12.3.2014

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 72/1

---

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 223/2014

ze dne 11. března 2014

o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 175 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu se závěry Evropské rady ze dne 17. června 2010, jimiž byla přijata strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (dále jen „strategie Evropa 2020“), si Unie a členské státy vytyčily cíl, jímž je snížení počtu osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením do roku 2020 nejméně o 20 milionů. Přesto byla v roce 2011 téměř jedna čtvrtina obyvatel Unie (119,82 milionů) ohrožena chudobou nebo sociálním vyloučením, což je přibližně o 4 miliony osob více než v předchozím roce. Míra chudoby a sociálního vyloučení však není ve všech částech Unie stejná a jejich závažnost se v různých členských státech liší.

(2)

Počet osob, jež trpí materiální či dokonce vážnou materiální deprivací, v Unii neustále narůstá, takže v roce 2011 žilo v podmínkách vážné materiální deprivace téměř 8,8 % občanů Unie. Tyto osoby jsou navíc často natolik vyloučeny, že nemohou využívat aktivačních opatření podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (4), a zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 (5).

(3)

Členské státy a Komise by měly přijmout vhodná opatření, která by zabránila veškeré diskriminaci, a měly by zajistit rovnost žen a mužů a systematické začleňování genderového hlediska do všech fází přípravy, programování, řízení a provádění, monitorování a hodnocení Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (dále jen „fond“), do informačních a osvětových kampaní a do výměny osvědčených postupů.

(4)	Článek 2 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) zdůrazňuje, že Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin.

(5)	Článek 6 Smlouvy o EU zdůrazňuje, že Unie uznává práva, svobody a zásady obsažené v Listině základních práv Evropské unie.

(6)	Článek 174 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) stanoví, že Unie za účelem podpory celkového harmonického vývoje rozvíjí a prosazuje svou činnost vedoucí k posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti.

(7)

Fond by měl posílit sociální soudržnost, a tím přispět ke snížení chudoby – a v konečném důsledku k odstranění jejích nejhorších forem – v Unii prostřednictvím podpory vnitrostátních systémů, jež poskytují pomoc nefinanční povahy nejchudším osobám, a zmírňují tak potravinovou a vážnou materiální deprivaci, nebo napomáhají sociálnímu začleňování nejchudších osob. Fond by měl zmírňovat ty formy extrémní chudoby, jejichž dopad na sociální vyloučení je největší, jako jsou například bezdomovectví, chudoba dětí a potravinová nouze.

(8)	Účelem fondu není nahradit veřejné politiky členských států zaměřené na boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, a zejména politiky, které jsou nezbytné s cílem předcházet marginalizaci zranitelných skupin a skupin s nízkými příjmy a zabránit zvyšování rizika chudoby a sociálního vyloučení.

(9)

Podle článku 317 Smlouvy o fungování EU a v rámci sdíleného řízení by měly být stanoveny podmínky umožňující Komisi vykonávat své úkoly při plnění souhrnného rozpočtu Unie a rovněž by měly být vyjasněny oblasti odpovědnosti v rámci spolupráce členských států. Uplatňování těchto podmínek by mělo umožnit Komisi ujistit se o tom, že členské státy využívají fond zákonným a správným způsobem a v souladu se zásadou řádného finančního řízení ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (6) (dále jen „finanční nařízení“).

(10)

Uvedená ustanovení rovněž zajišťují, aby byly podporované operace v souladu s platnými právními předpisy Unie a se souvisejícími vnitrostátními právními předpisy, které přímo či nepřímo provádějí toto nařízení, jakož i s příslušnými politikami, zejména pokud jde o bezpečnost potravinové pomoci nebo základní materiální pomoci poskytovaných nejchudším osobám.

(11)

Přidělování prostředků fondu jednotlivým členským státům v období 2014–2020 zohledňuje ve stejné míře následující ukazatele, které jsou vyhodnocovány na základě údajů Eurostatu týkající se počtu obyvatel, kteří jsou obětí vážné materiální deprivace a počtu obyvatel žijících v domácnostech s velmi nízkou intenzitou práce. Kromě toho toto přidělování rovněž zohlední různé způsoby, jimiž se nejchudším osobám v jednotlivých členských státech pomáhá. Každému členskému státu by nicméně měla být přidělena přinejmenším částka 3 500 000 EUR na programové období 2014–2020, aby mohl zavést operační program se smysluplnou úrovní prostředků.

(12)	Prostředky, které jsou členskému státu přiděleny ze strukturálních fondů, by měly být sníženy o prostředky, které jsou mu přiděleny z fondu.

(13)

Operační programy členských států by měly stanovit a vysvětlit formy potravinové nebo materiální deprivace, které mají být řešeny, nebo činnosti na podporu sociálního začlenění, které mají být podporovány, a popsat rysy pomoci nejchudším osobám, která bude poskytnuta prostřednictvím podpory z fondu vnitrostátním systémům. Tento popis by měl rovněž zahrnovat prvky nezbytné k zajištění účinného a efektivního provádění operačních programů.

(14)

Vážná potravinová nouze v Unii existuje současně se značným plýtváním potravinami. V tomto ohledu by měl fond ve vhodných případech usnadňovat potravinové dary. Tímto však nesmí být ohrožena snaha o odstranění stávajících překážek s cílem podněcovat dary přebytečných potravin pro účely boje proti potravinové nouzi.

(15)

V zájmu účinného a efektivního provádění opatření financovaných z fondu by členské státy měly ve vhodných případech podporovat spolupráci mezi regionálními a místními orgány a subjekty zastupujícími občanskou společnost a také účast všech zapojených stran do vypracovávání a provádění činností, které jsou z fondu financovány.

(16)	S cílem co nejvíce zvýšit účinnost fondu, zejména pokud jde o případné změny okolností v konkrétním členském státě, je vhodné stanovit postup pro změny operačního programu.

(17)	S cílem co nejefektivněji a nejvhodněji reagovat na různé potřeby a zdokonalit poskytování pomoci nejchudším osobám by se měla uplatňovat zásada partnerství.

(18)

Značný přínos má výměna zkušeností a osvědčených postupů, protože usnadňuje vzájemné učení. Komise by měla takovou výměnu usnadňovat a podporovat jejich šíření a zároveň hledat synergie s výměnou osvědčených postupů v souvislosti se souvisejícími fondy, zejména Evropským sociálním fondem (dále jen „ESF“).

(19)

S cílem sledovat pokrok při provádění operačních programů by měly členské státy vypracovat výroční a závěrečné zprávy o provádění a poskytnout je Komisi. To by mělo zajistit, aby byly k dispozici důležité a aktuální informace pro tyto operační programy. Z téhož důvodu by se měla Komise a každý členský stát každoročně sejít za účelem provedení posouzení, nedohodnou-li se jinak. Příslušné zúčastněné strany by měly být do tohoto monitorování vhodným způsobem zapojeny.

(20)

V zájmu vyšší kvality a lepšího vypracování každého operačního programu a posouzení účinnosti a efektivity fondu by se měla vypracovat předběžná a následná hodnocení. Tato hodnocení by měla být založena na relevantních údajích a ve vhodných případech doplněna průzkumy prováděnými u nejchudších osob, jež čerpají pomoc z operačního programu, a v případě potřeby hodnocením v průběhu programového období. Tato hodnocení by měla rovněž respektovat soukromí konečných příjemců a měla by být prováděna takovým způsobem, aby nejchudší osoby nebyly stigmatizovány. Měly by být upřesněny oblasti odpovědnosti členských států a Komise v tomto ohledu.

(21)	Při hodnocení fondu a vypracovávání metodiky tohoto hodnocení by se měla brát v potaz skutečnost, že pojem deprivace je značně složitý a vícerozměrný.

(22)

Občané mají právo vědět, jak a s jakým účinkem jsou finanční zdroje Unie investovány. Pro účely zajištění většího rozšíření informací o tom, čeho fond dosáhl, a zajištění dostupnosti a transparentnosti příležitostí pro financování by měla být stanovena podrobná pravidla o informačních a komunikačních činnostech, zejména v souvislosti s odpovědnostmi příjemců, členských států a ve vhodných případech také místních a regionálních orgánů.

(23)	Použije se právo Unie týkající se ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (7).

(24)	Je třeba stanovit maximální úroveň spolufinancování z fondu na operační programy, aby se zajistil multiplikační účinek unijních zdrojů. Navíc by se měla řešit situace členských států, jež se potýkají s dočasnými rozpočtovými nesnázemi.

(25)

V celé Unii by se měla používat jednotná, jednoduchá a nestranná pravidla ohledně období způsobilosti, způsobilých operací a výdajů fondu. Podmínky způsobilosti by měly odrážet specifickou povahu cílů a cílové populace fondu, zejména prostřednictvím vhodných a zjednodušených podmínek způsobilosti operací a forem podpory a pravidel a podmínek pro úhrady.

(26)

S ohledem na datum, k němuž musí být vyhlášena výběrová řízení, na lhůty pro přijetí tohoto nařízení a na dobu potřebnou k přípravě operačních programů je třeba zavést pravidla, která umožní plynulý přechod, s cílem zabránit výpadkům v dodávkách potravinové pomoci. K tomuto účelu je třeba umožnit, aby výdaje byly způsobilé od 1. prosince 2013.

(27)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (8) stanoví, že produkty zakoupené v rámci veřejné intervence mohou být poskytnuty pro režim distribuce potravin nejchudším osobám v Unii, umožňuje-li to dotčený režim. V závislosti na okolnostech může být nejhospodárnější získat potraviny z použití, zpracování nebo prodeje těchto produktů, a proto je vhodné stanovit takovou možnost v tomto nařízení. Částky pocházející z prodeje těchto produktů by měly být použity ve prospěch nejchudších osob. Tyto částky by se neměly použít ke snížení povinné částky ke spolufinancování programu členskými státy. K zajištění co nejúčinnějšího využití těchto produktů a výnosu z nich by měla Komise přijmout prováděcí akty v souladu s nařízením (EU) č. 1308/2013 stanovící postupy, podle nichž lze tyto produkty použít, zpracovat či prodat pro účely programu pomoci nejchudším osobám.

(28)	Je nezbytné určit druhy činností, které lze provádět z podnětu Komise a členských států jakožto technickou pomoc s podporou fondu. Za tímto účelem by Komise měla konzultovat členské státy a zástupce partnerských organizací na úrovni Unie.

(29)	Za řízení a kontrolu programů by měly v souladu se zásadou sdíleného řízení zodpovídat členské státy a Komise. Za provádění a kontrolu svého operačního programu by měly v prvé řadě odpovídat členské státy prostřednictvím svých systémů řízení a kontroly.

(30)

Členské státy by měly přijmout přiměřená opatření, aby zajistily řádné nastavení a fungování svých systémů řízení a kontroly, a tím poskytly jistotu, pokud jde o zákonné a řádné využívání fondu. Proto by měly být specifikovány povinnosti členských států, pokud jde o systémy řízení a kontroly jejich operačních programů a prevenci, zjišťování a nápravu nesrovnalostí a porušování práva Unie.

(31)

Členské státy by měly plnit povinnosti v oblasti řízení, kontroly a auditu a nést z toho vyplývající odpovědnost, jak ji stanoví pravidla sdíleného řízení uvedená v tomto nařízení a ve finančním nařízení. Členské státy by měly zajistit, aby byla v souladu s podmínkami stanovenými v tomto nařízení zavedena účinná opatření pro posuzování stížností týkajících se fondu. V souladu se zásadou subsidiarity by členské státy měly na žádost Komise prošetřit stížnosti, které byly předloženy Komisi a které spadají do působnosti jejich opatření, a měly by Komisi informovat o výsledcích požadovaného šetření.

(32)

Členské státy by měly určit pro každý ze svých operačních programů řídící orgán, certifikační orgán a funkčně nezávislý auditní orgán. Aby se zajistila flexibilita pro členské státy při zřizování jejich systémů kontroly, je vhodné umožnit, aby funkce certifikačního orgánu mohl vykonávat i řídící orgán. Členské státy by měly mít rovněž možnost určit zprostředkující subjekty, které mají provádět určité úkoly řídícího orgánu nebo certifikačního orgánu. Členské státy by měly v takovém případě jasně stanovit jejich povinnosti a funkce.

(33)

Řídící orgán má hlavní odpovědnost za účinné a efektivní provádění fondu, a proto plní mnoho funkcí souvisejících s řízením a monitorováním operačního programu, finančním řízením a kontrolami a rovněž výběrem projektu. Toto nařízení by tedy mělo stanovit oblasti odpovědnosti a funkce řídícího orgánu.

(34)

Certifikační orgán by měl vypracovávat a předkládat Komisi žádosti o platby. Měl by vypracovávat účetní závěrky, osvědčovat jejich úplnost, přesnost a věrnost a to, že v nich zaúčtované výdaje jsou v souladu s platnými unijními a vnitrostátními předpisy. Toto nařízení by mělo stanovit oblasti odpovědnosti a funkce certifikačního orgánu.

(35)

Auditní orgán by měl zajišťovat, aby se prováděly audity systémů řízení a kontroly za použití vhodného vzorku operací a účetní závěrky. Toto nařízení by mělo stanovit oblasti odpovědnosti a funkce auditního orgánu. Audity vykázaných výdajů by se měly provádět na reprezentativním vzorku operací, aby bylo možné vyvozovat z jejich výsledků závěry. Obecně platí, že k získání spolehlivého reprezentativního vzorku by se měla používat statistická metoda výběru vzorků. Auditní orgány by však měly mít možnost za řádně odůvodněných okolností použít jinou než statistickou metodu výběru vzorků nebo testování věcné správnosti, jsou-li splněny podmínky stanovené v tomto nařízení.

(36)

Aby se přihlédlo ke zvláštní organizaci systémů řízení a kontroly u fondu a k potřebě zajistit vyvážený přístup, měla by být stanovena zvláštní ustanovení pro určení řídícího orgánu a certifikačního orgánu. Aby se zabránilo jakékoli zbytečné administrativní zátěži, mělo by se předběžné ověření souladu s kritérii určení uvedenými v tomto nařízení týkat pouze řídícího orgánu a certifikačního orgánu. Nemělo by být požadováno, aby toto určení schválila Komise. Sledování souladu s kritérii určení prováděné prostřednictvím auditu a kontrolních mechanismů by v případě, že výsledky prokáží nesplnění kritérií, mělo vést k nápravným opatřením a případně k možnosti ukončit toto určení.

(37)

Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise, pokud jde o finanční kontrolu, měla by se zajistit spolupráce mezi členskými státy a Komisí v rámci tohoto nařízení a měla by být stanovena kritéria, jež Komisi umožní, aby v souvislosti se svou strategií kontroly vnitrostátních systémů určila úroveň ujištění, kterou by jí měly poskytovat vnitrostátní auditní subjekty.

(38)

Měly by být stanoveny pravomoci a odpovědnosti Komise, pokud jde o ověřování účinnosti fungování systémů řízení a kontroly a požadování zásahu členského státu. Komise by rovněž měla mít pravomoc provádět audity na místě zaměřené na otázky související s řádným finančním řízením, aby mohla vyvodit závěry o výkonnosti fondu.

(39)	Rozpočtové závazky Unie by se měly plnit každý rok. Aby bylo zajištěno účinné řízení programů, je nutno stanovit jednoduchá pravidla pro předběžné financování, žádosti o průběžné platby a konečný zůstatek.

(40)

S cílem zajistit přiměřenou jistotu pro Komisi před schválením účetní závěrky by se měly žádosti o průběžné platby proplácet ve výši 90 % částky vyplývající z uplatnění míry spolufinancování stanovené v rozhodnutí o přijetí operačního programu na způsobilé výdaje. Zůstatek dlužných částek by měl být členským státům vyplacen po schválení účetní závěrky, pokud Komise dospěje k závěru, že je úplná, přesná a věrná.

(41)

Předběžná platba na začátku operačního programu by měla zajistit, aby měl členský stát prostředky k poskytnutí podpory příjemcům při provádění operací od přijetí operačního programu. Toto předběžné financování by se mělo použít výhradně pro tyto účely a příjemci by měli obdržet dostatečné finanční prostředky, aby operaci poté, co je vybrána, zahájili.

(42)

Příjemce by měl obdržet podporu v plné výši nejpozději 90 dní ode dne, kdy předložil žádost o platbu, v závislosti na dostupných finančních prostředcích z předběžných a průběžných plateb. Řídící orgán by měl mít možnost tuto lhůtu přerušit, nejsou-li předložené doklady úplné nebo existuje-li důkaz o nesrovnalosti vyžadujících další šetření.

(43)

Za účelem ochrany finančních zájmů Unie by měla být stanovena časově omezená opatření, která pověřenému schvalujícímu úředníkovi umožní přerušit platby v případě, že existují jasné důkazy o možných významných nedostatcích ve fungování systému řízení a kontroly, důkazy o pochybení souvisejícím se žádostí o platbu nebo nedodržení povinnosti předložit dokumenty pro účely kontroly a schválení účetní závěrky. Toto přerušení by mělo trvat nejvýše šest měsíců s možností prodloužení této lhůty, se souhlasem členského státu, na devět měsíců, s cílem poskytnout dostatek času na odstranění příčin přerušení, a předejít tak pozastavení plateb.

(44)	Za účelem ochrany finančních zájmů Unie a poskytnutí prostředků pro zajištění účinného provádění programů by měla být přijata ustanovení umožňující pozastavení plateb Komise.

(45)

S cílem uplatnit požadavky finančního nařízení na finanční řízení fondu je nezbytné stanovit jednoduché postupy pro sestavování, kontrolu a schvalování účetní závěrky, které by měly zajistit jasný základ a právní jistotu pro tato opatření. Navíc by mělo být členskému státu umožněno, aby v zájmu řádného plnění svých povinností vyloučil částky, u nichž probíhá posuzování jejich zákonnosti a správnosti.

(46)	S cílem omezit riziko vykazování neoprávněných výdajů by certifikační orgán měl mít možnost bez nutnosti dodatečného odůvodnění zahrnout částky, které vyžadují další ověření, do žádosti o průběžnou platbu po skončení účetního období, kdy byly zaúčtovány do jeho účetního systému.

(47)

V zájmu snížení administrativní zátěže pro příjemce by měly být stanoveny konkrétní lhůty, během nichž jsou řídící orgány povinny zajistit dostupnost dokladů týkajících se operací v návaznosti na uplatnění výdajů nebo dokončení operace. V souladu se zásadou proporcionality by doba uchovávání dokumentů měla být rozlišena podle celkových způsobilých výdajů konkrétní operace.

(48)

Vzhledem k tomu, že účetní závěrka je ověřována a schvalována každý rok, postup uzavření programu by měl být jednoduchý. Konečné uzavření programu by tak mělo vycházet pouze z dokladů vztahujících se k závěrečnému účetnímu období a k závěrečné zprávě o provádění nebo k poslední výroční zprávě o provádění, bez nutnosti poskytovat jakékoli dodatečné doklady.

(49)

V zájmu ochrany rozpočtu Unie může být nezbytné, aby Komise prováděla finanční opravy. Aby se zajistila právní jistota pro členské státy, je důležité vymezit okolnosti, za kterých porušení použitelného unijního právního předpisu nebo vnitrostátního právního předpisu týkajícího se jeho uplatňování může vést k finančním opravám ze strany Komise. Aby se zajistila souvislost případných finančních oprav ukládaných Komisí členským státům s ochranou finančních zájmů Unie, měly by být takové opravy omezeny pouze na případy, kdy se porušení použitelného unijního právního předpisu nebo vnitrostátního právního předpisu týkajícího se jeho uplatňování týká způsobilosti, správnosti, řízení nebo kontroly operací a souvisejících výdajů vykázaných Komisi. Pro zajištění proporcionality je důležité, aby Komise při rozhodování o finanční opravě zvážila povahu a závažnost dotčeného porušení a související finanční důsledky pro rozpočet Unie.

(50)

Je třeba vybudovat takový právní rámec, který umožňuje vytvoření solidních systémů řízení a kontroly a odpovídající rozdělení úloh a povinností v souvislosti se sdíleným řízením. Úloha Komise by proto měla být přesně určena a vysvětlena a měla by být stanovena přiměřená pravidla pro provádění finančních oprav Komisí.

(51)

Četnost auditů operací by měla odpovídat rozsahu podpory Unie z fondu. Zejména by se měl snížit počet provedených auditů, pokud celkové způsobilé výdaje na danou operaci nepřesahují 150 000 EUR. Mělo by nicméně být možné provádět audity kdykoli, pokud existuje důkaz o nesrovnalosti nebo podvodu, nebo – v rámci auditního vzorku – po uzavření dokončené operace. Komise by měla mít možnost přezkoumat auditní stopu dotyčného auditního orgánu nebo se zúčastnit auditů na místě prováděných auditním orgánem. Pokud Komise nezíská nezbytnou jistotu ohledně účinného fungování auditního orgánu těmito prostředky, měla by mít možnost auditní činnost opakovat, pokud je to v souladu s mezinárodně uznávanými auditními standardy. Aby byla úroveň auditů prováděných Komisí úměrná riziku, měla by Komise mít možnost snížit úroveň auditní činnosti v souvislosti s operačními programy, pokud nebyly zjištěny žádné závažné nedostatky nebo pokud je auditní orgán spolehlivý. V zájmu snížení administrativní zátěže pro příjemce by měla být zavedena konkrétní pravidla pro snížení rizika překrývání auditů, které u stejných operací provádějí různé orgány, tedy konkrétně Evropský účetní dvůr, Komise a auditní orgán. Kromě toho by rozsah auditů měl plně zohlednit cíl a charakter cílové populace fondu a povahu mnoha příjemců, kteří svou činnost vykonávají na dobrovolném základě.

(52)

Za účelem zajištění finanční disciplíny je vhodné stanovit opatření ke zrušení kterékoli části rozpočtového závazku v rámci některého operačního programu, zejména pokud částka může být vyňata ze zrušení závazku, především tehdy, pokud prodlevy při provádění vyplývají z mimořádných nebo nepředvídatelných okolností nezávislých na dotyčné straně, jejichž následkům nelze ani přes veškeré prokázané úsilí zabránit, jakož i v situaci, kdy byla předložena žádost o platbu, avšak lhůta pro její uhrazení byla přerušena nebo byla pozastavena platba.

(53)

Za účelem doplnění a změny některých jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o obsah výročních zpráv a závěrečných zpráv o provádění, včetně seznamu společných ukazatelů, kritéria určení případů nesrovnalostí, které je třeba oznámit, a údajů, jež je třeba poskytnout, a vymáhání neoprávněně vyplacených částek, pravidla upravující údaje, jež je třeba v rámci systému monitorování zavedeného řídícím orgánem zaznamenat a uchovat v počítačové podobě, minimální požadavky na auditní stopu, rozsah a obsah vnitrostátních auditů a metodiku výběru vzorků, podrobná pravidla pro používání údajů shromážděných během auditů a kritéria pro určování závažných nedostatků v účinném fungování systémů řízení a kontroly, kritéria k určení výše finančních oprav, jež mají být použita, a kritéria pro použití paušálních sazeb nebo extrapolovaných finančních oprav. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni.

(54)	Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(55)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o rozhodnutí o výročních plánech akcí, jež mají být financovány z technické pomoci z podnětu Komise, rozhodnutí o přijetí a změně operačních programů, rozhodnutí o pozastavení předběžných plateb, rozhodnutí o neschválení účetní závěrky a rozhodnutí, v němž stanoví částku k tíži fondu pro dané účetní období, rozhodnutí o finančních opravách, rozhodnutí o ročním rozpisu rozpočtových závazků mezi členské státy a v případě zrušení závazku rozhodnutí o změně rozhodnutí o přijetí programů.

(56)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o vzor pro strukturovaný průzkum u konečných příjemců, četnost podávání zpráv a jejich formát, podmínky, jež musí systém řízení a kontroly pro elektronickou výměnu dat splňovat, vzor prohlášení řídícího subjektu, vzory pro auditní strategii, výrok auditora a kontrolní zprávu, vzor zprávy a stanoviska nezávislého auditního subjektu a popisu funkcí a postupů zavedených pro řídící orgán a případně pro certifikační orgán, vzor žádostí o platbu a vzor účetní závěrky. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (9).

(57)

Některé prováděcí akty, jež mají být přijímány přezkumným postupem podle článku 5 nařízení (EU) č. 182/2011, mohou mít dopad a důsledky natolik významné pro členské státy, že je důvodné odchýlit se od obecného pravidla. Proto by v případech, kdy výbor nevydá stanovisko, Komise neměla návrh prováděcího aktu přijmout. Tyto prováděcí akty se týkají stanovení technických specifikací pro zaznamenávání a uchovávání údajů ve vztahu k systému řízení a kontroly. Na takové prováděcí akty by se proto měl použít čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

(58)

Toto nařízení ctí základní práva a zachovává zásady uznávané zejména v Listině základních práv Evropské unie, včetně úcty k lidské důstojnosti a soukromému a rodinnému životu, práva na ochranu osobních údajů, práv dítěte, práv starších osob, rovnosti mezi ženami a muži a zákazu diskriminace. Toto nařízení by mělo být uplatňováno v souladu s těmito právy a zásadami.

(59)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zlepšení sociálního začleňování v Unii a pomoci v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, smí Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedených cílů,

(60)	Je třeba zajistit, aby fond doplňoval činnosti financované z ESF, jako jsou například činnosti zaměřené na sociální začleňování, a současně pomáhal výhradně nejchudším osobám.

(61)	Aby bylo možné neprodleně přijmout akty v přenesené pravomoci stanovené v tomto nařízení, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a účel nařízení

Tímto nařízením se zřizuje Fond evropské pomoci nejchudším osobám (dále jen „fond“) na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 a stanoví se cíle fondu, rozsah jeho podpory, dostupné finanční zdroje a jejich přidělení jednotlivým členským státům a také pravidla nezbytná pro zajištění účinného a účelného fungování fondu.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)	„základní materiální pomocí“ základní spotřební zboží, jehož hodnota je omezená a které je určeno pro osobní spotřebu nejchudších osob, například ošacení, obuv, hygienické potřeby, školní pomůcky a spací pytle;

2)

„nejchudšími osobami“ fyzické osoby, ať již jednotlivci, rodiny, domácnosti nebo skupiny složené z takových osob, jejichž potřeba pomoci byla zjištěna v souladu s objektivními kritérii, která určily příslušné vnitrostátní orgány v konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami – aniž by došlo ke střetu zájmů –, nebo která definovaly partnerské organizace a schválily tyto příslušné vnitrostátní orgány; tato kritéria mohou zahrnovat prvky umožňující zaměřit se na nejchudší osoby v určitých zeměpisných oblastech;

3)

„partnerskými organizacemi“ veřejné subjekty nebo neziskové organizace, které poskytují potraviny nebo případně základní materiální pomoc, společně s doprovodnými opatřeními přímo nebo prostřednictvím jiných partnerských organizací, nebo které provádějí činnosti přímo zaměřené na sociální začlenění nejchudších osob, a jejichž operace byly vybrány řídícím orgánem v souladu s čl. 32 odst. 3 písm. b);

4)	„vnitrostátním systémem“ jakýkoli systém, jenž má, alespoň částečně, stejné cíle jako fond a který provádějí na celostátní, regionální nebo místní úrovni veřejné subjekty nebo neziskové organizace;

5)

„operačním programem pro potraviny nebo základní materiální pomoc“ (dále také jen „OP I“) operační program na podporu distribuce potravin nebo základní materiální pomoci nejchudším osobám, který může být případně spojen s doprovodnými opatřeními zaměřenými na zmírnění sociálního vyloučení nejchudších osob;

6)	„operačním programem pro sociální začlenění nejchudších osob“ (dále také jen „OP II“) operační program podporující činnosti, které nespadají pod aktivní opatření na trhu práce a které spočívají v pomoci, jež není finanční ani materiální povahy a jejímž cílem je sociální začlenění nejchudších osob;

7)	„operací“ projekt, smlouva nebo opatření, které byly vybrány řídícím orgánem dotčeného operačního programu nebo z jeho pověření a které přispívají k dosažení cílů operačního programu, k němuž se vztahují;

8)	„dokončenou operací“ operace, která je fyzicky dokončena nebo zcela provedena a v souvislosti s níž příjemci provedli všechny příslušné platby a byla jim vyplacena podpora z odpovídajícího operačního programu;

9)	„příjemcem“ veřejný nebo soukromý subjekt odpovědný za zahájení nebo za zahájení a provádění operací;

10)	„konečným příjemcem“ nejchudší osoba nebo osoby, jež obdrží pomoc ve smyslu článku 4 tohoto nařízení;

11)

„doprovodnými opatřeními“ činnosti, které přesahují rámec distribuce potravin nebo základní materiální pomoci a jejichž cílem je zmírňovat sociální vyloučení nebo řešit udržitelnějším způsobem, který současně posiluje postavení nejchudších osob, naléhavé sociální situace, například poradenství týkající se vyváženého stravování nebo domácího rozpočtu;

12)

„veřejným výdajem“ příspěvek z veřejných zdrojů na financování operací, jehož zdrojem je rozpočet celostátních, regionálních nebo místních orgánů veřejné správy, rozpočet Unie související s fondem, rozpočet veřejnoprávních subjektů nebo rozpočet sdružení orgánů veřejné správy nebo veřejnoprávních subjektů ve smyslu čl. 1 odst. 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES (10);

13)	„zprostředkujícím subjektem“ jakýkoli veřejný nebo soukromý subjekt, za jehož činnost odpovídá řídící nebo certifikační orgán nebo který z pověření takového orgánu plní povinnosti související s prováděním operací příjemci;

14)	„účetním obdobím“ období od 1. července do 30. června, s výjimkou prvního účetního období programového období, u nějž se tím rozumí období od počátečního dne způsobilosti výdajů do 30. června 2015; poslední účetní období je období od 1. července 2023 do 30. června 2024;

15)	„rozpočtovým rokem“ období od 1. ledna do 31. prosince;

16)

„nesrovnalostí“ jakékoli porušení unijního právního předpisu nebo vnitrostátního právního předpisu týkajícího se jeho uplatňování, které vyplývá z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu zapojeného do provádění fondu a v jehož důsledku je nebo by mohl být poškozen rozpočet Unie tím, že by z něj byl uhrazen neoprávněný výdaj;

17)	„hospodářským subjektem“ jakákoli fyzická či právnická osoba nebo jiný subjekt, které se podílejí na provádění pomoci z fondu, s výjimkou členského státu při výkonu veřejné moci;

18)

„systémovou nesrovnalostí“ nesrovnalost, jež se může opakovat a u níž je vysoká pravděpodobnost, že se bude vyskytovat u podobných typů operací, a která je důsledkem závažného nedostatku v účinném fungování systému řízení a kontroly, včetně nezavedení odpovídajících postupů v souladu s tímto nařízením;

19)	„závažným nedostatkem v účinném fungování systému řízení a kontroly“ nedostatek, který vyžaduje podstatná zlepšení systému, který vystavuje fond závažnému riziku nesrovnalostí a jehož existence je neslučitelná s výrokem auditora bez výhrad ohledně fungování systému řízení a kontroly.

Článek 3

Cíle

1.   Fond podporuje sociální soudržnost, posiluje sociální začlenění, a v konečném důsledku tak napomáhá dosahování cíle, jímž je vymýcení chudoby v Unii, neboť přispívá k dosažení cíle strategie Evropa 2020, jímž je snížení počtu osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením do roku 2020 nejméně o 20 milionů, přičemž současně doplňuje strukturální fondy. Fond přispívá k dosahování specifického cíle, jímž je zmírnění nejhorších forem chudoby, tím, že poskytuje nejchudším osobám pomoc nefinanční povahy: potraviny nebo základní materiální pomoc a činnosti na podporu sociálního začlenění nejchudších osob.

Tento cíl a výsledky provádění fondu se vyhodnocují z kvalitativního i kvantitativního hlediska.

2.   Fond doplňuje vnitrostátní programy na udržitelné vymýcení chudoby a sociální začlenění, za něž i nadále zodpovídají členské státy.

Článek 4

Rozsah podpory

1.   Fond podporuje vnitrostátní systémy, jež prostřednictvím partnerských organizací vybraných členskými státy distribuují nejchudším osobám potraviny nebo základní materiální pomoc.

Fond může podporovat činnosti spojené se sběrem, přepravou, skladováním a distribucí potravinových darů s cílem zvýšit a rozrůznit dodávky potravin nejchudším osobám a omezit plýtvání potravinami a předcházet mu.

Fond může také podporovat doprovodná opatření, jež doplňují poskytování potravin nebo základní materiální pomoci.

2.   Fond podporuje činnosti, jež napomáhají sociálnímu začleňování nejchudších osob.

3.   Fond podporuje na unijní úrovni vzájemné učení, vytváření sítí a šíření osvědčených postupů v oblasti pomoci nefinanční povahy nejchudším osobám.

Článek 5

Zásady

1.   Část rozpočtu Unie přidělená fondu je plněna v rámci sdíleného řízení, na němž se podílejí členské státy a Komise, v souladu s čl. 58 odst. 1 písm. b) finančního nařízení, s výjimkou technické pomoci z podnětu Komise, která se provádí v rámci přímého řízení v souladu s čl. 58 odst. 1 písm. a) finančního nařízení.

2.   Komise a členské státy s přihlédnutím ke specifickým podmínkám v jednotlivých členských státech zajistí, aby byla podpora z fondu v souladu s příslušnými politikami a prioritami Unie a vzájemně se doplňovala s dalšími nástroji Unie.

3.   Podpora z fondu se provádí v úzké spolupráci mezi Komisí a členskými státy v souladu se zásadou subsidiarity.

4.   Členské státy a subjekty určené členskými státy pro tento účel zodpovídají za provádění operačních programů a plní své úkoly podle tohoto nařízení v souladu s institucionálním, právním a finančním rámcem dotčeného členského státu a v souladu s tímto nařízením.

5.   Opatření pro provádění a využívání fondu a zejména finanční a správní zdroje potřebné v souvislosti s podáváním zpráv, hodnocením, řízením a kontrolou musí zohlednit zásadu proporcionality s ohledem na výši přidělené podpory a na omezenou administrativní kapacitu organizací, které fungují především díky dobrovolníkům.

6.   Komise a členské státy v souladu se svými povinnostmi a s cílem zamezit dvojímu financování zajišťují koordinaci s ESF a dalšími relevantními politikami, strategiemi a nástroji Unie, zejména iniciativami Unie v oblasti veřejného zdraví a boje proti plýtvání potravinami.

7.   Komise, členské státy a příjemci uplatňují zásadu řádného finančního řízení v souladu s článkem 30 finančního nařízení.

8.   Komise a členské státy zajistí účinnost fondu, zejména monitorováním, podáváním zpráv a hodnocením.

9.   Členské státy a Komise zajistí, aby byly operační programy vypracovávány, programovány, prováděny, monitorovány a vyhodnocovány za dodržení zásady partnerství a v konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami, jak stanoví toto nařízení.

10.   Komise a členské státy přijmou opatření k zajištění účinnosti fondu a plní své úlohy v souvislosti s fondem s cílem snížit administrativní zátěž pro příjemce.

11.   Komise a členské státy zajistí, aby byly rovnost mezi ženami a muži a začlenění hlediska rovnosti pohlaví brány v úvahu a podporovány v různých etapách přípravy, programování, řízení a provádění, monitorování a hodnocení fondu, jakož i v informačních a osvětových kampaních a při výměnách osvědčených postupů. Komise a členské státy využívají údaje rozčleněné podle pohlaví, jsou-li dostupné.

Komise a členské státy přijmou vhodná opatření, aby v získání přístupu k fondu a k programům a operacím podporovaným z fondu nedocházelo k diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.

12.   Operace podporované z fondu musí být v souladu s platnými unijními právními předpisy a vnitrostátními právními předpisy týkajícími se jeho uplatňování (dále jen „použitelné právo“). Fondu lze využít pouze na podporu distribuce potravin nebo zboží, které jsou v souladu s právem Unie týkajícím se bezpečnosti spotřebních výrobků.

13.   Členské státy a příjemci vybírají potraviny nebo základní materiální pomoc na základě objektivních kritérií týkajících se potřeb nejchudších osob. Kritéria výběru potravin, a případně také zboží, rovněž zohledňují klimatické a environmentální aspekty, zejména s ohledem na omezení plýtvání potravinami. Ve vhodných případech přihlíží výběr typu potravin, které mají být distribuovány, k jejich přínosu k vyváženému stravování nejchudších osob.

14.   Komise a členské státy zajistí, aby pomoc poskytovaná v rámci tohoto fondu respektovala důstojnost nejchudších osob.

HLAVA II

ZDROJE A PROGRAMOVÁNÍ

Článek 6

Celkové finanční zdroje

1.   Finanční zdroje, které jsou k dispozici na rozpočtové závazky z fondu na období 2014 až 2020, činí 3 395 684 880 EUR v cenách roku 2011, v souladu s ročním rozpisem uvedeným v příloze II.

2.   Prostředky z fondu přidělené každému členskému státu na období 2014–2020 stanoví příloha III. Minimální částka, kterou lze přidělit členskému státu na celé období, činí 3 500 000 EUR.

3.   Pro účely vypracování programu a následného zahrnutí do souhrnného rozpočtu Unie se částka finančních zdrojů indexuje mírou 2 % ročně.

4.   Částka ve výši 0,35 % celkových finančních zdrojů se přiděluje na technickou pomoc z podnětu Komise.

Článek 7

Operační programy

1.   Každý členský stát předloží Komisi do šesti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost OP I nebo OP II na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020:

2.   OP I uvádí tyto údaje:

a)

určení a vysvětlení výběru druhu či druhů materiální deprivace, jichž se opatření v rámci operačního programu týkají, a popis každého druhu materiální deprivace, hlavních charakteristik distribuce potravin nebo základní materiální pomoci a tam, kde je to vhodné, doprovodných opatření, jež mají být provedena, s ohledem na výsledky předběžného hodnocení provedeného v souladu s článkem 16;

b)	popis odpovídajícího vnitrostátního systému či systémů pro každý druh dotčené materiální deprivace;

c)	popis mechanismu, kterým se stanoví kritéria způsobilosti nejchudších osob, případně rozdělená podle druhu dotčené materiální deprivace;

d)	kritéria výběru operací a popis mechanismu pro výběr, případně rozdělené podle druhu dotčené materiální deprivace;

e)	kritéria pro výběr partnerských organizací, případně rozdělená podle druhu dotčené materiální deprivace;

f)	popis mechanismu použitého k zajištění doplňkovosti s ESF;

g)	plán financování obsahující tabulku, ve které se pro celé programové období uvede celková výše finančních prostředků na podporu z operačního programu orientačně rozdělených podle druhu dotčené materiální deprivace, a odpovídající doprovodná opatření.

3.   OP II uvádí:

a)	strategii, jak bude program přispívat k podpoře sociální soudržnosti a snižování chudoby v souladu se strategií Evropa 2020, včetně odůvodnění výběru priorit pomoci;

b)	specifické cíle operačního programu vycházející ze zjištění vnitrostátních potřeb, s ohledem na výsledky předběžného hodnocení provedeného v souladu s článkem 16; předběžné hodnocení se předloží Komisi spolu s operačním programem;

c)	plán financování obsahující tabulku, ve které se pro celé programové období uvede celková výše finančních prostředků na podporu z operačního programu orientačně rozdělených podle druhu dotčené materiální deprivace;

d)	určení nejchudších osob, kterým bude pomoc určena;

e)	finanční ukazatele týkající se odpovídajících přidělených výdajů;

f)	očekávané výsledky pro specifické cíle a odpovídající ukazatele pro výstupy a výsledky programu, spolu s výchozími a cílovými hodnotami;

g)	popis typů a příkladů opatření, která mají být podporována, a jejich očekávaný přínos ke splnění specifických cílů uvedených v písmeni b), včetně hlavních zásad pro výběr operací, a případně určení hlavních druhů příjemců;

h)	popis mechanismu zajišťujícího doplňkovost s ESF, jehož pomocí se má předejít překrývaní a dvojímu financování operací.

4.   Každý operační program kromě toho uvádí:

a)	určení řídícího orgánu, případného certifikačního orgánu, auditního orgánu a subjektu, kterému bude Komise vyplácet finanční částky, a popis postupu monitorování;

b)	popis opatření k zapojení všech příslušných zúčastněných stran a případně také příslušných regionálních, místních a jiných orgánů veřejné správy do přípravy operačního programu;

c)	popis plánovaného využití technické pomoci v souladu s čl. 27 odst. 4, včetně kroků vedoucích k posílení správní kapacity příjemců ve vztahu k provádění operačního programu;

d)	plán financování obsahující tabulku, ve které se pro jednotlivé roky v souladu s článkem 20 uvede výše předpokládaných finančních prostředků na podporu z fondu a spolufinancování v souladu s článkem 20.

Partnerské organizace uvedené v čl. 7 odst. 2 písm. e), jež dodávají přímo potraviny nebo základní materiální pomoc, provádějí samy nebo ve spolupráci s jinými organizacemi činnosti doplňující poskytování potravinové pomoci, které případně spočívají v přesměrování na příslušné služby, aby se zlepšilo sociální začleňování nejchudších osob, a to bez ohledu na to, zda tyto činnosti dostávají podporu z fondu. Taková doprovodná opatření nejsou však povinná v případech, kdy jsou potraviny nebo základní materiální pomoc poskytovány pouze nejchudším dětem v zařízeních péče o děti nebo obdobných zařízeních.

5.   Členské státy nebo jimi určené orgány vypracovávají operační programy. Spolupracují se všemi příslušnými zúčastněnými stranami a případně s příslušnými regionálními, místními a jinými orgány veřejné správy. Členské státy zajistí, aby byly operační programy úzce propojeny s jejich vnitrostátní politikou sociálního začleňování.

6.   Členské státy vypracují své operační programy v souladu s odpovídajícími vzory obsaženými v příloze I.

Článek 8

Přijímání operačních programů

1.   Komise posoudí soulad každého operačního programu s tímto nařízením a jeho přínos k cílům fondu s přihlédnutím k předběžnému hodnocení provedenému v souladu s článkem 16. Komise zajistí, aby se programy nepřekrývaly s jinými operačními programy financovanými z ESF v členském státě.

2.   Komise může vyjádřit své připomínky do tří měsíců ode dne předložení operačního programu. Členský stát poskytne Komisi veškeré nezbytné dodatečné informace a případně navrhovaný operační program upraví.

3.   Jsou-li případné připomínky Komise v souladu s odstavcem 2 odpovídajícím způsobem zohledněny, Komise prostřednictvím prováděcích aktů každý operační program schválí nejpozději šest měsíců od jejich předložení členským státem.

Článek 9

Změny operačních programů

1.   Členský stát může podat žádost o změnu operačního programu. Spolu se žádostí se předkládá upravený operační program a odůvodnění změny.

2.   Komise informace poskytnuté v souladu s odstavcem 1 posoudí s přihlédnutím k odůvodnění poskytnutému členským státem. Komise může vznést připomínky a členský stát poskytne Komisi všechny nezbytné dodatečné informace.

3.   Jsou-li případné připomínky Komise odpovídajícím způsobem zohledněny, Komise prostřednictvím prováděcích aktů změnu operačního programu schválí nejpozději čtyři měsíce od jejich předložení členským státem.

Článek 10

Výměna osvědčených postupů

Komise usnadňuje, rovněž prostřednictvím internetové stránky, výměnu zkušeností, budování kapacit a sítí a šíření podstatných výstupů v oblasti nefinanční pomoci nejchudším osobám.

Mohou být zahrnuty také příslušné organizace, které nečerpají podporu z fondu.

Komise kromě toho alespoň jednou za rok konzultuje organizace, jež zastupují partnerské organizace na úrovni Unie, k provádění podpory z fondu a po těchto konzultacích podá včas zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

Komise usnadňuje také šíření příslušných výsledků, zpráv a informací týkajících se fondu prostřednictvím internetu.

HLAVA III

MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ, INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI

Článek 11

Monitorovací výbor pro OP II

1.   Do tří měsíců ode dne oznámení rozhodnutí o přijetí OP II členskému státu tento členský stát po dohodě s řídícím orgánem a v souladu se svým institucionálním, právním a finančním rámcem zřídí nebo určí výbor, jehož úkolem je monitorovat provádění programu.

2.   Každý monitorovací výbor vypracuje a přijme svůj jednací řád v souladu s institucionálním, právním a finančním rámcem daného členského státu.

3.   O složení monitorovacího výboru rozhodne členský stát za předpokladu, že se monitorovací výbor skládá ze zástupců příslušných orgánů členského státu, zprostředkujících subjektů a všech příslušných zúčastněných stran a případně rovněž ze zástupců příslušných regionálních, místních a jiných orgánů veřejné správy. Zástupci příslušných regionálních, místních a jiných orgánů veřejné správy a rovněž příslušných zúčastněných stran musí být delegováni jako členové monitorovacího výboru příslušnými organizacemi transparentním postupem. Každý člen monitorovacího výboru může mít hlasovací právo. Seznam členů monitorovacího výboru se zveřejní.

4.   Komise se účastní činnosti monitorovacího výboru jako poradce.

5.   Monitorovacímu výboru předsedá zástupce členského státu nebo řídícího orgánu.

Článek 12

Funkce monitorovacího výboru OP II

1.   Monitorovací výbor se schází nejméně jednou za rok a posuzuje provádění programu a pokrok v dosahování jeho specifických cílů. Zohledňuje přitom finanční údaje, společné ukazatele a ukazatele specifické pro jednotlivé programy, včetně změn ukazatelů výsledků a pokroku při plnění vyčíslených cílových hodnot, a případně výsledky kvalitativních analýz.

2.   Monitorovací výbor se zabývá všemi aspekty, které ovlivňují výkonnost programu. Prověřuje zejména:

a)	pokrok při dosahování specifických cílů operačních programů na základě podkladů předložených řídícím orgánem, včetně závěrů hodnocení;

b)	provádění informačních a komunikačních činností;

c)	činnosti zohledňující a prosazující rovnost mezi muži a ženami, rovnost příležitostí a zákaz diskriminace.

3.   Monitorovací výbor prověřuje a schvaluje:

a)	metodiku a kritéria výběru operací v souladu s hlavními zásadami stanovenými v čl. 7 odst. 3 písm. f);

b)	výroční a závěrečné zprávy o provádění;

c)	jakýkoli návrh řídícího orgánu na případné změny operačního programu.

4.   Monitorovací výbor může řídícímu orgánu sdělit připomínky ohledně provádění programu a jeho hodnocení.

Monitoruje opatření přijatá na základě jeho připomínek.

Článek 13

Zprávy o provádění a ukazatele provádění

1.   Od roku 2015 do roku 2023 předkládají členské státy Komisi do 30. června každého roku výroční zprávu o provádění operačního programu v předchozím rozpočtovém roce.

2.   Členské státy vypracují výroční zprávu o provádění v souladu s aktem v přenesené pravomoci uvedeným v odstavci 6, včetně seznamu společných ukazatelů, a v případě operačních programů na podporu sociálního začleňování včetně seznamu ukazatelů specifických pro tento program.

Členské státy konzultují příslušné zúčastněné strany v souvislosti se zprávami o provádění OP I, přičemž je nutné předejít střetu zájmů. Souhrn připomínek těchto příslušných zúčastněných stran se přiloží ke zprávě.

3.   Výroční zprávy o provádění jsou přípustné, obsahují-li všechny požadované informace podle aktu v přenesené pravomoci uvedeného v odstavci 6. O tom, že určitá výroční zpráva o provádění není přípustná, vyrozumí Komise dotčený členský stát do 15 pracovních dnů ode dne jejího obdržení. Pokud Komise své připomínky ve stanovené lhůtě členskému státu nesdělí, má se za to, že dotyčný zpráva je přípustná.

4.   Komise posoudí výroční zprávu o provádění a uvědomí členský stát o svých připomínkách do dvou měsíců od jejího obdržení.

Pokud Komise nesdělí své připomínky členskému státu v této lhůtě, považují se zprávy za schválené.

5.   Závěrečnou zprávu o provádění operačního programu předloží členské státy do 30. září 2024.

Členské státy vypracují závěrečnou zprávu o provádění operačního programu v souladu s akty v přenesené pravomoci uvedenými v odstavci 6.

Komise závěrečné zprávy o provádění přezkoumá a uvědomí členský stát o svých připomínkách do pěti měsíců od jejího obdržení.

Pokud Komise nesdělí své připomínky členskému státu v této lhůtě, považují se zprávy za schválené.

6.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 62, jimiž stanoví obsah výročních zpráv a závěrečných zpráv o provádění, včetně seznamu společných ukazatelů, do 17. července 2014.

7.   Komise může členskému státu sdělit připomínky k provádění operačního programu. Řídící orgán vyrozumí Komisi do tří měsíců o přijetí nápravných opatřeních.

8.   Řídící orgán zveřejní shrnutí obsahu výroční a závěrečné zprávy o provádění.

9.   Komise předloží shrnutí výročních a závěrečných zpráv o provádění operačního programu včas Evropskému parlamentu a Radě.

10.   Postup týkající se zpráv o provádění operačního programu nesmí být neúměrný přiděleným finančním zdrojům a povaze podpory a nesmí působit zbytečnou administrativní zátěž.

Článek 14

Přezkumná jednání

1.   Každoročně od roku 2014 do roku 2023 se uspořádá jednání mezi Komisí a členskými státy, není-li dohodnuto jinak, za účelem přezkoumání pokroku při provádění operačního programu s ohledem na výroční zprávu o provádění a na případné připomínky Komise zmíněné v čl. 13 odst. 7.

2.   Přezkumnému jednání předsedá Komise. Příslušné zúčastněné strany jsou přizvány k účasti na přezkumných jednáních o OP I s výjimkou těch částí jednání, kde by jejich účast vedla ke střetu zájmů nebo porušení důvěrnosti v souvislosti s auditem.

3.   Členské státy zajistí, aby po skončení přezkumného jednání byly učiněny vhodné kroky v reakci na připomínky Komise, a odkáží na tyto kroky ve zprávě o provádění v následujícím rozpočtovém roce nebo v následujících rozpočtových rocích.

Článek 15

Obecná ustanovení o hodnocení

1.   Členské státy poskytnou zdroje nezbytné k provádění hodnocení a zajistí zavedení postupů pro tvorbu a sběr údajů potřebných k hodnocení, včetně údajů týkajících se společných ukazatelů zmíněných v článku 13.

2.   Hodnocení provádějí odborníci, kteří jsou funkčně nezávislí na řídících orgánech odpovědných za provádění operačního programu. Všechna hodnocení se v plném rozsahu zveřejňují, nesmějí však obsahovat informace o totožnosti konečných příjemců pomoci.

3.   Hodnocení nesmějí být neúměrná přiděleným finančním zdrojům a povaze podpory a nesmějí působit zbytečnou administrativní zátěž.

Článek 16

Předběžné hodnocení

1.   Členské státy provádějí předběžné hodnocení každého operačního programu.

2.   Provádění předběžných hodnocení je povinností orgánu odpovědného za přípravu operačního programu. Předběžná hodnocení se předkládají Komisi současně s operačním programem a se shrnutím.

3.   V rámci předběžného hodnocení OP I se posuzují tyto prvky:

a)

přínos k cíli Unie, jímž je snížení počtu osob žijících v chudobě nebo ohrožených chudobou a sociálním vyloučením do roku 2020 nejméně o 20 milionů, s přihlédnutím k vybranému druhu materiální deprivace, jejž je třeba řešit, a k okolnostem, pokud jde o chudobu, sociální vyloučení a materiální deprivaci v konkrétním členském státě;

b)	vnitřní soudržnost navrhovaného operačního programu a jeho návaznost na ostatní příslušné finanční nástroje;

c)	soulad mezi přidělováním rozpočtových prostředků a cíli operačního programu;

d)	přínos očekávaných výstupů k výsledkům, a tím ke splnění cílů fondu;

e)	zapojení příslušných zúčastněných stran;

f)	vhodnost postupů pro monitorování operačního programu a shromažďování údajů nezbytných k provádění hodnocení.

4.   V rámci předběžného hodnocení OP II se posuzují tyto prvky:

a)	přispění k podpoře sociální soudržnosti a snižování chudoby v souladu se strategií Evropa 2020 při zohlednění vnitrostátních potřeb;

b)	vnitřní ucelenost navrhovaného operačního programu a jeho návaznost na ostatní příslušné nástroje, zejména na ESF;

c)	soulad mezi přidělováním rozpočtových prostředků a cíli programu;

d)	relevance a srozumitelnost navržených ukazatelů specifických pro jednotlivé programy;

e)	jak očekávané výstupy přispějí k dosažení výsledků;

f)	zda jsou vyčíslené cílové hodnoty ukazatelů reálné s ohledem na plánovanou výši podpory z fondu;

g)	odůvodnění navrhované formy podpory;

h)	přiměřenost lidských zdrojů a správní kapacity pro řízení programu;

i)	vhodnost postupů pro monitorování programu a shromažďování údajů nezbytných k provádění hodnocení;

j)	přiměřenost plánovaných opatření na podporu rovných příležitostí pro ženy a muže a opatření k předcházení jakékoli diskriminaci.

Článek 17

Hodnocení během programového období

1.   Do 31. prosince 2018 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě hodnocení fondu v polovině období.

2.   Komise může hodnotit operační programy z vlastního podnětu.

3.   Řídící orgán OP I může hodnotit účinnost a efektivitu operačního programu během programového období.

4.   Řídící orgán OP I provede v letech 2017 a 2022 strukturovaný průzkum u konečných uživatelů v souladu se vzorem přijatým Komisí. Komise po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami přijme prováděcí akty, jimiž tento vzor stanoví. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 63 odst. 2.

5.   Řídící orgán OP II provede do 31. prosince 2022 alespoň jedno hodnocení. Hodnotí se účinnost, efektivita a dopad podporovaných operací. Zajistí se přijetí vhodných následných opatření.

Článek 18

Následné hodnocení

Komise provádí z vlastního podnětu a v úzké spolupráci s členskými státy a za pomoci externích odborníků následné hodnocení, které zhodnotí účinnost a efektivnost fondu a udržitelnost dosažených výsledků a měří přínos fondu. Následné hodnocení se dokončí do 31. prosince 2024.

Článek 19

Informační a komunikační činnosti

1.   Komise a členské státy poskytují informace týkající se opatření podporovaných z fondu a propagují tato opatření. Informace jsou určeny zejména nejchudším osobám a rovněž širší veřejnosti a sdělovacím prostředkům. Mají zdůraznit úlohu Unie a zajistit zviditelnění příspěvku z fondu a příspěvku členských států a partnerských organizací, pokud jde o cíle Unie v oblasti sociální soudržnosti, bez stigmatizace konečných příjemců pomoci.

2.   V zájmu zajištění transparentního přidělování podpory z fondu vede řídící orgán seznam operací, které fond podporuje, a to v tabulkovém formátu umožňujícím třídění, vyhledávání, výpisy, srovnávání a snadné zveřejnění na internetu. Na seznamu operací jsou uvedeny přinejmenším tyto informace:

a)	jméno a adresa příjemce;

b)	částka přidělená z finančních prostředků Unie;

c)	v případě OP I druh dotčené materiální deprivace.

Řídící orgán aktualizuje seznam operací nejméně jednou za dvanáct měsíců.

3.   Během provádění operace příjemci podpory a partnerské organizace informují veřejnost o podpoře získané z fondu tím, že umístí buď alespoň jeden plakát s informacemi o operaci (minimální velikost A3), včetně informací o finanční podpoře od Unie nebo znak Unie v přiměřené velikosti, na místě snadno viditelném pro veřejnost. Tento požadavek musí být splněn tak, aby koneční příjemci nebyli stigmatizováni, a to na každém místě, kde se poskytuje pomoc v rámci OP I nebo OP II, kromě případů, kdy to okolnosti distribuce neumožňují.

Příjemci a partnerské organizace, které mají internetové stránky, rovněž poskytnou stručný popis operace včetně jejích cílů a výsledků na svých internetových stránkách a zdůrazní, že je na danou operaci poskytována finanční podpora Unie.

4.   Všechny informační a komunikační činnosti příjemce a partnerských organizací zmiňují podporu operace z fondu tak, že zobrazí znak Unie a odkaz na Unii a fond.

5.   Řídící orgán informuje příjemce o tom, že zveřejnil seznam operací v souladu s odstavcem 2. Řídící orgán poskytne soubory informačních a komunikačních nástrojů, včetně šablon v elektronické podobě, jež mají příjemcům a partnerským organizacím pomoci, aby splnili své povinnosti stanovené v odstavci 3.

6.   V případě OP II:

a)

je členský stát nebo řídící orgán odpovědný za organizaci: i) hlavní informační činnosti spočívající ve zveřejnění zahájení operačního programu a ii) nejméně jedné hlavní informační činnosti za rok, která propaguje možnosti financování a sledované strategie nebo představuje úspěchy operačního programu, případně včetně příkladů operací;

b)	příjemce během provádění operace informuje veřejnost o podpoře obdržené z fondu tak, že zajistí, aby účastníci operace byli o poskytnutí podpory z fondu informováni;

c)	každý dokument, včetně potvrzení účasti nebo jakéhokoli jiného potvrzení, týkající se takové operace musí obsahovat prohlášení o tom, že operační program byl podporován z fondu;

d)	řídící orgán zajistí, aby potenciální příjemci měli přístup k příslušným informacím o možnostech financování, zahájení výzev k předkládání žádostí a podmínkách předkládání žádostí a kritériích výběru operací, jež mají obdržet podporu.

7.   Při zpracovávání osobních údajů podle článků 15 až 19 tohoto nařízení řídící orgán, příjemci a partnerské organizace dodržují směrnici 95/46/ES.

HLAVA IV

FINANČNÍ PODPORA Z FONDU

Článek 20

Spolufinancování

1.   Míra spolufinancování na úrovni operačního programu činí nejvýše 85 % způsobilých výdajů z veřejných zdrojů. V případech uvedených v čl. 21 odst. 1 ji lze zvýšit. Členské státy mohou podporovat činnost fondu z vlastních dodatečných zdrojů.

2.   V rozhodnutí Komise o přijetí operačního programu se stanoví míra spolufinancování pro operační program a maximální výše podpory z fondu.

3.   Opatření v oblasti technické pomoci prováděná z podnětu nebo z pověření Komise lze financovat ve 100 % výši.

Článek 21

Zvýšení plateb pro členské státy s dočasnými rozpočtovými problémy

1.   Na žádost členského státu mohou být průběžné platby a platby konečného zůstatku zvýšeny o 10 procentních bodů nad míru spolufinancování platnou pro operační program. Zvýšená míra, která nesmí přesáhnout 100 %, se uplatňuje v případě žádostí o platby za účetní období, ve kterém členský stát předložil svou žádost, a v následujících účetních obdobích, v jejichž průběhu členský stát splňuje jednu z následujících podmínek:

a)	pokud dotyčný členský stát přijal euro, dostává makrofinanční pomoc od Unie v souladu s nařízením Rady (EU) č. 407/2010 (11);

b)	pokud dotyčný členský stát nepřijal euro, dostává střednědobou finanční pomoc v souladu s nařízením Rady (ES) č. 332/2002 (12);

c)	členskému státu je poskytována finanční pomoc v souladu se Smlouvou o založení Evropského mechanismu stability.

2.   Aniž je dotčen odstavec 1, nesmí být podpora Unie vyplacená prostřednictvím průběžných plateb a plateb konečného zůstatku vyšší než příspěvek z veřejných zdrojů a maximální výše podpory z fondu, jak stanoví rozhodnutí Komise o schválení operačního programu.

Článek 22

Období způsobilosti

1.   Tímto článkem nejsou dotčena pravidla způsobilosti technické pomoci z podnětu Komise stanovená v článku 27.

2.   Výdaje jsou způsobilé pro podporu z operačního programu, jestliže vzniky příjemci a byly zaplaceny v období od 1. prosince 2013 do 31. prosince 2023.

3.   Pro poskytnutí podpory z operačního programu nelze vybrat operace, které byly fyzicky dokončeny nebo plně provedeny dříve, než příjemce předložil žádost o financování v rámci operačního programu řídícímu orgánu, a to bez ohledu na to, zda příjemce provedl všechny související platby či nikoli.

4.   Při změně operačního programu jsou výdaje, které se stávají způsobilými v důsledku změny operačního programu, způsobilé až ode dne, kdy členský stát předložil žádost o změnu Komisi.

Článek 23

Způsobilost operací

1.   Operace podporované z operačního programu se provádějí v členském státě, na který se operační program vztahuje.

2.   Operace mohou obdržet podporu z operačního programu, pokud byly vybrány na základě spravedlivého a transparentního postupu a na základě kritérií stanovených v operačním programu nebo případně schválených monitorovacím výborem.

3.   O kritériích výběru a seznamech vybraných operací, které obdrží podporu z OP II, jsou při jejich přijetí informovány monitorovací výbory operačních programů spolufinancovaných z ESF.

4.   Potraviny nebo základní materiální pomoc pro nejchudší osoby mohou nakupovat samy partnerské organizace.

Potraviny nebo základní materiální pomoc pro nejchudší osoby může nakupovat rovněž veřejnoprávní subjekt a bezplatně je poskytovat partnerským organizacím. V tomto případě mohou být potraviny získány použitím, zpracováním či prodejem produktů, s nimiž se nakládá v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013, jedná-li se o nejhospodárnější možnost a nezpůsobí-li to přílišné zpoždění při dodávce potravin partnerským organizacím. Veškeré částky získané z této transakce se použijí ve prospěch nejchudších osob a nesmějí se použít ke snížení povinné částky ke spolufinancování programu členskými státy, jak je stanoveno v článku 20 tohoto nařízení.

Komise použije postupy přijaté podle čl. 20 písm. i) nařízení (EU) č. 1308/2013, podle nichž lze produkty uvedené ve zmíněném nařízení použít, zpracovat či prodat pro účely tohoto nařízení, aby se zajistila jejich maximální účinnost.

5.   Potraviny nebo základní materiální pomoc se nejchudším osobám poskytují bezplatně.

6.   Operace podporovaná z fondu nesmí čerpat podporu z více než jednoho operačního programu spolufinancovaného z fondu nebo z jiného nástroje Unie, aby nedocházelo ke zdvojování financování.

Článek 24

Formy podpory

Členské státy používají fond pro poskytování podpory ve formě grantů, veřejných zakázek nebo jejich kombinace. Tato podpora však nesmí mít formu pomoci ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

Článek 25

Formy grantů

1.   Granty mohou mít tyto formy:

a)	úhrada způsobilých nákladů, které skutečně vznikly a byly zaplaceny;

b)	proplacení na základě jednotkových nákladů;

c)	jednorázové částky příspěvku z veřejných zdrojů nepřesahující 100 000 EUR;

d)	financování paušální sazbou, která se určí za použití procentního podílu z jedné nebo více stanovených kategorií nákladů.

2.   Možnosti zmíněné v odstavci 1 lze kombinovat u jedné operace pouze tehdy, pokud se každá z nich vztahuje na jinou kategorii nákladů nebo pokud se použijí na jednotlivé po sobě jdoucí fáze této operace.

3.   Částky podle odst. 1 písm. b), c) a d) se určují jedním z těchto způsobů:

a)	spravedlivými, přiměřenými a ověřitelnými metodami výpočtu založenými na: i) statistických údajích nebo jiných objektivních informacích; nebo ii) ověřených údajích jednotlivých příjemců z minulých let nebo za použití jejich obvyklých postupů účtování nákladů;

b)	metodami a použitím odpovídajících jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb, které se v rámci režimů pro granty financované výhradně dotčeným členským státem uplatňují na podobný druh operace a příjemce;

c)	sazbami stanovenými tímto nařízením;

d)	postupem případ od případu s odkazem na návrh rozpočtu předem schválený řídícím orgánem, pokud příspěvek z veřejných zdrojů nepřesahuje 100 000 EUR.

4.   Částky vypočtené ve formě grantů uvedené v odst. 1 písm. b), c) a d) se považují za způsobilé výdaje vzniklé příjemci a zaplacené pro účely uplatnění hlavy VI.

5.   Dokument, který stanoví podmínky podpory pro jednotlivé operace, stanoví metodu, která se má použít pro určení nákladů operace, a podmínky pro vyplacení grantu.

Článek 26

Způsobilost výdajů

1.   Způsobilost výdajů se kromě případů, kdy jsou přímo v tomto nařízení či na jeho základě stanovena zvláštní pravidla, určuje na základě vnitrostátních pravidel.

2.   Aniž je dotčen odstavec 1, jsou pro podporu z OP I způsobilé:

a)	výdaje na nákup potravin nebo základní materiální pomoci;

b)

provádí-li nákup potravin nebo základní materiální pomoci veřejný subjekt a poskytuje-li je partnerským organizacím, výdaje na dopravu potravin nebo základní materiální pomoci do skladu partnerské organizace a výdaje na skladování v paušální sazbě 1 % výdajů uvedených v písmeni a), nebo v řádně odůvodněných případech výdaje, které skutečně vznikly a byly zaplaceny;

c)	administrativní výdaje a výdaje na dopravu a skladování, které vznikly partnerské organizaci v paušální sazbě 5 % výdajů zmíněných v písmeni a); nebo 5 % hodnoty potravinářských produktů, s nimiž je nakládáno v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1308/2013;

d)	výdaje na sběr, dopravu, skladování a distribuci potravinových darů a na činnosti přímo spojené se zvyšováním povědomí veřejnosti o těchto činnostech, vynaložené a zaplacené partnerskými organizacemi;

e)	výdaje na doprovodná opatření, jež podnikají a vykazují partnerské organizace poskytující potraviny nebo základní materiální pomoc nejchudším osobám přímo nebo v rámci smluv o spolupráci, v paušální sazbě 5 % výdajů zmíněných v písmeni a).

3.   Aniž je dotčen odstavec 1 tohoto článku, jsou pro podporu z operačního programu způsobilé výdaje vzniklé podle čl. 27 odst. 4 nebo, v případě nepřímých výdajů vzniklých podle čl. 27 odst. 4, výdaje v paušální sazbě až 15 % způsobilých přímých nákladů na zaměstnance.

4.   Pro podporu z operačního programu nejsou způsobilé tyto výdaje:

a)	úroky z dlužných částek;

b)	poskytování infrastruktury;

c)	výdaje za použité zboží;

d)	daň z přidané hodnoty, kromě případů, kdy je podle vnitrostátních právních předpisů neodpočitatelná.

Článek 27

Technická pomoc

1.   Z podnětu Komise nebo z podnětu vedeného jejím jménem může fond financovat přípravu, monitorování, správní a technickou pomoc, audit, informační, kontrolní a vyhodnocovací opatření nezbytná pro provádění tohoto nařízení, jakož i činnosti podle článku 10, a to až do výše 0,35 % svého ročního přídělu.

2.   Komise konzultuje členské státy a organizace, které zastupují partnerské organizace na úrovni Unie, v souvislosti s plánovaným využitím technické pomoci.

3.   Pokud se předpokládá příspěvek z fondu, stanoví Komise každý rok prostřednictvím prováděcích aktů své plány týkající se druhu opatření souvisejících s opatřeními uvedenými v odstavci 1.

4.   Z operačního programu mohou být z podnětu členských států financována opatření zaměřená na přípravu, řízení, monitorování, správní a technickou pomoc, audit a informační, kontrolní a vyhodnocovací opatření nezbytná pro provádění tohoto nařízení, a to až do výše 5 % přídělu fondu. Lze z něj rovněž financovat technickou pomoc a budování kapacit partnerských organizací.

HLAVA V

ŘÍZENÍ A KONTROLA

Článek 28

Obecné zásady systémů řízení a kontroly

Systémy řízení a kontroly musí v souladu s čl. 5 odst. 7 zajistit:

a)	popis funkcí jednotlivých subjektů zapojených do řízení a kontroly a rozdělení funkcí v rámci jednotlivých subjektů;

b)	dodržování zásady oddělení funkcí uvnitř těchto subjektů a mezi nimi;

c)	postupy pro zajištění správnosti a řádnosti vykazovaných výdajů;

d)	počítačové systémy pro účetnictví, ukládání a přenos finančních údajů a údajů o ukazatelích, monitorování a podávání zpráv;

e)	systémy podávání zpráv a monitorování, pokud odpovědný subjekt pověří výkonem úkolů jiný subjekt;

f)	opatření pro audit fungování systémů řízení a kontroly;

g)	systémy a postupy pro zabezpečení odpovídající auditní stopy;

h)	předcházení nesrovnalostem, včetně podvodů, jejich odhalování a náprava a vymáhání neoprávněně vyplacených částek spolu s případnými úroky z prodlení.

Článek 29

Odpovědnost v rámci sdíleného řízení

V souladu se zásadou sdíleného řízení jsou členské státy a Komise odpovědné za řízení a kontrolu programů v souladu se svými povinnostmi stanovenými tímto nařízením.

Článek 30

Odpovědnost členských států

1.   Členské státy plní povinnosti v oblasti řízení, kontroly a auditu a nesou z toho vyplývající odpovědnost, kterou stanoví pravidla sdíleného řízení obsažená ve finančním nařízení a v tomto nařízení.

2.   Členské státy předcházejí nesrovnalostem, odhalují je a zajišťují jejich nápravu a vymáhají neoprávněně vyplacené částky spolu s případnými úroky z prodlení. Oznamují Komisi nesrovnalosti v příspěvcích z fondu přesahující 10 000 EUR a průběžně ji informují o podstatných aspektech průběhu souvisejících správních a soudních řízení.

Členské státy neoznamují Komisi nesrovnalosti související s případy:

a)	kdy nesrovnalost spočívá pouze v úplném nebo částečném neprovedení určité operace uvedené ve spolufinancovaném operačním programu z důvodu úpadku příjemce;

b)	na něž příjemce upozornil řídící či certifikační orgán dobrovolně a dříve, než je některý z těchto orgánů odhalil, ať již před nebo po vyplacení příspěvku z veřejných zdrojů;

c)	které řídící nebo certifikační orgán odhalil a napravil dříve, než byly příslušné výdaje zahrnuty do výkazu výdajů předkládaných Komisi.

Ve všech ostatních případech, zejména před úpadkem nebo existuje-li podezření z podvodu, se zjištěné nesrovnalosti a související preventivní a nápravná opatření oznámí Komisi.

Nelze-li částky neoprávněně vyplacené příjemci získat zpět v důsledku pochybení nebo nedbalosti členského státu, zodpovídá členský stát za uhrazení dotčených částek zpět do rozpočtu Unie. Členské státy se mohou rozhodnout nevymáhat od příjemce neoprávněně vyplacenou částku příspěvku z fondu, pokud nepřesahuje 250 EUR bez úroku.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 62, které stanoví další podrobná pravidla pro kritéria určení případů nesrovnalostí, které je třeba oznámit, a údajů, jež je třeba poskytnout, a pro podmínky a postupy, jež se mají použít k rozhodnutí, zda mají členské státy uhradit částky, které nelze získat zpět.

Komise přijme poradním postupem podle čl. 63 odst. 2 prováděcí akty, jimiž stanoví četnost podávání zpráv a jejich formát.

3.   Členské státy zajistí, aby existovala účinná opatření na přezkum stížností týkajících se fondu. Rozsah působnosti, pravidla a postupy týkající se těchto opatření jsou v pravomoci členských států v souladu s jejich institucionálním a právním rámcem. Členské státy na žádost Komise prošetří stížnosti podané Komisi, jež spadají do působnosti jejich opatření. Členské státy na žádost informují Komisi o výsledcích těchto šetření.

4.   Všechny úřední výměny informací mezi členskými státy a Komisí se provádějí za použití systému pro elektronickou výměnu dat. Komise přijme prováděcí akty, které stanoví podmínky, jež má uvedený systém pro elektronickou výměnu dat splňovat. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 63 odst. 3.

Článek 31

Určení orgánů

1.   Každý členský stát určí pro každý operační program vnitrostátní orgán veřejné správy nebo veřejnoprávní subjekt jako řídící orgán. Tentýž řídící orgán může být určen pro dva operační programy.

2.   Členský stát určí pro každý operační program vnitrostátní orgán veřejné správy nebo veřejnoprávní subjekt jakožto certifikační orgán, aniž je dotčen odstavec 3. Tentýž certifikační orgán může být určen pro dva operační programy.

3.   Členský stát může pro operační program určit řídící orgán, který navíc plní i funkce certifikačního orgánu.

4.   Členský stát určí pro každý operační program vnitrostátní orgán veřejné správy nebo veřejnoprávní subjekt funkčně nezávislý na řídícím orgánu a certifikačním orgánu jakožto auditní orgán. Tentýž auditní orgán může být určen pro dva operační programy.

5.   Za předpokladu, že je dodržena zásada oddělení funkcí, mohou být řídící orgán, certifikační orgán v případě OP I a OP II, jejichž celková výše podpory z fondu nepřekračuje 250 000 000 EUR, i auditní orgán součástí stejného orgánu veřejné správy nebo veřejnoprávního subjektu.

6.   Členský stát může určit jeden nebo více zprostředkujících subjektů pro výkon některých úkolů řídícího nebo certifikačního orgánu z pověření tohoto orgánu. Příslušná ujednání mezi řídícím orgánem nebo certifikačním orgánem a zprostředkujícími subjekty musí být oficiálně písemně zaznamenána.

7.   Členský stát nebo řídící orgán může pověřit řízením části operačního programu zprostředkující subjekt, a to písemnou dohodou mezi zprostředkujícím subjektem a členským státem nebo řídícím orgánem. Zprostředkující subjekt poskytne záruky své solventnosti a způsobilosti v dotčeném oboru, jakož i svých schopností v oblasti správního a finančního řízení.

8.   Členský stát stanoví písemně pravidla upravující jeho vztah s řídícími orgány, certifikačními orgány a auditními orgány, vztahy mezi těmito orgány navzájem a vztahy těchto orgánů s Komisí.

Článek 32

Funkce řídícího orgánu

1.   Řídící orgán zodpovídá za řízení operačního programu v souladu se zásadou řádného finančního řízení.

2.   Pokud jde o řízení operačního programu, řídící orgán:

a)	podporuje v případě potřeby činnost monitorovacího výboru uvedeného v článku 11 a poskytuje mu informace, které výbor potřebuje k plnění svých úkolů, zejména údaje týkající se pokroku operačního programu v dosahování cílů, finanční údaje a údaje týkající se ukazatelů;

b)	pro OP I po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami, a aniž by došlo ke střetu zájmů, nebo pro OP II po schválení monitorovacím výborem uvedeným v článku 11 vypracovává výroční a závěrečné zprávy o provádění uvedené v článku 13 a předkládá je Komisi;

c)	zpřístupňuje zprostředkujícím subjektům informace, které jsou důležité pro plnění jejich úkolů, a příjemcům informace potřebné pro provádění operací;

d)	zřizuje systém pro zaznamenávání a uchovávání počítačových údajů o každé operaci, které jsou nezbytné pro monitorování, hodnocení, finanční řízení, ověřování a audit, včetně údajů o jednotlivých účastnících operací spolufinancovaných z OP II;

e)	zajišťuje, aby údaje uvedené v písmeni d) byly shromažďovány, zadávány a ukládány v systému uvedeném v písmeni d) v souladu se směrnicí 95/46/ES, a je-li to možné, rozlišeny podle pohlaví.

3.   Pokud jde o výběr operací, řídící orgán:

a)	vypracovává a případně po schválení uplatňuje vhodné postupy nebo kritéria výběru, jež jsou nediskriminační a transparentní;

b)	zajišťuje, aby vybraná operace: i) spadala do působnosti fondu a operačního programu; ii) splňovala kritéria stanovená v operačním programu a v článcích 22, 23 a 26; iii) je-li to relevantní, zohledňovala obecné zásady stanovené v čl. 5 odst. 11, 12, 13 a 14;

c)	zajišťuje, aby byl příjemci poskytnut dokument, který stanoví podmínky podpory pro každou operaci, včetně zvláštních požadavků týkajících se produktů nebo služeb, jež mají být dodány v rámci operace, plánu financování a lhůty pro provedení;

d)	před schválením operace se přesvědčí, že příjemce má správní, finanční a provozní způsobilost ke splnění podmínek uvedených v písmeni c);

e)	přesvědčí se, že pokud operace začala před předložením žádosti o financování řídícímu orgánu, bylo dodrženo použitelné právo vztahující se na danou operaci;

f)	určí druh materiální pomoci pro OP I a druh opatření pro OP II, na něž jsou určeny výdaje operace.

4.   Pokud jde o finanční řízení a kontrolu operačního programu, řídící orgán:

a)	ověřuje, že spolufinancované produkty a služby byly dodány, že výdaje, jež příjemci vykázali, byly skutečně zaplaceny, že je dodržen soulad s platnými právními předpisy a operačním programem a že jsou splněny podmínky podpory operace;

b)	zajišťuje, aby příjemci zapojení do provádění operací hrazených na základě skutečně vzniklých způsobilých nákladů buď vedli oddělený účetní systém, nebo používali vhodný účetní kód pro všechny transakce související s operací;

c)	zavádí účinná a přiměřená opatření proti podvodům s přihlédnutím ke zjištěným rizikům;

d)	stanoví postupy k zajištění toho, aby všechny doklady týkající se výdajů a auditů, jež jsou nezbytné pro zajištění odpovídající auditní stopy, byly uchovávány v souladu s požadavky čl. 28 písm. g);

e)	vypracovává prohlášení řídícího subjektu a shrnutí výsledků za daný rok podle čl. 59 odst. 5 prvního pododstavce písm. a) a b) finančního nařízení.

5.   Ověřování podle odst. 4 písm. a) musí zahrnovat tyto postupy:

a)	správní ověření každé žádosti o úhradu předložené příjemcem,

b)	ověření operací na místě.

Četnost a rozsah ověření na místě musí být úměrné výši příspěvku z veřejných zdrojů poskytnutého na danou operaci a úrovni rizika zjištěného při takovýchto ověřeních a auditech prováděných auditním orgánem u systému řízení a kontroly jako celku.

6.   Ověření jednotlivých operací na místě podle odst. 5 prvního pododstavce písm. b) lze provádět na základě výběru vzorků.

7.   Pokud je v rámci operačního programu řídící orgán rovněž příjemcem, je třeba přijmout pro ověření uvedená v odst. 4 písm. a) taková opatření, která zajistí odpovídající oddělení funkcí.

8.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 62, kterými stanoví pravidla upřesňující informace týkající se údajů, jež je třeba v rámci systému monitorování zavedeného podle odst. 2 písm. d) tohoto článku zaznamenat a uchovat v počítačové podobě.

Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví technické specifikace systému zavedeného podle odst. 2 písm. d) tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 63 odst. 3.

9.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 62, kterými stanoví podrobné minimální požadavky na auditní stopu uvedenou v odst. 4 písm. d) tohoto článku, pokud jde o účetní záznamy, které mají být vedeny, a o podklady, které mají být uchovávány na úrovni certifikačního orgánu, řídícího orgánu, zprostředkujících subjektů a příjemců.

10.   Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku Komise přijme prováděcí akty týkající se vzoru prohlášení řídícího subjektu uvedeného v odst. 4 písm. e) tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 63 odst. 2.

Článek 33

Funkce certifikačního orgánu

Certifikační orgán operačního programu je pověřen výkonem zejména těchto úkolů:

a)	vypracovává a předkládá žádosti o platbu Komisi a potvrzuje, že pocházejí ze spolehlivých účetních systémů, zakládají se na ověřitelných podkladech a byly ověřeny řídícím orgánem;

b)	vypracovává účetní závěrky uvedené v čl. 59 odst. 5 prvním pododstavci písm. a) finančního nařízení;

c)	potvrzuje úplnost, přesnost a věrnost účetní závěrky a osvědčuje, že zaúčtované výdaje jsou v souladu s použitelným právem a byly vynaloženy na operace vybrané pro financování podle kritérií platných pro daný operační program a v souladu s použitelným právem;

d)

zajišťuje, aby existoval systém, který v počítačové podobě zaznamenává a ukládá účetní záznamy za každou operaci a který umožňuje zaznamenávat a ukládat všechny údaje potřebné k vypracování žádostí o platby a účetní závěrky, včetně záznamů o částkách, jež mají být získány zpět, částkách získaných zpět a částkách odejmutých z důvodu zrušení celého příspěvku na operaci či operační program nebo části tohoto příspěvku;

e)	zajišťuje, aby pro účely vypracování a předkládání žádostí o platbu obdržel od řídícího orgánu přiměřené informace o postupech a ověřeních prováděných v souvislosti s výdaji;

f)	při vypracování a předkládání žádostí o platbu zohledňuje výsledky všech auditů provedených auditním orgánem nebo z jeho pověření;

g)	vede v počítačové podobě účetní záznamy o výdajích vykázaných Komisi a odpovídajících příspěvcích z veřejných zdrojů vyplacených příjemcům;

h)	vede záznamy o částkách, které mají být získány zpět, a částkách odejmutých z důvodu zrušení celého příspěvku na operaci nebo jeho části. Částky získané zpět se vracejí do rozpočtu Unie před uzavřením operačního programu tak, že se odečtou z následného výkazu výdajů.

Článek 34

Funkce auditního orgánu

1.   Auditní orgán zajišťuje, aby se prováděly audity řádného fungování systému řízení a kontroly operačního programu a audity vhodného vzorku operací na základě vykázaných výdajů.

Audity vykázaných výdajů vycházejí z reprezentativního vzorku, nebo je-li to vhodné, z testování věcné správnosti a zpravidla jsou založeny na statistických metodách výběru vzorků.

V řádně odůvodněných případech v souladu s mezinárodně uznávanými auditními normami a ve všech případech, kdy počet operací v účetním období nestačí k tomu, aby bylo možné použít statistickou metodu výběru vzorků, je možné na základě odborného úsudku auditního orgánu použít jinou než statistickou metodu výběru vzorků.

V těchto případech musí být velikost vzorku dostatečná na to, aby auditnímu orgánu umožnila vypracovat platný výrok auditora podle čl. 59 odst. 5 prvním pododstavci písm. b) finančního nařízení.

Jiná než statistická metoda výběru vzorků se vztahuje alespoň na 5 % operací, jejichž výdaje byly vykázány Komisi v účetním období, a na 10 % výdajů, které byly vykázány Komisi v účetním období.

Nepřesahuje-li celková výše podpory z fondu pro OP I částku 35 000 000 EUR, může auditní orgán omezit činnosti v oblasti auditu na každoroční audit systému, jehož součástí je testování věcné správnosti založené na kombinaci namátkových kontrol operací a kontrol v závislosti na riziku. Audit je prováděn v souladu s mezinárodně uznávanými auditními normami a každoročně kvantifikuje chybovost ověřených výkazů údajů předkládaných Komisi.

2.   Provádí-li audity jiný subjekt než auditní orgán, zajistí auditní orgán, aby měl takový subjekt nezbytnou funkční nezávislost.

3.   Auditní orgán zajistí, aby byly při auditní činnosti zohledněny mezinárodně uznávané auditní standardy.

4.   Do osmi měsíců od schválení operačního programu vypracuje auditní orgán auditní strategii pro provádění auditů. Auditní strategie stanoví metodiku auditu, způsob výběru vzorků, nebo je-li to vhodné, testování věcné správnosti pro audity operací a plánování auditů v souvislosti s aktuálním účetním obdobím a dvěma následujícími účetními obdobími. Od roku 2016 do roku 2024 včetně se auditní strategie každoročně aktualizuje. Pokud se společný systém řízení a kontroly vztahuje na dva operační programy, může být pro dotčené operační programy vypracována jediná auditní strategie. Na žádost předkládá auditní orgán auditní strategii Komisi.

5.   Auditní orgán vypracovává:

a)	výrok auditora v souladu s čl. 59 odst. 5 prvním pododstavcem písm. b) finančního nařízení;

b)	kontrolní zprávu uvádějící hlavní zjištění auditů provedených v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, včetně zjištění ohledně nedostatků v systému řízení a kontroly, a navrhovaná a provedená nápravná opatření.

Pokud se společný systém řízení a kontroly vztahuje na dva operační programy, lze informace požadované podle prvního pododstavce písm. b) tohoto odstavce seskupit do jediné zprávy.

6.   Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví vzory pro auditní strategii, výrok auditora a kontrolní zprávu. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 63 odst. 2.

7.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 62, kterými stanoví rozsah a obsah auditů operací a auditů účetnictví a metodiku pro výběr vzorku operací uvedených v odstavci 1 tohoto článku.

8.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 62, jimiž stanoví podrobná pravidla pro používání údajů shromážděných během auditů prováděných úředníky Komise nebo pověřenými zástupci Komise.

Článek 35

Postup pro určení řídícího orgánu a certifikačního orgánu

1.   Předtím, než předloží Komisi první žádost o průběžnou platbu, oznámí jí členský stát den a formu určení řídícího orgánu a případně certifikačního orgánu, které musí být provedeny na příslušné úrovni.

2.   Určení uvedená v odstavci 1 vycházejí ze zprávy a stanoviska nezávislého auditního subjektu, který hodnotí, zda orgány dodržují kritéria týkající se prostředí vnitřní kontroly, řízení rizik, řídící a kontrolní činnosti a monitorování stanovená v příloze IV.

Nezávislým auditním subjektem je auditní orgán nebo jiný veřejnoprávní či soukromoprávní subjekt, který má potřebnou auditorskou způsobilost, je nezávislý na řídícím orgánu a případně i na certifikačním orgánu a při výkonu své činnosti bere v úvahu mezinárodně uznávané auditní standardy.

3.   Členské státy mohou rozhodnout, že se řídící orgán nebo certifikační orgán, jenž byl určen v souvislosti s operačním programem spolufinancovaným s ESF podle nařízení (EU) č. 1303/2013, považuje za určený pro účely tohoto nařízení.

4.   Komise si může do jednoho měsíce od oznámení určení zmíněných v odstavci 1 vyžádat zprávu a stanovisko nezávislého auditního subjektu uvedeného v odstavci 2 a popis funkcí a postupů zavedených pro řídící orgán a případně pro certifikační orgán. Komise rozhodne, zda si tyto dokumenty vyžádá, na základě svého posouzení rizik.

Komise může vznést připomínky do dvou měsíců od obdržení dokumentů uvedených v prvním pododstavci.

Aniž je dotčen článek 46, posuzování těchto dokumentů nepřeruší vyřizování žádostí o průběžné platby.

5.   Pokud ze stávajících výsledků auditu a kontroly vyplývá, že určený orgán již nesplňuje kritéria uvedená v odstavci 2, členský stát na odpovídající úrovni a podle závažnosti problému stanoví zkušební dobu, během níž musí být učiněna nezbytná nápravná opatření.

Pokud určený orgán neprovede požadovaná nápravná opatření ve zkušební době stanovené členským státem, členský stát na odpovídající úrovni ukončí určení tohoto orgánu.

Je-li pro některý určený orgán stanovena zkušební doba, členský stát o tom neprodleně informuje Komisi, přičemž jí poskytne údaje o dané zkušební době, o jejím ukončení v návaznosti na provedení nápravných opatření, jakož i o ukončení určení některého orgánu. Aniž je dotčeno použití článku 46, oznámení o tom, že členský stát stanovil pro některý určený orgán zkušební dobu, nepřeruší vyřizování žádostí o průběžné platby.

6.   Je-li určení řídícího orgánu nebo certifikačního orgánu ukončeno, členský stát určí v souladu s postupem uvedeným v odstavci 2 nový subjekt, který převezme funkce řídícího orgánu nebo certifikačního orgánu, a oznámí to Komisi.

7.   Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku Komise přijme prováděcí akty týkající se vzoru zprávy a stanoviska nezávislého auditního subjektu a popisu funkcí a postupů zavedených pro řídící orgán a případně pro certifikační orgán. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 63 odst. 3.

Článek 36

Pravomoci a odpovědnosti Komise

1.   Komise se na základě dostupných informací, včetně informací o určení orgánů odpovědných za řízení a kontrolu, dokumentů každoročně poskytovaných podle čl. 59 odst. 5 finančního nařízení uvedenými určenými orgány, kontrolních zpráv, výročních zpráv o provádění a auditů provedených subjekty členských států a subjekty Unie přesvědčí, že členské státy zavedly systémy řízení a kontroly, které jsou v souladu s tímto nařízením, a že tyto systémy během provádění operačních programů účinně fungují.

2.   Úředníci nebo pověření zástupci Komise mohou provádět audity nebo kontroly na místě, které alespoň dvanáct pracovních dní předem, s výjimkou naléhavých případů, oznámí příslušnému vnitrostátnímu orgánu. Komise dodržuje zásadu proporcionality, a za tímto účelem zohledňuje potřebu zamezit bezdůvodnému zdvojování auditů či kontrol prováděných členskými státy, úroveň rizika pro rozpočet Unie a potřebu minimalizovat administrativní zátěž příjemců v souladu s tímto nařízením. Rozsah takových auditů nebo kontrol může zahrnovat zejména ověření účinného fungování systémů řízení a kontroly v rámci programu nebo jeho části a v rámci operací a posouzení řádného finančního řízení operací nebo programů. Těchto auditů nebo kontrol se mohou účastnit úředníci nebo pověření zástupci členského státu.

Úředníci nebo pověření zástupci Komise řádně zplnomocnění k provádění auditů nebo kontrol na místě mají přístup ke všem potřebným záznamům, dokladům a metadatům, které se týkají operací podporovaných z fondu nebo systémů řízení a kontroly, a to bez ohledu na médium, na němž jsou uloženy. Na žádost poskytnou členské státy kopie takových záznamů, dokladů a metadat Komisi.

Pravomocemi stanovenými v tomto odstavci není dotčeno uplatňování vnitrostátních ustanovení, jež vyhrazují některé úkony činitelům zvlášť určeným vnitrostátními právními předpisy. Úředníci a pověření zástupci Komise se neúčastní mimo jiné domovních prohlídek ani úředních výslechů osob podle vnitrostátních právních předpisů. Tito úředníci a zástupci však mají přístup k takto získaným informacím, aniž jsou dotčeny pravomoci vnitrostátních soudů, a při plném dodržování základních práv dotčených právních subjektů.

3.   Komise může požádat členský stát, aby přijal opatření nezbytná k zajištění účinného fungování systémů řízení a kontroly nebo k ověření správnosti výdajů v souladu s tímto nařízením.

Článek 37

Spolupráce s auditními orgány

1.   Komise spolupracuje s auditními orgány za účelem koordinace jejich plánů a způsobů auditu a neprodleně si s těmito orgány sděluje výsledky auditů zaměřených na systémy řízení a kontroly.

2.   Pokud členský stát určí více auditních orgánů, může za účelem usnadnění této spolupráce určit koordinační subjekt.

3.   Komise, auditní orgány a případný koordinační subjekt se scházejí pravidelně a obvykle nejméně jednou za rok, pokud není dohodnuto jinak, aby posoudily výroční kontrolní zprávu, výrok auditora a strategii auditu a vyměnily si názory na otázky týkající se zlepšení systémů řízení a kontroly.

HLAVA VI

FINANČNÍ ŘÍZENÍ, KONTROLA A SCHVÁLENÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY, FINANČNÍ OPRAVY A ZRUŠENÍ ZÁVAZKU

KAPITOLA 1

Finanční řízení

Článek 38

Rozpočtové závazky

Rozpočtové závazky Unie týkající se jednotlivých operačních programů v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 se uskutečňují v ročních splátkách. Rozhodnutí Komise o přijetí operačního programu představuje rozhodnutí o financování ve smyslu článku 84 finančního nařízení, a jakmile je oznámeno dotčenému členskému státu, je právním závazkem ve smyslu uvedeného nařízení.

U každého operačního programu platí, že rozpočtový závazek na první splátku následuje po přijetí operačního programu Komisí.

S výjimkou případů, kdy je použit článek 16 finančního nařízení, provádí rozpočtové závazky na další splátky Komise na základě rozhodnutí uvedeného ve druhém pododstavci do 1. května každého roku.

Článek 39

Platby Komise

1.   Platby příspěvků z fondu na jednotlivé operační programy provádí Komise v souladu s rozpočtovými prostředky a v závislosti na dostupných finančních prostředcích. Každá platba se přiřadí k nejstaršímu otevřenému rozpočtovému závazku fondu.

2.   Platby probíhají formou předběžného financování, průběžných plateb a vyplacení konečného zůstatku.

Článek 40

Průběžné platby a vyplacení konečného zůstatku Komisí

1.   Jako průběžnou platbu uhradí Komise 90 % z částky vyplývající z uplatnění míry spolufinancování stanovené v rozhodnutí o přijetí operačního programu na způsobilé výdaje z veřejných zdrojů uvedené v žádosti o platbu. Komise určí výši zbývajících prostředků, které mají být uhrazeny jako průběžné platby nebo získány zpět v souladu s článkem 50.

2.   Aniž je dotčen článek 21, nesmí být příspěvek z fondu poskytovaný prostřednictvím průběžných plateb a platby konečného zůstatku vyšší než maximální výše příspěvku z fondu stanovená v rozhodnutí Komise o schválení operačního programu.

Článek 41

Žádosti o platbu

1.   Žádost o platbu předkládaná Komisi musí poskytovat veškeré informace, které Komise potřebuje k sestavování účetních závěrek v souladu s čl. 68 odst. 3 finančního nařízení.

2.   Žádosti o platbu u operačního programu jako celku a technické pomoci uvedené v čl. 27 odst. 4 musí obsahovat:

a)	celkovou výši způsobilých výdajů z veřejných zdrojů, které vznikly příjemci a které byly zaplaceny při provádění operací, zanesenou v účetním systému certifikačního orgánu;

b)	celkovou výši výdajů z veřejných zdrojů vzniklých při provádění operací zanesenou v účetním systému certifikačního orgánu;

3.   Způsobilé výdaje zahrnuté v žádosti o platbu musí být doloženy potvrzenými fakturami nebo účetními doklady stejné důkazní hodnoty, kromě forem podpory podle čl. 25 odst. 1 písm. b), c) a d). Pro tyto formy grantu se částky zahrnuté v žádosti o platbu rovnají nákladům vypočteným na příslušném základě.

4.   Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví vzor žádostí o platbu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 63 odst. 3.

Článek 42

Vyplácení příjemcům

1.   Řídící orgán zajistí, aby v případě grantů pro partnerské organizace měli příjemci k dispozici dostatečné finanční prostředky k zajištění řádného provádění operací.

2.   Řídící orgány v závislosti na dostupnosti finančních prostředků z předběžného financování a průběžných plateb zajistí, aby příjemce obdržel celkovou částku způsobilých výdajů z veřejných zdrojů v plné výši do 90 dnů ode dne předložení žádosti o platbu. Žádná částka se neodečítá ani nezadržuje a nejsou ukládány žádné zvláštní poplatky či jiné poplatky s rovnocenným účinkem, které by snížily částky určené příjemcům.

3.   Platební lhůta uvedená v odstavci 2 může být řídícím orgánem přerušena v jednou z těchto řádně odůvodněných případů:

a)	částka uvedená v žádosti o platbu není splatná nebo nebyly předloženy příslušné podklady, včetně dokladů nutných k ověřování řízení podle čl. 32 odst. 4 písm. a);

b)	bylo zahájeno řízení v souvislosti s možnými nesrovnalostmi týkajícími se příslušných výdajů.

Dotčený příjemce je písemně informován o přerušení platební lhůty a jeho důvodech.

Článek 43

Použití eura

1.   Částky uváděné v operačních programech předložených členskými státy, ve výkazech výdajů, žádostech o platby a účetních závěrkách a výdaje uváděné ve výročních a závěrečných zprávách o provádění se vyjadřují v eurech.

2.   Členské státy, které ke dni předložení žádosti o platbu nepřijaly euro jako svou měnu, přepočítají na eura výši výdajů vzniklých v národní měně. Tyto částky se přepočítají na eura tak, že se použije měsíční účetní směnný kurs Komise platný v měsíci, v němž výdaj zaúčtuje certifikační orgán dotčeného operačního programu. Směnný kurs Komise elektronicky zveřejňuje každý měsíc.

3.   Pokud se euro stane měnou členského státu, použije se postup pro přepočet uvedený v odstavci 2 i nadále na veškeré výdaje zaúčtované certifikačním orgánem přede dnem vstupu pevného přepočítacího koeficientu mezi národní měnou a eurem v platnost.

Článek 44

Vyplácení a zúčtování předběžných plateb

1.   V návaznosti na rozhodnutí Komise o přijetí operačního programu vyplatí Komise předběžnou platbu ve výši 11 % celkového příspěvku fondu pro dotčený operační program.

2.   Předběžné financování lze použít pouze pro platby příjemcům při provádění operačního programu. Za tímto účelem musí být okamžitě k dispozici odpovědnému orgánu.

3.   Celková částka vyplacená v rámci předběžného financování musí být vrácena Komisi, jestliže jí není do 24 měsíců od vyplacení první části předběžného financování zaslána žádost o platbu v rámci dotčeného operačního programu. Příspěvek Unie na dotčený operační program není tímto vrácením nijak dotčen.

4.   Částku vyplacenou v rámci předběžného financování Komise plně zúčtuje nejpozději při uzavření operačního programu.

Článek 45

Lhůta pro podávání žádostí o průběžné platby a pro jejich vyplácení

1.   Certifikační orgán předkládá v souladu s čl. 41 odst. 2 pravidelně žádosti o průběžné platby k pokrytí částek zanesených v účetním systému v účetním období. Pokud to však certifikační orgán považuje za nezbytné, může uvést takové částky v žádostech o platbu předložených v následujících účetních obdobích.

2.   Certifikační orgán předloží konečné žádosti o průběžnou platbu do 31. července po konci předchozího účetního období a v každém případě před první žádostí o průběžnou platbu na další účetní období.

3.   První žádost o průběžnou platbu nesmí být předložena dříve, než Komise obdrží oznámení o určení řídícího orgánu a certifikačního orgánu v souladu s článkem 35.

4.   Průběžné platby se na operační program neposkytují, pokud výroční zpráva o provádění nebyla zaslána Komisi v souladu s článkem 13.

5.   V závislosti na dostupných finančních prostředcích provede Komise průběžnou platbu do 60 dnů ode dne, kdy byla žádost o platbu zaregistrována u Komise.

Článek 46

Přerušení platební lhůty

1.   Pověřená schvalující osoba ve smyslu finančního nařízení může na dobu nejvýše šesti měsíců přerušit platební lhůtu týkající se žádosti o průběžnou platbu, pokud:

a)	informace poskytnuté auditorským subjektem členského státu nebo Unie jasně ukazují na možnost významných nedostatků ve fungování systému řízení a kontroly;

b)	pověřená schvalující osoba musí provést dodatečná ověření poté, co obdrží informaci, která ji upozorní na skutečnost, že určitý výdaj uvedený v žádosti o platbu je spojen s nesrovnalostí, která má vážné finanční následky;

c)	nebyl předložen jeden z dokumentů požadovaných podle čl. 59 odst. 5 finančního nařízení.

Členské státy mohou souhlasit s prodloužením přerušení platební lhůty o další tři měsíce.

2.   Pověřená schvalující osoba omezí přerušení platební lhůty pouze na tu část výdajů, na něž se vztahuje žádost o platbu ovlivněná situacemi uvedenými v odst. 1 prvním pododstavci, ledaže by nebylo možné určit část výdajů, které se to týká. Pověřená schvalující osoba okamžitě písemně informuje členský stát a řídící orgán o důvodu přerušení platební lhůty a vyzve je k nápravě situace. Pověřená schvalující osoba přerušení platební lhůty ukončí, jakmile jsou přijata nezbytná opatření.

Článek 47

Pozastavení plateb

1.   Komise může všechny průběžné platby nebo jejich část pozastavit, jestliže je splněna alespoň jedna z následujících podmínek:

a)	v účinném fungování systému řízení a kontroly operačního programu existuje závažný nedostatek, který ohrožuje příspěvek Unie k operačnímu programu a v souvislosti s nímž nebyla přijata opatření k nápravě;

b)	určitý výdaj ve výkazu výdajů je spojen s nesrovnalostí, jež má závažné finanční důsledky a která nebyla napravena;

c)	členský stát nepřijal nezbytná opatření k nápravě situace, která vedla k přerušení platební lhůty podle článku 46;

d)	existují závažné nedostatky v kvalitě a spolehlivosti systému monitorování nebo údajů o ukazatelích.

2.   Komise se může prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout pozastavit všechny průběžné platby nebo jejich část poté, co poskytla členskému státu příležitost, aby předložil své připomínky.

3.   Komise ukončí pozastavení všech průběžných plateb nebo jejich části, pokud členský stát přijme nezbytná opatření, která umožňují pozastavení zrušit.

KAPITOLA 2

Sestavení, kontrola a schválení účetní závěrky a uzavírání operačních programů

Článek 48

Předkládání informací

Členské státy předloží za každý rok období 2016 až 2025 včetně ve lhůtě stanovené v čl. 59 odst. 5 finančního nařízení dokumenty uvedené ve zmíněném článku, a to:

a)	účetní závěrku uvedenou v čl. 49 odst. 1 tohoto nařízení za předchozí účetní období;

b)	prohlášení řídícího subjektu a shrnutí výsledků za daný rok uvedené v čl. 32 odst. 4 písm. e) tohoto nařízení za předchozí účetní období;

c)	výrok auditora a kontrolní zprávu uvedené v čl. 34 odst. 5 písm. a) a b) tohoto nařízení za předchozí účetní období.

Článek 49

Sestavení účetní závěrky

1.   Komisi se předkládá účetní závěrka uvedená v čl. 59 odst. 5 prvním pododstavci písm. a) finančního nařízení za každý operační program. Tato účetní závěrka pokrývá účetní období a zahrnuje:

a)

celkovou výši způsobilých výdajů z veřejných zdrojů vedenou v účetních systémech certifikačního orgánu, která byla zahrnuta v žádostech o platbu předložených Komisi v souladu s článkem 41 a čl. 45 odst. 2 do 31. července následujícího po skončení účetního období, celkovou výši odpovídajících způsobilých výdajů z veřejných zdrojů vzniklých při provádění operací a celkovou výši odpovídajících plateb vyplacených příjemcům podle čl. 42 odst. 2;

b)	částky odňaté a získané zpět v průběhu účetního období, částky, které mají být získány zpět na konci účetního období, a částky, které zpět získat nelze;

c)	porovnání výdajů uvedených podle písmene a) s výdaji vykázanými za totéž účetní období v žádostech o platbu, spolu s vysvětlením případných rozdílů.

2.   Pokud některý členský stát neuvede v účetní závěrce výdaje předtím uvedené v žádosti o průběžnou platbu na dané účetní období, protože jsou předmětem probíhajícího posuzování jejich zákonnosti a správnosti, mohou být veškeré tyto výdaje nebo jejich část, které jsou následně shledány zákonnými a správnými, uvedeny v žádosti o průběžnou platbu týkající se následujících účetních období.

3.   Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví vzor účetní závěrky uvedené v tomto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 63 odst. 3.

Článek 50

Kontrola a schválení účetní závěrky

1.   Do 31. května následujícího po skončení účetního období Komise v souladu s čl. 59 odst. 6 finančního nařízení zkontroluje dokumenty, které jí členské státy předkládají podle článku 48 tohoto nařízení.

Na žádost Komise poskytne členský stát veškeré dodatečné informace potřebné k tomu, aby umožnil Komisi ve lhůtě uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce zjistit, zda je účetní závěrka úplná, přesná a věrná.

2.   Komise schválí účetní závěrku, pokud dospěje k závěru, že je úplná, přesná a věrná. Komise dojde k takovému závěru v případě, že auditní orgán poskytl výrok bez výhrad, pokud jde o úplnost, přesnost a věrnost účetní závěrky, pokud Komise nemá konkrétní důkazy o tom, že je výrok auditora ohledně účetní závěrky nespolehlivý.

3.   Komise oznámí členským státům ve lhůtě stanovené v odstavci 1, zda může účetní závěrku schválit.

4.   Pokud z důvodů na straně členského státu nemůže Komise účetní závěrku schválit ve lhůtě stanovené v odstavci 1, oznámí to členským státům a v souladu s odstavcem 2 uvede důvody svého rozhodnutí a opatření, která je třeba přijmout, a lhůtu pro jejich provedení. Na konci uvedené lhůty oznámí Komise členskému státu, zda může účetní závěrku schválit.

5.   Komise pro účely schválení účetní závěrky nezohledňuje otázky související se zákonností a správností příslušných transakcí týkajících se výdajů uvedených v účetní závěrce. Aniž jsou dotčeny články 46 a 47, postup kontroly a schvalování účetní závěrky nepřeruší zpracovávání žádostí o průběžné platby a nepovede k pozastavení plateb.

6.   Na základě schválené účetní závěrky vypočte Komise částky k tíži fondů za účetní období a následné úpravy, pokud jde o platby převáděné členskému státu. Komise vezme v úvahu:

i)	zaúčtované částky uvedené v čl. 49 odst. 1 písm. a), u nichž se použije míra spolufinancování vymezená v článku 20;

ii)	celkovou částku plateb provedených Komisí v průběhu účetního období, která se skládá z částky průběžných plateb vyplacených Komisí v souladu s článkem 21 a čl. 40 odst. 1.

7.   Po provedení výpočtu podle odstavce 6 tohoto článku Komise vyplatí veškeré dodatečné splatné částky během 30 dnů po schválení účetní závěrky. Pokud existuje částka, která má být získána zpět od členského státu, musí být předmětem inkasního příkazu vydaného Komisí, který se provádí pokud možno započtením proti částce splatné příslušnému členskému státu v rámci následujících plateb na stejný operační program. Takové zpětné získání finanční částky nepředstavuje finanční opravu a nesnižuje podporu příslušného operačního programu poskytovanou z fondů. Částka získaná zpět představuje v souladu s čl. 177 odst. 3 finančního nařízení účelově vázaný příjem.

8.   Pokud po uplatnění postupu uvedeného v odstavci 4 nemůže Komise schválit účetní závěrku, rozhodne na základě dostupných informací a v souladu s odstavcem 6 o částce k tíži fondu pro dané účetní období a informuje o tom členský stát. Pokud členský stát během dvou měsíců po předání informací Komisí oznámí Komisi svůj souhlas, použije se odstavec 7. V případě nesouhlasu přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí, v němž stanoví částku k tíži fondu pro dané účetní období. Toto rozhodnutí nepředstavuje finanční opravu a nesnižuje podporu příslušného operačního programu poskytovanou z fondu. Na základě takového rozhodnutí Komise provede v souladu s odstavcem 7 úpravy plateb poskytovaných členskému státu.

9.   Schválením účetní závěrky Komisí nebo rozhodnutím Komise podle odstavce 8 není dotčeno provádění oprav podle článků 55 a 56.

10.   Aniž jsou dotčeny články 55 a 56, členské státy mohou nahradit nesprávné částky, které jsou zjištěny po předložení účetní závěrky, provedením odpovídajících úprav v účetní závěrce za účetní období, v němž jsou nesrovnalosti odhaleny.

Článek 51

Dostupnost dokladů

1.   Řídící orgán zajistí, aby všechny doklady o výdajích podporovaných z fondu na operace, u nichž jsou celkové způsobilé výdaje z veřejných zdrojů nižší než 1 000 000 EUR, byly na požádání k dispozici Komisi a Evropskému účetnímu dvoru po dobu tří let od 31. prosince následujícího po předložení účetní závěrky, která obsahuje výdaje na danou operaci.

V případě operací neuvedených v prvním pododstavci musí být všechny doklady k dispozici po dobu dvou let od 31. prosince následujícího po předložení účetní závěrky, v níž jsou uvedeny konečné výdaje na dokončenou operaci.

Řídící orgán může rozhodnout, že na operace, jejichž celkové způsobilé výdaje jsou nižší než 1 000 000 EUR, použije pravidlo uvedené ve druhém pododstavci.

Lhůta uvedená v prvním pododstavci se přeruší buď v případě soudního řízení, nebo na základě řádně odůvodněné žádosti Komise.

2.   Řídící orgán informuje příjemce o datu, kdy začíná běžet lhůta uvedená v odstavci 1.

3.   Doklady se uchovávají buď ve formě originálů, nebo ověřených kopií originálů, případně na běžných nosičích dat, včetně elektronické verze originálních dokladů nebo dokladů existujících pouze v elektronické podobě.

4.   Doklady se uchovávají ve formě umožňující identifikaci subjektů údajů po dobu ne delší než je nezbytné pro účely, ke kterým byly údaje shromážděny nebo ke kterým jsou dále zpracovávány.

5.   Postup ověřování souladu dokladů uchovávaných na běžných nosičích dat s originály dokladů stanoví vnitrostátní orgány, přičemž tento postup zajistí, aby uchovávané verze splňovaly požadavky vnitrostátních právních předpisů a byly dostatečně spolehlivé pro účely auditu.

6.   Pokud doklady existují pouze v elektronické podobě, musí používané počítačové systémy splňovat uznávané bezpečnostní normy, které zajistí, že uchovávané doklady splňují požadavky vnitrostátních právních předpisů a jsou dostatečně spolehlivé pro účely auditu.

Článek 52

Předkládání závěrečných dokladů a platba konečného zůstatku

1.   Kromě dokumentů uvedených v článku 48 členské státy za poslední účetní období od 1. července 2023 do 30. června 2024 předloží závěrečnou zprávu o provádění operačního programu.

2.   Konečný zůstatek bude vyplacen do tří měsíců ode dne schválení účetní závěrky za poslední účetní období nebo do jednoho měsíce ode dne schválení závěrečné zprávy o provádění, podle toho, co nastane později.

KAPITOLA 3

Finanční opravy a zpětné získávání prostředků

Článek 53

Finanční opravy prováděné členskými státy

1.   Za vyšetřování nesrovnalostí, provedení potřebných finančních oprav a vymáhání neoprávněně vyplacených částek zodpovídají v prvé řadě členské státy. V případě systémových nesrovnalostí rozšíří členský stát své vyšetřování na všechny operace, které by mohly být dotčeny.

2.   Členské státy provádějí finanční opravy požadované v souvislosti s jednotlivými nebo systémovými nesrovnalostmi zjištěnými u operací nebo operačních programů. Finanční opravy spočívají ve zrušení celého příspěvku na operaci nebo operační program z veřejných zdrojů nebo jeho části. Členský stát zohlední povahu a závažnost nesrovnalostí a finanční ztrátu, která fondu vznikla, a uplatní přiměřenou opravu. Finanční opravy zaznamená řídící orgán do účetní závěrky za účetní období, ve kterém se o zrušení rozhodlo.

3.   Příspěvek z fondu zrušený podle odstavce 2 může členský stát znovu použít v rámci daného operačního programu s výhradou odstavce 4.

4.   Příspěvek zrušený podle odstavce 2 nelze znovu použít na žádnou operaci, která byla předmětem opravy nebo – pokud je finanční oprava provedena z důvodu systémové nesrovnalosti – na žádnou operaci ovlivněnou touto systémovou nesrovnalostí.

5.   Finanční opravou není dotčena povinnost členského státu získávat zpět vyplacené částky podle tohoto článku.

Článek 54

Finanční opravy prováděné Komisí

1.   Komise provádí finanční opravy prostřednictvím prováděcích aktů zrušením celého příspěvku Unie na daný operační program nebo jeho části a získáním částky zpět od členského státu s cílem vyloučit z financování Unie výdaje, které jsou v rozporu s platnými právními předpisy.

2.   Porušení použitelného práva vede k finanční opravě pouze v souvislosti s výdaji, které byly vykázány Komisi, a v případě, že je splněna jedna z těchto podmínek:

a)	porušení ovlivnilo výběr operace odpovědným orgánem k podpoře z fondu nebo pokud s ohledem na povahu porušení nelze takový dopad stanovit, avšak existuje odůvodněné riziko, že toto porušení takový vliv mělo;

b)	porušení ovlivnilo výši výdajů, které mají být uhrazeny z rozpočtu Unie, nebo s ohledem na povahu porušení nelze jeho finanční dopad stanovit, avšak existuje odůvodněné riziko, že toto porušení takový vliv mělo.

3.   Při rozhodování o provedení finanční opravy podle odstavce 1 Komise dodržuje zásadu proporcionality zohledněním povahy a závažnosti porušení použitelného práva a finanční důsledky takového porušení pro rozpočet Unie. Komise informuje Evropský parlament a Radu o rozhodnutích o provedení finančních oprav.

Článek 55

Kritéria pro finanční opravy prováděné Komisí

1.   Komise provede finanční opravy prostřednictvím prováděcích aktů zrušením celého příspěvku Unie na operační program nebo jeho části podle článku 54, jestliže po provedení nezbytného šetření dojde k závěru, že:

a)	vyskytují se závažné nedostatky v účinném fungování systému řízení a kontroly operačního programu, které ohrožují příspěvek Unie již vyplacený na daný operační program;

b)	členský stát nesplnil před zahájením opravného řízení podle tohoto odstavce své povinnosti podle článku 53;

c)	výdaje uvedené v žádosti o platbu nejsou správné a nebyly členským státem opraveny před zahájením opravného řízení podle tohoto odstavce.

Komise při svých finančních opravách vychází z jednotlivých případů zjištěných nesrovnalostí, přičemž přihlíží k tomu, zda se jedná o systémovou nesrovnalost. Pokud nelze přesně vyčíslit výši nesprávných výdajů uplatněných u fondu, použije Komise finanční opravu na základě paušální sazby nebo extrapolace.

2.   Při rozhodování o provedení opravy podle odstavce 1 Komise dodržuje zásadu proporcionality zohledněním povahy a závažnosti nesrovnalostí a rozsahu a finančních důsledků nedostatků zjištěných v systému řízení a kontroly daného operačního programu.

3.   Jestliže Komise zakládá své stanovisko na výrocích jiných auditorů než auditorů svých vlastních útvarů, vypracuje vlastní závěry ohledně finančních důsledků po posouzení opatření přijatých dotyčným členským státem podle čl. 53 odst. 2, oznámení zaslaných podle čl. 30 odst. 2 a případných odpovědí členského státu.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 62, jimiž stanoví podrobná pravidla týkající se kritérií pro určování závažných nedostatků v účinném fungování systémů řízení a kontroly, včetně základních typů těchto nedostatků, kritéria k určení výše finančních oprav, jež mají být použita, a kritéria pro použití paušálních sazeb nebo extrapolovaných finančních oprav.

Článek 56

Postup pro finanční opravy prováděné Komisí

1.   Před přijetím rozhodnutí o finanční opravě zahájí Komise řízení oznámením předběžných závěrů svého šetření členskému státu spolu s výzvou, aby členský stát do dvou měsíců předložil své připomínky.

2.   Navrhuje-li Komise finanční opravu na základě extrapolace nebo paušální sazby, dostane členský stát příležitost prokázat přezkoumáním příslušné dokumentace, že skutečný rozsah nesrovnalosti je menší, než jak byl posouzen Komisí. Po dohodě s Komisí může členský stát omezit rozsah tohoto přezkumu na vhodnou část nebo vzorek příslušné dokumentace. S výjimkou řádně odůvodněných případů nesmí doba povolená pro takové přezkoumání překročit další dva měsíce od uplynutí lhůty dvou měsíců uvedené v odstavci 1.

3.   Komise zohlední veškeré důkazy předložené členským státem ve lhůtách uvedených v odstavcích 1 a 2.

4.   Nepřijme-li členský stát předběžné závěry Komise, pozve ho Komise na slyšení, aby se zaručilo, že jsou k vyvození závěru Komise ohledně uplatnění finanční opravy k dispozici všechny důležité informace a zjištění.

5.   V případě dohody a aniž je dotčen odstavec 7 tohoto článku, může členský stát opětovně použít fond v souladu s čl. 53 odst. 3.

6.   V zájmu uplatnění finančních oprav přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí do šesti měsíců ode dne slyšení nebo ode dne obdržení dalších informací, pokud členský stát souhlasil s tím, že tyto dodatečné informace po slyšení předloží. Komise vezme v úvahu veškeré informace a připomínky předložené v průběhu řízení. Pokud se slyšení neuskuteční, začíná šestiměsíční lhůta běžet dva měsíce po dni, kdy Komise odeslala pozvánku ke slyšení.

7.   Zjistí-li Komise při vykonávání svých funkcí podle článku 36 nebo Evropský účetní dvůr nesrovnalosti dokládající závažné nedostatky v účinném fungování systémů řízení a kontroly, sníží výsledná finanční oprava podporu z fondu na daný operační program.

První pododstavec se nepoužije v případě závažných nedostatků v účinném fungování systémů řízení a kontroly, které byly před jejich zjištěním ze strany Komise nebo Evropského účetního dvora:

a)	zjištěny v prohlášení řídícího subjektu, výroční kontrolní zprávě nebo výroku auditora předložených Komisi v souladu s čl. 59 odst. 5 finančního nařízení nebo v jiných zprávách o auditu auditního orgánu předložených Komisi a pokud byla přijata příslušná opatření; nebo

b)	předmětem náležitých nápravných opatření ze strany členského státu.

Posouzení závažných nedostatků v účinném fungování systému řízení a kontroly vychází z práva použitelného v době, kdy byly předloženy příslušné prohlášení řídících subjektů, výroční kontrolní zprávy a výroky auditora.

Komise při rozhodování o finanční opravě:

a)	dodržuje zásadu proporcionality tím, že zohlední povahu a závažnost závažného nedostatku v účinném fungování systému řízení a kontroly a jeho finanční dopady na rozpočet Unie;

b)

pro účely použití paušální sazby nebo opravy extrapolací vyloučí výdaje, u nichž nesrovnalosti odhalil již členský stát a které byly předmětem úpravy v účetní uzávěrce v souladu s čl. 50 odst. 10, jakož i výdaje podléhající probíhajícímu posuzování jejich zákonnosti a správnosti podle čl. 49 odst. 2;

c)	zohlední paušální sazbu nebo opravy extrapolací použité v případě výdajů členským státem z důvodu jiných závažných nedostatků, které členský stát odhalil při určování zbytkového rizika pro rozpočet Unie.

Článek 57

Vrácení platby

1.   Každá částka, která má být vrácena do rozpočtu Unie, se uhrazuje přede dnem splatnosti uvedeným v příkazu k úhradě vydaném v souladu s článkem 73 finančního nařízení. Dnem splatnosti je poslední den druhého měsíce po vydání příkazu.

2.   Každým prodlením při navracení částky vzniká nárok na úrok z prodlení ode dne splatnosti až do dne uskutečnění platby. Sazba tohoto úroku z prodlení je o jeden a půl procentního bodu vyšší než sazba používaná Evropskou centrální bankou při jejích hlavních refinančních operacích v první pracovní den měsíce, do kterého spadá den splatnosti.

Článek 58

Přiměřená kontrola operačních programů

1.   Na operace, u nichž celkové způsobilé výdaje nepřesahují 150 000 EUR, se nevztahuje více než jeden audit provedený buď auditním orgánem, nebo Komisí před předložením účetní závěrky za účetní období, během něhož byla operace dokončena. Na jiné operace se nevztahuje více než jeden audit za účetní období provedený buď auditním orgánem, nebo Komisí před předložením účetní závěrky za účetní období, během kterého byla operace dokončena. Operace nepodléhají auditu ze strany Komise nebo auditního orgánu v roce, kdy audit již provedl Evropský účetní dvůr, pokud mohou být výsledky auditní činnosti, kterou Evropský účetní dvůr s ohledem na tyto operace provedl, použity auditním orgánem nebo Komisí za účelem splnění jejich příslušných povinností.

2.   Audit operace podporované OP I může zahrnovat všechny fáze provádění a všechny úrovně distribučního řetězce s jedinou výjimkou kontroly skutečných konečných příjemců, nezjistí-li posouzení rizik zvláštní riziko nesrovnalostí či podvodu.

3.   U operačních programů, jež podle posledního výroku auditora nevykazují žádné významné nedostatky, se může Komise s auditním orgánem při následujícím setkání podle čl. 37 odst. 2 dohodnout, že lze úroveň potřebné auditní činnosti snížit tak, aby byla úměrná zjištěné míře rizika. V takových případech neprovádí Komise své vlastní audity na místě, pokud neexistují důkazy naznačující nedostatky v systému řízení a kontroly, jež nepříznivě ovlivňují výdaje vykázané Komisi v účetním období, za které byla účetní závěrka přijata Komisí.

4.   V případě operačních programů, u nichž Komise dojde k závěru, že výrok auditního orgánu je spolehlivý, se může s auditním orgánem dohodnout, že omezí své vlastní audity na místě, jejichž předmětem je práce auditního orgánu, pokud neexistují důkazy o nedostatcích v práci auditního orgánu za účetní období, za které byla účetní závěrka přijata Komisí.

5.   Aniž je dotčen odstavec 1, mohou auditní orgán a Komise provádět audity operací v případě, že se při posuzování rizik nebo v rámci auditu ze strany Evropského účetního dvora zjistí zvláštní riziko nesrovnalostí či podvodu, v případě důkazů o závažných nedostatcích v účinném fungování systému řízení a kontroly daného operačního programu a po dobu uvedenou v čl. 51 odst. 1. Komise může za účelem hodnocení práce auditního orgánu přezkoumat auditní stopu dotyčného auditního orgánu nebo se zúčastnit auditů na místě prováděných auditním orgánem, a pokud je to z hlediska získání jistoty o účinném fungování auditního orgánu nutné v souladu s mezinárodně přijatými auditními standardy, může Komise provádět i audit operací.

KAPITOLA 4

Zrušení závazku

Článek 59

Zrušení závazku

1.   Komise zruší jakýkoli díl částky v operačním programu, který nebyl použit pro výplatu předběžného financování a průběžných plateb do 31. prosince třetího rozpočtového roku následujícího po roce, v němž byl přijat rozpočtový závazek v rámci operačního programu nebo v souvislosti s nímž nebyla v souladu s článkem 45 předložena žádost o platbu podle článku 41, včetně všech žádostí o platby, které zcela nebo zčásti podléhají přerušení platební lhůty nebo pozastavení plateb.

2.   Ta část závazků, která zůstane otevřená ke dni 31. prosince 2023, se zruší, pokud nebude ve lhůtě stanovené v čl. 52 odst. 1 předložen Komisi některý z dokladů požadovaných podle čl. 52 odst. 1.

Článek 60

Výjimka ze zrušení závazku

1.   Částka, jíž se zrušení týká, se snižuje o částky odpovídající té části rozpočtového závazku, u níž:

a)	operace byly pozastaveny soudním řízením nebo řízením o správním opravném prostředku s odkladným účinkem; nebo

b)	nebylo možné předložit žádost o platbu z důvodů působení vyšší moci, která vážně ovlivnila provádění operačního programu nebo jeho části.

Vnitrostátní orgány, které se na vyšší moc podle prvního pododstavce písm. b) odvolávají, musí prokázat její přímé důsledky pro provádění operačního programu nebo jeho části.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) a b) lze o snížení požádat jednou, pokud pozastavení nebo vyšší moc netrvaly déle než jeden rok, nebo několikrát podle trvání vyšší moci nebo počtu let, které uběhnou mezi dnem soudního nebo správního rozhodnutí o pozastavení provádění dané operace a dnem nabytí právní moci konečného soudního nebo správního rozhodnutí.

2.   Do 31. ledna zašle členský stát Komisi informace o výjimkách podle odst. 1 prvního pododstavce písm. a) a b) v souvislosti s částkou, která se měla vykázat do konce předcházejícího roku.

Článek 61

Postup

1.   Komise uvědomí členský stát a řídící orgán s dostatečným předstihem vždy, když hrozí nebezpečí uplatnění ustanovení o zrušení závazku podle článku 59.

2.   Komise na základě informací, které obdržela ke dni 31. ledna, informuje členský stát a řídící orgán o výši zrušeného závazku podle těchto informací.

3.   Členský stát má dva měsíce, aby odsouhlasil částku, která má být zrušena, nebo předložil své připomínky.

4.   Do 30. června předloží členský stát Komisi revidovaný plán financování zohledňující snížení částky podpory na dotčený rozpočtový rok pro operační program. Pokud jej nepředloží, Komise upraví plán financování snížením příspěvku z fondu na dotčený rozpočtový rok.

5.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů pozmění rozhodnutí o přijetí operačního programu nejpozději 30. září.

HLAVA VII

PŘENESENÍ PRAVOMOCI, PROVÁDĚCÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 62

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 13 odst. 6, čl. 30 odst. 2 pátém pododstavci, čl. 32 odst. 8 prvním pododstavci a odst. 9, čl. 34 odst. 7 a 8 a čl. 55 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje dnem vstupu tohoto nařízení v platnost.

3.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

4.   Akt v přenesené pravomoci vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament a Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Pokud Evropský parlament ani Rada v uvedené lhůtě námitky proti aktu v přenesené pravomoci nevysloví, vyhlásí se akt v přenesené pravomoci v Úředním věstníku Evropské unie a vstupuje v platnost dnem v něm stanoveným.

Akt v přenesené pravomoci může být zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupit v platnost před uplynutím této lhůty, pokud Evropský parlament i Rada uvědomí Komisi o svém rozhodnutí námitky nevyslovit.

Pokud Evropský parlament nebo Rada vysloví námitky proti aktu v přenesené pravomoci, nevstoupí tento akt v platnost. Orgán, který vyslovuje námitku proti aktu v přenesené pravomoci, svou námitku odůvodní.

Článek 63

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt v rámci prováděcí pravomoci uvedené v čl. 32 odst. 8 druhém pododstavci tohoto nařízení nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 64

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne 1. ledna 2014.

---

(1)  Úř. věst. C 133, 9.5.2013, s. 62.

(2)  Úř. věst. C 139, 17.5.2013, s. 59.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 25. února 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 10. března 2014.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114).

(11)  Nařízení Rady (EU) č. 407/2010 ze dne 11. května 2010 o zavedení evropského mechanismu finanční stabilizace (Úř. věst. L 118, 12.5.2010, s. 1).

(12)  Nařízení Rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. února 2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států (Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 1).

---

---

---

---

---