EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 23.2.2017

COM(2016) 861 final

2016/0379(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o vnitřním trhu s elektřinou

(přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)

{SWD(2016) 410 final}
{SWD(2016) 411 final}
{SWD(2016) 412 final}
{SWD(2016) 413 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Politické souvislosti

Energie je důležitým vstupem pro evropský průmysl a evropští občané za energie utrácejí významnou část svých příjmů. Odvětví energetiky je současně klíčové s ohledem na závazek snížit emise skleníkových plynů v EU alespoň o 40 % a dosáhnout 50% podílu energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030.

Návrhy na přepracování směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou, nařízení o trhu s elektřinou a nařízení, kterým se zřizuje Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů, jsou součástí širšího balíčku iniciativ Komise („Čistá energie pro všechny Evropany“). Tento balíček obsahuje klíčové návrhy Komise týkající se realizace energetické unie, jak předesílá plán vytváření energetické unie 1 . Zahrnuje jak legislativní návrhy, tak i nelegislativní iniciativy, a to s cílem vytvořit rámec umožňující zajistit hmatatelný přínos pro občany, pracovní trh, růst a investice, který bude současně přínosem pro všech pět dimenzí energetické unie. Mezi klíčové priority balíčku se proto řadí v první řadě energetická účinnost, dosažení celosvětově vedoucího postavení EU v oblasti obnovitelných energií a spravedlivé podmínky pro odběratele energií.

Evropská rada 2 i Evropský parlament 3 opakovaně zdůraznily, že dobře fungující integrovaný trh s energií je tím nejlepším nástrojem schopným zajistit dostupné ceny energií, zabezpečit dodávky energií a umožnit nákladově účinnou integraci větších objemů elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů. Konkurenční ceny jsou pro dosažení růstu a dobrých podmínek pro odběratele v EU klíčové, a proto tvoří základ energetické politiky EU. Stávající uspořádání trhu s elektřinou je založeno na pravidlech tzv. třetího energetického balíčku 4 přijatého v roce 2009. Tato pravidla byla následně doplněna předpisy ohledně zneužívání trhu 5 a prováděcími předpisy týkajícími se obchodu s elektřinou a pravidel pro provozování soustavy 6 . Vnitřní trh s energií EU vychází z osvědčených zásad, jako je například právo na přístup třetích stran k elektrickým sítím, svobodná volba dodavatele pro odběratele, přísná pravidla oddělení, odstranění překážek přeshraničního obchodu, dohled nad trhem zajišťovaný nezávislými energetickými regulačními orgány a spolupráce regulačních orgánů a provozovatelů sítí v rámci celé EU prostřednictvím Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) a Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav (ENTSO).

Třetí energetický balíček představuje hmatatelný pokrok pro odběratele. Vedl ke zvýšení likvidity evropských trhů s elektřinou a výraznému nárůstu přeshraničního obchodu. Odběratelé v řadě členských států mají nyní větší možnost volby. Posílení hospodářské soutěže zejména na velkoobchodních trzích napomohlo k udržení kontroly nad velkoobchodními cenami. V rámci třetího energetického balíčku byla zavedena nová práva spotřebitelů, jež jednoznačně zlepšila pozici odběratelů na trzích s energií.

Nejnovější vývoj přinesl zásadní změny na evropských trzích s elektřinou. Podíl elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů energie prudce vzrostl. Přechod na elektřinu z obnovitelných zdrojů energie bude pokračovat vzhledem k tomu, že se jedná o klíčovou podmínku plnění závazku EU dle Pařížské dohody. Charakteristické rysy elektřiny z obnovitelných zdrojů energie – větší variabilita, menší předvídatelnost a větší decentralizace ve srovnání s tradiční výrobou – vyžadují, aby se trh a pravidla pro provozování sítě přizpůsobily flexibilnější povaze tohoto trhu. Často nekoordinovaně prováděné státní zásahy současně vedly k narušení velkoobchodního trhu s elektřinou, což mělo negativní dopady na investice a přeshraniční obchod 7 . Dochází rovněž k významným technologickým změnám. S elektřinou se obchoduje téměř v celé Evropě prostřednictvím tzv. propojování trhů, společně organizovaného energetickými burzami a provozovateli přenosových soustav. Digitalizace a rychlý vývoj v oblasti on-line měření a obchodních řešení umožňují, aby průmysl, podniky i domácnosti vyráběly a uchovávaly elektřinu a také se účastnily trhů s elektřinou prostřednictvím tzv. řešení reagujících na poptávku. Trh s elektřinou příštího desetiletí se bude vyznačovat variabilnější a decentralizovanější výrobou elektřiny a zvýšenou vzájemnou závislostí členských států a přinese odběratelům nové technologické příležitosti ke snížení výdajů a aktivní účasti na trhu s elektřinou, a to prostřednictvím řešení reagujících na poptávku, vlastní spotřeby či uchovávání. 

Současná iniciativa pro nové uspořádání trhu s elektřinou tedy usiluje o přizpůsobení stávajících pravidel trhu novým tržním skutečnostem tím, že umožní volný přesun elektřiny tam, kde je jí nejvíce zapotřebí, v době, kdy je to nejvíce zapotřebí, a to prostřednictvím nezkreslených cenových signálů, a současně posílí pozici odběratelů, dosáhne maximálního přínosu pro společnost díky přeshraniční hospodářské soutěži a poskytne vhodné signály a pobídky k investicím, které jsou nutné pro dekarbonizaci naší energetické soustavy. Bude také upřednostňovat řešení energetické účinnosti a přispívat k dosažení celosvětově vedoucího postavení ve výrobě energie z obnovitelných zdrojů, a tím i k cíli Unie vytvářet pracovní příležitosti, stimulovat růst a získávat investice.

Přizpůsobení pravidel trhu

Stávající pravidla trhu se zakládají na převládajících výrobních technologiích posledního desetiletí, tj. na centralizovaných, velkých elektrárnách na fosilní paliva s omezeným podílem účasti odběratelů. Elektřina z obnovitelných zdrojů a její variabilita bude mít v budoucnu čím dál tím vyšší podíl na skladbě zdrojů výroby energie a odběratelům by mělo být umožněno podílet se v případě zájmu na trzích, a proto musí být pravidla přizpůsobena. Krátkodobé trhy s elektřinou umožňující přeshraniční obchodování s elektřinou z obnovitelných zdrojů energie jsou pro úspěšnou integraci elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na trhu klíčové. Je tomu tak proto, že u většiny výroby z obnovitelných zdrojů energie lze provádět přesné prognózy pouze pro krátké časové období před vlastní výrobou (vzhledem k proměnlivosti počasí). Klíčovým krokem umožňujícím výrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojů prodávat energii za spravedlivých podmínek je vytvoření trhů, které umožní účast krátce před vlastní dodávkou (tzv. vnitrodenní či vyrovnávací trhy), jež navíc zvýší likviditu trhu. Krátkodobé trhy budou představovat nové obchodní příležitosti k nabízení „záložních“ energetických řešení, když dojde k vysoké poptávce a snížené výrobě z obnovitelných zdrojů. Díky tomu budou moci odběratelé změnit poptávku („reakce strany poptávky“), provozovatele skladovacích zařízení či flexibilní výrobce. Zatímco řešení variability v malých regionech může být velmi drahé, sdružování variabilní výroby v rámci rozsáhlého území může znamenat, že odběratelé výrazně ušetří. Stále ale chybí integrované krátkodobé trhy.

Nedostatky stávajícího uspořádání trhu snižují přitažlivost odvětví energetiky s ohledem na nové investice. Vhodně propojená tržní energetická soustava, ve které ceny reagují na signály trhu, podnítí potřebné investice do efektivní výroby a přenosu a zajistí, že tyto investice zamíří tam, kde jsou na trhu nejvíce zapotřebí, a díky tomu dojde k minimalizaci potřeby státem plánovaných investic.

Současná situace je taková, že je-li elektřiny nedostatek, pak vnitrostátní pravidla trhu (např. cenové stropy) a státní zásahy zabraňují tomu, aby se to odrazilo na cenách. Cenové zóny navíc ne vždy odrážejí aktuální nedostatek, protože mohou být nevhodně nastaveny a sledovat spíše politické hranice. Nové uspořádání trhu má zlepšit cenové signály tak, aby nasměrovaly investice do míst, kde je jich nejvíce zapotřebí, a odrážely omezení sítě a centra poptávky, a nikoli hranice států. Cenové signály by také měly umožnit odpovídající odměny pro flexibilní zdroje (včetně reakce strany poptávky a skladování), protože tyto zdroje jsou závislé na odměnách za kratší časové období (např. moderní plynové elektrárny využívané pouze ve špičce nebo ke snížení průmyslové poptávky během špiček poptávky nebo při zatížení systému). Účinné cenové signály dále zajistí efektivní využívání stávajících výrobních kapacit. Je proto nutné provést revizi veškerých stávajících předpisů, jež by mohly narušovat tvorbu cen (například předpisů, které dávají při dispečinku přednost určitým zařízením), aby došlo k aktivaci a kompletnímu využití potenciálu flexibility na straně poptávky.

Odběratelé v centru trhu s energií

Plné zapojení průmyslových odběratelů, podniků i domácností do energetické soustavy může omezit značné náklady na záložní výrobu; tyto náklady by jinak zaplatili odběratelé. Odběratelé tak dokonce budou moci využívat kolísání cen a vydělávat peníze prostřednictvím účasti na trhu. Aktivní zapojení odběratelů je proto nezbytným předpokladem pro to, aby transformace energetiky proběhla úspěšně a efektivně z hlediska nákladů.

Klíčovým závazkem energetické unie je vytvoření nových podmínek pro odběratele energie. Stávající pravidla trhu ale často neumožňují odběratelům těžit ze zmíněných nových příležitostí. Ačkoli mohou odběratelé vyrábět a skladovat elektřinu či spravovat vlastní spotřebu, což je dnes jednodušší než kdy dřív, stávající uspořádání maloobchodního trhu jim neumožňuje tyto příležitosti plně využívat.

Ve většině členských států jsou odběratelé jen velmi málo (nebo nejsou vůbec) motivováni k tomu, aby měnili svou spotřebu v reakci na měnící se ceny na trhu, protože cenové signály v reálném čase se ke koncovým odběratelům nedostanou. Balíček opatření týkajících se uspořádání trhu představuje příležitost, jak zmíněnému závazku dostát. Transparentnější cenové signály v reálném čase podnítí účast odběratelů na trhu, a to buď individuální, nebo účast prostřednictvím sdružování, a zároveň učiní elektroenergetickou soustavu flexibilnější a usnadní integraci elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Vývoj technologií přináší nejen velký potenciál pro úsporu energií v domácnostech, ale také díky němu různá zařízení a systémy, jako je například inteligentní bílá elektronika, elektrická vozidla, elektrické topení, klimatizace a tepelná čerpadla v zateplených budovách, ale také zařízení pro dálkové vytápění a chlazení, dokáží automaticky sledovat cenové výkyvy, a v širším měřítku může představovat flexibilní a významný přínos pro elektroenergetickou soustavu. Aby měli odběratelé z těchto nových příležitostí finanční prospěch, musí mít přístup k odpovídajícím inteligentním systémům a také smlouvy o dodávkách elektřiny s dynamickými cenami dle spotového trhu. Kromě toho, že odběratelé přizpůsobují svoji spotřebu na základě cenových signálů, se také objevují nové služby na straně poptávky – noví účastníci na trhu nabízejí odběratelům možnost spravovat jejich spotřebu elektřiny a platit jim za flexibilitu. Ačkoli jsou tyto služby v rámci stávající právní úpravy EU podporovány, ukazuje se, že dané předpisy dosud nedokázaly odstranit primární překážky na trhu, které zabraňují těmto poskytovatelům služeb vstoupit na trh. Pro větší podporu těchto nových služeb je nutné dané předpisy zdokonalit.

V řadě členských států nejsou ceny elektřiny určovány nabídkou a poptávkou, ale jsou regulovány státem. Cenové regulace mohou omezovat rozvoj účinné hospodářské soutěže, odrazovat od investic a bránit příchodu nových subjektů na trh. Komise se proto v rámci rámcové strategie k vytvoření energetické unie 8 zavázala postupně rušit regulované ceny pod úrovní nákladů a vyzvat členské státy, aby vypracovaly plán pro postupné rušení všech regulovaných cen. Nové uspořádání trhu má zajistit, že do dodavatelských cen nebude zasahovat stát a případné výjimky budou řádně odůvodněné.

Díky rychle klesajícím nákladům na technologie může čím dál tím více odběratelů snižovat své výdaje za energie, například díky využívání střešních solárních panelů nebo akumulátorů. Nicméně, vlastní výrobě stále brání chybějící jednotná pravidla pro „výrobce-spotřebitele“. Vhodná pravidla by mohla tyto překážky odstranit, mimo jiné zaručením spotřebitelských práv pro výrobu pro vlastní spotřebu a prodej nadbytků do sítě, a současně by zohledňovala náklady a přínosy pro celou soustavu (např. prostřednictvím vhodné účasti na nákladech sítě).

Místní energetické komunity by mohly představovat efektivní způsob, jak spravovat energii na místní úrovni, a sice prostřednictvím přímé spotřeby elektřiny, již komunita vyprodukuje, pro pohon nebo pro (dálkové) vytápění a chlazení, ať už s připojením k distribuční soustavě, anebo bez něj. Aby se podobné iniciativy mohly volně rozvíjet, musí v rámci nového uspořádání trhu členské státy zavést vhodný právní rámec umožňující činnost těchto iniciativ.

V současnosti je více než 90 % variabilních obnovitelných zdrojů elektřiny napojeno na distribuční sítě. Integrace lokální výroby ve skutečnosti přispěla k významnému navýšení síťových tarifů pro odběratele z řad domácností. Daně a poplatky určené na rozšiřování sítě a investice do obnovitelných zdrojů navíc dramaticky stouply. Nové uspořádání trhu a přepracování směrnice o obnovitelných zdrojích energie umožní řešit tyto nedostatky, jež mají neúměrné dopady na některé odběratele z řad domácností.

Bude-li provozovatelům distribuční soustavy umožněno řešit některé otázky spojené s variabilní výrobou lokálněji (například řídit místní flexibilní zdroje), mohlo by to vést k významnému snížení nákladů na sítě. Mnoho provozovatelů distribuční soustavy je však součástí vertikálně integrovaných společností, jež působí i jako dodavatelé, a proto jsou regulační ochranná opatření nutná pro zajištění neutrality provozovatelů distribuční soustavy při výkonu jejich nových funkcí, např. s ohledem na správu údajů a využívání flexibility k řešení místního přetížení.

Dalším klíčovým předpokladem pro posílení hospodářské soutěže a zapojení odběratelů je informovanost. Předchozí konzultace a studie, jež uskutečnila Komise, ukázaly, že odběratelům vadí nedostatek transparentnosti na trzích s elektřinou, protože tím dochází k omezení jejich možností využívat výhod hospodářské soutěže a být aktivními účastníky trhů. Odběratelé mají pocit, že nejsou dostatečně informováni o alternativních dodavatelích a dostupnosti nových energetických služeb, a stěžují si na příliš složité nabídky a postupy při změně dodavatele. Díky reformě bude také zajištěna ochrana údajů, protože větší používání nových technologií (zejména inteligentních měřicích systémů) generuje různé energetické údaje vysoké obchodní hodnoty.

Při postavení odběratelů do centra trhu s energií je otázkou zásadního významu, jak při novém uspořádání trhu zajistit, aby byli chráněni nejzranitelnější členové společnosti a aby nedošlo ke zvýšení celkového počtu domácností trpících energetickou chudobou. Vzhledem k tomu, že se energetická chudoba zvyšuje a že není dostatečně zřejmé, které nástroje jsou pro boj se zranitelností odběratelů a energetickou chudobou nejvhodnější, je nutné, aby návrh nového uspořádání trhu po členských státech požadoval důkladné měření a pravidelné sledování energetické chudoby dle postupů stanovených na úrovni EU. Přepracované znění směrnice o energetické účinnosti a energetické náročnosti budov stanoví další opatření pro boj s energetickou chudobou.

Bezpečnost dodávek elektřiny

Bezpečnost dodávek elektřiny je nezbytná pro moderní společnost, jež je do velké míry závislá na elektřině a systémech řízených online. Je proto nutné posoudit, zda je evropská elektroenergetická soustava schopna nabídnout dostatečné výrobní kapacity a flexibilitu pro zajištění spolehlivých dodávek elektřiny za každých okolností (přiměřenost zdrojů). Zajištění bezpečnosti dodávek není pouze vnitrostátní povinností, nýbrž i pilířem evropské energetické politiky 9 . Bezpečnost dodávek lze totiž v rámci plně propojené a synchronizované sítě a řádně fungujících trhů zajistit daleko efektivněji a konkurenceschopněji, než výhradně čistě na vnitrostátní úrovni. Stabilita sítě v jednotlivých členských státech často do značné míry závisí na tocích elektřiny ze sousedních států, a případné problémy s bezpečností dodávek mají proto obvykle regionální dopad. Nejúčinnějším řešením vnitrostátních výrobních deficitů jsou proto často regionální opatření umožňující členským státům využívat přebytky výroby jiných států. Mělo by být proto zavedeno koordinované evropské posouzení přiměřenosti prováděné v souladu se společně dohodnutou metodikou, jež by umožnilo získat realistickou představu o případných výrobních potřebách s ohledem na integraci trhů s elektřinou a případné toky z jiných zemí. Prokáže-li koordinované posouzení přiměřenosti, že jsou v některých zemích nebo regionech nutné kapacitní mechanismy, pak by takové mechanismy měly být navrženy, aby se minimalizovala narušení vnitřního trhu. Měla by být proto definována jasná a transparentní kritéria za účelem minimalizace narušení přeshraničního obchodu, maximalizace využití reakce strany poptávky a snížení dopadů na dekarbonizaci, aby se zabránilo riziku roztříštěných vnitrostátních kapacitních mechanismů, které by vytvářely nové překážky fungování trhu a narušovaly hospodářskou soutěž 10 .

Posílení regionální spolupráce

Úzké propojení členských států EU v rámci společné transevropské sítě je světovým unikátem a pro efektivní transformaci energetiky představuje velký přínos. Bez možnosti spoléhat se na zdroje výroby nebo poptávky jiných členských států by náklady na transformaci energeticky pro odběratele výrazně vzrostly. V současnosti je přeshraniční fungování soustavy daleko propojenější, než tomu bylo v minulosti. Je to díky nárůstu variabilní a decentralizované výroby v kombinaci s hlubší integrací trhu, zejména co se týče kratších obchodních časových intervalů. To také znamená, že vnitrostátní opatření prováděná regulačními orgány nebo provozovateli soustav mohou mít okamžitý dopad na další členské státy EU. Dosavadní poznatky ukazují, že nekoordinovaná vnitrostátní rozhodnutí mohou vést ke vzniku významných nákladů pro evropské odběratele.

Skutečnost, že některá propojovací vedení jsou využívána jen do 25 % kapacity, často z důvodu nekoordinovaných vnitrostátních omezení, a to, že se členské státy nedokázaly dohodnout na vhodných cenových zónách, ukazuje, že je zapotřebí větší koordinace mezi provozovateli přenosových a přepravních soustav a regulačními orgány. Úspěšné případy dobrovolné a povinné spolupráce mezi provozovateli přenosových a přepravních soustav, regulačními orgány a vládami ukázaly, že regionální spolupráce může zlepšit fungování trhu a výrazně snížit náklady. V určitých oblastech, např. v oblasti celoevropského mechanismu propojování trhů, je již spolupráce provozovatelů přenosových a přepravních soustav povinná a systém většinového hlasování o některých záležitostech se ukázal úspěšný tam, kde dobrovolná spolupráce (každý provozovatel přenosových soustav má právo veta) nevedla k dosažení účinných řešení regionálních problémů. Po vzoru tohoto úspěšného příkladu by se povinná spolupráce měla rozšířit i do jiných oblastí regulačního rámce. Provozovatelé přenosových a přepravních soustav by tak mohli rozhodovat v rámci regionálních operačních středisek o otázkách, v jejichž případě by roztříštěná a nekoordinovaná vnitrostátní opatření mohla mít na trh a na odběratele negativní dopad (např. v oblasti provozování soustavy, výpočtů kapacity propojovacích vedení, bezpečnosti dodávek a rizikové připravenosti).

Přizpůsobení regulačního dohledu regionálním trhům

Také se zdá vhodné přizpůsobit novému vývoji na trhu i regulační dohled. Všechna nejdůležitější regulační rozhodnutí jsou nyní přijímána národními regulačními orgány, a to i v případech, kdy je zapotřebí společné regionálního řešení. Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů úspěšně poskytovala prostor pro koordinaci národních regulačních orgánů s odlišnými zájmy, ale její současná úloha se omezuje na koordinaci, poradenství a sledování. Zatímco subjekty trhu čím dál tím více spolupracují na přeshraničním základě a o některých otázkách provozování soustavy a obchodu s elektřinou rozhodují kvalifikovanou většinou na regionální či dokonce unijní úrovni 11 , v oblasti regulace žádné mechanismy rovnocenné takovým regionálním rozhodovacím postupům nefungují. Regulační dohled je tedy i nadále roztříštěný, což vede k riziku protichůdných rozhodnutí a zbytečných zdržení. Posílení pravomocí agentury ACER v těch přeshraničních otázkách, které vyžadují koordinovaná regionální rozhodnutí, by přispělo k rychlejšímu a účinnějšímu rozhodování o přeshraničních otázkách. Národní regulační orgány, které o těchto otázkách rozhodují většinovým hlasováním v rámci agentury ACER, by byly do tohoto procesu i nadále plně zapojeny.

Dále se jeví jako žádoucí lépe definovat úlohu sítě ENTSO pro elektřinu za účelem posílení její koordinační role a zvýšení transparentnosti jejího rozhodování.

Objasnění textu

Přepracování nařízení o elektřině, nařízení o agentuře a směrnice o elektřině bude v neposlední řadě využito k určitým technickým vysvětlením v případě některých stávajících předpisů a k přeformulování některých z nich, aby byla pravidla vysoce technické povahy těchto tří aktů srozumitelnější, aniž by byla dotčena podstata daných ustanovení.

•    Soulad s ostatními předpisy a návrhy v této oblasti politiky

Iniciativa pro nové uspořádání trhu je silně propojena s dalšími návrhy právních předpisů v oblasti energetiky a klimatu, jež jsou předkládány současně. Mezi tyto návrhy patří iniciativy, které mají zlepšit evropskou energetickou účinnost, balíček v oblasti obnovitelných zdrojů energie a zastřešující iniciativa týkající se mechanismů řízení a podávání zpráv v energetické unii. Cílem všech těchto iniciativ je provádění opatření nezbytných k dosažení konkurenceschopné, bezpečné a udržitelné energetické unie. Smyslem tvoření balíčků různých iniciativ, obsahujících množství legislativních i nelegislativních nástrojů, je zajištění co největší soudržnosti různých, avšak úzce propojených návrhů v dané oblasti politiky.

Proto i když se stávající návrh zaměřuje na aktualizaci pravidel trhu, aby byl přechod na čistou energii ekonomicky výhodný, jeho ustanovení fungují v součinnosti s širším rámcem politiky EU v oblasti klimatu a energetiky. Toto propojení je podrobněji vysvětleno v posouzení dopadů, jež vypracovala Komise 12 .

Tento návrh je úzce propojen s návrhem přepracovaného znění směrnice o obnovitelných zdrojích energie, jež zajišťuje rámec pro dosažení cíle v oblasti obnovitelných zdrojů do roku 2030, včetně zásad souvisejících s režimy podpor pro obnovitelné zdroje energie, díky nimž budou tyto režimy více orientované na trh, nákladově efektivnější a více regionalizované v případech, kdy se členské státy rozhodnou režimy podpory zachovat. Tato opatření, jejichž cílem je integrace obnovitelné energie na trhu a mezi něž patří opatření týkající se dispečinku, překážek na trhu omezujících vlastní spotřebu a dalších pravidel přístupu na trh a jež byla dříve obsažena ve směrnici o obnovitelných zdrojích energie, byla nyní začleněna do nařízení o elektřině a směrnice o elektřině.

Návrh nařízení o správě energetické unie přispěje k zajištění soudržnosti politiky tím, že zjednoduší povinnosti členských států v oblasti plánování a podávání zpráv, aby byla lépe podpořena konvergence směřující k dosažení energetických a klimatických cílů stanovených na úrovni EU. Jedná se o nový nástroj pro oblast plánování, podávání zpráv a sledování, díky kterému bude možné měřit pokrok členských států při provádění celoevropských tržních požadavků, které tyto akty zavádějí.

Návrh nařízení o rizikové připravenosti v odvětví elektřiny doplňuje současný návrh a zaměřuje se zejména na vládní opatření související s řízením elektroenergetických krizových situací a s předcházením krátkodobým rizikům pro elektroenergetickou soustavu.

Současný návrh úzce souvisí s politikou Evropské komise pro hospodářskou soutěž v oblasti energetiky. Obsahuje především výsledky odvětvového šetření Komise v oblasti kapacitních mechanismů a zajišťuje plný soulad s politikou Komise pro prosazování pravidel státní podpory v energetice.

•    Soulad s ostatními politikami Unie

Nařízení usiluje o provedení klíčových cílů energetické unie vymezených v Rámcové strategii k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu. Jak bylo zmíněno výše, podrobný obsah balíčku je také v souladu se současným zapojením Unie na globální úrovni do snahy o dosažení ambiciózních cílů v oblasti klimatu dle dohody dojednané na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP21). Současný návrh a návrh na přezkum systému EU pro obchodování s emisemi z července 2015 se vzájemně posilují a doplňují.

Vzhledem k tomu, že cílem přepracování uspořádání trhu s elektřinou je zvýšení konkurenceschopnosti evropského trhu s energií a zvýšení jeho přístupnosti pro nové energetické technologie, přispívá tento návrh také k dosažení cílů Unie vytvářet pracovní příležitosti a stimulovat růst. Návrh nabízí tržní příležitosti pro nové technologie a díky tomu uspíší zavedení řady nových služeb a produktů, které s tím, jak bude přechod na čistou energii celosvětově postupovat, dají evropským podnikům výhodu „prvního tahu“.

2.    PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•    Právní základ

Právním základem navrhovaných opatření je článek 194 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který sjednotil a objasnil kompetence EU v oblasti energetiky. Dle článku 194 SFEU jsou hlavními cíli politiky EU v oblasti energetiky: zajistit fungování trhu s energií; zajistit bezpečnost dodávek energie v Unii; podporovat energetickou účinnost a úspory energie jakož i rozvoj nových a obnovitelných zdrojů energie; a podporovat propojení energetických sítí.

Tato iniciativa dále vychází z uceleného souboru legislativních aktů, jež byly přijaty a aktualizovány během posledních dvaceti let. Za účelem vytvoření vnitřního trhu s energií přijala EU v letech 1996–2009 krátce po sobě tři legislativní balíčky, jejichž zastřešujícím cílem bylo integrovat trhy a liberalizovat vnitrostátní trhy s elektřinou a plynem. Tato ustanovení zahrnují celou řadu faktorů, od přístupu na trh až po transparentnost, práva spotřebitelů, nezávislost regulačních orgánů a další.

S ohledem na stávající legislativu a celkové směřování zvyšující se integrace trhu s energií by měla proto být současná iniciativa vnímána jako součást nepřetržitého úsilí o integraci a účinné provozování evropských trhů s energií.

Nedávné výzvy Evropské rady 13 a Evropského parlamentu k přijetí opatření na úrovni EU za účelem dokončení evropského trhu s energií připravily půdu pro další kroky.

•    Subsidiarita

Navrhované změny ustanovení nařízení o trzích s elektřinou, směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a nařízení, kterým se zřizuje Agentura EU pro spolupráci energetických regulačních orgánů, jsou nutné pro dosažení integrovaného evropského trhu s elektřinou a není jich možné dosáhnout stejně účinným způsobem na vnitrostátní úrovni. Jak je podrobněji popsáno v posouzení přepracovaného znění legislativních aktů 14 , zjištěné skutečnosti ukazují, že izolované vnitrostátní postupy vedou ke zpoždění při provádění vnitřního trhu s energií, což má za následek neoptimální a neslučitelná regulační opatření, zbytečné zdvojení zásahů a zpoždění při řešení nedostatků trhu. K vytvoření vnitřního trhu s energií, jenž bude zdrojem konkurenceschopné a udržitelné energie pro všechny, nemůže dojít na základě roztříštěných vnitrostátních pravidel týkajících se obchodování s energiemi, provozování společné soustavy a do určité míry standardizace produktů.

Zvyšující se propojení unijních trhů s elektřinou vyžaduje větší koordinaci vnitrostátních subjektů. Vzhledem k energetické provázanosti a k propojení sítí mají vnitrostátní zásahy v odvětví elektřiny přímý dopad na sousední členské státy. Rostoucí přeshraniční obchod, zavádění decentralizované výroby a výraznější zapojení odběratelů – všechny tyto faktory zvyšují riziko dopadu na sousední státy, proto je čím dál náročnější zajistit stabilitu sítě a její účinné provozování pouze na vnitrostátní úrovni. Žádný stát nedokáže postupovat samostatně efektivním způsobem a důsledky jednostranných opatření se s průběhem času stávají čím dál tím zřetelnější. Toto obecné tvrzení se týká celé řady opatření, jež tento návrh zavádí, ať už se týkají obchodování s energiemi, provozování sítě nebo účinného zapojení odběratelů.

Společné regionální otázky vyžadující koordinovaná rozhodnutí mají často značný hospodářský dopad na jednotlivé členské státy, přičemž dosavadní poznatky ukazují, že dobrovolná spolupráce může mít sice v řadě oblastí spolupráce mezi členskými státy užitek, ale často nedokáže vyřešit technicky složité problémy členských států se značnými distributivními účinky 15 . Stávající dobrovolné iniciativy, jako je například Pentalaterální energetické fórum, jsou navíc omezeny geograficky, protože působí pouze v určitých částech unijního trhu s elektřinou, a ne vždy zahrnují všechny země, které jsou fyzicky nejvíce propojené.

Jako konkrétní příklad lze uvést skutečnost, že nekoordinované vnitrostátní politiky v oblasti distribučních tarifů mohou narušit vnitřní trh v takové míře, že distribuovaná výroba nebo služby skladování energie budou podléhat velmi různorodým pobídkám k účasti na trhu. S tím, jak roste přeshraniční obchodování s energetickými službami, a s nástupem nových technologií mají unijní opatření významný podíl na zajištění rovných podmínek a účinnějšího fungování trhu pro všechny zúčastněné strany.

Koordinační úloha agentury ACER byla přizpůsobena novému vývoji na trzích s energií, jako je např. větší potřeba koordinace v době, kdy dochází ke zvýšenému toku energie přes hranice a nárůstu výroby energie z proměnlivých obnovitelných zdrojů energie. Nezávislé národní regulační orgány poskytují klíčový regulační dohled nad národním odvětvím energetiky. Soustava, která je mezi členskými státy čím dál propojenější, ať už se jedná o tržní transakce nebo provozování soustavy, vyžaduje regulační dohled s přeshraničním dosahem. Agentura ACER je orgán založený za účelem poskytování takového regulační dohledu v situacích, které se dotýkají více než dvou členských států. Hlavní úloha agentury ACER, což je koordinace opatření národních regulačních orgánů, zůstává zachována; Agentuře ACER byly přidány omezené pravomoci v oblastech, kde roztříštěné rozhodování na vnitrostátní úrovni o otázkách s přeshraničním významem způsobuje potíže nebo nesrovnalosti na vnitřním trhu. Například vytvoření regionálních operačních středisek dle [přepracovaného znění nařízení o trhu s elektřinou podle návrhu COM(2016) 861/2] vyžaduje nadnárodní monitorování, které by měla vykonávat agentura ACER s ohledem na to, že regionální operační střediska zahrnují několik členských států. Také zavedení koordinovaného posouzení přiměřenosti na úrovni EU dle [přepracovaného znění nařízení o trhu s elektřinou podle návrhu COM(2016) 861/2] vyžaduje regulační schválení metodiky a výpočtů, a toto schválení může provést pouze agentura ACER, protože posouzení přiměřenosti bude prováděno ve všech členských státech.

Nové povinnosti agentury ACER budou vyžadovat navýšení počtu jejích zaměstnanců, koordinační úloha agentury ale současně povede ke snížení zátěže vnitrostátních orgánů a dojde tedy k uvolnění administrativních zdrojů na vnitrostátní úrovni. Navrhovaný přístup povede ke zjednodušení regulačních postupů (např. zavedení přímého schvalování agenturou ACER namísto nutnosti 28 individuálních schválení). Koordinovaný vývoj metodik (např. v souvislosti s posouzením přiměřenosti) sníží pracovní zátěž vnitrostátních orgánů a omezí práci navíc, která může vzniknout kvůli případným problémům způsobeným neharmonizovanými vnitrostátními regulačními opatřeními.

•    Proporcionalita

Cílem možností politiky obsažených v nařízení o elektřině, směrnici o elektřině a nařízení o agentuře je přizpůsobit uspořádání trhu s elektřinou zvyšujícímu se podílu decentralizované výroby a nepřetržitému technologickému rozvoji.

Navrhované reformy se úzce zaměřují na opatření nezbytná k dosažení nutného pokroku vnitřního trhu a přenechávají co nejvíce pravomocí a odpovědností členským státům, národním regulačním orgánům a vnitrostátním subjektům.

V posouzení dopadů jsou konzistentně zamítány možnosti zahrnující rozsáhlejší harmonizaci např. ve formě návrhu na zřízení jednotného nezávislého evropského regulačního orgánu, jednotného integrovaného evropského provozovatele přenosových soustav nebo přímějších zákazů státních zásahů bez možnosti výjimek. Namísto toho je cílem tohoto návrhu vyvážené řešení, které pouze omezuje rozsah vnitrostátních regulačních opatření v těch případech, kdy je koordinovaný postup pro odběratele zjevně přínosnější.

Cílem přijatých možností politiky je vytvoření rovných podmínek pro všechny výrobní technologie a odstranění narušení trhu, aby, mimo jiné, mohly být obnovitelné zdroje energie konkurenceschopné na trhu s energií a měly stejné výchozí podmínky. Všechny subjekty na trhu by navíc měly finanční odpovědnost za udržení rovnováhy soustavy. Budou odstraněny překážky, které brání službám přinášejícím do soustavy flexibilitu, jako jsou například služby reakce strany poptávky. Tato opatření mají dále vytvořit likvidnější krátkodobý trh, aby cenové fluktuace mohly přesně odrážet nedostatky a nabízet vhodné pobídky pro dosažení flexibilní soustavy.

V rámci maloobchodního trhu budou navíc členské státy podporovány v postupném rušení paušálních regulovaných cen, počínaje rušením cen pod úrovní nákladů. Zranitelní odběratelé mohou být chráněni prostřednictvím přechodné regulace cen. Aby došlo k posílení hospodářské soutěže, bude omezeno užívání pokut za vypovězení smlouvy, čímž budou podpořeny změny dodavatelů. Strategické zásady zároveň zajistí přehlednost a srozumitelnost účtů za energie a zaručí nediskriminační přístup k údajům o odběratelích, přičemž budou i nadále platit obecná ustanovení týkající se ochrany osobních údajů.

V souladu s vývojem přeshraničního obchodu s elektřinou a postupnou integrací trhu bude institucionální rámec přizpůsoben tak, aby odpovídal potřebě další regulační spolupráce a novým povinnostem. Agentura ACER získá nové povinnosti, a to zejména v rámci regionálního provozování energetické soustavy, aniž by v rámci regulací v oblasti energetiky došlo ke změně centrálního postavení národních regulačních orgánů.

U veškerých možností bylo rozsáhle zkoumáno, zda odpovídají požadavkům proporcionality, viz posouzení dopadů v příloze tohoto návrhu. Zde je nutné poznamenat, že navrhované politiky představují kompromisní řešení mezi iniciativami „zdola nahoru“ a směřováním trhu „shora dolů“. V souladu se zásadou proporcionality tato opatření nijak nenahrazují úlohu vlád členských států, národních regulačních orgánů, ani provozovatelů přenosových soustav, které zastávají řadu důležitých funkcí. Národní regulační orgány jsou pouze vybízeny k účinnější formální i neformální spolupráci v rámci regionů za účelem řešení otázek souvisejících s řízením elektroenergetické soustavy v rozsahu přiměřeném rozsahu daného problému.

Aniž by tato opatření podporovala přístup „úplné harmonizace“, jejich cílem je vytvořit rovné podmínky pro všechny subjekty na trhu, a to zejména tam, kde příležitosti trhu přesahují hranice členských států. Konečně, pro zajištění účinnosti přeshraničního obchodování s elektřinou je klíčová určitá standardizace pravidel a výrobků; rozhodnutí ohledně provozování soustavy by vedla k neoptimálnímu fungování trhu, pokud by za ně odpovídaly samostatně jednající jednotlivé členské státy a regulační orgány. Přímé zkušenosti s formulováním a přijímáním společných pravidel pro síť a obchodování (tzv. „kodexy sítě“ a „pokyny“) na základě třetího energetického balíčku z roku 2009 ukázaly, že když se regulační a vnitrostátní orgány dohodnou na společných pravidlech a metodikách, včetně strategických a technických zásad, dojde tím k vytvoření zjevné přidané hodnoty.

Mezi maloobchodními a velkoobchodními trhy vzniká čím dál tím větší rozdíl v konkurenceschopnosti, přičemž maloobchodní trhy jsou pozadu s ohledem na nabídku služeb a hmatatelné přínosy pro odběratele. Sledováním energetické chudoby, transparentnosti, přístupu k údajům a srozumitelnosti odběratelských údajů nedojde k nepřiměřenému zásahu do výsad členských států.

•    Volba právního nástroje

Návrh pozměňuje klíčové právní akty, jež byly součástí třetího energetického balíčku. Mezi tyto akty patří nařízení o elektřině (č. 714/2009), směrnice o elektřině (č. 2009/72/ES) a nařízení, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (č. 713/2009). Rozhodnutí přepracovat znění zmíněných právních aktů přispěje k jejich právní srozumitelnosti. Využití pozměňovacího aktu nemusí být vhodným řešením, dochází-li k zahrnutí celé řady nových ustanovení. Volba nástroje proto vyžaduje přepracování již přijatých a prováděných předpisů v důsledku přirozeného vývoje stávající legislativy.

3.    VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•    Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Útvary Komise provedly hodnocení účinnosti stávajícího právního rámce (třetí energetický balíček) na základě pěti kritérií: relevance, efektivnosti, účinnosti, soudržnosti a přidané hodnoty EU. Spolu s posouzením dopadů bylo provedeno samostatné hodnocení, jehož výsledky jsou popsány v posouzení dopadů v části týkající se vymezení problému.

Hodnocení dospělo k celkovému závěru, že cíle energetického balíčku posílit na trzích s elektřinou hospodářskou soutěž a odstranit překážky bránící přeshraniční hospodářské soutěži bylo dosaženo. Aktivní prosazování právních předpisů vedlo k pozitivním výsledkům pro trhy s elektřinou i odběratele a trhy jsou celkově méně koncentrované a více integrované, než tomu bylo v roce 2009. Co se týče maloobchodních trhů, v rámci třetího energetického balíčku byla zavedena nová práva spotřebitelů, jež jednoznačně zlepšila pozici odběratelů na trhu s energií.

Úspěšnost předpisů třetího energetického balíčku však s ohledem na vytvoření vnitřního trhu s elektřinou zůstává v řadě oblastí omezená, a to jak na maloobchodní, tak i na velkoobchodní úrovni. Z obecného hlediska hodnocení prokázalo, že zlepšením rámce uspořádání trhu je stále možné dosáhnout velkých zisků, jak je zřejmé z nevyužitých zisků pro obecný blahobyt a konečných přínosů

pro odběratele. Na úrovni velkoobchodních trhů stále existují překážky pro přeshraniční obchodování a kapacity propojovacího vedení jsou málokdy plně využity. To je způsobeno mimo jiné nedostatečnou spoluprací mezi vnitrostátními provozovateli sítí a regulačními orgány při sdíleném užívání propojovacího vedení. Vnitrostátní perspektiva zúčastněných stran stále v mnoha případech brání účinným přeshraničním řešením a ve výsledku omezuje jinak přínosné přeshraniční toky. Situace není na všech trzích a ve všech časových rámcích stejná, liší se úroveň integrace na denních, vnitrodenních a vyrovnávacích trzích.

Významného zlepšení by mohlo být rovněž dosaženo v oblasti výkonnosti hospodářské soutěže na maloobchodních trzích. Ceny elektřiny se z netržních důvodů v jednotlivých členských státech stále velmi liší a ceny pro domácnosti stabilně stoupají v důsledku značného zvyšování nenapadnutelných poplatků z posledních let; jedná se o síťové poplatky, daně a další poplatky. S ohledem na ochranu odběratelů jsou zvyšující se energetická chudoba a absence jasných poznatků o nejvhodnějších nástrojích pro boj se zranitelností odběratelů a energetickou chudobou hlavními faktory, jež brzdí prohloubení vnitřního trhu s energií. Poplatky spojené se změnou dodavatele, jako je například pokuta za vypovězení smlouvy, budou i nadále představovat překážku bránící zapojení odběratelů. Velké množství stížností ohledně účtování 16 naznačuje, že stále existuje prostor ke zlepšení srovnatelnosti a srozumitelnosti účetních údajů.

Vedle neúspěchů zaznamenaných při snaze o dosažení cílů stanovených třetím energetickým balíčkem se objevily také nové skutečnosti, které nebyly v době přípravy třetího energetického balíčku zohledněny. Mezi tyto skutečnosti patří například velmi silný nárůst výroby z obnovitelných zdrojů energie, zvýšení počtu státních zásahů souvisejících s bezpečností dodávek na trzích s elektřinou a probíhající technologické změny. Tohle všechno vedlo k významným změnám ve fungování trhů, a to zejména v průběhu předcházejících pěti let, došlo k utlumení pozitivních dopadů reforem na odběratele, a navíc nebyl využit potenciál modernizace. Ve stávajících právních předpisech z toho důvodu vznikla mezera – není v nich uvedeno řešení tohoto nového vývoje.

V souladu s výsledky hodnocení a souvisejícím posouzením dopadů je cílem tohoto návrhu zmíněnou mezeru zaplnit a vytvořit rámec umožňující zohlednit technologický rozvoj v daném odvětví, stejně jako přechod našich energetických soustav na nové výrobní a spotřební modely.

•    Konzultace se zúčastněnými stranami

Při přípravě současné iniciativy uskutečnila Komise několik veřejných konzultací. Konzultace byly otevřené občanům EU a orgánům členských států, účastníkům na trhu s energií a jejich sdružením, stejně jako všem příslušným zúčastněným stranám, včetně malých a středních podniků a odběratelů energie.

Zejména je nutné zmínit tři konzultace a jejich výsledky:

1) Otázky související s přiměřeností zdrojů byly předmětem veřejných konzultací 17 z období 15. listopadu 2012 až 7. února 2013, dle „Konzultace týkající se přiměřenosti výroby, kapacitních mechanismů a vnitřního trhu s elektřinou“. Cílem konzultací bylo získat názor zúčastněných stran na zajištění přiměřenosti zdrojů a zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny na vnitřním trhu.

V rámci konzultace bylo získáno 148 jednotlivých odpovědí od veřejných orgánů, z odvětví (výrobní i odběratelské sféry) a od akademické obce. Podrobné grafy znázorňující odpovědi získané v rámci konzultace jsou k dispozici online 18 spolu s jednotlivými příspěvky a shrnutím výsledků konzultace 19 .

2) Ve dnech 22. února 2014 až 17. dubna 2014 se uskutečnila veřejná konzultace týkající se maloobchodních trhů s elektřinou a koncových odběratelů 20 . Komise získala v rámci konzultace 237 odpovědí, cca 20 % příspěvků bylo od dodavatelů energií, 14 % od provozovatelů distribuční soustavy, 7 % od odběratelských organizací a 4 % od národních regulačních orgánů. Do konzultace se také zapojilo velké množství jednotlivých občanů. Úplný souhrn odpovědí lze nalézt na internetových stránkách Komise 21 .

3) Ve dnech 15. července 2015 až 9. října 2015 se uskutečnila konzultace s širokou veřejností o novém uspořádání trhu s energií 22 .

Komise obdržela v rámci konzultace 320 odpovědí. Cca 50 % příspěvků bylo od vnitrostátních nebo celounijních průmyslových sdružení. 26 % odpovědí bylo získáno od podniků působících v odvětví energetiky (dodavatelé, zprostředkovatelé, odběratelé) a 9 % od provozovatelů soustav. V rámci konzultace také odpovědělo 17 vlád členských států a několik národních regulačních orgánů. Do konzultace se také zapojilo velké množství jednotlivých občanů a akademických institucí. Podrobný popis názorů zúčastněných stran na každou z jednotlivých možností politiky je k dispozici v posouzení dopadů, jež je připojen k této legislativní iniciativě.

•    Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Navrhované nařízení a posouzení dopadů byly vypracovány na základě velkého množství podkladů a na veškeré tyto podklady je odkazováno v poznámkách pod čarou v posouzení dopadů. Podklady zahrnují 30 studií a modelovacích nástrojů, vypracovaných především nezávislými externími subjekty za účelem posouzení jednotlivých možností uvedených v tomto návrhu. Jejich úplný seznam je k dispozici v příloze V posouzení dopadů. Studie se dotýkají celé řady metodik a zaměřují se na kvantitativní odhady hospodářských a sociálních analýz nákladů a přínosů.

Komise navíc provedla odvětvové šetření v oblasti vnitrostátních kapacitních mechanismů, jehož průběžné výsledky byly bezodkladně zapracovány do přípravné fáze tohoto návrhu 23 . Výsledky studií doplnily výše zmíněnou rozsáhlou zpětnou vazbu získanou od zúčastněných stran a celkově vzato poskytly Komisi rozsáhlé množství údajů, na nichž bylo možné založit současný návrh.

•    Posouzení dopadů

Veškerá navrhovaná opatření byla podpořena v rámci posouzení dopadů. Výbor pro kontrolu regulace vydal dne 7. listopadu 2016 kladné stanovisko. Způsob, jakým byly zohledněny připomínky Výboru pro kontrolu regulace, je popsán v příloze I posouzení dopadů.

Posouzení dopadů zkoumalo řadu možností politiky pro každou zjištěnou problematickou oblast. Problematické oblasti a alternativní možnosti zásahu jsou uvedeny níže:

Přizpůsobení uspořádání trhu technologickému rozvoji a zvyšujícímu se podílu obnovitelných zdrojů energie:

Posouzení dopadů podpořilo posílení stávajících pravidel trhu odstraněním současných narušení trhu, aby bylo dosaženo rovných podmínek pro všechny výrobní technologie a zdroje. Zohledňuje diskriminační pravidla týkající se zdrojů a omezující nebo preferující přístup některých technologií do elektroenergetické soustavy. Všechny subjekty na trhu by navíc měly finanční odpovědnost za nerovnováhu soustavy a veškeré zdroje na trhu by měly být odměňovány za stejných podmínek. Došlo by k odstranění překážek bránících reakci strany poptávky. Zvolená možnost by navíc posílila krátkodobé trhy, protože by je přiblížila reálnému času a zajistila tak co největší příležitost vyhovět potřebě flexibility, a protože by se vyrovnávací trhy staly účinnějšími. Zvolená možnost obsahuje opatření, která by napomohla přitáhnout na trh všechny flexibilní distribuované zdroje výroby, poptávky a skladování, a to s pomocí vhodných pobídek, lépe uzpůsobeného tržního rámce a s pomocí opatření lépe motivujících provozovatele distribuční soustavy.

Neregulační přístup byl zamítnut, protože poskytoval pouze omezený prostor ke zlepšení trhu a zajištění rovných podmínek pro zdroje. Stávající regulační rámec EU je skutečně v příslušných oblastech omezený a v jiných oblastech dokonce neexistující. Navíc bylo zjištěno, že dobrovolná spolupráce na trhu nezajišťuje vhodnou úroveň harmonizace ani jistoty. Možnost úplné harmonizace pravidel trhu byla také zamítnuta, protože provedené změny by mohly porušit zásady proporcionality a obecně vzato by byly zbytečné vzhledem k současnému stavu evropských trhů s energií.

Otázka budoucích investic do výroby a nedostatečné koordinace kapacitních mechanismů

Bylo posuzováno několik možností politik přesahujících základní scénář; každá z možností představuje různou úroveň sladění a koordinace mezi členskými státy na úrovni EU a různou úroveň toho, do jaké míry by subjekty trhu spoléhaly na platby v rámci trhu s energií.

Možnost tzv. trhu výlučně s energií by přinesla dostatečné zlepšení a propojení evropských trhů, protože zajistí cenové signály potřebné k získání investic do nových zdrojů a tam, kde je jich zapotřebí. V případě tohoto scénáře by již nebyly potřeba kapacitní mechanismy.

Zvolená možnost vychází právě ze scénáře trhu výlučně s energií, ale nevylučuje možnost využití kapacitních mechanismů členskými státy za předpokladu, že se budou zakládat na sdílené metodice posouzení přiměřenosti zdrojů, prováděné naprosto transparentně prostřednictvím sítě ENTSO pro elektřinu a agentury ACER, a že budou v souladu se společnými charakteristikami, aby byla zajištěna slučitelnost vnitrostátních kapacitních mechanizmů a harmonizace přeshraniční spolupráce. Tato možnost vychází z pokynů Komise pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020 a z šetření v oblasti kapacitních mechanismů.

Neregulační přístup byl zamítnut vzhledem k tomu, že současná ustanovení právních předpisů EU nejsou dostatečně jasná a silná na to, aby se dokázala vyrovnat s výzvami, jimž čelí evropská elektroenergetická soustava. Dobrovolná spolupráce navíc nemusí zajistit vhodnou úroveň harmonizace mezi všemi členskými státy ani jistotu na trhu. V této oblasti chybí právní předpisy, které by danou problematiku řešily konzistentním způsobem. Jako nepřiměřená byla zamítnuta možnost, dle níž by na základě regionálních nebo celounijních posouzení přiměřenosti zdrojů byly celé regiony nebo ve výsledku i všechny členské státy EU nuceny povinně zavádět kapacitní mechanismy.

Nízká výkonnost maloobchodních trhů: pomalé zavádění služeb a jejich nedostatečnost

Zvolená možnost zahrnuje postupné rušení paušálních regulovaných cen, počínaje rušením cen pod úrovní nákladů, a to do termínu stanoveného právními předpisy EU. Tato možnost umožňuje přechodnou regulaci cen pro zranitelné odběratele. Bude omezeno užívání pokut za vypovězení smlouvy a díky tomu se zvýší zapojení odběratelů. Bude posilována důvěra odběratelů ve srovnávací weby prostřednictvím zavedení nástrojů pro certifikaci vnitrostátními orgány. Strategické zásady navíc prostřednictvím minimálních požadavků na obsah zajistí, že účty za energie budou přehledné a srozumitelné. Členské státy dále musí sledovat počet domácností potýkajících se s energetickou chudobou. Konečně, aby byl umožněn rozvoj nových služeb díky novým účastníkům trhu a společnostem poskytujícím energetické služby, je zajištěn nediskriminační přístup k údajům o odběratelích.

Další zvažované, ale zamítnuté možnosti zahrnovaly úplnou harmonizaci předpisů v oblasti ochrany spotřebitele včetně zavedení rozsáhlých ochranných opatření pro odběratele; výjimky pro cenové regulace vymezené na úrovni EU s ohledem na prahovou spotřebu nebo cenový práh; posílení standardního modelu zpracování dat a přenesení odpovědnosti na neutrální subjekty na trhu, např. na některého provozovatele přenosové soustavy; zákaz veškerých poplatků za změnu dodavatele včetně poplatku za vypovězení smlouvy a částečná harmonizace účtů za energie; a konečně, zavedení rámce EU pro sledování energetické chudoby, jenž by vycházel z průzkumu energetické účinnosti bytového fondu prováděného členskými státy, a zavedení preventivních opatření pro předcházení odlehčování. Všechny tyto možnosti byly zamítnuty na základě nesouladu se zásadami subsidiarity a proporcionality. Zachování stavu rovněž nebylo dle konzultací považováno za možnou alternativu téměř žádnou ze zúčastněných stran.

Zdokonalení institucionálního rámce a úloha agentury

Cílem institucionálního rámce třetího balíčku je rozvíjet spolupráci národních regulačních orgánů i provozovatelů přenosových soustav. Od svého založení jsou agentura ACER a Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav významnou součástí pokroku směřujícího k fungujícímu vnitřnímu trhu s elektřinou. Poslední vývoj na evropských trzích s energií, jenž byl zahrnut do současného posouzení dopadů, a následné návrhy iniciativy pro nové uspořádání trhu nicméně vyžadují přizpůsobení institucionálního rámce. Provádění třetího balíčku navíc ukázalo, v jakých oblastech je stále prostor ke zlepšení s ohledem na rámec vztahující se na agenturu ACER a Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav. Při zvažování možností reformy institucionálního rámce byl scénář bez opatření zamítnut na základě ustanovení uvedených v jiné části tohoto návrhu a týkajících se rozvoje trhu a v souladu s nepřetržitým rozvojem sekundárního práva na úrovni EU, protože tento scénář by umožnil využívání mezer v právní úpravě a dozoru nad trhem.

Byl zvážen neregulační přístup zahrnující „důraznější prosazování“ a dobrovolnou spolupráci bez zavádění dalších opatření pro přizpůsobení institucionálního rámce. Lepší prosazování stávajících právních předpisů zahrnuje pokračující provádění třetího balíčku a úplné provádění kodexů sítě a pokynů – dle vymezení možnosti „bez opatření“ – v kombinaci s důraznějším prosazováním. Důraznější prosazování samo o sobě by však nevedlo k žádnému zlepšení stávajícího institucionálního rámce.

Byla rovněž zvážena legislativní možnost transformace agentury ACER na něco jako celoevropský regulační orgán, nicméně i tato možnost byla posléze zamítnuta. Aby agentura mohla vykonávat podobnou úlohu, vyžadovalo by to významné navýšení jejího rozpočtu i počtu zaměstnanců a bylo by nezbytné v rámci agentury soustředit velké množství odborníků. Dále se zdá vhodné, aby národní regulační orgány zůstaly nadále zapojeny do rozhodovacího postupu agentury a aby většinová rozhodnutí učiněná národními regulační orgány nebyla systematicky nahrazena rozhodováním ředitele.

Byly proto zváženy legislativní možnosti zlepšení agentury ACER na základě existujícího rámce. Možnost zvolená v rámci posouzení dopadů umožňuje, aby se institucionální rámec EU přizpůsobil novým skutečnostem v elektroenergetické soustavě. Také se zabývá související nutností další regionální spolupráce a stávajícími i předpokládanými mezerami v právní úpravě trhu s energií, umožňuje tedy flexibilitu díky kombinaci přístupů „zdola nahoru“ a „shora dolů“.

Aby byla vyřešena současná mezera v právní úpravě týkající se regulační činnosti národních regulačních orgánů na regionální úrovni, politické iniciativy v rámci této možnosti by navíc zahrnovaly vymezení flexibilního regionálního regulačního rámce, který by posílil regionální koordinaci a rozhodovací postup národních regulačních orgánů. V rámci této možnosti by byl zaveden systém koordinovaných regionálních rozhodnutí, dále by byl v jistých oblastech zaveden dohled národních regulačních orgánů daného regionu (např. regionálních operačních středisek a dalších subjektů dle návrhu iniciativy uspořádání trhu) a agentura ACER by byla odpovědná za ochranu zájmů EU.

Základní práva

Tento návrh může mít vliv na řadu základních práv stanovených Listinou základních práv EU, a to: respektování soukromého a rodinného života (článek 7), právo na ochranu osobních údajů (článek 8), zákaz diskriminace (článek 21), právo na sociální pomoc (článek 34), přístup ke službám obecného hospodářského zájmu (článek 36), začlenění vysoké úrovně ochrany životního prostředí (článek 37) a právo na účinnou právní ochranu (článek 47).

Tím se zabývají zejména ustanovení týkající se ochrany odběratelů, energetické chudoby, ochrany zranitelných odběratelů, přístupu ke službám obecného hospodářského zájmu, ochrany osobních údajů a soukromí.

Souhrn posouzení dopadů je k dispozici na webových stránkách Komise 24 spolu s kladným stanoviskem Výboru pro kontrolu regulace.

•    Účelnost a zjednodušování právních předpisů

Návrh může mít za následek zvýšení administrativní zátěže, ale pouze v omezeném rozsahu. Například zajištění rovných podmínek umožňujících všem technologiím plně se podílet na trzích s energií by znamenalo, že by tyto technologie musely být v souladu s množstvím tržních požadavků, což by mohlo vést ke vzniku jisté administrativní zátěže.

Opatření přijímaná za účelem zlepšení likvidity a integrace trhů s energií mohou mít taktéž jistý krátkodobý dopad na podniky, které se budou muset přizpůsobovat novému uspořádání obchodování s energiemi. Tyto dopady jsou ovšem ve srovnání se základním scénářem bez opatření považovány za minimální, protože hospodářské zisky, které by tato reforma přinesla, více než dostatečně vynahrazují jakoukoli krátkodobou nebo dlouhodobou administrativní reorganizaci.

Obdobně, postupné rušení regulovaných cen na úrovni členských států bude vyžadovat, aby národní regulační orgány zvýšily rozsah dohledu nad trhem z důvodu zajištění účinné hospodářské soutěže a zaručení ochrany odběratelů. Tyto dopady mohou být vyváženy zvýšeným zapojením odběratelů, jež by přirozeně napomohlo k rozvoji hospodářské soutěže na trhu.

Činnosti vykonávané dle aktualizovaného institucionálního rámce povedou k vytvoření nového souboru požadavků s ohledem na zapojení národních regulačních orgánů a provozovatelů přenosových soustav do správní činnosti. Zapojení bude probíhat v rámci agentury ACER a také v rámci rozhodovacího postupu, jenž povede ke schválení metodik a postupů pro bezproblémové obchodování s energiemi na hranicích.

Administrativní a hospodářské dopady na podniky a veřejné orgány v rámci jednotlivých zvažovaných možností politiky jsou popsány v kapitole 6 posouzení dopadů.

4.    ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Rozpočtové důsledky spojené s návrhem v rámci tohoto balíčku se týkají zdrojů Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER), popsaných v legislativním finančním výkazu přiloženém k návrhu Komise na přepracování nařízení, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů. Nové úkoly přidělené agentuře ACER, zejména co se týče posouzení přiměřenosti a založení regionálních operačních středisek, si v podstatě žádají postupné zavádění až 18 dalších plných pracovních úvazků do agentury ACER v roce 2020, a to spolu s odpovídajícími finančními prostředky.

5.    OSTATNÍ PRVKY

•    Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Komise bude sledovat, jak členské státy a další subjekty provádějí a dodržují přijatá opatření, a bude-li to zapotřebí, bude přijímat donucovací opatření. Komise navíc, stejně jako tomu bylo v případě provádění třetího energetického balíčku, poskytne pokyny ohledně provádění přijatých opatření.

Se sledováním a prováděním bude Komisi napomáhat zejména agentura ACER. Vypracovávání výročních zpráv agentury ACER, současné hodnocení Komise a podávání zpráv Koordinační skupinou pro otázky elektrické energie jsou součástí ustanovení této iniciativy. Agentura ACER bude vyzvána k další revizi sledovaných ukazatelů, aby byly i nadále relevantní v souvislosti se sledováním dosahování cílů stávajících návrhů a aby byly tyto cíle řádně reflektovány například ve výročních zprávách o monitorování trhu agentury ACER.

Současně s navrhovanými iniciativami Komise předloží iniciativu týkající se správy energetické unie zjednodušující požadavky na plánování, podávání zpráv a sledování. Dle iniciativy týkající se správy energetické unie budou stávající požadavky třetího energetického balíčku na plánování, podávání zpráv a sledování ze strany Komise a členských států integrovány do horizontálních průběžných zpráv a zpráv o sledování. Další informace o zjednodušení požadavků na sledování a podávání zpráv jsou k dispozici v posouzení dopadů správy energetické unie.

Rozsáhlejší pojednání o mechanismech sledování a referenčních kritériích je k dispozici v kapitole 8 posouzení dopadů.

6.    Vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

•    Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (přepracované znění)

Kapitola I navrhované směrnice objasňuje oblast působnosti a předmět směrnice, zdůrazňuje zaměření na odběratele a důležitost existence vnitřního trhu a jeho hlavních zásad. Dále stanoví aktualizace nejdůležitějších definicí směrnice.

Kapitola II navrhované směrnice stanoví obecnou zásadu, totiž že jsou členské státy povinny zajistit, aby byl trh s elektřinou EU konkurenceschopný, zaměřený na odběratele, flexibilní a nediskriminační. Zdůrazňuje, že vnitrostátní opatření by neměla představovat nepřiměřené překážky pro přeshraniční toky, zapojení odběratelů nebo investice. Dále zakotvuje zásadu, která stanoví, že dodavatelské ceny budou řízeny trhem, s výjimkou řádně odůvodněných případů. Tato kapitola dále objasňuje jisté zásady související s fungováním trhů s elektřinou EU, včetně práva na volbu dodavatele. Stanoví také aktualizovaná pravidla pro případné závazky veřejných služeb, jež mohou být za jistých okolností uloženy energetickým podnikům ze strany členských států.

Kapitola III navrhované směrnice posiluje stávající práva spotřebitelů a zavádí nová práva zahrnující posilování postavení odběratelů a jejich lepší ochranu, a to za účelem postavení odběratelů do centra trhu s energií. Zavádí pravidla pro srozumitelnější účty a certifikované nástroje pro porovnávání. Obsahuje ustanovení, jež zajišťují odběratelům nárok na smlouvy s dynamickou tvorbou cen, možnost svobodně si vybrat nebo změnit dodavatele či sdružení a podílet se na reakci strany poptávky, vlastní výrobě a vlastní spotřebě elektřiny. Umožní všem odběratelům požádat o inteligentní měřicí zařízení vybavené minimálním počtem funkcí. Dále vylepšuje stávající pravidla upravující možnost odběratelů sdílet údaje s dodavateli a poskytovateli služeb, objasňuje totiž úlohy stran odpovědných za správu údajů a stanoví jednotný evropský formát údajů, jenž Komise zavede prováděcím aktem. Jejím cílem také je, aby se členské státy zabývaly energetickou chudobou. Dále vyžaduje, aby členské státy vymezily rámce pro nezávislá sdružování a reakci strany poptávky spolu se zásadami, které budou umožňovat jejich plné zapojení na trhu. Vymezuje rámec pro lokální energetické obce, jež se mohou zapojit do lokální výroby energie, distribuce, sdružování, skladování, dodávek nebo energeticky účinných služeb. Dále objasňuje stávající ustanovení o inteligentních měřicích zařízeních a jednotných kontaktních místech, právech na mimosoudní vyrovnání, univerzálních službách a zranitelných odběratelích.

Kapitola IV navrhované směrnice obsahuje upřesnění ohledně povinností provozovatelů distribuční soustavy, zejména co se týče činnosti provozovatelů distribuční soustavy v oblasti poskytování síťových služeb pro zajištění flexibility a v oblasti integrace elektrických vozidel a správy údajů. Objasňuje rovněž úlohy provozovatelů distribuční soustavy s ohledem na skladování a dobíjecí stanice elektrických vozidel.

Kapitola V navrhované směrnice shrnuje obecná pravidla vztahující se na provozovatele přenosových soustav, jež se do značné míry zakládají na již existujících dokumentech, a nabízí několik upřesnění ohledně pomocných služeb a nově zavedených regionálních operačních středisek.

Kapitola VI navrhované směrnice stanoví, že pravidla pro oddělení představená v rámci třetího energetického balíčku zůstávají nezměněna, alespoň co se týče hlavních věcných statusů oddělení zejména s ohledem na tři režimy působení provozovatelů přenosových soustav (provozovatel s odděleným vlastnictvím, nezávislý provozovatel soustavy a nezávislý provozovatel přenosové soustavy) a také s ohledem na ustanovení o určení a certifikaci provozovatelů přenosových soustav. Dále upřesňuje možnost provozovatelů přenosových soustav mít vlastní skladování nebo poskytovat pomocné služby.

Kapitola VII navrhované směrnice obsahuje pravidla zakládání, rozsahu pravomocí a povinností nezávislých národních regulačních orgánů i pravidla jejich fungování. Návrh zejména zdůrazňuje povinnost regulačních orgánů spolupracovat s regulačními orgány sousedních zemí a s agenturou ACER, vyvstanou-li otázky s přeshraničním významem, návrh dále aktualizuje seznam úkolů regulačních orgánů, mimo jiné i s ohledem na dohled nad nově vzniklými regionálními operačními středisky.

Kapitola VIII navrhované směrnice mění některá obecná ustanovení, například o odchylkách od ustanovení směrnice, výkonu přenesených pravomocí Komisí a o výboru založeném dle pravidel postupu projednávání ve výborech v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

Nové přílohy navrhované směrnice vymezují další požadavky týkající se nástrojů pro porovnávání, účtování a účetní údaje a pozměňují stávající požadavky na inteligentní měřicí zařízení a jejich zavádění.

•    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady    o vnitřním trhu s elektřinou (přepracované znění)

Kapitola I navrhovaného nařízení stanoví oblast působnosti, předmět a definice termínů použitých v tomto nařízení. Zdůrazňuje, jak je důležité, aby tržní signály byly nezkreslené, a přispívaly tak ke zvýšení flexibility, dekarbonizace a inovací, a aktualizuje a doplňuje nejdůležitější definice nařízení.

Kapitola II navrhovaného nařízení zavádí nový článek, kterým se stanoví klíčové zásady, jež je nutné respektovat v rámci vnitrostátní legislativy v oblasti energetiky za účelem dosažení fungování vnitřního trhu s elektřinou. Dále vymezuje hlavní právní zásady pro pravidla obchodování s elektřinou v rámci různých obchodních časových rámců (vyrovnávací, vnitrodenní, denní a termínové trhy), včetně zásad tvorby cen. Objasňuje zásadu odpovědnosti za vyvažování výkonu a vymezuje rámec pravidel pro dispečink a snižování výroby a reakce strany poptávky, která budou více slučitelná s trhem, včetně podmínek pro jakékoli případné výjimky.

Kapitola III navrhovaného nařízení popisuje postup koordinovaného vymezování nabídkových zón v souladu s procesem přezkumu stanoveným nařízením 1222/2015, kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity a řízení přetížení 25 . Aby byl vyřešen přetrvávající problém existence značných vnitrostátních omezení přeshraničních toků energie, jsou objasněny podmínky pro tato mimořádná omezení, a to zejména s pomocí pravidel zajišťujících, že dovoz a vývoz není omezován vnitrostátními subjekty z hospodářských důvodů. Tato kapitola dále obsahuje změny stávajících zásad přenosových a distribučních síťových tarifů a stanoví postup rozvíjení progresivní konvergence metodik přenosových a distribučních tarifů. Dále stanoví pozměněná pravidla využívání poplatků za přetížení.

Kapitola IV navrhovaného nařízení stanoví nové obecné zásady pro koordinované řešení otázek přiměřenosti zdrojů členských států. Stanoví zásady a postup pro rozvoj evropského posouzení přiměřenosti zdrojů, aby šlo lépe určit, kde je zapotřebí kapacitních mechanismů a jaké má být nastavení standardu spolehlivosti členských států. Upřesňuje, jak a za jakých podmínek mohou být uvedeny kapacitní mechanismy, a to způsobem slučitelným s trhem. Dále objasňuje zásady uspořádání slučitelného s trhem pro kapacitní mechanismy, včetně pravidel využití kapacity nacházející se v jiném členském státě a pravidel využití propojení. Stanoví, jak se do vývoje provozních pravidel a technických parametrů pro využití kapacit nacházejících se v jiném členském státě zapojí regionální operační střediska, vnitrostátní provozovatelé přenosových soustav, síť ENTSO pro elektřinu a národní regulační orgány prostřednictvím agentury ACER.

Kapitola V navrhovaného nařízení stanoví v této souvislosti úkoly a povinnosti sítě ENTSO pro elektřinu a úkoly související se sledováním pro agenturu ACER a současně upřesní její povinnost jednat nezávisle a pro dobro Evropy. Vymezuje poslání regionálních operačních středisek, upravuje kritéria a postup pro vymezení regionů provozování soustavy pro každé regionální operační středisko a vymezuje koordinační činnost, vykonávanou těmito středisky. Dále stanoví pracovní a organizační ujednání, konzultační požadavky, požadavky a postupy pro přijímání rozhodnutí a doporučení a pro jejich přepracování, složení a odpovědnosti správní rady a systém odpovědnosti regionálních operačních středisek. Tato kapitola dále obsahuje pravidla pro připojení kogeneračních jednotek, obsažená dříve ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti. Pravidla pro desetiletý plán rozvoje sítě, vyrovnávací mechanismy mezi provozovateli přenosových soustav, výměnu informací a certifikaci zůstávají do velké míry nezměněna.

Kapitola VI navrhovaného nařízení zřizuje evropský subjekt provozovatelů distribuční soustavy, vymezuje postup jeho založení a jeho úkoly s ohledem na konzultace se zúčastněnými stranami. Obsahuje také podrobná pravidla spolupráce mezi provozovateli distribuční soustavy a provozovateli přenosových soustav s ohledem na plánování a provozování jejich soustav.

Kapitola VII navrhovaného nařízení obsahuje stávající pravomoci a pravidla Komise pro přijímání aktů v přenesené pravomoci ve formě kodexů sítě a pokynů. Obsahuje upřesnění ohledně jejich právní povahy a ohledně přijímání kodexů sítě a pokynů a rozšiřuje jejich případný obsah na oblasti týkající se například systémů distribučních tarifů; pravidel pro poskytování občasných pomocných služeb; reakce strany poptávky, skladování energie a pravidla omezování poptávky; pravidla kybernetické bezpečnosti; pravidla týkající se regionálních operačních středisek; a omezení výroby a redispečinku výroby a poptávky. Zjednodušuje a zefektivňuje postup pro rozšíření kodexů sítě v odvětví elektrické energie a zavádí možnost, aby národní regulační orgány prostřednictvím agentury ACER rozhodovaly o otázkách týkajících se provádění kodexů sítě a pokynů. Více také do postupu tvorby návrhů kodexů sítě v odvětví elektrické energie zapojuje evropský subjekt provozovatelů distribuční soustavy a další zúčastněné strany.

Kapitola VIII navrhovaného zařízení stanoví závěrečná ustanovení navrhovaného nařízení. Obsahuje stávající pravidla pro výjimky z určitých ustanovení nařízení a směrnice o elektřině pro propojovací vedení stejnosměrného proudu a současně vysvětluje postup pro následné změny těchto pravidel prováděné národními regulačními orgány.

Příloha navrhovaného zařízení podrobněji vymezuje, jaké funkce jsou přiděleny regionálním operačním střediskům, jež ustanovuje toto nařízení.

•    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Agentura EU pro spolupráci energetických regulačních orgánů (přepracované znění)

Obecně se navrhuje přizpůsobit pravidla týkající se agentury ACER společnému přístupu k decentralizovaným agenturám EU, jak ho odsouhlasil Evropský parlament, Rada EU a Evropská komise (dále jen „společný přístup“) 26 . Nicméně v této fázi je agentura ACER oprávněna se od společného přístupu částečně odchýlit.

Kapitola I navrhovaného nařízení popisuje úlohu, cíle a úkoly agentury ACER, dále typy aktů, jež je oprávněna přijímat, a stanoví pravidla konzultací a sledování. Seznam úkolů byl upraven, aby zahrnoval povinnosti agentury ACER v oblasti dohledu nad velkoobchodním trhem a v oblasti přeshraniční infrastruktury – tyto povinnosti byly agentuře ACER přiděleny po přijetí nařízení.

V souvislosti s přijímáním kodexů sítě v odvětví elektrické energie je agentuře ACER přidáno více povinností s ohledem na vypracování a předložení konečného návrhu kodexu sítě Komisi, zatímco síť ENTSO pro elektřinu bude mít nadále úlohu technického odborníka. Návrh také zahrnuje zřízení formálního subjektu provozovatelů distribuční soustavy, aby byli provozovatelé zastoupeni na úrovni EU, a to zejména v rámci vypracování návrhů kodexů sítě, s ohledem na navýšení jejich povinností. Agentura získává pravomoc rozhodovat o podmínkách, metodikách a algoritmech pro zavádění kodexů sítě a pokynů v odvětví elektrické energie.

Zavádí se regionální rozhodovací postup pro regionální úkoly týkající se omezeného počtu národních regulačních orgánů. Ředitel bude v této souvislosti povinen poskytnout své stanovisko ohledně toho, zda má daná otázka především regionální význam. Pokud rada regulačních orgánů schválí, že se jedná o otázku především regionálního významu, pak regionální podvýbor rady regulačních orgánů vypracuje rozhodnutí o dané otázce, jež bude následně přijato nebo zamítnuto radou regulačních orgánů. V opačném případě rozhodne rada regulačních orgánů bez účasti regionálního podvýboru.

Tato kapitola dále vymezuje řadu nových úkolů pro agenturu ACER – tyto úkoly se týkají koordinace určitých činností s ohledem na regionální operační střediska prostřednictvím agentury ACER, dále se týkají dohledu nominovaných organizátorů trhu s elektřinou; tyto úkoly také souvisejí se schvalováním metod a návrhu souvisejícího s přiměřeností výroby a rizikovou připraveností.

Kapitola II navrhovaného nařízení obsahuje organizační předpisy pro správní radu, radu regulačních orgánů, ředitele, odvolací senát a v rámci nového ustanovení i pro pracovní skupiny agentury. Některá jednotlivá ustanovení jsou přizpůsobena společnému přístupu k decentralizovaným agenturám EU nebo novým pravidlům hlasování v Radě, ale hlavní charakteristiky stávající řídicí struktury jsou zachovány, zejména co se týče rady regulačních orgánů.

Případ, kdy se agentura ACER může odchýlit od společného přístupu, je odůvodněn takto:

Hlavních cílů evropské politiky v oblasti elektrické energie, jako je bezpečnost dodávek, cenová dostupnost elektřiny a dekarbonizace, lze dosáhnout cenově výhodněji v rámci integrovaného evropského trhu s elektřinou. Současně je infrastruktura pro přenos elektřiny čím dál tím více propojená, zvyšují se objemy elektřiny zapojené do přeshraničního obchodování, výrobní kapacity jsou sdíleny na evropské úrovni a přenosová soustava je provozována s ohledem na regionální, přeshraniční faktory. Tento legislativní balíček ještě více posiluje toto směřování, díky kterému je očekávána vyšší účinnost, jež bude přínosem pro evropské odběratele.

Podmínkou vytvoření vnitřního trhu s elektřinou je otevření tohoto odvětví konkurenci. Stejně jako je tomu v jiných odvětvích hospodářské činnosti, otevření trhu s elektřinou vyžaduje regulační dohled a nová nařízení, a to zejména s ohledem na přenosovou a distribuční soustavu. Z toho důvodu byly zřízeny nezávislé regulační orgány. Těmto subjektům je svěřena zvláštní odpovědnost za dohled nad platnými vnitrostátními a evropskými pravidly odvětví elektřiny.

S nárůstem přeshraničního obchodování a provozování soustav, jež zohledňuje regionální a evropský kontext, však byly národní regulační orgány nuceny dosáhnout větší koordinace činnosti národních regulačních orgánů z různých členských států. Jako platforma pro tuto interakci byla zřízena agentura ACER, jež tuto funkci zastává od svého založení v roce 2011. V rámci agentury ACER je tedy rada regulačních orgánů tím subjektem, který vypracovává většinu stanovisek, doporučení a rozhodnutí agentury, a to za spolupráce s pracovníky agentury ACER; rada regulačních orgánů se skládá z vysokých představitelů národních regulačních orgánů a z jednoho nehlasujícího zástupce Komise. Během prvních let fungování agentury se ukázalo, že rada regulačních orgánů dokáže účinně přispívat k úsilí o dosažení cílů agentury.

Vzhledem k tomu, že trhy s energií jsou stále do velké míry regulovány na vnitrostátní úrovni, národní regulační orgány hrají na trzích s energií důležitou úlohu. Hlavní úlohou agentury ACER není výkon přenesených regulačních pravomocí Komise, ale koordinace regulačních rozhodnutí nezávislých národních regulačních orgánů. Tento legislativní návrh toto rozdělení úloh do velké míry zachovává. Současný systém zaručuje vhodné rovnovážné rozdělení pravomocí mezi různé subjekty a zohledňuje zvláštní charakteristiky rozvíjejícího se vnitřního trhu s energií. V této fázi by změna rovnováhy mohla představovat riziko ohrožení zavádění politických iniciativ legislativních návrhů a bránila by tak další integraci trhu s energií, jež je hlavním cílem tohoto návrhu. Zdá se proto předčasné přenášet rozhodovací pravomoci na správní radu v souladu s ustanoveními společného přístupu. Zdá se naopak vhodné zachovat současný systém, v němž národní regulační orgány v určitých oblastech jednají bez přímých zásahů ze strany evropských orgánů nebo členských států. Současně činnost regulačních orgánů obecně podléhá souhlasu orgánů EU, a to prostřednictvím programových, rozpočtových a strategických dokumentů. Orgány EU jsou rovněž zapojeny do správních záležitostí. Z toho důvodu není navržena změna uspořádání ani provozu stávající podoby rady regulačních orgánů.

Stejně tak se nenavrhuje, aby se koncept správní rady přizpůsoboval modelu správní rady dle společného přístupu. V posledních letech se prokázalo, že správní rada agentury je v rámci svého stávajícího uspořádání obzvláště efektivní a účinná. Její činnost zaručují také zástupci Evropského parlamentu, Rady a Komise.

Ačkoli v této fázi Komise nepovažuje za vhodné upravovat řídicí strukturu agentury dle společného přístupu, Komise bude nadále sledovat, zda jsou zmíněné odchylky od společného přístupu i nadále oprávněné, a to v rámci příštího hodnocení, jež je naplánováno na rok 2021 a jež bude zahrnovat nejen posouzení účelu, mandátu a úkolů agentury, ale zaměří se také zejména na řídicí strukturu agentury.

Kapitola III navrhovaného nařízení obsahuje závěrečná ustanovení. Navrhuje přizpůsobit několik jednotlivých ustanovení společnému přístupu k decentralizovaným agenturám.

Kapitola IV navrhovaného zařízení aktualizuje několik jednotlivých ustanovení v souladu se společným přístupem a ustanovení o zaměstnancích a odpovědnosti ponechává jinak do velké míry nezměněna.

ê 714/2009 (přizpůsobený)

2016/0379 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o vnitřním trhu s elektřinou

(přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, Ö Smlouvu o fungování Evropské Unie, Õ a zejména na čl.článek 95 Ö 194 odst. 2 Õ této smlouvy,

s ohledem na návrh Ö Evropské Õ komise,

Ö po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům, Õ

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů,

v souladu s Ö řádným legislativním Õ postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

ò nový

(1)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 27 bylo několikrát podstatně změněno. Vzhledem k potřebě nových změn by uvedené nařízení mělo být z důvodu srozumitelnosti přepracováno.

ê 714/2009 1. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

(2)ð Cílem energetické unie je poskytovat spotřebitelům – domácnostem i podnikům – bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii. V minulosti elektroenergetický systém ovládaly vertikálně integrované monopoly, často ve veřejném vlastnictví, s velkými centralizovanými jadernými elektrárnami nebo elektrárnami na fosilní paliva. ï Účelem vnitřního trhu s elektřinou, který je postupně zaváděn od roku 1999, je poskytnout skutečnou možnost výběru všem spotřebitelům Ö v Unii Õ ve Společenství, a to jak občanům, tak i podnikům, dále nové obchodní příležitosti a intenzivnější přeshraniční obchod, aby se dosáhlo větší efektivity, konkurenceschopných cen a vyšších standardů služeb a aby se přispělo k větší bezpečnosti dodávek a k udržitelnosti. ð Vnitřní trh s elektřinou posílil hospodářskou soutěž, zejména na velkoobchodní úrovni, a přeshraniční obchod. Je i nadále základem účinného trhu s energií. ï

ò nový

(3)Evropský energetický systém právě prochází nejvýraznější proměnou za poslední desetiletí a trh s elektřinou je ústředním prvkem tohoto procesu. Společný cíl dekarbonizace energetického systému vytváří pro účastníky trhu nové příležitosti a výzvy. Technický vývoj současně s tím umožňuje nové formy účasti spotřebitelů a přeshraniční spolupráce.

(4)Zásahy státu, často koncipované nekoordinovaným způsobem, vedly ke stále větší deformaci velkoobchodního trhu s elektřinou, což mělo negativní dopad na investice a přeshraniční obchod.

(5)V minulosti byli zákazníci odebírající elektřinu čistě pasivní, často kupovali elektřinu za regulované ceny, které neměly přímý vztah k trhu. Je nutné, aby v budoucnu zákazníci měli možnost plně se na utváření trhu podílet, a to za stejných podmínek jako jiní účastníci trhu. Aby bylo možné integrovat rostoucí podíly obnovitelné energie, měl by budoucí elektroenergetický systém využívat veškeré zdroje flexibility, zejména odezvu strany poptávky a skladování. Pro dosažení efektivní dekarbonizace za co nejnižších nákladů je nutné podporovat energetickou účinnost.

(6)Větší integrace trhu a přechod na proměnlivější výrobu elektřiny vyžadují zvýšené úsilí o koordinaci vnitrostátních politik v oblasti energetiky se sousedními zeměmi a využití příležitostí, které nabízí přeshraniční trh s elektřinou.

ê 714/2009 2. až 5. bod odůvodnění

2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou 28 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1228/2003 ze dne 26. června 2003 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou 29 významně přispěly k vytvoření tohoto vnitřního trhu s elektřinou.

3) V současnosti však ve Společenství existují překážky bránící prodeji elektřiny za rovných podmínek a bez diskriminace či znevýhodnění. V žádném členském státě doposud neexistuje zejména nediskriminační přístup k síti, ani stejně účinná úroveň regulačního dohledu a stále přetrvávají izolované trhy.

4) Sdělení Komise ze dne 10. ledna 2007 s názvem „Energetická politika pro Evropu“ zdůraznilo význam dotvoření vnitřního trhu s elektřinou a vytvoření rovných podmínek pro všechny elektroenergetické společnosti ve Společenství. Ze sdělení Komise ze dne 10. ledna 2007 s názvem „Perspektivy vnitřního trhu se zemním plynem a elektřinou“ a s názvem „Šetření podle článku 17 nařízení (ES) č. 1/2003 v odvětvích zemního plynu a elektřiny v Evropě (závěrečná zpráva)“ vyplynulo, že stávající předpisy a opatření neposkytují potřebný rámec, ani nestanoví vytvoření fyzických propojení k dosažení cíle dobře fungujícího, účinného a otevřeného vnitřního trhu.

5) Spolu s důsledným uplatňováním stávajícího regulačního rámce by měl být regulační rámec pro vnitřní trh s elektřinou, který je stanoven v nařízení (ES) č. 1228/2003, upraven v souladu s těmito sděleními.

ò nový

(7)Došlo k rozvoji regulačních rámců, který umožnil obchodování s elektřinou v rámci Unie. Tento rozvoj byl podpořen přijetím řady kodexů sítě a pokynů pro integraci trhů s elektřinou. Tyto kodexy sítě a pokyny obsahují ustanovení týkající se pravidel trhu, provozování soustavy a připojení k síti. Pro zajištění úplné transparentnosti a posílení právní jistoty by rovněž měly být řádným legislativním postupem přijaty a do jednoho aktu začleněny hlavní zásady fungování trhu a přidělování kapacity pro časové rámce trhu pro zajištění výkonové rovnováhy, vnitrodenního, denního a dlouhodobého trhu.

(8)Ústřední tržní zásadou by mělo být stanovení cen elektřiny podle poptávky a nabídky. Tyto ceny by měly signalizovat, kdy je elektřina potřeba, přičemž by měly být zajištěny pobídky pro investice do zdrojů flexibility, jako například flexibilní výroby, propojení, odezvy na straně poptávky nebo skladování.

(9)Klíčovým cílem energetické unie je dekarbonizace odvětví elektřiny, přičemž by největší podíl na trhu měla tvořit energie z obnovitelných zdrojů. Jelikož Unie míří k dekarbonizaci odvětví elektřiny a rostoucímu využívání zdrojů obnovitelné energie, je zásadně důležité, aby byly na trhu odstraněny překážky bránící přeshraničnímu obchodu a podpořeny investice do podpůrné infrastruktury, například flexibilnější výroby, propojení, odezvy na straně poptávky a skladování. S cílem podpořit přechod na proměnlivou a distribuovanou výrobu a zajistit, aby se zásady trhu s energií staly základem pro budoucí trhy Unie s elektřinou, je nutné se opětovně zaměřit na krátkodobé trhy a tvorbu cen odrážející nedostatek energie.

(10)Krátkodobé trhy zlepší likviditu a hospodářskou soutěž tím, že umožní většímu počtu zdrojů plnou účast na trhu, a to zejména těm, které jsou flexibilnější. Účinná tvorba cen odrážející nedostatek energie, vybídne účastníky trhu k tomu, aby byli k dispozici, když to trh nejvíce vyžaduje, a zajistí, aby mohli pokrýt své náklady na velkoobchodním trhu. Je proto nezbytné zajistit, aby byly v co největší možné míře odstraněny správní i implicitní cenové stropy, aby bylo umožněno zvyšovat ceny odrážející nedostatek energie až na hodnotu nepokrytého zatížení. Až budou krátkodobé trhy a tvorba cen odrážející nedostatek energie plně zakotveny v tržní struktuře, přispějí k odstranění jiných opatření, jako jsou kapacitní mechanismy k zajištění bezpečnosti dodávek. Zároveň by však tvorba cen odrážející nedostatek energie bez cenových stropů na velkoobchodním trhu neměla ohrozit možnost spolehlivých a stabilních cen pro koncové zákazníky, zejména domácnosti a malé a střední podniky.

(11)Výjimky ze základních tržních zásad, jako je odpovědnost za odchylku, nasazení na základě potřeb trhu nebo omezování a redispečink, omezují signály flexibility a jsou překážkou pro rozvoj řešení, jako je skladování, odezva na straně poptávky nebo agregace. I když jsou výjimky stále nutné, aby se zabránilo zbytečné administrativní zátěži pro některé subjekty, zejména domácnosti a malé a střední podniky, nejsou rozsáhlé výjimky týkající se celých technologií v souladu s cílem dosažení tržní a efektivní dekarbonizace a měly by být proto nahrazeny cílenějšími opatřeními.

ê 714/2009 16. bod odůvodnění

(12)Předpokladem účinné hospodářské soutěže na vnitřním trhu s elektřinou jsou nediskriminační a transparentní poplatky za používání sítě, včetně propojovacích vedení uvnitř přenosové soustavy. Dostupná kapacita těchto vedení by měly být stanoveny na nejvyšší hodnoty, které jsou v souladu s bezpečnostními normami bezpečného provozu sítí.

ê 714/2009 17. bod odůvodnění

(13)Je důležité zabránit narušení hospodářské soutěže v důsledku různých bezpečnostních, provozních a plánovacích norem používaných provozovateli přenosových soustav v členských státech. Dostupné přenosové kapacity a bezpečnostní, plánovací a provozní normy, které mají vliv na dostupné přenosové kapacity, by navíc měly být pro účastníky trhu zpřístupňovány transparentním způsobem.

ò nový

(14)Pro účinné směrování potřebných investic je nutné, aby cena signalizovala, kde je elektřina nejvíce zapotřebí. Aby místně vztažené cenové signály v elektrizační soustavě rozdělené na zóny byly správné, je nutné, aby nabídkové zóny byly konzistentně, objektivně a spolehlivě stanoveny v rámci transparentního procesu. Pro zajištění účinného fungování a plánování elektrické sítě Unie a poskytování účinných cenových signálů pro novou výrobní kapacitu, odezvu na straně poptávky nebo pro infrastrukturu pro přenos by závazné zóny měly odrážet strukturální přetížení. Především by kapacita mezi zónami neměla být snižována s cílem řešit vnitřní přetížení. 

(15)Efektivní dekarbonizace elektroenergetického systému prostřednictvím integrace trhu vyžaduje systematické odstranění překážek pro přeshraniční obchod, a tím i fragmentace trhu, aby zákazníci odebírající energii v Unii mohli plně využívat výhody integrovaného trhu s elektřinou a hospodářské soutěže.

ê 714/2009 10. bod odůvodnění

(16)Toto nařízení by mělo stanovit základní zásady stanovení sazeb a přidělování kapacit a zároveň zabezpečit přijetí rámcových pokynů podrobně popisujících další významné zásady a postupy, aby bylo umožněno rychlé přizpůsobení změněným podmínkám.

ê 714/2009 22. bod odůvodnění

(17)Řízení problémů přetížení by mělo poskytnout provozovatelům přenosových soustav a účastníkům trhu správné hospodářské signály a mělo by vycházet z tržních mechanismů.

ê 714/2009 11. bod odůvodnění

(18)Na otevřeném konkurenčním trhu by provozovatelům přenosových soustav měly být vyrovnány náklady vynaložené v důsledku uskutečnění přeshraničních toků elektřiny přes jejich sítě provozovateli přenosových soustav, ze kterých přeshraniční toky elektřiny pocházejí, jakož i provozovateli soustav, ve kterých tyto toky končí.

ê 714/2009 12. bod odůvodnění

(19)Při stanovení sazeb ve vnitrostátních sítích by měly být brány v úvahu platby a příjmy z vyrovnávacích plateb mezi provozovateli přenosových soustav.

ê 714/2009 13. bod odůvodnění

(20)Skutečné splatné částky za přeshraniční přístup do soustav se mohou značně různit v závislosti na zúčastněných provozovatelích přenosových soustav a v důsledku rozdílů ve struktuře tarifních systémů uplatňovaných v členských státech. Proto je potřebný jistý stupeň harmonizace, aby se zabránilo narušení obchodu.

ê 714/2009 21. bod odůvodnění

(21)Pokud zvláštní povaha dotyčného propojovacího vedení neopravňuje k výjimce z těchto pravidel, měla by existovat pravidla pro používání výnosů pocházejících z postupů spojených s řízením přetížení.

ò nový

(22)Aby byly vytvořeny rovné podmínky pro všechny účastníky trhu, měly by být síťové sazby uplatňovány způsobem, který pozitivně ani negativně nediskriminuje výrobu připojenou na úrovni distribuce vůči výrobě připojené na úrovni přenosu. Neměly by vést k diskriminaci skladování energie a neměly by být demotivačním faktorem pro účast v odezvě na straně poptávky a rovněž by neměly představovat překážku pro zvyšování energetické účinnosti. 

(23)S cílem zvýšit transparentnost a srovnatelnost stanovování sazeb tam, kde závazná harmonizace není považována za vhodnou, by doporučení k metodice stanovení sazeb měla vydat Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů zřízená [přepracovaným zněním nařízení (ES) č. 713/2009 podle návrhu COM(2016) 863/2] (dále jen „agentura“).

(24)Pro účinnější zajištění optimálních investic do transevropské sítě a řešení výzev tam, kde projekty na propojení nejsou z důvodu jiných priorit na vnitrostátní úrovni proveditelné, by mělo být znovu zváženo používání poplatků za přetížení, které by měly být povoleny pouze pro zajištění dostupnosti a zachování nebo rozšíření možností propojení.

ê 714/2009 7. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(25)Aby se Ö v Unii Õ ve Společenství zajistilo optimální řízení elektroenergetických přenosových soustav a umožnilo přeshraniční obchodování s elektřinou a její přeshraniční dodávky, měla by být zřízena Evropská síť provozovatelů přenosových soustav (dále jen „síť ENTSO pro elektřinu“). Síť ENTSO pro elektřinu by měla plnit své úkoly v souladu s pravidly Ö Unie Õ Společenství v oblasti hospodářské soutěže, které se na rozhodnutí sítě ENTSO pro elektřinu nadále vztahují Úkoly sítě ENTSO pro elektřinu by měly být přesně vymezeny a její pracovní metody by měly zajistit, že funguje efektivně, reprezentativně, a transparentně. Účelem kodexů sítě vypracovaných sítí ENTSO pro elektřinu není nahradit nezbytné vnitrostátní kodexy sítě v otázkách jiných než přeshraničních. Vzhledem k tomu, že účinnějšího pokroku lze dosáhnout přístupem na regionální úrovni, měli by provozovatelé přenosových soustav zřídit v rámci celkové struktury spolupráce regionální struktury a zároveň zajistit, aby byly výsledky na regionální úrovni slučitelné s kodexy sítě a nezávaznými desetiletými plány rozvoje sítě na úrovni Ö Unie Õ Společenství. Členské státy by měly podporovat spolupráci a sledovat účinnost sítě na regionální úrovni. Spolupráce na regionální úrovni by měla být slučitelná s pokrokem při vytváření konkurenceschopného a účinného vnitřního trhu s elektřinou.

ò nový

(26)Síť ENTSO pro elektřinu by měla provést rozsáhlé střednědobé až dlouhodobé posouzení přiměřenosti zdrojů s cílem poskytnout objektivní základ pro posouzení obtíží v oblasti přiměřenosti. Obtíže v oblasti přiměřenosti zdrojů, které řeší kapacitní mechanismy, by měly vycházet z posouzení provedeného na úrovni EU.

(27)Střednědobé až dlouhodobé posouzení přiměřenosti zdrojů (prováděné na 10 let až jeden rok dopředu) stanovené v tomto nařízení má odlišný účel, než výhledy sezónní přiměřenosti (prováděné na šest měsíců dopředu) podle článku 9 [nařízení o rizikové připravenosti podle návrhu COM(2016) 862]. Střednědobá až dlouhodobá posouzení jsou většinou využívána pro vyhodnocení potřeby kapacitních mechanismů, zatímco výhledy sezónní přiměřenosti slouží k upozornění na rizika, která se mohou vyskytnout v průběhu následujících šesti měsíců a která mohou vést ke značnému zhoršení situace v oblasti dodávek elektřiny. Kromě toho provádějí posouzení regionální přiměřenosti také regionální operační střediska, jak stanoví právní předpisy EU týkající se provozu elektroenergetických přenosových soustav. Jedná se o velmi krátkodobé posouzení přiměřenosti (na jeden týden až jeden den dopředu) využívané v souvislosti s provozem soustav.

(28)Před zavedením kapacitního mechanismu by členské státy měly posoudit narušení regulačního rámce, které prohlubuje související obtíže v oblasti přiměřenosti zdrojů. Měly by mít dále povinnost přijímat opatření pro odstranění zjištěných narušení, včetně harmonogramu jejich provádění. Kapacitní mechanismy by měly být zavedeny pouze v případě zbývajících obtíží, které nelze řešit odstraněním těchto narušení.

(29)Členské státy, které hodlají zavést kapacitní mechanismy, by měly odvozovat cíle přiměřenosti zdrojů transparentním a ověřitelným postupem. Členské státy by měly mít možnost stanovovat své vlastní požadované úrovně bezpečnosti dodávek.

(30)Hlavní zásady kapacitních mechanismů by měly být stanoveny na základě zásad pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky a zjištění odvětvového šetření GŘ pro hospodářskou soutěž týkajícího se kapacitních mechanismů. Již zavedené kapacitní mechanismy by měly být na základě těchto zásad přezkoumány. V případě, že evropské posouzení přiměřenosti zdrojů nezjistí žádné obtíže v oblasti přiměřenosti, neměly by být zaváděny žádné nové kapacitní mechanismy a v rámci stávajících mechanismů by neměly být stanoveny žádné nové závazky týkající se kapacity. Uplatňování pravidel pro kontrolu státní podpory podle článků 107 až 109 SFEU musí být vždy dodrženo.

(31)Měla by být stanovena podrobná pravidla pro usnadnění účinné přeshraniční účasti v kapacitních mechanismech jiných, než jsou systémy záloh. Provozovatelé přenosových soustav bez ohledu na hranice by měli zainteresovaným výrobcům usnadnit účast v kapacitních mechanismech v jiných členských státech. Proto by měli vypočítat kapacitu, do jejíž výše by přeshraniční účast byla možná, tuto účast umožnit a prověřit dostupnost. Vnitrostátní regulační orgány by měly prosazovat přeshraniční pravidla v členských státech.

(32)S ohledem na rozdíly ve vnitrostátních energetických systémech a na technická omezení stávajících elektroenergetických sítí bude pro dosažení pokroku v integraci trhu ve většině případů nejlepší přístup na regionální úrovni. Regionální spolupráce provozovatelů přenosových soustav by proto měla být posílena. Pro zajištění efektivní spolupráce by nový regulační rámec měl zahrnovat silnější regionální správu a regulační dohled, včetně posílení rozhodovacích pravomocí agentury v přeshraničních záležitostech. Užší spolupráce členských států může být potřebná rovněž v krizových situacích, aby se zvýšila bezpečnost dodávek a omezilo narušení trhu.

(33)Koordinace provozovatelů přenosových soustav na regionální úrovni byla formalizována, když byla zavedena povinnost provozovatelů přenosových soustav zapojit se v rámci regionálních bezpečnostních koordinátorů, a tato opatření by měla být doplněna rozšířením institucionálního rámce tak, že budou zřízena regionální operační střediska. Vytvoření regionálních operačních středisek by mělo zohlednit stávající regionální koordinační iniciativy a podpořit stále integrovanější provoz elektrizačních soustav v celé Unii, čímž se zajistí jejich efektivní a bezpečné fungování.

(34)Zeměpisná oblast působnosti regionálních operačních středisek by jim měla umožnit hrát efektivně koordinační úlohu, v jejímž rámci bude provedena optimalizace provozu soustav provozovatelů přenosových soustav ve větších regionech.

(35)Regionální operační střediska by měla vykonávat funkce, jejichž realizace na regionální úrovni přináší ve srovnání s jejich prováděním na celostátní úrovni přidanou hodnotu. Funkce regionálních operačních středisek by měly zahrnovat funkce vykonávané regionálními bezpečnostními koordinátory i dodatečné funkce týkající se provozu soustavy, fungování trhu a rizikové připravenosti. Mezi funkce vykonávané regionálními operačními středisky by neměl patřit provoz elektrizační soustavy v reálném čase.

(36)Regionální operační střediska by měla jednat především v zájmu fungování soustavy a trhu v regionu, a nikoli v zájmu jednotlivých subjektů. Proto by regionálním operačním střediskům měly být v souvislosti s určitými funkcemi svěřeny rozhodovací pravomoci, pokud jde o vlastní činnosti nebo o řízení činností, jimiž jsou pověřeni provozovatelé přenosových soustav v operačním regionu soustavy, a posílená poradní úloha, pokud jde o zbývající funkce.

(37)Síť ENTSO pro elektřinu by měla zajistit, aby činnosti regionálních operačních středisek byly mezi jednotlivými regiony koordinovány.

(38)S cílem zvýšit účinnost sítí pro distribuci elektřiny v Unii a zajistit úzkou spolupráci provozovatelů přenosových soustav a sítě ENTSO pro elektřinu by měl být založen Evropský subjekt sdružující provozovatele distribučních soustav v Unii (dále jen „subjekt EU DSO“). Úkoly Evropského subjektu sdružujícího provozovatele distribučních soustav v Unii by měly být přesně vymezeny a jeho pracovní metody by měly zajistit efektivitu, transparentnost a reprezentativnost, pokud jde o provozovatele distribučních soustav. Subjekt EU DSO by měl úzce spolupracovat se sítí ENTSO pro elektřinu při přípravě a provádění případných kodexů sítě a měl by provádět činnosti zaměřené na poskytování pokynů mimo jiné v oblasti integrace distribuované výroby a skladování v distribučních sítích nebo v jiných oblastech, které se týkají správy distribučních sítí.

ê 714/2009 6. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(39)Zejména jJe potřeba dosáhnout intenzivnější spolupráce a lepší koordinace mezi provozovateli přenosových soustav, aby se vytvořily kodexy sítě v zájmu poskytování a řízení účinného a transparentního přeshraničního přístupu k přenosovým soustavám a aby se zajistilo koordinované plánování s dostatečným časovým předstihem a dobrý technický rozvoj přenosové soustavy Ö v Unii Õ ve Společenství včetně vytvoření fyzických propojení, a to s náležitým ohledem na životní prostředí. Tyto kodexy sítě by měly být v souladu s rámcovými pokyny nezávazné povahy (dále jen „nezávazné rámcové pokyny“) a které byly vypracovány Aagenturou pro spolupráci energetických regulačních orgánů zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů 30 (dále jen „agentura“). Agentura by se měla zapojit do přezkumu návrhu kodexů sítě na skutkovém základě, včetně jejich souladu s nezávaznými rámcovými pokyny, přičemž tento přezkum by měl vycházet ze skutečné situace. Agentura může tyto kodexy doporučit Komisi k přijetí. Dále by měla agentura provádět posuzování navrhovaných změn kodexů sítě, přičemž by měla mít možnost doporučit je Komisi k přijetí. Provozovatelé přenosových soustav by měli provozovat své sítě v souladu s těmito kodexy sítě.

ê 714/2009 24. bod odůvodnění

(40)Aby se zabezpečilo řádné fungování vnitřního trhu s elektřinou, měly by být stanoveny postupy, které umožní přijímat rozhodnutí a rámcové pokyny týkající se mimo jiné stanovení sazeb a přidělování kapacit Komisí a které zároveň zabezpečí, aby se do tohoto procesu v případě potřeby zapojily regulační orgány členských států prostřednictvím svého evropského sdružení. Regulační orgány spolu s ostatními příslušnými orgány v členských státech by měly hrát důležitou roli v rámci přispívání k řádnému fungování vnitřního trhu s elektřinou.

ê 714/2009 8. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(41)Na činnosti, která se očekává od sítě ENTSO, mají zájem všichni účastníci trhu. Nesmírně důležitý je tedy účinný postup konzultace, přičemž stávající struktury vytvořené za účelem jeho usnadnění a zefektivnění, jako například Unie pro koordinaci přenosu elektřiny, Ö prostřednictvím Õ národních regulačních orgánů nebo agenturynárodní regulační orgány nebo agentura, by měly hrát důležitou roli.

ê 714/2009 9. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(42)Má-li být v souvislosti s celou elektroenergetickou přenosovou soustavou Ö v Unii Õ ve Společenství zajištěna větší transparentnost, měla by síť ENTSO pro elektřinu navrhnout, zveřejnit a pravidelně aktualizovat nezávazný desetiletý plán rozvoje sítě pro Ö celou Unii Õ celé Společenství (dále jen „plán rozvoje sítě pro Ö celou Unii Õ celé Společenství“). Do tohoto plánu rozvoje by měly být zahrnuty realizovatelné elektroenergetické přenosové soustavy a potřebná regionální propojení významná z obchodního hlediska nebo kvůli zabezpečení dodávek.

ò nový

(43)Ze zkušeností s vypracováváním a přijímáním kodexů sítě vyplývá, že je přínosné zjednodušit postupy vypracování objasněním toho, že agentura má právo návrh kodexů sítě před jejich předložením Komisi revidovat.

ê 714/2009 14. bod odůvodnění

Velmi potřebný je systém dlouhodobých místně vztažených cenových signálů založený na zásadě, že úroveň poplatků za přístup do sítě by měla odrážet poměr mezi výrobou a spotřebou v daném regionu, stanovený na základě diferencování poplatků za přístup do sítě mezi výrobci nebo spotřebiteli.

ê 714/2009 15. bod odůvodnění

Nebylo by vhodné používat sazby založené na vzdálenosti nebo, pokud jsou již k dispozici vhodné místně vztažené cenové signály, specifické sazby placené pouze vývozci nebo dovozci navíc k obecnému poplatku za přístup do vnitrostátní sítě.

ê 714/2009 18. bod odůvodnění

Sledování trhu prováděné v posledních letech vnitrostátními regulačními orgány a Komisí ukázalo, že současné požadavky na transparentnost a pravidla pro přístup k infrastruktuře jsou nedostatečné k zajištění skutečného, dobře fungujícího, otevřeného a účinného vnitřního trh s elektřinou.

ê 714/2009 19. bod odůvodnění

Je nutný rovný přístup k informacím o fyzickém stavu a účinnosti soustavy, aby všichni účastníci trhu mohli vyhodnotit celkovou situaci v oblasti poptávky a nabídky a zjistit, jaké důvody má pohyb velkoobchodní ceny. To zahrnuje přesnější informace o výrobě elektřiny, nabídce a poptávce včetně prognóz, kapacitě sítě a propojení, tocích a údržbě, vyrovnávání a rezervní kapacitě.

ê 714/2009 23. bod odůvodnění

(44)Je třeba výrazně podporovat investice do větší nové infrastruktury a zároveň zajistit řádné fungování vnitřního trhu s elektřinou. S cílem posílit pozitivní dopad, který na hospodářskou soutěž a bezpečnost dodávek mají výjimky udělené propojovacím vedením stejnosměrného proudu, měl by se ve fázi plánování projektu otestovat tržní zájem a měly by být přijaty předpisy pro řízení přetížení. Pokud se propojovací vedení stejnosměrného proudu nacházejí na území více než jednoho členského státu, měla by žádosti o výjimku v krajním případě vyřizovat agentura s cílem lépe zohlednit přeshraniční dopady a usnadnit příslušné správní řízení. Kromě toho by vzhledem k mimořádně rizikovému profilu realizace těchto větších infrastrukturních projektů, pro něž byla udělena výjimka, mělo být možné poskytnout podnikům majícím zájem na dodávce a výrobě u příslušných projektů dočasnou výjimku z pravidel plného oddělení. Výjimky udělené podle nařízení (ES) č. 1228/2003 31 jsou platné až do plánovaného data uplynutí jejich platnosti, jak je stanoveno v rozhodnutí o udělení výjimky.

ê 714/2009 25. bod odůvodnění

Národní regulační orgány by měly zabezpečit soulad s pravidly obsaženými v tomto nařízení a rámcovými pokyny přijatými v souladu s ním.

ê 714/2009 20. bod odůvodnění

(45)K posílení důvěry v trh je nezbytné, aby jeho účastníci měli jistotu, že ti, kteří se dopustí zneužívání, mohou být potrestáni účinným, přiměřeným a odrazujícím způsobem. Příslušným orgánům by měla být udělena pravomoc náležitě prošetřit obvinění ze zneužívání trhu. Za tímto účelem je nezbytné, aby příslušné orgány měly přístup k informacím o rozhodnutích, která v souvislosti s provozními činnostmi učinily dodavatelské podniky. Mnoho významných rozhodnutí činí na trhu s elektřinou výrobci, kteří by měli zajistit, aby informace týkající se těchto rozhodnutí byly po určitou stanovenou dobu k dispozici příslušným orgánům ve snadno přístupné formě. Příslušné orgány by měly navíc pravidelně sledovat, zda provozovatelé přenosových soustav dodržují příslušná pravidla. Na malé výrobce, kteří nemohou reálně narušovat trh, by se tato povinnost vztahovat neměla.

ê 714/2009 26. bod odůvodnění

(46)Je třeba, aby členské státy a příslušné vnitrostátní orgány poskytovaly Komisi důležité informace. S takovými informacemi musí Komise nakládat jako s důvěrnými. Pokud je to nutné, měla by mít Komise možnost požadovat důležité informace přímo od dotčených podniků za předpokladu, že budou informovány příslušné vnitrostátní orgány.

ê 714/2009 27. bod odůvodnění

(47)Členské státy by měly stanovit sankce za porušení tohoto nařízení nebo předpisů přijatých k jeho provedení. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

ê 714/2009 28. bod odůvodnění

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi 32 .

ê 714/2009 29. bod odůvodnění

Zejména je třeba zmocnit Komisi ke stanovení či přijetí rámcových pokynů pro zajištění minimálního stupně harmonizace, jenž je nezbytný pro dosažení cíle tohoto nařízení. Jelikož mají tato opatření obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musejí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

ò nový

(48)Členské státy a smluvní strany Energetického společenství by měly úzce spolupracovat ve všech otázkách týkajících se vytvoření integrovaného regionu pro obchodování s elektřinou a neměly by přijímat žádná opatření, která by ohrozila další integraci trhů s elektřinou nebo bezpečnost dodávek členských států a smluvních stran.

(49)S cílem zajistit minimální stupeň harmonizace nezbytné pro řádné fungování trhu by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, které se týkají oblastí, jež jsou klíčové pro integraci trhu. Mezi ně by měla patřit zeměpisná oblast regionální spolupráce provozovatelů přenosových soustav, výše vyrovnávacích plateb mezi provozovateli přenosových soustav, přijímání a změny kodexů sítě a rámcových pokynů a rovněž uplatňování ustanovení o výjimce pro nová propojovací vedení. Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravných prací uspořádala vhodné konzultace, včetně konzultací na odborné úrovni, a aby byly tyto konzultace vedeny v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 33 . Zejména v zájmu zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států, přičemž jejich odborníci mají systematický přístup na zasedání odborných skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

ê 714/2009 30. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(50)Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž dosažení harmonizovaného rámce pro přeshraniční obchod s elektřinou, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být lépe dosaženo na úrovni Ö Unie Õ Společenství, může Ö Unie Õ Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

ê 714/2009 31. bod odůvodnění

Vzhledem k rozsahu změn, které se provádějí v nařízení (ES) č. 1228/2003, je z důvodu jasnosti a přehlednosti žádoucí, aby byla příslušná ustanovení přepracována v jednom novém nařízení,

ê 714/2009 (přizpůsobený)

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I 

Ö Předmět, oblast působnosti a definice Õ 

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Cílem tohoto nařízení je:

ò nový

(a)vymezit základ pro účinné dosažení cílů evropské energetické unie a zejména rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky v období 2020–2030 34 tak, aby bylo umožněno využívat tržní signály ke zvýšení flexibility, dekarbonizaci a posílení inovací;

(b)stanovit základní zásady pro dobře fungující integrované trhy s elektřinou, které umožní nediskriminační přístup na trh všem poskytovatelům zdrojů a zákazníkům odebírajícím elektřinu, posílí postavení spotřebitelů, umožní odezvu na straně poptávky a energetickou účinnost, usnadní agregaci distribuované poptávky a nabídky a přispějí k dekarbonizaci hospodářství tím, že umožní integraci trhu a tržní odměňování za elektřinu z obnovitelných zdrojů;

ê 714/2009 (přizpůsobený)

ð nový

ca) stanovit spravedlivá pravidla pro přeshraniční obchod s elektřinou, a tím posílit hospodářskou soutěž na vnitřním trhu s elektřinou, s přihlédnutím ke zvláštnostem celostátních a regionálních trhů. To zahrnuje vytvoření vyrovnávacího mechanismu pro přeshraniční toky elektřiny a stanovení harmonizovaných zásad pro poplatky za přeshraniční přenos a pro přidělování dostupných kapacit nebo propojení mezi vnitrostátními přenosovými soustavami;

db) usnadnit vytvoření dobře fungujícího a transparentního velkoobchodního trhu s vysokou úrovní bezpečnosti dodávek elektřiny. Toto nařízení stanoví mechanismy pro harmonizaci pravidel pro přeshraniční obchod s elektřinou.

Článek 2

Definice

1.Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku 2 [přepracovaného znění směrnice 2009/72/ES podle návrhu COM(2016) 864/2],směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou, ð, v článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 35 a v článku 2 nařízení Komise (EU) č. 543/2013 36 a v článku 2 [přepracovaného znění směrnice o energii z obnovitelných zdrojů]ï s výjimkou definice „propojovacího vedení“, která se nahrazuje tímto: — „propojovacím vedením“ přenosové vedení, které překračuje nebo překlenuje hranici mezi členskými státy a které spojuje vnitrostátní přenosové soustavy členských států.

1.Ö Kromě toho Õ Dále se dále rozumí:

(c)„regulačními orgány“ regulační orgány uvedené v článku čl. 5735 odst. 1 [přepracovaného znění směrnice 2009/72/ES podle návrhu COM(2016) 864/2] směrnice 2009/72/ES;

(d)„přeshraničním tokem“ fyzický tok elektřiny přenosovou sítí členského státu, který je výsledkem dopadu činnosti výrobců nebo Ö zákazníků Õ spotřebitelů mimo tento členský stát na jeho přenosovou síť;

(e)„přetížením“ situace, v níž ð nelze pojmout veškeré obchodní požadavky účastníků trhu mezi dvěma nabídkovými zónami, jelikož by vedly ke značnému ovlivnění fyzických toků na prvcích sítě, které tyto toky nemohou pojmout ï propojení spojující vnitrostátní přenosové sítě nemůže pojmout všechny fyzické toky vyplývající z mezinárodního obchodu požadovaného účastníky trhu z důvodu nedostatku kapacity propojovacích vedení nebo dotčených vnitrostátních přenosových soustav;

(f)„deklarovaným vývozem“ odeslání elektřiny v jednom členském státě na základě smluvní dohody s tím, že současné odpovídající převzetí elektřiny (deklarovaný dovoz) se uskuteční v jiném členském státě nebo třetí zemi;

(g)„deklarovaným přenosem“ elektřiny událost, při níž dojde k „deklarovanému vývozu“ elektřiny a při níž zahrnuje stanovená přenosová trasa zemi, ve které se neuskuteční ani odeslání, ani současné odpovídající převzetí elektřiny;

(h)„deklarovaným dovozem“ převzetí elektřiny v členském státě nebo třetí zemi současně s odesláním elektřiny (deklarovaným vývozem) v jiném členském státě;

g)d) „novým propojovacím vedením“ propojovací vedení nedokončené ke dni 4. srpna 2003;.

ò nový

(e)„strukturálním přetížením“ přetížení v přenosové soustavě, které je předvídatelné, v čase geograficky neměnné a často se za běžných podmínek elektrizační soustavy opakuje;

(f)„organizátorem trhu“ subjekt, který poskytuje službu, jejímž prostřednictvím jsou nabídky prodeje elektřiny spárovány s poptávkami nákupu elektřiny;

(g)„nominovaným organizátorem trhu s elektřinou“ subjekt, který byl určen příslušným orgánem, aby vykonával úkoly spojené s jednotným propojením denních nebo vnitrodenních trhů;

(h)„hodnotou nepokrytého zatížení“ odhad hodnoty maximální ceny elektřiny v EUR/MWh, kterou jsou zákazníci ochotni zaplatit, aby předešli výpadku;

(i)„zajištěním výkonové rovnováhy“ veškerá opatření a postupy ve všech lhůtách, jejichž prostřednictvím provozovatelé přenosových soustav kontinuálně zajišťují zachování frekvence soustavy v rámci předem stanoveného rozsahu stability a soulad s množstvím potřebných záloh s ohledem na požadovanou kvalitu;

(j)„regulační energií“ energie používaná provozovateli přenosových soustav k zajištění výkonové rovnováhy;

(k)„poskytovatelem služeb výkonové rovnováhy“ účastník trhu poskytující provozovatelům přenosových soustav regulační energii nebo regulační zálohu nebo obojí;

(l)„regulační zálohou“ objem záloh, k jejichž poskytování se zavázal poskytovatel služeb výkonové rovnováhy a ze kterých se poskytovatel služeb výkonové rovnováhy zavázal po dobu trvání smlouvy předkládat provozovatelům přenosových soustav nabídky na odpovídající objem regulační energie;

(m)„subjektem zúčtování“ účastník trhu s elektřinou, který nese odpovědnost za své odchylky, nebo jeho zvolený zástupce;

(n)„intervalem zúčtování odchylek“ časový úsek, za který se vypočítávají odchylky subjektů zúčtování;

(o)„zúčtovací cenou odchylky“ cena, ať již kladná, nulová nebo záporná, za odchylku v každém směru za každý interval zúčtování odchylek;

(p)„oblastí zúčtovací ceny odchylky“ oblast pro výpočet zúčtovací ceny odchylky;

(q)„postupem předběžné kvalifikace“ proces ověření souladu poskytovatele regulačních záloh s požadavky stanovenými provozovateli přenosových soustav;

(r)„objemem regulačních záloh“ objem záloh pro automatickou regulaci frekvence, regulaci výkonové rovnováhy nebo záloh pro náhradu, které musí mít provozovatel přenosové soustavy k dispozici;

(s)„přednostním nasazením“ nasazení elektráren na základě kritérií jiných než je ekonomické pořadí nabídek, – a v případě systémů centrálního řízení, jiných kritérií než síťová omezení, při nichž se upřednostňuje nasazování konkrétních výrobních technologií;

(t)„regionem pro výpočet kapacity“ geografická oblast, ve které se použije koordinovaný výpočet kapacity;

(u)„kapacitním mechanismem“ administrativní opatření pro zajištění dosažení požadované úrovně bezpečnosti dodávek odměněním zdrojů za jejich dostupnost, bez opatření týkajících se podpůrných služeb;

(v)„strategickou zálohou“ kapacitní mechanismus, v němž jsou zdroje nasazovány pouze v případě, že se nepodařilo spárovat denní a vnitrodenní trhy, provozovatelé přenosových soustav vyčerpali své regulační zdroje k zajištění výkonové rovnováhy mezi spotřebou a dodávkou, a odchylky na trhu v obdobích, kdy byly nasazeny strategické zálohy, jsou zúčtovány v hodnotě nepokrytého zatížení;

(w)„vysoce účinnou kombinovanou výrobou“ kombinovaná výroba splňující kritéria stanovená v příloze II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU 37 ;

(x)„demonstračním projektem“ projekt, který prokazuje, že určitá technologie je v Unii první svého druhu, a představuje významnou inovaci, která daleko překračuje hranice současného stavu technologie.

Kapitola II

Obecná pravidla pro trh s elektřinou

Článek 3

Zásady týkající se fungování trhů s elektřinou

1.Členské státy, vnitrostátní regulační orgány, provozovatelé přenosových soustav, provozovatelé distribučních soustav a organizátoři trhu zajistí, aby trhy s elektřinou byly provozovány v souladu s těmito zásadami:

(y)ceny jsou utvářeny na základě nabídky a poptávky;

(``)zamezují se kroky, které brání tvorbě cen na základě nabídky a poptávky nebo představují překážku pro rozvoj flexibilnější výroby, nízkouhlíkové výroby nebo flexibilnější poptávky;

(aa)zákazníkům je umožněno využívat tržních příležitostí a větší hospodářské soutěže na maloobchodních trzích;

(bb)spotřebitelům a malým podnikům je umožněna účast na trhu prostřednictvím agregace výroby z několika výrobních zařízení nebo zatížení z několika odběrných zařízení s cílem poskytnout společné nabídky na trhu s elektřinou a umožnit společný provoz v elektrizační soustavě za předpokladu, že jsou dodržována pravidla týkající se hospodářské soutěže zakotvená ve Smlouvě o EU;

(cc)pravidla trhu podporují dekarbonizaci hospodářství umožněním integrace elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a vytvářením pobídek v oblasti energetické účinnosti;

(dd)pravidla trhu vytvářejí vhodné pobídky k investicím do výroby, skladování, energetické účinnosti a odezvy na straně poptávky, aby byly splněny potřeby trhu, a tím zajištěna bezpečnost dodávek;

(ee)zamezuje se překážkám pro přeshraniční toky elektřiny a přeshraniční transakce na trzích s elektřinou a souvisejícími službami;

(ff)pravidla trhu zajišťují regionální spolupráci v případech, kdy může být efektivní;

(gg)veškerá výroba, skladování a zdroje na straně poptávky se účastní trhu za stejných podmínek;

(hh)všichni výrobci jsou přímo nebo nepřímo odpovědní za prodej elektřiny, kterou vyrábějí;

(ii)pravidla trhu umožňují, aby bylo dosaženo pokroku ve výzkumu a vývoji, který je využit ve prospěch společnosti;

(jj)pravidla trhu umožňují účinné nasazení výrobních zařízení a odezvu na straně poptávky;

(kk)pravidla trhu umožňují podnikům zahájit i ukončit výrobu elektřiny a dodávky elektřiny na základě jejich posouzení hospodářské a finanční uskutečnitelnosti jejich operací;

(ll)možnosti dlouhodobého zajištění, které umožňují účastníkům trhu zajistit se proti rizikům kolísání cen na tržních zásadách a omezit nejistotu, pokud jde o budoucí návratnost investic, jsou obchodovatelné na burze transparentním způsobem, přičemž jsou dodržována pravidla týkající se hospodářské soutěže zakotvená ve Smlouvě o EU.

Článek 4

Odpovědnost za odchylku

1.Všichni účastníci trhu usilují o rovnováhu soustavy a jsou finančně odpovědni za odchylky, které v soustavě způsobí. Jsou buď subjekty zúčtování, nebo přenesou svou odpovědnost na subjekt zúčtování dle své volby.

2.Členské státy mohou udělit výjimku z ustanovení o odpovědnosti za odchylku v případě:

(a)demonstračních projektů;

(b)výrobních zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie nebo vysoce účinnou kombinovanou výrobu s instalovanou kapacitou výroby elektřiny menší než 500 kW;

(c)zařízení využívajících podporu schválenou Komisí v rámci pravidel Unie pro státní podporu podle článků 107 až 109 SFEU, uvedených do provozu před [OP: vstupem tohoto nařízení v platnost]. Členské státy mohou v souladu s pravidly Unie pro státní podporu vytvářet pobídky pro účastníky trhu, kteří mají úplnou nebo částečnou výjimku z ustanovení o odpovědnosti za odchylku, aby za přiměřené vyrovnání přijali úplnou odpovědnost za odchylku.

3.Od 1. ledna 2026 se odst. 2 písm. b) použije pouze u výrobních zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie nebo vysoce účinnou kombinovanou výrobu s instalovanou kapacitou na výrobu elektřiny menší než 250 kW.

Článek 5

Trh pro zajištění výkonové rovnováhy

1.Všichni účastníci trhu mají přístup na trh pro zajištění výkonové rovnováhy, ať už samostatně nebo prostřednictvím agregace. Pravidla trhu pro zajištění výkonové rovnováhy respektují nutnost zohlednění rostoucího podílu proměnlivé výroby i zvýšené schopnosti odezvy na straně poptávky a nástupu nových technologií.

2.Trhy pro zajištění výkonové rovnováhy jsou organizovány tak, aby byla účinně zajištěna nediskriminace účastníků trhu s ohledem na různé technické schopnosti výroby z nestálých obnovitelných zdrojů, odezvu na straně poptávky a skladování.

3.Regulační energie je obstarávána odděleně od regulačních záloh. Postupy obstarávání energie jsou transparentní a zároveň zachovávají důvěrnost.

4.Trhy pro zajištění výkonové rovnováhy zajišťují provozní bezpečnost, přičemž umožňují co největší využití a účinné přidělování kapacity mezi zónami pro různé časové rámce v souladu s článkem 15.

5.Pro zúčtování regulační energie se používá stanovování marginálních cen. Účastníkům trhu je umožněno podávat nabídky co nejblíže reálnému času a alespoň po uzávěrce přidělování vnitrodenní kapacity mezi zónami v souladu s článkem 59 nařízení Komise (EU) 2015/1222 38 .

6.Odchylky se zúčtovávají za cenu, která odráží hodnotu energie v reálném čase.

7.Stanovování objemu regulačních záloh se provádí na regionální úrovni v souladu s bodem 7 přílohy I. Regionální operační střediska podporují provozovatele přenosových soustav při stanovování množství regulační zálohy, kterou je nutné zajistit v souladu s bodem 8 přílohy I.

8.Obstarávání regulační zálohy se na regionální úrovni usnadňuje v souladu s bodem 8 přílohy I. Obstarávání se provádí na primárním trhu a je organizováno tak, aby postup předběžné kvalifikace nediskriminoval účastníky trhu, jednotlivě nebo prostřednictvím agregace.

9.Obstarávání kladné regulační zálohy a záporné regulační zálohy se provádí odděleně. Smlouva se uzavírá nejdéle na jeden den před poskytnutím regulační zálohy a maximální délka smlouvy činí jeden den.

10.Provozovatelé přenosové soustavy zveřejní blízko reálnému času informace o stavu zajištění výkonové rovnováhy ve svých regulačních oblastech, zúčtovací ceny odchylky a ceny regulační energie.

Článek 6

Denní a vnitrodenní trhy

1.Provozovatelé přenosových soustav a nominovaní organizátoři trhu s elektřinou společně organizují řízení integrovaných denních a vnitrodenních trhů na základě propojení trhu, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2015/1222. Provozovatelé přenosových soustav a nominovaní organizátoři trhu s elektřinou spolupracují na úrovni Unie, nebo – pokud je to vhodnější – na regionální úrovni, s cílem maximalizovat účinnost a efektivitu denního a vnitrodenního obchodování s elektřinou v Unii. Povinností spolupracovat není dotčeno uplatňování ustanovení právních předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže. Provozovatelé přenosových soustav a nominovaní organizátoři trhu podléhají ve svých funkcích souvisejících s obchodováním s elektřinou regulačnímu dohledu orgánů a agentury podle článku 59 [přepracovaného znění směrnice 2009/72/ES podle návrhu COM(2016) 864/2] a článků 4 a 9 [přepracovaného znění nařízení (ES) č. 713/2009 podle návrhu COM(2016) 863/2].

2.Denní a vnitrodenní trhy:

(d)jsou organizovány tak, aby byly nediskriminační;

(a)maximalizují schopnost účastníků trhu přispívat k odstranění odchylek v soustavě;

(b)maximalizují příležitosti pro účastníky trhu účastnit se přeshraničního obchodu co možná nejblíže reálnému času ve všech nabídkových zónách;

(c)utvářejí ceny, které odrážejí základní tržní faktory a na které se účastníci trhu mohou při sjednávání produktů pro dlouhodobé zajištění spolehnout;

(d)zajišťují provozní bezpečnost, přičemž umožňují maximální využití přenosové kapacity;

(e)jsou transparentní a zároveň zachovávají důvěrnost;

(f)zajišťují, aby obchodní transakce byly anonymní a

(g)nerozlišují mezi obchodními transakcemi v rámci jedné nabídkové zóny a mezi nabídkovými zónami.

3.Organizátoři trhu mají možnost vyvíjet produkty a obchodní příležitosti, které odpovídají poptávce a potřebám účastníků trhu, a zajišťují, aby účastníci trhu měli přístup na trh samostatně nebo prostřednictvím agregace. Respektují nutnost zohlednění rostoucího podílu proměnlivé výroby i zvýšené schopnosti odezvy na straně poptávky a nástupu nových technologií.

Článek 7

Obchodování na denních a vnitrodenních trzích

1.Organizátoři trhu umožňují účastníkům trhu obchodovat s energií co nejblíže reálnému času a alespoň do uzávěrky přidělování vnitrodenní kapacity mezi zónami v souladu s článkem 59 nařízení (EU) 2015/1222.

2.Organizátoři trhu poskytují účastníků trhu příležitost obchodovat s energií v časových intervalech krátkých alespoň, jako je období zúčtování odchylek na denních i na vnitrodenních trzích.

3.Organizátoři trhu poskytují produkty pro obchodování na denních a vnitrodenních trzích, jejichž velikost je dostatečně malá, přičemž minimální velikost nabídky činí 1 megawatt nebo méně, aby byla umožněna efektivní účast v odezvě na straně poptávky, skladování energie a energie z obnovitelných zdrojů v malém rozsahu.

4.Do 1. ledna 2025 činí interval zúčtování odchylek 15 minut ve všech regulačních oblastech.

Článek 8

Dlouhodobé trhy

1.V souladu s nařízením (EU) 2016/1719 provozovatelé přenosových soustav udělují dlouhodobá přenosová práva nebo zavedli rovnocenná opatření, aby účastníci trhu, zejména vlastníci zařízení na výrobu elektřiny využívající obnovitelné zdroje energie, měli možnost zajistit se proti cenovým rizikům v rámci hranic nabídkové zóny.

2.Dlouhodobá přenosová práva jsou přidělována transparentně, tržně a nediskriminačně prostřednictvím jednotné platformy pro přidělování. Dlouhodobá přenosová práva jsou neměnná a přenosná mezi účastníky trhu.

3.Za předpokladu, že jsou dodržována pravidla týkající se hospodářské soutěže zakotvená ve Smlouvě, mají organizátoři trhu možnost vyvíjet progresivní produkty pro dlouhodobé zajištění, i na dlouhá období, aby účastníci trhu, zejména vlastníci zařízení na výrobu elektřiny využívající obnovitelné zdroje energie, měli možnost zajistit se proti finančním rizikům vyplývajícím z výkyvů cen. Členské státy neomezují tyto činnosti v oblasti dlouhodobého zajištění na obchodní transakce uzavírané v rámci jednoho členského státu nebo nabídkové zóny.

Článek 9

Omezení týkající se stanovení cen

1.Maximální výše velkoobchodní ceny elektřiny není omezena, pokud není stanovena na hodnotu nepokrytého zatížení, jak je vymezena v souladu s článkem 10. Maximální výše velkoobchodní ceny elektřiny není omezena, pokud není stanovena na hodnotu minus 2 000 EUR nebo méně a v případě, že je jí dosaženo, nebo se předpokládá, že jí bude dosaženo, je pro další den stanovena na nižší hodnotu. Toto ustanovení se uplatňuje mimo jiné na nabídky a zúčtování ve všech časových rámcích a zahrnuje regulační energii a zúčtovací ceny odchylky.

2.Odchylně od odstavce 1 mohou organizátoři trhu do [OP: dvou let po vstupu tohoto nařízení v platnost] uplatňovat mezní hodnoty maximální výše zúčtovacích cen pro denní a vnitrodenní rámce v souladu s články 41 a 54 nařízení (EU) 2015/1222. V případě, že je této mezní hodnoty dosaženo, nebo se předpokládá, že jí bude dosaženo, je pro následující den zvýšena.

3.Provozovatelé přenosových soustav nezavádějí žádná opatření s cílem změnit velkoobchodní ceny. Všechny požadavky nasazení se oznamují vnitrostátním regulačním orgánům do jednoho dne.

4.Členské státy určí politiky a opatření uplatňovaná na jejich území, které by mohly nepřímo přispívat k omezení tvorby cen, včetně omezování nabídek v souvislosti s aktivováním regulační energie, kapacitních mechanismů, opatření provozovatelů přenosových soustav, opatření zaměřených na zpochybnění fungování trhu, na předcházení zneužívání dominantního postavení nebo také neefektivně vymezených nabídkových zón.

5.Pokud členský stát zjistil, že určitá politika nebo opatření by mohly sloužit k omezení tvorby cen, přijme vhodná opatření k jejich odstranění, nebo pokud to není možné, k omezení jejich dopadu na nabídky. Členské státy předkládají do [OP: šesti měsíců po vstupu v platnost] zprávu Komisi, v níž podrobně uvedou opatření a kroky, které podnikly nebo hodlají provést.

Článek 10

Hodnota nepokrytého zatížení

1.Do [OP: jednoho roku po vstupu tohoto nařízení v platnost] členské státy pro své území stanoví jediný odhad hodnoty nepokrytého zatížení (VoLL) vyjádřené v EUR/MWh. Uvedený odhad je oznámen Komisi a zveřejněn. Pokud členské státy mají na svém území několik nabídkových zón, stanoví pro jednotlivé nabídkové zóny odlišné VoLL. Při stanovení VoLL členské státy uplatňují metodiku vypracovanou podle čl. 19 odst. 5.

2.Členské státy aktualizují svůj odhad alespoň jednou za pět let.

Článek 11

Řízení výroby a odezvy na straně poptávky

1.Řízení výroben elektřiny a odezvy na straně poptávky je nediskriminační a je založeno na tržních zásadách, pokud není stanoveno jinak v odstavcích 2 až 4.

2.Při nasazování zařízení na výrobu elektřiny provozovatelé přenosových soustav upřednostňují výrobní zařízení využívající obnovitelné zdroje energie nebo vysoce účinnou kombinovanou výrobu z malých výrobních zařízení nebo výrobních zařízení využívajících vznikající technologie v následujícím rozsahu:

(mm)výrobních zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie nebo vysoce účinnou kombinovanou výrobu s instalovanou kapacitou výroby elektřiny menší než 500 kW; nebo

(nn)demonstrační projekty pro inovativní technologie.

3.Pokud je celková kapacita výrobních zařízení, která jsou přednostně nasazována podle odstavce 2, vyšší než 15 % celkové instalované výrobní kapacity v členském státě, použije se odst. 2 písm. a) pouze v případě dodatečných výrobních zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie nebo vysoce účinnou kombinovanou výrobu s instalovanou kapacitou na výrobu elektřiny menší než 250 kW.

Od 1. ledna 2016 se odst. 2 písm. a) použije pouze na výrobní zařízení využívající obnovitelné zdroje energie nebo vysoce účinnou kombinovanou výrobu s instalovanou kapacitou menší než 250 kW, nebo pokud bylo dosaženo prahové hodnoty podle první věty tohoto odstavce – s kapacitou menší než 125 kW.

4.Výrobní zařízení využívající obnovitelné zdroje energie nebo vysoce účinnou kombinovanou výrobu, která byla uvedena do provozu před [OP: vstupem tohoto nařízení v platnost] a v době uvedení do provozu se na ně vztahovalo přednostní nasazení podle čl. 15 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU nebo podle čl. 16 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES 39 , jsou dále přednostně nasazována. Přednostní nasazení se přestane uplatňovat dnem, kdy je výrobní zařízení podrobeno významným změnám, za které se považují přinejmenším případy, kdy je požadována nová dohoda o připojení nebo se zvýší výrobní kapacita.

5.Přednostní nasazení nesmí ohrozit bezpečnost provozu elektrizační soustavy, nesmí být využito jakožto odůvodnění pro omezování přeshraničních kapacit ve větším rozsahu, než je stanoveno v článku 14 a je založeno na transparentních a nediskriminačních kritériích.

Článek 12

Redispečink a omezování

1.Omezování nebo redispečink výroby a redispečink odezvy na straně poptávky je založen na objektivních, transparentních a nediskriminačních kritériích.

2.Zdroje, které jsou předmětem omezování nebo redispečinku, se vybírají z výrobních zařízení nebo odběrných zařízení předkládajících nabídky pro omezení nebo redispečink s využitím tržních mechanismů a jsou za ně finančně kompenzovány. Netržní omezování nebo redispečink výroby nebo redispečink odezvy na straně poptávky se použije pouze v případě, že není dostupná tržní alternativa, pokud všechny dostupné tržní zdroje byly využity nebo pokud počet dostupných výrobních nebo odběrných zařízení v oblasti, kde jsou vhodná výrobní nebo odběrná zařízení pro poskytování služeb umístěna, je příliš malý pro zajištění účinné hospodářské soutěže. Poskytování tržních zdrojů je otevřeno všem výrobním technologiím, skladování energie a odezvě na straně poptávky, a to včetně provozovatelů nacházejících se v jiném členském státě, pokud je to technicky proveditelné.

3.Odpovědní provozovatelé soustavy podávají příslušnému regulačnímu orgánu alespoň jednou ročně zprávu o omezování nebo redispečinku ke snížení výkonu výrobních zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie nebo vysoce účinnou kombinovanou výrobu a o opatřeních provedených ke snížení potřeby tohoto omezování nebo redispečinku ke snížení výkonu v budoucnu. Omezování nebo redispečink výrobních zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie nebo vysoce účinné kombinované výroby je předmětem kompenzace podle odstavce 6.

4.S výhradou požadavků týkajících se zachování spolehlivosti a bezpečnosti sítě, provozovatelé distribučních soustav na základě transparentních a nediskriminačních kritérií vymezených příslušnými vnitrostátními orgány:

(oo)zaručují schopnost přenosových a distribučních sítí přenášet elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie nebo vysoce účinnou kombinovanou výrobou za co nejmenšího omezování a redispečinku. To při plánování sítí nebrání tomu, aby bylo zohledněno mírné omezování nebo redispečink v případech, kdy se ukáže, že je to hospodářsky účinnější a netýká se více než 5 % instalované kapacity využívající obnovitelné zdroje energie nebo vysoce účinnou kombinovanou výrobu v této oblasti;

(pp)provádějí vhodná provozní opatření týkající se sítě a trhu s cílem minimalizovat omezování nebo redispečink ke snížení výkonu v případě elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie nebo vysoce účinnou kombinovanou výrobou.

5.V případě využití redispečinku ke snížení výkonu nebo omezování na jiných než tržních zásadách se uplatňují tyto zásady:

(a)výrobní zařízení využívající obnovitelné zdroje energie jsou předmětem redispečinku ke snížení výkonu nebo omezování pouze, pokud neexistuje jiná alternativa nebo pokud by jiná řešení vedla k nepřiměřeným nákladům nebo rizikům pro bezpečnost sítě;

(b)výrobní zařízení využívající vysoce účinnou kombinovanou výrobu jsou předmětem redispečinku ke snížení výkonu nebo omezování, pouze pokud kromě omezování a redispečinku ke snížení výkonu v případě výrobních zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie neexistuje jiná alternativa, nebo pokud by jiná řešení vedla k nepřiměřeným nákladům nebo rizikům pro bezpečnost sítě;

(c)elektřina vyrobená z vlastních zdrojů z výrobních zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie nebo vysoce účinnou kombinovanou výrobu, která není dodávána do přenosové nebo distribuční sítě, je omezována pouze v případě, že v oblasti bezpečnosti sítě neexistuje jiné řešení;

(d)redispečink ke snížení výkonu nebo omezování v souladu s písmeny a) až c) musí být řádně a transparentně odůvodněné. Odůvodnění je součástí zprávy podle odstavce 3.

6.Pokud se využije omezování nebo redispečink, které nevychází z tržních zásad, podléhá takové omezování nebo redispečink finanční kompenzaci vyplácené provozovatelem soustavy, který požaduje omezení nebo redispečink, majiteli výrobního nebo odběrného zařízení, které bylo předmětem omezení nebo redispečinku. Výše finanční kompenzace dosahuje alespoň výše nejvyšší z následujících částek:

(qq)dodatečných provozních nákladů způsobených omezováním nebo redispečinkem, jako jsou dodatečné náklady na palivo v případě zvýšení výkonu pro redispečink, nebo nákladů na zajištění záložního tepla v případě snížení výkonu pro redispečink nebo omezování výrobních zařízení využívajících vysoce účinnou kombinovanou výrobu;

(rr)90 % čistých výnosů z prodeje elektřiny na denním trhu, které by výrobní nebo odběrné zařízení vyrobilo bez požadavku omezování nebo redispečinku. Pokud je výrobním nebo odběrným zařízení přiznána finanční podpora na základě obejmu vyrobené nebo spotřebované elektřiny, je ušlá finanční podpora považována jako součást čistých výnosů.

Kapitola III

Přístup k síti a řízení přetížení

Oddíl 1

Přidělování kapacity

Článek 13

Vymezení nabídkových zón

1.Hranice nabídkové zóny se stanoví na základě dlouhodobých strukturálních přetížení v přenosové síti, přičemž nabídková zóna taková přetížení nezahrnuje. Konfigurace nabídkových zón v Unii je vytvořena tak, aby se maximalizovala hospodářská účinnost a přeshraniční obchodní příležitosti a zároveň byla zachována bezpečnost dodávek.

2.Každá nabídková zóna by měla odpovídat oblasti zúčtovací ceny odchylky.

3.S cílem zajistit optimální vymezení nabídkové zóny v úzce propojených oblastech se provede přezkum nabídkových zón. Uvedený přezkum zahrnuje koordinovanou analýzu konfigurace nabídkových zón se zapojením dotčených zúčastněných stran ze všech dotčených členských států na základě postupu v souladu s články 32 až 34 nařízení (EU) 2015/1222. Agentura schvaluje metodiku a předpoklady, z nichž se bude vycházet při přezkumu nabídkových zón, a může požádat o jejich změnu, a schvaluje rovněž zvažované alternativní konfigurace nabídkové zóny.

4.Provozovatelé přenosových soustav účastnící se přezkumu nabídkové zóny předkládají Komisi návrhy na zachování nebo změnu konfigurace nabídkových zón. Na základě tohoto návrhu Komise přijímá rozhodnutí o změně nebo zachování konfigurace nabídkové zóny [nejpozději do 6 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost, konkrétní datum vloží OP] nebo šest měsíců po dokončení přezkumu konfigurace nabídkových zón v souladu s čl. 32 odst. 1 písm. a), b) nebo c) nařízení (EU) 2015/1222, podle toho, co nastane později.

5.Rozhodnutí uvedené v odstavci 4 vychází z výsledků přezkumu nabídkových zón a návrhu provozovatelů přenosových soustav týkajícího se zachování nebo změny konfigurace. Toto rozhodnutí je odůvodněné, zejména pokud jde o možné odchylky od výsledků přezkumu nabídkových zón.

6.Pokud jsou zahájeny další přezkumy nabídkových zón podle čl. 32 odst. 1 písm. a), b) nebo c) nařízení (EU) 2015/1222, může Komise přijmout rozhodnutí ve lhůtě šesti měsíců od ukončení uvedeného přezkumu nabídkových zón.

7.Komise před přijetím svých rozhodnutí podle tohoto článku vede konzultace s příslušnými zúčastněnými subjekty.

8.Rozhodnutí Komise upřesní datum zavedení změny. Datum zavedení umožní sladit potřebu nalézt vhodné řešení s praktickými hledisky, včetně dlouhodobého obchodu s elektřinou. Komise může ve svém rozhodnutí vymezit vhodná přechodná ustanovení.

ê 714/2009 (přizpůsobený)

ð nový

Článek 1416

Obecné zásady Ö přidělování kapacity a Õ řízení přetížení

1.Na přetížení sítě se reaguje pomocí nediskriminujících tržně orientovaných řešení, která poskytnou účinné hospodářské signály daným účastníkům trhu a provozovatelům přenosových soustav. Problémy přetížení sítě se přednostně řeší metodami nezaloženými na transakcích, tedy metodami, které nezahrnují výběr mezi smlouvami jednotlivých účastníků trhu. ð Pokud provozovatel přenosové soustavy činí provozní opatření pro zajištění toho, aby jeho přenosová soustava setrvala v normálním stavu, vezme v úvahu účinek těchto opatření na sousední regulační oblasti a koordinuje tato opatření s dalšími dotčenými provozovateli přenosových soustav, jak je stanoveno v nařízení (EU) 1222/2015. ï

2.Transakce je možné omezovat jen v nouzových situacích, v nichž musí provozovatel přenosové soustavy rychle jednat a redispečinkopětovný přenos nebo vzájemná obchodní výměna nejsou možné. Všechny tyto postupy se uplatňují nediskriminačním způsobem. Kromě případů vyšší moci dostávají účastníci trhu, jimž byla přidělena kapacita, za jakékoli omezování kompenzacináhradu.

3.Účastníkům trhu se zpřístupňuje maximální kapacita propojení nebo přenosových sítí ovlivňujících přeshraniční toky odpovídající bezpečnostním normám pro bezpečný síťový provoz. ð Vzájemná obchodní výměna a redispečink, včetně přeshraničního redispečinku, se využívá k maximalizaci dostupných kapacit, pokud se neprokáže, že to není přínosné pro hospodářskou účinnost na úrovni Unie. ï

ò nový

4.Kapacita se přiděluje pouze pomocí explicitních či implicitních aukcí, které zahrnují kapacitu i energii. Obě metody mohou existovat souběžně na stejném propojení. Pro vnitrodenní obchodování se použije kontinuální obchodování, které může být doplněno aukcemi.

5.Vítězí nabídky s nejvyšší, ať už implicitní nebo explicitní hodnotou ve stanoveném časovém rámci. V jiných případech než u nových propojovacích vedení, které využívají výjimku podle článku 7 nařízení (ES) č. 1228/2003, článku 17 nařízení č. 714/2009 nebo článku 59, není stanovení cen záloh v postupech pro přidělování kapacity povoleno.

6.Kapacita je volně obchodovatelná na sekundárním základě pod podmínkou, že je provozovatel přenosové soustavy informován v dostatečném předstihu. V případě, že provozovatel přenosové soustavy odmítne určité sekundární obchodování (transakci), daný provozovatel přenosové soustavy to jasně a transparentním způsobem oznámí a objasní všem účastníkům trhu a oznámí tuto skutečnost regulačnímu orgánu.

7.Provozovatelé přenosových soustav neomezují objem propojovací kapacity, která má být zpřístupněna dalším účastníkům trhu, aby vyřešili přetížení uvnitř své regulační oblasti, nebo která je prostředkem k řízení toků na hranici mezi dvěma regulačními oblastmi zaznamenanými i bez uzavření transakcí, tedy toků přes regulační oblasti, které mají původ i místo určení ve stejné regulační oblasti.

Na žádost provozovatele přenosové soustavy může příslušný regulační orgán udělit pro ustanovení prvního pododstavce výjimku, pokud je to nutné pro zachování provozní bezpečnosti nebo je to vhodné z hlediska hospodářské účinnosti na úrovni Unie. Tato výjimka, která se nesmí týkat omezování již přidělené kapacity podle odstavce 5, je časově omezena, přísně omezena na to, co je nutné, a zamezuje diskriminaci obchodu uvnitř zón a mezi zónami. Před udělením výjimky vede příslušný regulační orgán konzultace s regulačními orgány jiných členských států, které jsou součástí dotčeného regionu výpočtu kapacity. V případě, že regulační orgán s navrhovanou výjimkou nesouhlasí, rozhodne o udělení výjimky agentura podle čl. 6 odst. 8 písm. a) [přepracovaného znění nařízení (ES) č. 713/2009 podle návrhu COM(2016) 863/2]. Odůvodnění a důvody udělení výjimky se zveřejňují. Pokud je výjimka udělena, příslušní provozovatelé přenosových soustav vypracují a zveřejní metodiku a projekty, které poskytnou dlouhodobé řešení dané záležitosti, které se výjimka týká. Výjimka zaniká, jakmile vyprší časové omezení, nebo jakmile je toto řešení uplatněno, podle toho, co nastane dříve.

ê 714/2009

4.8.    Účastníci trhu informují v rozumném předstihu dotčené provozovatele přenosových soustav před daným provozním obdobím, zda mají v úmyslu využít přidělenou kapacitu. Přidělené kapacity, které nebudou využity, se znovu uvedou na trh otevřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem.

5.9.    Pokud je to technicky možné, uspokojují provozovatelé přenosových soustav v přetíženém vedení kapacitní požadavky všech toků elektřiny v opačných směrech, aby toto vedení co nejvíce využili. Při plném zohlednění bezpečnosti sítě nejsou transakce uvolňující přetížení nikdy odmítány.

ò nový

10.Finanční důsledky nesplnění závazků spojených s přidělováním kapacity nesou ti, kdo jsou za toto nesplnění odpovědni. V případě, že účastníci trhu nevyužijí kapacitu, kterou se zavázali využít, nebo že v případě explicitně dražené kapacity neuskuteční sekundární obchodování či nevrátí kapacitu včas, ztrácí na tuto kapacitu právo a hradí poplatek, který odráží výši nákladů. Všechny poplatky za nevyužití kapacity, které odrážejí výši nákladů, musí být opodstatněné a přiměřené. Pokud provozovatel přenosové soustavy neplní svůj závazek, je povinen účastníkovi trhu kompenzovat ztrátu práv na kapacitu. Pro tyto účely se nezohledňují následné ztráty. Pojmy a metody klíčové pro stanovení povinností vyplývajících z nesplnění závazků se určují předem s ohledem na finanční důsledky a přezkoumává je příslušný národní regulační orgán či orgány.

Článek 15

Přidělování kapacity mezi zónami pro různé časové rámce

1.Provozovatelé přenosových soustav přepočítají dostupnou kapacitu mezi zónami alespoň po uzávěrce přidělování denní a vnitrodenní kapacity mezi zónami. Provozovatelé přenosových soustav přidělí dostupnou kapacitu mezi zónami plus veškerou zbývající kapacitu mezi zónami, předtím nepřidělenou, a veškerou kapacitu mezi zónami, která byla předtím přidělena, a držitelé fyzických přenosových práv ji uvolnili pro další postup přidělování kapacity mezi zónami.

2.Pokud je kapacita mezi zónami dostupná po uzávěrce přidělování vnitrodenní kapacity mezi zónami, provozovatelé přenosových soustav využijí tuto kapacitu mezi zónami pro výměnu regulační energie nebo v procesu vzájemné výměny systémových odchylek.

3.Provozovatelé přenosových soustav používají ve vhodných případech metodiku vyvinutou v kodexech sítě a rámcové pokyny týkající se zajištění výkonové rovnováhy k přidělení kapacity mezi zónami pro výměnu regulační zálohy nebo sdílení záloh podle čl. 5 odst. 4 a 7.

4.Provozovatelé přenosových soustav nesmí v důsledku výměny regulační zálohy nebo sdílení záloh zvyšovat spolehlivostní rezervu vypočítanou podle nařízení (EU) 2015/1222.

ê 714/2009 (přizpůsobený)

ð nový

Oddíl 2

 Ö Síťové poplatky a příjem z přetížení Õ 

Článek 1614

Poplatky za přístup k sítím

1.Poplatky účtované provozovateli sítí za přístup k sítím ð , včetně poplatků za připojení k sítím, využití sítí a případně poplatků za s tím související posílení sítí, ï musí být transparentní, brát v úvahu potřebu bezpečnosti sítě ð a flexibility ï a odrážet skutečné náklady, pokud odpovídají nákladům efektivního a strukturálně porovnatelného provozovatele sítě, a musí se uplatňovat nediskriminačním způsobem. ð Především musí být uplatňovány způsobem, který pozitivně ani negativně nediskriminuje výrobu připojenou na úrovni distribuce vůči výrobě připojené na úrovni přenosu. Nesmí vést k diskriminaci skladování energie ani nesmí být demotivačním faktorem pro účast v odezvě na straně poptávky.   Aniž je dotčen odstavec 3, ï nejsou tTyto poplatky nejsou závislé na vzdálenosti.

ò nový

2.Sazby musí zaručit přiměřené, jak krátkodobé, tak dlouhodobé pobídky pro provozovatele přenosových a distribučních soustav ke zvyšování účinnosti, včetně energetické účinnosti, na podporu integrace trhu a bezpečnosti dodávek a souvisejících výzkumných činností.

ê 714/2009 (přizpůsobený)

ð nový

2.3. V případě potřeby musí místně vztažené cenové signály na úrovni Ö Unie Õ Společenství vycházet z úrovně sazeb stanovených pro výrobce nebo spotřebitele a brát v úvahu velikost síťových ztrát a způsobené přetížení, včetně investičních nákladů na infrastrukturu.

3.4. Při stanovování poplatků za přístup do sítě se berou v úvahu:

(ss)provedené platby a obdržené příjmy v rámci vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli přenosových soustav;

(tt)skutečné provedené a obdržené platby, jakož i platby očekávané za budoucí časová období, odhadované na základě minulých období.

4.5. Stanovením poplatků za přístup do sítě nejsou dotčeny poplatky za deklarovaný vývoz a deklarovaný dovoz na základě řízení přetížení uvedeného v článku 1416.

5.6. Nepožadují se žádné zvláštní síťové poplatky za jednotlivé transakce ð v rámci přeshraničního obchodu ï týkající se deklarovaného přenosu s elektřinou elektřiny.

ò nový

7.Sazby za distribuci musí odrážet náklady na využívání distribuční sítě uživateli soustavy, a to i aktivními zákazníky, a mohou být rozlišeny podle jejich spotřeby nebo profilů výroby. Pokud členské státy zavedly inteligentní měřicí systémy, mohou regulační orgány zavést síťové sazby rozlišené podle času odrážející využívání sítě, a to transparentním a pro spotřebitele předvídatelným způsobem.

8.Regulační orgány poskytují pobídky, aby provozovatelé distribučních soustav obstarávali služby v oblasti provozu a rozvoje svých sítí a zaváděli do svých distribučních soustav inovativní řešení. Za tímto účelem regulační orgány uznávají za způsobilé veškeré příslušné náklady a zohledňují je v sazbách za distribuci a zavádějí cíle v oblasti výkonu, aby byly vytvořeny pobídky pro provozovatele distribučních soustav ke zvýšení efektivity jejich sítí, včetně energetické účinnosti.

9.Do [OP: vložte prosím konkrétní datum – tři měsíce po vstupu v platnost] vydá agentura doporučení určené regulačním orgánům týkající se postupného sbližování metodiky výpočtu sazeb za přenos a distribuci. Uvedené doporučení se týká alespoň následujících otázek:

(uu)poměru sazeb uplatňovaných u výrobců vůči sazbám uplatňovaným u spotřebitelů;

(vv)nákladů, které mají být získány zpět v rámci sazeb;

(ww)síťových sazeb rozlišených podle času;

(xx)místně vztažených cenových signálů;

(yy)vztahu mezi sazbami za přenos a distribuci, včetně zásad týkajících se nediskriminace;

(```)metod k zajištění transparentnosti stanovování a struktury sazeb;

(aaa)skupin uživatelů sítě podléhajících sazbám, včetně výjimek týkajících se sazeb.

10.Aniž je dotčena další harmonizace prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 55 odst. 1 písm. k), regulační orgány při schvalování nebo stanovování sazeb za přenos nebo jeho metodiky řádně zohlední doporučení agentury v souladu s čl. 59 odst. 6 písm. a) [přepracovaného znění směrnice 2009/72/ES podle návrhu COM(2016) 864/2].

11.Agentura sleduje provádění svých doporučení a každoročně do 31. ledna předkládá zprávu Komisi. Svá doporučení aktualizuje alespoň jednou za dva roky.

Článek 17

Příjem z přetížení

1.Postupy řízení přetížení spojené s předem určeným časovým rámcem mohou mimo případy nových propojovacích vedení, jež využívají výhod výjimky podle článku 7 nařízení (ES) č. 1228/2003, podle článku 17 nařízení (ES) č. 714/2009 nebo podle článku 59, vytvářet výnosy, pouze pokud dojde k přetížení, a to v daném časovém rámci. Postup pro rozdělení těchto výnosů přezkoumávají regulační orgány. Nemá narušovat postup přidělování ve prospěch žádné ze stran požadujících kapacitu nebo energii ani je odrazovat od snižování přetížení.

ê 714/2009 (přizpůsobený)

ð nový

2.6. Všechny výnosy vyplývající z přidělení propojení Ö propojovací kapacity Õ se použijí k těmto účelům:

(bbb)zaručení skutečné dostupnosti přidělené kapacity; a/nebo

(ccc)udržování nebo zvyšování propojovací kapacity, prostřednictvím investic do sítě, zejména do nových propojovacích vedení.

Pokud nelze výnosy účelně využít pro účely uvedené v prvním pododstavci písm. a) nebo b), ð jsou uloženy na samostatný vnitřní účet pro budoucí využití pro uvedené účely. ï mohou být se schválením regulačních orgánů dotčených členských států využity do maximální výše, kterou stanoví tyto regulační orgány jako příjem, který berou regulační orgány v úvahu při schvalování metody výpočtu síťových sazeb nebo při stanovování síťových sazeb.

Zbývající výnosy se do doby, než je bude možno použít k účelům uvedeným v prvním pododstavci písm. a) nebo b), uloží na samostatný vnitřní účet. Regulační orgán informuje Agenturu o schválení uvedeném v druhém pododstavci. 

ò nový

3.Využití těchto výnosů v souladu s odst. 2 písm. a) a b) podléhá metodice navržené agenturou a schválené Komisí. Návrh agentury se předkládá Komisi do [OP: 12 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost] a schvaluje se ve lhůtě šesti měsíců.

Agentura může z vlastní iniciativy nebo na žádost Komise tuto metodiku aktualizovat a Komise aktualizovanou metodiku schválí nejpozději šest měsíců od jejího předložení.

Agentura před předložením metodiky Komisi vede v této věci konzultace podle článku 15 [přepracovaného znění nařízení (ES) č. 713/2009 podle návrhu COM(2016) 863/2].

Metodika upřesňuje minimální podmínky, za nichž mohou být výnosy využity pro účely stanovené v odst. 2 písm. a) a b), a podmínky, za nichž, a na jak dlouho, mohou být uloženy na samostatný vnitřní účet pro budoucí využití pro tyto účely.

4.Provozovatelé přenosových soustav předem jasně stanoví, jak budou využity veškeré příjmy z přetížení, a podají zprávu o stávajícím využití tohoto příjmu. Vnitrostátní regulační orgány každoročně do 31. července každého roku zveřejňují zprávu, v níž je uvedena výše výnosů obdržených za období dvanácti měsíců končící dnem 30. června téhož roku a jak byly tyto výnosy využity, včetně konkrétních projektů, na které byly příjmy využity, nebo výše částky uložené na samostatný účet, jakož i ověření, že toto využití je v souladu s tímto nařízením, a metodikou vypracovanou podle odstavce 3.

Kapitola IV

Přiměřenost zdrojů

Článek 18

Přiměřenost zdrojů

1.Členské státy sledují přiměřenost zdrojů na svém území na základě evropského posouzení přiměřenosti zdrojů podle článku 19.

2.Pokud evropské posouzení přiměřenosti zdrojů zjistí v oblasti přiměřenosti zdrojů obtíže, členské státy určí veškerá narušení regulačního rámce, která obtíže způsobila nebo přispěla k jejich vzniku.

3.Členské státy zveřejní harmonogram pro přijetí opatření k odstranění veškerých narušení regulačního rámce, která byla zjištěna. Při řešení obtíží přiměřenosti zdrojů členské státy zváží zejména odstranění narušení regulačního rámce, umožnění tvorby cen odrážející nedostatek energie, rozvoj propojení, skladování energie, opatření na straně poptávky a energetickou účinnost.

ê 714/2009 (přizpůsobený)

ð nový

Článek 19

Ö Evropské posouzení přiměřenosti zdrojů Õ 

41.   ð Evropské posouzení přiměřenosti zdrojů ï Výhled přiměřenosti výrobních kapacit v Evropě uvedený v odst. 3 písm. b) zahrnuje celkovou přiměřenost elektrizační soustavy z hlediska stávajících dodávek elektřiny a předpokládané poptávky po ní, a to na období ð deseti let od data posouzení pro jednotlivé roky. ï následujících pěti let i na období od pěti do patnácti let od data vypracování výhledu. Tento výhled přiměřenosti výrobních kapacit v Evropě vychází z národních výhledů přiměřenosti výrobních kapacit vypracovaných jednotlivými provozovateli přenosových soustav.

ò nový

2.Do [OP: šesti měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost] předloží síť ENTSO pro elektřinu agentuře návrh metodiky pro evropské posouzení přiměřenosti zdrojů vycházející ze zásad stanovených v odstavci 4.

3.Provozovatelé přenosových soustav poskytnou síti ENTSO pro elektřinu každoročně údaje, které potřebuje pro provedení evropského posouzení přiměřenosti zdrojů. Síť ENTSO pro elektřinu provede každoročně toto posouzení.

4.Evropské posouzení přiměřenosti zdrojů vychází z metodiky, která zajišťuje, aby posouzení:

(ddd)bylo provedeno na úrovni nabídkové zóny pokrývající alespoň všechny členské státy;

(eee)bylo založeno na vhodných scénářích předpokládané poptávky a nabídky, včetně ekonomického posouzení pravděpodobnosti vyřazení výrobních zařízení nebo vybudování nových, a opatření k dosažení cílů energetické účinnosti a odpovídající úrovně citlivosti velkoobchodních cen a vývoje cen uhlíku;

(fff)přiměřeně zohledňovalo příspěvek všech zdrojů, včetně stávající a budoucí výroby, skladování energie, odezvy na straně poptávky a možností dovozu a vývozu a jejich přispění k flexibilnímu provozu soustavy;

(ggg)předjímalo pravděpodobný dopad opatření uvedených v čl. 18 odst. 3;

(hhh)zahrnovalo scénáře bez stávajících nebo plánovaných kapacitních mechanismů;

(iii)bylo založeno na tržním modelu využívajícím ve vhodných případech přístup založený na fyzikálních tocích;

(jjj)využívalo pravděpodobnostní výpočty;

(kkk)využívalo alespoň následující ukazatele:

–„EENS“ (odhad nedodané elektřiny) a

–„LOLE“ (předpokládanou ztrátu zatížení);

(lll)určovalo zdroje možných obtíží v oblasti přiměřenosti zdrojů, zejména zda se jedná o obtíže spojené se sítí nebo se zdroji nebo oboje.

5.Do [OP: šesti měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost] předloží síť ENTSO pro elektřinu agentuře návrh metodiky pro výpočet:

(mmm)hodnoty nepokrytého zatížení;

(nnn)„nákladů na nové zařízení“ souvisejících s výrobou nebo odezvou na straně poptávky; a

(ooo)normy spolehlivosti vyjádřené jako „EENS“ a „LOLE“.

6.Návrhy uvedené v odstavcích 2 a 5 a výsledky evropského posouzení přiměřenosti zdrojů uvedené v odstavci 3 jsou předmětem předchozích konzultací s agenturou a podléhají schválení v souladu s postupem stanoveným v článku 22.

Článek 20

Norma spolehlivosti

1.Při uplatňování kapacitních mechanismů se členské státy řídí normou spolehlivosti, která transparentním způsobem stanoví jimi požadovanou úroveň bezpečnosti dodávek.

2.Normu spolehlivosti stanoví vnitrostátní regulační orgán na základě metodiky uvedené v čl. 19 odst. 5.

3.Norma spolehlivosti se vypočítá na základě hodnoty nepokrytého zatížení a nákladů na nové zařízení ve stanoveném časovém rámci.

4.Parametry určující objem kapacity zajištěné v rámci kapacitního mechanismu schvaluje vnitrostátní regulační orgán.

Článek 21

Přeshraniční účast v kapacitních mechanismech

1.Mechanismy jiné než strategické zálohy jsou otevřeny přímé účasti poskytovatelů kapacity nacházejících se v jiném členském státě za předpokladu, že mezi uvedeným členským státem a nabídkovou zónou využívající tento mechanismus existuje propojení sítí.

2.Členské státy zajistí, aby se zahraniční výrobní kapacita, která je schopna poskytnout odpovídající technický výkon pro domácí kapacity, měla možnost účastnit se stejného procesu hospodářské soutěže jako domácí kapacita.

3.Členské státy neomezují kapacitu, která se nachází na jejich území, v účasti na kapacitních mechanismech jiných členských států.

4.Přeshraniční účast v celotržních kapacitních mechanismech nemění, neupravuje ani jiným způsobem neovlivňuje přeshraniční plány a fyzické toky mezi členskými státy, které jsou stanoveny výhradně na základě přidělování kapacity podle článku 14.

5.Poskytovatelé kapacity mají možnost účastnit se více než jednoho mechanismu ve stejném období dodávky. V případě nedostupnosti podléhají platbám za nedostupnost podle čl. 23 odst. 1 písm. h) a dvěma nebo více platbám za nedostupnost v případě, že nastane nedostatek zároveň ve dvou nebo více nabídkových zónách, v nichž je poskytovatel kapacity smluvně vázán.

6.Regionální operační střediska zřízená podle článku 32 každoročně vypočítají maximální vstupní kapacitu, která je k dispozici pro účast zahraničních výrobních kapacit, přičemž se zohlední očekávaná dostupnost propojení a pravděpodobný výskyt přetížení soustavy mezi soustavou, kde je mechanismus využíván, a soustavou, v níž se nachází zahraniční výrobní kapacita. Výpočet se požaduje pro každou hranici nabídkové zóny.

7.Členské státy zajistí, aby vstupní kapacita uvedená v odstavci 6 byla přidělena způsobilým poskytovatelům kapacity transparentním, nediskriminačním způsobem a na základě tržních zásad.

8.Jakékoli rozdíly v nákladech na zahraniční kapacitu a domácí kapacitu vyplývající z přidělování podle odstavce 7 jsou ve prospěch provozovatelů přenosových soustav, mezi něž se dělí podle metodiky uvedené v odst. 10 písm. b). Provozovatelé přenosových soustav tyto výnosy využívají pro účely stanovené v čl. 17 odst. 2.

9.Provozovatel přenosové soustavy, v níž se zahraniční kapacita nachází:

(a)zjistí, zda zainteresovaní poskytovatelé kapacity mohou poskytnout technický výkon požadovaný kapacitním mechanismem, jehož se daný poskytovatel kapacity hodlá účastnit, a zapíše poskytovatele kapacity do registru jako způsobilého poskytovatele kapacity;

(b)provádí v případě potřeby kontroly dostupnosti.

10.Do [OP: dvanácti měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost] předloží síť ENTSO pro elektřinu agentuře:

(c)metodiku pro výpočet maximální vstupní kapacity pro přeshraniční účast, jak je uvedeno v odstavci 6;

(d)metodiku pro rozdělení výnosů uvedených v odstavci 8;

(e)společná pravidla pro provádění kontrol dostupnosti uvedených v odst. 9 písm. b);

(f)společná pravidla, jimiž se stanoví, kdy je splatná platba za nedostupnost;

(g)podmínky provozu registru uvedeného v odst. 9 písm. a);

(h)společná pravidla pro zjišťování kapacity způsobilé pro účast, jak je uvedeno v odst. 9 písm. a).

Návrh je předmětem předchozích konzultací s agenturou a podléhá jejímu schválení v souladu s postupem stanoveným v článku 22.

11.Agentura ověří, zda kapacity byly vypočítány v souladu s metodikou uvedenou v odst. 10 písm. a).

12.Vnitrostátní regulační orgány zajistí, aby přeshraniční účast v kapacitních mechanismech byla organizována efektivně a nediskriminačně. Zejména zajistí přiměřená správní opatření pro vymáhání plateb za nedostupnost v přeshraničním kontextu.

13.Přidělené kapacity uvedené v odstavci 7 jsou mezi způsobilými poskytovateli kapacity přenositelné. Způsobilí poskytovatelé kapacity oznámí jakýkoli přenos registru uvedeného v odst. 9 písm. a).

14.Nejpozději [OP: dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost] síť ENTSO pro elektřinu zřídí a zahájí provoz registru uvedeného v odst. 9. Registr je otevřen pro všechny způsobilé poskytovatele kapacity, soustavy využívající mechanismy a jejich provozovatele přenosových soustav.

Článek 22

Schvalovací postup

1.Pokud se odkazuje na tento článek, uplatňuje se pro schvalování návrhu předloženého sítí ENTSO pro elektřinu postup stanovený v odstavcích 2 až 4.

2.Před předložením návrhu vede síť ENTSO pro elektřinu konzultace, do nichž jsou zapojeny všechny příslušné zúčastněné subjekty, vnitrostátní regulační orgány a další vnitrostátní orgány.

3.Agentura do tří měsíců od data obdržení návrhu tento návrh buď schválí, nebo pozmění. V případě, že agentura návrh pozmění, informuje před přijetím pozměněného návrhu síť ENTSO pro elektřinu. Přijatý návrh je zveřejněn na internetových stránkách agentury nejpozději tři měsíce od data přijetí navrhovaných dokumentů.

4.Agentura může kdykoli požádat o provedení změn v přijatém návrhu. Síť ENTSO pro elektřinu předloží agentuře návrh změn do šesti měsíců od obdržení takového požadavku. Agentura tento návrh pozmění nebo schválí a zveřejní na svých internetových stránkách do tří měsíců od data jeho obdržení.

Článek 23

Koncepční zásady kapacitních mechanismů

1.Pro řešení zbývajících obtíží, které nelze odstranit pomocí opatření podle čl. 18 odst. 3, zavedou členské státy kapacitní mechanismy, které jsou předmětem ustanovení tohoto článku a pravidel pro státní podporu Unie.

2.Pokud členský stát hodlá uplatnit kapacitní mechanismus, vede o navrhovaném mechanismu konzultace alespoň se sousedními členskými sáty, s nimiž je propojen elektroenergetickou sítí.

3.Kapacitní mechanismy nesmějí zbytečně narušovat trh a omezovat přeshraniční obchod. Objem kapacity vyčleněné v mechanismu nesmí přesáhnout objem potřebný k řešení obtíží.

4.Výrobní kapacita, pro niž bylo po [OP: vstupu tohoto nařízení v platnost] učiněno konečné rozhodnutí o investici, je způsobilá pro účast v kapacitním mechanismu pouze, pokud jsou její emise nižší než 550 g CO2/kWh. Výrobní kapacita s emisemi 550 g CO2/kWh nebo vyššími se neúčastní kapacitních mechanismů pět let po vstupu tohoto nařízení v platnost.

5.Pokud evropské posouzení přiměřenosti zdrojů nezjistilo žádné obtíže v oblasti zdrojů, členské státy kapacitní mechanismy neuplatňují.

Článek 24

Stávající mechanismy

Členské státy uplatňující kapacitní mechanismy ke dni [OP: vstupu tohoto nařízení v platnost] upraví své mechanismy tak, aby byly v souladu s články 18, 21 a 23 tohoto nařízení.

ê 714/2009 (přizpůsobený)

Kapitola V

Ö Provozování přenosové soustavy Õ 

Článek 254

Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav

1. Všichni pProvozovatelé přenosových soustav spolupracují na úrovni Ö Unie Õ Společenství prostřednictvím sítě ENTSO pro elektřinu s cílem podpořit dotvoření a fungování vnitřního trhu s elektřinou a přeshraniční obchod a zajistit, aby byla evropská elektroenergetická přenosová soustava optimálně řízena a dobře se technicky rozvíjela v rámci koordinované spolupráce.

ò nový

2.Při vykonávání svých funkcí podle právních předpisů EU síť ENTSO pro elektřinu jedná v evropském zájmu, nezávisle na zájmech jednotlivých států provozovatelů přenosových soustav a přispívá k účinnému a udržitelnému dosažení cílů stanovených v rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky na období 2020–2030, zejména přispěním k účinné integraci elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie a zvýšení energetické účinnosti.

ê 714/2009

ð nový

Článek 265

Zřízení sítě ENTSO pro elektřinu

1.Do 3. března 2011 předloží pProvozovatelé elektroenergetických přenosových soustav předloží Komisi a agentuře návrh stanov sítě ENTSO pro elektřinu, která se má zřídit, seznam jejích členů a návrh jejího jednacího řádu, včetně postupů pro konzultace s jinými zúčastněnými subjekty.

2.Do dvou měsíců ode dne obdržení návrhu stanov, seznamu budoucích členů a návrhu jednacího řádu poskytne agentura po formální konzultaci s organizacemi zastupujícími všechny zúčastněné strany, zejména uživatele soustavy včetně zákazníků, Komisi stanovisko.

3.Komise vydá stanovisko k návrhu stanov, seznamu budoucích členů a návrhu jednacího řádu do tří měsíců ode dne obdržení stanoviska agentury a toto stanovisko poskytnuté agenturou podle odstavce 2 zohlední.

4.Do tří měsíců ode dne obdržení ð kladného ï stanoviska Komise zřídí provozovatelé přenosových soustav síť ENTSO pro elektřinu a přijmou a zveřejní její stanovy a jednací řád.

ò nový

5.Dokumenty uvedené v odstavci 1 se předkládají Komisi a agentuře v případě jejich změn nebo odůvodněné žádosti Komise nebo agentury. Agentura a Komise vypracují stanovisko v souladu s odstavci 2 až 4.

ê 714/2009 (přizpůsobený)

ð nový

Článek 278

Úkoly sítě ENTSO pro elektřinu

1. Síť ENTSO pro elektřinu vypracuje na žádost Komise v souladu s čl. 6 odst. 6 kodexy sítě pro oblasti uvedené v odstavci 6 tohoto článku.

2.1. Síť ENTSO pro elektřinu může v zájmu dosažení cílů uvedených v článku 4:

a) Ö vypracovává Õ kodexy sítě pro oblasti uvedené v odstavci 6 čl. 55 odst. 1 v zájmu dosažení cílů uvedených v článku 25; kde se tyto kodexy netýkají oblastí, na něž se vztahuje žádost Komise. Tyto kodexy sítě jsou předkládány agentuře, která k nim vydá stanovisko. Síť ENTSO pro elektřinu toto stanovisko náležitě zohlední.

3. Síť ENTSO pro elektřinu přijímá:

b)Ö přijímá a zveřejňuje Õ každé dva roky nezávazný desetiletý plán rozvoje sítě pro Ö celou Unii Õ celé Společenství (dále jen „plán rozvoje sítě pro Ö celou Unii Õ celé společenství), včetně výhledu přiměřenosti výrobních kapacit v Evropě;

ò nový

c) připravuje a přijímá návrhy související s evropským posouzením přiměřenosti zdrojů podle čl. 19 odst. 2, 3 a 5 a návrhy technických specifikací pro přeshraniční účast v kapacitních mechanismech podle čl. 21 odst. 10;

ê 714/2009 (přizpůsobený)

c) d) Ö přijímá Õ doporučení týkající se koordinace technické spolupráce mezi provozovateli přenosových přepravních soustav Ö Unie Õ Společenství a provozovateli těchto soustav ze třetích zemí;

ò nový

(ppp)přijímá rámec pro spolupráci a koordinaci regionálních operačních středisek;

(qqq)přijímá návrhy vymezující operační region soustavy, jejž pokrývá každé regionální operační středisko;

ê 347/2013 (přizpůsobený)

ð nový

a) g) Ö přijímá Õ společné nástroje provozování sítě k zajištění koordinace provozu sítě za běžných a nouzových podmínek, včetně společné stupnice pro klasifikaci mimořádných událostí, a výzkumné plány ð, včetně zavádění těchto plánů prostřednictvím účinného výzkumného programu ï. Tyto nástroje mimo jiné specifikují:

i) informace, včetně informací týkajících se následujícího dne, daného dne a reálného času, jež jsou užitečné pro zlepšení koordinace provozu, jakož i optimální četnost shromažďování a sdílení těchto informací;

ii) technologickou platformu pro výměnu informací v reálném čase a tam, kde je to vhodné, technologické platformy pro shromažďování, zpracování a přenos dalších informací uvedených v bodě i), jakož i pro provádění postupů, které mohou zvýšit koordinaci provozu mezi provozovateli přenosových soustav s cílem dospět k takové koordinaci v celé Unii;

iii) jakým způsobem zpřístupní provozovatelé přenosových soustav provozní údaje jiným provozovatelům přenosových soustav nebo jakémukoli subjektu řádně pověřenému jejich podporou s cílem dosáhnout koordinace provozu a agentuře; a

iv) že provozovatelé přenosových soustav určí kontaktní místo, které bude pověřeno odpovídat na dotazy ostatních provozovatelů přenosových soustav nebo jakéhokoli řádně pověřeného subjektu uvedeného v bodě iii), nebo dotazy agentury, které se týkají těchto informací.

Evropská síť provozovatelů elektrických přenosových soustav předloží přijaté specifikace týkající se výše uvedených bodů i) až iv) agentuře a Komisi do 16. května 2015.

Do 12 měsíců od přijetí specifikací vydá agentura stanovisko, v němž posuzuje, zda tyto specifikace dostatečně přispívají k podpoře přeshraničního obchodu a k zajištění optimálního řízení, koordinovaného provozu, efektivního využívání a dobrého technického rozvoje evropské elektroenergetické přenosové sítě;

ê 714/2009 (přizpůsobený)

ð nový

d) h) Ö přijímá Õ roční pracovní program;

e) i) Ö přijímá Õ výroční zprávu;

j)f) Ö vypracovává a přijímá Õ každoroční letní a zimní výhledy ð sezónní ï přiměřenosti Ö podle čl. 9 odst. 2 [nařízení o rizikové připravenosti podle návrhu COM(2016) 862] Õ .

4.  Výhled přiměřenosti výrobních kapacit v Evropě uvedený v odst. 3 písm. b) zahrnuje celkovou přiměřenost elektrizační soustavy z hlediska stávajících dodávek elektřiny a předpokládané poptávky po ní, a to na období následujících pěti let i na období od pěti do patnácti let od data vypracování výhledu. Tento výhled přiměřenosti výrobních kapacit v Evropě vychází z národních výhledů přiměřenosti výrobních kapacit vypracovaných jednotlivými provozovateli přenosových soustav.

ò nový

2.Síť ENTSO pro elektřinu podává agentuře zprávu o zjištěných nedostatcích týkajících se zřizování a fungování regionální operačních středisek.

3.Síť ENTSO pro elektřinu zveřejňuje zápisy ze svých schůzí shromáždění, rady a výborů a pravidelně informuje veřejnost o svých rozhodnutích a činnostech.

5. 4. Roční pracovní program uvedený v odst. 3 1 písm. d) h) obsahuje seznam a popis kodexů sítě, jež mají být vypracovány, plán koordinace provozu sítě a činností v oblasti výzkumu a vývoje, které mají být v daném roce realizovány, a orientační časový harmonogram.

9.5.  Síť ENTSO pro elektřinu poskytuje agentuře veškeré informace, které si vyžádá za účelem plnění svých úkolů podle čl. 299 odst. 1. ð Provozovatelé přenosových soustav zpřístupní síti ENTSO pro elektřinu veškeré informace, které potřebuje k plnění svých úkolů, jak je uvedeno v první větě. ï

612. Síť ENTSO pro elektřinu poskytne Komisi na její žádost stanovisko k přijetí rámcových pokynů uvedených v článku 5718.

7. Aniž je dotčeno právo členských států zavést vnitrostátní kodexy sítě, jež nemají vliv na přeshraniční obchod, kodexy sítí se vypracují pro otázky přeshraničních sítí a integrace trhu.

8. Síť ENTSO pro elektřinu sleduje a analyzuje provádění kodexů sítě a rámcových pokynů přijatých Komisí v souladu s čl. 6 odst. 11 a jejich dopad na harmonizaci platných pravidel, jejichž cílem je usnadnit integraci trhu. Síť ENTSO pro elektřinu oznámí svá zjištění agentuře a výsledky analýzy zahrne do výroční zprávy uvedené v odst. 3 písm. e) tohoto článku.

Článek 2810

Konzultace

1.Při vypracovávání ð návrhů podle úkolů uvedených v čl. 27 odst. 1 ï  kodexů sítě, návrhu plánu rozvoje sítě pro celé Společenství a ročního pracovního programu podle čl. 8 odst. 1, 2 a 3 vede síť ENTSO pro elektřinu otevřeným a transparentním způsobem rozsáhlé a včasné konzultace v souladu s postupy pro konzultace uvedenými v článku 26 čl.5 odst. 1 se všemi příslušnými Ö zúčastněnými subjekty Õ účastníky trhu, a zejména s organizacemi zastupujícími jednotlivé zúčastněné subjekty. Konzultace zahrnují národní regulační orgány a další vnitrostátní orgány, dodavatelské a výrobní podniky, uživatele soustavy, včetně zákazníků, a provozovatele distribučních soustav, včetně příslušných odvětvových sdružení, odborných subjektů a platforem zúčastněných subjektů. Zaměří se na zjištění názorů a návrhů všech příslušných osob, které se účastní rozhodovacího procesu.

2.Všechny dokumenty a zápisy z jednání týkající se konzultací uvedených v odstavci 1 se zveřejňují.

3.Před přijetím ð návrhů podle čl. 27 odst. 1 ï ročního pracovního programu a kodexů sítě uvedených v čl. 8 odst. 1, 2 a 3 uvede síť ENTSO pro elektřinu, jakým způsobem byly připomínky získané během konzultací zohledněny. Pokud připomínky nebyly zohledněny, uvede důvody.

Článek 299

Sledování prováděné agenturou

1.Agentura sleduje plnění úkolů sítě ENTSO pro elektřinu podle čl. 27 8 odst. 1, 2 a 3 a informuje o něm Komisi.

Agentura sleduje, jak síť ENTSO pro elektřinu provádí kodexy sítě vypracované podle čl. 55 odst. 14 8 odst. 2 a kodexy sítě, které byly vypracovány v souladu s čl. 6 odst. 1 až 10, které však nebyly přijaty Komisí podle čl. 6 odst. 11. Pokud síť ENTSO pro elektřinu neprovede některý z těchto kodexů sítě, agentura ji vyzve, aby toto opomenutí řádně vysvětlila. Agentura o tomto vysvětlení informuje Komisi a poskytne jí k tomu své stanovisko.

Agentura sleduje a analyzuje provádění kodexů sítě a rámcových pokynů přijatých Komisí v souladu s čl. 54 odst. 1 6 odst. 11 a jejich dopad na harmonizaci platných pravidel, jejichž cílem je usnadnění integrace trhu, jakož i nediskriminace, účinná hospodářská soutěž a účelné fungování trhu, a informuje o nich Komisi.

2.Síť ENTSO pro elektřinu předkládá agentuře návrh plánu rozvoje sítě pro Öcelou Unii Õ celé Společenství, návrh ročního pracovního programu, včetně informací o postupu konzultace, a ostatní dokumenty uvedené v čl. 27 odst. 1 8 odst. 3, aby k nim agentura vydala stanovisko.

Do dvou měsíců ode dne jejich obdržení poskytne agentura síti ENTSO pro elektřinu a Komisi řádně odůvodněné stanovisko a doporučení, pokud má za to, že návrh ročního pracovního programu nebo návrh plánu rozvoje sítě pro Ö celou Unii Õ celé Společenství předloženého sítí ENTSO pro elektřinu nepřispívá k nediskriminaci, účinné hospodářské soutěži a dobrému fungování trhu nebo nezajišťuje dostatečnou úroveň přeshraničního propojení umožňujícího přístup třetím osobám.

ê 347/2013

Článek 3011

Náklady

Náklady, které souvisejí s činnostmi sítě ENTSO pro elektřinu a jsou uvedeny v článcích 25 až 29 a 54 až 57 4 až 12 tohoto nařízení a v článku 11 nařízení (EU) č. 347/2013, se zohlední při výpočtu sazeb a nesou je provozovatelé přenosových soustav. Regulační orgány tyto náklady schválí, pouze pokud jsou opodstatněné a přiměřené.

ê 714/2009

ð nový

Článek 3112

Regionální spolupráce provozovatelů přenosových soustav

1.S cílem přispět k činnostem uvedeným v čl. 27 8odst. 1, 2 a 3 navazují provozovatelé přenosových soustav regionální spolupráci v rámci sítě ENTSO pro elektřinu. Každé dva roky zejména zveřejňují regionální investiční plán, přičemž mohou na jeho základě přijímat investiční rozhodnutí. ðSíť ENTSO pro elektřinu podporuje spolupráci mezi provozovateli přenosových soustav na regionální úrovni zajištěním interoperability, komunikace a sledování výkonnosti na regionální úrovni v oblastech, které doposud nejsou harmonizovány na úrovni Unie. ï 

2.Provozovatelé přenosových soustav podporují provozní ujednání s cílem zajistit optimální řízení sítě a podpořit rozvoj energetických burz, koordinované přidělování přeshraniční kapacity prostřednictvím nediskriminačních tržních řešení, s náležitou pozorností věnovanou specifickým výhodám implicitních aukcí pro krátkodobé přidělování, a integraci mechanismů vyrovnávání a rezervního výkonu.

3.Komise může za účelem dosažení cílů stanovených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku vymezit zeměpisné oblasti, na něž se vztahují jednotlivé struktury regionální spolupráce, přičemž zohlední stávající struktury regionální spolupráce. Každý členský stát může podporovat spolupráci ve více než jedné zeměpisné oblasti. ð Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 63 týkající se zeměpisných oblastí, na něž se vztahují jednotlivé struktury regionální spolupráce. ï Opatření uvedené v první větě, jež má za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímá regulativním postupem s kontrolou podle čl. 23 odst. 2. Za tím účelem vede Komise konzultace s agenturou a se sítí ENTSO pro elektřinu.

ò nový

Článek 32

Zřizování a úkoly regionální operačních středisek

1.Do [OP: dvanácti měsíců po vstupu v platnost] všichni provozovatelé přenosových soustav zřídí regionální operační střediska v souladu s kritérii stanovenými v této kapitole. Regionální operační střediska se zřizují na území jednoho nebo více členských států regionu, v němž budou působit.

2.Regionální operační střediska mají právní formu ve smyslu článku 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/101/ES 40 .

3.Regionální operační střediska doplňují úlohu provozovatelů přenosových soustav plněním funkcí regionálního významu. Zavádějí provozní ujednání s cílem zajistit účinné, bezpečné a spolehlivé fungování propojené přenosové soustavy.

Článek 33

Zeměpisná oblast působnosti regionálních operačních středisek

1.Do [OP: šesti měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost] síť ENTSO pro elektřinu předloží agentuře návrh vymezující operační regiony soustav, které pokrývají regionální operační střediska, přičemž zohlední stávající regionální bezpečnostní koordinátory, na základě těchto kritérií:

(a)topologie sítě, včetně míry propojení a vzájemné závislosti energetických systémů, pokud jde o toky;

(b)synchronního připojení soustav;

(c)velikosti regionu, který má pokrývat alespoň jeden region výpočtu kapacity;

(d)zeměpisné optimalizace regulačních záloh.

2.Do tří měsíců od obdržení návrhu agentura tento návrh vymezující operační regiony soustav buď schválí, nebo navrhne jeho změny. V případě, že agentura návrh pozmění, informuje před přijetím změn síť ENTSO pro elektřinu. Přijatý návrh se zveřejňuje na internetových stránkách agentury.

Článek 34

Úkoly regionálních operačních středisek

1.Každé regionální operační středisko vykonává následující funkce v operačním regionu soustavy, v němž je zřízeno, přičemž regionální operační střediska vykonávají alespoň následující funkce stanovené podrobněji v příloze I:

(e)koordinovaný výpočet kapacity;

(f)koordinovanou analýzu bezpečnosti;

(g)vytváření společných modelů sítě;

(h)posuzování konzistentnosti plánů provozovatelů přenosových soustav na ochranu a obnovy soustavy;

(i)koordinaci a optimalizaci regionální obnovy;

(j)analýzu a podávání zpráv v návaznosti na provoz a narušení provozu;

(k)stanovování objemu regulačních záloh na regionální úrovni;

(l)usnadňování obstarávání regulačních záloh na regionální úrovni;

(m)týdenní až vnitrodenní prognózy přiměřenosti systému na regionální úrovni a přípravu opatření ke snížení rizik;

(n)koordinaci plánování odstávek;

(o)optimalizaci vyrovnávacích mechanismů mezi provozovateli přenosových soustav;

(p)školení a certifikaci;

(q)stanovování regionálních scénářů elektroenergetických krizí podle čl. 6 odst. 1 nařízení o rizikové připravenosti podle návrhu COM(2016) 862], pokud je tento úkol na střediska přenesen sítí ENTSO pro elektřinu;

(r)přípravu a provádění každoroční simulace krize ve spolupráci s příslušnými orgány podle čl. 12 odst. 3 [nařízení o rizikové připravenosti podle návrhu COM(2016) 862];

(s)úkoly spojené se stanovením regionálních scénářů elektroenergetických krizí, pokud jsou přeneseny na regionální operační střediska, a to v rozsahu, v jakém jsou na ně přeneseny podle čl. 6 odst. 1 [nařízení o rizikové připravenosti podle návrhu COM(2016) 862];

(t)úkoly spojené s výhledy sezónní přiměřenosti, pokud jsou přeneseny na regionální operační střediska, a to v rozsahu, v jakém jsou na ně přeneseny podle čl. 9 odst. 2 [nařízení o rizikové připravenosti podle návrhu COM(2016) 862];

(u)kalkulaci maximální vstupní kapacity, která je k dispozici pro účast zahraničních výrobních kapacit v kapacitních mechanismech podle čl. 21 odst. 6.

2.Komise může rozšířit oblast působnosti regionálních operačních středisek o další funkce, vyjma rozhodovacích pravomocí podle kapitoly VII tohoto nařízení.

3.Provozovatelé přenosových soustav poskytují regionálním operačním střediskům informace potřebné k vykonávání jejich funkcí.

4.Regionální operační střediska poskytují provozovatelům přenosové soustavy operačního regionu soustavy veškeré informace potřebné k provádění rozhodnutí a doporučení navržených regionálními operačními středisky.

Článek 35

Spolupráce s regionálními operačními středisky

1.Běžný provoz regionálních operačních středisek je řízen na základě rozhodování založeného na spolupráci. V procesu rozhodování založeného na spolupráci se vychází:

(rrr)z ujednání týkajících se organizace práce zaměřených na plánování a provozní aspekty související s uvedenými funkcemi v souladu s článkem 36;

(sss)z postupu konzultace s provozovateli přenosových soustav v operačním regionu soustavy při vykonávání provozních povinností a úkolů v souladu s článkem 37;

(ttt)z postupu přijímání rozhodnutí a doporučení podle článku 38;

(uuu)z postupu přezkumu rozhodnutí a doporučení přijatých regionálními operačními středisky v souladu s článkem 39.

Článek 36

Ujednání týkající se organizace práce

1.Regionální operační střediska vypracovávají ujednání týkající se organizace práce zaměřená na plánování a provozní aspekty spojené s funkcemi, které mají střediska plnit, přičemž se zohledňují zejména specifika a požadavky těchto funkcí přesně vymezených v příloze I.

2.Regionální operační střediska zajistí, aby ujednání týkající se organizace práce obsahovala pravidla pro oznamování dotčených stran.

Článek 37

Postup konzultací

Regionální operační střediska vypracují v rámci vykonávání svých denních provozních povinností a úkolů postup pro organizaci odpovídajících a pravidelných konzultací s provozovateli přenosových soustav a příslušnými zúčastněnými subjekty. Podle potřeby budou zapojeny regulační orgány, aby se zajistila možnost řešení regulačních otázek.

Článek 38

Přijímání rozhodnutí a doporučení

1.Regionální operační střediska vypracují postup pro přijímání rozhodnutí a doporučení.

2.Regionální operační střediska přijímají závazná rozhodnutí určená provozovatelům přenosových soustav v souvislosti s funkcemi uvedenými v čl. 34 odst. 1 písm. a), b), g) a q). Provozovatelé přenosových soustav provádějí závazná rozhodnutí vydaná regionálními operačními středisky s výjimkou případů, kdy by tato rozhodnutí mohla mít negativní dopad na bezpečnost soustavy.

3.Regionální operační střediska přijímají doporučení určená provozovatelům přenosových soustav v souvislosti s funkcemi uvedenými v čl. 34 odst. 1 písm. c) až f) a h) až p).

4.Regulační orgány operačního regionu soustavy mohou společně rozhodnout, že regionálním operačním střediskům svěří pravomoc vydávat závazná rozhodnutí v rámci jedné nebo více funkcí stanovených v čl. 34 odst. 1 písm. c) až f) a h) až l).

Článek 39

Přezkum rozhodnutí a doporučení

1.Regionální operační střediska vypracují postup pro přezkum rozhodnutí a doporučení.

2.Postup se zahajuje na žádost jednoho nebo několika provozovatelů přenosových soustav v operačním regionu soustavy. V návaznosti na přezkum rozhodnutí nebo doporučení regionální operační střediska dané opatření potvrdí nebo pozmění.

3.Pokud je opatřením, které je předmětem přezkumu, závazné rozhodnutí podle čl. 38 odst. 2, žádost o přezkum nepozastavuje toto rozhodnutí s výjimkou případů, kdy by mohlo mít negativní dopad na bezpečnost soustavy.

4.Pokud opatřením, které je předmětem přezkumu, je doporučení podle čl. 38 odst. 3 a provozovatel operační soustavy se po přezkumu rozhodne od tohoto doporučení odchýlit, předloží regionálnímu operačnímu středisku a ostatním provozovatelům přenosových soustav v operačním regionu soustavy podrobné odůvodnění svého rozhodnutí.

Článek 40

Správní rada regionálních operačních středisek

1.S cílem přijmout opatření týkající se správy regionálních operačních středisek a sledovat jejich fungování, zřídí regionální operační střediska správní radu.

2.Správní rada je složená z členů zastupujících provozovatele přenosových soustav a pozorovatelů zastupujících regulační orgány operačního regionu soustavy. Zástupci regulačních orgánů nemají hlasovací práva.

3.Správní rada je odpovědná za:

(vvv)vypracování a schvalování stanov a jednacího řádu regionálních operačních středisek;

(www)rozhodování o organizační struktuře a její zavedení;

(xxx)přípravu a schvalování ročního rozpočtu;

(yyy)přípravu a schvalování procesu rozhodování založeného na spolupráci v souladu s článkem 35.

4.Mezi pravomoci správní rady nepatří záležitosti spojené s běžným provozem regionálním operačních středisek a vykonáváním jejich funkcí.

Článek 41

Organizační struktura

1.Regionální operační střediska zavedou a řídí svou organizaci podle struktury, která podporuje bezpečnost jejich funkcí.
Organizační struktura vymezí:

(````)kompetence, povinnosti a odpovědnost řídících pracovníků;

(aaaa)vztahy a hierarchická propojení mezi různými složkami a procesy organizace.

2.Regionální operační střediska mohou zřídit regionální oddělení s cílem řešit místní specifické otázky nebo podporovat operační střediska v účinném a spolehlivém plněním jejich funkcí.

Článek 42

Vybavení a zaměstnanci

Regionální operační střediska musí být vybavena veškerými lidskými, technickými, fyzickými a finančními zdroji potřebnými pro plnění svých povinností podle tohoto nařízení a v rámci výkonu svých funkcí.

Článek 43

Sledování a podávání zpráv

1.Regionální operační střediska zavedou postup soustavného sledování alespoň:

(bbbb)své provozní výkonnosti;

(cccc)vydaných rozhodnutí a doporučení a dosažených výsledků;

(dddd)efektivity a účinnosti každé z funkcí, za něž nesou odpovědnost.

2.Regionální operační střediska alespoň jednou ročně předloží agentuře a regulačním orgánům operačního regionu soustavy údaje vyplývající z jejich soustavného sledování.

3.Regionální operační střediska určí transparentním způsobem své náklady a podají o nich zprávu agentuře a regulačním orgánům operačního regionu soustavy.

4.Regionální operační střediska předkládají síti ENTSO pro elektřinu, agentuře, regulačním orgánům operačního regionu soustavy a Koordinační skupině pro otázky elektrické energie zřízené podle článku 1 rozhodnutí Komise 2012/C 535/02 41 výroční zprávu týkající se jejich činnosti.

5.Regionální operační střediska překládají síti ENTSO pro elektřinu, regulačním orgánům operačního regionu soustavy, agentuře a příslušným orgánům členského státu odpovědným za předcházení krizových situacím a jejich řízení zprávu o nedostatcích v procesu sledování podle odst. 1.

Článek 44

Odpovědnost

Regionální operační střediska podniknou kroky potřebné k pokrytí odpovědnosti spojené s vykonáváním svých úkolů, zejména v případě, kdy přijímají rozhodnutí, která jsou závazná pro provozovatele přenosových soustav. Metoda používaná pro pokrytí odpovědnosti musí zohlednit právní postavení regionálního operačního střediska a úroveň krytí komerčního pojištění, které je k dispozici.

Článek 458

Ö Desetiletý plán rozvoje sítě Õ 

1.10.  Každé dva roky síť ENTSO pro elektřinu přijme a zveřejní plán rozvoje sítě pro celé Společenství. Plán rozvoje sítě pro Ö celou Unii Õ celé Společenství Ö uvedený v čl. 27 odst. 1 písm. b) Õ zahrnuje vytváření modelů integrované sítě, vypracovávání scénářů, výhled přiměřenosti výrobních kapacit v Evropě a posouzení odolnosti soustavy.

Plán rozvoje sítě Ö pro celou Unii Õ pro celé Společenství zejména:

ê 347/2013

(eeee)vychází z investičních plánů jednotlivých členských států, přičemž zohlední regionální investiční plány uvedené v čl. 12 odst. 1, a případně z aspektů plánování sítě na úrovni Unie, jak stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013 o hlavních směrech transevropské energetické infrastruktury 42 ; podléhá analýze nákladů a přínosů za použití metodiky stanovené v článku 11 tohoto nařízení;

ê 714/2009 (přizpůsobený)

(ffff)v souvislosti s přeshraničním propojením vychází rovněž z opodstatněných potřeb jednotlivých uživatelů soustavy a zahrnuje dlouhodobé závazky investorů podle článku 8 a článků 4413 a 5122 Ö [přepracovaného znění směrnice 2009/72/ES podle návrhu COM(2016) 864/2] Õ směrnice 2009/72/ES; a

(gggg)poukazuje na nedostatečnou míru investic, především pokud jde o přeshraniční kapacitu.

Pokud jde o druhý pododstavec písm. c) lze k plánu rozvoje sítě pro Ö celou Unii Õ celé Společenství přiložit analýzu překážek, které brání zvýšení přeshraniční kapacity sítě a jsou způsobeny rozdílnými schvalovacími postupy a praxí.

112. Agentura poskytuje stanoviska k národním desetiletým plánům rozvoje sítě s cílem posoudit jejich soulad s plánem rozvoje sítě pro Ö celou Unii Õ celé Společenství. Zjistí-li agentura mezi národním desetiletým plánem rozvoje sítě a plánem rozvoje sítě pro Ö celou Unii Õ celé Společenství nesrovnalosti, doporučí náležitým způsobem upravit tento národní plán rozvoje sítě nebo plán rozvoje sítě pro Ö celou Unii Õ celé Společenství. Pokud je tento národní plán rozvoje sítě vypracován v souladu s článkem 5122 Ö [přepracovaného znění směrnice 2009/72/ES podle návrhu COM(2016) 864/2] Õ směrnice 2009/72/ES, agentura příslušnému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu doporučí, aby tento národní desetiletý plán rozvoje sítě upravil v souladu s čl. 5122 odst. 7 uvedené směrnice a aby o této změně informoval Komisi.

ê 714/2009 (přizpůsobený)

ð nový

Článek 4613

Vyrovnávací mechanismus mezi provozovateli přenosových soustav

1.Provozovatelé přenosových soustav obdrží vyrovnávací platby za náklady vzniklé přenosem přeshraničních toků elektřiny po jejich sítích.

2.Vyrovnávací platba uvedená v odstavci 1 se vyplácí provozovatelům vnitrostátních přenosových soustav, v nichž přeshraniční toky vznikají, a soustav, v nichž tyto toky končí.

3.Vyrovnávací platby se provádějí pravidelně za dané minulé časové období. Pokud je to nutné, provedené platby se dodatečně upraví podle skutečně vzniklých nákladů.

První období, za něž se provede vyrovnávací platba, se stanoví v rámcových pokynech uvedených v článku 5718.

4.Komise rozhodne ð přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 63, pokud jde ï o výši splatných vyrovnávacích plateb. Toto opatření, jehož účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním, musí být přijato regulativním postupem s kontrolou stanoveným v čl. 23 odst. 2.

5.Velikost provedených přeshraničních toků a velikost přeshraničních toků označených jako vznikající nebo končící ve vnitrostátních přenosových soustavách se určuje na základě fyzických toků elektřiny skutečně naměřených v daném časovém období.

6.Náklady vzniklé přenosem přeshraničních toků se stanoví na základě očekávaných dlouhodobých průměrných přírůstkových nákladů s přihlédnutím ke ztrátám, investicím do nové infrastruktury a přiměřenému podílu nákladů na stávající infrastrukturu, pokud se infrastruktura používá pro přenos přeshraničních toků, zejména s ohledem na potřebu zajistit bezpečnost dodávky. Při stanovení vzniklých nákladů se používají uznávané standardní metodiky pro výpočet nákladů. Přínosy vzniklé v síti jako důsledek přenosu přeshraničních toků se vezmou v úvahu za účelem snížení přijaté vyrovnávací platby.

7. Pokud přenosové sítě dvou nebo více členských států tvoří, zcela nebo částečně, součást jediného regulačního bloku, pak jen pro účely vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli přenosových soustav podle článku 13 se regulační blok jako celek považuje za součást přenosové sítě jednoho z dotyčných členských států, aby se předešlo tomu, že by se toky uvnitř regulačních bloků považovaly za přeshraniční toky podle odst. 2 prvního pododstavce čl. 2 odst. 2 písm. b) tohoto článku a způsobovaly vyrovnávací platby podle odstavce 1 tohoto článku 13. Regulační orgány daných členských států mohou rozhodnout, kterého z daných členských států bude regulační blok jako celek součástí.

ê 714/2009

ð nový

Článek 4715

Poskytování informací

1.Provozovatelé přenosových soustav zavedou postupy pro koordinaci a výměnu informací, aby se zajistila bezpečnost sítí v rámci řízení přetížení.

2.Bezpečnostní, provozní a plánovací normy používané provozovateli přenosových soustav se zveřejňují. Zveřejňované informace zahrnují obecný model výpočtu celkové přenosové kapacity a rozpětí spolehlivosti přenosu vycházející z elektrických a fyzikálních vlastností sítě. Tyto modely podléhají schválení regulačními orgány.

3.Provozovatelé přenosových soustav zveřejňují dostupné přenosové kapacity odhadnuté na každý den, s uvedením případných již rezervovaných kapacit. Tato zveřejnění se provádějí v určitých časových intervalech přede dnem přenosu a obsahují v každém případě odhady na příští týden a příští měsíc, jakož i kvantitativní určení očekávané spolehlivosti dostupné kapacity.

4.Provozovatelé přenosových soustav zveřejňují příslušné údaje o souhrnné prognóze a o aktuální poptávce, dostupnosti a aktuálním využití výrobních zařízení a spotřebičů, o dostupnosti a využití sítí a propojovacích vedení a vyrovnávacím výkonu a objemu regulačních zálohrezervní kapacitě. Pro dostupnost a aktuální využití malých výrobních zařízení a spotřebičů lze využít souhrnné předpokládané údaje.

5.Dotčení účastníci trhu poskytují provozovatelům přenosových soustav příslušné údaje.

6.Výrobní podniky, které vlastní nebo provozují výrobní zařízení, z nichž alespoň jedno má instalovaný výkon alespoň 250 MW, ð nebo které mají portfolio sestávající z výrobních zařízení o výkonu nejméně 400 MW ï, uchovávají pro potřebu národního regulačního orgánu, vnitrostátního orgánu pro hospodářskou soutěž a Komise po dobu pěti let veškeré hodinové údaje z jednotlivých zařízení, které jsou nutné k ověření všech provozních dispečerských rozhodnutí a nabídek na energetických burzách, aukčních kapacit na propojovacím vedení, trhu s regulačními zálohamirezervní kapacitou a přepážkových trhů. Hodinové údaje a informace z jednotlivých zařízení, jež se mají uchovávat, obsahují alespoň údaje o dostupné výrobní kapacitě a rezervovaných kapacitách, včetně jejich přidělení na úrovni jednotlivých zařízení, a to v okamžiku uskutečnění nabídky a během výroby.

ò nový

7.Provozovatelé přenosových soustav si pravidelně vyměňují soubor dostatečně přesných údajů o síti a toku zatížení, aby bylo možné provádět výpočty toku zatížení pro každého provozovatele přenosové soustavy v jeho příslušné oblasti. Tentýž soubor údajů je na požádání k dispozici regulačním orgánům a Komisi. Regulační orgány a Komise zachází s uvedeným souborem údajů důvěrně a zajistí zachování důvěrnosti v řadách vlastních i v řadách veškerých konzultantů, kteří pro ně na požádání provádějí na základě uvedených údajů analytickou činnost.

ê 714/2009

Článek 483

Certifikace provozovatelů přenosových soustav

1.Komise přezkoumá oznámení o certifikaci provozovatele přenosové soustavy, jak je stanoveno v čl. 5210 odst. 6 [přepracovaného znění směrnice 2009/72/ES podle návrhu COM(2016) 864/2] směrnice 2009/72/ES, ihned po jeho obdržení. Do dvou měsíců od obdržení oznámení Komise sdělí stanovisko příslušnému národnímu regulačnímu orgánu, pokud jde o slučitelnost s čl. 5210 odst. 2 nebo článkem 5311, a s článkem 439 [přepracovaného znění směrnice 2009/72/ES podle návrhu COM(2016) 864/2] směrnice 2009/72/ES.

Během přípravy stanoviska uvedeného v prvním pododstavci může Komise požádat agenturu o stanovisko k rozhodnutí národního regulačního orgánu. V takovém případě se dvouměsíční lhůta uvedená v prvním pododstavci prodlužuje o další dva měsíce.

Pokud Komise nevydá stanovisko ve lhůtách uvedených v prvním a druhém pododstavci, má se za to, že proti rozhodnutí regulačního orgánu nevznesla námitky.

2.Do dvou měsíců od obdržení stanoviska Komise přijme národní regulační orgán konečné rozhodnutí týkající se certifikace provozovatele přenosové soustavy, přičemž v nejvyšší možné míře zohlední toto stanovisko. Rozhodnutí regulačního orgánu a stanovisko Komise se zveřejní společně.

3.Kdykoliv během tohoto postupu mohou regulační orgány nebo Komise požádat provozovatele přenosové soustavy nebo podniky vykonávající funkci výroby či dodávek o jakékoli informace významné pro plnění jejich úkolů podle tohoto článku.

4.Regulační orgány a Komise zachovávají důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.

5. Komise může přijmout rámcové pokyny, které podrobně stanoví postup pro uplatňování odstavců 1 a 2 tohoto článku. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 23 odst. 2.

5.6.Pokud Komise obdrží oznámení o certifikaci provozovatele přenosovépřepravní soustavy, jak je stanoveno v čl. 439 odst. 910 [přepracovaného znění směrnice 2009/72/ES podle návrhu COM(2016) 864/2] směrnice 2009/72/ES, přijme rozhodnutí týkající se certifikace. Regulační orgán musí plnit rozhodnutí Komise.

ò nový

Kapitola VI

Provoz distribuční soustavy

Článek 49

Evropský subjekt sdružující provozovatele distribučních soustav

Provozovatelé distribučních soustav, kteří nejsou součástí vertikálně integrovaného podniku nebo jsou odděleni v souladu s ustanoveními článku 35 [přepracovaného znění směrnice 2009/72/ES podle návrhu COM(2016) 864/2], spolupracují na úrovni Unie prostřednictvím Evropského subjektu sdružujícího provozovatele distribučních soustav (dále jen „subjekt EU DSO“) s cílem prosazovat dokončení a fungování vnitřního trhu s elektřinou a podporovat optimální řízení a koordinovaný provoz distribučních a přenosových soustav. Provozovatelé distribučních soustav, kteří se chtějí účastnit Evropského subjektu sdružujícího provozovatele distribučních soustav, jsou registrováni jako jeho členové.

Článek 50

Zřízení subjektu EU DSO pro elektřinu

1.Do [OP: dvanácti měsíců po vstupu v platnost] provozovatelé přenosových soustav za správní podpory agentury předloží Komisi a agentuře návrh stanov, seznam registrovaných členů a návrh jednacího řádu, včetně postupů pro konzultace se sítí ENTSO pro elektřinu a dalšími zúčastněnými subjekty, a finanční pravidla subjektu EU DSO, který má být zřízen.

2.Do dvou měsíců od obdržení návrhu stanov, seznamu členů a návrhu jednacího řádu poskytne agentura po formální konzultaci s organizacemi zastupujícími všechny zúčastněné subjekty, zejména uživatele distribučních soustav, Komisi stanovisko.

3.Komise vydá stanovisko k návrhu stanov, seznamu členů a návrhu jednacího řádu do tří měsíců od obdržení stanoviska agentury a toto stanovisko poskytnuté agenturou podle odstavce 2 zohlední.

4.Do tří měsíců ode dne obdržení kladného stanoviska Komise zřídí provozovatelé distribučních soustav subjekt EU DSO a přijmou a zveřejní jeho stanovy a jednací řád.

5.Dokumenty uvedené v odstavci 1 se předkládají Komisi a agentuře v případě jejich změn nebo na základě odůvodněné žádosti Komise nebo agentury. Agentura a Komise vypracují stanovisko v souladu s postupem stanoveným v odstavcích 2 až 4.

6.Náklady související s činnostmi subjektu EU DSO nesou provozovatelé distribučních soustav, kteří jsou registrování jako jeho členové, a zohledňují se při výpočtu sazeb. Regulační orgány tyto náklady schválí, pouze pokud jsou opodstatněné a přiměřené.

Článek 51

Úkoly subjektu EU DSO

1.Mezi úkoly subjektu EU DSO patří:

(hhhh)koordinovaný provoz a plánování přenosových a distribučních sítí;

(iiii)integrace obnovitelných zdrojů energie, distribuované výroby a dalších zdrojů začleněných do distribuční sítě, jako je skladování energie;

(jjjj)rozvoj odezvy na straně poptávky;

(kkkk)digitalizace distribučních sítí, včetně zavádění inteligentních sítí a inteligentních měřicích systémů;

(llll)správa údajů, kybernetická bezpečnost a ochrana údajů;

(mmmm)účast na vypracování kodexů sítě podle článku 55.

2.Kromě toho subjekt EU DSO:

(nnnn)spolupracuje se sítí ENTSO pro elektřinu na sledování provádění kodexů sítě a příslušných rámcových pokynů pro provoz a plánování distribučních sítí a koordinaci provozu přenosových a distribučních sítí, které se přijímají podle tohoto nařízení;

(oooo)spolupracuje se sítí ENTSO pro elektřinu a přijímá osvědčené postupy v oblasti koordinace provozu a plánování přenosových a distribučních soustav, včetně záležitostí jako je výměna údajů mezi provozovateli a koordinace distribuovaných zdrojů energie;

(pppp)pracuje na určení osvědčených postupů v oblastech určených v odstavci 1 a pro zavádění zlepšení v oblasti energetické účinnosti v distribuční síti;

(qqqq)přijímá roční pracovní program a výroční zprávu;

(rrrr)vykonává činnost v plném souladu s pravidly hospodářské soutěže.

Článek 52

Konzultace v postupu vypracovávání kodexu sítě

1.Při vypracovávání případných kodexů sítě podle článku 55 vede subjekt EU DSO otevřeným a transparentním způsobem rozsáhlé a včasné konzultace se všemi příslušnými zúčastněnými subjekty a zejména s organizacemi zastupujícími jednotlivé zúčastněné subjekty v souladu s jednacím řádem uvedeným v článku 50. Konzultace zahrnují vnitrostátní regulační orgány a další vnitrostátní orgány, dodavatelské a výrobní podniky, uživatele soustavy, včetně zákazníků, a provozovatele distribučních soustav, včetně příslušných odvětvových sdružení, odborných subjektů a platforem zúčastněných subjektů. Zaměří se na zjištění názorů a návrhů všech příslušných stran, které se účastní rozhodovacího procesu.

2.Všechny dokumenty a zápisy z jednání týkající se konzultací uvedených v odstavci 1 se zveřejňují.

3.Subjekt EU DSO zohledňuje připomínky vyjádřené během konzultací. Před přijetím návrhů kodexů sítě uvedených v článku 55 uvede subjekt EU DSO, jakým způsobem byly připomínky získané během konzultací zohledněny. Pokud připomínky nebyly zohledněny, uvede důvody.

Článek 53

Spolupráce mezi provozovateli distribučních soustav a provozovateli přenosových soustav

1.Provozovatelé distribučních soustav spolupracují s provozovateli přenosových soustav při plánování a provozu svých sítí. Provozovatelé přenosových a distribučních soustav si zejména vyměňují veškeré potřebné informace a údaje týkající se výkonu výrobních zařízení a odezvy na straně poptávky, každodenního provozu svých sítí a dlouhodobého plánování investic do sítí s cílem zajistit nákladově efektivní, bezpečný a spolehlivý rozvoj a provoz svých sítí.

2.Provozovatelé přenosových a distribučních soustav spolupracují na docílení koordinovaného přístupu ke zdrojům, jako je distribuovaná výroba, skladování energie nebo odezva na straně poptávky, které mohou být oporou pro specifické potřeby jak distribuční soustavy, tak přenosové soustavy. 

Kapitola VII

Kodexy sítě a rámcové pokyny

Článek 54

Přijímání kodexů sítě a rámcových pokynů

1.Komise může přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s výhradou zmocnění podle článků 55 a 57. Tyto akty v přenesené pravomoci mohou být přijaty buď jako kodexy sítě na základě návrhu předloženého sítí ENTSO pro elektřinu nebo, pokud je tak stanoveno v seznamu priorit podle čl. 55 odst. 2, subjektem EU DSO a agenturou podle postupu stanoveného článkem 55, nebo jako pokyny podle postupu stanoveného článkem 57.

2.Kodexy sítě a pokyny:

(ssss)zajišťují minimální stupeň harmonizace požadované pro dosažení cílů tohoto nařízení;

(tttt)zohledňují případné regionální zvláštnosti;

(uuuu)nepřekračují rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto účelu; a

(vvvv)nejsou jimi dotčena práva členských států stanovit vnitrostátní kodexy sítě, které nemají dopad na přeshraniční obchod.

ê 714/2009 (přizpůsobený)

ð nový

Článek 556

Zavedení kodexů sítě

61. ð Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 63 týkající se zavedení kodexů sítě zahrnujících ï Kodexy sítě uvedené v odstavcích 1 a 2 zahrnují následující oblasti, přičemž případně zohledňují regionální zvláštnosti:

(wwww)pravidla pro bezpečnost a spolehlivost sítě, včetně pravidel pro technickou přenosovou regulační zálohurezervní kapacitu pro provozní zabezpečení sítě;

(xxxx)pravidla pro připojení k soustavě;

(yyyy)pravidla pro přístup třetích osob;

(`````)pravidla pro předávání údajů a zúčtování;

(aaaaa)pravidla pro interoperabilitu;

(bbbbb)provozní postupy v případě stavu nouze;

(ccccc)pravidla pro přidělování kapacit a řízení přetížení ð včetně omezování výroby a redispečinku výroby a poptávky ï;

(ddddd)pravidla pro obchod týkající se technického a provozního zabezpečení služeb přístupu do sítě a vyrovnávání soustavy;

(eeeee)pravidla transparentnosti;

(fffff)pravidla pro vyrovnávání, včetně pravidel ohledně rezervního výkonu v souvislosti se sítí;

(ggggg)pravidla týkající se harmonizovaných struktur přenosových ð a distribučních ï sazeb ð a poplatků za připojení ï, včetně místně vztažených cenových signálů a pravidel vyrovnávání mezi provozovateli přenosových soustav, a

(hhhhh)energetickou účinnost, pokud jde o elektroenergetické sítě;.

ò nový

(iiiii)pravidla pro nediskriminační, transparentní poskytování nefrekvenčních podpůrných služeb, včetně regulace napětí v ustáleném stavu, zajištění setrvačnosti, dodávek rychlého jalového proudu, schopnosti startu ze tmy;

(jjjjj)odezvu na straně poptávky, včetně agregace, skladování energie a pravidel pro omezování spotřeby;

(kkkkk)pravidla kybernetické bezpečnosti; a

(lllll)pravidla týkající se regionálních operačních středisek.

ê 714/2009

ð nový

1.2. Komise po konzultaci s agenturou, sítí ENTSO pro elektřinu a příslušnými zúčastněnými subjekty každoročně vypracuje ð každé tři roky ï seznam priorit stanovující oblasti uvedené v odstavci 1čl. 8 odst. 6 s cílem zahrnout je do kodexů sítí při jejich vypracování. ð Pokud předmět kodexu sítě přímo souvisí s provozem distribuční soustavy a je méně důležitý z hlediska přenosové soustavy, může Komise požadovat, aby subjekt EU DSO pro elektřinu svolal výbor pro vypracování návrhu a předložil agentuře návrh kodexu sítě namísto sítě ENTSO pro elektřinu. ï 

2.3. Komise požádá agenturu, aby jí v přiměřené lhůtě ne delší šesti měsíců předložila nezávazný rámcový pokyn (dále jen nezávazný rámcový pokyn), který v souladu s čl. 8 odst. 7 stanoví jasné a objektivní zásady pro vypracování kodexů sítě vztahujících se k oblastem určeným vna seznamu priorit. ð Žádost Komise může zahrnovat podmínky, které má rámcový pokyn upravovat. ï Každý nezávazný rámcový pokyn přispívá k ð integraci trhu, ï nediskriminaci, účinné hospodářské soutěži a účelnému fungování trhu. V návaznosti na odůvodněnou žádost agentury může Komise tuto lhůtu prodloužit.

3.4. Agentura otevřeným a transparentním způsobem formálně konzultuje nezávazný rámcový pokyn se sítí ENTSO pro elektřinu ð , subjektem EU DSO ï a dalšími zúčastněnými subjekty, a to alespoň po dobu dvou měsíců.

ò nový

5.Agentura předkládá nezávazný rámcový pokyn Komisi, pokud je o to v souladu s odstavcem 3 požádána. Agentura provádí přezkum nezávazného rámcového pokynu a opětovně je předkládá Komisi, pokud je o to v souladu s odstavcem 6 požádána.

ê 714/2009

ð nový

4.6. Domnívá-li se Komise, že nezávazný rámcový pokyn nepřispívá k ð integraci trhu, ï nediskriminaci, účinné hospodářské soutěži a řádnému fungování trhu, může požádat agenturu, aby nezávazný rámcový pokyn v přiměřené lhůtě přezkoumala a opětovně jej předložila Komisi.

5.7. Pokud agentura nepředloží nebo opětovně nepředloží nezávazný rámcový pokyn ve lhůtě stanovené Komisí podle odstavců 32 nebo 64, vypracuje uvedený nezávazný rámcový pokyn Komise.

6.8. Komise požádá síť ENTSO pro elektřinu ð nebo subjekt EU DSO pro elektřinu, pokud je tak stanoveno v seznamu priorit podle odstavce 2, ï aby v přiměřené lhůtě ne delší dvanácti měsíců předložila agentuře ð návrh ï kodexukodex sítě, který je v souladu s příslušným nezávaznýmnezávazný rámcovým pokynem.

7. Do tří měsíců ode dne obdržení kodexu sítě, během nichž může agentura vést formální konzultace s příslušnými zúčastněnými subjekty, poskytne agentura síti ENTSO pro elektřinu odůvodněné stanovisko ke kodexu sítě.

8. Síť ENTSO pro elektřinu může s ohledem na stanovisko agentury kodex sítě změnit a opětovně jej agentuře předložit.

ê 714/2009 (přizpůsobený)

ð nový

1.9.ð Síť ENTSO pro elektřinu nebo, pokud je tak stanoveno v seznamu priorit podle odstavce 2, subjekt EU DSO, svolá výbor pro vypracovávání návrhu s cílem podpořit vypracování kodexu sítě. Výbor pro vypracovávání návrhu sestává ze zástupců sítě ENTSO pro elektřinu, agentury, subjektu EU DSO, případně nominovaných organizátorů trhu a omezeného počtu hlavních dotčených zúčastněných subjektů. ï Síť ENTSO pro elektřinu ð nebo, pokud je tak stanoveno v seznamu priorit podle odstavce 2, subjekt EU DSO ï vypracuje na žádost Komise v souladu s odstavcem 8čl. 6 odst. 6 ð návrhy ï kodexůkodexy sítě pro oblasti uvedené v odstavci 1odstavci 6 tohoto článku.

9.10. Jakmile se aAgentura ð provede revizi kodexu sítě a zajistí ï přesvědčí, že jeaby byl kodex sítě v souladu s příslušným nezávazným rámcovým pokynem, ð přispíval k integraci trhu, nediskriminaci, účinné hospodářské soutěži a účelnému fungování trhu, a ï předloží ð revidovaný ï jejkodex sítě Komisi přičemž může doporučit, aby byl přijat v přiměřené lhůtě ð  ve lhůtě šesti měsíců ode dne obdržení návrhu ï Pokud Komise kodex sítě nepřijme, uvede pro to důvody. ð V návrhu předloženém Komisi agentura zohlední připomínky vyjádřené všemi zúčastněnými stranami během vypracovávání návrhu, které vede síť ENTSO pro elektřinu nebo subjekt EU DSO, a vede s příslušnými zúčastněnými subjekty formální konzultace o znění, které má být předloženo Komisi. ï 

10.11. Pokud síť ENTSO pro elektřinu ð nebo subjekt EU DSO ï nevypracujínevypracuje kodex sítě ve lhůtě stanovené Komisí podle odstavce 86, může Komise požádat agenturu, aby připravila návrh kodexu sítě na základě příslušného nezávazného rámcového pokynu. Agentura může podle tohoto odstavce v průběhu přípravy kodexu sítě zahájit další konzultace. Agentura předloží návrh kodexu sítě připravený podle tohoto odstavce Komisi, přičemž může doporučit jeho přijetí.

11.12. Komise může z vlastního podnětu, pPokud síť ENTSO pro elektřinu ð nebo subjekt EU DSO nevypracovaly ï nevypracovala kodex sítě nebo agentura nevypracovala návrh kodexu sítě, jak je uvedeno v odstavci 1110 tohoto článku, nebo na doporučení agentury podle odstavce 109 tohoto článku, může Komise z vlastního podnětu přijmout jeden nebo více kodexů sítě pro oblasti uvedené na seznamu v odstavci 1čl. 8 odst. 6.

13. Navrhne-li Komise přijetí kodexu z vlastního podnětu, konzultuje návrh kodexu s agenturou, se sítí ENTSO pro elektřinu a se všemi příslušnými zúčastněnými subjekty po dobu nejméně dvou měsíců. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 23 odst. 2.

12.14. Tímto článkem není dotčeno právo Komise přijímat a měnit rámcové pokyny podle článku 5718. ð Není jím dotčena možnost, aby síť ENTSO pro elektřinu vypracovala nezávazné pokyny v oblastech stanovených v odstavci 1 za předpokladu, že nezahrnují oblasti, jichž se týká žádost předložená síti Komisí.  Tyto pokyny jsou předkládány agentuře, která k nim vydá stanovisko. Síť ENTSO pro elektřinu toto stanovisko náležitě zohlední.  ï

Článek 567

Změna kodexů sítě

ò nový

1.Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 63 týkající se změn kodexů sítě postupem podle článku 55. Změny může agentura navrhnout rovněž postupem stanoveným v odstavcích 2 až 4 tohoto článku.

ê 714/2009 (přizpůsobený)

ð nový

1.2. Návrh změn kteréhokoliv kodexu sítě přijatého podle článku 556 může agentuře předložit subjekt, který může mít zájem na tomto kodexu sítě, včetně sítě ENTSO pro elektřinu, ð subjektu EU DSO, ï provozovatelů přenosových soustav, uživatelů soustav a spotřebitelů. Agentura může navrhnout změny rovněž z vlastního podnětu.

23. Agentura konzultuje se všemi zúčastněnými stranami v souladu s článkem 10 nařízení (ES) č. 713/2009. V návaznosti na tento postup může aAgentura může Komisi předložit odůvodněné návrhy změn, kde uvede, v jakém smyslu jsou návrhy v souladu s cíli kodexů sítě podle čl. 655 odst. 2. ð Je-li návrh změn považován za přípustný a v případě změn z vlastního podnětu ï Ö vede agentura konzultace se všemi zúčastněnými stranami v souladu s článkem 15 [přepracovaného znění nařízení (ES) č. 713/2009 podle návrhu COM(2016) 863/2]. Õ

3.4. S ohledem na návrhy agentury je může Komise zmocněna přijmout změny kteréhokoliv kodexu sítě přijatého podle článku 556. Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají  ð prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci ï v souladu s článkem 63. regulativním postupem s kontrolou podle čl. 23 odst. 2

4.5. Posouzení navržených změn postupem podle článku 63 čl. 23 odst. 2 se omezí na posouzení aspektů souvisejících s navrhovanou změnou. Těmito navrhovanými změnami nejsou dotčeny další změny, které může navrhnout Komise.

Článek 5718

Rámcové pokyny

ò nový

1.Komise může přijmout závazné rámcové pokyny v oblastech jmenovaných níže.

2.Komise může přijmout akty v přenesené pravomoci ve formě rámcových pokynů v oblastech, v nichž by tyto akty mohly být také vypracovány postupem pro kodexy sítě podle čl. 55 odst. 1.

ê 714/2009 (přizpůsobený)

ð nový

1.3.ð Mohou být přijaty ïV rámcových pokynech ohledně  rámcové pokyny týkající se vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli přenosových soustav. se Tyto rámcové pokyny v souladu se zásadami uvedenými v článcích 4613 a 1614 případně stanoví:

(mmmmm)podrobnosti postupu pro určování provozovatelů přenosových soustav, kteří jsou povinni platit vyrovnávací platby za přeshraniční toky, včetně rozdělení na provozovatele vnitrostátních přenosových soustav, v nichž toky vznikají, a na provozovatele soustav, v nichž tyto toky končí, v souladu s čl. 4613 odst. 2;

(nnnnn)podrobnosti o platebním postupu, který má být dodržen, včetně určení prvního časového období, za které by se měla vyrovnávací platba zaplatit, v souladu s čl. 4613 odst. 3 druhým pododstavcem;

(ooooo)podrobnosti metod pro určování uskutečněných přeshraničních toků, za něž se má platit vyrovnávací platba podle článku 4613, jak z hlediska množství a druhu toků, tak velikosti takových toků jako vznikajících nebo končících v přenosových soustavách jednotlivých členských států, v souladu s čl. 4613 odst. 5;

(ppppp)podrobnosti metodiky pro určování nákladů a přínosů vzniklých při přenosu přeshraničních toků, v souladu s čl. 4613 odst. 6;

(qqqqq)podrobnosti o zacházení s toky elektřiny, které pocházejí ze zemí mimo Evropský hospodářský prostor nebo v takových zemích končí, v rámci vzájemného vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli přenosových soustav,; a

(rrrrr)zapojení vnitrostátních elektrizačních soustav, vzájemně propojených prostřednictvím vedení stejnosměrného proudu, v souladu s článkem 4613.

2.4. Rámcové pokyny mohou rovněž stanovit vhodná pravidla vedoucí k postupné harmonizaci základních zásad pro určování ð týkající se ï poplatků uloženýchplacených výrobcům,výrobci ð skladování energie ï a Ö zákazníkům Õ spotřebiteli (zatížení) podle systémů ð distribučních a přenosových ï sazeb jednotlivých členských států ð a režimů připojení ï, včetně promítnutí vzájemného vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli přenosových soustav do vnitrostátních síťových poplatků a poskytnutí vhodných a účinných místně vztažených cenových signálů, v souladu se zásadami stanovenými v článku 1614.

Rámcové pokyny ð mohou zajistit ï zajistí vhodné a účinné harmonizované místně vztažené cenové signály na úrovni Ö Unie ÕSpolečenství.

Tato harmonizace nebrání členským státům používat mechanismy, které zabezpečí, aby poplatky za přístup do sítě hrazené zákazníky (zatížení) byly na celém jejich území srovnatelné.

3.5. V rámcových pokynech, kterými se stanoví minimální stupeň harmonizace požadované pro dosažení cíle tohoto nařízení, ð mohou být ï jsou případně rovněž uvedeny:

(sssss)podrobnosti týkající se poskytování informací v souladu se zásadami stanovenými v článku 15;

a)b) podrobnosti týkající se pravidelo pravidlech pro obchod s elektřinou;

b)c)podrobnosti týkající se pravidelo pravidlech pro investiční pobídky v souvislosti s kapacitou propojovacího vedení, včetně místně vztažených cenových signálů;

(ttttt)podrobnosti k oblastem uvedeným v čl. 8 odst. 6.

Za tím účelem vede Komise konzultace s agenturou a se sítí ENTSO pro elektřinu.

4. Rámcové pokyny pro správu a přidělování dostupné přenosové kapacity pro propojení mezi vnitrostátními systémy jsou stanoveny v příloze I.

ê 347/2013 (přizpůsobený)

4a.6. Komise může přijmout rámcové pokyny ohledně provádění koordinace provozu mezi provozovateli přenosových soustav na úrovni Unie. Tyto rámcové pokyny musí být v souladu s kodexy sítě uvedenými v článku 556 tohoto nařízení a vycházet z nich a stavět rovněž na přijatých specifikacích a stanovisku agentury uvedeném uvedených v čl. 278 odst. 13 písm. ga) tohoto nařízení. Při přijímání těchto rámcových pokynů zohlední Komise odlišné regionální a vnitrostátní provozní požadavky.

Uvedené hlavní směry se přijímají přezkumným postupem podle čl. 62 23 odst. 23.

ê 714/2009 (přizpůsobený)

ð nový

75.  Komise může přijmout rámcové pokyny k otázkám uvedeným v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto článku. Může změnit rámcové pokyny uvedené v odstavci 4 tohoto článku, v souladu se zásadami v článcích 15 a 16, zejména tak, aby byly zahrnuty podrobné pokyny ohledně všech v praxi používaných postupů pro přidělování kapacity a aby se zabezpečilo, že mechanismy pro řízení přetížení se budou vyvíjet způsobem slučitelným s cíli vnitřního trhu. V případě potřeby se v rámci těchto změn stanoví obecná pravidla pro minimální bezpečnost a provozní normy pro používání a provoz sítě, jak je uvedeno v čl. 15 odst. 2. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 23 odst. 2.

Při přijímání nebo změně rámcových pokynů Komise: ð vede konzultace se sítí ENTSO pro elektřinu a případně jinými zúčastněnými subjekty. ï

a) zajistí, aby tyto rámcové pokyny poskytovaly minimální stupeň harmonizace nutný k dosažení cílů tohoto nařízení a nepřekračovaly rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů, a

b) sdělí, jaká opatření přijala za účelem dosažení souladu pravidel v třetích zemích, které jsou součástí elektrizační soustavy Společenství, s danými rámcovými pokyny.

Při prvním přijímání rámcových pokynů podle tohoto článku Komise zajistí, aby tyto zásady obsahovaly v jediném navrhovaném opatření alespoň otázky uvedené v odst. 1 písm. a) a d) a v odstavci 2.

Článek 5821

Právo členských států přijmout podrobnější opatření

Tímto nařízením nejsou dotčena práva členských států zachovávat a zavádět opatření obsahující podrobnější předpisy, než které jsou stanoveny v tomto nařízení,a v rámcových pokynech podle článku 55,18ð nebo v kodexech sítě uvedených v článku 56 za předpokladu, že tato opatření neohrožují účinnost právních předpisů Unie ï.

Kapitola VIII 

Ö Závěrečná ustanovení Õ 

Článek 5917

Nová propojovací vedení

1.Nová propojovací vedení stejnosměrného proudu mezi členskými státy mohou být na základě žádosti na omezenou dobu osvobozeny od čl. 17 odst. 2čl. 16 odst. 6 tohoto nařízení a článků 6, 439, 32 a čl. 5937 odst. 6 a čl. 60 odst. 110 [přepracovaného znění směrnice 2009/72/ES podle návrhu COM(2016) 864/2] směrnice 2009/72/ES za těchto podmínek:

(uuuuu)investice musí posílit hospodářskou soutěž v oblasti dodávání elektřiny;

(vvvvv)úroveň rizika spojeného s investicí je taková, že k investici by bez udělení výjimky nedošlo;

(wwwww)propojovací vedení musí být vlastněno fyzickou nebo právnickou osobou, která je alespoň ve své právní formě oddělena od provozovatelů soustav, v jejichž soustavách bude toto propojovací vedení vybudováno;

(xxxxx)od uživatelů daného propojovacího vedení jsou vybírány poplatky;

(yyyyy)od částečného otevření trhu ve smyslu článku 19 směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/92/ES ze dne 19. prosince 1996 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou 43 není žádná část kapitálových nebo provozních nákladů propojovacího vedení získána zpět z žádné složky poplatků z používání přenosových nebo distribučních soustav propojených navzájem uvedeným propojovacím vedením a

(``````)výjimka nesmí být na újmu hospodářské soutěži nebo účinnému fungování vnitřního trhu s elektřinou nebo řádnému fungování regulované soustavy, ke které je propojovací vedení připojeno.

2.Odstavec 1 se rovněž použije ve výjimečných případech na propojovací vedení střídavého proudu, pokud náklady a riziko dané investice jsou obzvlášť vysoké ve srovnání s náklady a riziky obvykle vznikajícími při propojení dvou sousedících vnitrostátních přenosových soustav propojovacím vedením střídavého proudu.

3.Odstavec 1 se týká rovněž významných zvýšení kapacity stávajících propojovacích vedení.

4.Rozhodnutí o výjimce podle odstavců 1, 2 a 3 je v každém jednotlivém případě přijímáno regulačními orgány dotčených členských států. Výjimka se může týkat celé kapacity nového propojovacího vedení nebo stávajícího propojovacího vedení s podstatně zvýšenou kapacitou, nebo její části.

Do dvou měsíců od data, kdy byla podána žádost o udělení výjimky u posledního z příslušných regulačních orgánů, může agentura pro tyto regulační orgány vydat poradní stanovisko, které by mohlo sloužit jako základ pro jejich rozhodnutí.

Při rozhodování o udělení výjimky se v každém jednotlivém případě posuzuje potřeba stanovit podmínky ohledně délky trvání výjimky a nediskriminačního přístupu k propojovacímu vedení. Při rozhodování o těchto podmínkách je zohledněna zejména další kapacita, která má být vybudována, nebo změna stávající kapacity, časový horizont projektu a vnitrostátní podmínky.

Před udělením výjimky rozhodne regulační orgán dotčeného členského státu o pravidlech a mechanismech pro řízení a přidělování kapacity. Pravidla řízení přetížení zahrnují povinnost nabídnout na trhu nevyužitou kapacitu, přičemž uživatelé zařízení mají právo obchodovat se svou smluvní kapacitou na sekundárním trhu. Při posuzování kritérií uvedených v odst. 1 písm. a), b) a f) tohoto článku jsou zohledněny výsledky postupu přidělování kapacity.

Pokud všechny dotčené regulační orgány dosáhnou shody ohledně rozhodnutí o výjimce do šesti měsíců, informují o svém rozhodnutí agenturu.

Rozhodnutí o výjimce, včetně podmínek uvedených v druhém pododstavci tohoto odstavce, musí být řádně odůvodněno a zveřejněno.

5.Rozhodnutí uvedené v odstavci 4 přijme agentura tehdy:

(aaaaaa)pokud všechny dotčené regulační orgány nedokázaly dosáhnout dohody do šesti měsíců ode dne, kdy bylo o výjimku požádáno u posledního z těchto regulačních orgánů, nebo

(bbbbbb)na společnou žádost dotyčných regulačních orgánů.

Agentura před přijetím tohoto rozhodnutí konzultuje s příslušnými regulačními orgány a uchazeči.

6.Aniž jsou dotčeny odstavce 4 a 5, mohou členské státy stanovit, že regulační orgán nebo agentura případně předloží příslušnému orgánu členského státu k formálnímu rozhodnutí stanovisko k dané žádosti o udělení výjimky. Toto stanovisko se zveřejní spolu s rozhodnutím.

7.Kopie každé žádosti o udělení výjimky předá regulační orgán pro informaci ihned po jejím obdržení agentuře a Komisi. Rozhodnutí je dotyčnými regulačními orgány nebo agenturou („oznamující orgány“) neprodleně oznámeno Komisi, spolu se všemi důležitými informacemi, jež s ním souvisejí. Tyto informace mohou být Komisi předkládány v souhrnné formě, aby bylo rozhodnutí přijaté Komisí opodstatněné. Tyto informace obsahují zejména:

(cccccc)přesné důvody, na jejichž základě byla výjimka udělena či zamítnuta, včetně finančních údajů odůvodňujících potřebu výjimky;

(dddddd)provedenou analýzu dopadu udělení výjimky na hospodářskou soutěž a účinné fungování vnitřního trhu s elektřinou;

(eeeeee)důvody pro období a podíl na celkové kapacitě dotyčného propojovacího vedení, pro které je výjimka udělena, a

(ffffff)výsledek konzultací s dotčenými regulačními orgány.

8.Ve lhůtě ð 50 pracovních dnů ï dvou měsíců, která začíná běžet prvním dnem po obdržení oznámení podle odstavce 7, může Komise přijmout rozhodnutí požadující, aby oznamující orgány změnily nebo zrušily rozhodnutí o udělení výjimky. Pokud si Komise vyžádá doplňující informace, může být tato dvouměsíční lhůta prodloužena o ð dalších 50 pracovních dnů ï další dva měsíce. Tato dodatečná lhůta začíná běžet prvním dnem po obdržení úplných informací. Původní dvouměsíční lhůtu lze rovněž prodloužit se souhlasem Komise a oznamujících orgánů.

Oznámení se považuje za vzaté zpět, pokud nejsou požadované informace poskytnuty ve lhůtě stanovené v žádosti, ledaže by před koncem této lhůty byla lhůta se souhlasem Komise i oznamujících orgánů prodloužena, nebo by oznamující orgány v řádně odůvodněném prohlášení informovaly Komisi o tom, že oznámení považují za úplné.

Regulační orgány nebo agentura splní rozhodnutí Komise o změně či zrušení rozhodnutí o výjimce do jednoho měsíce a uvědomí o tom Komisi.

Komise zachovává důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.

Schválení rozhodnutí o udělení výjimky Komisí pozbývá platnosti do dvou let od jeho přijetí, pokud do té doby nezačne výstavba propojovacího vedení, a do pěti let od jeho přijetí, pokud není do té doby propojovací vedení uvedeno do provozu, nerozhodne-li Komise ð na základě odůvodněné žádosti oznamujících orgánů ï, že veškeré zpoždění je způsobeno závažnými překážkami mimo kontrolu osoby, které byla výjimka udělena.

ò nový

9.Pokud regulační orgány dotčených členských států rozhodnou, že změní rozhodnutí podle odstavce 1, oznámí toto rozhodnutí společně se všemi příslušnými informacemi, které se ho týkají, neprodleně Komisi. Na toto oznámené rozhodnutí se uplatňují ustanovení odstavců 1 až 8, přičemž se zohlední zvláštnosti stávající výjimky.

10.Komise může na žádost nebo z vlastního podnětu znovu zahájit řízení:

(a)pokud – při řádném zvážení legitimních očekávání zúčastněných stran a hospodářské rovnováhy dosažené původním rozhodnutím o udělení výjimky – došlo k zásadní změně některé ze skutečností, z nichž rozhodnutí vycházelo;

(b)pokud dotčené podniky jednají v rozporu se svými závazky; nebo

(c)pokud bylo rozhodnutí založeno na neúplných, nesprávných nebo zavádějících informacích zúčastněných stran.

ê 714/2009 (přizpůsobený)

ð nový

11.9. Komise Ö je zmocněna přijímat Õ může přijmout rámcové pokyny ð akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 63 týkající se přijetí rámcových pokynů ï k uplatňování podmínek uvedených v odstavci 1 tohoto článku a stanovit postup pro uplatňování odstavců 4, 7,a 8 ð, 9 a 10 ï tohoto článku. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 23 odst. 2. 

Článek 19

Regulační orgány

Regulační orgány při výkonu svých povinností zajišťují plnění tohoto nařízení a rámcových pokynů přijatých podle článku 18. Je-li to vhodné k plnění cílů tohoto nařízení, spolupracují regulační orgány mezi sebou navzájem a s Komisí a agenturou v souladu s kapitolou IX směrnice 2009/72/ES.

Článek 6020

Poskytování informací a důvěrnost údajů

1.Členské státy a regulační orgány na požádání poskytnou Komisi veškeré informace nezbytné pro účely ð vymáhání ustanovení tohoto nařízení ï čl. 13 odst. 4 a článku 18.

Regulační orgány poskytují pro účely čl. 13 odst. 4 a 6 pravidelně zejména informace o nákladech skutečně vynaložených provozovateli vnitrostátních přenosových soustav, jakož i údaje a veškeré významné informace o fyzických tocích elektřiny v sítích provozovatelů přenosových soustav a o nákladech sítě.

Komise stanoví přiměřenou lhůtu, v níž mají být informace poskytnuty, s přihlédnutím ke složitosti požadovaných informací a k naléhavosti jejich potřeby.

2.Pokud dotčený členský stát nebo regulační orgán informace uvedené v odstavci 1 neposkytne v dané lhůtě podle odstavce 1 tohoto článku, může si Komise veškeré informace nezbytné pro účely čl. 13 odst. 4 a článku 18 ð vymáhání ustanovení tohoto nařízení ï vyžádat přímo od dotyčných podniků.

Při zasílání žádosti o informace podniku Komise současně zašle kopii žádosti regulačním orgánům členského státu, na jehož území se nachází sídlo podniku.

3.V žádosti o informace uvedené v odstavci 1 Komise uvede právní základ, stanoví lhůtu, v níž mají být informace poskytnuty, účel žádosti a sankce podle čl. 6122 odst. 2 pro případ poskytnutí nesprávných, neúplných nebo zavádějících informací. Komise stanoví přiměřenou lhůtu s přihlédnutím ke složitosti požadovaných informací a k naléhavosti jejich potřeby.

4.Majitelé podniků nebo jejich zástupci a v případě právnických osob osoby zmocněné je zastupovat podle zákona nebo podle zakládací smlouvy nebo stanov poskytnou požadované informace. Pokud řádně zmocnění právní zástupci poskytnou informace za své klienty, ti i nadále nesou plnou odpovědnost v případě, že informace nejsou neúplné, nesprávné nebo zavádějící.

5.Neposkytne-li podnik požadované informace ve lhůtě stanovené Komisí nebo jsou-li poskytnuté informace neúplné, může si Komise informace, které mají být poskytnuty, vyžádat prostřednictvím rozhodnutí. Toto rozhodnutí určí, které informace jsou nutné, a stanoví přiměřenou lhůtu, v níž mají být poskytnuty. Uvádí rovněž sankce podle čl. 6122 odst. 2. Dále uvádí právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem EvropskéEvropských Ö unie Õspolečenství.

Komise současně zašle kopii rozhodnutí regulačním orgánům členského státu, na jehož území se nachází bydliště osoby nebo sídlo podniku.

6.Informace uvedené v odstavcích 1 a 2 mohou být použity pouze pro účely čl. 13 odst. 4 a článku 18 ð vymáhání ustanovení tohoto nařízení ï.

Komise nesmí sdělovat informace, které získala podle tohoto nařízení a které svou povahou podléhají profesnímu tajemství a které získala podle tohoto nařízení.

Článek 6122

Sankce

1.Aniž je dotčen odstavec 2, stanoví členské státy sankce za porušování ustanovení tohoto nařízení ð , kodexů sítě přijatých podle článku 55 a rámcových pokynů přijatých podle článku 57 ï a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy do 1. července 2004 oznámí Komisi tato ustanovení odpovídající ustanovením podle nařízení (ES) č. 1228/2003 a neprodleně jí oznámí jejich veškeré následné změny. Členské státy oznámí Komisi ta ustanovení, která neodpovídají ustanovením podle nařízení (ES) č. 1228/2003 Komisi do 3. března 2011 a neprodleně jí oznámí jejich veškeré následné změny.

2.Komise může rozhodnutím uložit podnikům pokuty ve výši nejvýše 1 % celkového obratu za předchozí účetní období, jestliže úmyslně nebo z nedbalosti poskytnou nesprávné, neúplné nebo zavádějící informace jako odpověď na žádost podle čl. 6020 odst. 3 nebo je neposkytnou ve lhůtě stanovené rozhodnutím podle čl. 6020 odst. 5 prvního pododstavce. Při stanovení výše pokuty Komise přihlédne k závažnosti porušení požadavků stanovených v prvním pododstavci.

3.Sankce podle odstavce 1 a rozhodnutí přijatá podle odstavce 2 nemají trestněprávní povahu.

ê 714/2009

Článek 6223

Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen výbor zřízený článkem 6846 směrnice 2009/72/ES[přepracovaného znění směrnice 2009/72/ES podle návrhu COM(2016) 864/2].

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.

ê 347/2013

23. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 44 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí.

ê 714/2009

Článek 24

Zpráva Komise

Komise sleduje uplatňování tohoto nařízení. Podle čl. 47 odst. 6 směrnice 2009/72/ES podá Komise zprávu o zkušenostech získaných při uplatňování tohoto nařízení. Ve zprávě je třeba zejména analyzovat, do jaké míry bylo toto nařízení úspěšné při zabezpečení nediskriminačních a náklady odrážejících podmínek přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou, s cílem přispět k rozmanitosti nabídky pro zákazníka na co nejlépe fungujícím vnitřním trhu s elektřinou a k dlouhodobé bezpečnosti dodávek, a také posoudit, do jaké míry jsou zajištěny účinné místně vztažené cenové signály. V případě potřeby se ke zprávě připojí vhodné návrhy nebo doporučení.

ò nový

Článek 63

Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 31 odst. 3, čl. 46 odst. 4, čl. 55 odst. 1, čl. 56 odst. 1 a 4 a čl. 59 odst. 11 na dobu neurčitou počínaje [OP: dnem vstupu tohoto nařízení v platnost].

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 31 odst. 3, čl. 46 odst. 4, čl. 55 odst. 1, čl. 56 odst. 1 a 4 a čl. 59 odst. 11 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 31 odst. 3, čl. 46 odst. 4, čl. 55 odst. 1, čl. 56 odst. 1 a 4 a čl. 59 odst. 11 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím uvedené lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se uvedená lhůta prodlouží o dva měsíce.

ê 714/2009 (přizpůsobený)

ð nový

Článek 6425

Zrušení

Nařízení (ES) č. Ö 714/2009 Õ 1228/2003 se zrušuje s účinkem ode dne 3. března 2011. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.

ê 714/2009 (přizpůsobený)

Článek 6526

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 3. března 2011 Ö 1. ledna 2020 Õ.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

(1) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance: Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu COM/2015/080 final.

(2) Výsledky zasedání Rady, 3429. zasedání Rady, Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku, 26. listopadu 2015, 14632/15; výsledky zasedání Rady, 3472. zasedání Rady, Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku, 6. června 2016, 9736/16.

(3) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. září 2016 k tématu „Na cestě k novému uspořádání trhu“ (P8_T A(2016) 0333).

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES, Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55 (dále jen „směrnice o elektřině“); nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a o zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003, Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 15 (dále jen „nařízení o elektřině“); nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů, Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 1 (dále jen „nařízení ACER“).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií, Úř. věst. L 326, 8.12.2011, s. 1; prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1348/2014 ze dne 17. prosince 2014 o oznamování údajů za účelem provedení čl. 8 odst. 2 a 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011, Úř. věst. L 363, 18.12.2014, s. 121.

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií, Úř. věst. L 326, 8.12.2011, s. 1; nařízení Komise (EU) č. 543/2013 ze dne 14. června 2013 o předkládání a zveřejňování údajů na trzích s elektřinou a o změně přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009, Úř. věst. L 163, 15.6.2013, s. 1; nařízení Komise (EU) 2015/1222 ze dne 24. července 2015, kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity a řízení přetížení, Úř. věst. L 197, 25.7.2015, s. 24; nařízení Komise (EU) 2016/631 ze dne 14. dubna 2016, kterým se stanoví kodex sítě pro požadavky na připojení výroben k elektrizační soustavě, Úř. věst. L 112, 27.4.2016, s. 1; nařízení Komise (EU) 2016/1388 ze dne 17. srpna 2016, kterým se stanoví kodex sítě pro připojení spotřeby, Úř. věst. L 223, 18.8.2016, s. 10; nařízení Komise (EU) 2016/1447 ze dne 26. srpna 2016, kterým se stanoví kodex sítě pro požadavky na připojení vysokonapěťových stejnosměrných soustav a nesynchronních výrobních modulů se stejnosměrným připojením k elektrizační soustavě, Úř. věst. L 241, 8.9.2016, s. 1; nařízení Komise (EU) 2016/1719 ze dne 26. září 2016, kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity na dlouhodobém trhu, Úř. věst. L 259, 27.9.2016, s. 42; další pokyny a kodexy sítě byly schváleny členskými státy a čekají na přijetí.

(7) Viz sdělení Komise Vytvoření vnitřního trhu s elektřinou a optimální účinek veřejných zásahů, C(2013) 7243 final ze dne 5.11.2013.

(8) Viz sdělení Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu, COM(2015) 80.

(9) Viz čl. 194 odst. 1 písm. b) SFEU.

(10) V tomto kontextu také viz návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o rizikové připravenosti v odvětví elektřiny, který obsahuje rizika pro bezpečnost dodávek související s řízením elektroenergetických krizových situací.

(11) Viz např. článek 9 nařízení Komise (EU) 2015/1222 ze dne 24. července 2015, kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity a řízení přetížení, Úř. věst. L 197, 25.7.2015, s. 24.

(12) [OP: Vložte prosím odkaz na posouzení dopadů]

(13) V únoru 2011 stanovila Evropská rada cíl dokončit vnitřní trh s energií do roku 2014 a vytvořit propojovací vedení a zamezit tak izolaci sítí v určitých členských státech do roku 2015. V červnu 2016 Evropská rada vyzvala k vytvoření strategie jednotného trhu v oblasti energetiky s tím, že Komise navrhne akční plány, které budou provedeny do roku 2018.

(14) [OP: Vložte prosím odkaz na posouzení dopadů – hodnotící část].

(15) Viz např. diskuze o řízení přetížení kapacit ve střední Evropě, kde odlišné zájmy členských států vedly ke značným zpožděním při další integraci trhu.

(16) Evropská Komise (2016), druhá studie spotřebitelského trhu zaměřená na fungování maloobchodních trhů s elektřinou pro odběratele v EU (Second Consumer Market Study on the functioning of retail electricity markets for consumers in the EU).

(17) Evropská komise (2012), konzultační dokument týkající se přiměřenosti výroby, kapacitních mechanismů a vnitřního trhu s elektřinou (Consultation Paper on generation adequacy, capacity mechanisms and the internal market in electricity) https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/documents/20130207_generation_adequacy_consultation_document.pdf

(18) https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/documents/Charts_Public%20Consultation%20Retail%20Energy%20Market.pdf

(19) Evropská komise (2012), konzultace týkající se přiměřenosti výroby, kapacitních mechanismů a vnitřního trhu s elektřinou (Consultation on generation adequacy, capacity mechanisms, and the internal market in electricity) https://ec.europa.eu/energy/en/consultations/consultation-generation-adequacy-capacity-mechanisms-and-internal-market-electricity  

(20) European Commission (2014), konzultace týkající se maloobchodních trhů s energií (Consultation on the retail energy market) https://ec.europa.eu/energy/en/consultations/consultation-retail-energy-market

(21) https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/documents/Charts_Public%20Consultation%20Retail%20Energy%20Market.pdf

(22) Evropská komise (2015) konzultace o novém uspořádání trhu s energií COM(2015) 340 final https://ec.europa.eu/energy/en/consultations/public-consultation-new-energy-market-design

(23) Průběžná zpráva o šetření v oblasti kapacitních mechanismů, C(2016) 2107 final.

(24) [OP: Vložte prosím odkaz na posouzení dopadů]

(25) Nařízení Komise (EU) 2015/1222 ze dne 24. července 2015, kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity a řízení přetížení, Úř. věst. L 197, 25.7.2015, s. 24.

(26) Viz společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady EU a Evropské komise o decentralizovaných agenturách ze dne 19.7.2012.

(27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003 (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 15).

(28) Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 37.

(29) Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 1.

(30) Viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku.

(31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1228/2003 ze dne 26. června 2003 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou (Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 1).

(32) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(33) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(34) COM/2014/015 final.

(35) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (Úř. věst. L 326, 8.12.2011, s. 1).

(36) Nařízení Komise (EU) č. 543/2013 ze dne 14. června 2013 o předkládání a zveřejňování údajů na trzích s elektřinou a o změně přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 (Úř. věst. L 163, 15.6.2013, s. 1).

(37) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).

(38) Nařízení Komise (EU) 2015/1222 ze dne 24. července 2015, kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity a řízení přetížení (Úř. věst. L 197, 25.7.2015, s. 24).

(39) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16).

(40) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/101/ES ze dne 16. září 2009 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 48 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření (Úř. věst. L 258, 1.10.2009, s. 11).

(41) Rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, kterým se zřizuje Koordinační skupina pro otázky elektrické energie (Úř. věst. C 353, 17.11.2012, s. 2).

(42) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39).

(43) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/92/ES ze dne 19. prosince 1996 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (Úř. věst. L 27, 30.1.1997, s. 20).

(44) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 23.2.2017

COM(2016) 861 final

PŘÍLOHA

návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady

o vnitřním trhu s elektřinou

{SWD(2016) 410 final}
{SWD(2016) 411 final}
{SWD(2016) 412 final}
{SWD(2016) 413 final}

ê 714/2009

PŘÍLOHA I

RÁMCOVÉ POKYNY PRO SPRÁVU A PŘIDĚLOVÁNÍ DOSTUPNÉ PŘENOSOVÉ KAPACITY PRO PROPOJENÍ MEZI VNITROSTÁTNÍMI SYSTÉMY

1. Obecná ustanovení

1.1 Provozovatelé přenosových soustav se vynasnaží přijmout všechny obchodní transakce, včetně těch, které zahrnují přeshraniční obchod.

1.2 V případě, že k přetížení nedochází, není přístup k propojení ničím omezen. Pokud se tak obvykle děje, nemusí být stanoven žádný stálý obecný přidělovací postup pro přístup k přeshraniční přenosové službě.

1.3 V případě, že plánované obchodní transakce nejsou slučitelné s bezpečným síťovým provozem, provozovatelé přenosových soustav zmírňují přetížení ve shodě s požadavky provozní bezpečnosti distribuční soustavy, přičemž se snaží zajistit, aby jakékoliv související náklady byly nadále na hospodářsky účinné úrovni. Pokud nelze použít méně nákladná opatření, počítá se s nápravným opětovným přenosem či vzájemnou obchodní výměnou.

1.4 Jestliže dojde ke strukturálnímu přetížení, provozovatelé přenosových soustav okamžitě uplatní příslušná, předem definované a odsouhlasené postupy a opatření pro řízení přetížení. Postupy pro řízení přetížení zajistí, aby fyzické energetické toky spojené s veškerou přidělenou přenosovou kapacitou odpovídaly bezpečnostním normám sítě.

1.5 Postupy přijaté pro účely řízení přetížení dávají účastníkům trhu a provozovatelům přenosových soustav hospodářsky účinné signály, podporují hospodářskou soutěž a jsou vhodné k tomu, aby se uplatňovaly regionálně i na úrovni Společenství.

1.6 Při řízení přetížení se nesmí používat rozlišování založené na transakcích. Zvláštní žádosti o přenosovou službu se nevyhoví, pouze pokud jsou zároveň splněny tyto podmínky:

a) následkem přírůstkových fyzických energetických toků plynoucích z vyhovění této žádosti již nemusí být zaručen bezpečný provoz energetické sítě a

b) peněžní hodnota spojená s touto žádostí v postupu řízení přetížení je nižší než u ostatních žádostí, které mají být přijaty pro tutéž službu a za týchž podmínek.

1.7 Při určování příslušných síťových oblastí, v nichž a mezi nimiž se řízení přetížení má uplatňovat, se provozovatelé přenosových soustav řídí zásadami účinnosti nákladů a minimalizací nepříznivých dopadů na vnitřní trh s elektřinou. Provozovatelé přenosových soustav výslovně nesmějí, s výjimkou výše zmíněných důvodů a důvodů provozní bezpečnosti, omezovat propojovací kapacitu, aby vyřešili přetížení uvnitř své regulační oblasti 1  

(12). Jestliže taková situace nastane, je provozovateli přenosových soustav popsána a transparentním způsobem zpřístupněna všem uživatelům. Takovou situaci lze strpět jen do té doby, než je nalezeno dlouhodobé řešení. Provozovatelé přenosových soustav popíšou a transparentním způsobem zpřístupní všem uživatelům metody a projekty k dosažení dlouhodobého řešení.

1.8 Při vyrovnávání sítě ve své regulační oblasti prostřednictvím provozních opatření v síti a prostřednictvím opětovného přenosu berou provozovatelé přenosových soustav v úvahu účinek těchto opatření na sousední regulační oblasti.

1.9 Nejpozději dne 1. ledna 2008 budou koordinovaně a za provozně bezpečných podmínek stanoveny mechanismy vnitrodenního řízení přetížení propojovací kapacity s cílem poskytnout co největší příležitosti k obchodu a zajistit přeshraniční vyrovnávání.

1.10 Národní regulační orgány pravidelně hodnotí postupy pro řízení přetížení a zvláštní pozornost věnují tomu, zda panuje soulad se zásadami a pravidly stanovenými v tomto nařízení a rámcových pokynech a s předpoklady a podmínkami, jež na základě těchto zásad a pravidel samy stanovily. Zmíněné hodnocení zahrnuje konzultace všech účastníků trhu a specializované studie.

2. Postupy pro řízení přetížení

2.1 Pro usnadnění účinného fungování přeshraničního obchodu mají postupy pro řízení přetížení tržní charakter. Za tímto účelem se kapacita přiděluje pouze pomocí explicitních (kapacita) či implicitních (kapacita a energie) aukcí. Obě metody mohou existovat souběžně na stejném propojení. Pro vnitrodenní obchody lze použít nepřetržité obchodování.

2.2 V závislosti na podmínkách hospodářské soutěže může být zapotřebí, aby mechanismy řízení přetížení dovolovaly jak dlouhodobé, tak krátkodobé přidělování přenosové kapacity.

2.3 Každý postup přidělení kapacity přiděluje předepsaný podíl dostupné propojovací kapacity plus veškerou zbývající kapacitu, předtím nepřidělenou, a veškerou kapacitu, která byla předtím přidělena a její držitelé ji uvolnili.

2.4 Provozovatelé přenosových soustav zlepší stabilizovanost kapacity, přičemž zohlední povinnosti a práva zúčastněných provozovatelů přenosových soustav i povinnosti a práva účastníků trhu, aby se usnadnil účinný a účelný průběh hospodářské soutěže. Trhu může být nabízen přiměřený podíl kapacit se sníženou stabilitou, je však pokaždé nutno účastníkům trhu oznámit přesné podmínky přenosu po přeshraničních vedeních.

2.5 Právem přístupu je v případě dlouhodobých a střednědobých přídělů stabilní právo na přenosovou kapacitu. Řídí se zásadou ztráty v případě nevyužití nebo zásadou využití nebo prodeje ve stanoveném čase.

2.6 Provozovatelé přenosových soustav definují vhodnou strukturu pro přidělení kapacity mezi různými časovými rámci. To může zahrnovat možnost rezervace minimálního procentuálního podílu propojovací kapacity pro denní nebo vnitrodenní přidělení. Tuto přidělovací strukturu přezkoumávají příslušné regulační orgány. Ve svých návrzích provozovatelé přenosových soustav berou v úvahu:

a) povahu trhů;

b) provozní podmínky, jako jsou důsledky vyrovnávání stabilně deklarovaných harmonogramů;

c) úroveň harmonizace procentuálních podílů a časových rámců přijatých pro různé stávající mechanismy přidělování kapacity.

2.7 Přidělování kapacity nerozlišuje mezi účastníky trhu, kteří mají zájem využít svého práva používat fyzické dvoustranné smlouvy či nabídku na energetické burze. Vítězí nabídky s nejvyšší hodnotou, ať už implicitní nebo explicitní ve stanoveném časovém rámci.

2.8 V regionech, kde jsou rozvinuté termínované finanční trhy s elektřinou a kde již prokázaly účinnost, lze veškerou propojovací kapacitu přidělit prostřednictvím implicitních aukcí.

2.9 V jiných případech než u nových propojovacích vedení, které využívají výjimku podle článku 7 nařízení (ES) č. 1228/2003 nebo podle článku 17 tohoto nařízení, není stanovení minimálních cen v postupech pro řízení přetížení povoleno.

2.10 Všichni potenciální účastníci trhu mají v zásadě povoleno se procesu přidělování účastnit bez omezení. Příslušné regulační orgány nebo orgány pro hospodářskou soutěž mohou proto, aby se nevytvářely nebo nezhoršovaly problémy spojené s potenciálním použitím dominantního postavení některého účastníka trhu, případně stanovit omezení z důvodu dominantního postavení, a to všeobecně, nebo pro jednotlivý podnik.

2.11 Účastníci trhu pevně sjednávají svá využití kapacity u provozovatelů přenosových soustav do termínu stanoveného pro každý časový rámec. Tento termín je stanoven tak, aby byli provozovatelé přenosových soustav schopni nevyužitou kapacitu znovu předat k novému přidělení v následujícím příslušném časovém rámci – včetně vnitrodenních obchodů.

2.12 Kapacita je volně obchodovatelná na sekundárním základě pod podmínkou, že je provozovatel přenosové soustavy informován v dostatečném předstihu. V případě, že provozovatel přenosové soustavy odmítne nějaké sekundární obchodování (transakci), je nutné, aby to daný provozovatel přenosové soustavy jasně a transparentním způsobem oznámil a objasnil všem účastníkům trhu a oznámil to regulačnímu orgánu.

2.13 Finanční důsledky nesplnění závazků spojených s přidělováním kapacit nesou ti, kdo jsou za toto nesplnění odpovědni. V případě, že účastníci trhu nevyužijí kapacitu, kterou se využít zavázali, nebo v případě explicitně dražené kapacity neuskuteční sekundární obchodování či nevrátí kapacitu včas, ztrácí na tuto kapacitu právo a hradí poplatek, který odráží výši nákladů. Je nutné, aby všechny poplatky za nevyužití kapacity, které odrážejí výši nákladů, byly opodstatněné a přiměřené. Stejně tak je povinen účastníkovi trhu nahradit ztrátu práv na kapacitu, pokud provozovatel přenosových soustav nesplní své závazky. Pro tyto účely se nezohledňují následné ztráty. Pojmy a metody klíčové pro stanovení povinností vyplývajících z nesplnění závazků se určují předem s ohledem na finanční důsledky a přezkoumává je příslušný národní regulační orgán či orgány.

3. Koordinace

3.1 Přidělování kapacity na propojovacím vedení se koordinuje a uskutečňuje za použití společných přidělovacích postupů ze strany příslušných provozovatelů přenosových soustav. Očekává-li se, že obchod mezi dvěma zeměmi (provozovateli přenosových soustav) významně ovlivní podmínky fyzického toku v jakékoliv třetí zemi (u třetího provozovatele přenosové soustavy), postupy pro řízení přetížení se koordinují mezi všemi dotčenými provozovateli přenosových soustav prostřednictvím společných postupů pro řízení přetížení. Národní regulační orgány a provozovatelé přenosových soustav zabezpečí, aby nebyla jednostranně zavedena žádné postupy pro řízení přetížení, které by měly závažné dopady na toky elektřiny v jiných sítích.

3.2 Od 1. ledna 2007 se uplatňují společné koordinované postupy pro řízení přetížení a postupy pro přidělování kapacity uskutečňované alespoň každý rok, každý měsíc a na následující den, a to mezi zeměmi v těchto regionech:

a) severní Evropa (tedy Dánsko, Švédsko, Finsko, Německo, Polsko),

b) severozápadní Evropa (tedy Benelux, Německo a Francie),

c) Itálie (tedy. Itálie, Francie, Německo, Rakousko, Slovinsko a Řecko),

d) střední východní Evropa (tedy Německo, Polsko, Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Rakousko a Slovinsko),

e) jihozápadní Evropa (tedy Španělsko, Portugalsko a Francie),

f) Spojené království, Irsko a Francie,

g) pobaltské státy (tedy Estonsko, Lotyšsko a Litva).

Na propojovacím vedení, které zahrnuje země náležející do více než jednoho regionu, se používané postupy pro řízení přetížení mohou lišit, aby se zajistila slučitelnost s postupy používanými v ostatních regionech, do nichž tyto země náležejí. V takovém případě navrhují příslušní provozovatelé přenosových soustav postup, který přezkoumávají příslušné regulační orgány.

3.3 Regiony uvedené v bodě 2.8. smějí přidělit veškerou propojovací kapacitu prostřednictvím přidělení na následující den.

3.4 Ve všech těchto sedmi regionech se slučitelné postupy řízení přetížení definují s ohledem na vytváření skutečně integrovaného vnitřního evropského trhu s elektřinou. Účastníci trhu nejsou konfrontováni s neslučitelnými regionálními systémy.

3.5 Vzhledem k prosazování spravedlivých podmínek a účinného fungování hospodářské soutěže a přeshraničního obchodu zahrnuje koordinace mezi provozovateli přenosových soustav v rámci regionů stanovených v bodě 3.2. všechny kroky, od výpočtu kapacity a optimalizace přidělování až po bezpečný provoz sítě, přičemž je jasně rozdělena odpovědnost. Tato koordinace zahrnuje především:

a) používání společného modelu přenosu, který účinně řeší vzájemně závislé fyzické kruhové toky a zohledňuje rozdíly mezi fyzickými a obchodními toky;

b) přidělování a sjednání kapacity, které účinně řeší vzájemně závislé fyzické kruhové toky;

c) tytéž závazky držitelů kapacity k poskytování informací o zamýšleném využití kapacity, tedy sjednání kapacity (na explicitní aukce);

d) tytéž časové rámce a doby uzavírky;

e) tutéž strukturu pro přidělování kapacity mezi různými časovými rámci (např. 1 den, 3 hodiny, 1 týden atd.) a pokud jde o prodané bloky kapacity (množství elektřiny v MW, MWh atd.);

f) konzistentní rámec smluv s účastníky trhu;

g) ověřování toků s cílem dostát požadavkům bezpečnosti provozu při provozním plánování i provozu v reálném čase;

h) účtování a hrazení při řízení přetížení.

3.6 Koordinace zahrnuje rovněž výměnu informací mezi provozovateli přenosových soustav. Povaha, lhůty a frekvence výměny informací jsou slučitelné s činnostmi uvedenými v bodě 3.5 a fungováním trhů s elektřinou. Díky výměně informací mohou provozovatelé přenosových soustav především vytvořit co nejlepší prognózu celkové situace distribuční soustavy pro vyhodnocení toků ve své síti a dostupných propojovacích kapacit. Každý provozovatel přenosové soustavy, který získává informace v zájmu dalších provozovatelů přenosových soustav, předává zúčastněnému provozovateli přenosové soustavy výsledky sběru údajů.

4. Harmonogram tržních operací

4.1 Přidělování dostupné přenosové kapacity se odehrává s dostatečným předstihem. Zúčastnění provozovatelé přenosových soustav před každým přidělením společně zveřejňují kapacitu, která se má přidělit, přičemž případně zohledňují kapacitu uvolněnou z některých stabilních přenosových práv a v náležitých případech související vyrovnaná sjednání, jakož i s délkou všech období, během nichž se kapacita sníží nebo nebude kapacita dostupná (např. z důvodu údržby).

4.2 Při plném zohlednění bezpečnosti sítě se sjednání přenosových práv odehrává s dostatečným předstihem před obchody uzavíranými na následující den na všech příslušných organizovaných trzích a před zveřejněním kapacity, která má být přidělena podle mechanismu přidělování na následující den a přidělování vnitrodenního. Sjednání přenosových práv v opačném směru se vyrovnávají tak, aby propojovací vedení bylo využito co nejúčinněji.

4.3 Následná přidělení dostupné přenosové kapacity na den D se uskuteční ve dnech D – 1 a D po vydání harmonogramů indikované výroby nebo výroby na následující den.

4.4 Při přípravě provozu distribuční soustavy na následující den si provozovatelé přenosové soustavy se sousedními provozovateli přenosových soustav vyměňují informace, včetně prognózy topologie distribuční soustavy, dostupnosti a prognózy výroby výrobních jednotek a toků zatížení, aby byla celková síť prostřednictvím provozních opatření v souladu s pravidly bezpečného provozu distribuční soustavy co nejlépe využita.

5. Transparentnost

5.1 Provozovatelé přenosových soustav zveřejňují všechny významné údaje o dostupnosti sítě, přístupu do sítě a používání sítě, včetně zprávy o tom, kde a kdy nastává přetížení, metodách používaných pro řízení přetížení a plánech jeho řízení do budoucna.

5.2 Provozovatelé přenosových soustav zveřejňují obecný popis metody řízení přetížení, jež se za různých podmínek používá k maximalizaci kapacity dostupné na trhu, a obecný model výpočtu propojovací kapacity pro jednotlivé časové rámce vycházející z elektrických a fyzikálních vlastností sítě. Tento model přezkoumávají regulační orgány příslušných členských států.

5.3 Provozovatelé přenosových soustav všem potenciálním uživatelům sítě podrobně popisují a transparentním způsobem zpřístupňují postupy používané při řízení přetížení a přidělování kapacity spolu s termíny a postupy týkajícími se žádostí o kapacitu, popis nabízených produktů a povinnosti a práva provozovatelů přenosových soustav a strany, jíž se kapacita uděluje, včetně povinností vyplývajících z nesplnění závazků.

5.4 Nedílnou součást informací, které provozovatelé přenosových soustav zveřejňují ve veřejně dostupném dokumentu, tvoří provozní a plánovací bezpečnostní normy. Zmíněný dokument rovněž přezkoumávají národní regulační orgány.

5.10 Provozovatelé přenosových soustav si pravidelně vyměňují soubor dostatečně přesných údajů o síti a toku zatížení, aby bylo možné provádět výpočty toku zatížení pro každého provozovatele přenosové soustavy v jeho příslušné oblasti. Tentýž soubor údajů je na požádání k dispozici regulačním orgánům a Komisi. Regulační orgány a Komise zajistí zachování důvěrnosti tohoto souboru údajů v řadách vlastních i v řadách konzultantů, kteří pro ně na základě těchto údajů provádějí analýzy.

6. Použití příjmu z přetížení

6.1 Postupy řízení přetížení spojené s předem určeným časovým rámcem mohou mimo případy nových propojovacích vedení, jež využívají výhod výjimky podle článku 7 nařízení (ES) č. 1228/2003 nebo podle článku 17 tohoto nařízení, přinést příjmy, pouze pokud dojde k přetížení, a to v daném časovém rámci. Postup pro rozdělení těchto výnosů přezkoumávají regulační orgány. Nemá narušovat postup přidělování ve prospěch žádné ze stran požadujících kapacitu nebo energii ani je odrazovat od snižování přetížení.

6.2 Národní regulační orgány určují využití příjmů vzešlých z přidělení propojovací kapacity transparentním způsobem.

6.3 Příjem z přetížení se rozděluje mezi zúčastněné provozovatele přenosových soustav na základě kritérií, která odsouhlasili zúčastnění provozovatelé přenosových soustav a která přezkoumaly příslušné regulační orgány.

6.4 Provozovatelé přenosových soustav předem jasně stanoví využití pro jakýkoliv příjem z přetížení, který mohou získat, a podávají zprávu o stávajícím využití tohoto příjmu. Regulační orgány ověřují, zda se toto využití slučuje s tímto nařízením a rámcovými pokyny a zda je celková částka příjmu z přetížení, jenž pochází z přidělení propojovací kapacity, věnována na jeden nebo více ze tří účelů uvedených v čl. 16 odst. 6 nařízení.

6.5 Regulační orgány zveřejňují každý rok do 31. července zprávu, jež uvede částku příjmu obdrženého za období 12 měsíců do 30. června téhož roku a použití daného příjmu, jakož i ověření, že toto využití je v souladu s tímto nařízením a rámcovými pokyny a že celková částka příjmu z přetížení je věnována na jeden nebo více ze tří předepsaných účelů.

6.6 Použití příjmu z přetížení na investice udržující nebo zvyšující propojovací kapacitu je přednostně určeno konkrétním, předem definovaným projektům, které přispívají k uvolnění souvisejícího stávajícího přetížení a které lze rovněž uskutečnit v přiměřené době, zejména vzhledem k povolovacímu postupu.

ò nový

FUNKCE REGIONÁLNÍCH OPERAČNÍCH STŘEDISEK

1.Koordinovaný výpočet kapacity

1.1.Regionální operační střediska provádějí koordinovaný výpočet kapacity mezi zónami.

1.2.Koordinovaný výpočet kapacity se provádí včas pro časový rámec každého trhu a během vnitrodenního časového rámce tak často, jak je třeba.

1.3.Koordinovaný výpočet kapacity se provádí na základě společného modelu soustavy v souladu s bodem 2 a na základě metodiky koordinovaného výpočtu kapacity vyvinuté provozovateli přenosové soustavy v příslušném operačním regionu soustavy.

1.4.Koordinovaný výpočet kapacity zajistí účinné řízení přetížení v souladu se zásadami řízení přetížení vymezenými v tomto nařízení.

2.Koordinovaná analýza bezpečnosti

2.1.Regionální operační střediska provádějí koordinovanou analýzu bezpečnosti s cílem zajistit bezpečný provoz soustavy.

2.2.Analýza bezpečnosti se provádí pro všechny časové rámce plánování provozu za využití společných modelů soustavy.

2.3.Regionální operační střediska sdílejí výsledky koordinované analýzy bezpečnosti alespoň s provozovateli přenosových soustav v operačním regionu soustavy.

2.4.Pokud na základě výsledků koordinované analýzy bezpečnosti regionální operační středisko zjistí možná omezení, navrhne nápravná opatření k maximalizaci hospodářské účinnosti.

3.Vytvoření společných modelů soustavy

3.1.Regionální operační střediska připraví účinné postupy pro vytvoření společného modelu soustavy pro každý časový rámec plánování provozu.

3.2.Provozovatelé přenosových soustav pověří jedno regionální operační středisko vytvořením společného modelu soustavy pro všechny regiony.

3.3.Společné modely soustavy zahrnují příslušné údaje pro účinné plánování provozu a výpočet kapacity ve všech časových rámcích plánování provozu.

3.4.Společné modely soustavy jsou na vyžádání k dispozici pro všechna regionální operační střediska, provozovatele přenosových soustav, síť ENTSO pro elektřinu a agenturu.

4.Posouzení konzistentnosti plánů provozovatelů přenosových soustav na ochranu a obnovu soustavy

4.1.Všichni provozovatelé přenosových soustav se dohodnou na prahové hodnotě, při jejímž překročení je dopad opatření jednoho či více provozovatelů přenosových soustav v nouzovém stavu, stavu blackoutu nebo stavu obnovy na ostatní provozovatele přenosových soustav připojené synchronně nebo nesynchronně považován za významný.

4.2.Každé regionální operační středisko poskytne podporu provozovatelům přenosových soustav operačního regionu soustavy ohledně posouzení konzistentnosti plánů provozovatelů přenosových soustav na ochranu a obnovu soustavy, přičemž se použije prahová hodnota podle bodu 4.1.

4.3.Regionální operační střediska při poskytování podpory provozovatelům přenosových soustav:

(a)určí potenciální neslučitelnost;

(b)navrhnou opatření k jejímu omezení.

4.4.Provozovatelé přenosových soustavy tato navrhovaná opatření k omezení neslučitelnosti zohlední.

5.Koordinace a optimalizace regionální obnovy

5.1.Regionální operační střediska jsou vybavena systémy průmyslového řízení a sběru dat blízko reálnému času s pozorovatelností vymezenou použitou prahovou hodnotou vymezenou v souladu s bodem 4.1.

5.2.Každé příslušné regionální operační středisko je nápomocno určeným frekvenčním leaderům a leaderům fázování ve zvyšování účinnosti a efektivity při obnově soustavy. Provozovatelé přenosových soustav jsou oprávněni požadovat pomoc od regionálních operačních středisek, pokud je jejich systém ve stavu blackoutu nebo obnovy.

6.Analýza a podávání zpráv v návaznosti na provoz a narušení provozu

6.1.Regionální operační střediska vyšetřují každou mimořádnou událost, při níž je překročena prahová hodnota vymezená v souladu s bodem 4.1, a vypracují o ní zprávu. Regulační orgány operačního regionu soustavy a agentura se mohou na vlastní žádost vyšetřování zúčastnit. Zpráva musí obsahovat doporučení zaměřená na předcházení podobným mimořádným událostem v budoucnu.

6.2.Zpráva je zpřístupněna všem provozovatelům přenosové sítě, regulačním orgánům, Komisi a agentuře. Agentura může vydat doporučení zaměřená na předcházení podobným mimořádným událostem v budoucnu.

7.Stanovování objemu regulačních záloh na regionální úrovni

7.1.Regionální operační střediska určí požadavky na regulační zálohu pro operační region soustavy. Stanovování objemu regulačních záloh:

(b)sleduje všeobecný cíl zachování provozní bezpečnosti nákladově co nejefektivnějším způsobem;

(c)je prováděno v denním a/nebo vnitrodenním časovém rámci;

(d)určuje celkový objem požadovaných regulačních záloh pro operační region soustavy;

(e)vymezuje minimální požadavky na objem regulačních záloh pro každý typ regulační zálohy;

(f)zohledňuje možné substituce mezi různými typy regulačních záloh k minimalizaci nákladů na jejich obstarání;

(g)stanoví nezbytné požadavky na zeměpisné rozložení požadovaného objemu regulačních záloh, pokud takové existují.

8.Usnadnění obstarávání regulační zálohy na regionální úrovni

8.1.Regionální operační střediska podporují provozovatele přenosové soustavy operačního regionu soustavy při stanovování množství regulační zálohy, které je třeba obstarat. Stanovování množství regulační zálohy:

(h)je prováděno v denním a/nebo vnitrodenním časovém rámci;

(i)zohledňuje možné substituce mezi různými typy regulačních záloh k minimalizaci nákladů na jejich obstarání;

(j)zohledňuje objemy požadovaných regulačních záloh, u nichž se očekává, že budou poskytnuty v rámci nabídek regulační zálohy, které nejsou předloženy na základě smlouvy na regulační zálohu.

8.2.Regionální operační střediska podporují provozovatele přenosové soustavy operačního regionu soustavy při obstarávání požadovaného množství regulační zálohy stanovené v souladu s bodem 8.1. Obstarávání regulační zálohy:

(k)je prováděno v denním a/nebo vnitrodenním časovém rámci;

(l)zohledňuje možné substituce mezi různými typy regulačních záloh k minimalizaci nákladů na jejich obstarání.

9.Prognózy přiměřenosti soustavy na regionální úrovni a příprava opatření ke snížení rizik

9.1.Regionální operační střediska provádějí týdenní až vnitrodenní posouzení přiměřenosti na regionální úrovni.

9.2.Regionální operační střediska vycházejí v posouzeních přiměřenosti z informací poskytnutých provozovateli přenosových soustav operačního regionu soustavy s cílem odhalit situace, kdy se v některé z regulačních oblastí nebo na regionální úrovni očekávají nedostatky, pokud jde o přiměřenost. Regionální operační střediska zohlední případné výměny mezi zónami a limity provozní bezpečnosti ve všech časových rámcích plánování provozu.

9.3.Při posuzování regionální přiměřenosti výroby každé regionální operační středisko postupuje v koordinaci s ostatními regionálními operačními středisky při:

(a)ověřování výchozích předpokladů a prognóz;

(b)odhalování možných situací týkajících se více regionů, kdy jsou zjištěny nedostatky, pokud jde o přiměřenost.

9.4.Každé regionální operační středisko poskytuje výsledky posouzení regionální přiměřenosti výroby společně s opatřeními, která navrhuje provozovatelům přenosových soustav operačního regionu soustavy a dalším regionálním operačním střediskům, s cílem zmírnit rizika spojená s nedostatky, pokud jde o přiměřenost.

10.Regionální koordinace odstávek

10.1.Každé regionální operační středisko provádí koordinaci odstávek s cílem sledovat stav dostupnosti relevantních zařízení a koordinovat plány dostupnosti za účelem zajištění bezpečnosti provozu přenosové soustavy a zároveň maximalizovat kapacitu propojovacích vedení a/nebo přenosových soustav, které mají vliv na přeshraniční toky.

10.2.Každé regionální operační středisko vede jediný seznam relevantních prvků sítě, výrobních modulů a odběrných elektrických zařízení operačního regionu soustavy a zpřístupní jej prostřednictvím datového prostředí ENTSO-E pro přípravu provozu.

10.3.Každé regionální operační středisko provádí v operačním regionu soustavy následující činnosti spojené s koordinací odstávek:

(c)posuzuje slučitelnost v plánování odstávek, přičemž využívá plány dostupnosti všech provozovatelů přenosové sítě na rok dopředu;

(d)poskytuje provozovatelům přenosových soustav daného operačního regionu soustavy seznam zjištěných případů neslučitelnosti v plánování odstávek a řešení, která pro tyto případy navrhuje.

11.Optimalizace vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli přenosových soustav

11.1.Regionální operační střediska podporují provozovatele přenosových soustav operačního regionu soustavy při správě finančních toků souvisejících se zúčtováním mezi provozovateli přenosových soustav, které zahrnuje více než dva provozovatele přenosové soustavy, například zúčtování nákladů na redispečink, příjem z přetížení, nezáměrné odchylky nebo náklady na obstarání regulační zálohy.

12.Školení a certifikace

12.1.Regionální operační střediska připravují a pořádají školicí a certifikační programy zaměřené na regionální provoz soustavy pro zaměstnance působící na plánovacích a dispečerských pracovištích provozovatelů přenosových soustav operačního regionu soustavy.

12.2.Školicí programy pokrývají všechny příslušné složky provozu soustavy, včetně scénářů regionálních krizových situací.

13.Určování scénářů regionálních krizových situací a zmírňování rizik prostřednictvím přezkumu plánů rizikové připravenosti zavedených v členských státech

13.1.Pokud síť ENTSO pro elektřinu tuto funkci deleguje, regionální operační střediska určují scénáře regionálních krizí v souladu s kritérii stanovenými v čl. 6 odst. 1 [nařízení o rizikové připravenosti podle návrhu COM(2016) 862].

13.2.Regionální operační střediska každoročně připravují a provádějí ve spolupráci s příslušnými orgány simulaci krizí podle čl. 12 odst. 3 [nařízení o rizikové připravenosti podle návrhu COM(2016) 862].

(1) Provozní bezpečností se rozumí „udržování přenosové soustavy v mezích dohodnutých bezpečnostních limitů“.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 23.2.2017

COM(2016) 861 final

PŘÍLOHA

NÁVRHU NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o vnitřním trhu s elektřinou

{SWD(2016) 410 final}
{SWD(2016) 411 final}
{SWD(2016) 412 final}
{SWD(2016) 413 final}

ê 714/2009

PŘÍLOHA II

Srovnávací tabulka

ò nový