Help Print this page 

Document 52016DC0050

Title and reference
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o akčním plánu pro zesílení boje proti financování terorismu

COM/2016/050 final
Multilingual display
Text

Ve Štrasburku dne 2.2.2016

COM(2016) 50 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o akčním plánu pro zesílení boje proti financování terorismu


Nedávné útoky v Evropské unii i mimo ni zdůraznily nezbytnost toho, aby EU napříč všemi svými politikami pracovala na prevenci terorismu a boji proti němu. Teroristické organizace a jednotliví teroristé potřebují financování k udržování svých sítí, k náboru, k zásobování a k provádění samotných teroristických činů. K boji proti terorismu proto může významně přispět odříznutí zdrojů financování, znesnadnění skrytého používání těchto prostředků a efektivní využití veškerých informací z procesu financování.

Problém financování terorismu není nový. Hlavní charakteristiky, jako je úzká vazba na sítě organizovaného zločinu, jsou známy mnoho let. Trestněprávní předpisy EU, policejní spolupráce i právní předpisy v oblasti předcházení praní peněz a boje s ním již významně pomáhají. Objevily se však nové trendy, viditelné zejména v podobě zločineckých organizací, jako je Dá'iš (tzv. Islámský stát), stejně jako v úloze navracejících se zahraničních teroristických bojovníků.

Současné bezpečnostní problémy vyžadují rozhodnou, rychlou a jednotnou akci s cílem modernizovat příslušné právní předpisy, zajistit jejich plné provedení, lépe spolupracovat a vyměňovat si klíčové informace. K tomu je nutné jednat na úrovni EU i mimo ni.

Evropský program pro bezpečnost 1 zdůraznil potřebu opatření s cílem řešit financování terorismu účinnějším a komplexnějším způsobem. Upozornil na vazby s organizovaným zločinem, který terorismus podporuje dodávkami zbraní, výnosy z pašování drog a infiltrací finančních trhů. Evropský parlament Evropský program pro bezpečnost přivítal 2 . Další zintenzivnění práce podpořily také závěry Rady pro spravedlnost a vnitřní věci i pro hospodářské a finanční věci, stejně jako závěry Evropské rady ze dne 18. prosince 2015. Touto otázkou se dne 14. prosince 2015 zabývala rovněž Rada pro zahraniční věci, zatímco Komise ještě dříve v témže měsíci předložila návrh směrnice o boji proti terorismu, jenž zavádí obecný trestný čin financování terorismu 3 .

Na mezinárodní úrovni představují probíhající práce, zejména ze strany OSN a Finančního akčního výboru (FATF) 4 , dobrý základ pro další úsilí. Rada bezpečnosti OSN vyjadřuje hluboký celosvětový konsensus ve prospěch akce proti financování terorismu. V roce 2014 uložila další povinnosti, pokud jde o kriminalizaci financování terorismu 5 , které vedly k přijetí dodatkového protokolu k Úmluvě Rady Evropy o předcházení terorismu – Komise dodatkový protokol podepsala v říjnu 2015. V prosinci 2015 přijala Rada bezpečnosti další rezoluci, která se konkrétněji zaměřuje na financování pro Dá'iš a rozšiřuje bývalý režim sankcí vůči al-Káidě.

Toto sdělení obsahuje akční plán pro další zintenzivnění boje proti terorismu, jehož prostřednictvím se stávající pravidla EU přizpůsobí novým hrozbám a naše politiky a postupy se aktualizují podle mezinárodních norem. Existuje také mnoho způsobů, jimiž mohou členské státy již dnes lépe využít aktuální rámec.

Byly identifikovány dvě hlavní oblasti činnosti:

jak teroristické organizace a jejich podporovatele dále odhalovat při přesouvání finančních prostředků a jiných aktiv a bránit těmto aktivitám; jak zajistit, aby donucovací orgány byly schopny, kdykoli je to možné, díky finančním tokům vysledovat teroristy a zabránit jim ve spáchání trestných činů,

jak dále narušovat zdroje příjmů teroristických organizací zaměřením se na jejich schopnost vůbec získat finanční prostředky.

 

Aby mělo toto úsilí účinek, nemůže se omezovat jen na teroristické organizace jako takové. Musí zahrnovat i spolupracující osoby, jako jsou zahraniční terorističtí bojovníci, finanční přispěvatelé a osoby získávající finanční prostředky a každý, kdo teroristické činnosti vědomě napomáhá. Vyžaduje také akci jak uvnitř EU, tak i ve vnějších vztazích: obzvláště důležité je navázat na práci FATF.

Boj proti financování terorismu má zásadní význam pro bezpečnost občanů. Další kroky k eliminaci možností financování terorismu se však mohou rovněž dotknout života a ekonomické činnosti občanů i podniků v celé Unii. V souladu se zásadami zlepšování právní úpravy provede Komise v rámci přípravy legislativních opatření identifikovaných v tomto akčním plánu posouzení dopadů. Komise vezme v úvahu rovnováhu mezi potřebou zvýšit bezpečnost a potřebou chránit základní práva, včetně ochrany údajů, a ekonomickými svobodami.

1.    Předcházení pohybu finančních prostředků a identifikace financování terorismu

Teroristické sítě působí v různých zemích a je pro ně velice důležité být schopny financovat teroristické činy v jedné zemi ze základny v jiném státě. Omezení a sledování finančních operací může zablokovat pohyb finančních prostředků nezbytných k financování jejich činnosti – a také napomoci identifikaci teroristických sítí a vyšetřování po útoku s cílem dopadnout teroristy a jejich podporovatele.

Přes všechny své přínosy vytvářejí inovace v oblasti finančních služeb a technologické změny i nové možnosti, které mohou být někdy zneužity k zatajení financování terorismu. Nové finanční nástroje, jako jsou virtuální měny, znamenají pro boj proti financování terorismu nové problémy. Zločinci jsou velice přizpůsobiví a umějí rychle přejít na nové kanály, pokud se stávající stanou příliš riskantními. V případě inovativních finančních nástrojů má zásadní význam schopnost řídit rizika související s jejich anonymitou – například u virtuálních měn. Zásadní význam v tomto kontextu nemá ani tak forma samotných plateb, ale spíše to, zda mohou být použity anonymně. Z tohoto důvodu Komise již začala provádět pravidelná posouzení známých, ale také nově vznikajících rizik souvisejících s praním peněz a financováním terorismu 6 . EU může díky této práci průběžně posuzovat a zmírňovat vznikající rizika, která ovlivňují vnitřní trh, ale i bezpečnost EU.

Práce na úrovni EU i v rámci mezinárodních fór, jako je FATF, poukázaly na možné mezery nebo nedostatky. Informace, jež po útocích shromáždili vyšetřovatelé, jsou rovněž zásadním zdrojem informací při identifikaci klíčových oblastí, které se v poslední době projevily jako zdroj možného rizika.

Pokud jde o odhalování pohybu finančních prostředků prostřednictvím finančních transakcí nebo identifikaci teroristických sítí a jejich kompliců, jsou klíčovými nástroji finanční zpravodajské jednotky a systémy sledování, jako je Program sledování financování terorismu, společný projekt EU a USA. Nicméně existující kapacity mohou být posíleny a musí se zaměřovat jak na komplexní a rozsáhlé operace financování, tak i na „nízkonákladové“ teroristické operace, jejichž účinek může i přesto být zničující a které využívají nové způsoby platby, jejichž sledování je obtížné. Zásadní význam má rovněž rychlost reakce, jelikož současné finanční služby teroristům umožňují velmi rychle přesouvat prostředky z místa na místo. To také souvisí s potřebou zdokonalení spolupráce a výměny zpravodajských informací v oblasti financí a prosazování práva.

1.1    Bezprostřední opatření, která mohou být podniknuta ve stávajícím právním rámci

Existuje několik způsobů, jak boj proti financování terorismu okamžitě zintenzivnit ve stávajícím právním rámci:

Čtvrtá směrnice o boji proti praní peněz byla přijata dne 20. května 2015. Jejím hlavním cílem je předcházet využívání finančního systému Unie k praní peněz a financování terorismu. Její rychlá transpozice a provedení jsou proto prvními klíčovými kroky. Komise vyzývá členské státy, aby se dohodly na dřívějším datu pro její účinnou transpozici a začátek použitelnosti, aby tak nastalo nejpozději do konce roku 2016. Komise je připravena být členským státům při této transpozici nápomocna, stejně jako při provádění mezinárodních norem do vnitrostátních právních předpisů.

Komise urychlí svou práci v rámci směrnice o boji proti praní peněz a provede identifikaci třetích zemí, které v oblasti boje proti praní peněz nebo proti financování terorismu vykazují strategické nedostatky 7 . Jak směrnice již stanoví, měly by členské státy u finančních toků směřujících ze zemí na uvedeném seznamu a do těchto zemí provádět hloubkovou kontrolu. Komise tento seznam předloží do června 8 .

V souladu s doporučeními a osvědčenými postupy Finančního akčního výboru by členské státy měly zlepšit výměnu finančních zpravodajských informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami EU a obdobnými jednotkami třetích zemí, i mezi finančními zpravodajskými jednotkami a soukromým sektorem. Evropská komise bude pracovat s Egmontskou skupinou finančních zpravodajských jednotek, aby podpořila mezinárodní spolupráci v této oblasti.

1.2    Nová opatření proti zneužívání finančního systému k financování terorismu

Komise navrhne změny čtvrté směrnice o boji proti praní peněz týkající se následujících bodů:

Konkrétní podoba seznamu EU „vysoce rizikových třetích zemí“: 

Čtvrtá směrnice o boji proti praní peněz stanoví, že jestliže je určitá země uvedena na seznamu zemí vykazujících strategické nedostatky v oblasti boje proti praní peněz nebo financování terorismu, budou muset povinné osoby v EU zintenzivnit a rozšířit sledování finančních transakcí (tj. uplatnit opatření zesílené hloubkové kontroly) s hospodářskými subjekty pocházejícími z uvedené země. Přesná povaha těchto opatření však v současnosti není ve znění směrnice výslovně definována. Za účelem vyjasnění této povinnosti Komise navrhuje začlenit podrobná ustanovení na základě norem FATF, definující konkrétní opatření zesílené hloubkové kontroly a protiopatření, která by měla být provedena. Díky tomuto vyjasnění bude zajištěno, že opatření zesílené hloubkové kontroly a protiopatření budou na úrovni EU koordinována a harmonizována, aby existovaly rovné podmínky.

Platformy pro výměnu virtuálních měn 9 : Existuje riziko, že teroristické organizace budou moci použít převody virtuálních měn k utajení převodů, jelikož transakce s virtuálními měnami se sice zaznamenávají, neexistuje však mechanismus vykazování odpovídající mechanismu, který má ve standardním bankovním systému odhalit podezřelou činnost 10 . Virtuální měny v současnosti nejsou na úrovni EU regulovány. Komise jako první krok navrhne rozšíření oblasti působnosti směrnice proti praní peněz tak, aby zahrnovala platformy pro výměnu virtuálních měn 11 , čímž se tyto anonymní platformy dostanou pod kontrolu příslušných orgánů a budou předmětem dohledu na základě vnitrostátních právních předpisů v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu. Rovněž uplatnění pravidel udělování licencí a dohledu směrnice o platebních službách 12 na platformy pro výměnu virtuálních měn by podpořilo lepší kontrolu a pochopení trhu. Komise bude tuto možnost dále zkoumat. Komise rovněž prostuduje otázku, zda zahrnout „poskytovatele peněženek“ pro virtuální měny 13 .

Předplacené nástroje (např. předplacené karty): Předplacené karty byly teroristy využity k anonymnímu financování logistické stránky teroristických útoků 14 . Tento problém vyžaduje vhodnou a vyváženou reakci, jelikož předplacené nástroje mají také sociální hodnotu. Předplacené karty poskytují ekonomicky zranitelným nebo finančně vyloučeným lidem prostředek pro placení, který lze použít offline (jako hotovost), a co je důležitější, online k nakupování zboží a služeb na internetu. Někteří lidé používají předplacené karty, aby omezili riziko podvodu při nákupu přes internet, protože jejich expozice se omezí na částku elektronických peněz uloženou na kartě. Některé členské státy tyto nástroje využívají k výplatě sociálních dávek. Někteří lidé rovněž v anonymitě, kterou některé předplacené karty svým držitelům poskytují, spatřují výhodu chránící jejich soukromí – což je u transakcí uskutečňovaných na internetu stále důležitější téma – i když o anonymitu usilují nebo ji zneužívají také osoby páchající protiprávní činy.

Riziko financování terorismu, které představují předplacené karty, je v podstatě spojeno s uvedenými (dobíjecími nebo jednorázovými) předplacenými kartami provozovanými ve vnitrostátních nebo mezinárodních systémech. Klíčovou otázkou je to, jak řešit problémy způsobené anonymitou těchto mnohoúčelových karet, aniž by byly eliminovány výhody, které tyto nástroje nabízejí při svém běžném používání.

Na emitenty předplacených nástrojů se již vztahují právní předpisy EU, včetně předpisů proti praní peněz. S cílem řešit výše uvedené problémy předloží Komise další změny směrnice o boji proti praní peněz, které by se mohly zaměřit zejména na omezení stávajících výjimek, jako jsou prahové hodnoty, pod jejichž úrovní není vyžadována identifikace, zejména u karet používaných offline, a na zavedení povinnosti zjistit a ověřit totožnost klienta v okamžiku aktivace předplacených karet online. Komise v současné době studuje podrobnou koncepci těchto opatření s ohledem na jejich dopad a potřebu proporcionality.

Centralizované bankovní rejstříky a rejstříky platebních účtů a centrální systémy vyhledávání dat: Donucovací orgány často zmiňují, že finanční vyšetřování včetně možného financování terorismu usnadňuje existence centralizovaných rejstříků na vnitrostátní úrovni, které obsahují účty všech vnitrostátních bank vedených na jednu osobu, nebo jiných pružných mechanismů, jako jsou centrální systémy vyhledávání. Ne všechny členské státy v současnosti takový rejstřík mají a na základě právních předpisů EU nejsou povinny jej mít 15 . Kdyby ve všech členských státech takové centralizované rejstříky nebo centrální systémy vyhledávání existovaly, mohly by poskytovat přímou operační podporu finančním zpravodajským jednotkám. V mnoha členských státech bylo toto téma původně předmětem diskuse v kontextu širších otázek shromažďování a uchovávání údajů, avšak nedávné konzultace naznačují, že takový nástroj má nyní širší podporu.

Komise proto navrhne změnu směrnice o boji proti praní peněz směřující k zavedení centralizovaných bankovních rejstříků a rejstříků platebních účtů nebo elektronických systémů vyhledávání dat, díky čemuž finanční zpravodajské jednotky a další příslušné orgány získají přístup k informacím o bankovních a platebních účtech.

Souběžně bude Komise zkoumat možnost přijmout k rozšíření přístupu k těmto centralizovaným bankovním rejstříkům a rejstříkům platebních účtů samostatný právní nástroj. Takový nástroj by konkrétně umožnil nahlížení do uvedených rejstříků pro účely dalších šetření (např. vyšetřování trestné činnosti včetně vymáhání majetku a daňových trestných činů) a dalšími orgány (např. daňovými úřady, úřady pro vymáhání majetku z trestné činnosti, jinými donucovacími orgány, protikorupčními orgány). Jakákoli taková iniciativa by musela být spojena s vhodnými zárukami, zejména pokud jde o ochranu údajů a podmínky přístupu.

Lepší spolupráce v oblasti finančních zpravodajských informací

Evropský program pro bezpečnost uvádí řadu opatření pro usnadnění spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami. Provádění těchto opatření může být v různých oblastech urychleno:

V první fázi sladěním pravidel pro přístup finančních zpravodajských jednotek k informacím s nejnovějšími mezinárodními normami: Finanční zpravodajské jednotky hrají důležitou roli při identifikaci finančních operací teroristických sítí přes hranice a při odhalování jejich finančních podporovatelů. Mezinárodní normy nyní kladou důraz na rozšíření objemu informací dostupných finančním zpravodajským jednotkám a rozšíření přístupu těchto jednotek k uvedeným informacím (toto je v současnosti v některých členských státech omezeno požadavkem, aby bylo nejdříve provedeno oznámení podezřelé transakce): toho bude dosaženo změnou směrnice o boji proti praní peněz.

Ve druhé fázi identifikací a překonáváním překážek týkajících se přístupu k příslušným informacím, výměny a používání informací a operativní spolupráce: v rámci platformy finančních zpravodajských jednotek probíhá mapování, jež má určit praktické překážky pro přístup, výměnu a používání informací, jakož i pro operativní spolupráci; má poskytnout výsledky do konce roku 2016. Finanční zpravodajské jednotky by rovněž měly úzce spolupracovat s dalšími donucovacími orgány. V této souvislosti bude Komise také dále zkoumat jednak způsoby, jak podpořit společnou analýzu přeshraničních případů finančními zpravodajskými jednotkami, a jednak řešení v zájmu zkvalitnění finančních zpravodajských informací. Aktuálně se na mezinárodní úrovni rovněž diskutuje o tom, že finanční zpravodajské jednotky možná budou muset přejít od systému získávání informací na základě podezření k systému založenému více na zpravodajských informacích. V závislosti na výsledcích tohoto mapování Komise rozhodne, jaká opatření (pokud nějaká) jsou nezbytná k odstraňování rozdílů v organizačním statutu finančních zpravodajských jednotek a k řešení překážek, které brání účinné spolupráci a výměně informací.

Vedle toho Komise v souladu se směrnicí o boji proti praní peněz provádí nadnárodní posouzení rizik praní peněz a financování terorismu. Pravidelná posouzení rizik představují vhodný obecný rámec pro odhalování „slepých míst“ a reagování na měnící se charakter a související rizika financování terorismu pomocí zmírňujících opatření, jež jsou založeny na důkazech a také přizpůsobeny skutečným rizikům. Mezi zmírňující opatření mohou patřit doporučení členským státům (podle zásady „dodržuj, nebo vysvětli“) i vypracování nových politických iniciativ na úrovni EU. Velmi důležité bude odhodlání členských států účastnit se tohoto procesu, zejména ve vztahu ke zmírňujícím opatřením, která jim budou adresována prostřednictvím takových doporučení.

Spolupráce s cílem vysledovat a zmrazit prostředky použité k financování terorismu

Další klíčovou oblastí v boji proti terorismu je zvýšení efektivity opatření pro zmrazení finančních prostředků na základě seznamů OSN. Seznamy OSN (obecně i ve vztahu k určeným organizacím, jako je al-Káida a Dá'iš) je třeba použít co nejrychleji, aby měly co největší dopad a minimalizovalo se riziko, že osoby a subjekty uvedené na seznamu finanční prostředky vyberou dříve, než restriktivní opatření vstoupí v platnost. Podle práva EU musí být restriktivní opatření, o nichž bylo rozhodnuto na úrovni OSN, provedena do právních předpisů EU prostřednictvím právních aktů EU, které pro osoby uvedené na seznamu stanoví určité procesní záruky a pro Komisi určité povinnosti, pokud jde o způsob, kterým přijímá svá rozhodnutí. Komise provádí seznamy OSN v rámci režimu sankcí vůči al-Káidě a Dá'iš do právních předpisů EU prostřednictvím změny seznamů podle nařízení Rady č. 881/2002 ze dne 27. května 2002 16 . Poté, co se Komise dozví, že výbor pro sankce na základě rezoluce č. 1267 rozhodl o zařazení nových subjektů na seznam, a po provedení nezbytných kontrol prima facie, že jsou dodrženy určité základní procesní záruky, musí Komise absolvovat povinný proces vypracování textu, interní konzultace a překladu do všech úředních jazyků EU; následně je změna rozhodnutí přijata a zveřejněna v Úředním věstníku. V tom momentě je na základě práva EU uvedení na seznamu přímo použitelné vůči osobám, finančním institucím a hospodářským subjektům z EU. Tento proces aktuálně trvá přibližně pět pracovních dnů. I když byla tato procedura již zjednodušena, je nezbytná doba předmětem kritiky ze strany FATF. Další kroky na úrovni EU a OSN, včetně lepší koordinace a předběžného sdílení informací, umožní Komisi být v pohotovosti, aby mohla daný postup zahájit okamžitě po přijetí rozhodnutí o zařazení nových subjektů, čímž se proces provedení dále urychlí.

V této souvislosti a v rámci další fáze Komise usiluje o to, aby byly nové seznamy OSN finančním institucím a hospodářským subjektům v EU zpřístupněny ihned po zveřejnění nového seznamu OSN, ale před provedením na úrovni EU, a snaží se usnadnit postupy hloubkové kontroly podle směrnice o boji proti praní peněz ještě předtím, než právní akty EU vstoupí v platnost. To bude zahrnovat doplnění nových seznamů OSN do databáze finančních sankcí EU, aby byly okamžitě k dispozici finančním institucím a hospodářským subjektům v EU 17 . Ve střednědobém až dlouhodobém horizontu budou útvary Komise se zúčastněnými stranami v OSN spolupracovat na vývoji společného systému sdílení údajů, aby bylo možné nové seznamy zveřejňovat ve stahovatelném společném formátu, jenž bude kompatibilní s databází EU. Tím se podpoří úsilí finančních institucí EU o provádění náležitých postupů hloubkové kontroly v souladu s požadavky směrnice o boji proti praní peněz v zájmu zmírnění rizika úniku aktiv předtím, než právní akty EU vstoupí v platnost.



Opatření:

Členské státy se vyzývají, aby:

-pro účinnou transpozici a začátek použitelnosti čtvrté směrnice o boji proti praní peněz zvolily dřívější datum, nejpozději ve 4. čtvrtletí roku 2016.

Komise na základě směrnice o boji proti praní peněz:

-přijme černou listinu EU uvádějící vysoce rizikové třetí země, které vykazují strategické nedostatky v oblasti boje proti praní peněz nebo financování terorismu: nejpozději ve 2. čtvrtletí roku 2016,

-zveřejní zprávu týkající se nadnárodního posouzení rizik praní peněz a financování terorismu a doporučení členským státům ohledně vhodných opatření k řešení těchto rizik: 2. čtvrtletí 2017.

Komise nejpozději do 2. čtvrtletí 2016 předloží legislativní návrh na změnu následujících bodů směrnice o boji proti praní peněz:

-opatření zesílené hloubkové kontroly / protiopatření ve vztahu k vysoce rizikovým třetím zemím,

-platformy pro výměnu virtuálních měn,

-předplacené nástroje,

-centralizované bankovní rejstříky a rejstříky platebních účtů nebo elektronické systémy vyhledávání dat,

-přístup finančních zpravodajských jednotek k informacím a jejich výměna.

Komise bude pracovat na těchto iniciativách:

-zvýšení efektivity provádění opatření OSN pro zmrazení prostředků ze strany EU, včetně kvalitnější výměny informací mezi EU a OSN: nejpozději do 2. čtvrtletí roku 2016,

-posílení kapacity členských států, Komise, Evropské služby pro vnější činnost a hospodářských subjektů pro sdílení informací o problémech při provádění restriktivních opatření, rovněž v souvislosti s výměnou informací o nových seznamech OSN, prostřednictvím databáze finančních sankcí: nejpozději do 2. čtvrtletí roku 2016, 

-prozkoumání možnosti vypracovat samostatný právní nástroj, který by umožnil větší míru nahlížení do bankovních rejstříků a rejstříků platebních účtů pro účely dalších šetření a dalšími orgány nad rámec směrnice o boji proti praní peněz: nejpozději do 2. čtvrtletí roku 2016,

-posílení spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami prostřednictvím vhodných opatření: nejpozději do 2. čtvrtletí roku 2017.

   

1.3    Další iniciativy pro doplnění stávajícího právního rámce

Harmonizace trestných činů a sankcí souvisejících s praním peněz

Teroristé k financování svých aktivit často využívají výnosy z trestné činnosti a za účelem převedení, ukrytí nebo získání těchto výnosů používají systémy praní peněz. Posílený právní rámec EU pro boj proti praní peněz proto přispívá k účinnějšímu boji proti financování terorismu. Přestože příslušné doporučení FATF i Úmluva Rady Evropy č. 198 o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu a o financování terorismu vyžadují zavedení trestných činů souvisejících s praním peněz, v právních předpisech EU se tento požadavek dosud plně neodrazil. Všechny členské státy praní peněz kriminalizují, ale existují mezi nimi rozdíly ohledně definice praní peněz a uplatňovaných sankcí. Tyto rozdíly vytvářejí překážky pro přeshraniční soudní a policejní spolupráci v boji proti praní peněz a jsou bezprostředně relevantní pro boj proti financování terorismu. Komise v souladu s článkem 83 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) navrhne směrnici o trestných činech a sankcích souvisejících s praním peněz. Cílem bude zavést minimální pravidla týkající se definice trestného činu praní peněz (která bude použita i na teroristické a jiné závažné trestné činy) a sblížit sankce.

Boj proti nedovolenému pohybu peněžní hotovosti

K financování teroristických aktivit se ve velké míře používají platby v hotovosti 18 . Právní předpisy EU ukládají kontroly osob, které při vstupu do nebo při odchodu z EU převážejí peněžní hotovost ve výši nejméně 10 000 EUR 19 . Komise provedla hodnocení 20 , které poukázalo na potřebu rozšíření oblasti působnosti uvedeného nařízení, aby se vztahovalo i na hotovost zasílanou poštou nebo v nákladních zásilkách a aby příslušné orgány mohly v případě podezření na nezákonnou činnost reagovat i na nižší částky hotovosti.

Bylo by také možné kontrolovat i drahé kovy a potenciálně rovněž další vysoce likvidní komodity vysoké hodnoty. V této souvislosti by bylo rovněž možné prozkoumat relevanci možných stropů pro hotovostní platby. Některé členské státy zavedly zákaz hotovostních plateb překračujících určité částky.

Kromě používání peněžní hotovosti obecně označují donucovací orgány za problém používání bankovek s vysokou nominální hodnotou, zejména bankovek v hodnotě 500 EUR 21 . Vzhledem k jejich vysoké hodnotě a malému objemu je o tyto bankovky velký zájem ze strany kriminálních skupin, které se zabývají fyzickou přepravou hotovosti. Komise bude na toto téma spolupracovat s Evropskou centrální bankou, Europolem a dalšími relevantními zúčastněnými stranami.

Dokončení rámce EU pro sledování a zmrazování aktiv teroristů

Existuje několik režimů OSN pro zmrazování aktiv osob napojených na terorismus. V EU jsou tato opatření pro zmrazení majetku v současnosti prováděna v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky a na základě článku 215 SFEU. Článek 75 SFEU stanoví možnost za určitých podmínek rovněž přijímat správní opatření pro dosažení cílů článku 67 SFEU, pokud jde o předcházení terorismu a boj proti němu. Cílem takových správních opatření by bylo prostřednictvím opatření s účinkem v celé EU narušit financování terorismu a odradit jeho podporovatele, například ty, kteří získávají finanční prostředky. Uvedená opatření by zavedla společné normy týkající se aktiv, která mají být zmrazena, zapojených subjektů a toho, které opravné prostředky a záruky se použijí, zejména ve vztahu k základním právům. EU již má účinné mechanismy pro zmrazení aktiv v souladu se systémem OSN, pokud jde o osoby s vazbami na mezinárodní terorismus, avšak článek 75 SFEU poskytuje právní základ, který by se vztahoval i na osoby s vazbami na terorismus, které členy mezinárodních skupin uvedených na seznamech OSN nejsou.

V roce 2013 byly v rámci počáteční práce na studii o posouzení dopadů ohledně uplatňování článku 75 posouzeny různé možnosti, zejména režim seznamu EU a zmrazení aktiv, který by doplňoval vnitrostátní režimy, možnost uložit členským státům povinnost zavést vnitrostátní režimy zmrazení aktiv, jakož i různé způsoby zajištění vzájemného uznávání těchto seznamů a příkazů ke zmrazení. Komise toto posouzení přezkoumá s ohledem na nedávné události a výzvy, přičemž zohlední oblast působnosti stávajících režimů zmrazení s ohledem na nedávné rezoluce Rady bezpečnosti OSN, oblast působnosti a přidanou hodnotu případného režimu EU podle článku 75 a jeho doplňkovost se stávajícími režimy na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, a také potřebu dosáhnout náležité rovnováhy mezi základními právy a zárukami a účinností opatření. V rámci posuzování možného režimu EU pro zmrazování aktiv teroristů podle článku 75 SFEU Komise v současnosti rovněž zkoumá opatření vzájemného uznávání vnitrostátních rozhodnutí o zmrazení aktiv (např. prostřednictvím evropského příkazu ke zmrazení aktiv).

Vzájemné uznávání rozsudků a soudních rozhodnutí v trestních věcech je navíc i klíčovým prvkem bezpečnostního rámce 22 . Úspěšný boj proti financování terorismu vyžaduje celou řadu vzájemně se doplňujících přístupů. Kromě posouzení případného režimu EU pro zmrazování aktiv teroristů podle článku 75 SFEU se bude Komise snažit zajistit, aby zločinci, kteří terorismus financují, byli svých aktiv zbaveni. V zájmu narušení organizované trestné činnosti, z níž se financuje terorismus, je nezbytné tyto pachatele připravit o výnosy z trestné činnosti. Konfiskace majetku pocházejícího z trestné činnosti představuje sankci, je ale rovněž nástrojem prevence. Za tímto účelem Komise hodlá zajistit, aby byly všechny druhy příkazů ke zmrazení a konfiskaci aktiv v oblasti závažné trestné činnosti, které se používají v členských státech, v maximální možné míře vymáhány v celé EU díky uplatňování zásady vzájemného uznávání na základě článku 82 SFEU. Veškeré iniciativy týkající se nástrojů vzájemného uznávání řádně zohlední základní práva osob, jichž se příkazy ke zmrazení a konfiskaci aktiv týkají.

Sledování mezinárodních transakcí prostřednictvím dohody mezi EU a USA o Programu sledování financování terorismu (TFTP) zřejmě efektivně funguje. Sdělení Komise z listopadu 2013 došlo v návaznosti na posouzení dopadů k závěru, že zřízení systému EU (systém sledování financování terorismu – TFTS), který by duplikoval program TFTP, by nebylo proporcionální a nepřinášelo by přidanou hodnotu. Bylo by nicméně užitečné analyzovat možnou potřebu doplňkových mechanismů k TFTP k vyplnění potenciálních mezer (tj. transakce, které jsou z oblasti působnosti dohody o TFTP mezi EU a USA vyloučeny – zejména platby v eurech uvnitř EU – a zřejmě je nelze sledovat jinak).



Opatření:

Komise bude pracovat na těchto iniciativách:

 

-legislativní návrh harmonizace trestných činů a sankcí souvisejících s praním peněz: nejpozději do 4. čtvrtletí roku 2016,

-legislativní návrh proti nedovolenému pohybu peněžní hotovosti: nejpozději do 4. čtvrtletí roku 2016,

-režim EU pro zmrazování aktiv teroristů podle článku 75 SFEU: uzavřít posouzení nejpozději do 4. čtvrtletí roku 2016,

-větší míra vzájemného uznávání příkazů o zmrazení a konfiskaci aktiv pocházejících z trestné činnosti: nejpozději do 4. čtvrtletí roku 2016,

-možný evropský systém, který by doplnil stávající dohodu o TFTP mezi EU a USA sledováním transakcí, na něž se dohoda nevztahuje: uzavřít posouzení nejpozději do 4. čtvrtletí roku 2016.

2.    Zaměřit se na zdroje financování

Způsoby, jimiž lze terorismus financovat, jsou velmi různorodé. Finanční prostředky mohou pocházet ze zneužití legitimních neziskových organizací 23 , například charitativních, legálního podnikání nebo sbírek. Finance mohou plynout také z trestné činnosti, od státních sponzorů a z aktivit ve zhroucených státech, stejně jako ze zneužívání systému mezinárodního obchodu 24 . I když není nová, současná teroristická hrozba, jejímž zdrojem je Dá'iš, zvýraznila některé zvláštní problémy. Podle Finančního akčního výboru jsou hlavním zdrojem příjmů organizace Dá'iš nezákonné výnosy z okupace území. Mezi tyto zdroje patří rabování bank, vydírání, kontrola nad ropnými poli a rafinériemi, loupeže ekonomických aktiv, únosy za účelem vymáhání výkupného, pašování peněžní hotovosti a financování od jednotlivých příznivců.

I když stávající rámec pro boj proti financování terorismu – stanovený rezolucemi Rady bezpečnosti OSN a promítnutý v návrhu směrnice o boji proti terorismu – zahrnuje zákaz zpřístupňování jakýchkoli hospodářských nebo finančních zdrojů osobám a subjektům uvedeným na příslušných seznamech, jedním ze současných nedostatků je skutečnost, že existující nástroje EU neumožňují samotným celním orgánům účinně jednat. Teroristé mohou získávat finance jak z nezákonných prostředků (např. zatajováním obchodních transakcí, uváděním nepravdivých informací o hodnotě zboží, fiktivní fakturací nebo pašováním), tak z obchodu s legálním zbožím. Komise zváží vytvoření explicitního právního základu umožňujícího předběžné zadržení zboží a provedení nezbytných šetření, zejména ze strany finančních zpravodajských jednotek.

Z médií jsou dobře známé obrázky, na nichž Dá'iš ničí archeologická naleziště. Mnozí to považují za válečné zločiny proti kulturnímu dědictví. Nicméně kromě toho, že způsobuje obrovské škody, existují jasné důkazy o tom, že Dá'iš provádí na archeologických nalezištích nedovolené vykopávky, aby získal kulturní statky 25 jako zdroj příjmů. Kulturní statky nelegálně vyvezené z Iráku a Sýrie mohou být významným zdrojem příjmů teroristů. Pokud tyto výnosy pocházejí z evropských trhů, mohlo by mít odhalení a odříznutí tohoto obchodu reálný dopad na důležitý zdroj financování teroristických činností.

Dvě nařízení v současnosti ukládají omezení obchodu s kulturními statky nelegálně odvezenými z Iráku a Sýrie 26 a stanoví právní základ pro kontroly dovozu. Mají však omezenou účinnost. Tato omezení obchodu závisí na pokračování zvláštních režimů sankcí a představují pouze částečnou odpověď. Důkazní břemeno, které musí celní orgány nést, aby určily původ daného zboží, je příliš náročné. V zájmu překonání některých těchto problémů Komise zváží širší reakci v rámci boje proti financování terorismu prostřednictvím nedovoleného obchodu s kulturními statky – bez ohledu na zemi původu. Mezi zvažované možnosti bude patřit zavedení systému certifikace pro dovoz kulturních statků do EU spolu s pokyny zúčastněným stranám, jako jsou muzea a trh s uměleckými předměty.

Stále více se uznává, že nezákonný obchod s planě rostoucími rostlinami a volně žijícími živočichy představuje další zdroj financování terorismu a souvisejících činností. Komise brzy předloží akční plán EU pro boj proti nezákonným finančním tokům plynoucím z tohoto obchodu.

Opatření:

Komise bude pracovat na těchto iniciativách:

-legislativní návrh týkající se posílení pravomocí a spolupráce celních orgánů a řešení financování terorismu v souvislosti s obchodem se zbožím: nejpozději do 2. čtvrtletí roku 2017,

-legislativní návrh proti nedovolenému obchodu s kulturními statky: nejpozději do 2. čtvrtletí roku 2017,

-akční plán EU týkající se nezákonného obchodu s planě rostoucími rostlinami a volně žijícími živočichy: nejpozději do 1. čtvrtletí roku 2016.

3.    Vnější dimenze

Vzhledem k samotné povaze současné teroristické hrozby je rozdíl mezi „domácím“ terorismem a terorismem organizovaným mezinárodními skupinami často nezřetelný, i když stále existují skupiny působící výlučně v EU 27 . Zejména financování a nákup zbraní často mají mezinárodní rozměr.

Z tohoto důvodu je nesmírně důležité, aby EU aktivně působila v boji proti financování terorismu na mezinárodní scéně, zejména prostřednictvím příslušných mezinárodních organizací. EU aktivně podporuje globální strategii OSN pro boj proti terorismu, stejně jako provádění příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN. EU je také aktivním účastníkem Globálního fóra pro boj proti terorismu, jež se zabývá činnostmi souvisejícími s financováním terorismu 28 , a vyzvala skupinu G20, aby kladla důraz na odříznutí finančních toků souvisejících s terorismem 29 .

Komise je členem Finančního akčního výboru (FATF) a aktivně přispívá k jeho práci i k provádění jeho doporučení v EU. Je očividně přínosné, aby Evropa v rámci FATF vystupovala jednotně. V této souvislosti mají důležitou úlohu příslušné rezoluce OSN a nástroje Rady Evropy, jako je Úmluva Rady Evropy č. 198 o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu a o financování terorismu 30 ; Komise při provádění těchto nástrojů podporuje členské státy. Jak je vysvětleno výše, budou probíhat práce na zkvalitnění informací vyměňovaných mezi EU a OSN ohledně zmrazování aktiv.

Navíc existuje naléhavá potřeba, aby EU podpořila své partnery se zvláštním zaměřením na sousední země, jež jsou ohroženy stejnými skupinami, které zaútočily na EU. Boj proti financování terorismu by mohl být součástí širšího úsilí v rámci podpory vlád třetích zemí při dodržování rezolucí Rady bezpečnosti OSN a doporučení FATF za účelem posílení jejich schopnosti bojovat proti financování terorismu a spolupracovat s členskými státy a agenturami EU 31 . EU může rovněž pomoci podporou úsilí partnerských zemí v boji proti závažné trestné činnosti, jako je obchodování s drogami nebo střelnými zbraněmi, které představuje zdroj financování terorismu.

V tomto kontextu Komise a vysoká představitelka prohloubí spolupráci se třetími zeměmi týkající se sestavování a aktualizace seznamů teroristických subjektů, pokud seznamy, o nichž rozhodly příslušné vnitrostátní orgány ze třetích zemí, slouží jako základ pro zařazení na seznam teroristických subjektů na úrovni EU. Tato spolupráce bude zahrnovat rovněž průběžnou komunikaci se třetími zeměmi, pokud jde o sladění stávajících restriktivních opatření za účelem boje proti terorismu. Dialogy s partnery na téma boje proti terorismu poskytují nejúčinnější rámec pro diskusi o slaďování nebo provádění restriktivních opatření.

Třetí země by také mohly obdržet pomoc v boji proti nedovolenému obchodu s kulturními statky a jeho využívání k financování terorismu. To by mohlo znamenat úpravu priorit ve stávající podpoře budování kapacit (například v oblasti Blízkého východu a severní Afriky), aby byla věnována zvláštní pozornost ochraně kulturního dědictví těchto zemí a zintenzivnění mezinárodní policejní spolupráce v boji proti obchodování s kulturními statky.

Uvedená opatření vyžadují globální perspektivu, kde je bezpečnost jednou z hlavních vnějších priorit. Globálně panuje široký konsensus ohledně nezbytnosti společné akce a EU by se měla postavit do čela úsilí s cílem zajistit, aby celosvětové iniciativy pro boj proti financování terorismu byly účinné a aby opatření EU odpovídala nejnovějšímu vývoji.



Komise a vysoká představitelka:

-zahájí projekty poskytování technické pomoci zemím Blízkého východu a severní Afriky pro boj proti obchodu s kulturními statky: nejpozději do 4. čtvrtletí roku 2016,

-posílí podporu třetím zemím při dodržování právních požadavků rezolucí RB OSN a doporučení FATF: průběžně,

-budou podporovat země Blízkého východu, severní Afriky a jihovýchodní Asie při sledování, narušování a znemožňování financování terorismu: nejpozději do 4. čtvrtletí roku 2016,

-prohloubí činnost v oblasti výměny informací s partnery ze třetích zemí v souvislosti se sestavováním a aktualizací seznamů teroristických subjektů v rámci autonomních opatření EU pro boj proti terorismu: průběžně.

4.    Další postup

Evropský program pro bezpečnost zdůraznil, že zajištění vysoké úrovně vnitřní bezpečnosti v EU musí být založeno na společném úsilí všech zúčastněných stran. To zahrnuje opatření orgánů EU, členských států a agentur EU, ale také lepší spolupráci a zejména výměnu informací mezi příslušnými orgány. Členské státy by měly využít všech nástrojů, které mají k dispozici, aby zajistily urychlené provedení schválených opatření EU. Komise rovněž vyzývá společné normotvůrce, aby včas projednali připravované návrhy Komise.

Kromě toho musí EU a členské státy ve vzájemné spolupráci zintenzivnit komunikaci s finančními institucemi a hospodářskými subjekty EU, aby porozuměly obtížím, s nimiž se setkávají při provádění mezinárodních norem v oblasti boje proti financování terorismu, a mohly posoudit, jak by bylo možné v zájmu reakce na příslušná rizika v rychle se měnícím prostředí zkvalitnit politiky a postupy.

Komise bude sledovat pokrok při provádění akčního plánu a pravidelně o něm informovat Evropský parlament a Radu.

(1)

     COM(2015) 185 final.

(2)

     Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. července 2015 o Evropském programu pro bezpečnost (2015/2697 (RSP)).

(3)

     COM(2015) 625 final.

(4)

     Finanční akční výbor (FATF) je mezivládní orgán zřízený s cílem stanovovat normy a prosazovat účinné provádění právních, regulačních a operativních opatření určených k boji proti praní peněz, financování terorismu a dalším souvisejícím hrozbám ohrožujícím integritu mezinárodního finančního systému. Členy FATF je několik členských států a jeho práce se účastní také Komise. Mezi jeho klíčové normy patří „40 doporučení FATF pro boj proti praní peněz a financování terorismu a šíření zbraní“:

http://www.fatf-gafi.org/media/fatf/documents/recommendations/pdfs/FATF_Recommendations.pdf

(5)

     Rezoluce č. 2178 (2014).

(6)

     V rámci čtvrté směrnice o boji proti praní peněz: směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

(7)

     Stane se tak prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci, které Komise přijme na základě směrnice o boji proti praní peněz.

(8)

     Takováto černá listina EU může být rovněž užitečná pro řízení rizik v jiných oblastech politiky, například cel.

(9)

     Platformy pro výměnu virtuálních měn lze považovat za „elektronické“ směnárny, které směňují virtuální měny na fiat měny (měny s nuceným oběhem). Poskytovatelé peněženek pro virtuální měny vedou účty virtuální měny jménem svých zákazníků. Ve světě virtuální měny představují obdobu bank nabízejících běžný účet, na nějž lze uložit fiat peníze. Skladují virtuální měny a umožňují jejich převod do jiných peněženek / účtů virtuální měny.

(10)

     IHS Consulting – Terrorism Financing Assessment (Analýza financování terorismu), 15. září 2015; stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví k virtuálním měnám, 4. července 2014; pokyny FATF pro přístup k virtuálním měnám založený na riziku, červen 2015.

(11)

     Jež jsou poskytovateli výměnných služeb mezi virtuálními měnami a „fiat měnami“.

(12)

     Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).

(13)

     Poskytovatel peněženky je subjekt, který poskytuje prostředky (softwarovou aplikaci nebo jiný mechanismus/médium) k držení, skladování a převod bitcoinů nebo jiné virtuální měny (zpráva FATF o virtuálních měnách).

(14)

     Například teroristé, kteří spáchali útoky v Paříži ze 13. listopadu 2015, údajně použili předplacené karty k zaplacení hotelového ubytování.

(15)

     Mnoho členských států však již takový rejstřík vytvořilo nebo v současnosti takové centralizované mechanismy zavádí.

(16)

     Nařízení Rady (ES) č. 881/2002 ze dne 27. května 2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným se sítí Al-Kajdá (Úř. věst. L 139, 29.5.2002, s. 9).

(17)

     Komise bude zkoumat technické aspekty vytváření databáze finančních sankcí, která by umožnila lepší sdílení informací o vnitrostátních opatřeních ke zmrazení majetku mezi členskými státy a finančními institucemi.

(18)

     https://www.europol.europa.eu/content/why-cash-still-king-strategic-report-use-cash-criminal-groups-facilitator-money-laundering

(19)

     Nařízení č. 1889/2005, Úř. věst. L 309, 25.11.2005.

(20)

     Problémy s tímto nařízením a hlavní varianty politiky pro jeho revizi již byly identifikovány v hodnotícím dokumentu a v otevřené veřejné konzultaci byly shromážděny názory veřejnosti: http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/common/consultations/customs/cash_survey_summary_report_en.pdf

(21)

     Z výše uvedené zprávy Europolu: „Skutečnost, že 500eurová bankovka se běžně nepoužívá jako platební prostředek, ale přesto představuje jednu třetinu hodnoty všech bankovek v oběhu, vyvolává otázky ohledně účelu, pro který je využívána.“

(22)

     COM(2015) 185 final.

(23)

     http://www.fatf-gafi.org/media/fatf/documents/reports/BPP-combating-abuse-non-profit-organisations.pdf

(24)

     http://www.fatf-gafi.org/media/fatf/documents/reports/Trade%20Based%20Money%20Laundering.pdf

(25)

     Podle definice v nařízení Rady (ES) č. 116/2009 ze dne 18. prosince 2008 o vývozu kulturních statků (Úř. věst. L 39, 10.2.2009, s. 1).

(26)

     Nařízení Rady (EU) č. 36/2012 ze dne 18. ledna 2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii a o zrušení nařízení (EU) č. 442/2011 (Úř. věst. L 16, 19.1.2011) a nařízení Rady (ES) č. 1210/2003 ze dne 7. července 2003 o některých zvláštních omezeních hospodářských a finančních vztahů s Irákem a o zrušení nařízení (ES) č. 2465/96 (Úř. věst. L 169, 8.7.2003, s. 6).

(27)

   Viz zejména zprávu Europolu o situaci a vývoji terorismu v EU (TE-SAT): https://www.europol.europa.eu/content/european-union-terrorism-situation-and-trend-report-2015

(28)

     https://www.thegctf.org/focus-areas

(29)

     http://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2015/11/16-g20-summit-antalya-communique/

(30)

     http://www.coe.int/t/dghl/monitoring/cop198/

(31)

     Tato pomoc by mohla zahrnovat budování kapacit trestního soudnictví a kapacit zúčastněných stran finančního sektoru v širokém smyslu, pomoc partnerským zemím při změně a aktualizaci právních předpisů v souladu s mezinárodními osvědčenými postupy a podporu regionální spolupráce. EU tento přístup v boji proti financování terorismu realizuje zejména v širší oblasti Afrického rohu (Džibutsko, Eritrea, Etiopie, Jemen, Jižní Súdán, Keňa, Somálsko, Súdán a Uganda). EU nyní v rámci nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru připravuje globální program pro boj proti financování terorismu a praní peněz (s plánovaným přídělem ve výši 16 milionů EUR). Jeho aktivity budou probíhat v oblasti Blízkého východu a severní Afriky a v zemích jihovýchodní Asie.

Top

Ve Štrasburku dne 2.2.2016

COM(2016) 50 final

PŘÍLOHA

Akční plán pro zesílení boje proti financování terorismu

sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě


PŘÍLOHA I: AKČNÍ PLÁN PRO ZESÍLENÍ BOJE PROTI FINANCOVÁNÍ TERORISMU

Cíle a opatření

Odpovědný subjekt

Lhůta

Předcházení pohybu finančních prostředků a identifikace financování terorismu

Opatření proti zneužívání finančního systému k financování terorismu

Zvolit dřívější datum pro účinné provedení a začátek použitelnosti čtvrté směrnice o boji proti praní peněz.

Členské státy

Nejpozději do 4. čtvrtletí roku 2016

Přijmout černou listinu EU uvádějící vysoce rizikové třetí země, které vykazují strategické nedostatky v oblasti boje proti praní peněz nebo financování terorismu.

Komise

Nejpozději do 2. čtvrtletí roku 2016

Zveřejnit zprávu týkající se nadnárodního posouzení rizik praní peněz a financování terorismu a doporučení členským státům ohledně vhodných opatření k řešení těchto rizik.

Komise

2. čtvrtletí 2017

Navrhnout změny následujících bodů směrnice o boji proti praní peněz:

-opatření zesílené hloubkové kontroly / protiopatření ve vztahu k vysoce rizikovým třetím zemím,

-platformy pro výměnu virtuálních měn,

-předplacené nástroje,

-centralizované bankovní rejstříky a rejstříky platebních účtů nebo elektronické systémy vyhledávání dat,

-přístup finančních zpravodajských jednotek k informacím a jejich výměna.

Komise

Nejpozději do 2. čtvrtletí roku 2016



Zvýšit efektivitu provádění opatření OSN pro zmrazení prostředků ze strany EU, včetně kvalitnější výměny informací mezi EU a OSN.

Komise

Nejpozději do 2. čtvrtletí roku 2016

Posílit kapacitu členských států, Komise, Evropské služby pro vnější činnost a hospodářských subjektů pro sdílení informací o problémech při provádění restriktivních opatření, rovněž v souvislosti s výměnou informací o potenciálních nových seznamech OSN, prostřednictvím databáze finančních sankcí.

Komise

Nejpozději do 2. čtvrtletí roku 2016

Prozkoumat možnost vypracování samostatného právního nástroje, který by umožnil větší míru nahlížení do bankovních rejstříků a rejstříků platebních účtů pro účely dalších šetření a dalšími orgány nad rámec směrnice o boji proti praní peněz.

Komise

Nejpozději do 2. čtvrtletí roku 2016

Prostřednictvím vhodných opatření posílit spolupráci mezi finančními zpravodajskými jednotkami.

Komise

Nejpozději do 2. čtvrtletí roku 2017

Další iniciativy pro doplnění stávajícího právního rámce

Harmonizace trestných činů a sankcí souvisejících s praním peněz

Legislativní návrh harmonizace trestných činů a sankcí souvisejících s praním peněz.

Komise

Nejpozději do 4. čtvrtletí roku 2016

Boj proti nedovolenému pohybu peněžní hotovosti

Legislativní návrh proti nedovolenému pohybu peněžní hotovosti.

Komise

Nejpozději do 4. čtvrtletí roku 2016

Dokončení rámce EU pro sledování a zmrazování aktiv teroristů

Režim EU pro zmrazování aktiv teroristů podle článku 75 SFEU.

Komise

Uzavřít posouzení nejpozději do 4. čtvrtletí roku 2016

Větší míra vzájemného uznávání příkazů o zmrazení a konfiskaci aktiv pocházejících z trestné činnosti.

Komise

Nejpozději do 4. čtvrtletí roku 2016

Možný evropský systém, který by doplnil stávající dohodu o TFTP mezi EU a USA sledováním transakcí, na něž se dohoda nevztahuje.

Komise

Uzavřít posouzení nejpozději do 4. čtvrtletí roku 2016

Zaměřit se na zdroje financování

Legislativní návrh týkající se posílení pravomocí a spolupráce celních orgánů a řešení financování terorismu v souvislosti s obchodem se zbožím.

Komise

Nejpozději do 2. čtvrtletí roku 2017

Legislativní návrh proti nedovolenému obchodu s kulturními statky.

Komise

Nejpozději do 2. čtvrtletí roku 2017

Akční plán EU týkající se nezákonného obchodu s planě rostoucími rostlinami a volně žijícími živočichy.

Komise

Nejpozději do 1. čtvrtletí roku 2016

Vnější dimenze

Zahájit projekty poskytování technické pomoci zemím Blízkého východu a severní Afriky pro boj proti obchodu s kulturními statky.

Komise a vysoká představitelka

Nejpozději do 4. čtvrtletí roku 2016

Posílit podporu třetím zemím při dodržování právních požadavků rezolucí RB OSN a doporučení FATF.

Komise a vysoká představitelka

Průběžně

Podporovat země Blízkého východu, severní Afriky a jihovýchodní Asie při sledování, narušování a znemožňování financování terorismu.

Komise a vysoká představitelka

Nejpozději do 4. čtvrtletí roku 2016

Prohloubit činnost v oblasti výměny informací s partnery ze třetích zemí v souvislosti se sestavováním a aktualizací seznamů teroristických subjektů v rámci autonomních opatření EU pro boj proti terorismu.

Komise a vysoká představitelka

Průběžně

Top