Help Print this page 

Document 01996L0082-20120813

Title and reference
Směrnice Rady 96/82/ES ze dne 9. prosince 1996 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek

ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/1996/82/2012-08-13
Multilingual display
Text

1996L0082 — CS — 13.08.2012 — 004.001


Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B

SMĚRNICE RADY 96/82/ES

ze dne 9. prosince 1996

o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek

(Úř. věst. L 010, 14.1.1997, p.13)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  No

page

date

 M1

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1882/2003 ze dne 29. září 2003

  L 284

1

31.10.2003

►M2

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2003/105/ES ze dne 16. prosince 2003,

  L 345

97

31.12.2003

►M3

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1137/2008 ze dne 22. října 2008

  L 311

1

21.11.2008

►M4

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2012/18/EU Text s významem pro EHP ze dne 4. července 2012

  L 197

1

24.7.2012



Pozn.: Toto úplné znění obsahuje odkazy na evropskou účetní jednotku a/nebo ECU, které je třeba od 1. ledna 1999 chápat jako odkazy na euro – nařízení Rady (EHS) č. 3308/80 (Úř. věst. L 345, 20.12.1980, s. 1) a nařízení Rady (ES) č. 1103/97 (Úř. věst. L 162, 19.6.1997, s. 1).




▼B

SMĚRNICE RADY 96/82/ES

ze dne 9. prosince 1996

o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek



RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 130s odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise ( 1 ),

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru ( 2 ),

v souladu s postupem stanoveným v článku 189c Smlouvy ( 3 ),

(1)

vzhledem k tomu, že směrnice Rady 82/501/EHS ze dne 24. června 1982 o rizicích závažných havárií při určitých průmyslových činnostech ( 4 ) se týká prevence závažných havárií, které mohou vznikat v důsledku určitých průmyslových činností, a omezování jejich následků pro člověka a životní prostředí;

(2)

vzhledem k tomu, že cíle a zásady politiky Společenství v oblasti životního prostředí stanovené v čl. 130r odst. 1 a 2 Smlouvy a upřesněné v akčních programech Evropského společenství pro životní prostředí ( 5 ) směřují zejména prostřednictvím preventivních kroků k zachování a ochraně kvality životního prostředí a k ochraně lidského zdraví;

(3)

vzhledem k tomu, že Rada a zástupci vlád členských států, zasedající v Radě, zdůraznili v usnesení ke čtvrtému akčnímu programu pro životní prostředí ( 6 ) potřebu účinnějšího provádění směrnice 82/501/EHS a vyzvali k přezkoumání uvedené směrnice, které by v případě nutnosti zahrnovalo možné rozšíření oblasti působnosti směrnice a zesílení výměny informací v této oblasti mezi členskými státy; že pátý akční program, jehož obecné zásady byly schváleny Radou a zástupci vlád členských států, zasedajícími v Radě, v usnesení ze dne 1. února 1993 ( 7 ), rovněž zdůrazňuje nutnost dokonalejšího zvládání rizik a havárií;

(4)

vzhledem k tomu, že s přihlédnutím k haváriím v Bhopalu a ve městě Mexiku, které poukázaly na nebezpečí, jaké představuje blízkost obytných budov a nebezpečných oblastí, vyzvala Rada a zástupci vlád členských států, zasedající v Radě, v usnesení ze dne 16. října 1989 Komisi, aby zahrnula do směrnice 82/501/EHS ustanovení o kontrole týkající se územního plánování při povolování stavby nových zařízení a při rozšiřování městské zástavby okolo stávajících zařízení;

(5)

vzhledem k tomu, že uvedené usnesení Rady vyzvalo Komisi ke spolupráci s členskými státy s cílem dosažení většího vzájemného porozumění a úplnější harmonizace vnitrostátních zásad a postupů týkajících se bezpečnostních zpráv;

(6)

vzhledem k tomu, že je žádoucí předávat zkušenosti s kontrolou nebezpečí závažných havárií získané různými postupy; že Komise a členské státy by měly rozvíjet spolupráci s příslušnými mezinárodními organizacemi a snažit se vypracovat opatření určená třetím zemím, jež jsou rovnocenná opatřením obsaženým v této směrnici;

(7)

vzhledem k tomu, že úmluva o přeshraničních účincích průmyslových havárií přijatá Evropskou hospodářskou komisí Organizace spojených národů stanoví opatření týkající se prevence, připravenosti a zvládání průmyslových havárií, jejichž účinky mohou přesahovat hranice, a upravuje mezinárodní spolupráci v této oblasti;

(8)

vzhledem k tomu, že směrnice 82/501/EHS představuje první krok v procesu harmonizace; že uvedená směrnice by měla být přezkoumána a doplněna pro zajištění vyšší úrovně ochrany v celém Společenství soudržným a účinným způsobem; že současná harmonizace je omezena na opatření nezbytná k zavedení účinného systému prevence závažných havárií s rozsáhlými následky a k jejich omezení;

(9)

vzhledem k tomu, že následky závažných havárií mohou přesahovat hranice; že ekologické a hospodářské náklady havárií nese nejen dotyčné zařízení, ale také dotyčné členské státy; že je proto nezbytné přijmout opatření zajišťující vysokou úroveň ochrany v celém Společenství;

(10)

vzhledem k tomu, že uplatňováním této směrnice nesmějí být dotčeny předpisy Společenství týkající se zdraví a bezpečnosti při práci;

(11)

vzhledem k tomu, že používání seznamu, který specifikuje určitá zařízení a přitom vylučuje zařízení představující podobná nebezpečí, není vhodným postupem a může vést k tomu, že možné zdroje závažných havárií uniknou kontrole; že oblast působnosti směrnice 82/501/EHS musí být pozměněna tak, aby obsahovala ustanovení použitelná na všechna zařízení, ve kterých se nacházejí nebezpečné látky v natolik závažných množstvích, že by mohly vést ke vzniku nebezpečí závažné havárie;

(12)

vzhledem k tomu, že s přihlédnutím ke Smlouvě a v souladu s příslušnými právními předpisy Společenství mohou členské státy zachovat nebo přijmout vhodná opatření pro činnosti související s dopravou v docích, nakládacích přístavištích a seřaďovacích nádražích, které jsou vyloučeny z oblasti působnosti této směrnice za účelem zajištění úrovně bezpečnosti stanovené touto směrnicí;

(13)

vzhledem k tomu, že doprava nebezpečných látek potrubím představuje rovněž riziko závažných havárií; že by Komise měla po shromáždění a vyhodnocení informací o stávajících opatřeních Společenství pro výše uvedené činnosti a o četnosti takto vzniklých havárií vypracovat zprávu, ve které případně vyloží důvody pro přijetí opatření v této oblasti společně s nejvhodnějšími nástroji pro tento účel;

(14)

vzhledem k tomu, že s přihlédnutím ke Smlouvě a v souladu s příslušnými právními předpisy Společenství mohou členské státy zachovat nebo přijmout opatření týkající se skládek odpadu, které nepatří do oblasti působnosti této směrnice;

(15)

vzhledem k tomu, že analýza závažných havárií ohlášených ve Společenství naznačuje, že většina z těchto havárií je důsledkem nedostatků v řízení mebo organizaci; že je proto nezbytné stanovit na úrovni Společenství základní zásady pro systémy řízení, které umožňují prevenci a zvládání rizika závažných havárií a omezování jejich důsledků;

(16)

vzhledem k tomu, že rozdíly v opatřeních pro kontrolu závodů příslušnými orgány mohou mít za následek rozdílnou úroveň ochrany; že je nezbytné stanovit na úrovni Společenství klíčové požadavky, kterým musí odpovídat kontrolní systémy zavedené členskými státy;

(17)

vzhledem k tomu, že za účelem prokázání toho, že byly učiněny všechny nezbytné kroky v oblasti prevence závažných havárií, přípravy dotyčných subjektů na tyto havárie a přijetí opatření pro podobné případy, je nezbytné, aby provozovatelé závodů, ve kterých jsou přítomna velká množství nebezpečných látek, poskytli příslušnému orgánu informace formou bezpečnostní zprávy obsahující podrobné údaje o závodu, přítomných nebezpečných látkách, zařízení nebo skladech, možných závažných haváriích a o používaném řídícím systému, s cílem předcházet a snižovat riziko závažných havárií a umožnit přijetí nezbytných opatření k omezení jejich následků;

(18)

vzhledem k tomu, že tam, kde rozmístění a blízkost závodů mohou zvyšovat pravděpodobnost a možnost závažných havárií nebo zhoršovat jejich důsledky, je ke snížení rizika dominového efektu třeba, aby byla stanovena výměna příslušných informací a spolupráce při informování veřejnosti;

(19)

vzhledem k tomu, že musí být podporován přístup k informacím o životním prostředí, a proto by veřejnost měla mít přístup k bezpečnostním zprávám vypracovaným provozovateli a osoby, kterých by se závažné havárie mohly týkat, musí mít k dispozici dostatek informací, aby mohly v případě havárie správně postupovat;

(20)

vzhledem k tomu, že za účelem přípravy na mimořádné události je v závodech, ve kterých jsou přítomna značná množství nebezpečných látek, nezbytné vypracovat vnitřní a vnější havarijní plány a vytvořit systémy, které zajistí v nutné míře vyzkoušení, nezbytné přezkoumávání těchto plánů a jejich provádění při závažné havárii nebo jejím možném vzniku;

(21)

vzhledem k tomu, že vnitřní havarijní plán je nutno projednat s pracovníky závodu a vnější havarijní plán s veřejností;

(22)

vzhledem k tomu, že za účelem větší ochrany obydlených oblastí, ploch navštěvovaných veřejností a přírodních oblastí zvláštního významu nebo zvláště citlivých oblastí je nezbytné, aby plánování při rozdělování a využívání půdy nebo jiné odpovídající programy uplatňované v členských státech braly v úvahu dlouhodobou potřebu udržovat příslušné vzdálenosti mezi těmito oblastmi a závody, které představují zmíněná rizika, a u stávajících závodů brát v úvahu doplňková technická opatření za účelem toho, aby se nezvyšovala rizika pro osoby;

(23)

vzhledem k tomu, že v případě závažné havárie musí provozovatel okamžitě uvědomit příslušné orgány a sdělit jim nezbytné informace k vyhodnocení následků této havárie, aby mohly přijmout vhodná opatření;

(24)

vzhledem k tomu, že k zajištění výměny informací a prevence dalších obdobných havárií by měly členské státy předávat Komisi informace týkající se závažných havárií, ke kterým dochází na jejich území, aby Komise mohla analyzovat s tím spojená rizika a provozovat systém šíření informací, které se týkají zejména závažných havárií a poučení z nich; že tato informace by měla rovněž zahrnovat „havárie, ke kterým téměř došlo“ a které členské státy považují za zvlášť technicky zajímavé pro prevenci závažných havárií a omezování jejich následků,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:



Článek 1

Účel

Účelem této směrnice je prevence závažných havárií, při kterých jsou přítomny nebezpečné látky, a omezení jejich následků pro člověka a životní prostředí, aby byla soudržným a účinným způsobem zajištěna vyšší úroveň ochrany v celém Společenství.

Článek 2

Oblast působnosti

1.  Tato směrnice se vztahuje na závody, kde jsou přítomné nebezpečné látky v množstvích, která jsou rovna a nebo vyšší než množství uvedená v příloze I částech 1 a 2 sloupci 2, s výjimkou článků 9, 11 a 13, které se vztahují na každý závod, kde jsou nebezpečné látky přítomné v množstvích, která se rovnají a nebo jsou vyšší než množství uváděná v příloze I částech 1 a 2 sloupci 3.

Pro účely této směrnice se „přítomností nebezpečných látek“ rozumí skutečná nebo předpokládaná přítomnost těchto látek v závodě nebo přítomnost takových látek, o kterých se lze domnívat, že mohou vznikat při ztrátě regulace průmyslového chemického procesu v množstvích, která jsou rovná a nebo překračují kvalifikační množství v částech 1 a 2 přílohy I.

2.  Tato směrnice se použije, aniž jsou dotčeny předpisy Společenství týkající se pracovního prostředí, a zvláště aniž je dotčena směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci ( 8 ).

Článek 3

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1. „závodem“ celá oblast řízená provozovatelem, kde jsou nebezpečné látky přítomné v jednom nebo více zařízeních, včetně společných a nebo příbuzných infrastruktur nebo činností;

2. „zařízením“ technická jednotka uvnitř závodu, kde se nebezpečné látky vyrábějí, užívají, je s nimi manipulováno nebo jsou skladovány. Zahrnuje veškeré zařízení, struktury, potrubí, strojní zařízení, nástroje, soukromé železniční vlečky, doky, vykládací nábřeží sloužící zařízení, mola, sklady nebo podobné konstrukce, plující nebo jiné, nezbytné pro provoz zařízení;

3. „provozovatelem“ fyzická nebo právnická osoba, která provozuje nebo vlastní závod nebo zařízení, nebo je-li tak stanoveno vnitrostátními právními předpisy, která obdržela rozhodující hospodářskou moc k jeho technickému provozování;

4. „nebezpečnou látkou“ látka, směs nebo přípravek uvedené v příloze 1 části 1 nebo splňující kritéria stanovená v příloze 1 části 2 a přítomné jako surovina, výrobek, vedlejší produkt, zbytek nebo meziprodukt, včetně těch látek, u kterých se dá důvodně předpokládat, že mohou vzniknout v případě havárie;

5. „závažnou havárií“ událost jako je velká emise, požár nebo výbuch vyplývající z neregulovaného vývoje v průběhu provozu jakéhokoli zařízení, na které se vztahuje tato směrnice, jež vede k vážnému nebezpečí pro lidské zdraví nebo životní prostředí, zprostředkovanému nebo zpožděnému, uvnitř nebo mimo závod a zahrnuje jednu nebo více nebezpečných látek;

6. „nebezpečím“ vnitřní vlastnosti nebezpečné látky nebo fyzické situace s možností vzniku poškození lidského zdraví nebo životního prostředí;

7. „rizikem“ pravděpodobnost specifického účinku, ke kterému dojde během určené doby nebo za určených okolností;

8. „skladem“ přítomnost určitého množství nebezpečných látek pro účely skladování, uložení do bezpečného opatrování a nebo udržování v zásobě.

Článek 4

Výjimky

Tato směrnice se nevztahuje na

a) vojenské závody, zařízení nebo skladovací zařízení;

b) nebezpečí vyvolaná ionizujícím zářením;

c) dopravu nebezpečných látek a dočasné meziskladování po silnici, železnici, vnitrozemských vodních cestách, po moři nebo vzduchem, včetně nakládání a vykládání a dopravy do a z jiných dopravních prostředků v docích, vykládacích nábřežích nebo seřaďovacích nádražích, mimo závody, kterých se týká tato směrnice;

d) dopravu nebezpečných látek v potrubích, včetně čerpacích stanic, mimo závody, kterých se týká tato směrnice;

▼M2

e) využití (průzkum, těžbu a zpracování) nerostů v dolech a lomech nebo pomocí vrtů, s výjimkou operací chemického a tepelného zpracování a skladování souvisejícího s těmito operacemi, při němž se vyskytují nebezpečné látky, jak jsou vymezeny v příloze I;

f) průzkum využití nerostů včetně uhlovodíků na moři;

▼M2

g) skládky odpadu, s výjimkou provozovaných zařízení na odstraňování hlušiny včetně odkalovacích nádrží, které obsahují nebezpečné látky podle definice v příloze 1, zejména když se používají v souvislosti s chemickým a tepelným zpracování nerostů.

▼B

Článek 5

Obecné povinnosti provozovatele

1.  Členské státy zajistí, aby provozovatel byl povinen přijmout všechna nezbytná opatření k prevenci závažných havárií a omezení jejich následků pro člověka a životní prostředí.

2.  Členské státy zajistí, aby provozovatel byl povinen kdykoli prokázat příslušnému orgánu uvedenému v článku 16 (dále jen „příslušný orgán“), zvláště pak pro účely kontrol a kontrolních opatření uvedených v článku 18, že byla přijata všechna nezbytná opatření stanovená touto směrnicí.

Článek 6

Oznámení

1.  Členské státy vyžadují od provozovatele, aby zaslal příslušnému orgánu oznámení

 nových závodech v přiměřené době před začátkem stavby nebo provozu,

 stávajících závodech jeden rok ode dne stanoveného v čl. 24 odst. 1,

▼M2

 o závodech, na které se následně začne vztahovat tato směrnice, do tří měsíců ode dne, kdy se tato směrnice použije na dotčený závod, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 1 prvním pododstavci.

▼B

2.  Oznámení požadované podle odstavce 1 musí obsahovat tyto údaje:

a) jméno nebo firmu provozovatele a úplnou adresu daného závodu;

b) sídlo provozovatele s úplnou adresou;

c) jméno nebo funkci osoby, která je pověřená řízením závodu, jestliže se liší od osoby uvedené v písmenu a);

d) informace umožňující identifikaci nebezpečných látek nebo kategorií látek, kterých se to týká;

e) množství a fyzikální formu nebezpečné látky nebo látek, kterých se to týká;

f) činnost nebo navrhovanou činnost zařízení nebo skladu;

g) bezprostřední prostředí závodu (prvky které mohou způsobit závažnou havárii nebo zhoršit její důsledky).

3.  Ve stávajících závodech, u kterých provozovatel již podal příslušnému orgánu všechny informace podle odstavce 2 na základě vnitrostátních právních předpisů ke dni vstupu v platnost této směrnice, se oznámení podle odstavce 1 nevyžaduje.

4.  Provozovatel musí neprodleně uvědomit příslušný orgán o změně situace v případě

 každého podstatného zvýšení množství nebo podstatné změny povahy nebo fyzikální formy přítomné nebezpečné látky, jak je uvedeno v oznámení poskytnutém provozovatelem podle odstavce 2, nebo jakékoli změny v procesech jejího použití, nebo

▼M2

 změny závodu nebo zařízení, která by mohla mít významný dopad na nebezpečí závažné havárie, nebo

▼B

 trvalého uzavření zařízení.

Článek 7

Politika prevence závažných havárií

1.  Členské státy musí od provozovatele vyžadovat, aby vypracoval dokument stanovící politiku prevence závažných havárií a aby zajistil její řádné provádění. Politika prevence závažných havárií vypracovaná provozovatelem musí vhodnými prostředky, stavbami a systémy řízení zaručovat vysokou úroveň ochrany člověka a životního prostředí.

▼M2

1a.  U závodů, na které se následně začne vztahovat tato směrnice, je nezbytné vypracovat dokument zmíněný v odstavci 1 bez prodlení, ale v každém případě do tří měsíců ode dne, kdy se tato směrnice použije na dotčený závod, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 1 prvním pododstavci.

▼B

2.  Dokument musí přihlížet k zásadám obsaženým v příloze III a musí být dán k dispozici příslušným orgánům mimo jiné pro účely uplatnění čl. 5 odst. 2 a článku 18.

3.  Tento článek se nevztahuje na závody uvedené v článku 9.

Článek 8

Dominový efekt

1.  Členské státy zajistí, aby příslušný orgán určil podle informací získaných od provozovatelů podle článků 6 a 9 závody nebo skupiny závodů, kde se může pravděpodobnost, možnost nebo důsledky závažné havárie zvýšit v důsledku umístění a blízkosti těchto závodů a zásob nebezpečných látek.

2.  Členské státy musí v takto určených závodech zajistit

a) výměnu odpovídajících informací vhodným způsobem za účelem vymezení povahy a rozsahu celkového nebezpečí závažné havárie v jejich politikách prevence závažných havárií, v systémech řízení bezpečnosti, v bezpečnostních zprávách a vnitřních havarijních plánech;

▼M2

b) stanovení spolupráce při informování veřejnosti a poskytování informací orgánu odpovědnému za přípravu vnějších havarijních plánů.

▼B

Článek 9

Bezpečnostní zpráva

1.  Členské státy vyžadují, aby provozovatel vypracoval bezpečnostní zprávu pro účely

a) prokázání, že podle informací stanovených v příloze III byla zavedena politika prevence závažných havárií a systém řízení bezpečnosti pro její provádění;

b) prokázání, že byla zjištěna nebezpečí závažné havárie a byla provedena nezbytná opatření k zabránění těmto haváriím a omezení jejich důsledků pro člověka a životní prostředí;

c) prokázání, že při stavbě, provozu a údržbě jakéhokoli zařízení, skladovacího zařízení, vybavení a infrastruktury spojené s jejím provozem, které představují nebezpečí závažné havárie uvnitř závodu, byly dodrženy zásady přiměřené bezpečnosti a spolehlivosti;

d) prokázání, že byly vypracovány vnitřní havarijní plány a poskytnuty informace umožňující vypracování vnějšího havarijního plánu, aby bylo možno provést nezbytná opatření v případě závažné havárie;

e) zajištění dostatečného informování příslušných orgánů pro přijetí rozhodnutí z hlediska rozvoje nových činností nebo rozvoje v okolí stávajících závodů.

▼M2

2.  Bezpečnostní zpráva musí obsahovat alespoň údaje uvedené v příloze II. Musí jmenovitě uvádět příslušné organizace zapojené do vypracování zprávy. Musí také obsahovat aktualizovaný seznam zásob nebezpečných látek přítomných v závodě.

▼B

Bezpečnostní zprávy nebo části zpráv nebo jakékoli podobné zprávy vypracované v souladu s jinými právními předpisy lze pro účely tohoto článku sloučit do jednotné bezpečnostní zprávy, aby bylo zamezeno zbytečnému zdvojení informací a činností provozovatele nebo příslušného orgánu za podmínky, že všechny požadavky tohoto článku jsou splněny.

3.  Bezpečnostní zpráva stanovená v odstavci 1 musí být příslušnému orgánu zaslána

 za nové závody v přiměřené době před začátkem stavby nebo provozu,

 za stávající závody, na které se dříve nevztahovala směrnice 82/501/EHS, do tří let ode dne stanoveného v čl. 24 odst. 1,

 za ostatní závody do dvou let ode dne stanoveného v čl. 24 odst. 1,

▼M2

 za závody, na které se následně začne vztahovat tato směrnice, neprodleně, ale v každém případě do jednoho roku ode dne, kdy se tato směrnice použije na dotčený závod, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 1 prvním pododstavci,

▼B

 v případě pravidelného přezkoumání podle odstavce 5 neprodleně.

4.  Než provozovatel začne stavbu nebo provoz nebo v případech uvedených v odstavci 3 ►M2  druhé, třetí, čtvrté a páté odrážce ◄ , příslušný orgán v přiměřené době od obdržení zprávy

 sdělí provozovateli závěr svého prošetření bezpečnostní zprávy, případně po vyžádání dalších informací, nebo

 zakáže uvádění do provozu nebo pokračování ve využívání dotyčného závodu podle pravomocí a postupů stanovených v článku 17.

5.  Bezpečnostní zpráva musí být pravidelně přezkoumávána, a je-li to nezbytné, aktualizována

 nejméně každých pět let,

 kdykoli z podnětu provozovatele nebo na žádost příslušného orgánu v případech odůvodněných novými skutečnostmi nebo aby se bral ohled na nové technické poznatky týkající se otázek bezpečnosti, například vyplývající z analýzy havárií, nebo pokud je to možné „případů, kdy téměř došlo k havárii“ a vývoje poznatků, které se týkají hodnocení nebezpečí.

6.  

a) Pokud se prokáže ke spokojenosti příslušného orgánu, že konkrétní látky, které jsou přítomné v závodě nebo jakékoli jeho části, jsou ve stavu, který není schopen vytvořit nebezpečí závažné havárie, může členský stát podle kritérií uvedených v písmenu b) omezit informace vyžadované v bezpečnostní zprávě na otázky, které jsou významné pro prevenci zbývajících nebezpečí závažné havárie a omezení jejích důsledků pro člověka a životní prostředí.

▼M3

b) Komise stanoví harmonizovaná kritéria pro rozhodování příslušného orgánu, že se určitý závod nachází ve stavu, kdy není možné, aby v něm vzniklo nebezpečí závažné havárie podle písmene a). Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 22 odst. 3.

▼B

c) Členské státy zajistí, aby příslušný orgán sdělil Komisi s uvedením důvodů seznam závodů, kterých se to týká. Komise předá seznam každý rok výboru uvedenému v článku 22.

▼M2

d) Komise se vyzývá, aby ve spolupráci s členskými státy přezkoumala stávající „Obecné zásady přípravy bezpečnostní zprávy“ do 31. prosince 2006.

▼B

Článek 10

Změna zařízení, závodu nebo skladovacího zařízení

Při změně zařízení, závodu, skladu nebo procesu nebo povahy či množství nebezpečných látek, které by mohly mít významný dopad na nebezpečí závažné havárie, členské státy zajistí, aby provozovatel

 přezkoumal, a je-li to nezbytné, revidoval politiku prevence při mimořádné události havárie a systémy řízení a postupy stanovené v článcích 7 a 9,

 přezkoumal, a je-li to nezbytné, revidoval bezpečnostní zprávu a před provedením této změny uvědomil příslušný orgán uvedený v článku 16 o podrobnostech této revize.

Článek 11

Havarijní plány

1.  Členské státy zajistí, aby pro všechny závody, na které se vztahuje článek 9,

a) vypracoval provozovatel vnitřní havarijní plán s opatřeními, která mají být přijata uvnitř závodu,

 u nových závodů před zahájením provozu,

 u stávajících závodů, na které se dříve nevztahovala směrnice 82/501/EHS, do tří let ode dne stanoveného v čl. 24 odst. 1,

 u jiných závodů do dvou let ode dne stanoveného v čl. 24 odst. 1,

▼M2

 u závodů, na které se následně začne vztahovat tato směrnice, neprodleně, ale v každém případě do jednoho roku ode dne, kdy se tato směrnice použije na dotčený závod, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 1 prvním pododstavci;

▼B

b) dodal provozovatel příslušným orgánům nezbytné informace, aby jim umožnil vypracovat vnější havarijní plány

 u nových závodů před začátkem provozu,

 u stávajících závodů, na které se dříve nevztahovala směrnice 82/501/EHS, do tří let ode dne stanoveného v čl. 24 odst. 1,

 u jiných závodů do dvou let ode dne stanoveného v čl. 24 odst. 1,

▼M2

 u závodů, na které se následně začne vztahovat tato směrnice, neprodleně, ale v každém případě do jednoho roku ode dne, kdy se tato směrnice použije na dotčený závod, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 1 prvním pododstavci;

▼B

c) vypracovaly orgány určené pro tento účel členským státem vnější havarijní plán opatření, která mají být provedena mimo závod.

2.  Havarijní plány musí být vypracovány s cílem

 omezit rozsah nehod a zvládat je tak, aby se minimalizoval účinek a omezila škoda pro člověka, životní prostředí a majetkové hodnoty,

 provádět opatření nezbytná k ochraně člověka a životního prostředí před účinky závažných havárií,

 sdělovat nezbytné informace veřejnosti a službám nebo orgánům oblasti, kterých se to týká,

 zajistit obnovu a vyčištění životního prostředí po závažné havárii.

Havarijní plány musí obsahovat informace stanovené v příloze IV.

▼M2

3.  Aniž jsou dotčeny povinnosti příslušných orgánů, musí členské státy zajistit, aby vnitřní havarijní plány stanovené touto směrnicí byly vypracovány po projednání s pracovníky uvnitř závodu, včetně dlouhodobých pracovníků subdodavatelů, a vnější havarijní plány po projednání s veřejností při jejich přípravě nebo aktualizaci.

▼B

4.  Členské státy zajistí, aby provozovatelé a určené orgány ve vhodných odstupech ne delších než tři roky přezkoumávali, zkoušeli, a je-li to nezbytné, revidovali a aktualizovali vnitřní a vnější havarijní plány. Přezkoumání bere v úvahu změny, ke kterým došlo v dotyčných závodech nebo pohotovostních službách, nové technické poznatky a poznatky týkající se reakce na závažné havárie.

▼M2

4a.  Pokud jde o vnější havarijní plány, měly by členské státy brát zřetel na potřebu usnadnit větší spolupráci při pomocných akcích civilní ochrany v případě závažných havárií.

▼B

5.  Členské státy zajistí, aby provozovatel a popřípadě příslušný orgán určený pro tento účel použili neprodleně havarijní plány,

 když dojde k závažné havárii, nebo

 když dojde k nekontrolované události, u které by se podle její povahy mohlo důvodně očekávat, že povede k závažné havárii.

6.  Příslušný orgán může s uvedením důvodů rozhodnout s ohledem na informace obsažené v bezpečnostní zprávě, že se ustanovení odstavce 1 týkající se povinnosti vypracovat vnější havarijní plán nepoužijí.

Článek 12

Územní plánování

1.  Členské státy zajistí, aby se v jejich politikách územního plánování nebo jiných souvisejících politikách braly v úvahu cíle prevence závažných havárií a omezení důsledků takových havárií. Tyto cíle sledují prostřednictvím kontrol

a) umístění nových závodů;

b) změn stávajících závodů podle článku 10;

c) nového rozvoje v okolí stávajících závodů, jako jsou dopravní spoje, místa navštěvovaná veřejností a obytné oblasti, pokud umístění a výstavba zvyšuje riziko závažné havárie nebo zhoršuje její následky.

▼M2

Členské státy zajistí, aby jejich politika územního plánování a jiné související politiky a postupy provádění těchto politik vzaly z dlouhodobého hlediska v úvahu potřebu udržovat příslušné vzdálenosti mezi závody, na které se vztahuje tato směrnice, a obytnými oblastmi, budovami a oblastmi navštěvovanými veřejností, hlavními dopravními trasami, pokud je to možné, rekreačními oblastmi a oblastmi hodnotnými z hlediska ochrany přírody a v případě stávajících závodů potřebu dalších technických opatření podle článku 5 tak, aby se nezvyšovala rizika pro lidi.

▼M2

1a.  Komise se vyzývá, aby v úzké spolupráci s členskými státy vypracovala do 31. prosince 2006 zásady definující technickou databázi zahrnující údaje o rizicích a rizikové scénáře, která se bude používat pro hodnocení slučitelnosti závodů, na které se vztahuje tato směrnice, a oblastí popsaných v odstavci 1. Definice této databáze bude co nejvíce přihlížet k hodnocení příslušných orgánů, informacím získaným od provozovatelů a všem jiným důležitým informacím, jako jsou sociálně-ekonomické přínosy rozvoje a zmírňující účinky havarijních plánů.

▼B

2.  Členské státy zajistí, aby všechny příslušné orgány a plánovací orgány, které odpovídají za rozhodování v této oblasti, zavedly vhodné konzultační postupy pro usnadnění provádění politik podle odstavce 1. Postupy se stanoví tak, aby při přijímání rozhodnutí byly k dispozici technické informace o rizicích vyplývajících ze závodu buď pro konkrétní případ, nebo na základě obecných kritérií.

Článek 13

Informace o bezpečnostních opatřeních

▼M2

1.  Členské státy zajistí, aby všechny osoby a všechna zařízení sloužící veřejnosti (např. školy a nemocnice), které mohou být postiženy závažnou havárií vznikající v závodě, na který se vztahuje článek 9, byly pravidelně a nejvhodnější formou informovány o bezpečnostních opatřeních a žádoucím chování v případě havárie, aniž by o to musely žádat.

▼B

Informace se přezkoumávají každé tři roky a, je-li to nezbytné, opakují se a aktualizují alespoň tehdy, pokud dojde ke změně podle článku 10. Jsou také trvale k dispozici veřejnosti. Doba mezi opakováním informací pro veřejnost nesmí v žádném případě přesáhnout pět let.

Tyto informace obsahují alespoň údaje uvedené v příloze V.

2.  Členské státy poskytují jiným členským státům, jež by mohly být dotčeny účinky závažné havárie v některém závodě uvedených v článku 9 přesahujícími hranice, dostatečné informace, aby mohly případně uplatnit veškerá související ustanovení článků 11, 12 a tohoto článku.

3.  Pokud dotyčný členský stát rozhodl, že závod v blízkosti území druhého členského státu nemůže způsobit nebezpečí závažné havárie za jeho hranicemi podle čl. 11 odst. 6, a proto se od něj nepožaduje, aby vypracovával vnější havarijní plán podle čl. 11 odst. 1, uvědomí o tom druhý členský stát.

4.  Členské státy zajistí zpřístupnění bezpečnostní zprávy veřejnosti. Provozovatel může požádat příslušný orgán, aby nesděloval veřejnosti určité části zprávy z důvodů průmyslového a obchodního tajemství nebo ochrany osobnosti, veřejné bezpečnosti nebo národní obrany. V těchto případech na základě povolení příslušného orgánu předloží provozovatel orgánu a zpřístupní veřejnosti změněnou zprávu bez uvedených částí.

5.  Členské státy zajistí, aby se veřejnost mohla vyjádřit v těchto případech:

 plánování nových závodů uvedených v článku 9,

 změna stávajících závodů podle článku 10, vztahují-li se na změnu povinnosti stanovené v této směrnici, pokud jde o územní plánování,

 rozvoj v okolí uvedených stávajících závodů.

▼M2

6.  V závodech, na které se vztahuje článek 9, členské státy zajistí, aby seznamy nebezpečných látek stanovené v čl. 9 odst. 2 byly zpřístupněny veřejnosti, s výhradou odstavce 4 tohoto článku a článku 20.

▼B

Článek 14

Informace, které musí provozovatel poskytnout po závažné havárii

1.  Členské státy zajistí, aby provozovatel, jakmile je to po závažné havárii možné, nejvhodnějšími prostředky

a) uvědomil příslušné orgány;

b) jim sdělil tyto informace, jakmile je má k dispozici:

 okolnosti havárie,

 o které nebezpečné látky se jednalo,

 dostupné údaje pro hodnocení účinků havárie na člověka a životní prostředí a

 provedená havarijní opatření;

c) uvědomil je o zamýšlených opatřeních:

 ke zmírnění střednědobých a dlouhodobých účinků havárie,

 k zamezení opakování havárie;

d) aktualizoval podané informace, jestliže další vyšetřování odhalí dodatečné skutečnosti, které mění danou informaci nebo učiněné závěry.

2.  Členské státy pověří příslušný orgán, aby

a) zajistil, že se přijmou všechna naléhavá, střednědobá a dlouhodobá opatření, která se mohou ukázat jako nezbytná;

b) shromažďoval kontrolami, vyšetřováním nebo jinými vhodnými prostředky informace, které jsou nezbytné pro plnou analýzu technických, organizačních a řídících aspektů závažné havárie;

c) přijal vhodná ustanovení k zajištění toho, aby provozovatel činil všechna nezbytná nápravná opatření, a

d) vypracoval doporučení týkající se budoucích preventivních opatření.

Článek 15

Informace poskytované Komisi členskými státy

1.  Členské státy musí za účelem prevence a zmírnění následků závažných havárií uvědomit Komisi, jakmile je to možné, o závažných haváriích splňujících kritéria přílohy VI, ke kterým došlo na jejich území. Musí Komisi poskytnou tyto údaje:

a) členský stát, název a adresu orgánu, který odpovídá za zprávu;

b) datum, dobu a místo závažné havárie včetně plného jména provozovatele a adresy daného závodu;

c) stručný popis okolností havárie, včetně dotyčných nebezpečných látek a bezprostředních účinků na člověka a životní prostředí;

d) stručný popis přijatých nouzových opatření a preventivních opatření nezbytných k tomu, aby se zamezilo opakování havárie.

▼M3

2.  Jakmile členské státy shromáždí informace podle článku 14, sdělí Komisi výsledky svých analýz a doporučení prostřednictvím formuláře stanoveného a aktualizovaného regulativním postupem podle čl. 22 odst. 2.

Sdělení těchto informací členskými státy může být odloženo pouze do skončení soudního řízení, pokud by sdělení mohlo uvedené řízení ovlivnit.

▼B

3.  Členské státy oznámí Komisi jméno a adresu každého subjektu, který může mít důležité informace o závažné havárii a může poradit příslušným orgánům členských států, které musí v případě havárie zasahovat.

Článek 16

Příslušný orgán

Aniž jsou dotčeny povinnosti provozovatele, členské státy zřídí nebo určí příslušný orgán nebo orgány pověřené plněním úkolů stanovených touto směrnicí a popřípadě subjekty napomáhající příslušnému orgánu nebo orgánům na technické úrovni.

Článek 17

Zákaz provozu

1.  Členské státy zakáží provoz nebo uvádění do provozu každého závodu, zařízení nebo skladu nebo jejich části, jestliže opatření přijatá provozovatelem za účelem prevence a zmírnění důsledků závažných havárií mají vážné nedostatky.

Členské státy mohou zakázat provoz nebo uvádění do provozu každého závodu, zařízení nebo skladu nebo jakékoli jejich části, jestliže provozovatel nepředloží ve stanovené lhůtě oznámení, zprávy nebo jiné informace podle této směrnice.

2.  Členské státy zajistí, aby se provozovatelé mohli odvolat proti zákazu vydanému příslušným orgánem podle odstavce 1 k vhodnému subjektu stanovenému vnitrostátními právními předpisy a postupy.

Článek 18

Kontroly

1.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány zavedly systém kontrol nebo jiných kontrolních opatření vhodných pro typ dotyčného závodu. Kontroly nebo kontrolní opatření nezávisí na obdržení bezpečnostní zprávy nebo jiné předložené zprávě. Kontroly nebo jiná kontrolní opatření musí být dostatečné pro plánovité a systematické vyšetření technických, organizačních a řídících systémů používaných v závodě, aby zejména

 provozovatel mohl prokázat, že přijal vhodná opatření v souvislosti s různými činnostmi prováděnými v závodě, aby zabránil závažným haváriím,

 provozovatel mohl prokázat, že zajistil vhodné prostředky pro omezení důsledků závažných havárií na pracovišti i mimo pracoviště,

 údaje a informace obsažené v bezpečnostní zprávě a ve všech ostatních předložených zprávách spolehlivě odrážely podmínky v závodě,

 informace podle čl. 13 odst. 1 byly poskytnuty veřejnosti.

2.  Systém kontrol stanovený v odstavci 1 musí splňovat tyto podmínky:

a) pro všechny závody existuje program kontrol. Pokud příslušný orgán vypracuje program kontrol na základě systematického hodnocení nebezpečí závažné havárie dotyčného konkrétního závodu, musí program obsahovat nejméně jednu kontrolu na místě prováděnou příslušným orgánem každých dvanáct měsíců v každém závodě uvedeném v článku 9;

b) po každé kontrole připraví příslušný orgán zprávu;

c) kde je to nezbytné, následuje v přiměřené době po kontrole provedené příslušným orgánem jednání s vedením závodu.

3.  Příslušný orgán může na provozovateli požadovat, aby poskytl další informace nezbytné k tomu, aby orgán mohl plně vyhodnotit možnost závažné havárie, určit rozsah případného zvýšení pravděpodobnosti nebo zhoršení důsledků závažných havárií a vypracovat vnější havarijní plán a aby mohl vzít v úvahu látky, které v důsledku své fyzikální formy, konkrétních podmínek nebo místa mohou vyžadovat zvláštní pozornost.

Článek 19

Informační systém a výměna informací

1.  Členské státy a Komise si vyměňují informace o získaných zkušenostech v oblasti prevence závažných havárií a omezování jejich důsledků. Tyto informace se týkají zejména fungování opatření stanovených touto směrnicí.

▼M2

1a.  Členské státy poskytnou Komisi alespoň tyto informace o závodech, na které se vztahuje tato směrnice:

a) jméno nebo obchodní firmu provozovatele a úplnou adresu dotčeného závodu a

b) činnost nebo činnosti závodu.

Komise zřídí a bude průběžně aktualizovat databázi informací poskytnutých členskými státy. Přístup k databázi bude vyhrazen osobám zmocněným Komisí nebo příslušnými orgány členských států.

▼B

2.  Komise sestaví a zpřístupní členským státům rejstřík a informační systém obsahující zejména údaje o závažných haváriích, ke kterým došlo na území členských států, pro účely

a) rychlého šíření informací poskytnutých členskými státy v souladu s čl. 15 odst. 1 mezi všechny příslušné orgány;

b) informování příslušných orgánů o rozborech příčin závažných havárií a o poučení, která z nich plynou;

c) poskytnutí informací o preventivních opatřeních příslušným orgánům;

d) poskytnutí informací o organizacích, které mohou poradit nebo poskytnout důležité informace o výskytu, prevenci a zmírňování důsledků závažných havárií.

Rejstřík a informační systém obsahuje minimálně

a) informace poskytované členskými státy v souladu s čl. 15 odst. 1;

b) rozbor příčin havárie;

c) poučení získaná z havárií;

d) preventivní opatření nezbytná k tomu, aby se zabránilo opakování.

3.  Aniž je dotčen článek 20, je přístup k rejstříku a informačnímu systému otevřen pro všechny vládní subjekty členských států, průmyslová nebo obchodní sdružení, odbory, nevládní organizace v oblasti ochrany životního prostředí a pro další mezinárodní nebo výzkumné organizace působící v této oblasti.

4.  Členské státy předloží Komisi každé tři roky zprávu v souladu s postupem stanoveným ve směrnici Rady 91/692/EHS ze dne 23. prosince 1991, kterou se normalizují a racionalizují zprávy o provádění některých směrnic týkajících se životního prostředí ( 9 ) u závodů uvedených v článcích 6 a 9. Komise zveřejní shrnutí těchto informací každé tři roky.

Článek 20

Utajení

1.  Členské státy zajistí v zájmu průhlednosti, aby příslušné orgány byly povinny zpřístupnit informace získané na základě této směrnice každé fyzické nebo právnické osobě, která o to požádá.

Informace získané příslušnými orgány nebo Komisí mohou být, pokud to vnitrostátní právní předpisy vyžadují, považované za tajné, jestliže se jedná o

 utajení jednání příslušných orgánů a Komise,

 utajení mezinárodních vztahů a národní obrany,

 veřejnou bezpečnost,

 utajení předběžného šetření nebo probíhajících soudních řízení,

 obchodní a průmyslová tajemství včetně duševního vlastnictví,

 osobní údaje a soubory,

 údaje poskytnuté třetí osobou, jestliže tato osoba požaduje, aby byly považovány za důvěrné.

2.  Tato směrnice nevylučuje, aby členský stát uzavřel dohody se třetími zeměmi o výměně informací, které mají k dispozici na vnitřní úrovni.

▼M3

Článek 21

Působnost výboru

1.  Komise přizpůsobuje kritéria uvedená v čl. 9 odst. 6 písm. b) a v přílohách II až VI technickému pokroku.

Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 22 odst. 3.

2.  Opatření nezbytné pro vypracování formuláře zpráv uvedeného v čl. 15 odst. 2 se přijme regulativním postupem podle čl. 22 odst. 2.

Článek 22

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen výbor.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

▼B

Článek 23

Zrušení směrnice 82/501/EHS

1.  Směrnice 82/501/EHS se zrušuje s účinkem od dvaceti čtyř měsíců po vstupu této směrnice v platnost.

2.  Oznámení, havarijní plány a informace veřejnosti předložené nebo vypracované podle směrnice 82/501/EHS zůstávají v platnosti, dokud nejsou nahrazeny podle odpovídajících ustanovení této směrnice.

Článek 24

Provedení

1.  Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do dvaceti čtyř měsíců po vstupu této směrnice v platnost. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Přijímají-li členské státy tato opatření, musí v nich být učiněn odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob, jakým má být tento odkaz učiněn, si určí členské státy.

2.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 25

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 26

Tato směrnice je určena členským státům.




Seznam příloh



Příloha I

—  Uplatňování směrnice

Příloha II

—  Minimální údaje a informace, které je třeba zohlednit v bezpečnostní zprávě podle článku 9

Příloha III

—  Zásady uvedené v článku 7 a informace uvedené v článku 9 o systému řízení a organizaci závodu s ohledem na prevenci závažných havárií

Příloha IV

—  Údaje a informace, jež musí obsahovat havarijní plány ve smyslu článku 11

Příloha V

—  Údaje sdělované veřejnosti podle čl. 13 odst. 1

Příloha VI

—  Kritéria pro oznamování havárie Komisi podle čl. 15 odst. 1




PŘÍLOHA I

UPLATŇOVÁNÍ SMĚRNICE

ÚVOD

1. Tato příloha se vztahuje na přítomnost nebezpečných látek v kterémkoli závodě uvedeném v článku 3 této směrnice a určuje použití jejích článků.

2. Se směsmi a přípravky se zachází stejným způsobem jako s čistými látkami, pokud zůstávají v rámci mezí koncentrace stanovených podle jejich vlastností příslušnými směrnicemi uvedenými v části 2 poznámce 1 nebo jejich posledním přizpůsobením technickému pokroku, pokud není výslovně udáno procento složení nebo jiný popis.

3. Níže uvedená kvalifikační množství se vztahují vždy na jednotlivý závod.

4. Množství, ke kterým musí být přihlíženo pro uplatnění odpovídajících článků, jsou maximální množství, která jsou nebo by mohla být přítomná v kterémkoli okamžiku. K nebezpečným látkám přítomným v závodě pouze v množstvích, která se rovnají nebo jsou nižší než 2 % příslušného kvalifikačního množství, se pro účely výpočtu celkového přítomného množství nepřihlíží, je-li jejich umístění v závodě takové, že nemohou způsobit závažnou havárii jinde na pracovišti.

5. Je-li to vhodné, použijí se pravidla uvedená v části 2 poznámce 4, kterými se řídí sčítání nebezpečných látek nebo kategorií nebezpečných látek.

▼M2

6. Pro účely této směrnice se plynem rozumí každá látka, jejíž absolutní tlak par při teplotě 20 °C je větší nebo roven 101,3 kPa.

7. Pro účely této směrnice se kapalinou rozumí každá látka, která není definována jako plyn a která není v pevném stavu při teplotě 20 °C a standardním tlaku 101,3 kPa.

▼B

ČÁST 1

Látky jmenovitě uvedené

Pokud látka nebo skupina látek uvedených v části 1 rovněž spadá do kategorie části 2, použijí se kvalifikační množství stanovená v části 1.



Sloupec 1

Sloupec 2

Sloupec 3

Nebezpečné látky

Kvalifikační množství (tuny) pro uplatnění

článků 6 a 7

článku 9

▼M2

Dusičnan amonný (viz poznámku 1)

5 000

10 000

Dusičnan amonný (viz poznámku 2)

1 250

5 000

Dusičnan amonný (viz poznámku 3)

235

2 500

Dusičnan amonný (viz poznámku 4)

10

50

▼M2

Dusičnan draselný (viz poznámku 5)

5 000

10 000

Dusičnan draselný (viz poznámku 6)

1 250

5 000

▼B

Oxid arseničný, kyselina arseničná nebo její soli

1

2

Oxid arsenitý, kyselina arsenitá nebo její soli

 

0,1

Brom

20

100

Chlor

10

25

Sloučeniny niklu v inhalovatelné práškové formě (oxid nikelnatý, oxid nikličitý, sulfid nikelnatý, sulfid niklitý, oxid niklitý)

 

1

Ethylenimin

10

20

Fluor

10

20

Formaldehyd (koncentrace ≥ 90 %)

5

50

Vodík

5

50

Kyselina chlorovodíková

25

250

Alkyly olova

5

50

Zkapalněné mimořádně hořlavé plyny (včetně zkapalněného propanu-butanu) a zemní plyn

50

200

Acetylen

5

50

Ethylenoxid

5

50

Propylenoxid

5

50

Methanol

500

5 000

4, 4-methylenbis (2-chloranilin) nebo jeho soli, v práškové formě

 

0,01

Methylisokyanát

 

0,15

Kyslík

200

2 000

Toluen diisokyanát

10

100

Karbonyl dichlorid (fosgen)

0,3

0,75

Arsenovodík (arsín, arsan)

0,2

1

Fosforovodík (fosfan)

0,2

1

Chlorid sirnatý

1

1

Oxid sírový

15

75

Polychlorodibenzofurany a polychlorodibenzodioxiny (včetně TCDD), kalkulované jako ekvivalent TCDD

 

0,001

Tyto KARCINOGENY:

 
 

▼M2

Tyto KARCINOGENY v koncentracích vyšších než 5 % hmotnostních:

4-aminobifenyl nebo jeho soli, benzotrichlorid, benzidin nebo jeho soli, bis(chlormethyl) ether, chlormethyl methyl ether, 1,2-dibrommethan, diethyl sulfát, dimethyl sulfát, dimethylkarbamoyl chlorid, 1,2-dibrom-3-chlorpropan, 1,2-dimethyl hydrazin, dimethyl nitrosoamin, hexamethylfosfotriamid, hydrazin, 2-nafthylamin nebo jeho soli, 4-nitrodifenyl a 1,3 propansulton

0,5

2

Ropné produkty:

a)  benzíny a primární benzíny

b)  letecké petroleje (včetně paliva pro reaktivní motory)

c)  plynové oleje (včetně motorové nafty, topných olejů pro domácnost a směsí plynových olejů)

►M4  

d)  těžké topné oleje

 ◄

2 500

25 000

▼B

POZNÁMKY

▼M2

1. Dusičnan amonný (5 000/10 000): hnojiva schopná samovolného rozkladu

Toto se vztahuje na vícesložková/směsná hnojiva (vícesložková/směsná hnojiva obsahující dusičnan amonný s fosforečnanem nebo uhličitanem draselným), u kterých je obsah dusíku z dusičnanu

 15,75 % ( 10 ) až 24,5 % ( 11 ) hmotnostních a které neobsahují více než 0,4 % hořlavých/organických látek celkem nebo splňují požadavky přílohy II směrnice 80/876/EHS,

 15,75 % ( 12 ) hmotnostních nebo méně a hořlavé látky nejsou omezeny,

a které jsou schopny samovolného rozkladu podle zkoušky „Trough Test“ definované v rámci Organizace spojených národů (viz Doporučení OSN pro přepravu nebezpečného zboží: Příručka zkoušek a kriterií, část III, pododdíl 38.2).

2. Dusičnan amonný (1 250/5 000): jakost pro hnojiva

Toto se vztahuje na jednosložková hnojiva na bázi dusičnanu amonného a na vícesložková/směsná hnojiva na bázi dusičnanu amonného, u který je obsah dusíku z dusičnanu amonného

 větší než 24,5 % hmotnostních s výjimkou směsí dusičnanu amonného s dolomitem, vápencem nebo uhličitanem vápenatým o čistotě alespoň 90 %,

 větší než 15,75 % hmotnostních u směsí dusičnanu amonného a síranu amonného,

 větší než 28 % ( 13 ) hmotnostních u směsí dusičnanu amonného s dolomitem, vápencem nebo uhličitanem vápenatým o čistotě alespoň 90 %,

a které splňují požadavky přílohy II směrnice 80/876/EHS.

3. Dusičnan amonný (350/2 500): technický

Toto se vztahuje na:

 dusičnan amonný a přípravky z dusičnanu amonného, jejichž obsah dusíku z dusičnanu amonného je

 

 24,5 % až 28 % hmotnostních a které neobsahují více než 0,4 % hořlavých látek,

 více než 28 % hmotnostních a které neobsahují více než 0,2 % hořlavých látek,

 vodné roztoky dusičnanu amonného, ve kterých je koncentrace dusičnanu amonného větší než 80 % hmotnostních.

4. Dusičnan amonný (10/50): materiál „off-spec“ (blíže neurčený) a hnojiva, která neprojdou zkouškou výbušnosti:

Toto se vztahuje na:

 materiál vyřazený v průběhu výrobního postupu a dusičnan amonný a přípravky z dusičnanu amonného, hnojiva na bázi dusičnanu amonného a vícesložková/směsná hnojiva na bázi dusičnanu amonného podle poznámek 2 a 3, které jsou nebo byly vráceny konečným uživatelem výrobci, do dočasného skladovacího nebo zpracovatelského zařízení k přepracování, využití nebo zpracování pro bezpečné použití, protože již nevyhovují požadavkům uvedeným v poznámkách 2 a 3;

 hnojiva podle první odrážky poznámky 1 a podle poznámky 2, která nesplňují požadavky přílohy II směrnice 80/876/EHS.

5. Dusičnan draselný (5 000/10 000): směsná hnojiva na bázi dusičnanu draselného s dusičnanem draselným ve formě granulí nebo mikrogranulí.

6. Dusičnan draselný (1 250/5 000): směsná hnojiva na bázi dusičnanu draselného s dusičnanem draselným v krystalické formě.

▼B

►M2  7. ◄   Polychlorodibenzofurany a polychlorodibenzodioxiny

Množství polychlorodibenzofuranů a polychlorodibenzodioxinů se počítají s použitím následujících faktorů:



Mezinárodní faktory toxického ekvivalentu (ITEF) pro příslušné kongenery (NATO/CCMS)

2,3,7, 8-TCDD

1

2,3,7, 8-TCDF

0,1

1,2,3, 7,8-PeDD

0,5

2,3,4, 7,8-PeCDF

0,5

 
 

1,2,3, 7,8- PeCDF

0,05

1,2,3,4,7,8-HxCDD

right accolade 0,1
 
 

1,2,3, 6,7,8-HxCDD)

1,2,3,4,7,8-HxCDF

right accolade 0,1

1,2,3, 7,8,9-HxCDD)

1,2,3, 7,8,9-HxCDF)

 
 

1,2,3, 6,7,8-HxCDF)

 
 

2,3,4, 6,7,8-HxCDF)

1,2,3, 4,6,7, 8-HpCDD

0,01

 
 

OCDD

0,001

1,2,3,4,6,7,8-HpCDF

right accolade 0,01

1,2,3, 4,7,8, 9-HpCDF)

 
 

OCDF

0,001

(T = tetra, P = penta, Hx = hexa, HP = hepta, O = okta)

ČÁST 2

Kategorie látek a přípravků výslovně neuvedených v části 1



Sloupec 1

Sloupec 2

Sloupec 3

Kategorie nebezpečných látek

Kvalifikační množství (v tunách) nebezpečných látek ve smyslu čl. 3 odst. 4 pro uplatnění

článků 6 a 7

článku 9

1.

VELMI TOXICKÁ

5

20

2.

TOXICKÁ

50

200

3.

OKYSLIČUJÍCÍ

50

200

▼M2

4.

VÝBUŠNÁ (viz poznámku 2)

když látka, přípravek nebo předmět patří do oddílu ADR 1.4

50

200

5.

VÝBUŠNÁ (viz poznámku 2)

když látka, přípravek nebo předmět patří do kteréhokoliv z oddílů ADR 1.1, 1.2, 1.3, 1.5 nebo 1.6 nebo do označení rizikovosti R2 nebo R3

10

50

▼B

6.

HOŘLAVÁ (látka nebo přípravek spadá do definice uvedené v poznámce 3 písm. a))

5 000

50 000

7a.

VYSOCE HOŘLAVÁ (látka nebo přípravek spadá do definice uvedené v poznámce 3 písm. b) bodu 1))

50

200

7b.

VYSOCE HOŘLAVÁ kapalina (látka nebo přípravek spadá do definice uvedené v poznámce 3 písm. b) bodu 2))

5 000

50 000

8.

MIMOŘÁDNĚ HOŘLAVÁ (látka nebo přípravek spadá do definice uvedené v poznámce 3 písm. c))

10

50

▼M2

9.

označení rizikovosti NEBEZPEČNÁ PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ:

 
 

i) R 50: „Vysoce toxické pro vodní organismy“ (zahrnující R50/53)

100

200

ii) R 51/53: „Toxické pro vodní organismy“; může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodném prostředí

200

500

▼B

10.

VŠECHNY KLASIFIKACE, které nespadají pod výše uvedené v kombinaci s označením rizikovosti:

 
 

i) R 14: „Reaguje bouřlivě s vodou“ (včetně R 14/15)

100

500

ii) R 29: „v kontaktu s vodou uvolňuje jedovatý plyn“

50

200

POZNÁMKY

▼M2

1. Látky a přípravky se klasifikují podle těchto směrnic a podle jejich současného přizpůsobení technickému pokroku:

směrnice Rady 67/548/EHS ze dne 27. června 1967 o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek ( 14 ),

směrnice 1999/45/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 31. května 1999 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných přípravků ( 15 ).

U látek a přípravků, které nejsou klasifikovány jako nebezpečné podle žádné z výše uvedených směrnic, například odpady, ale přesto jsou přítomné nebo by mohly být v závodě přítomné a mají nebo pravděpodobně mají za podmínek existujících v závodě rovnocenné vlastnosti z hlediska potenciálu závažné havárie, se dodržují postupy pro prozatímní klasifikaci v souladu s článkem upravujícím tuto oblast v příslušné směrnici.

U látek a přípravků s vlastnostmi, které vedou k více než jedné klasifikaci, se pro účely této směrnice použije nejnižší kvalifikační množství. Pro použití pravidla sčítání v poznámce 4 však kvalifikační množství musí být vždy kvalifikační množství odpovídající příslušné klasifikaci.

Pro účely této směrnice Komise vypracuje a bude aktualizovat seznam látek, které byly zařazeny do výše uvedených kategorií harmonizovaným rozhodnutím podle směrnice 67/548/EHS.

2. „Výbušnými“ se rozumí:

 látka nebo přípravek, u kterých hrozí nebezpečí výbuchu nárazem, třením, ohněm nebo jinými zdroji iniciace (označení rizikovosti R 2),

 látka nebo přípravek, u kterých hrozí mimořádné nebezpečí výbuchu nárazem, třením, ohněm nebo jinými zdroji iniciace (označení rizikovosti R 3),

 látka, přípravek nebo předmět zařazené do třídy 1 Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), uzavřené dne 30. září 1957, ve znění pozdějších předpisů, jak je převedena směrnicí Rady 94/55/ES ze dne 21. listopadu 1994 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se silniční přepravy nebezpečných věcí ( 16 ).

Tato definice zahrnuje pyrotechnické látky, které jsou pro účely této směrnice definovány jako látky (nebo směsi látek), které jsou určeny k tvorbě tepla, světla, zvuku, plynu nebo dýmu nebo kombinace těchto efektů prostřednictvím samoudržujících exotermních chemických reakcí. Pokud jsou látka nebo přípravek klasifikovány v ADR i pomocí označení rizikovosti R2 nebo R3, je klasifikace ADR nadřazena označení rizikovosti.

Látky a předměty třídy 1 jsou klasifikovány v některém z oddílů 1.1 až 1.6 podle klasifikačního systému dohody ADR. Jde o tyto oddíly:

Oddíl 1.1 : „Látky a předměty, u kterých hrozí nebezpečí hromadného výbuchu (hromadný výbuch je výbuch, který postihne celou nálož prakticky okamžitě).“;

Oddíl 1.2 : „Látky a předměty, u kterých hrozí nebezpečí tříštění a létání úlomků, ale ne hromadného výbuchu.“;

Oddíl 1.3 :

„Látky a předměty, u kterých hrozí nebezpečí požáru a menší tlakové vlny nebo menšího tříštění a létání úlomků nebo oboje, ale ne nebezpečí hromadného výbuchu:

a) jejichž spalováním se tvoří značné sálavé teplo, nebo

b) které hoří postupně, přičemž vzniká menší tlaková vlna nebo tříštění s létáním úlomků nebo oboje.“

;

Oddíl 1.4 : „Látky a předměty, u kterých hrozí jenom malé nebezpečí v důsledku zápalu nebo iniciace v průběhu přepravy. Účinky jsou většinou omezené na zásilku a nelze očekávat létání úlomků většího rozměru nebo na větší vzdálenost. Vnější oheň nesmí způsobit téměř okamžitý výbuch téměř celého obsahu zásilky.“;

Oddíl 1.5 : „Velmi málo citlivé látky, u kterých hrozí nebezpečí hromadného výbuchu s natolik nízkou citlivostí, že pravděpodobnost jejich iniciace nebo přechodu od hoření k výbuchu za normálních podmínek přepravy je velmi malá. Minimálním požadavkem je, aby nevybuchly při zkoušce s vnějším ohněm.“;

Oddíl 1.6 : „Předměty s extrémně nízkou citlivostí, u kterých nehrozí nebezpečí hromadného výbuchu. Tyto předměty obsahují jenom extrémně necitlivé výbušné látky a pravděpodobnost nahodilé iniciace nebo šíření je zanedbatelná.“;

Tato definice také zahrnuje výbušné nebo pyrotechnické látky nebo přípravky v předmětech. V případě předmětů obsahujících výbušné nebo pyrotechnické látky nebo přípravky se, pokud je známo množství látky nebo přípravku obsažené v předmětu, pro účely této směrnice uvažuje toto množství. Pokud množství není známo, pak se pro účely této směrnice pokládá celý předmět za výbušný.

▼B

3. „Hořlavou“, „vysoce hořlavou“ a „mimořádně hořlavou“ v kategoriích 6, 7 a 8 se rozumí:

a) hořlavé kapaliny:

látky a přípravky, které mají bod vzplanutí vyšší než 21 °C a ne vyšší než 55 °C (označení rizikovosti R 10), podporující hoření;

b) vysoce hořlavé kapaliny:

1. 

 látky a přípravky, které se mohou zahřát a nakonec vzplanout v kontaktu se vzduchem za okolní teploty bez jakéhokoli přívodu energie (označení rizikovosti R 17),

▼M2

 ained ja valmistised, mille leekpunkt on madalam kui 55 °C ja mis on kõrge rõhu korral vedeliku kujul, kui konkreetsed töötlemistingimused, näiteks kõrge rõhk või kõrge temperatuur võivad tekitada suurõnnetuse ohu;

▼B

2. látky a přípravky s bodem vzplanutí nižším než 21 °C, které nejsou mimořádně hořlavé (označení rizikovosti R 11, druhá odrážka).

c) mimořádně hořlavé plyny a kapaliny:

1. kapalné látky a přípravky, které mají bod vzplanutí nižší než 0 °C a bod varu (nebo v případě rozmezí varu, počáteční bod varu), který je za normálního tlaku nižší než nebo rovnající se 35 °C (označení rizikovosti R 12, první odrážka), a

▼M2

2. plyny, které jsou hořlavé ve styku se vzduchem za okolní teploty a tlaku (označení rizikovosti R 12, druhá odrážka), vyskytující se v plynném nebo nadkritickém stavu, a

3. hořlavé a vysoce hořlavé kapalné látky a přípravky udržované při teplotě nad svým bodem varu.

4. V případě závodu, ve kterém není přítomna žádná jednotlivá látka nebo přípravek v množství přesahujícím nebo rovnajícím se příslušnému kvalifikačnímu množství, se pro zjištění, zda se na závod vztahují příslušné požadavky této směrnice, používá toto pravidlo.

Tato směrnice se použije, jestliže součet

q1/QU1 + q2/QU2 + q3/QU3 + q4/QU4 + q5/QU5 +… je větší než nebo rovný 1,

kde qx = množství nebezpečné látky x (nebo nebezpečných látek téže kategorie) podle části 1 nebo 2 této přílohy,

a QUX = příslušné kvalifikační množství látky nebo kategorie x ze sloupce 3 částí 1 nebo 2.

Tato směrnice se použije, s výjimkou článků 9, 11 a 13, jestliže součet

q1/QL1 + q2/QL2 + q3/QL3 + q4/QL4 + q5/QL5 +… je větší než nebo rovný 1,

kde qx = množství nebezpečných látek x (nebo nebezpečných látek téže kategorie) podle části 1 nebo 2 této přílohy,

a QLX = příslušné kvalifikační množství látky nebo kategorie x ze sloupce 2 částí 1 nebo 2.

Toto pravidlo se použije pro vyhodnocení celkových nebezpečí souvisejících s toxicitou, hořlavostí a ekologickou toxicitou. Musí se proto uplatnit třikrát:

a) pro sčítání látek a přípravků jmenovitě uvedených v části 1 a klasifikovaných jako toxické nebo velmi toxické a látek a přípravků kategorie 1 nebo 2;

b) pro sčítání látek a přípravků jmenovitě uvedených v části 1 a klasifikovaných jako oxidační, výbušné, hořlavé, vysoce hořlavé nebo extrémně hořlavé a látek a přípravků uvedených v kategorii 3, 4, 5, 6, 7a, 7b nebo 8;

c) pro sčítání látek a přípravků jmenovitě uvedených v části 1 a klasifikovaných jako nebezpečné pro životní prostředí (R50 (včetně R50/53) nebo R51/53) a látek a přípravků uvedených v kategorii 9 bod i) nebo 9 bod ii).

Příslušná ustanovení této směrnice se použijí, jestliže kterýkoliv ze součtů získaný pro a), b) nebo c) je větší nebo se rovná 1.

▼B

Toto pravidlo se uplatní za těchto okolností:

a) pro látky a přípravky uvedené v části 1 přítomné v množstvích menších, než je jejich individuální kvalifikační množství, současně s látkami uvedenými v části 2 stejné kategorie, a pro součty látek a přípravků z části 2 se stejnou klasifikací;

b) pro součty kategorií 1, 2 a 9 přítomných v závodě dohromady;

c) pro součty kategorií 3, 4, 5, 6, 7 a, 7 b a 8 přítomných v závodě společně.




PŘÍLOHA II

MINIMÁLNÍ ÚDAJE A INFORMACE, KTERÉ JE TŘEBA ZOHLEDNIT V BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVĚ PODLE ČLÁNKU 9

I.  Informace o systému řízení a o organizaci závodu s ohledem na prevenci závažných havárií

Tato informace obsahuje prvky uvedené v příloze III.

II.  Prostředí závodu

A. Popis pracoviště a jeho prostředí včetně zeměpisného umístění, meteorologických, geologických, hydrografických podmínek a popřípadě i jeho historie;

B. identifikace zařízení a jiných činností závodu, které by mohly představovat nebezpečí závažné havárie;

C. popis oblastí, ve kterých může dojít k závažné havárii.

III.  Popis zařízení

A. Popis hlavních činností a výrobků těch částí závodu, které jsou důležité z hlediska bezpečnosti, zdrojů rizika závažné havárie a podmínek, za kterých by taková závažná havárie mohla nastat, spolu s popisem navrhovaných preventivních opatření;

B. popis procesů, zejména provozních metod;

C. popis nebezpečných látek:

1. soupis nebezpečných látek včetně

 identifikace nebezpečných látek: chemický název, číslo CAS, název podle nomenklatury IUPAC;

 maximální množství přítomných nebezpečných látek nebo látek, které mohou být přítomny;

2. fyzikální, chemické, toxikologické charakteristiky a indikace bezprostředního i opožděného nebezpečí pro člověka a životní prostředí;

3. fyzikální a chemické chování za normálních podmínek použití nebo za předvídatelných havarijních stavů.

IV.  Stanovení a rozbor havarijních rizik a metody prevence

A. Podrobný popis možných scénářů závažné havárie a jejich pravděpodobnosti nebo stavů, za kterých k nim dochází, včetně shrnutí událostí, které mohou sehrávat úlohu při spouštění každého z těchto scénářů, bez ohledu na to, zda jsou příčiny vzhledem k zařízení vnitřní a nebo vnější;

▼M2

B. vyhodnocení rozsahu a závažnosti důsledků zjištěných závažných havárií zahrnující mapy, obrázky nebo případně odpovídající popisy, z nichž jsou patrné oblasti, které mohou být postiženy takovými haváriemi vznikajícími v závodě, s výhradou čl. 13 odst. 4 a článku 20;

▼B

C. popis technických parametrů a zařízení používaného pro bezpečnost zařízení.

V.  Opatření pro ochranu a zásah k omezení následků havárie

A. Popis zařízení instalovaného v závodě k omezení následků závažných havárií;

B. organizace poplachu a zásahu;

C. popis vnitřních i vnějších mobilizovatelných zdrojů;

D. shrnutí prvků popsaných v bodech A, B a C, které jsou nezbytné pro vypracování vnitřního havarijního plánu podle článku 11.




PŘÍLOHA III

ZÁSADY UVEDENÉ V ČLÁNKU 7 A INFORMACE UVEDENÉ V ČLÁNKU 9 O SYSTÉMU ŘÍZENÍ A ORGANIZACI ZÁVODU S OHLEDEM NA PREVENCI ZÁVAŽNÝCH HAVÁRIÍ

Pro účely provádění politiky prevence závažných havárií a systému řízení bezpečnosti provozovatelem se berou v úvahu následující prvky. Požadavky stanovené v dokumentu uvedeném v článku 7 by měly být úměrné riziku závažné havárie přítomnému v závodě:

a) hlavní politika prevence závažných havárií by měla být stanovena písemně a měla by zahrnovat celkové cíle a zásady činnosti provozovatele, pokud jde o regulaci rizik závažné havárie;

b) systém řízení bezpečnosti by měl obsahovat část obecného systému řízení, který zahrnuje organizační strukturu, povinnosti, běžné způsoby, postupy, procesy a zdroje pro určování a provádění politiky prevence závažných havárií;

c) systém řízení bezpečnosti řeší tyto otázky:

▼M2

i) organizace a zaměstnanci: úlohy a povinnosti zaměstnanců zapojených do kontroly hlavních rizik na všech úrovních organizace. Stanovení potřeb odborné přípravy tohoto personálu a poskytnutí této přípravy. Zapojení zaměstnanců a pracovníků subdodavatelů pracujících v závodě;

▼B

ii) stanovení a hodnocení závažných zdrojů rizik: přijímání a provádění postupů systematického určování závažných rizik vyplývajících z běžného i mimořádného provozu a hodnocení jejich pravděpodobnosti a závažnosti;

iii) provozní kontrola: přijímání a provádění postupů a pokynů pro bezpečný provoz včetně údržby závodu, procesů, vybavení a dočasných odstávek;

iv) řízení změn: přijímání a provádění postupů pro plánování změn stávajících nebo stavbu nových zařízení, procesů nebo skladů;

▼M2

v) havarijní plánování: přijímání a provádění postupů ke stanovení předvídatelných mimořádných událostí systematickým rozborem a k přípravě, zkouškám a hodnocení plánů mimořádných událostí, aby těmto mimořádným událostem odpovídaly, a k poskytování zvláštní přípravy dotčeným pracovníkům. Odbornou přípravu musí absolvovat všichni pracovníci pracující v závodě, včetně příslušných pracovníků subdodavatelů;

▼B

vi) sledování plnění programu: přijetí a provádění postupů průběžného hodnocení dodržování cílů stanovených provozovatelovou politikou prevence závažných havárií a systémem řízení bezpečnosti, a mechanismus pro vyšetřování a provedení nápravných opatření v případě, že se nedodržují. Postupy by se měly týkat provozovatelova systému hlášení závažných havárií nebo případů, kdy k nim téměř došlo, zvláště těch, u kterých zklamala ochranná opatření, a vyšetřování a sledování na základě získaných zkušeností;

vii) kontrola a hodnocení: přijetí a provádění postupů pravidelného systematického hodnocení politiky prevence závažných havárií a účinnosti a vhodnosti systému řízení bezpečnosti; dokumentované hodnocení účinků zavedené politiky a systému řízení bezpečnosti a jeho aktualizace vedením.




PŘÍLOHA IV

ÚDAJE A INFORMACE, JEŽ MUSÍ OBSAHOVAT HAVARIJNÍ PLÁNY VE SMYSLU ČLÁNKU 11

1.  Vnitřní havarijní plány

a) Jména nebo funkce osob oprávněných ke spuštění postupů pro případ mimořádné události a osob, které jsou pověřeny určováním nápravných opatření a jejich koordinací na místě.

b) Jméno nebo funkce osoby odpovídající za spojení s orgány odpovědnými za vnější havarijní plán.

c) U předvídatelných situací nebo událostí, které by mohly být rozhodující pro vzniku závažné havárie, popis opatření, která mají být přijata k zvládnutí této situace nebo události a k omezení jejich důsledků včetně popisu bezpečnostního vybavení a dostupných prostředků.

d) Opatření k omezení rizik pro osoby na pracovišti včetně výstražného systému a očekávaného chování osob při výstraze.

e) Opatření přijatá, aby v případě havárie byla co nejrychleji informována osoba odpovědná za uvedení vnějšího havarijního plánu v činnost, typ informací, které by měly být obsaženy v počáteční výstraze, a opatření pro poskytnutí podrobnějších informací, jakmile jsou dispozici.

f) Opatření pro výcvik zaměstnanců v povinnostech, které mají podle očekávání plnit, a popřípadě i jejich koordinace se záchrannými službami mimo pracoviště.

g) Opatření k podpoře nápravných opatření mimo pracoviště.

2.  Vnější havarijní plány

a) Jména nebo funkce osob oprávněných spustit postupy pro případ mimořádné události a osob oprávněných převzít vedení a koordinaci činnosti mimo pracoviště.

b) Opatření pro rychlé informování o případné nehodě a poplašné a výstražné postupy.

c) Opatření pro koordinaci prostředků, které jsou nezbytné k provedení vnějšího havarijního plánu.

d) Opatření k podpoře nápravných opatření na pracovišti.

e) Opatření k podpoře nápravných opatření mimo pracoviště.

f) Opatření pro poskytnutí konkrétních informací pro veřejnost o havárii a o tom, jak by se veřejnost měla chovat.

g) Opatření pro informování záchranných služeb jiných členských států v případě závažné havárie s možnými důsledky, které přesahují hranice státu.




PŘÍLOHA V

ÚDAJE SDĚLOVANÉ VEŘEJNOSTI PODLE ČL. 13 ODST. 1

1. Jméno provozovatele a adresa závodu.

2. Určení osoby poskytující informace podle zastávané funkce.

3. Potvrzení, že závod podléhá právním nebo správním předpisům, které provádějí tuto směrnici, a že příslušnému orgánu bylo podáno oznámení podle čl. 6 odst. 3 nebo bezpečnostní zpráva uvedená v čl. 9 odst. 1.

4. Jednoduché vysvětlení činnosti nebo činností prováděných v závodě.

5. Běžné názvy nebo u nebezpečných látek podle části 2 přílohy I, druhové názvy nebo obecná klasifikace stupně nebezpečí látek a přípravků používaných v závodě, které by mohly vést k závažné havárii, s naznačením jejich hlavních nebezpečných charakteristik.

6. Obecné informace o povaze rizika závažné havárie včetně možných účinků na obyvatelstvo a životní prostředí.

7. Přiměřené informace o tom, jak bude dotčené obyvatelstvo varováno a informováno v případě závažné havárie.

8. Přiměřené informace o opatřeních, jaká má dotyčné obyvatelstvo učinit, a o jeho chování v případě závažné havárie.

9. Potvrzení, že se od provozovatele vyžaduje provedení odpovídajících opatření na pracovišti, zvláště pak spojení se záchrannými službami, aby bylo možno zvládat závažné havárie a minimalizovat jejich účinky.

10. Odvolání na vnější havarijní plán vypracovaný s cílem zvládnout všechny účinky havárie mimo pracoviště, s výzvou k dodržování pokynů nebo příkazů záchranných služeb v době havárie.

11. Podrobnosti o způsobu, jímž lze obdržet veškeré související informace, s výhradou požadavků na utajení stanovených vnitrostátními právními předpisy.




PŘÍLOHA VI

KRITÉRIA PRO OZNAMOVÁNÍ HAVÁRIE KOMISI PODLE ČL. 15 ODST. 1

I. Každá havárie podle bodu 1 nebo mající nejméně jeden z důsledků popsaných v bodech 2, 3, 4 a 5 musí být oznámena Komisi.

1.  Zúčastněné látky

Jakýkoli požár nebo výbuch nebo havarijní únik nebezpečné látky v množství minimálně 5 % kvalifikačního množství stanoveného ve sloupci 3 přílohy I.

2.  Zranění osob a poškození nemovitosti

Havárie přímo související s nebezpečnou látkou a vedoucí k některé z těchto událostí:

 úmrtí,

 zranění šesti osob v závodě a jejich hospitalizace na nejméně 24 hodin,

 jedna osoba mimo závod hospitalizovaná nejméně 24 hodin,

 poškozené obydlí mimo závod tak, že je v důsledku havárie nezpůsobilé k využití,

 evakuace nebo omezení pohybu osob po dobu delší než 2 hodiny (osoby × hodiny): hodnota dosahuje nejméně 500,

 přerušení dodávek pitné vody, elektřiny, plynu nebo telefonického spojení po dobu delší než 2 hodiny (osoby × hodiny): hodnota nejméně 1 000.

3.  Bezprostřední škoda na životním prostředí

  trvalé nebo dlouhodobé poškození suchozemských biotopů

 

 nejméně 0,5 ha biotopu, chráněného právními předpisy z důvodů ekologické závažnosti nebo uchování,

 nejméně 10 ha rozšířenějšího biotopu, včetně zemědělské půdy,

  významné nebo dlouhodobé poškození sladkovodních nebo mořských biotopů ( 17 )

 

 nejméně 10 km řeky nebo kanálu,

 nejméně 1 ha jezera nebo rybníku,

 nejméně 2 ha delty,

 nejméně 2 ha pobřeží nebo volného moře,

  významná škoda způsobená vodonosné vrstvě nebo podzemní vodě (17) 

 

 nejméně 1 ha.

4.  Škoda na majetku

 škoda na majetku v závodě: nejméně 2 miliony ECU,

 škoda na majetku mimo závod: nejméně 0,5 milionu ECU.

5.  Škoda přesahující hranice

Každá havárie, které se přímo účastní nebezpečná látka a vede k účinkům mimo území dotyčného členského státu.

II. Komisi by se měly oznamovat havárie nebo „případy, kdy téměř došlo k havárii“, které členské státy považují za zvlášť technicky zajímavé pro prevenci závažných havárií a omezení jejich důsledků a které neodpovídají výše uvedeným kvantitativním kritériím.



( 1 ) Úř. věst. C 106, 14.4.1994, s. 4 a Úř. věst. C 238, 13.9.1995, s. 4.

( 2 ) Úř. věst. C 295, 22.10.1994, s. 83.

( 3 ) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 16. února 1995, (Úř. věst. č. C 56, 6.3.1995, s. 80), společný postoj Rady ze dne 19. března 1996, (Úř. věst. č. C 120, 24.4.1996, s. 20) a rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 15. července 1996 (Úř. věst. č. C 261, 9.9.1996, s. 24).

( 4 ) Úř. věst. L 230, 5.8.1982, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 91/692/EHS (Úř. věst. L 377, 31.12.1991, s. 48.)

( 5 ) Úř. věst. C 112, 20.12.1973, s. 1.

Úř. věst. C 139. 13.6.1977, s. 1.

Úř. věst. C 46, 17.2.1983, s. 1.

Úř. věst. C 70, 18.3.1987, s. 1.

Úř. věst. C 138, 17.5.1993, s. 1.

( 6 ) Úř. věst. C 328, 7.12.1987, s. 3.

( 7 ) Úř. věst. C 138, 17.5.1993.

( 8 ) Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1.

( 9 ) Úř. věst. L 377, 31.12.1991, s. 48.

( 10 ) Obsah dusíku z dusičnanu amonného 15,75 % hmotnostních odpovídá koncentraci dusičnanu amonného 45 %.

( 11 ) Obsah dusíku z dusičnanu amonného 24,5 % hmotnostních odpovídá koncentraci dusičnanu amonného 70 %.

( 12 ) Obsah dusíku z dusičnanu amonného 15,75 % hmotnostních odpovídá koncentraci dusičnanu amonného 45 %.

( 13 ) Obsah dusíku z dusičnanu amonného 28 % hmotnostních odpovídá koncentraci dusičnanu amonného 80 %.

( 14 ) Úř. věst. L 196, 16.8.1967, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 807/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 36).

( 15 ) Úř. věst. L 200, 30.7.1999, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2001/60/ES (Úř. věst. L 226, 22.8.2001, s. 5).

( 16 ) Úř. věst. L 319, 12.12.1994, s. 7. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2003/28/ES (Úř. věst. L 90, 8.4.2003, s. 45).

( 17 ) Při hodnocení škody je případně možné odkázat na směrnice 75/440/EHS, 76/464/EHS a na směrnice přijaté k jejich provedení s ohledem na určité látky, jmenovitě na směrnice 76/160/EHS, 78/659/EHS, 79/923/EHS, nebo na hodnoty smrtelné koncentrace (LC 50) pro druhy zastoupené v poškozených prostředích, jak jsou definovány směrnicí 92/32/EHS pro kritérium „nebezpečný životnímu prostředí“.

Top