52016DC0766

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 30.11.2016

COM(2016) 766 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Evropská strategie týkající se spolupracujících inteligentních dopravních systémů, milník na cestě ke spolupracující, propojené a automatizované mobilitě

1.Úvod

Odvětví dopravy stojí před zásadní proměnou, a to jak v Evropě, tak v ostatních částech světa. Vlna technologických inovací a disruptivních obchodních modelů vedla k rostoucí poptávce po nových službách v oblasti mobility. Odvětví současně reaguje na naléhavou potřebu zajištění vyšší bezpečnosti, efektivity a udržitelnosti v dopravě. Výsledná transformace vytváří obrovské sociální a ekonomické příležitosti, kterých se Evropa nyní musí chopit, aby využila přínosů pro své občany a podniky.

Digitální technologie jsou jednou, a dost možná tou nejsilnější, z hnacích sil a faktorů umožňujících tento proces. Výměna dat mezi různými účastníky dopravního systému znamená, že nabídku a poptávku lze sladit v reálném čase, což povede k účinnějšímu využívání zdrojů, ať už se jedná o sdílený automobil, kontejner nebo železniční síť. Digitální technologie pomáhají omezovat lidské chyby, které jsou v dopravě zdaleka nejvýznamnější příčinou nehod. Mohou rovněž vytvořit skutečně multimodální dopravní systém integrující všechny druhy dopravy do jedné služby pro mobilitu, která umožní hladkou přepravu osob a nákladu z výchozího místa až do konečného místa určení. A mohou podněcovat sociální inovace a zajistit mobilitu pro všechny s tím, jak se budou objevovat noví aktéři a nové způsoby vytváření hodnot, jako je ekonomika sdílení.

Potenciál digitálních technologií a souvisejících obchodních modelů v oblasti silniční dopravy je značný a potřeba jednat je neméně naléhavá. Vytrvalý, pozitivní trend v oblasti bezpečnosti silničního provozu, který EU v posledním desetiletí zažívala, zpomalil. Silniční doprava je nadále zodpovědná za velkou část emisí z dopravy, pokud jde o skleníkové plyny a látky znečišťující ovzduší 1 , 2 . Přetížené silnice každý den způsobují hospodářství EU obrovské ztráty 3 . Vzhledem k tomu, že pracovní místa milionů Evropanů přímo či nepřímo závisejí na automobilovém průmyslu a dopravě, je naprosto nezbytné, aby tomuto odvětví byly poskytnuty podmínky potřebné k udržení vedoucí pozice v celosvětovém měřítku.

Toto sdělení je proto těsně spjato s politickými prioritami Komise, zejména s její agendou pro zaměstnanost, růst a investice, jednotným digitálním trhem a strategií energetické unie 4 . Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu2, přijatá v červenci 2016, zdůrazňuje potenciál spolupracujících, propojených a automatizovaných vozidel pro snižování spotřeby energie a snižování emisí z dopravy. Strategie digitalizace evropského průmyslu 5 označuje spolupracující, propojená a automatizovaná vozidla za prioritní téma pro posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Studie odhadují, že tržní potenciál spolupracujícího, propojeného a automatizovaného silničního provozu je v řádu desítek miliard eur ročně a že počet nově vytvořených pracovních míst by mohl dosáhnout stovek tisíc 6 .

Dnešní vozidla už v mnoha ohledech jsou propojená zařízení. Ve velmi blízké budoucnosti však budou komunikovat také přímo mezi sebou a se silniční infrastrukturou. Tato interakce spadá do oblasti spolupracujících inteligentních dopravních systémů (C-ITS), které uživatelům silnic a subjektům činným v řízení provozu umožní sdílet a využívat informace, jaké dříve nebyly k dispozici, a koordinovat svou činnost. Očekává se, že tento prvek spolupráce 7 – umožněný digitální propojeností – podstatně zvýší bezpečnost silničního provozu, efektivitu dopravy a pohodlí při řízení tím, že bude řidiči pomáhat činit správná rozhodnutí a přizpůsobovat se dopravní situaci.

Komunikace mezi vozidly, infrastrukturou a ostatními účastníky silničního provozu je rovněž klíčová pro zvýšení bezpečnosti automatizovaných vozidel a jejich plné začlenění do dopravního systému jako celku. Spolupráce, propojení a automatizace jsou technologie, které se nejen doplňují, ale také se navzájem posilují a postupem času naprosto splynou. Dobrým příkladem je „truck platooning“ (kamiony díky vzájemné komunikaci jedou automaticky a bezpečně za sebou s velmi malými rozestupy): k fungování takového systému je zapotřebí propojení, spolupráce i automatizace současně. Spolupráce však bude zapotřebí ještě více, až se budoucí automatizovaná vozidla budou muset bezpečně a účinně vyrovnat s mnohem složitějšími dopravními situacemi.

Země po celém světě (např. USA, Austrálie, Japonsko, Jižní Korea nebo Čína) rychle směřují k využívání digitálních technologií a v některých zemích jsou vozidla a služby C-ITS již k dispozici na trhu. Ministři dopravy zemí G7 8 opakovaně zdůraznili potřebu jednat. Několik členských států již zahájilo činnosti související se zaváděním C-ITS v podmínkách reálného provozu prostřednictvím strategických partnerství, jako je kooperativní koridor EU 9 spojující Rotterdam s Frankfurtem nad Mohanem a Vídní nebo skupina Amsterdam Group 10 . Kosmická strategie pro Evropu 11 zdůrazňuje potřebu podporovat integraci kosmických technologií do strategií zaměřených na propojené automobily, přičemž lze s přínosem využívat zejména systémů GALILEO a EGNOS.

Evropští ministři dopravy v Amsterodamském prohlášení 12 v dubnu 2016 naléhavě žádali Evropskou komisi, aby vypracovala evropskou strategii týkající se spolupracujících, propojených a automatizovaných vozidel. Neméně důležitá je skutečnost, že odvětví deklarovalo záměr zahájit plné zavádění vozidel podporujících technologie C-ITS v roce 2019 13 . Aby k tomu však mohlo dojít, je naléhavě zapotřebí koordinace na evropské úrovni.

Technologie se rychle vyvíjejí, veřejný i soukromý sektor do vývoje a testování technologií C-ITS investuje značné částky a existuje riziko, že bez rámce na evropské úrovni nebude celounijní interoperability dosaženo včas. To by evropské odvětví znevýhodnilo vůči jeho konkurentům a způsobilo v Evropě odklad zavádění C-ITS, a tím i zpoždění řady výhod z toho plynoucích pro dopravu a společnost obecně.

V tomto sdělení je předložena strategie EU pro koordinované zavádění C-ITS s cílem zabránit roztříštění vnitřního trhu v oblasti C-ITS a vytvářet synergie mezi různými iniciativami. Věnuje se nejvýznamnějším otázkám, včetně kybernetické bezpečnosti a ochrany dat (z nichž obě jsou mimořádně důležité pro přijetí veřejností) a interoperability, a doporučuje opatření na různých úrovních, aby byl splněn cílový termín v roce 2019. Toto sdělení proto představuje důležitý milník strategie EU pro spolupracující, propojená a automatizovaná vozidla.

2.Evropské činnosti umožňující zavedení spolupracující, propojené a automatizované mobility

Toto sdělení je výsledkem intenzivní práce odborníků z veřejného i soukromého sektoru. Od listopadu 2014 Komise provozuje platformu C-ITS 14 s cílem rozpoznat zbývající překážky a navrhnout řešení pro zavedení C-ITS v Evropě. První fáze platformy C-ITS vedla k vyhotovení odborné zprávy 15 , již v lednu 2016 účastníci platformy jednomyslně potvrdili. Odborná zpráva byla doplněna analýzou nákladů a přínosů 16 a veřejnou konzultací 17 , které společně položily základy pro toto sdělení. Mezitím byla v červenci 2016 zahájena druhá fáze platformy C-ITS.

EU na spolupracující, propojená a automatizovaná vozidla již poskytla značné finanční prostředky 18 . Již více než 15 let výzkumné projekty a projekty na zavádění prokazují proveditelnost služeb C-ITS. Výzkum inteligentních dopravních systémů v rámci programu Horizont 2020 se v nedávné době zaměřil na integraci různých druhů dopravy a vazby na automatizaci. V roce 2016 byla vydána zvláštní výzva k předkládání návrhů projektů týkajících se automatizované silniční dopravy. V rámci strategického programu pro výzkum a inovace v oblasti dopravy vypracovává Komise plán pro oblast propojené a automatizované dopravy, který má řídit a koordinovat budoucí činnosti v oblasti výzkumu a vývoje v Evropě. Tuto činnost doplňují rozsáhlé projekty na zavádění s cílem vyvinout spolupracující systémy na transevropské dopravní síti ve 13 zemích 19 , a to s využitím programů financování z EU, jako je Nástroj pro propojení Evropy (CEF).

Pokud jde o politiku v oblasti vysoce automatizovaných a propojených vozidel, řada orgánů členských států, nevládních organizací a subjektů z odvětví spolupracuje s příslušnými komisaři v rámci GEAR 2030, pracovní skupiny na vysoké úrovni zřízené v říjnu 2015, která se má zabývat budoucností automobilového průmyslu. Výsledky platformy C-ITS budou předávány skupině GEAR 2030, a zprostředkují jí tak pohled na dopravní systém. Cílem skupiny je předložit první doporučení do konce roku 2016 a závěrečná doporučení do poloviny roku 2017.

Na podzim roku 2015 byl zahájen dialog na vysoké úrovni s cílem vytvořit synergie v oblasti spolupracujících a automatizovaných vozidel, a to formou odvětvových kulatých stolů, do nichž jsou zapojena odvětví telekomunikací a výroby vozidel. Očekává se, že tento dialog automobilovému průmyslu pomůže využívat digitálních trendů, jako jsou internet věcí, data velkého objemu, telekomunikační politika a digitalizace průmyslu, a již vyústil v závazek ze strany obou odvětví navázat nová partnerství a začít experimentovat s technologiemi 5G.

Podle pracovního programu Komise na rok 2017 bude Komise pokračovat v práci na regulačním prostředí, budování ekosystému, účinném využívání zdrojů a standardizaci, aby bylo usnadněno uvádění stále účinnějších spolupracujících, propojených a automatizovaných vozidel na trh.

V návaznosti na tyto iniciativy je pro úspěšné zavedení C-ITS zapotřebí bezprecedentní úroveň spolupráce napříč mnoha odvětvími. Úlohy a odpovědnosti v rámci celého hodnotového řetězce se stírají, a jsou tak zpochybňovány stávající koncepty. Aby se předešlo případným zpětným účinkům, jako je čistý nárůst objemu provozu a emisí, je nutná úzká spolupráce s místními orgány. Příkladem je integrace spolupracujících, propojených a automatizovaných vozidel do plánování udržitelné mobility nebo koncepce „mobilita jako služba“, včetně veřejné dopravy a aktivních způsobů cestování, jako je chůze nebo jízda na kole. Aby bylo zajištěno široké přijetí technologií C-ITS a maximalizace jejich hospodářského a sociálního dopadu, je klíčové aktivní zapojení občanů a zavádění C-ITS by mělo být zaměřeno na uživatele.

Digitální dopravní systém vyžaduje uvažování v horizontálních vrstvách, napříč různými druhy dopravy a odvětvími průmyslu, spíše než ve vertikální struktuře (jako je doprava, energetika nebo telekomunikace). Již není možné se zaměřovat jen na vrstvu infrastruktury (například silnice a vozidla). Digitální technologie také staví na datové vrstvě, která obsahuje statická data, jako jsou digitální mapy nebo dopravní předpisy, i dynamická data, jako například informace o dopravním provozu v reálném čase. Tato data se následně používají k vypracování vrstvy inovačních služeb a aplikací, které jsou poskytovány prostřednictvím vrstvy sítí. Aby bylo možné digitální technologie optimálně využívat, v každé z těchto vrstev musí být zajištěn přístup na trh a spravedlivá hospodářská soutěž, jak Komise doporučuje ve svém sdělení o on-line platformách 20 .

3.Cesta k zavedení C-ITS v roce 2019

V návaznosti na doporučení platformy C-ITS 21 Komise určila témata, která by měla být řešena na úrovni EU, aby se zajistilo koordinované zavedení služeb C-ITS v roce 2019. V následujících kapitolách jsou navržena konkrétní opatření k řešení těchto jednotlivých témat, včetně vytvoření vhodných podmínek na úrovni EU, členských států, veřejné správy a daného odvětví.

3.0.Priority pro zavádění služeb C-ITS

Nejdůležitějším faktorem pro rychlé zavedení C-ITS v Evropě je kontinuita služeb, tedy dostupnost služeb C-ITS pro koncové uživatele v celé EU. Od samého počátku by zaváděné služby měly být k dispozici v co největší míře, a to jak na straně infrastruktury, tak na straně vozidel. V tomto sdělení jsou proto stanoveny priority pro koordinované zavádění služeb C-ITS ze strany členských států a odvětví.

Platforma C-ITS na žádost Komise provedla analýzu nákladů a přínosů zavedení služeb podporujících C-ITS v silniční dopravě v členských státech16. Platforma za tímto účelem projednala nejslibnější scénáře zavádění služeb, co se týče rychlého a rozsáhlého zahájení využívání.

Závěr byl takový, že služby C-ITS kategorie „Day 1“ – v případě zavedení interoperabilním způsobem v celé Evropě – povedou k poměru přínosů a nákladů až 3 ku 1, počítáno na základě kumulovaných nákladů a přínosů v letech 2018 až 2030. To znamená, že každé euro investované do služeb C-ITS kategorie „Day 1“ by mělo vést k přínosu ve výši až tří eur. Rychlé zavedení co největšího množství služeb bude rovněž znamenat, že rychleji dosáhnou bodu zvratu a povedou k vyšším celkovým přínosům, a to zejména působením síťového účinku (což znamená, že pomalé zahájení využívání by mělo za následek poměrně dlouhé období s malými přínosy).

Na základě výsledků této činnosti se Komise domnívá, že určité technologicky vyzrálé a vysoce přínosné služby C-ITS by měly být zavedeny rychle, aby jich koncoví uživatele a celá společnost mohli co nejdříve využívat. Seznam těchto služeb, které mají být zavedeny urychleně, je níže vymezen jako seznam služeb C-ITS kategorie „Day 1“.

Ve druhé fázi by byly zavedeny služby na seznamu služeb C-ITS kategorie „Day 1.5“. Jedná se o seznam služeb, u nichž veškeré specifikace nebo standardy možná nebudou zcela připravené k rozsáhlému zavádění od roku 2019, ačkoliv jsou obecně považovány za vyzrálé.

Respondenti v rámci veřejné konzultace se shodli, že urychlené zavedení by se mělo týkat všech služeb (z obou seznamů).

Seznam služeb C-ITS kategorie „Day 1“

Upozornění na riziková místa:

upozornění na pomalu jedoucí nebo stojící vozidla a provoz před řidičem,

upozornění na práce na silnici,

povětrnostní podmínky,

varování při nouzovém brzdění,

blížící se záchranné zásahové vozidlo,

jiná nebezpečí.

Značení:

palubní indikace dopravního značení,

palubní indikace omezení rychlosti,

nerespektování signálu / bezpečnost na křižovatkách,

žádost autorizovaného vozidla o přednostní signál,

doporučení optimální rychlosti pro zelený světelný signál,

kooperativní údaje o vozidlech,

tlumení neplynulého rozjíždění kolon (spadá do kategorie „varování před místními riziky“ podle Evropského ústavu pro telekomunikační normy (ETSI)).

Seznam služeb C-ITS kategorie „Day 1,5“

informace o čerpacích a dobíjecích stanicích pro vozidla poháněná alternativním palivem,

ochrana zranitelných účastníků silničního provozu,

řízení parkování na ulici a s tím související informace,

informace o parkování mimo ulici,

informace o parkovištích P+R,

propojená a spolupracující navigace do města a z města (první a poslední úsek cesty, parkování, doporučení ohledně trasy, koordinovaná světelná signalizační zařízení),

informace o provozu a inteligentní plánování tras.

Konkrétní opatření

Členské státy a místní orgány, výrobci vozidel, provozovatelé silnic a odvětví ITS by měli zavést C-ITS a zajistit, aby byly plně podporovány alespoň služby C-ITS ze seznamu „Day 1“.

Komise členské státy a odvětví v zavádění služeb C-ITS kategorie „Day 1“ podpoří, zejména prostřednictvím Nástroje pro propojení Evropy, evropských strukturálních a investičních fondů a Evropského fondu pro strategické investice.

Pokud jde o služby kategorie „Day 1.5“ a další, včetně vyšších úrovní automatizace, bude Komise poskytovat finanční prostředky na výzkum a inovace v rámci programu Horizont 2020 a případně evropských strukturálních a investičních fondů.

Komise bude podporovat aktualizaci seznamu služeb kategorie „Day 1.5“ a tvorbu budoucích seznamů služeb C-ITS, a sice pokračováním činnosti platformy C-ITS.

3.1.Zabezpečení komunikace v rámci služeb C-ITS

S tím, jak se dopravní systém stále více digitalizuje, může být také zranitelnější vůči útokům hackerů a kybernetickým útokům. Kybernetická bezpečnost komunikace v rámci služeb C-ITS má proto zásadní význam a vyžaduje opatření na evropské úrovni. Bez jasných pravidel přijatých na úrovni Unie se zavádění C-ITS v EU zpozdí, jelikož investoři hledají společný přístup pro vnitřní trh. Roztříštěná bezpečnostní řešení rovněž ohrozí interoperabilitu a bezpečnost koncových uživatelů.

Komise se proto domnívá, že je třeba vytvořit společnou bezpečnostní a certifikační politiku 22 pro zavádění C-ITS v Evropě. Tento názor podporují doporučení vzešlá z platformy C-ITS a z veřejné konzultace. Vytvoření této politiky závisí na politické podpoře v Evropě pro jednotné a široce přijímané bezpečnostní řešení pro spolupracující a propojená vozidla a na souvisejících prvcích veřejné infrastruktury.

K vytvoření a zavedení celounijního bezpečnostního rámce pro vozidla a prvky veřejné infrastruktury, včetně postupu posuzování souladu, na základě technologie Public Key Infrastructure 23 je nutné, aby se zapojily všechny zainteresované strany. Klíčovým úkolem proto bude vytvořit potřebné struktury řízení na úrovni EU, členských států a odvětví za účasti všech hlavních zainteresovaných stran, včetně subjektů veřejného sektoru (např. ministerstev dopravy a příslušných vnitrostátních sdružení v oblasti bezpečnosti), provozovatelů silnic, výrobců vozidel a poskytovatelů a provozovatelů služeb C-ITS. Vytvořením společného bezpečnostního řešení pro zavádění a provoz C-ITS v Evropě pak budou položeny základy pro lepší zabezpečení na vyšších úrovních automatizace (včetně komunikace mezi vozidly navzájem a mezi vozidlem a infrastrukturou).

Konkrétní opatření

Komise bude ve spolupráci se všemi příslušnými zainteresovanými stranami v oblasti C-ITS řídit vytváření společné bezpečnostní a certifikační politiky pro zavádění a provoz služeb C-ITS v Evropě. V roce 2017 zveřejní pokyny týkající se evropské bezpečnostní a certifikační politiky pro služby C-ITS.

Do vytváření této společné bezpečnostní politiky by měly být zapojeny všechny iniciativy v oblasti zavádění C-ITS tak, že se od začátku zavážou v Evropě zavádět služby C-ITS, které obstojí i v budoucnu.

Komise provede analýzu úloh a působnosti evropského modelu důvěry C-ITS a vyhodnotí, zda by některé provozní funkce a řídicí úlohy neměla převzít Komise (jako například v případě inteligentních tachografů 24 ).

3.2.Opatření na ochranu soukromí a osobních údajů

Ochrana osobních údajů a soukromí je rozhodujícím faktorem pro úspěšné zavádění spolupracujících, propojených a automatizovaných vozidel. Uživatelé musí mít jistotu, že osobní údaje nejsou komodita, a musí vědět, že mají účinnou kontrolu nad tím, jak a pro jaké účely jsou jejich údaje využívány.

Údaje vysílané službami C-ITS z vozidel budou obecně považovány za osobní údaje, jelikož se budou týkat identifikované nebo identifikovatelné fyzické osoby. Zavádění služeb C-ITS proto vyžaduje soulad s platným právním rámcem pro ochranu osobních údajů 25 . Tato pravidla stanoví, že zpracovávání takových údajů je zákonné, pouze pokud k němu dochází na základě některé ze skutečností uvedených v těchto pravidlech, jako je souhlas uživatelů.

Zásady ochrany osobních údajů již od návrhu a ve standardním nastavení a posouzení dopadů na ochranu osobních údajů mají stěžejní význam v základním uspořádání a návrhu systému C-ITS, zejména v kontextu uplatňovaného systému zabezpečení komunikace. Z reakcí v rámci veřejné konzultace je patrné, že budou-li tyto podmínky splněny, ochota koncových uživatelů udělit souhlas s vysíláním údajů nebude překážkou, zejména pokud údaje mají být použity za účelem zvyšování bezpečnosti silničního provozu nebo zlepšování řízení dopravy.

Konkrétní opatření

Poskytovatelé služeb C-ITS by měli koncovým uživatelům nabízet transparentní podmínky sepsané jasným, prostým a srozumitelným jazykem a ve snadno přístupných podobách, aby uživatelé mohli vyjádřit souhlas se zpracováním svých osobních údajů.

Komise zveřejní první pokyny týkající se ochrany osobních údajů již od návrhu a ve standardním nastavení, které se budou týkat specificky služeb C-ITS, v roce 2018.

Iniciativy v oblasti zavádění C-ITS by měly:

opracovat na informačních kampaních s cílem navodit nezbytnou důvěru mezi koncovými uživateli a dosáhnout přijetí ze strany veřejnosti,

oukázat, jak lze použitím osobních údajů zvýšit bezpečnost a účinnost dopravního systému a jak lze současně zajistit dodržování pravidel ochrany osobních údajů a soukromí,

ov konzultaci s orgány EU pro ochranu údajů vypracovat šablonu posouzení dopadů na ochranu osobních údajů pro toto odvětví, která se bude používat při zavádění nových služeb C-ITS.

3.3.Komunikační technologie a kmitočty

Zprávy C-ITS budou přenášeny pro širokou škálu služeb, v různých dopravních situacích a mezi různými účastníky. Řidičům obecně nezáleží na tom, jaké komunikační technologie se k přenosu zpráv C-ITS používají, ale budou stále více očekávat, že budou veškeré informace o stavu dopravy a bezpečnosti bez problémů přijímat v celé Evropě. Toho lze dosáhnout pouze prostřednictvím hybridního přístupu ke komunikaci, tedy kombinací vzájemně se doplňujících komunikačních technologií.

Aby byly podporovány všechny služby C-ITS na straně vozidla, musí na palubě být celý hybridní systém komunikačních technologií 26 . Na straně infrastruktury bude volba komunikačních technologií záviset na umístění, typu služby a nákladové efektivnosti. Zprávy C-ITS by neměly záviset na používané komunikační technologii, a měly by tedy být v tomto ohledu flexibilní, což usnadní začleňování budoucích technologií (např. 5G 27 a družicové komunikace11) do hybridního systému komunikačních technologií.

V současné době je nejslibnější hybridní komunikační mix založen na kombinaci ETSI ITS-G5 a stávajících mobilních sítí. To zajistí nejlepší možnou podporu pro zavedení všech služeb C-ITS kategorie „Day 1“. Krátkou latenci ETSI ITS-G5 pro zprávy C-ITS, u nichž kritickou úlohu hraje čas a které se týkají bezpečnosti, spojuje s širokým zeměpisným pokrytím stávajících mobilních sítí a přístupem k velkým skupinám jejich uživatelů.

V roce 2008 Komise vyhradila konkrétní kmitočtové pásmo pro aplikace související s bezpečností 28 . Počáteční zavádění komunikace s krátkým dosahem mezi vozidly navzájem a mezi vozidlem a infrastrukturou bude vycházet z již dostupných technologií využívajících toto pásmo a v případě potřeby bude fungovat v bezproblémové koexistenci s technologií 5G podle zásady vzájemného doplňování. Aby byly stávající a budoucí aplikace související s bezpečností chráněny proti škodlivému rušení, musí být zajištěna koexistence s aplikacemi využívajícími přilehlá pásma nebo stejné spektrum. Je třeba vymezit a realizovat přiměřené techniky zmírňující rušení (např. koexistence s mýtnými systémy) a je třeba pečlivě zvážit přidělování spektra (např. účinek navrhovaného rozšíření rádiových místních sítí do tohoto kmitočtového pásma).

Respondenti ve veřejné konzultaci vyjadřují širokou podporu pro hybridní přístup ke komunikaci. S počátečním zaváděním na bázi ETSI ITS-G5 nesouhlasí méně než 5 % respondentů a převážná většina se domnívá, že 5G bude v dlouhodobém horizontu hrát významnou roli.

Konkrétní opatření

Silniční orgány, poskytovatelé služeb, výrobci vozidel a rádiových zařízení a další subjekty z odvětví by měli přijmout strategii pro hybridní komunikaci při zadávání zakázek a při sériové výrobě s cílem podporovat celý seznam služeb C-ITS kategorie „Day 1“.

Telekomunikační operátoři podporující služby C-ITS by měli odpovídajícím způsobem řídit zatížení sítě pro služby C-ITS související s bezpečností silničního provozu.

Komise bude jak na evropské, tak na mezinárodní úrovni (Mezinárodní telekomunikační unie OSN a Evropská konference poštovních a telekomunikačních správ) zachovávat vyhrazení spektra využívaného technologií ETSI ITS-G5 pro bezpečnostní služby ITS a podporovat opatření na ochranu tohoto kmitočtového pásma proti škodlivému rušení.

Iniciativy v oblasti zavádění C-ITS by měly používat příslušné techniky zmírňující rušení v zájmu koexistence podle standardů a postupů ETSI.

3.4.Interoperabilita na všech úrovních

Integrovaný dopravní systém je závislý na interoperabilitě svých složek. To znamená, že systémy musí být schopny spolu vzájemně komunikovat přes hranice států a napříč různými druhy dopravy, a to na všech úrovních: infrastruktura, data, služby, aplikace a sítě. Standardizační činnosti jsou sice nezbytné, avšak samy o sobě nepostačují k tomu, aby byla zajištěna interoperabilita. Musí proto být definovány a dohodnuty celounijní specifikace pro zavádění služeb. To zahrnuje zajištění toho, aby příslušné normy EU 29 byly pochopeny a důsledně uplatňovány.

Za tímto účelem by iniciativy v oblasti zavádění C-ITS na území EU měly stanovit a zveřejnit technické profily komunikace C-ITS potřebné k zajištění interoperability služeb C-ITS kategorie „Day 1“. Měly by rovněž vypracovat zkušební postupy pro ověřování interoperability těchto profilů. Vzájemným poskytnutím přístupu ke komunikačním profilům se zajistí sdílení osvědčených postupů a poznatků získaných v reálném provozu. Mělo by to rovněž vést k postupnému sbližování profilů, a tím k vytvoření podmínek pro celounijní interoperabilitu. Cílem je umožnit jednotný trh služeb C-ITS v Evropě na základě společných komunikačních profilů, které však ponechávají prostor pro budoucí inovační služby.

V roce 2016 členské státy a Komise zřídily platformu C-Roads 30 s cílem propojit činnosti při zavádění C-ITS, společně vypracovávat a sdílet technické specifikace a ověřovat interoperabilitu testováním na různých místech. Platforma C-Roads byla zřízena pro iniciativy v oblasti zavádění C-ITS spolufinancované Evropskou unií, je však otevřená pro všechny činnosti související se zaváděním služeb v zájmu testování interoperability.

Konkrétní opatření

Komise plně využije platformu C-Roads jako koordinační mechanismus pro zavádění C-ITS na provozní úrovni.

Členské státy by se měly do platformy C-Roads zapojit v zájmu testování a validace, aby byla zajištěna interoperabilita služeb C-ITS kategorie „Day 1“ v celé EU.

Iniciativy v oblasti zavádění C-ITS by měly dokončit své komunikační profily C-ITS a zveřejnit je společně s testovacími a příslušnými validačními normami.

Platforma C-Roads by měla do jednoho roku od zahájení projektu začít vypracovávat systémové testy založené na společných komunikačních profilech a umožnit plný přístup k těmto komunikačním profilům třetím stranám a subjektům z odvětví, a ty by měly využít těchto příležitostí k validaci.

3.5.Posuzování souladu

Hladké zavedení služeb C-ITS kategorie „Day 1“ vyžaduje účinný rámec pro posuzování shody, který bude umožňovat kontrolu služeb podle celounijních požadavků na systém. Zejména v oblasti aplikací souvisejících s bezpečností silničního provozu existuje silný veřejný zájem na vytvoření takového rámce pro klíčové prvky sítě C-ITS, jako je zabezpečení, ochrana osobních údajů nebo interoperabilita, aby bylo zajištěno, že řidiči budou v různých dopravních prostředích v celé EU dostávat jednotná upozornění.

Prvním krokem při vytváření takového rámce bude stanovení společných minimálních požadavků na zavedení služeb C-ITS kategorie „Day 1“, které budou schváleny všemi příslušnými zainteresovanými stranami. To poskytne základ nezbytný ke společnému vypracování plnohodnotného postupu posuzování souladu pro služby C-ITS kategorie „Day 1“. Je to také předpokladem pro zavádění nových služeb (např. kategorie „Day 2“) nebo rozšiřování stávajících služeb do nových oblastí použití (např. plně automatizovaná vozidla a jejich komunikace). Důležitou hlavní zásadou pro všechny budoucí činnosti při zavádění služeb je to, že musí být v souladu s celým seznamem služeb C-ITS kategorie „Day 1“ jak na straně infrastruktury, tak na straně vozidla.

Konkrétní opatření

Iniciativy v oblasti zavádění C-ITS by měly přispět ke stanovení postupu posuzování souladu pro služby C-ITS kategorie „Day 1“ a zveřejnit ho, aby k němu měly plný přístup třetí strany.

Komise iniciativy v oblasti zavádění služeb podpoří ve vypracování společného postupu posuzování shody pro všechny klíčové prvky tak, aby byla zajištěna kontinuita služeb C-ITS a zohledněna případná rozšíření služeb.

3.6.Právní rámec

Pokud EU chce služby C-ITS kategorie „Day 1“ zavést v roce 2019, musí se sblížit investice a regulační rámce v celé Evropě. Rychlý technický vývoj a složitost řešených otázek vyžadují odpovídající právní rámec. Komise se domnívá, že tento rámec musí být vypracován na základě poučení z praxe a s využitím zpětné vazby od iniciativ v oblasti zavádění C-ITS a platformy C-ITS a interakce mezi nimi.

Jako výsledek tohoto procesu a v úzké spolupráci se všemi zainteresovanými stranami Komise zváží použití směrnice 2010/40/EU o inteligentních dopravních systémech (ITS) 31 . V úvahu mohou být vzaty i jiné právní nástroje, např. pro postupy posuzování shody. Veřejná konzultace ukázala, že 70 % respondentů souhlasí s tím, aby Komise činila opatření na podporu komunikačního palubního vybavení i zavádění vybraných služeb C-ITS.

Konkrétní opatření

Komise případně zváží využití svého mandátu podle směrnice o ITS k tomu, aby do roku 2018 přijala akt(y) v přenesené pravomoci týkající se:

zajištění kontinuity služeb C-ITS,

stanovení pravidel pro zabezpečení komunikace v rámci C-ITS,

zajištění praktického provádění obecného nařízení o ochraně osobních údajů v oblasti C-ITS,

zajištění perspektivního hybridního přístupu ke komunikaci,

stanovení pravidel pro interoperabilitu,

stanovení pravidel pro postupy posuzování shody.

3.7.Mezinárodní spolupráce

Mezinárodní spolupráce v oblasti spolupracujících, propojených a automatizovaných vozidel je zásadní, protože trhy se vyvíjejí po celém světě. Subjekty veřejného sektoru mají zájem učit se od sebe navzájem a zajistit rychlé zavádění nových technologií. Také dané odvětví má velký zájem o mezinárodní spolupráci, jelikož při vývoji zařízení, služeb a obchodních modelů hledá globální trhy.

EU již využívá spolupráce s Austrálií, Japonskem, Singapurem a USA v oblastech, jako je výzkum, zabezpečení nebo harmonizace norem. EU by měla nadále spolupracovat s mezinárodními partnery, aby mohla dále využívat jejich zkušeností, zejména těch získaných z iniciativ v oblasti rozsáhlého zavádění.

To zahrnuje propagaci mezinárodní standardizace (např. předpisy pro vozidla a dopravní předpisy v rámci Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů), ochranu soukromí jednotlivců a jejich osobních údajů, kybernetickou bezpečnost, řešení právních aspektů a umožnění koordinace výzkumu.

Také skupina G7 se stala důležitou platformou pro koordinaci a sbližování politik na mezinárodní úrovni. Ministři dopravy skupiny G7 se nedávno dohodli na dvou prohlášeních na podporu bezpečného a účinného urychleného komerčního využívání technologií pro spolupracující, propojená a automatizovaná vozidla.

Konkrétní opatření

Komise:

bude podporovat sbližování a koordinaci činností v oblasti vývoje a zavádění C-ITS ve spolupráci s mezinárodními partnery a iniciativami,

se bude dále zapojovat do párování výzkumných a inovačních projektů v rámci programu Horizont 2020 v oblasti ITS s podobnými projekty ve třetích zemích.

4.Závěr

Koordinované a urychlené zavedení spolupracujících, propojených a automatizovaných vozidel v silniční dopravě naléhavě vyžaduje opatření ze strany EU. Úspěšné zavedení těchto vozidel významně přispěje ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu, zvýšení účinnosti silniční dopravy a zajištění konkurenceschopnosti průmyslu EU.

Tímto sdělením Komise dosahuje významného milníku při vytváření evropské strategie pro zavedení spolupracujících, propojených a automatizovaných vozidel, jak žádá Amsterodamské prohlášení. Společně s dalšími iniciativami v oblasti silniční dopravy, které Komise plánuje přijmout v roce 2017, by toto sdělení mělo v EU přispět k formování systému silniční dopravy budoucnosti a k překonání hlavních výzev, před nimiž dnes stojí. Byla stanovena opatření nezbytná k dosažení tohoto cíle i jejich harmonogram; tato opatření však vyžadují společné úsilí všech účastníků.

Komise se bude snažit zajistit synergie a soudržnost mezi probíhajícími a budoucími iniciativami a podporovat přední postavení Unie v oblasti spolupracujících, propojených a automatizovaných vozidel. Vyzývá všechny dotčené strany, a zejména členské státy a dané odvětví, aby podpořily přístup popsaný v tomto sdělení, spolupracovaly na všech úrovních a napříč jednotlivými obory a začaly pracovat na úspěšném zavedení spolupracujících inteligentních dopravních systémů v roce 2019.

(1)

Více než 70 % emisí skleníkových plynů z dopravy, 39 % emisí oxidů dusíku (NOx) a 13 % emisí částic.

(2)

Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu, COM(2016) 501 final .

(3)

Celkové náklady způsobené přetížením dopravy se v současnosti odhadují na 1 % HDP ( JRC EK , 2012).

(4)

Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu – COM(2015) 80 final , PŘÍLOHA 1.

(5)

Digitalizace evropského průmyslu – COM(2016) 180 , SWD(2016) 110 .

(6)

Roland Berger, Autonomous Driving, Think:Act, prosinec 2014.

AT Kearney, Roadmap towards Autonomous Driving, září 2015.

KPMG, Connected and Autonomous Vehicles – The UK Economic Opportunity, březen 2015.

Strategy&, Connected car report 2016: Opportunities, risk, and turmoil on the road to autonomous vehicles,

září 2016.

(7)

Spolupráce znamená, že vozidla se vzájemně varují před potenciálně nebezpečnými situacemi (např. při nouzovém brzdění nebo na konci kolony při dopravní zácpě) a komunikují s místní silniční infrastrukturou (např. se světelnou signalizací pro účely podávání informací o optimální rychlosti). Obousměrná komunikace mezi vozidly a středisky řízení provozu dále také umožňuje rychleji odhalovat problémy (např. dopravní zácpy nebo náledí) a mírnit jejich následky, jelikož se k účastníkům silničního provozu rychleji dostanou relevantnější informace.

(8)

Zasedání skupiny G7 v Německu, září 2015: Prohlášení skupiny G7 týkající se automatizovaného a propojeného silničního provozu.

Zasedání skupiny G7 v Japonsku, září 2016: Prohlášení skupiny G7 týkající se rozvoje a rozsáhlého využívání

pokročilých technologií pro automobily a silnice.

(9)

Kooperativní koridor ITS Rotterdam – Frankfurt n. M. – Vídeň.

(10)

Amsterdam Group : partnerství mezi silničními orgány (Evropská asociace provozovatelů mýtných systémů, Konference evropských ředitelů silnic), městy působícími v Polis (síti evropských měst a regionů) a automobilovým průmyslem organizovaným v rámci Konsorcia pro komunikaci Car2Car.

(11)

Kosmická strategie pro Evropu, COM(2016)705 .

(12)

Amsterodamské prohlášení o spolupráci v oblasti propojeného a automatizovaného silničního provozu, 14. dubna 2016.

(13)

Konsorcium pro komunikaci Car2Car, tiskové zprávy , říjen 2015.

(14)

Platforma pro zavedení C-ITS v Evropské unii (platforma C-ITS, spuštěna v listopadu 2014 jako odborná skupina Komise) představuje operativní nástroj pro dialog, výměnu odborných znalostí a spolupráci mezi Komisí, veřejnými subjekty z členských států, místními/regionálními orgány a soukromými subjekty, jako jsou například výrobci vozidel, výrobci zařízení, provozovatelé silnic, telekomunikační operátoři a poskytovatelé služeb.

(15)

Závěrečná zpráva platformy C-ITS , leden 2016.

(16)

Studie týkající se zavádění C-ITS v Evropě: závěrečná zpráva , únor 2016.

(17)

Analýza reakcí na veřejnou konzultaci ohledně C-ITS (DG MOVE, otevřená od června do září 2016).

(18)

Spolufinancování z EU ve výši více než 130 milionů eur jen od roku 2014 prostřednictvím nástroje CEF a programu H2020 v oblasti spolupracujících, propojených a automatizovaných vozidel.

(19)

AT, BE, CZ, DE, DK, ES, FI, FR, NL, NO, SE, SI, UK.

(20)

On-line platformy a jednotný digitální trh: Příležitosti a výzvy pro Evropu, COM(2016) 288 .

(21)

Podle závěrečné zprávy platformy C-ITS se jedná o následující témata:

- seznam služeb kategorie „Day 1“ obsahující společně dohodnuté služby C-ITS k zavedení v celé EU,

- společná vize v oblasti kybernetické bezpečnosti, která je podrobně popsána v dohodnutém modelu důvěry,

- posouzení přínosů C-ITS v celé Evropě na základě hybridního komunikačního přístupu,

- hlavní zásady pro přístup k palubním údajům. Je zapotřebí provést další právní a technické analýzy a vytvořit scénáře na základě posouzení nákladů a přínosů různých možných technických řešení. Výsledky zvláštní studie Komise budou k dispozici v polovině roku 2017,

- podrobná analýza ochrany soukromí a osobních údajů, která představuje dobrý základ pro další činnost týkající se provádění nových požadavků vyplývajících z nového obecného nařízení o ochraně údajů.

(22)

Dokumenty v rámci společné bezpečnostní a certifikační politiky například stanoví evropský model důvěry C-ITS založený na technologii Public Key Infrastructure. Mimo jiné stanoví právní, organizační a technické požadavky na správu certifikátů veřejných klíčů pro služby C-ITS na základě struktur stanovených v dokumentu (IETF) RFC 3647.

(23)

Public Key Infrastructure je v této souvislosti kombinací softwaru, asymetrických kryptografických technologií, postupů a služeb, díky nimž organizace může zajistit zabezpečení komunikace v rámci služeb C-ITS.

(24)

Digitální tachograf zaznamenává činnosti řidiče z povolání (doba odpočinku a doba řízení). Poskytuje důvěryhodné informace donucovacím orgánům EU, které kontrolují dodržování nařízení o předpisech v sociální oblasti (ES) č. 561/2006: https://dtc.jrc.ec.europa.eu/ . Nová verze digitálního tachografu (inteligentního tachografu) byla stanovena v nařízení (ES) č. 165/2014.

(25)

Směrnice 95/46/ES se použije do dne 24. května 2018. Byla zrušena nařízením (EU) 2016/679 – obecné nařízení o ochraně osobních údajů, které se použije ode dne 25. května 2018. Směrnice 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací je v současnosti přezkoumávána v rámci programu REFIT Komise.

(26)

V souladu se směrnicí o rádiových zařízeních 2014/53/EU .

(27)

COM(2016)588 : 5G pro Evropu: akční plán a připojený pracovní dokument útvarů Komise SWD(2016)306 .

(28)

Rozhodnutí 2008/671/ES.

(29)

M/453 (2009): mandát pro vypracování normy udělený výboru CEN, výboru CENELEC a ústavu ETSI v oblasti informačních a komunikačních technologií na podporu interoperability spolupracujících systémů pro inteligentní dopravu v Evropském společenství.

M/284, 329, 358, 363 podle směrnice o rádiových a telekomunikačních koncových zařízeních (1999/5/ES), nyní konsolidováno v rámci M/536 podle směrnice o rádiových zařízeních.

(30)

Platforma C-Roads je spolufinancována v rámci Nástroje pro propojení Evropy (CEF).

(31)

Směrnice 2010/40/EU o ITS může být použita jako základ pro přijetí soudržného souboru pravidel na úrovni EU s cílem vytvořit jednotný trh spolupracujících, propojených a automatizovaných vozidel. Směrnice stanoví ve svém článku 2 prioritní oblasti pro vypracování a použití specifikací a norem, k nimž patří mimo jiné oblast propojení vozidla s dopravní infrastrukturou. Akce, které by měly být v této prioritní oblasti podniknuty, jsou podrobněji rozvedeny v příloze 1 uvedené směrnice a zahrnují mimo jiné definici nezbytných opatření pro integraci různých aplikací ITS do otevřené palubní platformy a pro další pokrok ve vývoji a zavádění spolupracujících systémů (mezi jednotlivými vozidly, vozidlem a infrastrukturou a mezi jednotlivými infrastrukturami). Ustanovení článku 6 téže směrnice zmocňuje Komisi přijmout specifikace zajišťující kompatibilitu, interoperabilitu a kontinuitu, pokud jde o zavádění a provozní využití ITS v případě jiných akcí, které je třeba podniknout v rámci prioritních oblastí uvedených v článku 2. Tyto specifikace by měly být přijaty prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci. Kromě toho by Komise mohla rovněž využít pravomoci, jež jí byly uděleny, v prioritní oblasti III, která se týká aplikací ITS pro bezpečnost a ochranu před vnějšími hrozbami, které jsou podrobněji rozvedeny v bodě 4 přílohy I směrnice o ITS. Komise připravuje prodloužení platnosti mandátu k přijímání aktů v přenesené pravomoci podle směrnice 2010/40/EU o ITS.