EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 30.5.2017

COM(2017) 262 final

2017/0102(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se stanoví právní rámec Evropského sboru solidarity a kterým se mění nařízení (EU) č. 1288/2013, (EU) č. 1293/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1306/2013 a rozhodnutí č. 1313/2013/EU

{SWD(2017) 166 final}
{SWD(2017) 167 final}
{SWD(2017) 168 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Evropská unie je založena na solidaritě, což je společná hodnota výrazně podporovaná celou evropskou společností. Solidarita určuje projekt EU a vytváří pevný mravní základ a jednotu nezbytné při řešení současných i budoucích krizových situací. Solidarita udává evropské mládeži jasný směr, jímž by se měla ubírat ve snahách o vytváření lepší Unie. V Římském prohlášení, u příležitosti 60. výročí Římských smluv, vedoucí představitelé 27 členských zemí a Evropské rady, Evropského parlamentu a Evropské komise znovu potvrdili závazek posilovat jednotu a solidaritu za účelem zvýšení síly a odolnosti Evropské unie 1 .

Zpráva o stavu Unie ze 14. září 2016 zdůraznila potřebu investice do mladých lidí a oznámila ideu Evropského sboru solidarity, který bude vytvářet pro mládež v celé Evropské unii příležitosti smysluplně pomáhat společnosti, projevovat solidaritu a rozvíjet vlastní schopnosti, čímž mladí „získají nejen pracovní, ale i neocenitelné lidské zkušenosti“. Bratislavský summit dne 16. září 2016 vyzýval k vyvinutí větší politické síly na podporu mladých Evropanů a k ustavení nových programů EU, které jim vytvoří lepší příležitosti. Sdělení Komise nazvané „Evropský sbor solidarity“ ze dne 7. prosince 2016 2 zahájilo první fázi Evropského sboru solidarity a zopakovalo cíl zapojit do roku 2020 do činnosti tohoto sboru 100 000 mladých Evropanů. Během této počáteční fáze bylo spuštěno osm různých programů EU 3 nabízejících dobrovolnickou práci, stáže nebo pracovní příležitosti pro mladé lidi v celé EU.

Tento návrh také reaguje na výzvu ze závěrů Evropské rady ze dne 15. prosince 2016 pracovat dále na Evropském sboru solidarity 4 a jde o jednu z přednostních iniciativ obsažených ve společném prohlášení o legislativních prioritách EU pro rok 2017 5 , v němž se předsedové Evropského parlamentu, Rady a Komise zavázali zefektivnit úsilí svých institucí za účelem zajištění rychlého legislativního procesu, pokud jde o přednostní iniciativy, s cílem dosáhnout výsledku do konce roku 2017.

Tento návrh tvoří právní rámec, na jehož základě může Evropský sbor solidarity poskytovat mladým lidem příležitosti účastnit se solidárních činností, které přispějí k řešení nenaplněných společenských potřeb, přičemž napomohou osobnímu, občanskému, společenskému a profesnímu rozvoji mladých a rozvoji jejich vzdělanosti. Při vytváření tohoto návrhu vzala Komise v potaz důkazy a nálezy shromážděné pomocí hodnocení ex ante, které je k němu přiloženo, a také názory a návrhy shromážděné během rozsáhlého otevřeného konzultačního procesu, jak je popsáno v příslušných oddílech níže. Tyto přípravné práce pomohly identifikovat následující mezery, jež si tento návrh klade za cíl řešit.

Je mnoho mladých lidí, kteří se chtějí účastnit solidárních činností, a zároveň mají komunity mnoho nenaplněných potřeb, jež by se díky zapojení mládeže do solidárních činností daly řešit lépe. Mnoho organizací by chtělo podporovat motivované mladé lidi v jejich úsilí a tato poptávka je zatím nevyužita – pokud by tyto organizace byly podporovány, mohly by komunitám nabídnout ještě více. Jsou zde však nedostatky ve vyrovnání nabídky a poptávky a také překážky spojené s dostupností zdrojů, zajišťováním kvality a různými právními aspekty.

Hlavní problémy v této oblasti lze shrnout následovně:

–V posledních desetiletích neinvestovala naše společnost dostatečné prostředky do vytváření možností pro mladé Evropany, aby se zapojili se do solidárních činností, ať už formou dobrovolnictví, nebo profesní činností. Po celosvětové finanční a hospodářské krizi stojí ekonomika EU opět na pevnějším základu, avšak hospodářské oživení stále ještě probíhá ve společnosti a v různých regionech nerovnoměrně. Tento problém je palčivý zejména pro mladou generaci. Solidární činnosti mají konkrétní potenciál získávat mladé lidi pro dobré věci a pomáhat jim rozvíjet znalosti, dovednosti a kompetence, které budou zásadní pro jejich osobní, sociálně vzdělávací, profesní a občanský rozvoj. Platí to pro všechny mladé, tedy i pro ty ze znevýhodněného prostředí. Specifickou záležitostí, již je také nutno v tomto kontextu vzít v potaz, je motivace těchto mladých lidí k účasti v solidárních činnostech.

–Řešení solidarity a vytváření společenské, ekonomické a občanské soudržnosti vyžaduje propracovanou síť dynamických organizací (soukromých i státních, ziskových i neziskových). V této souvislosti vyvstává potřeba lépe uspokojit potřeby takových organizací, zejména těch, jež pracují na té nejzákladnější úrovni s těmi nejvíce znevýhodněnými komunitami. Organizace vytvářející a nabízející práci v solidárních činnostech potřebují podporu, co se týče zdrojů, zajištění příslušného školení a přípravy dobrovolníků, účastníků stáží či pracovníků, i co se týče aktivity v evropském kontextu. Organizace rovněž potřebují jasná a jednoduchá pravidla;

–prostředí příležitostí pro projevy solidarity – ať už z perspektivy zaměstnání, nebo dobrovolnické práce – je v celé EU poměrně roztříštěné. Tam, kde příležitosti existují, se o nich často příliš neví. Tato roztříštěnost také vede k nedostatkům, co se týče porozumění, dokumentace a uznávání toho, co se mladí lidé naučili během účasti v solidárních akcích.

V situaci, kdy neexistují opatření, jež by dokázala propojit organizace a mládež v rámci projevů solidarity, je zde riziko, že významný potenciál pro solidární činnosti zůstane nevyužitý, což bude mít za následek ztrátu prosperity organizací, mládeže a celé společnosti.

Na tomto pozadí se Evropský sbor solidarity zaměřuje na zvýšení účasti mládeže na solidárních činnostech, které jsou velice kvalitní a dostupné všem mladým. To je způsob, jak přispět k posílení soudržnosti a solidarity v Evropě, podpořit jednotlivé komunity a reagovat na nenaplněné společenské potřeby. Za účelem dosažení tohoto všeobecného cíle poskytne Evropský sbor solidarity mladým lidem snadno dostupné příležitosti, jak se zapojit do dobrovolnických projektů a stáží nebo jak získat pracovní místa v sektorech spojených se solidaritou i příležitosti z vlastní iniciativy vytvářet a rozvíjet solidární projekty, jež jim rovněž pomohou zdokonalovat dovednosti a kompetence pro osobní, společenský a profesní rozvoj i pro uplatnění na trhu práce. Evropský sbor solidarity bude také podporovat vytváření sítí pro účastníky a organizace Evropského sboru solidarity se zaměřením na posilování ducha Evropského sboru solidarity a pocitu sounáležitosti se širší komunitou zabývající se solidaritou a také na podporu výměny užitečných postupů a zkušeností. Evropský sbor solidarity se bude dále zaměřovat na zajišťování toho, aby solidární činnosti nabízené mladým účastníkům 6 přispívaly k řešení konkrétních společenských problémů a k posilování komunit, aby byly kvalitní a aby vzdělávací výstupy plynoucí z účasti mládeže v těchto programech byly řádně uznávány.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami EU

V první fázi Evropského sboru solidarity, zahájené v prosinci 2016, bylo spuštěno osm různých programů EU nabízejících dobrovolnickou práci, stáže nebo pracovní příležitosti pro mladé lidi v celé EU. Tyto činnosti – ať už byly prováděny předtím, co toto nařízení vstoupilo v platnost, nebo budou prováděny až po jeho vstoupení v platnost – se budou nadále řídit pravidly a podmínkami vytvořenými příslušnými programy EU, z nichž byly financovány během první fáze Evropského sboru solidarity.

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

S ohledem na evropskou škálu navrhovaných cílů – zapojit mládež do sollidárních činností v celé EU – je vhodná akce na úrovni EU. EU má hrát roli v podpoře celoevropského přístupu k solidaritě. Činnost EU prostřednictvím Evropského sboru solidarity nenahradí podobné činnosti členských států, ale bude sloužit k jejich doplnění a podpoře s plným ohledem na zásadu subsidiarity. Ve všech členských státech sice existuje tradice provozování programů a nástrojů podporujících činnosti, které slouží veřejnému zájmu, zejména pomocí dobrovolnictví, jsou však poměrně různorodé – některé země upřednostňují zásahy státu, zatímco jiné nechávají rozhodovat občanskou společnost. Existují rovněž různé koncepce a konotace solidárních činností a různé typy činností se liší svým obsahem a délkou trvání. Navíc existují různé názory na to, jak sociální ochrana souvisí s dobrovolnictvím, i různé stupně právního statusu, vzdělávání a uznání. To vše vede k roztříštění na úrovni EU, což znamená, že mládež v celé EU nemá rovný přístup k nabízeným možnostem.

Činnost EU prostřednictvím Evropského sboru solidarity přispěje k řešení potřeby překonat toto roztříštění, jak dokazuje hodnocení ex ante, které je součástí tohoto návrhu. Zároveň půjde o příležitost poučit se z různých zkušeností napříč členskými státy a přitom podpořit dobrovolnictví v těch členských státech, kde je dnes méně běžné, jak navrhovaly zúčastněné strany při konzultacích během přípravy tohoto návrhu. Evropský sbor solidarity doplní stávající veřejné i soukromé politiky, programy a činnosti na vnitrostátní i evropské úrovni. Díky využití několika záruk kvality, jako je Charta Evropského sboru solidarity, značka kvality pro zúčastněné organizace a zásady vytyčené v Rámci pro kvalitu stáží, může Evropský sbor solidarity zlepšovat kvalitu různých umístění mladých lidí v celé EU i uznávání výsledků jejich vzdělávání.

Dále bude Evropský sbor solidarity nabízet jednotný vstupní bod pro kvalitní dobrovolnická a profesní solidární umístění mladých lidí v EU, která jsou v současné době k dispozici pouze prostřednictvím mnoha programů. Tím bude tedy zajištěno, že všichni mladí zájemci z celé EU budou mít rovné příležitosti zapojit se do širší škály činností a snadněji se k nim dostat. Sjednocení různých typů umístění pod jednu značku také přispěje ke zvýšení povědomí o těchto možnostech pro mladé lidi a k jejich zviditelnění.

•Proporcionalita

•Výběr dokumentu

3.VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Konzultace se zúčastněnými stranami

•Posouzení dopadu

–Je třeba překonat roztříštěnost a poskytnout více příležitostí, a podpořit tím účast mladých lidí a organizací v solidárních činnostech, konkrétně spojením dobrovolnických a profesních činností pod jeden zastřešující celek s jednotným přístupem ke kvalitě a vytvořením viditelné a širokého uznávání získaných zkušeností bez ohledu na kontext, v němž byly získány. Také je zde potřeba zajistit snadný a rovný přístup pomocí zeštíhlených postupů a předvídat, jaká budou vhodná opatření, jimiž lze podpořit zapojení mladých lidí ze sociálně znevýhodněného prostředí.

–Je třeba zajistit, aby umístění a činnosti nabízené evropskou iniciativou pro mládež v oblasti solidarity odpovídaly nenaplněným společenským potřebám i společným standardům kvality a aby se na získávání znalostí, dovedností a kompetencí nazíralo jednotným způsobem a byly uznávány napříč hranicemi států.

Možnost využití právního základu jednoho ze stávajících programů byla zamítnuta s ohledem na to, že výsledkem by byl program s komplexním souborem překrývajících se cílů a s omezeným zviditelněním solidárních akcí v širším rámci. Tento přístup by navíc vedl k vystoupení zúčastněných stran z jiných programů.

–dostupnost (viditelnost a jasné informace pro organizace, mládež a další zúčastněné strany ohledně toho, jak se zapojit a získat přístup k financování solidárních činností),

–kvalita (postupy a kritéria zajišťující kvalitu a bezpečnost umístění),

–inkluze (opatření zajišťující účast mládeže ze sociálně znevýhodněného prostředí),

–součinnost (účast organizací a součinnost mezi organizacemi působícími v oblasti solidarity bez ohledu na jejich lokální, regionální, vnitrostátní či celoevropský rámec),

–efektivita a jednoduchost podmínek řízení a nízké administrativní náklady.

Z této analýzy několika kritérií vyplynulo, že možností, která by zajistila lepší výsledky vzhledem ke všem kritériím, je možnost č. 2 (vytvořit samostatnou iniciativu s větším zaměřením na solidaritu), a ta byla tedy zvolena jako upřednostňované řešení. Tato možnost poskytne jasný a jednotný přístupový bod pro organizace i mládež a zviditelní solidární akce. Poskytne také inkluzivnější přístup pomocí speciální strategie pro inkluzi. Zajistí celkovou kvalitu umístění a připravenosti mladých účastníků pomocí řady specifických kvalitativních procesů a kritérií (např. značka kvality organizací, školení, pojištění atd.). Přinese nové synergie mezi činnostmi a jejich uznáváním, jelikož je umístí do jednoho společného rámce a pomůže vytvořit nové sítě mezi lidmi a organizacemi s týmž úsilím o solidaritu. Možnost č. 2 rovněž umožní snížení výdajů na řízení a zároveň dosažení větší účinnosti (lepší poměr cena / výkon).

S ohledem na upřednostňovanou možnost byly uváženy různé mechanismy dosahování výsledků: přímé řízení, nepřímé řízení nebo kombinace obou. Závěr analýzy zní, že posledně zmíněná možnost (kombinace přímého a nepřímého řízení) by zajistila nákladově nejefektivnější provádění za účelem dosažení stanoveného cíle, jímž je zapojení 100 000 mladých lidí do roku 2020. Hodnocení ex ante také zdůraznilo, že pro dosažení stanoveného cíle je nutné zajistit dostatečné a stabilní zdroje financování.

Poukázalo rovněž na očekávaný pozitivní sociální dopad upřednostňované možnosti na úrovni individuální (např. zdokonalení znalostí, dovedností a kompetencí pro profesní a osobní rozvoj; lepší smysl pro solidaritu a občanství pro společenský a občanský rozvoj) a na úrovni společenské (např. řešení potřeb v komunitách s dopadem na sociální zabezpečení a blahobyt; větší podpora organizací zaměřených na solidaritu s pozitivním vlivem na jejich zapojení a na příležitosti poskytované mladým lidem; přispění k dalším strategickým cílům, jako jsou zapojení mládeže, ochrana občanů, sociální inkluze, soudržnost, regionální rozvoj a ochrana životního prostředí; lepší obraz mládeže v některých vnitrostátních médiích).

Propagace zapojení mládeže a společenského kapitálu je úzce propojena s ekonomickým růstem. Zvýšená účast a zaměstnatelnost mladých lidí může mít pozitivní dopad na zaměstnanost a makroekonomický růst. Nicméně vzhledem k poměrně malému rozsahu navrhovaného kroku a k tomu, že jeho dopad bude rozložen po celé Evropě, a nikoliv koncentrován do jednoho konkrétního členského státu či sektoru, nebylo možné změřit jeho ekonomický dopad. Podobně nebylo považováno za relevantní provedení důkladné analýzy dopadů na životní prostředí. Hodnocení ex ante uvádí, že podobně jako jiné programy mobility bude i Evropský sbor solidarity v zásadě vytvářet zvýšenou poptávku po dopravě, což by mohlo vést ke zvýšení emisí skleníkových plynů. Tento dopad byl však uznán jako zanedbatelný ve srovnání s celkovým tokem mobility v Evropě. Stojí však za to uvést, že vedlejším účinkem Evropského sboru solidarity může být to, že sehraje významnou roli ve zvyšování povědomí mladých lidí o environmentálních problémech a v jejich mobilizaci ve vztahu k těmto problémům, jako tomu bylo v průběhu první fáze, kdy různé přispívající programy již podpořily mnoho různých projektů zabývajících se problémy životního prostředí.

Tento návrh je plně v souladu s upřednostňovanou možností.

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.DALŠÍ PRVKY

•Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Podrobné vysvětlení specifických ustanovení návrhu

2017/0102 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se stanoví právní rámec Evropského sboru solidarity a kterým se mění nařízení (EU) č. 1288/2013, (EU) č. 1293/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1306/2013 a rozhodnutí č. 1313/2013/EU

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 165 odst. 4 a čl. 166 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 14 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 15 ,

v souladu s řádným legislativním postupem 16 ,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Evropská unie je založena na solidaritě mezi svými občany a mezi svými členskými státy. Tato společná hodnota určuje její činnost a vytváří nezbytnou jednotu při hledání východisek ze současných i budoucích společenských problémů, s jejichž řešením jsou mladí Evropané ochotni pomoci prostřednictvím projevů solidarity v praxi.

(2)Zpráva o stavu Unie ze dne 14. září 2016 17 zdůraznila potřebu investovat do mladých lidí a oznámila ustavení Evropského sboru solidarity, který bude vytvářet pro mladé lidi v celé Unii příležitosti smysluplně pomáhat společnosti, projevovat solidaritu a rozvíjet vlastní dovednosti, čímž mladí získají nejen pracovní, ale i neocenitelné lidské zkušenosti.

(3)Ve svém sdělení nazvaném „Evropský sbor solidarity“ ze dne 7. prosince 2016 18 zdůraznila Komise potřebu upevnit základy pro solidární činnosti v celé Evropě, poskytnout mladým lidem více příležitostí a lepší příležitosti k solidárním činnostem pokrývajícím široké spektrum oblastí a podpořit vnitrostátní a lokální aktéry v jejich úsilí o řešení různých problémů a krizí. Toto sdělení zahájilo první fázi Evropského sboru solidarity, čímž bylo spuštěno osm různých programů EU nabízejících dobrovolnickou práci, stáže nebo pracovní příležitosti pro mladé lidi v celé EU. Tyto činnosti – ať už byly prováděny předtím, co toto nařízení vstoupilo v platnost, nebo budou prováděny až po jeho vstoupení v platnost – by se měly nadále řídit pravidly a podmínkami vytvořenými příslušnými programy EU, z nichž byly financovány během první fáze Evropského sboru solidarity.

(4)Mladým lidem by měly být poskytovány snadno dostupné příležitosti k účasti na solidárních činnostech, které jim umožní vyjádřit odhodlání pracovat ku prospěchu komunit, získávat přitom užitečné zkušenosti, dovednosti a kompetence pro osobní, společenský, občanský a profesní rozvoj a pro rozvoj v oblasti vzdělání, a dosáhnout tak lepšího uplatnění na trhu práce. Tyto činnosti by rovněž podpořily mobilitu mladých dobrovolníků, stážistů a pracovníků.

(5)Solidární činnosti, které budou mladým lidem nabízeny, by se měly vyznačovat vysokou kvalitou v tom smyslu, že by měly reagovat na nenaplněné společenské potřeby, přispívat k posilování komunit, poskytovat mladým lidem možnost získat cenné znalosti a kompetence, být pro mladé finančně dostupné a být prováděny v bezpečných a zdravotně nezávadných podmínkách.

(6)Evropský sbor solidarity by měl poskytovat jednotný vstupní bod pro solidární činnosti napříč Unií. Měl by být zajištěn soulad a komplementarita tohoto rámce s ostatními příslušnými politikami a programy Unie. Evropský sbor solidarity by měl stavět na silných stránkách a synergii stávajících programů, k nimž patří zejména Evropská dobrovolná služba. Rovněž by měl doplňovat úsilí členských států zaměřené na podporu mladých lidí a usnadňování jejich přechodu ze škol do pracovního procesu v souladu se zárukami pro mladé lidi 19 , jimž za tímto účelem – formou stáží nebo pracovních míst v oblastech spojených se solidaritou v rámci příslušného členského státu nebo v zahraničí – poskytne další příležitosti, jak se začít uplatňovat na trhu práce. Také by měla být zajištěna komplementarita se stávajícími sítěmi na úrovni Unie, které se vztahují k činnostem spadajícím pod Evropský sbor solidarity a k nimž patří evropská síť veřejných služeb zaměstnanosti, EURES a Eurodesk. Dále by měla být zajištěna komplementarita stávajících souvisejících režimů, a to zejména vnitrostátních solidárních režimů a režimů mobility pro mladé lidi, s Evropským sborem solidarity, přičemž v příslušných případech by měly být využity osvědčené postupy.

(7)Za účelem maximalizace dopadů Evropského sboru solidarity by měla být přijata ustanovení, která umožní dalším programům Unie, jako jsou Azylový, migrační a integrační fond, Evropa pro občany, Evropský fond pro regionální rozvoj a program činnosti Unie v oblasti zdraví, aby pomáhaly plnit cíle Evropského sboru solidarity tím, že budou podporovat činnosti v jeho rámci. Tato pomoc by měla být financována v souladu s příslušnými základními akty daných programů. Jakmile příjemci získají platnou značku kvality Evropského sboru solidarity, měl by jim být poskytnut přístup k portálu Evropského sboru solidarity a měli by mít k dispozici opatření pro kvalitu a podporu podle druhu nabízené činnosti.

(8)Evropský sbor solidarity by měl pro mladé lidi vytvářet nové příležitosti k vykonávání dobrovolnické práce, účasti ve stážích nebo získání pracovních míst v oblastech spojených se solidaritou a také k tomu, aby z vlastní iniciativy zakládali a rozvíjeli solidární projekty. Tyto příležitosti by měly přispívat k jejich osobnímu, společenskému, občanskému a profesnímu rozvoji i k rozvoji v oblasti vzdělání. Evropský sbor solidarity by měl rovněž podporovat vytváření sítí pro účastníky a organizace v rámci Evropského sboru solidarity a také opatření k zajištění kvality podporovaných činností a zdokonalit uznávání výsledků jejich vzdělání.

(9)Dobrovolnické činnosti představují významnou zkušenost v kontextu neformálního i informálního vzdělávání, která napomáhá osobnímu, sociálně vzdělávacímu a profesnímu rozvoji, aktivnímu občanskému životu a zaměstnatelnosti mladých lidí. Dobrovolnické činnosti by neměly mít negativní účinky na potenciální či již existující placené zaměstnání a ani by neměly být vnímány jako jeho náhrada. Aby byla zajištěna kontinuita s ohledem na dobrovolnické činnosti podporované na úrovni Unie, měly by být činnosti vykonávané v rámci Evropské dobrovolné služby, jež spadají do geografického rámce Evropského sboru solidarity, podpořeny tímto sborem, a to formou přeshraničních dobrovolnických pracovních umístění. Ostatní dobrovolnické činnosti v rámci Evropské dobrovolné služby, které nespadají do geografického rámce Evropského sboru solidarity, by měly pokračovat v rámci programu ustanoveného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport 20 . S ohledem na výklad související legislativy na úrovni Unie by přeshraniční umísťování dobrovolníků v rámci Evropského sboru solidarity a dobrovolnické činnosti, jež jsou nadále podporovány dle nařízení (EU) č. 1288/2013, měly být považovány za ekvivalentní těm, které spadají pod Evropskou dobrovolnou službu.

(10)Stáže a pracovní místa v oblastech spojených se solidaritou mohou mladým lidem nabídnout další příležitosti, jak se začít uplatňovat na trhu práce a přispívat přitom k řešení zásadních společenských problémů. Tím lze přispět ke zvýšení zaměstnatelnosti a produktivity mladých lidí a zároveň jim usnadnit přechod ze vzdělávacího do pracovního procesu, což je klíčové pro jejich možnosti na trhu práce. Pracovní místa ve formě stáží nabízená v rámci Evropského sboru solidarity by měla být zúčastněnými organizacemi odměňována a měla by se řídit zásadami kvality uvedenými v doporučení Rady k rámci kvality stáží ze dne 10. března 2014 21 . Nabízené stáže a pracovní místa by měly pro mladé lidi představovat odrazový můstek ke vstupu na trh práce, a měly by tedy být spojeny s příslušnou podporou poskytovanou po umístění. Stáže a pracovní místa by měli zprostředkovávat příslušní aktéři trhu práce, zejména veřejné i soukromé služby zaměstnanosti, sociální partneři a obchodní komory. Zúčastněné organizace by měly být schopny požádat o finanční podporu prostřednictvím příslušné prováděcí struktury Evropského sboru solidarity s ohledem na jejich roli prostředníka mezi mladými účastníky a zaměstnavateli, kteří nabízejí stáže a pracovní místa v oblastech spojených se solidaritou.

(11)Iniciativní duch mladých lidí je významným přínosem pro společnost i pro trh práce. Evropský sbor solidarity by měl napomáhat rozvoji tohoto aspektu tím, že bude mladým lidem poskytovat možnost vytvořit a uskutečnit jejich vlastní projekty zaměřené na řešení specifických problémů jejich lokálních komunit. Tyto projekty by měly představovat příležitost k otestování nápadů a podpořit mladé lidi v tom, aby se sami stali původci solidárních činností. Kromě toho by tyto projekty mohly sloužit jako odrazový můstek pro další účast v solidárních činnostech a mohly by být prvním krokem k pobídnutí účastníků Evropského sboru solidarity k tomu, aby se stali samostatně výdělečně činnými osobami nebo aby zakládali sdružení, nevládní organizace či jiné subjekty působící v oblasti solidarity a v neziskovém a mládežnickém sektoru.

(12)Mladí lidé a organizace účastnící se činností Evropského sboru solidarity by měli mít pocit, že náležejí ke komunitě jednotlivců a organizací, jejichž posláním je podpora solidarity v celé Evropě. Zúčastněné organizace zároveň potřebují podporu, která jim umožní zvyšovat kapacity, a nabízet tak narůstajícímu počtu účastníků kvalitní umístění. Evropský sbor solidarity by měl podporovat činnosti spojené s vytvářením sítí a zaměřené na posilování zapojení mladých lidí i organizací do této komunity, na posilování ducha Evropského sboru solidarity i na podněcování výměny užitečných zkušeností a postupů. Tyto činnosti by také měly přispět ke zvyšování povědomí veřejnosti a soukromých aktérů o Evropském sboru solidarity a k získávání zpětné vazby od účastníků a zúčastněných organizací ohledně provádění Evropského sboru solidarity.

(13)Zvláštní pozornost by měla být věnována zajišťování kvality umístění a dalších příležitostí nabízených v rámci Evropského sboru solidarity, zejména prostřednictvím nabídky školení, jazykové podpory, pojištění, administrativní podpory a podpory po umístění pro účastníky i uznávání znalostí, dovedností a kompetencí získaných během činnosti v rámci Evropského sboru solidarity.

(14)Za účelem zajištění dopadu činností v rámci Evropského sboru solidarity na osobní, vzdělávací, společenský, občanský a profesní rozvoj účastníků by měly být řádně identifikovány a dokumentovány znalosti, dovednosti a kompetence, jež jsou vzdělávacími výstupy daného umístění, a to v souladu s podmínkami a specifiky jednotlivých států, dle doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení 22 .

(15)Měla by být zavedena značka kvality, aby bylo zajištěno, že zúčastněné organizace splňují zásady a požadavky charty Evropského sboru solidarity, co se týče jejich práv a úkolů ve všech fázích dané solidární činnosti. Získání značky kvality by mělo být předpokladem pro účast, ale nemělo by automaticky vést k poskytnutí finančních prostředků v rámci Evropského sboru solidarity.

(16)Prováděcím orgánům, zúčastněným organizacím a mladým lidem účastnícím se činnosti Evropského sboru solidarity by mělo být k dispozici centrum zdrojů Evropského sboru solidarity, které pomůže zvýšit kvalitu provádění a činností Evropského sboru solidarity a také zdokonalit identifikaci a uznávání kompetencí získaných prostřednictvím těchto činností.

(17)Nepřetržitě by měl být rozvíjen portál Evropského sboru solidarity, který zajistí snadný přístup k Evropskému sboru solidarity a poskytne jednotné místo s komplexní nabídkou pro zájemce a organizace, co se týče mimo jiné registrací, identifikace a propojování profilů a příležitostí, vytváření sítí a virtuálních výměn, školení online, jazykové podpory a podpory po umístění a dalších užitečných funkcí, které mohou vzniknout v budoucnu.

(18)Toto nařízení stanovuje finanční příděl pro období 2018–2020, který má představovat hlavní referenční částku dle ustanovení bodu 17 Interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení 23 pro Evropský parlament a Radu během každoročního rozpočtového procesu. Hlavní referenční částka zahrnuje přerozdělení z programu Erasmus+ (197,7 milionu EUR) a z Programu pro zaměstnanost a sociální inovace (10 milionů EUR) pro rozpočtové roky 2018, 2019 a 2020 a je doplněna příspěvky z několika programů Unie v rámci různých okruhů, k nimž patří Evropský sociální fond, mechanismus civilní ochrany Unie, program LIFE a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova.

(19)Za účelem zajištění kontinuity činností, které jsou podporovány z programů přispívajících do Evropského sboru solidarity, by finanční podpora solidárních umístění měla být rozdělena v poměru 80 % : 20 % mezi dobrovolnická umístění a solidární projekty na straně jedné a stáže a pracovní umístění na straně druhé.

(20)Za účelem maximalizace dopadu Evropského sboru solidarity by měla být přijata opatření, která zúčastněným zemím umožní poskytovat další, vnitrostátní finanční podporu, jež je k dispozici v souladu s pravidly Evropského sboru solidarity.

(21)Za účelem zjednodušení požadavků příjemců, by měly být v co největší míře využívány úhrnné částky, jednotkové náklady nebo paušální částky.

(22)Kromě členských států by měl Evropský sbor solidarity na základě bilaterálních dohod rovněž umožnit účast jiným zemím. Jejich účast by měla být v příslušných případech založena na dalších vyhrazených částkách, jež budou zpřístupněny v souladu s postupy dohodnutými s dotčenými zeměmi.

(23)Evropský sbor solidarity by se měl zaměřovat na mladé lidi ve věku 18–30 let. K účasti na činnostech, které nabízí Evropský sbor solidarity, by měla být nutná registrace na portálu Evropského sboru solidarity.

(24)Zvláštní pozornost by měla být věnována tomu, aby činnosti podporované Evropským sborem solidarity byly dostupné všem mladým lidem, a zejména těm nejvíce znevýhodněným. Měla by být tedy zavedena zvláštní opatření pro prosazování společenského začlenění a pro zapojení znevýhodněných mladých lidí a také pro to, aby byla brána v potaz omezení daná odlehlostí nejokrajovějších regionů Unie a zámořských zemí a území 24 . Podobně by se měly zúčastněné země snažit přijmout veškerá příslušná opatření pro odstranění právních a administrativních překážek, které brání řádnému fungování Evropského sboru solidarity. Taková opatření zahrnují – pokud je to možné, a aniž by tím bylo dotčeno schengenské acquis a právo EU týkající se vstupu a pobytu občanů třetích zemí – řešení administrativních problémů, které způsobují potíže při získávání víz a povolení k pobytu.

(25)Jakýkoliv subjekt, který má zájem se zapojit do činnosti Evropského sboru solidarity, ať už je financován z rozpočtu Evropského sboru solidarity, z jiného programu Unie, nebo z jiného zdroje, by měl po splnění příslušných podmínek obdržet značku kvality. Postup, který vede k udělení značky kvality, by měl být prováděcími strukturami Evropského sboru solidarity vykonáván nepřetržitě. Udělená značka kvality by měla být periodicky posuzována, a pokud by v kontextu provedených kontrol bylo zjištěno neplnění podmínek, jež vedly k jejímu udělení, mohla by být odebrána.

(26)Subjekt, který má zájem nabízet umístění v rámci Evropského sboru solidarity a chce požádat o finanční podporu, by měl nejprve získat značku kvality, což je nezbytná základní podmínka. Tento požadavek by se neměl vztahovat na fyzické osoby žádající o finanční podporu jménem neformální skupiny účastníků Evropského sboru solidarity pro jejich solidární projekty.

(27)Efektivní kontrola výkonu zahrnující monitorování a hodnocení vyžaduje vytvoření specifických, měřitelných a realistických ukazatelů, které lze měřit v čase a které reflektují logiku daného zásahu.

(28)Náležitý dosah, publicita a šíření příležitostí a výsledků činností podporovaných Evropským sborem solidarity by měly být zajišťovány na evropské, vnitrostátní a místní úrovni. Činnosti spojené se zajištěním náležitého dosahu, publicity a šíření informací by měly zajišťovat všechny prováděcí subjekty Evropského sboru solidarity, společně – je-li to relevantní – s podporou ze strany dalších klíčových zúčastněných stran.

(29)Za účelem zajištění větší efektivity komunikace s veřejností při větší a kvalitnější součinnosti mezi komunikačními činnostmi vykonávanými z iniciativy Komise by zdroje vyčleněné na komunikaci dle tohoto nařízení měly rovněž přispívat k pokrytí institucionální komunikace v souvislosti s politickými prioritami Unie za předpokladu, že se týkají obecného cíle tohoto nařízení.

(30)Za účelem efektivního a účinného provádění tohoto nařízení by měl Evropský sbor solidarity co nejvíce využívat stávající řídicí mechanismy, které již byly zavedeny. Provádění Evropského sboru solidarity by tedy mělo být svěřeno stávajícím subjektům, tj. Komisi, Výkonné agentuře pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast a národním agenturám, jež jsou pověřeny řízením činností uvedených v kapitole III nařízení (EU) č. 1288/2013.

(31)Aby bylo zajištěno z finančního hlediska řádné provádění a důkladné monitorování Evropského sboru solidarity na vnitrostátní úrovni, je důležité využívat stávající vnitrostátní orgány oprávněné řídit činnosti uvedené v kapitole III nařízení (EU) č. 1288/2013.

(32)Za účelem zajištění řádného finančního hospodaření a právní jistoty ve všech zúčastněných zemích by měl každý vnitrostátní orgán určit nezávislého auditora. Je-li to možné, mohl by v zájmu co nejvyšší účinnosti nezávislým auditorem být tentýž orgán, který je pověřen činnostmi uvedenými v kapitole III nařízení (EU) č. 1288/2013.

(33)Finanční zájmy Unie by měly být chráněny pomocí přiměřených opatření v průběhu celého výdajového cyklu, k nimž patří prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, znovuzískávání ztracených, chybně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a v příslušných případech vymáhání pokut.

(34)Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být prováděcí pravomoci uděleny Komisi. Tyto pravomoci by měly být uplatňovány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí 25 .

(35)V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie 26 , by Komise měla přijmout pracovní programy a informovat o tom Evropský parlament a Radu. V pracovních programech by měla být stanovena opatření potřebná pro jejich provádění v souladu s obecnými a specifickými cíli Evropského sboru solidarity, pravidla pro udílení grantů a další požadované prvky. Pracovní programy a jakékoliv jejich doplňky by měly být přijímány prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s přezkumným postupem.

(36)Jelikož cíl tohoto nařízení, tj. založení Evropského sboru solidarity, nemohou dostatečně naplnit členské státy a lze jej z důvodu jeho rozsahu a účinků lépe dosáhnout na úrovni Unie, smí Unie přijímat opatření v souladu se zásadou subsidiarity dle článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality uvedenou ve zmíněném článku nepřekračuje toto nařízení rámec nutný pro dosažení těchto cílů.

(37)Z důvodu efektivity by měl Komisi při provádění tohoto nařízení rovněž pomáhat výbor zřízený podle nařízení (EU) č. 1288/2013. Tento výbor by se měl s ohledem na Evropský sbor solidarity scházet ve specifickém složení a jeho mandát by měl být v souladu s plněním této nové role. Úkolem zúčastněných zemí by mělo být jmenovat pro tato zasedání příslušné zástupce a brát přitom v potaz dobrovolnické a profesní rozměry Evropského sboru solidarity.

(38)Nařízení (EU) č. 1288/2013 by mělo být změněno tak, aby zohlednilo změny Evropské dobrovolné služby, k nimž dochází vlivem nových dobrovolnických činností podporovaných v rámci Evropského sboru solidarity.

(39)Finanční příděl Evropského sboru solidarity v rámci okruhu 1a víceletého finančního rámce také vychází z finančních prostředků přerozdělených z programu Erasmus+. Tyto prostředky by měly pocházet zejména z částek vyčleněných na financování činností Evropské dobrovolné služby, které by spadaly pod rámec umístění dobrovolníků dle tohoto nařízení. Kromě toho by některé vyčleněné částky nástroje pro záruky za studentské půjčky, které pravděpodobně nebudou využity v rámci programu Erasmus+, měly být v zájmu poskytování adekvátního spolufinancování provozních nákladů národních agentur přerozděleny a uvedeny do většího souladu s absorpční kapacitou této činnosti.

(40)Finanční příděl Evropského sboru solidarity v rámci okruhu 1a víceletého finančního rámce by měl být dále doplněn finančními příspěvky z jiných programů a okruhů, což vyžaduje změnu nařízení (EU) č. 1293/2013 27 , (EU) č. 1303/2013 28 , (EU) č. 1305/2013 29 , (EU) č. 1306/2013 30 a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013 31 .

(41)Toto nařízení by mělo být použitelné od 1. ledna 2018. Za účelem rychlé použitelnosti opatření uvedených v tomto nařízení by toto nařízení mělo vstoupit v platnost následující den po datu jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví právní rámec pro Evropský sbor solidarity, který poskytne mladým lidem příležitosti, aby se zapojili do solidárních činností.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)„solidární činností“ se rozumí činnost, jejímž cílem je řešit nesplněné společenské potřeby ve prospěch společenství a zároveň podporovat osobní, vzdělávací, sociální, občanský i profesní rozvoj jednotlivce a jež může mít podobu umístění, projektů nebo vytváření sítí zaměřených na různé oblasti, jako je vzdělávání a odborná příprava, zaměstnanost, rovnost žen a mužů, podnikání, zejména sociální podnikání, občanství a demokratická angažovanost, životní prostředí a ochrana přírody, opatření v oblasti klimatu, předcházení katastrofám, připravenost a obnova, zemědělství a rozvoj venkova, zajištění potravin a nepotravinového materiálu, zdraví a dobré životní podmínky, tvořivost a kultura, tělesná výchova a sport, sociální pomoc a zabezpečení, přijímání a integrace státních příslušníků třetích zemí, územní spolupráce a soudržnost;

2)„účastníkem“ se rozumí mladý člověk, který se zaregistroval prostřednictvím portálu Evropského sboru solidarity a účastní se solidární činnosti v rámci Evropského sboru solidarity, jež je zajišťována zúčastněnou organizací;

3)„znevýhodněnými mladými lidmi“ se rozumí osoby, které potřebují dodatečnou pomoc z důvodu zdravotního postižení, vzdělávacích problémů, hospodářských překážek, kulturních rozdílů, zdravotních problémů, sociálních překážek či geografických překážek;

4)„zúčastněnou organizací“ se rozumí jakýkoli veřejný či soukromý subjekt, jemuž byla udělena značka kvality Evropského sboru solidarity, který nabízí umístění účastníkovi Evropského sboru solidarity nebo provádí jiné činnosti v rámci Evropského sboru solidarity;

5)„solidárním umístěním“ se rozumí dobrovolnická činnost, stáž či zaměstnání v oblasti solidarity, které organizuje zúčastněná organizace a které přispívají k řešení klíčových společenských výzev a zároveň podporují osobní, vzdělávací, sociální, občanský a profesní rozvoj a zaměstnatelnost účastníka Evropského sboru solidarity, který je vykonává, a to buď v jiné zemi, než je země bydliště účastníka (přeshraniční), nebo v zemi jeho bydliště (vnitrostátní);

6)„dobrovolnictvím“ se rozumí neplacené dobrovolné služby na plný úvazek 32 po dobu až dvanácti měsíců, kterými mohou mladí lidé přispět ke každodenní práci organizací působících v oblastech solidarity, jejichž konečným účelem je prospěch komunit, v nichž jsou příslušné činnosti prováděny, a které mají významný studijní a vzdělávací rozměr umožňující mladým dobrovolníkům získat dovednosti a kompetence, jež budou užitečné pro jejich osobní, vzdělávací, sociální a profesní rozvoj a jež také přispějí ke zvýšení jejich zaměstnatelnosti;

7)„umístěním dobrovolnických týmů“ se rozumí umístění, díky němuž mohou týmy účastníků Evropského sboru solidarity z různých zúčastněných zemí se společným cílem dobrovolně pracovat na smysluplných komunitních projektech, a to v podobě plnění manuálních či intelektuálních úkolů, po dobu mezi dvěma týdny a dvěma měsíci;

8)„stáží“ se rozumí dvou- až dvanáctiměsíční období pracovní praxe, jež je placena organizací hostící účastníka Evropského sboru solidarity na základě písemné dohody o stáži, zahrnuje prvek vzdělávání a odborné přípravy a jejímž cílem je získání praktických a odborných zkušeností za účelem zlepšení zaměstnatelnosti a usnadnění přechodu do řádného zaměstnání;

9)„zaměstnáním“ se rozumí dvou- až dvanáctiměsíční období práce, jež je placena zúčastněnou organizací zaměstnávající účastníka Evropského sboru solidarity a vykonávána v zúčastněné zemi na základě pracovní smlouvy v souladu s vnitrostátním regulačním rámcem dané zúčastněné země;

10)„solidárním projektem“ se rozumí místní iniciativa na období dvou až dvanácti měsíců, kterou zahájí a provádějí skupiny nejméně pěti účastníků Evropského sboru solidarity, a to s cílem řešit klíčové výzvy v rámci své místní komunity a zároveň je propojit s širší evropskou perspektivou;

11)„značkou kvality“ se rozumí osvědčení udělené veřejnému nebo soukromému subjektu nebo mezinárodní organizaci, které chtějí poskytnout umístění v rámci Evropského sboru solidarity postupem, jehož cílem je zajistit dodržování zásad a požadavků charty Evropského sboru solidarity;

12)„chartou Evropského sboru solidarity“ se rozumí dokument, který stanoví příslušná práva a povinnosti, k jejichž dodržování se musí zavázat všechny subjekty, které se chtějí připojit k Evropskému sboru solidarity;

13)„centrem zdrojů Evropského sboru solidarity“ se rozumí doplňkové funkce prováděné určenou národní agenturou na podporu rozvoje a provádění činností v rámci Evropského sboru solidarity a také určování kompetencí, které účastníci získávají během svého umístění a projektů;

14)„portálem Evropského sboru solidarity“ se rozumí internetový nástroj, který poskytuje příslušné on-line služby účastníkům a zúčastněným organizacím Evropského sboru solidarity, včetně poskytování informací o Evropském sboru solidarity, registrace účastníků, vyhledávání účastníků pro umístění, reklamy a vyhledávání umístění, vyhledávání potenciálních partnerů pro projekty, správy kontaktů a nabídek umístění a projektů, odborné přípravy, činností v oblasti komunikace a vytváření sítí, informování o příležitostech a jejich oznamování, jakož i dalšího relevantního vývoje týkajícího se Evropského sboru solidarity.

Článek 3

Obecný cíl

Cílem Evropského sboru solidarity je zvýšit účast mladých lidí a organizací na dostupných a vysoce kvalitních solidárních činnostech, a tím přispět k posílení soudržnosti a solidarity v Evropě, podpořit komunity a řešit společenské výzvy.

Článek 4

Specifické cíle

Evropský sbor solidarity sleduje tyto specifické cíle:

a)poskytnout mladým lidem, s podporou zúčastněných organizací, snadno dostupné příležitosti pro zapojení se do solidárních činností a současně zlepšovat jejich dovednosti a kompetence v rámci osobního, vzdělávacího, sociálního, občanského a profesního rozvoje, jakož i jejich zaměstnatelnost a usnadnit jim přechod na trh práce, a to i podporou mobility mladých dobrovolníků, stážistů a pracovníků;

b)zajistit, že solidární činnosti nabízené účastníkům Evropského sboru solidarity přispívají k řešení konkrétních neuspokojených společenských potřeb a k posilování komunit, jsou vysoce kvalitní a jsou řádně uznávány.

Článek 5

Soudržnost a doplňkovost činnosti Unie

1.Akce Evropského sboru solidarity musí být soudržné a doplňkové ve vztahu k příslušným politikám a programům týkajícím se oblastí uvedených v čl. 2 odst. 1, jakož i ke stávajícím sítím na úrovni Unie, které jsou pro činnosti Evropského sboru solidarity významné.

2.Komise a zúčastněné země spolupracují na dosahování efektivnosti a účinnosti zajišťováním soudržnosti mezi vnitrostátními programy a režimy týkajícími se solidarity, vzdělávání, odborné přípravy a mládeže na straně jedné a akcemi Evropského sboru solidarity na straně druhé. Tyto akce vycházejí z osvědčených postupů a stávajících programů.

3.K dosažení cílů Evropského sboru solidarity mohou přispět i jiné programy Unie, a to tím, že budou podporovat činnosti náležející do jeho oblasti působnosti. Tento příspěvek je financován v souladu s jejich příslušnými základními akty.

KAPITOLA II

AKCE EVROPSKÉHO SBORU SOLIDARITY

Článek 6

Akce Evropského sboru solidarity

Evropský sbor solidarity sleduje své cíle prostřednictvím těchto tří typů akcí:

a)solidární umísťování, projekty a vytváření sítí;

b)kvalita a podpůrná opatření.

Článek 7

Solidární umísťování, projekty a vytváření sítí

1.Tato akce podpoří:

a)solidární umísťování v podobě dobrovolnictví, stáží či zaměstnání, včetně přeshraničních a vnitrostátních umísťování a umísťování dobrovolnických týmů;

b)solidární projekty z podnětu účastníků Evropského sboru solidarity;

c)vytváření sítí jednotlivci a organizacemi, které se účastní Evropského sboru solidarity.

2.Přeshraniční dobrovolnická umísťování uvedená v odst. 1 písm. a) se považují za rovnocenná umísťováním v rámci Evropské dobrovolné služby a odkazy na Evropskou dobrovolnou službu v právních předpisech Unie týkající se těchto umísťování se rovněž vztahují na Evropský sbor solidarity.

Článek 8

Kvalita a podpůrná opatření

Tato akce podpoří:

a)opatření, jejichž cílem je zajistit kvalitu solidárních umístění, včetně vzdělávání, jazykové podpory, administrativní podpory účastníků a zúčastněných organizací, pojištění a podpory po umístění, jakož i vypracování osvědčení, které určí a zdokumentuje znalosti, dovednosti a kompetence nabyté během umístění;

b)vytvoření a udržování značky kvality pro subjekty, které chtějí poskytovat umístění Evropskému sboru solidarity, za účelem zajištění souladu se zásadami a požadavky charty Evropského sboru solidarity;

c)činnosti centra zdrojů Evropského sboru solidarity s cílem podpořit a zvýšit kvalitu akcí prováděných Evropským sborem solidarity a zlepšit uznávání jejich výsledků;

d)vytvoření, údržbu a aktualizaci portálu Evropského sboru solidarity a dalších příslušných on-line služeb, jakož i nezbytných podpůrných systémů IT a internetových nástrojů.

KAPITOLA III

FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 9

Rozpočet

1.Celkový rozpočet, který je k dispozici pro provádění Evropského sboru solidarity, je stanoven na 341 500 000 EUR v běžných cenách na období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2020.

2.Částka uvedená v odstavci 1 zahrnuje finanční krytí ve výši 294 200 000 EUR 33 v běžných cenách doplněné o příspěvky z:

a)Evropského sociálního fondu, který se podílí 35 000 000 EUR v běžných cenách;

b)mechanismu civilní ochrany Unie, který se podílí 6 000 000 EUR v běžných cenách;

c)programu LIFE, který se podílí 4 500 000 EUR v běžných cenách;

d)Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, který se podílí 1 800 000 EUR v běžných cenách.

3.Finanční podpora solidárních umístění a projektů uvedených v čl. 7 odst. 1 písm. a) a b) je orientačně určena z 80 % na dobrovolnické činnosti a solidární projekty a z 20 % na stáže a umístění do zaměstnání.

4.Přidělené finanční prostředky mohou rovněž pokrýt výdaje na přípravné, monitorovací a kontrolní činnosti a činnosti spojené s auditem a hodnocením, jež jsou nezbytné pro řízení Evropského sboru solidarity a pro dosažení jeho cílů, zejména náklady na studie, jednání odborníků, informační a komunikační akce, výdaje na vytvoření, údržbu a aktualizaci portálu Evropského sboru solidarity a nezbytné podpůrné systémy IT, jakož i všechny ostatní výdaje na technickou a správní pomoc, které Komisi vzniknou při řízení Evropského sboru solidarity.

5.Za účelem pokrytí podobných výdajů mohou být v případě potřeby vyčleněné prostředky zapsány do rozpočtu na období po roce 2020, aby se umožnilo řízení akcí, které do 31. prosince 2020 nebudou ještě dokončeny.

6.Zúčastněná země může příjemcům poskytnout vnitrostátní finanční prostředky, které budou spravovány podle pravidel Evropského sboru solidarity, a k tomuto účelu může využít decentralizovaných struktur sboru, pokud zajistí poměrné doplňkové financování těchto struktur.

Článek 10

Formy financování z prostředků Unie

1.Financování Evropského sboru solidarity může být poskytováno v jedné nebo více formách stanovených v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, zejména ve formě grantů, veřejných zakázek a cen.

2.Komise může provádět Evropský sbor solidarity nepřímo v souladu s čl. 58 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

KAPITOLA IV

ÚČAST V EVROPSKÉM SBORU SOLIDARITY

Článek 11

Zúčastněné země

1.Evropského sboru solidarity se účastní členské státy.

2.Evropský sbor solidarity je otevřen účasti jiných zemí na základě dvoustranných dohod. Případná spolupráce je založena na dodatečných prostředcích poskytnutých na základě postupů, které budou s uvedenými zeměmi dohodnuty.

Článek 12

Účast osob

1.Mladí lidé ve věku 17 až 30 let, kteří se chtějí účastnit Evropského sboru solidarity, se zaregistrují prostřednictvím portálu uvedeného sboru. V okamžiku zahájení umístění nebo projektu však musí registrovaný mladý člověk dosáhnout alespoň 18 let věku a nebýt starší než 30 let.

2.Při provádění tohoto nařízení Komise a zúčastněné země zajistí, aby bylo vynaloženo zvláštní úsilí na podporu sociálního začleňování, zejména účasti znevýhodněných mladých lidí.

Článek 13

Zúčastněné organizace

1.Evropský sbor solidarity je otevřen účasti veřejných nebo soukromých subjektů nebo mezinárodních organizací, a to za předpokladu, že jim byla udělena značka kvality Evropského sboru solidarity.

2.Žádost subjektu způsobilého k tomu, aby se stal zúčastněnou organizací Evropského sboru solidarity, posoudí příslušný prováděcí orgán Evropského sboru solidarity, aby bylo zajištěno, že jsou činnosti uvedeného subjektu v souladu s požadavky Evropského sboru solidarity.

3.Na základě tohoto posouzení může být subjektu udělena značka kvality Evropského sboru solidarity. Získaná značka se pravidelně opětovně posuzuje a může být odňata.

4.Každý subjekt, který obdržel značku kvality Evropského sboru solidarity, získá přístup k portálu Evropského sboru solidarity a může nabízet solidární činnosti registrovaným jednotlivcům.

5.Značka kvality Evropského sboru solidarity nevede automaticky k financování z prostředků pro Evropský sbor solidarity.

6.Solidární činnosti a související kvalitativní a podpůrná opatření, které nabízí zúčastněná organizace, mohou být financovány z prostředků pro Evropský sbor solidarity nebo v rámci jiného programu Unie, který samostatně přispívá k cílům Evropského sboru solidarity, nebo z jiných finančních zdrojů, které nezávisí na rozpočtu Unie.

Článek 14

Přístup k financování z prostředků pro Evropský sbor solidarity

Každý veřejný či soukromý subjekt se sídlem ve zúčastněné zemi, jakož i mezinárodní organizace, které provádějí solidární činnosti v zúčastněných zemích, mohou požádat o financování z prostředků pro Evropský sbor solidarity. V případě činností uvedených v čl. 7 odst. 1 písm. a) musí zúčastněná organizace obdržet značku kvality jako předpoklad pro získání finančního krytí z prostředků pro Evropský sbor solidarity. V případě solidárních projektů uvedených v čl. 7 odst. 1 písm. b) může fyzická osoba rovněž požádat o financování jménem neformální skupiny účastníků Evropského sboru solidarity.

KAPITOLA V

VÝKONNOST, VÝSLEDKY A ŠÍŘENÍ

Článek 15

Monitorování a hodnocení výkonnosti a výsledků

1.Komise ve spolupráci se zúčastněnými zeměmi pravidelně monitoruje výkonnost Evropského sboru solidarity, pokud jde o dosahování jeho cílů.

2.Pokrok při plnění specifických cílů se měří pomocí ukazatelů, jako jsou:

a)počet účastníků v dobrovolnických umístěních (vnitrostátních i přeshraničních);

b)počet účastníků umístěných v rámci stáží (vnitrostátních i přeshraničních);

c)počet účastníků umístěných do zaměstnání (vnitrostátních i přeshraničních);

d)počet účastníků v solidárních projektech;

e)počet organizací, které získaly značku kvality Evropského sboru solidarity.

Nejpozději šest měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost Komise vypracuje podrobný program pro monitorování výstupů, výsledků a dopadů tohoto nařízení.

3.V roce 2020 Komise zveřejní zprávu hodnotící pokrok při dosahování cílů Evropského sboru solidarity, včetně cíle nabídnout mladým lidem do roku 2020 v rámci tohoto sboru 100 000 příležitostí (zahrnujících všechna umístění a projekty uvedené v čl. 7 odst. 1 písm. a) a b)).

4.Čtyři roky od data použitelnosti tohoto nařízení provede Komise nezávislé hodnocení tohoto nařízení a předloží zprávu o hlavních zjištěních Evropskému parlamentu, Radě, Výboru regionů a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.

Článek 16

Komunikace a šíření

1.Komise ve spolupráci se zúčastněnými zeměmi zajistí šíření informací, publicitu a navazující kroky v souvislosti se všemi akcemi podporovanými v rámci Evropského sboru solidarity.

2.Národní agentury uvedené v článku 20 vypracují jednotnou politiku, pokud jde o účinný dosah, jakož i šíření informací a využívání výsledků činností podporovaných v rámci jimi řízených akcí, pomáhají Komisi s obecným úkolem šíření informací o Evropském sboru solidarity, včetně informací o akcích řízených na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie a o jejich výsledcích, a informují příslušné cílové skupiny o iniciativách uskutečňovaných v jejich zemi.

3.Komunikační činnosti přispívají také k institucionální komunikaci v souvislosti s politickými prioritami Unie za předpokladu, že se týkají obecného cíle tohoto nařízení.

KAPITOLA VI

SYSTÉM ŘÍZENÍ A AUDITU

Článek 17

Prováděcí subjekty

Toto nařízení provádí jednotným způsobem:

a)Komise na úrovni Unie;

b)národní agentury na vnitrostátní úrovni v zúčastněných zemích.

Článek 18

Vnitrostátní orgán

Vnitrostátní orgány určené k řízení akcí uvedených v kapitole III nařízení (EU) č. 1288/2013 v každé zemi, která se účastní Evropského sboru solidarity, jednají rovněž jako vnitrostátní orgány v rámci Evropského sboru solidarity. Ustanovení čl. 27 odst. 1, 3, 5, 8, 9, 11, 12, 13, 14, 15 a 16 uvedeného nařízení se obdobně použijí na Evropský sbor solidarity. Pro země uvedené v čl. 11 odst. 2 tohoto nařízení, kde vnitrostátní orgán není pro tuto zemi určen, se tento orgán určí v souladu s čl. 27 odst. 2 až 6 a 8 až 15 nařízení (EU) č. 1288/2013.

Článek 19

Nezávislý auditor

1.Vnitrostátní orgán určí nezávislého auditora. Nezávislý auditor vydává auditní výrok k ročnímu prohlášení řídícího subjektu podle čl. 60 odst. 5 písm. nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

2.Nezávislý auditor:

a)musí mít nezbytnou odbornou způsobilost k provádění auditů ve veřejném sektoru;

b)zajistí, aby byly při jeho auditní činnosti zohledněny mezinárodně uznávané auditorské standardy;

c)nesmí být v pozici představující střet zájmů s ohledem na právní subjekt, jehož je národní agentura uvedená v článku 20 součástí, a musí být na právním subjektu, jehož je národní agentura součástí, funkčně nezávislý.

3.Nezávislý auditor poskytne Komisi a jejím zástupcům, jakož i Účetnímu dvoru plný přístup ke všem dokumentům a zprávám, na jejichž základě vydal svůj auditní výrok k ročnímu prohlášení řídícího subjektu národní agentury.

Článek 20

Národní agentura

1.Národní agentury určené k řízení akcí uvedených v kapitole III nařízení (EU) č. 1288/2013 v každé zemi, která se účastní Evropského sboru solidarity, jednají ve svých příslušných zemích rovněž jako národní agentury v rámci Evropského sboru solidarity.

Ustanovení čl. 28 odst. 1, 2, 5, 6, 7 a 8 nařízení (EU) č. 1288/2013 se obdobně použijí na Evropský sbor solidarity.

2.Aniž je dotčen čl. 28 odst. 3 nařízení (EU) č. 1288/2013, národní agentura rovněž odpovídá za řízení všech fází životního cyklu projektů v rámci těchto akcí Evropského sboru solidarity vyjmenovaných v prováděcích aktech uvedených v článku 24, v souladu s čl. 58 odst. 1 písm. c) body v) a vi) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a s článkem 44 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 34 .

3.Pro země uvedené v čl. 11 odst. 2 tohoto nařízení, kde národní agentura není pro tuto zemi určena, se tato agentura stanoví v souladu s čl. 28 odst. 2, 5, 6, 7 a 8 nařízení (EU) č. 1288/2013.

Článek 21

Evropská komise

1.Pravidla platná pro vztah mezi Komisí a národní agenturou se stanoví v písemném dokumentu, který:

a)stanoví normy vnitřní kontroly pro národní agentury a pravidla pro správu finančních prostředků Unie určených na grantovou podporu, která je prováděna národními agenturami;

b)obsahuje pracovní program národní agentury, který zahrnuje řídicí úkoly národní agentury, na něž je poskytnuta podpora Unie;

c)stanovuje požadavky na národní agenturu v oblasti podávání zpráv.

2.Komise národní agentuře každoročně poskytne tyto finanční prostředky:

a)finanční prostředky na grantovou podporu v dotčené zúčastněné zemi pro akce Evropského sboru solidarity, jejichž správou je národní agentura pověřena;

b)finanční příspěvek na podporu řídicích úkolů národní agentury definovaných v souladu s postupy popsanými v čl. 29 odst. 4 písm. b) nařízení (EU) č. 1288/2013.

3.Komise stanoví požadavky pro pracovní program národní agentury. Komise neposkytne národní agentuře finanční prostředky pro Evropský sbor solidarity dříve, než formálně schválí pracovní program této agentury.

4.Na základě požadavků shody pro národní agentury uvedených v čl. 27 odst. 4 nařízení (EU) č. 1288/2013 Komise přezkoumá vnitrostátní systémy řízení a kontroly, prohlášení řídícího subjektu národní agentury a výrok nezávislého auditora k němu, přičemž zohlední informace poskytnuté vnitrostátním orgánem o jeho činnostech v oblasti sledování a dozoru týkajících se Evropského sboru solidarity.

5.Poté, co Komise posoudí roční prohlášení řídícího subjektu a výrok nezávislého auditora k němu, zašle své stanovisko a připomínky národní agentuře a vnitrostátnímu orgánu.

6.V případě, že Komise nemůže roční prohlášení řídícího subjektu a výrok nezávislého auditora k němu akceptovat, nebo pokud národní agentura reaguje na připomínky Komise neuspokojivým způsobem, může Komise přijmout jakákoli předběžná či nápravná opatření nezbytná k ochraně finančních zájmů Unie v souladu s čl. 60 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

7.Komise pořádá pravidelné schůzky se sítí národních agentur, aby zajistila soudržné provádění Evropského sboru solidarity ve všech zúčastněných zemích.

KAPITOLA VII

KONTROLNÍ SYSTÉM

Článek 22

Zásady kontrolního systému

1.Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení finanční zájmy Unie chráněny opatřeními pro prevenci podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.

2.Komise odpovídá za kontrolní šetření týkající se akcí Evropského sboru solidarity řízených národními agenturami. Stanoví rovněž minimální požadavky na kontroly prováděné národní agenturou a nezávislým auditorem.

3.Národní agentury jsou odpovědné za primární kontroly příjemců grantů na akce Evropského sboru solidarity, které jsou jim svěřeny. Tyto kontroly musí poskytovat dostatečné záruky, že jsou udělené granty využívány tak, jak bylo zamýšleno, a v souladu s platnými pravidly Unie.

4.Pokud jde o finanční prostředky převedené národním agenturám, Komise zajistí řádnou koordinaci svých kontrol s vnitrostátními orgány a národními agenturami na základě zásady jednotného auditu a analýzy rizik. Toto ustanovení neplatí pro vyšetřování prováděné Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

Článek 23

Ochrana finančních zájmů Unie

1.Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr jsou oprávněni provádět na základě kontroly dokumentů nebo inspekcí na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů, subdodavatelů a dalších třetích osob, které obdržely finanční prostředky Unie. Mohou rovněž provádět audity a kontroly národních agentur.

2.OLAF může provádět kontroly a inspekce na místě u hospodářských subjektů, jichž se toto financování přímo nebo nepřímo týká, postupem stanoveným v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 35 s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o udělení grantu nebo smlouvou o financování Unií nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

3.Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, musejí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, grantové dohody, rozhodnutí o udělení grantu a smlouvy vyplývající z provádění tohoto nařízení výslovně zmocňovat Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů, kontrol a inspekcí na místě.

KAPITOLA VIII

PROVÁDĚCÍ PRAVIDLA

Článek 24

Provádění Evropského sboru solidarity

1.Za účelem provádění tohoto nařízení přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů pracovní program. Každý pracovní program zajistí, aby obecný cíl a specifické cíle stanovené v článcích 3 a 4 byly důsledně prováděny, a stanoví očekávané výsledky, způsob provádění a jejich celkovou výši. Pracovní programy musí zároveň obsahovat popis financovaných akcí, částku přidělenou na každou akci i rozdělení finančních prostředků mezi zúčastněné země na akce řízené prostřednictvím národních agentur a orientační harmonogram provádění.

2.Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 2.

Článek 25

Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen výbor zřízený článkem 36 nařízení (EU) č. 1288/2013. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

KAPITOLA IX

POZMĚŇUJÍCÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 26

Změna nařízení (EU) č. 1288/2013

Nařízení (EU) č. 1288/2013 se mění takto:

1.Článek 13 nařízení (EU) č. 1288/2013 se nahrazuje tímto:

„1. Vzdělávací mobilita jednotlivců podpoří:

a) mobilitu mladých lidí zapojených do neformálního a informálního učení mezi zeměmi programu; tato mobilita může mít podobu výměny mládeže a dobrovolnické činnosti, jakož i inovačních činností vycházejících ze stávajících ustanovení o mobilitě;

b) mobilitu osob, které jsou zapojeny do práce s mládeží nebo do činnosti mládežnických organizací, a mobilitu mládežnických vedoucích; tato mobilita může mít podobu odborné přípravy a vytváření sítí.

2. Tato akce podporuje také mobilitu mladých lidí, včetně dobrovolnictví, jakož i mobilitu osob, které jsou zapojeny do práce s mládeží nebo mládežnických organizací, a vedoucích mládeže do partnerských zemí a z nich, zejména zemí sousedících s EU.

3. Dobrovolnické činnosti uvedené v odst. 1 písm. a) a v odstavci 2 se považují za rovnocenné umísťováním v rámci Evropské dobrovolné služby a odkazy na Evropskou dobrovolnou službu v právních předpisech Unie se rovněž vztahují na uvedené dobrovolnické činnosti.“

2.V článku 18 nařízení (EU) č. 1288/2013 se odstavce 1, 2 a 3 nahrazují tímto:

„1. Finanční krytí pro provádění tohoto programu od 1. ledna 2014 se stanoví na 14 576 824 000 EUR v běžných cenách.

2. Částka uvedená v odstavci 1 bude rozdělena mezi činnosti programu s rozpětím flexibility nepřesahujícím 5 % každé přidělené částky takto:

a) nejméně 80,7 % na vzdělávání a odbornou přípravu, z čehož budou určeny minimální příděly:

i) 44,3 % na vysokoškolské vzdělávání, což představuje 35,7 % celkového rozpočtu;

ii) 21,4 % na odborné vzdělávání a přípravu, což představuje 17,3 % celkového rozpočtu;

iii) 14,6 % na školní vzdělávání, což představuje 11,8 % celkového rozpočtu;

iv) 4,9 % na vzdělávání dospělých, což představuje 3,9 % celkového rozpočtu;

b) 8,8 % na mládež;

c) až 1,5 % na nástroj pro záruky za studentské půjčky;

d) 1,9 % na činnosti programu Jean Monnet;

e) 1,8 % na sport, z čehož bude nejvýše 10 % přiděleno na činnost uvedenou v čl. 17 odst. 1 písm. b);

f) 3,5 % jako granty na provozní náklady národním agenturám a

g) 1,8 % na pokrytí administrativních výdajů.

3. Pokud jde o příděly uvedené v odst. 2 písm. a) a b), bude nejméně 63 % přiděleno na vzdělávací mobilitu jednotlivců, nejméně 27 % na spolupráci v oblasti inovací a výměnu osvědčených postupů a nejméně 4,2 % na podporu reformy politiky.“

Článek 27

Změna nařízení (EU) č. 1293/2013

V článku 4 nařízení (EU) č. 1293/2013 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„3. Maximální částka 3 000 000 EUR v běžných cenách z podprogramu pro životní prostředí určených na prioritní oblast „správa a informace v oblasti životního prostředí“ a 1 500 000 EUR v běžných cenách z podprogramu pro oblast klimatu určených na prioritní oblast „správa a informace v oblasti klimatu“ se přiděluje na financování projektů ve smyslu čl. 17 odst. 4 prováděných Evropským sborem solidarity v souladu s nařízením (EU) 2017/XXX, které přispívají k jedné nebo více z těchto prioritních oblastí ve smyslu článků 9 a 13. Toto přidělení se provede pouze v souladu s nařízením (EU) 2017/XXX, bez ohledu na zvláštní požadavky nařízení (EU) č. 1293/2013.“

Článek 28

Změny nařízení (EU) č. 1303/2013

Nařízení (EU) č. 1303/2013 se mění takto:

1.Ustanovení čl. 58 odst. 1 se mění takto:

a) první pododstavec se nahrazuje tímto:

„Z ESI fondů lze z podnětu Komise financovat opatření nezbytná pro provádění tohoto nařízení, která se zaměřují na přípravu, monitorování, správní a technickou pomoc, hodnocení, audit a kontrolu, a lze z nich financovat akce podle nařízení (EU) 2017/XXX, jak je uvedeno ve třetím pododstavci, pokud tato opatření sledují cíle hospodářské, sociální a územní soudržnosti.“

b) v třetím pododstavci se doplňuje nové písmeno m), které zní:

„m) akce financovaná podle nařízení (EU) 2017/XXX o Evropském sboru solidarity, jejímž účelem je posílit osobní, vzdělávací, sociální, občanský a profesní rozvoj mladých lidí, jakož i jejich zaměstnatelnost a usnadnění přechodu na trh práce.“

2.V čl. 91 odst. 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Částka 35 000 000 EUR v běžných cenách z částky přidělené na technickou pomoc z podnětu Komise se přidělí Evropskému sboru solidarity na podporu jeho akcí v souladu s čl. 9 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2017/XXX. Toto přidělení se provede pouze v souladu s nařízením (EU) 2017/XXX, bez ohledu na zvláštní požadavky nařízení o jednotlivých fondech.“

Článek 29

Změna nařízení (EU) č. 1305/2013

V čl. 51 odst. 1 nařízení (EU) č. 1305/2013 se za první pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:

„EZFRV může financovat rovněž akce prováděné Evropským sborem solidarity, které přispívají k jedné nebo více prioritám Unie v oblasti rozvoje venkova, a to částkou 1 800 000 EUR v běžných cenách, v souladu s nařízením (EU) 2017/XXX. Toto přidělení se provede pouze v souladu s nařízením (EU) 2017/XXX, bez ohledu na zvláštní požadavky nařízení (EU) č. 1305/2013.“

Článek 30

Změna nařízení (EU) č. 1306/2013

V článku 6 nařízení (EU) č. 1306/2013 se doplňuje písmeno j), které zní:

„j) akce prováděné Evropským sborem solidarity v souladu s nařízením (EU) 2017/XXX, které přispívají k jedné nebo více prioritám Unie v oblasti zemědělství a rozvoje venkova, a zejména akce uvedené v čl. 51 odst. 1 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 1305/2013. Toto přidělení se provede pouze v souladu s nařízením (EU) 2017/XXX, bez ohledu na zvláštní požadavky nařízení o jednotlivých fondech.“

Článek 31

Změna rozhodnutí č. 1313/2013/EU

V čl. 19 odst. 1 rozhodnutí č. 1313/2013/EU se za druhý pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:

„Částka 6 000 000 EUR v běžných cenách z finančního krytí pocházejícího z okruhu 3 „Bezpečnost a občanství“ se přiděluje na financování akcí prováděných Evropským sborem solidarity v souladu s nařízením (EU) 2017/XXX, které přispívají k jedné nebo více prioritám Unie v oblasti civilní ochrany. Toto přidělení se provede pouze v souladu s nařízením (EU) 2017/XXX, bez ohledu na zvláštní požadavky rozhodnutí č. 1313/2013/EU.“

Článek 32

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2018.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

*1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Cíle

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

1.7.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systém řízení a kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik 

1.3.Povaha návrhu/podnětu

⌧ Návrh/podnět se týká nové akce 

◻ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 36  

◻ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce 

◻ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4.Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. zisků z koordinace, právní jistoty, vyšší účelnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu je „přidanou hodnotu vyplývající ze zapojení Unie“ hodnota vyplývající ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak byla vytvořena činností členských států samotných.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji:

⌧ Časově omezený návrh/podnět 

–⌧    Návrh/podnět s platností od 01/01/2018 do 31/12/2020

–⌧    Finanční dopad od roku 2018 do roku 2023 (po roce 2020 platné pouze pro prostředky na platby).

1.6.Předpokládaný způsob řízení 37  

⌧ Přímé řízení Komisí

–⌧ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;

–⌧    prostřednictvím výkonných agentur;

◻ Sdílené řízení s členskými státy

1.7. Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

–◻ EIB a Evropský investiční fond;

–◻ subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;

–⌧ veřejnoprávní subjekty;

–⌧ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

–◻osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systém řízení a kontroly

2.2.1.Zjištěná rizika

2.2.2.Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly

2.2.3.Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–⌧    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR ve sloupci „Náklady“ (na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.Shrnutí

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–⌧    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–⌧    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

–⊠    Návrh je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem a může vyžadovat použití zvláštních nástrojů, jak jsou definovány v nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 45 .

–◻    Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce.

3.2.5.Příspěvky třetích stran

–◻ Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–⊠ Návrh/podnět může počítat se spolufinancováním podle následujícího odhadu 46 :

Prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Odhadovaný dopad na příjmy

–⌧    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻    dopad na vlastní zdroje

–◻    dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

(1) http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2017/03/25-rome-declaration/

(2) Evropská komise (2016), Evropský sbor solidarity, sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, COM(2016) 942 final ze dne 7.12.2016.

(3) Program Erasmus+, program EU pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI), program LIFE, Azylový, migrační a integrační fond, program činnosti Unie v oblasti zdraví, program Evropa pro občany, Evropský fond pro regionální rozvoj (prostřednictvím Interreg) a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova.

(4) http://www.consilium.europa.eu/en/meetings/european-council/2016/12/20161215-euco-conclusions-final_pdf

(5) „Unie, která přináší rychlejší a lepší výsledky: tři evropské orgány podepsaly společné prohlášení o legislativních prioritách EU na rok 2017“, IP/16/4360.

(6) Účastníci Evropského sboru solidarity splňují podmínky pobytu v jejich hostitelské zemi v souladu s právem EU.

(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES, Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50.

(8) Evropský sbor solidarity je pro Komisi prioritou ustanovenou v její Zprávě o občanství EU z roku 2017, COM(2017) 30 final/2 ze dne 31.1.2017.

(9) Program Erasmus+, program EU pro zaměstnanost a sociální inovace, mechanismus civilní ochrany Unie, program LIFE, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova.

(10) Například Azylový, migrační a integrační fond, program Evropa pro občany, Evropský fond pro regionální rozvoj a program činnosti Unie v oblasti zdraví.

(11) http://ec.europa.eu/justice/fundamental-rights/charter/index_en.htm (2012/C 326/02) (Úř. věst. C 326, 26.10.2012, s. 391).

(12) Nařízení Rady (ES) č. 58/2003 z 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství, Úř. věst. L 11, 16.1.2013, s. 1.

(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí, Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

(14) Úř. věst. C […], […], s. […].

(15) Úř. věst. C […], […], s. […].

(16) Postoj Evropského parlamentu ze dne... (dosud nezveřejněno v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne... (dosud nezveřejněno v Úředním věstníku).

(17) Zpráva o stavu Unie 2016: Směřování k lepší Evropě – Evropě, která ochraňuje, dává příležitosti a brání, IP/16/3042 (http://europa.eu/rapid/press-release_IP-16-3042_en.htm).

(18) Sdělení Evropské komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Evropský sbor solidarity“, COM(2016) 942 final ze dne 7.12.2016.

(19) Doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi (2013/C 120/01).

(20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES, Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50.

(21) Doporučení Rady ze dne 10. března 2014 k rámci kvality stáží, Úř. věst. C 88, 27.3.2014, s. 1.

(22) Doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení, Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 1.

(23) Interinstitucionální dohoda ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(24) Osoby ze zámořských zemí a území a příslušné veřejné anebo soukromé subjekty a instituce ze zámořských zemí a území se těchto programů mohou účastnit v souladu s rozhodnutím Rady 2001/822/ES ze dne 27. listopadu 2001 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství, Úř. věst. L 314, 30.11.2011, s. 1.

(25) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí, Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

(26) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

(27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1293/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (ES) č. 614/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 185).

(28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti , Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

(29) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).

(30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).

(31) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924).

(32) Obecnou zásadou je, že jde o činnost prováděnou nepřetržitě pět dní v týdnu, sedm hodin denně.

(33) Toto finanční krytí představuje hlavní referenční částku ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody (2013/C 373/01) mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení.

(34) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

(35) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(36) Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(37) Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  

(38) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(39) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(40) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(41) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(42) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(43) SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(44) Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(45) Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).

(46) Jak je uvedeno v oddíle 3.1, je účast na Evropském sboru solidarity zprvu určena pro členské státy Evropské unie. V následující fázi může být účast rozšířena na další země, a to na základě dvoustranných dohod, jak je uvedeno v článku 11 tohoto legislativního návrhu.

(47) Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.