32003R0405

Nařízení Rady (ES) č. 405/2003

ze dne 27. února 2003

o monitorování dovozů černého uhlí pocházejícího ze třetích zemí Společenstvím

(Text s významem pro EHP)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 284 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Společenství se v rostoucí míře stalo závislé na zahraničních dodávkách hlavních zdrojů energie. Podle Zelené knihy "Směrem ke strategii Evropské unie pro zajištění zásobování energií", přijaté Komisí dne 29. listopadu 2000, je 50 % energetických požadavků Společenství v současné době pokryto dovozy a tento údaj se při současném trendu zvýší na téměř 70 % do roku 2030;

(2) různorodost dodavatelů a energetických zdrojů je klíčovým faktorem při zajištění zásobování energií. Pro Společenství je tudíž nezbytné, aby mělo systém pro monitorování dovozů černého uhlí, které pochází ze třetích zemí;

(3) Smlouva o ESUO a její prováděcí opatření, zejména rozhodnutí zástupců vlád členských států Evropského společenství uhlí a oceli zasedajících v Radě 77/707/ESUO ze dne 7. listopadu 1977 o dozoru Společenství nad dovozy černého uhlí pocházejícího ze třetích zemí [1], pozbyla platnosti dne 23. července 2002;

(4) rozhodnutí Komise č. 341/94/ESUO ze dne 8. února 1994, kterým se provádí rozhodnutí č. 3632/93/ESUO, kterým se stanoví pravidla Společenství týkající se státních podpor uhelnému průmyslu [2], jenž umožňuje Společenství, aby určovalo cenu uhlí ze třetích zemí určeného pro vysoké pece a aby shromažďovalo základní údaje o nákupech uhlí, koksovatelného uhlí a koksu ze třetích zemí, rovněž pozbylo platnosti dne 23. července 2002;

(5) údaje o orientačních cenách uhlí, které pochází ze třetích zemí, určeného na výrobu elektřiny a uhlí určeného pro ocelářství jsou nezbytné pro řádné fungování vnitřního trhu, zejména pro monitorování státní podpory uhelnému průmyslu Společenství;

(6) je proto nezbytné zavést postup Společenství pro informace a konzultace o nákladech na zahraniční dodávky černého uhlí a o orientačních cenách dováženého uhlí určeného k výrobě elektřiny a uhlí určeného pro ocelářský průmysl;

(7) tento postup vyžaduje, aby se v pravidelných intervalech přezkoumávaly souhrnné údaje od členských států o nákladech na zahraniční dodávky uhlí a o cenách uhlí pocházejícího ze třetích zemí, určeného k použití při výrobě elektřiny a v ocelářském průmyslu. Sebrané údaje musí umožňovat srovnání vývoje nákladů a dovozních cen uhlí používaných ve Společenství;

(8) v rámci zachování běžné praxe by členské státy měly pokračovat v předávání cen uhlí pocházejícího ze třetích zemí Komisi. Členské státy mohou zachovat svůj současný systém nebo zřídit nové postupy pro sběr údajů;

(9) sebrané údaje a výsledky analýz provedených Komisí musí být uveřejněny na úrovni Společenství, aby se zajistila transparentnost trhu, třebaže ve formě, která neumožňuje rozpoznání konkrétních dovozů nebo jednotlivých společností, za konzultací mezi členskými státy a Komisí;

(10) zjistí-li Komise jakékoli odchylky nebo nesrovnalosti v nahlášených údajích, musí být schopna získat od dotyčného členského státu jiné údaje;

(11) Komise provádí průběžné průzkumy trhu s pevnými palivy a cenového vývoje, aby v souladu s úkoly svěřenými Společenství poskytla orientaci, pokud jde o postupy, které mají dodržovat všichni dotyční, a aby stanovila svůj vlastní postup v souladu s ustanoveními Smlouvy;

(12) Komise musí zveřejňovat studie a údaje sebrané při provádění tohoto nařízení, třebaže ve formě, která neumožňuje rozpoznání konkrétních dovozů nebo jednotlivých společností. Musí vymezit mechanismy jejich sdělování;

(13) toto nařízení by se mělo použít se zpětnou platností ode dne pozbytí platnosti Smlouvy o ESUO, aby se zajistil plný prospěch z jeho ustanovení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Toto nařízení stanoví systém pro monitorování dovozů černého uhlí pocházejícího ze třetích zemí.

Článek 2

Členské státy poskytnou Komisi údaje o dovozech černého uhlí a o dovozních cenách uhelných produktů určených k výrobě elektřiny a k použití v ocelářském průmyslu ve Společenství.

Tyto údaje se získávají shromažďováním údajů obdržených v souladu s článkem 4 a předkládají se takovým způsobem, aby poskytovaly co nejpřesnější obraz o uhelném trhu Společenství.

Článek 3

Pro účely tohoto nařízení se:

a) "dovozy uhlí" rozumí každá zásilka uhelných produktů, která pochází ze třetích zemí a která vstupuje na celní území Společenství pro jiné účely než tranzit, jenž je určena k výrobě elektřiny nebo zásobování koksovacích pecí členského státu;

b) "dovozní cenou" rozumí cena uhelných produktů vyplaceně na hranice, vstupujících na celní území Společenství, založená na tunách uhelného ekvivalentu (tce) v případě uhlí určeného pro elektrárny a na standardní jakosti v případě uhlí určeného pro koksovací pece.

Článek 4

Každá osoba nebo podnik dovážející jeden z uhelných produktů uvedených v článku 5 ze třetí země poskytne členskému státu, v němž uvedená osoba nebo podnik sídlí, příslušné údaje o těchto dovozech.

Všechny dovozy rozdělené z přepravních důvodů do několika dávek musí být považovány za jednu dovozní zásilku, pokud jsou zahrnuty do jedné ceny.

Je-li dovozní zásilka prohlášena za zásilku rozdělenou do několika dávek s různými cenami, pro každou dávku se vyhotoví zvláštní prohlášení.

Článek 5

1. Údaje o každém dovozu uhelných produktů do členského státu musí zahrnovat:

a) místo určení uhelných produktů;

b) množství vyjádřené v metrických tunách a kromě toho u kovářského uhlí průměrnou nízkou hodnotu výhřevnosti;

c) v případě uhlí na výrobu koksu podle odst. 2 písm. b): popel, vlhkost, prchavé látky a obsah síry;

d) skutečně zaplacenou cenu.

2. Údaje se sdělují ohledně těchto uhelných produktů:

a) uhlí na výrobu elektřiny nebo pro kogenerační systém;

b) uhlí na výrobu koksu pro zásobování vysokých pecí v ocelářském průmyslu.

3. Členské státy mohou od svých celních služeb požadovat veškeré informace nezbytné ke splnění svých závazků podle tohoto nařízení.

Článek 6

Údaje, které mají členské státy poskytovat Komisi podle článku 2, se sdělují ve lhůtě dvou měsíců od konce každého období nepřesahujícího šest měsíců. Tyto údaje jsou pro každý druh uhelného produktu souhrnným výsledkem údajů, které členské státy obdržely od osob nebo podniků. U každého uhelného produktu údaje zahrnují:

a) tonáž a charakteristiku pro harmonizaci podle čl. 5 odst. 1 písm. b) a c);

b) dovozní ceny.

Článek 7

Komise na základě údajů sebraných při provádění tohoto nařízení uveřejní v patřičné formě:

a) každé pololetí ceny všech dovozů uhlí určeného k výrobě elektřiny nebo pro kogenerační systém kromě cel a daní, agregované na úrovni Společenství;

b) každé pololetí ceny všech dovozů uhlí určeného k výrobě koksu pro vysoké pece kromě cel a daní, agregované na úrovni Společenství;

c) během prvního čtvrtletí každého roku zprávu o trhu s pevnými palivy ve Společenství v předchozím roce společně s tržní vyhlídkou pro běžný rok.

Článek 8

Členské státy a Komise se v pravidelných intervalech navzájem konzultují na žádost členského státu nebo z podnětu Komise. Tyto konzultace se týkají zejména sdělení uvedených v článcích 6 a 7.

Uskuteční se konzultace s mezinárodními organizacemi a se třetími zeměmi, které zavedly podobné informační mechanismy.

Článek 9

Veškeré údaje, které Komise při provádění tohoto nařízení obdrží, podléhají pravidlům stanoveným v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise [3].

Členské státy se mohou zdržet předkládání podrobných údajů, které se vztahují k jednotlivým podnikům.

Článek 10

Zjistí-li Komise jakékoli odchylky nebo nesrovnalosti v údajích, které jí byly sděleny ze strany členských států, může je požádat o poskytnutí podrobných údajů o postupech výpočtu nebo hodnocení, na kterých jsou souhrnné údaje založeny.

Článek 11

Komise přijme prováděcí ustanovení k tomuto nařízení upravující formu, obsah a všechny ostatní charakteristiky sdělení uvedených v článku 2.

Článek 12

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Použije se ode dne 24. července 2002 do dne 31. prosince 2010.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. února 2003.

Za Radu

předseda

M. Chrisochoïdis

[1] Úř. věst. L 292, 16.11.1977, s. 11. Rozhodnutí pozměněné rozhodnutím 85/161/ESUO (Úř. věst. L 63, 2.3.1985, s. 20).

[2] Úř. věst. L 49, 19.2.1994, s. 1.

[3] Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

--------------------------------------------------