Help Print this page 

Document 52017PC0256

Title and reference
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování informací, postupů, asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012

COM/2017/0256 final - 2017/086 (COD)
Multilingual display
Text

V Bruselu dne 2.5.2017

COM(2017) 256 final

2017/0086(COD)

Balíček týkající se dodržování předpisů

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování informací, postupů, asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012

(Text s významem pro EHP)

{SWD(2017) 211 final}
{SWD(2017) 212 final}
{SWD(2017) 213 final}
{SWD(2017) 214 final}


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Odůvodnění a cíle návrhu

Jednotný trh je jedním z klíčových úspěchů Evropy a hraje ústřední roli v ekonomice Evropské unie. Jednotný trh umožňuje volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu a vytváří tak nové příležitosti pro občany, pracovníky, spotřebitele a firmy, což následně vede ke vzniku nových pracovních míst a k udržitelnému růstu v Evropě. Potřeba dokončení jednotného trhu byla opakovaně zdůrazněna Evropskou radou 1 .

Vytvoření hlubšího a spravedlivějšího vnitřního trhu je jednou z 10 klíčových priorit Junckerovy Komise, společně s rozvojem digitálního jednotného trhu. Stávající iniciativa, která zajišťuje klíčový krok stanovený ve strategii jednotného trhu přijaté Komisí v listopadu 2016, leží na křižovatce těchto prioritních oblastí. Cílem je plně využít výhod, které nabízí nové digitální nástroje, a pomoci tak podnikům, aby mohly v plné míře využívat příležitostí, které jim nabízí trh s 500 miliony občany, k cestování, práci a studiu v jakékoliv zemi EU.

Existují značné překážky pro občany a společnosti, kteří mají zájem přestěhovat se do jiné země EU, prodávat tam výrobky nebo poskytovat služby. Nalezení relevantních, přesných a srozumitelných informací online, jakož i schopnost získat přístup a provádět administrativní postupy online je klíčové pro ty, kdo jsou ochotni využívat výhod jednotného trhu, ale často zůstává složité, časově náročné a drahé a někdy prakticky nemožné.

Když občané a firmy cestují za hranice, chtějí tam pracovat nebo žít, musí dodržovat vnitrostátní pravidla. Je proto nesmírně důležité, aby byli o příslušných pravidlech informováni, dokázali najít příslušné asistenční služby a při jednání s vnitrostátními úřady za účelem plnění příslušných předpisů nenaráželi na zbytečné překážky.

I když mají občané ve své domovské zemi k dispozici online postupy, realita je často taková, že občanům EU z jiných členských států nejsou tyto postupy snadno dostupné.

Obecněji řečeno, otevřená, efektivní a inkluzivní státní správa zaměřená na ambiciózní přístupy eGovernmentu poskytující personalizované, uživatelsky přátelské a přímé digitální veřejné služby bez ohledu na státní hranice může přinést všem Evropanům značné výhody. To má výrazný vliv na životy občanů a činnosti firem jak v jejich vlasti, tak v zahraničí. Občané a firmy však dosud nevyužívají plně všech výhod, které jim nabízejí digitální služby, jež by měly být snadno dostupné v rámci celé EU. Digitální technologie jakožto nedílná součást modernizace státní správy mohou přinést značné ekonomické a sociální výhody evropským občanům i společnosti jako celku.

Klíčovým prvkem pro úspěch jednotného trhu je digitální transformace vlády.

Tyto potřeby bude řešit jednotná digitální brána. Ta zajišťuje centralizovaný přístup občanům a firmám EU ke všem informacím, které jsou nezbytné při využívání jejich práv na mobilitu v EU. Zajišťuje rovněž kompletní nediskriminační přístup k online postupům (je-li určitý postup dostupný obyvateli daného členského státu, měl by být rovněž dostupný uživatelům z jiných členských států). Zavádí rovněž povinnost členských států vytvořit úplný online přístup k nejdůležitějším a nejčastěji používaným postupům. Zahrnuje silnou motivační pobídku členským státům k tomu, aby přijaly ambiciózní mezinárodní a národní strategie v oblasti eGovernmentu tak, aby občané a firmy v EU mohli v plném rozsahu využívat výhod dostupných výsledků technologického rozvoje.

Digitalizace skutečně výrazným způsobem zvýšila potenciál ke zkrácení doby a snížení nákladů na získání informací a provádění administrativních postupů. V současné době občané a firmy očekávají od státních správ, že jim nabídnou uživatelsky přátelská a intuitivní online řešení, jako jsou řešení, která existují pro transakce prováděné se soukromým sektorem.

Rychlejší, levnější a více uživatelsky orientované digitální veřejné služby přispívají ke konkurenceschopnosti a dělají z EU atraktivnější místo pro život, práci a investice. Schopnost nalézt relevantní, přesné a srozumitelné informace online, jakož i možnost získat přístup k administrativním postupům online je klíčová jak pro jednotlivé občany, tak pro firmy.

Firmy běžně vynakládají značnou část svých lidských zdrojů na seznámení se s příslušnými platnými pravidly a postupy, které jsou nutné k provádění jejich činnosti. Velké firmy mohou zaměstnat pracovníky, jejichž úkolem je shromažďování informací a plnění příslušných postupů. Pro malé a střední podniky a startupy to může představovat výraznou překážku. Nedávná studie kvantifikovala, že by podniky každý rok ušetřily 170 milionů EUR, pokud by osm klíčových postupů bylo v plném rozsahu dostupných online také pro zahraniční uživatele. Nedávná studie 2 kvantifikovala, že pokud by vysoce kvalitní a dobře dostupné informace byly dostupné online, přineslo by to firmám roční úspory v rozmezí od 11 do 55 miliard EUR, které musí vynakládat na zkoumání devíti otázek ohledně podnikání, jimiž se zabývají předtím, než se zapojí do přeshraničních činností. Na jednotném trhu 28 členských států náklady na shromažďování informací rychle narůstají a neúměrnou zátěž nesou menší firmy, což je mnohdy odrazuje od snahy hledat příležitosti mimo domovský trh.

Podobně vznikají občanům těžkosti spojené se získáváním přesných a včasných informací v přeshraničním kontextu s ohledem na základní praktické otázky, jako například, jak by se měl občan přihlásit k pobytu, jak postupovat, aby mu byla uznána kvalifikace, jak přihlásit děti do školy, jak zaregistrovat auto, pobírat důchod atd.

Firmy i občané dále očekávají, že získají přesné, kompletní a aktuální informace a mají na to také nárok. K tomu, aby odpovědi byly skutečně užitečné, musí být včasné a praktické. Pro přeshraniční činnosti je navíc zejména důležitá dostupnost informací v různých jazycích.

Nalezení jasných a srozumitelných informací o platných požadavcích je pouze prvním krokem. Je třeba provést administrativní postupy pro splnění těchto podmínek. Digitalizace klíčových postupů snižuje náklady na dodržování a zvyšuje míru dodržování platných předpisů.

Je třeba vyřešit zvláštní praktické překážky, které uvádí evropští občané a firmy s ohledem na přístup k online postupům a informacím z jiného členského státu. Mezi často zmiňované příklady patří nedostupnost informací a formulářů ve více jazycích, používání políček formulářů, která akceptují pouze národní údaje, přijímání pouze národních identifikačních prostředků a přijímání plateb poplatků nebo úhrad pouze prostřednictvím národních platebních systémů.

Další významná a často uváděná překážka se týká přeshraničního převádění podpůrné dokumentace v rámci tohoto postupu. Členské státy často vyžadují ověřené (přeložené) a potvrzené dokumenty nebo údaje, a to zejména právě od žadatelů z jiných zemí. Některé členské státy již zavádějí svá vlastní jednorázová vnitrostátní řešení, přičemž data se vyměňují interně mezi národními základními registry, ale proces digitalizace zatím nebyl dokončen. Tyto výměny navíc zatím nejsou možné na přeshraniční úrovni.

A konečně, 92 % spotřebitelů a firem nezná žádné online služby na evropské úrovni, na které by se mohli obrátit v případě problémů. Úroveň využívání těchto služeb je v současné době nízká. Služby jsou rozdrobené, mají kolísavou kvalitu a často zde chybí mechanismy pro zpětnou vazbu od uživatelů.

EU již v minulosti přijala celou řadu kroků zaměřených na vyřešení těchto otázek, ačkoliv většinou z oborové perspektivy, jako je například vytváření řešení v podobě jednoho správního místa v oblasti služeb (jediné kontaktní místo), v oblasti zboží (kontaktní místa pro výrobky a kontaktní místa pro stavební výrobky), pro pracovní kvalifikaci (asistenční centra profesionální kvalifikace), otázky spotřebitelů (centra pro spotřebitele) atd. Tyto služby obvykle nejsou navzájem propojené a jejich úzké zaměření znamená, že o nich uživatelé většinou neví a v případě potřeby se jim nemusí podařit je najít. Stávající nabídka online informací, asistenčních služeb a online postupů pro občany a firmy postrádá jasné zaměření na potřeby uživatelů.

Potřeba řešit výše uvedené otázky systematickým a efektivním způsobem je často zmiňována a má silnou podporu mezi občany, firmami i členskými státy.

·Zpráva skupiny na vysoké úrovni pro podnikatelské služby 3 z roku 2014, usnesení Evropského parlamentu a různá sdělení Komise požadovala komplexní, uživatelsky přátelský balíček s informacemi a asistencí, jehož smyslem by bylo pomoci firmám orientovat se na jednotném trhu. Návrhy hovořily o zdokonalených verzích stávajících platforem a kontaktních míst, nebo bylo v rámci radikálnějšího přístupu navrhováno spojení všech prvků do jediného místa.

·Závěry Rady pro konkurenceschopnost z března 2015 o politice zaměřené na jednotný trh požadovaly politický příslib „posílit a provést harmonizaci nástrojů jednotného trhu (...), aby se lépe vyhovělo potřebám firem a občanů při jejich přeshraničních činnostech“. Tuto výzvu zdůraznila Rada pro konkurenceschopnost z února 2016, která navíc přivítala „koncepci jednotné digitální brány, která by zejména řešila potřeby začínajících podniků“.

·Strategie Komise pro jednotný digitální trh a strategie pro jednotný trh z roku 2015 oznámily záměr řešit výše uvedené otázky prostřednictvím jednotné digitální brány, která zaujímá významné místo rovněž v Akčním plánu pro eGovernment 4 , přičemž stanovila kroky zaměřené na urychlení digitální transformace veřejných služeb.

·V lednu 2016 Evropský parlament požadoval rozvoj komplexní jednotné digitální brány jakožto jednotného přímého digitálního procesu pro firmy, který by měl být vytvořen a provozován v rámci celé EU, od online založení firmy, přes jména domén, výměnu informací o souladu, uznávání elektronických faktur, podávání daňových přiznání, zjednodušený online systém DPH, online informace o souladu výrobků, vysílání pracovníků, práva spotřebitelů, přístup ke spotřebitelským a firemním sítím, oznamovací postupy až po mechanismy pro urovnávání sporů.

·V červnu 2016 vydala platforma REFIT (kterou tvoří zástupci firem, sociálních partnerů, občanské společnosti a členských států) posudek doporučující vytvoření jednotného vstupního bodu s jasnými informacemi a koordinovanými službami pro firmy v každém členském státě, který by firmám pomáhal s fungováním na jednotném trhu, a definice minimálních společných kritérií kvality pro obsah, fungování a úroveň integrace každého portálu s jednotnou digitální branou.

·A konečně, zpráva o občanství EU za rok 2017, která byla vydána v lednu 2017, považuje jednotnou digitální bránu za prioritu pro občanství EU.

Tato iniciativa reaguje na tyto výzvy k jednání velmi ambiciózně. Usiluje o výrazné zlepšení online dostupnosti, kvality a přístupnosti informací, asistenčních služeb a postupů, které jsou důležité pro občany a firmy v EU, a které jsou o to důležitější, chtějí-li fungovat a pohybovat se na jednotném trhu. Je založena na úzké spolupráci mezi Komisí a členskými státy za účelem efektivní, postupné realizace různých požadavků projektu.

Komise a členské státy ponesou odpovědnost za poskytování informací, které se týkají pravidel, práv a povinností v klíčových oblastech identifikovaných v tomto nařízení.

Členské státy budou mít navíc povinnost nabízet řadu klíčových postupů plně online a zajistit jejich kompletní dostupnost pro přeshraniční uživatele v rámci EU v souladu s dohodnutým harmonogramem. To výrazně sníží administrativní zátěž a odstraní nepřiměřené překážky, s nimiž se musí potýkat občané a firmy z určitého členského státu EU, chtějí-li dodržet předpisy platné v jiných členských státech.

Snazší dodržování předpisů bude zároveň přínosem i pro orgány veřejné moci, neboť budou moci pracovat efektivněji. Komplexní krok k zavedení online postupů přispěje k modernizaci státní správy a přinese značné úspory nákladů, o čemž svědčí i zkušenosti několika členských států po zavedení jejich vlastních projektů digitalizace 5 . Tento požadavek nijak neovlivní žádná stávající věcná pravidla a požadavky, ale zvyšuje jejich transparentnost a usnadňuje dodržování vnitrostátních pravidel a předpisů EU.

Informace, asistenční služby a online postupy budou podléhat srozumitelným a funkčním kritériím kvality. Zejména budou občanům a firmám vedle národního jazyka, resp. národních jazyků v některých zemích, zpřístupněny informace alespoň v jednom oficiálním jazyce Unie. Budou zavedeny konkrétní mechanismy, jejichž cílem bude zajistit, aby pojetí jednotné digitální brány pamatovalo především na uživatele, včetně shromažďování zpětné vazby od uživatelů.

Účinná realizace jednotné digitální brány bude zajištěna vytvořením koordinační skupiny, která bude fórem pro spolupráci mezi Komisí a členskými státy. Díky výraznému zlepšení uživatelských parametrů iniciativa výrazně přispěje ke zlepšení sebejistoty občanů a firem na jednotném trhu. Digitalizace postupů a poskytování přesných a spolehlivých informací, jakož i usnadnění přístupu k asistenčním službám usnadní přeshraniční výměny, přispěje ke zvýšení efektivnosti a omezení byrokracie, čímž přispěje k vytváření nových pracovních příležitostí a růstu.

Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

(a)Přístup k online informacím

Právo na získání informací pro poskytovatele a příjemce služeb vytvořila již směrnice o službách 6 : například informace o požadavcích platných pro poskytovatele služeb v každém členském státě musí být zpřístupněny online prostřednictvím jednotných kontaktních míst. Charta pro elektronická jednotná kontaktní místa v rámci směrnice o službách, kterou v roce 2013 schválila Rada, vybídla členské státy, aby při poskytování informací prostřednictvím jednotných kontaktních míst pamatovaly hlavně na uživatele, aby byly zohledněny všechny oblasti, které jsou pro podniky důležité, rovněž pokud jde o požadavky týkající se DPH, daní z příjmu, sociálního zabezpečení nebo pracovního práva.

Vaše Evropa, portál e-Justice, portál s informacemi o DPH a Evropský portál pracovní mobility (EURES) již poskytují rozsáhlé informace týkající se práv a povinností občanů, firem, pracovníků a spotřebitelů na jednotném trhu a v oblasti spravedlnosti.

Tento návrh vychází z těchto stávajících služeb: občanům a firmám hodlajícím uplatnit svá práva v rámci jednotného trhu budou členské státy muset poskytovat spolehlivé, srozumitelné a kompletní online informace o pravidlech a požadavcích, které v jejich právních řádech existují. Tímto nejsou nijak dotčena věcná ustanovení v oblastech politiky, pro něž musí být informace poskytnuty, nýbrž se pouze požaduje, aby členské státy dosáhly úplné transparentnosti ohledně platných pravidel.

(b)Přístup k asistenčním službám a službám pro řešení problémů

Na základě aktů EU byla vytvořena různá kontaktní místa a mechanismy řešení problémů, které mají pomáhat občanům a firmám s uplatňováním jejich práv na jednotném trhu. Tato iniciativa bude řešit stávající roztříštěnost a nedostatečnou informovanost tím, že zlepší dostupnost asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů a tím, že zajistí, aby veškeré služby dostupné prostřednictvím brány splňovaly určité minimální nároky na kvalitu.

(c)Přístup k online postupům

Na základě směrnice o službách musí členské státy zajistit, aby veškeré postupy a formality vztahující se k přístupu k činnosti poskytování služeb a k jejímu výkonu mohly být splněny online prostřednictvím příslušného jednotného kontaktního místa nebo u příslušných orgánů (článek 8). Směrnice o odborných kvalifikacích 7 (článek 57a) stanovuje stejnou povinnost s ohledem na splnění požadavků, postupů a formalit týkajících se záležitostí, které tato směrnice upravuje.

Tento návrh umocňuje dimenzi jednotného trhu u postupů online, které již členské státy zavedly na základě uvedených směrnic nebo jiného příslušného vnitrostátního práva nebo práva Unie, tím, že od členských států požaduje, aby kompletní přístup k těmto postupům umožnily rovněž uživatelům z řad občanů a firem z jiných členských států, a tím, že stanoví hlavní podmínky pro zajištění této přeshraniční dostupnosti.

Tato iniciativa dále vyžaduje, aby členské státy zajistily, že klíčové postupy identifikované tímto nařízením, které jsou obecně důležité pro občany a firmy, budou v plném rozsahu dostupné také uživatelům ze zahraničí. Zajišťuje také, aby si na žádost uživatelů mohly příslušné úřady v různých členských státech mezi sebou elektronicky vyměňovat doklady.

V rámci těchto postupů má pro firmy obzvláště velký význam registrace obchodní činnosti. Neměla by se však vztahovat na postupy vedoucí k založení společností nebo firem jako právnických osob. Jak bylo oznámeno ve strategii pro jednotný trh 8 a v akčním plánu pro „eGovernment“, zařadila Komise do svého pracovního programu na rok 2017 9 iniciativu zaměřenou na to, aby srozumitelným způsobem usnadňovala digitální řešení v rámci celého životního cyklu firmy včetně online registrace obchodní činnosti. V současné době provádí Komise přípravné práce na této iniciativě týkající se práva obchodních společností a předpokládá, že příslušné online postupy budou s branou propojeny, jakmile budou uvedenou iniciativou zřízeny.

U některých klíčových postupů bude toto nařízení vyžadovat kompletní digitalizaci „front office“ (rozhraní mezi občany a společnostmi na jedné straně a státními správami na straně druhé může představovat pouhý online formulář). Nebude ovlivňovat činnost „back office“ (další kroky příslušného postupu v rámci státních správ a mezi nimi), ani podstatu žádného postupu stanoveného na vnitrostátní úrovni, tj. různé kroky nebo kompetence příslušných vnitrostátních úřadů nebo úřadů na nižší úrovni. Nezbytné úpravy, jež bude třeba v důsledku této iniciativy provést, se budou týkat pouze procesu digitalizace postupů a odstranění překážek jejich dostupnosti pro uživatele ze zahraničí.

Přístup k online postupům a digitalizace postupů se budou opírat o nařízení o elektronické identifikaci (eIDAS) 10 , které vyžaduje, aby členské státy nejpozději od září 2018 začaly uznávat elektronickou identifikaci oznámenou jinými členskými státy. Tím se odstraní jedna z existujících překážek, které uživatelům brání v přístupu k elektronickým postupům v jiných členských státech.

Soulad s ostatními politikami Unie

Tato iniciativa přispívá ke strategickému cíli digitálního jednotného trhu, který spočívá v modernizaci veřejné zprávy, dosažení přeshraniční spolupráce a usnadnění interakce s občany, což je rovněž zohledněno v Akčním plánu pro „e-Government“. Je v souladu s cílem Komise v oblasti digitální transformace – tj. vytvořit zjednodušenou přítomnost na internetu a zabránit dalšímu rozdrobení, k němuž dochází při vzniku nových portálů a kontaktních míst. Je v souladu s doporučeními Evropského rámce interoperability.

Návrh přispívá k realizaci Iniciativy pro začínající a rychle se rozvíjející podniky, která růst firem podporuje zlepšováním podnikatelského prostředí a omezováním byrokracie. Z nižších nákladů spojených s hledáním informací budou mít prospěch zejména malé a střední podniky, obzvláště ty, které obchodují se zahraničím – u nich se změna projeví výrazněji než u velkých firem. Budou mít rovněž prospěch z jednotnější kvality informací, asistence a postupů, které jsou dostupné online. Obchodování přes hranice bude pozitivně ovlivněno online přístupem k postupům, které jsou pro ně důležité. Malé a střední podniky navíc budou moci snáze identifikovat postupy týkající se jednotného trhu, což jim usnadní vstup na nová odbytiště v EU. Díky snazšímu přístupu k asistenčním službám a službám pro řešení problémů a zvláštnímu nástroji pro zpětnou vazbu od uživatelů budou moci signalizovat problémy s předpisy a orgány veřejné moci snadným a intuitivním způsobem ve všech jazycích EU.

Následující probíhající nebo plánované iniciativy na úrovni EU jsou pro jednotnou digitální bránu důležité, jelikož pomáhají dosahovat informačního pokrytí nebo digitalizace postupů:

·Evropský rámec interoperability (EIF): podporou zvýšené interoperability mezi státními správami v Evropě zvýší úroveň propojení veřejných služeb.

·Základní slovník veřejných služeb (CPSV) je společný datový model pro popis klíčových obchodních událostí a veřejných služeb. Jeho používání členskými státy při vytváření nebo aktualizaci jejich webových stránek by mohlo usnadnit překlad obsahu a také rozvoj vyhledávacího nástroje jednotné datové brány, čímž se zlepší dohledatelnost informací, postupů a asistenčních služeb.

·Systém propojení obchodních rejstříků (BRIS) 11 – zajistí přístup na úrovni EU k informacím o společnostech registrovaných v členských státech a výměnu informací mezi různými rejstříky (v provozu od června 2017);

·Elektronické propojení insolvenčních rejstříků v EU – zvýší (od roku 2019) účinnost správy přeshraničních insolvenčních řízení;

·Evropská e-karta služeb – návrh Komise přijatý v lednu 2017 12 . Předpokládá zjednodušený elektronický postup pro poskytovatele určitých obchodních a stavebních služeb, kteří plánují poskytovat své služby v některém jiném členském státě; základními prvky tohoto postupu je komunikace mezi domácími a hostitelskými úřady;

·Jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky (ESPD) 13 je vlastní prohlášení o dodržování požadavků týkajících se postupů veřejných zakázek. Jeho elektronická verze má potenciál stát se klíčovým stavebním kamenem zavádění jednorázového principu veřejných zakázek.

·Plánovaná iniciativa týkající se práva obchodních společností zaměřená na usnadnění digitálních řešení během celého životního cyklu společnosti, jak je uvedeno v pracovním programu Komise na rok 2017.

·Plánované rozšíření zjednodušeného jednoho správního místa pro DPH.

·Kroky související se zásadou jednorázovosti v rámci Akčního plánu pro „e-Government“ usnadní sdílení informací a údajů mezi správami členských států. Prvním krokem v tomto směru bude rozsáhlý pilotní projekt zaměřený na obchodní případy a hodnocení jeho realizovatelnosti pro občany.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Právní základ

Z hlediska sbližování právních předpisů je pro tento návrh relevantní čl. 21 odst. 2, článek 48 a čl. 114 odst. 1 SFEU. Podle čl. 26 odst. 2 zahrnuje vnitřní trh prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu v souladu s ustanoveními Smluv. Ustanovení čl. 21 odst. 2 SFEU zavádí právní základ pro přijetí pravidel, aby občané mohli snáze vykonávat práva uvedená v čl. 21 odst. 1. Článek 48 obsahuje právní základ pro přijetí opatření v oblasti sociálního zabezpečení, která jsou nutná k zajištění svobody pohybu pracovníků. S výjimkou případů, kdy je ve Smlouvách stanoveno jinak, poskytuje článek 114 právní základ pro přijetí opatření k dosažení cílů uvedených v článku 26 SFEU.

Cílem tohoto návrhu je umožnit občanům i podnikům snadný přístup k informacím, postupům a asistenčním službám a službám pro řešení problémů, které potřebují k uplatňování svých práv na vnitřním trhu. Tímto návrhem se k tomuto účelu zřizuje jednotná digitální brána, v jejímž rámci by Komise a příslušné úřady měly důležitou roli při plnění výše uvedených cílů. Iniciativa se zaměřuje pouze na odstranění diskriminace a snížení dodatečné administrativní zátěže občanů a podniků, kteří působí nebo chtějí působit v jiných členských státech v úplném souladu s vnitrostátními předpisy a postupy, a také na odstranění diskriminace v úplném souladu s vnitrostátními předpisy a postupy. Není jí dotčena podstata nebo příslušnost, pokud jde o veškerá tato pravidla nebo postupy.

Vzhledem k tomu, že má tato iniciativa trojí účel a prvky týkající se volného pohybu občanů, sociálního zabezpečení a cíle vytvořit vnitřní trh a zajistit jeho fungování s ohledem na poskytování informací, postupů, asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů nelze považovat pouze za náhodné, měla by tato iniciativa vycházet z čl. 21 odst. 2, článku 48 a čl. 114 odst. 1 SFEU.

Subsidiarita

Hlavním cílem tohoto návrhu je zlepšit fungování jednotného trhu pro všechny občany a podniky v EU. Jednotný trh není prostorem se zcela harmonizovanými pravidly. Mimo základní principy a oblasti, v nichž byla dohodnuta plně harmonizovaná pravidla, se občané i podniky musí nadále řídit vnitrostátními předpisy, jestliže cestují, pracují, žijí nebo podnikají v zahraničí. Pro fungující jednotný trh je proto zásadní, aby občané a podniky mohli snadno zjistit, o jaké předpisy se v daném cizím členském státě jedná. Zároveň je nesmírně důležité, aby postupy zaměřené na dodržování těchto předpisů nepřinášely významné dodatečné regulační břemeno pro zahraniční uživatele a neznevýhodňovaly je tak vůči domácím uživatelům.

Těchto cílů nelze uspokojivě dosáhnout bez opatření na úrovni EU. Současný systém informačních a asistenčních služeb postrádá soudržnost, neboť nástroje vytvořené na úrovni EU nejsou dostatečně propojeny a pro uživatele nejsou vstřícné. Chybí společný přístup k zajištění kvality prostřednictvím minimálních norem. Právní rámec sice podporuje součinnost, členské státy ji však zatím dostatečně nevyužívají (neboť nejsou stanoveny závazné povinnosti).

Vzhledem k nadnárodnímu charakteru jednotného trhu a nutnosti řešit stávající situaci v přeshraničním kontextu, bude opatření EU nejúčinnějším způsobem pro snížení nákladů, které musí občané a podniky v EU vynakládat, chtějí-li vyvíjet činnost v zahraničí.

Proporcionalita

Tento návrh vytváří pečlivou rovnováhu mezi nutností ponechat vlastnictví a odpovědnost za poskytování vnitrostátních informací, postupů, asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů členským státům a potřebou odstranit překážky, které se postupem času vytvořily a brání občanům a firmám snažícím se uplatnit svá práva na jednotném trhu.

Opatření stanovená tímto nařízením nepřekračují rámec toho, co je nezbytné k vyřešení uvedených problémů a dosažení uvedených cílů. Počáteční investiční náklady týkající se rozšíření informačního pokrytí, překladů nebo zavedení online postupů lze kompenzovat prostřednictvím fondů EU. Tyto počáteční náklady budou navíc v delším časovém horizontu kompenzovány úsporami u podniků i státních správ.

Toto nařízení neukládá žádné nové povinnosti občanům ani podnikům, neboť používání jednotné digitální brány je zcela dobrovolné.

Volba nástroje

Toto nařízení vychází z čl. 21 odst. 2, pokud jde o ustanovení týkající se volného pohybu občanů, článku 48 v případě ustanovení o digitalizaci určitých postupů týkajících se sociálního zabezpečení a čl. 114 odst. 1 SFEU u ostatních ustanovení zaměřených na zlepšení fungování jednotného trhu tím, že bude zajištěn lepší a přeshraniční přístup k informacím, asistenčním službám a službám pro řešení problémů a elektronickým postupům. Na základě uvedených ustanovení Smlouvy tento návrh rovněž sbližuje právní předpisy členských států s ohledem na kvalitu uvedených služeb, které jsou občanům a podnikům nabízeny při přeshraniční činnosti.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX-POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Hodnocení ex-post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Toto hodnocení ex-post stávajícího (regulačního a neregulačního) rámce důležitého pro jednotnou digitální bránu poukázalo na řadu problémů, které se týkají jednotlivých služeb, jakož i jejich nedostatečné efektivnosti, účinnosti a soudržnosti jakožto balíčku služeb jednotného trhu pro občany a firmy.

Efektivnost stávajících služeb zhoršuje jejich nedostatečná viditelnost a dohledatelnost online, všeobecně nízká kvalita a v konečném důsledku nedostatečné používání. Většina spotřebitelů a podniků neví o tom, že jsou na evropské úrovni poskytovány nějaké asistenční služby.

Přeshraniční dostupnost je nadále omezená, jelikož informace na národní úrovni jsou často kusé nebo dostupné pouze v jazyce dané země a postupy, které jsou pro vnitrostátní uživatele online, mnohdy nejsou dostupné zahraničním uživatelům. Kvalita a zaměření na uživatele se navíc u jednotlivých služeb dosti liší.

Ukázalo se, že u služeb vytvořených prostřednictvím závazného práva Unie jsou kritéria kvality příliš obecná (jednotná kontaktní místa) nebo prakticky neexistují (kontaktní místa pro výrobky). Dodatečná dobrovolná kritéria kvality (charta pro jednotná kontaktní místa) se setkala jen s omezeným úspěchem. Pro služby vytvořené prostřednictvím nezávazného práva Unie a spravované Komisí (SOLVIT, Vaše Evropa) byla sice dohodnuta kritéria kvality, ale vzhledem k jejich dobrovolnému charakteru se jimi některé členské státy řídí v plné míře, zatímco jiné ne. V důsledku toho je přístup k těmto službám pro zahraniční uživatele stále omezený a částečný.

Asistenční služby na úrovni EU jsou považovány za nákladově efektivní při zohlednění úspor a dalších výhod, které tyto služby přinášejí podnikům a občanům ve srovnání s mnohem nákladnějšími soukromými alternativními službami. Asistenční služby na národní úrovni (jednotná kontaktní místa, kontaktní místa pro výrobky a kontaktní místa pro stavební výrobky) však v případě firem vykazují podprůměrné výsledky z hlediska efektivnosti. Nízká kvalita jejich webových stránek navíc představuje promarněnou příležitost, neboť počet žádostí by se dal snížit díky lepšímu poskytování informací online, čímž by se ještě zvýšila nákladová efektivnost. Nabízí se prostor pro větší efektivnost a snazší dohledatelnost online, pokud by jednotlivé služby byly propagovány pod společnou značkou. Toho lze lépe dosáhnout na úrovni EU.

Všechny nástroje, které byly v této souvislosti hodnoceny, byly vytvořeny opatřením na úrovni EU, nefungují však jako jeden celek. Ačkoliv právní rámec podporuje součinnost, členské státy ji dostatečně nevyužívají, a to zejména kvůli absenci závazných povinností a celkové řídicí struktury ze strany EU a členských států, která by vyhodnocovala veškeré nástroje a zajišťovala jejich konzistenci.

Základní důvody podprůměrného výsledku stávajících služeb jsou následující: uzavřené postupy upřednostňující administrativní přístup, které vedou k fragmentaci; správa EU a státní správy členských zemí vytvořily veřejné služby tak, že spíše vyhovují jejich vlastním potřebám než potřebám uživatelů; technická řešení vytvořená před řadou let již neodrážejí technický pokrok a osvědčené soudobé postupy a státní správy nepamatují na uživatele ze zahraničí.

Konzultace se zúčastněnými stranami

Proces konzultací o jednotné digitální bráně byl zahájen v listopadu 2015 a ukončen v prosinci 2016. Zahrnoval pracovní setkání se zúčastněnými stranami, veřejnou konzultaci online a také celou řadu bilaterálních diskusí se zúčastněnými stranami a členskými státy.

(a)Pracovní setkání k jednotné digitální bráně, březen 2016.

Mezi účastníky byli zástupci jednotných kontaktních míst, obchodních komor a vnitrostátních orgánů. Z hlediska účastníků existují mnohé problémy z hlediska přístupu k informacím, dostupnosti elektronických postupů a přístupu k asistenčním službám. Tyto problémy se zdají být způsobeny mezerami v legislativě, nedostatkem informací nebo pomoci a také špatným prováděním ze strany vnitrostátních a místních orgánů.

Během diskuse o elektronických postupech účastníci poukazovali na to, že používání elektronických postupů přeshraničně je velmi komplikované. Ačkoliv některé členské státy dosáhly pozoruhodného pokroku v oblasti eGovernmentu pro obyvatele svých zemí, uznávání zahraničního elektrického podpisu (eSignature) a elektronické identifikace (eID) je stále velmi omezené, což znemožňuje přístup k elektronickým postupům pro zahraniční uživatele.

(b)Veřejná konzultace online

V online veřejné konzultaci bylo přijato 367 odpovědí, z čehož 45 % připadalo na firmy, 45 % bylo od občanů a 10 % od orgánů veřejné moci.

Diskuse ukázala, že existuje silný konsensus mezi podniky a občany s ohledem na význam hlavních pilířů, jichž by se tato iniciativa měla týkat, zejména:

·potřeba online informací o pravidlech a postupech v jiných zemích EU: 93 % podniků a 92 % občanů ji považuje za velmi důležitou nebo důležitou;

·přístup k elektronickým postupům: 94 % podniků a 92 % občanů jej považuje za velmi důležitý nebo důležitý;

·přístup k službám poskytujícím asistenci na vyžádání: 88 % podniků a 87 % občanů jej považuje za velmi důležitý nebo důležitý.

(c)Výměny se zúčastněnými stranami a členskými státy

Názory zúčastněných stran byly shromažďovány během různých setkání a akcí včetně setkání „Občanství EU v praxi“ v březnu 2016, výročního setkání malých a středních podniků v Lucemburku v listopadu 2015, diskuse s vyslanci malých a středních podniků v červnu a říjnu 2016 a také diskuse s několika organizacemi, které zastupují podniky a spotřebitele na bilaterálním základě v průběhu roku 2016, jako jsou Eurochambres, Eurocommerce, BusinessEurope, národní obchodní komory, CEA-PME, Startup City Alliance Europe atd.

Různé obchodní organizace potvrdily, že pro firmy by bylo velmi užitečné, kdyby byly veškeré online informační nástroje pod jednou střechou. Některé navíc podporují rozvoj společné architektury pro informace v členských státech. Zúčastněné strany z řad podniků poukazují na to, že k tomu, aby se mohly zákonným způsobem zapojit do přeshraničních činností, musí být poskytnuty dostatečné informace, a to nejen podrobné technické informace, ale také regulační požadavky vztahující se mimo jiné na testování a podávání zpráv. K postupům většina zúčastněných stran z řad podniků uvádí, že všechny by měly být v plném rozsahu dostupné online, aby se neplýtvalo časem a penězi.

Členské státy byly konzultovány v rámci skupiny odborníků pro směrnici o službách (včetně sítě EUGO, která této skupině podléhá), výboru pro vzájemné uznávání a také prostřednictvím dvoustranných setkání s vnitrostátními orgány. Celkem 17 členských států vydalo poziční dokument požadující vytvoření sítě jednotných digitálních bran (plně fungující portály eGovernmentu), které by podnikům měly pomáhat při zahájení činnosti, rozvoji a přeshraničním obchodováním poskytováním veškerých informací, jež jsou třeba k činnosti v daném členském státě. Podporují rovněž myšlenku, že k zahájení podnikání a činnosti kdekoliv na území EU by mělo být třeba pouze jediného digitálního procesu.

Většina členských států zdůrazňuje, že internetové stránky, které budou tvořit jednotnou digitální bránu, by měly být především kvalitní a uživatelsky vstřícné a podporují rovněž myšlenku, aby se používalo označení kvality. Rovněž mají za to, že by informace měly být uživatelům dostupné alespoň v jednom běžně používaném jazyce EU. Členské státy poznamenaly, že zavedení postupů online vyžaduje značné investice, což jejich zavádění někdy zpomaluje. Většina členských států by uvítala jasné rozdělení odpovědnosti mezi členskými státy a EU a daly by přednost tomu, aby vlastnictví a správa obsahu byly ve vnitrostátní kompetenci. Většina členských států by uvítala, aby Komise měla silnou koordinační pozici, z níž by především určovala cíle z hlediska aktualizací, obsahu, užitečnosti atd.

Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Značné odborné znalosti se podařilo získat pomocí velkého počtu studií a průzkumů prováděných orgány EU nebo zúčastněnými stranami od roku 2008 do roku 2017, rozsáhlých konzultací s odborníky, členskými státy a jinými zúčastněnými stranami, včetně pracovního setkání k danému tématu.

Posouzení dopadů

Při přípravě této iniciativy bylo provedeno posouzení dopadů. Opětovně předložená zpráva bere v úvahu doporučení Výboru pro kontrolu regulace uvedená v jeho prvotním negativním stanovisku ze dne 20. ledna 2017 a také dodatečné body, které výbor vznesl ve svém závěrečném kladném stanovisku ze dne 7. března 2017.

V posouzení dopadu byly hodnoceny tři varianty politiky:

·Varianta 1: Národně centralizované portály pro podniky a občany předepisující centrální strukturu informací prostřednictvím jednotných portálů na národní úrovni a na úrovni EU, ale se zohledněním měkkého zákonného přístupu s ohledem na zavedení online postupů. Pro akceptování dokumentů a dat z jiných členských států se nepočítá s žádným řešením na úrovni EU. Každý členský stát by měl spojit tři hlavní podnikatelská kontaktní místa (pro služby a zboží).

·Varianta 2: Koordinovaný přístup EU, který dává členským státům volnost ohledně toho, kde poskytují požadované informace online. Musely by poskytovat pouze odkazy na příslušné webové stránky centrálnímu úložišti Komise, z něhož by je vybíral společný vyhledávač, který by je prezentoval uživatelům v reakci na vyhledávání. V rámci toho by byl vyvinut „vyhledávač asistenčních služeb“, který by uživatelům poskytoval ty správné asistenční služby. Vyhledávač by byl omezen na obsah brány a mohl by být integrován do národních informačních portálů a webových stránek a také do informačních portálů a webových stránek EU. Tato varianta by zavazovala členské státy k tomu, aby určité klíčové postupy prováděly pro podniky a občany v plném rozsahu online v souladu s dohodnutým harmonogramem.

·Varianta 3: Plně centralizovaný přístup v rámci celé EU: poskytování všech informací na národní úrovni i na úrovni EU prostřednictvím centrální databáze na úrovni EU. Tato varianta by vyžadovala, aby bylo online uveřejněno 20 stejných základních postupů jako ve variantě 2, ale předpokládala by vytvoření zvláštního IT nástroje, který by umožňoval back office spolupráci mezi orgány domácí a hostitelské země za účelem vyhovění požadavku (hlavně z hlediska předkládání dokladů) zahraničního uživatele. „Dohledatelnost“ informací a postupů by v centrální databázi byla snadná. Vyhledávání asistenčních služeb by pomáhal společný asistenční vyhledávač (stejný jako ve variantě 2).

Varianta 1 byla považována za efektivní řešení, nikoliv však velmi efektivní řešení – důvodem je výrazný nedostatek spočívající v tom, že spuštění online postupů by bylo ponecháno na dobrovolném rozhodnutí členských států, a také v neexistenci společného řešení problému přeshraničního používání dokladů pro postupy. Dále by zde dostatečně nebyla řešena špatná dohledatelnost, jelikož vyhledávače na národních obchodních portálech by v principu nesloužily vyhledávání ve všech jazycích EU. A konečně, neexistence společného monitorovacího nástroje pro kvalitu by zkomplikovala prosazování kritérií kvality. Z těchto důvodů se dospělo k závěru, že tato varianta by pravděpodobně dostatečně neřešila potřeby uživatelů.

Varianta 3 získala zdaleka nejvyšší počet bodů, pokud jde o vyhovění potřebám uživatelů. Její plně centralizovaný přístup by zaručoval harmonizovaný způsob prezentace informací, což by zajišťovalo, že uživatelé mohou snadno nalézt informace, které hledají. Harmonizované postupy v rámci celé EU by z hlediska svého řešení byly v plném rozsahu dostupné zahraničním uživatelům. Vážným nedostatkem této varianty by však byla problematická proveditelnost z důvodů nedostatečné podpory členských států pro tak centralizovaný přístup. Celková efektivnost této varianty navíc nebyla zhodnocena jako příliš vysoká, jelikož kombinuje velmi vysoké náklady se značnou duplikací.

Varianta 2 byla zvolena z toho důvodu, že poskytuje dostatečné záruky pro vynutitelnost díky použití společného nástroje zpětné vazby od uživatelů s ohledem na sledování pokrytí a kvality. Panuje přesvědčení, že zvolená varianta dokáže s nejvyšší pravděpodobností efektivně splnit úkoly, a to přiměřeným způsobem při maximalizaci přínosů pro zainteresované osoby. Komise a členské státy budou muset společně velmi úzce spolupracovat na efektivní a postupné realizaci veškerých rozličných požadavků této varianty.

Účelnost právních předpisů a zjednodušování

Toto nařízení usnadní přístup podnikům, včetně malých a středních podniků, na jednotný trh tím, že výrazně sníží transakční náklady na poskytování služeb nebo prodej zboží v jiných členských státech. Lepší přístup na jednotný trh povede k větším úsporám z rozsahu, což zvýší konkurenceschopnost a nákladovou efektivnost podniků. Návrh rovněž reaguje na nedávný požadavek platformy REFIT na vytvoření jednotného vstupního bodu s jasnými informacemi a koordinovanými službami pro podniky v každém členském státě a definicí minimálních společných kritérií kvality s ohledem na obsah, fungování a úroveň integrace každého portálu s jednotnou digitální branou.

Základní práva

Tento návrh splňuje a podporuje práva obsažená v Listině základních práv, zejména právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států (článek 45); právo studovat (článek 14), hledat zaměstnání, pracovat, usadit se a poskytovat služby v kterémkoli členském státě (článek 15). Nařízení se rovněž zabývá otázkou diskriminace, byť nepřímé, státních občanů jiných členských států ve srovnání s občany vlastní země, jelikož je nutné přijmout opatření, aby informace dostupné prostřednictvím brány mohly být dostupné také v jiném než v národním jazyce a online postupy by měly být dostupné pro uživatele z jiných členských států (čl. 21 odst. 2 Listiny a článek 18 SFEU).

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Náklady na realizaci tohoto nařízení by dosáhly 109 milionů EUR v počátečních investičních nákladech a dalších přibližně 8 milionů EUR by bylo potřeba každoročně vynaložit na provozní náklady – přičemž tyto částky zahrnují dohromady náklady členských států a Komise. Počáteční investiční náklady by po jednom roce byly částečně kompenzovány úsporami nákladů při přeshraničním podnikání s ohledem na dodatečné náklady na překlady a osvědčení a náklady na poradenství v odhadované výši 86 milionů EUR. U zemí, které mají online nejméně postupů, by náklady na digitalizaci zbývajících postupů dosáhly 6,6 milionů EUR. Pro lepší představu, tyto náklady tvoří přibližně 2 až 4 % prostředků ESIF v období 2014–2020, které byly přiděleny na eGovernment.

5.OSTATNÍ PRVKY

Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Členským státům bude předložen plán provádění, v němž budou rozvedeny jednotlivé kroky, které je třeba provést za účelem zajištění včasného spuštění jednotné digitální brány. Nařízení uvádí, že zpráva o posouzení fungování jednotné digitální brány a zjištěných překážkách na jednotném trhu bude předložena Evropskému parlamentu a Radě dva roky po přijetí tohoto nařízení a poté každé dva roky. Je plánováno rovněž posouzení po pěti letech od data vstupu tohoto nařízení v platnost. Koordinační skupina pro jednotnou digitální bránu bude coby hlavní koordinační orgán ve struktuře řízení jednotné digitální brány pomáhat Komisi s monitorováním jejího fungování a stavu provádění tohoto nařízení.

Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Článek 1 uvádí předmět navrhovaného nařízení.

Článek 2 zakládá jednotnou digitální bránu a definuje její rozsah. Vysvětluje, že brána poskytuje informace o právech, povinnostech a pravidlech souvisejících s vnitřním trhem, která platí pro uživatele brány v oblastech uvedených v příloze I nařízení, že poskytuje uživatelům informace a odkazy na postupy stanovené v oblastech uvedených v příloze I a konečně informace a přístup k asistenčním službám a službám pro řešení problémů, které pomáhají uživatelům porozumět informacím nebo provádět příslušné postupy, jako jsou postupy uvedené v příloze III a v článku 6 tohoto nařízení.

Článek 3 obsahuje příslušné definice pro účely tohoto nařízení.

Článek 4 stanoví povinnosti členských států a Komise, pokud jde o poskytování informací.

Článek 5 potvrzuje zásadu nediskriminace ve vztahu k online postupům tím, že vyžaduje od členských států, aby stávající online postupy byly dostupné uživatelům z jiných členských států. Vyžaduje rovněž, aby členské státy zajistily, že 13 postupů uvedených v příloze II nařízení bude možné v plném rozsahu provést online a vysvětluje význam pojmu „postup zcela online“.

Článek 6 umožňuje členským státům rozšiřovat nabídku asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů zahrnutím služeb brány nabízených soukromými nebo polosoukromými subjekty, ačkoliv výhradně na základě určitých podmínek.

Články 7 až 9 specifikují kritéria kvality týkající se poskytování informací a vysvětlení postupů a asistenčních služeb, na něž bude brána odkazovat.

Článek 10 stanoví obecné požadavky kvality týkající se online postupů.

Článek 11 vyjasňuje podmínky, které by měly splňovat online postupy, aby byly přístupné uživatelům z jiných zemí, jako je například dostupnost pokynů v jiném než národním jazyce, nepoužívání národních datových formátů, uznávání elektronické identifikace, elektronických podpisů a elektronických razítek a také dostupnosti dokumentů v elektronickém formátu. Tento článek obsahuje ustanovení ohledně používání systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) za účelem ověření autenticity dokladů.

Článek 12 obsahuje ustanovení ohledně mechanismu elektronické výměny dokladů na základě výslovného požadavku uživatele. Předává pravomoci Komisi za účelem specifikace technických náležitostí tohoto mechanismu.

Článek 13 specifikuje kritéria kvality týkající se asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů.

Článek 14 stanovuje mechanismus pro monitorování kvality informací, postupů a asistenčních služeb, na něž brána odkazuje. Specifikuje rovněž opatření, která může Komise přijmout za účelem řešení problémů s kvalitou.

Články 15 až 18 specifikují technická řešení, která umožňují, aby brána sloužila svému účelu, a vysvětlují příslušné povinnosti Komise a členských států.

Články 19 a 20 uvádí název brány a stanovují rámec pro koordinovanou podporu.

Články 21 až 23 upravují sběr statistických údajů, zpětnou vazbu od uživatelů a vyžadují, aby Komise vytvořila uživatelsky přátelský nástroj, který uživatelům umožní, aby brána signalizovala překážky jejich práv na vnitřním trhu.

Článek 24 vyžaduje, aby členské státy jmenovaly národní koordinátory a svěřily jim konkrétní odpovědnosti týkající se brány.

Článek 25 zřizuje koordinační skupinu pro bránu.

Článek 26 vysvětluje úkoly koordinační skupiny pro bránu.

Článek 27 popisuje roční pracovní program jako pomocný nástroj při provádění tohoto nařízení.

Článek 28 se zabývá náklady souvisejícími s rozvojem, údržbou, podporou brány a překládáním informací na národních webových stránkách.

Článek 29 specifikuje požadavky týkající se zpracování osobních údajů v rámci tohoto nařízení.

Článek 30 stanovuje způsoby spolupráce mezi branou a informačními a asistenčními sítěmi zřízenými právními předpisy Unie.

Článek 31 vysvětluje vztah mezi tímto nařízením a ostatními akty Unie.

Článek 32 umožňuje používání systému IMI pro účely tohoto nařízení.

Článek 33 požaduje, aby Komise pravidelně podávala zprávy Evropskému parlamentu a Radě o fungování brány a vnitřního trhu.

Článek 34 upravuje výkon přenesených pravomocí, které byly Komisi svěřeny článkem 21.

Článek 35 zřizuje výbor v rámci postupu projednávání ve výboru a týká se prováděcích pravomocí, které jsou tímto nařízením svěřeny Komisi.

Článek 36 stanoví změnu nařízení (EU) č. 1024/2012 o systému IMI.

Článek 37 se zabývá vstupem tohoto nařízení v platnost a jeho používáním.

Příloha I uvádí oblasti informací, které jsou důležité pro občany a firmy uplatňující svá práva na vnitřním trhu uvedená v čl. 2 odst. 2 písm. a).

Příloha II obsahuje seznam postupů, které by uživatelé měli být schopni v plném rozsahu provést online, jak stanoví čl. 5 odst. 2.

Příloha III obsahuje seznam asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů, které by měly být dostupné prostřednictvím brány, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 2 písm. c).

2017/0086 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování informací, postupů, asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 21 odst. 2, článek 48 a čl. 114 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 14 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 15

po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Jednotný trh představuje jeden z nejhmatatelnějších úspěchů Evropy. Tím, že umožňuje volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu, nabízí svým občanům a podnikům nové příležitosti. Toto nařízení je klíčovým opatřením strategie pro jednotný trh 16 , jehož cílem je plně využít potenciál jednotného trhu tím, že občanům a podnikům usnadní pohyb v rámci EU a obchodování, usazování a rozšiřování podnikání napříč hranicemi.

(2)Sdělení o jednotném digitálním trhu 17 uznává úlohu, kterou internet a digitální technologie hrají při proměně našeho životního stylu a způsobu, jakým pracujeme, tím, že vytvářejí obrovské příležitosti pro inovaci, růst a zaměstnanost. Sdělení uznává, že potřeby občanů a podniků v jejich vlastních zemích a napříč hranicemi by mohly být lépe naplněny, pokud by došlo k integraci stávajících evropských portálů, sítí, služeb a systémů a jejich propojení do „jednotné digitální brány“. Jednotná digitální brána je v akčním plánu EU pro „eGovernment“ na období 2016–2020 18 uvedena mezi opatřeními na rok 2017. Zpráva o občanství EU 19  považuje jednotnou digitální bránu za prioritu z hlediska práv občanů Unie.

(3)Evropský parlament a Rada opakovaně požadovaly úplnější a uživatelsky přívětivější soubor informací a asistence, který by podnikům pomohl nastavit jednotný trh a který by posílil a zjednodušil nástroje jednotného trhu tak, aby lépe vyhovovaly potřebám občanů a podniků při jejich přeshraničních činnostech.

(4)Toto nařízení odpovídá na tyto požadavky tím, že občanům a podnikům nabízí snadný přístup k informacím, postupům a službám, jež poskytují pomoc a pomáhají řešit problémy, které potřebují k uplatnění svých práv na vnitřním trhu. Toto nařízení zřizuje jednotnou digitální bránu, v jejímž rámci budou Komise a příslušné orgány při dosahování těchto cílů hrát důležitou úlohu.

(5)V tomto nařízení jsou vyjmenovány oblasti informací, jež mají význam pro občany a podniky, kteří uplatňují svá práva na vnitřním trhu. Členské státy a Komise by měly zajistit, aby veškeré informace v rámci těchto oblastí byly uvedeny na webových stránkách a portálech na vnitrostátní a unijní úrovni. Dále by tyto informace měly vysvětlovat nejen pravidla a povinnosti občanů a podniků, ale rovněž postupy, které občané a podniky musí dodržet, aby splnili daná pravidla a povinnosti. Tyto informace by měly také poskytnout popis služeb, jež poskytují pomoc a pomáhají řešit problémy, na které se občané a podniky mohou obrátit, pokud mají problémy s porozuměním určité informaci, s uplatněním dané informace ve své konkrétní situaci nebo s provedením určitého postupu.

(6)Protože tato iniciativa sleduje trojí cíl zaměřený na snížení dodatečné administrativní zátěže občanů a podniků, které působí nebo si přejí působit v jiných členských státech v plném souladu s vnitrostátními pravidly a postupy, odstranění diskriminace a zajištění funkčnosti vnitřního trhu, pokud jde o poskytování informací, pomoci a řešení problémů a zajištění postupů, a protože mezi její součásti patří volný pohyb občanů a sociální zabezpečení, což nelze považovat za pouhou shodu okolností, měla by se tato iniciativa zakládat na čl. 21 odst. 2, článku 48 a čl. 114 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

(7)Aby občané a podniky v Unii mohli užívat práva na volný pohyb v rámci vnitřního trhu, měla by Unie přijmout zvláštní opatření, jež občanům a podnikům umožní snadný přístup k úplným a spolehlivým informacím o jejich právech vytvořených právem Unie a k informacím o platných vnitrostátních pravidlech a postupech, které budou muset dodržovat, pokud se přestěhují, budou žít či studovat, usadí se nebo budou vykonávat podnikatelskou činnost v jiném členském státě než svém vlastním. Informace, které by měly být poskytnuty na vnitrostátní úrovni, by se měly týkat nejen vnitrostátních pravidel, jež provádí právo Unie, ale rovněž veškerých ostatních vnitrostátních pravidel, která platí také pro občany a podniky z jiných členských států.

(8)Je zřejmé, že občané a podniky („uživatelé“) z jiných členských států mohou být znevýhodněni kvůli své neznalosti vnitrostátních pravidel a administrativních systémů, odlišným jazykům a vzdálenosti orgánů veřejné moci v daných členských státech. Nejúčinnějším způsobem, jak snížit následné překážky na vnitřním trhu, je umožnit přeshraničním uživatelům, aby získali přístup k informacím online a v jazyce, kterému rozumí, umožnit jim splnit postupy nutné k dodržení vnitrostátních pravidel zcela online a nabídnout jim pomoc, pokud pravidla a postupy nejsou dostatečně jasné nebo pokud při uplatňování svých práv narazí na překážky.

(9)Řada aktů Unie má za cíl poskytnout řešení vytvořením jednoho správního místa pro jednotlivá odvětví včetně jednotných kontaktních míst, která zřizuje směrnice o službách 20 , tak aby byly k dispozici online informace, asistenční služby a přístup k postupům, jež jsou důležité pro poskytování služeb; kontaktních míst pro výrobky 21 a kontaktních míst pro stavební výrobky 22 , jež jsou zřízeny za účelem poskytnutí přístupu k technickým pravidlům pro určité výrobky, a středisek pomoci pro odbornou kvalifikaci 23 , jež poskytují asistenci pracovníkům, kteří se stěhují do zahraničí. Dále byly zřízeny sítě, jako například evropská spotřebitelská centra, jejichž cílem je napomoci porozumění právům spotřebitelů v Unii a poskytnout pomoc při řešení stížností v souvislosti s nákupy provedenými v jiných členských státech v rámci této sítě při cestování nebo nakupování online. SOLVIT (systém řešení problémů na vnitřním trhu) 24 se dále snaží poskytovat jednotlivcům a podnikům rychlá, účinná a neformální řešení, když jim orgány veřejné moci upírají jejich unijní práva na vnitřním trhu. V neposlední řadě bylo zřízeno několik informačních portálů, jako je Vaše Evropa, pokud jde o vnitřní trh, a portál e-justice, který se vztahuje k oblasti spravedlnosti, jež informují uživatele o unijních a vnitrostátních pravidlech.

(10)Stávající poskytování informačních a asistenčních služeb i online postupy pro občany a podniky jsou v důsledku odvětvové povahy těchto aktů velmi roztříštěné. Existují rozdíly v dostupnosti online informací a postupů, kvalita služeb je nedostatečná a chybí povědomí o těchto informacích a asistenčních službách. Existují rovněž zásadní problémy s možností vyhledání a dostupností těchto služeb pro uživatele z řad cizích státních příslušníků.

(11)Toto nařízení by mělo zřídit jednotné kontaktní místo, jehož prostřednictvím budou občané a podniky moci získávat informace o pravidlech a požadavcích, které musí splnit v souladu s unijním nebo vnitrostátním právem. Mělo by zjednodušit a zefektivnit kontakt občanů a podniků s asistenčními službami a službami pro řešení problémů, jež byly zřízeny na unijní nebo vnitrostátní úrovni. Brána by rovněž měla usnadnit přístup k postupům a jejich provádění. Proto by toto nařízení mělo požadovat, aby členské státy umožnily uživatelům provést zcela online určité postupy, které mají zásadní význam pro většinu občanů a podniků, kteří se stěhují do zahraničí, aniž by byly jakkoliv ovlivněny stávající hmotněprávní požadavky na základě unijního nebo vnitrostátního práva v rámci daných oblastí politiky. V této souvislosti by nařízení mělo podpořit uplatnění zásady „pouze jednou“ za účelem výměny důkazů mezi příslušnými orgány v různých členských státech.

(12)Brána by měla pamatovat především na uživatele a být uživatelsky přívětivá a měla by občanům a podnikům umožnit spolupracovat se správou na unijní i vnitrostátní úrovni tím, že jim dá možnost poskytnout zpětnou vazbu týkající se jak služeb nabízených prostřednictvím brány, tak i jejich zkušeností s fungováním vnitřního trhu. Nástroj pro zpětnou vazbu by měl uživatelům dát možnost upozornit na zjištěné problémy, nedostatky a potřeby za účelem neustálého zvyšování kvality daných služeb.

(13)Úspěch brány bude záviset na spojeném úsilí Komise a členských států. Brána by měla obsahovat společné uživatelské rozhraní, které bude začleněné do stávajícího portálu Vaše Evropa a které bude spravovat Komise. Společné uživatelské rozhraní by mělo obsahovat odkazy na informace, postupy, asistenční služby a služby pro řešení problémů, které jsou dostupné na portálech spravovaných příslušnými orgány v členských státech a Komisí. Aby bylo používání brány co nejsnazší, uživatelské rozhraní by mělo být dostupné ve všech úředních jazycích Unie. Fungování brány by měly podporovat technické nástroje vyvinuté Komisí ve spolupráci se členskými státy.

(14)V Chartě elektronických jednotných kontaktních míst v rámci směrnice o službách 25 se členské státy dobrovolně zavázaly uplatnit při poskytování informací prostřednictvím jednotných kontaktních míst přístup zaměřený na uživatele, tak aby zahrnuly oblasti, které jsou pro podniky obzvláště důležité, včetně požadavků týkajících se DPH, daní z příjmu, sociálního zabezpečení nebo pracovního práva. Na základě Charty a zkušeností s portálem Vaše Evropa by tyto informace měly také uvádět popis služeb, jež poskytují pomoc a pomáhají řešit problémy, na které se občané a podniky mohou obrátit, pokud mají problémy s porozuměním určité informaci, s uplatněním dané informace v jejich konkrétní situaci nebo s provedením určitého postupu.

(15)Toto nařízení by mělo zvýšit rozsah online postupů na vnitřním trhu tím, že podpoří obecnou zásadu nediskriminace také v souvislosti s přístupem občanů a podniků k online postupům, které již byly na vnitrostátní úrovni zřízeny na základě vnitrostátního nebo unijního práva. Uživatelé, kteří nemají pobyt nebo sídlo v členském státě, by měli mít možnost přístupu a splnění online postupů bez překážek, jako jsou pole ve formulářích, která vyžadují vnitrostátní telefonní čísla nebo vnitrostátní poštovní směrovací čísla, platby poplatků, které lze provést pouze prostřednictvím systémů, jež neumožňují přeshraniční platby, chybějící podrobná vysvětlení v jiném jazyce, než je úřední jazyk či jazyky daného státu, chybějící možnost předložit elektronický doklad získaný na úřadech v jiném členském státě a chybějící možnost přijmout elektronický prostředek identifikace vydaný v jiných členských státech.

(16)Toto nařízení by mělo vycházet z nařízení eIDAS 26 , které stanovuje podmínky, za nichž členské státy uznávají určité způsoby elektronické identifikace fyzických a právnických osob, jež spadají pod oznámený systém elektronické identifikace jiného členského státu. Ode dne přijetí tohoto nařízení by uživatelé měli mít možnost použít své prostředky elektronické identifikace a ověření tak, aby mohli působit přeshraničně a s příslušnými orgány komunikovat elektronicky.

(17)Řada odvětvových aktů Unie, jako je směrnice o službách 27 , směrnice o uznávání odborných kvalifikací 28 a směrnice o zadávání veřejných zakázek 29 , vyžaduje, aby se postupy prováděly zcela online. Toto nařízení by mělo k řadě postupů, jež jsou pro občany i podniky klíčové, doplnit požadavek, aby byly zpřístupněny zcela online.

(18)Aby občané a podniky mohli přímo využívat výhody vnitřního trhu bez další zbytečné administrativní zátěže, mělo by toto nařízení požadovat plnou digitalizaci uživatelského rozhraní určitých klíčových postupů pro přeshraniční uživatele, které jsou uvedeny v příloze II tohoto nařízení, a stanovit kritéria pro určení, kdy je postup považován za plně online. „Registrace podnikatelské činnosti“ představuje jeden z těchto postupů, jež jsou pro podniky obzvláště důležité. Nemělo by ovšem zahrnovat postupy vedoucí k založení společností nebo firem coby právních subjektů, neboť tyto postupy vyžadují komplexní přístup zaměřený na usnadnění digitálních řešení po celou dobu existence společnosti. Pokud jsou podniky založeny v jiném členském státě, požaduje se po nich, aby se registrovaly v systému sociálního zabezpečení a v systému pojištění, aby mohly registrovat své zaměstnance a platit příspěvky do obou systémů. Tyto postupy jsou společné pro všechny podniky působící v kterémkoliv odvětví hospodářství, a je proto vhodné požadovat, aby tyto dva registrační postupy byly dostupné online.

(19)V některých případech může být s ohledem na současný stav technického rozvoje stále nezbytné, aby se uživatelé kvůli určitému postupu dostavili v rámci online postupu k příslušnému orgánu osobně, zejména v případě žádosti o vydání nebo výměnu cestovního pasu či průkazu totožnosti s biometrickými údaji. Všechny takové výjimky by se měly týkat pouze případů, ve kterých cíle daného postupu nelze dosáhnout pomocí žádné existující digitální technologie.

(20)Toto nařízení by nemělo být v rozporu s pravomocemi vnitrostátních orgánů v jednotlivých krocích určitého postupu včetně pracovních postupů v rámci příslušných orgánů nebo mezi příslušnými orgány, bez ohledu na to, zda jsou tyto pracovní postupy digitalizované, či nikoliv.

(21)Toto nařízení by nemělo mít vliv na pravidla koordinace sociálního zabezpečení, jež jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 30 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 31 a která určují práva a povinnosti pojištěných osob a institucí sociálního zabezpečení a rovněž postupy, které platí v oblasti koordinace sociálního zabezpečení.

(22)Na vnitrostátní a unijní úrovni bylo zřízeno několik sítí a služeb, jež pomáhají občanům a podnikům při jejich přeshraniční činnosti. Je důležité, aby tyto služby včetně evropských spotřebitelských center, služby Vaše Evropa – Poradenství, sítě SOLVIT, asistenčních služeb pro práva duševního vlastnictví, kontaktních center Europe Direct a sítě Enterprise Europe Network byly součástí jednotné digitální brány, aby je všichni uživatelé mohli s jistotou nalézt. Sítě a služby, které jsou uvedeny v příloze III tohoto nařízení, byly zřízeny závaznými akty Unie, zatímco ostatní fungují na základě dobrovolnosti. Na služby v první skupině by se měla vztahovat kvalitativní kritéria, která jsou stanovena tímto nařízením, a služby ve druhé skupině by měly splňovat požadavky na kvalitu, mají-li být dostupné prostřednictvím brány.

(23)Členské státy a Komise se dále mohou rozhodnout za podmínek stanovených tímto nařízením přidat další vnitrostátní asistenční služby nebo služby pro řešení problémů, které jsou poskytovány příslušnými orgány nebo soukromými a polosoukromými subjekty. Obecně by příslušné orgány měly mít povinnost poskytovat občanům a podnikům pomoc v případě jakýchkoliv dotazů, které občané a podniky mají v souvislosti s platnými pravidly a postupy a které nelze v úplnosti položit prostřednictvím online služeb. Nicméně ve vysoce specializovaných oblastech, a pokud služby poskytované soukromými či polosoukromými orgány splňují potřeby uživatelů, mohou členské státy Komisi navrhnout, aby takové služby začlenila do brány v případě, že splňují všechny podmínky stanovené tímto nařízením a nezdvojují již zařazené asistenční služby nebo služby pro řešení problémů.

(24)Aby uživatelé zjistili, která služba je pro ně vhodná, mělo by toto nařízení poskytnout nástroj, který uživatele automaticky dovede ke správné službě.

(25)Splnění minimálních požadavků na kvalitu je pro úspěch jednotné digitální brány nezbytné, neboť poskytování informací a služeb musí být spolehlivé. V opačném případě by byla poškozena důvěryhodnost celé brány. Dostupnost informací pro přeshraniční uživatele lze výrazně zlepšit, pokud budou dané informace dostupné nejen v národním jazyce členského státu, ale také alespoň v jednom dalším úředním jazyce EU. Překlad z národního jazyka nebo jazyků do tohoto dalšího úředního jazyka Unie by měl přesně odrážet obsah informací, které jsou poskytnuty v národním jazyce nebo jazycích.

(26)Toto nařízení by rovněž mělo umožnit ověření důkazů, které uživatelé poskytnou v elektronickém formátu, pokud jsou důkazy předloženy bez elektronické značky nebo osvědčení příslušného orgánu, který je vydal, a pokud technický nástroj, jenž umožňuje přímou výměnu důkazů mezi příslušnými orgány různých členských států, není dosud k dispozici. Pro takové případy by nařízení mělo počítat s účinným mechanismem správní spolupráce mezi příslušnými orgány členských států založeném na systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (systém IMI), který zřizuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 32 . Aby orgány, kanceláře a agentury Unie mohly fungovat v rámci systému IMI, mělo by být změněno nařízení (EU) č. 1024/2012.

(27)Online služby poskytované příslušnými orgány jsou klíčové pro zvýšení kvality služeb poskytovaných občanům a podnikům. Pokud orgány veřejné správy v členských státech ve zvyšující se míře nepožadují, aby občané a podniky dodávali vícekrát ty samé informace, ale namísto toho pracují na opakovaném používání údajů, mělo by být totéž umožněno také uživatelům, kteří se potýkají s postupy v jiných členských státech, tak aby se snížila administrativní zátěž.

(28) Aby se dále usnadnilo použití online postupů, mělo by toto nařízení, v souladu se zásadou „pouze jednou“, poskytovat základ pro výměnu důkazů na žádost občanů a podniků přímo mezi příslušnými orgány z různých členských států. Zásada „pouze jednou“ znamená, že občané a podniky by pro přeshraniční výměnu důkazů neměli mít povinnost poskytovat stejné informace orgánům veřejné moci více než jednou.

(29)Zabezpečený technický systém, který by měl být vytvořen pro výměnu důkazů na základě tohoto nařízení, by žádající příslušné orgány měl rovněž ujistit, že daný důkaz byl poskytnut správným vydávajícím orgánem.

(30)Takový systém by měl být k dispozici vedle ostatních systémů poskytujících mechanismy spolupráce mezi orgány, jako jsou IMI nebo [e-Services Card], a neměl by mít vliv na ostatní systémy včetně systému předpokládaném v článku 4 nařízení (ES) č. 987/2009, v jednotném evropském osvědčení pro zakázky v rámci směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2014/24 33 , na vzájemné propojení vnitrostátních rejstříků, vzájemné propojení centrálních, obchodních a podnikových rejstříků na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/101/ES  34 a insolvenčních rejstříků na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 35 .

(31)Aby se zajistily jednotné podmínky pro zavedení technického systému umožňujícího výměnu důkazů, prováděcí pravomoci by měly být svěřeny Komisi za účelem podrobné, zejména technické, specifikace systému zpracování žádostí od uživatelů o výměnu důkazů a přenos daných důkazů a za účelem stanovení nezbytných opatření pro zajištění integrity a důvěrnosti přenosu. Tyto pravomoci by se měly vykonávat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 36 .

(32)Za soulad s kvalitativními kritérii by měly být odpovědné příslušné orgány a Komise, a to ve vztahu k těm informacím, postupům a službám, za něž jsou odpovědné. Národní koordinátoři a Komise by měli dohlížet na soulad s kvalitativními kritérii na vnitrostátní, respektive unijní úrovni a měli by řešit jakékoliv problémy, jež vyvstanou. Toto nařízení by mělo dát Komisi širokou řadu prostředků, jak řešit zhoršení kvality služeb nabízených prostřednictvím brány, a to v závislosti na vážnosti a trvalosti takového zhoršení a za účasti koordinační skupiny pro bránu. Tímto by neměla být dotčena celková odpovědnost Komise, pokud jde o sledování souladu s tímto nařízením.

(33)Toto nařízení by mělo upřesnit hlavní funkce technických nástrojů podporujících fungování brány, zejména společného uživatelského rozhraní, úložiště odkazů a společného vyhledávače asistenčních služeb. Aby byly zajištěny jednotné podmínky zavedení technických řešení podporujících bránu, prováděcí pravomoci by měly být svěřeny Komisi, aby pro potřebu uživatelského rozhraní upřesnila organizaci, strukturu a označení jednotlivých informací, postupů a asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů, za něž zodpovídají členské státy a Komise. Tyto pravomoci by se měly vykonávat v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Toto nařízení by také mělo mezi Komisi a členské státy jasně rozdělit odpovědnost za vývoj, dostupnost, údržbu a bezpečnost těchto nástrojů.

(34)Aby se rozvinul plný potenciál informací z různých oblastí, postupů a asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů, které by měly být zahrnuty do brány, je třeba výrazně zvýšit povědomí cílových skupin o jejich existenci a fungování. Jejich zahrnutí do brány by uživatelům mělo velmi zjednodušit hledání potřebných informací, postupů a asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů, a to i pokud žádné z nich neznají. Dále bude zapotřebí koordinovaná propagační činnost, aby se zajistilo, že občané a podniky v celé Unii získají povědomí o existenci brány a o výhodách, které jim nabízí. Pro maximální účinnost by se propagační činnost měla koordinovat v rámci koordinační skupiny a členské státy by měly upravit svou propagační činnost tak, aby ve všech důležitých souvislostech existoval odkaz na společnou značku s možností společného označení jednotné digitální brány a vnitrostátních iniciativ.

(35)Aby byly k dispozici náležité informace pro měření výkonnosti jednotné digitální brány, toto nařízení vytváří rámec pro stanovení společných podmínek získávání a analýzy údajů souvisejících s užíváním jednotlivých oblastí informací, postupů a služeb nabízených prostřednictvím brány. Pro stanovení podrobných kategorií údajů, jež mají být zaznamenávány, a metody zaznamenávání a výměny údajů by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 37 . Zejména proto, aby byla zajištěna rovná účast při přípravě aktů v přenesené pravomoci, Evropský parlament a Rada by měly obdržet všechny dokumenty ve stejném čase jako odborníci členských států a jejich odborníci by měli mít stálý přístup ke schůzím expertních skupin Komise, které pracují na přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(36)Aby byla stanovena jednotná pravidla pro metodiku záznamu a výměny statistik, Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty. Tyto pravomoci by se měly vykonávat v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(37)Kvalita informací, postupů a asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů, které budou dostupné prostřednictvím brány, by se měla sledovat primárně pomocí nástroje pro zpětnou vazbu, který bude uživatele žádat, aby zhodnotili pokrytí a kvalitu informací, postupů nebo asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů, které použili. Tato zpětná vazba se bude shromažďovat ve společném nástroji, k němuž by měli mít přístup Komise, příslušné orgány a národní koordinátoři. Prováděcí pravomoci by měly být svěřeny Komisi, aby byly zajištěny jednotné podmínky pro provedení tohoto nařízení ve vztahu k funkcím tohoto nástroje pro zpětnou vazbu od uživatelů a ke způsobům získávání a sdílení této zpětné vazby od uživatelů. Tyto pravomoci by se měly vykonávat v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(38)Toto nařízení by rovněž mělo uživatelům umožnit, aby dobrovolně a anonymně prostřednictvím nástroje pro zpětnou vazbu o vnitřním trhu, který bude zahrnutý v bráně, ohlásili jakékoliv problémy a potíže, na něž narazili během uplatňování svých práv na vnitřním trhu. Tento nástroj by se měl považovat pouze za doplněk k mechanismu řešení stížností, neboť neumožňuje osobní odpověď uživatelům. Získaný vstup by se měl spojit s informacemi od asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů o případech, které řešily, tak aby vznikl přehled o vnitřním trhu z pohledu uživatelů a aby byly určeny problematické oblasti pro případná budoucí opatření za účelem zlepšení fungování vnitřního trhu.

(39)Aby se usnadnilo provedení tohoto nařízení, zejména prostřednictvím výměny osvědčených postupů a spolupráce na zvýšení jednotnosti předložených informací, jak ji toto nařízení vyžaduje, měla by být stanovena koordinační skupina složená z národních koordinátorů, jíž bude předsedat Komise. Tato skupina by při své práci měla sledovat cíle stanovené v ročním pracovním programu.

(40)Pokud opatření stanovená tímto nařízením zahrnují zpracování osobních údajů, mělo by se provádět v souladu s právními předpisy Unie o ochraně osobních údajů, zejména [směrnice 95/46/ES 38 ] [nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 39 ] a [nové nařízení, které nahrazuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001].

(41)Toto nařízení má za cíl zajistit, aby uživatelé, kteří působí v jiných členských státech, měli online přístup k úplným, spolehlivým a srozumitelným unijním i vnitrostátním informacím o právech, pravidlech a povinnostech, k online postupům, které jsou plně přeshraniční, a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů. Protože členské státy nemohou těchto cílů uspokojivě dosáhnout, Unie může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity, jak je stanovena v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality, jak je stanovena v tomto článku, nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(42)Aby členské státy a Komise vyvinuly a zavedly nezbytné nástroje pro uplatnění tohoto nařízení, měla by některá jeho ustanovení začít platit dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost.

(43)Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie a mělo být provedeno v souladu s těmito právy a zásadami.

(44)Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. [28 odst. 2] nařízení [(ES) č. 45/2001] [nové nařízení o evropském inspektorovi ochrany údajů] a vydal své stanovisko [vložit datum],

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I
Obecná ustanovení

Článek 1
Předmět

1.Toto nařízení:

(a)stanovuje pravidla pro zřízení a provoz jednotné digitální brány, která občanům a podnikům poskytuje snadný přístup k vysoce kvalitním a úplným informacím, účinným asistenčním službám a službám pro řešení problémů a účinným postupům, které se týkají unijních a vnitrostátních pravidel, jež platí pro občany a podniky, které uplatňují nebo zamýšlí uplatňovat v oblasti vnitřního trhu svá práva odvozená z právních předpisů Unie ve smyslu čl. 26 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU);

(b)umožňuje, aby uživatelé z jiných členských států užívali postupy, a podporuje uplatnění zásady „pouze jednou“;

(a)stanovuje pravidla pro hlášení překážek na vnitřním trhu, které se zakládá na získávání zpětné vazby od uživatelů a statistik od služeb, které jsou v bráně zahrnuty.

Článek 2
Zřízení jednotné digitální brány

1.Jednotnou digitální bránu (dále jen „brána“) zřizuje Komise a příslušné orgány v souladu s tímto nařízením. Brána sestává ze společného uživatelského rozhraní na jediném portálu spravovaném Komisí a odkazuje na příslušné vnitrostátní a unijní webové stránky.

2.Brána poskytuje přístup k:

(a)informacím o právech, povinnostech a pravidlech, které jsou stanoveny vnitrostátními a unijními právními předpisy a které platí pro uživatele, již uplatňují nebo zamýšlí uplatnit svá práva odvozená z právních předpisů Unie na vnitřním trhu v oblastech uvedených v příloze I;

(b)informacím o postupech stanovených na unijní nebo vnitrostátní úrovni a odkazům na tyto postupy za účelem uplatnění těchto práv a splnění těchto povinností a pravidel;

(c)informacím o asistenčních službách a službách pro řešení problémů a odkazům na tyto služby, na které se občané a podniky mohou obrátit s dotazy či problémy souvisejícími s jejich právy, povinnostmi nebo postupy, které jsou uvedeny v písm. a) a b), uvedeny v příloze III a článku 6.

3.Společné uživatelské rozhraní uvedené v odstavci 1 (dále jen „společné uživatelské rozhraní“) musí být dostupné ve všech úředních jazycích Unie.

Článek 3
Definice

Pro účely tohoto nařízení:

(1)„uživatelem“ se rozumí jakákoliv osoba, která je občanem Unie, fyzická osoba s pobytem v členském státě nebo právnická osoba se sídlem v členském státě a která využije přístupu prostřednictvím brány k informacím, postupům nebo k asistenčním službám a službám pro řešení problémů, které jsou uvedeny ve čl. 2 odst. 2;

(2)„postupem“ se rozumí sled kroků, které uživatelé musí učinit, aby splnili požadavky příslušného orgánu nebo od příslušného orgánu získali rozhodnutí, proto aby měli možnost uplatnit svá práva uvedená v čl. 2 odst. 2 písm. a);

(3)„příslušným orgánem“ se rozumí kterýkoliv orgán nebo úřad členského státu, který je zřízený na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni a který má specifické povinnosti související s informacemi, postupy a asistenčními službami a službami pro řešení problémů, na něž se vztahuje toto nařízení;

(4)„důkazem“ se rozumí jakýkoliv dokument nebo údaj včetně textu nebo zvuku, vizuálního nebo audiovizuálního záznamu bez ohledu na použité médium, který příslušný orgán vydal, aby prokázal skutečnosti nebo splnění požadavků na postupy uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. b).

Kapitola II
Služby brány

Článek 4
Přístup k informacím

1.Členské státy zajistí, že uživatelé budou mít na jejich vnitrostátních webových stránkách snadný online přístup k:

(a)informacím o právech, povinnostech a pravidlech uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. a), které se odvozují od vnitrostátních právních předpisů;

(b)informacím o postupech uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. b), které jsou stanoveny na vnitrostátní úrovni;

(c)informacím o asistenčních službách a službách pro řešení problémů uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. c), které jsou poskytovány na vnitrostátní úrovni.

2.Komise zajistí, že uživatelé budou mít na jednotném portálu uvedeném v čl. 2 odst. 1 snadný online přístup k:

(a)informacím o právech, povinnostech a pravidlech uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. a), které se odvozují od právních předpisů Unie;

(b)informacím o postupech uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. b), které jsou stanoveny na unijní úrovni;

(c) informacím o asistenčních službách a službách pro řešení problémů uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. c), které jsou poskytovány na unijní úrovni.

Článek 5
Přístup k postupům

1.Členské státy zajistí, že ty postupy uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. b, jež jsou stanoveny na vnitrostátní úrovni a které jsou pro uživatele z daného členského státu přístupné online a které mohou uživatelé z daného členského státu splnit online, budou nediskriminačním způsobem přístupné také pro uživatele z ostatních členských států a že je uživatelé z ostatních členských států budou moci splnit nediskriminačním způsobem.

2.Členské státy zajistí, že uživatelé mohou splnit postupy uvedené v příloze II zcela online.

3.Postupy uvedené v odstavci 2 se považují za plně online, jestliže identifikaci, poskytnutí informací a podpůrných důkazů, podepsání a konečné podání lze provést elektronicky na dálku prostřednictvím jednotného komunikačního kanálu a jestliže výstup postupu je doručen rovněž elektronicky.

4.V případech, kdy cíle daného postupu, který je uveden v odstavci 2, nelze dosáhnout, aniž by se po uživateli v určité fázi daného postupu požadovala osobní návštěva příslušného orgánu, členské státy tuto osobní návštěvu omezí na to, co je zcela nezbytné a objektivně oprávněné, a zajistí, aby ostatní kroky daného postupu bylo možné splnit zcela online. Členské státy o těchto výjimkách uvědomí Komisi.

5.Tímto nařízením není dotčena podstata ani práva udělená prostřednictvím jakéhokoliv postupu, který je stanoven na unijní nebo vnitrostátní úrovni v kterékoliv oblasti upravené tímto nařízením.

6.Nic v tomto článku nebrání členským státům, aby uživatelům nabízely další možnosti přístupu k postupům a splnění postupů uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. b) jinými prostředky, než je online kanál.

Článek 6
Přístup k asistenčním službám a službám pro řešení problémů

1.Členské státy a Komise zajistí, že uživatelé budou mít snadný online přístup k asistenčním službám a službám pro řešení problémů uvedeným v čl. 2 odst. 2 písm. c).

2.Národní koordinátoři a Komise mohou poskytnout odkazy na asistenční služby a služby pro řešení problémů, které nabízejí příslušné orgány, orgány Komise, kanceláře a agentury Unie kromě těch, které jsou uvedeny v příloze III, a to v souladu s čl. 16 odst. 2 a 3, jestliže takové služby splňují kvalitativní požadavky stanovené v článcích 9 a 13.

3.Bude-li to nezbytné aby se vyhovělo potřebám uživatelů, národní koordinátoři mohou Komisi navrhnout, aby do brány byly přidány odkazy na asistenční služby a služby pro řešení problémů, které jsou poskytovány soukromými nebo polosoukromými subjekty, pokud tyto subjekty splňují následující podmínky:

(a)služba nabízí informace nebo pomoc v oblastech a za účely, na něž se vztahuje toto nařízení a jež doplňují služby, které jsou v bráně již zahrnuty;

(b)služba je nabízena bezplatně nebo za cenu, která je dostupná pro mikropodniky či občany;

(c)služba splňuje požadavky stanovené v článcích 9 a 13.

4.Pokud národní koordinátor navrhl vložení odkazu v souladu s odstavcem 3 a tento odkaz poskytne v souladu s čl. 16 odst. 3, Komise posoudí, zda jsou podmínky v tomto odstavci splněny, a je-li tomu tak, daný odkaz aktivuje.

Kapitola III
Požadavky na kvalitu

Oddíl 1
Požadavky na kvalitu vztahující se na informace o právech, povinnostech a pravidlech a na asistenční služby a služby pro řešení problémů

Článek 7
Kvalita informací o právech, povinnostech a pravidlech

1.Příslušné orgány a Komise zajistí, že v případech, kdy jsou podle článku 4 odpovědné za zajištění přístupu k informacím uvedeným v čl. 2 odst. 2 písm. a), budou tyto informace splňovat následující požadavky:

(a)jsou úplné, přesné a zahrnují informace, které uživatelé potřebují znát, aby mohli uplatnit svá práva v plné shodě s platnými pravidly a povinnostmi;

(b)kde je to vhodné, zahrnují reference a odkazy na právní akty, technické specifikace a pokyny;

(c)zahrnují název subjektu, který je odpovědný za obsah dané informace;

(d)zahrnují kontaktní informace a odkazy na všechny příslušné asistenční služby a služby pro řešení problémů;

(e)zahrnují datum zveřejnění a poslední aktualizace dané informace;

(f)jsou dobře uspořádané a předložené tak, aby uživatelé mohli rychle nalézt informaci, kterou potřebují;

(g)jsou stále aktuální;

(h)jsou psány jasným a srozumitelným jazykem, který je přizpůsobený potřebám cílových uživatelů.

2.Příslušné orgány poskytnou informace kromě národního jazyka, případně národních jazyků, alespoň v jednom úředním jazyce Unie.

Článek 8
Kvalita informací o postupech

1.Příslušné orgány a Komise za účelem splnění článku 4 zajistí, že uživatelé mají přístup k jasnému a uživatelsky přívětivému vysvětlení následujících prvků postupů, které jsou uvedeny v čl. 2 odst. 2 písm. b), předtím než musí před zahájením postupu prokázat svou totožnost:

(a)jednotlivé kroky daného postupu;

(b)prostředky ověření, identifikace a podpisu, které jsou v daném postupu přijímány;

(c)typ a formát důkazu, jehož předložení je požadováno;

(d)opravné prostředky či opatření k nápravě, které jsou dostupné v případě sporu s příslušnými orgány ve vztahu k výsledku postupu;

(e)případné platné poplatky a možnost jejich uhrazení online;

(f)odhad času potřebného pro splnění postupu a veškeré platné lhůty;

(g)jazyk, případně jazyky, v nichž lze daný postup provést.

2.Pokud je vysvětlení uvedené v odstavci 1 pro vnitrostátní uživatele již dostupné, může být opětovně použito pro účely tohoto nařízení v případě, že obsahuje informace vztahující se k situaci uživatelů z řad cizích státních příslušníků, pokud jsou takové informace zapotřebí.

3.Příslušné orgány poskytnou vysvětlení uvedené v odstavci 1 kromě národního jazyka, případně národních jazyků, alespoň v jednom úředním jazyce Unie.

Článek 9
Kvalita informací o službách, jež poskytují pomoc a pomáhají řešit problémy

1.Příslušné orgány a Komise za účelem splnění článku 4 zajistí, že uživatelé mají před podáním žádosti o službu uvedenou v čl. 2 odst. 2 písm. c) přístup k jasnému a uživatelsky přívětivému vysvětlení následujících prvků:

(a)typ, účel a předpokládané výsledky nabízené služby;

(b)název a kontaktní údaje subjektů, které odpovídají za danou službu;

(c)případné platné poplatky a možnost jejich uhrazení online;

(d)odhad času potřebného k poskytnutí služby nebo průměrná doba odezvy;

(e)jazyk, případně jazyky, v nichž lze žádost podat a které lze použít při následném kontaktu.

2.Příslušné orgány poskytnou vysvětlení uvedené v odstavci 1 kromě národního jazyka, případně národních jazyků, alespoň v jednom úředním jazyce Unie.

Oddíl 2
Požadavky vztahující se k online postupům

Článek 10
Požadavky na kvalitu vztahující se k online postupům

Příslušné orgány zajistí, že jsou ve vztahu k postupům uvedeným v čl. 5 odst. 1, za něž jsou odpovědné, splněny následující požadavky:

(a)jsou dodrženy všechny lhůty platné pro příslušné orgány v průběhu postupu;

(b)v případě nedodržení platných lhůt jsou uživatelé předem informováni o důvodech nedodržení a je stanovena nová lhůta.

Článek 11
Přeshraniční přístup k online postupům

1.Příslušné orgány zajistí, že v případech, kdy jsou postupy uvedené v čl. 5 odst. 1 nabízeny online, jsou splněny alespoň následující požadavky:

(a)uživatelům je umožněn přístup a získání pokynů pro splnění postupu alespoň v jednom úředním jazyce Unie, který je jiný než národní jazyk, případně národní jazyky;

(b)uživatele neomezují pole ve formulářích, která přijímají pouze údaje v určitém vnitrostátním formátu;

(c)pokud je požadována identifikace a podpis, uživatelé mají možnost prokázat svou totožnost a podepsat a ověřit dokumenty za použití elektronických prostředků identifikace a ověření, tak jak jsou stanoveny na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 910/2014;

(d)uživatelé mají možnost poskytnout důkaz o splnění platných požadavků v elektronickém formátu;

(e)pokud splnění určitého postupu vyžaduje platbu, uživatelé mají možnost uhradit veškeré poplatky online prostřednictvím přeshraničních platebních služeb, které zahrnují alespoň úhradu nebo inkaso, jež jsou upřesněny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 40 .

2.Pokud příslušné orgány přijímají digitalizované kopie neelektronických důkazů totožnosti, jako jsou průkazy totožnosti nebo cestovní pasy, v případě vnitrostátních uživatelů, budou přijímat takové digitalizované kopie v případě uživatelů z ostatních členských států.

3.Pokud bude nutné ověřit pravost důkazů, které uživatel pro účely online postupu předloží příslušným orgánům v elektronickém formátu, budou příslušné orgány spolupracovat prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) zřízeného na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012.

Článek 12
Přeshraniční výměna důkazů mezi příslušnými orgány

1.Komise ve spolupráci s členskými státy zřídí technický systém pro elektronickou výměnu důkazů mezi příslušnými orgány v různých členských státech (dále jen „technický systém“) pro účel výměny důkazů pro online postupy uvedené v příloze II a postupy stanovené směrnicemi 2005/36/ES, 2006/123/ES, 2014/24/EU a 2014/25/EU.

2.Technický systém bude splňovat následující požadavky:

(a)umožní zpracování žádostí o výměnu důkazů;

(b)umožní přenos důkazů mezi příslušnými orgány;

(c)umožní zpracování důkazů přijímajícím příslušným orgánem;

(d)zajistí důvěrnost a integritu důkazů;

(e)zajistí, že uživatel bude mít možnost zobrazit si důkaz, který bude odeslán.

3.Členské státy integrují technický systém coby součást postupů uvedených v odstavci 1.

4.Příslušné orgány, které jsou odpovědné za online postupy uvedené v odstavci 1, si na základě výslovné žádosti uživatele prostřednictvím technického systému vyžádají důkazy přímo od příslušných orgánů, které důkaz vydávají v jiném členském státu. Vydávající orgány dle odstavce 2 písm. d) zpřístupní daný důkaz prostřednictvím toho samého systému.

5.Pokud příslušné orgány pro účely postupů uvedených v odstavci 1 v rámci svého vlastního členského státu vydávají důkaz v elektronickém formátu, zpřístupní takový důkaz prostřednictvím technického systému také žádajícím příslušným orgánům z jiných členských států.

6.Důkaz, který příslušný orgán zpřístupní, bude striktně omezen na to, co bylo vyžádáno, a bude použit pouze přijímajícím orgánem pro účel postupu, kvůli kterému došlo k výměně daného důkazu.

7.Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví specifikace technického systému, které jsou nezbytné pro provedení tohoto článku. Tyto prováděcí akty budou přijaty v souladu s postupem uvedeným v čl. 34 odst. 2.

8.Odstavce 3 a 6 se nepoužijí na postupy stanovené na úrovni Unie, které upravují výměnu důkazů, pokud technický systém uvedený v odstavci 1 nebude integrován do těchto postupů v souladu s pravidly unijních aktů, které je stanovují.

Oddíl 3
Požadavky na kvalitu týkající se asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů

Článek 13
Požadavky na kvalitu týkající se asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů

Příslušné orgány a Komise zajistí, že služby uvedené v příloze III a služby, které byly začleněny do brány podle čl. 6 odst. 2, 3 a 4, splňují následující požadavky na kvalitu:

(a)jsou dodrženy všechny lhůty platné pro příslušné orgány v průběhu poskytování služby;

(b)v případě nedodržení platných lhůt jsou uživatelé předem informováni o důvodech nedodržení a je stanovena nová lhůta;

(c)pokud poskytnutí určité služby vyžaduje platbu, uživatelé mají možnost uhradit veškeré poplatky online prostřednictvím přeshraničních platebních služeb, které zahrnují alespoň úhradu nebo inkaso, jež jsou upřesněné v nařízení (EU) č. 260/2012.

Oddíl 4
Sledování kvality

Článek 14
Sledování kvality

1.Národní koordinátoři a Komise budou sledovat, zda informace, postupy a asistenčních služby a služby pro řešení problémů, které jsou dostupné prostřednictvím brány a za které jsou národní koordinátoři a Komise odpovědní, splňují požadavky na kvalitu stanovené v článcích 7 až 11 a v článku 13. Sledování bude prováděno na základě údajů shromážděných podle článku 22.

2.V případě zhoršení kvality služeb uvedených v odstavci 1, které poskytují příslušné orgány, může Komise s ohledem na vážnost a trvalost daného zhoršení přijmout kterékoliv z následujících opatření:

(a)informovat příslušného národního koordinátora a požadovat nápravné opatření;

(b)předložit zhoršení kvality koordinační skupině k projednání;

(c)zaslat členskému státu dopis s doporučeními;

(d)dočasně od brány odpojit danou informaci, postup nebo službu, jež poskytuje pomoc nebo pomáhá řešit problémy.

3.Pokud určitá asistenční služba a služba pro řešení problémů, k níž jsou poskytnuty odkazy podle čl. 6 odst. 2, trvale nesplňuje požadavky stanovené v článku 13 nebo dle údajů shromážděných podle článku 22 již nesplňuje potřeby uživatelů, může ji Komise od brány odpojit.

Kapitola IV
Technická řešení

Článek 15
Společné uživatelské rozhraní

1.Komise poskytne společné uživatelské rozhraní, aby zajistila řádné fungování brány.

2.Společné uživatelské rozhraní umožní přístup k informacím, postupům a asistenčním službám a službám pro řešení problémů prostřednictvím odkazů na příslušné vnitrostátní nebo unijní webové stránky, které jsou k dispozici v úložišti uvedeném v článku 16.

3.Členské státy a Komise v souladu se svými příslušnými rolemi a odpovědnostmi stanovenými na základě článku 4 zajistí, že informace, postupy a služby, jež poskytují pomoc a pomáhají řešit problémy, jsou organizovány, uspořádány a označeny takovým způsobem, který zlepšuje možnost jejich vyhledání prostřednictvím uživatelského rozhraní.

4.Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví podrobnou organizaci, uspořádání a označení každé informace, postupu a služby, jež poskytuje pomoc nebo pomáhá řešit problémy, tak aby bylo zajištěno řádné fungování společného uživatelského rozhraní. Tyto prováděcí akty budou přijaty v souladu s postupem uvedeným v čl. 35 odst. 2.

Článek 16
Úložiště odkazů

1.Komise zřídí a bude udržovat elektronické úložiště odkazů pro informace, postupy a asistenční služby a služby pro řešení problémů, které jsou uvedeny v čl. 2 odst. 2, a umožní propojení daných služeb a společného uživatelského rozhraní brány.

2.Komise do úložiště odkazů vloží odkazy na informace, postupy a asistenční služby a služby pro řešení problémů, které jsou dostupné na webových stránkách spravovaných na úrovni Unie, a zajistí jejich veškerou následující aktualizaci.

3.Národní koordinátoři do úložiště odkazů vloží odkazy na informace, postupy a asistenční služby a služby pro řešení problémů, které jsou dostupné na webových stránkách spravovaných příslušnými orgány nebo soukromými či polosoukromými subjekty dle čl. 6 odst. 3, a zajistí jejich veškerou následující aktualizaci.

Když budou národní koordinátoři vkládat odkazy na asistenční služby a služby pro řešení problémů uvedou, které služby dané soukromé či polosoukromé subjekty dle čl. 6 odst. 3 poskytují.

4.Komise veřejnosti zpřístupní odkazy vložené do úložiště.

5.Komise a národní koordinátoři zajistí, že informace, postupy a asistenční služby a služby pro řešení problémů, které jsou nabízeny prostřednictvím brány, se zbytečně zcela ani zčásti neopakují, a nematou tak uživatele.

6.Pokud jiné akty unijní legislativy stanovují zveřejnění informací uvedených v článku 4, národní koordinátoři a Komise mohou pro splnění požadavků tohoto článku poskytnout odkazy na dané informace.

Článek 17
Společný vyhledávač asistenčních služeb

1.Aby se usnadnil přístup k asistenčním službám a službám pro řešení problémů vyjmenovaným v příloze III a uvedeným v čl. 6 odst. 2 a 3, příslušné orgány a Komise zajistí, že k nim uživatelé budou mít přístup prostřednictvím společného vyhledávače asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů (dále jen „společný vyhledávač asistenčních služeb“), který bude dostupný prostřednictvím brány.

2.Komise vyvine a bude spravovat společný vyhledávač asistenčních služeb a určí uspořádání a formát, v nichž musí být dodány popisy a kontaktní informace k daným asistenčním službám a službám pro řešení problémů, aby se umožnilo řádné fungování společného vyhledávače asistenčních služeb.

3.Národní koordinátoři poskytnou Komisi popisy a kontaktní informace, jak jsou uvedeny v odstavci 2.

Článek 18
Odpovědnost za IT aplikace, jež podporují bránu

1.Komise ponese odpovědnost za vývoj, dostupnost, údržbu, zabezpečení a hostování následujících IT aplikací a webových stránek:

(a)jednotného portálu uvedeného v čl. 2 odst. 1;

(b)společného uživatelského rozhraní uvedeného v čl. 15 odst. 1;

(c)úložiště odkazů uvedeného v čl. 16 odst. 1;

(d)společného vyhledávače asistenčních služeb uvedeného v článku 17;

(e)nástroje pro zpětnou vazbu od uživatelů uvedeného v čl. 22 odst. 1 a čl. 23 odst. 1 písm. a).

2.Příslušné orgány ponesou odpovědnost za vývoj, dostupnost, údržbu a zabezpečení IT aplikací, jež souvisí s webovými stránkami, které spravují a které jsou prostřednictvím odkazů propojeny se společným uživatelským rozhraním.


Kapitola V
Propagace

Článek 19
Název a značka kvality

1.O názvu a logu, pod kterými bude brána známa a propagována veřejnosti, rozhodne Komise v úzké spolupráci s koordinační skupinou pro bránu nejpozději do data použitelnosti tohoto nařízení.

2.Název brány bude sloužit také jako značka kvality, již budou v tomto smyslu, coby důkaz dodržení požadavků na kvalitu uvedených v kapitole III, moci používat pouze ty informační webové stránky a asistenční služby a služby pro řešení problémů, které jsou zahrnuty do úložiště uvedeného v kapitole III.

Článek 20
Propagace

1.Příslušné orgány a Komise budou mezi občany a podniky podporovat povědomí o bráně a používání brány a prostřednictvím veřejně přístupných vyhledávacích nástrojů zajistí dostupnost a viditelnost brány a jejích služeb.

2.Příslušné orgány a Komise budou koordinovat své propagační činnosti uvedené v odstavci 1, přičemž budou odkazovat na bránu použitím jejího loga a odkazu společně s názvy případných dalších značek.

3.Příslušné orgány a Komise zajistí, že bránu bude možné snadno vyhledat prostřednictvím souvisejících portálů, za něž jsou odpovědné, a že na všech příslušných webových stránkách budou uvedeny jasné odkazy na bránu.

4.Národní koordinátoři budou propagovat bránu v rámci vnitrostátních orgánů.

Kapitola VI
Získávání zpětné vazby od uživatelů a statistika

Článek 21
Statistiky uživatelů

1.Příslušné orgány a Komise zajistí, že budou získávány statistiky týkající se návštěv uživatelů brány a webových stránek, na něž brána odkazuje, aby bylo možné zlepšit fungování brány.

2.Příslušné orgány a Komise budou zaznamenávat a vyměňovat si souhrnné počty, původ a předmět žádostí o asistenční služby a služby pro řešení problémů, a doby jejich odezvy.

3.Komisi je v souladu s článkem 34 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se podrobných kategorií údajů, jež mají být v souladu s odstavcem 2 zaznamenávány ve vztahu k informacím, postupům a asistenčním službám a službám pro řešení problémů, na které brána odkazuje.

4.Komise přijme prováděcí akty, které stanoví způsob zaznamenávání a výměny těchto statistik. Tyto prováděcí akty budou přijaty v souladu s postupem uvedeným v čl. 35 odst. 2.

Článek 22
Zpětná vazba od uživatelů o službách brány

1.Aby se získaly přímé informace od uživatelů o jejich spokojenosti se službami poskytovanými v rámci brány, Komise uživatelům prostřednictvím brány poskytne uživatelsky přívětivý nástroj, který jim umožní se ihned po využití služeb uvedených v čl. 2 odst. 2 anonymně vyjádřit ke kvalitě a dostupnosti služeb poskytovaných prostřednictvím brány a ke kvalitě a dostupnosti společného uživatelského rozhraní.

2.Příslušné orgány a Komise uvedou na všech webových stránkách, které tvoří součást brány, vhodný odkaz na tento nástroj. Příslušné orgány budou spolupracovat s Komisí a integrují tento nástroj do webových stránek, za něž nesou odpovědnost.

3.Aby mohli řešit jakékoliv vzniklé problémy, Komise a národní koordinátoři budou mít přímý přístup ke zpětné vazbě, jež bude získána prostřednictvím tohoto nástroje.

4.Odchylně od odstavce 2 se od příslušných orgánů nepožaduje, aby nástroj zpětné vazby od uživatelů uvedený v odstavci 1 integrovaly do svých webových stránek, které odkazují na bránu, pokud je na těchto webových stránkách pro účel sledování kvality služeb k dispozici mechanismus zpětné vazby s podobnými funkcemi, jako má nástroj uvedený v odstavci 1. Příslušné orgány budou získávat zpětnou vazbu od uživatelů, kterou od nich obdrží prostřednictvím nástroje zpětné vazby, a budou ji sdílet s Komisí a národními koordinátory z ostatních členských států.

5.Komise přijme prováděcí akty, které stanoví pravidla pro získávání a sdílení zpětné vazby od uživatelů. Tyto prováděcí akty budou přijaty v souladu s postupem uvedeným v čl. 35 odst. 2.

Článek 23
Hlášení o fungování vnitřního trhu

1.Komise:

(a)poskytne uživatelům brány uživatelsky přívětivý nástroj pro anonymní hlášení překážek, na něž narazili při uplatňování svých práv na vnitřním trhu;

(b)bude od asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů získávat informace o předmětech žádostí a o odpovědích.

2.Komise v anonymizované podobě zveřejní online přehled problémů, který vznikne na základě informací získaných v souladu s odstavcem 1.

3.Členské státy a Komise budou analyzovat a zkoumat problémy, které vyvstaly, a řešit je vhodnými prostředky, kdykoliv to bude možné.

Kapitola VII
Správa brány

Článek 24
Národní koordinátoři

1.Každý členský stát jmenuje národního koordinátora. Kromě plnění svých povinností podle článků 6, 14, 16, 17, 20 a 22 budou národní koordinátoři:

(a)jednat jako vnitrostátní kontaktní místa pro všechny záležitosti související s bránou;

(b)nést odpovědnost za kontakt s Komisí ve všech záležitostech týkajících se brány;

(c)v rámci vnitrostátních orgánů podporovat jednotné provádění článků 7 a 13;

(d)zajišťovat, že se řádně provádějí doporučení uvedená v článku 14 odst. 2 písm. c).

2.Každý členský stát informuje ostatní členské státy a Komisi o jméně a kontaktních údajích svého národního koordinátora.

Článek 25
Koordinační skupina

Bude zřízena koordinační skupina (dále jen „koordinační skupina pro bránu“). Bude se skládat z národních koordinátorů a bude jí předsedat zástupce Komise. Koordinační skupina přijme svůj jednací řád. Sekretariát zajistí Komise.

Článek 26
Úkoly koordinační skupiny pro bránu

1.Koordinační skupina pro bránu bude podporovat zřízení brány. Zejména bude:

(a)usnadňovat výměnu a pravidelnou aktualizaci osvědčených postupů;

(b)projednávat zlepšení předkládaných informací v oblastech, které jsou uvedeny v příloze I;

(c)projednávat návrh ročního pracovního programu;

(d)pomáhat Komisi se sledováním plnění ročního pracovního programu;

(e)pomáhat Komisi se sledováním dodržování požadavků, které jsou stanoveny v článcích 7 až 11 a 13;

(f)informovat o provádění čl. 5 odst. 2;

(g)poskytovat stanoviska a doporučovat opatření příslušným orgánům a Komisi s cílem zabránit zbytečnému překrývání služeb dostupných prostřednictvím brány a odstranit taková překrývání;

(h)poskytovat stanoviska k postupům nebo organizačním opatřením pro účinné řešení jakýchkoliv problémů s kvalitou služeb, na které uživatelé upozorní, či návrhy na jejich zlepšení;

(i)projednávat otázky související s požadavky na kvalitu služeb nabízených prostřednictvím brány;

(j)pomáhat Komisi s organizací, uspořádáním a prezentací služeb, které jsou uvedeny v čl. 2 odst. 2, na společném uživatelském rozhraní;

(k)usnadňovat vývoj a provádění koordinované propagace;

(l)spolupracovat se správními orgány služeb či sítí, jež poskytují informace, pomoc nebo pomáhají řešit problémy.

2.Komise může s koordinační skupinou konzultovat jakékoliv záležitosti týkající se provádění tohoto nařízení.

Článek 27
Roční pracovní program

1.Komise přijme roční pracovní program, ve kterém upřesní zejména:

(a)opatření k provedení konkrétní prezentace informací v oblastech, které jsou uvedeny v příloze I;

(b)opatření požadovaná, aby bylo zajištěno dodržení článků 5 a 11;

(c)opatření požadovaná, aby bylo zajištěno stálé dodržování požadavků, které jsou stanoveny v článcích 7 až 10;

(d)činnosti související s propagací brány v souladu s článkem 20.

2.Komise bude při přípravě návrhu ročního pracovního programu brát ohled na zpětnou vazbu od uživatelů, která byla získána v souladu s článkem 22. Před jeho přijetím předloží Komise návrh ročního pracovního programu k projednání koordinační skupině.

Kapitola VIII
Závěrečná ustanovení

Článek 28
Náklady

1.Ze souhrnného rozpočtu Evropské unie se pokryjí zejména náklady na:

(a)vývoj a údržbu IT nástrojů podporujících provedení tohoto nařízení na úrovni Unie;

(b)propagaci brány na úrovni Unie;

(c)překlad maximálního rozsahu – na členský stát – informací, které jsou uvedeny v čl. 2 odst. 2 písm. a), a pokynů pro splnění postupů, které jsou uvedeny v čl. 11 odst. 1 písm. a), do úředního jazyka Unie jiného než národní jazyk.

2.Náklady související s vnitrostátními webovými portály, informačními platformami, asistenčními službami a postupy stanovenými na úrovni členského státu budou hrazeny z příslušných rozpočtů členských států, pokud právní předpisy Unie nestanoví jinak.

Článek 29
Ochrana osobních údajů

Příslušné orgány musí při zpracování osobních údajů na základě tohoto nařízení dodržovat [směrnici 95/46/ES] [nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679]. Komise bude při zpracování osobních údajů na základě tohoto nařízení jednat v souladu s ustanoveními nařízení 00/0000 [nové nařízení nahrazující nařízení 45/2001].

Článek 30
Spolupráce s ostatními sítěmi, jež poskytují informace a pomoc

1.Komise rozhodne, které ze stávajících neformálních mechanismů správy asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů, které jsou uvedeny v příloze III, nebo mechanismů správy kterékoliv oblasti informací zahrnuté v příloze I zařadí koordinační skupina do brány.

2.Pokud byly služby či sítě, jež poskytují pomoc nebo informace, vytvořeny závaznými akty Unie pro kteroukoliv oblast informací, která je zahrnuta v příloze I, bude Komise koordinovat práci koordinační skupiny pro bránu a správních orgánů těchto služeb či sítí tak, aby bylo dosaženo jejich součinnosti a předešlo se jejich překrývání.

Článek 31
Vztah k ostatním ustanovením právních předpisů Unie

V případech, kdy jsou ustanovení tohoto nařízení v rozporu s ustanovením jiného aktu Unie, který upravuje zvláštní aspekty předmětu tohoto nařízení, bude mít přednost ustanovení jiného aktu Unie.

Článek 32
Systém pro výměnu informací o vnitřním trhu

1.Pro účely čl. 11 odst. 4 se použije systém pro výměnu informací o vnitřním trhu zřízený nařízením (EU) č. 1024/2012.

2.Komise může rozhodnout o použití systému IMI coby elektronického úložiště odkazů, který stanovuje čl. 16 odst. 1.

Článek 33
Podávání zpráv a přezkum

Do čtyř let od vstupu tohoto nařízení v platnost a poté každé dva roky přezkoumá Komise provádění tohoto nařízení a předloží Evropskému parlamentu a Radě hodnoticí zprávu o fungování brány a o fungování vnitřního trhu, kterou vypracuje na základě statistik a zpětné vazby, jež získá v souladu s články 21, 22 a 23. Přezkum bude zahrnovat zejména hodnocení působnosti článku 12 tohoto nařízení, a to s ohledem na technologický, tržní a právní vývoj týkající se výměny důkazů mezi příslušnými orgány.

Článek 34
Výkon přenesené pravomoci

1.Komisi je za podmínek stanovených tímto článkem svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 21 odst. 3 je Komisi svěřena na dobu pěti let od […]. Komise do devíti měsíců před koncem pětiletého období vypracuje zprávu týkající se přenesení pravomocí. Přenesení pravomocí se automaticky prodlouží o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament a Rada nejpozději tři měsíce před koncem každého období nevznese proti takovému prodloužení námitku.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedené v čl. 21 odst. 3 kdykoliv zrušit. Rozhodnutí o zrušení ukončí přenesení pravomoci upřesněné v daném rozhodnutí. Rozhodnutí nabude účinnosti následujícím dnem po jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo pozdějším dnem, který bude upřesněn v Úředním věstníku. Nebude mít vliv na platnost žádného z aktů přijatých v přenesené pravomoci, které již budou platné.

4.Jakmile Komise přijme akt v přenesené pravomoci, současně ho oznámí Evropskému parlamentu a Radě.

5.Akt v přenesené pravomoci přijatý na základě čl. 21 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament ani Rada do dvou měsíců od oznámení daného aktu Evropskému parlamentu a Radě nevznesou žádnou námitku nebo pokud před koncem této lhůty jak Evropský parlament, tak Rada informují Komisi, že nevznesou námitku. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 35
Postup projednávání ve výborech

1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 36
Změna nařízení (EU) č. 1024/2012

Nařízení (EU) č. 1024/2012 se mění takto:

(1)    Článek 1 se nahrazuje tímto:

Článek 1
Předmět

„Toto nařízení stanoví pravidla pro používání systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (dále jen „systém IMI“) při správní spolupráci, včetně zpracování osobních údajů mezi těmito subjekty (dále jen „subjekty systému IMI“):

a)    příslušnými orgány členských států;

b)    příslušnými orgány členských států a Komisí;

c)    příslušnými orgány členských států, Komisí a orgány, kancelářemi a agenturami Unie.“

(2)    Ustanovení čl. 3 odst. 1 se nahrazuje tímto:

„1. Systém IMI se používá k výměně informací, včetně výměny osobních údajů, mezi subjekty systému IMI a ke zpracování těchto informací pro účely kterýkoliv z následujících úkonů:

a)    správní spolupráci, která se vyžaduje v souladu s akty uvedenými v příloze;

b)    správní spolupráci, která podléhá pilotnímu projektu, jenž se provádí v souladu s článkem 4.“

(3)    druhý odstavec článku 5 se mění takto:

a) písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a) „systémem IMI“ elektronický nástroj, který Komise poskytuje na podporu správní spolupráce mezi příslušnými orgány členských států a mezi příslušnými orgány členských států, Komisí a orgány, institucemi a jinými subjekty Unie“;

b) písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b) „správní spoluprací“ spolupráce mezi subjekty systému IMI prostřednictvím výměny a zpracování informací za účelem lepšího provádění práva Unie.“;

c) písmeno g) se zrušuje.

4)    V čl. 8 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„f) zajišťování spolupráce s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a umožňování jejich přístupu do systému IMI“;

5)    Znění čl. 9 odst. 4) se nahrazuje tímto:

„4. Členské státy, Komise a ostatní orgány, instituce a jiné subjekty Unie zavedou vhodné prostředky, kterými zajistí, aby uživatelům IMI byl umožněn přístup pouze k osobním údajům zpracovaným v systému IMI, které potřebují, a pouze v těch oblastech vnitřního trhu, pro které jim byla udělena přístupová práva v souladu s odstavcem 3.“

6)    Článek 21 se mění takto:

a)    odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Evropský inspektor ochrany údajů je odpovědný za sledování a zajištění toho, aby se uplatňovala ustanovení tohoto nařízení, kdykoli Komise nebo ostatní orgány, instituce a jiné subjekty Unie ve své roli subjektů IMI zpracovávají osobní údaje. Odpovídajícím způsobem se použijí povinnosti a pravomoci uvedené v článku 58 a 59 [nařízení (EU) č. XX/201Y]“.

b)    odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Vnitrostátní orgány dozoru a evropský inspektor ochrany údajů, z nichž každý jedná v rozsahu svých pravomocí, spolupracují, aby zajistili koordinovaný dohled nad systémem IMI a jeho používáním subjekty IMI v souladu s článkem 62 [nařízení (EU) č. XX/201Y]“.

c)    odstavec 4 se zrušuje.

7)    Ustanovení čl. 29 odst. 1 se zrušuje.

8)    V příloze se doplňuje následující bod 12, který zní:

„12. [Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XX/201Y], kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování informací, postupů, asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012: čl. [11 odst. 4)].“

Článek 37
Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 2, články 4 až 11, čl. 12 odst. 1 až 6 a čl. 12 odst. 8, článek 13, článek 14, čl. 15 odst. 1 až 3, článek 16, článek 17, čl. 21 odst. 1 a 2, článek 22 odst. 1 až 4 a článek 23 se použijí ode dne [dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament    Za Radu

předseda/předsedkyně    předseda/předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

1.3Povaha návrhu/podnětu

1.4Cíle

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6Doba trvání akce a finanční dopad

1.7Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2Systém řízení a kontroly

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.4Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5Příspěvky třetích stran

3.3Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o usnadnění volného pohybu občanů a podniků na vnitřním trhu zřízením jednotné digitální brány pro poskytování informací, postupů, asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012.

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 41  

Hlava 02: Vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky

Aktivita 02 02: Konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků

Aktivita 02 03: Vnitřní trh zboží a služeb

1.3.Povaha návrhu/podnětu

Návrh/podnět se týká nové akce 

Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 42  

 Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce 

 Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Ve sdělení Komise „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ z května 2015 bylo navrženo vytvořit jednotnou digitální bránu s cílem rozšířit, zlepšit a zjednodušit veškeré informace, asistenci a služby pro řešení problémů, které jsou nutné k hladkému fungování napříč hranicemi, a uživatelům umožnit, aby nejčastěji používané vnitrostátní postupy mohli provádět online.

Ve strategii pro jednotný trh z října 2015 bylo rovněž oznámeno, že se s jednotnou digitální bránou počítá jako s prostředkem k řešení konkrétních potřeb začínajících podniků.

Ve svých závěrech z března 2015 a února 2016 tento koncept přivítala Rada pro konkurenceschopnost a v lednu 2016 tak učinil rovněž Evropský parlament.

Hlavním cílem této politiky je usnadnit účinné fungování jednotného trhu tím, že se omezí či odbourají stávající překážky, které brání přeshraniční podnikatelské aktivitě a mobilitě občanů. Budou-li mít občané, malé a střední podniky a začínající podniky snazší přístup k výhodám jednotného trhu, posílí se hospodářská soutěž a zvýší se zaměstnanost a růst.

Návrh je zaměřen na odstranění překážek, pokud jde o nabídku informací, přístup k elektronickým postupům a využívání asistenčních služeb přeshraničně a online. Snížením transakčních nákladů na shromažďování informací a správní postupy budou občané a podniky motivováni, aby uplatňovali svá práva v oblasti jednotného trhu.

1.4.2.Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl č.

Konkrétně má jednotná digitální brána zajistit, aby:

– informace o právech v rámci EU a vnitrostátních pravidlech a postupech, které občané a podniky potřebují k výkonu svých práv v oblasti jednotného trhu, byly k dispozici online,

– informace, asistenční služby a postupy splňovaly minimální normy kvality,

– hlavní vnitrostátní postupy byly k dispozici online,

– informace a postupy byly plně přístupné přeshraničním uživatelům,

– se zvýšilo povědomí o nabízených službách a informace a asistenční služby byly dobře koordinované a snadno dohledatelné,

– byla systematicky shromažďována a analyzována zpětná vazba od občanů a podniků, a bylo tak možné zlepšovat kvalitu služeb a odhalovat překážky na jednotném trhu.

Příslušné aktivity ABM/ABB

Kapitola 02 02: Konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků

Kapitola 02 03: Vnitřní trh zboží a služeb

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Předpokládá se, že jednotná digitální brána:

– ulehčí od administrativy občanům a podnikům, kteří by chtěli uplatnit svá práva v oblasti jednotného trhu při přeshraniční činnosti nebo mobilitě občanů přes hranice. Usnadněním přístupu k informacím, postupům a asistenčním službám tato iniciativa občanům a podnikům ušetří čas i náklady,

– zkvalitní služby pro občany a podniky,

– sníží administrativní náklady členských států při vyřizování postupů a zlepší soulad s vnitrostátními předpisy.

1.4.4.Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Počítá se s tímto souborem ukazatelů:

– procentní podíl podniků a občanů uvádějících, že nalezli hledané informace,

– vývoj průměrného měsíčního počtu uživatelů,

– procentní podíl podniků a občanů uvádějících, že snadno nalezli hledané informace,

– procentní podíl podniků a občanů, kteří uvádějí spokojenost s kvalitou (na základě kritérií),

– procentní podíl podniků a občanů uvádějících, že se jim potřebné postupy podařilo provést kompletně online,

– procentní podíl podniků a občanů uvádějících, že se jim při přeshraniční činnosti podařilo provést potřebné postupy kompletně online,

– využitelnost údajů získaných pomocí nástroje pro zpětnou vazbu od uživatelů a z asistenčních služeb, pokud jde o překážky na jednotném trhu a kvalitu výsledné zprávy.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Návrh usiluje o to, aby se občanům a podnikům ulehčilo od administrativní zátěže, těmito kroky:

– usnadnění přístupu k informacím o právech, povinnostech a pravidlech vyplývajících z aktů Unie v oblasti vnitřního trhu,

– usnadnění přístupu k asistenčním službám, které doplňují informace dostupné online,

– usnadnění přístupu k postupům a jejich používání digitalizací a využitelností pro přeshraniční uživatele,

– stanovení minimálních požadavků na kvalitu, pokud jde o informace, pomoc a služby pro řešení problémů a postupy, a zajištění uplatňování těchto požadavků pomocí zpětné vazby od uživatelů a statistik.

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU

Hlavním cílem jednotné digitální brány je zlepšit fungování jednotného trhu pro občany i podniky, a zvýšit tak konkurenceschopnost malých a středních podniků.

Tohoto cíle nelze uspokojivě dosáhnout bez opatření na úrovni EU. Současný systém informačních a asistenčních služeb postrádá soudržnost, neboť stávající nástroje vytvořené na úrovni EU nejsou dostatečně propojeny a pro uživatele nejsou vstřícné. Chybí společný přístup k zajištění kvality prostřednictvím minimálních norem. Právní rámec sice podporuje součinnost, členské státy ji však zatím dostatečně nevyužívají (neboť nejsou stanoveny závazné povinnosti).

Jednotlivá opatření členských států se navíc velmi liší přístupem a tyto rozdíly přinášejí dodatečné náklady podnikům v přeshraniční situaci, zejména malým a středním podnikům, a mnohé z nich odrazují od pokusu rozšířit svou činnost v zahraničí.

Přidaná hodnota EU spočívá v tom, že jednotná digitální brána sníží roztříštěnost tím, že osvědčené postupy, které jsou již v mnoha oblastech zavedeny, rozšíří na celý balíček služeb, které budou občanům a podnikům v EU poskytovány.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

V minulých desetiletích vznikly na evropské i vnitrostátní úrovni různé portály a kontaktní místa, které se těmto potřebám měly věnovat. Na úrovni EU bylo přijato nebo se chystá několik iniciativ, aby měli zahraniční uživatelé snazší přístup k elektronickým postupům v konkrétních odvětvích. Patří mezi ně: jednotná kontaktní místa zřízená na základě směrnice o službách k poskytování online informací, asistenčních služeb a přístupu k postupům týkajícím se činnosti v oblasti služeb; kontaktní místa pro výrobky a kontaktní místa pro stavební výrobky, která na vyžádání poskytují přístup k technickým pravidlům týkajícím se konkrétních výrobků; asistenční centra pro oblast odborných kvalifikací, která pomáhají odborníkům při přeshraničním působení. Sítě, jako je síť evropských spotřebitelských center, podporují pochopení práv spotřebitelů v EU a pomáhají při řešení stížností týkajících se nákupů v jiné zemi zapojené do sítě, při cestování nebo nákupech po internetu. SOLVIT má jednotlivcům a podnikům poskytovat rychlá, účinná a neformální řešení, jestliže jim orgány veřejné moci upírají jejich práva na vnitřním trhu EU. K informování o EU a vnitrostátních předpisech bylo na úrovni EU zřízeno několik informačních portálů, například Vaše Evropa nebo e-justice.

Navzdory tomuto úsilí je však současná nabídka pro občany a podniky stále velmi roztříštěná. V dostupnosti informací a postupů online existují nedostatky a mezi hlavní problémy patří to, že služby nemají patřičnou kvalitu, o nabídce online panuje malé povědomí, informace se těžko hledají a pro zahraniční uživatele nejsou tyto služby dostupné.

1.5.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

Jednotná digitální brána je součástí akčního plánu v oblasti elektronické veřejné správy, který obsahuje rovněž další opatření, jež napomohou úspěchu jednotné digitální brány, jedná se například o zásadu „pouze jednou“.

Návrh vychází z logiky cíle, jehož chce Komise v oblasti digitální transformace dosáhnout – tj. vytvořit zjednodušenou prezenci na internetu a zabránit dalšímu rozdrobení, které vzniká při vzniku nových portálů a kontaktních míst.

Svůj význam má v této souvislosti také nařízení o veřejném dokumentu, neboť bude po členských státech vyžadovat, aby od konce roku 2018 od občanů přijímaly řadu dokumentů, které nebude třeba dále ověřovat a překládat.

Mezi další opatření tohoto plánu, která jednotnou digitální bránu doplňují nebo pro ni mají bezprostřední význam, patří zavádění elektronické identifikace a elektronického podpisu prostřednictvím nařízení eIDAS; portál e-justice (včetně systému propojení obchodních rejstříků – BRIS), informační portál o DPH, propojení insolvenčních rejstříků a chystaná iniciativa v oblasti práva obchodních společností pro snazší využívání digitálních řešení v průběhu celého životního cyklu společnosti. Brána je navíc v souladu s revizí evropského rámce interoperability.

Jednotná digitální brána je v naprostém souladu s těmito iniciativami, které usilují o zlepšení poskytování informací online či digitalizaci postupů na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni.

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

Časově omezený návrh/podnět 

   Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

   Finanční dopad od RRRR do RRRR

Časově neomezený návrh/podnět

Provádění s obdobím rozběhu od roku 2018 do roku 2020,

poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 43  

 Přímé řízení Komisí

prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;

   prostřednictvím výkonných agentur

 Sdílené řízení s členskými státy

Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;

mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

EIB a Evropský investiční fond;

subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;

veřejnoprávní subjekty;

soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Nejpozději dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost a poté každé dva roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávu o fungování digitální brány sestavenou na základě statistických údajů a zpětné vazby.

2.2.Systém řízení a kontroly

2.2.1.Zjištěná rizika

Hlavní riziko pro úspěšné provedení jednotné digitální brány spočívá v tom, že členské státy, které v současné době zaostávají (v dostupnosti informací a postupů online, zejména pokud jde o přístup cizích státních příslušníků), nebudou schopny zpoždění dostatečně rychle dohnat. Plánovaná struktura řízení založená na velmi úzké spolupráci mezi členskými státy a Komisí a možnost využívat prostředky z ESI fondů by nicméně měly pomoci k tomu, aby se všechny členské státy dostaly na potřebnou úroveň.

Dalším aspektem je, že nástroj jednotné digitální brány pro výměnu důkazů bude spoléhat na funkce systému IMI a další technické prostředky. Rámec obecných rizik systému IMI, včetně operačních rizik, byl zjišťován v kontextu nařízení (EU) č. 1024/2012 („nařízení o systému IMI“). Komise je „vlastníkem“ systému IMI a je zodpovědná za jeho každodenní provoz, údržbu a vývoj. Systém vyvíjí a spravuje vnitřní dodavatel, čímž je zajištěna vysoká úroveň kontinuity činností. Rizika související s jinými technickými prostředky jsou omezená díky tomu, že do doby, než začnou fungovat vhodné technické prostředky, lze používat funkce systému IMI.

Existují také rizika spojená s otázkami ochrany údajů, ta však podléhají článku 29 o ochraně osobních údajů.

2.2.2.Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly

K řešení obecných rizik uvedených v oddíle 2.2.1 poskytne Komise pomoc (např. v podobě schůzí koordinační skupiny, seminářů atd.) všem zúčastněným stranám (např. orgánům členských států, profesním subjektům atd.) a bude aktivně propagovat zavedení a využívání nového systému. Rovněž od členských států se očekává, že budou výhody navrhovaného nástroje propagovat.

O operační aspekty jednotné digitální brány se bude starat Komise, která zajistí vysokou úroveň monitorování a kontroly. Pravidelná zasedání a nástroje pro podávání zpráv usnadní podrobné sledování vývoje a údržby.

Evropský inspektor ochrany údajů navíc zajistí, aby zpracování osobních údajů Komisí probíhalo v souladu s platnými právními předpisy. Zpracování osobních údajů příslušnými orgány v členských státech budou sledovat vnitrostátní orgány pro ochranu údajů.

2.2.3.Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb

Obecná rizika se budou řešit pomocí příslušných opatření, včetně poskytování asistence a informací zúčastněným stranám.

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Pro účely boje proti podvodům, úplatkářství a jakékoli jiné nedovolené činnosti se v souvislosti s jednotnou digitální branou bez jakéhokoliv omezení použijí ustanovení, která se na činnosti Komise standardně vztahují, včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh
výdaje

Příspěvek

Číslo a okruh

RP/NRP 44

zemí ESVO 45

kandidátských zemí 46

třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

1A

02 02 01

Podpora podnikání a zlepšení konkurenceschopnosti unijních podniků a jejich přístupu na trhy

RP

ANO

ANO

ANO

NE

1A

02 03 01

Provoz a rozvoj vnitřního trhu zboží a služeb

RP

ANO

NE

NE

NE

1A

02 03 04

Nástroje pro správu a řízení vnitřního trhu

RP

ANO

NE

NE

NE

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce 

1A

Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

GŘ: GROW

2018

2019

2020

2021

2022 a dále

CELKEM

Operační prostředky

02 02 01

Závazky

(1)

615 000

150 000

710 000

1 475 000

Platby

(2)

615 000

150 000

710 000

1 475 000

02 03 01

Závazky

(1)

710 000

710 000

Platby

(2)

710 000

710 000

02 03 04

Závazky

(1)

3 920 000

1 420 000

5 340 000

Platby

(2)

3 920 000

1 420 000

5 340 000

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 47  

0

0

0

0

0

0

CELKEM prostředky
pro GŘ GROW

Závazky

=1+1a +3

615 000

150 000

1 420 000

3 920 000

1 420 000

7 525 000

Platby

=2+2a

+3

615 000

150 000

1 420 000

3 920 000

1 420 000

7 525 000



Operační prostředky CELKEM

Závazky

(4)

615 000

150 000

1 420 000

3 920 000

1 420 000

7 525 000

Platby

(5)

615 000

150 000

1 420 000

3 920 000

1 420 000

7 525 000

 Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM

(6)

0

0

0

0

0

0

CELKEM prostředky na OKRUH 1A

víceletého finančního rámce

Závazky

=4+6

615 000

150 000

1 420 000

3 920 000

1 420 000

7 525 000

Platby

=5+6

615 000

150 000

1 420 000

3 920 000

1 420 000

7 525 000



Okruh víceletého finančního rámce 

5

Správní výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

2018

2019

2020

2021

2022 a dále

CELKEM

GŘ: GROW

Lidské zdroje

69 000

690 000

828 000

690 000

759 000

3 036 000

Ostatní správní výdaje

16 300

91 600

240 600

90 600

30 600

469 700

GŘ GROW CELKEM

Prostředky

85 300

781 600

1 068 600

780 600

789 600

3 505 700

CELKEM prostředky na OKRUH 5

víceletého finančního rámce 

(Závazky celkem = platby celkem)

85 300

781 600

1 068 600

780 600

789 600

3 505 700

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

2018

2019

2020

2021

2022 a dále

CELKEM

CELKEM prostředky na OKRUHY 1 až 5

víceletého finančního rámce 

Závazky

700 300

931 600

2 488 600

4 700 600

2 209 600

11 030 700

Platby

700 300

931 600

2 488 600

4 700 600

2 209 600

11 030 700




3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

   Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

   Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy

2018

2019

2020

2021

2022 a dále

CELKEM

VÝSTUPY

Druh 48

Průměrné náklady

Počet

Náklad

Počet

Náklad

Počet

Náklad

Počet

Náklad

Počet

Náklad

Celkový počet

Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL č. 1 49

Informace jsou dostupné online

Mezisoučet za specifický cíl č. 1

0

SPECIFICKÝ CÍL č. 2

Informace, asistenční služby a postupy splňují minimální normy kvality

Mezisoučet za specifický cíl č. 2

0

SPECIFICKÝ CÍL č. 3

Hlavní vnitrostátní postupy jsou k dispozici online

Mezisoučet za specifický cíl č. 3

0

SPECIFICKÝ CÍL č. 4

Informace a postupy jsou plně přístupné přeshraničním uživatelům

– Výstup

Informace a postupy k dispozici v EN

1 000 000

500 000

500 000

2 000 000

– Výstup

Společné rozhraní pro přeshraniční používání dokumentů a údajů

1 000 000

1 000 000

Mezisoučet za specifický cíl č. 4

3 000 000

SPECIFICKÝ CÍL č. 5

Povědomí o nabízených službách se zvýšilo a informace a asistenční služby jsou dobře koordinované a snadno dohledatelné

– Výstup

Společný vyhledávací nástroj a společný vyhledavač asistence

500 000

420 000

420 000

420 000

1 760 000

– Výstup

Společná databáze odkazů

75 000

75 000

– Výstup

Koordinovaná propagace

2 000 000

500 000

2 500 000

Mezisoučet za specifický cíl č. 5

4 335 000

SPECIFICKÝ CÍL č. 6

Systematicky se shromažďuje a analyzuje zpětná vazba od občanů a podniků, aby se zlepšila kvalita služeb a dařilo se odhalovat překážky na jednotném trhu

– Výstup

Pro propojené portály se používají kritéria kvality a společný nástroj zpětné vazby od uživatelů

40 000

40 000

– Výstup

Vývoj nástroje pro zpětnou vazbu od uživatelů ohledně překážek na jednotném trhu

150 000

150 000

Mezisoučet za specifický cíl č. 6

190 000

NÁKLADY CELKEM

615 000

150 000

1 420 000

3 920 000

1 420 000

7 525 000

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.Shrnutí

   Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

   Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

2018

2019

2020

2021

2022 a dále

CELKEM

OKRUH 5
víceletého finančního rámce

Lidské zdroje

69 000

690 000

828 000

690 000

759 000

3 036 000

Ostatní správní výdaje

16 300

91 600

240 600

90 600

30 600

469 700

Mezisoučet za OKRUH 5
víceletého finančního rámce

Mimo OKRUH 5 50
víceletého finančního rámce

Lidské zdroje

Ostatní výdaje správní povahy

Mezisoučet mimo OKRUH 5víceletého finančního rámce

0

CELKEM

85 300

781 600

1 068 600

780 600

789 600

3 505 700

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

   Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

   Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

2018

2019

2020

2021

2022 a dále

 Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)

0,5

5

6

5

5,5

XX 01 01 02 (při delegacích)

XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu)

10 01 05 01 (v přímém výzkumu)

 Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) 51

XX 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce)

XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích)

XX 01 04 yy  52

– v ústředí

– při delegacích

XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu)

10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu)

Jiné rozpočtové položky (upřesněte)

CELKEM

0,5

5

6

5

5,5

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci

– 2. pololetí 2018:

1 FTE – přípravné činnosti k použití systému IMI (na rozvoj databáze odkazů a používání systému IMI ke spolupráci mezi orgány členských států za účelem ověření pravosti a platnosti důkazů)

– 2019:

1 FTE – používání systému IMI ke spolupráci mezi orgány členských států za účelem ověření pravosti a platnosti důkazů

2 FTE – sledování kvality

2 FTE – správa jednotné digitální brány

– 2020:

1 FTE – používání systému IMI ke spolupráci mezi orgány členských států za účelem ověření pravosti a platnosti důkazů

2 FTE – sledování kvality

1 FTE – analýza a zveřejňování poznatků ze zpětné vazby

2 FTE – správa jednotné digitální brány

– 2021:

1 FTE – používání systému IMI ke spolupráci mezi orgány členských států za účelem ověření pravosti a platnosti důkazů

1 FTE – sledování kvality

1 FTE – analýza a zveřejňování poznatků ze zpětné vazby

2 FTE – správa jednotné digitální brány

– 2022 a dále:

1 FTE – používání systému IMI ke spolupráci mezi orgány členských států za účelem ověření pravosti a platnosti důkazů

0,5 FTE – používání jiných technických prostředků k výměně důkazů mezi orgány členských států

1 FTE – sledování kvality

1 FTE – analýza a zveřejňování poznatků ze zpětné vazby

2 FTE – správa jednotné digitální brány

Externí zaměstnanci

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

   Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem. Pro období po 31. prosinci 2020 se částka považuje za potvrzenou, je-li v souladu s víceletým finančním rámcem, který je platný pro uvedené období.

   Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

   Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce.

3.2.5.Příspěvky třetích stran

⌧ Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

◻ Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

   Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

   Návrh/podnět má tento finanční dopad:

na vlastní zdroje

na různé příjmy

PŘÍLOHA
LEGISLATIVNÍHO FINANČNÍHO VÝKAZU

Název návrhu/podnětu:

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování informací, postupů, asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012.

1.POTŘEBNÉ LIDSKÉ ZDROJE A NÁKLADY NA TYTO ZDROJE

2.VÝŠE OSTATNÍCH SPRÁVNÍCH VÝDAJŮ

3.METODY VÝPOČTU POUŽITÉ K ODHADU NÁKLADŮ

3.1.Lidské zdroje

3.2.Ostatní správní výdaje

Tato příloha musí být připojena k legislativnímu finančnímu výkazu při zahájení konzultací mezi jednotlivými útvary.

Tabulky s údaji slouží jako zdroj pro tabulky obsažené v legislativním finančním výkazu. Tyto tabulky jsou určeny pouze pro interní použití v Komisi.

1.Náklady na potřebné lidské zdroje

   Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

   Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

OKRUH 5
víceletého finančního rámce

2018

2019

2020

2021

2022 a dále

CELKEM

FTE

Prostředky

FTE

Prostředky

FTE

Prostředky

FTE

Prostředky

FTE

Prostředky

FTE

Prostředky

Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

·XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)

AD

0,5

69 000

5

690 000

6

828 000

5

690 000

5,5

759 000

22

3 036 000

AST

·XX 01 01 02 (při delegacích Unie)

AD

AST

 Externí zaměstnanci 53

·XX 01 02 01 („celkový rámec“)

SZ

VNO

ZAP

·XX 01 02 02 (při delegacích Unie)

SZ

MZ

VNO

ZAP

MOD

·Jiné rozpočtové položky (upřesněte)

·Mezisoučet za OKRUH 5
víceletého finančního rámce

0,5

69 000

5

690 000

6

828 000

5

690 000

5,5

759 000

22

3 036 000

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.    

Mimo OKRUH 5
víceletého finančního rámce

2018

2019

2020

2021

2022 a dále

CELKEM

FTE

Prostředky

FTE

Prostředky

FTE

Prostředky

FTE

Prostředky

FTE

Prostředky

FTE

Prostředky

Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

·10 01 05 02 (v přímém výzkumu)

AD

AST

·XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu)

AD

AST

 Externí zaměstnanci 54

·XX 01 04 yy 
Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

·– v ústředí

SZ

VNO

ZAP

·– při delegacích Unie

SZ

MZ

VNO

ZAP

MOD

·XX 01 05 02 (v nepřímém výzkumu)

SZ

VNO

ZAP

·10 01 05 02 (v přímém výzkumu)

SZ

VNO

ZAP

·Jiné rozpočtové položky (upřesněte)

·Mezisoučet mimo OKRUH 5
víceletého finančního rámce

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

·XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.CELKEM

0,5

69 000

5

690 000

6

828 000

5

690 000

5,5

759 000

22

3 036 000

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

2.Výše ostatních správních výdajů

   Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

   Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

·

2018

2019

2020

2021

2022 a dále

CELKEM

·OKRUH 5
víceletého finančního rámce

·    V ústředí

·XX 01 02 11 01 – Náklady na služební cesty a reprezentaci

·XX 01 02 11 02 – Náklady na konference a zasedání

16 300

31 600

180 600

30 600

30 600

289 700

·XX 01 02 11 03 – Výbory 55  

60 000

60 000

60 000

180 000

·XX 01 02 11 04 – Studie a konzultace

·XX 01 02 11 05 – Informační a řídicí systémy

·XX 01 03 01 – Zařízení a služby IKT 56

·Jiné rozpočtové položky (podle potřeby upřesněte)

·    Při delegacích Unie

·XX 01 02 12 01 – Náklady na služební cesty, konference a reprezentaci

·XX 01 02 12 02 – Další vzdělávání zaměstnanců

·XX 01 03 02 01 – Akvizice, pronájem a související výdaje

·XX 01 03 02 02 – Zařízení, nábytek, dodávky a služby

·Mezisoučet za OKRUH 5
víceletého finančního rámce

16 300

91 600

240 600

90 600

30 600

469 700

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.



v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

2018

2019

2020

2021

2022 a dále

CELKEM

Mimo OKRUH 5
víceletého finančního rámce

XX 01 04 yy – Výdaje na technickou a administrativní pomoc (mimo externí zaměstnance) z operačních prostředků (bývalé položky „BA“)

– v ústředí

– při delegacích Unie

XX 01 05 03 – Ostatní výdaje na řízení v nepřímém výzkumu

10 01 05 03 – Ostatní výdaje na řízení v přímém výzkumu

Jiné rozpočtové položky (podle potřeby upřesněte)

Mezisoučet mimo OKRUH 5
víceletého finančního rámce

0

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

CELKEM

za OKRUH 5 a mimo OKRUH 5
víceletého finančního rámce

16 300

91 600

240 600

90 600

30 600

469 700

Potřebné správní prostředky budou pokryty z finančních zdrojů, které již jsou vyčleněny na řízení akce a/nebo které byly přesunuty, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na stávající rozpočtová omezení.

3.Metody výpočtu použité k odhadu nákladů

3.1.Lidské zdroje

Tato část objasňuje metodu výpočtu použitou k odhadu potřebných lidských zdrojů (předpokládané pracovní vytížení, včetně konkrétních pracovních míst (pracovní profily Sysper 2), kategorie zaměstnanců a příslušné průměrné náklady)

·OKRUH 5 víceletého finančního rámce

·POZN.: Průměrné náklady pro každou kategorii zaměstnanců v ústředí jsou k dispozici na stránkách BudgWeb:

· https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/pre/legalbasis/Pages/pre-040-020_preparation.aspx

· Úředníci a dočasní zaměstnanci

·– 2. pololetí roku 2018:

·1 FTE – přípravné činnosti k použití systému IMI (na rozvoj databáze odkazů a používání systému IMI ke spolupráci mezi orgány členských států za účelem ověření pravosti a platnosti důkazů)

·– 2019:

·1 FTE – používání systému IMI ke spolupráci mezi orgány členských států za účelem ověření pravosti a platnosti důkazů

·2 FTE – sledování kvality

·2 FTE – správa jednotné digitální brány

·

·– 2020:

·1 FTE – používání systému IMI ke spolupráci mezi orgány členských států za účelem ověření pravosti a platnosti důkazů

·2 FTE – sledování kvality

·1 FTE – analýza a zveřejňování poznatků ze zpětné vazby

·2 FTE – správa jednotné digitální brány

·

·– 2021:

·1 FTE – používání systému IMI ke spolupráci mezi orgány členských států za účelem ověření pravosti a platnosti důkazů

·1 FTE – sledování kvality

·1 FTE – analýza a zveřejňování poznatků ze zpětné vazby

·2 FTE – správa jednotné digitální brány

·

·– 2022 a dále:

·1 FTE – používání systému IMI ke spolupráci mezi orgány členských států za účelem ověření pravosti a platnosti důkazů

·0,5 FTE – používání jiných technických prostředků k výměně důkazů mezi orgány členských států

·1 FTE – sledování kvality

·1 FTE – analýza a zveřejňování poznatků ze zpětné vazby

·2 FTE – správa jednotné digitální brány

·

·

· Externí zaměstnanci

·

·

·Mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce

· Pouze pracovní místa financovaná z rozpočtu na výzkum 

·

·

· Externí zaměstnanci

·

·

3.2.Ostatní správní výdaje

Uveďte podrobnosti o metodě výpočtu použité pro jednotlivé rozpočtové položky,

a zejména příslušné předpoklady (např. počet zasedání za rok, průměrné náklady atd.).

OKRUH 5 víceletého finančního rámce

– semináře zúčastněných stran k přípravě vývoje jednotné digitální brány: 2 000 EUR (2 semináře v roce 2018, 2 semináře v roce 2019)

– konference u příležitosti spuštění jednotné digitální brány: 150 000 EUR (2020)

– výbory (30 000 EUR na každé zasedání): 2 zasedání ročně od roku 2019 do roku 2021

– výroční zasedání koordinační skupiny pro jednotnou bránu (15 300 EUR na každé zasedání): 2 zasedání ročně – od poloviny roku 2018

Mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce

(1) Viz například závěry z 9. března 2017.
(2) Studie o informačních a asistenčních potřebách podniků podnikajících přeshraničně v rámci EU, závěrečná zpráva z dubna 2017.
(3) Závěrečná zpráva skupiny na vysoké úrovni pro podnikatelské služby z dubna 2014.
(4) Akční plán EU pro „eGovernment“ na období 2016–2020 – Urychlování digitální transformace veřejné správy“, sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, COM(2016)0179 final.
(5) Viz kapitola 6.2.3 posouzení dopadu.
(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36).
(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22).
(8) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Zlepšování jednotného trhu: více příležitostí pro lidi a podniky“ (COM(2015) 550 final ze dne 28. Října 2015).
(9) https://ec.europa.eu/commission/work-programme-2017_en
(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73).
(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/17/EU ze dne 13. června 2012, kterou se mění směrnice Rady 89/666/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/56/ES a 2009/101/ES, pokud jde o propojení ústředních, obchodních a podnikových rejstříků (Úř. věst. L 156, 16.6.2012, str. 1).
(12) http://ec.europa.eu/DocsRoom/documents/20813
(13) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/7 ze dne 5. ledna 2016, kterým se zavádí standardní formulář jednotného evropského osvědčení pro veřejné zakázky (Úř. věst. L 3, 6.1.2016, s. 16).
(14) Úř. věst. C , , s. .
(15) Úř. věst. C , , s. .
(16) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Zlepšování jednotného trhu: více příležitostí pro lidi a podniky“ (COM(2015) 550 final ze dne 28. října 2015).
(17) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ (COM(2015) 192 final ze dne 6. května 2015).
(18) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Akční plán EU pro „eGovernment“ na období 2016–2020 – Urychlování digitální transformace veřejné správy“ (COM(2016) 179 final).
(19) Zpráva o občanství EU: Posílení práv občanů v Unii demokratické změny, (COM(2017) 30/2 final ze dne 24. ledna 2017).
(20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36).
(21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 764/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví postupy týkající se uplatňování některých vnitrostátních technických pravidel u výrobků uvedených v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 3052/95/ES (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 21).
(22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 5).
(23) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22).
(24) Doporučení Komise ze dne 17. září 2013 o zásadách, jimiž se řídí síť SOLVIT (Úř. věst. L 249, 19.9.2011, s. 10).
(25) Charta byla schválena Radou v roce 2013.
(26) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73).
(27) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36).
(28) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22).
(29) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65) a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).
(30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1).
(31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 284, 30.10.2009, s. 1).
(32) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ze dne 25. října 2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a o zrušení rozhodnutí Komise 2008/49/ES („nařízení o systému IMI“) (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 1).
(33) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).
(34) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/101/ES ze dne 16. září 2009 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 48 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření (Úř. věst. L 258, 1.10.2009, s. 11.
(35) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 19).
(36) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(37) Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů, (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).
(38) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).
(39) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(40) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009 (Úř. věst. L 94, 30.3.2012, s. 22).
(41) ABM: řízení podle činností (activity-based management); ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).
(42) Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.
(43) Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html.
(44) RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.
(45) ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.
(46) Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.
(47) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.
(48) Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).
(49) Popsaný v bodě 1.4.2 „Specifické cíle…“.
(50) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.
(51) SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.
(52) Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).
(53) SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.
(54) SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.
(55) Upřesněte druh výboru a skupinu, do níž náleží.
(56) IKT: informační a komunikační technologie: musí být konzultováno GŘ DIGIT.
Top

V Bruselu dne 2.5.2017

COM(2017) 256 final

Balíček týkající se dodržování předpisů

PŘÍLOHY

NÁVRHU NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování informací, postupů, asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012

{SWD(2017) 211 final}
{SWD(2017) 212 final}
{SWD(2017) 213 final}
{SWD(2017) 214 final}


PŘÍLOHY

 

NÁVRHU NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování informací, postupů, asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012

PŘÍLOHA 1
Seznam informačních oblastí, jež mají význam pro občany a podniky uplatňující na jednotném trhu svá práva uvedená v čl. 2 odst. 2 písm. a)

Oblasti informačních oblastí týkajících se občanů:

Oblast

INFORMACE TÝKAJÍCÍ SE PRÁV, POVINNOSTÍ A PRAVIDEL

Cestování v rámci Unie

·dokumenty požadované od občanů Unie, jejich rodinných příslušníků, kteří nejsou občany Unie, nezletilých cestujících bez doprovodu, osob, které nejsou občany EU, cestují-li přes hranice v rámci Unie (průkaz totožnosti, vízum, cestovní pas)

·práva a povinnosti osob cestujících do Unie a z Unie letadlem, vlakem, lodí, autobusem, a osob, které si zakoupily soubory cestovních služeb nebo další služby spojené s cestováním

·asistence v případě snížené pohyblivosti při cestování do Unie a z Unie

·přeprava zvířat, rostlin, alkoholu, tabáku, cigaret a dalšího zboží při cestování do Unie

·hlasová volání a odesílání a přijímání elektronických zpráv a elektronických dat v rámci Unie

Práce a důchod v rámci Unie

·hledání zaměstnání v jiném členském státě

·nástup do zaměstnání v jiném členském státě

·uznávání kvalifikací za účelem získání zaměstnání v jiném členském státě

·zdanění v jiném členském státě

·podmínky zaměstnání (včetně pracovní doby, placené dovolené, nároků na dovolenou, práv a povinností týkajících se práce přesčas, zdravotních prohlídek, ukončení smluv, výpovědi a propouštění pro nadbytečnost)

·rovné zacházení (pravidla proti diskriminaci na pracovišti, stejná odměna za tutéž práci pro muže a ženy, stejná odměna za práci pro zaměstnance pracující na základě smlouvy na dobu určitou / smlouvy na dobu neurčitou)

·ochrana zdraví a bezpečnosti v souvislosti s různými druhy činností

·práva a povinnosti týkající se sociálního zabezpečení v Unii, včetně práv a povinností souvisejících se získáním důchodu

Vozidla v Unii

·dočasné či trvalé přemístění vozidla do jiného členského státu

·získání řidičského průkazu a prodloužení jeho platnosti

·uzavření povinného pojištění motorového vozidla

·nákup a prodej motorového vozidla v jiném členském státě

·pronájem motorového vozidla

·vnitrostátní pravidla silničního provozu a požadavky na řidiče

Pobyt v jiném členském státě

·dočasné či trvalé přestěhování do jiného členského státu

·účast v obecních volbách a volbách do Evropského parlamentu

·požadavky týkající se povolení k pobytu pro občany Unie a jejich rodinné příslušníky, včetně rodinných příslušníků, kteří nejsou občany Unie

Vzdělávání nebo stáž v jiném členském státě

·navštěvování školy v jiném členském státě

·navštěvování univerzity v jiném členském státě

·dobrovolná činnost v jiném členském státě

·stáž v jiném členském státě

·provádění výzkumu v jiném členském státě jakožto součást vzdělávacího programu

Zdravotní péče

·poskytování zdravotní péče v jiném členském státě

·nákup předepsaných farmaceutických přípravků v jiném členském státě, než kde byl vydán předpis, on-line nebo osobně

Přeshraniční rodinná práva, povinnost a pravidla

·narození, opatrovnictví nezletilých dětí, rodičovská odpovědnost, vyživovací povinnost vůči dítěti v přeshraniční rodinné situaci

·život v páru osob s různou státní příslušností (manželství, rozluka, rozvod, manželská majetková práva, práva osob žijících ve společné domácnosti)

·práva týkající se dědictví v jiném členském státě

Spotřebitelé v přeshraničních situacích

·nákup zboží a služeb z jiného členského státu (včetně finančních), on-line nebo osobně

·vlastnictví bankovního účtu v jiném členském státě

·připojení k veřejným službám, jako např. plyn, elektřina, voda, telekomunikační služby a internet

·platby, včetně úhrad a prodlení při přeshraničních platbách

·práva spotřebitelů a záruky týkající se nákupu zboží a služeb

Oblasti informačních oblastí týkajících se podniků:

Oblast

INFORMACE TÝKAJÍCÍ SE PRÁV, POVINNOSTÍ A PRAVIDEL

Založení podniku, jeho provozování a ukončení jeho činnosti

·registrace podniku (registrační postupy a právní formy pro vykonávání obchodní činnosti)

·práva duševního vlastnictví (žádost o patent, registrace ochranné známky, náčrt nebo návrh, získání licence pro reprodukování)

·spravedlnost a transparentnost v obchodních praktikách, včetně práv spotřebitelů a záruk týkajících se prodeje zboží a služeb

·nabízení on-line platforem pro přeshraniční platby při prodeji zboží a služeb on-line

·práva a povinnosti vyplývající ze smluvního práva, včetně úroků z opožděných plateb

·úpadkové řízení a likvidace společností

·pojištění úvěrů

·fúze společností nebo prodej podniků

Zaměstnanci

·podmínky zaměstnání (včetně pracovní doby, placené dovolené, nároků na dovolenou, práv a povinností týkajících se práce přesčas, zdravotních prohlídek, ukončení smluv, výpovědí a propouštění pro nadbytečnost)

·práva a povinnosti týkající se sociálního zabezpečení v Unii (registrace jako zaměstnavatel, registrace zaměstnanců, oznámení ukončení smlouvy zaměstnance, úhrada příspěvků na sociální zabezpečení, práva a povinnosti týkající se důchodů)

·zaměstnávání pracovníků v jiném členském státě (vysílání pracovníků, pravidla týkající se volného pohybu služeb, požadavky týkající se pobytu pracovníků)

·rovné zacházení (pravidla proti diskriminaci na pracovišti, stejná odměna za tutéž práci pro muže a ženy, stejná odměna za práci pro zaměstnance pracující na základě smlouvy na dobu určitou / smlouvy na dobu neurčitou)

·pravidla týkající se zastoupení zaměstnanců

Daně

·DPH: informace týkající se obecných pravidel, sazby a osvobození od daně, registrace k DPH a platba DPH, vrácení DPH

·spotřební daně: informace týkající se obecných pravidel, sazby a osvobození od daně

·ostatní daně: platba, sazby

Zboží

·získání označení CE

·identifikace platných norem, technické specifikace a získání certifikace výrobků

·vzájemné uznávání výrobků, na které se nevztahují unijní specifikace

·požadavky týkající se klasifikace, označování a balení nebezpečných chemických látek

·prodej na dálku / mimo obchodní prostory: informace, které musí být zákazníkům sděleny předem, písemné potvrzení smlouvy, odstoupení od smlouvy, dodání zboží, další zvláštní povinnosti

·vadné výrobky: práva spotřebitelů a záruky, povinnosti po uzavření obchodu, prostředky nápravy pro poškozenou stranu

·certifikace a štítky (EMAS, energetické štítky, ekodesign, ekoznačka EU)

·recyklace a nakládání s odpady

Služby

·získání licencí, oprávnění a povolení za účelem zahájení podnikání

·oznámení přeshraniční činnosti orgánům

·uznávání odborných kvalifikací

Financování podniku

·získání přístupu k financím na úrovni Unie, včetně programů Unie týkajících se financování a podnikatelských grantů

·získání přístupu k financím na vnitrostátní úrovni

·iniciativy určené podnikatelům (výměny pořádané pro nové podnikatele, poradenské programy atd.)

Veřejné zakázky

·účast ve veřejných nabídkových řízeních: pravidla a postupy

·on-line předložení nabídky v reakci na veřejné výběrové řízení

·oznamování nesrovnalostí v souvislosti s výběrovým řízením

Zdraví a bezpečnost při práci

·ochrana zdraví a bezpečnosti v souvislosti s různými druhy činností, včetně prevence rizik, informací a školení

PŘÍLOHA II
Postupy uvedené v čl. 5 odst. 2

Životní události

Postupy

Očekávaný výstup

Narození

Žádost o rodný list

Rodný list

Studium

Žádost o stipendium od veřejné instituce

Rozhodnutí týkající se žádosti o grant

Práce

Registrace do systému sociálního zabezpečení

Potvrzení o přijetí

Žádost o uznání diplomu

Rozhodnutí týkající se žádosti o uznání

Stěhování

Změna adresy

Potvrzení registrace nové adresy

Žádost o vydání průkazu totožnosti nebo cestovního pasu a jejich výměna

Vydání nebo výměna průkazu totožnosti nebo cestovního pasu

Registrace motorového vozidla

Potvrzení o registraci

Odchod do důchodu

Žádost o důchod a dávky předčasného důchodu z veřejných nebo poloveřejných systémů

Rozhodnutí týkající se žádosti o důchod nebo dávky předčasného důchodu

Založení podniku

Obecná registrace podnikatelské činnosti, vyjma postupů týkajících se založení společností ve smyslu druhého odstavce článku 54 SFEU

Potvrzení o dokončení všech kroků potřebných pro zahájení činnosti jakožto podnik

Registrace zaměstnavatele (fyzické osoby) do veřejného nebo poloveřejného důchodového systému a systému pojištění

Registrační číslo sociálního zabezpečení

Registrace zaměstnanců do veřejného nebo poloveřejného důchodového systému a systému pojištění

Registrační číslo sociálního zabezpečení

Podnikání

Oznámení určené systému sociálního zabezpečení o ukončení smlouvy se zaměstnancem

Potvrzení o přijetí oznámení

Úhrada příspěvků na sociální zabezpečení za zaměstnance

Příjmový doklad nebo jiná forma potvrzení úhrady příspěvků na sociální zabezpečení za zaměstnance

PŘÍLOHA III
Seznam asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. c)

(1)Jednotná kontaktní místa

(2)Kontaktní místa pro výrobky

(3)Kontaktní místa pro stavební výrobky

(4)Národní asistenční centra pro odbornou kvalifikaci

(5)Zdravotní kontaktní místa

(6)Portál EURES

(7)On-line řešení sporů

Top