Help Print this page 

Document 52017PC0294

Title and reference
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY kterým se zřizuje Program rozvoje evropského obranného průmyslu s cílem podpořit konkurenceschopnost a inovační kapacitu obranného průmyslu EU

COM/2017/0294 final - 2017/0125 (COD)
Multilingual display
Text

V Bruselu dne 7.6.2017

COM(2017) 294 final

2017/0125(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se zřizuje Program rozvoje evropského obranného průmyslu s cílem podpořit konkurenceschopnost a inovační kapacitu obranného průmyslu EU

{SWD(2017) 228 final}


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Odůvodnění a cíle návrhu

Evropská obranná politika byla v politických směrech předsedy Junckera z července 2014 označena za hlavní politickou prioritu. Tuto skutečnost je třeba vnímat rovněž v souvislosti s tím, že po desetiletích míru a stability čelí Unie zvýšené nestabilitě a novým bezpečnostním hrozbám. Díky této proměně bezpečnostního prostředí je jasně patrné, že splnit očekávání občanů Unie a našich partnerů dokážeme jen společným úsilím při investování do rozvoje bezpečnosti a spolupráce na všech úrovních. Aby Evropa mohla převzít větší díl odpovědnosti za svou obranu, je zásadní zlepšit konkurenceschopnost a podpořit inovace v obranném průmyslu Unie.

Návrh na vytvoření „Programu rozvoje evropského obranného průmyslu“ (dále jen „program“) je zaměřen na posílení konkurenceschopnosti a zvýšení míry inovací v obranném průmyslu Unie včetně kybernetické obrany. Bylo by možné to provést zejména podporou lepšího využívání výsledků výzkumu v oblasti obrany, prosazováním spolupráce mezi podniky na vývoji obranných produktů a technologií a mobilizací úsilí členských států o spolupráci s cílem zajistit, aby technologicko-průmyslová základna obranného průmyslu EU dokázala plně vyhovět jejím současným a budoucím potřebám v oblasti bezpečnosti. V konečném důsledku by se tak přispělo k větší strategické autonomii Unie a posílení její pozice při jednání s partnery.

Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

V listopadu 2016 přijala Komise evropský obranný akční plán, který stanoví opatření k dosažení větší evropské spolupráce v oblasti obrany a na podporu konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu. Cílem evropského obranného akčního plánu je dosáhnout toho, aby technologicko-průmyslová základna obranného průmyslu EU dokázala plně vyhovět jejím současným a budoucím potřebám v oblasti bezpečnosti a obrany. Evropská rada tuto iniciativu uvítala a vyzvala Komisi, aby v první polovině roku 2017 předložila návrhy.

Jádrem návrhu evropského obranného akčního plánu je zřízení Evropského obranného fondu (dále jen „fond“) s cílem podnítit investice do společného výzkumu a společného vývoje obranného materiálu a technologií. Fond se skládá ze dvou různých, avšak vzájemně se doplňujících částí, které by se vztahovaly na celý cyklus vývoje v oblasti obranného průmyslu od výzkumu až po uvedení výrobků na trh, tj. jedna část se týká výzkumu a druhá schopností.

V rámci výzkumné části zavádí Komise mechanismy k nasměrování finančních prostředků EU do společného výzkumu v oblasti obrany, zejména prostřednictvím nedávno zahájeného přípravného opatření.

Návrh programu doplní iniciativy na financování kooperativního výzkumu v oblasti obrany a zajistí, aby výsledky výzkumu v oblasti obrany byly dále rozvíjeny, čímž přispěje k inovační schopnosti evropského obranného průmyslu a jeho konkurenceschopnosti.

Soulad s ostatními politikami Unie

Evropský obranný akční plán, a tudíž i program, je v naprostém v souladu s iniciativami, které Unie provádí v rámci své společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Zejména je v souladu s prováděcím plánem v oblasti bezpečnosti a obrany v rámci globální strategie z roku 2016, který je základem pro nově stanovenou úroveň ambicí Unie, kterou schválila Evropská rada 1 spolu s opatřeními k realizaci plánu. Program souvisí rovněž se společným prohlášením EU–NATO z července 2016, jež podepsali předseda Evropské rady, předseda Komise a generální tajemník NATO. Komise zajistí, aby další bezpečnostní politiky, jako je strategie kybernetické bezpečnosti, byly s programem v souladu.

Navrhovaný program vybízí ke spolupráci mezi podniky na vývoji výrobků a technologií, přičemž bere v úvahu priority v oblasti schopností, na nichž se členské státy společně dohodnou v plánu rozvoje schopností Unie. V konečném důsledku tak umocní bezpečnostní a obranné zájmy Unie.

Navrhovaný program pamatuje i na skutečnost, že opatření lze přijímat také v rámci stálé strukturované spolupráce. Poněvadž program u těchto opatření umožní vyšší míru spolufinancování, bude ve výsledku motivovat k účasti na tomto vyspělejším evropském rámci pro spolupráci v oblasti obrany.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Právní základ

Návrh nařízení předkládá opatření týkající se obranného průmyslu Unie. Právním základem tohoto návrhu je článek 173 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato skutečnost je v souladu s cílem návrhu nařízení, jímž je zvýšení konkurenceschopnosti obranného průmyslu Unie tím, že se podpoří lepší využívání průmyslového potenciálu v oblasti inovací a technologického rozvoje prostřednictvím spolupráce mezi podniky v členských státech.

Subsidiarita

Podpora lepšího využívání výsledků výzkumu, inovací a technologického rozvoje v oblasti obrany umocněním spolupráce mezi podniky usazenými v různých členských státech je opatřením, které se z podstaty vyznačuje nadnárodní povahou. Týká se současně více než jednoho členského státu, a v tomto smyslu jej nemohou k naprosté spokojenosti vyřešit jednotlivé členské státy.

Výzvy, s nimiž se v současnosti musí obranný průmysl Unie vyrovnat, jasně poukazují na potřebu koordinovaného postupu. Evropský obranný průmysl trpí nízkou mírou investic a vyznačuje se rozdělením podle hranic jednotlivých států, což vede k neustálému zdvojování práce. Kromě toho jsou při pohledu na obranný průmysl v Unii patrné čím dál větší nedostatky, zastarávající technologie a nedostatek nových programů, zejména kooperativních.

Pomocí přeshraniční spolupráce lze lépe využít účinky plynoucí z rozsahu tím, že se omezí zdvojování a umožní vývoj potřebných produktů a technologií. Přeshraniční spolupráce se však příliš nevyužívá a převaha nekoordinovaných vnitrostátních politik členských států v této oblasti 2 má nepříznivý vliv na konkurenceschopnost a inovační kapacitu obranného průmyslu Unie.

Opatření na úrovni Unie vytvoří přidanou hodnotu jednak tím, že bude pomocí výrazných pobídek více motivovat k průmyslové spolupráci v oblasti obrany, a tím, že se zaměří na projekty ve fázi vývoje, které nelze úspěšně provádět čistě na vnitrostátní úrovni kvůli výši nákladů a s nimi souvisejícím rizikům.

Proporcionalita

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z tohoto důvodu:

Proporcionalita je zajištěna tím, že se opatření Unie zaměří na oblast, která má největší vliv na konkurenceschopnost odvětví, tj. poskytování finanční podpory na projekty ve fázi vývoje. Vzhledem k tomu, že vývoj je patrně jednou z nejrizikovějších fází, a tudíž také jednou z hlavních překážek v řetězci technologického pokroku daného projektu, bude Unie částečně připívat na náklady na vývoj obranných produktů a technologií, aby co nejvíce podpořila kooperativní vývojové projekty.

Kromě toho budou pro finanční podporu způsobilá pouze opatření týkající se podniků usazených v různých členských státech, neboť jejich přidaná hodnota je jasně daná tím, že podporují přeshraniční spolupráci.

Zásah Unie zároveň nijak nenarušuje ani neznemožňuje podporu opatření na vnitrostátní úrovni. Pouze poskytuje dodatečné pobídky, aby se u některých z těchto opatření podařilo zvládnout nejnáročnější fázi tím, že Unie svou podporu nabídne tam, kde jí bude nejvíce potřeba.

Volba nástroje

Komise navrhuje, aby byl program zřízen nařízením. Je nejvhodnějším právním nástrojem, neboť pouze nařízení může díky svým přímo použitelným právním ustanovením zajistit nezbytnou míru jednotnosti, která je zapotřebí k vytvoření a fungování programu Unie na financování podpory odvětví evropského průmyslu.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Dosud neexistuje právní předpis týkající se této věci, neboť Unie nepřijala žádné jiné legislativní iniciativy, jejichž cílem by bylo podpořit konkurenceschopnost obranného průmyslu a jež by se specificky zaměřovaly na vývojovou fázi opatření ve prospěch odvětví obrany. Není tudíž k dispozici dřívější hodnocení ex post ani kontrola účelnosti platných právních předpisů, které se v případě takové legislativní iniciativy případně mohly provádět.

Konzultace se zúčastněnými stranami

V rámci přípravy návrhu byly členské státy konzultovány při pravidelných setkáních. Odpovídajícím způsobem byly konzultovány rovněž jiné zúčastněné strany a byly řádně informovány o tom, že Komise hodlá vypracovat takový legislativní návrh.

Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Evropská komise zadala přípravnou studii ohledně rozpočtu, jakým by měl program disponovat. Studie se podrobně zabývá stávajícími překážkami, které brání navazování spolupráce na programech v oblasti vývoje, a předkládá k úvaze prvky, k nimž bude třeba přihlédnout, aby se dosáhlo optimální intervence ze strany Unie.

Posouzení dopadů

Návrh se opírá o pracovní dokument útvarů Komise, který poskytuje nezbytné prvky pro analýzu překážek, které brání konkurenceschopnosti odvětví, a pro posouzení předpokládaného dopadu návrhu. Z důvodu naléhavosti návrhu a poněvadž Evropská rada na zasedání dne 15. prosince 2016 Komisi vyzvala, „aby v první polovině roku 2017 předložila návrhy ohledně zřízení evropského fondu pro obranu, včetně okna pro společný rozvoj schopností, na nichž se členské státy společně dohodnou“ 3 , předkládá Komise tento návrh bez posouzení dopadů.

Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Tento návrh není součástí programu REFIT a neočekává se, že povede ke zvýšení administrativní zátěže.

Základní práva

Návrh je v souladu s ochranou základních práv.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Dopad návrhu na rozpočet Unie je uveden ve finančním výkazu připojeném k tomuto návrhu a bude pokryt z dostupných zdrojů.

5.OSTATNÍ PRVKY

Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Komise by měla svá opatření pravidelně sledovat, posuzovat pokrok v plnění předpokládaných výsledků a hledat synergie s dalšími doplňujícími programy Unie nebo s vnitrostátními programy, které jsou Unií spolufinancovány. Kromě toho je stanoveno, že Komise může k posouzení dopadu a účinnosti svých opatření v rámci tohoto programu případně využívat i nezávislá externí hodnocení. Komise by o programu měla vypracovat hodnotící zprávu a poskytnout ji Evropskému parlamentu a Radě. Zpráva posoudí zejména pokrok dosažený při plnění cílů stanovených v návrhu a bude analyzovat, nakolik se projektů programu účastní přeshraniční malé a střední podniky a jak se tyto podniky podílejí na globálních hodnotových řetězcích.

Doprovodný pracovní dokument útvarů Komise navrhuje rozsáhlejší monitorovací a hodnoticí činnosti opírající se o údaje, které již shromažďují a zveřejňují různé organizace působící v evropském obranném průmyslu.

Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Program bude zřízen podle článku 173 SFEU a jeho obecným cílem bude zvýšit konkurenceschopnost a inovační potenciál obranné politiky Unie podporou opatření ve vývojové fázi. Příjemci podpory budou podniky usazené v Unii. Program se zřizuje na období od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2020.

Strategie, které se pro intervenci navrhují, by byly ve formě finanční pomoci. Prostředky, které se budou v rámci programu poskytovat, by měly podobu grantů a finančních nástrojů, nebo veřejných zakázek. Přesněji řečeno by byl z programu podporován návrh, vymezení společných technických specifikací, vývoj prototypů, zkoušení, kvalifikace a certifikace produktů pro obranné účely, hmotné či nehmotné konstrukční části a technologie. Podpořit lze rovněž studie, posouzení proveditelnosti a další podpůrné činnosti. Podpora se zaměří na opatření ve vývojové fázi a bude se vztahovat jak na nové produkty a technologie, tak na modernizaci stávajících.

Na opatření by měly spolupracovat alespoň tři podniky usazené přinejmenším ve dvou členských státech.

Navrhovaná míra financování bude omezena na 20 % celkových nákladů na opatření. Zbývající část nákladů budou muset hradit členské státy sloučením vnitrostátních příspěvků. Rozpočet Unie podpoří konkurenceschopnost tím, že svým aktivačním účinkem na patřičnou částku příspěvků členských států povede ke spuštění spolupráce a bude působit jako prostředek k její realizaci, který uvolní potenciální kooperativní programy v oblasti vývoje. Příjemci připravující opatření v rámci stálé strukturované spolupráce budou mít nárok na vyšší objem finančních prostředků. Podporované projekty by měly přispívat k prioritám v oblasti schopností, na nichž se členské státy společně dohodly v plánu rozvoje schopností Unie, a měly by případně zohledňovat rovněž regionální a mezinárodní spolupráci. Návrhy podané s cílem získat podporu z programu budou hodnoceny na základě kritérií pro přidělení, která budou přihlížet k tomu, nakolik návrhy přispívají k inovačnímu a technologickému rozvoji odvětví obrany a rovněž k bezpečnostním a obranným zájmům Unie prostřednictvím zdokonalení obranných technologií, které odpovídají prioritám v oblasti schopností, na nichž se členské státy v Unii společně dohodly, k životaschopnosti opatření, jakož i k tomu, nakolik budou příjemci schopni prokázat, že členské státy skutečně hodlají konečný produkt nebo technologii koordinovaným způsobem společně vyrobit a pořídit, případně i prostřednictvím společného zadávání zakázek.

Za plnění a správu programu bude odpovídat Komise. Provádění však může částečně svěřit jinému subjektu v souladu s požadavky finančního nařízení. Kromě toho by část celkového rozpočtu měla být určena ve prospěch opatření, která umožní přeshraniční účast malých a středních podniků.

Navrhovaná výše rozpočtu programu by činila 500 milionů EUR.

2017/0125 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se zřizuje Program rozvoje evropského obranného průmyslu s cílem podpořit konkurenceschopnost a inovační kapacitu obranného průmyslu EU

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 173 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 4 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 5 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)V evropském obranném akčním plánu přijatém dne 30. listopadu 2016 Komise uvedla, že je odhodlána doplňovat, posilovat pákovým efektem a konsolidovat spolupráci členských států při rozvoji obranných schopností v reakci na bezpečnostní výzvy, jakož i podporovat konkurenceschopný a inovativní obranný průmysl EU. Konkrétně navrhla zřídit Evropský obranný fond na podporu investic do společného výzkumu a vývoje obranného materiálu a technologií. Z fondu by byla podporována spolupráce v průběhu celého vývojového cyklu produktů a technologií pro obranné účely.

(2)V zájmu zvýšení konkurenceschopnosti a inovační kapacity obranného průmyslu Unie by měl být zřízen Program rozvoje evropského obranného průmyslu (dále jen „program“). O zvýšení konkurenceschopnosti obranného průmyslu Unie, mj. kybernetické obrany, by měl program usilovat podporou spolupráce mezi podniky ve fázi vývoje obranných produktů a technologií. Vývojovou fázi, jež následuje po technologicko-výzkumné fázi, provázejí značná rizika a náklady, které brání dalšímu využití výsledků výzkumu a mají nepříznivý vliv na konkurenceschopnost obranného průmyslu Unie. Podporou vývojové fáze by program přispěl k lepšímu využívání výsledků výzkumu v oblasti obrany a pomohl by překlenout mezeru mezi výzkumem a výrobou, jakož i podporovat veškeré formy inovací. Program by měl doplňovat činnosti prováděné v souladu s článkem 182 SFEU a nevztahuje se na produkci obranných produktů a technologií.

(3)V zájmu lepšího využití úspor z rozsahu v obranném průmyslu by měl program podporovat spolupráci podniků při vývoji obranných produktů a technologií.

(4)Program by se měl týkat období dvou let od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2020 a pro toto období by měla být stanovena částka na jeho provádění.

(5)Program by se měl provádět v plném souladu s ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 6 . Financování může být zejména ve formě grantů. Ve vhodných případech lze použít finanční nástroje nebo zadávání veřejných zakázek.

(6)Část provádění programu může Komise svěřit subjektům uvedeným v čl. 58 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. S ohledem na její odbornost může Komise touto úlohou pověřit Evropskou obrannou agenturu.

(7)Vzhledem ke zvláštnostem odvětví nebude ve skutečnosti žádný projekt spolupráce mezi podniky zahájen, aniž by se členské státy předem dohodly na podpoře takových projektů. Poté, co se na úrovni Unie dohodnou na společných prioritách v oblasti obraných schopností, případně i s přihlédnutím k regionálním kooperativním iniciativám, členské státy určí a zkonsolidují vojenské požadavky a definují technické specifikace projektu. Mohou rovněž jmenovat projektového manažera, aby vedl činnosti týkající se vývoje společného projektu.

(8)V případě, že opatření podporované z programu vede projektový manažer jmenovaný členským státem, měla by Komise před provedením platby příjemci způsobilého opatření informovat projektového manažera, aby mohl zajistit, že ze strany příjemců budou dodrženy veškeré lhůty.

(9)Finanční podpora Unie by se neměla týkat vývozu produktů, vybavení nebo technologií a neměla by jí být dotčena ani pravomoc členských států, pokud jde o politiku vývozu produktů pro obranné účely. Finanční podpora Unie by neměla mít vliv na vývozní politiku členských států týkající se produktů pro obranné účely.

(10)Poněvadž cílem programu je podpořit konkurenceschopnost obranného průmyslu Unie omezením rizik provázejících vývojovou fázi projektů spolupráce, měl by se program vztahovat na opatření týkající se vývoje produktu nebo technologie pro obranné účely, jmenovitě definice společných technických specifikací, návrhu, vývoje prototypů, zkoušení, kvalifikace, certifikace a rovněž studií proveditelnosti a jiných podpůrných opatření. Totéž se bude vztahovat také na modernizaci stávajících produktů a technologií pro obranné účely.

(11)Vzhledem k tomu, že program obzvláště usiluje o posílení spolupráce mezi podniky v různých členských státech, mělo by být opatření způsobilé k financování z tohoto programu pouze tehdy, pokud se na něm podílí alespoň tři podniky usazené na území nejméně dvou členských států.

(12)Přeshraniční spolupráce na vývoji produktů a technologií pro obranné účely často trpěla tím, že bylo obtížné dohodnout se na společných technických specifikacích. Právě absence společných technických specifikací nebo jejich nízká úroveň vedly k tomu, že ve vývojové fázi narůstá složitost, dochází ke zpožděním a neúměrnému zvýšení nákladů. Dohoda o společných technických specifikacích by měla být podmínkou pro využití podpory Unie v rámci tohoto programu. Opatření, jejichž cílem je podpořit vytvoření společné definice technických specifikací, by rovněž měla být způsobilá k podpoře z tohoto programu.

(13)Program je zaměřen na zvýšení konkurenceschopnosti obranného průmyslu Unie, k podpoře by proto měly být způsobilé pouze subjekty usazené v Unii a fakticky kontrolované členskými státy nebo jejich státními příslušníky. Aby byla navíc zajištěna ochrana základních bezpečnostních zájmů Unie a jejích členských států, nesmí se infrastruktura, zařízení, vybavení a zdroje, které příjemci a subdodavatelé používají při opatřeních financovaných v rámci programu, nacházet na území států, které nejsou členy Unie.

(14)Způsobilá opatření prováděná v rámci stálé strukturované spolupráce v institucionálním rámci Unie by průběžným způsobem umocňovala spolupráci mezi podniky z různých členských států, a bezprostředně by tak přispívala k cílům tohoto programu. Takové projekty by proto měly být způsobilé pro vyšší míru financování.

(15)Hodlá-li se na způsobilém opatření v rámci tohoto programu podílet konsorcium podniků a finanční pomoc Unie má podobu grantu, mělo by konsorcium jmenovat jednoho ze svých členů jako koordinátora, který bude hlavním kontaktní subjektem pro styk s Komisí.

(16)Podpora inovací a technologického rozvoje v obranném průmyslu Unie by se měla uskutečňovat v souladu s bezpečnostními zájmy Unie. Z toho vyplývá, že přínos daného opatření pro tyto zájmy a priority v oblasti obranných schopností, na nichž se členské státy dohodly, by měl být jedním z kritérií pro udělení. V Unii se společné priority v oblasti obranných schopností určují zejména prostřednictvím plánu rozvoje schopností. Provádění příslušných priorit prostřednictvím posílené spolupráce bude Unie podporovat dalšími ze svých postupů, například koordinovaným každoročním přezkumem obrany (CARD) a stálou strukturovanou spoluprací. Ve vhodných případech, a slouží-li bezpečnostním a obranným zájmům Unie, lze zohlednit rovněž iniciativy regionální nebo mezinárodní spolupráce, např. v rámci NATO.

(17)Aby byla zajištěna životaschopnost financovaných opatření, měl by být jedním z kritérií pro udělení závazek členských států, že budou k financování opatření účinně přispívat.

(18)Aby se zajistilo, že financovaná opatření budou přispívat ke konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu, měla by být zaměřena tržně a řídit se poptávkou. Z tohoto důvodu by se u kritérií pro udělení mělo přihlédnout k tomu, zda se již členské státy zavázaly, že konečný produkt nebo technologii pokud možno koordinovaným způsobem společně vyrobí a pořídí.

(19)Vztahuje-li se k vývoji prototypů, který je často nejnákladnější činností vývojové fáze, neměla by finanční pomoc Unie v rámci programu přesáhnout 20 % celkových způsobilých nákladů na dané opatření. U ostatních činností vývojové fáze by se však pomoc měla vztahovat na celkovou výši způsobilých nákladů.

(20)Poněvadž má podpora ze strany Unie za cíl posílit konkurenceschopnost odvětví a vztahuje se specificky pouze na vývojovou fázi, neměla by mít Komise práva duševního vlastnictví k produktům nebo technologiím, které vzejdou z financovaných opatření. Platný režim práv duševního vlastnictví si smluvně stanoví příjemci.

(21)Komise by měla sestavit víceletý pracovní program odpovídající cílům programu. Při sestavování pracovního programu by měl být Komisi nápomocen výbor členských států (dále jen programový výbor). Vzhledem k tomu, že Unie ve své politice považuje malé a střední podniky za klíčové pro zajištění hospodářského růstu, inovací, vytváření pracovních míst a sociální integrace v Unii, a ke skutečnosti, že podporovaná opatření budou obvykle vyžadovat nadnárodní spolupráci, je důležité, aby pracovní program na přeshraniční účast malých a středních podniků pamatoval a umožňoval ji, a aby část celkového rozpočtu tudíž byla určena ve prospěch takových opatření.

(22)Aby bylo možné využívat odbornost Evropské obranné agentury v oblasti obrany, bude jí udělen status pozorovatele ve výboru členských států. Ve výboru členských států by měla být nápomocna rovněž Evropská služba pro vnější činnost.

(23)Při výběru opatření, která mají být z programu financována, by Komise nebo subjekty uvedené v čl. 58 odst. 1 písm. c) nařízení č. 966/2012 měly organizovat konkurenční výzvy podle nařízení č. 966/2012. Poté co s pomocí nezávislých odborníků posoudí obdržené návrhy, vybere Komise opatření, která mají být z programu financována. Aby byly zajištěny jednotné podmínky k provádění tohoto nařízení, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí a provádění pracovního programu, jakož i o přidělování finančních prostředků na vybraná opatření. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 7 .

(24)K přijetí výše uvedených prováděcích aktů by měl být s ohledem na jejich podstatné důsledky pro provádění základního aktu použit přezkumný postup.

(25)Na konci programu by Komise měla vypracovat zprávu o jeho provádění, v níž budou finanční činnosti přezkoumány z hlediska výsledků finančního plnění a pokud možno i dopadu. Zpráva by měla zejména analyzovat, nakolik se projektů programu účastní přeshraniční malé a střední podniky a jak se tyto podniky podílejí na globálních hodnotových řetězcích,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Zřizuje se Program rozvoje evropského obranného průmyslu (dále jen „program“) pro opatření Unie na období od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2020.

Článek 2

Cíle

Program má tyto cíle:

a)zvýšit konkurenceschopnost a inovační potenciál obranného průmyslu Unie podporou opatření v jejich vývojové fázi;

b)podpořit a umocnit spolupráci mezi podniky, včetně malých a středních podniků, na vývoji technologií nebo produktů v souladu s prioritami v oblasti obranných schopností, na nichž se členské státy v Unii společně dohodly;

c)podpořit lepší využívání výsledků výzkumu v oblasti obrany a pomoci překlenout mezery mezi výzkumem a vývojem.

Článek 3

Rozpočet

Výše částky na provádění programu v období 2019–2020 je stanovena na 500 milionů EUR v běžných cenách.

Článek 4

Obecná ustanovení o financování

1.    Finanční pomoc Unie může být poskytována prostřednictvím druhů financování uvedených v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, a zejména:

a) grantů;

b) finančních nástrojů;

c) zadávání veřejných zakázek.

2.    Druhy financování uvedené v odstavci 1 tohoto článku a metody provádění se vybírají na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěž a riziko střetu zájmů.

3.    Finanční pomoc Unie provádí Komise podle nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 buď přímo, nebo nepřímo tím, že úkoly spojenými s plněním rozpočtu pověří subjekty uvedené v čl. 58 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení.

4.    Byl-li členskými státy jmenován projektový manažer, Komise jej nejprve informuje a následně provede platbu způsobilým příjemcům.

Článek 5

Druhy finančních nástrojů

1.    Finanční nástroje vytvořené v souladu s hlavou VIII nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 lze použít s cílem usnadnit přístup k financování subjektům, které provádějí opatření v souladu s článkem 6.

2.    Lze využít tyto druhy finančních nástrojů:

a) kapitálové či kvazikapitálové investice;

b) půjčky nebo záruky;

c) nástroje ke sdílení rizik.

Článek 6

Způsobilá opatření

1.Program poskytuje podporu na opatření ve fázi vývoje prováděná příjemci a vztahuje se jak na nové produkty a technologie, tak na modernizaci stávajících, pokud jde o:

a)návrh produktu pro obranné účely, hmotnou či nehmotnou součást nebo technologii, jakož i technické specifikace, podle nichž byl návrh vypracován;

b)vývoj prototypu produktu pro obranné účely, hmotnou či nehmotnou součást nebo technologii. Prototypem se rozumí model výrobku nebo technologie, kterým lze prokázat jeho vlastnosti v operačním prostředí;

c)zkoušení produktu pro obranné účely, hmotné či nehmotné součásti nebo technologie;

d)kvalifikaci produktu pro obranné účely, hmotné či nehmotné součásti nebo technologie; kvalifikace je celý proces, jímž se prokazuje, že návrh produktu, součásti a technologie splňuje stanovené požadavky. Tento postup poskytuje objektivní důkaz, jímž se prokazuje, že byly splněny konkrétní požadavky návrhu;

e)certifikaci produktu pro obranné účely nebo technologie. Certifikace je postup, podle něhož vnitrostátní orgán osvědčí, že produkt, součást a technologie vyhovuje platným předpisům;

f)studie, jako jsou studie proveditelnosti, a další doprovodná opatření.

2.Na opatření musí spolupracovat alespoň tři podniky usazené přinejmenším ve dvou členských státech. Podniky, které jsou příjemci, nesmí být přímo nebo nepřímo fakticky kontrolovány týmž subjektem, ani se nesmí kontrolovat navzájem.

3.Pro účely odstavce 2 se „faktickou kontrolou“ rozumí vztah na základě práv, smluv nebo jiných prostředků, které samostatně nebo společně a s ohledem na věcné či právní skutečnosti zakládají možnost přímého nebo nepřímého rozhodujícího vlivu na podnik, zejména prostřednictvím:

a)práva užívat majetek podniku nebo jeho část;

b)práv nebo smluv, které poskytují rozhodující vliv na složení, hlasování nebo rozhodování orgánů podniku nebo jinak udělují rozhodující vliv na chod podniku.

4.Týká-li se opatření definovaných v písmeni b) až f) prvního odstavce, musí být opatření založeno na společných technických specifikacích.

Článek 7

Způsobilé subjekty

1.Příjemci musí být podniky se sídlem v Unii, v nichž členské státy a/nebo jejich státní příslušníci vlastní více než 50% podíl a fakticky podnik kontrolují ve smyslu čl. 6 odst. 3, ať již přímo nebo nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících podniků. Kromě toho veškerá infrastruktura, zařízení, majetek a zdroje, které příjemci včetně subdodavatelů a jiných třetích stran používají při opatřeních financovaných v rámci programu, se po celou dobu trvání opatření nesmí nacházet na území států, které nejsou členy Unie.

2.Pokud příjemce, jak je definován v odstavci 1, provádí opatření definované v článku 6 v rámci stálé strukturované spolupráce, je v případě takového opatření způsobilý pro vyšší míru financování podle čl. 11 odst. 2.

Článek 8

Prohlášení žadatelů

Každý žadatel v písemném prohlášení uvede, že si je plně vědom platných vnitrostátních a unijních právních a správních předpisů týkajících se činnosti v oblasti obrany a že je s těmito předpisy v souladu.

Článek 9

Konsorcium

1.Poskytuje-li se finanční pomoc Unie prostřednictvím grantu, členové konsorcia, které se hodlá ucházet o účast na některém opatření, jmenují ze svého středu koordinátora, který se uvede v grantové dohodě. Koordinátor je hlavní styčnou osobou členů konsorcia ve vztazích s Komisí nebo příslušným financujícím subjektem, není-li v grantové dohodě stanoveno jinak nebo v případě, že konsorcium nedodržuje povinnosti podle grantové dohody.

2.Členové konsorcia, které se účastní opatření, uzavřou s výjimkou řádně odůvodněných případů uvedených v pracovním programu nebo výzvě k předkládání návrhů vnitřní dohodu, v níž jsou stanovena jejich práva a povinnosti, pokud jde o provádění opatření v souladu s grantovou dohodou.

Článek 10

Kritéria pro přidělení

Opatření navrhovaná pro financování v rámci tohoto programu se posuzují na základě těchto kumulativních kritérií:

a)excelence;

b)přínosu pro inovace a technologický rozvoj obranného průmyslu, a tím i k posílení průmyslové autonomie Unie v oblasti obranných technologií a

c)příspěvku k bezpečnostním a obranným zájmům Unie prostřednictvím zdokonalení obranných technologií, které přispívají k realizaci priorit v oblasti obranných schopností, na nichž se členské státy v Unii společně dohodly, a

d)životaschopnosti, u níž příjemci zejména prokáží, že zbývající náklady na způsobilé opatření budou hrazeny jiným způsobem financování, například příspěvky členských států, a

e)u opatření popsaných v písmenech b) až e) čl. 6 odst. 1 podle přínosu ke konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu, přičemž příjemci prokáží, že se členské státy zavázaly, že konečný produkt nebo technologii společně vyrobí a koordinovaným způsobem pořídí, případně i včetně společného zadávání zakázek;

Článek 11

Míra financování

1.Vztahuje-li se k vývoji prototypů, nesmí finanční pomoc Unie v rámci programu přesáhnout 20 % celkových nákladů na opatření. Ve všech ostatních případech může výše pomoci dosáhnout až celkových nákladů na opatření.

2.Je-li opatření prováděno příjemcem uvedeným v čl. 7 odst. 2, lze jeho míru financování navýšit o 10 procentních bodů.

Článek 12

Vlastnictví a práva duševního vlastnictví

Komise není vlastníkem produktů nebo technologií, které z opatření vzejdou, ani nevznáší jakékoliv nároky na práva duševního vlastnictví v souvislosti s opatřením.

Článek 13

Pracovní program

1.Komise prostřednictvím prováděcího aktu přijme víceletý pracovní program na dobu trvání programu. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 2. Tento pracovní program musí být v souladu s cíli stanovenými v článku 2.

2.Pracovní program podrobně stanoví kategorie projektů, které mají být z programu financovány.

3.V pracovním programu se zajistí, aby věrohodná část celkového rozpočtu byla určena ve prospěch opatření, která umožní přeshraniční účast malých a středních podniků.

Článek 14

Řízení o přiznání příspěvku

1.Při provádění programu se finanční prostředky Unie přidělí na základě konkurenčních výzev k předkládání návrhů vydaných v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/12 8 .

2.Návrhy, které byly předloženy v návaznosti na výzvu k předkládání návrhů, Komise vyhodnotí s pomocí nezávislých odborníků na základě kritérií pro přidělení uvedených článku 10.

3.Po každé výzvě Komise vybraným opatřením přidělí financování prostřednictvím prováděcího aktu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 2.

Článek 15

Roční splátky

Komise může rozdělit rozpočtové závazky na roční splátky.

Článek 16

Výbor

1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. Evropská obranná agentura je přizvána jako pozorovatel.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 17

Sledování a podávání zpráv

1.Komise provádění programu pravidelně sleduje a o dosaženém pokroku každoročně podává zprávu v souladu s čl. 38 odst. 3 písm. e) nařízení č. 966/2012. Za tímto účelem Komise zavede nezbytná opatření pro sledování.

2.V zájmu větší efektivnosti a účinnosti budoucích opatření v rámci politiky Unie, vypracuje Komise zprávu obsahující zpětné hodnocení a zašle ji Evropskému parlamentu a Radě. Zpráva – v návaznosti na příslušné konzultace s členskými státy a klíčovými zúčastněnými stranami – zejména posoudí, do jaké míry se podařilo splnit cíle stanovené v článku 2. Rovněž bude analyzovat, nakolik se projektů prováděných v rámci programu účastní přeshraniční malé a střední podniky a jak se tyto podniky podílejí na globálních hodnotových řetězcích.

Článek 18

Ochrana finančních zájmů Unie

1.Komise přijme vhodná opatření s cílem zajistit, aby byly při provádění činností financovaných podle tohoto nařízení finanční zájmy Unie chráněny prevencí podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním nebo navrácením neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími správními a finančními sankcemi.

2.Komise a Účetní dvůr mají pravomoc provádět kontrolu veškerých dokladů i kontrolu na místě nebo v případě mezinárodních organizací ověřování v souladu s dohodami, které s nimi byly uzavřeny, u všech příjemců grantů, dodavatelů a subdodavatelů, kteří obdrželi finanční prostředky Unie podle tohoto nařízení.

3.Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět šetření, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 9 a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 10 s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jiné protiprávní činnosti poškozující finanční zájmy Unie v souvislosti s grantovou dohodou nebo rozhodnutím o udělení grantu či smlouvou financovanou podle tohoto nařízení.

Článek 19

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament    Za Radu

předseda/předsedkyně    předseda/předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

1.3Povaha návrhu/podnětu

1.4Cíle

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6Doba trvání akce a finanční dopad

1.7Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2Systém řízení a kontroly

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.4Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5Příspěvky třetích stran

3.3Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Program rozvoje evropského obranného průmyslu s cílem podpořit konkurenceschopnost a inovační kapacitu obranného průmyslu EU.

1.2.Příslušné oblasti politik 

Hlava 02 – Vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky

Kapitola 02.07: Program rozvoje evropského obranného průmyslu

1.3.Povaha návrhu/podnětu

 Návrh/podnět se týká nové akce 

 Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 11  

 Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce 

 Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Obranný průmysl se významně podílí na hospodářství Evropské unie a Program rozvoje evropského obranného průmyslu má za cíl zvýšit jeho konkurenceschopnost a inovační potenciál.

1.4.2.Specifické cíle

Specifický cíl č. 1

Podpořit konkurenceschopnost obranného průmyslu

Specifický cíl č. 2

Podpořit a umocnit spolupráci mezi podniky při vývoji obranných produktů a technologií

Specifický cíl č. 3 

Překlenout mezeru mezi výzkumem a inovacemi a podporovat inovace ve všech formách.

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Očekávané výsledky:

Program pomůže vytvořit přístup založený na spolupráci mezi aktéry v oblasti obranného průmyslu členských států. Finanční příspěvek EU by měl pomoci k uskutečnění řady vývojových projektů, které by jinak nebyly zahájeny kvůli své finanční náročnosti nebo technologickým rizikům, která je provázejí, a měl by vést k dalším společným vývojovým projektům v oblasti obrany.

Očekává se, že intenzivnější spolupráce omezí nehospodárné zdvojování a roztříštěnost a přinese úspory z rozsahu. V konečném důsledku dojde k poklesu jednotkových nákladů, z čehož budou těžit členské státy, a projeví se i pozitivní dopad na vývoz.

Očekávané dopady:

Předpokládá se, že vývoj obranných projektů přímo či nepřímo podpořených v rámci programu bude mít pozitivní dopad na evropské hospodářství. Studie ukazují, že investice v odvětví obrany mají významné pozitivní multiplikační účinky na HDP, daně a zaměstnanost a jsou srovnatelné s ostatními klíčovými kategoriemi veřejných výdajů (doprava, vzdělávání, zdravotnictví). Výzkum a vývoj v odvětví obrany přináší také důležité vedlejší účinky, které jsou prospěšné jak pro obranu, tak i civilní sektor.

Dodavatelský řetězec odvětví obrany tvoří převážně malé a střední podniky, které jsou dodavateli hlavních systémových integrátorů. Díky postupnému stírání hranice mezi obranným a civilním sektorem se na něm, zejména v oblasti elektroniky a software, budou moci podílet rovněž malé a střední podniky, které s činností v odvětví obrany nemají dosud zkušenost.

Z dlouhodobějšího hlediska se očekává, že obranné projekty budou přínosem co do tvorby pracovních míst a rozvoje dovedností.

1.4.4.Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Vzhledem ke krátkosti prováděcího období budou výsledky a dopady programu posouzeny při zpětném posouzení na konci provádění programu.

Komise zajistí, aby subjekt pověřený prováděním programu používal nezbytné ukazatele sloužící ke sledování provádění programu. Mezi ukazatele bude patřit:

– počet realizovaných projektů spolupráce

– celková hodnota projektů spolupráce a míra spolufinancování

– počet dotčených společností v pozici členů konsorcia a jejich velikost (ke sledování účasti malých a středních podniků)

– počet zúčastněných členských států

– počet malých a středních podniků zapojených do projektů v rámci programu

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Úkoly, které se mají provádět v rámci tohoto návrhu, si vyžádají založení konsorcia prostřednictvím vnitřní dohody podle článku 9 tohoto nařízení, přičemž jeden z jeho členů bude určen za koordinátora.

Zejména vzhledem k omezené době trvání programu (dva roky) budou muset členové konsorcia prokázat, že jsou po technické stránce schopni účinně zvládnout jim svěřené činnosti.

Provádějící subjekt bude muset mít k dispozici odpovídající technické, finanční a právní odborníky pro přípravu výběru grantů, řízení jejich sledování, kontrolu externě zajišťovaných činností a přípravu vysoce kvalitních zpráv pro vedení Komise.

Rovněž Komise bude muset být personálně obsazena příslušnými odborníky, aby byla s to účinně sledovat práci prováděcího subjektu.

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účelnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotu ze zapojení Unie“ rozumí hodnota vyplývající ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by se jinak vytvořila činností samotných členských států.

Právo EU jednat vychází z článku 173 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Projekty v odvětví obrany jsou řízeny na vnitrostátní úrovni a vývoj je jejich nejrizikovější fází. Evropský obranný průmysl trpí nízkou mírou investic a vyznačuje se rozdělením podle hranic jednotlivých států, což vede k neustálému zdvojování práce. Kromě toho jsou při pohledu na obranný průmysl v Unii patrné čím dál větší nedostatky, zastarávající technologie a nedostatek nových programů, zejména kooperativních. Pomocí přeshraniční spolupráce lze lépe využít účinky plynoucí z rozsahu tím, že se omezí zdvojování a umožní vývoj potřebných produktů a technologií.

Také nedostatečná koordinace a soudržnost mezi členskými státy způsobuje konkurenční nevýhodu evropskému obrannému průmyslu vůči jeho protějškům ve světě, a je přitom hlavním zdrojem nákladů pro vnitrostátní rozpočet a představuje významnou překážku v provádění společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP).

Opatření na úrovni Unie vytvoří přidanou hodnotu tím, že bude pomocí výrazných pobídek více motivovat k průmyslové spolupráci v oblasti obrany, a tím, že se zaměří na projekty ve fázi vývoje obranných produktů a technologií, které nelze úspěšně provádět čistě na vnitrostátní úrovni kvůli výši nákladů a s nimi souvisejícím rizikům.

Díky podpoře ze strany Evropské unie bude moci obranný průmysl přidělovat nezbytné finanční prostředky na projekty, na něž často nepostačují prostředky jednotlivých zemí: nezbytnost mezinárodní spolupráce je dána povahou těchto projektů a jejich náklady.

Společné technické specifikace, které bude toto nařízení z právního hlediska požadovat, budou členské státy a jejich obranný průmysl posouvat směrem ke společným normám, což povede k lepší a účinnější spolupráci.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Pilotní projekt a přípravnou akci zaměřenou na obranný výzkum s EDA lze považovat za podobné programy: dosavadní zkušenosti z těchto programů, zejména pokud jde o způsob správy, budou použity ke stanovení řízení a sledování Programu rozvoje evropského obranného průmyslu.

1.5.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

Jsou možné synergie s dalšími probíhajícími obrannými projekty (například přípravná akce s Evropskou obrannou agenturou).

Zároveň je třeba usilovat o vytváření synergií s jinými ředitelstvími Evropské komise v oblasti výzkumu a inovací. Projekty, které mají být financovány v rámci Programu rozvoje evropského obranného průmyslu, mohou mít dopad mimo jiné v oblasti dopravy, komunikací a energetiky.

Je důležité, aby koordinaci výzkumných a inovačních programů zajišťovala Komise, a dosáhlo se tak maximální návratnosti investic.

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

 Časově omezený návrh/podnět 

   Návrh/podnět s platností od 1/1/2019 do 31/12/2020.

Finanční dopad od 1/1/2018 do 31/12/2023.

 Časově neomezený návrh/podnět

Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 12  

 Přímé řízení Komisí

prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;

   prostřednictvím výkonných agentur

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;

mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

EIB a Evropský investiční fond;

subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;

veřejnoprávní subjekty;

soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

Upřednostňován je režim nepřímého řízení, aby měl program co největší flexibilitu a aby Evropská komise zároveň měla veškeré prostředky ke kontrole a sledování programu a využití finančních prostředků.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

V souladu s článkem 17 nařízení o Programu rozvoje evropského obranného průmyslu bude Komise provádění programu pravidelně sledovat a každoročně podá zprávu o dosaženém pokroku formou přezkumu finančních činností a posouzení dosažených výsledků. 

Za tímto účelem Komise zavede nezbytná opatření pro sledování, aby zajistila, že budou spolehlivě a bezproblémově shromažďovány příslušné údaje od subjektů pověřených prováděním programu, členských států nebo třetích stran.

V případě úkolu prováděného v rámci nepřímého řízení Komise zajistí, aby součástí pověřovací dohody a smluv či dohod podepsaných pověřeným subjektem s vybranými příjemci byly účinné a účelné monitorovací a vykazovací postupy.

Shromážděné údaje by měly Komisi umožnit, aby podávala zprávy o pokroku v souladu s čl. 38 odst. 3 písm. e) nařízení č. 966/2012 a s ohledem na zvláštní cíle uvedené v bodě 1.4.2 výše.

2.2.Systém řízení a kontroly

2.2.1.Zjištěná rizika

Zjištěnými riziky jsou:

Riziko časového rozvrhu: komplikace týkající se harmonogramu, zpoždění v provádění

Riziko v oblasti správy: nedostatečná spolupráce členských států a/nebo vnitrostátního průmyslu

Finanční riziko: řízení nákladů, nízká absorpce (zpoždění), nezpůsobilé náklady atd.

Technická rizika: komplikace při vývoji, technické problémy, snížená funkčnost

2.2.2.Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly

Finanční prostředky budou řízeny nepřímo prostřednictvím pověřovací dohody.

Většina finančních prostředků se přiděluje prostřednictvím grantů (druhá úroveň).

Provádějící subjekt prováže přidělování těchto grantů s povinností příjemce pravidelně podávat zprávy prostřednictvím koordinátora konsorcia (článek 9 nařízení).

Ve smlouvě nebo v dohodách, které budou podepsány s koordinátorem konsorcia, budou rozvedeny povinnosti konsorcia, a zejména právo, aby Komise v případě nedostatečného nebo nenáležitého provádění opatření nebo prodlení svůj finanční příspěvek snížila, neposkytla nebo ukončila.

Prostřednictvím pověřovací dohody odsouhlasí Komise náležitosti a četnost těchto zpráv:

– povinné podávání zpráv ze strany příjemců

– dokumentární kontroly výdajů

– účast na pravidelných monitorovacích zasedáních (technických a řídicích)

V případě potřeby lze ke sledování provádění programů využít pomoc externích odborníků. Na základě výsledků kontrol na místě Komise v případě potřeby zajistí, aby byl upraven rozsah nebo podmínky přidělení původně schváleného finančního příspěvku a také časový rozvrh plateb.

K bedlivému sledování nákladů na projekt se použije auditní strategie.

2.2.3.Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb

Ke kontrole využívání finančních prostředků by měli postačit pracovníci uvedení v bodě 3.2.3.2.

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Článek 18 návrhu upřesňuje pravomoci Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) provádět šetření operací podporovaných v rámci této iniciativy.

Dohody vyplývající z tohoto nařízení, včetně dohod uzavřených se zúčastněnými třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, upravují především dohled a finanční audit ze strany Komise nebo jí pověřeného zástupce a audity Účetního dvora nebo OLAF, které jsou v případě potřeby prováděny na místě.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh
výdaje

Příspěvek



RP/NRP 13 .

zemí ESVO 14

kandidátských zemí 15

třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

RP

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

NRP

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh
výdaje

Příspěvek

RP/NRP

zemí ESVO

kandidátských zemí

třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

02.0701 Program rozvoje evropského obranného průmyslu

RP

NE

NE

NE

NE

02.010405 – Podpůrné výdaje pro program rozvoje evropského obranného průmyslu

NRP

NE

NE

NE

NE

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

Návrhem se nezvýší celková výše výdajů naplánovaných v okruhu 1a víceletého finančního rámce na roky 2014–2020, neboť finanční krytí Nástroje pro propojení Evropy, evropských programů družicové navigace, Evropského programu monitorování Země, programu ITER a nepřiděleného rozpětí bude sníženo, aby mohl být financován příspěvek z rozpočtu EU na Program rozvoje evropského obranného průmyslu.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Zdroje financování Programu rozvoje evropského obranného průmyslu

2019

2020

Celkem

NÁSTROJ PRO PROPOJENÍ EVROPY, z toho

145

32.020101 – Pokračující integrace vnitřního trhu s energií a přeshraniční interoperabilita elektroenergetických a plynárenských sítí

32.020102 – Zlepšení bezpečnosti dodávek energie v Unii

32.020103 – Přispění k udržitelnému rozvoji a ochraně životního prostředí

09.0303 – Podpora interoperability, udržitelného zavádění, provozu a modernizace transevropských infrastruktur digitálních služeb, jakož i koordinace na evropské úrovni

20

20

20

10

20

20

20

15

40

40

40

25

EVROPSKÉ PROGRAMY DRUŽICOVÉ NAVIGACE (EGNOS a Galileo),

z toho

135

02.0501 – Vývoj a poskytování infrastruktury a služeb globální družicové navigace (Galileo) do roku 2020

80

50

130

02.0502 – Poskytování satelitních služeb umožňujících zlepšit výkonnost systému GPS tak, aby postupně pokryl celý prostor Evropské konference civilního letectví (ECAC), do roku 2020 (EGNOS)

5

5

EVROPSKÝ PROGRAM PRO MONITOROVÁNÍ ZEMĚ, z toho

15

02.0601 – Poskytování operačních služeb závislých na vesmírných pozorováních a údajích in situ (Copernicus)

10

5

15

ITER, z toho

80

32.050102 – Výstavba, provoz a využívání zařízení ITER – Společný evropský podnik pro ITER – Fusion for Energy (F4E)

30

50

80

Nepřidělené rozpětí, z toho

125

Nepřidělené rozpětí

55

70

125

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního
rámce

1A

Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

GŘ: GROW

2019

2020

2021

2022

2023

CELKEM

• Operační prostředky

02.07 01

Závazky

(1)

244,7

254,5

499,2

Platby

(2)

146,7

201,5

100

51

p.m.

499,2

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 16

02.01 04 05

(3)

0,3

0,5

0,8

CELKEM prostředky
pro GŘ GROW

Závazky

=1+1a +3

245

255

500

Platby

=2+2a

+3

147

202

100

51

p.m.

500



Operační prostředky CELKEM

Závazky

(4)

244,7

254,5

 

 

499,2

Platby

(5)

146,7

201,5

100

51

p.m.

499,2

• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM

(6)

0,3

0,5

0,8

CELKEM prostředky
na OKRUH 1
víceletého finančního rámce

Závazky

=4+ 6

245

255

 

 

500

Platby

=5+ 6

147

202

100

51

p.m.

500

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

• Operační prostředky CELKEM

Závazky

(4)

Platby

(5)

• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM

(6)

CELKEM prostředky
na OKRUH 1 až 4
víceletého finančního rámce

(referenční částka)

Závazky

=4+ 6

Platby

=5+ 6



Okruh víceletého finančního
rámce

5

Správní výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

2018

2019

2020

2021

2022

2023

CELKEM

GŘ: GROW

• Lidské zdroje

0,966

0,985

1,005

2,956

• Ostatní správní výdaje

0,199

0,249

0,249

0,697

GROW CELKEM

Prostředky

1,165

1,234

1,254

3,653

CELKEM prostředky
na OKRUH 5
víceletého finančního rámce
 

(Závazky celkem = platby celkem)

1,165

1,234

1,254

3,653

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

2018

2019

2020

2021

2022

2023

CELKEM

CELKEM prostředky
na OKRUH 1 až 5
víceletého finančního rámce
 

Závazky

1,165

246,234

256,254

503,653

Platby

1,165

148,234

203,254

100

51

503,653

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

   Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

   Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy

2019

2020

CELKEM

VÝSTUPY

Druh 17

Průměrné náklady

Počet

Náklad

Počet

Náklad

Celkový počet

Náklady celkem

SPECIFICKÉ CÍLE 18  

1 – Podpořit konkurenceschopnost obranného průmyslu

2 – Podpořit a umocnit spolupráci mezi podniky při vývoji obranných produktů a technologií

3 – Překlenout mezeru mezi výzkumem a inovacemi a podporovat inovace ve všech formách.

– Výstup

2

244,7

1

254,5

3

499,2

Mezisoučet za specifický cíl č. 1

2

244,7

1

254,5

3

499,2

NÁKLADY CELKEM

2

244,7

1

254,5

3

499,2

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.Shrnutí

   Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy

   Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

2018

2019

2020

2021

2022

2023

CELKEM

OKRUH 5
víceletého finančního rámce

Lidské zdroje

0,966

0,985

1,005

2,956

Ostatní správní výdaje

0,199

0,249

0,249

0,697

Mezisoučet za OKRUH 5
víceletého finančního rámce

1,165

1,234

1,254

3,653

Mimo OKRUH 5 19
víceletého finančního rámce

Lidské zdroje

Ostatní výdaje správní povahy

Mezisoučet
mimo OKRUH 5
víceletého finančního rámce

CELKEM

1,165

1,234

1,254

3,653

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

   Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

   Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

2018

2019

2020

2021

2022

2023

•Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

02 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)

7

7

7

XX 01 01 02 (při delegacích)

XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu)

10 01 05 01 (v přímém výzkumu)

 Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) 20

XX 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce)

XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích)

XX 01 04 yy  21

– v ústředí

– při delegacích

XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu)

10 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu)

Jiné rozpočtové položky (upřesněte)

CELKEM

7

7

7

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci

ke stanovení potřeb a koncepčně funkčních návrhů

k zajištění klasifikace údajů, nastavení a řízení nezbytných systémů pro nakládání s důvěrnými informacemi

k zajištění nezbytných návrhů právních předpisů, zpracování nezbytných posouzení dopadů, návrhů programů a rozhodnutí Komise

k zajištění řádného řízení programu a přípravě pracovních programů

na podporu hodnocení a výběru grantů

k zajištění řádného monitorování finančních prostředků a analýzy výdajů

ke sledování akce a analýze technického pokroku

k účasti na hlavních projektových setkáních

k podávání zpráv vedoucím orgánům

Externí zaměstnanci

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

   Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

   Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Návrh bude financován ze zvláštních rozpočtových položek:

02.0501 – Vývoj a poskytování infrastruktury a služeb globální družicové navigace (Galileo) do roku 2020

02.0502 – Poskytování satelitních služeb umožňujících zlepšit výkonnost systému GPS tak, aby postupně pokryl celý prostor Evropské konference civilního letectví (ECAC), do roku 2020 (EGNOS)

02.0601 – Poskytování operačních služeb závislých na vesmírných pozorováních a údajích in situ (Copernicus)

32.050102 – Výstavba, provoz a využívání zařízení ITER – Společný evropský podnik pro ITER – Fusion for Energy (F4E)

32.020101 – Pokračující integrace vnitřního trhu s energií a přeshraniční interoperabilita elektroenergetických a plynárenských sítí

32.020102 – Zlepšení bezpečnosti dodávek energie v Unii

32.020103 – Přispění k udržitelnému rozvoji a ochraně životního prostředí

09.0303 – Podpora interoperability, udržitelného zavádění, provozu a modernizace transevropských infrastruktur digitálních služeb, jakož i koordinace na evropské úrovni

Nepřidělené rozpětí

   Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce.

3.2.5.Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

Prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok
N

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Celkem

Upřesněte spolufinancující subjekt 

Spolufinancované prostředky CELKEM

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

   Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

   Návrh/podnět má tento finanční dopad:

   na vlastní zdroje

   na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:

Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce

Dopad návrhu/podnětu 22

Rok
N

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek ………….

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

(1) Závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 15. listopadu 2016.
(2) Viz rovněž strana 12 pracovního dokumentu útvarů Komise, který toto nařízení doprovází.
(3) Závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 15. listopadu 2016.
(4) Úř. věst. C […], […], s. […].
(5) Úř. věst. C […], […], s. […].
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí.
(8) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
(10) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
(11) Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.
(12) Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  
(13) RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.
(14) ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.
(15) Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.
(16) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.
(17) Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).
(18) Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.
(19) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.
(20) SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.
(21) Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).
(22) Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.
Top