16.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 299/11

(1)

Výbor pro platební a vypořádací systémy (CPSS) Banky pro mezinárodní platby a technický výbor Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO) zveřejnily v dubnu 2012 zásady pro infrastruktury finančních trhů (1). Výbor pro platební styk a tržní infrastrukturu (CPMI), jenž je nástupcem CPSS, a IOSCO následně vydaly pokyny k těmto zásadám. Evropská centrální banka (ECB) se rozhodla provést zásady CPMI-IOSCO a následné pokyny v rozsahu, v jakém se vztahují na systémově významné platební systémy (systemically important payment systems – „SIPS“ nebo „systémy SIPS“), formou nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 795/2014 (ECB/2014/28) (2).

(2)

Rada guvernérů v souladu s článkem 24 nařízení (EU) č. 795/2014 (ECB/2014/28) přezkoumala obecné použití uvedeného nařízení. V rámci tohoto přezkumu byly zohledněny závěry prvního komplexního hodnocení SIPS. Při tomto hodnocení bylo zjištěno, že některé prvky je třeba vylepšit nebo upřesnit a že v některých případech je nutné provést podstatnější změny s cílem zajistit uplatňování nejvyšších standardů dozoru.

(3)

Pro účely tohoto nařízení by platební instituce a instituce elektronických peněz, které mají přístup k SIPS prostřednictvím přímých účastníků v souladu s čl. 35 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 (3), měly být považovány za nepřímé účastníky.

(4)

V zájmu účinného snížení rizik je důležité zachovat jasné oddělení funkcí provozu, řízení rizik a interního auditu, a to i tak, že se výkon těchto funkcí svěří jiným osobám. V případě provozovatelů systémů SIPS mimo Eurosystém je navíc třeba zajistit, aby v jejich radě v zájmu zvýšení účinnosti zasedal nezávislý člen, umožňují-li to vnitrostátní právní předpisy. Vzhledem k tomu, že Eurosystém má cíle a úkoly veřejné politiky a institucionální uspořádání vymezené ve Smlouvě a statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, měly by být provozovatelé systémů SIPS Eurosystému z tohoto požadavku vyňaty.

(5)

Rada guvernérů kromě toho zjistila, že je zapotřebí dále vyjasnit odpovědnost rady provozovatele SIPS, jež zahrnuje schvalování rozhodnutí, která mají významný vliv na rizikový profil systému SIPS nebo provozovatele SIPS, a klíčových dokumentů týkajících se rizika, jimiž se provoz systému SIPS řídí.

(6)

Rada guvernérů se obecně shodla na tom, že je nutné podstatně zlepšit snižování rizika likvidity, které vzniká v rámci systémů s odloženým netto vypořádáním, a to zajištěním účinného snižování rizika likvidity pro všechny cykly od okamžiku, kdy je převodní příkaz zahrnut do výpočtu čistých zúčtovacích pozic a pozice je pro účastníka viditelná.

(7)

Hladké fungování systému SIPS vyžaduje, aby účastníci měli vhodné nástroje k účinnému řízení své likvidity. Provozovatel SIPS je povinen sledovat a usnadňovat plynulý tok likvidity na úrovni systému, přičemž zohledňuje likviditní expozici každého účastníka.

(8)

Provozovatel SIPS, který provádí zúčtování jednostranných plateb v eurech, je povinen zajistit, aby ke konečnému zúčtování docházelo v penězích centrální banky. Jelikož tento požadavek platí i tehdy, kdy se SIPS, který nabízí zúčtování v penězích centrální banky, nachází v nouzové situaci, měli by provozovatelé SIPS, kteří provádějí zúčtování plateb pro jiné systémy SIPS, usilovat o umožnění konečného zúčtování i v takové situaci.

(9)

S cílem zajistit ochranu prostředků SIPS před možnými ztrátami z podnikání by měla být aktiva, která provozovatel SIPS drží za účelem krytí obecného podnikatelského rizika, oddělena od aktiv držených pro každodenní obchodní operace. Kromě toho je třeba rozlišovat mezi plánem ozdravných postupů a plánem na řádné ukončení činnosti systému SIPS na straně jedné a kapitálovým plánem na straně druhé. Zatímco kapitálový plán musí odrážet možnost získání kapitálu, měl by plán ozdravných postupů a plán na řádné ukončení činnosti zajišťovat, že objem finančních prostředků, který je k dispozici pro účely ozdravných postupů a řádného ukončení činnosti, v rámci běžného provozu neklesne pod úroveň potřebnou k realizaci takových postupů.

(10)

Zajišťování účinného řízení operačního rizika je nepřetržitý proces, jenž vyžaduje, aby provozní zásady a postupy byly pravidelně a kdykoli v případě potřeby testovány a přezkoumávány, zejména dojde-li k podstatným změnám systému. To platí především v případě řízení kybernetického rizika, jehož význam od zveřejnění nařízení (EU) č. 795/2014 (ECB/2014/28) vzrostl. Toto nařízení stanoví zvláštní požadavky, které jsou důležité pro zmírnění kybernetického rizika.

(11)

V zájmu účinného výkonu pravomocí v oblasti dozoru ze strany příslušného orgánu by měly být pravomoci tohoto orgánu rozšířeny o dva dodatečné nástroje. Zaprvé by měl být příslušný orgán oprávněn požadovat, aby provozovatel SIPS jmenoval nezávislého odborníka za účelem prověření nebo nezávislého přezkoumání fungování systému SIPS. Příslušný orgán by kromě toho měl být oprávněn stanovit požadavky týkající se odborníka, který má být jmenován, obsahu a rozsahu zprávy, která má být vypracována, nakládání se zprávou, včetně jejího zpřístupnění a zveřejnění, a časového rámce pro její vypracování. Zadruhé, v souladu s povinností B uvedenou ve výše uvedených zásadách pro infrastruktury finančních trhů by příslušný orgán měl mít možnost provádět kontroly na místě nebo tímto úkolem pověřit jiné osoby.

(12)

I když nápravná opatření lze ukládat jen v případě porušení nařízení (EU) č. 795/2014 (ECB/2014/28), mohou se vyskytnout situace, kdy je na místě zahájit řízení o uložení těchto opatření na základě podezření z neplnění požadavků s tím, že se provozovateli SIPS umožní, aby se vyjádřil a poskytl vysvětlení před tím, než se porušení prokáže. Postupy pro ukládání nápravných opatření by měly být stanoveny v rozhodnutí. Příslušný orgán (jiný než ECB) by měl o záměru uložit nápravná opatření neprodleně informovat ECB.

(13)

S ohledem na závěry přezkumu provedeného Radou guvernérů a s cílem provést pokyny CPMI-IOSCO v rozsahu, v jakém se vztahují na systémy SIPS, je třeba nařízení (EU) č. 795/2014 (ECB/2014/28) odpovídajícím způsobem změnit,

1)

Článek 1 se mění takto:

2)

Článek 2 se mění takto:

3)

Článek 4 se mění takto:

4)

V článku 5 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Provozovatel SIPS vymezí kritické operace a služby systému SIPS. Provozovatel SIPS identifikuje konkrétní scénáře, které mu mohou znemožnit poskytovat tyto kritické operace a služby jako trvajícímu podniku, a posoudí účinnost všech možností ozdravení a – s výjimkou systému SIPS Eurosystému – řádného ukončení činnosti. Provozovatel SIPS kritické operace a služby systému SIPS alespoň jednou ročně přezkoumá. Na základě tohotoposouzení připraví provozovatel SIPS funkční plán na ozdravení a – s výjimkou systému SIPS Eurosystému – řádné ukončení činnosti systému SIPS. Plán ozdravných postupů a plán na řádné ukončení činnosti obsahují mimo jiné podstatné shrnutí klíčových strategií ozdravných postupů a řádného ukončení činnosti, opětovné vymezení kritických operací a služeb systému SIPS a popis opatření, která jsou zapotřebí k provedení klíčových strategií. Provozovatel SIPS případně poskytne příslušným orgánům informace nezbytné pro účely plánování řešení krize.“

5)

Článek 6 se nahrazuje tímto:

„Článek 6

Úvěrové riziko

1.   Provozovatel SIPS zavede spolehlivý rámec pro měření, sledování a řízení svých úvěrových expozic vůči účastníkům a úvěrových expozic mezi účastníky, které vznikají z platebních, zúčtovacích a vypořádacích postupů v rámci systému SIPS.

2.   Provozovatel SIPS identifikuje veškeré zdroje úvěrového rizika. Měření a sledování úvěrových expozic se provádí v průběhu dne za použití včasných informací a vhodných nástrojů pro řízení rizik.

2a.   Provozovatel SIPS, který provozuje systém s odloženým netto vypořádáním, zajistí, aby

3.   Provozovatel SIPS (včetně provozovatele, který provozuje systém s odloženým netto vypořádáním se zárukou vypořádání), kterému během operací systému SIPS vznikne úvěrová expozice vůči jeho účastníkům, pokryje své úvěrové expozice vůči jednotlivým účastníkům pomocí zajištění, záručních fondů, kapitálu (po odečtení částky určené k pokrytí obecného podnikatelského rizika) nebo jiných srovnatelných finančních zdrojů.

4.   Provozovatel SIPS, včetně provozovatele, který provozuje systém s odloženým netto vypořádáním bez záruky vypořádání, jehož účastníci mají úvěrové expozice z důvodu důsledku platebních, zúčtovacích nebo vypořádacích postupů v rámci systému SIPS, zavede pravidla či smluvní ujednání s těmito účastníky. Pravidla či smluvní ujednání zajistí, aby účastníci poskytli dostatečné zdroje ve smyslu odstavce 3 k pokrytí úvěrových expozic, které vznikly z platebních, zúčtovacích a vypořádacích postupů v rámci systému SIPS, ve vztahu k dvěma účastníkům, kteří spolu se svými přidruženými společnostmi mají největší celkovou úvěrovou expozici.

5.   Provozovatel SIPS zavede pravidla a postupy k řešení ztrát, které přímo vznikly z důvodu selhání jednoho či více účastníků, pokud se týká plnění jejich povinností vůči systému SIPS. Tato pravidla a postupy řeší rozdělení případných nekrytých ztrát včetně splacení peněžních prostředků, které si provozovatel SIPS případně půjčí od poskytovatelů likvidity. Zahrnují pravidla a postupy provozovatele SIPS týkající se doplnění finančních zdrojů, které systém SIPS použil v průběhu stresové události, na výši stanovenou v odstavcích 3 a 4.“

6)

Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

Riziko likvidity

1.   Provozovatel SIPS zavede komplexní rámec pro řízení rizik likvidity, jež představují účastníci systému SIPS, zúčtovací banky, nostro agenti, uschovatelské banky, poskytovatelé likvidity a jiné příslušné subjekty. Provozovatel SIPS poskytne účastníkům vhodné nástroje pro účinné řízení jejich likvidity a sleduje a usnadňuje plynulý tok likvidity v rámci systému.

2.   Provozovatel SIPS zavede provozní a analytické nástroje, které umožňují průběžně a včas identifikovat, měřit a sledovat zúčtovací a peněžní toky včetně používání vnitrodenní likvidity.

2a.   Provozovatel SIPS, který provozuje systém s odloženým netto vypořádáním, zajistí, aby

3.   Provozovatel SIPS od okamžiku vzniku finančních závazků vždy má nebo zajistí, aby účastníci od tohoto okamžiku vždy měli dostatečné likvidní zdroje ve všech měnách, s nimiž pracuje, aby bylo možné provést zúčtování platebních závazků ve stejný den v celé řadě možných stresových scénářů. Je-li to vhodné, zahrnuje takové zúčtování vnitrodenní či vícedenní zúčtování. Stresové scénáře zahrnují: a) selhání účastníka, který má spolu se svými přidruženými společnostmi největší souhrnný finanční závazek, za mimořádných, ale možných tržních podmínek; a b) jiné scénáře podle odstavce 11.

4.   Provozovatel SIPS, který provádí zúčtování jednostranných plateb v eurech, má nebo zajistí, aby účastníci měli dostatečné likvidní zdroje v souladu s odstavcem 3, s cílem umožnit včasné zúčtování finančních závazků v případě selhání účastníka, který má spolu se svými přidruženými společnostmi největší souhrnný finanční závazek ve smyslu odst. 3 písm. a), a to jedním z těchto způsobů:

5.   Provozovatel SIPS, který provádí zúčtování jednostranných plateb v eurech, má nebo zajistí, aby účastníci měli dodatečné likvidní zdroje v souladu s odst. 3 písm. b), a to některým ze způsobů uvedených v odstavci 4, nebo u důvěryhodné obchodní banky ve formě jednoho či více těchto nástrojů:

Všechny tyto nástroje musí umožnit, aby hotovost byla k dispozici v čase, který umožní dokončit zúčtování ve stejný den. Provozovatel SIPS musí být zejména schopen prokázat, že nepeněžní nástroje jsou ihned k dispozici a směnitelné na hotovost tentýž den na základě předem sjednaných a vysoce spolehlivých ujednání o financování, a to i za obtížných podmínek na trhu.

Provozovatel SIPS bude připraven na to, aby příslušnému orgánu na základě dostatečného interního posouzení prokázal, že daná obchodní banka je důvěryhodná.

6.   Provozovatel SIPS, který provádí zúčtování dvoustranných plateb nebo jednostranných plateb v měnách jiných než euro, má nebo zajistí, aby účastníci měli dostatečné likvidní zdroje v souladu s odstavcem 3, a to některým ze způsobů uvedených v odstavci 5.

7.   Pokud provozovatel SIPS doplní zdroje uvedené v odstavci 3 jinými aktivy, jsou tato aktiva po selhání pravděpodobně obchodovatelná nebo přijatelná jako zajištění (např. pro úvěrové linky, swapy nebo repo operace) v jednotlivém případě, i když to nelze spolehlivě předem sjednat či zaručit za mimořádných, ale možných tržních podmínek. Pokud účastník doplní zdroje uvedené v odstavci 3 jinými aktivy, provozovatel SIPS zajistí, aby tato jiná aktiva splňovala požadavky uvedené v první větě tohoto odstavce. Předpokládá se, že aktiva jsou pravděpodobně obchodovatelná nebo přijatelná jako zajištění, pokud provozovatel SIPS zohlednil pravidla a postupy příslušné centrální banky týkající se způsobilosti zajištění.

8.   Provozovatel SIPS nepředpokládá, že bude k dispozici nouzový úvěr od centrální banky.

9.   Provozovatel SIPS provede hloubkovou kontrolu s cílem ověřit, že každý poskytovatel likvidních zdrojů systému SIPS ve smyslu odstavce 3: a) má dostatečné a aktuální informace k pochopení a řízení svých rizik likvidity spojených s poskytováním hotovosti nebo aktiv a b) je schopen poskytnout požadovanou hotovost nebo aktiva. Provozovatel SIPS nejméně jednou ročně přezkoumá, jak plní svou povinnost provádět hloubkovou kontrolu. Jako poskytovatele likvidity lze akceptovat pouze subjekty, které mají přístup k úvěru od emisní centrální banky. Provozovatel SIPS pravidelně testuje postupy pro přístup k likvidním zdrojům systému SIPS.

10.   Je-li to možné, provozovatel SIPS, který má přístup k účtům, platebním službám nebo službám v oblasti cenných papírů, jež jsou poskytovány centrální bankou, těchto služeb využívá.

11.   Provozovatel SIPS pomocí důkladných zátěžových testů určuje objem likvidních zdrojů potřebný ke splnění požadavků podle odstavců 3 a 4 a pravidelně prověřuje, zda jsou tyto zdroje dostatečné. Při provádění zátěžových testů vezme provozovatel SIPS v úvahu různé relevantní scénáře, včetně selhání jednoho či více účastníků v tentýž den a během dvou či více po sobě jdoucích dnů.

U těchto scénářů se zohlední koncepce a provoz systému SIPS a prověří se všechny subjekty, které by mohly představovat podstatné riziko likvidity pro systém SIPS, a to včetně zúčtovacích bank, nostro agentů, uschovatelských bank, poskytovatelů likvidity a propojených infrastruktur finančního trhu. Je-li to vhodné, pokryjí tyto scénáře období více dnů.

12.   Provozovatel SIPS ve formě dokumentu uvede důvody pro držbu hotovosti a jiných aktiv držených provozovatelem SIPS nebo účastníky a zavede vhodná opatření pro jejich správu a řízení. Zavede jednoznačné postupy pro ohlašování výsledků svých zátěžových testů radě a tyto výsledky použije k hodnocení vhodnosti svého rámce pro řízení rizika likvidity a k provedení úprav tohoto rámce.

13.   Provozovatel SIPS zavede jednoznačná pravidla a postupy, jež umožní, aby systém SIPS po selhání jednoho či více účastníků tohoto systému SIPS prováděl zúčtování finančních závazků ve stejný den, popřípadě jejich včasné vnitrodenní a vícedenní zúčtování. Tato pravidla a postupy:

(*5)  Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2015/510 ze dne 19. prosince 2014 o provádění rámce měnové politiky Eurosystému (ECB/2014/60) (Úř. věst. L 91, 2.4.2015, s. 3)."

(*6)  Obecné zásady Evropské centrální banky ECB/2014/31 ze dne 9. července 2014 o dodatečných dočasných opatřeních týkajících se refinančních operací Eurosystému a způsobilosti zajištění a o změně obecných zásad ECB/2007/9 (Úř. věst. L 240, 13.8.2014, s. 28).“"

7)

V článku 10 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Provozovatel SIPS, který provádí zúčtování jednostranných plateb v eurech, zajistí, aby ke konečnému zúčtování docházelo v penězích centrální banky. Provozovatel SIPS, který provádí zúčtování plateb pro jiné systémy SIPS, vynakládá úsilí, aby těmto jiným systémům SIPS umožnil zúčtování i v nouzových situacích.“

8)

Článek 13 se nahrazuje tímto:

„Článek 13

Obecné podnikatelské riziko

1.   Provozovatel SIPS zavede spolehlivé systémy řízení a kontroly s cílem identifikovat, sledovat a řídit obecné riziko podnikání včetně ztrát v důsledku špatného provádění obchodní strategie, záporných hotovostních toků nebo nečekaných a nadměrně vysokých provozních výdajů.

2.   Provozovatel SIPS udržuje funkční plán ozdravných postupů a – s výjimkou systému SIPS Eurosystému – plán na řádné ukončení činnosti, jak požaduje čl. 5 odst. 4.

3.   Provozovatel SIPS určí na základě svého profilu obecného podnikatelského rizika a času, který je třeba k ozdravení nebo řádnému ukončení jeho kritických operací a služeb, objem aktiv potřebný k provedení plánů uvedených v odstavci 2. Hodnota těchto aktiv nesmí být nižší než hodnota, kterou představují běžné provozní výdaje za šest měsíců.

4.   Ke krytí objemu uvedeného v odstavci 3 drží provozovatel SIPS likvidní čistá aktiva, která jsou financována z kapitálu, např. kmenových akcií, zveřejněných fondů nebo jiného nerozděleného zisku, aby mohl i nadále pokračovat v provozu a poskytování služeb jako trvající podnik. Tato aktiva doplňují zdroje držené za účelem pokrytí selhání účastníka nebo jiných rizik uvedených v článcích 6 a 8. Lze zahrnout i kapitál držený podle mezinárodních kapitálových standardů založených na riziku s cílem zamezit zdvojení kapitálových požadavků.

5.   Aktiva uvedená v odstavci 4, která jsou držena za účelem pokrytí obecného podnikatelského rizika, musí být dostatečně likvidní a kvalitní, aby byla včas k dispozici, a musí být oddělena od aktiv provozovatele SIPS používaných pro každodenní operace. Provozovatel SIPS musí být schopen aktiva držená za účelem pokrytí obecného podnikatelského rizika realizovat s malým nepříznivým dopadem na cenu (případně bez tohoto dopadu), aby mohl pokračovat v provozu a poskytování služeb jako trvající podnik v případě, že u něj dojde k obecným ztrátám z podnikání.

6.   Provozovatel SIPS zavede funkční kapitálový plán pro získání dodatečného kapitálu, pokud se jeho kapitál sníží na úroveň blízkou hodnotě uvedené v odstavci 3 nebo pod tuto hodnotu.

7.   Odstavce 3 až 6 neplatí pro systém SIPS Eurosystému.“

9)

Článek 15 se mění takto:

10)

Článek 16 se nahrazuje tímto:

„Článek 16

Kritéria pro přístup a účast

1.   Provozovatel SIPS zavede a zveřejní nediskriminační kritéria pro přístup ke službám systému SIPS a účast na těchto službách pro přímé, případně nepřímé účastníky a pro jiné infrastruktury finančního trhu. Tato kritéria alespoň jednou ročně přezkoumá.

2.   Kritéria pro přístup a účast uvedená v odstavci 1 musí být odůvodněna z hlediska bezpečnosti a účinnosti systému SIPS a trhů, kterým slouží, a přizpůsobena a nastavena přiměřeně specifickým rizikům systému SIPS. V souladu se zásadou proporcionality stanoví provozovatel SIPS požadavky, které omezují přístup v co nejmenším možném rozsahu. Pokud provozovatel SIPS odepře žádajícímu subjektu přístup, písemně tento postup na základě komplexní analýzy rizik odůvodní.

3.   Provozovatel SIPS průběžně monitoruje to, jak účastníci splňují kritéria pro přístup a účast v systému SIPS. Zavede nediskriminační postupy k řešení pozastavení nebo řádného ukončení práva účastníka na účast v případech, kdy účastník tato kritéria nesplňuje, a zveřejní klíčové aspekty těchto postupů. Tyto postupy nejméně jednou ročně přezkoumá.“

11)

V článku 17 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1.   Pro účely řízení rizik provozovatel SIPS zajistí, aby mu pravidla, postupy a smluvní ujednání systému SIPS umožňovala shromažďovat informace o nepřímé účasti s cílem identifikovat, sledovat a řídit všechna podstatná rizika, která pro systém SIPS z účasti vyplývají. Tyto informace zahrnují přinejmenším tyto skutečnosti:

2.   Provozovatel SIPS identifikuje podstatnou závislost mezi přímými a nepřímými účastníky, která může mít vliv na systém SIPS, přičemž zohlední informace uvedené v odstavci 1.“

12)

Článek 21 se nahrazuje tímto:

„Článek 21

Pravomoci příslušného orgánu

1.   Příslušný orgán je oprávněn:

2.   ECB přijme rozhodnutí o postupech a podmínkách pro výkon pravomocí uvedených v odstavci 1.“

13)

Vkládají se nové články 21a a 21b, které znějí:

„Článek 21a

Organizace činností dozoru

Příslušný orgán může činnosti dozoru vykonávat průběžně a/nebo ad hoc s cílem posoudit, jak provozovatel SIPS plní požadavky vymezené v článcích 3 až 21, nebo v zájmu podpory plynulého fungování platebních systémů na systémové úrovni.

Článek 21b

Důvěrnost

Informace, které provozovatel SIPS důvěrně sdílí s příslušným orgánem, mohou být sdíleny s Evropským systémem centrálních bank (ESCB). Členové ESCB s takovými informacemi nakládají jako s důvěrnými v souladu s povinností zachovávat služební tajemství podle článku 37.1 statutu ESCB.“

14)

Článek 22 se nahrazuje tímto:

„Článek 22

Nápravná opatření

1.   Pokud provozovatel SIPS neplní požadavky tohoto nařízení nebo pokud existuje důvodné podezření, že provozovatel neplní požadavky tohoto nařízení, příslušný orgán:

2.   S přihlédnutím k informacím poskytnutým provozovatelem SIPS může příslušný orgán uložit provozovateli SIPS nápravná opatření s cílem napravit dané neplnění a/nebo zamezit jeho opakování.

3.   Příslušný orgán může uložit nápravná opatření ihned, pokud zjistí, že neplnění požadavků je natolik závažné, že vyžaduje okamžitý zásah. Své rozhodnutí odůvodní.

4.   Příslušný orgán (jiný než ECB) o svém záměru uložit nápravné opatření provozovateli SIPS neprodleně informuje ECB.

5.   Nápravná opatření mohou být uložena nezávisle na sankcích uložených podle nařízení Rady (ES) č. 2532/98 (*7) nebo souběžně s nimi.

6.   ECB přijme rozhodnutí, kterým stanoví postup při ukládání nápravných opatření.

(*7)  Nařízení Rady (ES) č. 2532/98 ze dne 23. listopadu 1998 o pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce (Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 4).“"

15)

Článek 23 se nahrazuje tímto:

„Článek 23

Sankce

V případě porušení tohoto nařízení může ECB ukládat sankce. Tyto sankce musí být v souladu s nařízením (ES) č. 2532/98 a nařízením Evropské centrální banky (ES) č. 2157/99 (ECB/1999/4) (*8). ECB přijme rozhodnutí o metodice pro výpočet výše sankcí.

(*8)  Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 2157/99 ze dne 23. září 1999 o pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce (ECB/1999/4) (Úř. věst. L 264, 12.10.1999, s. 21).“"

16)

Článek 24 se nahrazuje tímto:

„Článek 24

Přezkum

Rada guvernérů přezkoumá obecné použití tohoto nařízení nejpozději do dvou let od jeho vstupu v platnost a poté každé tři roky, a posoudí, zda je třeba jej změnit.“