Help Print this page 

Document 32009L0030

Title and reference
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/30/ES ze dne 23. dubna 2009 , kterou se mění směrnice 98/70/ES, pokud jde o specifikaci benzinu, motorové nafty a plynových olejů, zavedení mechanismu pro sledování a snížení emisí skleníkových plynů, a směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o specifikaci paliva používaného plavidly vnitrozemské plavby, a kterou se ruší směrnice 93/12/EHS (Text s významem pro EHP)

OJ L 140, 5.6.2009, p. 88–113 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
Special edition in Croatian: Chapter 13 Volume 055 P. 187 - 212

ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/30/oj
Multilingual display
Text

5.6.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 140/88


SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/30/ES

ze dne 23. dubna 2009,

kterou se mění směrnice 98/70/ES, pokud jde o specifikaci benzinu, motorové nafty a plynových olejů, zavedení mechanismu pro sledování a snížení emisí skleníkových plynů, a směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o specifikaci paliva používaného plavidly vnitrozemské plavby, a kterou se ruší směrnice 93/12/EHS

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 a čl. 175 odst. 1 této smlouvy ve vztahu k čl. 1 odst. 5 a článku 2 této směrnice,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty (3) stanoví ze zdravotních a environmentálních důvodů minimální specifikace pro benzin a motorovou naftu používané v silničních a nesilničních pojízdných strojích.

(2)

Jedním z cílů stanovených v šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí zavedeným rozhodnutím č. 1600/2002/ES (4) ze dne 22. července 2002 je dosáhnout takové úrovně kvality ovzduší, která nepředstavuje riziko pro lidské zdraví a životní prostředí, ani na ně nemá výrazně negativní dopad. Komise ve svém prohlášení ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (5) uznala, že pokud má být dosaženo výrazného pokroku v plnění cílů stanovených v šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí, je třeba snížit emise škodlivých látek znečišťujících ovzduší; zejména pak Komise chystá předložení nových legislativních návrhů, které dále sníží vnitrostátní emise hlavních znečišťujících látek povolené členským státům, sníží emise související s čerpáním pohonných látek u čerpacích stanic vozidly s benzinovým motorem a zabývají se obsahem síry v palivech, včetně lodních paliv.

(3)

Společenství se v rámci Kjótského protokolu zavázalo dosáhnout cílů stanovených pro emise skleníkových plynů na období 2008–2012. Společenství se také zavázalo do roku 2020 ke snížení emisí skleníkových plynů o 30 % v rámci globální dohody a jednostranně ke snížení o 20 %. Pro splnění těchto cílů je potřebná spolupráce všech odvětví.

(4)

Jeden z aspektů emisí skleníkových plynů z dopravy se řešil pomocí politiky Společenství týkající se CO2 a automobilů. Palivo používané v dopravě významně přispívá k celkovým emisím skleníkových plynů ve Společenství. Sledování a snižování emisí skleníkových plynů z paliv během jejich životního cyklu může přispět k dosažení cílů Společenství, které se týkají snižování emisí skleníkových plynů prostřednictvím dekarbonizace paliv používaných v dopravě.

(5)

Společenství přijalo nařízení omezující emise znečišťujících látek z lehkých a těžkých nákladních vozidel. Specifikace paliva je jedním z faktorů, který rozhoduje o tom, jak snadno lze tyto mezní hodnoty emisí dodržet.

(6)

Výjimka pro maximální tlak benzinových par v letním období by se měla vztahovat pouze na členské státy, ve kterých panují v letním období nízké teploty. Je proto vhodné vyjasnit, na které členské státy by se měla tato výjimka vztahovat. Jedná se v zásadě o členské státy, v nichž průměrné teploty na většině území nedosahují hodnoty 12 °C po dobu nejméně dvou ze tří měsíců: června, července a srpna.

(7)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/68/ES ze dne 16. prosince 1997 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze spalovacích motorů určených pro nesilniční pojízdné stroje (6) stanoví mezní hodnoty pro emise z motorů používaných u nesilničních pojízdných strojů. Pro tyto motory je třeba stanovit paliva umožňující řádné fungování těchto nesilničních pojízdných strojů.

(8)

Spalování paliva v silniční dopravě způsobuje zhruba 20 % emisí skleníkových plynů Společenství. Jednou z možností, jak tyto emise omezit, je snižování emisí skleníkových plynů z těchto paliv během jejich životního cyklu. Lze je provést mnoha způsoby. S ohledem na cíl Společenství spočívající v dalším snížení emisí skleníkových plynů a vzhledem k tomu, že se silniční doprava na těchto emisích významně podílí, je vhodné stanovit mechanismus, který by od dodavatelů paliv vyžadoval podávání zpráv o emisích skleníkových plynů z jimi dodávaného paliva během jeho životního cyklu, a tyto emise od roku 2011 snížit. Metodika výpočtu emisí skleníkových plynů z biopaliv během jejich životního cyklu by měla být shodná s metodikou pro výpočet dopadu skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (7).

(9)

Dodavatelé by měli postupně, do 31. prosince 2020 až o 10 %, snižovat emise skleníkových plynů vzniklé během životního cyklu dodávaného paliva a energie na jednotku energie. Do 31. prosince 2020 by měli dosáhnout snížení nejméně o 6 % v porovnání s průměrnou úrovní emisí skleníkových plynů z fosilních paliv během jejich životního cyklu na jednotku energie v EU v roce 2010, a to používáním biopaliv, alternativních paliv a snížením spalování a větrání ve výrobních areálech. Po přehodnocení potenciálu by mělo být dosaženo dalšího 2 % snížení, a to díky využívání technologií zachycování a ukládání CO2, jež jsou šetrné k životnímu prostředí, a používáním elektrických vozidel, a dodatečně ještě dalšího 2 % snížení, jehož může být dosaženo prostřednictvím nákupů kreditů v rámci mechanismu čistého rozvoje vycházejícího z Kjótského protokolu. Tato další snížení by neměla být v okamžiku vstupu této směrnice v platnost závazná pro členský stát dodavatele paliva. Přehodnocení by se mělo zabývat tím, že toto snížení není závazné.

(10)

Výroba biopaliv by měla být udržitelná. Biopaliva používaná k plnění cílů snížení emisí skleníkových plynů stanovených v této směrnici by tedy měla splňovat kritéria udržitelnosti. Aby se zajistil jednotný přístup v energetické politice a politice životního prostředí a aby se zabránilo vzniku dodatečných nákladů pro podniky a nejednotě z hlediska životního prostředí, kterou by s sebou nesl nejednotný přístup, je nutné zajistit stejná kritéria udržitelnosti pro biopaliva používaná pro účely jak této směrnice, tak směrnice 2009/28/ES na druhé straně. Ze stejných důvodů je třeba se vyhnout dvojímu podávání zpráv. Dále by Komise a příslušné vnitrostátní orgány měly koordinovat svoji činnost v rámci výboru odpovědného výlučně za aspekty udržitelnosti.

(11)

Celosvětový růst poptávky po biopalivech a pobídky pro jejich používání stanovené v této směrnici by neměly mít za následek podporu ničení biologické rozmanitosti dotčených oblastí. Tyto vyčerpatelné zdroje, uznané různými mezinárodními nástroji za hodnotu pro veškeré lidstvo, by měly být zachovány. Spotřebitelé ve Společenství by navíc považovali za nepřijatelné, pokud by zvýšené používání biopaliv a biokapalin mělo mít za následek ničení biologické rozmanitosti těchto oblastí. Z těchto důvodů je nezbytné stanovit kritéria udržitelnosti zajišťující, že se pobídky vztahují pouze na biopaliva, která zaručeně nepocházejí z biologicky rozmanitých oblastí, nebo pokud příslušný orgán prokáže v případě oblastí určených k účelům ochrany přírody nebo k ochraně vzácných nebo ohrožených ekosystémů či druhů, že produkce surovin nebrání uvedeným účelům. Podle zvolených kritérií udržitelnosti je les považován za biologicky rozmanitý, pokud se jedná o původní les (podle definice používané Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO) v posouzení stavu celosvětových lesních zdrojů, kterou státy na celém světě obecně používají k poskytování údajů o ploše původního lesa), nebo pokud je chráněn vnitrostátními předpisy na ochranu přírody. Pokud je dopad lidské činnosti malý, měly by být zahrnuty i oblasti, kde probíhá získávání jiných lesních produktů než dřeva. Jiné typy lesů definované organizací FAO, jako například přírodě blízké lesy, polopřírodní lesy a plantáže, by neměly být považovány za původní lesní porosty. S ohledem na biologicky velmi rozmanitou povahu některých porostů, jak v mírném, tak tropickém pásmu, včetně biologicky velmi rozmanitých savan, stepí, křovinatých porostů a prérií, by se pobídky stanovené touto směrnicí neměly vztahovaly na biopaliva vyrobená ze surovin pocházejících z těchto pozemků. Komise by měla stanovit vhodná kritéria nebo zeměpisná pásma s cílem definovat tyto biologicky velmi rozmanité travní porosty v souladu s nejlepšími dostupnými vědeckými poznatky a příslušnými mezinárodními normami.

(12)

Při výpočtu dopadů přeměny půdy na emise skleníkových plynů by měly hospodářské subjekty uplatňovat skutečné hodnoty zásob uhlíku spojených s referenčním využíváním půdy a s využíváním půdy po přeměně. Měly by také používat standardní hodnoty. Studie mezivládního panelu pro změnu klimatu představuje pro tyto standardní hodnoty vhodný základ. Tyto studie nejsou v současnosti uváděny v podobě, která by byla pro hospodářské subjekty přímo použitelná. Komise by proto měla vypracovat na základě těchto studií obecné pokyny, které by sloužily jako základ pro výpočet změn v zásobě uhlíku pro účely této směrnice, včetně takových změn v zalesněných oblastech s porostem koruny tvořícím 10 až 30 %, savanách, křovinatých porostech a prériích.

(13)

Je vhodné, aby Komise vypracovala metodiku pro hodnocení vlivu odvodňování rašelinišť na emise skleníkových plynů.

(14)

Půda, u níž by ztráta zásob uhlíku po přeměně nemohla být v rozumné době, s ohledem na naléhavou potřebu předejít změně klimatu, nahrazena úsporami skleníkových plynů z výroby biopaliv, by se neměla přeměnit na půdu pro výrobu biopaliv. Tím by se zabránilo zbytečně zatěžujícímu výzkumu ze strany hospodářských subjektů a přeměně půdy s velkými zásobami uhlíku, které by se ukázaly jako nevhodné pro pěstování surovin pro biopaliva. Soupis světových zásob uhlíku vede k závěru, že do této kategorie by měly být zařazeny mokřady a souvisle zalesněné plochy s porostem koruny tvořícím více než 30 %. Zalesněné plochy s porostem koruny tvořícím 10 až 30 % by měly být do této kategorie také zařazeny, pokud se neprokáže, že jejich zásoba uhlíku je natolik nízká, že ospravedlňuje jejich přeměnu v souladu s pravidly, jež stanoví tato směrnice. Odkaz na mokřady by měl vzít v úvahu definici stanovenou v Úmluvě o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva přijaté dne 2. února 1971 v Ramsaru.

(15)

Pobídky stanovené v této směrnici podpoří zvýšení produkce biopaliv v celosvětovém měřítku. Pokud jsou biopaliva vyrobena ze surovin vyprodukovaných ve Společenství, měla by také splňovat environmentální požadavky Společenství ve vztahu k zemědělství, včetně požadavků na ochranu kvality podzemních a povrchových vod a sociální požadavky. Existují však obavy, že by výroba biopaliv v některých třetích zemích nemusela splňovat minimální environmentální či sociální požadavky. Je tedy třeba podporovat vypracování vícestranných a dvoustranných dohod a rozvoj dobrovolných mezinárodních nebo vnitrostátních režimů zahrnujících klíčové environmentální a sociální otázky s cílem prosazovat celosvětově udržitelnou výrobu biopaliv. V případě neexistence těchto dohod nebo režimů by členské státy měly požadovat, aby hospodářské subjekty podávaly zprávy o těchto otázkách.

(16)

Kritéria udržitelnosti budou účinná pouze tehdy, pokud povedou ke změnám v chování účastníků trhu. K těmto změnám dojde pouze, pokud biopaliva splňující tato kritéria ospravedlňují cenovou přirážku v porovnání s těmi, která je nesplňují. Podle metody hmotnostní bilance ověřování souladu existuje fyzické spojení mezi výrobou biopaliv splňujících kritéria udržitelnosti a spotřebou biopaliv ve Společenství, které vytváří vhodnou rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou a zajišťuje cenovou přirážku, která je větší než v systémech, kde takové spojení neexistuje. Proto by se k ověření souladu měl použít systém hmotnostní bilance, aby se zajistilo, že biopaliva splňující kritéria udržitelnosti mohou být prodávána za vyšší cenu. Tím by se měla zachovat integrita systému a zároveň zajistit, že průmyslu nebude uložena nerozumná zátěž. Měly by však být posouzeny i jiné metody ověřování.

(17)

Komise by případně měla náležitě zohlednit tzv. hodnocení ekosystémů k miléniu (Millenium Ecosystem Assessment), které obsahuje užitečné údaje o ochraně přinejmenším těch oblastí, které poskytují základní služby ekosystému v kritických situacích, například ochranu vodního koryta a regulaci eroze.

(18)

Při výpočtu emisí skleníkových plynů z výroby a používání paliv by měly být započítány i druhotné produkty z výroby a používání paliv. Substituční metoda je vhodná pro účely analýzy politiky, nikoli však pro regulaci jednotlivých hospodářských subjektů a jednotlivých dodávek pohonných hmot. V těchto případech je nejvhodnější metodou metoda přidělování energie, protože je snadno použitelná a předvídatelná v čase, minimalizuje kontraproduktivní stimuly a poskytuje výsledky, které jsou obecně srovnatelné s výsledky dosaženými substituční metodou. Pro účely analýzy politiky by Komise rovněž měla v rámci podávání zpráv poskytovat informace o výsledcích dosažených použitím substituční metody.

(19)

S cílem vyhnout se nepřiměřené administrativní zátěži by měl být stanoven seznam standardních hodnot pro běžné způsoby výroby biopaliv, který by měl být aktualizován a rozšířen, jakmile budou k dispozici další spolehlivé údaje. Hospodářské subjekty by měly mít vždy možnost uplatnit stupeň úspory skleníkových plynů u biopaliv stanovený tímto seznamem. Pokud se standardní hodnota úspor skleníkových plynů u určitého způsobu výroby nachází pod požadovanou minimální úrovní úspor skleníkových plynů, mělo by být požadováno, aby výrobci usilující o prokázání jejich souladu s touto minimální úrovní dokázali, že skutečné emise z jejich výrobního procesu jsou nižší než ty, které byly použity při výpočtu standardních hodnot.

(20)

Je vhodné, aby údaje používané při výpočtu těchto standardních hodnot byly získávány z nezávislých vědeckých odborných zdrojů a aby byly případně vhodně aktualizovány v závislosti na pokroku, jehož tyto zdroje dosáhnou ve své práci. Komise by se měla zasadit o to, aby se tyto zdroje v rámci aktualizace své práce zabývaly emisemi z pěstování, vlivem regionálních a klimatických podmínek, dopady vyplývajícími z pěstování za použití udržitelných zemědělských metod a organických pěstebních postupů a vědeckým příspěvkem výrobců ze Společenství i třetích zemích a občanské společnosti.

(21)

S cílem vyhnout se podpoře pěstování surovin pro biopaliva tam, kde by to vedlo k vysokým emisím skleníkových plynů, by mělo být užití standardních hodnot pro pěstování omezeno na oblasti, kde může být tento účinek spolehlivě vyloučen. S cílem vyhnout se nadměrné administrativní zátěži by však členské státy měly stanovit národní či regionální průměrné hodnoty pro emise z pěstování, včetně emisí z používání hnojiv.

(22)

Celosvětová poptávka po zemědělských surovinách roste. Část této zvýšené poptávky bude pokryta zvětšením rozlohy zemědělské půdy. Obnova půdy, která byla závažným způsobem znehodnocena nebo silně kontaminována, a nemůže být proto v současném stavu využívána k zemědělským účelům, je jedním z prostředků, jak zvýšit rozlohu půdy, kterou lze použít pro pěstování zemědělských plodin. Udržitelný režim by měl podporovat využívání znehodnocené půdy, která prošla obnovou, neboť podpora biopaliv přispěje ke zvýšení poptávky po zemědělských surovinách. Dokonce i v případě, kdy se biopaliva vyrábějí za použití surovin pocházejících z půdy, která je již využívána jako orná půda, by mohlo čisté zvýšení poptávky po plodinách v důsledku podpory biopaliv vést k čistému zvětšení rozlohy obdělávané půdy. To by se mohlo týkat půdy s velkou zásobou uhlíku, což by vedlo ke škodlivým únikům uloženého uhlíku. Ve snaze snížit toto riziko je třeba zavést doprovodná opatření s cílem podpořit vyšší míru nárůstu produktivity u půdy již využívané pro pěstování plodin a využívání znehodnocených půd a přijmout požadavky na udržitelnost, které by byly srovnatelné s požadavky stanovenými v této směrnici pro spotřebu biopaliv ve Společenství, pro jiné země, v nichž se používají biopaliva. Komise by měla vypracovat konkrétní metodiku pro minimalizaci emisí skleníkových plynů vyvolaných nepřímými změnami ve využití půdy. Za tím účelem by Komise na základě nejlepších dostupných vědeckých poznatků měla provést analýzu především zahrnutí faktoru nepřímých změn ve využívání půdy do výpočtu emisí skleníkových plynů a potřeby podpory udržitelných biopaliv, která minimalizuje dopady změny ve využívání půdy a zlepšuje udržitelnost biopaliv vzhledem k nepřímé změně ve využití půdy. Při vypracovávání této metodiky by se Komise měla mimo jiné zabývat potenciálními dopady biopaliv vyráběných z nepotravinářských celulózových vláknovin a lignocelulózových vláknovin na nepřímé změny ve využívání půdy.

(23)

Vzhledem k tomu, že opatření stanovená v článcích 7b až 7e směrnice 98/70/ES rovněž mají vliv na fungování vnitřního trhu tím, že harmonizují kritéria udržitelnosti, která biopaliva musí splňovat, aby mohla být započítána pro účely plnění cíle podle uvedené směrnice, a usnadňují tak v souladu s čl. 7b odst. 8 uvedené směrnice obchod mezi členskými státy s biopalivy, která tato kritéria splňují, vycházejí daná opatření z článku 95 Smlouvy.

(24)

Neustálý technický pokrok v oblasti automobilové a palivové technologie a soustavné úsilí o zajištění optimalizace ochrany zdraví a životního prostředí vyžadují pravidelnou revizi palivových specifikací na základě dalších studií a analýz dopadu aditiv a složek biopaliv na emise znečišťujících látek. Proto by měly být o možnosti usnadnění dekarbonizace paliv používaných v silniční dopravě pravidelně podávány zprávy.

(25)

Používání detergentu může přispět k vyčištění motorů, a tím ke snížení emisí znečišťujících látek. V současnosti neexistuje žádný uspokojivý způsob, jakým by se ověřovaly čisticí schopnosti vzorků paliva. Dodavatelé paliva a vozidel mají proto povinnost informovat své zákazníky o výhodách detergentů a jejich používání. Komise by však měla posoudit, zda budoucí vývoj umožní lepší přístup pro optimalizaci používání a výhod detergentů.

(26)

Ustanovení týkající se přimíchávání ethanolu do benzinu, zejména ustanovení týkající se mezních hodnot tlaku par a případných alternativ k zajištění toho, aby směsi s ethanolem nepřekročily přípustné mezní hodnoty tlaku par, by měla být přezkoumávána na základě zkušeností s používáním směrnice 98/70/ES.

(27)

Přimíchávání ethanolu do benzinu zvyšuje tlak par výsledného paliva. Navíc by tlak par u benzinových směsí měl být kontrolován, aby se omezily emise látek znečišťujících ovzduší.

(28)

Přimícháváním ethanolu do benzinu vzniká nelineární změna tlaku par u výsledné palivové směsi. Je vhodné stanovit pro takové směsi možnost výjimky pro maximální tlak par v letním období, a to po příslušném posouzení Komisí. Výjimka by měla být podmíněna souladem s právními předpisy Společenství o kvalitě ovzduší a znečištění ovzduší. Tato výjimka by měla odpovídat skutečnému zvýšení tlaku par vzniklému v důsledku přimíchávání daného procentního podílu ethanolu do benzinu.

(29)

Ropné rafinerie by měly nabízet pokud možno dostatečné množství benzinu s nízkým tlakem par, aby tak motivovaly k používání paliv s nízkým obsahem uhlíku a zároveň dodržovaly cíle týkající se znečišťování ovzduší. Protože tomu tak doposud není, měly by se mezní hodnoty tlaku par u směsí ethanolu za určitých podmínek zvýšit s cílem umožnit rozvoj trhů s biopalivy.

(30)

Některá starší vozidla nejsou uzpůsobena k tomu, aby používala benzin s vysokým obsahem biopaliva. Tato vozidla mohou přejíždět z jednoho členského státu do druhého. Je proto vhodné, aby byla na přechodné období zajištěna nepřetržitá dodávka benzinu, který mohou tato starší vozidla používat. Členské státy by měly zajistit vhodné geografické pokrytí, jež by odráželo skutečnou poptávku po takovém druhu benzinu, a to po konzultacích se zúčastněnými stranami. Označování benzinu, například jako E5 nebo E10, by mělo být v souladu s příslušnými normami vypracovanými Evropským výborem pro normalizaci (CEN),

(31)

Je vhodné provést úpravu přílohy IV směrnice 98/70/ES tak, aby umožnila uvádět na trh motorovou naftu s vyšším obsahem biopaliva („B7“), než stanoví norma EN 590:2004 („B5“). Tato norma by měla být odpovídajícím způsobem aktualizována a měla by stanovit mezní hodnoty technických parametrů, jež nejsou zahrnuty v uvedené příloze, jako například oxidační stabilita, bod vzplanutí, karbonizační zbytek, obsah popela, obsah vody, celkový obsah znečištění, korozivní působení na měď, mazivost, kinematická viskozita, bod zákalu, filtrovatelnost (CFPP), obsah fosforu, index kyselosti, obsah peroxidů, kolísání indexu kyselosti, opatření proti zanesení trysek a přidávání aditiv pro zajištění oxidační stability.

(32)

Aby se usnadnilo úspěšné uvádění biopaliv na trh, doporučuje se výboru CEN, aby rychle pokračoval v práci na normách umožňujících přimíchání většího objemu složek biopaliva do motorové nafty, a především aby vypracoval standard pro „B10“.

(33)

Mezní hodnota obsahu methylesterů mastných kyselin (FAME) v motorové naftě je požadována z technických důvodů. Tato mezní hodnota však není požadována u jiných složek biopaliva, jako jsou například čisté uhlovodíky s vlastnostmi podobnými motorové naftě vyrobené z biomasy s využitím Fischer-Tropschovy metody nebo hydrogenačně upravený rostlinný olej.

(34)

Členské státy a Komise by měly učinit patřičné kroky, aby usnadnily uvedení plynového oleje obsahujícího 10 ppm síry na trh dříve než 1. ledna 2011.

(35)

Používání specifických aditiv obsahujících kovy, zejména pokud jde o methylcyklopentadienyl mangan trikarbonylu (MMT), zvyšuje riziko poškození lidského zdraví a způsobuje škody na motorech vozidel a na zařízení k regulaci emisí. Řada výrobců vozidel radí, aby se nepoužívalo palivo obsahující kovová aditiva, a informuje o tom, že používání takového paliva může být důvodem ke zrušení platnosti záruky na vozidlo. Je proto vhodné nadále provádět přezkum účinků používání MMT v palivu a konzultovat je se všemi příslušnými zúčastněnými stranami. Až do dalšího přezkumu je nezbytné učinit kroky k omezení závažnosti škod, ke kterým může dojít. Proto je namístě stanovit horní mezní hodnotu, pokud jde o používání MMT v palivu, a to na základě vědeckých poznatků, jež jsou v současné době k dispozici. Tato mezní hodnota by měla být upravena a zvýšena jedině tehdy, pokud se při používání vyšší míry dávkování prokáže, že nemá nežádoucí účinky. Aby se zabránilo tomu, že spotřebitelé nevědomky přijdou o záruky na svá vozidla, je rovněž nutné vyžadovat, aby bylo jakékoli palivo obsahující kovová aditiva jako takové označeno.

(36)

Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (8) jsou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a tyto tabulky zveřejnily.

(37)

Opatření nezbytná k provedení směrnice 98/70/ES by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (9).

(38)

Zejména je třeba zmocnit Komisi k přijetí prováděcích opatření týkajících se mechanismu sledování a snižování emisí skleníkových plynů, k přizpůsobení metodických zásad a hodnot nezbytných pro vyhodnocení toho, zda byla splněna kritéria udržitelnosti, pokud jde o biopaliva, ke stanovení kritérií a zeměpisných oblastí pro určení vysoce biologicky rozmanitých travinných porostů, k přehodnocení mezních hodnot obsahu MMT v palivu a k přizpůsobení metodiky výpočtu životního cyklu emisí skleníkových plynů, povolené zkušební metody zaměřené na specifikaci paliva a odchylky tlaku par povolené pro benzin obsahující bioethanol technickému a vědeckému pokroku. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky této směrnice přizpůsobením metodických zásad a hodnot, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(39)

Směrnice 98/70/ES stanoví řadu specifikací paliv, z nichž některé se staly nadbytečnými. Navíc obsahuje určitý počet výjimek, jejichž platnost mezitím uplynula. V zájmu jasnosti je proto vhodné tato ustanovení zrušit.

(40)

Směrnice Rady 1999/32/ES ze dne 26. dubna 1999 o snižování obsahu síry v některých kapalných palivech (10) stanoví některé aspekty používání paliv ve vnitrozemské vodní dopravě. Je třeba jasně vymezit použití uvedené směrnice a směrnice 98/70/ES. Obě směrnice stanoví mezní hodnoty pro maximální obsah síry v plynovém oleji používaném plavidly vnitrozemské plavby. V zájmu jasnosti a právní jistoty je proto vhodné obě uvedené směrnice upravit, aby tyto mezní hodnoty byly stanoveny pouze v jediném právním předpise.

(41)

Byly vyvinuty nové, čistější technologie motorů pro plavidla vnitrozemské plavby. Tyto motory mohou být poháněny pouze palivy s velmi nízkým obsahem síry. Obsah síry v palivech pro plavidla vnitrozemské plavby by měl být snížen co nejdříve.

(42)

Směrnice 98/70/ES a směrnice 1999/32/ES by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(43)

Směrnice Rady 93/12/EHS ze dne 23. března 1993 o obsahu síry v některých kapalných palivech (11) byla v průběhu let významně pozměňována, a proto již neobsahuje žádné významné prvky. Měla by proto být zrušena.

(44)

Jelikož cílů této směrnice, totiž zajištění jednotného trhu s palivy pro silniční dopravu a nesilniční pojízdné stroje a zajištění dodržování minimální úrovně ochrany životního prostředí v důsledku používání těchto paliv, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice 98/70/ES

Směrnice 98/70/ES se mění takto:

1)

Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

Oblast působnosti

Tato směrnice stanoví pro motorová vozidla a nesilniční pojízdné stroje (včetně plavidel vnitrozemské plavby, pokud se neplaví po moři), zemědělské a lesnické traktory a rekreační plavidla, pokud se neplaví po moři:

a)

technické specifikace týkající se péče o zdraví a životní prostředí pro paliva určená pro motorová vozidla vybavená zážehovými a vznětovými motory a s přihlédnutím k technickým požadavkům na tyto motory a

b)

cíl zaměřený na snížení emisí skleníkových plynů během životního cyklu paliva.“

2)

Článek 2 se mění takto:

a)

v prvním odstavci:

i)

se bod 3 nahrazuje tímto:

„3)

‚plynovými oleji určenými pro používání nesilničními pojízdnými stroji (včetně plavidel vnitrozemské plavby) a zemědělskými a lesnickými traktory a rekreačními plavidly‘ kapalné palivo vyrobené z ropy kódů KN 2710 19 41 až 2710 19 45 (12) určené k používání ve vznětových motorech uvedených ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady94/25/ES (13), 97/68/ES (14) a 2000/25/ES (15);

ii)

se doplňují nové body, které zní:

„5)

‚členskými státy s nízkými teplotami v letním období‘ Dánsko, Estonsko, Finsko, Irsko, Lotyšsko, Litva, Švédsko a Spojené království;

6)

‚emisemi skleníkových plynů během životního cyklu paliva‘ celkové čisté hodnoty emisí CO2, CH4 a N2O, které spadají na vrub tohoto paliva (včetně přimísených složek) nebo dodané energie. Tento životní cyklus zahrnuje všechny příslušné etapy od těžby nebo obdělávání půdy, včetně změn ve využívání půdy, dopravy a distribuce, zpracování a spalování, a to nezávisle na tom, kdy tyto emise vznikají;

7)

‚emisemi skleníkových plynů na jednotku energie‘ celkový objem emisí skleníkových plynů vyjádřený v ekvivalentu CO2 a související s používáním paliva nebo dodané energie, dělený celkovým energetickým obsahem paliva nebo dodané energie (pokud jde o palivo, je vyjádřen hodnotou spodní výhřevnosti);

8)

‚dodavatelem‘ subjekt odpovědný za přihlášení se ke spotřební dani z paliva nebo energie, a pokud není zapotřebí se ke spotřební dani přihlašovat, jakýkoli jiný relevantní subjekt určený členským státem;

9)

výraz ‚biopaliva‘ má stejný význam jako ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (16).

b)

druhý odstavec se zrušuje.

3)

Článek 3 se mění takto:

a)

odstavce 2 až 6 se nahrazují tímto:

„2.   Členské státy zajistí, aby byl benzin uváděn na trh na jejich území pouze, pokud splňuje environmentální specifikace uvedené v příloze I.

Členské státy však mohou v případě nejvzdálenějších regionů přijmout zvláštní ustanovení o prodeji benzinu s maximálním obsahem síry 10 mg/kg. Členské státy, které taková ustanovení přijmou, o tom informují odpovídajícím způsobem Komisi.

3.   Členské státy budou vyžadovat, aby dodavatelé až do roku 2013 uváděli na trh benzin s maximálním obsahem kyslíku 2,7 % a maximálním obsahem ethanolu 5 %, a pokud to považují za nutné, mohou vyžadovat, aby byl tento benzin na trh uváděn po delší časové období. Zajistí, aby spotřebitelé obdrželi náležité informace o obsahu biopaliva v benzinu, a zejména o náležitém použití různých benzinových směsí.

4.   Členské státy s nízkými teplotami v letním období mohou podle odstavce 5 povolit, aby byl na trh v letním období uváděn benzin s maximálním tlakem par 70 kPa.

Členské státy, ve kterých se neuplatňuje výjimka uvedená v prvním pododstavci, mohou podle odstavce 5 povolit, aby byl na trh během letního období uváděn benzin s obsahem ethanolu s maximálním tlakem par 60 kPa včetně povolené výjimky týkající se tlaku par vymezené v příloze III pod podmínkou, že použitý ethanol je biopalivo.

5.   Pokud chtějí členské státy uplatnit jednu z výjimek uvedených v odstavci 4, musí to oznámit Komisi a poskytnout veškeré příslušné informace. Komise posoudí, zda je výjimka žádoucí, a zhodnotí délku jejího trvání s ohledem na

a)

zamezení sociálním a ekonomickým problémům kvůli vyššímu tlaku par, včetně času potřebného na technické úpravy, a

b)

environmentální nebo zdravotní dopady vyššího tlaku par, a zejména dopad na soulad s právními předpisy Společenství o kvalitě ovzduší, a to jak v příslušných členských státech, tak ostatních členských státech.

Pokud z hodnocení Komise vyplyne, že výjimka porušuje právní předpisy Společenství o kvalitě ovzduší nebo o znečištění ovzduší, včetně příslušných mezních hodnot a stropů emisí, bude její uplatňování zrušeno. Komise by rovněž měla zohlednit příslušné cílové hodnoty.

Pokud Komise během šesti měsíců poté, co obdržela veškeré příslušné informace, nevznese žádné námitky, může daný členský stát požadovanou výjimku uplatňovat.

6.   Bez ohledu na odstavec 1 mohou členské státy i nadále povolovat prodej malých množství olovnatého benzinu s obsahem olova nepřesahujícím 0,15 g/l nejvýše do 0,03 % celkového prodeje pro použití ve starých vozidlech zvláštního typu a prodej tohoto benzinu prostřednictvím zvláštních zájmových skupin.“;

b)

odstavec 7 se zrušuje.

4)

Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

Motorová nafta

1.   Členské státy zajistí, aby byla motorová nafta uváděna na trh na jejich území pouze tehdy, pokud splňuje environmentální specifikace uvedené v příloze II.

Bez ohledu na požadavky uvedené v příloze II mohou členské státy povolit, aby byla na trh uváděna motorová nafta s obsahem methylesterů mastných kyselin (FAME) přesahujícím 7 %.

Členské státy zajistí, aby spotřebitelé obdrželi náležité informace o obsahu biopaliva, zejména FAME, v motorové naftě.

2.   Členské státy zajistí, aby nejpozději od 1. ledna 2008 mohly být plynové oleje pro používání nesilničními pojízdnými stroji (včetně plavidel vnitrozemské plavby), zemědělskými a lesnickými traktory a rekreačními plavidly na jejich území uváděny na trh pouze tehdy, pokud obsah síry v těchto plynových olejích nepřekročí 1 000 mg/kg. Od 1. ledna 2011 bude maximální povolený obsah síry v těchto plynových olejích 10 mg/kg. Členské státy zajistí, aby mohla plavidla vnitrozemské plavby a rekreační plavidla používat jiná kapalná paliva než plynový olej pouze v případě, že obsah síry v těchto kapalných palivech nepřekročí maximální povolený obsah síry pro plynový olej.

Aby však v dodavatelském řetězci docházelo k co nejmenším problémům, mohou členské státy od 1. ledna 2011 v koncovém článku dodavatelského řetězce u konečných uživatelů povolit plynový olej pro používání nesilničními pojízdnými stroji (včetně plavidel vnitrozemské plavby), zemědělskými a lesnickými traktory a rekreačními plavidly s obsahem síry až 20 mg/kg. Členské státy mohou rovněž do 31. prosince 2011 povolit přechodně uvádět na trh plynový olej obsahující až 1 000mg/kg síry pro použití u kolejových vozidel a zemědělských a lesnických traktorů za předpokladu, že zajistí nenarušený chod systémů pro kontrolu emisí.

3.   Členské státy však mohou v případě nejvzdálenějších regionů přijmout zvláštní ustanovení o prodeji motorové nafty a plynového oleje s maximálním obsahem síry 10 mg/km. Členské státy, které taková ustanovení přijmou, o nich informují odpovídajícím způsobem Komisi.

4.   V členských státech s drsnými zimními podmínkami může být požadavek pro motorovou naftu a plynové oleje na předestilaci 65 % (V/V) při teplotě 250 °C nahrazen požadavkem na předestilaci 10 % (V/V) při teplotě 180 °C.“

5)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 7a

Snížení emisí skleníkových plynů

1.   Členské státy určí dodavatele odpovědné za sledování a podávání zpráv o životním cyklu emisí skleníkových plynů na jednotku energie získané z paliv a dodané energie. V případě dodavatelů elektřiny používané silničními vozidly zajistí členské státy, aby si tito dodavatelé mohli zvolit, zda se budou podílet na závazcích týkajících se omezení emisí stanovených v odstavci 2, pokud prokáží, že mohou náležitě měřit a sledovat množství elektřiny dodávané pro používání v těchto vozidlech.

S účinkem ode dne 1. ledna 2011 dodavatelé podávají orgánu učenému členským státem každoročně zprávu o intenzitě skleníkových plynů z dodaných paliv a energie v každém členském státě a poskytují alespoň tyto informace:

a)

celkový objem každého typu paliva nebo dodané energie, s udáním místa nákupu a původu, a

b)

životní cyklus emisí skleníkových plynů na jednotku energie.

Členské státy zajistí ověřování těchto zpráv.

Komise vypracuje v případě nutnosti pokyny pro provádění tohoto odstavce.

2.   Členské státy požadují, aby dodavatelé postupně snižovali, až o 10 % do 31. prosince 2020, životní cyklus emisí skleníkových plynů na jednotku energie z paliva a dodané energie ve srovnání se základní normou pro paliva uvedenou v odst. 5 písm. b). Toto snížení se skládá z těchto kroků:

a)

cíle 6 % do 31. prosince 2020. Členské státy mohou za účelem tohoto snížení požadovat, aby dodavatelé splnili tyto průběžné cíle: 2 % do 31. prosince 2014 a 4 % do 31. prosince 2017;

b)

dalšího orientačního cíle 2 % do 31. prosince 2020, kterého má být podle čl. 9 odst. 1 písm. h) dosaženo jednou nebo oběma z těchto metod:

i)

dodávkami energie pro dopravu pro použití ve všech typech silničních vozidel, nesilničních pojízdných vozidel (včetně plavidel vnitrozemské plavby), zemědělských nebo lesnických traktorů nebo rekreačních plavidel,

ii)

použitím veškerých technologií (včetně zachycování a ukládání uhlíku), které mohou snížit životní cyklus emisí skleníkových plynů na jednotku energie dodaného paliva nebo energie;

c)

dalšího indikativního cíle 2 % stanoveného pro odvětví dodávající pohonné hmoty, kterého má být podle čl. 9 odst. 1 písm. i) dosaženo do 31. prosince 2020 využíváním kreditů získaných nákupem v rámci mechanismu čistého rozvoje vycházejícího z Kjótského protokolu, a to za podmínek stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (17).

3.   Emise skleníkových plynů vznikající během životního cyklu biopaliv se počítají podle článku 7d. Emise skleníkových plynů vznikající během životního cyklu jiných druhů paliv a energií se vypočítají na základě metodiky stanovené v souladu s odstavcem 5 tohoto článku.

4.   Členské státy zajistí, aby měla skupina dodavatelů možnost zvolit si závazky týkající se snižování emisí podle odstavce 2 společně. V takovém případě budou pro účely odstavce 2 považováni za jednoho dodavatele.

5.   Opatření nezbytná k provedení tohoto článku, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 4. Taková opatření zahrnují zejména:

a)

metodiku výpočtu emisí skleníkových plynů vznikajících během životního cyklu paliv, jiných než jsou biopaliva, a energií;

b)

metodiku, kterou se do 1. ledna 2011 určí základní norma pro paliva vycházející z emisí skleníkových plynů z fosilních paliv během jejich životního cyklu na jednotku energie v roce 2010 pro účely odstavce 2;

c)

všechna pravidla nezbytná k tomu, aby odstavec 4 nabyl účinnosti;

d)

metodiku, kterou se počítá podíl elektrických silničních vozidel, která je v souladu s čl. 3 odst. 4 směrnice 2009/28/ES.

6)

Vkládají se nové články, které zní:

„Článek 7b

Kritéria udržitelnosti pro biopaliva

1.   Bez ohledu na to, zda byly suroviny vypěstovány na území nebo mimo území Společenství, zohlední se energie z biopaliv pro účely uvedené v článku 7a, pouze pokud tato biopaliva splňují kritéria stanovená v odstavcích 2 až 6 tohoto článku.

Aby mohla být biopaliva vyrobená z odpadu a zbytků jiných než ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví zohledněna pro účely uvedené v článku 7a, však postačí, že splňují kritéria udržitelnosti stanovená v odstavci 2 tohoto článku.

2.   Úspora emisí skleníkových plynů při používání biopaliv zohledněná pro účely uvedené v odstavci 1 musí činit alespoň 35 %.

S účinkem ode dne 1. ledna 2017 musí úspora emisí skleníkových plynů při používání biopaliv zohledněná pro účely uvedené v odstavci 1 činit alespoň 50 %. Ode dne 1. ledna 2018 musí úspora emisí skleníkových plynů činit alespoň 60 % při využívání biopaliv vyrobených v zařízeních, která zahájila výrobu dne 1. ledna 2017 nebo později.

Úspora emisí skleníkových plynů při používání biopaliv se vypočítá postupem podle čl. 7d odst. 1.

V případě biopaliv vyrobených v zařízeních, která byla v provozu ke dni 23. ledna 2008, se první pododstavec použije ode dne 1. dubna 2013.

3.   Biopaliva zohledněná pro účely uvedené v odstavci 1 nesmí být vyrobena ze surovin získaných z půdy s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti, totiž z půdy, která měla v lednu roku 2008 nebo později jeden z těchto statusů, a to bez ohledu na to, zda ho stále ještě má, či nikoliv:

a)

původní les a jiné zalesněné plochy, totiž les a jiné zalesněné plochy s původními druhy, kde nejsou žádné viditelné známky lidské činnosti a kde nejsou významně narušeny ekologické procesy;

b)

oblasti určené

i)

zákonem nebo příslušným orgánem k účelům ochrany přírody nebo

ii)

k ochraně vzácných nebo ohrožených ekosystémů či druhů, které byly uznány mezinárodními dohodami nebo zařazeny na seznam sestavený mezivládními organizacemi nebo Mezinárodní unií pro ochranu přírody, jsou-li uznány v souladu s čl. 7c odst. 4 druhým pododstavcem,

ledaže se prokáže, že produkce surovin nezasahuje do uvedených účelů ochrany přírody;

c)

vysoce biologicky rozmanité travní porosty:

i)

travní porosty, které by bez lidského zásahu zůstaly zachovány jako takové a jež stále vykazují přirozené složení druhů a ekologické charakteristiky a procesy, nebo

ii)

porosty, které by bez lidského zásahu nezůstaly zachovány jako travní porosty a jsou druhově bohaté a neznehodnocené, ledaže je prokázáno, že získávání surovin je nezbytné k uchování statusu travních porostů.

Komise stanoví kritéria a zeměpisné oblasti k určení travních porostů, na které se vztahuje první pododstavec písm. c). Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 4.

4.   Biopaliva zohledněná pro účely uvedené v odstavci 1 nesmí být vyrobena ze surovin získaných z půdy s velkou zásobou uhlíku, totiž z půdy, která měla v lednu 2008 jeden z těchto statusů a již ho nemá:

a)

mokřady, totiž půda pokrytá nebo nasycená vodou trvale nebo po významnou část roku;

b)

souvisle zalesněné plochy, totiž půda o rozloze větší než 1 hektar se stromy vyššími než pět metrů a porostem koruny tvořícím více než 30 %, nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů in situ;

c)

půda o rozloze větší než 1 hektar se stromy vyššími než pět metrů a porostem koruny tvořícím 10 až 30 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů in situ, ledaže je prokázáno, že při uplatnění metodiky stanovené v příloze IV části C je zásoba uhlíku v oblasti, předtím než došlo k přeměně půdy, a po její přeměně, taková, že by byly splněny podmínky stanovené v odstavci 2 tohoto článku.

Ustanovení tohoto odstavce se nepoužijí, pokud v době, kdy byla surovina získána, měla půda stejný status jako v lednu roku 2008.

5.   Biopaliva zohledněná pro účely uvedené v odstavci 1 nesmí být vyrobena ze surovin získaných z půdy, která byla v lednu 2008 rašeliništěm, ledaže je prokázáno, že pěstování a získávání těchto surovin nezahrnuje odvodňování dříve neodvodňované půdy.

6.   Zemědělské suroviny vypěstované ve Společenství a užité k výrobě biopaliv zohledněné pro účely uvedené v článku 7a musí být získány v souladu s požadavky a normami podle ustanovení uvedených pod nadpisem ‚Životní prostředí‘ v části A a v bodě 9 přílohy II nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (18) a v souladu s minimálními požadavky na dobrý zemědělský a environmentální stav definovaný podle čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení.

7.   Pokud jde o třetí země a členské státy, které jsou významnými zdroji biopaliv nebo surovin pro ně spotřebovávaných ve Společenství, podává Komise každé dva roky Evropskému parlamentu a Radě zprávu o vnitrostátních opatřeních přijatých za účelem dodržování kritérií udržitelnosti podle odstavců 2 až 5 a za účelem ochrany půdy, vody a ovzduší. První zpráva bude předložena v roce 2012.

Komise každé dva roky podává Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dopadu zvýšené poptávky po biopalivech na sociální udržitelnost ve Společenství a ve třetích zemích a o dopadu politiky Společenství v oblasti biopaliv na dostupnost potravin za přijatelné ceny, zejména pro obyvatele rozvojových zemí, jakož i o širších otázkách týkajících se rozvoje. Zprávy se zabývají dodržováním práv na užívání půdy. U třetích zemí a členských států, které jsou významnými zdroji surovin pro biopaliva spotřebovávaná ve Společenství, zprávy uvedou, zda tato země ratifikovala a provedla všechny tyto úmluvy Mezinárodní organizace práce:

Úmluvu o nucené nebo povinné práci (č. 29),

Úmluvu o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat (č. 87),

Úmluvu o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat (č. 98),

Úmluvu o stejném odměňování pracujících mužů a žen za práci stejné hodnoty (č. 100),

Úmluvu o odstranění nucené práce (č. 105),

Úmluvu o diskriminaci (zaměstnání a povolání) (č. 111),

Úmluvu o minimálním věku pro přijetí do zaměstnání (č. 138),

Úmluvu o zákazu a okamžitých opatřeních k odstranění nejhorších forem dětské práce (č. 182).

U třetích zemí i členských států, které jsou významnými zdroji surovin pro biopaliva spotřebovávaná ve Společenství, bude v těchto zprávách uvedeno, zda tato země ratifikovala a provedla

Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti,

Úmluvu o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin.

První zpráva bude předložena v roce 2012. Komise případně navrhne nápravná opatření, zejména je-li doloženo, že výroba biopaliv má značný dopad na cenu potravin.

8.   Pro účely uvedené v odstavci 1 nesmí členské státy odmítnout, na základě jiných důvodů týkajících se udržitelnosti, zohlednit biopaliva získaná v souladu s tímto článkem.

Článek 7c

Ověřování souladu s kritérii udržitelnosti pro biopaliva

1.   Mají-li být biopaliva zohledněna pro účely uvedené v článku 7a, vyžádají si členské státy od hospodářských subjektů, aby prokázaly, že byla splněna kritéria udržitelnosti stanovená v čl. 7b odst. 2 až 5. Za tím účelem od hospodářských subjektů požadují, aby použily systém hmotnostní bilance, který

a)

umožňuje, aby byly dodávky surovin nebo biopaliv s rozdílnými parametry z hlediska udržitelnosti míseny;

b)

požaduje informace ohledně parametrů z hlediska udržitelnosti a objemů dodávek uvedených v písmenu a) potvrzující, že zůstávají spojeny se směsí, a

c)

stanoví, že součet všech dodávek odebraných ze směsi se vyznačuje stejnými parametry udržitelnosti ve stejných množstvích jako součet všech dodávek přidaných do směsi.

2.   Komise podá v roce 2010 a v roce 2012 Evropskému parlamentu a Radě zprávu ohledně fungování ověřovací metody hmotnostní bilance popsané v odstavci 1 a ohledně možnosti povolení jiných metod ověřování pro některé anebo všechny druhy surovin nebo biopaliv. Komise ve svém posouzení zváží takové metody ověřování, ve kterých informace o parametrech udržitelnosti nemusí zůstat fyzicky spojeny s konkrétními dodávkami anebo směsmi. Posouzení zohlední potřebu zachovat celistvost a účinnost systému ověřování, aniž by vznikla nepřiměřená zátěž pro průmysl. Zprávu v případě potřeby doplní o návrhy Evropskému parlamentu a Radě týkající se použití jiných metod ověřování.

3.   Členské státy přijmou opatření s cílem zajistit, aby hospodářské subjekty předkládaly spolehlivé informace a na žádost členského státu mu zpřístupňovaly údaje, na kterých jsou tyto informace založeny. Členské státy od hospodářských subjektů vyžadují, aby zajistily přiměřenou úroveň nezávislého auditu informací, které předkládají, a provedení tohoto auditu doložily. Auditem se ověřuje, zda jsou systémy používané hospodářskými subjekty přesné, spolehlivé a zabezpečené proti podvodu. Také se hodnotí četnost a metodika odebírání vzorků a obsáhlost údajů.

Informace uvedené v prvním pododstavci zahrnují zejména informace o plnění kritérií udržitelnosti uvedených v čl. 7b odst. 2 až 5, příslušné informace o přijatých opatřeních na ochranu půdy, vody a ovzduší, k obnově znehodnocené půdy a k zamezení nadměrné spotřeby vody v oblastech, kde je vody nedostatek, a příslušné informace o opatřeních, jež byla přijata s cílem zohlednit aspekty uvedené v čl. 7b odst. 7 druhém pododstavci.

Komise vypracuje poradním postupem podle čl. 11 odst. 3 seznam příslušných informací uvedených v prvních dvou pododstavcích. Zajistí zejména, aby poskytování těchto informací nepředstavovalo pro hospodářské subjekty nadměrnou administrativní zátěž, a to obecně nebo konkrétně pro drobné zemědělce, organizace producentů a družstva.

Povinnosti stanovené v tomto odstavci se vztahují jak na biopaliva vyrobená ve Společenství, tak na biopaliva do Společenství dovezená.

Členské státy předloží informace uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce v souhrnné podobě Komisi, která je zveřejní v rámci platformy pro transparentnost uvedené v článku 24 směrnice 2009/28/ES v podobě shrnutí, přičemž zachová důvěrnost informací citlivých z obchodního hlediska.

4.   Společenství usiluje o uzavření dvoustranných nebo mnohostranných dohod s třetími zeměmi, které obsahují ustanovení o kritériích udržitelnosti odpovídajících kritériím podle této směrnice. Pokud Společenství uzavřelo dohody, které obsahují ustanovení, jejichž obsah souvisí s kritérii udržitelnosti uvedenými v čl. 7b odst. 2 až 5, může Komise rozhodnout, že tyto dohody prokazují, že biopaliva vyrobená ze surovin vypěstovaných v těchto zemích splňují daná kritéria udržitelnosti. Při uzavírání těchto dohod je třeba brát náležitě v úvahu přijatá opatření na ochranu oblastí poskytujících základní služby ekosystému v kritických situacích (například ochranu vodního koryta a regulaci eroze), na ochranu půdy, vody a ovzduší, pro nepřímé změny ve využívání půdy, k obnově znehodnocené půdy a k zamezení nadměrné spotřeby vody v oblastech, kde je vody nedostatek, a otázky uvedené v čl. 7b odst. 7 druhém pododstavci.

Komise může rozhodnout, že nepovinné vnitrostátní nebo mezinárodní režimy stanovující normy pro výrobu produktů z biomasy obsahují přesné údaje pro účely čl. 7b odst. 2 nebo prokazují, že dodávky biopaliva splňují kritéria udržitelnosti uvedená v čl. 7b odst. 3 až 5. Komise může rozhodnout, že tyto režimy obsahují přesné údaje pro účely informování o přijatých opatřeních na ochranu oblastí poskytujících základní služby ekosystému v kritických situacích (například ochranu vodního koryta a regulaci eroze), na ochranu půdy, vody a ovzduší, k obnově znehodnocené půdy, k zamezení nadměrné spotřeby vody v oblastech, kde je vody nedostatek, a o otázkách uvedených v čl. 7b odst. 7 druhém pododstavci. Komise může rovněž uznat oblasti určené k ochraně ekosystémů či druhů, které byly mezinárodními dohodami uznány jako vzácné či ohrožené nebo které byly zařazeny na seznamy sestavené mezivládními organizacemi nebo Mezinárodní unií pro ochranu přírody pro účely čl. 7b odst. 3 písm. b) bodu ii).

Komise může rozhodnout, že nepovinné vnitrostátní nebo mezinárodní režimy měření úspor emisí skleníkových plynů obsahují přesné údaje pro účely čl. 7b odst. 2.

Komise může rozhodnout, že půdy zahrnuté do vnitrostátních nebo regionálních programů pro obnovu, jejichž účelem je zlepšit kvalitu závažným způsobem znehodnocené nebo silně kontaminované půdy, splňují kritéria uvedená v příloze IV části C bodě 9.

5.   Komise přijme rozhodnutí podle odstavce 4, pouze pokud daná dohoda nebo režim splňují přiměřené normy spolehlivosti, transparentnosti a nezávislé kontroly. Režimy k měření úspor emisí skleníkových plynů musí být rovněž v souladu s metodickými požadavky podle přílohy IV. Seznamy oblastí s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti ve smyslu čl. 7b odst. 3 písm. b) bodu ii) musí splňovat přiměřené normy objektivity, být v souladu s mezinárodně uznávanými normami a stanovit vhodné postupy pro odvolání.

6.   Rozhodnutí podle odstavce 4 se přijímají poradním postupem podle čl. 11 odst. 3. Platnost těchto rozhodnutí nepřesáhne pět let.

7.   V případě, že hospodářský subjekt předloží doklady anebo údaje získané v souladu s dohodou anebo režimem, jež byly předmětem rozhodnutí podle odstavce 4, členský stát, pokud to je již zřejmé z uvedeného rozhodnutí, nevyžaduje, aby dodavatel poskytl další doklady o splnění kritérií udržitelnosti životního prostředí uvedených v čl. 7b odst. 2 až 5 ani aby poskytl informace o opatřeních uvedených v odst. 3 druhém pododstavci tohoto článku.

8.   Komise přezkoumá na žádost členského státu anebo ze své vlastní iniciativy použití článku 7b u zdroje biopaliva a do šesti měsíců od obdržení žádosti poradním postupem podle čl. 11 odst. 3 rozhodne, zda daný členský stát může tento zdroj biopaliva zohlednit pro účely uvedené v článku 7a.

9.   Do 31. prosince 2012 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o

a)

účinnosti zavedeného systému pro poskytování informací o kritériích udržitelnosti a

b)

o tom, zda je s ohledem na nejnovější vědecké poznatky a mezinárodní závazky Společenství možné a vhodné zavést závazné požadavky týkající se ochrany ovzduší, půdy a vody.

Komise případně navrhne nápravná opatření.

Článek 7d

Výpočet emisí skleníkových plynů vznikajících během životního cyklu biopaliv

1.   Pro účely článku 7a a čl. 7b odst. 2 se emise skleníkových plynů vznikající během životního cyklu biopaliv vypočtou tímto způsobem:

a)

pokud je standardní hodnota pro úspory emisí skleníkových plynů u způsobu výroby biopaliva stanovena v příloze IV části A nebo B a pokud se hodnota el pro tato biopaliva vypočítaná v souladu s přílohou IV částí C bodem 7 rovná nule nebo je nižší než nula, použitím této standardní hodnoty nebo

b)

použitím skutečné hodnoty vypočítané podle metodiky stanovené v příloze IV části C nebo

c)

použitím hodnoty vypočítané jako součet faktorů vzorce uvedeného v příloze IV části C bodě 1, kde pro některé činitele mohou být použity rozložené standardní hodnoty v příloze IV části D nebo E a pro všechny ostatní činitele skutečné hodnoty vypočítané podle metodiky stanovené v příloze IV části C.

2.   Do 31. března 2010 předloží členské státy Komisi zprávu obsahující seznam těch oblastí na jejich území, které jsou klasifikovány jako úroveň 2 podle názvosloví pro územní statistické jednotky (dále jen ‚NUTS‘) nebo více členěná úroveň NUTS v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (19) a u kterých lze očekávat, že typické emise skleníkových plynů z pěstování zemědělských surovin budou nižší než emise vykazované v položce ‚Rozložené standardní hodnoty pro pěstování‘ v příloze IV části D této směrnice nebo stejné jako tyto emise, spolu s popisem metodiky a údajů použitých ke stanovení tohoto seznamu. Tato metoda zohlední vlastnosti půdy, klima a předpokládané výnosy surovin.

3.   Standardní hodnoty uvedené v příloze IV části A a rozložené standardní hodnoty pro pěstování uvedené v příloze IV části D se použijí pouze tehdy, pokud příslušné suroviny jsou

a)

pěstovány mimo Společenství;

b)

pěstovány ve Společenství v oblastech zařazených na seznamech podle odstavce 2 nebo

c)

odpadem nebo zbytky jinými než ze zemědělství, akvakultury a rybolovu.

U biopaliv, která nespadají pod písmena a), b) nebo c), se použijí skutečné hodnoty pro pěstování.

4.   Do 31. března 2010 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o tom, zda je možné vypracovat seznamy oblastí ve třetích zemích, u kterých lze očekávat, že typické emise skleníkových plynů z pěstování zemědělských surovin budou nižší než emise vykazované v příloze IV části D v položce ‚pěstování‘ nebo stejné jako tyto emise, a která bude případně doplněna těmito seznamy a popisem metody a údajů použitých k jejich vypracování. Ke zprávě se případně připojí příslušné návrhy.

5.   Komise předloží do 31. prosince 2012 a poté každé dva roky zprávu ohledně odhadovaných typických a standardních hodnot uvedených v příloze IV částech B a E se zvláštním důrazem na emise z dopravy a zpracovatelské výroby a může podle potřeby rozhodnout o úpravě těchto hodnot. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 4.

6.   Do 31. prosince 2010 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, která přezkoumá dopady nepřímých změn ve využívání půdy na emise skleníkových plynů a bude se zabývat způsoby, jak tyto dopady minimalizovat. Tato zpráva bude v případě potřeby doplněna, a to zejména návrhem, který bude vycházet z nejlepších dostupných vědeckých poznatků a bude obsahovat konkrétní metodiku pro zohledňování emisí vyvolaných změnami v zásobě uhlíku v důsledku nepřímých změn ve využívání půdy a který zajistí soulad s touto směrnicí, zejména s čl. 7b odst. 2.

Návrh bude obsahovat nezbytné záruky, které poskytnou jistotu pro investice, k nimž došlo před uplatňováním této metodiky. Pokud jde o zařízení, která vyráběla biopaliva před koncem roku 2013, uplatňování opatření uvedených v prvním pododstavci nesmí do 31. prosince 2017 vést k tomu, že biopaliva vyrobená v těchto zařízeních budou považována za biopaliva nesplňující požadavky na udržitelnost podle této směrnice, pokud by je jinak bývala splňovala, za předpokladu, že tato biopaliva dosáhnou úspory emisí skleníkových plynů ve výši nejméně 45 %. Toto se použije na kapacity zařízení produkujících biopaliva ke konci roku 2012.

Evropský parlament a Rada se vynasnaží rozhodnout o jakýchkoli takových návrzích předložených Komisí do 31. prosince 2012.

7.   Přílohu IV lze přizpůsobit technickému a vědeckému pokroku, a to i doplněním hodnot pro další způsoby výroby biopaliv v případě stejných nebo jiných surovin a úpravou metodiky stanovené v části C. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, včetně jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 4.

Pokud jde o standardní hodnoty a metodiku stanovené v příloze IV, je třeba věnovat zvláštní pozornost:

metodě započítávání odpadů a zbytků,

metodě započítávání druhotných produktů,

metodě započítávání kombinované výroby a

statusu zbytků zemědělských plodin jako druhotných produktů.

Standardní hodnoty pro bionaftu z odpadního rostlinného nebo živočišného oleje budou co nejdříve přezkoumány.

Jakákoli úprava seznamu standardních hodnot v příloze IV nebo jeho doplnění musí splňovat tyto požadavky:

a)

pokud je vliv některého faktoru na celkové emise malý anebo pokud je změna v omezeném rozsahu anebo pokud náklady na zjištění skutečných hodnot jsou vysoké či toto zjištění obtížné, musí být standardní hodnoty stanoveny jako typické hodnoty běžných výrobních procesů;

b)

ve všech ostatních případech musí být standardní hodnoty stanoveny jako opatrný předpoklad v porovnání s běžnými výrobními procesy.

8.   Stanoví se podrobné definice, včetně technických specifikací potřebných pro kategorie, které jsou uvedeny v příloze IV části C bodě 9. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 4.

Článek 7e

Prováděcí opatření a zprávy týkající se udržitelnosti biopaliv

1.   Prováděcí opatření uvedená v čl. 7b odst. 3 druhém pododstavci, čl. 7c odst. 3 třetím pododstavci, čl. 7c odst. 6, čl. 7c odst. 8, čl. 7d odst. 5, čl. 7d odst. 7 prvním pododstavci a čl. 7d odst. 8 řádně přihlédnou k účelům směrnice 2009/28/ES.

2.   Zprávy Komise určené Evropskému parlamentu a Radě a uvedené v čl. 7b odst. 7, čl. 7c odst. 2, čl. 7c odst. 9, čl. 7d odst. 4, 5 a 6 prvním pododstavci, jakož i zprávy a informace předložené v souladu s čl. 7c odst. 3 prvním a pátým pododstavcem a čl. 7d odst. 2, se připravují a předávají pro účely směrnice 2009/28/ES a této směrnice.

7)

V článku 8 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Členské státy dohlíží na plnění požadavků stanovených v článcích 3 a 4, pokud jde o benzin a motorovou naftu, a to na základě analytických metod uvedených v evropských normách EN 228:2004 a EN 590:2004.“

8)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 8a

Kovová aditiva

1.   Komise provede posouzení rizik pro zdraví a životní prostředí spojených s používáním kovových aditiv v palivech a za tímto účelem vyvine vhodnou zkušební metodiku. O svých závěrech podá do 31. prosince 2012 zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

2.   Do doby, než bude vyvinuta zkušební metodika stanovená v odstavci 1, se přítomnost kovového aditiva methylcyklopentadienyl mangan trikarbonylu (MMT) v palivech od 1. ledna 2011 omezuje na 6 mg manganu na litr. Od 1. ledna 2014 je maximální hodnota 2 mg manganu na litr.

3.   Maximální hodnota obsahu MMT v palivu stanovená v odstavci 2 bude přehodnocena na základě výsledků posouzení, které bude provedeno pomocí zkušební metody uvedené v odstavci 1. Jestliže to bude na základě posouzení rizik odůvodněno, může být snížena na nulovou hodnotu. Zvýšena může být pouze v případě, jestliže to bude odůvodněno na základě posouzení rizik. Toto opatření, jež má za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímá regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst.4.

4.   Členské státy zajistí, aby byla značka pro obsah kovových aditiv v palivu uvedena všude, kde mají spotřebitelé přístup k palivům s kovovými aditivy.

5.   Na značce bude uveden tento text: ‚Obsahuje kovová aditiva‘.

6.   Značka bude upevněna na dobře viditelném místě tam, kde jsou uvedeny informace o druhu paliva. Rozměry a písmo značky budou takové, aby byla značka jasně viditelná a snadno čitelná.“

9)

Článek 9 se nahrazuje tímto:

„Článek 9

Předkládání zpráv

1.   Komise předloží do 31. prosince 2012 a poté každé tři roky Evropskému parlamentu a Radě zprávu, která bude případně doplněna návrhem změn této směrnice. Tato zpráva zejména zohlední:

a)

používání a rozvoj technologie automobilového průmyslu a zejména proveditelnost zvýšení maximálního povoleného obsahu biopaliva v benzinu a motorové naftě a nutnost přezkoumání termínu uvedeného v čl. 3 odst. 3;

b)

politiku Společenství týkající se emisí CO2 ze silničních vozidel;

c)

možnost uplatňování požadavků uvedených v příloze II, zejména pak mezních hodnot polycyklických aromatických uhlovodíků, na nesilniční pojízdné stroje, (včetně plavidel vnitrozemské plavby), zemědělské a lesnické traktory a rekreační plavidla;

d)

nárůst používání detergentů v palivech;

e)

používání jiných kovových aditiv než MMT v palivech;

f)

celkový objem složek používaných v benzinu a motorové naftě s ohledem na právní předpisy Společenství v oblasti životního prostředí, včetně cílů směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (20), a na ni navazujících směrnic;

g)

důsledky cíle snižování emisí skleníkových plynů stanoveného v čl. 7a odst. 2 pro systém obchodování s emisemi;

h)

potřebu případných úprav čl. 2 odst. 6 a 7 a čl. 7a odst. 2 písm. b) za účelem zhodnocení možného podílu na splnění cíle snižování emisí skleníkových plynů do roku 2020 až o 10 %. Tyto úvahy se budou zakládat na možnosti snížení emisí skleníkových plynů během životního cyklu paliv a energií v rámci Společenství, přičemž zohlední zejména veškerý pokrok v oblasti technologií zachycování a ukládání uhlíku, které jsou bezpečné pro životní prostředí, a v oblasti elektrických silničních vozidel, jakož i nákladovou efektivnost prostředků ke snižování těchto emisí podle čl. 7a odst. 2 písm. b);

i)

možnost zavedení dodatečných opatření pro dodavatele s cílem snížit emise skleníkových plynů během životního cyklu na jednotku energie o 2 % ve srovnání se základní normou pro paliva podle čl. 7a odst. 5 písm. b) prostřednictvím použití kreditů zakoupených z mechanismu čistého rozvoje Kjótského protokolu za podmínek stanovených směrnicí 2003/87/ES, aby bylo možné posoudit další možný podíl na splnění cíle snižování emisí skleníkových plynů do roku 2020 až o 10 % podle čl. 7a odst. 2 písm. c) této směrnice;

j)

aktualizovanou analýzu nákladů a přínosů a dopadu snížení maximálního povoleného tlaku par pro benzin v letním období pod 60 kPa.

2.   Komise nejpozději v roce 2014 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o plnění cílové hodnoty emisí skleníkových plynů pro rok 2020 uvedené v článku 7a a zohlední v ní nutnost zachovat konzistentnost mezi tímto cílem a cílovou hodnotou uvedenou v čl. 3 odst. 3 směrnice 2009/28/ES, která se týká podílu energie z obnovitelných zdrojů v dopravě, s ohledem na zprávy podle čl. 23 odst. 8 a 9 uvedené směrnice.

Komise zprávu případně doplní návrhem úpravy tohoto cíle.

10)

V článku 10 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Pokud je nutné přizpůsobit povolené analytické metody uvedené v příloze I nebo II technickému pokroku, je možné jejich změny, jejichž cílem je změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, přijmout regulativním postupem s kontrolou uvedeným v čl. 11 odst. 4. Přílohu III lze rovněž přizpůsobit technickému a vědeckému pokroku. Toto opatření, jež má za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijme regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 4.“

11)

Článek 11 se nahrazuje tímto:

„Článek 11

Postup projednávání ve výboru

1.   S výjimkou případů uvedených v odstavci 2 je Komisi nápomocen Výbor pro jakost paliv.

2.   Ve věcech týkajících se udržitelnosti biopaliv podle článků 7b, 7c a 7d je Komisi nápomocen Výbor pro udržitelnost biopaliv a jiných biokapalin uvedený v čl. 25 odst. 2 směrnice 2009/28/ES.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES, s ohledem na ustanovení článku 8 zmíněného rozhodnutí.“

12)

Článek 14 se zrušuje.

13)

Přílohy I, II, III a IV se nahrazují zněním uvedeným v příloze této směrnice.

Článek 2

Změny směrnice 1999/32/ES

Směrnice 1999/32/ES se mění takto:

1)

Článek 2 se mění takto:

a)

bod 3 se nahrazuje tímto:

„3)

‚lodním palivem‘ kapalné palivo vyrobené z ropy určené pro použití na palubě plavidla, případně používané na palubě plavidla, včetně paliv definovaných v normě ISO 8217. Zahrnuje všechna kapalná paliva vyrobená z ropy používaná na palubě plavidel vnitrozemské plavby nebo rekreačních plavidel podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/68/ES ze dne 16. prosince 1997 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze spalovacích motorů určených pro nesilniční pojízdné stroje (21) a podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/25/ES ze dne 16. června 1994 sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se rekreačních plavidel (22), v případě, že se tato plavidla nacházejí na moři;

b)

bod 3j se zrušuje.

2)

Článek 4b se mění takto:

a)

název se nahrazuje tímto: „Maximální obsah síry v lodních palivech používaných v lodích kotvících v přístavech Společenství“;

b)

v odstavci 1 se zrušuje písmeno a);

c)

v odstavci 2 se zrušuje písmeno b).

3)

V čl. 6 odst. 1a se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Odběr vzorků začne dnem, ke kterému vstoupí v platnost příslušná mezní hodnota maximálního obsahu síry v palivech. Musí se provádět dostatečně často, v dostatečném množství a takovým způsobem, aby vzorky reprezentovaly zkoumané palivo a palivo, které používají plavidla v dotyčných mořských oblastech a přístavech.“

Článek 3

Zrušení

Směrnice 93/12/EHS se zrušuje.

Článek 4

Provedení

1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31 prosince 2010.

Neprodleně uvědomí Komisi o znění těchto předpisů.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, která přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 5

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 6

Určení

Tato směrnice je určena členských státům.

Ve Štrasburku dne 23. dubna 2009.

Za Evropský parlament

předseda

H.-G. PÖTTERING

Za Radu

předseda

P. NEČAS


(1)  Úř. věst. C 44, 16.2.2008, s. 53.

(2)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 6. dubna 2009.

(3)  Úř. věst. L 350, 28.12.1998, s. 58.

(4)  Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 152, 11.6.2008, s. 43.

(6)  Úř. věst. L 59, 27.2.1998, s. 1.

(7)  Viz strana 16 v tomto čísle Úředního věstníku.

(8)  Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.

(9)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(10)  Úř. věst. L 121, 11.5.1999, s. 13.

(11)  Úř. věst. L 74, 27.3.1993, s. 81.

(12)  Číslování těchto kódů KN podle Společného celního sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.6.1987, s. 1).

(13)  Úř. věst. L 164, 30.6.1994, s. 15.

(14)  Úř. věst. L 59, 27.2.1998, s. 1.

(15)  Úř. věst. L 173, 12.7.2000, s. 1.“,

(16)  Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16.“;

(17)  Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32.“

(18)  Úř. věst. L 30, 31.1.2009, s. 16.

(19)  Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1.“

(20)  Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.“

(21)  Úř. věst. L 59, 27.2.1998, s. 1.

(22)  Úř. věst. L 164, 30.6.1994, s. 15.“;


PŘÍLOHA

PŘÍLOHA I

ENVIRONMENTÁLNÍ SPECIFIKACE PRO PALIVA NA TRHU URČENÁ PRO VOZIDLA SE ZÁŽEHOVÝMI MOTORY

Druh: benzin

Vlastnost (1)

Jednotka

Mezní hodnoty (2)

Minimum

Maximum

Oktanové číslo výzkumnou metodou

 

95 (3)

Oktanové číslo motorovou metodou

 

85

Tlak par, letní období (4)

kPa

60,0 (5)

Destilace:

 

 

 

odpařené množství při 100 °C

% (V/V)

46,0

odpařené množství při 150 °C

% (V/V)

75,0

Rozbor uhlovodíků:

 

 

 

olefiny

% (V/V)

18,0

aromáty

% (V/V)

35,0

benzen

% (V/V)

1,0

Obsah kyslíku

% m/m

 

3,7

Obsah kyslíkatých látek

 

 

 

methanol

% (V/V)

 

3,0

ethanol (mohou být potřebné stabilizátory)

% (V/V)

 

10,0

isopropanol

% (V/V)

12,0

terc-buthanol

% (V/V)

15,0

isobuthanol

% (V/V)

15,0

ethery obsahující pět nebo více atomů uhlíků v molekule

% (V/V)

22,0

jiné kyslíkaté sloučeniny (6)

% (V/V)

15,0

Obsah síry

mg/kg

10,0

Obsah olova

g/l

0,005

PŘÍLOHA II

ENVIRONMENTÁLNÍ SPECIFIKACE PRO TRŽNÍ PALIVA URČENÁ PRO VOZIDLA VYBAVENÁ VZNĚTOVÝMI MOTORY

Druh: motorová nafta

Vlastnost (7)

Jednotka

Mezní hodnoty (8)

Minimum

Maximum

Cetanové číslo

 

51,0

Hustota při 15 °C

kg/m (9)

845,0

Destilace:

 

 

 

95 % v/v předestilovaných při:

°C

360,0

Polycyklické aromatické uhlovodíky

% m/m

8,0

Obsah síry

mg/kg

10,0

Obsah FAME – EN 14078

% (V/V)

7,0 (9)

PŘÍLOHA III

VÝJIMKA TÝKAJÍCÍ SE TLAKU PAR POVOLENÁ PRO BENZIN S OBSAHEM BIOETHANOLU

Obsah bioethanolu (% v/v)

Povolená výjimka týkající se tlaku par (kPa)

0

0

1

3,65

2

5,95

3

7,20

4

7,80

5

8,0

6

8,0

7

7,94

8

7,88

9

7,82

10

7,76

Povolená výjimka týkající se tlaku par pro střední obsah bioethanolu mezi hodnotami uvedenými v tabulce se určuje přímou lineární interpolací mezi obsahem bioethanolu bezprostředně nad a bezprostředně pod zjištěnou hodnotou.

PŘÍLOHA IV

PRAVIDLA PRO VÝPOČET EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ VZNIKAJÍCÍCH BĚHEM ŽIVOTNÍHO CYKLU BIOPALIV

A.   Typické a standardní hodnoty platné pro biopaliva, jsou-li vyrobena s nulovými čistými emisemi uhlíku v důsledku změny ve využívání půdy

Způsob výroby biopaliva

Typické hodnoty úspor emisí skleníkových plynů

Standardní hodnoty úspor emisí skleníkových plynů

Ethanol z řepy cukrové

61 %

52 %

Ethanol z pšenice (procesní palivo nespecifikováno)

32 %

16 %

Ethanol z pšenice (lignit jako procesní palivo v kogenerační jednotce)

32 %

16 %

Ethanol z pšenice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)

45 %

34 %

Ethanol z pšenice (zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce)

53 %

47 %

Ethanol z pšenice (sláma jako procesní palivo v kogenerační jednotce)

69 %

69 %

Ethanol z kukuřice vyrobený ve Společenství (zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce)

56 %

49 %

Ethanol z cukrové třtiny

71 %

71 %

Podíl z obnovitelných zdrojů ethyl-terc.-butyl-etheru (ETBE)

Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu

Podíl z obnovitelných zdrojů terc.-amyl-ethyl-etheru (TAEE)

Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu

Bionafta z řepkového semene

45 %

38 %

Bionafta ze slunečnice

58 %

51 %

Bionafta ze sojových bobů

40 %

31 %

Bionafta z palmového oleje (proces nespecifikován)

36 %

19 %

Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně)

62 %

56 %

Bionafta z odpadního rostlinného nebo živočišného (10) oleje

88 %

83 %

Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepkového semene

51 %

47 %

Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnice

65 %

62 %

Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces nespecifikován)

40 %

26 %

Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně)

68 %

65 %

Čistý rostlinný olej z řepkového semene

58 %

57 %

Bioplyn z biologicky rozložitelného komunálního odpadu jako stlačený zemní plyn

80 %

73 %

Bioplyn z vlhké mrvy jako stlačený zemní plyn

84 %

81 %

Bioplyn ze suché mrvy jako stlačený zemní plyn

86 %

82 %

B.   Odhadované typické a standardní hodnoty pro budoucí biopaliva, která nebyla v lednu roku 2008 na trhu nebo byla na trhu pouze v zanedbatelném množství, byla-li vyrobena s nulovými čistými emisemi oxidu uhličitého v důsledku změny ve využívání půdy

Způsob výroby biopaliva

Typické hodnoty úspor emisí skleníkových plynů

Standardní hodnoty úspor emisí skleníkových plynů

Ethanol z pšeničné slámy

87 %

85 %

Ethanol z odpadního dřeva

80 %

74 %

Ethanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin

76 %

70 %

Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z odpadního dřeva

95 %

95 %

Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z pěstovaných dřevin

93 %

93 %

dimethylether (DME) z odpadního dřeva

95 %

95 %

DME z cíleně pěstovaných energetických dřevin

92 %

92 %

Methanol z odpadního dřeva

94 %

94 %

Methanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin

91 %

91 %

MTBE (methyl-terc.-butyl-ether), podíl z obnovitelných zdrojů

Stejné jako u způsobu výroby methanolu

C.   Metodika

1.   Emise skleníkových plynů z výroby a používání biopaliv se vypočítají podle tohoto vzorce:

E = eec  + el  + ep  + etd + eu esca eccs eccr eee

kde:

E

=

celkové emise z používání daného paliva;

eec

=

emise původem z těžby nebo pěstování surovin;

el

=

anualizované emise ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy;

ep

=

emise původem ze zpracování;

etd

=

emise původem z přepravy a distribuce;

eu

=

emise původem z používání daného paliva;

esca

=

úspory emisí vyvolané nahromaděním uhlíku v půdě díky zdokonaleným zemědělským postupům;

eccs

=

úspory emisí v důsledku zachycování a geologického ukládání uhlíku;

eccr

=

úspory emisí v důsledku zachycování a nahrazování oxidu uhličitého a

eee

=

úspory emisí v důsledku přebytečné elektřiny z kombinované výroby tepla a elektřiny.

Emise z výroby strojního a jiného zařízení se neberou v úvahu.

2.   Emise skleníkových plynů z paliv, E, se vyjadřují jako ekvivalent gramů CO2 na jeden MJ paliva, gCO2eq/MJ.

3.   Odchylně od bodu 2 lze hodnoty vypočtené jako gCO2eq/MJ upravit s přihlédnutím k rozdílům mezi palivy v hodnotě vykonané užitečné práce vyjádřené jako km/MJ. Tuto úpravu je možno provést jen v případě, že existují důkazy o rozdílech ve vykonané užitečné práci.

4.   Úspory emisí skleníkových plynů vyvolané při používání biopaliv se vypočítají takto:

ÚSPORA = (EF EB )/EF

kde:

EB

=

celkové emise z biopaliva a

EF

=

celkové emise z referenčního fosilního paliva.

5.   Skleníkovými plyny pro účely bodu 1 jsou CO2, N2O a CH4. Při výpočtu ekvivalentu CO2 mají tyto plyny následující hodnoty:

CO2

:

1

N2O

:

296

CH4

:

23

6.   Emise původem z těžby nebo pěstování surovin, eec, zahrnují emise pocházející ze samotného procesu těžby nebo pěstování; ze získávání surovin; z odpadu a úniků a z výroby chemických látek nebo produktů použitých při těžbě nebo pěstování. Zachycování CO2 při pěstování surovin je vyloučeno. Prokázané úspory emisí skleníkových plynů v důsledku spalování odpadního plynu při těžbě ropy kdekoli na světě se odečítají. Jako alternativu skutečných hodnot emisí z pěstování surovin lze použít odhady úrovně těchto emisí, které je možno získat z používaných průměrných hodnot vypočtených pro zeměpisné oblasti menší než oblasti použité pro výpočet standardních hodnot.

7.   Anualizované hodnoty emisí pocházejících ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy, el , se vypočítají rozdělením celkových emisí rovnoměrně mezi dvacet let. Pro výpočet těchto emisí se použije následující pravidlo:

el = (CSR CSA ) × 3,664 × 1/20 × 1/PeB  (12)

kde:

el

=

anualizované emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy (vyjádřené jako ekvivalentní hmotnost CO2 na jednotku energie vzniklé z biopaliva);

CSR

=

zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s referenčním využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci). Za referenční využívání půdy se považuje využívání půdy v lednu 2008 nebo 20 let před získáním suroviny podle toho, který údaj je novější;

CSA

=

zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená se skutečným využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci). V případech, kdy dochází k hromadění zásob uhlíku po dobu přesahující jeden rok, stanoví se hodnota činitele CSA jako odhad zásoby na jednotku plochy za období dvaceti let nebo v době zralosti plodiny, a to podle toho, která situace nastane dříve;

P

=

produktivita plodiny (vyjádřená jako energie vyrobená z biopaliva na jednotku plochy za rok) a

eB

=

bonus ve výši 29 gCO2eq/MJ biopaliva, pokud je biomasa získávána ze znehodnocené půdy, která prošla obnovou, za podmínek stanovených v bodě 8.

8.   Bonus ve výši 29 gCO2eq/MJ se přidělí, pokud je prokázáno, že daná půda

a)

nebyla v lednu roku 2008 využívána k zemědělským nebo jakýmkoli jiným činnostem a

b)

spadá do jedné z těchto kategorií:

i)

půda závažným způsobem znehodnocená, včetně takové půdy dříve využívané k zemědělským účelům,

ii)

silně kontaminovaná půda.

Bonus ve výši 29 gCO2eq/MJ se použije pro období maximálně 10 let od data přeměny půdy na zemědělsky využívanou půdu, a to za předpokladu, že je zajištěn pravidelný růst zásob uhlíku, jakož i značné snížení eroze půd spadajících do bodu i) a snížení kontaminace půd spadajících do bodu ii).

9.   Kategorie uvedené v bodu 8 písm. b) jsou vymezeny takto:

a)

„půdami závažným způsobem znehodnocenými“ se rozumí půdy, jež byly po značnou dobu výrazně zasoleny nebo vykazují obzvláště nízký obsah organických látek a jež jsou závažným způsobem erodované;

b)

„půdami silně kontaminovanými“ se rozumí půdy, které nejsou vzhledem ke kontaminaci vhodné k pěstování potravin nebo krmiv.

Tyto půdy zahrnují půdy, které byly předmětem rozhodnutí Komise v souladu s čl. 7c odst. 3 čtvrtým pododstavcem.

10.   Pro účely této směrnice slouží pokyny přijaté podle bodu 10 části C přílohy V směrnice 2009/28/ES jako základ pro výpočet zásob uhlíku v půdě.

11.   Emise původem ze zpracování, ep , zahrnují emise z vlastního procesu zpracování, z odpadu a úniků a z výroby chemických látek nebo výrobků použitých při zpracování.

Při zohlednění spotřeby elektřiny, která není generována přímo v zařízení vyrábějícím příslušné palivo, se předpokládá, že intenzita emisí skleníkových plynů z výroby a distribuce této elektřiny se rovná průměrné intenzitě emisí při výrobě a distribuci elektřiny v dané oblasti. Výrobci mohou výjimečně pro elektřinu vyrobenou samostatným zařízením generujícím elektřinu použít průměrnou hodnotu platnou pro dané zařízení, pokud není připojeno k rozvodné soustavě.

12.   Emise původem z přepravy a distribuce, etd , zahrnují emise pocházející z přepravy a skladování surovin a polotovarů i ze skladování a distribuce konečného výrobku. Tento bod se nevztahuje na emise z přepravy a distribuce zohledňované podle bodu 6.

13.   Emise původem z používání daného paliva, eu , se pokládají u biopaliv za rovné nule.

14.   Úspory emisí v důsledku zachycování a geologického ukládání uhlíku eccs , které již nebyly započítány do ep , se omezují na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení a sekvestrace emitovaného CO2 v přímé souvislosti se získáváním, přepravou, zpracováním a distribucí paliva.

15.   Úspory emisí v důsledku zachycování a nahrazování uhlíku, eccr , jsou omezeny na emise, ke kterým nedošlo díky zachycení CO2, jehož zdroj uhlíku pochází z biomasy a používá se k náhradě CO2 z fosilních paliv používaného v souvislosti s komerčními výrobky a službami.

16.   Úspory emisí v důsledku přebytečné elektřiny z kombinované výroby tepla a elektřiny, eee , se berou v úvahu v souvislosti s přebytečnou elektřinou generovanou v zařízeních na výrobu paliva kogenerací, avšak s výjimkou případů, kdy palivo používané v kogeneračním cyklu představuje druhotný produkt, který není zbytkem zemědělské plodiny. Při zohlednění této přebytečné elektřiny se předpokládá, že kapacita kogenerační jednotky je rovna minimálně kapacitě potřebné k tomu, aby dodávala tepelnou energii nezbytnou pro výrobu paliva. Úspory emisí skleníkových plynů související s touto přebytečnou elektřinou se pokládají za rovné objemu skleníkových plynů, které by byly emitovány při výrobě stejného množství elektřiny v elektrárně používající totéž palivo jako kogenerační jednotka.

17.   V případech, kdy v procesu výroby paliva vzniká současně palivo, pro které se počítají emise, a jeden nebo několik dalších produktů („druhotných produktů“), se emise skleníkových plynů rozdělí mezi palivo (nebo jeho meziprodukty) a druhotné produkty v poměru odpovídajícím jejich energetickému obsahu (u druhotných produktů jiných než elektřiny stanovenému jako spodní výhřevnost).

18.   Pro účely výpočtu uvedeného v bodě 17 se takto dělené emise počítají jako eec  + el + podíly ep , etd eee , které vznikají během kroků předcházejících výrobnímu kroku, ve kterém vzniká druhotný produkt, i v rámci tohoto výrobního kroku. Pokud v některém z předchozích výrobních kroků životního cyklu byly k druhotným produktům přiřazeny emise, použije se pro tento účel místo uvedených celkových emisí jen podíl těchto emisí přiřazený meziproduktu vyráběného paliva v posledním z těchto výrobních kroků.

Pro účely tohoto výpočtu se zohlední všechny druhotné produkty včetně elektřiny, na kterou se nevztahují ustanovení bodu 16, s výjimkou zbytků zemědělských plodin včetně slámy, bagasy, plev, kukuřičných klasů a ořechových skořápek. Záporný energetický obsah druhotných produktů se pro účely výpočtu pokládá za nulový.

Emise skleníkových plynů z odpadů, zbytků zemědělských plodin včetně slámy, bagasy, plev, kukuřičných klasů a ořechových skořápek a zbytků, které pocházejí ze zpracovatelských řetězců, včetně surového glycerinu (glycerin, který není rafinován), se považují v celém životním cyklu těchto odpadů a zbytků až do doby jejich získání za nulové.

V případě paliv vyráběných v rafineriích se pro účely výpočtu podle bodu 17 pokládá za analyzovanou jednotku daná rafinerie.

19.   Pro účely výpočtu podle bodu 4 se jako hodnota EF referenčního fosilního paliva použije poslední známá skutečná hodnota průměrných emisí z fosilní části benzinu a motorové nafty spotřebované ve Společenství tak, jak se uvádí v této směrnici. Nejsou-li tyto údaje k dispozici, použije se hodnota 83,8 gCO2eq/MJ.

D.   Rozložené standardní hodnoty pro biopaliva

Rozložené standardní hodnoty pro pěstování: „e ec“ podle definice v části C této přílohy

Způsob výroby biopaliva

Typické emise skleníkových plynů

(gCO2eq/MJ)

Standardní emise skleníkových plynů

(gCO2eq/MJ)

Ethanol z řepy cukrové

12

12

Ethanol z pšenice

23

23

Ethanol z kukuřice vyrobený ve Společenství

20

20

Ethanol z cukrové třtiny

14

14

Podíl z obnovitelných zdrojů ETBE

Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu

Podíl z obnovitelných zdrojů TAEE

Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu

Bionafta z řepkového semene

29

29

Bionafta ze slunečnice

18

18

Bionafta ze sójových bobů

19

19

Bionafta z palmového oleje

14

14

Bionafta z odpadního rostlinného (13)nebo živočišného oleje

0

0

Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepkového semene

30

30

Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnice

18

18

Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje

15

15

Čistý rostlinný olej z řepkového semene

30

30

Bioplyn z biologicky rozložitelného komunálního odpadu jako stlačený zemní plyn

0

0

Bioplyn z vlhké mrvy jako stlačený zemní plyn

0

0

Bioplyn ze suché mrvy jako stlačený zemní plyn

0

0

Rozložené standardní hodnoty pro zpracování (včetně přebytečné elektřiny): „ep eee “ podle definice v části C této přílohy

Způsob výroby biopaliva

Typické emise skleníkových plynů

(gCO2eq/MJ)

Standardní emise skleníkových plynů

(gCO2eq/MJ)

Ethanol z řepy cukrové

19

26

Ethanol z pšenice (procesní palivo nespecifikováno)

32

45

Ethanol z pšenice (lignit jako procesní palivo v kogenerační jednotce)

32

45

Ethanol z pšenice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)

21

30

Ethanol z pšenice (zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce)

14

19

Ethanol z pšenice (sláma jako procesní palivo v kogenerační jednotce)

1

1

Ethanol z kukuřice vyrobený ve Společenství (zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce)

15

21

Ethanol z cukrové třtiny

1

1

Podíl z obnovitelných zdrojů u ETBE

Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu

Podíl z obnovitelných zdrojů u TAEE

Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu

Bionafta z řepkového semene

16

22

Bionafta ze slunečnice

16

22

Bionafta ze sójových bobů

18

26

Bionafta z palmového oleje (proces nespecifikován)

35

49

Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně)

13

18

Bionafta z odpadního rostlinného nebo živočišného oleje

9

13

Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepkového semene

10

13

Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnice

10

13

Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces nespecifikován)

30

42

Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně)

7

9

Čistý rostlinný olej z řepkového semene

4

5

Bioplyn z biologicky rozložitelného komunálního odpadu jako stlačený zemní plyn

14

20

Bioplyn z vlhké mrvy jako stlačený zemní plyn

8

11

Bioplyn ze suché mrvy jako stlačený zemní plyn

8

11

Rozložené standardní hodnoty pro přepravu a distribuci: „etd “ podle definice v části C této přílohy

Způsob výroby biopaliva

Typické emise skleníkových plynů

(gCO2eq/MJ)

Standardní emise skleníkových plynů

(gCO2eq/MJ)

Ethanol z řepy cukrové

2

2

Ethanol z pšenice

2

2

Ethanol z kukuřice vyrobený ve Společenství

2

2

Ethanol z cukrové třtiny

9

9

Podíl z obnovitelných zdrojů u ETBE

Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu

Podíl z obnovitelných zdrojů u TAEE

Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu

Bionafta z řepkového semene

1

1

Bionafta ze slunečnice

1

1

Bionafta ze sójových bobů

13

13

Bionafta z palmového oleje

5

5

Bionafta z odpadního rostlinného nebo živočišného oleje

1

1

Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepkového semene

1

1

Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnice

1

1

Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje

5

5

Čistý rostlinný olej z řepkového semene

1

1

Bioplyn z biologicky rozložitelného komunálního odpadu jako stlačený zemní plyn

3

3

Bioplyn z vlhké mrvy jako stlačený zemní plyn

5

5

Bioplyn ze suché mrvy jako stlačený zemní plyn

4

4

Souhrnné hodnoty pro pěstování, zpracování, přepravu a distribuci

Způsob výroby biopaliva

Typické emise skleníkových plynů

(gCO2eq/MJ)

Standardní emise skleníkových plynů

(gCO2eq/MJ)

Ethanol z řepy cukrové

33

40

Ethanol z pšenice (procesní palivo nespecifikováno)

57

70

Ethanol z pšenice (lignit jako procesní palivo v kogenerační jednotce)

57

70

Ethanol z pšenice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)

46

55

Ethanol z pšenice (zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce)

39

44

Ethanol z pšenice (sláma jako procesní palivo v kogenerační jednotce)

26

26

Ethanol z kukuřice vyrobený ve Společenství (zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce)

37

43

Ethanol z cukrové třtiny

24

24

Podíl z obnovitelných zdrojů u ETBE

Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu

Podíl z obnovitelných zdrojů u TAEE

Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu

Bionafta z řepkového semene

46

52

Bionafta ze slunečnice

35

41

Bionafta ze sójových bobů

50

58

Bionafta z palmového oleje (proces nespecifikován)

54

68

Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně)

32

37

Bionafta z odpadního rostlinného nebo živočišného oleje

10

14

Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepkového semene

41

44

Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnice

29

32

Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces nespecifikován)

50

62

Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně)

27

29

Čistý rostlinný olej z řepkového semene

35

36

Bioplyn z biologicky rozložitelného komunálního odpadu jako stlačený zemní plyn

17

23

Bioplyn z vlhké mrvy jako stlačený zemní plyn

13

16

Bioplyn ze suché mrvy jako stlačený zemní plyn

12

15

E.   Odhadované rozložené hodnoty pro budoucí biopaliva, která v lednu 2008 nebyla na trhu nebo byla na trhu pouze v zanedbatelném množství

Rozložené hodnoty pro pěstování: „eec “ podle definice v části C této přílohy

Způsob výroby biopaliva

Typické emise skleníkových plynů

(gCO2eq/MJ)

Standardní emise skleníkových plynů

(gCO2eq/MJ)

Ethanol z pšeničné slámy

3

3

Ethanol z odpadního dřeva

1

1

Ethanol z pěstovaných dřevin

6

6

Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z odpadního dřeva

1

1

Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z cíleně pěstovaných energetických dřevin

4

4

DME z odpadního dřeva

1

1

DME z cíleně pěstovaných energetických dřevin

5

5

Methanol z odpadního dřeva

1

1

Methanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin

5

5

Podíl z obnovitelných zdrojů u MTBE

Stejné jako u použitého způsobu výroby methanolu

Rozložené hodnoty pro zpracování (včetně přebytečné elektřiny): „ep eee “ podle definice v části C této přílohy

Způsob výroby biopaliva

Typické emise skleníkových plynů

(gCO2eq/MJ)

Standardní emise skleníkových plynů

(gCO2eq/MJ)

Ethanol z pšeničné slámy

5

7

Ethanol ze dřeva

12

17

Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou ze dřeva

0

0

DME ze dřeva

0

0

Methanol ze dřeva

0

0

Podíl z obnovitelných zdrojů u MTBE

Stejné jako u způsobu výroby methanolu

Rozložené hodnoty pro přepravu a distribuci: „e td“ podle definice v části C této přílohy

Způsob výroby biopaliva

Typické emise skleníkových plynů

(gCO2eq/MJ)

Standardní emise skleníkových plynů

(gCO2eq/MJ)

Ethanol z pšeničné slámy

2

2

Ethanol z odpadního dřeva

4

4

Ethanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin

2

2

Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z odpadního dřeva

3

3

Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z pěstovaných dřevin

2

2

DME z odpadního dřeva

4

4

DME z cíleně pěstovaných energetických dřevin

2

2

Methanol z odpadního dřeva

4

4

Methanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin

2

2

Podíl z obnovitelných zdrojů u MTBE

Stejné jako u způsobu výroby methanolu

Souhrnné hodnoty pro pěstování, zpracování, přepravu a distribuci

Způsob výroby biopaliva

Typické emise skleníkových plynů

(gCO2eq/MJ)

Standardní emise skleníkových plynů

(gCO2eq/MJ)

Ethanol z pšeničné slámy

11

13

Ethanol z odpadního dřeva

17

22

Ethanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin

20

25

Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z odpadního dřeva

4

4

Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z cíleně pěstovaných energetických dřevin

6

6

DME (dimethylether) z odpadního dřeva

5

5

DME (dimethylether) z cíleně pěstovaných energetických dřevin

7

7

Methanol z odpadního dřeva

5

5

Methanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin

7

7

MTBE (methyl-terc.-butyl-ether), podíl z obnovitelných zdrojů

Stejné jako u způsobu výroby methanolu


(1)  Zkušebními metodami musí být metody uvedené v normě EN 228:2004. Členské státy mohou podle potřeby přijmout analytické metody uvedené v normě, kterou se nahrazuje norma EN 228:2004, pokud lze prokázat, že přesnost této metody je přinejmenším stejně precizní jako přesnost nahrazené analytické metody.

(2)  Hodnoty uvedené ve specifikaci jsou „pravé hodnoty“. Při stanovení jejich mezních hodnot byla použita ustanovení normy EN ISO 4259:2006 „Ropné výrobky – Stanovení a využití údajů shodnosti ve vztahu ke zkušebním metodám“ a při stanovení minimální hodnoty byl zohledněn minimální rozdíl 2R nad nulou (R = reprodukovatelnost). Výsledky jednotlivých měření jsou vyhodnocovány na základě kritérií uvedených v normě EN ISO 4259:2006.

(3)  Členské státy se mohou rozhodnout, že budou nadále povolovat, aby byl na trh uváděn bezolovnatý benzin běžné kvality, jehož minimální oktanové číslo motorovou metodou (MON) je 81 a minimální oktanové číslo výzkumnou metodou (RON) je 91.

(4)  Letní období začíná nejpozději 1. května a končí nejdříve 30. září. V případě členských států s nízkými letními teplotními podmínkami začíná letní období nejpozději 1. června a nekončí dříve než 31. srpna.

(5)  V případě členských států s nízkými letními teplotními podmínkami, pro které platí výjimka v souladu s čl. 3 odst. 4 a 5, je maximální tlak par 70 kPa. V případě členských států, pro které platí výjimka v souladu s čl. 3 odst. 4 a 5 týkající se benzinu s obsahem ethanolu, je maximální tlak par 60 kPa plus výjimka týkající se tlaku par uvedená v příloze III.

(6)  Ostatní monoalkoholy a ethery s koncem destilace, který nepřevyšuje údaj stanovený v normě EN 228:2004.

(7)  Zkušebními metodami musí být metody uvedené v normě EN 590:2004. Členské státy mohou podle potřeby přijmout analytické metody uvedené v normě, kterou se nahrazuje norma EN 590:2004, pokud lze prokázat, že přesnost této metody je přinejmenším stejně precizní jako přesnost nahrazené analytické metody.

(8)  Hodnoty uvedené ve specifikaci jsou „pravé hodnoty“. Při stanovení jejich mezních hodnot byla použita ustanovení normy EN ISO 4259:2006 „Ropné výrobky – Stanovení a využití údajů shodnosti ve vztahu ke zkušebním metodám“ a při stanovení minimální hodnoty byl zohledněn minimální rozdíl 2R nad nulou (R = reprodukovatelnost). Výsledky jednotlivých měření jsou vyhodnocovány na základě kritérií uvedených v normě EN ISO 4259:2006.

(9)  Methylestery mastných kyselin (FAME) musí splňovat normu EN 14214.

(10)  Nezahrnuje živočišný olej, resp. tuk, pocházející z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 3 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu ().

(11)  Úř. věst. L 273, 10.10.2002, s. 1.

(12)  Kvocient získaný vydělením molekulové hmotnosti CO2 (44,010 g/mol) molekulovou hmotností uhlíku (12,011 g/mol) se rovná 3,664.

(13)  Nezahrnuje živočišný olej, resp. tuk, pocházející z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 3 v souladu s nařízením (ES) č. 1774/2002.


Top