32003R0985

Nařízení Rady (ES) č. 985/2003

ze dne 5. června 2003,

kterým se mění antidumpingová opatření uložená nařízením (ES) č. 1334/1999 na dovozy oxidu hořečnatého pocházejícího z Čínské lidové republiky

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství [1] (dále jen "základní nařízení"), a zejména na čl. 11 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh předložený Komisí po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A. POSTUP

1. Platná opatření

(1) V červnu 1999 Rada nařízením (ES) č. 1334/1999 [2] uložila konečná antidumpingová cla z dovozu oxidu hořečnatého pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen "ČLR"). Cla měla formu minimální dovozní ceny.

2. Zahájení

(2) Dne 13. června 2002 Komise ohlásila oznámením (oznámení o zahájení) zveřejněném v Úředním věstníku Evropských společenství zahájení [3] částečného průběžného přezkumu, podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení, antidumpingových opatření uplatňovaných na dovozy oxidu hořečnatého pocházejícího z ČLR do Společenství.

(3) Přezkum byl zahájen z podnětu Komise za účelem přezkoumání vhodnosti formy platných opatření. Současná opatření ve formě minimální dovozní ceny nerozlišují mezi prodejem příbuzným stranám a prodejem nepříbuzným stranám nebo mezi přímým prodejem do Společenství a nepřímým prodejem, tj. prodejem, který nebyl učiněn přímo od vývozce v dotyčné zemi k dovozci do Společenství. Tento nedostatek rozlišení mezi různými druhy prodeje může vést k problémům s obcházením opatření. Strany by mohly při vstupu do Společenství stanovit dovozní cenu na uměle vysoké úrovni, aby se tak vyhnuly platbě antidumpingových cel. Této uměle vysoké ceny může být dosaženo dohodou mezi příbuznými stranami nebo z toho důvodu, že cena byla navýšena následnými prodeji před celním odbavením.

(4) Stávající opatření se proto nejeví jako dostatečná k potírání dumpingu, který je příčinou újmy.

(5) Současná opatření nepokrývají situace, ve kterých bylo dovážené zboží poškozeno před vstupem do volného oběhu ve Společenství. V tomto ohledu by se mělo poznamenat, že s ohledem na skutečnost, že opatření nemají zacházet dále, než je nezbytně nutné k odstranění újmy, mělo by být řádně zohledněno možné snížení hodnoty v případech poškození před vstupem zboží do volného oběhu ve Společenství.

3. Vyšetřování

(6) Komise úředně informovala vyvážející výrobce, dovozce, známé dotčené uživatele a jejich sdružení, zástupce dotyčné vyvážející země a výrobce Společenství o zahájení řízení.

(7) Dotčeným stranám byla poskytnuta příležitost uvést jejich stanoviska písemně ve známost a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(8) Jedna obchodní komora v dotyčné zemi a sdružení výrobců Společenství a dovozců/obchodníků Společenství zaslaly svá písemná stanoviska a požádaly o slyšení. Všem stranám, které o slyšení požádaly ve stanovené lhůtě, a které prokázaly, že existují konkrétní důvody, proč by měly být vyslyšeny, byla tato příležitost poskytnuta.

(9) Komise vyhledala o ověřila všechny informace, které považovala za nezbytné pro účely stanovení vhodnosti platných opatření.

B. PRODEJ PŘÍBUZNÝM A NEPŘÍBUZNÝM STRANÁM

(10) Při vývozu příbuzným společnostem ve Společenství jsou vývozci podléhající opatřením v postavení, kdy mohou fakturovat cenu vyšší než je minimální dovozní cena a následně si tuto cenu kompenzovat po celním odbavení. Tato skutečnost činí minimální dovozní cenu neefektivní, neboť může znamenat, že dotyčný produkt je ještě stále dovážen do Společenství za nižší cenu než je minimální dovozní cena. To by mohlo vést k následným maloobchodním cenám ve Společenství ve výši zabraňující dosažení zamýšleného účinku opatření, tj. odstranění škodlivých vlivů dumpingu.

(11) Pokud by však prodej uskutečněný vývozci z ČLR příbuzným dovozcům ve Společenství podléhal valorickému clu, závažné riziko celního úniku mezi příbuznými stranami by se výrazně snížilo a jakoukoli případnou manipulaci s cenou by bylo možné odhalit snadněji. Valorické clo by bylo posuzováno ve vztahu k hodnotě na základě stávajících pravidel určování celní hodnoty zboží dováženého do Společenství tak, jak jsou stanovena v celním kodexu Společenství [4]. Pokud jde o transakce mezi nepříbuznými stranami, celní kodex Společenství předpokládá, že hodnotou dováženého zboží pro celní účely je obvykle převodní hodnota. Aby celní orgány převodní hodnotu mezi příbuznými stranami přijaly, musí vývozce prokázat, že uvedená hodnota se blíží jedné z převodních hodnot definovaných v článku 30 celního kodexu Společenství. Je součástí každodenní činnosti celních orgánů, aby zjišťovaly případná podhodnocení takto určených převodních cen. Pokud celní orgány zjistí umělé nízkou převodní cenu mezi příbuznými stranami, vypočítají novou celní hodnotu, která bude vyšší. Celní předpisy Společenství [5] stanovují pro celní účely vyčerpávající definici pojmu "příbuzné strany". Je tedy součástí rutinní činnosti celních orgánů, aby určovaly, jedná-li se o transakci mezi příbuznými stranami a celní orgány jsou tudíž dobře vybaveny k tomu, aby rozpoznaly status stran obchodujících s dotyčným produktem. Bude-li valorické clo zavedeno, budou proto celní orgány v postavení, které jim umožní odhalit každou nesprávnou deklaraci hodnoty mezi příbuznými stranami, což učiní obcházení složitějším.

(12) Clo bude muset být placeno v závislosti na výši převodní hodnoty. Sníží-li strany převodní hodnotu, odrazí se to v následných přezkumech, včetně antiabsorpčního šetření, neboť uvedené nízké převodní hodnoty budou považovány za základ pro určení nové vývozní ceny s možností zvýšení dumpingového rozpětí. V této souvislosti, v případě valorického cla, jsou (nízké) převodní hodnoty evidovány v příslušných průvodních dokladech.

(13) Mělo by se rovněž vzít v úvahu, že motivace příbuzných stran manipulovat s cenami je vyšší v případě minimální dovozní ceny. V případě minimální dovozní ceny by cenové manipulace mohly vést k úplnému vyhnutí se antidumpingovému clu. Naproti tomu v případě valorického cla povedou případné cenové manipulace pouze k nižšímu clu, neboť clo je procentem jakékoli účtované ceny. Riziko manipulace je tudíž vyšší v případě použití minimální ceny než v případě použití valorického cla.

(14) Výrobci Společenství žádali, aby na transakce mezi příbuznými dovozci nebyla použita žádná změna formy opatření. Tvrdili, že existuje riziko, že vnitrostátní celní orgány neprokáží řádně status příbuzných dovozců. V důsledku toho se podle nich budou nepříbuzní dovozci moci prohlásit za příbuzné, čímž budou mít neoprávněný prospěch z valorického cla ve srovnání s minimální dovozní cenou. V tomto ohledu, jak již bylo uvedeno výše, jsou celní orgány v postavení prokázat status dotčených stran. Navíc, bez ohledu na formu, tj. minimální dovozní cenu nebo valorické clo, účinek cla stejný, totiž odstranění dopadů škodlivého dumpingu. Z těchto důvodů, dokonce i v nepravděpodobném případě, že dovozci sami sebe nesprávně prohlásí za příbuzné, bude mít clo stále stejný účinek, přičemž celkové riziko obcházení je považováno za nižší.

(15) S ohledem na výše uvedené se rovněž konstatuje, že pokud by prodej uskutečněný výrobci z ČLR příbuzným stranám ve Společenství podléhal valorickému clu, rizika obcházení cla by se výrazně snížila. Žádost výrobců Společenství neměnit formu opatření ve vztahu k příbuzným dovozcům se tudíž zamítá.

(16) Výrobci Společenství rovněž tvrdili, že definice ceny ve výkonné části nařízení (ES) č. 1334/1999 "čistá, vyplaceně na hranice Společenství" stále umožňuje dovozci, aby proclíval zboží ve skladu konečného spotřebitele, včetně všech logistických nákladů vzniklých mezi fázemi "cif vyplaceně z místa" a "vyplaceně konečnému spotřebiteli", čímž může být dovozní cena uměle vysoká. Požadovali tedy změnu znění na "vyplaceně do přístavu Společenství".

(17) Celní hodnota odvozená z definice "čistá, vyplaceně na hranice Společenství" však zahrnuje náklady na dopravu a pojištění dováženého zboží a výlohy za nakládání, vykládání a manipulaci spojené s dopravou dováženého zboží až na místo, kde zboží vstupuje na celní území Společenství. Náklady vzniklé po dovozu z hranic ke konečnému spotřebiteli proto nejsou zahrnuty a žádost je tudíž shledána nepodloženou.

(18) Průmysl Společenství rovněž tvrdil, že za účelem zabránění jakékoli absorpci opatření, mělo by toto mít formu dvojitého cla, tj. minimální dovozní ceny a valorického cla, kterákoli z variant je vyšší, aby se zamezilo případné manipulaci cenami. Tento argument nebyl odůvodněn a je tudíž zamítnut.

(19) Jedna obchodní komora tvrdila, že jakákoli transakce za cenu stejnou nebo vyšší než je úroveň minimální dovozní ceny by měla postačit k tomu, aby odstranila újmu, bez ohledu na to, je-li transakce určena příbuzné nebo nepříbuzné straně. Pokud by bylo použito valorické clo z ceny, která je stejná nebo vyšší než minimální dovozní cena, překročila by ochrana hranici nezbytnou k odstranění újmy.

(20) V tomto ohledu se zdůrazňuje, že bez ohledu na formu, tj. ať už se jedná o minimální dovozní cenu nebo valorické clo, je účinek cla stejný, tj. odstranění škodlivého dumpingu. Na druhé straně se nenavrhuje, aby se valorické clo používalo navíc k minimální dovozní ceně, nýbrž místo ní. Navíc, jak již bylo poukázáno výše, vývozci výrobků, pro které jsou antidumpingová opatření zavedena, jsou v postavení, kdy mohou jednoduše fakturovat uměle vysokou cenu (tj. vyšší než minimální dovozní cenu) při vývozu do příbuzných společností ve Společenství, a následně takovou vysokou cenu kompenzovat po celní deklaraci. Tato skutečnost může učinit minimální dovozní cenu bezvýznamnou a následné prodejní ceny ve Společenství nemusí splnit zamýšlený účinek opatření. Z těchto důvodů, a po zvážení velkého rizika cenové manipulace při prodeji mezi příbuznými stranami, se námitka předložená obchodní komorou zamítá.

C. PŘÍMÝ/NEPŘÍMÝ PRODEJ MEZI NEPŘÍBUZNÝMI STRANAMI

(21) Pokud jde o prodej mezi nepříbuznými stranami, mělo by se dále rozlišovat mezi přímým prodejem (tj. mezi dovozcem ve Společenství a vývozcem v dotyčné zemi) a nepřímým prodejem (tj. prodejem, který není učiněn přímo mezi vývozcem v dotyčné zemi a dovozcem ve Společenství), neboť v druhém případě existuje stejné riziko cenové manipulace.

(22) Jeden dovozce tvrdil, že mezi přímým a nepřímým prodejem do Společenství by nemělo být rozlišováno, neboť tato skutečnost by vedla k nerovnému zacházení s různými dovozci. Například dovozci nakupující výrobky prostřednictvím obchodníků ve třetích zemích by byli znevýhodněni ve srovnáni s dovozci nakupujícími přímo od vývozce v dotyčné zemi, a to i tehdy, jsou-li všechny dotčené společnosti nepříbuzné.

(23) V prvé řadě je třeba mít na paměti, že oba druhy cla mají účinek spočívající v odstranění škodlivých dopadů dumpingu a představují tedy stejnou úroveň cla. Dále, rozlišení mezi přímým a nepřímým prodejem je motivováno nezbytností omezit riziko cenové manipulace. Uvedené riziko je považováno za převládající ve všech případech, kdy se nejedná o prodej uskutečněný přímo od vývozce z ČLR k nepříbuznému dovozci ve Společenství, v důsledku většího počtu dotčených stran a obtížnosti pro celní orgány prověřit úplný řetěz událostí v případě, kdy je prodej uskutečněn prostřednictvím obchodníků ve třetích zemích. Závažnost těchto rizik je zdůrazněna závěry Evropského účetního dvora v jeho výroční zprávě pro rok 2000 [6]. S ohledem na závažné riziko cenové manipulace při nepřímém prodeji, které je považováno za převyšující případnou nevýhodu dovozců nakupujících ze zdrojů v třetích zemích, se námitka dovozců zamítá.

(24) Dochází se tedy k závěru, že prodej provedený přímo mezi vývozci z ČLR a nepříbuznou stranou ve Společenství bude i nadále podléhat minimální dovozní ceně, která byla v původním šetření shledána vhodným opatřením. Avšak aby se zamezilo riziku cenové manipulace, použije se ve všech ostatních případech valorické clo ve výši 27,1 %, tak, jak bylo dříve stanoveno [7].

D. POŠKOZENÉ ZBOŽÍ

(25) Článek 145 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 předpokládá, že pro určení celní hodnoty v případě, že zboží bylo poškozeno před vstupem do volného oběhu, dojde k rozdělení ceny, která byla nebo má být skutečně zaplacena. Valorická cla na poškozené zboží kopírují pokles zaplacených nebo splatných cen, pokud bylo zboží poškozeno, a splatné clo je automaticky sníženo.

(26) V případě poškozeného zboží, pro které platí minimální dovozní cena, není splatné clo, tj. rozdíl mezi minimální dovozní cenou a čistou cenou, vyplaceně na hranice Společenství, před celním odbavením, automaticky upraveno směrem dolů. Jako důsledek, pokud by se stejná minimální dovozní cena platná pro nepoškozené zboží použila i pro poškozené zboží, opatření by mohlo zajít dále, než je nezbytné k odstranění újmy.

(27) Aby se popsané situaci zamezilo, minimální dovozní cena by v případě poškozeného zboží měla být snížena o takovou část, která odpovídá rozdělení ceny, která byla nebo má být skutečně zaplacena. Splatné clo se potom bude rovnat rozdílu mezi sníženou minimální dovozní cenou a sníženou čistou cenou, vyplaceně na hranice Společenství, před celním odbavením.

(28) Výrobci Společenství tvrdili, že za účelem zamezení podvodům by stanovení celní hodnoty poškozeného zboží mělo být vyhodnoceno nezávislým znalcem.

(29) Stanovení hodnoty zboží, poškozeného či nikoli, je prováděno celními orgány v souladu s dobře zavedenými pravidly stanovenými v celním kodexu Společenství. S ohledem na tato pravidla, která zajišťují dostatečný stupeň nestrannosti, se usuzuje, že není třeba dalších zvláštních opatření. Žádost se tudíž zamítá.

(30) Při neexistenci jakéhokoli podloženého tvrzení dotčených stran se dochází k závěru, že v případě poškození zboží před vstupem do volného oběhu by splatné clo mělo být rovno rozdílu mezi sníženou minimální dovozní cenou a sníženou cenou vyplaceně na hranice Společenství, před celním odbavením,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V nařízení (ES) č. 1334/1999 se v článku 1 nahrazuje odstavec 2 tímto:

"2. Výše antidumpingového cla je:

a) rovna rozdílu mezi minimální dovozní cenou 112 EUR za tunu a čistou cenou vyplaceně na hranice Společenství, před proclením, ve všech případech, kdy je tato cena:

- nižší než minimální dovozní cena, a

- stanovená na základě faktury vystavené vývozcem z Čínské lidové republiky přímo nepříbuzné straně ve Společenství (doplňkový kód TARIC A420);

b) rovna nule, jestliže je čistá cena vyplaceně na hranice Společenství stanovena na základě faktury vystavené vývozcem z Čínské lidové republiky přímo nepříbuzné straně ve Společenství, a rovná-li se nebo je-li vyšší než minimální dovozní cena 112 EUR za tunu (doplňkový kód TARIC A420);

c) rovna valorickému clu 27,1 % ve všech ostatních případech, které nejsou zahrnuty pod písmeny a) a b) (doplňkový kód TARIC A999);

V případech, kdy je antidumpingové clo stanoveno podle čl. 1 odst. 2 písm. a) a kdy bylo zboží poškozeno před vstupem do volného oběhu a cena, která byla nebo má být skutečně zaplacena, je tudíž pro účely stanovení celní hodnoty rozdělena podle článku 145 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, sníží se minimální dovozní cena stanovená výše o část, která odpovídá rozdělení ceny, která byla nebo má být skutečně zaplacena. Splatné clo bude tedy rovno rozdílu mezi sníženou minimální dovozní cenou a sníženou čistou cenou vyplaceně na hranice Společenství, před celním odbavením."

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Lucemburku dne 5. června 2003.

Za Radu

Předseda

M. Stratakis

[1] Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1972/2002 (Úř. věst. L 305, 7.11.2002, s. 1).

[2] Úř. věst. L 159, 25. 6. 1999, s. 1.

[3] Úř. věst. L 140, 13.6.2002, s. 6.

[4] Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1.

[5] Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1), nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 444/2002 (Úř. věst. L 68, 12.3.2002, s. 11).

[6] Úř. věst. C 359, 15.12.2001, s. 1, body odůvodnění 1.31 a 1.35.

[7] Nařízení Rady (EHS) č. 1473/93 (Úř. věst. L 145 17. 6. 1993, s. 1).

--------------------------------------------------