EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 7.6.2017

COM(2017) 294 final

2017/0125(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se zřizuje Program rozvoje evropského obranného průmyslu s cílem podpořit konkurenceschopnost a inovační kapacitu obranného průmyslu EU

{SWD(2017) 228 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita

•Proporcionalita

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

•Konzultace se zúčastněnými stranami

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

•Posouzení dopadů

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Komise by měla svá opatření pravidelně sledovat, posuzovat pokrok v plnění předpokládaných výsledků a hledat synergie s dalšími doplňujícími programy Unie nebo s vnitrostátními programy, které jsou Unií spolufinancovány. Kromě toho je stanoveno, že Komise může k posouzení dopadu a účinnosti svých opatření v rámci tohoto programu případně využívat i nezávislá externí hodnocení. Komise by o programu měla vypracovat hodnotící zprávu a poskytnout ji Evropskému parlamentu a Radě. Zpráva posoudí zejména pokrok dosažený při plnění cílů stanovených v návrhu a bude analyzovat, nakolik se projektů programu účastní přeshraniční malé a střední podniky a jak se tyto podniky podílejí na globálních hodnotových řetězcích.

Doprovodný pracovní dokument útvarů Komise navrhuje rozsáhlejší monitorovací a hodnoticí činnosti opírající se o údaje, které již shromažďují a zveřejňují různé organizace působící v evropském obranném průmyslu.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Program bude zřízen podle článku 173 SFEU a jeho obecným cílem bude zvýšit konkurenceschopnost a inovační potenciál obranné politiky Unie podporou opatření ve vývojové fázi. Příjemci podpory budou podniky usazené v Unii. Program se zřizuje na období od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2020.

Strategie, které se pro intervenci navrhují, by byly ve formě finanční pomoci. Prostředky, které se budou v rámci programu poskytovat, by měly podobu grantů a finančních nástrojů, nebo veřejných zakázek. Přesněji řečeno by byl z programu podporován návrh, vymezení společných technických specifikací, vývoj prototypů, zkoušení, kvalifikace a certifikace produktů pro obranné účely, hmotné či nehmotné konstrukční části a technologie. Podpořit lze rovněž studie, posouzení proveditelnosti a další podpůrné činnosti. Podpora se zaměří na opatření ve vývojové fázi a bude se vztahovat jak na nové produkty a technologie, tak na modernizaci stávajících.

Na opatření by měly spolupracovat alespoň tři podniky usazené přinejmenším ve dvou členských státech.

Navrhovaná míra financování bude omezena na 20 % celkových nákladů na opatření. Zbývající část nákladů budou muset hradit členské státy sloučením vnitrostátních příspěvků. Rozpočet Unie podpoří konkurenceschopnost tím, že svým aktivačním účinkem na patřičnou částku příspěvků členských států povede ke spuštění spolupráce a bude působit jako prostředek k její realizaci, který uvolní potenciální kooperativní programy v oblasti vývoje. Příjemci připravující opatření v rámci stálé strukturované spolupráce budou mít nárok na vyšší objem finančních prostředků. Podporované projekty by měly přispívat k prioritám v oblasti schopností, na nichž se členské státy společně dohodly v plánu rozvoje schopností Unie, a měly by případně zohledňovat rovněž regionální a mezinárodní spolupráci. Návrhy podané s cílem získat podporu z programu budou hodnoceny na základě kritérií pro přidělení, která budou přihlížet k tomu, nakolik návrhy přispívají k inovačnímu a technologickému rozvoji odvětví obrany a rovněž k bezpečnostním a obranným zájmům Unie prostřednictvím zdokonalení obranných technologií, které odpovídají prioritám v oblasti schopností, na nichž se členské státy v Unii společně dohodly, k životaschopnosti opatření, jakož i k tomu, nakolik budou příjemci schopni prokázat, že členské státy skutečně hodlají konečný produkt nebo technologii koordinovaným způsobem společně vyrobit a pořídit, případně i prostřednictvím společného zadávání zakázek.

Za plnění a správu programu bude odpovídat Komise. Provádění však může částečně svěřit jinému subjektu v souladu s požadavky finančního nařízení. Kromě toho by část celkového rozpočtu měla být určena ve prospěch opatření, která umožní přeshraniční účast malých a středních podniků.

Navrhovaná výše rozpočtu programu by činila 500 milionů EUR.

2017/0125 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se zřizuje Program rozvoje evropského obranného průmyslu s cílem podpořit konkurenceschopnost a inovační kapacitu obranného průmyslu EU

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 173 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 4 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 5 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)V evropském obranném akčním plánu přijatém dne 30. listopadu 2016 Komise uvedla, že je odhodlána doplňovat, posilovat pákovým efektem a konsolidovat spolupráci členských států při rozvoji obranných schopností v reakci na bezpečnostní výzvy, jakož i podporovat konkurenceschopný a inovativní obranný průmysl EU. Konkrétně navrhla zřídit Evropský obranný fond na podporu investic do společného výzkumu a vývoje obranného materiálu a technologií. Z fondu by byla podporována spolupráce v průběhu celého vývojového cyklu produktů a technologií pro obranné účely.

(2)V zájmu zvýšení konkurenceschopnosti a inovační kapacity obranného průmyslu Unie by měl být zřízen Program rozvoje evropského obranného průmyslu (dále jen „program“). O zvýšení konkurenceschopnosti obranného průmyslu Unie, mj. kybernetické obrany, by měl program usilovat podporou spolupráce mezi podniky ve fázi vývoje obranných produktů a technologií. Vývojovou fázi, jež následuje po technologicko-výzkumné fázi, provázejí značná rizika a náklady, které brání dalšímu využití výsledků výzkumu a mají nepříznivý vliv na konkurenceschopnost obranného průmyslu Unie. Podporou vývojové fáze by program přispěl k lepšímu využívání výsledků výzkumu v oblasti obrany a pomohl by překlenout mezeru mezi výzkumem a výrobou, jakož i podporovat veškeré formy inovací. Program by měl doplňovat činnosti prováděné v souladu s článkem 182 SFEU a nevztahuje se na produkci obranných produktů a technologií.

(3)V zájmu lepšího využití úspor z rozsahu v obranném průmyslu by měl program podporovat spolupráci podniků při vývoji obranných produktů a technologií.

(4)Program by se měl týkat období dvou let od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2020 a pro toto období by měla být stanovena částka na jeho provádění.

(5)Program by se měl provádět v plném souladu s ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 6 . Financování může být zejména ve formě grantů. Ve vhodných případech lze použít finanční nástroje nebo zadávání veřejných zakázek.

(6)Část provádění programu může Komise svěřit subjektům uvedeným v čl. 58 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. S ohledem na její odbornost může Komise touto úlohou pověřit Evropskou obrannou agenturu.

(7)Vzhledem ke zvláštnostem odvětví nebude ve skutečnosti žádný projekt spolupráce mezi podniky zahájen, aniž by se členské státy předem dohodly na podpoře takových projektů. Poté, co se na úrovni Unie dohodnou na společných prioritách v oblasti obraných schopností, případně i s přihlédnutím k regionálním kooperativním iniciativám, členské státy určí a zkonsolidují vojenské požadavky a definují technické specifikace projektu. Mohou rovněž jmenovat projektového manažera, aby vedl činnosti týkající se vývoje společného projektu.

(8)V případě, že opatření podporované z programu vede projektový manažer jmenovaný členským státem, měla by Komise před provedením platby příjemci způsobilého opatření informovat projektového manažera, aby mohl zajistit, že ze strany příjemců budou dodrženy veškeré lhůty.

(9)Finanční podpora Unie by se neměla týkat vývozu produktů, vybavení nebo technologií a neměla by jí být dotčena ani pravomoc členských států, pokud jde o politiku vývozu produktů pro obranné účely. Finanční podpora Unie by neměla mít vliv na vývozní politiku členských států týkající se produktů pro obranné účely.

(10)Poněvadž cílem programu je podpořit konkurenceschopnost obranného průmyslu Unie omezením rizik provázejících vývojovou fázi projektů spolupráce, měl by se program vztahovat na opatření týkající se vývoje produktu nebo technologie pro obranné účely, jmenovitě definice společných technických specifikací, návrhu, vývoje prototypů, zkoušení, kvalifikace, certifikace a rovněž studií proveditelnosti a jiných podpůrných opatření. Totéž se bude vztahovat také na modernizaci stávajících produktů a technologií pro obranné účely.

(11)Vzhledem k tomu, že program obzvláště usiluje o posílení spolupráce mezi podniky v různých členských státech, mělo by být opatření způsobilé k financování z tohoto programu pouze tehdy, pokud se na něm podílí alespoň tři podniky usazené na území nejméně dvou členských států.

(12)Přeshraniční spolupráce na vývoji produktů a technologií pro obranné účely často trpěla tím, že bylo obtížné dohodnout se na společných technických specifikacích. Právě absence společných technických specifikací nebo jejich nízká úroveň vedly k tomu, že ve vývojové fázi narůstá složitost, dochází ke zpožděním a neúměrnému zvýšení nákladů. Dohoda o společných technických specifikacích by měla být podmínkou pro využití podpory Unie v rámci tohoto programu. Opatření, jejichž cílem je podpořit vytvoření společné definice technických specifikací, by rovněž měla být způsobilá k podpoře z tohoto programu.

(13)Program je zaměřen na zvýšení konkurenceschopnosti obranného průmyslu Unie, k podpoře by proto měly být způsobilé pouze subjekty usazené v Unii a fakticky kontrolované členskými státy nebo jejich státními příslušníky. Aby byla navíc zajištěna ochrana základních bezpečnostních zájmů Unie a jejích členských států, nesmí se infrastruktura, zařízení, vybavení a zdroje, které příjemci a subdodavatelé používají při opatřeních financovaných v rámci programu, nacházet na území států, které nejsou členy Unie.

(14)Způsobilá opatření prováděná v rámci stálé strukturované spolupráce v institucionálním rámci Unie by průběžným způsobem umocňovala spolupráci mezi podniky z různých členských států, a bezprostředně by tak přispívala k cílům tohoto programu. Takové projekty by proto měly být způsobilé pro vyšší míru financování.

(15)Hodlá-li se na způsobilém opatření v rámci tohoto programu podílet konsorcium podniků a finanční pomoc Unie má podobu grantu, mělo by konsorcium jmenovat jednoho ze svých členů jako koordinátora, který bude hlavním kontaktní subjektem pro styk s Komisí.

(16)Podpora inovací a technologického rozvoje v obranném průmyslu Unie by se měla uskutečňovat v souladu s bezpečnostními zájmy Unie. Z toho vyplývá, že přínos daného opatření pro tyto zájmy a priority v oblasti obranných schopností, na nichž se členské státy dohodly, by měl být jedním z kritérií pro udělení. V Unii se společné priority v oblasti obranných schopností určují zejména prostřednictvím plánu rozvoje schopností. Provádění příslušných priorit prostřednictvím posílené spolupráce bude Unie podporovat dalšími ze svých postupů, například koordinovaným každoročním přezkumem obrany (CARD) a stálou strukturovanou spoluprací. Ve vhodných případech, a slouží-li bezpečnostním a obranným zájmům Unie, lze zohlednit rovněž iniciativy regionální nebo mezinárodní spolupráce, např. v rámci NATO.

(17)Aby byla zajištěna životaschopnost financovaných opatření, měl by být jedním z kritérií pro udělení závazek členských států, že budou k financování opatření účinně přispívat.

(18)Aby se zajistilo, že financovaná opatření budou přispívat ke konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu, měla by být zaměřena tržně a řídit se poptávkou. Z tohoto důvodu by se u kritérií pro udělení mělo přihlédnout k tomu, zda se již členské státy zavázaly, že konečný produkt nebo technologii pokud možno koordinovaným způsobem společně vyrobí a pořídí.

(19)Vztahuje-li se k vývoji prototypů, který je často nejnákladnější činností vývojové fáze, neměla by finanční pomoc Unie v rámci programu přesáhnout 20 % celkových způsobilých nákladů na dané opatření. U ostatních činností vývojové fáze by se však pomoc měla vztahovat na celkovou výši způsobilých nákladů.

(20)Poněvadž má podpora ze strany Unie za cíl posílit konkurenceschopnost odvětví a vztahuje se specificky pouze na vývojovou fázi, neměla by mít Komise práva duševního vlastnictví k produktům nebo technologiím, které vzejdou z financovaných opatření. Platný režim práv duševního vlastnictví si smluvně stanoví příjemci.

(21)Komise by měla sestavit víceletý pracovní program odpovídající cílům programu. Při sestavování pracovního programu by měl být Komisi nápomocen výbor členských států (dále jen programový výbor). Vzhledem k tomu, že Unie ve své politice považuje malé a střední podniky za klíčové pro zajištění hospodářského růstu, inovací, vytváření pracovních míst a sociální integrace v Unii, a ke skutečnosti, že podporovaná opatření budou obvykle vyžadovat nadnárodní spolupráci, je důležité, aby pracovní program na přeshraniční účast malých a středních podniků pamatoval a umožňoval ji, a aby část celkového rozpočtu tudíž byla určena ve prospěch takových opatření.

(22)Aby bylo možné využívat odbornost Evropské obranné agentury v oblasti obrany, bude jí udělen status pozorovatele ve výboru členských států. Ve výboru členských států by měla být nápomocna rovněž Evropská služba pro vnější činnost.

(23)Při výběru opatření, která mají být z programu financována, by Komise nebo subjekty uvedené v čl. 58 odst. 1 písm. c) nařízení č. 966/2012 měly organizovat konkurenční výzvy podle nařízení č. 966/2012. Poté co s pomocí nezávislých odborníků posoudí obdržené návrhy, vybere Komise opatření, která mají být z programu financována. Aby byly zajištěny jednotné podmínky k provádění tohoto nařízení, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí a provádění pracovního programu, jakož i o přidělování finančních prostředků na vybraná opatření. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 7 .

(24)K přijetí výše uvedených prováděcích aktů by měl být s ohledem na jejich podstatné důsledky pro provádění základního aktu použit přezkumný postup.

(25)Na konci programu by Komise měla vypracovat zprávu o jeho provádění, v níž budou finanční činnosti přezkoumány z hlediska výsledků finančního plnění a pokud možno i dopadu. Zpráva by měla zejména analyzovat, nakolik se projektů programu účastní přeshraniční malé a střední podniky a jak se tyto podniky podílejí na globálních hodnotových řetězcích,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Zřizuje se Program rozvoje evropského obranného průmyslu (dále jen „program“) pro opatření Unie na období od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2020.

Článek 2

Cíle

Program má tyto cíle:

a)zvýšit konkurenceschopnost a inovační potenciál obranného průmyslu Unie podporou opatření v jejich vývojové fázi;

b)podpořit a umocnit spolupráci mezi podniky, včetně malých a středních podniků, na vývoji technologií nebo produktů v souladu s prioritami v oblasti obranných schopností, na nichž se členské státy v Unii společně dohodly;

c)podpořit lepší využívání výsledků výzkumu v oblasti obrany a pomoci překlenout mezery mezi výzkumem a vývojem.

Článek 3

Rozpočet

Výše částky na provádění programu v období 2019–2020 je stanovena na 500 milionů EUR v běžných cenách.

Článek 4

Obecná ustanovení o financování

1.    Finanční pomoc Unie může být poskytována prostřednictvím druhů financování uvedených v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, a zejména:

a) grantů;

b) finančních nástrojů;

c) zadávání veřejných zakázek.

2.    Druhy financování uvedené v odstavci 1 tohoto článku a metody provádění se vybírají na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěž a riziko střetu zájmů.

3.    Finanční pomoc Unie provádí Komise podle nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 buď přímo, nebo nepřímo tím, že úkoly spojenými s plněním rozpočtu pověří subjekty uvedené v čl. 58 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení.

4.    Byl-li členskými státy jmenován projektový manažer, Komise jej nejprve informuje a následně provede platbu způsobilým příjemcům.

Článek 5

Druhy finančních nástrojů

1.    Finanční nástroje vytvořené v souladu s hlavou VIII nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 lze použít s cílem usnadnit přístup k financování subjektům, které provádějí opatření v souladu s článkem 6.

2.    Lze využít tyto druhy finančních nástrojů:

a) kapitálové či kvazikapitálové investice;

b) půjčky nebo záruky;

c) nástroje ke sdílení rizik.

Článek 6

Způsobilá opatření

1.Program poskytuje podporu na opatření ve fázi vývoje prováděná příjemci a vztahuje se jak na nové produkty a technologie, tak na modernizaci stávajících, pokud jde o:

a)návrh produktu pro obranné účely, hmotnou či nehmotnou součást nebo technologii, jakož i technické specifikace, podle nichž byl návrh vypracován;

b)vývoj prototypu produktu pro obranné účely, hmotnou či nehmotnou součást nebo technologii. Prototypem se rozumí model výrobku nebo technologie, kterým lze prokázat jeho vlastnosti v operačním prostředí;

c)zkoušení produktu pro obranné účely, hmotné či nehmotné součásti nebo technologie;

d)kvalifikaci produktu pro obranné účely, hmotné či nehmotné součásti nebo technologie; kvalifikace je celý proces, jímž se prokazuje, že návrh produktu, součásti a technologie splňuje stanovené požadavky. Tento postup poskytuje objektivní důkaz, jímž se prokazuje, že byly splněny konkrétní požadavky návrhu;

e)certifikaci produktu pro obranné účely nebo technologie. Certifikace je postup, podle něhož vnitrostátní orgán osvědčí, že produkt, součást a technologie vyhovuje platným předpisům;

f)studie, jako jsou studie proveditelnosti, a další doprovodná opatření.

2.Na opatření musí spolupracovat alespoň tři podniky usazené přinejmenším ve dvou členských státech. Podniky, které jsou příjemci, nesmí být přímo nebo nepřímo fakticky kontrolovány týmž subjektem, ani se nesmí kontrolovat navzájem.

3.Pro účely odstavce 2 se „faktickou kontrolou“ rozumí vztah na základě práv, smluv nebo jiných prostředků, které samostatně nebo společně a s ohledem na věcné či právní skutečnosti zakládají možnost přímého nebo nepřímého rozhodujícího vlivu na podnik, zejména prostřednictvím:

a)práva užívat majetek podniku nebo jeho část;

b)práv nebo smluv, které poskytují rozhodující vliv na složení, hlasování nebo rozhodování orgánů podniku nebo jinak udělují rozhodující vliv na chod podniku.

4.Týká-li se opatření definovaných v písmeni b) až f) prvního odstavce, musí být opatření založeno na společných technických specifikacích.

Článek 7

Způsobilé subjekty

1.Příjemci musí být podniky se sídlem v Unii, v nichž členské státy a/nebo jejich státní příslušníci vlastní více než 50% podíl a fakticky podnik kontrolují ve smyslu čl. 6 odst. 3, ať již přímo nebo nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících podniků. Kromě toho veškerá infrastruktura, zařízení, majetek a zdroje, které příjemci včetně subdodavatelů a jiných třetích stran používají při opatřeních financovaných v rámci programu, se po celou dobu trvání opatření nesmí nacházet na území států, které nejsou členy Unie.

2.Pokud příjemce, jak je definován v odstavci 1, provádí opatření definované v článku 6 v rámci stálé strukturované spolupráce, je v případě takového opatření způsobilý pro vyšší míru financování podle čl. 11 odst. 2.

Článek 8

Prohlášení žadatelů

Každý žadatel v písemném prohlášení uvede, že si je plně vědom platných vnitrostátních a unijních právních a správních předpisů týkajících se činnosti v oblasti obrany a že je s těmito předpisy v souladu.

Článek 9

Konsorcium

1.Poskytuje-li se finanční pomoc Unie prostřednictvím grantu, členové konsorcia, které se hodlá ucházet o účast na některém opatření, jmenují ze svého středu koordinátora, který se uvede v grantové dohodě. Koordinátor je hlavní styčnou osobou členů konsorcia ve vztazích s Komisí nebo příslušným financujícím subjektem, není-li v grantové dohodě stanoveno jinak nebo v případě, že konsorcium nedodržuje povinnosti podle grantové dohody.

2.Členové konsorcia, které se účastní opatření, uzavřou s výjimkou řádně odůvodněných případů uvedených v pracovním programu nebo výzvě k předkládání návrhů vnitřní dohodu, v níž jsou stanovena jejich práva a povinnosti, pokud jde o provádění opatření v souladu s grantovou dohodou.

Článek 10

Kritéria pro přidělení

Opatření navrhovaná pro financování v rámci tohoto programu se posuzují na základě těchto kumulativních kritérií:

a)excelence;

b)přínosu pro inovace a technologický rozvoj obranného průmyslu, a tím i k posílení průmyslové autonomie Unie v oblasti obranných technologií a

c)příspěvku k bezpečnostním a obranným zájmům Unie prostřednictvím zdokonalení obranných technologií, které přispívají k realizaci priorit v oblasti obranných schopností, na nichž se členské státy v Unii společně dohodly, a

d)životaschopnosti, u níž příjemci zejména prokáží, že zbývající náklady na způsobilé opatření budou hrazeny jiným způsobem financování, například příspěvky členských států, a

e)u opatření popsaných v písmenech b) až e) čl. 6 odst. 1 podle přínosu ke konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu, přičemž příjemci prokáží, že se členské státy zavázaly, že konečný produkt nebo technologii společně vyrobí a koordinovaným způsobem pořídí, případně i včetně společného zadávání zakázek;

Článek 11

Míra financování

1.Vztahuje-li se k vývoji prototypů, nesmí finanční pomoc Unie v rámci programu přesáhnout 20 % celkových nákladů na opatření. Ve všech ostatních případech může výše pomoci dosáhnout až celkových nákladů na opatření.

2.Je-li opatření prováděno příjemcem uvedeným v čl. 7 odst. 2, lze jeho míru financování navýšit o 10 procentních bodů.

Článek 12

Vlastnictví a práva duševního vlastnictví

Komise není vlastníkem produktů nebo technologií, které z opatření vzejdou, ani nevznáší jakékoliv nároky na práva duševního vlastnictví v souvislosti s opatřením.

Článek 13

Pracovní program

1.Komise prostřednictvím prováděcího aktu přijme víceletý pracovní program na dobu trvání programu. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 2. Tento pracovní program musí být v souladu s cíli stanovenými v článku 2.

2.Pracovní program podrobně stanoví kategorie projektů, které mají být z programu financovány.

3.V pracovním programu se zajistí, aby věrohodná část celkového rozpočtu byla určena ve prospěch opatření, která umožní přeshraniční účast malých a středních podniků.

Článek 14

Řízení o přiznání příspěvku

1.Při provádění programu se finanční prostředky Unie přidělí na základě konkurenčních výzev k předkládání návrhů vydaných v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/12 8 .

2.Návrhy, které byly předloženy v návaznosti na výzvu k předkládání návrhů, Komise vyhodnotí s pomocí nezávislých odborníků na základě kritérií pro přidělení uvedených článku 10.

3.Po každé výzvě Komise vybraným opatřením přidělí financování prostřednictvím prováděcího aktu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 2.

Článek 15

Roční splátky

Komise může rozdělit rozpočtové závazky na roční splátky.

Článek 16

Výbor

1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. Evropská obranná agentura je přizvána jako pozorovatel.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 17

Sledování a podávání zpráv

1.Komise provádění programu pravidelně sleduje a o dosaženém pokroku každoročně podává zprávu v souladu s čl. 38 odst. 3 písm. e) nařízení č. 966/2012. Za tímto účelem Komise zavede nezbytná opatření pro sledování.

2.V zájmu větší efektivnosti a účinnosti budoucích opatření v rámci politiky Unie, vypracuje Komise zprávu obsahující zpětné hodnocení a zašle ji Evropskému parlamentu a Radě. Zpráva – v návaznosti na příslušné konzultace s členskými státy a klíčovými zúčastněnými stranami – zejména posoudí, do jaké míry se podařilo splnit cíle stanovené v článku 2. Rovněž bude analyzovat, nakolik se projektů prováděných v rámci programu účastní přeshraniční malé a střední podniky a jak se tyto podniky podílejí na globálních hodnotových řetězcích.

Článek 18

Ochrana finančních zájmů Unie

1.Komise přijme vhodná opatření s cílem zajistit, aby byly při provádění činností financovaných podle tohoto nařízení finanční zájmy Unie chráněny prevencí podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním nebo navrácením neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími správními a finančními sankcemi.

2.Komise a Účetní dvůr mají pravomoc provádět kontrolu veškerých dokladů i kontrolu na místě nebo v případě mezinárodních organizací ověřování v souladu s dohodami, které s nimi byly uzavřeny, u všech příjemců grantů, dodavatelů a subdodavatelů, kteří obdrželi finanční prostředky Unie podle tohoto nařízení.

3.Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět šetření, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 9 a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 10 s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jiné protiprávní činnosti poškozující finanční zájmy Unie v souvislosti s grantovou dohodou nebo rozhodnutím o udělení grantu či smlouvou financovanou podle tohoto nařízení.

Článek 19

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

1.3Povaha návrhu/podnětu

1.4Cíle

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6Doba trvání akce a finanční dopad

1.7Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2Systém řízení a kontroly

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.4Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5Příspěvky třetích stran

3.3Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Program rozvoje evropského obranného průmyslu s cílem podpořit konkurenceschopnost a inovační kapacitu obranného průmyslu EU.

1.2.Příslušné oblasti politik 

1.3.Povaha návrhu/podnětu

☑ Návrh/podnět se týká nové akce 

◻ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 11  

◻ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce 

◻ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4.Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účelnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotu ze zapojení Unie“ rozumí hodnota vyplývající ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by se jinak vytvořila činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

◻ Časově omezený návrh/podnět 

–☑    Návrh/podnět s platností od 1/1/2019 do 31/12/2020.

–☑ Finanční dopad od 1/1/2018 do 31/12/2023.

◻ Časově neomezený návrh/podnět

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 12  

◻ Přímé řízení Komisí

–◻ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;

–◻    prostřednictvím výkonných agentur

◻ Sdílené řízení s členskými státy

☑ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

–◻EIB a Evropský investiční fond;

–◻ subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;

–☑ veřejnoprávní subjekty;

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

–◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systém řízení a kontroly

2.2.1.Zjištěná rizika

2.2.2.Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly

2.2.3.Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

Návrhem se nezvýší celková výše výdajů naplánovaných v okruhu 1a víceletého finančního rámce na roky 2014–2020, neboť finanční krytí Nástroje pro propojení Evropy, evropských programů družicové navigace, Evropského programu monitorování Země, programu ITER a nepřiděleného rozpětí bude sníženo, aby mohl být financován příspěvek z rozpočtu EU na Program rozvoje evropského obranného průmyslu.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

–☑    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.Shrnutí

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy

–☑    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–☑    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

–◻    Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

–☑    Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce.

3.2.5.Příspěvky třetích stran

–☑ Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–◻ Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

Prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–☑    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻    na vlastní zdroje

–◻    na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

(1) Závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 15. listopadu 2016.

(2) Viz rovněž strana 12 pracovního dokumentu útvarů Komise, který toto nařízení doprovází.

(3) Závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 15. listopadu 2016.

(4) Úř. věst. C […], […], s. […].

(5) Úř. věst. C […], […], s. […].

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí.

(8) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(10) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(11) Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(12) Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  

(13) RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(14) ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(15) Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

(16) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(17) Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(18) Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(19) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(20) SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(21) Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(22) Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.