1.

Má orgán, který vede vnitrostátní rejstřík uprchlíků, na základě článku 16 GDPR ( 2 ) – týkajícího se práva na opravu – ve spojení s čl. 5 odst. 1 písm. d) tohoto nařízení – týkajícím se zásady přesnosti –, povinnost opravit osobní údaje o pohlaví osoby, které zapsal? Pokud takovou povinnost má, jaké důkazy může vyžadovat od osoby, která žádá o opravu tohoto zápisu? O odpovědi na tyto otázky žádá Fővárosi Törvényszék (soud hlavního města Budapešti, Maďarsko).

2.

Článek 5 nařízení o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů, nadepsaný „Zásady zpracování osobních údajů“, stanoví:

„1.   Osobní údaje musí být:

[…]

[…]“

3.

Článek 16 GDPR, nadepsaný „Právo na opravu“, zní:

„Subjekt údajů má právo na to, aby správce bez zbytečného odkladu opravil nepřesné osobní údaje, které se ho týkají. S přihlédnutím k účelům zpracování má subjekt údajů právo na doplnění neúplných osobních údajů, a to i poskytnutím dodatečného prohlášení.“

4.

Článek 23 GDPR, nadepsaný „Omezení“, stanoví:

„1.   Právo Unie nebo členského státu, které se na správce nebo zpracovatele vztahuje, může prostřednictvím legislativního opatření omezit rozsah povinností a práv uvedených v článcích 12 až 22 a v článku 34, jakož i v článku 5, v rozsahu, v jakém ustanovení tohoto článku odpovídají právům a povinnostem stanoveným v článcích 12 až 22, jestliže takové omezení respektuje podstatu základních práv a svobod a představuje nezbytné a přiměřené opatření v demokratické společnosti s cílem zajistit:

[…]“

5.

Ustanovení § 81 a menedékjogról szóló 2007. évi LXXX. törvény (zákon č. LXXX z roku 2007 o právu na azyl) ( 3 ) (dále jen „zákon o azylu“) zní:

„Příslušný azylový orgán zpracovává v příslušném rejstříku osobní údaje uprchlíků, osob požívajících doplňkové ochrany, osob, které byly přijaty v rámci programů přesídlování, osob požívajících dočasné ochrany, jakož i osob žádajících o mezinárodní ochranu a osob, na které se vztahuje dublinské řízení (dále společně jen ‚osoby, na které se vztahuje tento zákon‘), údaje o jejich pobytu a o pomoci a podpoře, na kterou mají nárok, jakož i o jejich následných změnách, za účelem:

6.

Ustanovení § 82 písm. f) tohoto zákona stanoví:

„Pro účely této kapitoly se za identifikační údaje fyzických osob považují následující údaje osob, na které se vztahuje tento zákon:

[…]

f) pohlaví.“

7.

Ustanovení § 83 odst. 1 písm. a) tohoto zákona stanoví:

„Azylový rejstřík obsahuje následující údaje o osobách, na které se vztahuje tento zákon:

[…]“

8.

Ustanovení § 83A odst. 5 zákona o azylu stanoví:

„Příslušný azylový orgán je povinen z moci úřední provést výmaz zápisů, které jsou v rozporu s právními předpisy, opravu nesprávných zápisů a doplnit vynechané zápisy v úředním rejstříku, který vede“.

9.

V roce 2014 udělil příslušný orgán v Maďarsku V. P. (dále jen „žalující strana“) ( 4 ) – íránskému státnímu příslušníkovi, který se „narodil jako žena“ – postavení uprchlíka. V řízení, ve kterém bylo vydáno toto rozhodnutí, se žalující strana jako důvodu pro přiznání postavení uprchlíka dovolávala své transsexuality a jako důkaz předložila potvrzení specialistů z oboru psychiatrie a gynekologie. Po přiznání postavení uprchlíka Országos Idegenrendészeti Főigazgatóság (Národní generální ředitelství cizinecké policie, Maďarsko; dále jen „žalovaný“) zapsal osobní údaje žalující strany, včetně pohlaví, do azylového rejstříku, přičemž tyto údaje uchovával za účelem usnadnění její identifikace. V zápise je uvedeno, že žalující strana je žena.

10.

V roce 2022 podala žalující strana u žalovaného žádost podle článku 16 GDPR o opravu dvou osobních údajů v azylovém rejstříku: o změnu jména, pod kterým byla zapsána, a změnu pohlaví z ženského na mužské. Na podporu této žádosti žalující strana předložila stejná lékařská potvrzení, která předložila již v azylovém řízení. Rozhodnutím ze dne 11. října 2022 (dále jen „rozhodnutí“) žalovaný tuto žádost zamítl. Uvedl, že předložené doklady pouze potvrzovaly, že žalující strana je transgender osobou. Tyto doklady však neprokazovaly, že podstoupila chirurgickou změnu pohlaví a došlo ke změně jejího pohlaví.

11.

Žalující strana podala k předkládajícímu soudu žalobu na neplatnost tohoto rozhodnutí. Po celou rozhodnou dobu se identifikovala jako muž. Tvrdila, že z koncepčního hlediska transsexualita zahrnuje změnu pohlaví. Předložené lékařské zprávy potvrzují, že má mužský vzhled a její diagnóza je označena kódem F64.0 podle Mezinárodní klasifikace nemocí, který odpovídá transsexualitě. S odvoláním na judikaturu ESLP ( 5 ) žalující strana tvrdila, že chirurgický zákrok není pro změnu pohlaví nezbytný. Postup opravy podle článku 16 GDPR nevyžaduje, aby osoba předkládala „nadbytečné důkazy“, zejména potvrzení, že podstoupila chirurgický zákrok za účelem změny pohlaví. Tento požadavek je v každém případě v rozporu s judikaturou ESLP. Porušuje rovněž článek 1 (právo na lidskou důstojnost), článek 3 (právo na nedotknutelnost lidské osobnosti), článek 7 (právo na respektování soukromého a rodinného života) a čl. 52 odst. 3 (zásada rovnocenné ochrany základních práv) Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Žalující strana také upozornila na skutečnost, že řada členských států ( 6 ) uznává prohlášení transgender osoby jako právní důkaz její genderové identity.

12.

Žalovaný navrhuje, aby byla žaloba zamítnuta. Uvádí, že žalující strana nepředložila ani veřejnou listinu, ani lékařské potvrzení, které by potvrzovaly údajnou změnu pohlaví.

13.

Předkládající soud má za to, že k vyjasnění, za jakých podmínek může subjekt údajů požadovat opravu údajů zapsaných v souvislosti s jeho pohlavím, je nezbytný výklad článku 16 GDPR. Zákon o azylu sice předpokládá zpracování změn zapsaných údajů a opravu chybných zápisů, avšak neupravuje ani postup, ani požadavky, na jejichž základě lze změnu pohlaví nebo následnou změnu jména zapsat.

14.

Alkotmánybíróság (Ústavní soud, Maďarsko) v nálezu ze dne 27. června 2018 ( 7 ) rozhodl, že nepřijetí postupu, jenž by umožnil osobám, které legálně pobývají v Maďarsku a nejsou maďarskými občany, změnit si pohlaví a jméno, ze strany maďarského zákonodárce, zatímco maďarským občanům je tato možnost poskytnuta, je protiústavní, neboť porušuje článek II (nedotknutelnost lidské důstojnosti) a článek XV odst. 2 (zákaz diskriminace) Magyarország Alaptörvény (Ústava Maďarska). Alkotmánybíróság (Ústavní soud) vyzval maďarský parlament k tomu, aby toto pochybení napravil nejpozději do 31. prosince 2018. ESLP v rozsudku ze dne 16. července 2020, Rana v. Maďarsko ( 8 ) rozhodl, že Maďarsko porušilo článek 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, podepsané v Římě dne 4. listopadu 1950 (dále jen „EÚLP“) tím, že uprchlíkovi neumožnilo přístup k postupu, který by usnadnil právní uznání změny pohlaví.

15.

Fővárosi Törvényszék (soud hlavního města Budapešti) připomíná, že bez ohledu na rozsudky Alkotmánybíróság (Ústavní soud) a ESLP maďarské právní předpisy neposkytují osobám, které v Maďarsku legálně pobývají, ale nejsou státními příslušníky tohoto členského státu, přístup k postupu právního uznání změny pohlaví. V návaznosti na rozsudek Alkotmánybíróság (Ústavní soud) Maďarsko již neumožňuje právní uznání změny pohlaví občana. Předkládající soud je proto toho názoru, že nemá možnost „vyplnit právní mezeru obdobným použitím ustanovení týkajících se maďarských státních příslušníků“.

16.

Fővárosi Törvényszék (soud hlavního města Budapešti) se tak rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

17.

Žalující strana, estonská, španělská, francouzská, maďarská, nizozemská a portugalská vláda a Evropská komise předložily písemná vyjádření.

18.

Z písemného vyjádření žalující strany vyplynulo, že „mezitím“ získala maďarské občanství a její zápis v azylovém rejstříku již není vyžadován. Soudní dvůr v souladu s čl. 101 odst. 1 jednacího řádu Soudního dvora požádal předkládající soud o vysvětlení vlivu této změny okolností na původní řízení. Předkládající soud odpověděl, že uvedená změna nemá na výsledek toho řízení žádný vliv, neboť podle § 85 odst. 2 közigazgatási perrendtartásról szóló 2017. évi I. törvény (zákon č. I z roku 2017, kterým se zavádí správní řád) ( 9 ) tento soud „provádí přezkum zákonnosti správní činnosti v souladu se skutkovým stavem, který existoval v době jejího výkonu“.

19.

Na jednání konaném dne 3. června 2024 přednesly žalující strana, španělská, francouzská, maďarská a nizozemská vláda a Evropská komise ústní vyjádření a odpověděly na otázky Soudního dvora.

20.

Žalující strana tvrdí, že podle čl. 5 odst. 1 písm. d) GDPR musí být přesnost údajů posuzována s přihlédnutím k účelům, pro které se zpracovávají. Účelem azylového rejstříku je identifikovat osoby, kterým Maďarsko přiznává postavení uprchlíka. Pokud zapsané pohlaví transgender osoby neodpovídá identitě, pod kterou je na rozdíl od její právní identity rozpoznávána na veřejnosti, neusnadňuje tento zápis její identifikaci a může ji dokonce vystavit diskriminaci a obtěžování. Článek 16 GDPR musí být vykládán tak, aby usnadnil opravu údajů o pohlaví transgender osob.

21.

Estonská vláda s odkazem na čl. 5 odst. 1 písm. d), čl. 6 odst. 2 a článek 16 GDPR tvrdí, že členské státy musí zavést taková vnitrostátní procesní pravidla, která umožní osobě, u níž došlo ke změně pohlaví, požadovat opravu osobních údajů ve veřejném rejstříku, které se s ohledem na účely, pro které byly zpracovávány, staly nepřesnými.

22.

Španělská vláda uvádí, že vnitrostátní právní úprava týkající se právního uznání transgenderové identity, která stanoví podmínky pro osoby, jež usilují o opravu osobních údajů o svém pohlaví zapsaných ve veřejných rejstřících, omezuje výkon práva na opravu obsaženého v článku 16 GDPR. Ačkoli taková omezení mohou být odůvodněna potřebou chránit zájmy, na které odkazuje článek 23 GDPR, Maďarsko se tohoto ustanovení nemůže dovolávat, neboť nepřijalo právní předpisy, které by uznávaly pohlaví transgender osob. V každém případě se různé zájmy, na které toto ustanovení odkazuje, neuplatní za okolností věci projednávané před předkládajícím soudem.

23.

Vzhledem k tomu, že žalující strana má postavení uprchlíka, španělská vláda dále tvrdí, že pro tuto předběžnou otázku jsou relevantní jiná ustanovení unijního práva než GDPR, takže Soudní dvůr by měl první otázku přeformulovat. Mezi ustanovení, jejichž výklad by měl Soudní dvůr v tomto kontextu provést, patří články 7 a 21 Listiny a čl. 24 odst. 1 ( 10 ) a čl. 25 odst. 1 ( 11 ) směrnice 2011/95 ( 12 ). Španělská vláda namítá, že tato ustanovení brání takovému vnitrostátnímu právnímu systému, který „[ne]stanoví žádný postup umožňující osobě s postavením uprchlíka, která má transgenderovou identitu, změnit údaj o jejím pohlaví v azylovém rejstříku“. Neexistence takového postupu je rovněž v rozporu s judikaturou ESLP ( 13 ). Španělská vláda se dovolává per analogiam rozsudku ve věci Freitag ( 14 ), který se týká odmítnutí členského státu uznat změnu příjmení provedenou jiným členským státem. Soudní dvůr v něm rozhodl, že nejasnosti a obtíže pramenící z rozdílu mezi dvěma jmény, jež se vztahují k téže osobě, byly na překážku výkonu práva svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států zakotveného v článku 21 SFEU. Podle španělské vlády může rozpor mezi ženským pohlavím zapsaným v povolení k pobytu nebo v cestovních dokladech vydaných podle čl. 24 odst. 1 a čl. 25 odst. 1 směrnice 2011/95 a identifikací žalující strany jako muže, která podle předkládajícího soudu odpovídá jejímu chování a fyzickému vzhledu, vyvolat nejasnosti a pochybnosti o totožnosti žalující strany a pravosti těchto dokladů.

24.

Francouzská vláda rozlišuje mezi údaji, které byly nepřesné v době jejich zápisu a údaji, které se stanou nepřesnými později. Tvrdí, že podle čl. 5 odst. 1 písm. d) a článku 16 GDPR lze údaje týkající se pohlaví opravit se zpětnou platností, pokud byly nepřesné v době jejich zápisu. Orgány veřejné moci mohou mít zájem sledovat v rejstřících, v nichž je zapsán osobní stav, vývoj týkající se údajů o totožnosti osoby. Jakýkoli postup usnadňující takovou opravu může být proto navržen tak, aby zanechal stopu po všech údajích, které byly v těchto rejstřících zapsány ( 15 ).

25.

Maďarská vláda má za to, že článek 16 GDPR ve spojení s čl. 5 odst. 1 písm. d) GDPR a čl. 8 odst. 2 Listiny přiznává osobám právo na opravu údajů o pohlaví, které neodpovídají skutečnosti. Pokud by žalující strana usilovala o opravu údajů o svém pohlaví, které byly zapsány nesprávně na počátku, žádné potíže by nevznikly. Avšak vzhledem k tomu, že podle názoru maďarské vlády se žalující strana domáhá opravy správně zapsaných údajů, článek 16 GDPR se nepoužije. Na podporu tohoto přístupu se tato vláda dovolává per analogiam rozsudku ve věci Nowak ( 16 ), v němž Soudní dvůr rozhodl, že nesprávné písemné odpovědi na zkušební otázky nelze opravit.

26.

Nizozemská vláda uvádí, že neexistence účinného postupu pro právní uznání změny pohlaví osoby představuje porušení článku 3 (právo na nedotknutelnost lidské osobnosti) a článku 7 (respektování soukromého a rodinného života) Listiny. Neexistence takového postupu představuje překážku pro výkon práva žalující strany na opravu údajů o jejím pohlaví podle článku 16 GDPR.

27.

Portugalská vláda má za to, že článek 16 GDPR vykládaný ve spojení s články 1, 3, 7, 8 a 21 Listiny vyžaduje, aby subjektům údajů bylo umožněno dosáhnout opravy údajů o jejich pohlaví zapsaných pro účely jejich identifikace, pokud se tyto údaje od jejich původního zápisu změnily.

28.

Komise tvrdí, že první předběžná otázka vychází z předpokladu, že údaje v azylovém rejstříku týkající se žalující strany mohou být nepřesné. Tento předpoklad vyvolává otázku, zda se přesnost údajů o pohlaví osoby řídí právním uznáním změny pohlaví. Komise má s ohledem na článek 8 EÚLP, články 7 a 8 Listiny a judikaturu ESLP ( 17 ) za to, že neexistence systému uznávání změny pohlaví nesmí bránit opravě nepřesných údajů ve veřejném rejstříku týkajících se pohlaví osoby. Za těchto okolností článek 16 GDPR ve spojení s články 7 a 8 a čl. 52 odst. 1 Listiny vyžaduje, aby orgán odpovědný za uchovávání tohoto záznamu opravil osobní údaje o pohlaví subjektu údajů, jakmile se tyto údaje stanou nepřesnými.

29.

První předběžná otázka Fővárosi Törvényszék (soud hlavního města Budapešti) vychází z předpokladu, že údaje o pohlaví žalující strany byly v azylovém rejstříku zapsány správně a tyto údaje se staly nepřesnými v důsledku změny okolností, k níž došlo po vzniku tohoto zápisu. Předkládající soud si tedy přeje zjistit, zda článek 16 GDPR přiznává právo na opravu těchto osobních údajů tak, aby odrážely změnu pohlaví transgender osoby.

30.

Řízení podle článku 267 SFEU je nástrojem spolupráce mezi Soudním dvorem a vnitrostátními soudy, jehož prostřednictvím Soudní dvůr podává výklad unijního práva, který vnitrostátním soudům umožňuje rozhodovat v řízeních, která před nimi probíhají. V rámci této spolupráce Soudní dvůr uznává domněnku relevance otázek vnitrostátních soudů, které se týkají unijního práva. Soudní dvůr tak odmítne rozhodnout o takové otázce pouze tehdy, pokud je zjevné, že žádaný výklad unijního práva nemá žádný vztah k realitě nebo předmětu sporu v původním řízení, jestliže se jedná o hypotetický problém nebo také, jestliže Soudní dvůr nedisponuje skutkovými nebo právními poznatky nezbytnými pro užitečnou odpověď na tyto otázky. Vzhledem k tomu, že pravomoc Soudního dvora v rámci řízení o předběžné otázce spočívá v tom, že přispívá k výkonu spravedlnosti v členských státech, a nikoli že poskytuje poradní stanoviska k obecným či hypotetickým otázkám, může přeformulovat otázky, které jsou mu položeny ( 18 ).

31.

V projednávané věci spatřuji podstatný rozdíl mezi skutkovým stavem, který popisuje předkládající soud v předkládacím usnesení, a zněním první otázky. Z tohoto skutkového stavu vyplývá, že ke změně genderové identity žalující strany došlo ještě před tím, než jí bylo v roce 2014 přiznáno postavení uprchlíka, takže Maďarsko patrně přiznalo žalující straně postavení uprchlíka na základě této změny genderové identity ( 19 ). Dále podle všeho nedošlo od roku 2014 k žádnému vývoji nebo změně týkající se pohlaví žalující strany. Zápis o pohlaví žalující strany v azylovém rejstříku byl tudíž v době jeho provedení nesprávný. Ve věci projednávané před předkládajícím soudem se tedy jedná o případ, kdy údaje, které mají být opraveny, byly nesprávně zapsány na počátku, a nikoli o případ, kdy se údaje staly nepřesnými až „po“ ( 20 ) provedení tohoto zápisu. Žádost podaná předkládajícímu soudu tedy směřuje k opravě původního omylu, a nikoli ke změně tohoto zápisu za účelem zohlednění změny okolností.

32.

Navrhuji Soudnímu dvoru, aby s cílem vyhnout se odpovědi na hypotetickou otázku nespadající do pravomoci, kterou mu přiznává článek 267 SFEU, zohlednil v rámci odpovědi na první předběžnou otázku skutkový stav, který je základem předkládacího rozhodnutí ( 21 ).

33.

Na rozdíl od vyjádření španělské vlády mám za to, že podstatou předběžných otázek položených Fővárosi Törvényszék (soud hlavního města Budapešti) není snaha zjistit, zda unijní právo vyžaduje, aby členský stát zavedl právní rámec pro usnadnění uznání změny genderové identity osoby, které přiznal postavení uprchlíka. Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se výslovně týká povahy a rozsahu práva na opravu nepřesných údajů podle článků 5 a 16 GDPR. Výklad těchto ustanovení s ohledem na skutkové okolnosti, které tento soud popsal, je tak dostačující k tomu, aby předkládající soud mohl rozhodnout ve věci v původním řízení. V této souvislosti podotýkám, že žádná z předběžných otázek položených Fővárosi Törvényszék (soud hlavního města Budapešti) se netýká žádosti o opravu jména žalující strany v azylovém rejstříku, takže tato žádost patrně byla ve vztahu k žádosti o změnu zápisu o jejím pohlaví vedlejší. Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se tedy netýká možného použití článku 16 GDPR v souvislosti se žádostí o změnu zápisu o jménu ( 22 ). Projednávaná věc neposkytuje Soudnímu dvoru také příležitost k podání výkladu čl. 24 odst. 1 a čl. 25 odst. 1 směrnice 2011/95. Fővárosi Törvényszék (soud hlavního města Budapešti) ve svém usnesení tato ustanovení nezmiňuje, ani neuvádí žádné podrobnosti o povoleních k pobytu nebo cestovních dokladech, které mohly být žalující straně v souladu s nimi vydány ( 23 ).

34.

Z článku 1 odst. 2 GDPR ve spojení s body 4 a 10 jeho odůvodnění vyplývá, že cílem GDPR je mimo jiné zajistit vysokou úroveň ochrany základních práv a svobod fyzických osob v souvislosti se zpracováním jejich osobních údajů v Evropské unii. GDPR vytváří právní rámec za účelem provedení požadavků článku 8 Listiny, zejména pokud jde o ochranu osobních údajů. Ta úzce souvisí s právem na respektování soukromého života zakotveným v článku 7 Listiny ( 24 ).

35.

GDPR má velmi širokou věcnou působnost. Podle čl. 2 odst. 1 se GDPR použije „na zcela nebo částečně automatizované zpracování osobních údajů a na neautomatizované zpracování těch osobních údajů, které jsou obsaženy v evidenci nebo do ní mají být zařazeny“, aniž rozlišuje podle totožnosti autora dotyčného zpracování. S výhradou výjimek stanovených v jeho čl. 2 odst. 2, kterých se žalovaný patrně nedovolává, se GDPR použije na operace zpracování prováděné jak soukromými osobami, tak orgány veřejné moci ( 25 ).

36.

Definice pojmu „osobní údaje“ uvedená v čl. 4 bodě 1 GDPR neobsahuje odkaz na „pohlaví“ nebo „gender“ fyzické osoby jako na prvek, kterým lze přímo či nepřímo identifikovat fyzickou osobu. Výraz „veškeré informace“ použitý v definici pojmu „osobní údaje“ uvedené v tomto ustanovení nicméně dává tomuto pojmu široký rozsah ( 26 ). Odkaz na „[zvláštní] prvk[y] fyzické, fyziologické, genetické, psychické, ekonomické, kulturní nebo společenské identity této fyzické osoby“ je podle všeho dostatečně široký na to, aby zahrnoval pohlaví fyzické osoby ( 27 ). Z toho vyplývá, že zápis osobních údajů žalující strany, včetně pohlaví, do veřejného rejstříku osob, kterým bylo přiznáno postavení uprchlíka, představuje „zpracování“ osobních údajů ve smyslu čl. 4 bodu 2 GDPR.

37.

Podle čl. 5 odst. 1 písm. a), b), c) a d) GDPR platí, že osobní údaje musí být ve vztahu k subjektu údajů zpracovávány korektně a zákonným a transparentním způsobem; shromažďovány pro určité, výslovně vyjádřené a legitimní účely; přiměřené, relevantní a omezené na nezbytný rozsah ve vztahu k účelu; a přesné a v případě potřeby aktualizované ( 28 ). Podle čl. 5 odst. 1 písm. d) GDPR „musí“ být zpracování osobních údajů přesné. Musí být přijata veškerá rozumná opatření, aby osobní údaje, které jsou nepřesné s přihlédnutím k účelům, pro které se zpracovávají, byly bezodkladně vymazány nebo opraveny.

38.

Článek 6 odst. 1 GDPR stanoví taxativní výčet případů, kdy je zpracování osobních údajů zákonné ( 29 ). Zpracování osobních údajů v azylovém rejstříku je v zásadě zákonné na základě čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce písm. e) GDPR. Podle čl. 6 odst. 2 GDPR mohou členské státy zachovat nebo přijmout konkrétní ustanovení, aby přizpůsobily používání pravidel tohoto nařízení na zpracování podle čl.6 odst. 1 prvního pododstavce písm. e) s cílem zajistit, že takové zpracování bude zákonné a spravedlivé. Podle čl. 6 odst. 3 GDPR musí být zpracování podle čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce písm. e) založeno na unijním právu nebo na právu členského státu, které se na správce vztahuje. Tento právní základ musí být rovněž ve veřejném zájmu a přiměřený legitimnímu cíli, který sleduje ( 30 ). Ze spisu předloženého Soudnímu dvoru nevyplývá, že by zápis o pohlaví uprchlíka a jeho uchovávání v maďarském azylovém rejstříku nebyly v souladu s článkem 6 GDPR ( 31 ).

39.

Článek 8 odst. 2 Listiny mimo jiné stanoví, že „[k]aždý má právo na přístup k údajům, které o něm byly shromážděny, a má právo na jejich opravu“. Toto právo je promítnuto do článku 16 GDPR ( 32 ). Právo na opravu a jeho prosazování z podnětu soukromých osob ( 33 ) napomáhá dodržování zásady přesnosti stanovené v čl. 5 odst. 1 písm. d) GDPR.

40.

Vzhledem k tomu, že přesnost osobních údajů se může lišit v závislosti na kontextu, v němž jsou zpracovávány, má účel shromažďování údajů přímý vliv na posouzení jejich přesnosti ( 34 ). Jedním z vyjmenovaných účelů azylového rejstříku v Maďarsku je identifikace osoby ( 35 ), přičemž „pohlaví“ se považuje za „údaj, který identifikuje fyzickou osobu“ ( 36 ). Žalující strana se v roce 2014, kdy jí Maďarsko přiznalo status uprchlíka, identifikovala jako transgender muž. Příslušné maďarské orgány přijaly důkazy, které žalující strana předložila na podporu této genderové identity. Zápis pohlaví žalující strany jako „ženy“ v azylovém rejstříku se tak jeví jako nepřesný ve smyslu čl. 5 odst. 1 písm. d) GDPR.

41.

Takový záznam musí být v zásadě možné opravit na základě článku 16 GDPR ve spojení s jeho čl. 5 odst. 1 písm. d) ( 37 ). Bez ohledu na úvahy, které se mohou pojit s použitím těchto ustanovení na opravu takového zápisu, který byl v době jeho provedení správný, (což vyvolává otázku ohledně rozsahu povinnosti aktualizace údajů a jejich dynamického zpracování, kterou GDPR ukládá správcům údajů), pokud by tato ustanovení neposkytovala subjektům údajů právo na opravu zápisu, který byl v době svého provedení prokazatelně nepřesný, neplnila by podle všeho svůj účel.

42.

Maďarská vláda nicméně tvrdí, že podle čl. 6 odst. 2 a 3 GDPR lze právo subjektu údajů na opravu zápisu v takové veřejné evidenci, jako je azylový rejstřík, uplatnit pouze podle práva členského státu a nikoli přímo na základě článku 16 GDPR.

43.

Ačkoli ustanovení čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce písm. e) GDPR ve spojení s jeho čl. 6 odst. 2 a čl. 6 odst. 3 poskytují členským státům „určitý prostor“ ( 38 ), aby jim umožnila zachovat nebo zavést konkrétnější ustanovení, aby „přizpůsobily“ ( 39 ) pravidla GDPR, na jejichž základě mohou správci zákonným způsobem zpracovávat osobní údaje v rámci provádění úkolu ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci ( 40 ), na rozdíl od vyjádření maďarské vlády je z článku 16 GDPR zřejmé, že na zákonné zpracování údajů podle čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce písm. e) tohoto nařízení se vztahuje právo na opravu. Článek 16 GDPR na rozdíl od jiných ustanovení GDPR týkajících se práv subjektů údajů nestanoví, jakým způsobem má být právo na opravu s ohledem na některá ustanovení článku 6 tohoto nařízení uplatňováno ( 41 ). Pravomoci členských států zachovat nebo zavést taková ustanovení se v žádném případě nesmí odchýlit od práva na opravu zakotveného v čl. 8 odst. 2 Listiny. Skutečnost, že členské státy mohou stanovit právní rámec k zajištění praktického uplatňování práva na opravu podle článku 16 GDPR, mimo jiné v souvislosti s veřejnými rejstříky vedenými z důvodů obecného veřejného zájmu podle čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce písm. e) tohoto nařízení, nemůže však žádným způsobem omezit přístup k právu na opravu nebo jeho užívání ( 42 ).

44.

Přesto však platí, že právo na opravu vykládané ve světle zásady přesnosti podle čl. 5 odst. 1 písm. d) GDPR není absolutní a jeho výkon může být za určitých podmínek omezen ( 43 ). V článku 23 GDPR je uvedena řada okolností, za nichž lze toto právo, jakož i jiná práva subjektů údajů omezit. V žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce není však odkaz na toto ustanovení uveden, a maďarská vláda se ho v písemných vyjádřeních nedovolává za účelem vymezení použití článku 16 GDPR za okolností, které vedly k podání této žádosti. Článek 23 odst. 1 písm. e) ( 44 ) a bod 73 odůvodnění GDPR mimo jiné stanoví, že právo Unie nebo členského státu, které se na správce nebo zpracovatele vztahuje, může omezit rozsah povinností a práv, které stanoví články 5 a 16 tohoto nařízení, „s cílem zajistit […] jiné důležité cíle obecného veřejného zájmu Unie nebo členského státu“, jako je „vedení veřejných rejstříků z důvodů obecného veřejného zájmu“ ( 45 ). Takové omezení musí být obsaženo v legislativním opatření, musí respektovat podstatu základních práv a svobod a musí představovat nezbytné a přiměřené opatření v demokratické společnosti ( 46 ). Členský stát se tedy může dovolávat čl. 23 odst. 1 písm. e) GDPR a za určitých okolností omezit právo na opravu, aby zajistil spolehlivost a soudržnost veřejných zápisů, včetně zápisů o osobním stavu ( 47 ). To samo o sobě nemůže být na překážku vyhovění žádosti o opravu údaje o pohlaví žalující strany v azylovém rejstříku tak, aby byla zapsána její genderová identita, jaká existovala v době jejího zápisu do rejstříku. Vyhovění takové žádosti slouží pouze ke zvýšení spolehlivosti tohoto rejstříku a přesnosti údajů v něm zapsaných ( 48 ).

45.

Navrhuji proto Soudnímu dvoru, aby článek 16 GDPR ve spojení s jeho čl. 5 odst. 1 písm. d) vyložil v tom smyslu, že vnitrostátní orgán odpovědný za vedení rejstříku uprchlíků je povinen na žádost opravit takové osobní údaje o pohlaví uprchlíka, které tento orgán v době jejich zápisu do tohoto rejstříku zapsal nesprávně.

46.

Podstatou druhé a třetí předběžné otázky je zjistit, jaké důkazy musí předložit osoba, která požaduje opravu zápisu o svém pohlaví podle článku 16 GDPR na podporu této žádosti, a zda lze od této osoby vyžadovat, aby předložila důkaz o tom, že podstoupila chirurgickou změnu pohlaví. Tyto otázky lze zkoumat společně.

47.

Článek 16 GDPR nestanoví, jaké důkazy musí subjekt údajů případně předložit, „aby správce bez zbytečného odkladu opravil nepřesné osobní údaje, které se ho týkají“. To odráží skutečnost, že (ne)přesnost údajů a potřebu jejich opravy je třeba posuzovat případ od případu, v důsledku čehož se budou lišit důkazy, které mohou být za tímto účelem vyžadovány. Vzhledem k široké definici pojmu „správce“ uvedené v čl. 4 bodě 7 GDPR, která zahrnuje orgány veřejné moci a fyzické osoby, mohou být pravidla nebo postupy týkající se práva na opravu obsaženy v právních předpisech ( 49 ), nebo o nich může být rozhodnuto ad hoc za účelem zohlednění individuálních okolností. Z toho vyplývá, že osoba, která požaduje opravu údajů, může být povinna předložit důkazy, které lze rozumně vyžadovat k prokázání nepřesnosti těchto údajů s ohledem na účely, pro které byly shromážděny nebo zpracovány ( 50 ). Je třeba zdůraznit, že subjekt údajů nemusí tvrdit nebo prokazovat zvláštní zájem na opravě nepřesných údajů ani to, že údajná nepřesnost způsobuje nějakou újmu. Pokud jde o projednávanou věc, mám za to, že s výhradou ověření předkládajícím soudem postačí, aby žalující strana předložila důkazy prokazující, že Maďarsko jí v roce 2014 přiznalo postavení uprchlíka na základě její již existující transgenderové identity a tato identita je v azylovém rejstříku zapsána nepřesně ( 51 ).

48.

GDPR neukládá žalující straně žádnou povinnost prokázat, že podstoupila chirurgickou změnu pohlaví. ESLP uložení takové povinnosti opakovaně odmítl s tím, že „[p]odmiňovat uznání genderové identity transgender osob sterilizačním zákrokem nebo léčbou – nebo zákrokem či léčbou, které s velkou pravděpodobností povedou ke sterilizaci – které si nepřejí podstoupit, proto znamená podmiňovat plný výkon jejich práva na respektování soukromého života podle článku 8 [EÚLP] tím, že se vzdají plného výkonu svého práva na respektování tělesné integrity chráněného tímto ustanovením a také článkem 3 [EÚLP]“ ( 52 ). Uložení takové povinnosti by v mnoha případech vedlo k popření práva na opravu nepřesných údajů o pohlaví transgender osoby podle článku 16 GDPR ( 53 ). Požadavek na předložení takových důkazů by podle mého názoru rovněž ohrozil lidskou důstojnost, která je v souladu s článkem 1 Listiny nedotknutelná a musí být respektována a chráněna. Takový požadavek je rovněž neslučitelný s čl. 3 odst. 1 Listiny, který stanoví, že „[k]aždý má právo na to, aby byla respektována jeho fyzická a duševní nedotknutelnost“, a s článkem 7 Listiny (respektování soukromého a rodinného života). V této souvislosti dodávám, že vnitrostátní soudy jsou při uplatňování GDPR povinny respektovat práva uznaná v Listině.

49.

S ohledem na výše uvedené navrhuji Soudnímu dvoru, aby na předběžné otázky položené Fővárosi Törvényszék (soud hlavního města Budapešti, Maďarsko) odpověděl takto:

„Článek 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46 (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) ve spojení s jeho čl. 5 odst. 1 písm. d)

musí být vykládán v tom smyslu, že vnitrostátní orgán odpovědný za vedení rejstříku uprchlíků: