po technické stránce činnosti spojené s kontrolami osob na vnějších hranicích a rovněž opatření v oblasti nedovoleného přistěhovalectví a nedovoleného pobytu. Co se týče záležitostí souvisejících s VIS, činnosti agentury po technické stránce podpoří postupy vydávání víz členskými státy; a proto je právním základem čl. 77 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování EU.

Pokud jde o Eurodac, úkoly v oblasti provozního řízení svěřené agentuře po technické stránce podporují určení, který členský stát je příslušný k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států (čl. 78 odst. 2 písm. e) Smlouvy o fungování EU), identifikaci neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti (čl. 79 odst. 2 písm. c) Smlouvy o fungování EU), shromažďování, uchovávání, zpracovávání, analýzu a výměnu příslušných informací pro účely prosazování práva (čl. 87 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování EU) a oblast činností a úkolů Europolu týkajících se Eurodacu pro účely vymáhání práva (čl. 88 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování EU).

Podle čl. 82 odst. 1 písm. d) Smlouvy o fungování EU se přijímají opatření, která mají za cíl usnadňovat spolupráci mezi justičními nebo obdobnými orgány členských států v rámci trestního řízení a výkonu rozhodnutí. Čl. 87 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování EU navíc stanoví, že pro účely policejní spolupráce, do níž jsou zapojeny příslušné orgány členských států, se přijímají opatření týkající se shromažďování, uchovávání, zpracovávání, analýzy a výměny příslušných informací. Tato ustanovení tvoří vhodný právní základ pro svěření úkolů v této oblasti agentuře.

Opatření uvedená v čl. 77 odst. 2 písm. a) a b), čl. 78 odst. 2 písm. e), čl. 79 odst. 2 písm. c), čl. 82 odst. 1 písm. d) a čl. 87 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování EU se přijímají řádným legislativním postupem. Řádný legislativní postup se proto vztahuje na přijetí nařízení jako nedělitelného celku.

·    Proměnná geometrie

Jelikož právním základem tohoto návrhu nařízení je hlava V Smlouvy o fungování Evropské Unie, vztahuje se na něj zásada „proměnné geometrie“ vyplývající z protokolů o postavení Spojeného království, Irska a Dánska. Tento návrh nařízení navazuje na schengenské acquis a ustanovení o opatřeních souvisejících s Eurodacem. Ve vztahu k jednotlivým protokolům a dohodám o přidružení je proto nutno uvážit níže uvedené důsledky.

Dánsko:

Podle Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného k Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání opatření podle hlavy V Smlouvy o fungování EU Radou s výjimkou „opatření k určení těch třetích zemí, jejichž státní příslušníci při překračování vnějších hranic členských států musí mít vízum, a na opatření o jednotném vzoru víz“. Vzhledem k tomu, že toto nařízení v rozsahu, v jakém se týká SIS a VIS, [EES] a [ETIAS], navazuje na schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto nařízení, zda je provede ve svém vnitrostátním právu. V souladu s obdobným článkem 5 dříve platného Protokolu o postavení Dánska se Dánsko rozhodlo provést nařízení (ES) č. 1987/2006 a nařízení (ES) č. 767/2008 do vnitrostátního práva.

V míře, do jaké se tento návrh týká Eurodacu [a automatizovaného systému pro registraci a sledování a přidělovacího mechanismu pro žádosti o mezinárodní ochranu uvedeného v článku 44 nařízení (EU) XX/20XX, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění)]. V souladu s článkem 3 Dohody mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o kritériích a mechanismech pro určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v Dánsku nebo jiném členském státě Evropské unie a o systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy 25 má však Dánsko Komisi oznámit, zda provede obsah tohoto nařízení v rozsahu, v jakém se týká Eurodacu [a automatizovaného systému pro registraci a sledování a přidělovací mechanismus pro žádosti o mezinárodní ochranu uvedeného v článku 44 nařízení (EU) XX/20XX, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění)]. Dánsko po oznámení podle této dohody uplatňuje stávající nařízení o Eurodacu (EU) č. 603/2013.

[V rozsahu, v jakém se nařízení týká ECRIS-TCN, se Dánsko v souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU neúčastní přijímání tohoto nařízení a není pro ně závazné ani použitelné.]

Spojené království a Irsko:

V rozsahu, v jakém jeho ustanovení souvisejí se SIS II, jejž upravuje nařízení (ES) č. 1987/2006 a VIS, [EES] a [ETIAS], navazuje tento návrh na ustanovení schengenského acquis, jichž se Spojené království a Irsko neúčastní podle rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis, a rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis. V rozsahu, v jakém se týká SIS II upraveného nařízením (ES) č. 1987/2006 a VIS, [EES] a [ETIAS] proto není toto navrhované nařízení pro Spojené království a Irsko závazné ani použitelné. Spojené království a Irsko mohou požádat o povolení účastnit se přijímání tohoto nařízení v souladu s článkem 4 protokolu (č. 19) o schengenském acquis začleněném do rámce Evropské unie.

V rozsahu, v jakém se ustanovení tohoto nařízení týkají SIS II ve smyslu úpravy obsažené v rozhodnutí 2007/533/SVV, se Spojené království a Irsko účastní tohoto nařízení v souladu s čl. 5 odst. 1 Protokolu (č. 19) o schengenském acquis začleněném do rámce Evropské unie, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU (dále jen „Protokol o schengenském acquis“), a v souladu s čl. 8 odst. 2 rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 20. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis, a také v souladu s čl. 6 odst. 2 rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis.

V rozsahu, v jakém se ustanovení nařízení týkají Eurodacu [a automatizovaného systému pro registraci a sledování a přidělovacího mechanismu pro žádosti o mezinárodní ochranu uvedeného v článku 44 nařízení (EU) XX/20XX, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění)], Spojené království a Irsko mohou oznámit předsedovi Rady, že se chtějí účastnit přijímání a uplatňování tohoto nařízení v souladu s článkem 3 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie. Spojené království a Irsko jsou vázány nařízením (EU) č. 603/2013 v návaznosti na své oznámení, že se chtějí účastnit přijímání a uplatňování uvedeného nařízení na základě Protokolu (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvám.

[V rozsahu, v jakém se ustanovení nařízení týkají systému ECRIS-TCN, v souladu s články 1 a 2 a čl. 4a odst. 1 Protokolu (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU, se tyto členské státy neúčastní přijímání tohoto nařízení a není pro ně závazné ani použitelné. V souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 mohou tyto členské státy oznámit, že se chtějí účastnit přijímání tohoto nařízení.]

Vzhledem k tomu, že Spojené království dne 29. března 2017 oznámilo svůj záměr vystoupit z Unie, přestanou být Smlouvy v souladu s článkem 50 Smlouvy o Evropské unii pro Spojené království použitelné dnem vstupu dohody o vystoupení v platnost, nebo nedojde-li k tomu, dva roky po oznámení, nerozhodne-li Evropská rada po dohodě se Spojeným královstvím o prodloužení této lhůty. V důsledku toho, a aniž je dotčeno jakékoli ustanovení dohody o vystoupení, tento výše uvedený popis účasti Spojeného království na návrhu platí pouze do doby, než Spojené království přestane být členským státem.

Norsko a Island:

Pokud jde o Norsko a Island, tento návrh v rozsahu, v jakém se týká SIS II a VIS, [EES] [a ETIAS], rozvíjí ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis 26 .

Souběžně s přidružením čtyř zemí, jež nejsou členskými státy, k schengenskému acquis Unie rovněž uzavřela dohody o přidružení uvedených zemí k opatřením souvisejícím s Dublinskou úmluvou, včetně Eurodacu. Dohoda o přidružení Islandu a Norska byla uzavřena v roce 2001 27 .

Švýcarsko:

Co se týče Švýcarska, v rozsahu, v jakém se ustanovení tohoto návrhu týkají SIS a VIS, {EES} a {ETIAS}, tento návrh rozvíjí ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přistoupení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis 28 spadající do oblasti uvedené v čl. 1 písm. A, B a G rozhodnutí Rady 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES 29 .

Co se týče opatření souvisejících s Dublinskou úmluvou, dohoda o přidružení Švýcarska byla uzavřena dne 28. února 2008 a je použitelná ode dne 12. prosince 2008 30 .

Lichtenštejnsko:

Co se týče Lichtenštejnska, tento návrh v rozsahu, v jakém se jeho ustanovení týkají SIS a VIS, {EES} a {ETIAS}, rozvíjí ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis spadající do oblasti uvedené v čl. 1 písm. A, B a G rozhodnutí Rady 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/261/ES 31 .

Co se týče opatření souvisejících s Eurodacem {a Dublinskou úmluvou}, dohoda o přidružení Lichtenštejnska byla uzavřena dne 7. března 2011 32 .

Společná ustanovení pro země přidružené k opatřením souvisejícím s Eurodacem {a Dublinskou úmluvou}:

V souladu s třemi výše uvedenými dohodami přidružené země bez výjimky přijmou opatření související s Eurodacem {a Dublinskou úmluvou} a jejich rozvoj. Neúčastní se přijímání aktů, které mění nebo které navazují na opatření související s Eurodacem (včetně tohoto návrhu), musí však Komisi ve stanoveném časovém rámci oznámit své rozhodnutí, zda přijmou či nepřijmou obsah daného aktu, jakmile je schválen Radou a Evropským parlamentem.

K vytvoření práv a povinností mezi Dánskem, které (jak bylo objasněno výše) je přidruženo k opatřením souvisejícím s Eurodacem {a Dublinskou úmluvou} prostřednictvím mezinárodní dohody, a výše uvedenými přidruženými zeměmi byly mezi bývalým Společenstvím (nyní Unií) a přidruženými zeměmi uzavřeny další dva nástroje 33 .

Subsidiarita

Návrh dodržuje zásadu subsidiarity, jelikož cílem navrhovaného opatření je potvrdit svěření provozního řízení ústředního SIS, ústředního VIS a národních rozhraní, ústředního Eurodacu, jejich komunikačních infrastruktur, jakož i jiných systémů a svěřit agentuře eu-LISA nové dodatečné úkoly. Těchto úkolů nemůže být dosaženo na úrovni jednotlivých členských států, ale může jich být lépe dosaženo opatřením na úrovni Unie v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii.

Proporcionalita

Návrh nařízení má reagovat na doporučení vyplývající z hodnocení i na vývoj v návaznosti na nové výzvy a nové situace, kterým musí Unie čelit jak z hlediska řízení migrace, tak z hlediska vnitřní bezpečnosti. Zohledňuje proto nové úkoly agentury, pokud jde o navrhované nové systémy v prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Pověřuje rovněž agenturu omezeným počtem nových úkolů, budou-li pro ně v případě potřeby přijaty příslušné legislativní nástroje.

Agentuře financované z rozpočtu EU se udělují pravomoci k řízení pouze ústředních částí SIS II, ústředních částí VIS a národních rozhraní, ústřední části Eurodacu, jakož i příslušné komunikační infrastruktury, aniž by odpovídala za údaje vložené do systémů. Členské státy zodpovídají zasvé vnitrostátní systémy, i když budou nyní agentuře uloženy širší úkoly v oblasti poradenství a podpory členských států ve zvláštních případech. Pravomoci agentury jsou proto omezeny na minimum nezbytné pro podporu účinné, bezpečné a neustálé výměny údajů mezi členskými státy. Potvrzení formování agentury jako specializované struktury pro řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva a rozšíření jejího mandátu a úkolů se považuje za přiměřené oprávněným zájmům uživatelů a těmto systémům, které jsou z podstaty vysoce zabezpečené, snadno dostupné a mají zásadní význam.

Volba nástroje

Vzhledem k tomu, že Agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečností a práva byla zřízena nařízením, je tentýž právní nástroj vhodný také pro tento návrh.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

V souladu s nařízením (EU) 1077/2011 Komise v úzké spolupráci se správní radou do tří let od 1. prosince 2012 provedla hodnocení činnosti agentury. Hodnocení Komise bylo založeno na zprávě o externím hodnocení, které provedla společnost Ernst & Young v době od března 2015 do března 2016 a které se vztahuje k období od prosince 2012 do září 2015. Zpráva o externím hodnocení byla zveřejněna v březnu 2016 34 . Zpráva Komise o fungování Evropské agentury pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) 35 a doprovodný pracovní dokument útvarů Komise o hodnocení agentury eu-LISA se překládají společně s tímto návrhem. Výsledky hodnocení a z něho vyplývající doporučení jsou shrnuty v bodě 1.

Konzultace se zúčastněnými stranami

Návrh Komise vychází z výše uvedeného hodnocení, jež navazuje na konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami. Tyto konzultace zahrnovaly členské státy EU, zejména zástupce ve správní radě a poradních skupinách; země přidružené k Schengenu, dublinskému acquis / acquis Eurodacu; Evropský parlament; Radu Evropské unie; Evropského inspektora ochrany údajů; Evropský účetní dvůr; agentury EU, zejména CEPOL, Frontex, EASO, Europol, Eurojust a FRA, a smluvní dodavatele agentury eu-LISA.

Komise dále konzultovala s agenturou její doporučení ohledně možných změn zřizovacího nařízení, které mohou vyplývat z technického vývoje, a požádala agenturu o provedení stručných posouzení dopadů k odůvodnění těchto změn.

V souladu s nařízením konzultovala Komise tato doporučení ohledně změny nařízení o agentuře se správní radou agentury. Jak bylo vysvětleno v bodě 1, Komise v co největší možné míře převzala doporučení správní rady, zejména doporučení rozšířit mandát agentury v oblasti výzkumu, rozšířit mandát předsedů poradních skupin a umožnit využití místa v Sankt Johann im Pongau pro souběžné provozování systémů v aktivním režimu. Stanovisko správní rady k doporučením Komise je připojeno jako příloha výše uvedené zprávy Komise.

Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Nezávislé externí hodnocení agentury provedla společnost Ernst & Young, která při hodnocení agentury využila svých dlouhodobých zkušeností a odborných znalostí a provedla obsáhlé konzultace se zúčastněnými stranami. Vzala rovněž v úvahu zprávy agentury eu-LISA o technickém fungování SIS II a VIS a výroční zprávy o činnosti ústřední jednotky Eurodacu a celkové hodnotící zprávy Komise o VIS a SIS II.

Posouzení dopadů

Návrh je do značné míry založen na výsledcích a doporučeních zprávy o nezávislém externím hodnocení uvedené v bodě 1.

Neprovádělo se žádné posouzení dopadů, jelikož hodnocení dospělo k závěru, že změny jsou zásadně technické povahy v tom smyslu, že jsou buď nezbytné pro zlepšení fungování agentury a její provozní účinnosti, anebo kvůli jinému legislativnímu a politickému vývoji, tj. svěření nových systémů nebo úkolů agentuře. Na jedné straně by tyto změny v omezené míře rozšířily mandát agentury a nevyplývají z nich významné dopady. Na druhé straně, a pokud jde o změny, jež vyplývají z legislativního nebo politického vývoje, Komise nemá posuzovací pravomoc při volbě politik, protože příslušné změny jsou vynuceny právě tímto vývojem.

Základní práva

Tento návrh ctí základní práva a dodržuje zásady stanovené v Listině základních práv Evropské unie. Návrh rozšiřuje rozsah úkolů a povinností agentury, zejména tím, že jí svěřuje nové rozsáhlé informační systémy v prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Jeho dopad na základní práva je však omezen, neboť agentura prokázala, že dokáže účinně zajišťovat provozní řízení SIS, VIS a Eurodacu, jakož i nové svěřené úkoly za současného dodržování základních práv a zejména článku 8 o ochraně osobních údajů. Navrhované nové systémy, které budou agentuře svěřeny, budou v souladu s příslušnými legislativními nástroji zahrnovat přiměřené záruky z hlediska ochrany údajů, které bude muset agentura zabezpečovat.

Návrh je proto v souladu s články 2 a 6 Smlouvy o Evropské unii a s Listinou základních práv Evropské unie.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Subvence pro Agenturu pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva je již nyní součástí rozpočtu Unie. Tento návrh rozšiřuje rozsah úkolů agentury. Každý nový systém, který jí bude svěřen, bude podléhat konkrétnímu legislativnímu aktu založenému na hlavě V Smlouvy o fungování EU, který také přidělí potřebný rozpočet na vývoj systému a provozní řízení, avšak další nové úkoly, jež tento návrh předpokládá, vyžadují zvláštní zdroje a rozpočet, jak je podrobněji popsáno v legislativním finančním výkazu připojeném k tomuto návrhu.

To je případ úkolů týkajících se komunikační infrastruktury SIS, které budou přeneseny na agenturu, úkolů vyplývajících ze sdělení o silnějších a inteligentnějších informačních systémech pro ochranu hranic a bezpečnost ze dne 6. dubna 2016 a sedmé zprávy Komise o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii ze dne 16. května 2017. Měl by se rovněž vyčlenit rozpočet na pokrytí nových úkolů agentury poskytovat poradenství a podporu ad hoc členským státům a poskytovat podle potřeby pomoc útvarům Komise v technických záležitostech souvisejících se stávajícími nebo novými systémy.

Rozšíření úkolů v oblasti výzkumu, pokud jde o provádění částí rámcového programu pro výzkum a inovace, které se týkají rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, by mělo být pokryto příspěvkem Unie stanoveným v příslušném pověřovacím aktu Komise ve prospěch agentury.

Možnost, aby skupina členských zemí svěřila agentuře eu-LISA vývoj, správu a/nebo hostování centralizovaných řešení pro provádění technických aspektů povinností vyplývajících z právních předpisů EU týkajících se decentralizovaných systémů, by měla být plně financována příspěvky hrazenými příslušnými členskými státy, které budou pokrývat veškeré příslušné náklady.

Aby mohla agentura přiměřeně plnit nové úkoly, jež stanoví tento návrh, bude zapotřebí v období 2018 až 2020 zvýšit subvenci Unie agentuře o částku 78,354 milionu EUR a v témže období bude nutno vytvořit dalších 52 pracovních míst včetně 23 pracovních míst podle plánu pracovních míst (dočasných zaměstnanců), 2 smluvních pracovníků, 2 vyslaných vnitrostátních odborníků a 25 smluvních zaměstnanců na základě interního převedení z dočasných zaměstnanců. Tato částka nezahrnuje rozpočet nezbytný pro nové systémy, které stanoví příslušné legislativní návrhy, ani náklady na návrhy změn stávajících systémů. Podrobný rozpis podle jednotlivých let a podle jednotlivých systémů je uveden v oddíle 3.2.2 legislativního finančního výkazu připojeného k tomuto návrhu.

5.OSTATNÍ PRVKY

·Monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Agentura eu-LISA má řadu povinností v oblasti podávání zpráv a sledování svých činnosti. Především musí agentura sestavovat souhrnnou výroční zprávu o činnosti agentury za předchozí rok, která zejména porovnává dosažené výsledky s cíli ročního pracovního programu.

Jedním z úkolů výkonného ředitele je vytvořit a zavést účinný systém umožňující pravidelné monitorování a hodnocení rozsáhlých informačních systémů a agentury, a to i z hlediska účinného a účelného dosahování jejích cílů.

Agentura bude mít větší úlohu při tvorbě statistik souvisejících se systémy, jež provozuje. Je též odpovědná za zveřejňování statistik o systémech. Podrobná ustanovení v tomto ohledu budou stanovena ve zvláštních legislativních nástrojích upravujících jednotlivé systémy.

Správní rada bude každé dva roky přijímat zprávy o technickém fungování SIS a VIS, jež vyžadují legislativní nástroje upravující tyto systémy, a také výroční zprávu o činnosti ústředního systému Eurodacu. Bude rovněž přijímat zprávy o vývoji a zprávy o technickém fungování nových systémů, jež budou agentuře svěřeny.

Komise musí provést hodnocení práce agentury do pěti po vstupu tohoto nařízení v platnost a poté každých pět let. Komise podá Evropskému parlamentu, Radě a správní radě zprávu o zjištěních, která z hodnocení vyplynou. Výkonný ředitel zajistí provedení náležitých opatření v návaznosti na zjištění a doporučení vyplývající z hodnocení.

Evropský parlament a Rada dále mohou také vyzvat výkonného ředitele, aby podal těmto orgánům zprávu o plnění svých úkolů, a výkonný ředitel bude před svým jmenováním a před prodloužením svého mandátu vyzván, aby učinil prohlášení v Evropském parlamentu a zodpověděl otázky členů příslušného výboru.

Klíčovou úlohou agentury v oblasti provozního řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva je a mělo by i nadále být zajišťovat provozní řízení stávajících rozsáhlých informačních systémů v této oblasti politiky a připravovat, vyvíjet a řídit nové systémy, pokud tak stanoví příslušné legislativní nástroje na základě článků 69 až 89 Smlouvy o fungování EU. Agentura bude muset v krátké době vyvinout zejména tyto systémy: systémy EES a ETIAS, budou-li pro to přijaty příslušné legislativní nástroje. Z prvního hodnocení agentury však vyplynulo, že je nezbytné rozšířit její mandát. S cílem zohlednit doporučení vyplývající z hodnocení, jakož i další právní vývoj, vývoj politik a faktický vývoj, shrnuté v bodě 1, stanoví tento návrh tyto prvky posilující úlohu agentury ve srovnání s mandátem agentury podle nařízení (EU) č. 1077/2011.

·Rozšíření mandátu agentury eu-LISA

Článek 1: Toto ustanovení nyní podává výčet pravomocí agentury. Stanoví zejména, že agentura může nést odpovědnost za tyto nové úkoly:

příprava, vývoj a provozní řízení systému vstupu/výstupu (EES) 36 , sítě DubliNet 37 , systému EU pro cestovní informace a povolení (ETIAS) 38 , automatizovaného systému pro registraci a sledování a přidělovacího mechanismu pro žádosti o mezinárodní ochranu 39 a systému ECRIS-TCN 40 (budou-li pro to přijaty příslušné legislativní nástroje),

zajištění kvality údajů v souladu s článkem 8,

vypracování nezbytných opatření umožňujících interoperabilitu v souladu s článkem 9,

poskytování podpory členským státům a Komisi v souladu s článkem 12.

·Konkrétní úkoly související s novými systémy (k těmto úkolům je nutné přijmout příslušné legislativní nástroje)

Článek 5a se týká úkolů souvisejících se systémem vstupu/výstupu, který Komise navrhla dne 6. dubna 2016 a v současnosti je projednáván spolunormotvůrci.

Článek 5b se týká úkolů souvisejících se systémem EU pro cestovní informace a povolení. Předpokládá se, že návrh o ETIAS přijatý dne 16. listopadu 2016 bude přijat na podzim 2017.

Článek 5d se týká úkolů souvisejících s automatizovaným systémem pro registraci a sledování a přidělovacím mechanismem pro žádosti o mezinárodní ochranu (dublinský přidělovací systém). Návrh přepracovaného znění dublinského nařízení přijatý dne 4. května 2016 je v současnosti projednáván spolunormotvůrci.

Článek 5e se týká úkolů souvisejících s centralizovaným systémem pro zjišťování členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti, za účelem doplnění a podpory Evropského informačního systému rejstříků trestů (systém ECRIS-TCN). Návrh systému ECRIS-TCN byl přijat dne 29. června 2017.

·Přenesení úkolů Komise souvisejících s komunikační infrastrukturou SIS a VIS na agenturu.

Článek 7 je přizpůsoben tak, aby odrážel přenesení úkolů Komise, jež souvisejí s komunikační infrastrukturou mezi ústředním systémem a jednotným národním rozhraním v každém členském státě, která umožňuje připojení ústředních systémů SIS a VIS k vnitrostátní infrastruktuře v členských státech, na agenturu. Vyjasní též, že k tomuto přenesení nedojde u systémů používajících síť EuroDomain (v současnosti pouze Eurodac), což je zabezpečená telekomunikační infrastruktura poskytovaná sítí TESTA-ng (Transevropské služby pro telematiku mezi správními orgány) 41 , kterou provozuje a financuje Komise, a na agenturu eu-LISA proto v blízké budoucnosti nebudou přeneseny žádné smluvní úkoly ani rozpočet.

·Zajištění kvality údajů

Článek 8 ukládá agentuře úkol vytvořit automatizované mechanismy pro kontrolu kvality údajů a společné ukazatele kvality údajů a vyvinout centrální úložiště pro účely podávání zpráv a statistiky, budou-li pro to přijaty konkrétní legislativní změny stávajících nástrojů pro jednotlivé systémy a/nebo zvláštní ustanovení v nových nástrojích.

·Vypracování nezbytných opatření umožňujících interoperabilitu

Článek 9 svěřuje agentuře úkol vypracovat nezbytná opatření umožňující interoperabilitu systémů, v případě potřeby s výhradou přijetí příslušných legislativních nástrojů.

·Rozšíření úkolů agentury eu-LISA v oblasti výzkumu

Článek 10 rozšiřuje mandát agentury, pokud jde o výzkum. Ukládá agentuře zejména úkol provádět části rámcového programu pro výzkum a inovace, které se týkají informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

·Rozšíření pilotních projektů

Článek 11 rozšiřuje rozsah pilotních projektů, které lze svěřit agentuře eu-LISA. Komise může prostřednictvím pověřovací dohody svěřit agentuře úkoly plnění rozpočtu pro ověření koncepce, které jsou financovány v rámci nástroje pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz stanoveného nařízením (EU) č. 515/2014. Agentura může rovněž po rozhodnutí správní rady plánovat a provádět testovací činností související se záležitostmi, na které se vztahuje toto nařízení a legislativní nástroje upravující vývoj, zřízení, provoz a používání rozsáhlých informačních systémů řízených agenturou.

·Poskytování podpory členským státům a Komisi

Článek 12 stanoví, že agentura může na požádání poskytovat členským státům poradenství, pokud jde o připojení vnitrostátních systémů k ústředním systémům, a podporu ad hoc členským státům. Agentura může rovněž na požádání poskytovat Komisi poradenství a/nebo podporu v technických otázkách souvisejících se stávajícími nebo novými systémy, a to i prostřednictvím studií a testování.

Článek 12 dále stanoví, že skupina alespoň šesti členských států, které se dobrovolně rozhodly pro centralizované řešení, může agentuře uložit, aby vyvinula, řídila a/nebo hostovala společný informační systém a pomohla jim při provádění technických aspektů povinností vyplývajících z právních předpisů EU týkajících se decentralizovaných informačních systémech v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, a to po předchozím schválení Komisí a v návaznosti na rozhodnutí správní rady. Členské státy v takovém případě svěří agentuře výše uvedené úkoly prostřednictvím pověřovací dohody, která bude obsahovat podmínky pro pověření a stanoví výpočet všech příslušných nákladů a způsob fakturace.

·Rozšíření možného využití zálohového místa pro aktivní provoz systémů

Článek 13 stanoví možnost využit zálohové místo v Sankt Johann im Pongau pro souběžný aktivní provoz rozsáhlých informačních systémů provozovaných agenturou pod podmínkou, že agentura je rovněž schopna zajistit jejich provoz v případě selhání systému. Veškeré další podrobnosti použití zálohy každého systému budou stanoveny ve zvláštních legislativních nástrojích pro jednotlivé systémy.

·Další úkoly správní rady

Článek 15 vyjasňuje, které úkoly lze uložit správní radě, aby mimo jiné odrážely její povinnost určovat celkové zaměření činnosti agentury. Článek 15 byl doplněn tak, aby byla jeho ustanovení sladěna se společným přístupem, který je přiložen ke společnému prohlášení Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise o decentralizovaných agenturách ze dne 19. července 2012. Je rovněž změněn s cílem včlenit novou povinnost správní rady přijímat do konce srpna každého roku průběžnou zprávu o pokroku při provádění naplánovaných činností, která bude zahrnovat prvních šest měsíců téhož roku; zohlednit vývoj v souvislosti s novým finančním nařízením 42 a rámcovým finančním nařízením 43 a zohlednit nové úkoly, které pro správní radu vyplývají z toho, že jí byly svěřeny další systémy.

·Změny týkající se správní rady

Článek 18 prodlužuje mandát předsedy správní rady ze dvou let na čtyři roky, který může být v souladu se společným přístupem jedenkrát obnoven.

Článek 19 byl doplněn o možnost, aby se určité agentury EU účastnily zasedání správní rady, pokud je na pořadu jednání otázka týkající se nového systému, ke kterému mají přístup jako koncoví uživatelé podle příslušných legislativních nástrojů, jakmile budou přijaty.

·Změny týkající se úkolů a mandátu výkonného ředitele

Článek 21 objasňuje úkoly výkonného ředitele, tak aby zohledňoval jeho odpovědnost za správní řízení agentury a za plnění povinností uložených agentuře. Článek 21 se doplňuje v souladu se společným přístupem a s cílem zohlednit nové úkoly vyplývající z přijetí legislativních nástrojů, jež svěřují agentuře nové systémy. Byla zrušena povinnost výkonného ředitele předkládat správní radě návrh rámců pro hodnocení.

Článek 22 stanoví, že mandát výkonného ředitele lze v souladu se společným přístupem prodloužit o dobu nepřesahující pět let, a nikoli až o tři roky, jak je tomu v současnosti.

·Změny týkající se poradních skupin (budou-li přijaty příslušné legislativní nástroje)

Článek 23 stanoví zřízení poradních skupin, jež předpokládají příslušné legislativní návrhy pro EES, ETIAS a pro systém ECRIS-TCN.

·Požadavek na předchozí schválení bezpečnostních pravidel Komisí na základě legislativních nástrojů Komise

Článek 33 zavádí povinnost, aby bezpečnostní předpisy agentury na ochranu utajovaných skutečností a neutajovaných citlivých skutečností, založené na pravidlech Komise, byly správní radou přijímány po schválení Komisí

·Změna článku týkajícího se hodnocení

Článek 35 se mění tak, že vyjasňuje, že Komise posoudí práci agentury a o zjištěních tohoto hodnocení podá zprávu Evropskému parlamentu, Radě a správní radě. Hodnocení se uskuteční každých pět let, a nikoli každé čtyři roky, jak je tomu nyní, aby bylo uvedeno do souladu se společným přístupem k decentralizovaným agenturám.

·Vložení ustanovení o spolupráci s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie

Článek 37 stanoví pravidla pro spolupráci s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, zejména těmi, jež byly zřízeny v prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

·Sladění ustanovení o rozpočtu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013

Články 39 až 42 jsou uvedeny do souladu s ustanoveními nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 o rámcovém finančním řízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 44 , zohledněnými ve finančních předpisech agentury.

·Vložení ustanovení o předcházení střetům zájmů

Článek 43 stanoví povinnost, aby agentura přijala vnitřní pravidla k zamezení střetu zájmů.

·Kapitola VI se týká změn jiných nástrojů Unie

V článcích 46 a 47 se navrhují změny právních nástrojů pro SIS II s cílem zohlednit přenesení úkolů Komise, jež souvisejí s komunikační infrastrukturou, na agenturu. Tato změna není nutná ve vztahu k nařízení o VIS, jelikož návrh o EES stanoví změnu čl. 26 odst. 2 nařízení o VIS v tom smyslu, že řídící orgán (agentury) po uplynutí šesti měsíců od vstupu nařízení o VIP v platnost odpovídá za úkoly Komise související s komunikační infrastrukturou. Pokud jde o Eudodac, není zapotřebí žádná změna, jelikož komunikační infrastrukturu Eurodacu pokrývá síť EuroDomain provozovaná a financovaná Komisí, a proto na agenturu eu-LISA nebudou v blízké budoucnosti přeneseny žádné smluvní úkoly ani rozpočet. Pokud bude spolunormotvůrci přijat legislativní nástroj, bude infrastrukturu EuroDomain používat také systém ECRIS-TCN, a za plnění rozpočtu, pořizování a obnovu a za smluvní záležitosti komunikační infrastruktury ECRIS-TCM bude proto odpovídat Komise.

Po přijetí tohoto návrhu by memorandum o porozumění mezi Evropskou komisí a Agenturou pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva 45 mělo být změněno prostřednictvím dohody mezi Komisí a agenturou eu-LISA tak, aby odráželo výše uvedené změny právních nástrojů pro jednotlivé systémy týkající se komunikační infrastruktury.



 

2017/0145 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o Evropské agentuře pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva a o změně nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a zrušení nařízení (EU) č. 1077/2011

EVROPSKÝ PARLAMENT a RADA,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 74, čl. 77 odst. 2 písm. a) a b), čl. 78 odst. 2 písm. e), čl. 79 odst. 2 písm. c), čl. 82 odst. 1 písm. d), čl. 85 odst. 1, čl. 87 odst. 2 písm. a) a čl. 88 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem ( 46 ),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Schengenský informační systém (SIS) byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 47 a rozhodnutím Rady 2007/533/SVV 48 . Nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutím 2007/533/SVV stanoví, že během přechodného období odpovídá za provozní řízení centrálního SIS II Komise. Po uplynutí přechodného období má za řízení centrálního SIS II a některých aspektů komunikační infrastruktury odpovídat řídící orgán.

(2)Vízový informační systém (VIS) byl zřízen rozhodnutím Rady 2004/512/ES 49 . Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 50 stanoví, že během přechodného období odpovídá za provozní řízení centrálního VIS Komise. Po uplynutí přechodného období má za řízení centrálního VIS a národních rozhraní a za některé aspekty komunikační infrastruktury odpovídat řídící orgán.

(3)Eurodac byl zřízen nařízením Rady (ES) č. 2725/2000 51 . Nařízení Rady (ES) č. 407/2002 52 stanovilo nezbytná prováděcí pravidla. Tyto nástroje byly s účinností ode dne 20. července 2015 zrušeny a nahrazeny nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 53 .

(4)Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva byla zřízena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1077/2011 54 s cílem zajistit provozní řízení SIS, VIS, Eurodacu a některých aspektů komunikační infrastruktury a případně dalších rozsáhlých systémů informačních technologií (dále jen „informační systémy“) v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva, a to v závislosti na přijetí samostatných legislativních nástrojů. Nařízení (EU) č. 1077/2011 bylo změněno nařízením (EU) č. 603/2013 s cílem zohlednit změny zavedené v Eurodacu.

(5)Bylo nutné, aby řídící orgán byl právně, administrativně a finančně samostatný, a proto byl zřízen v podobě regulační agentury (dále jen „agentura“), která má právní subjektivitu. Jak bylo dohodnuto, sídlo agentury bylo zřízeno v Tallinu v Estonsku. Protože však úkoly spojené s technickým vývojem SIS a VIS a přípravou na jejich provozní řízení byly prováděny ve Štrasburku ve Francii a zálohové místo pro tyto informační systémy bylo, také v souladu s umístěním systémů SIS a VIS, o němž bylo rozhodnuto v rámci příslušných legislativních návrhů, umístěno v Sankt Johann im Pongau v Rakousku, mělo by tomu tak být i nadále. Na těchto dvou místech by též měly být i nadále prováděny úkoly spojené s provozním řízením Eurodacu a zřízeno zálohové místo pro Eurodac. Ve Štrasburku by měl také probíhat technický vývoj a provozní řízení jiných rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, a pokud tak stanoví příslušný legislativní nástroj, v Sankt Johann im Pongau by se mělo nacházet zálohové místo schopné zajistit fungování rozsáhlého informačního systému v případě jeho selhání. Aby se zvýšila možnost případného využití zálohového místa, mělo by být toto místo rovněž schopné provozovat systémy souběžně v aktivním režimu pod podmínkou, že bude i nadále schopné zajistit jejich provoz v případě selhání systémů.

Od převzetí svých povinností dne 1. prosince 2012 agentura převzala i úkoly svěřené řídícímu orgánu v souvislosti s VIS nařízením (ES) č. 767/2008 a rozhodnutím Rady 2008/633/SVV 55 . Úkoly svěřené řídícímu orgánu v souvislosti se SIS II nařízením (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutím Rady 2007/533/SVV převzala v dubnu 2013 po uvedení systému do provozu a úkoly svěřené Komisi v souvislosti s Eurodacem podle nařízení (ES) č. 2725/2000 a (ES) č. 407/2002 převzala v červnu 2013. První hodnocení práce agentury založené na nezávislém externím hodnocení a provedené v letech 2015–2016 dospělo k závěru, že agentura eu-LISA účinně zajišťuje provozní řízení rozsáhlých informačních systémů a jiné úkoly, které jí byly svěřeny, ale že jsou také nutné některé změny ve zřizovacím nařízení, např. přenést na agenturu úkoly týkající se komunikační infrastruktury, které si ponechávala Komise. V návaznosti na externí hodnocení Komise vzala v úvahu vývoj politik a právní a faktický vývoj a navrhla, zejména ve své zprávě o fungování Evropské agentury pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) 56 , že mandát agentury by měl být rozšířen, aby mohla plnit úkoly vyplývající z přijetí návrhů, jimiž spolunormotvůrci svěří agentuře nové systémy, úkoly uvedené ve sdělení Komise o silnějších a inteligentnějších informačních systémech pro ochranu hranic a bezpečnost ze dne 6. dubna 2016, v závěrečné zprávě expertní komise na vysoké úrovni ze dne 11. května 2017 a v sedmé zprávě Komise o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii ze dne 16. května 2017, což v případě potřeby předpokládá přijetí příslušných legislativních nástrojů. Agentuře by zejména měl být uložen vývoj evropského portálu pro vyhledávání, sdílené služby pro porovnávání biometrických údajů a společného úložiště údajů o totožnosti, a to v závislosti na přijetí příslušného legislativního nástroje pro interoperabilitu. Jakákoli opatření prováděná v oblasti interoperability by se v příslušných případech měla řídit sdělením Komise Evropský rámec interoperability – Strategie provádění 57 .

(6)Výše uvedená zpráva Komise dospěla rovněž k závěru, že by měl být rozšířen mandát agentury, aby mohla poskytovat členským státům poradenství, pokud jde o připojení vnitrostátních systémů k ústředním systémům, a pomoc/podporu ad hoc podle potřeby, jakož i poskytovat pomoc/podporu útvarům Komise v technických otázkách týkajících se nových systémů.

(7)[Agentuře by proto měla být svěřena příprava, vývoj a provozní řízení systému vstupu/výstupu, zřízeného nařízením XX/XX ze dne XX [, kterým se zřizuje systém vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu a údajů o odepření vstupu, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí překračující vnější hranice členských států Evropské unie, kterým se stanoví podmínky přístupu do systému EES pro účely vymáhání práva a kterým se mění nařízení (ES) č. 767/2008 a nařízení (EU) č. 1077/2011].]

(8){[Mělo by jí být svěřeno provozní řízení sítě DubliNet, samostatného bezpečného elektronického nástroje zřízeného podle článku 18 nařízení Komise (ES) č. 1560/2003 58 , v souvislosti s nařízením XX/XX ze dne XX o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování [nařízení (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států, za účelem identifikace neoprávněně pobývajícího státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti a o žádostech orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva (přepracované znění)].

(9)[Měla by jí být svěřena příprava, vývoj a provozní řízení evropského systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS) zřízeného nařízením XX/XX [ze dne XX, kterým se zřizuje evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a kterým se mění nařízení (EU) č. 515/2014, (EU) 2016/399, (EU) 2016/794 a (EU) 2016/1624].

(10)[Měla by jí být svěřena příprava, vývoj a provozní řízení automatizovaného systému pro registraci a sledování a přidělovacího mechanismu pro žádosti o mezinárodní ochranu uvedeného v článku 44 nařízení (EU) XX/20XX [, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění)].

(11)[Měla by jí být rovněž svěřena příprava, vývoj a provozní řízení centralizovaného systému pro vymezení členských států, jež disponují informacemi o trestné činnosti státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti, zřízeného nařízením XX/XX [ze dne XX, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro vymezení členských států, jež disponují informacemi o trestné činnosti státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (TCN), s cílem doplnit a podpořit Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS) a kterým se mění nařízení (EU) č. 1077/2011 (systém ECRIS-TCN)] a údržba referenčního provedení systému ECRIS podle uvedeného nařízení].

(12)Agentura by měla zůstat touž právnickou osobou s úplnou kontinuitou všech činností a postupů.

(13)Ústřední funkcí agentury by i nadále mělo být plnění úkolů provozního řízení SIS, VIS a Eurodacu, [EES], [sítě DubliNet], [ETIAS], [automatizovaného systému pro registraci a sledování a přidělovacího mechanismu pro žádosti o mezinárodní ochranu] a [systému ECRIS-TCN], a bude-li přijato rozhodnutí v tom smyslu, i dalších rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Agentura by rovněž měla odpovídat za technická opatření nenormativní povahy, která jsou nezbytná v zájmu úkolů, jež jsou agentuře svěřeny. Touto odpovědností by neměly být dotčeny normativní úkoly vyhrazené Komisi jednající samostatně nebo s pomocí výboru v příslušných legislativních nástrojích upravujících systémy, jejichž provozní řízení je svěřeno agentuře. Není již odůvodněné, aby si Komise ponechala některé úkoly týkající se komunikační infrastruktury systémů, a proto by tyto úkoly měly být přeneseny na agenturu, aby se zlepšila soudržnost jejího řízení. U těch systémů, které používají síť EuroDomain, zabezpečenou komunikační infrastrukturu poskytovanou sítí TESTA-ng (Transevropské služby nové generace pro telematiku mezi správními orgány), což je projekt v podobě síťové služby na základě článku 3 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 922/2009/ES 59 , by si však úkoly týkající se plnění rozpočtu, pořizování a obnovy a smluvních záležitostí měla ponechat Komise.

(14)Kromě toho by agentura měla i nadále vykonávat úkoly související s odbornou přípravou zaměřenou na technickou stránku používání SIS, VIS a Eurodacu a dalších rozsáhlých informačních systémů, které jí budou v budoucnu svěřeny.

(15)Dále by agentura mohla odpovídat rovněž za přípravu, vývoj a provozní řízení dodatečných rozsáhlých informačních systémů na základě článků 67 až 89 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Tyto úkoly by agentuře měly být svěřeny pouze pozdějšími a samostatnými legislativními nástroji, jimž bude předcházet posouzení dopadů.

(16)Měl by být rozšířen mandát agentury, pokud jde o výzkum, aby se zvýšila její schopnost aktivněji navrhovat příslušné a potřebné technické změny informačních systémů, za něž odpovídá. Agentura by mohla nejen sledovat výzkumné činnosti související s provozním řízením systémů, jež řídí, ale i přispívat k jejich provádění. Informace o takovém sledování by mohla pravidelně zasílat Evropskému parlamentu, Radě a evropskému inspektorovi ochrany údajů.

(17)Agentura by měla v souladu s čl. 54 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 60 zodpovídat za provádění pilotních projektů. Komise kromě toho může v souladu s čl. 58 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 svěřit agentuře úkoly plnění rozpočtu pro ověření koncepce, které jsou financovány v rámci nástroje pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz stanoveného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 61 . Agentura může rovněž plánovat a provádět testovací činnosti týkající se záležitostí, na které se výlučně vztahuje toto nařízení a legislativní nástroje upravující vývoj, zřízení, provoz a používání rozsáhlých informačních systémů řízených agenturou. Bude-li agentura pověřena prováděním pilotního projektu, měla by věnovat zvláštní pozornost strategii Evropské unie pro správu informací.

(18)Agentura by měla poskytovat členským státům poradenství v souvislosti s propojením vnitrostátních systémů s ústředními systémy.

(19)Agentura by rovněž měla členským státům poskytovat podporu ad hoc, pokud to vyžadují mimořádné potřeby související s bezpečnosti nebo migrací. Zejména v případě, že členský stát na konkrétních úsecích svých vnějších hranic čelí zvláštním a nepřiměřeným migračním výzvám, jež spočívají ve velkých, dovnitř směřujících migračních tocích, měl by se moci spolehnout na zvýšenou operativní a technickou posilu. Tuto podporu by měly poskytovat v oblastech hotspotů podpůrné týmy pro řízení migrace tvořené odborníky z příslušných agentur Unie. Pokud by v této souvislosti byla nutná podpora agentury eu-LISA, pokud jde o otázky týkající se rozsáhlých informačních systémů, jež řídí, žádost o podporu by měla agentuře zaslat Komise.

(20)Agentura by také měla, je-li to zapotřebí, podporovat útvary Komise v technických otázkách souvisejících se stávajícími nebo novými systémy, zejména při přípravě nových návrhů týkajících se rozsáhlých informačních systémů, jež mají být agentuře svěřeny.

(21)Mělo by být rovněž možné pověřit agenturu vývojem, řízením a/nebo hostováním společného informačního systému pro skupinu členských států, které se dobrovolně rozhodnou pro centralizované řešení, jež jim pomůže splnit technické aspekty povinností vyplývajících z právních předpisů Unie o decentralizovaných rozsáhlých informačních systémech v prostoru svobody, bezpečnosti a práva. To by mělo vyžadovat předchozí schválení Komise a rozhodnutí správní rady a mělo by být zohledněno v pověřovací dohodě mezi dotčenými členskými státy a agenturou a financováno z příspěvků účtovaným příslušným členským státům, které pokryjí veškeré náklady.

(22)Pověřením agentury provozním řízením rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva by neměly být dotčeny zvláštní předpisy platné pro tyto systémy. Zejména se na každý rozsáhlý informační systém, jehož provozním řízením je agentura pověřena, plně vztahují zvláštní pravidla upravující účel, přístupová práva, bezpečnostní opatření a další požadavky na ochranu údajů.

(23)V zájmu účinné kontroly fungování agentury by v její správní radě měly být zastoupeny členské státy a Komise. Správní radě by měly být svěřeny nezbytné funkce, zejména k přijetí ročního pracovního programu, plnění jejích funkcí spojených s rozpočtem agentury, přijímání finančních předpisů použitelných na agenturu, jmenování výkonného ředitele a stanovení postupů, jimiž výkonný ředitel přijímá rozhodnutí týkající se provozních úkolů agentury. Agentura by měla být řízena a provozována při zohlednění zásad společného přístupu k decentralizovaným agenturám Unie, který dne 19. července 2012 přijaly Evropský parlament, Rada a Komise.

(24)Pokud jde o SIS II, měly by mít Evropský policejní úřad (Europol) a Evropská jednotka pro soudní spolupráci (Eurojust), jež mají na základě rozhodnutí 2007/533/SVV [nebo na základě nařízení XX ze dne XX o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce v trestních věcech, o změně nařízení (EU) č. 515/2014 a o zrušení nařízení (ES) č. 1986/2006, rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a rozhodnutí Komise 2010/261/EU}] právo přístupu k údajům uloženým v SIS II a právo jejich přímého vyhledávání, status pozorovatelů na zasedáních správní rady v případech, kdy je na pořadu jednání otázka související s uplatňováním rozhodnutí 2007/533/SVV. Evropská pohraniční a pobřežní stráž, která má na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 62 a nařízení XXX [o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech] 63 právo přístupu k SIS a právo vyhledávání v SIS, by měla mít status pozorovatele ve správní radě v případech, kdy je na pořadu jednání otázka související s uplatňováním nařízení (EU) 2016/1624 nebo nařízení XXX ze dne XXX [o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech]. Europol, Eurojust a Evropská pohraniční a pobřežní stráž by měly mít možnost jmenovat každý svého zástupce do poradní skupiny pro SIS zřízené tímto nařízením.

(25)Pokud jde o VIS, Europol by měl mít status pozorovatele na zasedáních správní rady, která mají na pořadu jednání otázky související s uplatňováním rozhodnutí Rady 2008/633/SVV. Europol by měl mít možnost jmenovat svého zástupce do poradní skupiny pro VIS zřízené tímto nařízením.

(26)Pokud jde o Eurodac, Europol by měl mít status pozorovatele na zasedáních správní rady, která mají na pořadu otázky týkající se uplatňování nařízení (EU) č. 603/2013 [nebo nařízení XX ze dne XX o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování nařízení (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států}] za účelem identifikace neoprávněně pobývajícího státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti a o žádostech orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva (přepracované znění)}; Europol by měl mít možnost jmenovat svého zástupce do poradní skupiny pro Eurodac.

(27)[Pokud jde o EES, Europol by měl mít status pozorovatele na zasedáních správní rady, která mají na pořadu jednání otázky související s nařízením XX/XXXX [, kterým se zřizuje systém EES].]

(28)[Pokud jde o ETIAS, Europol by měl mít status pozorovatele na zasedáních správní rady, která mají na pořadu jednání otázky související s nařízením XX/XXXX [, kterým se zřizuje ETIAS].] Také Evropská pohraniční a pobřežní stráž by měla mít status pozorovatele na zasedáních správní rady, která mají na pořadu jednání otázky týkající se systému ETIAS v souvislosti s uplatňováním nařízení XX/XX, kterým se zřizuje ETIAS. Europol a Evropská pohraniční a pobřežní stráž by měly mít možnost jmenovat svého zástupce do poradní skupiny pro [EES-[ETIAS].

(29)[Pokud jde o automatizovaný systém pro registraci a sledování a přidělovací mechanismus pro žádosti o mezinárodní ochranu uvedený v článku 44 nařízení (EU) …/… [, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států], Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO) by měl mít status pozorovatele na zasedáních správní rady, která mají na pořadu jednání otázky související s tímto systémem.]

(30)[Pokud jde o systém ECRIS-TCN, Eurojust, Europol [a Úřad evropského veřejného žalobce] by měly mít status pozorovatele na zasedáních správní rady, která mají na pořadu jednání otázky související s nařízením XX/XXXX [, kterým se zřizuje systém ECRIS-TCN]}. Eurojust, Europol a [a Úřad evropského veřejného žalobce] by měly mít možnost jmenovat svého zástupce do poradní skupiny pro systém ECRIS-TCN].

(31)Členské státy by měly mít ve správní radě agentury hlasovací práva související s určitým rozsáhlým informačním systémem, pokud jsou podle práva Unie vázány kterýmkoli z legislativních nástrojů upravujících vývoj, zřízení, provoz a používání daného systému. Hlasovací práva v souvislosti s určitým rozsáhlým informačním systémem by mělo mít i Dánsko, pokud se v souladu s článkem 4 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a ke Smlouvě o fungování EU rozhodne ve svém vnitrostátním právu provést legislativní nástroj upravující vývoj, zřízení, provoz a používání daného systému.

(32)Členské státy by měly jmenovat zástupce do poradní skupiny pro určitý rozsáhlý informační systém, pokud jsou podle práva Unie vázány kterýmkoli z legislativních nástrojů upravujících vývoj, zřízení, provoz a používání daného systému. Dále by zástupce do poradní skupiny pro určitý rozsáhlý informační systém mělo jmenovat Dánsko, pokud se v souladu s článkem 4 Protokolu č. 22 o postavení Dánska rozhodne ve svém vnitrostátním právu provést legislativní nástroj upravující vývoj, zřízení, provoz a používání daného systému.

(33)Aby byla zaručena plná samostatnost a nezávislost agentury, měla by obdržet samostatný rozpočet s příjmy ze souhrnného rozpočtu Evropské unie. Financování agentury by mělo podléhat schválení rozpočtovým orgánem ve smyslu bodu 47 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a o řádném finančním řízení 64 . Je třeba uplatňovat rozpočtový postup Unie a postup Unie pro udělení absolutoria. Audit účetnictví a legality a správnosti uskutečněných operací by měl provádět Účetní dvůr.

(34)Za účelem plnění svého poslání a v míře nezbytné pro plnění úkolů by agentuře mělo být umožněno spolupracovat s orgány, institucemi a dalšími subjekty Unie, zejména těmi, jež působí v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, v oblastech, na které se vztahuje toto nařízení a legislativní nástroje upravující vývoj, zřízení, provoz a používání rozsáhlých informačních systémů řízených agenturou, a to v rámci pracovních ujednání uzavřených v souladu s právem a politikou Unie a v rámci jejich příslušných pravomocí. Tato pracovní ujednání by měla být předem schválena Komisí. Pokud jde o bezpečnost sítí, měla by agentura případně konzultovat také Evropskou agenturu pro bezpečnost sítí a informací a zohledňovat její doporučení.

(35)Při zajišťování vývoje a provozního řízení rozsáhlých informačních systémů by se agentura měla řídit evropskými a mezinárodními normami s přihlédnutím k nejvyšším odborným požadavkům, zejména ke strategii Evropské unie pro správu informací.

(36)Na zpracování osobních údajů agenturou by se mělo vztahovat nařízení (ES) č. 45/2001 65 [nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady XX/2018 o ochraně osobních údajů v orgánech a institucích Unie]. Evropský inspektor ochrany údajů by měl mít možnost získat od agentury přístup k veškerým informacím nezbytným pro svá šetření. V souladu s článkem 28 nařízení (ES) č. 45/2001 Komise konzultovala evropského inspektora ochrany údajů, jenž vydal stanovisko dne XX XX.

(37)V zájmu zajištění transparentního fungování agentury by se na agenturu mělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 66 . Agentura by měla být ohledně svých činností co nejtransparentnější, aniž by však ohrozila dosažení cíle svých operací. Měla by zveřejňovat informace o veškeré své činnosti. Měla by rovněž zajistit, aby o její činnosti byly rychle informovány veřejnost a všechny zúčastněné strany.

(38)V souladu s článkem 228 Smlouvy o fungování EU by činnosti agentury měly podléhat přezkumu evropského veřejného ochránce práv.

(39)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 67 by se mělo vztahovat na agenturu, která by měla přistoupit k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) 68 .

(40)S cílem zajistit otevřené a transparentní podmínky zaměstnávání a rovné zacházení se zaměstnanci by se na zaměstnance (včetně výkonného ředitele agentury) měl vztahovat služební řád úředníků Evropské unie („služební řád“) a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie („pracovní řád ostatních zaměstnanců“), stanovené v nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 69 (společně dále jen „služební řád“), včetně pravidel týkajících se služebního tajemství a jiných srovnatelných povinností zachovat důvěrnost.

(41)Agentura je subjekt zřízený Unií ve smyslu článku 208 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, a proto by měla přijmout své finanční předpisy v souladu s uvedeným nařízením.

(42)Na agenturu by se mělo vztahovat nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 70 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

(43)Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zřízení agentury na úrovni Unie odpovědné za provozní řízení a případně vývoj rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu a účinků opatření lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(44)V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení v rozsahu, v jakém se týká SIS II a VIS, [EES] [a ETIAS], navazuje na schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců od přijetí tohoto nařízení, zda je provede ve svém vnitrostátním právu. V souladu s článkem 3 Dohody mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o kritériích a mechanismech pro určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v Dánsku nebo v jiném členském státě Evropské unie a o systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy 71 má Dánsko Komisi oznámit, zda provede obsah tohoto nařízení v rozsahu, v jakém se týká Eurodacu. [a automatizovaného systému pro registraci a sledování a přidělovací mechanismus pro žádosti o mezinárodní ochranu uvedeného v článku 44 nařízení (EU) XX/XX, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění)]. [V rozsahu, v jakém se toto nařízení týká ECRIS-TCN, se Dánsko v souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU neúčastní přijímání tohoto nařízení a není pro ně závazné ani použitelné.]

(45)V rozsahu, v jakém se ustanovení tohoto nařízení týkají SIS ve smyslu úpravy obsažené v rozhodnutí 2007/533/SVV, se Spojené království tohoto nařízení účastní v souladu s čl. 5 odst. 1 Protokolu č. 19 o schengenském acquis začleněném do rámce Evropské unie, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Protokol o schengenském acquis“), a v souladu s čl. 8 odst. 2 rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis 72 .

V rozsahu, v jakém se tato ustanovení týkají SIS ve smyslu úpravy obsažené v nařízení (ES) č. 1987/2006 a VIS, [EES] [a ETIAS,] jež rozvíjejí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se Spojené království neúčastní v souladu s rozhodnutím 2000/365/ES, může Spojené království v souladu s článkem 4 Protokolu o schengenském acquis požádat předsedu Rady o povolení účastnit se přijímání tohoto nařízení. Dále pak v rozsahu, v jakém se ustanovení tohoto nařízení týkají Eurodacu [a automatizovaného systému pro registraci a sledování a přidělovacího mechanismu pro žádosti o mezinárodní ochranu uvedeného v článku 44 nařízení (EU) XX/XX, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění)], Spojené království může oznámit předsedovi Rady, že se chce účastnit přijímání a uplatňování tohoto nařízení v souladu s článkem 3 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie (Protokol o postavení Spojeného království a Irska). V rozsahu, v jakém se ustanovení nařízení týkají systému ECRIS-TCN, v souladu s články 1 a 2 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU, se Spojené království neúčastní přijímání tohoto nařízení a není pro ně závazné ani použitelné. V souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 může Spojené království oznámit, že se chce zúčastnit přijímání tohoto nařízení.

Vzhledem k tomu, že Spojené království dne 29. března 2017 oznámilo svůj záměr vystoupit z Unie, přestanou být Smlouvy v souladu s článkem 50 Smlouvy o Evropské unii pro Spojené království použitelné dnem vstupu dohody o vystoupení v platnost, nebo nedojde-li k tomu, dva roky po oznámení, nerozhodne-li Evropská rada po dohodě se Spojeným královstvím o prodloužení této lhůty. V důsledku toho, a aniž je dotčeno jakékoli ustanovení dohody o vystoupení, tento výše uvedený popis účasti Spojeného království na návrhu platí pouze do doby, než Spojené království přestane být členským státem.

(46)V rozsahu, v jakém se ustanovení nařízení týkají SIS II ve smyslu úpravy obsažené v rozhodnutí 2007/533/SVV, se Irsko účastní tohoto nařízení v souladu s čl. 5 odst. 1 Protokolu č. 19 o schengenském acquis začleněném do rámce Evropské unie, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Protokol o schengenském acquis“), a v souladu s čl. 6 odst. 2 rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis 73 .

V rozsahu, v jakém se ustanovení nařízení týkají SIS ve smyslu úpravy obsažené v nařízení (ES) č. 1987/2006 a VIS, [s EES] [a s ETIAS,] rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis, jichž se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis 74 . Irsko může požádat předsedu Rady o povolení účasti na přijímání tohoto nařízení v souladu s článkem 4 Protokolu o schengenském acquis.

Dále pak v rozsahu, v jakém se ustanovení tohoto nařízení týkají Eurodacu [a automatizovaného systému pro registraci a sledování a přidělovací mechanismus pro žádosti o mezinárodní ochranu uvedeného v článku 44 nařízení (EU) XX/XX, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění)], může Irsko oznámit předsedovi Rady, že se chce účastnit přijímání a uplatňování tohoto nařízení v souladu s článkem 3 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Protokol o postavení Spojeného království a Irska“). V rozsahu, v jakém se ustanovení nařízení týkají systému ECRIS-TCN, v souladu s články 1 a  2 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU, se Irsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a není pro ně závazné ani použitelné. V souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 může Irsko oznámit, že se chce účastnit přijímání tohoto nařízení.

(47)Co se týče Islandu a Norska, rozvíjí toto nařízení v rozsahu, v jakém se týká SIS II a VIS, [EES] [a ETIAS,] ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis 75 , jež patří do oblasti uvedené v čl. 1 písm. A, B a G rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování této dohody 76 . Pokud jde o Eurodac [a automatizovaný systém pro registraci a sledování a přidělovací mechanismus pro žádosti o mezinárodní ochranu uvedený v článku 44 nařízení (EU) XX/XX, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění)], toto nařízení představuje nové opatření ve smyslu Dohody mezi Evropským společenstvím a Islandskou republikou a Norským královstvím o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo na Islandu nebo v Norsku 77 . Proto by delegace Islandské republiky a Norského království měly být zastoupeny ve správní radě agentury, rozhodnou-li se provést toto nařízení ve svém vnitrostátním právním řádu. K určení dalších podrobných pravidel umožňujících účast Islandské republiky a Norského království na činnostech agentury je nutno uzavřít mezi Unií a těmito státy další ujednání.

(48)Co se týče Švýcarska, rozvíjí toto nařízení v rozsahu, v jakém se týká SIS II a VIS, [EES] [a ETIAS,] ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis 78 , která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech A, B a G rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES 79 . Pokud jde o Eurodac [a automatizovaný systém pro registraci a sledování a přidělovací mechanismus pro žádosti o mezinárodní ochranu uvedený v článku 44 nařízení (EU) XX/XX, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění)], toto nařízení představuje nové opatření týkající se Eurodacu ve smyslu Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo ve Švýcarsku 80 . Proto by delegace Švýcarské konfederace měla být zastoupena ve správní radě agentury, rozhodne-li se provést toto nařízení ve svém vnitrostátním právu. K určení dalších podrobných pravidel umožňujících účast Švýcarské konfederace na činnostech agentury je nutno uzavřít mezi Unií a Švýcarskou konfederací další ujednání.

(49)Co se týče Lichtenštejnska, rozvíjí toto nařízení v rozsahu, v jakém se týkají SIS II a VIS, [EES] [a ETIAS,] ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis 81 , která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech A, B a G rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU 82 . Pokud jde o Eurodac [a automatizovaný systém pro registraci a sledování a přidělovací mechanismus pro žádosti o mezinárodní ochranu uvedený v článku 44 nařízení (EU) XX/XX, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění)], toto nařízení představuje nové opatření ve smyslu Protokolu mezi Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo ve Švýcarsku 83 . Proto by delegace Lichtenštejnského knížectví měla být zastoupena ve správní radě agentury. K určení dalších podrobných pravidel umožňujících účast Lichtenštejnského knížectví na činnostech agentury je nutno uzavřít mezi Unií a Lichtenštejnským knížectvím další ujednání,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I
PŘEDMĚT

Článek 1 
Předmět

1.Toto nařízení se týká Agentury Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (dále jen „agentura“), která byla zřízena nařízením (EU) č. 1077/2011.

2.Agentura odpovídá za provozní řízení Schengenského informačního systému (SIS), Vízového informačního systému (VIS) a Eurodacu.

3.[Agentura odpovídá za přípravu, vývoj a/nebo provozní řízení [systému vstupu/výstupu (EES)] 84 , [sítě DubliNet] 85 , [evropského systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS)] 86 , [automatizovaného systému pro registraci a sledování a přidělovacího mechanismu pro žádosti o mezinárodní ochranu] 87 a [systému ECRIS-TCN a referenčního provedení systému ECRIS 88 ].

4.Agenturu lze pověřit přípravou, vývojem a/nebo provozním řízením jiných rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, než které jsou uvedeny v odstavcích 2 a 3, včetně stávajících systémů, pouze pokud tak stanoví příslušné legislativní nástroje založené na článcích 67 až 89 Smlouvy o fungování EU, s přihlédnutím k případnému vývoji v oblasti výzkumu ve smyslu článku 10 tohoto nařízení a k výsledkům pilotních projektů a ověření koncepce ve smyslu článku 11 tohoto nařízení.

5.Provozní řízení zahrnuje veškeré úkoly nezbytné pro zachování funkčnosti rozsáhlých informačních systémů v souladu se zvláštními předpisy, jež se na každý z nich vztahují, a to včetně zodpovědnosti za komunikační infrastrukturu, kterou užívají. Tyto rozsáhlé systémy si nevyměňují údaje ani neumožňují sdílení informací nebo poznatků, ledaže tak stanoví zvláštní právní základ.

6.Agentura rovněž odpovídá za tyto úkoly:

zajištění kvality údajů v souladu s článkem 8,

vypracování nezbytných opatření umožňujících interoperabilitu v souladu s článkem 9,

provádění výzkumných činností v souladu s článkem 10,

provádění pilotních projektů, ověření koncepce a testovacích činností v souladu s článkem 11 a

poskytování podpory členským státům a Komisi v souladu s článkem 12.

Článek 2 
Cíle

Aniž je dotčena odpovědnost Komise a členských států na základě legislativních nástrojů, jimiž se řídí rozsáhlé informační systémy, agentura zajišťuje:

a)vývoj rozsáhlých informačních systémů s použitím struktury projektového řízení vhodné k účinnému vývoji rozsáhlých informačních systémů;

b)účinný, bezpečný a nepřetržitý provoz rozsáhlých informačních systémů;

c)účinné a finančně odpovědné řízení rozsáhlých informačních systémů;

d)patřičně vysokou úroveň služeb uživatelům rozsáhlých informačních systémů;

e)plynulý a nepřetržitý provoz;

f)vysokou úroveň ochrany údajů v souladu s platnými pravidly, včetně zvláštních předpisů pro každý z rozsáhlých informačních systémů;

g)vhodnou úroveň zabezpečení údajů a fyzické bezpečnosti v souladu s platnými pravidly, včetně zvláštních předpisů pro každý z rozsáhlých informačních systémů.

KAPITOLA II
ÚKOLY AGENTURY

Článek 3 
Úkoly související s SIS

V souvislosti se SIS II plní agentura:

a)úkoly svěřené řídícímu orgánu nařízením (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutím 2007/533/SVV [nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady XX ze dne XX o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti hraničních kontrol, o změně nařízení (EU) č. 515/2014 a o zrušení nařízení (ES) č. 1987/2006; nařízením Evropského parlamentu a Rady XX ze dne XX o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce v trestních věcech, o změně nařízení (EU) č. 515/2014 a o zrušení nařízení (ES) č. 1986/2006, rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a rozhodnutí Komise 2010/261/EU a nařízením Evropského parlamentu a Rady XX ze dne XX o využívání Schengenského informačního systému při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí];

b)úkoly související s odbornou přípravou zaměřenou na používání SIS II, zejména pro zaměstnance SIRENE (SIRENE – Supplementary Information Request at National Entries), a s odbornou přípravou pro odborníky zaměřenou na technické aspekty SIS II v rámci schengenského hodnocení.

Článek 4 
Úkoly související s VIS

V souvislosti s VIS plní agentura:

a)úkoly svěřené řídícímu orgánu nařízením (ES) č. 767/2008 a rozhodnutím 2008/633/SVV;

b)úkoly související s odbornou přípravou zaměřenou na technické aspekty používání VIS.

Článek 5 
Úkoly související se systémem Eurodac

V souvislosti se systémem Eurodac plní agentura:

a)úkoly svěřené jí nařízením (EU) č. 603/2013 [nařízením XX ze dne XX o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování [nařízení (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států], za účelem identifikace neoprávněně pobývajícího státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti a o žádostech orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva (přepracované znění)];

b)úkoly související s odbornou přípravou zaměřenou na technické aspekty používání systému Eurodac.

[Článek 5a
Úkoly související s EES

V souvislosti s EES plní agentura:

a)    úkoly svěřené jí nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) XXX/20XX [ze dne X.X.X, kterým se zřizuje systém vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu a údajů o odepření vstupu, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí překračující vnější hranice členských států Evropské unie, kterým se stanoví podmínky přístupu do systému EES pro účely vymáhání práva a kterým se mění nařízení (ES) č. 767/2008 a nařízení (EU) č. 1077/2011 (COM(2016) 194 final – 2016/0106 COD)];

b)    úkoly související s odbornou přípravou zaměřenou na technické aspekty používání EES.]

[Článek 5b
Úkoly související se systémem ETIAS

 V souvislosti se systémem ETIAS plní agentura:

a)    úkoly svěřené jí [nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) XXX/20XX, kterým se zřizuje evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a kterým se mění nařízení (EU) č. 515/2014, (EU) 2016/399, (EU) 2016/794 a (EU) 2016/1624 (COM(2016) 731 final – 2016/0357 (COD)];

b)    úkoly související s odbornou přípravou zaměřenou na technické aspekty používání ETIAS.]

[Článek 5c
Úkoly související se sítí DubliNet

V souvislosti se sítí DubliNet plní agentura:

a)    úkoly svěřené jí [nařízením (EU) XX ze dne XX o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování [nařízení (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států], za účelem identifikace neoprávněně pobývajícího státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti a o žádostech orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva (přepracované znění) (COM(2016) 272 final – 2016/0132 (COD)];

b)    úkoly související s odbornou přípravou zaměřenou na technické aspekty používání sítě DubliNet.]

[Článek 5d
Úkoly související s automatizovaným systémem pro registraci a sledování a přidělovacím mechanismem pro žádosti o mezinárodní ochranu

V souvislosti s automatizovaným systému pro registraci a sledování a přidělovacím mechanismem pro žádosti o mezinárodní ochranu uvedeným v článku 44 nařízení (EU) XX/20XX, [kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění) COM(2016) 270 final – 2016/0133(COD)] plní agentura:

a)    úkoly svěřené jí uvedeným nařízením, [kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o poskytnutí mezinárodní ochrany podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění) COM(2016) 270 final – 2016/0133 (COD)];

b)    úkoly související s odbornou přípravou zaměřenou na technické aspekty používání automatizovaného systému pro registraci a sledování a přidělovacího mechanismu pro žádosti o mezinárodní ochranu.]

[Článek 5e
Úkoly související se systémem ECRIS-TCN

V souvislosti se systémem ECRIS–TCN plní agentura:

a)    úkoly svěřené jí nařízením XX/XXX [kterým se zřizuje centralizovaný systém pro zjišťování členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti, za účelem doplnění a podpory Evropského informačního systému rejstříků trestů (systém ECRIS-TCN) a mění nařízení (EU) č. 1077/2011, včetně dalšího vývoje a údržby referenčního provedení systému ECRIS];

b)    úkoly související s odbornou přípravou zaměřenou na technické aspekty používání systému ECRIS-TCN a referenčního provedení systému ECRIS.]

Článek 6
Úkoly související s přípravou, vývojem a provozním

řízením jiných rozsáhlých informačních systémů

Je-li agentuře svěřena příprava, vývoj nebo provozní řízení jiných rozsáhlých informačních systémů podle čl. 1 odst. 4, plní agentura podle potřeby úkoly svěřené jí podle legislativního nástroje upravujícího příslušný systém a případně také úkoly související s odbornou přípravou zaměřenou na technické aspekty používání těchto systémů.

Článek 7
Úkoly související s komunikační infrastrukturou

1.Agentura vykonává všechny úkoly související s komunikační infrastrukturou systémů, jež provozuje, svěřené agentuře legislativními nástroji upravujícími rozsáhlé informační systémy provozované agenturou, s výjimkou těch systémů, které pro svou komunikační infrastrukturu používají síť EuroDomain, u nichž za úkoly plnění rozpočtu, pořizování a obnovy a za smluvní otázky odpovídá Komise. Podle legislativních nástrojů upravujících systémy používající síť EuroDomain 89 jsou úkoly týkající se komunikační infrastruktury (včetně provozního řízení a bezpečnosti) rozděleny mezi agenturu a Komisi. V zájmu zajištění soudržnosti při výkonu svých příslušných úkolů uzavřely agentura a Komise provozní pracovní ujednání obsažené v memorandu o porozumění.

2.Komunikační infrastruktura musí být řádně řízena a kontrolována tak, aby byla chráněna před hrozbami a byla zajištěna její bezpečnost a bezpečnost rozsáhlých informačních systémů, za něž agentura odpovídá, včetně údajů vyměňovaných prostřednictvím komunikační infrastruktury.

3.Agentura přijme vhodná opatření, včetně bezpečnostních plánů, zejména aby bylo možné zabránit neoprávněnému čtení, kopírování, úpravám nebo vymazávání osobních údajů během jejich přenosu nebo přepravy nosičů údajů, zejména prostřednictvím vhodných technik šifrování. Veškeré operativní informace týkající se systému, které se rozesílají prostřednictvím komunikační infrastruktury, se šifrují.

4.Úkoly související s provozním řízením komunikační infrastruktury lze svěřit vnějším soukromoprávním subjektům podle nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. V takovém případě je poskytovatel sítě povinen dodržovat bezpečnostní opatření podle odstavce 3 a nesmí mít žádný přístup k provozním údajům SIS II, VIS, Eurodacu, [EES], [ETIAS], [automatizovaného systému pro registraci a sledování a přidělovacího mechanismu pro žádosti o mezinárodní ochranu] [nebo systému ECRIS-TCN] ani k výměně údajů související se SIS II prostřednictvím SIRENE.

5.Aniž jsou dotčeny stávající smlouvy týkající se komunikační infrastruktury SIS II, VIS a Eurodacu, zůstává správa šifrovacích klíčů v pravomoci agentury a nelze ji zadat žádnému vnějšímu soukromoprávnímu subjektu.

Článek 8
Kvalita údajů

Agentura společně s Komisí pracují na vytvoření automatizovaných mechanismů pro kontrolu kvality údajů a společných ukazatelů kvality údajů pro všechny systémy, za jejichž provoz agentura odpovídá, a na vývoji centrálního úložiště pro účely podávání zpráv a statistiky, pro které je nutné provést konkrétní legislativní změny stávajících nástrojů pro jednotlivé systémy a/nebo konkrétních ustanoveních v nových nástrojích.

Článek 9
Interoperabilita

Agentura rovněž vypracovává nezbytná opatření umožňující interoperabilitu systémů, pro která je v případě potřeby nutné přijmout příslušné legislativní nástroje.

Článek 10
Sledování výzkumu
 

1.Agentura sleduje vývoj v oblasti výzkumu významného pro provozní řízení SIS II, VIS, Eurodacu, [EES], [ETIAS], [automatizovaného systému pro registraci a sledování a přidělovacího mechanismu pro žádosti o mezinárodní ochranu], [systému ECRIS-TCN] a jiných rozsáhlých informačních systémů uvedených v čl. 1 odst. 4.

2.Agentura může přispívat k vývoji částí rámcového programu pro výzkum a inovace, které souvisejí s rozsáhlými informačními systémy v prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Za tímto účelem, a pokud ji k tomu Komise zmocnila v pověřovacím aktu, plní agentura tyto úkoly:

a)řídí některé fáze provádění programu a některé fáze cyklu konkrétních projektů na základě příslušných pracovních programů přijatých Komisí;

b)přijímá nástroje pro plnění rozpočtových příjmů a výdajů a vykonává všechny činnosti potřebné pro správu programu;

c)poskytuje podporu při provádění programu.

3.Agentura o vývoji uvedeném v odstavci 1 pravidelně informuje Evropský parlament, Radu, Komisi a v případech, kdy se jedná o otázky ochrany údajů, také evropského inspektora ochrany údajů.

Článek 11
Pilotní
projekty, ověření koncepce a testovací činnosti

1.Na výslovnou a konkrétní žádost Komise, jež nejméně tři měsíce předem uvědomila Evropský parlament a Radu, a po rozhodnutí správní rady může agentura v souladu s čl. 15 odst. 1 písm. u) tohoto nařízení provádět pilotní projekty uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nařízení (ES, Euratom) č. 966/2012 v zájmu vývoje či provozního řízení rozsáhlých informačních systémů na základě článků 67 až 89 Smlouvy o fungování EU, v souladu s čl. 58 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, a to prostřednictvím pověřovací dohody.

Agentura pravidelně informuje Evropský parlament, Radu a v případech, kdy se jedná o otázky ochrany údajů, také evropského inspektora ochrany údajů o vývoji pilotních projektů uvedených v prvním pododstavci.

2.Finanční prostředky na pilotní projekty uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 na žádost Komise se zaznamenávají do rozpočtu pro nejvýše dva po sobě následující rozpočtové roky.

3.Na žádost Komise nebo Rady a po rozhodnutí správní rady mohou být v souladu s čl. 58 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 na základě pověřovací dohody svěřeny agentuře úkoly plnění rozpočtu pro ověření koncepce, které jsou financovány v rámci nástroje pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz stanoveného nařízením (EU) č. 515/2014.

4.Agentura může po rozhodnutí správní rady plánovat a provádět testování týkající se záležitostí, na které se vztahuje toto nařízení a legislativní nástroje upravující vývoj, zřízení, provoz a používání rozsáhlých informačních systémů řízených agenturou.

Článek 12
Poskytování podpory členským státům a Komisi

1.Agenturu lze požádat, aby poskytla členským státům poradenství, pokud jde o připojení vnitrostátních systémů k ústředním systémům, a podporu ad hoc členským státům. Žádosti o podporu ad hoc se předkládají Komisi, která je předá agentuře. Agenturu lze rovněž požádat, aby poskytla Komisi poradenství a/nebo podporu týkající se technických otázek souvisejících se stávajícími nebo novými systémy, a to i prostřednictvím studií a testování.

2.Skupina alespoň šesti členských států, které se dobrovolně rozhodly pro centralizované řešení, může rovněž agentuře uložit, aby vyvinula, řídila a/nebo hostovala společný informační systém a pomohla jim při provádění technických aspektů povinností vyplývajících z právních předpisů EU týkajících se decentralizovaných informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, po předchozím schválení Komisí a po rozhodnutí správní rady. Členské státy v takovém případě svěří agentuře výše uvedené úkoly prostřednictvím pověřovací dohody, která bude obsahovat podmínky pro pověření a stanoví výpočet všech příslušných nákladů a způsob fakturace.

KAPITOLA III
STRUKTURA A ORGANIZACE

Článek 13
Právní postavení
a umístění

1.Agentura je subjektem Unie a má právní subjektivitu.

2.Agentura má v každém členském státě nejširší způsobilost k právním úkonům, kterou vnitrostátní právo daného členského státu přiznává právnickým osobám. Zejména může nabývat a zcizovat movitý a nemovitý majetek a vystupovat před soudem.

3.Agenturu zastupuje její výkonný ředitel.

4.Sídlo agentury je v Tallinu v Estonsku.

Úkoly související s vývojem a provozním řízením podle čl. 1 odst. 3 a 4 a článků 3, 4, 5, [5a], [5b], [5c], [5d], [5e], 6 a 7 se provádějí ve Štrasburku ve Francii.

Bude-li v legislativních nástrojích upravujících vývoj, zřízení, provoz a používání jednotlivých systémů stanovena existence zálohového místa nebo druhého technického místa, bude toto místo instalováno v Sankt Johann im Pongau v Rakousku.

5.Obě technická místa se mohou používat souběžně pro aktivní provoz rozsáhlých informačních systémů pod podmínkou, že druhé místo bude i nadále schopné zajistit jejich provoz v případě selhání jednoho nebo více systémů. Nelze zřizovat žádná další technická místa beze změny tohoto nařízení.

Článek 14
Struktura

1.Správní a řídící strukturu agentury tvoří:

a)správní rada;

b)výkonný ředitel;

c)poradní skupiny.

2.Struktura agentury rovněž zahrnuje:

a)inspektora ochrany údajů;

b)úředníka pro bezpečnost;

c)účetního.

Článek 15
Funkce správní rady

1.Správní rada:

a)určuje celkové zaměření činnosti agentury;

b)dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem přijímá roční rozpočet agentury a vykonává další funkce ve vztahu k rozpočtu agentury podle kapitoly V;

c)jmenuje výkonného ředitele a podle okolností prodlužuje jeho funkční období nebo jej odvolává z funkce v souladu s článkem 22;

d)vykonává disciplinární pravomoc nad výkonným ředitelem a dohlíží na jeho činnost včetně provádění rozhodnutí správní rady;

e)přijímá veškerá rozhodnutí o stanovení organizační struktury agentury a o jejich případných změnách, a to s ohledem na potřeby pro činnosti agentury a na řádné rozpočtové řízení;

f)přijímá zaměstnaneckou politiku agentury;

g)stanoví jednací řád agentury;

h)přijímá strategii proti podvodům úměrnou riziku podvodů a zohledňuje při tom náklady a přínosy opatření, jež mají být zavedena;

i)přijímá pravidla pro předcházení střetům zájmů a řešení těchto střetů u svých členů;

j)povoluje uzavírání pracovních ujednání v souladu s článkem 37;

k)na návrh výkonného ředitele schvaluje dohodu o sídle agentury a dohody o technických a zálohových místech zřízených v souladu s čl. 13 odst. 4, které podepisuje výkonný ředitel s hostitelskými členskými státy;

l)v souladu s odstavcem 2 vykonává ve vztahu k zaměstnancům agentury pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a které pracovní řád ostatních zaměstnanců svěřuje orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy (dále jen „pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“);

m)po dohodě s Komisí a v souladu s článkem 110 služebního řádu přijímá vhodná prováděcí pravidla k provedení služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců;

n)přijímá nezbytná pravidla pro vysílání národních odborníků do agentury;

o)přijímá návrh odhadu příjmů a výdajů agentury, včetně předběžného plánu pracovních míst, a předkládá je do 31. ledna každého roku Komisi;

p)přijímá návrh jednotného programového dokumentu, jenž obsahuje víceleté plánování agentury a její pracovní program na následující rok a předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů agentury, včetně předběžného plánu pracovních míst, a předkládá je do 31. ledna každého roku Evropskému parlamentu, Radě a Komisi, jakož i veškeré aktualizované verze tohoto dokumentu;

q)přijímá do 30. listopadu každého roku dvoutřetinovou většinou svých členů s hlasovacím právem a v souladu s ročním rozpočtovým procesem jednotný programový dokument s ohledem na stanovisko Komise a zajišťuje předložení konečného znění tohoto jednotného programového dokumentu Evropskému parlamentu, Radě a Komisi a jeho zveřejnění;

r)přijímá do konce srpna každého roku průběžnou zprávu o pokroku při provádění naplánovaných činností v daném roce a předkládá ji Komisi;

s)hodnotí a přijímá souhrnnou výroční zprávu o činnosti agentury za předchozí rok, v níž zejména srovná dosažené výsledky s cíli ročního pracovního programu, a do 1. července každého roku zasílá zprávu i její hodnocení Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru; výroční zpráva o činnosti se zveřejní;

t)plní funkce spojené s rozpočtem agentury, včetně zavádění pilotních projektů a ověření koncepce podle článku 11;

u)přijímá finanční pravidla použitelná na agenturu v souladu s článkem 44;

v)na základě služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců jmenuje účetního, kterým může být účetní Komise a který je při plnění svých povinností naprosto nezávislý;

w)přijímá vhodná následná opatření na základě zjištění a doporučení plynoucích z interních či externích auditních zpráv a hodnocení, jakož i z vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF);

x)přijímá plány pro sdělování a šíření informací podle čl. 30 odst. 4 a pravidelně je aktualizuje;

y)přijímá potřebná bezpečnostní opatření, včetně bezpečnostního plánu a plánu pro pokračování v činnosti a odstraňování následků katastrof, s přihlédnutím k případným doporučením odborníků na bezpečnost účastnících se poradních skupin;

z)po schválení Komisí přijímá bezpečnostní předpisy týkající se ochrany utajovaných skutečností a citlivých neutajovaných skutečností;

aa)jmenuje úředníka pro bezpečnost;

bb)jmenuje inspektora ochrany údajů v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001;

cc)přijímá podrobná pravidla k provedení nařízení (ES) č. 1049/2001;

dd)[přijímá zprávy o vývoji EES podle čl. 64 odst. 2 nařízení (EU) XX/XX ze dne XXX, kterým se zřizuje systém EES] [přijímá zprávy o vývoji ETIAS podle čl. 81 odst. 2 nařízení EU XX/XX ze dne XXX, kterým se zřizuje systém ETIAS];

ee)[přijímá zprávy o vývoji systému ECRIS-TCN podle čl. 34 odst. 3 nařízení (EU) XX/XXX, kterým se zřizuje systém ECRIS-TCN];

ff)přijímá zprávy o technickém fungování SIS II podle čl. 50 odst. 4 nařízení (ES) č. 1987/2006 a čl. 66 odst. 4 rozhodnutí 2007/533/SVV [nebo podle čl. 54 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady XX ze dne XX o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti hraničních kontrol, o změně nařízení (EU) č. 515/2014 a o zrušení nařízení (ES) č. 1987/2006 a čl. 71 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady XX ze dne XX o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce v trestních věcech, o změně nařízení (EU) č. 515/2014 a o zrušení nařízení (ES) č. 1986/2006, rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a rozhodnutí Komise 2010/261/EU] a VIS podle čl. 50 odst. 3 nařízení (ES) č. 767/2008 a čl. 17 odst. 3 rozhodnutí 2008/633/SVV, [EES podle čl. 64 odst. 4 nařízení (EU) XX/XX ze dne XXX a ETIAS podle čl. 81 odst. 4 nařízení (EU) XX/XX zde dne XXX a systému ECRIS-TCN a referenčního provedení systému ECRIS podle čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) XX/XXX];

gg)přijímá výroční zprávu o činnosti ústředního systému Eurodac podle čl. 40 odst. 1 nařízení (EU) č. 603/2013 [nebo podle článku 42 nařízení XX ze dne XX o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování [nařízení (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států], za účelem identifikace neoprávněně pobývajícího státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti a o žádostech orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva (přepracované znění);

hh)vyjadřuje se ke zprávám evropského inspektora ochrany údajů o auditu podle čl. 45 odst. 2 nařízení (ES) č. 1987/2006, čl. 42 odst. 2 nařízení (ES) č. 767/2008 a čl. 31 odst. 2 nařízení (EU) č. 603/2013, [čl. 50 odst. 2 nařízení (EU) XX/XX ze dne XXX (kterým se zřizuje systém EES)] a [článku 57 nařízení (EU) XX/XX ze dne XXX (kterým se zřizuje systém ETIAS)] a podle [čl. 27 odst. 2 nařízení (EU) XX/XXXX (kterým se zřizuje systém ECRIS-TCN)] a zajišťuje patřičná opatření v návaznosti na tyto audity;

ii)zveřejňuje statistiky týkající se SIS II podle čl. 50 odst. 3 nařízení (ES) č. 1987/2006 a čl. 66 odst. 3 rozhodnutí 2007/533/SVV;

jj)vypracovává a zveřejňuje statistiky o činnosti ústředního systému Eurodac podle čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) č. 603/2013 [nebo podle čl. 9 odst. 2 nařízení XX ze dne XX o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování [nařízení (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států], za účelem identifikace neoprávněně pobývajícího státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti a o žádostech orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva (přepracované znění)];

kk)[zveřejňuje statistiky týkající se EES podle článku 57 nařízení (EU) XXX/XX, kterým se zřizuje systém EES;]

ll)[zveřejňuje statistiky týkající se systému ETIAS podle článku 73 nařízení (EU) XX/XXX, kterým se zřizuje systém ETIAS;]

mm)[zveřejňuje statistiky týkající se systému ECRIS-TCN a referenčního provedení systému ECRIS podle článku 30 nařízení XXXX/XX;]

nn)zajišťuje každoroční zveřejnění seznamu příslušných orgánů, které jsou oprávněny přímo vyhledávat v údajích obsažených v SIS II, podle čl. 31 odst. 8 nařízení (ES) č. 1987/2006 a čl. 46 odst. 8 rozhodnutí 2007/533/SVV spolu se seznamem úřadů vnitrostátních systémů SIS II (N.SIS II) a centrál SIRENE podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1987/2006 a čl. 7 odst. 3 rozhodnutí 2007/533/SVV [nebo podle čl. 36 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a rady XX ze dne XX o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti hraničních kontrol, o změně nařízení (EU) č. 515/2014 a o zrušení nařízení (ES) č. 1987/2006 a čl. 53 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady XX ze dne XX o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce v trestních věcech, o změně nařízení (EU) č. 515/2014 a o zrušení nařízení (ES) č. 1986/2006, rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a rozhodnutí Komise 2010/261/EU spolu se seznamem úřadů vnitrostátních systémů SIS II (N.SIS II) a centrál SIRENE podle čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a rady XX ze dne XX o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti hraničních kontrol a čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady XX ze dne XX o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce v trestních věcech; [jakož i seznam příslušných orgánů podle čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) XX/XXXX, kterým se zřizuje systém EES]; [seznam příslušných orgánů podle článku 11 nařízení (EU) XX/XXXX, kterým se zřizuje systém ETIAS] a [seznam příslušných orgánů podle článku 32 nařízení XX/XXX, kterým se zřizuje systém ECRIS-TCN};]

oo)zajišťuje každoroční zveřejnění seznamu určených útvarů podle čl. 27 odst. 2 nařízení (EU) č. 603/2013;

pp)zajišťuje, aby ve všech rozhodnutích a opatřeních agentury, která se týkají informačních systémů v evropském měřítku v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, byla dodržována zásada nezávislosti soudnictví;

qq)vykonává veškeré další úkoly, které jí byly svěřeny v souladu s tímto nařízením.

2.Správní rada přijme podle článku 110 služebního řádu rozhodnutí na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu ostatních zaměstnanců, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno. Výkonný ředitel je oprávněn přenést tyto pravomoci na další osoby.

Vyžadují-li to zvláštní okolnosti, může správní rada rozhodnout o dočasném pozastavení přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a pravomocí jím přenesených na další osoby a vykonávat je sama, případně je přenést na jednoho ze svých členů nebo na zaměstnance, pokud tento zaměstnanec není zároveň výkonným ředitelem.

3.Správní rada může radit výkonnému řediteli v jakékoli věci jednoznačně související s vývojem nebo provozním řízením rozsáhlých informačních systémů a v činnostech týkajících se výzkumu, pilotních projektů, ověření koncepcí a testování.

Článek 17
Složení správní rady

1.Správní rada se skládá z jednoho zástupce každého členského státu a dvou zástupců Komise, z nichž každý má hlasovací právo v souladu s článkem 20.

2.Každý člen správní rady má náhradníka. Náhradník zastupuje řádného člena v jeho nepřítomnosti. Členové správní rady a jejich náhradníci jsou jmenováni na základě vysoké úrovně svých relevantních zkušeností a odborných znalostí v oblasti rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, znalostí v oblasti ochrany údajů a s ohledem na své příslušné manažerské, administrativní a rozpočtové schopnosti. Všechny strany zastoupené ve správní radě se snaží omezit obměnu svých zástupců, aby se zajistila kontinuita činnosti rady. Všechny strany usilují o vyvážené zastoupení žen a mužů ve správní radě.

3.Funkční období členů a jejich náhradníků činí čtyři roky, avšak toto období lze prodloužit. Po uplynutí svého funkčního období nebo v případě odstoupení zastávají členové svou funkci až do okamžiku, kdy jsou znovu jmenováni nebo kdy jsou nahrazeni.

4.Na činnostech agentury se podílejí země přidružené k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s Eurodacem. Každá z nich má ve správní radě jednoho zástupce a jednoho náhradníka.

Článek 18
Předseda správní rady

1.Správní rada zvolí předsedu a místopředsedu z těch členů správní rady, které jmenují členské státy, jež jsou podle práva Unie v plné míře vázány legislativními nástroji upravujícími vývoj, zřízení, provoz a používání všech rozsáhlých informačních systémů, jež agentura řídí. Předseda a místopředseda jsou voleni dvoutřetinovou většinou členů správní rady, kteří mají hlasovací právo.

Nemůže-li předseda plnit své povinnosti, jeho místo automaticky zaujme místopředseda.

2.Funkční období předsedy a místopředsedy činí čtyři roky. Toto období lze jednou obnovit. Skončí-li však jejich členství ve správní radě v průběhu jejich funkčního období, zaniká týmž dnem automaticky jejich funkce předsedy či místopředsedy.

Článek 19
Zasedání správní rady

1.Zasedání správní rady svolává předseda.

2.Výkonný ředitel se účastní jednání, avšak bez hlasovacího práva.

3.Řádná zasedání správní rady se konají alespoň dvakrát za rok. Správní rada se schází rovněž z podnětu předsedy, na žádost Komise nebo na žádost alespoň třetiny svých členů.

4.Europol a Eurojust se mohou účastnit zasedání správní rady jako pozorovatelé, jsou-li na pořadu jednání otázky týkající se SIS II v souvislosti s uplatňováním rozhodnutí 2007/533/SVV. [Evropská pohraniční a pobřežní stráž se může účastnit zasedání správní rady jako pozorovatel, jsou-li na pořadu jednání otázky týkající se SIS v souvislosti s uplatňováním rozhodnutí (EU) 2016/1624 nebo nařízení XXX ze dne XXX 90 .] Europol se také může účastnit zasedání správní rady jako pozorovatel, jsou-li na pořadu jednání otázky týkající se VIS v souvislosti s uplatňováním rozhodnutí 2008/633/SVV nebo otázky týkající se Eurodacu v souvislosti s uplatňováním nařízení (EU) č. 603/2013. [Europol se rovněž může účastnit zasedání správní rady jako pozorovatel, jsou-li na pořadu jednání otázky týkající se systému EES v souvislosti s uplatňováním nařízení XX/XXXX (kterým se zřizuje systém EES) nebo otázky týkající se systému ETIAS a související s nařízením XX/XXXX (kterým se zřizuje systém ETIAS). Evropská pohraniční a pobřežní stráž se také může účastnit zasedání správní rady, jsou-li na pořadu jednání otázky týkající se systému ETIAS v souvislosti s uplatňováním nařízení XX/XX ze dne XXX.] [Jako pozorovatel se také může účastnit zasedání správní rady úřad EASO, jsou-li na pořadu jednání otázky týkající se automatizovaného systému pro registraci a sledování a přidělovacího mechanismu pro žádosti o mezinárodní ochranu uvedeného v článku 44 nařízení (EU), kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění) COM(2016) 270 final – 2016/0133(COD).] [Eurojust, Europol [a Úřad evropského veřejného žalobce] se také mohou účastnit zasedání správní rady, jsou-li na pořadu jednání otázky týkající se nařízení XX/XXXX (kterým se zřizuje centralizovaný systém pro zjišťování členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti, za účelem doplnění a podpory Evropského informačního systému rejstříků trestů (systém ECRIS-TCN) a mění nařízení (EU) č. 1077/2011.] Správní rada může přizvat kohokoli, jehož stanovisko může být důležité, aby se zúčastnil jejích zasedání jako pozorovatel.

5.Členům správní rady a jejich náhradníkům mohou být v souladu s jednacím řádem správní rady nápomocni poradci nebo odborníci, kteří jsou členy poradních skupin.

6.Sekretariát pro správní radu zajišťuje agentura.

Článek 20
Pravidla
hlasování ve správní radě

1.Aniž je dotčen odstavec 5 tohoto článku, čl. 15 odst. 1 písm. b) a čl. 22 odst. 1 a 8, přijímá správní rada svá rozhodnutí většinou hlasů všech svých členů s hlasovacím právem.

2.Aniž je dotčen odstavec 3, má každý člen ve správní radě jeden hlas. V nepřítomnosti člena s hlasovacím právem je k výkonu hlasovacího práva oprávněn jeho náhradník.

3.Každý člen jmenovaný členským státem, který je podle práva Unie vázán kterýmkoli legislativním nástrojem upravujícím vývoj, zřízení, provoz a používání určitého rozsáhlého informačního systému řízeného agenturou, může hlasovat o otázce, která se tohoto rozsáhlého informačního systému týká.

Dánsko může o otázkách souvisejících s určitým rozsáhlým informačním systémem hlasovat, pokud se v souladu s článkem 4 Protokolu č. 22 o postavení Dánska rozhodne ve svém vnitrostátním právu provést legislativní nástroj upravující vývoj, zřízení, provoz a používání takového rozsáhlého informačního systému.

4.V případě neshody mezi členy ohledně toho, zda výsledek hlasování má dopad na konkrétní rozsáhlý informační systém, se rozhodnutí o neexistenci dopadu přijímá dvoutřetinovou většinou členů správní rady.

5.Předseda se hlasování účastní.

6.Výkonný ředitel se hlasování neúčastní.

7.Jednací řád správní rady stanoví podrobnější uspořádání hlasování, zejména podmínky, za nichž může jednat člen v zastoupení jiného člena, a jakékoli případné požadavky na usnášeníschopnost.

Článek 21
Povinnosti výkonného ředitele

1.Výkonný ředitel řídí agenturu. Výkonný ředitel je nápomocen a zodpovídá se správní radě. Výkonný ředitel předkládá Evropskému parlamentu na jeho žádost zprávy o plnění svých úkolů. Rada může výkonného ředitele vyzvat, aby o plnění svých povinností předložil zprávu.

2.Výkonný ředitel je zákonným zástupcem agentury.

3.Výkonný ředitel odpovídá za plnění úkolů svěřených agentuře tímto nařízením. Výkonný ředitel odpovídá zejména za:

a)běžnou správu agentury;

b)fungování agentury v souladu s tímto nařízením;

c)přípravu a provádění postupů, rozhodnutí, strategií, programů a činností schválených správní radou v mezích stanovených tímto nařízením, prováděcími pravidly k němu a použitelným právem;

d)vypracování jednotného programového dokumentu a jeho předložení správní radě po konzultaci s Komisí;

e)provádění jednotného programového dokumentu a podávání zpráv o jeho provádění správní radě;

f)vypracování souhrnné výroční zprávy o činnosti agentury a předložení zprávy správní radě k posouzení a přijetí;

g)vypracování akčního plánu pro provádění opatření v návaznosti na závěry zpráv o interním nebo externím auditu a hodnocení, jakož i na šetření Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), a dvakrát za rok podání zprávy o jeho plnění Komisi a pravidelně správní radě;

h)ochranu finančních zájmů Unie uplatňováním preventivních opatření proti podvodům, úplatkářství a jinému protiprávnímu jednání, a aniž je dotčena vyšetřovací pravomoc úřadu OLAF, účinnými kontrolami a zpětným získáním nesprávně vyplacených částek v případech, kdy jsou zjištěny nesrovnalosti, a případně ukládáním účinných, přiměřených a odrazujících správních sankcí včetně finančních pokut;

i)vypracování strategie agentury proti podvodům a její předložení správní radě ke schválení;

j)přípravu návrhu finančních předpisů použitelných na agenturu a jejich předložení správní radě k přijetí po konzultaci s Komisí;

k)vypracování návrhu rozpočtu na následující rok, sestaveného podle činností;

l)vypracování návrhu odhadu příjmů a výdajů agentury;

m)plnění jejího rozpočtu;

n)vytvoření a zavedení účinného systému umožňujícího pravidelné sledování a hodnocení:

i) rozsáhlých informačních systémů, včetně statistik, a

ii) agentury, a to i z hlediska účinného a účelného dosahování jejích cílů;

o)aniž je dotčen článek 17 služebního řádu, stanovení požadavků na důvěrnost údajů k zajištění souladu s článkem 17 nařízení (ES) č. 1987/2006, článkem 17 rozhodnutí 2007/533/SVV, čl. 26 odst. 9 nařízení (ES) č. 767/2008 a čl. 4 odst. 4 nařízení (EU) č. 603/2013; [čl. 34 odst. 4 nařízení XX/XXXX (kterým se zřizuje systém EES], [čl. 64 odst. 2 nařízení XX/XXXX (kterým se zřizuje systém ETIAS)] a [čl. 11 odst. 16 nařízení XX/XXX (kterým se zřizuje systém ECRIS-TCN).];

p)sjednání a po schválení správní rady podepsání dohody o sídle agentury a dohod o technických a zálohových místech s vládami hostitelských členských států;

q)vypracování praktických opatření k provedení nařízení (ES) č. 1049/2001 a jejich předložení správní radě k přijetí;

r)vypracování potřebných bezpečnostních opatření, včetně bezpečnostního plánu a plánu pro pokračování v činnosti a odstraňování následků katastrof, a jejich předložení správní radě k přijetí;

s)vypracování zpráv o technickém fungování jednotlivých rozsáhlých informačních systémů podle čl. 15 odst. 1 písm. ff) a výroční zprávy o činnosti ústředního systému Eurodacu podle čl. 15 odst. 1 písm. gg), na základě výsledků monitorování a hodnocení a jejich předložení správní radě ke schválení;

t)[vypracování zpráv o vývoji EES podle čl. 64 odst. 2 nařízení XX/XXX [kterým se zřizuje systém EES] a o vývoji ETIAS podle čl. 81 odst. 2 nařízení XX/XXXX [kterým se zřizuje systém ETIAS], zprávy o vývoji systému ECRIS-TCN podle čl. 34 odst. 3 nařízení XX/XXXX [kterým se zřizuje systém ECRIS-TCN] a jejich předložení správní radě ke schválení;]

u)vypracování za účelem zveřejnění seznamu příslušných orgánů, které jsou oprávněny přímo vyhledávat v údajích obsažených v SIS II, včetně seznamu úřadů N.SIS II a centrál SIRENE [a seznamu příslušných orgánů, které jsou oprávněny přímo vyhledávat v údajích obsažených v EES, v ETIAS a v systému ECRIS-TCN] podle čl. 15 odst. 1 písm. nn) a seznamů jednotek podle čl. 15 odst. 1 písm. oo) a jejich předložení správní radě ke schválení.

4.Výkonný ředitel vykonává veškeré další úkoly v souladu s tímto nařízením.

5.    Výkonný ředitel rozhoduje o tom, zda je nezbytné umístit jednoho či více zaměstnanců v jednom nebo více členských státech za účelem účinného a účelného provádění úkolů agentury. Před rozhodnutím o zřízení místního úřadu výkonný ředitel získá předchozí souhlas Komise, správní rady a příslušného členského státu nebo příslušných členských států. Uvedeným rozhodnutím se určí rozsah činností, jež mají být v daném místním úřadu prováděny, a to způsobem, který zabrání zbytečným nákladům a zdvojování administrativních funkcí agentury. Činnosti prováděné v technických místech není možné provádět v místním úřadu.

Článek 22
Jmenování výkonného ředitele

1.Výkonného ředitele jmenuje správní rada ze seznamu kandidátů navržených Komisí po otevřeném a transparentním výběrovém řízení. V tomto výběrovém řízení bude stanoveno, že se v Úředním věstníku Evropské unie i jinde zveřejní výzva k vyjádření zájmu. Správní rada jmenuje výkonného ředitele na základě osobních zásluh, zkušeností v oblasti rozsáhlých informačních systémů a správních, finančních a manažerských dovedností, jakož i znalostí v oblasti ochrany údajů. Správní rada přijímá rozhodnutí o jmenování výkonného ředitele dvoutřetinovou většinou hlasů všech svých členů s hlasovacím právem.

2.Před jmenováním je kandidát vybraný správní radou pozván, aby vystoupil před příslušným výborem nebo příslušnými výbory Evropského parlamentu a odpověděl na otázky jejich členů. Po tomto vystoupení Evropský parlament přijme stanovisko, v němž vyjádří svůj názor na vybraného kandidáta, a zašle je správní radě. Správní rada uvědomí Evropský parlament o způsobu, jakým k jeho stanovisku přihlédla. Se stanoviskem je až do jmenování kandidáta nakládáno jako s důvěrným dokumentem obsahujícím osobní údaje.

3.Funkční období výkonného ředitele je pětileté. Před koncem tohoto období provede Komise posouzení, které přihlédne k hodnocení výsledků výkonného ředitele a budoucím úkolům a výzvám agentury.

4.Správní rada může na návrh Komise, v němž zohlední posouzení uvedené v odstavci 3, funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit, a to na dobu nepřesahující pět let.

5.Správní rada o svém případném záměru prodloužit funkční období výkonného ředitele uvědomí Evropský parlament. Během jednoho měsíce před takovým prodloužením je výkonný ředitel pozván, aby vystoupil před příslušným výborem či příslušnými výbory Evropského parlamentu a zodpověděl dotazy jejich členů.

6.Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se na konci celkového funkčního období nesmí zúčastnit dalšího výběrového řízení na tutéž pozici.

7.Výkonný ředitel může být odvolán z funkce pouze na základě rozhodnutí správní rady jednající na návrh Komise.

8.Správní rada přijímá rozhodnutí o jmenování, prodloužení funkčního období nebo odvolání výkonného ředitele dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem.

9.Smlouvu se správní radou uzavírá jménem agentury předseda správní rady. Výkonný ředitel je zaměstnán jako dočasný zaměstnanec agentury podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců.

Článek 23
Poradní skupiny

1.Správní radě poskytují odborné poznatky související s rozsáhlými informačními systémy, a zejména v rámci vypracovávání ročního pracovního programu a výroční zprávy o činnosti, tyto poradní skupiny:

a)poradní skupina pro SIS II;

b)poradní skupina pro VIS;

c)poradní skupina pro Eurodac;

d)[poradní skupina pro [EES-ETIAS]];

e)[poradní skupina pro systém ECRIS-TCN];

f)jakákoli jiná poradní skupina pro určitý rozsáhlý informační systém, pokud tak stanoví příslušný legislativní nástroj upravující vývoj, zřízení, provoz a používání daného rozsáhlého informačního systému.

2.Každý členský stát, který je podle práva Unie vázán kterýmkoli legislativním nástrojem upravujícím vývoj, zřízení, provoz a používání určitého rozsáhlého informačního systému, a Komise jmenuje jednoho člena poradní skupiny pro daný rozsáhlý informační systém, a to na čtyřleté funkční období, které lze jednou obnovit.

Zástupce do poradní skupiny pro daný rozsáhlý informační systém jmenuje rovněž Dánsko, pokud se v souladu s článkem 4 Protokolu č. 22 o postavení Dánska rozhodne ve svém vnitrostátním právu provést legislativní nástroj upravující vývoj, zřízení, provoz a používání daného rozsáhlého informačního systému.

Každá země přidružená k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, opatření souvisejících s Eurodacem a opatření souvisejících s jinými rozsáhlými informačními systémy, jež se účastní některého rozsáhlého informačního systému, jmenuje člena poradní skupiny pro daný rozsáhlý informační systém.

3.Europol a Eurojust [a Evropská pohraniční a pobřežní stráž] mohou každý jmenovat svého zástupce do poradní skupiny pro SIS II. Europol může také jmenovat svého zástupce do poradních skupin pro VIS a Eurodac [a EES/ETIAS]. [Evropská pohraniční a pobřežní stráž může rovněž jmenovat svého zástupce do poradní skupiny pro EES-ETIAS.] [Eurojust, Europol [a Úřad evropského veřejného žalobce] mohou také jmenovat svého zástupce do poradní skupiny pro systém ECRIS-TCN.]

4.Členové správní rady a jejich náhradníci nesmějí být členy žádné z poradních skupin. Výkonný ředitel či jeho zástupce jsou oprávněni účastnit se všech zasedání poradních skupin jako pozorovatelé.

5.Postupy pro fungování a spolupráci poradních skupin stanoví jednací řád agentury.

6.Při vypracovávání stanoviska se členové každé poradní skupiny vynasnaží dosáhnout shody. Není-li shody dosaženo, vyjadřuje stanovisko poradní skupiny odůvodněný postoj většiny členů. Zaznamená se rovněž odůvodněné menšinové stanovisko nebo stanoviska. Ustanovení čl. 20 odst. 3 a 4 se použijí obdobně. Členové zastupující země přidružené k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s Eurodacem mohou vyjadřovat svá stanoviska i k otázkám, o nichž nemají právo hlasovat.

7.Každý členský stát a každá země přidružená k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s Eurodacem usnadňují činnosti poradních skupin.

8.Co se týče předsednictví poradních skupin, použije se obdobně článek 18.

KAPITOLA IV
OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 24
Zaměstnanci

1.Na zaměstnance agentury včetně výkonného ředitele se vztahuje služební řád a pracovní řád ostatních zaměstnanců a pravidla přijatá na základě dohody mezi orgány Unie k provedení služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců.

2.Pro účely provádění služebního řádu je agentura pokládána za agenturu ve smyslu čl. 1a odst. 2 služebního řádu.

3.Zaměstnance agentury tvoří úředníci, dočasní zaměstnanci nebo smluvní zaměstnanci. Správní rada uděluje každoročně svůj souhlas v případech, kde by se smlouvy, jež má výkonný ředitel v úmyslu obnovit, staly podle pracovního řádu smlouvami na dobu neurčitou.

4.K plnění finančních úkolů, které jsou považovány za citlivé, nepřijímá agentura dočasné zaměstnance.

5.Komise a členské státy mohou do agentury vysílat na přechodnou dobu úředníky nebo národní odborníky. Správní rada přijme rozhodnutí, kterým stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do agentury.

6.Aniž je dotčen článek 17 služebního řádu úředníků, uplatňuje agentura vhodná pravidla týkající se služebního tajemství nebo jiných srovnatelných povinností zachování důvěrnosti.

7.Správní rada přijme po dohodě s Komisí nezbytná prováděcí opatření uvedená v článku 110 služebního řádu.

Článek 25
Veřejný zájem

Členové správní rady, výkonný ředitel a členové poradních skupin se zavazují jednat ve veřejném zájmu. Za tímto účelem učiní každoročně závazné písemné veřejné prohlášení.

Seznam členů správní rady se zveřejní na internetových stránkách agentury.

Článek 26
Dohoda o sídle a dohody o technických

místech
 

1.    Nezbytná ujednání týkající se umístění agentury v hostitelských členských státech a zařízení, jež tyto členské státy poskytnou, spolu se zvláštními pravidly vztahujícími se v hostitelských členských státech na výkonného ředitele, členy správní rady, zaměstnance agentury a jejich rodinné příslušníky jsou stanovena v dohodě o sídle agentury a v dohodách o technických místech mezi agenturou a hostitelskými členskými státy, které jsou uzavřeny po schválení správní radou.

2.    Hostitelské členské státy zajistí agentuře nejvhodnější možné podmínky k jejímu chodu, včetně vícejazyčného a evropsky orientovaného školství a vhodných dopravních spojení.

Článek 27
Výsady a imunity

Na agenturu se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropské unie.

Článek 28
Odpovědnost

1.Smluvní odpovědnost agentury se řídí právem rozhodným pro danou smlouvu.

2.Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat na základě jakékoli rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě uzavřené agenturou.

3.V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí agentura v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států veškerou škodu způsobenou jejími útvary nebo jejími zaměstnanci při výkonu jejich povinností.

4.Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat spory o náhradu škody podle odstavce 3.

5.Osobní odpovědnost zaměstnanců vůči agentuře se řídí služebním řádem nebo pracovním řádem ostatních zaměstnanců, který se na ně vztahuje.

Článek 29
Pravidla pro používání jazyků

1.Na agenturu se vztahují ustanovení nařízení č. 1 91 .

2.Aniž jsou dotčena rozhodnutí přijatá podle článku 342 Smlouvy o fungování EU, jsou jednotný programový dokument a výroční zpráva o činnosti podle čl. 15 odst. 1 písm. r) a s) tohoto nařízení vypracovávány ve všech úředních jazycích Unie.

3.Správní rada může přijmout rozhodnutí o pracovních jazycích, aniž jsou dotčeny povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2.

4.Překladatelské služby potřebné pro činnost agentury poskytuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.

Článek 30
Transparentnost a komunikace

1.Na dokumenty, které má agentura v držení, se vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001.

2.Správní rada přijímá podrobná pravidla pro uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001. Na základě návrhu výkonného ředitele přijímá správní rada pravidla upravující přístup k dokumentům agentury v souladu s nařízením (ES) č. 1049/2001.

3.Proti rozhodnutím přijatým agenturou podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 lze podat stížnost evropskému veřejnému ochránci práv nebo žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie, a to za podmínek stanovených články 228 a 263 Smlouvy o fungování EU.

4.Agentura komunikuje v souladu s legislativními nástroji upravujícími vývoj, zřízení, provoz a používání rozsáhlých informačních systémů a může z vlastního podnětu provádět komunikační činnost v oblasti své působnosti. Agentura zejména zajišťuje, aby kromě zveřejňování uvedeného v čl. 15 odst. 1 písm. r), s), ii), jj), [kk)], [ll)], [mm)] a čl. 42 odst. 9 veřejnost a každý zúčastněný subjekt rychle obdržely objektivní, přesné, spolehlivé komplexní a snadno srozumitelné informace o její práci. Přidělení zdrojů na komunikační činnosti nesmí poškozovat účinné plnění úkolů agentury podle článků 3 až 12. Komunikační činnost se provádí v souladu s příslušnými plány pro sdělování a šíření informací přijatými správní radou.

5.Každá fyzická či právnická osoba má právo písemně se obrátit na agenturu v kterémkoli z úředních jazyků Unie. Má právo obdržet odpověď ve stejném jazyce.

Článek 31
Ochrana údajů

1.Aniž jsou dotčena ustanovení o ochraně údajů stanovená v legislativních nástrojích upravujících vývoj, zřízení, provozu a používání rozsáhlých informačních systémů, na zpracovávání osobních údajů agenturou se vztahuje nařízení (ES) č. 45/2001 [nařízení (EU) XX/2018 o ochraně osobních údajů v orgánech a institucích Unie].

2.Správní rada stanoví opatření pro uplatňování nařízení (ES) č. 45/2001 [nařízení (EU) XX/2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie] agenturou, včetně opatření týkajících se jmenování inspektora ochrany údajů. Tato opatření budou stanovena po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů.

Článek 32
Účely zpracování osobních údajů

1.Agentura smí zpracovávat osobní údaje pouze pro tyto účely:

a)plnění úkolů agentury souvisejících s provozním řízením rozsáhlých informačních systémů svěřených jí podle práva Unie;

b)administrativní úkoly.

2.Pokud agentura zpracovává osobní údaje pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), použijí se zvláštní předpisy o ochraně údajů a bezpečnosti údajů v příslušných legislativních nástrojích upravujících vývoj, zřízení, provoz a používání rozsáhlých informačních systémů, jež řídí agentura.

Článek 33
Bezpečnostní předpisy týkající se ochrany utajovaných skutečností a
citlivých neutajovaných skutečností

1.Agentura přijme své bezpečnostní předpisy na základě bezpečnostních předpisů Komise pro ochranu utajovaných informací Evropské unie (EUCI) a citlivých informací nepodléhajících utajení, mimo jiné předpisů o předávání, zpracovávání a uchovávání těchto informací, které jsou vymezeny v rozhodnutích Komise (EU, Euratom) 2015/443 92 a (EU, Euratom) 2015/444 93 . Jakoukoli výměnu utajovaných informací s příslušnými orgány třetího státu musí předem schválit Komise.

2.Bezpečnostní předpisy přijme správní rada po schválení Komisí. Agentura může přijmout veškerá opatření nezbytná k usnadnění výměny informací týkajících se jejích úkolů s Komisí a členskými státy a případně s relevantními agenturami Unie. Vyvíjí a provozuje informační systém schopný výměny utajovaných informací s těmito aktéry v souladu s rozhodnutím Rady 2013/488/EU a s rozhodnutím Komise (EU, Euratom) 2015/444. V souladu s článkem 2 a s čl. 15 odst. 1 písm. y) tohoto nařízení rozhodne správní rada o vnitřní struktuře agentury, jež je nezbytná pro dodržování patřičných bezpečnostních zásad.

Článek 34
Zabezpečení agentury

1.Agentura odpovídá za bezpečnost a zachování pořádku v budovách, prostorech a na pozemcích, jež využívá. Agentura uplatňuje bezpečnostní zásady a příslušná ustanovení legislativních nástrojů upravujících vývoj, zřízení, provoz a používání rozsáhlých informačních systémů.

2.Hostitelské členské státy přijmou veškerá účinná a přiměřená opatření pro zachování pořádku a bezpečnosti v bezprostřední blízkosti budov, prostor a pozemků využívaných agenturou, poskytnou agentuře náležitou ochranu v souladu s příslušnou dohodou o sídle agentury a příslušnými dohodami o technických a zálohových místech a osobám pověřeným agenturou zaručí do těchto budov, prostor a na tyto pozemky volný přístup.

Článek 35
Hodnocení

1.Nejpozději do pěti let po vstupu tohoto nařízení v platnost a poté každých pět let posoudí Komise v souladu s pokyny Komise výsledky agentury na základě jejích cílů, mandátu, úkolů a míst. Toto hodnocení rovněž posoudí přínos agentury k vytvoření koordinovaného, nákladově efektivního a soudržného informačního prostředí na úrovni Unie pro řízení rozsáhlých informačních systémů na podporu provádění politik v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí. Hodnocení zejména posoudí, zda je případně zapotřebí upravit mandát agentury, a finanční dopady jakékoli takové úpravy.

2.Pokud Komise dospěje k názoru, že zachování agentury již není s ohledem na cíle, mandát a úkoly, které jí byly svěřeny, odůvodněné, může navrhnout, aby bylo toto nařízení odpovídajícím způsobem změněno nebo zrušeno.

3.Komise podá Evropskému parlamentu, Radě a správní radě zprávu o zjištěních, která z hodnocení vyplynou. Zjištění učiněná v rámci hodnocení se zveřejní.

Článek 36
Správní šetření

Činnost agentury podléhá šetřením evropského veřejného ochránce práv podle článku 228 Smlouvy.

Článek 37
Spolupráce s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie

1.Agentura spolupracuje s Komisí, jinými orgány Unie, jinými institucemi Unie a jinými subjekty Unie, zejména s těmi, jež byly zřízeny v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, a zejména s Evropskou agenturou pro základní práva v záležitostech, na které se vztahuje toto nařízení.

2.Agentura spolupracuje s Komisí v rámci pracovního ujednání, jež stanoví provozní pracovní postupy.

3.Pokud jde o bezpečnost sítí, konzultuje agentura případně také Evropskou agenturu pro bezpečnost sítí a informací a zohledňuje její doporučení.

4.Spolupráce s institucemi Unie a s jinými subjekty Unie se uskutečňuje v rámci pracovních ujednání. Tato ujednání nejprve schválí Komise. Tato ujednání mohou případně stanovit sdílení služeb mezi agenturami buď na základě blízkosti míst, nebo podle oblasti politiky v mezích příslušných mandátů, a aniž jsou dotčeny jejich hlavní úkoly.

5.Orgány, instituce a jiné subjekty Unie uvedené v odstavci 1 využívají informace obdržené od agentury pouze v mezích svých pravomocí a pouze v rozsahu, v jakém je zachováno dodržování základních práv včetně požadavků na ochranu údajů. Následné předávání nebo sdělování osobních údajů, které zpracovává agentura, orgánům, institucím a jiným subjektům Unie podléhá zvláštním pracovním ujednáním o výměně osobních údajů a může se uskutečnit pouze po předchozím schválení evropským inspektorem ochrany údajů. Každé předání osobních údajů agenturou probíhá v souladu s ustanoveními o ochraně údajů uvedenými v článcích 31 a 32. Pokud jde o nakládání s utajovanými informacemi, tato ujednání stanoví, že dotčený orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie dodržuje bezpečnostní pravidla a standardy rovnocenné pravidlům, které uplatňuje agentura.

Článek 38
Účast zemí přidružených k provádění,

uplatňování a rozvoji schengenského acquis a

opatření souvisejících s Eurodacem

1.Agentura je otevřena účasti třetích zemí, které za tímto účelem uzavřely s Unií dohody o přidružení.

2.Podle příslušných ustanovení dohod o přidružení uvedených v odstavci 1 se přijmou ujednání s cílem určit mimo jiné povahu a rozsah a podrobná pravidla účasti zemí přidružených k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s Eurodacem na činnosti agentury, včetně poskytování finančních příspěvků, zaměstnanců a hlasovacích práv.

KAPITOLA V
SESTAVOVÁNÍ A SKLADBA ROZPOČTU

ODDÍL 1
JEDNOTNÝ PROGRAMOVÝ DOKUMENT

Článek 39
   Jednotný programový dokument

1.Každý rok vypracuje výkonný ředitel návrh jednotného programového dokumentu obsahující víceletý a roční program pro následující rok, jak stanoví článek 32 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 a finanční předpisy agentury uvedené v článku 44, přičemž zohlední pokyny stanovené Komisí.

Jednotný programový dokument obsahuje víceletý program, roční pracovní program, jakož i jeho rozpočet a informace o jeho zdrojích, jak podrobně stanoví finanční předpisy pro agenturu uvedené v článku 44.

2.Správní rada přijme návrh jednotného programového dokumentu po konzultaci s poradními skupinami a zašle jej, jakož i jakoukoli aktualizovanou verzi tohoto dokumentu Evropskému parlamentu, Radě a Komisi do 31. ledna každého roku.

3.Do 30. listopadu každého roku přijímá správní rada dvoutřetinovou většinou svých členů s hlasovacím právem a v souladu s ročním rozpočtovým procesem jednotný programový dokument, přičemž zohlednění stanovisko Komise. Správní rada zajistí předání konečného znění tohoto jednotného programového dokumentu Evropskému parlamentu, Radě a Komisi a jeho zveřejnění. Do 30. listopadu po každého roku a s přihlédnutím ke stanovisku Komise přijme správní rada dvoutřetinovou většinou svých členů s hlasovacím právem a v souladu s ročním rozpočtovým procesem a legislativním programem Unie v oblastech působnosti článků 67 až 89 Smlouvy o fungování EU jednotný programový dokument na následující rok a zajistí předání přijatého pracovního programu Evropskému parlamentu, Radě a Komisi a jeho zveřejnění.

4.Jednotný programový dokument nabývá definitivní podoby po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Unie a v případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví. Přijatý jednotný programový dokument se poté předá Evropskému parlamentu, Radě a Komisi a zveřejní se.

5.Roční pracovní program na následující rok obsahuje podrobné cíle a očekávané výsledky včetně ukazatelů výkonnosti. Obsahuje rovněž popis činností, které mají být financovány, a objem finančních a lidských zdrojů, který je na jednotlivé činnosti přidělen podle zásad sestavování rozpočtu a řízení podle činností. Roční pracovní program musí být v souladu s víceletým pracovním programem uvedeným v odstavci 6. Je v něm jasně uvedeno, jaké úkoly byly ve srovnání s předchozím rozpočtovým rokem přidány, změněny nebo zrušeny. Je-li agentuře svěřen nový úkol, správní rada přijatý roční pracovní program změní. Každá podstatná změna ročního pracovního programu se přijme stejným postupem jako původní roční pracovní program. Správní rada může přenést pravomoc k provádění nepodstatných změn ročního pracovního programu na výkonného ředitele.

6.Víceletý program stanoví celkové strategické plánování, včetně cílů, předpokládaných výsledků a ukazatelů výkonnosti. Stanoví rovněž plánování zdrojů včetně víceletého rozpočtu a zaměstnanců. Plánování zdrojů se aktualizuje jednou ročně. Strategické plánování se aktualizuje podle potřeby a zejména s cílem reagovat na výsledek hodnocení uvedeného v článku 35.

Článek 40
Sestavování rozpočtu

1.Výkonný ředitel každý rok sestavuje návrh odhadu příjmů a výdajů agentury pro následující rozpočtový rok, přičemž zohlední činnosti agentury, a včetně plánu pracovních míst jej zasílá správní radě.

2.Správní rada na základě návrhu odhadu vypracovaného výkonným ředitelem schválí návrh odhadu příjmů a výdajů agentury pro následující rozpočtový rok, včetně návrhu plánu pracovních míst. Správní rada je zašle Komisi a zemím přidruženým k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s Eurodacem v rámci jednotného programového dokumentu do 31. ledna každého roku.

3.Komise zašle návrh odhadu příjmů a výdajů Evropskému parlamentu a Radě (dále jen „rozpočtový orgán“) společně s předběžným návrhem souhrnného rozpočtu Evropské unie.

4.Na základě návrhu odhadu zařadí Komise odhady, jež považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši subvence ze souhrnného rozpočtu do návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie, který předkládá rozpočtovému orgánu v souladu s články 313 a 314 Smlouvy o fungování EU.

5.Rozpočtový orgán schválí prostředky na příspěvek pro agenturu.

6.Rozpočtový orgán přijme plán pracovních míst agentury.

7.Správní rada schválí rozpočet agentury. Rozpočet se stává konečným po konečném schválení souhrnného rozpočtu Evropské unie. V případě potřeby se náležitě upraví.

8.Pro každou změnu rozpočtu, včetně plánu pracovních míst, se použije stejný postup.

9.Správní rada co nejdříve oznámí rozpočtovému orgánu svůj záměr provést jakýkoli projekt, který může mít významné finanční dopady na financování jejího rozpočtu, zejména veškeré projekty související s nemovitostmi, jako je pronájem či koupě budov. Uvědomí o tom Komisi. Pokud některá složka rozpočtového orgánu hodlá zaujmout stanovisko, sdělí správní radě svůj úmysl do dvou týdnů od přijetí informací o projektu. Neobdrží-li agentura odpověď, může přikročit k plánované operaci. Na jakékoli stavební projekty, jež by mohly mít jakýkoli významný dopad na rozpočet agentury, se vztahují ustanovení nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013.

ODDÍL 2
PŘEDKLÁDÁNÍ, PLNĚNÍ A KONTROLA ROZPOČTU

Článek 41
Skladba rozpočtu

1.Odhady všech příjmů a výdajů agentury se vypracovávají na každý rozpočtový rok, jenž odpovídá kalendářnímu roku, a uvedou se v rozpočtu agentury.

2.Příjmy agentury musí být vyrovnané co do příjmů a výdajů.

3.Aniž jsou dotčeny jiné druhy příjmu, tvoří příjmy agentury:

a)příspěvek Unie zanesený do souhrnného rozpočtu Evropské unie (oddíl Komise);

b)příspěvek od zemí přidružených k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s Eurodacem, které se podílejí na činnosti agentury, jak je stanoveno v příslušných dohodách o přidružení a v ujednáních podle článku 38, jež určují jejich finanční příspěvek;

c)finanční prostředky Unie ve formě pověřovacích dohod v souladu s finančními předpisy pro agenturu uvedenými v článku 44 a ustanoveními příslušných nástrojů na podporu politik Unie;

d)příspěvky hrazené členskými státy za služby, jež jsou jim poskytovány v souladu s pověřovací dohodou podle článku 12;

e)případné dobrovolné finanční příspěvky členských států.

4.Výdaje agentury zahrnují platy zaměstnanců, správní náklady a náklady na infrastrukturu a provozní výdaje.

Článek 42
Plnění a kontrola rozpočtu

1.Rozpočet agentury plní výkonný ředitel.

2.Výkonný ředitel každoročně předkládá rozpočtovému orgánu veškeré důležité informace o zjištěních, která vyplynula z hodnotících postupů.

3.Do 1. března rozpočtového roku N+1 sdělí účetní agentury účetnímu Komise a Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku agentury za rozpočtový rok N. Účetní Komise konsoliduje předběžné účetní závěrky orgánů a decentralizovaných subjektů v souladu s článkem 147 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

4.Agentura předá zprávu o rozpočtovém a finančním řízení za rok N Evropskému parlamentu, Radě, Účetnímu dvoru a Komisi do 31. března roku N+1.

5.Účetní Komise předá předběžnou účetní závěrku agentury za rok N, konsolidovanou se závěrkou Komise, Účetnímu dvoru do 31. března roku N+1.

6.Po obdržení připomínek Účetního dvora k předběžné účetní závěrce podle článku 148 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 vypracuje výkonný ředitel konečnou účetní závěrku agentury na vlastní odpovědnost a předloží ji správní radě k vyjádření stanoviska.

7.Správní rada ke konečné účetní závěrce agentury za rok N zaujme stanovisko.

8.Do 1. července roku N+1 výkonný ředitel předá konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem správní rady Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru, jakož i zemím přidruženým k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s Eurodacem.

9.Konečná účetní závěrka za rok N se nejpozději 15. listopadu roku N+1 zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

10.Výkonný ředitel odpoví Účetnímu dvoru na jeho připomínky do 30. září roku N+1. Tuto odpověď zašle též správní radě.

11.Výkonný ředitel předloží v souladu s čl. 165 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro řádný průběh udělení absolutoria za rok N.

12.Na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí Evropský parlament před 15. květnem roku N+2 výkonnému řediteli absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N.

Článek 43
Předcházení střetům zájmů

Agentura přijme vnitřní předpisy požadující, aby se členové jejích orgánů a její zaměstnanci během svého zaměstnání nebo funkčního období vyhýbali jakékoli situaci, která by mohla vést ke střetu zájmů, a aby takové situace ohlašovali.

Článek 44
Finanční předpisy

Správní rada přijme po konzultaci s Komisí finanční předpisy použitelné na agenturu. Tyto předpisy se mohou odchýlit od nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 pouze v případě, že je to nezbytné pro zvláštní potřeby činnosti agentury, a s předchozím souhlasem Komise.

Článek 45
Boj proti podvodům

1.Za účelem boje proti podvodům, úplatkářství a jinému protiprávnímu jednání se použije nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013.

2.Agentura přistoupí k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a neprodleně přijme vhodné předpisy vztahující se na všechny zaměstnance agentury, a to za použití šablony stanovené v příloze uvedené dohody.

Účetní dvůr má pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů a inspekce na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří od agentury obdrželi finanční prostředky Unie.

3.Úřad OLAF může provádět vyšetřování včetně kontrol a inspekcí na místě v souladu s ustanoveními a postupy uvedenými v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 94 s cílem stanovit, zda v souvislosti s grantem nebo veřejnou zakázkou financovanou agenturou nedošlo k podvodu, úplatkářství nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie.

4.Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, musí smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantech agentury obsahovat ustanovení výslovně zmocňující Účetní dvůr a úřad OLAF k provádění takových auditů a šetření, a to v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.

KAPITOLA VI
ZMĚNY DALŠÍCH NÁSTROJŮ UNIE

Článek 46

Změna nařízení (ES) č. 1987/2006 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) [nebo nařízení XX ze dne XX o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti hraničních kontrol, o změně nařízení (EU) č. 515/2014 a o zrušení nařízení (ES) č. 1987/2006]

V nařízení (ES) č. 1987/2006 [nebo v nařízení XX ze dne XX o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti hraničních kontrol, o změně nařízení (EU) č. 515/2014 a o zrušení nařízení (ES) č. 1987/2006] se čl. 15 odst. 2 a 3 nahrazují tímto:

„2. Řídící orgán odpovídá za všechny úkoly spojené s komunikační infrastrukturou, zejména za:

a) dohled;

b) zabezpečení;

c) koordinaci vztahů mezi členskými státy a poskytovatelem;

d) úkoly související s plněním rozpočtu;

e) pořizování a obnovu;

f) smluvní záležitosti.“

Článek 47

Změna rozhodnutí Rady 2007/533/SVV o zřízení, provozování a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) [nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady XX ze dne XX o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce v trestních věcech, o změně nařízení (EU) č. 515/2014 a o zrušení nařízení (ES) č. 1986/2006, rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a rozhodnutí Komise 2010/261/EU]

V rozhodnutí Rady 2007/533/SVV [nebo v nařízení Evropského parlamentu a Rady XX ze dne XX o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce v trestních věcech, o změně nařízení (EU) č. 515/2014 a o zrušení nařízení (ES) č. 1986/2006, rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a rozhodnutí Komise 2010/261/EU] se čl. 15 odst. 2 a 3 nahrazují tímto:

„2. Řídící orgán odpovídá též za veškeré úkoly spojené s komunikační infrastrukturou, zejména za:

a) dohled;

b) zabezpečení;

c) koordinaci vztahů mezi členskými státy a poskytovatelem;

d) úkoly související s plněním rozpočtu;

e) pořizování a obnovu a

f) smluvní záležitosti.“

KAPITOLA VII
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Článek 48
Přechodná úprava týkající se výkonného ředitele

Výkonný ředitel agentury eu-LISA, jmenovaný na základě článku 18 nařízení (EU) č. 1077/2011, vykonává po zbývající část svého funkčního období povinnosti výkonného ředitele podle článku 21 tohoto nařízení.

KAPITOLA VIII
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 49 Zrušení

Nařízení (EU) č. 1077/2011 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 50
Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament    Za Radu

předseda/předsedkyně    předseda/předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

1.3Povaha návrhu/podnětu

1.4Cíle

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6Doba trvání akce a finanční dopad

1.7Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2Systém řízení a kontroly

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.4Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5Příspěvky třetích stran

3.3Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

Nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropské agentuře pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, o zrušení nařízení (EU) č. 1077/2011 a o změně nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí Rady 2007/533/SVV

1.2Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 95  

Oblast politiky: Migrace a vnitřní věci (hlava 18)

Činnost: Vnitřní bezpečnost (kapitola 18.02)

1.3Povaha návrhu/podnětu

 Návrh/podnět se týká nové akce

 Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 96  

 Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce 

 Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci 

1.4Cíle

1.4.1Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Specifický cíl 1.2 Správa hranic: záchrana životů a zabezpečení vnějších hranic EU

– Využívání informačních systémů a technologií pro inteligentní hranice k lepšímu zajištění vnitřní bezpečnosti a zjednodušení překračování hranic cestujícím v dobré víře.

Účinněji spravovat naše hranice také znamená lépe využívat možností, jež nabízejí informační systémy a technologie. Dnes má EU tři rozsáhlé informační systémy, za něž odpovídá GŘ pro migraci a vnitřní věci a jež se zabývají udělováním azylu (Eurodac), žádostmi o vízum (Vízový informační systém – VIS) a sdílením informací o osobách nebo předmětech, pro které byl příslušnými orgány pořízen záznam (Schengenský informační systém – SIS II). Agentuře je i nadále svěřena odpovědnost za tyto tři rozsáhlé informační systémy.

GŘ pro migraci a vnitřní věci předložilo dne 6. dubna 2016 návrh na zřízení systému vstupu/výstupu EU, který by měla vypracovat agentura eu-LISA, aby se zajistilo jeho uvedení do provozu do roku 2020. Zavedení systému vstupu/výstupu pro celou EU povede mimo jiné k automatizaci určitých úkolů a činností týkající se ochrany hranic. Tato automatizace zajistí jednotnou a systematickou kontrolu povolené doby pobytu státních příslušníků třetích zemí. Systém bude evidovat jméno, druh cestovního dokladu, biometrické údaje a datum a místo vstupu a výstupu. V celém schengenském prostoru se tak zjednoduší překračování hranic cestujícím v dobré víře a bude možné lépe odhalovat osoby nedodržující povolenou dobu pobytu a osoby bez dokladů. Systém vstupu/výstupu EU tak bude napomáhat účinnému provádění vízové politiky a dosažení co nejvyššího kladného hospodářského dopadu, tedy přilákání většího počtu turistů a návštěvníků přijíždějících z osobních i pracovních důvodů, přičemž bude současně minimalizováno riziko nelegální migrace a narušení bezpečnosti.

Budou-li přijaty příslušné legislativních nástroje, bude kromě toho agentuře eu-LISA svěřen vývoj dalších rozsáhlých informačních systémů, např. automatizovaného systému pro registraci a sledování a systému přidělování žádostí o mezinárodní ochranu a evropského systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS), ústředního systému EU pro předběžné posuzování způsobilosti státních příslušníků třetích zemí, kteří byli osvobozeni od vízové povinnosti, vstupovat do schengenského prostoru a zejména toho, zda by jejich přítomnost v schengenském prostoru představovala bezpečnostní hrozbu, a to ještě před jejich vlastním příjezdem na hranici. Systém ETIAS ve srovnání se současnou situací (bez ETIAS) zavede další stupeň systematických kontrol, jelikož umožní včasné kontroly prostřednictvím příslušných databází a posouzení rizik s ohledem na bezpečnost, nelegální migraci a veřejné zdraví. Proces uplatňovaný v rámci systému ETIAS zapojuje do posuzování rizik v nejsložitějších nebo nejvíce problematických případech i orgány členských států.

Agentuře eu-LISA bude rovněž svěřen systém ECRIS-TCN 97 , centralizovaný systém pro zjišťování členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (TCN), za účelem doplnění a podpory Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS).

Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB:

Specifický cíl č. 1.2

Správa hranic: záchrana životů a zabezpečení vnějších hranic EU.

Příslušné aktivity ABM/ABB

Týkající se výdajového programu Fond pro vnitřní bezpečnost – hranice a víza v rámci strategie Horizont 2020.

1.4.2Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Umožnit agentuře i nadále zajišťovat:

– účinný vývoj rozsáhlých informačních systémů s použitím struktury projektového řízení vhodné k účinnému vývoji rozsáhlých informačních systémů,

– účinný, bezpečný a nepřetržitý provoz rozsáhlých informačních systémů,

– účinné a finančně odpovědné řízení rozsáhlých informačních systémů,

– patřičnou úroveň služeb uživatelům rozsáhlých informačních systémů,

– plynulý a nepřetržitý provoz,

– vysokou úroveň ochrany údajů v souladu s platnými pravidly, včetně zvláštních ustanovení pro každý z rozsáhlých informačních systémů,

– vhodnou úroveň zabezpečení údajů a fyzické bezpečnosti v souladu s platnými pravidly, včetně zvláštních ustanovení pro každý z rozsáhlých informačních systémů.

1.4.3Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Programový dokument agentury eu-LISA na následující rok obsahuje podrobné cíle a předpokládané výsledky včetně ukazatelů výkonnosti (klíčových ukazatelů výkonnosti a dohod o úrovni služeb). Obsahuje rovněž popis činností, které mají být financovány, a objem finančních a lidských zdrojů, který je na jednotlivé činnosti přidělen podle zásad sestavování rozpočtu a řízení podle činností. Je v něm jasně uvedeno, jaké úkoly byly ve srovnání s předchozím rozpočtovým rokem přidány, změněny nebo zrušeny. Výroční zpráva o činnosti agentury by měla informovat o výsledcích v porovnání s těmito ukazateli.

Každých pět let od roku 2017 nechá Komise provést nezávislé externí hodnocení činnosti agentury. Hodnocení posoudí výsledky agentury s ohledem na její cíle, mandát, úkoly a umístění. Toto hodnocení rovněž posoudí přínos agentury ke koordinovanému, nákladově efektivnímu a soudržnému informačnímu prostředí na úrovni Unie pro řízení rozsáhlých informačních systémů na podporu provádění politik v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí. Hodnocení zejména posoudí, zda je případně zapotřebí upravit mandát agentury (a finanční dopady jakékoli takové úpravy).

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

První hodnocení práce agentury založené na nezávislém externím hodnocení a provedené v letech 2015–2016 dospělo k závěru, že agentura eu-LISA účinně zajišťuje provozní řízení rozsáhlých informačních systémů a jiné úkoly, které jí byly svěřeny, ale že jsou také nutné některé změny ve zřizovacím nařízení, např. přenést na agenturu úkoly týkající se komunikační infrastruktury, které si ponechala Komise. V návaznosti na externí hodnocení přihlédla Komise k politickému, právnímu a faktickému vývoji a navrhla zejména, aby byl mandát agentury rozšířen tak, aby mohla plnit úkoly vyplývající z přijetí návrhů, jimiž společní normotvůrci svěří agentuře nové systémy, úkoly uvedené ve sdělení Komise ze dne 6. dubna 2016 o silnějších a inteligentnějších informačních systémech pro ochranu hranic a bezpečnost, v závěrečné zprávě expertní komise na vysoké úrovni ze dne 11. května 2017 a v sedmé zprávě Komise o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii, přijaté dne 16. května 2017. Mandát agentury by se měl také rozšířit tak, aby mohla poskytovat poradenství členským státům, pokud jde o propojení vnitrostátních systémů s ústředními systémy, a pomoc/podporu podle potřeby, jakož i poskytovat pomoc/podporu útvarům Komise ohledně technických otázek týkajících se nových systémů. Agentura by měla přispívat k vývoji v oblasti výzkumu významného pro provozní řízení systémů, jež spravuje. Informace o takovém vývoji by měla pravidelně zasílat Evropskému parlamentu, Radě a evropskému inspektorovi ochrany údajů.

Mandát agentury by měl rovněž být rozšířen tak, aby pro členské státy, které o to projeví zájem, mohla vyvíjet, spravovat a/nebo hostovat společná technická řešení při vnitrostátním plnění povinností vyplývajících z právních předpisů EU o decentralizovaných rozsáhlých systémech v prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Toto by se mohlo provádět na základě pověřovací dohody mezi příslušnými členskými státy a agenturou, která by agentuře svěřovala výše uvedené úkoly a zajišťovala by odpovídající rozpočet.

Ústřední funkcí agentury by mělo být i nadále plnění úkolů provozního řízení SIS II, VIS a Eurodacu, a rozhodnou-li o tom společní normotvůrci, i dalších rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Agentura by kromě toho měla vykonávat úkoly související s odbornou přípravou zaměřenou na technickou stránku používání informačních systémů, které jsou jí svěřeny. Agentura by dále mohla být pověřena také přípravou, vývojem a provozním řízením dodatečných rozsáhlých informačních systémů na základě článků 67 až 89 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“). Tyto úkoly by agentuře měly být svěřeny pouze pozdějšími a samostatnými legislativními nástroji, jimž bude předcházet posouzení dopadů.

1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení EU

Cílem navrhovaného opatření je potvrdit svěření provozního řízení centrálního SIS II, centrálního VIS a národních rozhraní, centrálního Eurodacu, jejich komunikační infrastruktury i jiných systémů a svěřit agentuře eu-LISA nové dodatečné úkoly. Těchto úkolů nemůže být dosaženo na úrovni jednotlivých členských států, ale může jich být lépe dosaženo opatřením na úrovni Unie.

Evropský program pro migraci označuje „správu hranic“ za jeden ze „čtyř pilířů pro lepší zvládání migrace“. Účinnější zabezpečení a správa vnějších hranic EU také znamená, že je třeba lépe využívat příležitostí, které nabízejí informační systémy a technologie.

Tento návrh bude i nadále zajišťovat dlouhodobé řešení pro řízení SIS II, VIS, Eurodacu a jiných rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, optimalizaci synergických efektů a zajištění úspor z rozsahu.

1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Tato iniciativa vychází mimo jiné z důkladné analýzy zkušeností získaných při uplatňování nařízení (EU) č. 1077/2011, včetně hodnocení činnosti agentury, jež byla provedena podle článku 31 uvedeného nařízení.

1.5.4Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

Návrh navazuje na stávající nařízení o agentuře eu-LISA, které bylo následně v roce 2015 změněno nařízením (EU) č. 603/2013 98 s cílem zohlednit změny zavedené nařízením o Eurodacu v přepracovaném znění, včetně přístupu k systému Eurodac pro účely vymáhání práva. Tento návrh rozšiřuje mandát agentury, což jí umožní přejímat nové úkoly. Evropský program pro bezpečnost 99 a Evropský program pro migraci 100 stanoví směr pro vypracování a provádění politiky EU zaměřené na řešení paralelních výzev řízení migrace a boje proti terorismu a organizovanému zločinu. Evropský program pro migraci zdůraznil důležitost plného využití rozsáhlých informačních systémů SIS, VIS a Eurodac, které mohou být prospěšné při správě hranic a mohou také posílit schopnost Evropy omezovat nelegální migraci a vracet nelegální migranty. Poukázal rovněž na to, že s přijetím návrhu na zřízení systému vstupu/výstupu (EES), který posílí boj proti nelegální migraci vytvořením záznamů o přeshraničním pohybu státních příslušníků třetích zemí, nastane nová fáze. Evropský program pro bezpečnost připomněl, že klíčovou úlohu při rozvíjení operativní spolupráce sehrávají agentury EU. Vyzval členské státy, aby plně využívaly podpory ze strany agentur při boji proti trestné činnosti prostřednictvím společného postupu, a poukázal na to, že by se rovněž měla podporovat větší spolupráce mezi agenturami v rámci jejich příslušných mandátů.

Touto iniciativou Komise přispívá k zajištění účinnější a bezpečnější správy hranic, k posílení bezpečnosti a boji proti trestné činnosti a její prevenci tím, že posiluje úlohu a povinnosti agentury eu-LISA, nejen pokud jde o stávající a nové rozsáhlé informační systémy v oblasti spolupráce a výměny informací v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, ale i na podporu členských států a Komise.

Zohledňuje rovněž navrhované změny legislativních nástrojů upravujících vývoj, zavádění, provozování a používání systémů, které v současnosti agentura eu-LISA spravuje, a návrhy svěřující jí budoucí systémy a je s těmito navrhovanými změnami a návrhy plně v souladu.

Tento návrh je třeba posuzovat ve spojení s opatřeními, jež obsahuje sdělení „Silnější a inteligentnější informační systémy pro ochranu hranic a bezpečnost“ ze dne 6. dubna 2016 101 , jež zdůrazňuje nutnost toho, aby EU posilovala a zdokonalovala své informační systémy, datovou architekturu a výměnu informací v oblasti správy hranic, vymáhání práva a boje proti terorismu.

1.6Doba trvání akce a finanční dopad

 Časově omezený návrh/podnět 

   Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

   Finanční dopad od RRRR do RRRR

 Časově neomezený návrh/podnět

Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

poté plné fungování.

1.7Předpokládaný způsob řízení 102  

 Přímé řízení Komisí

   prostřednictvím výkonných agentur

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

◻ EIB a Evropský investiční fond;

⌧ subjekty uvedené v článcích 208 a 209;

◻ veřejnoprávní subjekty;

◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Podrobné mechanismy sledování a hodnocení činnosti agentury již existují a lze je používat; k tomuto účelu je účinným nástrojem zejména programový dokument. Efektivita činnosti agentury na základě navrhovaného opatření, až bude přijato, bude každých pět let podrobena povinnému hodnocení, zatímco podle stávajícího nařízení se hodnocení provádějí každé čtyři roky.

Každoroční povinnosti agentury v oblasti podávání zpráv zahrnují vypracování souhrnné výroční zprávy o činnosti a vypracování konečné účetní závěrky.

2.2Systém řízení a kontroly

2.2.1Zjištěná rizika

Hlavním rizikem v krátkodobé perspektivě je to, zda se bude agentura eu-LISA schopna vypořádat se všemi novými úkoly, které jsou jí svěřeny, a také s možnými obtížemi, jež mohou vzniknout při technickém vývoji systémů, kde existuje riziko, že nebudou vyvinuty včas. V tomto nástroji se předpokládá dostatečná výše zdrojů, která má agentuře eu-LISA umožnit provádění předpokládaných úkolů; úkol agentury eu-LISA by však mohlo zkomplikovat, kdyby neexistovalo řádné řízení podle činností. Komise několikrát vyzvala agenturu eu-LISA, aby takové sledování rychle zavedla.

2.2.2Předpokládané metody kontroly

Jakožto agentura Unie uplatňuje agentura eu-LISA platné metody kontroly decentralizovaných agentur, které byly již stanoveny v nařízení (EU) č. 1077/2011.

Finanční nařízení pro agenturu eu-LISA, které je založeno na rámcovém finančním nařízení pro agentury, stanoví jmenování vnitřního auditora a požadavky na vnitřní audit.

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Boje proti podvodům se týká článek 45 navrhovaného nařízení. Uplatňuje na agenturu eu-LISA nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném úřadem OLAF a zmocňuje OLAF a Účetní dvůr k provádění dalších auditů a šetření. Tento článek odpovídá vzorovému znění pro decentralizované agentury.

Agentura eu-LISA dále přijala dne 18. listopadu 2015 strategii proti podvodům a akční plán k strategii proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh 
výdaje

Příspěvek

Okruh 3 – Bezpečnost a občanství

RP/NRP 103

zemí ESVO 104

kandidátských zemí 105

třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

3

18.0207 – Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (dále jen „eu-LISA“)

RP

ANO

NE

NE

ANO/NE

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh 
výdaje

Příspěvek

Číslo
[název………………………………………]

RP/NRP

zemí ESVO

kandidátských zemí

třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

[…]

[XX.YY.YY.YY]

[…]

[…]

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

3.2Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního
rámce

3

Bezpečnost a občanství

eu-LISA

Rok
2018

Rok
2019

Rok
2020

Rok n+4 a později

CELKEM

Hlava 1

Výchozí scénář podle programového dokumentu eu-LISA 2018–2020 106

Závazky / Platby

16,326

14,196

14,839

45,361

Nové nástroje

. EES

Závazky / Platby

1,876

1,876

4,221

7,973

. ETIAS

Závazky / Platby

1,638

1,813

2,684

6,135

. SIS II hranice

Závazky / Platby

0,210

0,210

0,210

0,630

. SIS II vracení

Závazky / Platby

0,070

0,070

0,070

0,210

. Eurodac Plus

Závazky / Platby

0,268

0,268

0,268

0,804

. ECRIS

Závazky / Platby

0,263

0,350

0,350

0,963

Přezkum potřeby dalších zaměstnanců 107

Závazky / Platby

2,902

3,178

3,454

9,534

Náklady na SZ – Vnitřní zajištění externích služeb

Závazky / Platby

1,520

1,520

1,520

4,560

Celkem hlava 1

Závazky / Platby

25,073

23,481

27,616

76,170

Hlava 2:

Výchozí scénář

Závazky

10,455

0,125

9,832

20,412

Nové nástroje

. ETIAS

Závazky

1,658

1,395

1,395

4,448

Přezkum dodatečného rozpočtu 108

Závazky

Náklady na SZ – Vnitřní zajištění externích služeb

Závazky

-1,157

-1,157

-1,157

-3,470

Hlava 2 celkem

Závazky

10,957

0,363

10,070

21,391

Hlava 3:

Výchozí scénář

Závazky

58,918

73,093

64,492

196,503

Nové nástroje

. EES

Závazky

57,513

144,325

21,605

223,443

. ETIAS

Závazky

23,467

11,023

55,800

90,290

. SIS II hranice

Závazky

12,893

2,051

1,982

16,926

. SIS II vracení

Závazky

2,520

0,447

0,447

3,414

. Eurodac plus

Závazky

11,870

5,600

0

17,470

. Dublin

Závazky

0,983

0,135

0,735

1,853

. ECRIS

Závazky

3,766

3,766

3,766

11,298

Přezkum dodatečného rozpočtu

Závazky

22,577

22,576

22,577

67,730

. Náklady na SZ – vnitřní zajištění externích služeb

Závazky

-0,644

-0,644

-0,644

-1,933

. Přenesení komunikační infrastruktury z GŘ pro migraci a vnitřní věci na agenturu eu-LISA 109

Závazky

19,221

19,221

19,221

57,663

. Studie / Poradenství

Závazky

4,000

4,000

4,000

12,000

Hlava 3 celkem

Závazky

194,507

263,017

171,403

628,927



Hlavy 1, 2, 3 výchozí scénář COM(2013) 519

Závazky

85,700

87,414

89,163

262,277

Platby

85,700

87,414

89,163

262,277

Hlavy 1, 2, 3 – nové nástroje

. EES

Závazky

59,389

146,201

25,826

231,416

Platby

42,135

102,904

19,345

164,384

. ETIAS

Závazky

26,763

14,231

59,879

100,873

Platby

26,763

14,231

59,879

100,873

. SIS II hranice

Závazky

13,103

2,261

2,192

17,556

Platby

2,710

8,103

4,861

15,674

. SIS II vracení

Závazky

2,590

0,517

0,517

3,624

Platby

1,078

2,029

0,517

3,624

. Eurodac plus

Závazky

12,138

5,868

0,268

18,274

Platby

8,577

4,188

8,908

21,673

. Dublin

Závazky

0,983

0,135

0,735

1,853

Platby

0,983

0,135

0,735

1,853

. ECRIS

Závazky

4,029

4,116

4,116

12,261

Platby

2,146

4,116

4,116

10,378

Hlava 1, 2, 3 – Přezkum dodatečného rozpočtu

Závazky / Platby

25,842

26,118

26,394

78,354

CELKEM prostředky
pro eu-LISA

Závazky

=1+1a +3a

230,537

286,861

209,090

726,488

Platby

=2+2a

+3b

199,380

274,408

216,812

690,600



Okruh víceletého finančního
rámce

5

„Správní výdaje“

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok
2018

Rok
2019

Rok
2020

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

GŘ: Migrace a vnitřní věci

• Lidské zdroje

2,001

2,001

2,001

6,003

• Ostatní správní výdaje

0,340

0,340

0,340

1,020

pro migraci a vnitřní věci CELKEM

Prostředky

2,341

2,341

2,341

7,023

CELKEM prostředky
na OKRUH 5
víceletého finančního rámce
 

(Závazky celkem = platby celkem)

2,341

2,341

2,341

7,023

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok
2018

Rok
2019

Rok
2020

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

CELKEM prostředky
na OKRUHY 1 až 5
víceletého finančního rámce
 

Závazky

232,878

289,202

211,431

733,511

Platby

201,721

276,749

219,153

697,623

3.2.2Odhadovaný dopad na prostředky agentury eu-LISA

   Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

   Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno níže:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy

Rok
2018

Rok
2019

Rok
2020

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

VÝSTUPY

Druh 110

Průměrné náklady

Žádné

Náklady

Žádné

Náklady

Žádné

Náklady

Žádné

Náklady

Žádné

Náklady

Žádné

Náklady

Žádné

Náklady

Celkový počet

Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL Č. 1 Provoz stávajících systémů 111

– Infrastruktura sdílených systémů

15,767

8,851

6,666

31,284

– SIS II

15,575

19,740

12,300

47,615

– VIS/BMS

20,053

38,578

39,602

98,233

– Eurodac

2,550

2,825

2,825

8,200

– Externí podpora 112

– Zasedání / Služební cesty / Odborná příprava

5,501

3,626

3,626

12,753

Mezisoučet za specifický cíl č. 1

59,446

73,620

65,019

198,085

SPECIFICKÝ CÍL Č. 2 – Vývoj nových systémů

– Systém vstupu/výstupu

57,513

144,325

21,605

223,443

– ETIAS

23,467

11,023

55,800

90,290

– ECRIS

3,766

3,766

3,766

11,298

– Dublinský přidělovací systém

0,983

0,135

0,735

1,853

Mezisoučet za specifický cíl č. 2

85,729

159,249

81,906

SPECIFICKÝ CÍL Č. 3 – Přezkum stávajících systémů

– SIS II hranice

12,893

2,051

1,982

16,926

– SIS II vracení

2,520

0,447

0,447

3,414

– Eurodac

11,870

5,600

0

17,470

Mezisoučet za specifický cíl č. 3

27,283

8,099

2,429

SPECIFICKÝ CÍL Č. 4 – Nové úkoly

– náklady na SZ – Vnitřní zajištění externích služeb

-1,171

-1,171

-1,171

-3,515

– přenosová síť 113

19,221

19,221

19,221

57,663

– studie/poradenství

4,000

4,000

4,000

12,000

Mezisoučet za specifický cíl č. 4

22,049

22,049

22,049

66,148

NÁKLADY CELKEM

194,507

263,017

171,403

628,927

3.2.3Odhadovaný dopad na lidské zdroje eu-LISA

3.2.3.1Shrnutí

   Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

   Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno níže:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok
2018

Rok
2019

Rok
2020

Výchozí scénář podle COM(2013) 519

113

113

113

Vyslaní národní odborníci na místě

9

9

9

Smluvní zaměstnanci na místě

30

30

30

Dočasní zaměstnanci pro vývoj systému vstup/výstup podle COM(2016) 194, pokud bude přijat daný právní nástroj

14

14

14 114

Dočasní zaměstnanci pro vývoj ETIAS podle COM(2016) 731, pokud bude přijat daný právní nástroj

7

7

7

Smluvní zaměstnanci pro vývoj ETIAS podle COM(2016) 731, pokud bude přijat daný právní nástroj

10

12,5

25

Smluvní zaměstnanci pro SIS II v přepracovaném znění pro hranice/policii/vracení podle COM(2016) 881, 882 a 883, pokud bude přijat daný právní nástroj

4

4

4

Dočasní zaměstnanci pro Eurodac v přepracovaném znění podle COM(2016) 272, pokud bude přijat daný právní nástroj

2

2

2

Smluvní zaměstnanci pro vývoj ECRIS

5

5

5

Celkem dočasní zaměstnanci na místě včetně návrhů o EES, ETIAS, Eurodacu

136

136

136

Celkem smluvní zaměstnanci na místě včetně návrhů o ETIAS, SIS II v přepracovaném znění a ECRIS

49

51,5

64

Celkem vyslaní národní odborníci na místě včetně návrhů o EES, ETIAS, SIS II v přepracovaném znění, Eurodac, ECRIS

9

9

9

CELKEM dočasní zaměstnanci, smluvní zaměstnanci a vyslaní národní odborníci včetně návrhů o EES, ETIAS, SIS II v přepracovaném znění, Eurodac, ECRIS

194

196,5

209

Další smluvní zaměstnanci (vnitřní zajištění 25 dočasných zaměstnanců + 2 smluvních zaměstnanců (k posílení právního týmu a útvaru interního auditu))

27

27

27

Další vyslaní národní odborníci na podporu provádění nových činností, jež by vyžadovaly odborné poznatky členských států k zajištění požadovaných odborných posudků v obchodní činnosti

2

2

2

Další dočasní zaměstnanci pro útvar technické podpory: 18 AD (postupné přijímání), viz články 9, 10, 11 a 12.

(Útvar technické podpory bude mít tyto úkoly: a) poskytovat technickou podporu pro spuštění programu interoperability; b) pomáhat členským státům lépe slaďovat vnitrostátní infrastrukturu se systémy EU; c) vyvíjet společná centralizovaná IT řešení na pomoc skupinám členských států zavádějícím decentralizované informační systémy a d) sledovat a provádět související výzkumné činnosti).

Požadované profily pracovních míst:

– 2 projektoví manažeři (2 AD)

– 2 obecní analytici / odborníci pro obchodní činnost, odpovídající za posouzení technického dopadu a předběžná technická hodnocení (2 AD)

– 2 systémoví architekti, odpovídající za návrhy IT řešení zjištěných výzev (2 AD)

– 1 znalec v oblasti IT, odpovídající za posouzení nákladů (1 AD)

– 1 datový analytik, odpovídající za analýzu a zajištění konzistence údajů mezi systémy (1 AD)

– 2 testovací odborníci, odpovídající za provádění pilotních projektů, ověření koncepcí, prototypování a testovací činnosti (2 AD)

– 5 odborníků v oblasti bezpečnosti, biometrie a sítí, pro posuzování, návrhy a provádění IT řešení (5 AD)

– 3 výzkumní pracovníci, pro sledování a provádění souvisejících výzkumných činností (2 AD + 1 AST)

14

16

18

Další dočasní zaměstnanci pro jiné činnosti (2 AD)

– finance a správa: 1 úředník pro oblast smluv / zadávání zakázek (1 AD)

– síť (po přesunutí smluvních povinností v souvislosti s komunikační infrastrukturou (umožňující výměnu informací VIS a SIS) z Komise na eu-LISA) (1 AD)

2

2

2

Další dočasní zaměstnanci pro další manažerské zdroje (1 AD ředitel útvaru a 2 AD vedoucí oddělení) k zajištění dohledu nad novým útvarem technické podpory

3

3

3

Celkem další dočasní zaměstnanci

19

21

23

CELKEM další dočasní zaměstnanci, smluvní zaměstnanci a vyslaní národní odborníci

48

50

52

ÚHRNNÝ SOUČET (včetně zaměstnanců v případě přijetí právních nástrojů pro EES, ETIAS, SIS II, Eurodac v přepracovaném znění a ECRIS)

242

246,5

261

Odhadovaný dopad na plán pracovních míst 115

A – Další dočasní zaměstnanci

Aby bylo možné vypořádat se s novými úkoly stanovenými v článcích 9, 10, 11 a 12 tohoto nařízení, jsou tito další zaměstnanci nezbytní. Tyto nové úkoly není možné provádět v rámci profilu zaměstnaneckých a finančních zdrojů, jež stanoví původní plán pro agenturu a posílení v rámci šetření pracovních sil přijaté v roce 2016, které pouze pokrývaly potřeby na zřízení EES, ETIAS a Eurodacu v přepracovaném znění.

K provádění nových úkolů, jež jí byly svěřeny, musí agentura zřídit jak v rámci agentury eu-LISA, tak v členských státech stálý a stabilní specializovaný tým, který si bude vědom obchodních a technických souvislostí příslušných informačních systémů. Tento „útvar technické podpory“ bude mít tyto úkoly:

a)poskytovat technickou pomoc pro provádění programu interoperability

Jak se stanoví v článcích 9 a 11, agentura bude odpovídat za další opatření umožňující interoperabilitu informačních systémů pro správu hranic a bezpečnost. Úkoly budou mimo jiné zahrnovat vypracování technických studií a provádění pilotních projektů, ověření koncepce, prototypování a testovací činnosti. Tyto úkoly není možné provádět na základě stávajících zdrojů, které jsou přiděleny na provoz stávajících systémů a vývoj budoucích systémů, aniž by hrozilo narušení náležitého fungování/rozvoje těchto systémů.

b)pomáhat členským státům lépe sladit vnitrostátní infrastrukturu se systémy EU

Článek 12 svěřuje agentuře eu-LISA úkol poskytovat podle potřeby podporu členským státům v otázkách souvisejících s připojením k ústředním systémům. Úkoly by zahrnovaly reakce za mimořádných situací podobné těm reakcím, které byly prováděny v hotspotech během migrační krize, kdy byla agentura eu-LISA požádána o provedení technických posouzení a poskytnutí doporučení, pokud jde o možné sladění vnitrostátní infrastruktury se systémy EU, nebo o pomoc při zavádění mobilních řešení. Agentura eu-LISA by navíc také podporovala Komisi v technických otázkách týkajících se stávajících nebo nových systémů.

c)vyvíjet společná centralizovaná IT řešení na pomoc členským státům / skupinám členských států zavádějícím decentralizované informační systémy

Článek 12 umožňuje agentuře eu-LISA reagovat na žádosti (skupiny) členských států týkající se vývoje, údržby a hostování společných centralizovaných IT řešení při plnění povinností, jež vyplývají z právních předpisů Unie o decentralizovaných rozsáhlých informačních systémech. Zásah agentury eu-LISA má reagovat na potřebu, kdy je jasně stanovena přidaná hodnota EU a kterou nelze zajistit prostřednictvím poskytovatelů komerčních služeb v oblasti informačních technologií.

Agentura eu-LISA by provedla předběžnou studii za účelem posouzení dopadu takových žádostí a zejména jejich finančního aspektu. Poté, co budou určeny konkrétní projekty a odsouhlaseny s členskými státy, které o ně žádají (prostřednictvím pověřovací dohody včetně příspěvků, jež mají členské státy hradit), měly by být začleněny do pravidelného plánovacího cyklu agentury eu-LISA. Také je zde zapotřebí stálý tým se znalostí obchodních a technických souvislostí, a to jak v agentuře eu-LISA, tak v členských státech, který by prováděl předběžné činnosti a dohlížel na vývoj. Pokud by tyto činnosti narůstaly a mělo by být souběžně prováděno několik projektů, bylo by třeba odpovídajícím způsobem přizpůsobit výši zdrojů. Jako příklad takových činností lze uvést případný vývoj společných technických platforem pro komunikaci s leteckými dopravci v rámci předběžných informací o cestujících a jmenné evidence cestujících (API/PNR). Předpokládá se postupné přijímání pracovníků, neboť konkrétní projekty budou určovány a prováděny postupně.

d)sledovat a provádět související výzkumné činnosti

Článek 10 ukládá agentuře eu-LISA některé povinnosti v oblasti výzkumu. Agentura bude sledovat vývoj v oblastech výzkumu, které jsou významné pro provozní řízení jejích systémů. Kromě toho může přispívat k plnění příslušných částí rámcového programu pro výzkum. Jako vysoce specializovaný subjekt v oblasti informačních technologií a biometrických údajů může být agentura eu-LISA pro tento program přínosná. Je nejlépe vybavena k tomu, aby na tyto projekty navazovala, jelikož ani Komise, ani Výkonná agentura pro výzkum nedisponují srovnatelnými odbornými znalostmi.

Kromě dočasných zaměstnanců pro plnění nových úkolů „útvaru technické podpory“ budou zapotřebí další dočasní zaměstnanci pro:

finance a správu (posílení správní podpory spojené s růstem rozpočtu, který agentura spravuje); externí hodnocení označilo za kritickou potřebu, aby agentura zřídila náležitý systém řízení podle činností. Jejich význam vzrůstá vzhledem k vysoké rozpočtové odpovědnosti, jež je agentuře svěřena.

síť (komunikační infrastruktura umožňující výměnu informací VIS a SIS), kde povinnosti budou přesunuty z Komise na agenturu, viz článek 7).

řízení agentury: předpokládá se, že do roku 2020 se celkový počet zaměstnanců agentury ve srovnání se současným stavem téměř zdvojnásobí. V důsledku toho bude muset agentura zrevidovat svou organizační strukturu a bude třeba vytvořit nové řídicí pozice, zejména pro dohled nad novým útvarem technické podpory. Externí hodnocení jasně poukázalo na tuto potřebu, a to bez ohledu na vytyčení dalších úkolů, které jsou popsány výše (a které ještě více zvýrazňují potřebu posílit řízení agentury).

Celkově je za účelem plnění výše uvedených úkolů nutno začlenit do plánu pracovních míst 23 dalších dočasných zaměstnanců.

Funkční skupina

Rok 2018

Rok 2019

Rok 2020

Další AD

18

20

22

Další AST

1

1

1

CELKOVÝ SOUČET

19

21

23

B – Nahrazení stávajících dočasných zaměstnanců smluvními zaměstnanci

Bylo zjištěno, že je nutné učinit určitý počet dočasných zaměstnanců zaměstnanci interními, aby bylo možné řešit provozní potřeby v současném křehkém bezpečnostním prostředí, nedostatky v personálním obsazení zjištěné při externím hodnocení agentury a potřeby související se zajištěním kontinuity činnosti a souladu s právními předpisy. Tam, kde jsou vhodnější externí pracovníci, např. v případě krátkodobých nahrazení nebo odborníků pro omezené projekty, je agentura hodlá zachovat. V mnoha jiných případech je však zaměstnávání externích pracovníků považováno za neefektivní a neúčelné. Externí dočasní zaměstnanci nejsou v mnoha ohledech rovnocenní řádným zaměstnancům agentury (míra fluktuace je velmi vysoká – slabá motivace v důsledku toho, že neexistují dlouhodobé perspektivy a možnosti růstu; zpravidla není k dispozici vysoká míra dovedností/znalostí; není kázeňská odpovědnost, existují bezpečnostní omezení, pokud jde o přístup k informacím a zdrojům agentury (které jsou v případě agentury eu-LISA vzhledem k jejímu mandátu a provozní realitě obzvláště důležité); obtížné začlenění: omezený přístup k infrastruktuře agentury (např. finančnímu softwaru, systému pro správu dokumentů, lidským zdrojům). Ze všech těchto důvodů je ve společném zájmu všech, aby agentura eu-LISA snížila svou závislost na externích poskytovatelích.

Předpokládá se, že 25 plných pracovních úvazků, jež mají být zajištěny interním přesunem smluvních zaměstnanců, zajistí:

·uspokojení rostoucích provozních potřeb: externí hodnocení zdůraznilo, že rostoucí počet informačních systémů, jež agentura eu-LISA řídí, spolu s růstem jejich velikosti a kapacity (nedávné modernizace Eurodacu, provádění SIS-AFIS, zvýšení kapacity VIS...) a jejich složitějším provozováním vyžadují zřízení velmi striktního operačního rámce, který vznikne zejména se zavedením řízení služeb IT. Pro rozvoj a řízení tohoto systému potřebuje agentura motivované, dlouhodobé zaměstnance, kteří budou dbát na bezpečnostní aspekty a kteří mohou účinně navazovat na průběžně získávané zkušenosti. Hodnocení kromě toho rovněž doporučilo zřídit útvar pro hodnocení a řízení projektů, což umožní dále rozvíjet její vnitřní model správy projektů. Vytvoření řízení služeb IT a útvaru pro hodnocení a řízení projektů bylo označeno jako kriticky důležité.

·bezpečnost: důležité a citlivé pozice jako řízení projektů, plánování a pozice související s bezpečností by měly být obsazovány začleněnými, zodpovědnými a dlouhodobými zaměstnanci, kteří budou dbát na bezpečnostní aspekty. Hodnocení označilo za kritickou potřebu posílit pravomoci při řízení bezpečnosti a oddělit navzájem některé z funkcí v oblasti bezpečnosti.

·kontinuitu činnosti: systémy, jež agentura eu-LISA provozuje, jsou kriticky důležité pro fungování schengenského prostoru a bezpečnost Evropy. Kontinuita jejich činnosti je zcela nezbytná a právně závazná. Neměla by být ohrožována nezodpovědnými, slabě motivovanými externími pracovníky, kteří jsou nositeli bezpečnostního rizika.

·činnosti v oblasti zadávání zakázek a financí: externí hodnocení označilo za kritickou potřebu, aby agentura zřídila náležitý systém řízení podle činností. To se stává ještě důležitějším vzhledem k vysoké rozpočtové odpovědnosti, jež je agentuře svěřena, aby mohla plnit stávající a nové úkoly a činnosti. Agentura eu-LISA bude potřebovat další zaměstnance pro dovedné, správné a účinné zadávání zakázek a finanční řízení. Pro tyto úkoly, které nemohou plnit dočasní zaměstnanci, jsou opět zapotřebí motivovaní, odpovědní a zodpovědní zaměstnanci, kteří znají agenturu a její potřeby.

Komise kromě toho určila, že jsou zapotřebí dva smluvní zaměstnanci, což umožní:

posílit právní tým agentury eu-LISA (1 smluvní zaměstnanec) s cílem zvýšit kvalitu veškerých právních výstupů, ale také umožnit agentuře eu-LISA vybudovat interní právní kapacitu, aby mohla posuzovat právní dopad svých zamýšlených činností;

posílit útvar vnitřního auditu, což umožní splnění ročního plánu vnitřního auditu (1 smluvní zaměstnanec) a vybudovat interní kapacitu za účelem provádění všech potřebných předběžných hodnocení, která dnes chybějí.

Dva vyslaní národní odborníci jsou zapotřebí k zajištění odborných znalostí v oblasti obchodní činnosti týkající se vnitrostátních prostředí pro informační technologie. Toto opatření je nutné, aby bylo možno poskytovat vhodné technické odpovědi při navrhování IT řešení, a vzhledem k těmto novým úkolům se musí posílit stávající soubor vyslaných národních odborníků.

Ve stávajícím bezpečnostním prostředí, kdy informační systémy a interoperabilita hrají klíčovou roli v zamýšlených řešeních k posílení bezpečnosti na evropské úrovni, je přínos agentury eu-LISA klíčový. Členské státy a Komise potřebují, aby agentura řídila spolehlivé informační systémy pro ochranu hranic a bezpečnost, což umožní odstranit nedostatky v oblasti bezpečnosti infrastruktury informačních systémů a rozvíjet interoperabilitu.

Umožnit agentuře eu-LISA, aby se mohla spoléhat na soubor stabilních zdrojů, je v této souvislosti klíčovým faktorem úspěchu a předpokládané nahrazení externích zaměstnanců interními je třeba provést co nejdříve.

Smluvní zaměstnanci

Rok 2018

Rok 2019

Rok 2020

Celkem

27

27

27

Vyslaní národní odborníci

Rok 2018

Rok 2019

Rok 2020

Celkem

2

2

2

Nábor pracovníků se bude provádět v prvním pololetí každého rozpočtového roku.

3.2.3.2Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů mateřského GŘ

   Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

   Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na jedno desetinné místo)

Rok
2018

Rok 2019

Rok 2020

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

·Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

18 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)

14,5

14,5

14,5

XX 01 01 02 (při delegacích)

XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu)

10 01 05 01 (v přímém výzkumu)

Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) 116

XX 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce)

XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích)

XX 01 04 yy 117

– v ústředí 118

– při delegacích

XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu)

10 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu)

Jiné rozpočtové položky (upřesněte)

CELKEM

14,5

14,5

14,5

Další lidské zdroje jsou zapotřebí v GŘ pro migraci a vnitřní věci, což umožní sledovat nové činnosti agentury. Pro tyto nové systémy budou vytvořeny nové poradní skupiny, což vyžaduje účast Komise a přípravnou práci. Všechny nové úkoly svěřené agentuře navíc povedou k vypracovávání technických zpráv, organizaci pilotních projektů a ověření koncepce, které útvary Komise budou muset přezkoumávat a sledovat. Velmi omezený technický tým GŘ pro migraci a vnitřní věci musí být v této souvislosti posílen. Kromě toho se přidává 1,5 celého pracovního úvazku na pokrytí zapojení GŘ pro spravedlnost a spotřebitele do vývoje ECRIS-TCN a rovněž do přípravy nezbytných prováděcích aktů týkajících se specifikací systému. 9,5 dalších pracovních míst je zapotřebí vedle stávajícího výchozího stavu 6,5 pracovních míst v GŘ pro migraci a vnitřní věci a v GŘ pro spravedlnost a spotřebitele.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci

Koordinace a sledování agentury Komisí: kromě 5 stávajících plných pracovních úvazků je zapotřebí 1 odborník na biometrické údaje, 2 odborníci na obecné otázky IT, 1 bezpečnostní odborník, 1 finanční úředník a 3 referenti v oblasti politik pro sledování správní rady / poradních skupin a pro posuzování dopadů / předběžná hodnocení pro GŘ pro migraci a vnitřní věci a 1,5 plného pracovního úvazku pro GŘ pro spravedlnost a spotřebitele.

Externí zaměstnanci

Popis výpočtu nákladů na jednotky ekvivalentu plného pracovního úvazku by měl být zahrnut v části 3 přílohy V.

3.2.4Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

   Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

   Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové položky a odpovídající částky.

[…]

   Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce 119 .

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.

[…]

3.2.5Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok
N

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Celkem

Upřesněte spolufinancující subjekt 

Spolufinancované prostředky CELKEM



3.3Odhadovaný dopad na příjmy

   Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

   Návrh/podnět má tento finanční dopad:

dopad na vlastní zdroje

dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:

Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce

Dopad návrhu/podnětu 120

Rok
2018

Rok
2019

Rok
2020

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek 6313

Příspěvek od zemí přidružených k Schengenu (CH, NO, LI, IS)

p.m.

p.m.

p.m.

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

18.0207 eu-LISA

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

Rozpočet zahrnuje příspěvek zemí přidružených k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s Eurodacem, jak stanoví příslušné dohody.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování {nařízení (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států}, a pro podávání žádostí orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva a o změně nařízení (EU) č. 1077/2011, kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (přepracované znění). Úř. věst. L 180, 29.6.2013.
(2) Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Silnější a inteligentnější informační systémy pro ochranu hranic a bezpečnost. COM(2016) 205 final ze dne 6. dubna 2016.
(3) http://ec.europa.eu/transparency/regexpert/index.cfm?do=groupDetail.groupDetailDoc&id=32600&no=1
(4) COM(2017) 261 final.
(5) http://bookshop.europa.eu/is-bin/INTERSHOP.enfinity/WFS/EU-Bookshop-Site/en_GB/-/EUR/ViewPublication-Start?PublicationKey=DR0116464
(6) COM(2017) 346 ze dne 29. června 2017.
(7) SWD(2017) 249 ze dne 29. června 2017.
(8) Dohodou na úrovni útvarů, kterou uzavřeli agentura a generální ředitel pro migraci a vnitřní věci dne 31. července 2014, byly na agenturu eu-LISA přeneseny určité provozní a bezpečnostní úkoly týkající se sítě DubliNet. Komise si ponechala odpovědnost za rozpočtové a smluvní záležitosti. Síť DubliNet musí být převedena na agenturu právní cestou, a to prostřednictvím ustanovení návrhu přepracovaného znění nařízení o Eurodacu, kterým se mění nařízení (EU) č. 1077/2011. COM(2016) 272 final ze dne 4. května 2016.
(9) Fungování sítě VISION (schengenská konzultační síť) bylo agentuře eu-LISA svěřeno dohodou na úrovní útvarů, kterou podepsaly členské státy a Island, Lichtenštejnsko a Norsko používající síť VISION, zastoupené předsednictvím Rady Evropské unie na jedné straně a agenturou na straně druhé dne 27. května 2013.
(10) Během jednání o balíčku týkajícím se inteligentních hranic, který přijala Komise dne 28. února 2013, vyvstala řada technických, provozních a nákladových otázek, u nichž se mělo za to, že vyžadují další šetření. Dne 4. února 2014 Výbor stálých zástupců vlád členských států (COREPER) schválil úkol ověření koncepce, jenž sestává z ověření provedeného Komisí a z testovací fáze nebo pilotního projektu, které má provést agentura eu-LISA. Tento pilotní projekt byl svěřen agentuře pověřovací dohodou a úspěšně proveden v roce 2015.
(11) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42.
(12) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje systém vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu a údajů o odepření vstupu, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí překračující vnější hranice členských států Evropské unie, kterým se stanoví podmínky přístupu do systému EES pro účely vymáhání práva a kterým se mění nařízení (ES) č. 767/2008 a nařízení (EU) č. 1077/2011 COM(2016) 194 final ze dne 6. dubna 2016.
(13) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o poskytnutí mezinárodní ochrany podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění) COM(2016) 270 final ze dne 4. května 2016.
(14) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a kterým se mění nařízení (EU) č. 515/2014, (EU) 2016/794 a (EU) 2016/1624. COM(2016) 731 final ze dne 16. listopadu 2016.
(15) Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Silnější a inteligentnější informační systémy pro ochranu hranic a bezpečnost. COM(2016) 205 final ze dne 6. dubna 2016.
(16) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti hraničních kontrol, o změně nařízení (EU) č. 515/2014 a o zrušení nařízení (ES) č. 1987/2006. COM(2016) 882 final ze dne 21. prosince 2016; Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech, o změně nařízení (EU) č. 515/2014 a o zrušení nařízení (ES) č. 1986/2006, rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a rozhodnutí Komise 2016/261/EU. COM(2016) 883 final ze dne 21. prosince 2016.
(17) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení systému Eurodac pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování {nařízení (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států} za účelem identifikace neoprávněně pobývajícího státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti a o žádostech orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva (přepracované znění). COM(2016) 272 final ze dne 4. května 2016.
(18) Sedmá zpráva o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii vyzvala Evropský parlament a Radu ke společné diskusi o dalším postupu v oblasti interoperability, jak je stanoveno ve sdělení. Komise proto tyto myšlenky představí a prodiskutuje dne 26. května 2017 ve výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) Evropského parlamentu a dne 9. června 2017 s členskými státy na zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci. Očekává se, že na základě těchto diskusí všechny tři orgány uspořádají na podzim roku 2017 třístranná setkání na technické úrovni, kde projednají další postup v oblasti interoperability v souladu s tímto sdělením, včetně operativních potřeb v oblasti ochrany hranic a bezpečnosti a způsobů zajištění přiměřenosti a plného dodržování základních práv. Cílem je dosáhnout co nejdříve, a nejpozději do konce roku 2017, shody o dalším postupu a nezbytných opatřeních, která je třeba přijmout k dosažení interoperability informačních systémů do roku 2020. Na základě takovéto shody Komise počátkem jara 2018 předloží legislativní návrh týkající se interoperability. Souběžně se společnou diskusí všech tří orgánů, a aniž by byly předjímány výsledky těchto diskusí, budou Komise a agentura eu-LISA muset v průběhu roku 2017 provést další technickou analýzu navrhovaných řešení pro interoperabilitu, a to prostřednictvím řady technických studií a ověření koncepce. Komise bude pravidelně informovat Evropský parlament a Radu o pokroku v této technické analýze. Komise využije výměn s Evropským parlamentem a Radou a intenzivně pracuje na tom, aby mohla legislativní návrh pro interoperabilitu předložit co nejdříve.
(19) Rozhodnutí Rady 2008/615/SVV (23.6.2008).
(20) Směrnice (EU) 2016/681 (27.4.2016).
(21) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro zjišťování členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti, za účelem doplnění a podpory Evropského informačního systému rejstříků trestů (systém ECRIS-TCN) a mění nařízení (EU) č. 1077/2011. COM(2017) 344 ze dne 29. června 2017.
(22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování {nařízení (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států}, a pro podávání žádostí orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva a o změně nařízení (EU) č. 1077/2011, kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (přepracované znění). Úř. věst. L 180, 29.6.2013.
(23) COM(2015) 185 final ze dne 28. dubna 2015.
(24) COM(2015) 240 final ze dne 13. května 2015.
(25) Úř. věst. L 66, 8.3.2006, s. 38.
(26) Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.
(27) Dohoda mezi Evropským společenstvím a Islandskou republikou a Norským královstvím o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo na Islandu nebo v Norsku, Úř. věst. L 93, 3.4.2001, s. 40.
(28) Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.
(29) Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1.
(30) Rozhodnutí Rady ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo ve Švýcarsku jménem Evropského společenství, Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 3.
(31) Úř. věst. L 83, 26.3.2008, s. 3.
(32) Protokol mezi Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo ve Švýcarsku, Úř. věst. L 160, 18.6.2011.
(33) Protokol mezi Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo ve Švýcarsku, Úř. věst. L 161, 24.6.2009 s. 6, a Protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Islandskou republikou a Norským královstvím o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo na Islandu nebo v Norsku, Úř. věst. L 57, 28.2.2006, s. 16.
(34) http://bookshop.europa.eu/is-bin/INTERSHOP.enfinity/WFS/EU-Bookshop-Site/en_GB/-/EUR/ViewPublication-Start?PublicationKey=DR0116464  
(35) COM(2017) 346 ze dne 29. června 2017.
(36) Změny související s EES jsou stanoveny v návrhu o EES. V procesu dokončení jednání s EP a Radou mohou doznat změny.
(37) Změny nařízení o eu-LISA související se sítí DubliNet byly stanoveny v návrhu přepracovaného znění nařízení o Eurodacu a závisí na přijetí uvedeného návrhu. Provozování sítě DubliNet bylo již agentuře svěřeno prostřednictvím dohody na úrovni útvarů mezi Generálním ředitelstvím pro migraci a vnitřní věci a agenturou eu-LISA ze dne 31.7.2014.
(38) Změny nařízení o eu-LISA související s ETIAS nebyly v návrhu o ETIAS stanoveny, ale lze je vložit během jednání o daném textu. V každém případě je nutné k nim přijmout uvedený návrh.
(39) Změny nařízení o eu-LISA nebyly vloženy do návrhu přepracovaného znění dublinského nařízení a v každém případě k nim bude nutné přijmout uvedený návrhu.
(40) Změny nařízení o eu-LISA byly vloženy do návrhu nařízení o systému ECRIS-TCN a je k nim nutné přijmout uvedený návrh,
(41) TESTA-ng je projekt vyvinutý ve formě síťové služby na základě článku 3 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 922/2009/ES ze dne 16. září 2009 o řešeních interoperability pro evropské orgány veřejné správy, Úř. věst. L 260, 3.10.2009, s. 20.
(42) Nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(43) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42.
(44) Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42.
(45) Rozhodnutí Komise ze dne 11. června 2014 o přijetí memoranda o porozumění mezi Evropskou komisí a Evropskou agenturou pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, C(2014) 3486 final. Memorandum o porozumění vstoupilo v platnost dne 18. června 2014.
(46) Postoj Evropského parlamentu ze dne 5. července 2011 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 12. září 2011.
(47) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (Úř. věst. L 381, 28.12.2006, s. 4).
(48) Rozhodnutí Rady 2007/533/SVV ze dne 12. června 2007 o zřízení, provozování a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (Úř. věst. L 205, 7.8.2007, s. 63).
(49) Rozhodnutí Rady 2004/512/ES ze dne 8. června 2004 o zřízení Vízového informačního systému (VIS) (Úř. věst. L 213, 15.6.2004, s. 5).
(50) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS) (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 60).
(51) Nařízení Rady (ES) č. 2725/2000 ze dne 11. prosince 2000 o zřízení systému Eurodac pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy (Úř. věst. L 316, 15.12.2000, s. 1).
(52) Nařízení Rady (ES) č. 407/2002 ze dne 28. února 2002, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 2725/2000 o zřízení systému Eurodac pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy (Úř. věst. L 62, 5.3.2002, s. 1).
(53) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 ze dne 26. června 2013 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování nařízení (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států, a pro podávání žádostí orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1077/2011 ze dne 25. října 2011, kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 1).
(54) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1077/2011 ze dne 25. října 2011, kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (Úř. věst. L 286, 1.11.2011, s. 1).
(55) Rozhodnutí Rady 2008/633/SVV ze dne 23. června 2008 o konzultačním přístupu určených orgánů členských států a Europolu do Vízového informačního systému (VIS) pro účely prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a jiných závažných trestných činů (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 129).
(56) COM(2017) 346 ze dne 29. června 2017.
(57) COM(2017) 134 ze dne 23. března 2017. Příloha 2 tohoto sdělení poskytuje obecné pokyny, doporučení a osvědčené postupy pro dosažení interoperability nebo alespoň pro vytvoření prostředí pro dosažení lepší interoperability při plánování, provádění a řízení evropských veřejných služeb.
(58) Nařízení Komise (ES) č. 1560/2003 ze dne 2. září 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 343/2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států (Úř. věst. L 222, 5.9.2003, s. 3).
(59) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 922/2009/ES ze dne 16. září 2009 o řešeních interoperability pro evropské orgány veřejné správy (ISA) (Úř. věst. L 280, 3.10.2009, s. 20).
(60) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).
(61) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz a zrušuje rozhodnutí č. 574/2007/ES (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 143).
(62) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 ze dne 14. září 2016 o evropské pohraniční a pobřežní stráži a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 863/2007, nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES (Úř. věst. L 251, 16.9.2016, s. 1).
(63) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech, o změně nařízení (EU) č. 515/2014 a o zrušení nařízení (ES) č. 1986/2006, rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a rozhodnutí Komise 2010/261/EU. COM(2016) 883 final.
(64) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
(65) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).
(66) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).
(67) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
(68) Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.
(69) Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.
(70) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42).
(71) Úř. věst. L 66, 8.3.2006, s. 38.
(72) Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43.
(73) Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20.
(74)

   Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43.

(75) Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.
(76) Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31.
(77) Úř. věst. L 93, 3.4.2001, s. 40.
(78) Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.
(79) Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1.
(80) Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 5.
(81) Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 21.
(82) Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19.
(83) Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 39.
(84) Změny týkající se systému EES jsou stanoveny v návrhu o EES. V procesu dokončení jednání s EP a Radou mohou doznat změny.
(85) Změny nařízení o agentuře eu-LISA související se sítí DubliNet jsou stanoveny v návrhu přepracovaného znění nařízení o Eurodacu a závisí na přijetí uvedeného návrhu.
(86) Změny nařízení o eu-LISA týkající se ETIAS v návrhu o ETIAS stanoveny nejsou, ale lze je vložit během jednání o daném textu. V každém případě závisí na přijetí uvedeného návrhu.
(87) Změny nařízení o eu-LISA nebyly vloženy do návrhu přepracovaného znění dublinského nařízení a v každém případě závisí na přijetí uvedeného návrhu.
(88) Změny nařízení o eu-LISA byly vloženy do návrhu nařízení o systému ECRIS-TCN a závisí na přijetí uvedeného návrhu.
(89) Toto se v současnosti týká pouze Eurodacu, avšak síť EuroDomain bude používat také systém ECRIS-TCN.
(90) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech, o změně nařízení (EU) č. 515/2014 a o zrušení nařízení (ES) č. 1986/2006, rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a rozhodnutí Komise 2010/261/EU. COM(2016) 883 final.
(91) Nařízení č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství, Úř. věst. P 17, 6.10.1958, s. 385.
(92) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 4).
(93) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).
(94) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
(95) ABM: řízení podle činností (activity-based management); ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).
(96) Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.
(97) Vývoj systému ECRIS-TCN bude financován z programu Spravedlnost a z hlediska okruhu 3 bude rozpočtově neutrální.
(98) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování {nařízení (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států}, a pro podávání žádostí orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva a o změně nařízení (EU) č. 1077/2011, kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (přepracované znění). Úř. věst. L 180, 9.6.2013.
(99) COM(2015) 185 final ze dne 28. dubna 2015.
(100) COM(2015) 240 final ze dne 13. května 2015.
(101) COM(2016) 205 final ze dne 6. dubna 2016.
(102) Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx .
(103) RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.
(104) ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.
(105) Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.
(106) Výchozí scénář neobsahuje dodatečné smluvní zaměstnance v roce 2018.
(107) Dodatečný rozpočet zahrnuje 23 dočasných zaměstnanců. 2 smluvní pracovníky a 2 vyslané národní odborníky, jak je vysvětleno v oddíle 3.2.3.
(108) Mohou být zapotřebí významné prostředky na stavební výdaje v souvislosti s rozšířením místa ve Štrasburku za účelem zvýšení kapacity hostování potřebné pro vývoj dalších systémů. Agentura eu-LISA v současnosti posuzuje své potřeby. Potvrdí-li se taková potřeba, agentura eu-LISA projedná postup výstavby s Evropským parlamentem a Radou a nezbytné rozpočtové prostředky by byly vloženy prostřednictvím postupů pro tvorbu návrhu rozpočtu na rok 2019.
(109) K převodu komunikační infrastruktury dojde na jedné straně v případě VIS již v roce 2018, jak předpokládá čl. 19a odst. 9 nařízení o EES, které má být přijato v roce 2017, a v případě SIS po přijetí revidovaného nařízení o agentuře eu-LISA (viz též poznámku pod čarou 19).
(110) Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).
(111) Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.
(112) Bylo odečteno interní převedení zaměstnanců popsané v odůvodnění agentury eu-LISA k návrhu rozpočtu na rok 2018.
(113) Budoucí nařízení o EES, až bude přijato, změní článek 26 nařízení o VIS (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 a stanoví, že po uplynutí šesti měsících od vstupu v platnost nařízení, kterým se zřizuje EES, bude řídící orgán odpovídat za administrativní úkoly VIS související s komunikační infrastrukturou, kterou až dosud řídila Komise. Toto ustanovení v budoucím nařízení o EES poslouží jako právní základ pro přenesení souvisejícího rozpočtu (přibližně 50 % z částky 19,221 milionu EUR pro VIS a SIS dohromady) na agenturu, a to i kdyby do té doby nebylo přijato nové nařízení o eu-LISA, ke kterému je připojen tento legislativní finanční výkaz.
(114) Do plánu pracovních míst eu-LISA se přidává 14 pracovních míst pro vývoj systému vstupu/výstupu. Počet pracovních míst na rok 2020 a následující roky bude znovu posouzen v průběhu přípravy návrhu rozpočtu EU na rok 2020 s přihlédnutím ke konkrétním potřebám na provoz systému 24 hodin denně a sedm dní v týdnu.
(115) Další zaměstnanci uvedení v níže uvedených tabulkách nezahrnují dočasné zaměstnance / smluvní zaměstnance, již podléhají přijetí právních nástrojů pro EES, ETIAS, SIS II a Eurodac v přepracovaném znění.
(116) SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.
(117) Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).
(118) Především na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.
(119) Viz články 11 a 17 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020.
(120) Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.
Top