Help Print this page 

Document 52016PC0759

Title and reference
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o správě energetické unie, kterým se mění směrnice 94/22/ES, směrnice 98/70/ES, směrnice 2009/31/ES, nařízení (ES) č. 663/2009, nařízení (ES) č. 715/2009, směrnice 2009/73/ES, směrnice Rady 2009/119/ES, směrnice 2010/31/EU, směrnice 2012/27/EU, směrnice 2013/30/EU a směrnice Rady (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení (EU) č. 525/2013

COM/2016/0759 final - 2016/0375 (COD)
Multilingual display
Text

V Bruselu dne 30.11.2016

COM(2016) 759 final

2016/0375(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o správě energetické unie,

kterým se mění směrnice 94/22/ES, směrnice 98/70/ES, směrnice 2009/31/ES, nařízení (ES) č. 663/2009, nařízení (ES) č. 715/2009, směrnice 2009/73/ES, směrnice Rady 2009/119/ES, směrnice 2010/31/EU,
směrnice 2012/27/EU, směrnice 2013/30/EU a směrnice Rady (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení (EU) č. 525/2013

(Text s významem pro EHP)

{SWD(2016) 394 final}
{SWD(2016) 395 final}
{SWD(2016) 396 final}
{SWD(2016) 397 final}


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Odůvodnění a cíle návrhu

Vytvoření odolné energetické unie s ambiciózní politikou v oblasti změny klimatu a základní transformaci našeho energetického systému lze dosáhnout pouze kombinací koordinované činnosti, a to legislativní i nelegislativní, na úrovni Evropské unie i členských států. Dosažení tohoto cíle vyžaduje silnou správu energetické unie, která zajistí, že budou politiky a opatření na různých úrovních koherentní a dostatečně ambiciózní a budou se vzájemně doplňovat. Hlavním cílem této iniciativy je navrhnout nezbytný legislativní základ pro tento proces s ohledem na vytvoření energetické unie, který bude nutno doplnit nelegislativními opatřeními a činností potřebnými k tomu, aby správa byla úspěšná.

Tento návrh povede k významnému snížení administrativní zátěže pro členské státy, Komisi i další orgány Evropské unie v souladu s odhodláním Komise ke zlepšování právních předpisů. Přínosem současných požadavků týkajících se plánování a podávání zpráv (na Komisi i členské státy) v oblasti energetiky a změny klimatu jsou podrobné informace o specifických oblastech politik a podpora provádění odvětvových právních předpisů. Jsou však uváděny ve velkém množství různých právních předpisů, které byly přijaty v různých dobách, což vede k určité nadbytečnosti, nejednotnosti a překrývání a k nedostatku integrace mezi oblastmi energetiky a klimatu. Kromě toho byly některé ze současných požadavků definovány s ohledem na dosažení příslušných cílů pro rok 2020, a z tohoto důvodu nejsou vhodné pro dosažení rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, ani nejsou sladěny s povinnostmi týkajícími se plánování a podávání zpráv podle Pařížské dohody 1 .

Tento návrh spojí stávající rozptýlené povinnosti týkající se plánování a podávání zpráv z hlavních právních předpisů EU napříč politikami v oblasti energetiky, klimatu a dalších oblastech souvisejících s energetickou unií, a tím umožní významné zjednodušení těchto povinností. Také snižuje, slaďuje a aktualizuje tyto požadavky a odstraňuje stávající duplicitní požadavky. Návrh celkem integruje, zjednodušuje nebo ruší více než 50 stávajících jednotlivých povinností týkajících se plánování, podávání zpráv a sledování obsažených v acquis pro oblast energetiky a klimatu (31 povinností je integrovaných a 23 povinností je zrušených). Zjednodušený proces politické správy mezi Komisí a členskými státy s úzkým zapojením dalších orgánů EU umožní sladění četnosti a načasování povinností, významně přispěje ke zlepšení transparentnosti a spolupráce, a tím přinese další výhody díky snížení administrativní zátěže.

Ve svých závěrech z 24. října 2014 se Evropská rada dohodla na rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 2 , který vychází z návrhu Komise 3 . Závěry požadovaly vývoj spolehlivé a transparentní správy bez jakékoli zbytečné administrativní zátěže, která pomůže zajistit splnění cílů energetické politiky EU a zároveň se bude vyznačovat dostatečnou pružností pro členské státy a bude plně respektovat jejich svobodná rozhodnutí ohledně skladby zdrojů energie. Závěry také zdůraznily, že tato správa by měla být budována na stávajících strukturách, jako jsou klimatické programy členských států, jejich vnitrostátní plány týkající se obnovitelné energie a energetické účinnosti, jakož i na potřebě zjednodušit a spojit samostatné části plánování a podávání zpráv.

Strategie energetické unie z 25. února 2015 rozšířila rozsah správy nad rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 do všech pěti rozměrů energetické unie, kterými jsou energetická bezpečnost, solidarita a důvěra, vnitřní trh s energií, zmírnění poptávky, snižování emisí uhlíku včetně energie z obnovitelných zdrojů a výzkum, inovace a konkurenceschopnost.

Zpráva o stavu energetické unie z 18. února 2015 a pokyny Komise pro členské státy ohledně vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, které tvořily její přílohu, poskytly další podrobnosti a specifikovaly, že by měla být správa zakotvena v právních předpisech.

Závěry Rady ve složení pro energetiku z 26. listopadu 2015 uznaly, že správa bude představovat klíčový nástroj pro účinné a účelné vybudování energetické unie. Současně je veden pravidelný dialog mezi Komisí a členskými státy v rámci technické pracovní skupiny pro vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu.

Usnesení Evropského parlamentu s názvem „Směrem k evropské energetické unii“ z 15. prosince 2015 požaduje, aby byla správa energetické unie ambiciózní, spolehlivá, transparentní, demokratická a plně zapojovala Evropský parlament. Také musí zajistit dosažení cílů v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030.

Na základě uvedeného je účelem tohoto návrhu vytvořit regulační rámec pro správu energetické unie, který bude mít dva hlavní pilíře: Zaprvé, zjednodušení a integraci stávajících povinností, pokud jde o plánování, podávání zpráv a sledování v oblasti energetiky a klimatu, s ohledem na principy zlepšování právních předpisů. Zadruhé, definice robustního politického procesu mezi členskými státy a Komisí s úzkým zapojením dalších orgánů EU s ohledem na dosažení cílů energetické unie, zejména cílů v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030.

Dne 5. října 2016 ratifikovala Evropská unie Pařížskou dohodu, která vstoupila v platnost dne 4. listopadu 2016. Navrhované nařízení přispívá k provádění Pařížské dohody včetně pětiletého cyklu přezkumu a zajišťuje harmonickou integraci požadavků týkajících se sledování, podávání zpráv a ověřování v souladu s UNFCCC a Pařížskou dohodou do správy energetické unie.

Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Na základě výsledků kontroly účelnosti acquis v oblasti energetiky a relevantních částí acquis v oblasti klimatu navrhované nařízení buď ponechává beze změny, ruší, nebo mění povinnosti členských států týkající se plánování a podávání zpráv i povinnosti Komise týkající se sledování, které lze dnes najít v odvětvových právních předpisech. Tento návrh byl připraven současně s přezkumy provedenými Komisí, které se týkají směrnice o energetické účinnosti, směrnice o energetické náročnosti budov, směrnice o obnovitelných zdrojích energie a dalších právních předpisů zahrnutých v iniciativě o uspořádání trhu s ohledem na zajištění plného souladu napříč příslušnými iniciativami. Také je zajištěn soulad s jinými právními předpisy EU v oblasti klimatu a energetiky.

Návrh navíc plně integruje nařízení o mechanismu sledování klimatu (MMR) a tím zajišťuje integraci mezi oblastmi energetiky a klimatu. Návrh obecně pokračuje v koncepci stávajících ustanovení týkajících se plánování, podávání zpráv a sledování podle MMR, které byly výsledkem předchozí snahy o zjednodušení v oblasti změny klimatu. Tento návrh však dále zjednodušuje stávající ustanovení MMR společně s právními předpisy v oblasti energetiky, aktualizuje stávající ustanovení tak, aby byla vhodná ke sledování provádění navrhovaných nařízení o sdíleném úsilí a využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF), jakož i k naplnění závazků EU plynoucích z Pařížské dohody. Protože návrh zahrnuje různá témata a oblasti, bylo rozhodnuto nenavrhovat přepracování MMR. Komise přesto přikládá velký význam zachování veškerého obsahu, který byl zahrnut v MMR a který zároveň není součástí změn navrhovaných tímto návrhem.

Soulad s ostatními politikami Unie

Tato iniciativa je také spojena s dalšími oblastmi politik, jako je doprava, životní prostředí, průmysl, hospodářství, výzkum a hospodářská soutěž. Je však důležité poznamenat, že se tato iniciativa, co se týče zjednodušení a integrace plánování a podávání zpráv, soustředí na oblasti energetiky a klimatu, ačkoli zahrnuje některé specifické části podávání zpráv a plánování v jiných oblastech. To je nezbytné k zajištění zvládnutelného procesu s důrazem na hlavní cíle energetické unie.

Aspekt doporučení Komise pro členské státy uvedený v navrhovaném nařízení představuje doplnění a je v souladu s doporučeními vydanými v kontextu evropského semestru, který se soustředí na makroekonomické otázky a otázky strukturální reformy (jen výjimečně související s oblastmi energetiky nebo klimatu), zatímco správa se soustředí na otázky specifických politik v oblasti energetiky a klimatu. Otázky politik v oblasti energetiky nebo klimatu s makroekonomickým významem nebo významem pro strukturální reformu by měly nadále být součástí evropského semestru.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Právní základ

Právní základ pro všechna ustanovení tohoto nařízení tvoří články 191, 192 a 194 SFEU.

Účelem navrhovaného nařízení je legitimní cíl spadající do rozsahu těchto článků. Přijetí příslušných opatření se řídí řádným legislativním postupem podle čl. 192 odst. 1 SFEU a čl. 194 odst. 2 SFEU.

Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Nutnost respektovat zásadu subsidiarity představuje jednu ze základních myšlenek správy založené na koncepci, že členské státy by měly samy stanovit vnitrostátní plány a cíle a opatření, které tyto plány obsahují.

Potřeba akce ze strany EU

Protože se několik prvků strategie energetické unie týká cílů určených na úrovni EU, je nezbytná akce na úrovni EU, která zajistí dosažení těchto cílů, jakož i soulad politik v oblasti energetiky a klimatu napříč EU a členskými státy, při zachování pružnosti pro členské státy. Navíc platí, že hlavní problémy v oblasti energetiky, s kterými se Unie potýká, nelze vyřešit nekoordinovaným postupem jednotlivých států. To také platí pro problémy v oblasti změny klimatu, které ze své podstaty přesahují hranice jednotlivých států a nelze je vyřešit pomocí místní ani vnitrostátní akce, a dokonce ani jen pomocí akce na úrovni EU.

Protože všechny rozměry energetické unie mají přeshraniční význam, je akce na úrovni EU také nezbytná k další podpoře zlepšení spolupráce mezi členskými státy. Žádný z rozměrů energetické unie nelze efektivně implementovat bez uplatnění správy EU mezi členskými státy a Komisí, která umožní regionální spolupráci na politikách v oblasti energetiky a klimatu. Akce na úrovni EU je také nezbytná k zajištění připravenosti EU k plné účasti v procesech přezkumu podle Pařížské dohody.

V neposlední řadě je akce na úrovni EU nezbytná k zjednodušení stávajících povinností týkajících se plánování, podávání zpráv a sledování, protože stávající požadavky jsou uvedeny v právních předpisech EU – tyto požadavky lze tedy změnit a/nebo zrušit pouze pomocí legislativního návrhu na úrovni EU.

Přidaná hodnota EU

Vytvoření řádné správy energetické unie pomůže zajistit, aby EU i její členské státy společně dosáhly odsouhlasených cílů energetické unie, včetně cílů pro rok 2030 v oblasti energetiky a klimatu, a nalezly společná a koordinovaná řešení společných problémů, která budou účinná a finančně dostupná. To je klíčové s ohledem na významnou investici, kterou bude odvětví energetiky v následujících několika desetiletích vyžadovat.

Pro členské státy bude také výhodné, že dojde ke zjednodušení rámce plánování a podávání zpráv u politik v oblasti energetiky a klimatu. Efektivnější a sjednocené administrativní postupy v rámci vnitrostátních orgánů i mezi jednotlivými členskými státy dále umožní efektivnější vytváření a provádění politik v oblasti energetiky a klimatu. Soukromý sektor bude mít prospěch z transparentnějších vnitrostátních předpisových rámců, které budou základem pro investiční rozhodnutí v oblasti energetiky a klimatu, pro občany bude výhodou lepší informovanost o realizaci energetické unie a souvisejících politik.

Proporcionalita

Návrh správy zakotvený v právních předpisech (v kontrastu s nelegislativním přístupem) je nezbytný k zajištění účasti všech členských států v procesu a na dosažení společných cílů srovnatelným způsobem, ke zlepšení regulační stability a jistoty investorů, a také k zajištění společného sledování mezi členskými státy a Unií.

Tento přístup k vnitrostátnímu plánování a podávání zpráv je založen na kontrole účelnosti (viz níže), jejímž hlavním cílem bylo vyhodnotit proporcionalitu aktuálního přístupu a podle potřeby zlepšit respektování této zásady.

Přístup k iterativnímu procesu mezi členskými státy a Komisí je založen na doporučení Komise, a nikoli např. na rozhodnutích Komise s cílem zajistit proporcionalitu a plné respektování práv členských států podle článku 194 SFEU.

Volba nástroje

Použití nařízení místo směrnice je nezbytné k zajištění přímé použitelnosti ustanovení a tím také zajištění srovnatelnosti vnitrostátních plánů a zpráv v oblasti energetiky a klimatu. Přímá použitelnost má navíc tu výhodu, že lze plány dostatečně uplatnit již před rokem 2021.

Mnoho ustanovení tohoto nařízení navíc nesměřuje na členské státy a nelze je tedy implementovat pomocí provedení ve vnitrostátním právu (např. povinnosti týkající se Komise, proces ohledně doporučení Komise, Evropské agentury pro životní prostředí atd.).

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Účelnost a zjednodušování právních předpisů

Zajištění účelnosti a zjednodušování právních předpisů představuje jeden z klíčových cílů navrhovaného nařízení. V souladu se závazkem Komise ke zlepšování právních předpisů byl tento návrh připraven inkluzivním způsobem na základě principů transparentnosti a neustálého zapojení zúčastněných stran.

Kontrola účelnosti (REFIT) podporující navrhované nařízení naznačuje, že nový přístup by mohl vést k významnému snížení administrativní zátěže pro členské státy i Komisi. Tyto dopady však lze zatím vyčíslit pouze částečně kvůli omezené dostupnosti spolehlivých dat. Nový přístup zároveň povede k různým výhodám, které významným způsobem přispějí ke zlepšení souladu a efektivity. Tento návrh nezahrnuje žádné výjimky týkající se mikropodniků, ani nezahrnuje samostatný přístup k malým nebo středním podnikům, protože iniciativa nebude mít na tyto subjekty dopad.

Navrhované nařízení bude klást větší důraz na elektronické podávání zpráv a tím přispěje k dalšímu snížení administrativní zátěže.

Posouzení dopadů

Posouzení dopadů, které je přiloženo k návrhu, bylo připraveno a vyvinuto v souladu s příslušnými pokyny pro zlepšování právní úpravy, a Výbor pro kontrolu regulace k němu vydal kladné stanovisko. Do konečného znění byla zapracována zlepšení navržená Výborem. Co se týče možných politik pro zjednodušení povinností týkajících se plánování, podávání zpráv a sledování, byl posouzen široký rozsah možností od právně nevynutitelných (nelegislativních) pokynů pro členské státy až po různé právní přístupy ke zjednodušení a integraci stávajících povinností.

Různé možnosti politik byly také posouzeny například v oblasti aktualizací a periodicity vnitrostátních plánů a zpráv, jakož i sledování ze strany Komise; v oblasti iterativního procesu mezi členskými státy a Komisí včetně doporučení pro členské státy; v oblasti možné reakce politik v případech, kdy nebude společné úsilí členských států dostatečné k dosažení dohodnutých cílů na úrovni EU; i pokud jde o roli regionální konzultace při vypracování vnitrostátních plánů.

Posouzení dopadů dospělo k závěru, že upřednostňovanou možností je nový, jediný právní předpis, který bude plně zahrnovat nařízení o mechanismu sledování (MMR). Také upozornilo na potřebu umožnění formálních aktualizací vnitrostátních plánů a podávání dvouletých zpráv o pokroku ze strany členských států a zpráv Komise o sledování (včetně každoročních zpráv o konkrétních oblastech politik). Závěrem bylo uvedeno, že iterativní proces týkající se Komise by měl pokrývat vývoj (ambice) i provádění (dodání) vnitrostátních plánů. Bude také nezbytné, aby Komise vydávala doporučení týkající se vnitrostátních plánů a byly vydávány zprávy o pokroku. Kromě toho závěr zmiňuje nezbytnost povinných regionálních konzultací jiných členských států ohledně konceptů i konečného znění vnitrostátních plánů k zajištění dostatečné koordinace vnitrostátních plánovacích procesů a politik v kontextu energetické unie.

Výše uvedená kombinace upřednostňovaných možností politik by vedla k dosažení nejlepšího dopadu, co se týče snížení administrativní zátěže a poskytnutí dostatečné pružnosti pro členské státy, a zároveň by zajistila dostatečně silnou správu zaručující dosažení cílů energetické unie.

Odkaz na souhrn posouzení dopadů: SWD(2016)395 4

Odkaz na kladné stanovisko Výboru pro kontrolu regulace: SEC(2016)494 5

Hodnocení ex-post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Kontrola účelnosti povinností týkajících se plánování, podávání zpráv a sledování v rámci acquis EU v oblasti energetiky (REFIT) podpořila přípravu navrhovaného nařízení. Kontrola účelnosti také vyhodnotila propojení mezi povinnostmi týkajícími se plánování, podávání zpráv a sledování v rámci acquis v oblasti energetiky s povinnostmi vyplývajícími z klíčových právních předpisů EU v oblasti klimatu.

Obecným závěrem kontroly účelnosti bylo, že i když stávající systém plánování, podávání zpráv a sledování v rámci acquis EU v oblasti energetiky podával z celkového hlediska dobré výsledky, existuje v tomto směru potenciál pro významné zlepšení stávajícího acquis EU v oblasti energetiky, stejně jako i pro posílení propojení s acquis EU v oblasti klimatu, a tím i významné zlepšení stávajícího poměru mezi přínosy a náklady.

S ohledem na tento závěr kontrola účelnosti důrazně doporučila systematickou integraci plánování a podávání zpráv ze strany členských států i sledování ze strany Komise, která bude nezbytná k zajištění souladu a umožnění úplného využití synergií ze strany členských států i Komise, jakož i k zajištění souladu mezi různými částmi plánování a podávání zpráv, a také k zajištění, že bude systém vhodný pro daný účel podle nového zastřešujícího rámce energetické unie, včetně cílů rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030. Navrhované nařízení implementuje doporučení kontroly účelnosti s výjimkou několika případů, kdy to nebylo možné, zejména z důvodu, že doporučená četnost nebyla v souladu s četností předpokládanou v nařízení o správě, nebo pokud se ukázalo, že je povinnost příliš technická.

Konzultace se zúčastněnými stranami

11. ledna 2016 byla zahájena veřejná konzultace, jejímž účelem bylo získat názory a vstupy od zúčastněných stran a občanů. Tato konzultace trvala více než 12 týdnů a skončila 22. dubna 2016 6 .

V rámci on-line průzkumu bylo přijato celkem 103 příspěvků s dodatečnými příspěvky prostřednictvím e-mailu. Z toho 15 příspěvků pocházelo od členských států 7 . Reakce na tuto veřejnou konzultaci byly začleněny do hodnocení Komise a kontroly účelnosti stávajících povinností týkajících se plánování a podávání zpráv a také do posouzení dopadů týkajícího se navrhovaného nařízení.

Velká většina respondentů uznala důležitost stávajících povinností týkajících se plánování a podávání zpráv, také se však shodla na potřebě vylepšeného zjednodušení, sladění a integrace stávajících povinností týkajících se plánování a podávání zpráv s cílem předejít nedostatkům, duplicitě a nesrovnalostem, a současně se soustředit na zjednodušení povinností týkajících se plánování, které se úzce týkají cílů rámce pro rok 2030. Několik zúčastněných stran také poukázalo na potřebu lepší integrace současných vnitrostátních plánů v těchto oblastech 8 a také zdůraznilo potřebu celkového zjednodušení a minimalizace povinností týkajících se plánování.

Velká většina respondentů byla toho názoru, že upřednostňovanou možností zjednodušení povinností týkajících se plánování a podávání zpráv v oblasti energetiky a klimatu po roku 2020 je jediný právní předpis. Členské státy byly rozdílných názorů v tom, zda má jít o legislativní, nebo nelegislativní možnost.

Většina respondentů byla toho názoru, že by vnitrostátní plány měly odrážet všech pět rozměrů energetické unie, měly by být vytvářeny na základě podrobné šablony (to také potvrdily členské státy v rámci technické pracovní skupiny) a měly by být jasně zaměřeny na oblasti s kvantifikovanými cíli na úrovni EU. Omezený počet respondentů včetně několika členských států dával přednost krátkým strategickým vnitrostátním plánům. Několik zúčastněných stran včetně většiny členských států trvalo na potřebě vyhnout se nové administrativní zátěži nebo dodatečným nákladům.

Co se týče politického procesu, kterým by se měla řídit finalizace a kontrola plánů, mnoho respondentů doporučovalo transparentní plánovací proces s účastí relevantních stran, který bude podporovat důvěru investorů a bude mít podporu široké veřejnosti.

Respondenti se také obecně shodli na tom, že by měl tento nový systém správy umožňovat koordinaci vnitrostátních politik v oblasti energetiky a podporovat regionální spolupráci, jakož i na tom, že by Komise měla v procesu sehrávat významnou roli.

Podrobnější shrnutí veřejné konzultace je zahrnuto v posouzení dopadů.

Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Kontrola účelnosti a posouzení dopadů týkající se navrhovaného nařízení byly podpořeny dvěma studiemi provedenými jménem Komise společnostmi Trinomics a Amec Foster Wheeler v první polovině roku 2016.

Rozsah a přístup k vnitrostátním plánům v navrhovaném nařízení a příloze 1 nařízení (šablona pro vnitrostátní plány) těžily z práce technické pracovní komise pro vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu, které předsedala Komise za účasti zástupců všech členských států.

Jako dodatečný zdroj informací a doplnění analýzy sloužily odborné příspěvky zúčastněných stran v průběhu veřejné konzultace.

Základní práva

Protože se navrhovaná politika týká zejména členských států jako institucionálních aktérů, je v souladu s Listinou základních práv.

4. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Hlavním cílem tohoto návrhu je zjednodušení povinností týkajících se plánování, podávání zpráv a sledování, jakož i vytvoření mechanismu správy. Členské státy by měly povinnost v pravidelných intervalech předkládat Komisi integrované plány a zprávy. Na základě informací poskytnutých členskými státy by měla Komise vytvářet příslušné zprávy o sledování. Úředníci, dočasní zaměstnanci nebo externí zaměstnanci pracující v oblastech politik týkajících se energetiky nebo klimatu budou přiděleni k provádění úkolů určených Komisí v rámci stávajícího celkového výhledu Komise týkajících se lidských zdrojů. Co se týče Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), je požadováno postupné přidělení dodatečných smluvních zaměstnanců (až 3 v roce 2020) nad rámec stávajících programů lidských zdrojů pro EEA.

Náklady plynoucí z implementace navrhovaného nařízení v GŘ pro energetiku a GŘ pro oblast klimatu, které jsou dále uvedeny v přiloženém legislativním finančním výkazu, budou plně uhrazeny v rámci stávajícího programu finančního krytí pro příslušné položky do roku 2020. Co se týče dodatečných finančních prostředků požadovaných Evropskou agenturou pro životní prostředí, tyto prostředky budou přesahovat rámec stávajícího finančního programu.

5.OSTATNÍ PRVKY

Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Hodnocení a podávání zpráv ze strany Komise i členských států uvedené v tomto nařízení umožní zajistit podrobné sledování provádění nařízení.

Nařízení bude v roce 2026 podrobeno oficiálnímu přezkumu. Tento přezkum by měl zohlednit výsledky globálního hodnocení Pařížské dohody.

Informativní dokumenty (u směrnic)

Nevztahuje se na tento návrh.

Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

První kapitola navrhovaného nařízení obsahuje informace o rozsahu a tématu nařízení a uvádí definice použitých termínů.

Druhá kapitola navrhovaného nařízení uvádí povinnost členských států vypracovat vnitrostátní integrovaný plán v oblasti energetiky a klimatu pro období od roku 2021 do roku 2030 do 1. ledna 2019, jakož i pro další desetiletá období. Příloha I obsahuje závaznou šablonu pro tyto plány a poskytuje další prvky týkající se například politik, opatření a základů pro analýzy.

Tato kapitola také stanoví iterativní proces konzultace mezi Komisí a členskými státy před finalizací plánu na základě konceptu vnitrostátního plánu, který má být předložen Komisi k 1. lednu 2018 a potom každých deset let pro následující desetiletá období. V tomto rámci bude moci Komise vydávat doporučení týkající se úrovně ambicí cílů, úkolů a příspěvků, jakož i konkrétních politik a opatření zahrnutých v plánu. Ostatní členské státy budou také moci připomínkovat koncept plánu v rámci regionálních konzultací. Plány je nutno aktualizovat do 1. ledna 2024 (stále s perspektivou pro rok 2030).

Třetí kapitola stanoví povinnosti členských států týkající se přípravy dlouhodobých strategií pro snížení emisí s 50letou perspektivou a jejich odeslání Komisi. Tyto strategie představují klíčový příspěvek k ekonomické transformaci, vytváření pracovních míst a růstu, stejně jako k dosažení širších cílů udržitelného rozvoje a spravedlivému a ekonomicky efektivnímu posunu k dosažení dlouhodobého cíle vytyčeného Pařížskou dohodou.

Čtvrtá kapitola navrhovaného nařízení popisuje povinnosti členských států týkající se vytváření dvouletých zpráv o pokroku ohledně provádění plánů počínaje rokem 2021. Tyto zprávy budou sledovat pokrok ve všech pěti rozměrech energetické unie. V těchto zprávách o pokroku musí členské státy také každé dva roky podávat zprávy o vnitrostátním plánování a strategiích v oblasti přizpůsobení se změně klimatu a o souladu časového plánu s Pařížskou dohodou.

Tato kapitola také uvádí konkrétní informace o zprávách, které je nutno podávat každoročně, např. s ohledem na soulad s mezinárodními závazky Evropské unie a jejích členských států, a také k získání nezbytného základu pro posouzení souladu podle nařízení [OP: akt č. XXX o o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu] 9 a nařízení [OP: akt č. XXX o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich snižování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu] 10 . Tyto zprávy se týkají například inventur skleníkových plynů a podpory rozvojových zemí a umožňují Unii i členským státům prokázat pokrok v oblasti implementace jejich závazků podle UNFCCC a Pařížské dohody. Také umožňují transparentně informovat o používání příjmů z dražby povolenek podle směrnice, která stanoví systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (směrnice o ETS).

Tato kapitola také uvádí nezbytný obsah příslušných zpráv pro všech pět rozměrů a stanoví platformu pro elektronické podávání zpráv, která by měla využívat výhody a stavět na stávajících procesech podávání zpráv, databázích a elektronických nástrojích, například těch, které používá Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), Eurostat (ESTAT) a Společné výzkumné středisko (JRC).

Pátá kapitola navrhovaného nařízení stanoví nezbytné sledování a hodnocení ze strany Komise pro sledování pokroku členských států vzhledem k cílům uvedeným ve vnitrostátním plánu. Také stanoví proces, pomocí kterého může Komise vydávat doporučení pro zlepšení ambice vnitrostátních plánů nebo doporučení týkající se provádění plánů s ohledem na dosažení již stanovených cílů.

Tato kapitola dále poskytuje souhrnné hodnocení prvních vnitrostátních plánů umožňující identifikovat případnou mezeru v celkových cílech EU. Také umožňuje Komisi vydávat doporučení založená na zprávách o pokroku a uvádí, že Komise bude konat na úrovni EU nebo požadovat od členských států provedení opatření, pokud posouzení pokroku bude ukazovat, že nedojde k dosažení cílů EU pro rok 2030 v oblasti energetiky a klimatu (tj. snížení případných ambicí a zmenšení mezer v plnění nebo jejich odstranění). Také stanoví přístup Komise ke každoroční zprávě o stavu energetické unie.

Šestá kapitola navrhovaného nařízení stanoví podmínky týkající se vnitrostátního inventurního systému i inventurního systému Unie týkajícího se emisí skleníkových plynů a souvisejících politik, opatření a odhadů. Vytvoření těchto systémů je požadováno mezinárodně. Tyto systémy budou také podporovat implementaci vnitrostátních plánů týkajících se rozměru snižování emisí uhlíku.

Tato kapitola dále poskytuje právní základ pro vytvoření unijních a vnitrostátních registrů, které budou sloužit k záznamu vnitrostátně stanovených příspěvků, a umožňuje využívat mezinárodně převáděné výsledky snižování emisí podle čl. 4 odst. 13 a článku 6 Pařížské dohody.

Sedmá kapitola navrhovaného nařízení stanoví mechanismy a principy pro spolupráci a podporu mezi členskými státy a Unií. Také stanoví roli Evropské agentury pro životní prostředí při podpoře Komise podle potřeby v úsilí týkajícím se sledování a podávání zpráv podle tohoto nařízení.

Osmá kapitola navrhovaného nařízení stanoví nezbytná ustanovení pro svěření určitých pravomocí Komisi za účelem přijetí aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů v jasně definovaných situacích.

Devátá kapitola navrhovaného nařízení ustanovuje Výbor pro energetickou unii (přezkumný výbor podle nařízení (EU) č. 182/2011) a uvádí ustanovení týkající se kontroly nařízení v roce 2026, ruší a mění další právní předpisy EU k zajištění souladu a obsahuje ustanovení týkající se přechodných opatření a vstupu v platnost.

2016/0375 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o správě energetické unie,

kterým se mění směrnice 94/22/ES, směrnice 98/70/ES, směrnice 2009/31/ES, nařízení (ES) č. 663/2009, nařízení (ES) č. 715/2009, směrnice 2009/73/ES, směrnice Rady 2009/119/ES, směrnice 2010/31/EU,

směrnice 2012/27/EU, směrnice 2013/30/EU a směrnice Rady (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení (EU) č. 525/2013

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 a čl. 194 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

[s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 11 ,]

[s ohledem na stanovisko Výboru regionů 12 ,]

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Toto nařízení stanoví nezbytný právní základ pro spolehlivou a transparentní správu zajišťující dosažení cílů a úkolů energetické unie prostřednictvím doplňkového, jednotného a ambiciózního úsilí ze strany Unie i jejích členských států při prosazování principů zlepšování právní úpravy Unie.

(2)Evropská energetická unie by měla pokrývat pět klíčových rozměrů: energetickou bezpečnost, vnitřní trh s energií, energetickou účinnost, snižování emisí uhlíku a výzkum, inovace a konkurenceschopnost.

(3)Cílem odolné energetické unie s ambiciózní politikou v oblasti klimatu je zejména zajistit bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii pro domácí i firemní spotřebitele v EU. To vyžaduje základní transformaci energetického systému Unie. Tohoto cíle lze dosáhnout pouze prostřednictvím koordinovaného postupu, který bude zahrnovat legislativní i nelegislativní akty na úrovni Unie i vnitrostátní úrovni.

(4)Návrh Komise byl vytvořen zároveň a bude přijímán společně se sérií iniciativ v oblasti politik odvětvové energetiky, zejména s ohledem na obnovitelnou energii, energetickou účinnost a strukturu trhu. Tyto iniciativy tvoří balíček, jehož společným prvkem je téma upřednostnění energetické účinnosti, globálního prvenství Unie v oblasti obnovitelných zdrojů a spravedlivého přístupu ke spotřebitelům energie.

(5)Evropská rada se 24. října 2014 dohodla na rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 pro Unii, který je založen na čtyřech klíčových cílech: nejméně 40% snížení emisí skleníkových plynů („GHG“) napříč ekonomikou, nejméně 27% zlepšení energetické účinnosti s výhledem na 30% úroveň, nejméně 27% podíl obnovitelné energie na spotřebě v rámci Unie a nejméně 15% propojení elektroenergetických soustav. Rámec dále stanovil, že cíl týkající se obnovitelné energie je na úrovni Unie závazný a bude splněn prostřednictvím příspěvků členských států řízených potřebou společného splnění cíle na úrovni Unie.

(6)Závazný cíl týkající se domácího snížení emisí skleníkových plynů nejméně o 40 % do roku 2030 v porovnání s rokem 1990 byl oficiálně schválen jako zamýšlený vnitrostátně stanovený příspěvek Unie a jejích členských států k Pařížské dohodě na schůzi Rady pro životní prostředí 6. března 2015. Pařížskou dohodu ratifikovala Evropská unie 5. října 2016 13 . Dohoda vstoupila v platnost 4. listopadu 2016. Tato dohoda nahrazuje přístup přijatý podle Kjótského protokolu z roku 1997, který nebude po roku 2020 dále pokračovat. Vzhledem k těmto okolnostem by mělo dojít k aktualizaci systému Unie pro sledování a podávání zpráv o emisích a snížení.

(7)Evropská rada také dospěla 24. října 2014 14 k závěru, že je vyžadován vývoj spolehlivého a transparentního systému správy bez jakékoli zbytečné administrativní zátěže, který pomůže zajistit splnění cílů energetických politik Unie, a zároveň se bude vyznačovat dostatečnou pružností pro členské státy a bude plně respektovat jejich svobodná rozhodnutí ohledně skladby zdrojů energie. Závěry také zdůraznily, že by měl být tento systém správy budován na stávajících strukturách, jako jsou klimatické programy členských států, jejich vnitrostátní plány týkající se obnovitelné energie a energetické účinnosti, jakož i na potřebě zjednodušit a spojit samostatné části plánování a podávání zpráv. Rada se také dohodla, že je nutno posílit roli a práva spotřebitelů, transparentnost a předvídatelnost pro investory, mezi jiným také pomocí systematického sledování klíčových ukazatelů pro cenově dostupný, bezpečný, konkurenceschopný, spolehlivý a udržitelný energetický systém, a umožnit koordinaci vnitrostátních politik v oblasti energetiky, jako i podpořit regionální spolupráci mezi členskými státy.

(8)Strategie energetické unie Komise z 25. února 2015 uvádí potřebu integrované správy, která zajistí, že budou všechny činnosti týkající se energetiky na úrovni Unie, regionální, vnitrostátní i lokální úrovni přispívat k cílům energetické unie a tím rozšiřovat rozsah správy nad rámec pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030 do všech pěti klíčových rozměrů energetické unie.

(9)Ve zprávě o stavu energetické unie z 18. listopadu 2015 15 Komise dále uvedla, že integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu, které se budou věnovat všem pěti klíčovým rozměrům energetické unie, představují nezbytné nástroje pro strategičtější plánování politik v oblasti energetiky a klimatu. V rámci zprávy o stavu energetické unie poskytly pokyny Komise pro členské státy týkající se integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu základ pro členské státy, podle kterého by měly státy začít vytvářet vnitrostátní plány pro období od roku 2021 do roku 2030 a stanovit hlavní pilíře procesu správy. Zpráva o stavu energetické unie také uvedla, že by měla být tato správa zakotvena v právních předpisech.

(10)Závěry Rady z 26. listopadu 2015 16 uznaly, že správa energetické unie bude představovat klíčový nástroj pro efektivní vybudování energetické unie a dosažení jejích cílů. Tyto závěry také zdůraznily, že by měl být systém správy založen na principech integrace strategického plánování a podávání zpráv o provádění politik v oblasti energetiky a klimatu a koordinaci mezi aktéry zodpovědnými za politiky v oblasti energetiky a klimatu na úrovni Unie i na regionální a vnitrostátní úrovni. Také zdůraznily, že by správa měla zajistit dosažení dohodnutých cílů v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a že bude sledovat společný pokrok Unie k dosažení cílů politik napříč pěti rozměry energetické unie.

(11)Usnesení Evropského parlamentu s názvem „Směrem k evropské energetické unii“ z 15. prosince 2015 17 požaduje, aby byl rámec správy energetické unie ambiciózní, spolehlivý, transparentní, demokratický a plně zapojoval Evropský parlament. Také musí zajistit dosažení cílů v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030.

(12)Hlavním cílem správy energetické unie by tedy mělo být umožnit dosažení cílů energetické unie a zejména cílů rámce pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030. Toto nařízení je tedy provázáno s odvětvovými právními předpisy, které implementují cíle pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030. I když členské státy potřebují pružnost k tomu, aby si zvolily politiky, jež se nejlépe hodí k jejich národní skladbě zdrojů energie a k jejich preferencím, tato pružnost by měla být slučitelná s další integrací trhu, zvýšenou hospodářskou soutěží a dosažením cílů v oblasti klimatu a energetiky, jakož i postupným přechodem na nízkouhlíkové hospodářství.

(13)Tento přechod na nízkouhlíkové hospodářství si vyžádá změny investičního jednání a pobídky v celém spektru politik. Dosažení snížení emisí skleníkových plynů vyžaduje zvýšení účinnosti a inovací v evropské ekonomice, což by zejména také mělo vést ke zlepšení kvality ovzduší.

(14)Protože jsou skleníkové plyny a látky znečisťující ovzduší z velké části vytvářeny běžnými zdroji, politika navržená ke snížení emisí skleníkových plynů může také přinést vedlejší výhody spojené se zlepšením kvality ovzduší, které by mohly částečně nebo plně vynahradit krátkodobé náklady spojené se snížením těchto emisí. Protože data vykazovaná podle směrnice 2001/81/ES 18 představují důležitý vstup pro sestavení inventur skleníkových plynů a vnitrostátních plánů, měl by být brán ohled i na důležitost sestavení a vykazování jednotných dat v rámci směrnice 2001/81/ES a inventur skleníkových plynů.

(15)Zkušenosti získané při provádění nařízení (EU) č. 525/2013 19 prokázaly potřebu synergií a souladu s podáváním zpráv podle jiných právních nástrojů, zejména se směrnicí 2003/87/ES 20 , nařízením (ES) č. 166/2006 21 , nařízením (ES) č. 517/2014 22 a nařízením (ES) č. 1099/2008 23 . Používání jednotných dat k podávání zpráv o emisích skleníkových plynů je klíčové pro zajištění kvality podávání zpráv o emisích.

(16)V souladu se silným závazkem Komise týkajícím se zlepšování právních úpravy by měla správa energetické unie vést k významnému snížení administrativní zátěže pro členské státy, Komisi i další instituce unie a měla by pomoci zajistit soulad a přiměřenost politik a opatření na úrovni Unie i vnitrostátní úrovni vzhledem k transformaci energetického systému směrem k nízkouhlíkovému hospodářství.

(17)Dosažení cílů energetické unie by mělo být zajištěno prostřednictvím kombinace iniciativ unie a jednotných vnitrostátních politik stanovených v rámci integrovaných vnitrostátních energetických a klimatických plánů. Odvětvové právní předpisy unie v oblastech energetiky a klimatu stanoví požadavky týkající se plánování, které by mohly představovat užitečné nástroje k podpoře změn na vnitrostátní úrovni. Jejich uvedení v různých časových obdobích vedlo k překrývání a nedostatečnému zohlednění synergií a interakcí mezi oblastmi politik. Stávající oddělené plánování, podávání zpráv a sledování v oblasti klimatu a energetiky by tedy mělo být v co největší možné míře zjednodušené a integrované.

(18)Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu by měly pokrývat desetiletá období a poskytovat přehled o stávající situaci v systému a politikách v oblasti energetiky. Tyto plány by měly stanovit vnitrostátní cíle pro každý z pěti klíčových rozměrů energetické unie a odpovídající politiky a opatření umožňující splnění těchto cílů. Také by měly mít analytickou základnu. Vnitrostátní plány pokrývající první období od roku 2021 do roku 2030 by měly věnovat zvláštní pozornost cílům týkajícím se snížení emisí skleníkových plynů, obnovitelné energie, energetické účinnosti a propojení elektrické energie pro rok 2030. Členské státy by měly usilovat o zajištění souladu vnitrostátních plánů s cíli udržitelného rozvoje a o to, aby plány přispívaly k dosažení těchto cílů.

(19)Měla by být vytvořena povinná šablona pro vnitrostátní plány, která zajistí, že budou všechny vnitrostátní plány dostatečně komplexní. Šablona také umožní srovnání a agregaci těchto plánů a současně zajistí dostatečnou pružnost pro členské státy v oblasti stanovení podrobností vnitrostátních plánů odrážejících vnitrostátní preference a specifika.

(20)Provádění politik a opatření v oblasti energetiky a klimatu má dopad na životní prostředí. Členské státy by proto měly zajistit, aby veřejnost měla včasné a účinné příležitosti podílet se na plánech a být konzultována ohledně přípravy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu v příslušných případech s ustanoveními směrnice 2001/42/ES 24 a Úmluvou Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí z 25. června 1998 (Aarhuská úmluva). Členské státy by také měly zajistit zapojení sociálních partnerů do přípravy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu.

(21)Regionální spolupráce je klíčová k zajištění účinného dosažení cílů energetické unie. Členské státy by měly využít příležitost připomínkovat plány jiných členských států před jejich finalizací, aby se předešlo nesrovnalostem a možným negativním dopadům na jiné členské státy a aby se zajistilo společné dosažení sdílených cílů. Regionální spolupráce při vypracování a finalizaci vnitrostátních plánů i při jejich následné implementaci by měla být klíčová ke zlepšení účinnosti opatření a podpoře integrace trhu a energetické bezpečnosti.

(22)Vnitrostátní plány by měly být stabilní, aby se zajistila transparentnost a předvídatelnost vnitrostátních politik a opatření v zájmu zajištění jistoty investorů. Je však třeba stanovit aktualizace vnitrostátních plánů jednou za desetileté období, kterého se plány týkají, aby měly členské státy možnost přizpůsobit se významné změně okolností. Plány pokrývající období od r. 2021 do r. 2030 by měly mít členské státy možnost aktualizovat v roce 2024. Cíle, úkoly a příspěvky by se měly měnit pouze do té míry, do které změna odráží zvýšení celkových ambicí, zejména s ohledem na cíle v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030. V rámci těchto aktualizací by měly členské státy vyvinout úsilí na zmírnění jakýchkoli nepříznivých dopadů na životní prostředí, které se vyskytnou v rámci integrovaného podávání zpráv.

(23)Stabilní dlouhodobé strategie pro snížení emisí představují klíčový příspěvek k ekonomické transformaci, vytváření pracovních míst a růstu, stejně jako k dosažení širších cílů udržitelného rozvoje a spravedlivému a ekonomicky efektivnímu posunu k dosažení dlouhodobého cíle vytyčeného Pařížskou dohodou. Smluvní strany Pařížské dohody se dále vyzývají, aby do roku 2020 sdělily své dlouhodobé strategie snižování emisí skleníkových plynů s perspektivou do poloviny století.

(24)Stejně jako v případě plánování, i odvětvové právní předpisy Unie v oblastech energetiky a klimatu stanoví požadavky týkající se podávání zpráv, mnohé z nichž se osvědčily jako užitečné nástroje podporující změny na vnitrostátní úrovni, avšak byly uvedeny v různých časových obdobích. Důsledkem je překrývání, nedostatečné zohlednění synergií a interakcí mezi různými oblastmi politiky, například snižováním emisí GHG, obnovitelnými energiemi, energetickou účinností a integrací trhu. K dosažení správné rovnováhy mezi potřebou zajištění správné návaznosti provádění vnitrostátních plánů a potřebou snížení administrativní zátěže by proto členské státy měly stanovit dvouleté podávání zpráv o pokroku v provádění plánů a dalšího vývoje v oblasti energetického systému. Některé druhy zpráv, zejména v oblasti požadavků na podávání zpráv v oblasti klimatu vycházejících z Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a nařízení Unie, bude však nadále třeba podávat každoročně.

(25)Integrované zprávy o pokroku členských států by měly odrážet prvky uvedené v šabloně pro vnitrostátní plány. Šablona pro integrované zprávy o pokroku by měla být podrobně uvedena v následujících prováděcích aktech s ohledem na technickou povahu těchto správ a na to, že první zprávy o pokroku by měly být podány v roce 2021. Tyto zprávy o pokroku by měly být podávány za účelem zajištění transparentnosti vzhledem k Unii, ostatním členským státům a aktérům na trhu včetně spotřebitelů. Tyto zprávy by měly komplexně pokrývat všech pět rozměrů energetické unie a pro první období by měly současně klást důraz na oblasti, kterých se týkají cíle rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030.

(26)Na základě UNFCCC je od Unie a členských států požadováno, aby vytvářely, pravidelně aktualizovaly, zveřejňovaly a hlásily konferenci smluvních stran národní inventury antropogenních emisí ze zdrojů a snížení pomocí propadů všech skleníkových plynů za pomoci srovnatelných metodik dohodnutých na konferenci smluvních stran. Inventury GHG jsou klíčové pro možnost sledování pokroku s implementací rozměru snižování emisí uhlíku a pro posouzení souladu s právními předpisy v oblasti klimatu, zejména s nařízením [OP: akt č. XXX o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu] 25 („nařízení [ ] [ESR]“) a nařízení [OP: akt č. XXX o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich snižování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu] („nařízení [ ] [LULUCF]") 26 .

(27)Rozhodnutí 1/CP.16 konference smluvních stran UNFCCC vyžaduje stanovení vnitrostátních opatření k odhadu antropogenních emisí ze zdrojů a snížení pomocí propadů všech skleníkových plynů. Toto nařízení by mělo umožnit vytvoření příslušných vnitrostátních opatření.

(28)Zkušenost s prováděním nařízení (EU) č. 525/2013 prokázala důležitost transparentnosti, přesnosti, jednotnosti, úplnosti a srovnatelnosti informací. Na základě této zkušenosti by toto nařízení mělo zajistit, aby podávání zpráv členských států o politikách, opatřeních a odhadech představovalo klíčový prvek zpráv o pokroku. Informace v těchto zprávách by měly být klíčové pro prokázání včasného provedení závazků podle nařízení [ ] [ESR]. Provoz a neustálé zlepšování systémů na úrovni Unie i členských států by měly společně s lepšími pokyny týkajícími se podávání zpráv významným způsobem přispět k průběžnému posílení informací nezbytných ke sledování pokroku v rozměru snižování emisí uhlíku.

(29)Toto nařízení by mělo zajistit podávání zpráv členskými státy ohledně přizpůsobení se změně klimatu a poskytnutí finanční a technologické podpory, jakož i podpory v oblasti budování kapacit, pro rozvojové země. Tím by mělo také podpořit implementaci závazků Unie podle UNFCCC a Pařížské dohody. Také platí, že informace o vnitrostátních aktivitách přizpůsobení a podpory jsou důležité i v kontextu integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, zejména vzhledem k přizpůsobení se nepříznivým dopadům změny klimatu souvisejícím s bezpečností dodávek energie pro Unii, jako je například dostupnost chladicí vody pro elektrárny nebo dostupnost biomasy využívané k získávání energie, stejně jako informace o podpoře relevantní pro externí rozměr energetické unie.

(30)Za účelem omezení administrativní zátěže pro členské státy i Komisi by měla Komise vytvořit platformu pro podávání zpráv on-line, která umožní komunikaci a podpoří spolupráci. Tato platforma by měla zajistit včasné podávání zpráv a umožnit zvýšení transparentnosti při podávání vnitrostátních zpráv. Platforma pro elektronické podávání zpráv by měla doplňovat, stavět na a využívat stávající procesy podávání zpráv, databáze a elektronické nástroje, například ty, které používá Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), Eurostat (ESTAT) a Společné výzkumné středisko (JRC). Také by měla využívat zkušenosti získané díky systému environmentálního řízení a auditu (EMAS) Unie.

(31)Pokud jde o data, která budou Komisi poskytnuta prostřednictvím vnitrostátního plánování a podávání zpráv, neměly by informace od členských států duplikovat data a statistiky, které jsou už zpřístupněny pomocí Eurostatu ve smyslu nařízení (ES) č. 223/2009 o evropských statistikách 27 ve stejné formě, jakou uvádějí povinnosti týkající se plánování a podávání zpráv podle tohoto nařízení, a jsou ještě k dispozici v Eurostatu se stejnými hodnotami. Pokud je to možné a vhodné z hlediska časového plánování, data a odhady uvedené ve vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu by měly stavět na a být v souladu s daty uvedenými v Eurostatu a metodikou použitou pro podávání zpráv o evropských statistikách v souladu s nařízením (ES) č. 223/2009.

(32)Bude klíčové, aby Komise posoudila koncepty vnitrostátních plánů, stejně jako provádění oznámených vnitrostátních plánů, prostřednictvím zpráv o pokroku vzhledem ke společnému dosažení cílů strategie energetické unie, v prvním období zejména s ohledem na cíle v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a vnitrostátních příspěvků k těmto cílům. Toto posouzení by mělo být prováděno na dvouletém základě a každoročně pouze tehdy, pokud je to nezbytné, a mělo by být shrnuto ve zprávách Komise o stavu energetické unie.

(33)Letectví má dopady na světové klima v důsledku uvolňování CO2 a rovněž v důsledku dalších emisí, včetně emisí oxidů dusíku, a mechanismů, jako je zvyšování tvorby cirrové oblačnosti. Ve světle rychle se vyvíjejícího vědeckého pochopení těchto dopadů je již stanoveno aktualizované posouzení dopadů letectví na světové klima kromě uvolňování CO2 v rámci nařízení (EU) č. 525/2013. Modelový přístup, který se v tomto ohledu používá, by měl být přizpůsoben vědeckému pokroku. Komise by na základě svých posouzení těchto dopadů mohla zvážit příslušné strategické možnosti jejich řešení.

(34)K lepšímu zajištění souladu mezi vnitrostátními politikami, politikami Unie a cíli energetické unie by měl probíhat mezi Komisí a členskými státy průběžný dialog. Komise by podle potřeby měla vydávat členským státům doporučení zahrnující například úroveň ambicí vnitrostátních plánů, následnou implementaci politik a opatření obsažených v oznámených vnitrostátních plánech, jakož i další vnitrostátní politiky a opatření, které jsou relevantní z hlediska realizace energetické unie. Členské státy by měly těmto doporučením věnovat nejvyšší pozornost a v následujících zprávách o pokroku by měly vysvětlit, jakým způsobem byla doporučení implementována.

(35)Pokud se ukáže, že jsou ambice integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu nebo jejich aktualizací nedostatečné ke společnému dosažení cílů energetické unie, a v prvním období zejména cílů týkajících se obnovitelné energie a energetické účinnosti pro rok 2030, měla by Komise učinit opatření na úrovni Unie vedoucí k zajištění společného dosažení těchto cílů a úkolů (a tím odstranit jakoukoli „mezeru v ambicích“). Pokud bude pokrok, který Unie učinila k dosažení těchto cílů a úkolů, nedostatečný pro jejich dosažení, může Komise kromě vydání doporučení provést opatření na úrovni Unie nebo požádat členské státy o dodatečná opatření zajišťující dosažení těchto cílů (a tím odstranit „mezeru v plnění“). Tato opatření by měla při sdílení úsilí ke společnému dosažení cílů zohlednit počáteční ambiciózní příspěvky členských států k cílům v oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti pro rok 2030. V oblasti obnovitelné energie mohou tato opatření také zahrnovat finanční příspěvky ze strany členských států vložené do finanční platformy spravované Komisí, která by byla použita k podpoře projektů obnovitelné energie napříč Unií. Doporučení a opatření v oblasti obnovitelné energie by měla zohledňovat počáteční ambiciózní příspěvky členských států ke společnému dosažení cílů Unie pro rok 2030. Vnitrostátní cíle členských států v oblasti obnovitelné energie pro rok 2020 by měly sloužit jako základní podíly obnovitelné energie od roku 2021. V oblasti energetické účinnosti se mohou dodatečná opatření zaměřit zejména na zlepšení energetické účinnosti výrobků, budov a přepravy.

(36)Unie a členské státy by se měly snažit o poskytnutí co nejaktuálnějších informací o emisích skleníkových plynů a jejich pohlcení. Toto nařízení by mělo umožnit vypracování těchto odhadů v co nejkratším možném čase za pomoci statistických a dalších informací, podle potřeby například za pomoci údajů získaných z vesmíru prostřednictvím programu Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti a jiných družicových systémů.

(37)Podle nařízení [ ] [ESR], bude pokračováno v koncepci ročního cyklu závazků uvedené v rozhodnutí č. 406/2009/ES 28 . To vyžaduje komplexní přezkum inventur skleníkových plynů členských států, který umožní posouzení souladu a uplatnění nápravné akce, je-li to potřebné. Na úrovni Unie je třeba stanovit proces přezkumu inventur skleníkových plynů předložených členskými státy, aby bylo zajištěno důvěryhodné, jednotné, transparentní a včasné posouzení souladu s nařízením [ ] [ESR].

(38)Komise a členské státy by měly zajistit úzkou spolupráci ve všech záležitostech souvisejících s realizací energetické unie a tohoto nařízení, s úzkým zapojením Evropského parlamentu. Komise by měla podle potřeby poskytovat členským státům pomoc při implementaci tohoto nařízení, zejména s ohledem na vytvoření vnitrostátních plánů a související budování kapacit.

(39)Členské státy by měly zajistit, že budou integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu brát ohled na nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru.

(40)Evropská agentura pro životní prostředí by měla poskytnout Komisi pomoc, pokud je to vhodné a v souladu s ročním pracovním programem agentury, při posuzování, sledování a podávání zpráv.

(41)Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), pokud jde o změny obecného rámce pro integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu (šablony), vytvoření finanční platformy, do které budou moci členské státy přispívat, pokud se ukáže, že Unie není na dobré cestě ke společnému dosažení cíle Unie v oblasti obnovitelné energie pro rok 2030, zohlednění změn týkajících se potenciálů globálního oteplování (GWP) a mezinárodně domluvených pokynů pro inventarizaci, stanovení hmotněprávních požadavků pro unijní systém inventarizace a stanovení registrů podle článku 33. Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravné práce uspořádala vhodné konzultace včetně konzultací na odborné úrovni a aby byly tyto konzultace vedeny v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právní úpravy ze dne 13. dubna 2016. Aby se zejména zaručila rovnocenná účast na přípravě aktů v přenesené pravomoci, měly by Evropský parlament a Komise obdržet všechny dokumenty ve stejném okamžiku jako odborníci členských států a jejich odborníci by měli mít systematicky přístup na zasedání odborných skupin Komise, které se zabývají přípravou aktů v přenesené pravomoci. Podle potřeby by také měla být zohledněna rozhodnutí přijatá v souladu s UNFCCC a Pařížskou dohodou.

(42)K zajištění jednotných podmínek pro implementaci čl. 15 odst. 3, čl. 17 odst. 4, čl. 23 odst. 6, čl. 31 odst. 3 a 4 a čl. 32 odst. 3 tohoto nařízení by měly být na Komisi převedeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí.

(43)Komisi by měl při úkolech podle tohoto nařízení pomáhat Výbor pro energetickou unii přípravou prováděcích aktů. Tento výbor by měl nahradit a převzít úkoly Výboru pro změnu klimatu a dalších výborů podle potřeby.

(44)Komise by měla přezkoumat provádění tohoto nařízení v roce 2026 a vypracovat podle potřeby pozměňující návrhy k zajištění správné implementace nařízení a dosažení jeho cílů. Tento přezkum by měl podle potřeby zohlednit vyvíjející se okolnosti a měl by také brát ohled na výsledky globálního hodnocení Pařížské dohody.

(45)Toto nařízení integruje, mění, nahrazuje a ruší některé povinnosti týkající se plánování, podávání zpráv a sledování, které jsou v současnosti obsaženy v odvětvových právních předpisech Unie v oblasti energetiky a klimatu, za účelem zajištění zjednodušeného a integrovaného přístupu k hlavním částem plánování, podávání zpráv a sledování. Z tohoto důvodu je nutno příslušným způsobem změnit směrnice 94/22/ES 29 , 98/70/ES 30 , 2009/31/ES 31 , nařízení (ES) č. 663/2009 32 , (ES) č. 715/2009 33 , směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES 34 , směrnici Rady 2009/119/ES 35 , směrnice 2010/31/EU 36 a 2012/27/EU 37 , směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/30/EU 38 a směrnici Rady (EU) 2015/652 39 .

(46)Toto nařízení také v plném znění integruje ustanovení nařízení (EU) č. 525/2013. V důsledku toho by mělo být nařízení (EU) č. 525/2013 k 1. lednu 2021 zrušeno. V zájmu zajištění dalšího provádění rozhodnutí č. 406/2009/ES v souladu s nařízením (EU) č. 525/2013 a zajištění pokračování pokrytí některých prvků spojených s prováděním Kjótského protokolu právními předpisy je však nezbytné, aby některá ustanovení zůstala v platnosti i po tomto datu.

(47)Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo pouze na úrovni členských států, a proto jej z důvodu rozsahu nebo účinků navrhované činnosti může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:



KAPITOLA 1
OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1 
Předmět a oblast působnosti

1.    Toto nařízení stanoví mechanismus správy za účelem

a)provádění strategie a opatření navržených k dosažení úkolů a cílů energetické unie a pro první desetileté období od roku 2021 do roku 2030 zejména cíle EU v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030;

b)zajištění včasnosti, transparentnosti, přesnosti, jednotnosti, srovnatelnosti a úplnosti zpráv podávaných Unií a jejími členskými státy v rámci úmluvy UNFCCC a sekretariátu Pařížské dohody.

Mechanismus správy bude založen na integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu pokrývajících desetiletá období počínaje obdobím od roku 2021 do roku 2030 a souvisejících vnitrostátních integrovaných zprávách o pokroku v oblasti energetiky a klimatu vypracovávaných členskými státy a integrovaných sledovacích opatřeních ze strany Evropské komise. Bude definovat strukturovaný iterativní proces mezi Komisí a členskými státy s ohledem na finalizaci vnitrostátních plánů a jejich následnou implementaci a také s ohledem na regionální spolupráci a odpovídající akci ze strany Komise.

2.    Toto nařízení se bude týkat následujících pěti rozměrů energetické unie:

1)energetické bezpečnosti;

2)trhu s energií;

3)energetické účinnosti;

4)snižování emisí uhlíku a

5) výzkumu, inovace a konkurenceschopnosti.

Článek 2
Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice v [přepracované verzi směrnice 2009/28/ES podle návrhu COM(2016) 767], směrnici 2010/31/EU a směrnici 2012/27/EU.

Rovněž se použijí tyto definice:

1)„stávající politiky a opatření“ znamenají prováděné a přijaté politiky a opatření;

2)„prováděné politiky a opatření“ označují politiky a opatření, pro které k datu odeslání vnitrostátního plánu platí jedno nebo více z následujících: vnitrostátní právní předpisy jsou v platnosti, došlo k uzavření jedné nebo více dobrovolných dohod, byly vyčleněny finanční prostředky, byly mobilizovány lidské zdroje;

3)„přijaté politiky a opatření“ označují politiky a opatření, ohledně kterých bylo vydáno rozhodnutí vlády k datu odeslání vnitrostátního plánu nebo zprávy o pokroku, a pro které existuje jasný závazek k provádění;

4)„plánované politiky a opatření“ představují možnosti, o kterých probíhá diskuze, a pro které existuje realistická šance přijetí a provedení po datu odeslání vnitrostátního plánu nebo zprávy o pokroku;

5)„odhady“ představují prognózy antropogenních emisí skleníkových plynů a snížení pomocí propadů nebo vývojů energetického systému, které zahrnují alespoň kvantitativní odhady na období čtyř po sobě jdoucích budoucích let končící číslicí 0 nebo 5, které bezprostředně následují po roce, za nějž se podává zpráva;

6)„odhady bez opatření“ jsou odhady antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a snížení pomocí propadů, které nezahrnují účinky všech politik a opatření, jež jsou plánovány, přijaty nebo prováděny po roce zvoleném pro příslušný odhad jako rok výchozí;

7)„odhady s opatřeními“ jsou odhady antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a snížení pomocí propadů, které zahrnují účinky přijatých a provedených politik a opatření z hlediska snížení emisí skleníkových plynů nebo vývoje energetického systému;

8)„odhady s dodatečnými opatřeními“ odhady antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a snížení pomocí propadů nebo vývojů energetického systému, které zahrnují účinky politik a opatření z hlediska snížení emisí skleníkových plynů, jež byly přijaty a provedeny za účelem zmírnění změny klimatu nebo dosažení cílů v oblasti energetiky, jakož i politiky a opatření, které se k tomuto účelu plánují;

9)„cíle Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030“ označují závazný cíl pro celou Unii týkající se snížení domácích emisí skleníkových plynů napříč ekonomikou do roku 2030 minimálně o 40 % v porovnání s rokem 1990, závazný cíl pro celou Unii týkající se dosažení alespoň 27% podílu spotřeby obnovitelné energie spotřebované v Unii do roku 2030, cíl na úrovni Unie týkající se zlepšení energetické účinnosti do roku 2030 o minimálně 27 %, který bude v roce 2020 přezkoumán s ohledem na dosažení 30% energetické účinnosti na úrovni EU, a cíle dosažení 15% propojení elektrické energie pro rok 2030, případně jakékoli další cíle v této oblasti dohodnuté Evropskou radou nebo Radou a Parlamentem pro rok 2030;

10)„národní inventurní systém“ označuje systém institucionálních, právních a procedurálních opatření přijatých v rámci členského státu za účelem odhadu antropogenních emisí ze zdrojů a snížení pomocí propadů skleníkových plynů a za účelem podávání zpráv a archivace informací o inventuře;

11)„ukazatel“ představuje kvantitativní nebo kvalitativní faktor nebo proměnnou, která přispívá k lepšímu pochopení pokroku v oblasti provádění;

12)„politiky a opatření“ označují všechny nástroje, které přispívají k dosažení cílů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, nebo k implementaci závazků podle článku 4 odst. 2 písm. a) a b) UNFCCC, které mohou zahrnovat i nástroje, jejichž hlavním cílem není omezení a snížení emisí skleníkových plynů nebo změna energetického systému;

13)„systém pro politiky a opatření a odhady“ označuje systém institucionálních, právních a procesních opatření pro vykazování politik a opatření a odhadů týkajících se antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a snížení pomocí propadů a energetického systému, jak to mezi jiným vyžaduje článek 32 tohoto nařízení;

14)„technické opravy“ označují úpravy odhadů národních inventur skleníkových plynů provedené v souvislosti s přezkumem prováděným podle článku 31 v případě, že předložené inventurní údaje jsou neúplné nebo sestavené způsobem, který není v souladu s příslušnými mezinárodními nebo unijními pravidly nebo pokyny, a jež mají nahradit původně předložené odhady,

15)„zajištění kvality“ označuje plánovaný systém přezkumných postupů, jehož účelem je zajistit splnění cílů v oblasti kvality údajů a vykazování nejlepších možných odhadů a informací v zájmu podpory účinnosti programu kontroly kvality a poskytnutí pomoci členským státům;

16)„kontrola kvality“ označuje systém běžných technických činností určených k měření a kontrole kvality informací a odhadů sestavovaných za účelem zajištění integrity, správnosti a úplnosti údajů, zjištění a řešení chyb a opomenutí, dokumentace a archivace údajů nebo jiných používaných materiálů a zaznamenávání všech činností zajištění kvality;

17)„klíčové ukazatele“ označují ukazatele pokroku s ohledem na pět rozměrů energetické unie podle návrhu Komise;

18)„plán SET“ označuje Evropský strategický plán pro energetické technologie stanovený ve sdělení Komise (2015) 6317.

KAPITOLA 2
INTEGROVANÉ VNITROSTÁTNÍ PLÁNY V OBLASTI ENERGETIKY A KLIMATU

Článek 3
Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu

1.    K 1. lednu 2019 a pak každých deset let předloží každý členský stát Komisi integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energie a klimatu. Tyto plány musí obsahovat prvky uvedené v odstavci 2 a příloze I. První plán bude pokrývat období od roku 2021 do roku 2030. Následující plány pokrývají desetiletá období bezprostředně následující po konci období pokrytého předchozím plánem.

2.    Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu se skládají z těchto hlavních částí:

a)přehled procesu stanovení integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, který se skládá ze shrnutí, popisu konzultace a zapojení zúčastněných stran a jejich výsledků a popisu regionální spolupráce s jinými členskými státy při přípravě plánu;

b)popis vnitrostátních cílů, úkolů a příspěvků pro každý z pěti rozměrů energetické unie;

c)popis stanovených politik a opatření vedoucích k dosažení příslušných cílů, úkolů a příspěvků uvedených v písmeni b);

d)popis stávající situace v pěti rozměrech energetické unie včetně situace s ohledem na energetický systém a emise a pohlcení skleníkových plynů, stejně jako odhadů týkajících se cílů uvedených v písmeni b) s již existujícími (implementovanými a přijatými) politikami a opatřeními;

e)posouzení dopadů plánovaných politik a opatření na dosažení cílů uvedených v písmeni b),

f)příloha, vytvořená v souladu s požadavky a strukturou uvedenou v příloze II tohoto nařízení, která stanoví metodiky a opatření politik členského státu pro dosažení požadavků týkajících se úspory energie v souladu s č. 7 písm. a) a b) a přílohou IV směrnice o energetické účinnosti [ve znění návrhu COM(2016)761].

3.    Při přípravě vnitrostátních plánů uvedených v odstavci 1 členské státy přihlížejí k propojení pěti rozměrů energetické unie a používají jednotná data a předpoklady na relevantních místech napříč všemi pěti rozměry.    

4.    Komise může přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 tohoto nařízení a pozměňovat přílohu I tak, aby ji přizpůsobila změnám rámce politik Unie v oblasti energetiky a klimatu, vývoji na trhu s energií a novým požadavkům UNFCCC a Pařížské dohody.

Článek 4
Vnitrostátní cíle, úkoly a příspěvky pro každý z pěti rozměrů energetické unie

Členské státy stanoví ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu následující hlavní cíle, úkoly a příspěvky, jak je to uvedeno v části A.2. přílohy I:

a)s ohledem na rozměr „snižování emisí uhlíku“:

1)s ohledem na emise a pohlcení skleníkových plynů a s ohledem na příspěvek k dosažení cíle pro celé hospodářství EU týkajícího se snížení emisí skleníkových plynů:

i.závazný vnitrostátní plán členského státu týkající se emisí skleníkových plynů a roční závazné vnitrostátní limity v souladu s nařízením [ ] [ESR];

ii.závazky členského státu v souladu s nařízením [ ] [LULUCF];

iii.v příslušných případech další vnitrostátní cíle a úkoly v souladu se stávajícími dlouhodobými strategiemi v oblasti emisí;

iv.v příslušných případech další cíle a úkoly včetně odvětvových cílů a úkolů přizpůsobení;

2)s ohledem na rozměr „obnovitelná energie“:

i.s ohledem na dosažení závazného cíle Unie týkajícího se alespoň 27% podílu obnovitelné energie do roku 2030, jak je uvedeno v článku 3 [přepracované verze směrnice 2009/28/ES dle návrhu v COM(2016) 767], příspěvek k tomuto cíli v kontextu podílu energie členského státu z obnovitelných zdrojů na celkové hrubé spotřebě energie v roce 2030, s lineární trajektorií k dosažení tohoto příspěvku od roku 2021;

ii.trajektorie pro odvětvový podíl obnovitelné energie na celkové spotřebě energie od roku 2021 do roku 2030 v odvětví vytápění a chlazení, elektrické energie a přepravy;

iii.trajektorie týkající se technologie obnovitelné energie, které členský stát plánuje využít k dosažení celkových a odvětvových trajektorií pro obnovitelnou energii od roku 2021 do roku 2030 včetně celkové odhadované hrubé spotřeby energie podle technologie a odvětví v Mtoe (milionech tun ropného ekvivalentu) a celkové plánované instalované kapacity podle technologie a odvětví v MW;

b)s ohledem na rozměr „energetická účinnost“:

1)orientační vnitrostátní příspěvek k energetické účinnosti a dosažení závazného cíle Unie – 30% energetické účinnosti v roce 2030, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 1 a čl. 3 odst. 4 směrnice 2012/27/EU [ve znění podle návrhu COM(2016)761], založený na primární nebo konečné spotřebě energie, primárních nebo konečných úsporách energie, nebo energetické náročnosti;

členské státy uvedou svůj příspěvek v absolutních úrovních primární spotřeby energie a konečné spotřeby energie v roce 2020 a roce 2030, s lineární trajektorií pro tento příspěvek od roku 2021. Také vysvětlí použitou metodiku a použité faktory konverze;

2)kumulativní množství úspor energie, které budou dosaženy v období od roku 2021 do roku 2030 podle článku 7 týkajícího se povinností v oblasti úspor energie směrnice 2012/27/EU [ve znění podle návrhu COM(2016)761];

3)cíle pro dlouhodobou renovaci vnitrostátních zásob obytných a komerčních budov (veřejných i soukromých);

4)celková plocha, která bude renovována, nebo ekvivalentní roční energetické úspory, které budou dosaženy v období od roku 2020 do roku 2030 podle článku 5 směrnice 2012/27/EU o renovaci budov ústřední vlády;

5)další cíle týkající se vnitrostátní energetické účinnosti, včetně dlouhodobých cílů nebo strategií a odvětvových cílů v oblastech, jako je přeprava, vytápění a chlazení;

c)s ohledem na rozměr „energetická bezpečnost“:

1)vnitrostátní cíle s ohledem na zvýšení diverzifikace energetických zdrojů a dodávek ze třetích zemí;

2)vnitrostátní cíle s ohledem na snížení závislosti na dovozu energie ze třetích zemí;

3)vnitrostátní cíle s ohledem na připravenost vypořádat se s omezenou nebo přerušenou dodávkou energetického zdroje v souladu s plány, které mají být vypracovány na základě nařízení [dle návrhu COM(2016) 52 ohledně opatření pro zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení (EU) č. 994/2010, jakož i na základě nařízení [dle návrhu COM(2016) 862 o připravenosti odvětví elektřiny na rizika a o zrušení směrnice 2005/89/EC], včetně časového rámce, dokdy by tyto cíle měly být splněny;

4)vnitrostátní cíle s ohledem na nasazení domácích zdrojů energie (zejména obnovitelné energie);

d)s ohledem na rozměr „vnitřní trh s energií“:

1)úroveň propojení elektrické energie, kterou hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030 při zohlednění cíle pro rok 2030, který stanoví nejméně 15% propojení elektrické energie; členské státy vysvětlí použitou metodologii;

2)klíčové vnitrostátní cíle pro infrastrukturu pro přenos elektrické energie a plynu, které jsou nezbytné k dosažení cílů a úkolů podle kteréhokoli z pěti rozměrů strategie energetické unie;

3)vnitrostátní cíle týkající se dalších prvků vnitřního trhu s energií, například integrace a propojení trhu, včetně časového rámce pro dosažení těchto cílů;

4)vnitrostátní cíle s ohledem na zajištění přiměřenosti a pružnosti energetického systému s ohledem na výrobu obnovitelné energie, včetně časového rámce pro splnění cílů,

e)s ohledem na rozměr „výzkum, inovace a konkurenceschopnost“:

1)vnitrostátní úkoly a cíle týkající se financování veřejného i soukromého výzkumu a inovací týkajících se energetické unie, pokud je to potřebné, včetně časového rámce pro splnění těchto cílů. Tyto cíle a úkoly by měly být v souladu s těmi, které jsou uvedeny v strategii energetické unie a plánu SET;

2)vnitrostátní cíle pro uvedení nízkouhlíkových technologií pro rok 2050,

3)vnitrostátní cíle týkající se konkurenceschopnosti.

Článek 5
Proces stanovení příspěvků členských států v oblasti obnovitelné energie

1.    Při stanovení příslušných příspěvků pro daný podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie pro rok 2030 a poslední rok období pokrytého následujícími vnitrostátními plány v souladu s čl. 4 písm. a) odst. 2 bodem i) musí členské státy zohlednit následující:

a)opatření uvedená v [přepracovaném znění směrnice 2009/28/ES podle návrhu v COM(2016) 767],

b)opatření přijatá za účelem dosažení cíle týkajícího se energetické účinnosti přijatého podle směrnice 2012/27/EU;

c)další opatření na podporu obnovitelné energie v členských státech a na úrovni Unie a

d)okolnosti ovlivňující nasazení obnovitelné energie, například:

i) rovnoměrné rozdělení nasazení v celé Evropské unii;

ii)ekonomický potenciál;

iii)zeměpisné a přirozené překážky, včetně těch v nepropojených oblastech a regionech a

iv)úroveň energetického propojení mezi členskými státy.

2.    Členské státy společně zajistí, aby souhrn jejich příspěvků do roku 2030 dosáhl nejméně 27% podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné energetické spotřebě na úrovni Unie.

Článek 6
Proces stanovení příspěvků členských států v oblasti energetické účinnosti

1.    Při stanovení orientačních vnitrostátních příspěvků k energetické účinnosti pro rok 2030 a poslední rok období pokrytého následujícími vnitrostátními plány podle čl. 4 písm. b) bodu i) zajistí členské státy následující:

a)energetická spotřeba unie pro rok 2020 nesmí přesáhnout 1 483 Mtoe primární energie a 1 086 Mtoe konečné energie, energetická spotřeba Unie pro rok 2030 nesmí přesáhnout 1 321 Mtoe primární energie a 987 Mtoe konečné energie pro první desetileté období;

b)je dosažen závazný cíl Unie pro rok 2030 uvedený v článku 1 a 3 směrnice 2012/27/EU [ve znění podle návrhu COM(2016)761].

Kromě toho budou brát členské státy ohled na následující:

a)opatření uvedená ve směrnici 2012/27/EU;

b)zohledněna budou také další opatření na podporu energetické účinnosti v členských státech a na úrovni Unie.

2.    Při stanovení svého příspěvku uvedeného v odstavci 1 mohou členské státy zohlednit okolnosti ovlivňující primární a konečnou spotřebu energie, například:

a)zbývající nákladově efektivní možnosti úspor energie;

b)vývoj a odhad hrubého domácího produktu;

c)změny v oblasti dovozu a vývozu energie;

d)rozvoj všech obnovitelných zdrojů energie, jaderné energie, zachycování a ukládání uhlíku a

e)včasné akce.

Článek 7
Vnitrostátní politiky a opatření pro každý z pěti rozměrů energetické unie

Členské státy popíší v souladu s přílohou I svoje integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu, hlavní existující (prováděné a přijaté) a plánované politiky a opatření k dosažení zejména cílů stanovených ve vnitrostátním plánu, včetně opatření k zajištění regionální spolupráce a přiměřeného financování na vnitrostátní i regionální úrovni.

Článek 8
Analytická základna pro integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu

1.    Členské státy popíší, v souladu se strukturou a formátem uvedeným v příloze I, stávající situaci pro každý z pěti rozměrů energetické unie, včetně energetického systému a emisí a pohlcení skleníkových plynů v době odevzdání vnitrostátního plánu, nebo na základě nejnovějších dostupných informací. Členské státy také stanoví a popíší odhady pro každý z pěti rozměrů energetické unie pro první desetileté období nejméně do roku 2040 (včetně pro rok 2030), které se očekávají jako výsledek existujících (prováděných a přijatých) politik a opatření.

2.    Členské státy popíší ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu svoje posouzení na vnitrostátní úrovni (a v příslušných případech i na regionální úrovni) následujících bodů:

a)dopadů vývoje energetického systému a emisí a pohlcení skleníkových plynů pro první desetileté období nejméně do roku 2040 (včetně pro rok 2030) na základě plánovaných politik a opatření včetně porovnání odhadů založených na existujících (prováděných a přijatých) politikách a opatřeních uvedených v odstavci 1;

b)makroekonomické, environmentální, dovednostní a sociální dopady plánovaných politik a opatření uvedených v článku 7 a dále specifikovaných v příloze I, pro první desetileté období nejméně do roku 2030 včetně porovnání s odhady existujících (prováděných a přijatých) politik a opatřeních uvedených v odstavci 1;

c)posouzení interakcí mezi existujícími (prováděnými a přijatými) a plánovanými politikami a opatřeními v rámci rozměru politiky a mezi existujícími (prováděnými a přijatými) a plánovanými politikami a opatřeními různých rozměrů pro první desetileté období nejméně do roku 2030. Odhady týkající se bezpečnosti dodávek, infrastruktury a integrace trhu musí být založeny na odolných scénářích energetické účinnosti.

Článek 9
Předlohy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu

1.    Do 1. ledna 2018 a dalších deset let po tomto datu připraví a odešlou členské státy Komisi předlohu integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu podle čl. 3 odst. 1.

2.    Komise může na základě předloh plánů vydat doporučení pro členské státy v souladu s článkem 28. Tato doporučení stanoví zejména:

a)úroveň ambicí cílů, úkolů a příspěvků s ohledem na společné dosažení cílů energetické unie, zejména cílů Unie v oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti, zejména cílů Unie pro rok 2030;

b)politiky a opatření týkající se cílů na úrovni členských států a Unie a další politiky a opatření, která jsou potenciálně nadnárodně relevantní;

c)interakce mezi a jednotnost existujících (prováděných a přijatých) a plánovaných politik a opatření zahrnutých do integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v rámci jednoho rozměru i různých rozměrů energetické unie.

3.    Členské státy v největší možné míře zohlední jakékoli připomínky Komise při finalizaci integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu.

Článek 10
Veřejné konzultace 

Aniž budou dotčeny jakékoli další právní požadavky Unie, členské státy zajistí, že bude veřejnosti poskytnuta včasná a efektivní příležitost podílet se na přípravě předloh plánů uvedených v článku 9 tohoto nařízení, a přiloží k předloze integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu odeslané Komisi shrnutí názorů veřejnosti. V rámci použitelnosti ustanovení směrnice 2001/42/ES jsou konzultace provedené v souladu s uvedenou směrnicí považovány za dostatečné z hlediska povinností týkajících se konzultace veřejnosti podle tohoto nařízení.

Článek 11
Regionální spolupráce

1.    Členské státy vzájemně spolupracují na regionální úrovni za účelem efektivního dosažení cílů, úkolů a příspěvků stanovených v jejich integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu.

2.    Členské státy v dostatečném předstihu před předložením předlohy integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu Komisi podle čl. 9 odst. 1 identifikují příležitosti k regionální spolupráci a konzultují sousední členské státy i další členské státy, které projeví zájem. Členské státy stanoví ve svých předlohách integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu výsledky těchto regionálních konzultací, v příslušných případech včetně informací o tom, jakým způsobem byly připomínky zohledněny.

3.    Komise umožní spolupráci a konzultaci mezi členskými státy týkající se předloh plánů, které jí byly odeslány podle článku 9, s ohledem na jejich finalizaci.

4.    Členské státy zohlední připomínky přijaté od jiných členských států podle odstavců 2 a 3 ve svých konečných integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a vysvětlí, jakým způsobem byly tyto připomínky zohledněny.

5.    Pro účely uvedené v odstavci 1 budou členské státy nadále spolupracovat na regionální úrovni na implementaci politik a opatření příslušných plánů.

Článek 12
Posouzení integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu

Komise posoudí integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu a jejich aktualizace oznámené podle článků 3 a 13. Posoudí zejména, zda:

a)jsou cíle, úkoly a příspěvky dostatečné ke společnému dosažení cílů energetické unie a pro první desetileté období zejména cílů rámce v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030 podle článku 25;

b)plány splňují požadavky článků 3 až 11 a doporučení vydaná Komisí podle článku 28.

Článek 13
Aktualizace integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu

1.    Do 1. ledna 2023 a potom každých 10 let odešlou členské státy Komisi předlohu aktualizace posledního oznámeného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu podle článku 3 nebo Komisi potvrdí, že plán zůstává v platnosti.

2.    Do 1. ledna 2024 a potom každých 10 let oznámí členské státy Komisi aktualizaci posledního oznámeného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu uvedeného v článku 3, pokud Komisi podle odstavce 1 nepotvrdily, že plán zůstává v platnosti.

3.    Členské státy upravují pouze cíle, úkoly a příspěvky stanovené v aktualizaci uvedené v odstavci 2 tak, aby odrážely zvýšené ambice v porovnání s ambicemi uvedenými v posledním oznámeném integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu.

4.    Členské státy vyvinou v aktualizovaném plánu úsilí na zmírnění jakýchkoli nepříznivých dopadů na životní prostředí, které se vyskytnou v rámci integrovaného podávání zpráv podle článků 15 až 22.

5.    Členské státy při přípravě aktualizace uvedené v odstavci 2 tohoto článku zohlední nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru.

6.    Postupy uvedené v čl. 9 odst. 2 a 11 se vztahují na přípravu a posouzení aktualizovaných integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu.

KAPITOLA 3
DLOUHODOBÉ STRATEGIE NA SNÍŽENÍ EMISÍ

Článek 14
Dlouhodobé strategie na snížení emisí

1.    Členské státy připraví a předloží Komisi do 1. ledna 2020 a potom každých 10 let svoje dlouhodobé strategie týkající se snížení emisí s perspektivou na 50 let, které budou přispívat k(e):

a)splnění závazků Unie a členských států podle UNFCCC a Pařížské dohody snížit antropogenní emise skleníkových plynů a zlepšit snížení pomocí propadů,

b)splnění cílů udržet zvýšení průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2°C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a vyvíjet úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5°C nad těmito hodnotami,

c)dosažení dlouhodobého snížení emisí skleníkových plynů a snížení pomocí propadů ve všech odvětvích v souladu s cílem Unie v kontextu nezbytného snížení podle IPCC rozvinutými zeměmi jako celkem za účelem snížení emisí o 80 až 95 % do roku 2050 v porovnání s úrovněmi z roku 1990 nákladově efektivním způsobem.

2.    Dlouhodobé strategie na snížení emisí musí pokrývat:

a)celkové snížení emisí skleníkových plynů a zlepšení snížení pomocí propadů;

b)snížení emisí a zlepšení pohlcení v jednotlivých odvětvích včetně odvětví elektrické energie, průmyslu, dopravy, stavebnictví (obytného i terciárního), zemědělství a využití půdy, změny využití půdy a lesnictví (LULUCF);

c)očekávaný pokrok týkající se přechodu na hospodářství s nízkými emisemi skleníkových plynů včetně intenzity skleníkových plynů, intenzity CO2 hrubého domácího produktu a strategií pro související výzkum, vývoj a inovace,

d)odkazy na další dlouhodobé vnitrostátní plánování.

3.    Dlouhodobé strategie na snížení emisí a integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu zmiňované v článku 3 by měly být vzájemně v souladu.

4.    Členské státy neprodleně zpřístupní veřejnosti příslušné dlouhodobé strategie na snížení emisí a jakékoli jejich aktualizace.

KAPITOLA 4
PODÁVÁNÍ ZPRÁV

Oddíl 1
Dvouleté zprávy o pokroku a jejich následná kontrola

Článek 15
Zprávy o pokroku týkajícím se integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu

1.    Aniž je dotčen článek 23, každý z členských států podá Komisi do 15. března 2021 a potom každé dva následující roky zprávu o stavu provádění integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu prostřednictvím zpráv o pokroku integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, která bude pokrývat všech pět klíčových rozměrů energetické unie.

2.    Zpráva uvedená v odstavci 1 musí zahrnovat tyto prvky:

a)informace o dosaženém pokroku týkajícím se dosažení cílů, úkolů a příspěvků stanovených v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu a provádění politik a opatření nezbytných k jejich dosažení;

b)informace uvedené v článcích 18 až 22 a v příslušných případech také aktualizace týkající se politik a opatření v souladu s příslušnými články;

c)politiky, opatření a odhady týkající se antropogenních emisí ze zdrojů a snížení pomocí propadů skleníkových plynů v souladu s článkem 16;

d)informace o vnitrostátním plánování a strategiích v oblasti přizpůsobování se změně klimatu v souladu s čl. 17 odst. 1;

e)kopie dvouletých zpráv a v příslušných letech také vnitrostátní sdělení předaná na sekretariát UNFCCC;

f)příslušné odhady zlepšení kvality ovzduší a snížení emisí látek znečišťujících ovzduší, jakož i dalších výhod konkrétní energetické účinnosti;

g)každoroční zprávy uvedené v čl. 17 odst. 2 a článku 23.

Unie i členské státy podávají dvouleté zprávy v souladu s rozhodnutím 2/CP.17 konference smluvních stran UNFCCC a odesílají vnitrostátní sdělení v souladu s článkem 12 UNFCCC na sekretariát UNFCCC.

3.    Komise přijme prováděcí akty, pomocí kterých stanoví strukturu, formát, technické podrobnosti a proces pro informace uvedené v odstavcích 1 a 2. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 37 odst. 3.

4.    Četnost a rozsah těchto informací a aktualizací uvedených v odst. 2 písm. b) se zváží vzhledem k potřebě zajistit dostatečnou jistotu pro investory.

5.    Pokud Komise vydala doporučení podle čl. 27 odst. 2 nebo čl. 27 odst. 3, příslušný členský stát zahrne do zprávy uvedené v odstavci 1 informace o přijatých politikách a opatřeních, nebo o politikách a opatřeních, která mají být přijata a provedena v reakci na příslušná doporučení. Tyto informace musí zahrnovat podrobný časový plán provádění.

Článek 16
Integrované podávání zpráv týkající se politik, opatření a odhadů v oblasti skleníkových plynů

1.    Členské státy do 15. března 2021 a poté každé dva roky předloží Komisi informace týkající se:

a)jejich vnitrostátních politik a opatření, jak je stanoveno v příloze IV, a

b)jejich vnitrostátních odhadů antropogenních emisí ze zdrojů a snížení pomocí propadů skleníkových plynů, organizované podle plynu nebo skupiny plynů (částečně fluorované uhlovodíky a zcela fluorované uhlovodíky) uvedených v části 2 přílohy III. Vnitrostátní odhady musí zohledňovat všechny politiky a opatření přijatá na úrovni Unie a obsahovat informace stanovené v příloze V.

2.    Členské státy podají zprávu o nejaktuálnějších dostupných odhadech. Pokud členský stát do 15. března každého druhého roku nepředloží úplné odhady a Komise zjistí, že členský stát nemůže doplnit chybějící údaje odhadů poté, co tyto byly určeny prostřednictvím postupů pro zajištění kvality nebo kontroly kvality uplatněných Komisí, může Komise za konzultace dotčeného členského státu vypracovat odhady, které jsou zapotřebí pro sestavení odhadů Unie.

3.    Členský stát sdělí Komisi jakékoli významné změny informací vykázaných podle odstavce 1 v prvním roce vykazovaného období do 15. března roku následujícího po podání předchozí zprávy.

4.    Členské státy zpřístupní veřejnosti v elektronické formě své vnitrostátní odhady podle odstavce 1 a jakékoli relevantní posouzení nákladů a dopadů vnitrostátních politik a opatření na implementaci politik Unie relevantních z hlediska omezení emisí GHG společně s jakýmikoli příslušnými výchozími technickými zprávami. Součástí těchto odhadů a posouzení by měly být popisy použitých modelů a metodických přístupů, definice a výchozí předpoklady.

Článek 17
Integrované podávání zpráv o národních akčních programech pro přizpůsobení, poskytování finanční a technické podpory rozvojovým zemím, příjmu z dražeb

1.    Členské státy podají Komisi do 15. března 2021 a každé dva následující roky zprávu obsahující informace o jejich vnitrostátním plánování a strategiích týkajících se přizpůsobení změně klimatu, která bude obsahovat přehled o prováděných nebo plánovaných činnostech umožňujících přizpůsobení se změně klimatu, včetně informací uvedených v části 1 přílohy VI.

2.    Členské státy do 15. března 2021 a poté každý rok (rok X) předloží Komisi informace týkající se:

a)podpory poskytnuté rozvojovým zemím včetně informací uvedených v části 2 přílohy VI;

b)využití příjmů členského státu pocházejících z dražby povolenek podle čl. 10 odst. 1 a čl. 3 písm. d bodu 1 nebo 2 směrnice 2003/87/ES včetně informací uvedených v části 3 přílohy VI.

3.    Zprávy podané Komisi v souladu s tímto článkem členské státy zveřejní.

4.    Komise přijme prováděcí akty za účelem stanovení struktury, formátu a postupů podávání zpráv členskými státy v souvislosti s vykazováním informací podle tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 37 odst. 3.

Článek 18
Integrované podávání zpráv o obnovitelné energii

Členské státy zahrnou do zpráv o pokroku týkajících se integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu informace o:

a)provádění následujících trajektorií a cílů:

1)vnitrostátní trajektorii pro celkový podíl obnovitelné energie na hrubé konečné spotřebě energie od roku 2021 do roku 2030;

2)vnitrostátních trajektoriích pro odvětvový podíl obnovitelné energie na celkové spotřebě energie od roku 2021 do roku 2030 v odvětví elektrické energie, vytápění a chlazení a dopravy;

3)trajektoriích týkajících se technologie obnovitelné energie k dosažení celkových a odvětvových trajektorií pro obnovitelnou energii od roku 2021 do roku 2030 včetně celkové odhadované hrubé spotřeby energie podle technologie a odvětví v Mtoe a celkové plánované instalované kapacity podle technologie a odvětví v MW;

4)trajektoriích pro poptávku po bioenergii, rozčleněnou mezi vytápění, elektrickou energii a přepravu, a po dodávkách biomasy podle vstupní suroviny, domácí produkce a dovozů. V případě lesní biomasy také posouzení jejího zdroje a dopadu na pohlcení podle LULUCF;

5)v příslušných případech také informace o dalších vnitrostátních trajektoriích a cílech včetně dlouhodobých a odvětvových (jako je podíl biopaliv, podíl pokročilých biopaliv, podíl biopaliva vyrobeného z hlavních plodin pěstovaných na zemědělské půdě, podíl biomasy vyrobené pomocí elektrické energie bez použití tepla, podíl obnovitelné energie v dálkovém vytápění, využití obnovitelné energie v budovách, obnovitelná energie vyráběná městy, energetické komunity a samospotřebitelé);

b)provádění následujících politik a opatření:

1)prováděné, přijaté a plánované politiky a opatření k dosažení vnitrostátního příspěvku k závaznému cíli pro rok 2030 na úrovni Unie týkajícímu se obnovitelné energie, jak je uvedeno v čl. 4 písm. a) odst. 2 bodě i), včetně opatření specifických pro odvětví a technologie, se specifickým přezkumem provádění opatření stanovených v článku 23, 24 a 25 [přepracovaného znění směrnice 2009/28/ES podle návrhu COM(2016) 767];

2)specifická opatření pro regionální spolupráci;

3)aniž by byly dotčeny články 107 a 108 SFEU, konkrétní opatření týkající se finanční podpory, včetně podpory ze strany Unie a využití unijních fondů, pro propagaci využívání energie z obnovitelných zdrojů v oblasti elektrické energie, vytápění a chlazení a přepravy;

4)konkrétní opatření ke splnění požadavků článků 15, 16, 17, 18, 21 a 22 [přepracovaného znění směrnice 2009/28/ES podle návrhu COM(2016) 767];

5)opatření podporující využití energie získané z biomasy, zejména pro novou mobilizaci biomasy s ohledem na dostupnost biomasy (domácí potenciál a dovozy ze třetích zemí) a další využití biomasy (zemědělská a lesnická odvětví), jakož i opatření týkající se udržitelnosti využití a výroby biomasy;

6)dodatečné informace stanovené v části 1 přílohy VII.

Článek 19
Integrované podávání zpráv o energetické účinnosti

Členské státy zahrnou do zpráv o pokroku týkajících se integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu informace o

a)provádění následujících vnitrostátních trajektorií, cílů a úkolů:

1)trajektorie pro primární a konečnou spotřebu energie od roku 2020 do roku 2030 jako vnitrostátní příspěvek k úspoře energie umožňující dosáhnout cíle na úrovni Unie pro rok 2030 včetně výchozí metodologie;

2)cíle pro dlouhodobou renovaci vnitrostátních zásob obytných a komerčních budov, veřejných i soukromých;

3)v příslušných případech aktualizaci jiných vnitrostátních cílů stanovených v rámci vnitrostátního plánu;

b)provádění následujících politik a opatření:

1)prováděné, přijaté a plánované politiky, opatření a programy k dosažení orientačního vnitrostátního příspěvku k energetické účinnosti pro rok 2030, jakož i dalších cílů uvedených v článku 6, včetně plánovaných opatření a nástrojů (také finanční povahy) k podpoře energetické náročnosti budov, opatření pro využití potenciálu energetické účinnosti plynové a elektrické infrastruktury a další opatření k podpoře energetické účinnosti;

2)v příslušných případech také tržní nástroje pomáhající motivovat zlepšení v oblasti energetické účinnosti, včetně (avšak nejenom) daní z energie, dávek a povolenek;

3)vnitrostátní program povinností týkajících se energetické účinnosti a alternativní opatření podle článku 7 směrnice 2012/27/EU [ve znění podle návrhu COM(2016) 761] v souladu s přílohou II tohoto nařízení;

4)dlouhodobá strategie týkající se renovace vnitrostátního objemu obytných a komerčních budov, veřejných i soukromých, včetně politik a opatření stimulujících nákladově efektivní a postupnou hloubkovou renovaci;

5)politiky a opatření podporující energetické služby ve veřejném sektoru a opatření odstraňujících regulační i neregulační překážky zpomalující přijetí zakázek týkajících se energetické náročnosti a dalších modelů služeb souvisejících s energetickou účinností;

6)v příslušných případech regionální spolupráce v oblasti energetické účinnosti;

7)v příslušných případech, aniž by byly dotčeny články 107 a 108 SFEU, finanční opatření, včetně podpory ze strany Unie a využití unijních fondů, v oblasti energetické účinnosti na vnitrostátní úrovni;

c)dodatečné informace stanovené v části 2 přílohy VII.

Článek 20
Integrované podávání zpráv o energetické bezpečnosti

Členské státy zahrnou do zpráv o pokroku týkajících se integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu informace o:

a)vnitrostátních cílech s ohledem na zvýšení diverzifikace energetických zdrojů a zemí dodávek, skladování a reakci strany poptávky,

b)vnitrostátních cílech s ohledem na snížení závislosti na dovozu energie ze třetích zemí;

c)vnitrostátních cílech týkajících se vyvinutí možnosti zvládnout omezení nebo přerušení dodávky energie ze zdroje, včetně plynu a elektrické energie;

d)vnitrostátních cílech týkajících se nasazení domácích zdrojů energie, zejména obnovitelné energie;

e)prováděných, přijatých a plánovaných politikách a opatřeních týkajících se dosažení cílů zmíněných v písmenech a) až c);

f)regionální spolupráci při provádění cílů a politik zmíněných v písmenech a) až d);

g)v příslušných případech, aniž by byly dotčeny články 107 a 108 SFEU, o finančních opatřeních, včetně podpory ze strany Unie a využití unijních fondů, v této oblasti na vnitrostátní úrovni.

Článek 21
Integrované podávání zpráv o vnitřním trhu s energií

1.    Členské státy zahrnou do zpráv o pokroku týkajícím se integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu informace o provádění následujících cílů a opatření:

a)úroveň propojení elektrické energie, kterou hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030 při zohlednění cíle 15% propojení elektrické energie;

1)klíčové vnitrostátní cíle pro infrastrukturu pro přenos elektrické energie a plynu, které jsou nezbytné k dosažení cílů a úkolů podle kteréhokoli z pěti klíčových rozměrů energetické unie;

2)v příslušných případech hlavní předpokládané projekty infrastruktury kromě projektů společného zájmu;

3)v příslušných případech vnitrostátní cíle týkající se dalších prvků vnitřního trhu s energií, například integrace a propojení trhu;

4)vnitrostátní cíle s ohledem na energetickou chudobu, včetně počtu domácností trpících energetickou chudobou;

5)v příslušných případech vnitrostátní cíle s ohledem na zajištění přiměřenosti elektrického systému;

6)prováděné, přijaté a plánované politiky a opatření týkající se dosažení cílů zmíněných v bodech 1) až 5);

7)regionální spolupráce při provádění cílů a politik zmíněných v bodech 1) až 6);

8)v příslušných případech, aniž by byly dotčeny články 107 a 108 SFEU, finanční opatření, včetně podpory ze strany Unie a využití unijních fondů, v oblasti vnitřního trhu s energií na vnitrostátní úrovni;

9)opatření umožňující zvýšení pružnosti energetického systému s ohledem na výrobu obnovitelné energie, včetně uvedení vnitrodenního propojení trhů a přeshraničních vyrovnávacích trhů.

2.    Informace poskytnuté členskými státy podle odstavce 1 musí být v souladu se zprávou vnitrostátních regulačních orgánů uvedenou v čl. 58 odst. 1 písm. e) [přepracovaného znění směrnice 2009/72/ES podle návrhu COM(2016) 864] a čl. 41 odst. 1 písm. e) směrnice 2009/73/ES a v příslušných případech z této zprávy vycházet.

Článek 22
Integrované podávání zpráv o výzkumu, inovaci a konkurenceschopnosti

Členské státy zahrnou do zpráv o pokroku týkajícím se integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zmíněném v článku 15 informace o provádění následujících cílů a opatření:

a)vnitrostátní cíle a politiky promítnuté do cílů a politik plánu SET ve vnitrostátním kontextu;

b)vnitrostátní cíle pro celkové (veřejné i soukromé) výdaje na výzkum a inovace týkající se čistých a energetických technologií, jakož i na náklady na technologie a rozvoj jejich výkonnosti;

c)v příslušných případech vnitrostátní cíle včetně dlouhodobých cílů pro rok 2050 týkajících se nasazení technologií pro dekarbonizaci průmyslových odvětví s vysokou energetickou a uhlíkovou náročností a, pokud je to potřebné, související infrastruktury přepravy, použití a skladování uhlíku;

d)vnitrostátní cíle pro postupné odstranění dotací v energetice;

e)prováděné, přijaté a plánované politiky a opatření týkající se dosažení cílů zmíněných v písmenech b) a c);

f)spolupráce s jinými členskými státy při realizaci cílů a politik zmíněných v písmenech b) až d), včetně koordinace politik a opatření prostřednictvím plánu SET, například sladění výzkumných programů a společných programů;

g)v příslušných případech finanční opatření, včetně podpory ze strany Unie a využití unijních fondů, v této oblasti na vnitrostátní úrovni.

Oddíl 2
Výroční podávání zpráv

Článek 23
Výroční podávání zpráv

1.    Členské státy do 15. března 2021 a poté každý rok (rok X) předloží Komisi:

a)přibližnou inventuru skleníkových plynů pro rok X-1;

b)informace uvedené v čl. 6 odst. 2 směrnice 2009/119/ES;

c)informace uvedené v příloze IX bodě 3 směrnice 2013/30/EU v souladu s článkem 25 uvedené směrnice.

Pro účely písmene a) Komise každoročně sestaví přibližnou inventuru skleníkových plynů v Unii na základě přibližných národních inventur skleníkových plynů členských států, popřípadě na základě vlastních odhadů, pokud členský stát do stanoveného data nepředložil vlastní přibližné inventury. Komise tyto informace každoročně zveřejní do 30. září.

2.    Počínaje rokem 2023 členské státy stanoví a oznámí Komisi konečnou inventuru skleníkových plynů každoročně k 15. březnu (X). K 15. lednu oznámí předběžná data pro daný rok včetně informací o skleníkových plynech a inventuře uvedených v příloze III. Zpráva o těchto datech o konečné inventuře skleníkových plynů musí také zahrnovat úplnou a aktuální zprávu o vnitrostátní inventuře.

3.    Členské státy odešlou každoročně do 15. dubna sekretariátu UNFCCC vnitrostátní inventuru obsahující informace odeslané Komisi týkající se dat o konečné inventuře skleníkových plynů v souladu s odstavcem 2 tohoto článku. Komise každoročně ve spolupráci s členskými státy sestaví inventuru skleníkových plynů v Unii a připraví zprávu o inventuře skleníkových plynů v Unii a do 15. dubna každého roku je předloží sekretariátu úmluvy UNFCCC.

4.    V letech 2027 a 2032 předloží členské státy Komisi zprávu o předběžných (do 15. ledna) a konečných (do 15. března) datech vnitrostátní inventury, připravených pro příslušné účty v LULUCF za účelem zpráv o souladu podle článku 12 nařízení [ ] [LULUCF].

5.    Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem:

a)změny části 2 přílohy III přidáním nebo odstraněním látek v seznamu skleníkových plynů,

b)doplnění tohoto nařízení přijetím hodnot pro potenciál globálního oteplování a stanovením pokynů pro inventuru použitelných v souladu s příslušnými rozhodnutími přijatými orgány UNFCCC nebo Pařížské dohody.

6.    Komise přijme prováděcí akty ke stanovení struktury, technických podrobností, formátu a procesů pro odesílání přibližných inventur skleníkových plynů členskými státy v souladu s odstavcem 1, inventur skleníkových plynů v souladu s odstavcem 2 a vypočítaných emisí a pohlcení skleníkových plynů v souladu s články 5 a 12 nařízení [ ] [LULUCF]. Při navrhování těchto prováděcích aktů bude Komise brát zřetel na časové plány UNFCCC nebo Pařížské dohody týkající se sledování a podávání zpráv o těchto informacích i relevantní rozhodnutí přijatá orgány UNFCCC nebo Pařížské dohody s cílem zajistit soulad Unie s příslušnými povinnostmi týkajícími se podávání zpráv jako smluvní strany UNFCCC a Pařížské dohody. Tyto prováděcí akty rovněž stanoví lhůty pro spolupráci a koordinaci mezi Komisí a členskými státy při přípravě zprávy o inventuře skleníkových plynů Unie. Uvedené prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 37 odst. 3.

ODDÍL 3
Platforma pro podávání zpráv

Článek 24
Platforma pro elektronické podávání zpráv

1.    Komise vytvoří platformu pro podávání zpráv on-line, která umožní komunikaci mezi Komisí a členskými státy a podpoří spolupráci mezi členskými státy.

2.    Po zprovoznění této platformy použijí členské státy tuto on-line platformu k odesílání zpráv uvedených v této kapitole Komisi.

 

KAPITOLA 5
SOUHRNNÉ HODNOCENÍ VNITROSTÁTNÍCH PLÁNŮ A DOSAŽENÍ CÍLŮ UNIE – SLEDOVÁNÍ ZE STRANY KOMISE

Článek 25
Posouzení pokroku

1.    Do 31. října 2021 a každý druhý rok potom provede Komise posouzení ukazatelů a evropských statistik, pokud jsou k dispozici, zejména na základě zpráv o pokroku týkajícím se integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a dalších informací vykazovaných podle tohoto nařízení:

a)o pokroku na úrovni Unie k dosažení cílů energetické unie, včetně, pro první desetileté období, cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030, zejména s ohledem na odstranění jakýchkoli nedostatků v cílech unie v oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti pro rok 2030;

b)o pokroku jednotlivých členských států k dosažení cílů, úkolů a příspěvků daného státu a provádění politik a opatření stanovených v jeho integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu;

c)o celkovém dopadu letectví na světové klima, včetně emisí nebo účinků nesouvisejících s CO2, na základě údajů o emisích poskytnutých členskými státy podle článku 23, a toto posouzení v příslušných případech doplní odkazy na vědecký pokrok a údaje o leteckém provozu.

2.    V oblasti obnovitelné energie Komise v rámci svého posouzení uvedeného v odstavci 1 provede posouzení pokroku v oblasti podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé celkové spotřebě Unie na základě lineární trajektorie počínaje 20% podílem v roce 2020 a dosažením alespoň 27% podílu v roce 2030, jak je uvedeno v čl. 4 písm. a) bodě 2 bodě i).

3.    V oblasti energetické účinnosti Komise v rámci svého posouzení zmíněného v odstavci 1 provede posouzení pokroku ke společnému dosažení maximální spotřeby energie na úrovni Unie ve výši 1 321 Mtoe pro primární spotřebu energie a 987 Mtoe pro konečnou spotřebu energie v roce 2030, jak je uvedeno v čl. 4 písm. b) bodě 1).

Při tomto posouzení podnikne Komise následující kroky:

a)zváží, zda byl dosažen milník Unie týkající se spotřeby maximálně 1 483 Mtoe primární energie a maximálně 1 086 Mtoe konečné energie v roce 2020;

b)posoudí, zda pokrok členských států ukazuje, že je Unie jako celek na dobré cestě k dosažení úrovně spotřeby energie pro rok 2030 uvedené v prvním pododstavci, s ohledem na hodnocení informací poskytnutých členskými státy v rámci jejich zpráv o pokroku týkajícím se integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu;

c)použije výsledky z modelování vzhledem k budoucím trendům spotřeby energie na úrovni Unie a vnitrostátní úrovni a použije další doplňkovou analýzu.

4.    Do 31. října 2021 a potom každý následující rok provede Komise posouzení, zejména na základě informací vykázaných podle tohoto nařízení, zda byl zaznamenán dostatečný pokrok ze strany Unie i členských států k dosažení následujících bodů:

a)závazků podle článku 4 úmluvy UNFCCC a článku 3 Pařížské dohody, které jsou dále stanoveny v rozhodnutích přijatých konferencí smluvních stran UNFCCC nebo konferencí smluvních stran UNFCCC jednající jako zasedání smluvních stran Pařížské dohody;

b)povinností stanovených v článku 4 nařízení [ ] [ESR] a článku 4 nařízení [ ] [LULUCF];

c)cílů stanovených v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu s ohledem na dosažení cílů energetické unie a pro první desetileté období s ohledem na splnění cílů v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030.

5.    Do 31. října 2019 a potom každé čtyři roky provede Komise posouzení provádění směrnice 2009/31/ES.

6.    Ve svém posouzení by Komise měla brát ohled na nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru.

7.    Komise podá zprávu o svém posouzení podle tohoto článku v rámci zprávy o stavu energetické unie zmíněné v článku 29.

Článek 26

Následná kontrola v případě nesrovnalostí s celkovými cíli a úkoly energetické unie podle nařízení o sdílení úsilí

1.    Na základě posouzení podle článku 25 vydá Komise členskému státu doporučení podle článku 28, pokud ukazuje vývoj politik v daném členském státě na nesrovnalosti s celkovými cíli energetické unie.

2.    Komise může vydat stanoviska týkající se akčních plánů odeslaných členskými státy podle čl. 8 odst. 1 nařízení [ ] [ESR].

Článek 27
Reakce na nedostatečné ambice integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a nedostatečný pokrok týkající se cílů a úkolů Unie v oblasti energetiky a klimatu 

1.    Pokud Komise na základě posouzení integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a jejich aktualizací podle článku 12 dospěje k závěru, že jsou cíle, úkoly a příspěvky vnitrostátních plánů nebo jejich aktualizací nedostatečné pro společné dosažení cílů energetické unie a zejména, pro první desetileté období, cílů Unie v oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti pro rok 2030, přijme na úrovni Unie opatření za účelem společného dosažení příslušných cílů a úkolů. V oblasti obnovitelné energie tato opatření zohlední úroveň ambicí příspěvků členských států k cílům Unie pro rok 2030 stanovených ve vnitrostátních plánech a jejich aktualizacích.

2.    Pokud Komise na základě posouzení podle čl. 25 odst. 1 písm. b) dospěje k závěru, že byl pokrok členského státu k dosažení cílů, úkolů a příspěvků nebo provádění politik a opatření stanovených v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu nedostatečný, vydá příslušnému členskému státu doporučení podle článku 28. Při vydání tohoto doporučení zohlední Komise ambiciózní počáteční úsilí členských států týkající se příspěvku k cíli Unie pro rok 2030 v oblasti obnovitelné energie.

3.    Pokud Komise na základě souhrnného posouzení zpráv o pokroku integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu podle článku 25 odst. 1 písm. a) podpořeného v příslušných případech dalšími zdroji informací dospěje k závěru, že hrozí, že Unie nesplní cíle energetické unie a zejména, pro první desetileté období, cíle rámce v oblasti klimatu a energetiky Unie pro rok 2030, může za účelem snížení tohoto rizika vydat doporučení všem členským státům podle článku 28. Komise v příslušných případech kromě vydání doporučení přijme opatření na úrovni Unie za účelem zajistit zejména dosažení cílů Unie v oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti pro rok 2030. S ohledem na obnovitelnou energii tato opatření zohlední ambiciózní počáteční úsilí členských států týkající se příspěvku k cíli Unie pro rok 2030.

4.    Pokud v oblasti obnovitelné energie, aniž by byla dotčena opatření na úrovni Unie stanovená v odstavci 3, Komise dospěje na základě posouzení v roce 2023 podle čl. 25 odst. 1 a 2 k názoru, že lineární trajektorie Unie zmíněná v čl. 25 odst. 2 není společně dosažena, členské státy zajistí, aby byly do roku 2024 jakékoli vznikající mezery pokryty pomocí dodatečných opatření, například:

a)upravením podílu obnovitelné energie v odvětví vytápění a chlazení stanoveného v čl. 23 odst. 1 [přepracovaného znění směrnice 2009/28/ES podle návrhu COM(2016) 767];

b)upravením podílu obnovitelné energie v odvětví dopravy stanoveného v čl. 25 odst. 1 [přepracovaného znění směrnice 2009/28/ES podle návrhu COM(2016) 767];

c)uskutečněním finančního příspěvku do platformy pro financování vytvořené na úrovni Unie, která bude přispívat k projektům obnovitelné energie a bude spravována přímo nebo nepřímo Komisí;

d)dalších opatření pro zvýšení nasazení obnovitelné energie.

Tato opatření budou zohledňovat úroveň ambicí počátečních příspěvků příslušného členského státu k cíli Unie v oblasti obnovitelné energie pro rok 2030.

Pokud členský stát nedodrží základní podíl energie z obnovitelných zdrojů ve své hrubé konečné spotřebě energie stanovený v čl. 3 odst. 3 [přepracovaného znění směrnice 2009/28/ES podle návrhu COM(2016) 767] od roku 2021 dále, příslušný členský stát zajistí odstranění jakýchkoli mezer v základním podílu uskutečněním finančního příspěvku do platformy pro financování zmíněné v písmeni c). Pro účely tohoto pododstavce a písmene c) prvního pododstavce může členský stát použít své příjmy z ročních emisních povolenek podle směrnice 2003/87/ES.

Komise má pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem stanovení jakýchkoli potřebných ustanovení pro vytvoření a funkci platformy pro financování zmíněné v písmeni c).

5.    Pokud Komise dospěje v oblasti energetické účinnosti, aniž by byla dotčena jiná opatření na úrovni Unie podle odstavce 3, na základě posouzení podle čl. 25 odst. 1 a 3 v roce 2023 k závěru, že pokrok ke společnému dosažení cílů Unie týkajících se energetické účinnosti zmíněných v první větě čl. 25 odst. 3 je nedostatečný, uskuteční do roku 2024 opatření nad rámec opatření stanovených ve směrnici 2010/31/EU a směrnici 2012/27/EU s cílem zajistit, že dojde ke splnění závazného cíle Unie v oblasti energetické účinnosti do roku 2030. Tato dodatečná opatření mohou zejména zlepšit energetickou účinnost:

a)výrobků podle směrnice 2010/30/EU a směrnice 2009/125/ES;

b)budov podle směrnice 2010/31/EU a směrnice 2012/27/ES

c)a dopravy.

Článek 28
Doporučení Komise pro členské státy

1.    Komise v příslušných případech vydá doporučení pro členské státy k zajištění dosažení cílů energetické unie.

2.    Na místech, kde toto nařízení odkazuje na tento článek, platí následující zásady:

a)příslušný členský stát v největší možné míře zohlední příslušné doporučení v duchu solidarity mezi členskými státy a Unií a členskými státy navzájem;

b)členský stát uvede ve zprávě o pokroku integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu pro rok následující po roku vydání doporučení, jakým způsobem v největší možné míře zohlednil daná doporučení a jakým způsobem je provedl nebo plánuje provést. Také vysvětlí případy, kde se od těchto doporučení odchýlí;

c)Doporučení by měla doplňovat nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru.

Článek 29
Zpráva o stavu energetické unie

1.    Do 31. října Komise každoročně předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o stavu energetické unie.

2.    Zpráva o stavu energetické unie musí mimo jiné zahrnovat tyto prvky:

a)posouzení provedené podle článku 25;

b)v příslušných případech doporučení podle článku 28;

c)informace o fungování trhu s uhlíkem zmíněné v čl. 10 odst. 5 směrnice 2003/87/ES, včetně informací o uplatňování směrnice 2003/87/ES zmíněné v čl. 21 odst. 2 stejné směrnice;

d)informace o udržitelnosti bioenergie v rámci Unie včetně informací uvedených v příloze VIII;

e)informace o dobrovolných programech, pro které Komise přijala rozhodnutí podle článku 27 odst. 4 [přepracovaného znění směrnice 2009/28/ES podle návrhu COM(2016) 767], včetně informací uvedených v příloze IX tohoto nařízení;

f)celkovou zprávu o pokroku týkajícím se uplatňování [přepracovaného znění směrnice 2009/72/ES podle návrhu COM(2016) 864] podle článku 70 uvedené směrnice;

g)celkovou zprávu o pokroku týkajícím se uplatňování směrnice 2009/73/ES podle článku 52 příslušné směrnice;

h)informace o povinných programech energetické účinnosti podle čl. 7 písm. a) směrnice 2012/27/EU [ve znění podle návrhu COM(2016) 761];

i)informace o pokroku členských států týkajícím se vytvoření úplného a funkčního trhu s energií;

j)informace o skutečné kvalitě paliva v různých členských státech a geografickém pokrytí paliv s maximálním obsahem síry 10 mg/kg s cílem poskytnout přehled o datech týkajících se kvality paliva v různých členských státech, která jsou vykazována podle směrnice 98/70/ES;

k)další záležitosti relevantní z hlediska realizace energetické unie včetně veřejné a soukromé podpory.

KAPITOLA 6
VNITROSTÁTNÍ A UNIJNÍ SYSTÉMY TÝKAJÍCÍ SE EMISÍ A SNÍŽENÍ POMOCÍ PROPADŮ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ

Článek 30
Vnitrostátní a unijní inventurní systémy

1.    Do 1. ledna 2021 členské státy zřídí, budou provozovat a neustále se snažit zdokonalovat národní inventurní systémy pro odhad antropogenních emisí ze zdrojů a snížení pomocí propadů skleníkových plynů uvedených v části 2 přílohy III tohoto nařízení a zajistit včasnost, transparentnost, přesnost, jednotnost, srovnatelnost a úplnost svých inventur skleníkových plynů.

2.    Členské státy zajistí, že jejich kompetentní inventurní úřady budou mít přístup k informacím uvedeným v příloze X tohoto nařízení, budou používat systémy podávání zpráv vytvořené podle článku 20 nařízení (EU) č. 517/2014 ke zlepšení odhadu fluorovaných plynů ve vnitrostátních inventurách skleníkových plynů a budou moci provádět každoroční kontroly shody zmíněné v písmenech i) a j) části 1 přílohy III tohoto nařízení.

3.    Zřizuje se inventurní systém Unie pro zajištění včasnosti, transparentnosti, přesnosti, jednotnosti, srovnatelnosti a úplnosti národních inventur s ohledem na inventuru skleníkových plynů Unie. Komise bude spravovat, udržovat a snažit se neustále zlepšovat tento systém, který bude také zahrnovat stanovení programu zajištění a kontroly kvality, stanovení cílů kvality a vytvoření konceptu inventurního plánu zajištění a kontroly kvality, postupů pro vytvoření odhadů emisí k začlenění do inventury Unie podle odstavce 5 tohoto článku a přezkumy zmíněné v článku 31.

4.    Komise provede úvodní kontrolu přesnosti předběžných dat o inventuře skleníkových plynů, která mají být předána členskými státy podle čl. 23 odst. 2. Výsledky těchto kontrol zašle členským státům do šesti týdnů od lhůty pro předložení. Členské státy do 15. března zodpoví veškeré relevantní dotazy vznesené na základě počáteční kontroly a předloží konečné znění inventury za rok X-2.

5.    Pokud členský stát do 15. března nepředloží údaje inventury požadované pro sestavení inventury Unie, může Komise vypracovat odhady, kterými doplní údaje předložené členskými státy, a sice za konzultace a v úzké spolupráci s dotčeným členským státem. Pro tento účel Komise použije pokyny platné pro přípravu národních inventur skleníkových plynů.

6.    Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem stanovení pravidel týkajících se obsahu, struktury, formátu a procesu předávání informací týkajících se národních inventurních systémů a požadavků pro vytvoření, provoz a funkci národních a unijních inventurních systémů. V rámci přípravy těchto aktů bude Komise brát ohled na jakákoli relevantní rozhodnutí přijatá orgány UNFCCC nebo Pařížské dohody.

Článek 31
Přezkum inventury

1.    V letech 2027 a 2032 provede Komise komplexní přezkum dat týkajících se národních inventur odeslaných členskými státy podle čl. 23 odst. 3 tohoto nařízení s ohledem na sledování snížení nebo omezení emisí skleníkových plynů členských států podle článků 4, 9 a 10 nařízení [ ] [ESR] a jejich snížení emisí a zlepšení pohlcení pomocí propadů podle článků 4 a 12 nařízení [ ] [LULUCF] a dalších cílů týkajících se snížení nebo omezení emisí skleníkových plynů stanovených v právních předpisech Unie. Členské státy se tohoto procesu v plném rozsahu účastní.

2.    Součástí komplexního přezkumu uvedeného v odstavci 1 jsou:

a)kontroly za účelem ověření transparentnosti, přesnosti, jednotnosti, srovnatelnosti a úplnosti předložených informací;

b)kontroly za účelem zjištění případů, kdy jsou údaje inventur připravovány způsobem, který není v souladu s pokyny úmluvy UNFCCC nebo pravidly Unie;

c)kontroly za účelem zjištění případů, kdy jsou údaje evidence LULUCF připravovány způsobem, který není v souladu s pokyny úmluvy UNFCCC nebo pravidly Unie a

d)V příslušných případech výpočet nutných technických oprav, které z přezkumu vyplynou, na základě konzultace s členskými státy.

3.    Komise přijme prováděcí akty k určení načasování a postupu pro provedení komplexního přezkumu včetně úkolů stanovených v odstavci 2 tohoto článku a zajištění náležité konzultace členských států ohledně závěrů přezkumu. Uvedené prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 37 odst. 3.

4.    Komise pomocí prováděcího aktu určí po dokončení přezkumu celkový součet emisí pro příslušná léta na základě opravených dat o inventurách pro jednotlivé členské státy rozdělený mezi data o emisích relevantní pro článek 9 nařízení [ ] [ESR] a data o emisích zmíněná v části 1 písmeni c) přílohy III tohoto nařízení, a také určí celkový součet emisí a pohlcení relevantní pro článek 4 nařízení [ ] [LULUCF].

5.    Data pro jednotlivé členské státy zaznamenaná v registrech vytvořených podle článku 13 nařízení [ ] [LULUCF] jeden měsíc po datu zveřejnění prováděcího aktu přijatého v souladu s odstavcem 4 tohoto článku se použijí ke kontrole souladu s článkem 4 nařízení [ ] [LULUCF] včetně změn těchto dat, ke kterým došlo v důsledku využití flexibility členským státem podle článku 11 nařízení [ ] [ LULUCF].

6.    Data pro jednotlivé členské státy zaznamenaná v registrech vytvořených podle článku 11 nařízení [ ] [ESR] jeden měsíc po datu kontroly souladu s nařízením [ ] [LULUCF] uvedená v odstavci 5 tohoto článku se použijí k provedení kontroly souladu podle článku 9 nařízení [ ] [ESR] pro léta 2021 a 2026. Tato kontrola souladu podle článku 9 nařízení [ ] [ESR] pro každý z roků 2022 až 2025 a 2027 až 2030 se provede jeden měsíc po datu provedení kontroly souladu pro předchozí rok. Tato kontrola zahrnuje změny příslušných dat v důsledku využití flexibility členským státem podle článků 5, 6 a 7 nařízení [ ] [ESR].

Článek 32
Národní a unijní systémy pro politiky a opatření a odhady

1.    Do 1. ledna 2021 budou členské státy a Komise provozovat a neustále se snažit zdokonalovat národní a unijní systémy pro podávání zpráv o politikách a opatřeních a o vykazování odhadů týkajících se antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a snížení pomocí propadů. Tyto systémy zahrnují příslušná platná institucionální, právní a procesní ustanovení členského státu a Unie pro hodnocení politiky a vypracovávání odhadů antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a snížení pomocí propadů.

2.    Členské státy a Komise usilují o zajištění včasnosti, transparentnosti, přesnosti, jednotnosti, srovnatelnosti a úplnosti informací podávaných ve zprávách o politikách, opatřeních a odhadech antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a snížení pomocí propadů, jak je uvedeno v článku 16, včetně používání a uplatňování údajů, metod a modelů a provádění činností v oblasti zajištění kvality a kontroly kvality a analýzy citlivosti.

3.    Komise přijme prováděcí akty za účelem stanovení struktury, formátu a procesu odesílání informací v rámci vnitrostátních a unijních systémů pro politiky, opatření a odhady podle odstavců 1 a 2 tohoto článku a článku 16. Při navrhování těchto aktů bude Komise brát ohled na relevantní rozhodnutí přijatá orgány UNFCCC nebo Pařížské dohody, včetně mezinárodně domluvených požadavků týkajících se podávání zpráv, jakož i časových plánů pro sledování a podávání zpráv o těchto informacích. Uvedené prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 37 odst. 3.

Článek 33
Vytvoření a provoz registrů

1.    Unie a členské státy vytvoří a budou udržovat registry za účelem přesné evidence vnitrostátně stanovených příspěvků podle čl. 4 odst. 13 a mezinárodně převáděných výsledků zmírnění podle článku 6 Pařížské dohody.

2.    Unie a členské státy mohou své registry spravovat ve sjednoceném systému spolu s jedním nebo více členskými státy.

3.    Údaje v registrech uvedené v odstavci 1 tohoto článku se zpřístupní ústřednímu správci jmenovanému podle článku 20 směrnice 2003/87/ES.

4.    Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 za účelem vytvoření registrů uvedených v odstavci 1 tohoto článku a za účelem provedení nezbytné technické implementace relevantních rozhodnutí orgánů UNFCCC nebo Pařížské dohody podle odstavce 1 prostřednictvím registrů Unie a členských států.

KAPITOLA 7
SPOLUPRÁCE A PODPORA

Článek 34
Spolupráce mezi členskými státy a Unií

1.    Členské státy budou plně spolupracovat a koordinovat navzájem i s Unií svůj postup v oblasti povinností podle tohoto nařízení, zejména s ohledem na:

a)proces přípravy, přijetí, oznámení a posouzení integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu podle článků 9 až 12;

b)proces přípravy, přijetí, oznámení a posouzení zprávy o pokroku integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu podle článku 15 a každoročního podávání zpráv podle článku 23;

c)proces týkající se doporučení Komise a řešení těchto doporučení podle čl. 9 odst. 2 a 3, čl. 15 odst. 5, čl. 26 odst. 1 a čl. 27 odst. 2 a 3;

d)sestavení inventur skleníkových plynů Unie a vypracování zprávy o inventuře skleníkových plynů Unie v souladu s čl. 23 odst. 3;

e)vypracování národního sdělení Unie podle článku 12 úmluvy UNFCCC a dvouleté zprávy Unie podle rozhodnutí 2/CP.17 nebo následných příslušných rozhodnutí přijatých orgány úmluvy UNFCCC;

f)postupy přezkumu a zajištění souladu podle úmluvy UNFCCC a Pařížské dohody v souladu s příslušným rozhodnutím podle úmluvy UNFCCC, jakož i postupem Unie pro přezkum inventur skleníkových plynů členských států uvedený v článku 31 tohoto nařízení;

g)jakékoli úpravy následující po procesu přezkumu zmíněném v článku 31 nebo jiné změny inventur a odeslaných nebo plánovaných zpráv o inventurách pro sekretariát UNFCCC;

h)sestavení přibližné inventury skleníkových plynů Unie podle čl. 23 odst. 1 a posledního pododstavce čl. 23 odst. 1.

2.    Komise může poskytovat členským státům technickou podporu v souvislosti s povinnostmi podle tohoto nařízení, pokud členský stát o tuto podporu požádá.

Článek 35
Role Evropské agentury pro životní prostředí

Evropská agentura pro životní prostředí pomáhá Komisi v její práci týkající se rozměrů snižování emisí uhlíku a energetické účinnosti v souladu s články 14, 15, 16, 17, 18, 19, 23, 24, 25, 29, 30, 31, 32 a 34 v rámci svého každoročního pracovního programu. To podle potřeby zahrnuje pomoc v následujících oblastech:

a)sestavování informací poskytovaných členskými státy o politikách a opatřeních a odhadech;

b)provádění postupů zajištění kvality a kontroly kvality v souvislosti s informacemi, jež členské státy podávají o odhadech, politikách a opatřeních;

c)příprava odhadů nebo doplňování odhadů dostupných Evropské komisi ohledně dat odhadů nevykázaných členskými státy;

d)sestavování dat, kdykoli jsou tato data dostupná v evropských statistikách a vhodná z hlediska načasování, pro zprávu o stavu energetické unie připravovanou Komisí pro Evropský parlament a Radu;

e)šíření informací shromážděných v souladu s tímto nařízením, včetně správy a aktualizace databáze zmírňujících politik a opatření členských států, a evropské platformy pro přizpůsobení se změně klimatu, pokud jde o dopady změny klimatu, zranitelnost vůči této změně a přizpůsobování se této změně;

f)provádění postupů zajištění kvality a kontroly kvality za účelem přípravy na sestavení inventur skleníkových plynů unie;

g)sestavování inventur skleníkových plynů Unie a vypracování zprávy o inventuře skleníkových plynů Unie,

h)vypracování odhadů pro údaje nevykazované v národních inventurách skleníkových plynů;

i)provádění přezkumu zmíněného v článku 31;

j)sestavování přibližné inventury skleníkových plynů Unie.

KAPITOLA 8
PŘENESENÍ PRAVOMOCÍ

Článek 36
Výkon přenesené pravomoci

1.    Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.    Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 4, čl. 23 odst. 5, čl. 27 odst. 4, čl. 30 odst. 6 a čl. 33 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode [dne vstupu tohoto nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.    Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedené v čl. 3 odst. 4, čl. 23 odst. 5, čl. 27 odst. 4, čl. 30 odst. 6 a čl. 33 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.    Před přijetím aktu v přenesené pravomoci se Komise poradí s odborníky, které určí každý členský stát v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.    Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.    Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 4, čl. 23 odst. 5, čl. 27 odst. 4, čl. 30 odst. 6 a čl. 33 odst. 4 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

KAPITOLA 9
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 37
Výbor pro energetickou unii

1.    Komisi je nápomocen Výbor pro energetickou unii. Tento výbor představuje výbor ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011 a pracuje v příslušném odvětvovém složení relevantním pro toto nařízení.

2.    Výbor nahrazuje výbor vytvořený článkem 8 rozhodnutí 93/389/EHS, článkem 9 rozhodnutí 280/2004/ES a článkem 26 nařízení (EU) 525/2013. Odkazy na výbor vytvořený uvedenými právními akty se považují za odkazy na výbor vytvořený tímto nařízením.

3.    Odkazuje-li se na tento článek, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 38
Přezkum

Komise podá Evropskému parlamentu a Radě do 28. února 2026 a potom každých pět let zprávu o provádění tohoto nařízení, jeho příspěvku ke správě energetické unie a souladu ustanovení tohoto nařízení týkajících se plánování, podávání zpráv a sledování s dalšími právními předpisy Unie nebo budoucími rozhodnutími týkajícími se UNFCCC a Pařížské dohody. Komise může v příslušných případech podávat návrhy.

Článek 39
Změny směrnice 94/22/ES

Směrnice 94/22/ES se mění takto:

1)v článku 8 se zrušuje odstavec 2;

2)článek 9 se zrušuje.

Článek 40
Změny směrnice 98/70/ES

Směrnice 98/70/ES se mění takto:

1)V čl. 8 odst. 4 se zrušuje druhá věta;

2)v čl. 7a odst. 1 třetím pododstavci se písmeno a) nahrazuje tímto:

„celkový objem každého typu paliva nebo dodané energie, a“;

3)v čl. 7a odst. 2 se první věta nahrazuje tímto:

„Členské státy požadují, aby dodavatelé postupně snižovali, až o 10 % do 31. prosince 2020, životní cyklus emisí skleníkových plynů na jednotku energie z paliva a dodané energie ve srovnání se základní normou pro paliva uvedenou v příloze II směrnice Rady (EU) 2015/652“.

Článek 41
Změna směrnice 2009/31/ES

V článku 38 směrnice 2009/31/ES se zrušuje odstavec 1.

Článek 42
Změny nařízení 663/2009/ES

Nařízení 663/2009/ES se mění takto:

1)v článku 27 se zrušují odstavce 1 a 3;

2)článek 28 se zrušuje.

Článek 43
Změna nařízení (ES) 715/2009/ES

Článek 29 nařízení (ES) 715/2009/ES se zrušuje.

Článek 44
Změny směrnice 2009/73/ES

Směrnice 2009/73/ES se mění takto:

1)článek 5 se zrušuje;

2)článek 52 se nahrazuje tímto:

„Článek 52

Podávání zpráv

Komise sleduje a posuzuje uplatňování této směrnice a předkládá zprávu o celkovém pokroku Evropskému parlamentu a Radě jako přílohu ke zprávě o pokroku energetické unie uvedené v článku 29 nařízení [XX/20XX] [tohoto nařízení].“

Článek 45
Změna směrnice 2009/119/ES

V článku 6 směrnice Rady 2009/119/ES se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Do 15. března každého kalendářního roku zašle každý členský stát Komisi souhrnnou kopii registru zásob uvedeného v odstavci 1, v níž jsou uvedeny alespoň množství a povaha nouzových zásob zapsaných v registru k poslednímu dni předchozího kalendářního roku.“

Článek 46
Změny směrnice 2010/31/EU

Směrnice 2010/31/EU se mění takto:

1)Do článku 2a směrnice 2010/31/EU [ve znění podle návrhu COM(2016) 765] se vkládá nový odstavec 4, který zní:

„4. Dlouhodobá strategie podle odstavce 1 se předkládá Komisi v rámci integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu podle článku 3 nařízení [XX/20XX] [tohoto nařízení].“;

2)v článku 5 odst. 2 druhém pododstavci se zrušuje věta „Zprávu lze zahrnout do akčních plánů energetické účinnosti podle čl. 14 odst. 2 směrnice 2006/32/ES.“ 

3)v čl. 9 odst. 5 se první věta nahrazuje tímto:

„V rámci zprávy o stavu energetické unie uvedené v článku 29 nařízení [XX/20XX] [tohoto nařízení] podává Komise každé dva roky Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku členských států ve zvyšování počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie. Na základě těchto vykázaných informací vypracuje Komise akční plán a v případě potřeby navrhne doporučení a opatření podle článků 27 a 28 nařízení [XX/20XX] [tohoto nařízení] ke zvýšení počtu uvedených budov a podpoře osvědčených postupů, pokud jde o nákladově efektivní transformaci stávajících budov na budovy s téměř nulovou spotřebou energie“;

4)v článku 10 se zrušují odstavce 2 a 3.

Článek 47
Změny směrnice 2012/27/EU

Směrnice 2012/27/EU se mění takto:

1)v článku 4 se zrušuje poslední pododstavec;

2)v čl. 18 odst. 1 se zrušuje písmeno e);

3)v článku 24 se zrušují odstavce 1 až 4 a odstavec 11;

4)příloha XIV se zrušuje.

Článek 48
Změny směrnice 2013/30/EU

V článku 25 směrnice 2013/30/EU se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Členské státy podávají každoročně v rámci výročního podávání zpráv podle článku 23 nařízení [XX/20XX] [tohoto nařízení] zprávu Komisi s informacemi specifikovanými v příloze IX, bodě 3“.

Článek 49
Změny směrnice Rady (EU) 2015/652

Směrnice Rady (EU) 2015/652 se mění takto:

1)v příloze I, části 2, se zrušují body 2, 3, 4 a 7.

2)příloha III se mění takto:

a)bod 1 se nahrazuje tímto:

b)„1. Členské státy musí podávat zprávy s údaji uvedenými v bodě 3. Vykazují se údaje za všechno palivo a energii, jež byly uvedeny na trh každého členského státu. Pokud je do fosilních paliv přimícháno více biopaliv, je třeba uvést údaje o každém z nich.“

c)v bodě 3 se zrušují body e) a f).

3)příloha IV se mění takto:

a)zrušují se tyto šablony pro podávání zpráv s informacemi za účelem jednotnosti vykazovaných údajů:

– původ – jednotliví dodavatelé

– původ – spoludodavatelé

– místo nákupu

b)v Poznámkách k formuláři se ruší body 8 a 9.

Článek 50
Zrušení

Nařízení (EU) 525/2013 se zrušuje s účinností od 1. ledna 2021 s výhradou přechodných ustanovení uvedených v článku 51. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XI.

Článek 51
Přechodná ustanovení

Odchylně od článku 50 tohoto nařízení se článek 7 a čl. 17 odst. 1 písm. a) a d) nařízení (EU) č. 525/2013 nadále vztahují na zprávy obsahující údaje požadované podle uvedených článků pro roky 2018, 2019 a 2020.

Článek 19 nařízení (EU) č. 525/2013 se nadále vztahuje na přezkumy dat týkajících se inventur skleníkových plynů pro roky 2018, 2019 a 2020.

Článek 22 nařízení (EU) 525/2013 se nadále vztahuje na podávání zpráv požadovaných podle uvedeného článku.

Článek 52
Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 33, čl. 46 odst. 2 až 4 a čl. 47 odst. 3 a 4 se použijí od 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament    Za Radu

předseda / předsedkyně    předseda / předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZY

Útvary Komise

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

1.3Povaha návrhu/podnětu

1.4Cíle

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6Doba trvání akce a finanční dopad

1.7Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2Systém řízení a kontroly

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.4Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5Příspěvky třetích stran

3.3Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o správě energetické unie

1.2Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 40  

32: Energetika

34: Opatření v oblasti klimatu

1.3Povaha návrhu/podnětu

 Návrh/podnět se týká nové akce 

 Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 41  

 Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce 

 Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci 

1.4Cíle

1.4.1Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Cílem navrhovaného nařízení je zajištění koordinované a jednotné realizace energetické unie napříč jejími pěti rozměry, jakož i společného dosažení cílů energetické unie prostřednictvím kombinace opatření EU i vnitrostátních opatření na základě zjednodušených povinností týkajících se plánování, podávání zpráv a sledování, jakož i funkčního procesu správy mezi Komisí a členskými státy.

Vytvoření energetické unie je součástí deseti politických priorit Unie a tento návrh představuje důležitý prvek strategického rámce pro energetickou unii.

Tento návrh společně zpracovala GŘ pro energetiku a GŘ pro oblast klimatu.

1.4.2Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl č.

Pro GŘ pro energetiku: Specifický cíl č. 6: Realizace a následná kontrola celkové strategie energetické unie.

Pro GŘ pro oblast klimatu: Specifický cíl č. 6: Realizace strategie energetické unie k vytvoření zlepšeného mechanismu správy v oblasti klimatu a energetiky včetně zjednodušeného podávání zpráv a plánování po roce 2020 (koordinace s GŘ pro energetiku).

Příslušné aktivity ABM/ABB

Výdaje GŘ pro energii se provádějí prostřednictvím činnosti ABB 32.02 Konvenční a obnovitelná energie (nebo ABB1: Konvenční a obnovitelná energie).

V plánu správy pro rok 2016 a v souladu s novou strukturou pro specifické cíle energetické unie přispívá ABB 1 ke všem šesti specifickým cílům včetně aspektů konkurenceschopnosti specifického cíle č. 5.

Pro GŘ pro oblast klimatu se jedná o aktivitu ABB 34 02 – „Oblast klimatu na unijní a mezinárodní úrovni“.

1.4.3Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu a příslušné zprávy o pokroku by měly minimalizovat administrativní zátěž pro členské státy a Komisi a současně zlepšit kvalitu informací a transparentnost a tím zajistit včasnou realizaci a sledování cílů energetické unie, jakož i zlepšení propojení a synergií mezi oblastmi energetiky a klimatu.

Zjednodušení stávajících povinností týkajících se plánování a podávání zpráv ze strany členských států a povinností týkajících se sledování ze strany Komise by zlepšilo situaci pro všechny zúčastněné strany v souladu s principy zlepšení právní úpravy, pokud jde o účelnost, účinnost, přidanou hodnotu EU, relevanci a soudržnost.

Návrh také dále specifikuje obsah a přiměřenou periodicitu vnitrostátních plánů, zpráv o pokroku a integrovaného sledování ze strany Komise, jakož i související proces správy mezi členskými státy a Komisí včetně regionální spolupráce. Účelem návrhu je synchronizace s pětiletým cyklem přezkumu podle Pařížské dohody o klimatu.

1.4.4Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Provedení návrhu by mělo zajistit transparentní informace o pokroku členských států a společném pokroku EU k dosažení cílů energetické unie pro rok 2030 a v dalších letech a poskytnout rámec pro správu vhodný k realizaci strategie energetické unie.

Ukazatel provedení návrhu je: počet členských států, které poskytnou včas integrované plány (jak je uvedeno v nařízení).

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Členské státy by měly podle různých odvětvových právních nástrojů předkládat méně vnitrostátních plánů a podávat méně zpráv, místo toho by však měly Komisi v pravidelných intervalech předávat integrované plány a zprávy. Na základě informací poskytnutých členskými státy by měla Komise vypracovávat příslušné zprávy o sledování.

1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení EU:

Zaprvé, vzhledem k tomu, že se několik prvků strategie energetické unie týká cílů určených na úrovni EU, je nezbytná akce na úrovni EU, která zajistí dosažení těchto cílů, jakož i soulad politik v oblasti energetiky a klimatu napříč EU a členskými státy, při zachování pružnosti pro členské státy.

Navíc platí, že hlavní problémy v oblasti energetiky, s kterými se Unie potýká, nelze vyřešit nekoordinovaným postupem jednotlivých států. To platí také pro oblast změny klimatu, která ze své podstaty představuje přeshraniční problém, který nelze vyřešit jen pomocí vnitrostátní nebo místní akce. Proto je nezbytná koordinace opatření v oblasti klimatu na evropské i globální úrovni. Existuje tudíž důvod pro opatření na úrovni EU týkající se sledování pokroku v provádění energetických a klimatických politik napříč EU v souladu s cíli energetické unie, jakož i fungování vnitřního trhu s energií.

Zadruhé, protože všechny rozměry energetické unie mají přeshraniční význam, je akce na úrovni EU také nezbytná k další podpoře zlepšení spolupráce mezi členskými státy. Žádný z rozměrů energetické unie nelze efektivně realizovat bez uplatnění procesu správy EU mezi členskými státy a Komisí, což také zajistí regionálnější přístup k politikám v oblasti energetiky a klimatu. Také je nezbytné vytvořit rámec umožňující zajistit, že EU bude plně připravena zúčastnit se přezkumných procesů podle Pařížské dohody a zajistit maximální synchronizaci a synergie.

Zatřetí, činnost EU je odůvodněná z hlediska cíle iniciativy týkajícího se zjednodušení stávajících povinností plánování, podávání zpráv a sledování, protože stávající právní předpisy EU v acquis v oblasti energetiky lze stejně jako právní předpisy týkající se mechanismu sledování změnit pouze pomocí legislativních návrhů za účelem snížení administrativní zátěže pro členské státy a Komisi a zlepšit soudržnost plánování a podávání zpráv, jakož i zajistit porovnatelnost vnitrostátních plánů a zpráv o pokroku.

1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Většina stávajících povinností v oblasti plánování, podávání zpráv a sledování je přínosem z hlediska užitečných informací v konkrétní oblasti politiky a podpory realizace specifických cílů politik stanovených v odvětvových právních předpisech. Stávající povinnosti týkající se podávání zpráv ze strany Komise zajišťují, že Komise informuje Evropský parlament, Radu a širokou veřejnost o výsledcích dosažených díky legislativě EU, jakož i o pokroku dosaženém EU a členskými státy v plnění jejich povinností podle mezinárodních závazků na základě úmluvy UNFCCC.

Stávající rámec je však nevhodný z hlediska cílů v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a cílů energetické unie, protože nezajišťuje soudržnost politik mezi povinnostmi v oblasti energetiky a jednotnost mezi oblastmi energetiky a klimatu. Některé ze stávajících plánů a zpráv jsou navíc považovány za plány a zprávy s vysokými administrativními náklady.

1.5.4Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji:

Návrh je v souladu s přezkumem směrnice 2009/28/ES (směrnice o obnovitelných zdrojích energie), směrnice 2010/31/EU (směrnice o energetické náročnosti budov), směrnice 2012/27/EU (směrnice o energetické účinnosti) a s iniciativou o uspořádání trhu.

Také je v souladu s rozhodnutím 406/2009 ES (rozhodnutí o sdílení úsilí – platnost 2013-20), navrhovaným rozhodnutím, které jej má nahradit pro období let 2021–30, COM(2016) 482 final – 2016/0231 (COD) (návrh nařízení o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu), jakož i s návrhem LULUCF, COM(2016) 479 final – 2016/0230 (COD) (návrh nařízení o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu). Účelem těchto iniciativ je vytvoření právního rámce specifického pro odvětví v období po roce 2020, přičemž stávající návrh stanoví celkový rámec správy pro dosažení cílů energetické unie.

Návrh je také v souladu se směrnicí 2009/31/ES o geologickém ukládání CO2.

1.6Doba trvání akce a finanční dopad

Časově omezený návrh/podnět 

   Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

   Finanční dopad od RRRR do RRRR

Časově neomezený návrh/podnět

Provádění s obdobím rozběhu od roku 2018 po neomezenou dobu,

poté plné fungování.

1.7Předpokládaný způsob řízení 42  

 Přímé řízení Komisí

☑ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;

   prostřednictvím výkonných agentur;

 Sdílené řízení s členskými státy

x Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;

◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

◻ EIB a Evropský investiční fond;

subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;

◻ veřejnoprávní subjekty;

◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

Implementace požadavků tohoto nařízení bude vyžadovat účast JRC a EEA.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Nařízení stanoví periodicitu a podmínky týkající se plánování, podávání zpráv a sledování ze strany členských států a Komise. Úkoly sledování ze strany Komise by vyžadovaly externí technickou podporu poskytnutou smluvním dodavatelem. Dále je plánováno vytvoření nového komunikačního nástroje včetně webové platformy a veřejných internetových stránek pro výměnu informací a osvědčených postupů i sdělování informací široké veřejnosti.

2.2Systém řízení a kontroly

2.2.1Zjištěná rizika

Členské státy se mohou zpozdit při výkonu svých povinností týkajících se plánování a podávání zpráv. I z tohoto důvodu bude vytvořena webová databáze. Kvalita a úplnost dat může také představovat důležité riziko, zejména na začátku procesu.

Rizika v souvislosti s fungováním webové platformy se týkají zejména problémů v oblasti IT, jako je možné zhroucení systému, a otázek důvěrné povahy.

2.2.2Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly

Předpokládané metody kontroly jsou stanoveny ve finančním nařízení a prováděcích pravidlech.

2.2.3Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb.

Nepoužije se

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Kromě uplatnění finančního nařízení se nepředpokládají žádná specifická opatření.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh
výdaje

Příspěvek

Číslo
[…][název………………………...……………]

RP/NRP 43 .

zemí ESVO 44

kandidátských zemí 45

třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

5 Správa

32 01 01

Výdaje související s úředníky a dočasnými zaměstnanci v oblasti politiky „Energetika“

NRP

NE

NE

NE

NE

5 Správa

32 01 02

Výdaje na externí zaměstnance a ostatní výdaje na řízení na podporu oblasti politiky „Energetika“

NRP

NE

NE

NE

NE

5 Správa

34 01 01

Výdaje na úředníky a dočasné zaměstnance v oblasti politiky „Oblast klimatu“

NRP

NE

NE

NE

NE

5 Správa

34 01 02

Výdaje na externí zaměstnance a ostatní výdaje na řízení na podporu oblasti politiky „Oblast klimatu“

NRP

NE

NE

NE

NE

1A

32 02 02

Činnosti na podporu evropské energetické politiky a vnitřního trhu s energií

RP

NE

NE

NE

NE

2

34.02.01

Snižování emisí skleníkových plynů (zmírňování změny klimatu)

RP

NE

NE

NE

NE

Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh
výdaje

Příspěvek

Číslo
[Název………………………………………]

RP/NRP

zemí ESVO

kandidátských zemí

třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

[…][XX.YY.YY.YY]

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

3.2Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

Odhadovaný výdaj zmíněný v této části bude plně započítán do stávajícího programového finančního krytí příslušných rozpočtových položek do roku 2020.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního
rámce

Číslo 1A

Okruh 1A – Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

GŘ: <ENER>

Rok
2018

Rok
2019

Rok
2020

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM 2018+2019+2020

• Operační prostředky

Číslo rozpočtové položky

Závazky

(1)

0

0,500

0,500

1,000

Platby

(2)

0

0,150

0,350

0,500

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 46  

Číslo rozpočtové položky

(3)

CELKEM prostředky
pro GŘ <ENER>

Závazky

=1+1a +3

0

0,500

0,500

1,000

Platby

=2+2a

+3

0

0,150

0,350

0,500






Operační prostředky CELKEM

Závazky

(4)

0

0,500

0,500

1,000

Platby

(5)

0

0,150

0,350

0,500

• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM

(6)

CELKEM prostředky
z OKRUHU<1A.>
víceletého finančního rámce

Závazky

=4+ 6

0

0,500

0,500

1,000

Platby

=5+ 6

0

0,150

0,350

0,500

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního
rámce

2

Udržitelný růst Přírodní zdroje

GŘ: < CLIMA>

Rok
2018

Rok
2019

Rok
2020

CELKEM

2018+2019+2020

• Operační prostředky

rozpočtová položka 34 02 01

Závazky

(1a)

0

0,500

0,500

1,000

Platby

(2a)

0

0,150

0,350

0,500

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 47  

CELKEM prostředky
pro GŘ < CLIMA >

Závazky

=1a +1b

0

0,500

0,500

1,000

Platby

=2a+ 2b

0

0,150

0,350

0,500






Operační prostředky CELKEM

Závazky

(4a)

0

0,500

0,500

1,000

Platby

(5a)

0

0,150

0,350

0,500

• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM

(6a)

CELKEM prostředky

z OKRUHU <2>

víceletého finančního rámce

Závazky

0

0,500

0,500

1,000

Platby

0

0,150

0,350

0,500

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

• Operační prostředky CELKEM

Závazky

(4)

0

1,000

1,000

2,000

Platby

(5)

0

0,300

0,700

1,000

• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM

(6)

CELKEM prostředky
z OKRUHŮ 1 až 4
víceletého finančního rámce

(referenční částka)

Závazky

=4+ 6

0

1,000

1,000

2,000

Platby

=5+ 6

0

0,300

0,700

1,000



Okruh víceletého finančního
rámce

5

„Správní výdaje“

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok
2018

Rok
2019

Rok
2020

CELKEM

2018+2019+2020

GŘ: <ENER, CLIMA>

• Lidské zdroje

2,356

2,356

2,356

7,068

• Ostatní správní výdaje

0,280

0,280

0,280

0,840

CELKEM GŘ <ENER, CLIMA>

Prostředky

2,636

2,636

2,636

7,908

CELKEM prostředky
z OKRUHU 5
víceletého finančního rámce
 

(Závazky celkem = platby celkem)

2,636

2,636

2,636

7,908

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok
2018

Rok
2019

Rok
2020

CELKEM

2018+2019+2020

CELKEM prostředky
z OKRUHŮ 1 až 5
víceletého finančního rámce
 

Závazky

2,636

3,636

3,636

9,908

Platby

2,636

2,936

3,336

8,908

3.2.2Odhadovaný dopad na operační prostředky

   Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

   Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy

Rok
2018

Rok
2019

Rok
2020

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

2018+2019+2020

VÝSTUPY

Druh 48

Průměrné náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Celkový počet

Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL Č. 1 49

– Technická pomoc při sledování pokroku členských států Komisí 50  

0

0,250

0,440

0,690

– Vývoj a provoz databáze

0

0,250

0,060

0,310

– Smlouva o poskytovaní služeb podpory při sledování v oblasti klimatu

SER

1

0,500

1

0,500

1,000

Mezisoučet za specifický cíl č. 1

0

1,000

1,000

2,000

SPECIFICKÝ CÍL Č. 2 …

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 2

NÁKLADY CELKEM

0

1,000

1,000

2,000

3.2.3Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1Shrnutí

   Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

   Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok
2018

Rok
2019

Rok
2020

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

2018+2019+2020

OKRUH 5
víceletého finančního rámce

Lidské zdroje

1,686+ 0,670

1,686+

0,670

1,686+

0,670

7,068

Ostatní správní výdaje

0,280

0,280

0,280

0,840

Mezisoučet za OKRUH 5
víceletého finančního rámce

2,636

2,636

2,636

7,908

mimo OKRUH 5 51
víceletého finančního rámce

Ostatní výdaje
správní povahy

Mezisoučet
mimo OKRUH 5
víceletého finančního rámce

CELKEM

2,636

2,636

2,636

7,908

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.2Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

   Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

   Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

Rok
2018

Rok
2019

Rok
2020

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)

12+5

12+5

12+5

XX 01 01 02 (při delegacích)

XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu)

10 01 05 01 (v přímém výzkumu)

Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) 52

XX 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce)

1

1

1

XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích)

XX 01 04 yy  53

– v ústředí

– při delegacích

XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu)

10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu)

CELKEM

18

18

18

32 je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu (GŘ ENER)

34 je oblast politiky (GŘ CLIMA)

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci

12 (ENER) + 5 (CLIMA)

Externí zaměstnanci

1 (ENER)

3.2.4Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

   Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

   Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové položky a odpovídající částky.

   Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce.

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.

3.2.5Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok
N

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Celkem

Upřesněte spolufinancující subjekt 

Spolufinancované prostředky CELKEM



3.3Odhadovaný dopad na příjmy

   Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

   Návrh/podnět má tento finanční dopad:

   dopad na vlastní zdroje

   dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:

Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce

Dopad návrhu/podnětu 54

Rok
N

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek ………….

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.



   Legislativní finanční výkaz „Agentury“

Evropská agentura pro životní prostředí

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

1.3Povaha návrhu/podnětu

1.4Cíle

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6Doba trvání akce a finanční dopad

1.7Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2Systém řízení a kontroly

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2Odhadovaný dopad na operační prostředky [subjektu]

3.2.3Odhadovaný dopad na lidské zdroje [subjektu]

3.2.4Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5Příspěvky třetích stran

3.3Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o správě energetické unie

1.2Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 55  

32: Energetika

34: Opatření v oblasti klimatu

1.3Povaha návrhu/podnětu

 Návrh/podnět se týká nové akce 

 Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 56  

 Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce 

 Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci 

1.4Cíle

1.4.1Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Cílem navrhovaného nařízení je zajištění koordinované a jednotné realizace energetické unie napříč jejími pěti rozměry, jakož i společného dosažení cílů energetické unie prostřednictvím kombinace opatření EU i vnitrostátních opatření na základě zjednodušených povinností týkajících se plánování, podávání zpráv a sledování, jakož i funkčního procesu správy mezi Komisí a členskými státy.

Vytvoření energetické unie je součástí deseti politických priorit Unie a tento návrh představuje důležitý prvek strategického rámce pro energetickou unii.

Tento návrh společně zpracovala GŘ pro energetiku a GŘ pro oblast klimatu.

1.4.2Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl č.

Pro GŘ pro energetiku: Specifický cíl č. 6: Realizace a následná kontrola celkové strategie energetické unie.

Pro GŘ pro oblast klimatu: Pro GŘ pro oblast klimatu: Specifický cíl č. 6: Realizace strategie energetické unie k vytvoření zlepšeného mechanismu správy v oblasti klimatu a energetiky včetně zjednodušeného podávání zpráv a plánování po roce 2020 (koordinace s GŘ pro energetiku).

Příslušné aktivity ABM/ABB

Výdaje GŘ pro energii se realizují prostřednictvím činnosti ABB 32.02 Konvenční a obnovitelná energie (nebo ABB1: Konvenční a obnovitelná energie).

V plánu správy pro rok 2016 a v souladu s novou strukturou pro specifické cíle energetické unie přispívá ABB 1 ke všem šesti specifickým cílům včetně aspektů konkurenceschopnosti specifického cíle č. 5.

Pro GŘ pro oblast klimatu se jedná o aktivitu ABB 34 02 – Oblast klimatu na úrovni unie i mezinárodní úrovni.

Návrh se také týká strategické oblasti 1.3 víceletého pracovního programu Evropské agentury pro životní prostředí: „Poskytování informací k provádění politik v oblasti zmírňování změny klimatu a energetiky“, jakož i strategické oblasti 3.2 „Vývoj technických systémů“.

1.4.3Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu a příslušné zprávy o pokroku by měly minimalizovat administrativní zátěž pro členské státy a Komisi a současně zlepšit kvalitu informací a transparentnost a tím zajistit včasnou realizaci a sledování cílů energetické unie, jakož i zlepšení propojení a synergií mezi oblastmi energetiky a klimatu.

Zjednodušení stávajících povinností týkajících se plánování a podávání zpráv ze strany členských států a povinností týkajících se sledování ze strany Komise by zlepšilo situaci pro všechny zúčastněné strany v souladu s principy zlepšení právní úpravy, pokud jde o účelnost, účinnost, přidanou hodnotu EU, relevanci a soudržnost.

Návrh také dále specifikuje obsah a přiměřenou periodicitu vnitrostátních plánů, zpráv o pokroku a integrovaného sledování ze strany Komise, jakož i související proces správy mezi členskými státy a Komisí včetně regionální spolupráce. Účelem návrhu je synchronizace s pětiletým cyklem přezkumu podle Pařížské dohody o klimatu.

1.4.4Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Provedení návrhu by mělo zajistit transparentní informace o pokroku členských států a společném pokroku EU k dosažení cílů energetické unie pro rok 2030 a v dalších letech a poskytnout rámec pro správu vhodný k realizaci strategie energetické unie.

Ukazatel provedení návrhu je: počet členských států, které poskytnou včas integrované plány, dvouleté zprávy o pokroku a každoroční zprávy (jak je uvedeno v nařízení).

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Členské státy by měly podle různých odvětvových právních nástrojů předkládat méně vnitrostátních plánů a podávat méně zpráv, místo toho by však měly Komisi v pravidelných intervalech předávat integrované plány a zprávy. Na základě informací poskytnutých členskými státy by měla Komise vypracovávat příslušné zprávy o sledování.

1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení EU:

Zaprvé, vzhledem k tomu, že se několik prvků strategie energetické unie týká cílů určených na úrovni EU, je nezbytná akce na úrovni EU, která zajistí dosažení těchto cílů, jakož i soulad politik v oblasti energetiky a klimatu napříč EU a členskými státy, při zachování pružnosti pro členské státy.

Navíc platí, že hlavní problémy v oblasti energetiky, s kterými se Unie potýká, nelze vyřešit nekoordinovaným postupem jednotlivých států. To platí také pro oblast změny klimatu, která ze své podstaty představuje přeshraniční problém, který nelze vyřešit jen pomocí vnitrostátní nebo místní akce. Proto je nezbytná koordinace opatření v oblasti klimatu na evropské i globální úrovni. Existuje tudíž důvod pro opatření na úrovni EU týkající se sledování pokroku v provádění energetických a klimatických politik napříč EU v souladu s cíli energetické unie, jakož i fungování vnitřního trhu s energií.

Zadruhé, protože všechny rozměry energetické unie mají přeshraniční význam, je akce na úrovni EU také nezbytná k další podpoře zlepšení spolupráce mezi členskými státy. Žádný z rozměrů energetické unie nelze efektivně realizovat bez uplatnění procesu správy EU mezi členskými státy a Komisí, což také zajistí regionálnější přístup k politikám v oblasti energetiky a klimatu. Také je nezbytné vytvořit rámec umožňující zajistit, že EU bude plně připravena zúčastnit se přezkumných procesů podle Pařížské dohody a zajistit maximální synchronizaci a synergie.

Zatřetí, činnost EU je odůvodněná z hlediska cíle iniciativy týkajícího se zjednodušení stávajících povinností plánování, podávání zpráv a sledování, protože stávající právní předpisy EU v acquis v oblasti energetiky lze stejně jako právní předpisy týkající se mechanismu sledování změnit pouze pomocí legislativních návrhů za účelem snížení administrativní zátěže pro členské státy a Komisi a zlepšit soudržnost plánování a podávání zpráv, jakož i zajistit porovnatelnost vnitrostátních plánů a zpráv o pokroku.

1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Většina stávajících povinností v oblasti plánování, podávání zpráv a sledování je přínosem z hlediska užitečných informací v konkrétní oblasti politiky a podpory realizace specifických cílů politik stanovených v odvětvových právních předpisech. Stávající povinnosti týkající se podávání zpráv ze strany Komise zajišťují, že Komise informuje Evropský parlament, Radu a širokou veřejnost o výsledcích dosažených díky legislativě EU, jakož i o pokroku dosaženém EU a členskými státy v plnění jejich povinností podle mezinárodních závazků na základě úmluvy UNFCCC.

Stávající rámec je však nevhodný z hlediska cílů v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a cílů energetické unie, protože nezajišťuje soudržnost politik mezi povinnostmi v oblasti energetiky a jednotnost mezi oblastmi energetiky a klimatu. Některé ze stávajících plánů a zpráv jsou navíc považovány za plány a zprávy s vysokými administrativními náklady.

1.5.4Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji:

Návrh je v souladu s přezkumem směrnice 2009/28/ES (směrnice o obnovitelných zdrojích energie), směrnice 2010/31/EU (směrnice o energetické náročnosti budov), směrnice 2012/27/EU (směrnice o energetické účinnosti) a s iniciativou o uspořádání trhu.

Také je v souladu s rozhodnutím 406/2009 ES (rozhodnutí o sdílení úsilí – platnost 2013-20), navrhovaným rozhodnutím, které jej má nahradit pro období let 2021–30, COM(2016) 482 final – 2016/0231 (COD) (návrh nařízení o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu), jakož i s návrhem LULUCF, COM(2016) 479 final – 2016/0230 (COD) (návrh nařízení o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do
roku 2030 a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu). Účelem těchto iniciativ je vytvoření právního rámce specifického pro odvětví v období po roce 2020, přičemž stávající návrh stanoví celkový rámec správy pro dosažení cílů energetické unie.

Návrh je také v souladu se směrnicí 2009/31/ES o geologickém ukládání CO2.

1.6Doba trvání akce a finanční dopad

Časově omezený návrh/podnět 

   Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

   Finanční dopad od RRRR do RRRR

Časově neomezený návrh/podnět

Provádění s obdobím rozběhu od roku 2018 po neomezenou dobu,

poté plné fungování.

1.7Předpokládaný způsob řízení 57  

 Přímé řízení Komisí

☑ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;

   prostřednictvím výkonných agentur

 Sdílené řízení s členskými státy

x Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;

◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

◻ EIB a Evropský investiční fond;

subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;

◻ veřejnoprávní subjekty;

◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

Provádění požadavků tohoto nařízení bude vyžadovat účast EEA.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Nařízení stanoví periodicitu a podmínky týkající se plánování, podávání zpráv a sledování ze strany členských států a Komise. Úkoly sledování ze strany Komise by vyžadovaly externí technickou podporu poskytnutou smluvním dodavatelem. Dále je plánováno vytvoření nového komunikačního nástroje včetně webové platformy a veřejných internetových stránek pro výměnu informací a osvědčených postupů i sdělování informací široké veřejnosti.

2.2Systém řízení a kontroly

2.2.1Zjištěná rizika

Členské státy se mohou zpozdit při výkonu svých povinností týkajících se plánování a podávání zpráv. I z tohoto důvodu bude vytvořena webová databáze.

Rizika v souvislosti s fungováním webové platformy se týkají zejména problémů v oblasti IT, jako je možné zhroucení systému, a otázek důvěrné povahy.

2.2.2Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly

Předpokládané metody kontroly jsou stanoveny ve finančním nařízení a prováděcích pravidlech.

2.2.3Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb.

Nepoužije se

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Kromě uplatnění finančního nařízení se nepředpokládají žádná specifická opatření.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh
výdaje

Příspěvek

Číslo
[Název………………………...…………]

RP/NRP 58 .

zemí ESVO 59

kandidátských zemí 60

třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

[2]

[34 02 01: Snižování emisí skleníkových plynů (zmírňování změny klimatu)

RP

NE

NE

NE

NE

[07 02 06 : Evropská agentura pro životní prostředí…]

NRP

ANO

ANO

ANO

NE

Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh
výdaje

Příspěvek

Číslo
[Název………………………………………]

RP/NRP

zemí ESVO

kandidátských zemí

třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

[XX.YY.YY.YY]

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

3.2Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního
rámce

Číslo

2

[Udržitelný růst: Přírodní zdroje

..……………………………………………………………….]

[Subjekt]: <EEA – Evropská agentura pro životní prostředí…….>

Rok
2017 61

Rok
2018

Rok
2019

Rok
2020

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

2018–2020

Hlava 1: Výdaje na zaměstnance

Závazky

(1)

0,035

0,140

0,210

0,385

Platby

(2)

0,035

0,140

0,210

0,385

Hlava 2: Náklady na infrastrukturu a provoz

Závazky

(1a)

Platby

(2a)

Hlava 3: Operační výdaje

Závazky

(3a)

0,250

0,500

0,500

1,250

Platby

(3b)

0,250

0,500

0,500

1,250

CELKEM prostředky
pro [subjekt] <EEA…….>

Závazky

=1+1a +3a

0,285

0,640

0,710

1,635

Platby

=2+2a

+3b

0,285

0,640

0,710

1,635






3.2.2Odhadovaný dopad na operační prostředky [subjektu]

   Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

   Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy

Rok
2017

Rok
2018

Rok
2019

Rok
2020

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

VÝSTUPY

Druh 62

Průměrné náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Celkový počet

Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL Č. 1 63

– Vytvoření platformy podávání zpráv

1

0,250

0,250

Pomoc při zajištění/kontrole kvality – podávání zpráv ČS

1

0,500

1

0,500

1,000

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 1

1

0,250

1

0,500

1

0,500

1,250

SPECIFICKÝ CÍL Č. 2 …

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 2

NÁKLADY CELKEM

1

0,250

1

0,500

1

0,500

1,250

3.2.3Odhadovaný dopad na lidské zdroje EHP

3.2.3.1Shrnutí

   Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

x    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Odhadovaný dopad na zaměstnance (dodatečné pracovní úvazky) – externí zaměstnanci

Smluvní zaměstnanci

2018

2019

2020

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Funkční skupina IV

0,5 SZ

2 SZ

3 SZ

Neomezené trvání

Funkční skupina III

Funkční skupina II

Funkční skupina I

Celkem

0,5 SZ

2 SZ

3 SZ

Nad rámec 9 dočasných zaměstnanců (4 AD + 5 AST), kteří momentálně pracují v EEA na úkolech souvisejících s tímto nařízením, potřebuje EEA 3 dodatečné smluvní zaměstnance k pokrytí:

zmírnění v oblasti klimatu a obnovitelných zdrojů energie, což zahrnuje posouzení informací o vnitrostátních odhadech/trajektoriích, politikách a opatřeních a v oblasti biomasy,

zmírnění v oblasti klimatu a energetické účinnosti, což zahrnuje posouzení informací o vnitrostátních odhadech/trajektoriích, politikách a opatřeních,

integrovaného podávání zpráv v oblasti energetiky a klimatu a

vytvoření, správy a udržování nových kanálů podávání zpráv a infrastruktury elektronického podávání zpráv v souvislosti s datovými toky, za které je agentura zodpovědná.

Popis výpočtu nákladů na jednotky ekvivalentu plného pracovního úvazku by měl být zahrnut v části 3 přílohy V.

3.2.4Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

x    Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

   Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové položky a odpovídající částky.

   Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce 64 .

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.

3.2.5Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok
N

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Celkem

Upřesněte spolufinancující subjekt 

Spolufinancované prostředky CELKEM



3.3Odhadovaný dopad na příjmy

   Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

   Návrh/podnět má tento finanční dopad:

   dopad na vlastní zdroje

   dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:

Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce

Dopad návrhu/podnětu 65

Rok
N

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek ………….

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

(1) Přijato na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) v prosinci 2015.
(2) Na základě klimatického cíle uvádějícího snížení domácích emisí skleníkových plynů napříč ekonomikou do roku 2030 minimálně o 40 % v porovnání s rokem 1990, závazného cíle pro celou EU týkajícího se dosažení alespoň 27% podílu spotřeby obnovitelné energie spotřebovávané v EU do roku 2030, směrného cíle na úrovni EU zlepšení energetické účinnosti do roku 2030 o minimálně 27 % a cíle dosažení 15% propojení energetických soustav. V závěrech bylo také uvedeno, že cíle v oblasti energetické účinnosti budou v roce 2020 přezkoumány s ohledem na 30% zlepšení na úrovni EU.
(3) Sdělení Komise z 22. ledna 2014 s názvem „Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky v období 2020–2030“ (COM/2014/015 final).
(4) Souhrn posouzení dopadů – průvodní dokument k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o správě energetické unie, kterým se mění směrnice 94/22/ES, směrnice 98/70/ES, směrnice 2009/31/ES, nařízení (ES) č. 663/2009, nařízení (ES) č. 715/2009, směrnice 2009/73/ES, směrnice Rady 2009/119/ES, směrnice 2010/31/EU, směrnice 2012/27/EU, směrnice 2013/30/EU a směrnice Rady (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení (EU) č. 525/2013 (pracovní dokument útvarů Komise).
(5) Stanovisko Výboru pro kontrolu regulace – průvodní dokument k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o správě energetické unie, kterým se mění směrnice 94/22/ES, směrnice 98/70/ES, směrnice 2009/31/ES, nařízení (ES) č. 663/2009, nařízení (ES) č. 715/2009, směrnice 2009/73/ES, směrnice Rady 2009/119/ES, směrnice 2010/31/EU, směrnice 2012/27/EU, směrnice 2013/30/EU a směrnice Rady (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení (EU) č. 525/2013.
(6) Konzultace se soustředila na následující: i) jakým způsobem lze zjednodušit stávající povinnosti týkající se plánování a podávání zpráv v oblasti energetiky a klimatu pro lepší podporu cílů energetické unie; ii) jaký bude nejlepší postup při vývoji integrovaných nástrojů plánování, podávání zpráv a sledování a iii) jakým způsobem lze nastavit proces řízení, který bude podporovat dosažení cílů energetické unie.
(7) Belgie, Kypr, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Německo, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Nizozemsko, Polsko, Slovensko a Švédsko.
(8) Tj. vnitrostátní akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů (NREAP), vnitrostátní akční plány energetické účinnosti (NEEAP) a požadavky na plánování v oblasti klimatu.
(9) COM/2016/0482 final - 2016/0231 (COD).
(10) COM/2016/0479 final - 2016/0230 (COD).
(11) Úř. věst. C, , s. .
(12) Úř. věst. C, , s. .
(13) Rozhodnutí Rady (EU) 2016/1841 ze dne 5. října 2016 o uzavření Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, str. 1).
(14) Závěry ze zasedání Evropské rady ve dnech 23. až 24. října 2014, (EUCO 169/14).
(15) Zpráva o stavu energetické unie za rok 2015 z 18.11.2015, COM(2015) 572 final.
(16) Závěry Rady z 26. listopadu 2015 (14632/15).
(17) Usnesení Evropského parlamentu s názvem „Směrem k evropské energetické unii“ z 15. prosince 2015 (2015/2113(INI)).
(18) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/81/ES o národních emisních stropech pro některé látky znečisťující ovzduší (Úř. věst. L 309, 27.11.2001, s. 22).
(19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 ze dne 21. května 2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu a o zrušení rozhodnutí č. 280/2004/ES (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 13).
(20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).
(21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 ze dne 18. ledna 2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek (Úř. věst. L 33, 4.2.2006, s. 1).
(22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 517/2014 ze dne 17. května 2006 o některých fluorovaných skleníkových plynech (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 195).
(23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 ze dne 22. října 2008 o energetické statistice (Úř. věst. L 304, 14.11.2008, s. 1).
(24) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30).
(25) Úř. věst. L […], […], s. […].
(26) Úř. věst. L […], […], s. […].
(27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164.). 
(28)

   Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES ze dne 23. dubna 2009 o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 136).

(29) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 30. května 1994 o podmínkách udělování a užívání povolení k vyhledávání, průzkumu a těžbě uhlovodíků (Úř. věst. L 164, 30.6.1994, s. 3).
(30) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS (Úř. věst. L 350, 28.12.1998, s. 58).
(31) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 114).
(32) Nařízení 663/2009/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 13. července 2009 o vypracování programu na podporu hospodářského oživení prostřednictvím finanční pomoci Společenství pro projekty v oblasti energetiky (Úř. věst. L 200, 31.7.2009, str. 31).
(33) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005 (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 36).
(34) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94).
(35) Směrnice Rady 2009/119/ES ze dne 14. září 2009, kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy nebo ropných produktů (Úř. věst. L 265, 9.10.2009, s. 9).
(36) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).
(37) Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).
(38) Směrnice 2013/30/EU ze dne 12. června 2013 o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři a o změně směrnice 2004/35/ES (Úř. věst. L 178, 28.6.2013, s. 66).
(39) Směrnice Rady (EU) 2015/652 ze dne 20. dubna 2015, kterou se stanoví metody výpočtu a požadavky na podávání zpráv podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty (Úř. věst. L 107, 25.4.2015, s. 26).
(40) ABM: řízení podle činností (activity-based management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).
(41) Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.
(42) Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html
(43) RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.
(44) ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.
(45) Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.
(46) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.
(47) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.
(48) Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).
(49) Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.
(50) Tato pomoc by mohla pokrývat posouzení zpráv, rozhovory se zúčastněnými stranami, organizaci seminářů a konferencí atd.
(51) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.
(52) SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.
(53) Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).
(54) Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.
(55) ABM: řízení podle činností (activity-based management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).
(56) Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.
(57) Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html
(58) RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.
(59) ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.
(60) Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.
(61) Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.
(62) Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).
(63) Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.
(64) Viz články 11 a 17 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020.
(65) Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.
Top

V Bruselu dne 30.11.2016

COM(2016) 759 final

PŘÍLOHY

návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o správě energetické unie,

kterým se mění směrnice 94/22/ES, směrnice 98/70/ES, směrnice 2009/31/ES, nařízení (ES) č. 663/2009, nařízení (ES) č. 715/2009, směrnice 2009/73/ES, směrnice Rady 2009/119/ES, směrnice 2010/31/EU,
směrnice 2012/27/EU, směrnice 2013/30/EU a směrnice Rady (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení (EU) č. 525/2013

{SWD(2016) 394 final}
{SWD(2016) 395 final}
{SWD(2016) 396 final}
{SWD(2016) 397 final}


PŘÍLOHA I

OBECNÝ RÁMEC PRO INTEGROVANÉ VNITROSTÁTNÍ PLÁNY V OBLASTI ENERGETIKY A KLIMATU

Část 1

Obecný rámec

ČÁST A: VNITROSTÁTNÍ PLÁN

1.PŘEHLED A POSTUP PRO VYPRACOVÁNÍ PLÁNU

1.1.Shrnutí

I.Politický, hospodářský, environmentální a sociální kontext plánu

II.Zastřešující strategie pokrývající všech pět dimenzí energetické unie

III.Přehledová tabulka obsahující hlavní cíle, politiky a opatření plánu

1.2.Přehled současné politické situace

I.Vnitrostátní a evropský energetický systém a politický kontext vnitrostátního plánu

II.Současné politiky a opatření v oblasti energetiky a klimatu v rámci pěti dimenzí energetické unie

III.Hlavní otázky přeshraničního významu

IV.Správní struktura provádění vnitrostátních politik v oblasti energetiky a klimatu

1.3.Konzultace a zapojení vnitrostátních a evropských subjektů a jejich výsledek

I.Zapojení Parlamentu

II.Zapojení místních a regionálních subjektů

III.Konzultace zúčastněných stran, včetně sociálních partnerů, a účast občanské společnosti

IV.Konzultace s ostatními členskými státy

V.Iterativní proces s Evropskou komisí

1.4.Regionální spolupráce na přípravě plánu

I.Prvky podléhající společnému nebo koordinovanému plánovaní s ostatními členskými státy

II.Vysvětlení pojetí regionální spolupráce v rámci plánu

2.VNITROSTÁTNÍ CÍLE

2.1.Dimenze „Dekarbonizace“

2.1.1.Emise skleníkových plynů a jejich pohlcování (pro plán na období let 2021 až 2030, rámcový cíl pro rok 2030 dosáhnout v rámci národního hospodářství ve srovnání s rokem 1990 alespoň 40% snížení emisí skleníkových plynů)  1

I.Závazný vnitrostátní cíl členského státu do roku 2030 pro skleníkové plyny v odvětvích, jež nespadají do systému obchodování s emisemi, roční závazné vnitrostátní limity 2 a závazky podle nařízení LULUCF 3  

II.Případně další vnitrostátní cíle shodné se stávajícími dlouhodobými nízkoemisními strategiemi. Případně další cíle, včetně odvětvových a adaptačních cílů

2.1.2.Obnovitelná energie (Rámcový cíl 2030)

I.Plánovaný podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie členského státu v roce 2030 jako jeho vnitrostátní příspěvek k dosažení závazného cíle EU ve výši nejméně 27 % do roku 2030

II.Lineární trajektorie celkového podílu obnovitelné energie na hrubé konečné spotřebě energie v období 2021–2030 pro dosažení závazného cíle na úrovni EU

III.Trajektorie pro odvětvový podíl obnovitelné energie na konečné spotřebě energie v období 2021–2030 v odvětví elektřiny, vytápění a chlazení a dopravy

IV.Trajektorie podle technologie na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, kterou členský stát plánuje použít k dosažení souhrnné a odvětvové trajektorie pro obnovitelnou energii v období 2021–2030, zahrnující očekávanou hrubou konečnou spotřebu energie na technologii a odvětví v Mtoe a celkový plánovaný instalovaný výkon (rozdělený na nový výkon a modernizaci) na technologii a odvětví v MW

V.Trajektorie k poptávce bioenergie, rozložená na teplo, elektřinu a dopravu, a k dodávce biomasy podle výchozích surovin a rozdílu mezi domácí výrobou a dovozem. V případě lesní biomasy posouzení jejího zdroje a dopadu na propad LULUCF

VI.Případně další vnitrostátní trajektorie a cíle včetně dlouhodobých a odvětvových (např. podíl pokročilých biopaliv, podíl obnovitelné energie na dálkovém vytápění, použití obnovitelné energie v budovách, obnovitelná energie vyráběná městy, energetickými společenstvími a vlastními spotřebiteli)

2.2.Dimenze „Energetická účinnost“ (Rámcový cíl 2030)

I.Orientační vnitrostátní příspěvek v oblasti energetické účinnosti k dosažení závazného cíle Unie v této oblasti v rozsahu 30 % v roce 2030 podle čl. 1 odst. 1 a čl. 3 odst. 4 směrnice 2012/2016/EU [ve znění návrhu COM(2016) 761], založený na primární či konečné spotřebě energie, primární či konečné úspoře energie nebo na energetické náročnosti; vyjádřený jako absolutní úroveň primární spotřeby energie a konečné spotřeby energie v roce 2020 a 2030, s lineární trajektorií pro daný příspěvek od roku 2021 a dále; zahrnující základní metodiku a použité konverzní faktory

II.Kumulativní objem úspor energie, jehož má být dosaženo v období 2021–2030 podle článku 7 směrnice 2012/27/EU [ve znění návrhu COM(2016) 761] pojednávajícím o povinném zvyšování energetické účinnosti

III.Cíle pro dlouhodobou renovaci vnitrostátního fondu obytných a komerčních budov (jak veřejných, tak soukromých)

IV.Celková podlahová plocha k renovaci nebo odpovídající roční úspora energie, jichž má být dosaženo v období let 2021 až 2030 podle článku 5 směrnice 2012/27/EU pojednávajícím o renovaci budov veřejných subjektů

V.Případně další vnitrostátní cíle, zahrnující dlouhodobé cíle nebo strategie a odvětvové cíle. Vnitrostátní cíle v oblastech jako energetická účinnost v odvětví dopravy a z hlediska vytápění a chlazení

2.3.Dimenze „Bezpečnost dodávek energie“

I.Vnitrostátní cíle z hlediska zvyšování diverzifikace energetických zdrojů a dodávek z třetích zemí, skladování a reakce na straně poptávky

II.Vnitrostátní cíle z hlediska snižování závislosti na dovozu energií z třetích zemí

III.Vnitrostátní cíle z hlediska připravenosti vypořádat se s omezením nebo přerušením dodávky energetického zdroje (včetně plynu a elektřiny) a popřípadě časový rámec pro dosažení cílů 4

IV.Vnitrostátní cíle z hlediska rozmístění domácích zdrojů energie (zejména obnovitelných zdrojů energie)

2.4.Dimenze „Vnitřní trh s energií“

2.4.1.Propojitelnost elektroenergetických soustav (Rámcový cíl 2030)

I.Úroveň propojitelnosti elektroenergetických soustav, které si členský stát přeje dosáhnout v roce 2030 ve vztahu k cíli Evropské rady z října 2014

2.4.2.Infrastruktura pro přenos energie

I.Hlavní vnitrostátní cíle pro infrastrukturu sloužící k přenosu elektřiny a přepravě plynu, které jsou nezbytné pro dosažení cílů v rámci všech dimenzí uvedených v bodě 2

II.Případně hlavní zamýšlené infrastrukturní projekty jiné než Projekty společného zájmu (PCIs) 5

2.4.3.Integrace trhu

I.Vnitrostátní cíle související s dalšími aspekty vnitřního trhu s energií, jako např. integrace a propojování trhu, pokud to připadá v úvahu, včetně časového rámce pro dosažení cílů

II.Vnitrostátní cíle z hlediska zajištění přiměřenosti elektrizační soustavy, pokud to připadá v úvahu, jakož i flexibility elektrizační soustavy z hlediska výroby energie z obnovitelných zdrojů, včetně časového rámce pro dosažení cílů

III.Vnitrostátní cíle v oblasti ochrany spotřebitelů energie a zlepšení konkurenceschopnosti odvětví maloobchodního prodeje energie

2.4.4.Energetická chudoba

I.Vnitrostátní cíle z hlediska energetické chudoby, včetně časového rámce pro jejich dosažení

2.5.Dimenze „Výzkum, inovace a konkurenceschopnost“

I.Vnitrostátní cíle a cílové oblasti financování pro veřejný i soukromý výzkum a inovace vztahující se k energetické unii, včetně časového rámce pro dosažení cílů, je-li to vhodné; odrážející priority strategie energetické unie a plánu SET

II.Případně vnitrostátní cíle zahrnující dlouhodobé cíle (2050) v oblasti zavedení nízkouhlíkových technologií, včetně oblasti dekarbonizace průmyslových odvětví náročných na energii a uhlík a popřípadě také související infrastruktury pro dopravu a skladování uhlíku

III.Vnitrostátní cíle z hlediska konkurenceschopnosti

3.POLITIKY A OPATŘENÍ

3.1.Dimenze „Dekarbonizace“

3.1.1.Emise skleníkových plynů a jejich pohlcování (pro plán na období let 2021 až 2030, rámcový cíl 2030)

I.Politiky a opatření pro dosažení cíle stanoveného nařízením [ ] [ESR], jak je uvedeno v bodě 2.1.1, a politiky a opatření pro dodržení nařízení [ ] [LULUCF], pokrývající všechna klíčová odvětví produkující emise a odvětví podporující jejich pohlcování, s přihlédnutím k dlouhodobému cíli stát se nízkouhlíkovým hospodářstvím v horizontu 50 let, a zajišťující rovnováhu mezi emisemi a jejich pohlcováním v souladu s Pařížskou dohodou

II.Regionální spolupráce v této oblasti

III.Aniž je v této oblasti na vnitrostátní úrovni dotčena platnost pravidel pro poskytování státní podpory, finančních opatření včetně podpory EU a využití evropských fondů, pokud to připadá v úvahu

3.1.2.Obnovitelná energie (Rámcový cíl 2030)

I.Politiky a opatření k dosažení vnitrostátního příspěvku k závaznému unijnímu cíli pro rok 2030 pro obnovitelnou energii a trajektorie uvedené v bodě 2.1.2, včetně konkrétních odvětvových a technologických opatření 6

II.Konkrétní opatření pro regionální spolupráci, jakož i odhadovaná přebytečná výroba energie z obnovitelných zdrojů, která by mohla být přesunuta do jiného členského státu za účelem dosažení vnitrostátního příspěvku a trajektorií uvedených v bodě 2.1.2

III.Konkrétní opatření v otázce finanční podpory, včetně podpory EU a využití evropských fondů, pro účely propagace výroby a užití energie z obnovitelných zdrojů v oblasti elektřiny, vytápění a chlazení a dopravy

IV.Konkrétní opatření pro zavedení jednotného kontaktního místa, zjednodušení administrativních postupů, poskytování informací a školení a posílení spotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů a energetických společenství

V.Posouzení nutnosti stavět novou infrastrukturu pro dálkové vytápění a chlazení, vyráběné z obnovitelných zdrojů energie

VI.Konkrétní opatření na podporu využívání energie z biomasy, zejména pro další zvýšení využívání biomasy, zohledňující:

– dostupnost biomasy: domácí potenciál i dovoz z třetích zemí

– jiná použití biomasy dalšími odvětvími (zemědělská a lesnická odvětví); jakož i opatření pro udržitelnost výroby a užití biomasy

3.1.3.Další prvky této dimenze

I.Vnitrostátní politiky a opatření postihující odvětví, jež spadají do systému obchodování s emisemi, a posouzení komplementarity a dopadů na evropský systém obchodování s emisemi, pokud to připadá v úvahu

II.Strategie, plány a opatření v otázce přizpůsobení se změně klimatu

III.Politiky a opatření k dosažení jiných vnitrostátních cílů, pokud připadají v úvahu

IV.Politiky a opatření k dosažení nízkoemisní mobility (včetně elektrifikace dopravy)

3.2.Dimenze „Energetická účinnost“ (Rámcový cíl 2030)

Plánované politiky, opatření a programy k dosažení orientačního vnitrostátního cíle v oblasti energetické účinnosti pro rok 2030, jakož i další cíle uvedené v bodu 2.2, včetně plánovaných opatření a nástrojů (také finanční povahy) k propagaci energetické náročnosti budov, zejména pokud jde o následující:

I.Systémy povinného zvyšování energetické účinnosti a náhradní opatření podle článku 7 směrnice 2012/27/EU [ve znění návrhu COM(2016) 761] (bude připraveno v souladu s přílohou II)

II.Dlouhodobá strategie na renovaci vnitrostátního fondu obytných a komerčních budov (jak veřejných, tak i soukromých),  7 včetně politik a opatření na podporu nákladově efektivních rozsáhlých renovací či rozsáhlých renovací prováděných v několika fázích

III.Popis politiky a opatření na podporu energetických služeb ve veřejném sektoru a opatření k odstranění právních a jiných překážek, které brání příjímání smluv o energetické náročnosti, a jiné modely služeb energetické účinnosti 8

IV.Další plánované politiky, opatření a programy k dosažení orientačního vnitrostátního cíle v oblasti energetické účinnosti pro rok 2030, jakož i další cíle uvedené v bodu 2.2 (např. opatření na podporu příkladné úlohy budov veřejných subjektů a energeticky účinného zadávání veřejných zakázek, opatření na podporu energetických auditů a systémů hospodaření s energií 9 , opatření pro informovanost a vzdělávání spotřebitelů 10 a další opatření na podporu energetické účinnosti 11 )

V.Popis opatření, jejichž smyslem je vyvíjení kroků k využití potenciálu infrastruktury v oblasti plynu a elektřiny z hlediska energetické účinnosti 12

VI.Případná regionální spolupráce v této oblasti

VII.Finanční opatření včetně podpory EU a využití evropských fondů v dané oblasti na vnitrostátní úrovni

3.3.Dimenze „Bezpečnost dodávek energie“ 13  

I.Politiky a opatření k dosažení cílů stanovených v bodě 2.3 14

II.Regionální spolupráce v této oblasti

III.Finanční opatření včetně podpory EU a využití evropských fondů v dané oblasti na vnitrostátní úrovni, pokud to připadá v úvahu

3.4.Dimenze „Vnitřní trh s energií“ 15

3.4.1.Elektrizační infrastruktura

I.Politiky a opatření k dosažení cílové úrovně propojitelnosti uvedené v bodě 2.4.1

II.Regionální spolupráce v této oblasti 16

III.Případná finanční opatření včetně podpory EU a využití evropských fondů v dané oblasti na vnitrostátní úrovni

3.4.2.Infrastruktura pro přenos energie

I.Politiky a opatření k dosažení klíčových infrastrukturních cílů uvedených v bodě 2.4.2 včetně případných konkrétních opatření, jež zajistí provedení projektů společného zájmu (PCI) a dalších hlavních infrastrukturních projektů

II.Regionální spolupráce v této oblasti 17

III.Případná finanční opatření včetně podpory EU a využití evropských fondů v dané oblasti na vnitrostátní úrovni

3.4.3.Integrace trhu

I.Politiky a opatření k dosažení cílů stanovených v bodě 2.4.3

II.Opatření ke zvýšení flexibility energetického systému s ohledem na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, včetně zavádění propojování vnitrodenního trhu a přeshraničních vyrovnávacích trhů

III.Opatření pro zajištění přednostního přístupu do sítě a odeslání elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie nebo vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny a opatření k zabránění krácení nebo zpětného odeslání této elektřiny 18

IV.Politiky a opatření na ochranu spotřebitelů, zejména zranitelných a energeticky chudých spotřebitelů, a k posílení konkurenceschopnosti a soutěživosti maloobchodního trhu s energií

V.Popis opatření umožňujících a rozvíjejících reakci na straně poptávky, včetně opatření, jež se dotýkají sazeb na podporu dynamické tvorby cen 19

3.4.4.Energetická chudoba

I.Politiky a opatření k dosažení cílů stanovených v bodě 2.4.4

3.5.Dimenze „Výzkum, inovace a konkurenceschopnost“

I.Politiky a opatření včetně těch, které mají vést k dosažení cílů stanovených v bodě 2.5

II.Spolupráce s dalšími členskými státy v této oblasti, včetně informací o tom, jak jsou cíle a politiky plánu SET převáděny do vnitrostátního kontextu

III.Případná finanční opatření včetně podpory EU a využití evropských fondů v dané oblasti na vnitrostátní úrovni



ODDÍL B: ANALYTICKÝ ZÁKLAD 20

4.SOUČASNÝ STAV A ODHADY SE STÁVAJÍCÍMI POLITIKAMI A OPATŘENÍMI 21 , 22

4.1.Odhadovaný vývoj hlavních vnějších faktorů ovlivňujících vývojové změny energetického systému a emisí skleníkových plynů

I.Makroekonomické předpovědi (HDP a populační růst)

II.Změny v odvětvích, které by měly mít dopad na energetický systém a emise skleníkových plynů

III.Globální energetické trendy, mezinárodní ceny fosilního paliva, cena uhlíku v systému obchodování s emisemi

IV.Vývojové změny nákladů na technologie

4.2.Dimenze „Dekarbonizace“

4.2.1.Emise skleníkových plynů a jejich pohlcování

I.Trendy v současných emisích skleníkových plynů a jejich pohlcování v systému obchodování s emisemi, nařízení o společném úsilí a odvětví LULUCF a jednotlivá energetická odvětví

II.Odhady vývojových změn v odvětvích při uplatňování stávajících politik a opatření alespoň do roku 2040 (jakož i pro rok 2030)

4.2.2.Obnovitelná energie

I.Současný podíl obnovitelné energie na hrubé konečné spotřebě energie a v jednotlivých odvětvích (vytápění a chlazení, elektřina a doprava), jakož i na technologii v každém z těchto odvětví

II.Odhady vývoje při uplatňování stávajících politik a opatření alespoň do roku 2040 (jakož i pro rok 2030)

4.3.Dimenze „Energetická účinnost“

I.Současná primární a konečná spotřeba energie v rámci hospodářství a na odvětví (včetně průmyslu, bydlení, služeb a dopravy)

II.Současný potenciál pro použití vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny a účinného dálkového vytápění a chlazení 23

III.Odhady přihlížející ke stávajícím politikám, opatřením a programům energetické účinnosti popsaným v bodě 1.2. ii) pro primární a konečnou spotřebu energie v každém odvětví alespoň do roku 2040 (jakož i pro rok 2030) 24

IV.Nákladově optimální úrovně minimálních požadavků energetické náročnosti vyplývající z vnitrostátních výpočtů, v souladu s článkem 5 směrnice 2010/31/EU

4.4.Dimenze „Bezpečnost dodávek energie“

I.Současná skladba zdrojů energie, domácí zdroje energie, závislost na dovozu, včetně příslušných rizik

II.Odhady vývoje při uplatňování stávajících politik a opatření alespoň do roku 2040 (jakož i pro rok 2030)

4.5.Dimenze „Vnitřní trh s energií“

4.5.1.Propojitelnost elektroenergetických soustav

I.Současná úroveň propojitelnosti a hlavní propojovací vedení 25

II.Odhady požadavků na rozšíření propojovacích vedení alespoň do roku 2040 (jakož i pro rok 2030) 26

4.5.2.Infrastruktura pro přenos energie

I.Klíčové rysy stávající infrastruktury pro přenos elektřiny a přepravu plynu 27  

II.Odhady požadavků na rozšíření sítí alespoň do roku 2040 (jakož i pro rok 2030) 28  

4.5.3.Trhy s elektřinou a plynem, ceny energií

I.Současný stav trhů s elektřinou a plynem, včetně cen energií

II.Odhady vývoje při uplatňování stávajících politik a opatření alespoň do roku 2040 (jakož i pro rok 2030)

4.6.Dimenze „Výzkum, inovace a konkurenceschopnost“

I.Současný stav odvětví nízkouhlíkových technologií a jeho postavení na globálním trhu

II.Současná úroveň veřejného i soukromého výzkumu a inovací investujících do nízkouhlíkových technologií, současný počet patentů a současný počet badatelů

III.Současná úroveň nákladů na energie včetně těch vynaložených v mezinárodním kontextu

IV.Odhady vývojových změn v bodech i. až iii. při uplatňování stávajících politik a opatření alespoň do roku 2040 (jakož i pro rok 2030)

5.POSOUZENÍ DOPADU PLÁNOVANÝCH POLITIK A OPATŘENÍ 29

5.1.Dopady plánovaných politik a opatření popsaných v oddílu 3 o energetickém systému a emisích skleníkových plynů a jejich pohlcování, včetně srovnání s odhady podle stávajících politik a opatření (popsanými v oddílu 4).

I.Odhady vývoje energetického systému a emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování, jakož i emisí látek znečišťujících ovzduší v souladu se směrnicí [navrženou prostřednictvím COM/2013/0920], 30 sestavené v souladu s plánovanými politikami a opatřeními na dobu ještě nejméně deseti let po uplynutí plánem předpokládaného období (včetně posledního roku plánem předpokládaného období), včetně příslušných politik a opatření EU.

II.Posouzení vzájemného působení jednotlivých politik (stávajících a plánovaných politik a opatření v rámci jednoho politického rozměru a stávajících a plánovaných politik a opatření z různých rozměrů) alespoň do posledního roku plánem předpokládaného období

5.2.Makroekonomické, environmentální, technické a sociální dopady (z hlediska nákladů a přínosů, jakož i nákladové efektivity) plánovaných politik a opatření popsaných v oddílu 3 alespoň do posledního roku plánem předpokládaného období, včetně srovnání s odhady podle stávajících politik a opatření

5.3.Dopady plánovaných politik a opatření popsaných v oddílu 3 na jiné členské státy a regionální spolupráci alespoň do posledního roku plánem předpokládaného období, včetně srovnání s odhady podle stávajících politik a opatření

I.Dopady na energetický systém v sousedních a jiných členských zemích v co nejširší oblasti

II.Dopady na ceny energií, veřejné služby a integraci trhu s energií

III.Dopady na regionální spolupráci

Část 2

Podrobný seznam parametrů a proměnných, které se uvedou v oddílu B vnitrostátních plánů 31   32   33   34

V oddíle B „Analytický základ“ vnitrostátních plánů budou uvedeny následující parametry, proměnné, energetické bilance a ukazatele:

1.Všeobecné parametry a proměnné

1)obyvatelstvo [v milionech]

2)HDP [v milionech eur]

3)odvětvová hrubá přidaná hodnota (vč. hlavních odvětví průmyslu, stavebnictví, služeb a zemědělství) [v milionech eur]

4)počet domácností [v tisících]

5)velikost domácnosti [v počtu obyvatel na domácnost]

6)disponibilní příjem domácností [v eurech]

7)počet osobokilometrů: všechny druhy dopravy, např. rozdělení na silniční (pokud možno auta a autobusy zvlášť), železniční, leteckou a tuzemskou lodní dopravu (v relevantních případech) [v milionech osbkm]

8)tunokilometry nákladní dopravy: všechny druhy dopravy kromě mezinárodní námořní dopravy, např. rozdělení na silniční, železniční, leteckou, tuzemskou lodní (vnitrozemskou vodní a vnitrostátní námořní) dopravu [v milionech tkm]

9)mezinárodní dovozní ceny ropy, plynu a uhlí [v eurech na GJ nebo v eurech na toe] - v souladu s doporučeními Komise

10)cena uhlíku v evropském systému obchodování s emisemi [v eurech na EUA] - v souladu s doporučeními Komise

11)předpoklady směnných kurzů eura a amerického dolaru (připadá-li v úvahu) [v eurech na měnu a v USD na měnu]

12)počet vytápěcích denostupňů (HDD)

13)počet chladicích denostupňů (CDD)

14)předpoklady technologických nákladů použité při modelování u hlavních příslušných technologií

2.Energetické bilance a ukazatele

2.1.Dodávky energie

1)domácí výroba podle typu paliva (všechny energetické produkty: jaderná energie, obnovitelné zdroje energie, surová ropa, uhlí, zemní plyn) [v ktoe]

2)čistý dovoz podle typu paliva (včetně elektřiny a rozdělený na vnitroevropský a mimoevropský čistý dovoz) [v ktoe]

3)závislost na dovozu z třetích zemí [v %]

4)hlavní zdroje dovozu (země) pro hlavní nositele energie (včetně plynu a elektřiny)

5)hrubá domácí spotřeba podle zdroje typu paliva (vč. tuhých látek, všechny energetické produkty: druhotné teplo, elektřina, jaderná energie, obnovitelné zdroje energie, odpad, surová ropa a ropné produkty, uhlí, zemní plyn) [v ktoe]

2.2.Elektřina a teplo

1)hrubá výroba elektřiny [v GWhe]

2)hrubá výroba elektřiny podle paliva (všechny energetické produkty) [v GWhe]

3)podíl kombinované výroby tepla a elektřiny na celkové výrobě elektřiny a tepla [v procentech]

4)kapacita výroby elektřiny podle zdroje, včetně vyřazení a nových investic [v MW]

5)výroba tepla z tepelných elektráren

6)výroba tepla z kombinované výroby vč. odpadního tepla z průmyslových procesů

7)přeshraniční možnosti propojení pro plyn a elektřinu [Definice pro elektřinu v souladu s výstupem probíhajících jednání v základu 15% cílového propojení] a jejich odhadované míry spotřeby

2.3.Transformační sektor

1)spotřeba paliva při výrobě v tepelných elektrárnách (vč. pevných látek, ropy, plynu) [v ktoe]

2)spotřeba paliva u dalších transformačních procesů [v ktoe]

2.4.Spotřeba energie

1)primární a konečná spotřeba energie [v ktoe]

2)konečná spotřeba energie podle odvětví (vč. průmyslu, dopravy (pokud možno rozdělené na osobní a nákladní), domácností, služeb, zemědělství) [v ktoe]

3)konečná spotřeba energie podle paliva (všechny energetické produkty) [v ktoe]

4)konečná neenergetická spotřeba [v ktoe]

5)primární energetická náročnost celého hospodářství (primární spotřeba energie na HDP) [v toe/euro]

6)konečná energetická náročnost podle odvětví (vč. průmyslu, bydlení, terciéru, osobní dopravy (vč. rozdělení na osobní a nákladní dopravu, je-li to možné), nákladní dopravy)

2.5.Ceny

1)ceny elektřiny podle typu využívajícího odvětví (bydlení, průmysl, terciér)

2)vnitrostátní maloobchodní ceny paliva (včetně daní, na zdroj a odvětví) [v euro/ktoe]

2.6.Investice

investiční náklady do energetiky v porovnání s HDP (a v porovnání s hrubou přidanou hodnotou pro průmysl)

2.7.Energie z obnovitelných zdrojů

1)hrubá konečná spotřeba energie z obnovitelných zdrojů a podíl obnovitelné energie na hrubé konečné spotřebě energie a podle odvětví (elektřina, vytápění a chlazení, doprava) a technologie

2)výroba elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie v budovách (podle definice v čl. 2 odst. 1 směrnice 2010/31/EU); zahrnuty budou údaje o energii vyrobené, spotřebované a dodané do sítě solárními fotovoltaickými systémy, solárními termálními systémy, biomasou, tepelnými čerpadly, geotermálními systémy, jakož i dalšími decentralizovanými systémy výroby obnovitelné energie)

3)případně další vnitrostátní trajektorie včetně dlouhodobých a odvětvových (podíl biopaliv z potravinářských plodin a pokročilých biopaliv, podíl obnovitelné energie na dálkovém vytápění, jakož i obnovitelné energie vyrobené městy a energetickými společenstvími podle definice v článku 22 [přepracovaného znění směrnice 2009/28/ES navrženého prostřednictvím COM(2016) 767])

3.Ukazatele spojené s emisemi skleníkových plynů a jejich pohlcováním

1)emise skleníkových plynů podle oblasti politiky (systém obchodování s emisemi, nařízení o společném úsilí a LULUCF)

2)emise skleníkových plynů podle odvětví IPCC a na plyn (případně rozdělené na systém obchodování s emisemi a rozhodnutí o „sdílení úsilí“) [v tCO2eq]

3)uhlíková náročnost celého hospodářství [v tCO2eq/ HDP]

4)ukazatele spojené s emisemi CO2

a)uhlíková náročnost výroby elektřiny a páry [v tCO2eq/MWh]

b)uhlíková náročnost konečné poptávky energie podle odvětví, vč. průmyslu, bydlení, terciéru, osobní dopravy, nákladní dopravy) [v tCO2eq/toe]

5)parametry spojené s jinými emisemi než CO2

a)hospodářská zvířata: mléčný skot [na 1000 hlav] nemléčný skot [na 1000 hlav], ovce [na 1000 hlav] prasata [na 1000 hlav], drůbež [na 1000 hlav]

b)přísun dusíku z používání umělých hnojiv [v kt dusíku]

c)přísun dusíku z používání hnoje [v kt dusíku]

d)navázaný dusík z plodin, které vážou dusík [v kt dusíku]

e)dusík ve zbytcích plodin vrácených do půdy [v kt dusíku]

f)plocha obdělávaných organických půd [v hektarech]

g)tvorba tuhého komunálního odpadu (TKO)

h)tuhý komunální odpad (TKO) uložený na skládkách

i)podíl využití CH4 na celkové tvorbě CH4 ze skládek (v %)



PŘÍLOHA II

OZNÁMENÍ OPATŘENÍ A METODIK, KTERÉ ČLENSKÉ STÁTY PŘIJALY ZA ÚČELEM PROVEDENÍ ČLÁNKU 7 SMĚRNICE 2012/27/EU [VE ZNĚNÍ NÁVRHU COM(2016) 761]

V souladu s přílohou V bodem 4 směrnice 2012/27/EU členské státy oznámí Komisi své navrhované podrobné metodiky pro fungování systémů povinného zvyšování energetické účinnosti a náhradní opatření uvedená v článcích 7a a 7b a v čl. 20 odst. 6 výše uvedené směrnice.

1.Výpočet úrovně požadavku úspor energie, jichž má být dosaženo za celé období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2030, kde se ukazuje, jak jsou zohledněny následující prvky:

a)objem ročního prodeje energie konečným zákazníkům všech distributorů energie nebo všech maloobchodních prodejců energie, který se vypočte na základě průměrného prodeje během tří let (2016, 2017, 2018) před 1. lednem 2019 [v ktoe];

b)objem prodeje energie využívané při přepravě vyňatý z tohoto výpočtu [v ktoe];

c)objem energie vyrobené pro vlastní použití vyňatý z tohoto výpočtu [v ktoe];

d)zdroje použité při výpočtu údajů o prodeji energie, včetně odůvodnění využití alternativních statistických zdrojů, a jakékoli rozdíly ve výsledných veličinách (pokud jsou použity jiné zdroje než Eurostat);

e)kumulativní objem úspor energie, jichž má být dosaženo za celé období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2030 (před uplatněním osvobození podle odstavce 2) [v ktoe];

f)uplatnění osvobození pod písmeny b), c), d) a e) uvedených v čl. 7 odst. 2 a 3 směrnice 2012/27/EU:

i) objem prodeje energie využívané při průmyslových činnostech [v ktoe] uvedených v příloze I směrnice 2003/87/ES vyňatý z tohoto výpočtu v souladu s písmenem b),

ii) objem úspor energie [v ktoe] dosažených v odvětvích přeměny, distribuce a přenosu či přepravy energie v souladu s písmenem c),

iii) objem úspor energie [v ktoe] vyplývajících z individuálních opatření nově zavedených od 31. prosince 2008, jejichž dopad bude pokračovat i v roce 2020 a dále, a to v souladu s písmenem d);

iv) objem energie vyrobené na povrchu nebo uvnitř budov pro jejich vlastní využití jako důsledek politických opatření podporujících novou instalaci technologií obnovitelné energie v souladu s písmenem e) [v ktoe];

g)celkový kumulativní objem úspor energie (po uplatnění osvobození podle odstavce 2) [v ktoe].

2.Politická opatření, jejichž cílem je dosáhnout úspor požadovaných v čl. 7 odst. 1 směrnice 2012/27/EU:

2.1.Systémy povinného zvyšování energetické účinnosti uvedené v článku 7a směrnice 2012/27/EU:

a)popis systému povinného zvyšování energetické účinnosti;

b)očekávaný kumulativní a roční objem úspor a trvání kontrolního období;

c)povinné strany a jejich závazky;

d)cílová odvětví;

e)způsobilá opatření plánovaná v rámci tohoto opatření;

f)informace o uplatnění ustanovení čl. 7 odst. 7 směrnice 2012/27/EU:

i) konkrétní opatření, podíl úspor, jichž má být dosaženo v domácnostech postižených energetickou chudobou a v oblasti sociálního bydlení v souladu s písmenem a);

ii) úspory energie dosažené poskytovateli energetických služeb nebo jinými třetími stranami v souladu s písmenem b);

iii) započítávání úspor v souladu s písmenem c);

g)informace o obchodování s úsporami energie (připadá-li to v úvahu).

2.2.Alternativní opatření uvedená v článku 7b a v čl. 20 odst. 6 směrnice 2012/27/EU (kromě zdanění):

a)druh politického opatření;

b)stručný popis politického opatření zahrnující hlavní rysy návrhu pro každé oznámené politické opatření;

c)očekávaný celkový kumulativní a roční objem úspor na každé opatření a/nebo objem úspor energie za kterékoli dílčí období;

d)prováděcí, zúčastněné a pověřené strany a jejich závazky při provádění politických opatření;

e)cílová odvětví;

f)způsobilá opatření plánovaná v rámci tohoto opatření;

g)konkrétní politická opatření nebo individuální opatření zaměřená na energetickou chudobu.

2.3.Informace o daňových opatřeních:

a)stručný popis daňového opatření;

b)délka trvání daňového opatření;

c)očekávaný kumulativní a roční objem úspor na opatření;

d)cílová odvětví;

e)adicionalita úspor energie popsáním přístupu k výpočtu úspor, včetně elasticity cen použité v souladu s přílohou V bodem 4.

3.Metodika výpočtu pro opatření oznámená podle článků 7a, 7b a čl. 20 odst. 6 směrnice 2012/27/EU (kromě daňových opatření):

a)použité metody měření uvedené v příloze V bodu 1 směrnice 2012/27/EU;

b)metoda pro vyjádření úspor energie (primární nebo konečné úspory energie);

c)životní cykly individuálních opatření a přístup použitý pro zohlednění životního cyklu úspor;

d)stručný popis metodiky výpočtu včetně toho, jak jsou zajišťovány adicionalita a významnost úspor;

e)informace o tom, jak se řeší možná překrývání politických a individuálních opatření tak, aby se úspory energie nezapočítávaly dvakrát;

f)klimatické rozdíly a použitý přístup (připadá-li to v úvahu).

4.Sledování a ověřování

a)stručný popis systému sledování a ověřování a procesu ověřování;

b)prováděcí veřejný orgán a jeho hlavní povinnosti při řízení systému sledování a ověřování ve vztahu k systému povinného zvyšování energetické účinnosti a/nebo alternativním opatřením;

c)nezávislost sledování a ověřování na povinných, zúčastněných i pověřených stranách;

d)statisticky významná část opatření ke zvýšení energetické účinnosti a část a kritéria použité k určení a výběru reprezentativního vzorku;

e)ohlašovací povinnost pro povinné strany (úspory dosažené na každou z povinných stran nebo každou podskupinou povinných stran a celkem v rámci tohoto systému);

f)zveřejnění úspor energie dosažených (každý rok) v rámci systému povinného zvyšování energetické účinnosti a alternativních opatření;

g)informace o sankcích za porušení vnitrostátních předpisů;

h)informace o plánovaných opatřeních v případě, že pokrok není uspokojivý.



PŘÍLOHA III

INFORMACE O INVENTURÁCH SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ

Část 1

Informace, které musí být obsaženy ve zprávách podle čl. 23 odst. 2:

a)antropogenní emise skleníkových plynů uvedených v části 2 této přílohy a antropogenní emise skleníkových plynů uvedených v čl. 2 odst. 1 nařízení [ ] [ESR] za rok X-2;

b)údaje o antropogenních emisích oxidu uhelnatého (CO), oxidu siřičitého (SO2), oxidů dusíku (NOx) a těkavých organických sloučenin za rok X-2, které jsou v souladu s údaji již vykazovanými podle článku 7 směrnice 2001/81/ES;

c)antropogenní emise skleníkových plynů podle zdrojů a pohlcování CO2 pomocí propadů, vyvolané činnostmi v oblasti LULUCF za rok X-2, v souladu s metodikami uvedenými v části 3 této přílohy. Tyto údaje budou důležité taktéž pro zprávu o splnění požadavků podle článku 12 nařízení [ ] [LULUCF];

d)jakékoli změny údajů uvedených v písmenech a) až c) za období mezi příslušným referenčním rokem nebo obdobím a rokem X-3, včetně důvodů těchto změn;

e)údaje o ukazatelích za rok X-2, jak jsou uvedeny v části 4 této přílohy;

f)souhrnné údaje o uzavřených převodech podle článku 5 nařízení [ ] [ESR] a článku 11 nařízení [ ] [LULUCF] za rok X-1;

g)informace o krocích podniknutých za účelem zlepšení odhadů inventur, zejména v oblastech inventury, které byly na základě odborných přezkumů předmětem úprav nebo doporučení;

h)skutečné nebo odhadované příděly ověřených emisí vykazovaných provozovateli zařízení podle směrnice 2003/87/ES na kategorie zdrojů národní inventury skleníkových plynů a poměr těchto ověřených emisí k celkovým vykázaným emisím skleníkových plynů z těchto kategorií zdrojů za rok X-2;

i)výsledky kontrol souladu emisí vykázaných v inventurách skleníkových plynů za rok X-2 s ověřenými emisemi vykázanými v souladu se směrnicí 2003/87/ES;

j)výsledky kontrol souladu údajů použitých pro odhad emisí při sestavování inventur skleníkových plynů za rok X-2 s:

i)údaji použitými pro sestavení inventur látek znečišťujících ovzduší podle směrnice 2001/81/ES;

ii)údaji vykazovanými podle čl. 19 odst. 1 a přílohy VII nařízení (EU) č. 517/2014;

iii)energetickými údaji vykazovanými v souladu s článkem 4 a přílohou B nařízení (ES) č. 1099/2008;

k)popis změn vnitrostátního inventurního systému;

l)popis změn vnitrostátního registru;

m)informace o plánu v oblasti zajištění kvality a kontroly kvality, obecné hodnocení nejistoty, obecné posouzení úplnosti a jakékoli další prvky zprávy o vnitrostátní inventuře skleníkových plynů nezbytné pro přípravu zprávy o inventuře skleníkových plynů v Unii;

n)informace o záměrech členského státu využít flexibility v čl. 5 odst. 4 a 5 nařízení [ ] [ESR].

Členský stát může požádat o výjimku z písmene c), chce-li použít jinou metodiku, než která je uvedena v části 3 této přílohy, pokud se požadovaného zlepšení metodiky nepodařilo dosáhnout tak, aby se zlepšení projevilo v inventurách skleníkových plynů za období 2021 až 2030, nebo náklady zlepšení metodiky by byly neúměrně vysoké ve srovnání s přínosy aplikace takové metodiky za účelem zlepšení započítávání emisí a jejich pohlcování vzhledem k malému významu emisí a jejich pohlcování z příslušných úložišť uhlíku. Členské státy, které si přejí výjimky využít, podají Komisi do 31. prosince 2020 odůvodněnou žádost, v níž uvedou časový harmonogram upřesňující, do kterého data by zlepšení metodiky mohlo být provedeno, a/nebo navrženou alternativní metodiku, a dále posouzení možných dopadů na přesnost započítávání. Komise může požádat, aby jí v konkrétně udané lhůtě přiměřené délky byly předloženy doplňující informace. Komise udělí výjimku, shledá-li, že je žádost opodstatněná. Je-li žádost zamítnuta, Komise své rozhodnutí odůvodní.

Část 2

Sledované skleníkové plyny jsou:

oxid uhličitý (CO2)

methan (CH4)

oxid dusný (N2O)

fluorid sírový (SF6)

fluorid dusitý (NF3)

částečně fluorované uhlovodíky (HFC):

HFC-23 CHF3 

HFC-32 CH2F2 

HFC-41 CH3F

HFC-125 CHF2CF3 

HFC-134 CHF2CHF2 

HFC-134a CH2FCF3 

HFC-143 CH2FCHF2 

HFC-143a CH3CF3 

HFC-152 CH2FCH2F

HFC-152a CH3CHF2 

HFC-161 CH3CH2F

HFC-227ea CF3CHFCF3 

HFC-236cb CF3CF2CH2F

HFC-236ea CF3CHFCHF2 

HFC-236fa CF3CH2CF3 

HFC-245fa CHF2CH2CF3 

HFC-245ca CH2FCF2CHF2 

HFC-365mfc CH3CF2CH2CF3 

HFC-43-10mee CF3CHFCHFCF2CF3 nebo (C5H2F10)

zcela fluorované uhlovodíky (PFC):

PFC-14, Perfluormethan, CF4 

PFC-116, Perfluorethan, C2F6 

PFC-218, Perfluorpropan, C3F8 

PFC-318, Perfluorcyklobutan, c-C4F8 

Perfluorcyklopropan c-C3F6 

PFC-3-1-10, Perfluorbutan, C4F10 

PFC-4-1-12, Perfluorpentan, C5F12 

PFC-5-1-14, Perfluorhexan, C6F14 

PFC-9-1-18, C10F18 

Část 3 - Metodiky monitorování a vykazování v oblasti LULUCF

Prostorově přesné údaje o změnách ve využívání půdy za účelem určení a sledování kategorií využití půdy a přechodů mezi jednotlivými kategoriemi využití půdy.

Metodika úrovně 1 používající globálně stanovené standardní emisní faktory a hodnoty parametrů v souladu s pokyny IPCC z roku 2006 pro národní inventury skleníkových plynů.

V případě emisí a pohlcení pro zásobník uhlíku představující nejméně 25–30 % emisí nebo pohlcení v kategorii zdroje nebo propadu, jež je v národním inventurním systému členského státu upřednostněna, jelikož její odhad má významný vliv na celkovou inventuru skleníkových plynů v dané zemi z hlediska absolutní úrovně emisí a pohlcení, trendů emisí a pohlcení nebo nejistoty s ohledem na emise a pohlcení v kategoriích využití půdy, alespoň metodika úrovně 2 používající vnitrostátně stanovené emisní faktory a hodnoty parametrů přizpůsobené situaci v daném členském státě v souladu s pokyny IPCC z roku 2006 pro národní inventury skleníkových plynů.

Členské státy se vybízejí, aby uplatňovaly metodiku úrovně 3 používající neparametrické modelování přizpůsobené situaci v jednotlivých členských státech a popisující fyzikální interakci biofyzikálního systému v souladu s pokyny IPCC z roku 2006 pro národní inventury skleníkových plynů.

Část 4 - Ukazatele inventury

Název ukazatele

Ukazatel

PŘEMĚNA B0

Specifické emise CO2 z veřejných elektráren a z elektráren pro vlastní spotřebu v t/TJ

Emise CO2 z veřejných tepelných elektráren a z tepelných elektráren pro vlastní spotřebu v kt, rozdělené podle typu produktů – výkon u veřejných tepelných elektráren a tepelných elektráren pro vlastní spotřebu v PJ

PŘEMĚNA E0

Specifické emise CO2 z elektráren pro vlastní spotřebu v t/TJ

Emise CO2 z elektráren pro vlastní spotřebu v kt, rozdělené podle typu produktů – výkon u tepelných elektráren pro vlastní spotřebu v PJ

PRŮMYSL A1.1

Celková náročnost vůči CO2 — ocelářský a hutní průmysl, v t/mil. eur

Celkové emise CO2 z ocelářského a hutního průmyslu v kt, rozdělené podle hrubé přidané hodnoty – ocelářský a hutní průmysl

PRŮMYSL A1.2

Energetická náročnost vůči CO2 — chemický průmysl, v t/mil. eur

Energetické emise CO2 z chemického průmyslu v kt, rozdělené podle hrubé přidané hodnoty – chemický průmysl

PRŮMYSL A1.3

Energetická náročnost vůči CO2 – sklářský a hrnčířský průmysl, průmysl stavebních materiálů, v t/mil. eur

Energetické emise CO2 ze sklářského a hrnčířského průmyslu a průmyslu stavebních materiálů v kt, rozdělené podle hrubé přidané hodnoty – sklářský a hrnčířský průmysl, průmysl stavebních materiálů

PRŮMYSL A1.4

Energetická náročnost vůči CO2 – potravinářský, nápojový a tabákový průmysl, v t/mil. eur

Energetické emise CO2 z potravinářského, nápojového a tabákového průmyslu v kt, rozdělené podle hrubé přidané hodnoty – potravinářský, nápojový a tabákový průmysl, v mil. eur (EC95)

PRŮMYSL A1.5

Energetická náročnost vůči CO2 – papír a papírenský průmysl, v t/mil. eur Energetické emise CO2 z papíru a papírenského průmyslu v kt – Hrubá přidaná hodnota – papír a papírenský průmysl, v mil. eur (EC95)

DOMÁCNOST A0

Specifické emise CO2 domácností z vytápění, v t/m2

Emise CO2 domácností z vytápění, rozdělené podle výměry plochy trvale obydlených obydlí, v mil. m2

SLUŽBY B0

Specifické emise CO2 komerčního a veřejného sektoru z vytápění, v kg/m2

Emise CO2 z vytápění v komerčním a veřejném sektoru v kt, rozdělené podle výměry plochy služebních budov v mil. m2

DOPRAVA B0

Specifické emise CO2 z nafty z osobních automobilů, v g/100 km

DOPRAVA B0

Specifické emise CO2 z benzínu z osobních automobilů, v g/100 km

PŘÍLOHA IV

INFORMACE O POLITIKÁCH A OPATŘENÍCH V OBLASTI EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ

Informace, které musí být obsaženy ve zprávách podle článku 16:

a)popis vnitrostátního systému pro podávání zpráv o politikách a opatřeních a pro vykazování odhadů antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a pohlcování pomocí propadů v souladu s čl. 32 odst. 1 nebo informace o jakýchkoli změnách tohoto systému, pokud byl již tento popis poskytnut;

b)aktualizace týkající se dlouhodobých nízkoemisních strategií uvedených v článku 14 a pokroku při provádění těchto strategií;

c)informace o vnitrostátních politikách a opatřeních nebo souborech opatření a o provádění politik a opatření nebo souborů opatření Unie, které omezují nebo snižují emise skleníkových plynů ze zdrojů nebo podporují pohlcování pomocí propadů, poskytované v rozlišení podle odvětví a uspořádané podle jednotlivých plynů nebo skupin plynů (HFC a PFC) uvedených v části 2 přílohy III. Tyto informace musí odkazovat na platné a příslušné vnitrostátní nebo unijní politiky a zahrnují:

i)cíl politiky nebo opatření a stručný popis politiky nebo opatření;

ii)druh politického nástroje;

iii)stav provádění politiky nebo opatření nebo souborů opatření;

iv)ukazatele použité ke sledování a hodnocení pokroku v průběhu času;

v)kvantitativní odhady účinků na emise podle zdrojů a pohlcování pomocí propadů skleníkových plynů rozdělené podle:

výsledků předběžných hodnocení účinků jednotlivých politik a opatření nebo jejich souborů týkajících se zmírňování změny klimatu. Odhady se poskytují na období čtyř po sobě jdoucích budoucích let končící číslicí 0 nebo 5, které bezprostředně následují po roce, za nějž se podává zpráva, přičemž se rozlišuje mezi emisemi skleníkových plynů, na něž se vztahují směrnice 2003/87/ES, nařízení [ ] [ESR] a nařízení [ ] [LULUCF];

výsledků následných hodnocení účinků jednotlivých politik a opatření nebo jejich souborů týkajících se zmírňování změny klimatu, jsou-li k dispozici, přičemž se rozlišuje mezi emisemi skleníkových plynů, na něž se vztahují směrnice 2003/87/ES, nařízení [ ] [ESR] a nařízení [ ] [LULUCF];

vi)odhady předpokládaných nákladů a přínosů politik a opatření, jakož i odhady realizovaných nákladů a přínosů politik a opatření;

vii)všechny odkazy na hodnocení nákladů a účinků vnitrostátních politik a opatření, na informace o provádění politik a opatření Unie, které omezují nebo snižují emise skleníkových plynů ze zdrojů nebo podporují pohlcování pomocí propadů, a na podpůrné technické zprávy;

viii)hodnocení přispění politiky nebo opatření k dosažení dlouhodobé nízkoemisní strategie uvedené v článku 14;

d)informace o plánovaných dodatečných politikách a opatřeních, jejichž smyslem je omezit emise skleníkových plynů nad rámec vnitrostátních závazků podle nařízení [ ] [ESR] a nařízení [ ] [LULUCF];

e)informace o spojitosti mezi jednotlivými politikami a opatřeními vykázanými v souladu s písmenem c) a tím, jakým způsobem tyto politiky a opatření přispívají k jednotlivým odhadovaným scénářům.

PŘÍLOHA V

INFORMACE O ODHADECH V OBLASTI EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ

Informace, které musí být obsaženy ve zprávách podle článku 16:

a)odhady bez opatření, jsou-li k dispozici, odhady s opatřeními a odhady s dodatečnými opatřeními;

b)celkové odhady skleníkových plynů a samostatné odhady předpokládaných emisí skleníkových plynů pro zdroje emisí, na něž se vztahuje směrnice 2003/87/ES a nařízení [ ] [ESR] a odhadované emise podle zdrojů a jejich pohlcování podle propadů v souladu s nařízením [ ] [LULUCF];

c)dopad politik a opatření určených podle čl. 16 odst. 1 písm. a). Jestliže tyto politiky a opatření zahrnuty nejsou, je zapotřebí tuto skutečnost jasně uvést a vysvětlit;

d)výsledky analýzy citlivosti provedené za účelem sestavení odhadů a informace o použitých modelech a parametrech;

e)veškeré příslušné odkazy na hodnocení a technické zprávy, na nichž jsou založeny odhady uvedené v čl. 16 odst. 4.

PŘÍLOHA VI

INFORMACE O VNITROSTÁTNÍCH ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍCH, FINANČNÍ A TECHNOLOGICKÉ PODPOŘE POSKYTNUTÉ ROZVOJOVÝM ZEMÍM, VÝNOSECH Z DRAŽEB

Část 1

Podávání zpráv o adaptaci

Informace, které musí být obsaženy ve zprávách podle čl. 17 odst. 1:

a)hlavní cíle, plány a institucionální rámec pro adaptaci;

b)odhady klimatických změn, včetně extrémních meteorologických jevů, dopady klimatických změn, posouzení klimatické zranitelnosti, rizik a hlavních klimatických nebezpečí;

c)adaptační schopnost;

d)adaptační plány a strategie;

e)institucionální rámec, včetně vertikálního a horizontálního řízení a koordinace, systémy sledování a hodnocení;

f)pokrok v implementaci, včetně osvědčených postupů a změn řízení.

Část 2

Podávání zpráv o podpoře poskytované rozvojovým zemím

Informace, které musí být obsaženy ve zprávách podle čl. 17 odst. 2 písm. a):

a)údaje o finanční podpoře vyčleněné a poskytnuté rozvojovým zemím v roce X-1, zahrnující:

i)kvantitativní údaje o veřejných a uvolněných finančních prostředcích členských států. Údaje o finančních tocích se musí zakládat na tzv. „ukazatelích z Ria“ pro podporu spojenou se zmírňováním změny klimatu a podporu spojenou s přizpůsobováním se změně klimatu a další sledovací systémy, které představil výbor pro rozvojovou pomoc OECD;

ii)kvalitativní metodické údaje popisující metodu použitou k výpočtu kvantitativních údajů, včetně vysvětlení metodiky měření jejich dat a případně také další informace o definicích a metodikách použitých k určení výpočtů, zejména v případě údajů vykazovaných o uvolněných finančních tocích;

iii)dostupné údaje o činnostech členských států spojených s projekty přenosu technologií nebo s projekty budování kapacit pro rozvojové země podle UNFCCC hrazených z veřejných prostředků, včetně informace, zda se přenesená technologie nebo projekt budování kapacit použily k zmírnění dopadů nebo přizpůsobení se dopadům změny klimatu, dále údaje o přijímající zemi, objemu poskytnuté podpory a druhu přenesené technologie nebo projektu budováni kapacity;

b)údaje za rok X a následující roky o plánovaném poskytování podpory, včetně údajů o plánovaných činnostech spojených s projekty přenosu technologií nebo s projekty budování kapacit pro rozvojové země podle UNFCCC hrazených z veřejných prostředků a o technologiích určených k přenosu a projektech budování kapacity, včetně informace, zda je přenesená technologie nebo projekt budování kapacit určen ke zmírnění dopadů nebo přizpůsobení se dopadům změny klimatu, dále údaje o přijímající zemi, objemu poskytnuté podpory a druhu přenesené technologie nebo projektu budováni kapacity.

Část 3

Podávání zpráv o výnosech z dražeb

Informace, které musí být obsaženy ve zprávách podle čl. 17 odst. 2 písm. b):

a)informace o použití výnosů v roce X-1, které členský stát získal z dražeb povolenek v souladu s čl. 10 odst. 1 směrnice 2003/87/ES, včetně informací o těchto výnosech, které byly použity k jednomu nebo více z účelů uvedených v čl. 10 odst. 3 uvedené směrnice, nebo o ekvivalentu těchto výnosů ve finanční hodnotě a o opatřeních přijatých podle uvedeného článku;

b)informace o používání všech výnosů, podle určení členského státu, které členský stát získal z dražeb povolenek v oblasti letectví v souladu s čl. 3d odst. 1 nebo 2 směrnice 2003/87/ES; tyto informace se poskytnou v souladu s čl. 3d odst. 4 uvedené směrnice;

Výnosy z dražeb, které nebyly vyplaceny v okamžiku, kdy členský stát podává Komisi zprávu v souladu s čl. 17 odst. 2 písm. b), se kvantifikují a vykazují ve zprávách na následující roky.

PŘÍLOHA VII

DALŠÍ POVINNOSTI PRO PODÁVÁNÍ ZPRÁV

Část 1

Další povinnosti pro podávání zpráv v oblasti obnovitelné energie

Není-li uvedeno jinak, budou v souladu s čl. 18 písm. b) bodem 6 zahrnuty následující doplňkové informace:

a)fungování systému potvrzení o původu elektřiny, plynu a vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie, úrovně vydávání a rušení potvrzení původu a výsledná roční vnitrostátní spotřeba obnovitelné energie, jakož i opatření přijatá za účelem zajištění spolehlivosti systému a jeho ochrany proti podvodům;

b)souhrnné údaje z vnitrostátních databází uvedené v čl. 25 odst. 4 [přepracovaného znění směrnice 2009/28/ES navrženého prostřednictvím COM(2016) 767] o biopalivech a bioplynu vyrobených ze surovin uvedených v příloze IX [přepracovaného znění směrnice 2009/28/ES navrženého prostřednictvím COM(2016) 767], obnovitelných pohonných hmotách, které nemají biologický původ, používaných v dopravě, o fosilních palivech a elektřině vyráběných z odpadu a nabízených na trhu dodavateli paliv, včetně informací o druhu paliv, jejich energetickém obsahu a případně i jejich surovinové základně a při dostupnosti dat i jejich účinnosti v oblasti úspory skleníkových plynů; v případě, že vnitrostátní databáze neobsahuje aktuální hodnoty, mohou členské státy použít typické hodnoty nebo případně standardní hodnoty uvedené v části A a B přílohy V [přepracovaného znění směrnice 2009/28/ES navrženého prostřednictvím COM(2016) 767];

c)vývoj dostupnosti, původu a užití zdrojů biomasy pro energetické účely;

d)změny cen komodit a využívání půdy v rámci členského státu spojené se zvýšeným využitím biomasy a jiných forem energie z obnovitelných zdrojů;

e)odhadovaná přebytečná výroba energie z obnovitelných zdrojů, která by mohla být převedena do jiných členských států tak, aby tyto mohly dodržet čl. 3 odst. 7 [přepracovaného znění směrnice 2009/28/ES navrženého prostřednictvím COM(2016) 767] a splnit vnitrostátní příspěvky a trajektorie uvedené v čl. 5 písm. a) bodu 2 této směrnice;

f)odhadovaná poptávka energie z obnovitelných zdrojů, která musí být do roku 2030 uspokojena jinými prostředky než domácí výrobou, včetně dovážených surovin pro zpracování biomasy;

g)vývoj a podíl biopaliv vyrobených ze vstupních surovin uvedených na seznamu v příloze IX [přepracovaného znění směrnice 2009/28/ES navrženého prostřednictvím COM(2016) 767], včetně posouzení stavu zdrojů se zaměřením na aspekty udržitelnosti související s dopadem nahrazení potravin a krmiv výrobou biopaliv, s náležitým zohledněním zásad hierarchie způsobů nakládání s odpady podle směrnice 2008/98/ES a zásady kaskádového využívání biomasy s přihlédnutím k regionálním a místním hospodářským a technologickým podmínkám, udržení nezbytných zásob uhlíku v půdě a kvality půdy a ekosystémů;

h)odhadovaný dopad výroby nebo užívání biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy na biologickou rozmanitost, vodní zdroje, dostupnost a kvalitu vody, kvalitu půdy a vzduchu v členských státech;

i)rizika nebo zaznamenané případy podvodu ve spotřebitelském řetězci biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy;

j)informace o tom, jak byl odhadnut podíl biologicky rozložitelného odpadu v odpadu použitém k výrobě energie a jaké kroky byly podniknuty za účelem zlepšení a ověření těchto odhadů;

k)výroba elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie v budovách (podle definice v čl. 2 odst. 1 směrnice 2010/31/EU). Zahrnuty budou dílčí údaje o energii vyrobené, spotřebované a dodané do sítě solárními fotovoltaickými systémy, solárními termálními systémy, biomasou, tepelnými čerpadly, geotermálními systémy, jakož i dalšími decentralizovanými systémy výroby obnovitelné energie);

l)případně podíl biopaliv z potravinářských plodin a pokročilých biopaliv, podíl obnovitelné energie na dálkovém vytápění, jakož i obnovitelné energie vyrobené městy a energetickými společenstvími podle definice v článku 22 [přepracovaného znění směrnice 2009/28/ES navrženého prostřednictvím COM(2016) 767]);

m)primární dodávky pevné biomasy (v 1000 m3, kromě odst. 1 písm. b) podbodu iii), který je uváděn v tunách):

1)lesní biomasa používaná pro výrobu energie (domácí výroba, dovoz a vývoz):

a)primární biomasa z lesů používaná přímo na výrobu energie:

i)větve a koruny stromů (vykazování je dobrovolné);

ii)pařezy (vykazování je dobrovolné);

iii)kulatina (dělená na průmyslovou kulatinu a palivové dřevo);

b)druhotné průmyslové produkty z lesních zdrojů používané přímo pro výrobu energie:

i)kůra (vykazování je dobrovolné);

ii)štěpiny, piliny a další částečky dřeva;

iii)černý louh a surový tallový olej;

c)dřevo od konečného spotřebitele používané přímo na výrobu energie

d)palivo ze zpracovaného dřeva, vyrobené ze surovin, které nebyly započítány v souladu s body 1a), 1b) nebo 1c):

i)dřevěné uhlí;

ii)dřevěné pelety a dřevěné brikety;

2)zemědělská biomasa používaná pro výrobu energie (domácí výroba, dovoz a vývoz):

(a)energetické plodiny pro výrobu elektřiny a tepla (včetně rychle rostoucích dřevin pěstovaných na výmladkových plantážích);

(b)rezidua zemědělských plodin pro výrobu elektřiny a tepla;

3)biomasa z organického odpadu používaná pro výrobu energie (domácí výroba, dovoz a vývoz):

a)podíl organických složek na průmyslovém odpadu;

b)podíl organických složek na komunálním odpadu;

c)odpadní kaly;

n)konečná spotřeba energie pevné biomasy (objem pevné biomasy použité pro výrobu energie v následujících odvětvích):

1)energetické odvětví:

a)elektřina;

b)kombinovaná výroba elektřiny a tepla;

c)teplo;

2)interní spotřeba průmyslového sektoru (spotřebovaná a závodně vyrobená elektřina, kombinovaná výroba tepla a elektřiny a teplo);

3)přímá konečná spotřeba v oblasti bydlení;

4)ostatní.

Část 2

Další povinnosti pro podávání zpráv v oblasti energetické účinnosti

V oblasti energetické účinnosti budou v souladu s čl. 19 písm. c) zahrnuty následující doplňkové informace:

a)hlavní legislativní a nelegislativní politiky, opatření, finanční opatření a programy, které byly provedeny v roce X-2 a X-1 (kde X je rok, kdy má být zpráva podána) za účelem dosažení jejich cílů stanovených v souladu s čl. 4 písm. b) a které podporují trhy s energetickými službami, zlepšují energetickou náročnost budov, opatření k využití potenciálu infrastruktury v oblasti plynu a elektřiny a vytápění a chlazení z hlediska energetické účinnosti, zlepšení informování a kvalifikace, jiná opatření na podporu energetické účinnosti;

b)úspory energie dosažené pomocí článku 7 směrnice 2012/27/EU [ve znění návrhu COM(2016) 761] v letech X-3 a X-2;

c)pokrok v každém odvětví a důvody, proč spotřeba energie zůstala stabilní nebo rostla v roce X-3 a X-2 v odvětvích konečné spotřeby energie;

d)celková podlahová plocha budov s celkovou užitnou podlahovou plochou přesahující 250 m2 ve vlastnictví nebo užívání ústředních vládních institucí členských států, které k 1. lednu roku X-2 a X-1 nesplnily požadavky energetické náročnosti uvedené v čl. 5 odst. 1 směrnice 2012/27/EU;

e)celková podlahová plocha vytápěných nebo chlazených budov ve vlastnictví a v užívání ústředních vládních institucí členských států, které byly renovovány v roce X-3 a X-2 podle čl. 5 odst. 1 směrnice 2012/27/EU, nebo objem úspor energie ve způsobilých budovách ve vlastnictví a v užívání jejich ústředních vládních institucí podle čl. 5 odst. 6 směrnice 2012/27/EU;

f)počet energetických auditů vypracovaných v roce X-3 a X-2. Dále celkový počet velkých společností na jejich území, na něž se vztahuje čl. 8 odst. 4 směrnice 2012/27/EU, a počet energetických auditů vypracovaných v těchto podnicích v roce X-3 a X-2;

g)použitý vnitrostátní primární energetický faktor pro elektřinu;

h)počet a podlahová plocha nových a zrenovovaných budov s téměř nulovou spotřebou energie v roce X-2 a X-1 podle článku 9 směrnice 2010/31/EU;

i)internetový odkaz na webovou stránku, kde lze dohledat seznam nebo rozhraní poskytovatelů energetických služeb uvedené v čl. 18 odst. 1 písm. c) směrnice 2012/27/EU.

PŘÍLOHA VIII

ZPRÁVA UNIE O UDRŽITELNOSTI V OBLASTI BIOENERGIE

Zpráva EU o udržitelnosti v oblasti bioenergie zabývající se energií z biomasy, která má být Komisí schválena každé dva roky společně se zprávou o stavu energetické unie podle čl. 29 odst. 2 písm. d), bude obsahovat alespoň následující informace:

a)relativní environmentální výhody a náklady jednotlivých biopaliv, biokapalin a paliv vyráběných z biomasy, účinky dovozních politik Unie na tuto oblast, důsledky zabezpečení dodávek energie a možnosti, jak zajistit vyrovnaný přístup mezi domácí výrobou a dovozem;

b)dopad výroby a používání biomasy na udržitelnost v Unii a třetích zemích, včetně dopadů na biologickou rozmanitost;

c)data a analýzy současné a předpokládané dostupnosti udržitelné biomasy a poptávky po ní, včetně dopadu rostoucí poptávky po biomase na odvětví využívající biomasu;

d)technologický vývoj, dostupnost a udržitelnost biopaliv vyrobených ze vstupních surovin uvedených na seznamu v příloze IX [přepracovaného znění směrnice 2009/28/ES navrženého prostřednictvím COM(2016) 767]), včetně posouzení dopadu nahrazení potravin a krmiv výrobou biopaliv, s náležitým zohledněním zásad hierarchie způsobů nakládání s odpady podle směrnice 2008/98/ES a zásady kaskádového využívání biomasy s přihlédnutím k regionálním a místním hospodářským a technickým podmínkám, udržení nezbytných zásob uhlíku v půdě a kvality půdy a ekosystémů;

e)informace o dostupných výsledcích vědeckého výzkumu ohledně nepřímých změn ve využívání půdy ve vztahu ke všem způsobům výroby a analýza těchto výsledků, včetně posouzení, zda lze zmenšit míru neurčitosti zjištěnou při analýze, z níž vycházejí odhady emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy, a zda lze přitom započítat faktor případného dopadu politik Unie, jako jsou politiky v oblasti životního prostředí, klimatu a zemědělství; a

f)s ohledem na třetí země i členské státy, které jsou významnými zdroji biopaliva, biokapalin a paliv z biomasy spotřebovaných v rámci Unie, informace o vnitrostátních opatřeních přijatých za účelem dodržování kritérií udržitelnosti a kritérií pro úsporu emisí skleníkových plynů stanovených v čl. 26 odst. 2 až 7 [přepracovaného znění směrnice 2009/28/ES navrženého prostřednictvím COM(2016) 767] na ochranu půdy, vody a ovzduší.

Při podávání zpráv o úspoře emisí skleníkových plynů při používání biomasy použije Komise objemy vykázané členskými státy podle části 1 písm. b) přílohy IX , včetně předběžných průměrných hodnot odhadovaných emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy a souvisejícího rozmezí odvozeného z analýzy citlivosti uvedených v příloze VIII [přepracovaného znění směrnice 2009/28/ES navrženého prostřednictvím COM(2016) 767]). Komise zveřejní údaje o předběžných průměrných hodnotách odhadovaných emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy a souvisejícím rozmezí odvozeném z analýzy citlivosti. Komise dále zhodnotí, zda a jak se odhad přímých úspor emisí změní, započítají-li se druhotné produkty v rámci substitučního přístupu.

PŘÍLOHA IX

NEPOVINNÉ SYSTÉMY, PRO KTERÉ KOMISE PŘIJALA ROZHODNUTÍ V SOULADU S ČL. 27 ODST. 4 [PŘEPRACOVANÉHO ZNĚNÍ SMĚRNICE 2009/28/ES NAVRŽENÉHO PROSTŘEDNICTVÍM COM(2016) 767]

Zpráva o nepovinných systémech, pro které Komise přijala rozhodnutí v souladu s čl. 27 odst. 4 [přepracovaného znění 2009/28/ES navrženého prostřednictvím COM(2016) 767], která má být Komisí přijata každé dva roky společně se zprávou o stavu energetické unie podle čl. 29 odst. 2 písm. e), bude obsahovat hodnocení Komise alespoň u následujících prvků:

a)nezávislosti, postupů a četnosti auditů, jak pokud jde o to, co je k těmto aspektům uvedeno v dokumentaci k příslušnému systému v době jeho schválení Komisí, tak v porovnání s osvědčenými odvětvovými postupy;

b)dostupnosti, zkušeností a transparentnosti při uplatňování metod zjišťování nedodržení předpisů a řešení těchto případů, zejména s ohledem na řešení situací závažného pochybení na straně subjektů účastnících se daného systému nebo obvinění z těchto pochybení;

c)transparentnosti, zejména ve vztahu k přístupnosti systému, dostupnosti překladů do příslušných jazyků zemí a regionů, z nichž suroviny pocházejí, přístupnosti seznamu certifikovaných hospodářských subjektů a příslušných certifikátů a přístupnosti auditorských zpráv;

d)zapojení zúčastněných stran, zejména pokud jde o konzultace s původními a místními společenstvími před přijetím rozhodnutí v průběhu vytváření a přezkumu systému i v průběhu auditů a reakce na jejich příspěvky;

e)celkové stability systému, především v kontextu pravidel pro akreditaci, kvalifikaci a nezávislost auditorů a příslušných orgánů systému;

f)aktualizací daného systému v závislosti na trhu, množství certifikovaných vstupních surovin a biopaliv podle zemí původu a podle druhů, počtu účastníků;

g)snadnosti a účinnosti zavádění metody, která sleduje doklady o souladu s kritérii udržitelnosti, jež jsou v rámci systému předávány jeho účastníkům, přičemž taková metoda má sloužit jako prostředek k předcházení podvodům, zejména se zaměřením na odhalování a potírání podezření z podvodů a jiných nesrovnalostí a na navazující opatření, a případně počtu odhalených případů podvodů a nesrovnalostí;

h)možností subjektů získat oprávnění k uznávání a sledování certifikačních orgánů;

i)kritérií pro uznávání nebo akreditaci certifikačních orgánů;

j)pravidel, jak má být prováděno sledování certifikačních orgánů;

k)způsobů usnadnění nebo zlepšení podpory osvědčených postupů.

PŘÍLOHA X

NÁRODNÍ INVENTURNÍ SYSTÉMY

Zdroje uvedené v článku 30 zahrnují:

a)údaje a metody vykazované u činností a zařízení v souladu se směrnicí 2003/87/ES pro účely vypracování národních inventur skleníkových plynů za účelem zajištění jednotnosti emisí skleníkových plynů vykazovaných v rámci systému Unie pro obchodování s emisemi a v národních inventurách skleníkových plynů;

b)údaje o fluorovaných plynech v jednotlivých oblastech shromážděná prostřednictvím systémů podávání zpráv podle článku 20 nařízení (EU) č. 517/2014 pro účely vypracování národních inventur skleníkových plynů;

c)emise, výchozí údaje a metodiky vykazované zařízeními podle nařízení (ES) č. 166/2006 pro účely vypracování národních inventur skleníkových plynů;

d)údaje vykazované podle nařízení (ES) č. 1099/2008;

e)údaje shromážděné prostřednictvím zeměpisného sledování pozemků v rámci stávajících programů a průzkumů Unie a členských států včetně rámcového průzkumu LUCAS o využívání půdy a jejího krajinného krytu a včetně Evropského programu pozorování Země Copernicus.

PŘÍLOHA XI

SROVNÁVACÍ TABULKA

Nařízení (EU) č. 525/2013

Toto nařízení

Článek 1

Čl. 1 odst. 1

Článek 2

Článek 3

Článek 4

Článek 14

Čl. 5

Čl. 30 odst. 1; čl. 30 odst. 2; čl. 30 odst. 6; příloha X

Článek 6

Čl. 30 odst. 3; čl. 30 odst. 6

Článek 7

Čl. 23 odst. 2; čl. 23 odst. 3; čl. 23 odst. 5; čl. 23 odst. 6; příloha III

Článek 8

Čl. 23 odst. 1 písm. a); čl. 23 odst. 1 poslední pododstavec; čl. 23 odst. 6

Článek 9

Čl. 30 odst. 4; čl. 30 odst. 5

Článek 10

Článek 33

Článek 11

Článek 12

Článek 32

Článek 13

Čl. 16 odst. 1 písm. a); čl. 16 odst. 3; čl. 16 odst. 4; příloha IV

Článek 14

Čl. 16 odst. 1 písm. b); čl. 16 odst. 2; čl. 16 odst. 3; čl. 16 odst. 4; příloha V

Článek 15

Čl. 17 odst. 1; příloha VI, část 1

Článek 16

Čl. 17 odst. 2 písm. a); příloha VI, část 2

Článek 17

Čl. 17 odst. 2 písm. b); čl. 17 odst. 3; čl. 17 odst. 4; příloha VI, část 3

Článek 18

Čl. 15 odst. 2 písm. e); čl. 15 odst. 2 druhý pododstavec

Článek 19

Článek 20

Článek 21

Čl. 25 odst. 1 písm. c); čl. 25 odst. 4; čl. 25 odst. 7

Článek 22

Článek 23

Čl. 34 odst. 1 písm. d); čl. 34 odst. 1 písm. e); čl. 34 odst. 1 písm. f); čl. 34 odst. 1 písm. g); čl. 34 odst. 1 písm. h)

Článek 24

Článek 35

Článek 25

Článek 26

Článek 37

Článek 27

Článek 28

Článek 50

Článek 29

(1) Musí být zajištěna soudržnost s dlouhodobými nízkoemisními strategiemi podle článku 14.
(2) Pro plán na období let 2021 až 2030: Závazný vnitrostátní cíl členského státu do roku 2030 pro skleníkové plyny v odvětvích, jež nespadají do systému obchodování s emisemi, a roční závazné limity stanovené v souladu s nařízením [ ] [ESR].
(3) Nařízení [ ] [LULUCF].
(4) Musí být zajištěna soudržnost s plány preventivních opatření a plány pro stav nouze podle nařízení [navrženého prostřednictvím COM(2016) 52] o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení Rady (EU) č. 994/2010 a plány připravenosti na hrozby podle nařízení [navrženého prostřednictvím COM(2016) 862] o rizikové připravenosti v odvětví elektřiny a o zrušení směrnice 2005/89/ES.
(5) V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39).
(6) Při plánování těchto opatření členské státy vezmou v úvahu konec životnosti stávajících instalací a modernizační potenciál.
(7) V souladu s článkem 2a směrnice 2010/31/EU [ve znění návrhu COM(2016) 765].
(8) V souladu s článkem 18 směrnice 2012/27/EU.
(9) V souladu s článkem 8 směrnice 2012/27/EU.
(10) V souladu s články 12 a 17 směrnice 2012/27/EU.
(11) V souladu s článkem 19 směrnice 2012/27/EU.
(12) V souladu s čl. 15 odst. 2 směrnice 2012/27/EU.
(13) Politiky a opatření odrážejí první zásadu energetické účinnosti.
(14) Musí být zajištěna soudržnost s plány preventivních opatření a plány pro stav nouze podle nařízení [navrženého prostřednictvím COM(2016) 52] o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení Rady (EU) č. 994/2010 a plány připravenosti na hrozby podle nařízení [navrženého prostřednictvím COM(2016) 862] o rizikové připravenosti v odvětví elektřiny a o zrušení směrnice 2005/89/ES.
(15) Politiky a opatření odrážejí první zásadu energetické účinnosti.
(16) Jiné než regionální skupiny PCI ustavené podle nařízení (EU) č. 347/2013.
(17) Jiné než regionální skupiny PCI ustavené podle nařízení (EU) č. 347/2013.
(18) V souladu s [přepracovaným zněním směrnice 2009/72/EC navrženým prostřednictvím COM(2016) 864 a přepracovaným zněním nařízení (EC) č. 714/2009 navrženým prostřednictvím COM(2016) 861].
(19) V souladu s čl. 15 odst. 8 směrnice 2012/27/EU.
(20) Viz část 2 pro podrobný seznam parametrů a proměnných, které se uvedou v oddílu B plánu.
(21) Současný stav musí odrážet datum předložení vnitrostátního plánu (nebo poslední dostupné datum). Stávající politiky a opatření zahrnují provedené a přijaté politiky a opatření. Přijaté politiky a opatření jsou ty, kvůli nimž bylo před datem předložení vnitrostátního plánu přijato oficiální rozhodnutí vlády a u nichž existuje jasný závazek přistoupit k jejich provedení. Provedené politiky a opatření jsou ty, na něž se k datu předložení vnitrostátního plánu vztahuje jedno nebo více z následujících prohlášení: vnitrostátní právní úprava je platná, byla uzavřena jedna nebo více dobrovolných dohod, finanční zdroje byly alokovány, lidské zdroje byly mobilizovány.
(22) Výběr vnějších faktorů se může zakládat na předpokladech učiněných v referenčním scénáři EU pro rok 2016 nebo jiných pozdějších politických scénářích pro stejné proměnné. Užitečným zdrojem údajů při vytváření vnitrostátních odhadů za použití stávajících politik a opatření a při posuzování dopadu mohou být dále rovněž konkrétní výsledky členských států ve vztahu k referenčnímu scénáři EU pro rok 2016 nebo jiným pozdějším politickým scénářům.
(23) V souladu s čl. 14 odst. 1 směrnice 2012/27/EU.
(24) Tento referenční odhad běžné praxe poslouží jako základ pro cíl roku 2030 v oblasti primární a konečné spotřeby energie, který je popsán v bodě 2.3, a pro konverzní faktory.
(25) S odvoláním na přehledy stávající přenosové infrastruktury sestavené provozovateli přenosových soustav (TSO).
(26) S odvoláním na vnitrostátní plány rozvoje sítí a regionální investiční plány TSO.
(27) S odvoláním na přehledy stávající přenosové infrastruktury sestavené TSO.
(28) S odvoláním na vnitrostátní plány rozvoje sítí a regionální investiční plány TSO.
(29) Plánované politiky a opatření jsou projednávané možnosti, které mají reálnou šanci být přijaty a provedeny po datu předložení vnitrostátního plánu. Výsledné odhady podle oddílu 5.1.i tedy budou zahrnovat nejen provedené a přijaté politiky a opatření (odhady se stávajícími politikami a opatřeními), ale také plánované politiky a opatření.
(30) Směrnice [navržená prostřednictvím COM/2013/0920] o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší a o změně směrnice 2003/35/ES a zrušení směrnice 2001/81/ES.
(31) Pro plán na období let 2021 až 2030: Pro každý parametr / proměnnou na seznamu budou jak v oddíle 4, tak v oddíle 5 uvedeny trendy pro období 2005–2040 (případně 2005–2050) včetně roku 2030, a to v pětiletých intervalech. Parametr založený na rozdílu mezi vnějšími předpoklady a modelovým výstupem bude vyznačen.
(32) Pokud je to možné, uváděné údaje a odhady budou postaveny na údajích Eurostatu a metodice používané při vykazování evropských statistik v příslušných odvětvových právních úpravách a budou s nimi ve shodě, neboť evropské statistiky jsou základním zdrojem statistických údajů používaných při vykazování a monitorování, v souladu s nařízením (ES) č. 223/2009 o evropské statistice.
(33) Pozn.: Všechny odhady budou prováděny na základě stálých cen (jako základ poslouží ceny v roce 2016).
(34) Komise poskytne doporučení pro klíčové parametry pro odhady, které budou zahrnovat alespoň ceny dovozu ropy, plynu a uhlí, jakož i ceny uhlíku v evropském systému obchodování s emisemi.
Top