9.4.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 97/72

(1)

Za účelem ochrany osob a zboží v rámci Evropské unie je třeba stanovením společných pravidel pro ochranu civilního letectví předcházet protiprávním činům proti civilním letadlům, které ohrožují bezpečnost civilního letectví. Tohoto cíle by mělo být dosaženo stanovením společných pravidel a společných základních norem v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy a mechanismů pro sledování jejich dodržování.

(2)

V zájmu ochrany civilního letectví před protiprávními činy obecně je žádoucí poskytnout základ pro společný výklad přílohy 17 Chicagské úmluvy o mezinárodním civilním letectví ze dne 7. prosince 1944.

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2320/2002 ze dne 16. prosince 2002, kterým se stanoví společná pravidla v oblasti bezpečnosti civilního letectví (3), bylo přijato v důsledku událostí ze dne 11. září 2001 ve Spojených státech amerických. V oblasti bezpečnosti civilního letectví je třeba společného přístupu a je třeba zvážit nejúčinnější způsob poskytnutí pomoci po teroristických činech, jež mají závažné důsledky pro oblast dopravy.

(4)

Obsah nařízení (ES) č. 2320/2002 by měl být přezkoumán s ohledem na získané zkušenosti a uvedené nařízení by mělo být zrušeno a nahrazeno tímto nařízením, jehož cílem je zjednodušit, harmonizovat a vyjasnit stávající pravidla a zvýšit úrovně ochrany.

(5)

Vzhledem k potřebě větší pružnosti při přijímání bezpečnostních opatření a postupů s cílem zohlednit měnící se posouzení rizik a umožnit zavádění nových technologií by mělo toto nařízení stanovit základní zásady toho, co je třeba učinit k ochraně civilního letectví před protiprávními činy, aniž by zacházelo do technických a procedurálních podrobností týkajících se způsobu provádění těchto opatření.

(6)

Toto nařízení by se mělo vztahovat na letiště sloužící civilnímu letectví, která se nacházejí na území členského státu, na provozovatele poskytující služby na těchto letištích a na subjekty dodávající zboží nebo poskytující služby na tato letiště nebo jejich prostřednictvím.

(7)

Aniž je dotčena Úmluva o trestných a některých jiných činech spáchaných na palubě letadla, podepsaná v Tokiu v roce 1963, Úmluva o potlačení protiprávního zmocnění se letadel, podepsaná v Haagu v roce 1970, a Úmluva o potlačování protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního letectví, podepsaná v Montrealu v roce 1971, mělo by toto nařízení rovněž zahrnovat bezpečnostní opatření, která se uplatňují na palubě letadel leteckých dopravců Společenství nebo během jejich letů.

(8)

Každý členský stát si ponechává pravomoc rozhodovat o nasazení členů bezpečnostního doprovodu v letadlech registrovaných v daném členském státě na letech leteckých dopravců, jimž vydal licenci, a rovněž zajišťovat v souladu s odstavcem 4.7.7 přílohy 17 Chicagské úmluvy o mezinárodním civilním letectví a v rámci ustanovení této úmluvy, aby se v případě těchto členů jednalo o státní zaměstnance, kteří byli speciálně vybráni a vyškoleni s ohledem na požadované aspekty bezpečnosti na palubě letadla.

(9)

U různých druhů civilního letectví nelze vždy předpokládat stejný stupeň ohrožení. Aby bylo možné udělit odchylky, je třeba při stanovení společných základních norem ochrany letectví před protiprávními činy vzít v úvahu velikost letadla, povahu leteckého provozu nebo četnost provozu na letištích.

(10)

Členským státům by rovněž mělo být umožněno uplatňovat na základě posouzení rizika přísnější opatření než ta, která jsou stanovena v tomto nařízení.

(11)

Třetí země mohou vyžadovat uplatňování opatření, která se liší od opatření stanovených v tomto nařízení, pokud jde o lety z letiště v členském státě do této třetí země nebo přes ni. Aniž jsou však dotčeny dvoustranné dohody, jejichž smluvní stranou je Společenství, měla by mít Komise možnost tato opatření vyžadovaná třetí zemí přezkoumat.

(12)

Ačkoliv mohou v rámci jednoho členského státu v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy vykonávat působnost dva nebo více orgánů, měl by každý členský stát určit jeden orgán příslušný pro koordinaci a sledování provádění norem ochrany.

(13)

V zájmu vymezení odpovědností za provádění společných základních norem ochrany letectví před protiprávními činy a stanovení toho, jaká opatření se od provozovatelů a ostatních subjektů k tomuto účelu vyžadují, by měl každý členský stát vypracovat národní bezpečnostní program ochrany civilního letectví před protiprávními činy. Každý provozovatel letiště, letecký dopravce a subjekt uplatňující normy ochrany letectví před protiprávními činy by měl rovněž vypracovat, uplatňovat a zachovávat bezpečnostní program, aby dodržoval toto nařízení a kterýkoli použitelný národní bezpečnostní program ochrany civilního letectví před protiprávními činy.

(14)

Za účelem sledování dodržování tohoto nařízení a národního bezpečnostního programu ochrany civilního letectví před protiprávními činy by měl každý členský stát vypracovat národní program řízení úrovně a kvality ochrany civilního letectví před protiprávními činy a zajistit jeho provádění.

(15)

Za účelem sledování uplatňování tohoto nařízení členskými státy a rovněž s cílem poskytovat doporučení ke zlepšení ochrany letectví před protiprávními činy by Komise měla provádět inspekce, včetně neoznámených inspekcí.

(16)

Jako obecné pravidlo by Komise měla zveřejňovat opatření, jež mají přímý dopad na cestující. Prováděcí akty, které stanoví společná opatření a postupy k provádění společných základních norem ochrany letectví před protiprávními činy a které obsahují citlivé informace týkající se ochrany před protiprávními činy, spolu se zprávami Komise o prohlídkách a odpověďmi příslušných orgánů je třeba považovat za „utajované skutečnosti EU“ ve smyslu rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom ze dne 29. listopadu 2001, kterým se mění její jednací řád (4). Tyto skutečnosti by neměly být zveřejněny a měly by být zpřístupněny pouze provozovatelům a subjektům majícím oprávněný zájem.

(17)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (5).

(18)

Zejména je třeba zmocnit Komisi k přijímání obecných opatření, kterými se mění jiné než podstatné prvky společných základních norem jejich doplněním, ke stanovení kritérií, na základě kterých se členské státy budou moci odchýlit od společných základních norem a přijmout alternativní bezpečnostní opatření, a k přijímání specifikací národních programů řízení kvality. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(19)

Pokud ze závažných naléhavých důvodů nelze dodržet lhůty obvykle použitelné v rámci regulativního postupu s kontrolou, měla by mít Komise možnost použít k přijetí společných pravidel pro zabezpečení ochrany civilního letectví postup pro naléhavé případy stanovený v čl. 5a odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES.

(20)

Měl by být podporován cíl „jednorázové bezpečnostní kontroly“ pro všechny lety uvnitř Evropské unie.

(21)

Dále by nemělo být nutné opětovně provádět detekční kontrolu cestujících nebo jejich zavazadel při příletech z třetích zemí, které mají normy ochrany letectví rovnocenné s normami stanovenými tímto nařízením. Aniž by tím bylo dotčeno právo každého členského státu použít přísnější opatření nebo příslušné pravomoci Společenství a členských států, je proto vhodné podpořit rozhodnutí Komise a případně dohody mezi Společenstvím a třetími zeměmi, v nichž se uznává, že normy ochrany uplatňované ve třetí zemi jsou rovnocenné společným normám, neboť je tak prosazována jednorázová bezpečnostní kontrola.

(22)

Tímto nařízením není dotčeno použití pravidel pro provozní bezpečnost letectví, včetně pravidel, která se týkají přepravy nebezpečných věcí.

(23)

Měly by se stanovit sankce za porušení ustanovení tohoto nařízení. Tyto sankce, jež mohou být občanskoprávní nebo správní povahy, by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(24)

Prohlášením ministrů o letišti v Gibraltaru, dohodnutým během prvního ministerského zasedání fóra pro dialog o Gibraltaru konaného dne 18. září 2006 v Córdobě, bude nahrazeno společné prohlášení o gibraltarském letišti učiněné dne 2. prosince 1987 v Londýně a plné dodržování tohoto ministerského prohlášení bude považováno za dodržování prohlášení z roku 1987.

(25)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž ochrany civilního letectví před protiprávními činy a stanovení základu pro jednotný výklad přílohy 17 Chicagské úmluvy o mezinárodním civilním letectví, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

a)

stanovení společných pravidel a společných základních norem ochrany letectví před protiprávními činy;

b)

mechanismy pro sledování jejich dodržování.

a)

všechna letiště nebo části letišť umístěné na území členského státu, které nejsou využívány výhradně pro vojenské účely;

b)

všechny provozovatele, včetně leteckých dopravců, kteří poskytují služby na letištích podle písmene a);

c)

všechny subjekty uplatňující normy ochrany letectví před protiprávními činy, které provozují činnost z prostorů nacházejících se uvnitř či vně letiště a které poskytují zboží nebo služby pro letiště podle písmene a) nebo jejich prostřednictvím.

1)

„civilním letectvím“ jakákoli letecká činnost vykonávaná civilním letadlem, s výjimkou činností vykonávaných státním letadlem podle článku 3 Chicagské úmluvy o mezinárodním civilním letectví;

2)

„ochranou letectví“ kombinace opatření a lidských a hmotných zdrojů určených k zabezpečení civilního letectví před protiprávními činy, které ohrožují bezpečnost civilního letectví;

3)

„provozovatelem“ osoba, organizace či podnik provozující leteckou dopravu nebo nabízející provoz letecké dopravy;

4)

„leteckým dopravcem“ podnik zabývající se leteckou dopravou s platnou provozní licencí nebo rovnocenným dokladem;

5)

„leteckým dopravcem Společenství“ letecký dopravce s platnou provozní licencí vydanou členským státem v souladu s nařízením Rady (EHS) č. 2407/92 ze dne 23. července 1992 o vydávání licencí leteckým dopravcům (6);

6)

„subjektem“ osoba, organizace nebo podnik jiný než provozovatel;

7)

„zakázanými předměty“ zbraně, výbušniny či jiná nebezpečná zařízení, předměty nebo látky, které lze použít ke spáchání protiprávního činu, který ohrožuje bezpečnost civilního letectví;

8)

„detekční kontrolou“ použití technických nebo jiných prostředků určených k zjištění nebo odhalení zakázaných předmětů;

9)

„bezpečnostní kontrolou“ použití prostředků, kterými lze zabránit vnesení zakázaných předmětů;

10)

„kontrolou vstupu“ použití prostředků, kterými lze zabránit vstupu neoprávněných osob či vjezdu vozidel bez povolení k vjezdu nebo kterými lze zabránit obojímu;

11)

„neveřejným prostorem letiště“ pohybová plocha letiště, přilehlé pozemky a budovy nebo jejich části, k nimž je vstup omezen;

12)

„veřejným prostorem letiště“ ty části letiště, přilehlé pozemky a budovy nebo jejich části, které nejsou neveřejným prostorem letiště;

13)

„vyhrazeným bezpečnostním prostorem“ část neveřejného prostoru letiště, kde jsou kromě omezení vstupu uplatňovány další normy ochrany letectví před protiprávními činy;

14)

„vymezeným prostorem“ prostor oddělený kontrolou vstupu buď od vyhrazených bezpečnostních prostorů, nebo je-li sám vymezený prostor vyhrazeným bezpečnostním prostorem, od jiných vyhrazených bezpečnostních prostorů letiště;

15)

„ověřením spolehlivosti“ zaznamenané ověření totožnosti osoby, včetně případné dřívější trestné činnosti, jako součást posouzení osobní způsobilosti k přístupu bez doprovodu do vyhrazených bezpečnostních prostorů;

16)

„transferovými cestujícími, zavazadly, nákladem nebo poštou“ cestující, zavazadla, náklad nebo pošta odlétající jiným letadlem, než kterým přiletěli;

17)

„tranzitními cestujícími, zavazadly, nákladem nebo poštou“ cestující, zavazadla, náklad nebo pošta odlétající týmž letadlem, kterým přiletěli;

18)

„potenciálně nebezpečným cestujícím“ cestující, který je buď osobou deportovanou, osobou, jíž byl z důvodů přistěhovalecké politiky odepřen vstup do země, nebo osobou ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody;

19)

„kabinovým zavazadlem“ zavazadlo určené k přepravě v kabině letadla;

20)

„zapsaným zavazadlem“ zavazadlo určené k přepravě v nákladovém prostoru letadla;

21)

„doprovázeným zapsaným zavazadlem“ zavazadlo přepravované v nákladovém prostoru letadla a odbavené pro let cestujícím, který cestuje stejným letem;

22)

„poštou leteckého dopravce“ pošta, jejímž odesílatelem i adresátem je letecký dopravce;

23)

„materiály leteckého dopravce“ buď materiály, jejichž odesílatelem i příjemcem je letecký dopravce, nebo materiály, které letecký dopravce používá;

24)

„poštou“ zásilky s písemnostmi a jiné předměty jiné než pošta leteckého dopravce předávané poštovním úřadům a určené k dodání poštovním úřadům v souladu s předpisy Mezinárodní poštovní unie;

25)

„nákladem“ jakákoli věc určená k přepravě v letadle jiná než zavazadla, pošta, pošta leteckého dopravce, materiály leteckého dopravce a palubní zásoby;

26)

„schváleným agentem“ letecký dopravce, agent, zasílatel nebo jakýkoli podobný subjekt, který zajišťuje bezpečnostní kontroly týkající se nákladu nebo pošty;

27)

„známým odesílatelem“ odesílatel, jenž odesílá náklad nebo poštu na vlastní účet a jehož postupy splňují společná bezpečnostní pravidla a normy dostatečné k tomu, aby tento náklad nebo pošta mohly být přepravovány v jakémkoli letadle;

28)

„stálým odesílatelem“ odesílatel, jenž odesílá náklad nebo poštu na vlastní účet a jehož postupy splňují společná bezpečnostní pravidla a normy dostatečné k tomu, aby mohl být tento náklad přepravován letadlem určeným pouze pro přepravu nákladu nebo pošta letadlem určeným pouze pro přepravu pošty;

29)

„bezpečnostní kontrolou letadla“ prohlídka těch částí vnitřních prostorů letadla, do kterých mohou mít cestující přístup, spolu s prohlídkou nákladového prostoru letadla s cílem odhalit zakázané předměty a protiprávní činy namířené proti letadlu;

30)

„bezpečnostní prohlídkou letadla“ prohlídka vnitřních prostorů a přístupného povrchu letadla s cílem odhalit zakázané předměty a protiprávní činy namířené proti letadlu, jež ohrožují bezpečnost letadla;

31)

„členem bezpečnostního doprovodu“ osoba, kterou zaměstnává stát k tomu, aby cestovala v letadle leteckého dopravce, kterému tento stát vydal licenci, za účelem ochrany tohoto letadla a osob na jeho palubě před protiprávními činy, jež ohrožují bezpečnost letu.

a)

povolených metod detekční kontroly;

b)

kategorií předmětů, jež mohou být zakázány;

c)

pokud jde o kontrolu vstupu, důvodů pro udělení přístupu do neveřejného prostoru letiště a do vyhrazených bezpečnostních prostorů;

d)

povolených metod kontrol vozidel, bezpečnostních kontrol letadel a bezpečnostních prohlídek letadel;

e)

kritérií pro uznávání rovnocennosti bezpečnostních norem třetích zemí;

f)

podmínek, za nichž lze náklad nebo poštu podrobit detekční či jiné bezpečnostní kontrole, a procesu schvalování či jmenování schválených agentů známých odesílatelů a stálých odesílatelů;

g)

podmínek, za nichž se pošta leteckého dopravce a materiály leteckého dopravce podrobují detekčním či jiným bezpečnostním kontrolám;

h)

podmínek, za nichž lze palubní zásoby a letištní dodávky podrobit detekční či jiné bezpečnostní kontrole, a procesu schvalování či jmenování schválených agentů, známých dodavatelů a stálých dodavatelů;

i)

kritérií pro stanovení kritických částí vyhrazených bezpečnostních prostorů;

j)

kritérií pro nábor pracovníků a metody jejich odborné přípravy;

k)

podmínek, za nichž lze použít zvláštní bezpečnostní postupy či osvobození od bezpečnostních kontrol, a

l)

jakýchkoli obecných opatření, jejichž účelem je změnit jiné než podstatné prvky společných základních norem uvedených v odstavci 1 jejich doplněním, jež nebyla stanovena v okamžiku vstupu tohoto nařízení v platnost.

a)

požadavky na detekční kontroly a příslušné postupy;

b)

seznam zakázaných předmětů;

c)

požadavky na kontroly vstupu a příslušné postupy;

d)

požadavky na kontroly vozidel, bezpečnostní kontroly letadel a bezpečnostní prohlídky letadel a příslušné postupy;

e)

rozhodnutí o uznávání rovnocennosti bezpečnostních norem používaných ve třetích zemích;

f)

pokud jde o náklad a poštu, postupy pro schvalování či jmenování schválených agentů, známých odesílatelů a stálých odesílatelů a povinnosti, jež mají plnit;

g)

požadavky na bezpečnostní kontroly pošty leteckého dopravce a materiálů leteckého dopravce a příslušné postupy;

h)

pokud jde o palubní zásoby a letištní dodávky, postupy pro schvalování či jmenování schválených agentů, známých dodavatelů a stálých dodavatelů a povinnosti, jež mají plnit;

i)

definice kritických částí vyhrazených bezpečnostních prostorů;

j)

požadavky na nábor a odbornou přípravu pracovníků;

k)

zvláštní bezpečnostní postupy či osvobození od bezpečnostních kontrol;

l)

technické specifikace a postupy pro schvalování a používání bezpečnostního vybavení a

m)

požadavky a postupy týkající se potenciálně nebezpečných cestujících a příslušné postupy.

a)

daný členský stát uplatňuje dotyčná opatření v souladu s článkem 6 nebo

b)

požadavek třetí země je omezen na určitý let v určitý den.

a)

bezpečnostních opatření uplatňovaných členským státem podle článku 6 nebo

b)

místních postupů platných na letištích, na kterých provozují dopravu.

a)

opatření a postupy podle čl. 4 odst. 3 a 4, čl. 6 odst. 1 a čl. 7 odst. 1, pokud obsahují citlivé informace týkající se ochrany před protiprávními činy;

b)

zprávy o inspekcích prováděných Komisí a odpovědi příslušných orgánů podle čl. 15 odst. 3.