ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE

(prvního senátu)

26. března 2015

Ángel Coedo Suárez

v.

Rada Evropské unie

„Veřejná služba — Úředníci — Disciplinární řízení — Disciplinární sankce — Zbavení funkce se snížením příspěvku v invaliditě — Přiměřenost sankce — Zjevně nesprávné posouzení — Pojem ‚chování úředníka v průběhu jeho služby‘ — Dodržování pracovní doby“

Předmět:

Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU, jenž je použitelný na Smlouvu o ESAE na základě jejího článku 106a, kterou se Á. Coedo Suárez domáhá zrušení rozhodnutí Rady Evropské unie ze dne 11. června 2013, kterým mu byla s účinností od 1. července 2013 uložena sankce ve formě zbavení funkce se snížením příspěvku v invaliditě ve výši 15 % do dosažení důchodového věku.

Rozhodnutí:

Žaloba se zamítá. Ángel Coedo Suárez ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady vynaložené Radou Evropské unie.

Shrnutí

1. Úředníci – Disciplinární režim – Sankce – Zásada proporcionality – Pojem – Posuzovací pravomoc orgánu oprávněného ke jmenování – Soudní přezkum – Meze

   (Služební řád, články 86 až 89; příloha IX, článek 9)

2. Úředníci – Disciplinární režim – Sankce – Závažnost porušení – Kritéria posouzení – Chování úředníka v průběhu jeho služby – Celkové hodnocení

   [Služební řád, příloha IX, čl. 10 písm. i)]

1.  Články 86 až 89 služebního řádu nevážou disciplinární sankce, které stanoví, fixně na jednotlivé typy porušení služebních povinností, kterých se úředníci dopouštějí, ani neupřesňují, do jaké míry mají na volbu sankce a na určení její přiměřenosti vliv přitěžující a polehčující okolnosti.

   Při posuzování přiměřenosti disciplinární sankce s ohledem na závažnost zjištěných skutečností musí unijní soud vzít v úvahu v první řadě to, že určení sankce vychází z celkového posouzení všech konkrétních skutečností a okolností každého jednotlivého případu ze strany orgánu oprávněného ke jmenování. Přezkum soudem prvního stupně je tudíž omezen na otázku, zda uvedený orgán přiměřeně zvážil přitěžující a polehčující okolnosti, přičemž je třeba upřesnit, že při tomto přezkumu soud nemůže nahradit tento orgán, pokud jde o hodnotové soudy učiněné orgánem v tomto ohledu.

   Co se týče konkrétně sankce zbavení funkce, nejzávažnější ze sankcí uvedených v článku 9 přílohy IX služebního řádu, její uložení nutně implikuje nelehké posuzování ze strany orgánu vzhledem k obzvláště závažným následkům, které z něj vyplývají jak pro dotčeného úředníka, tak pro orgán. Legalita jakékoliv disciplinární sankce každopádně vyžaduje, aby byla prokázána existence skutečností vytýkaných dotčené osobě.

   (viz body 35 až 37)

   Odkazy:

   Soud prvního stupně: rozsudek Tzikis v. Komise, T‑203/98, EU:T:2000:130, body 48 až 51

   Tribunál Evropské unie: rozsudek BG v. Evropský veřejný ochránce práv, T‑406/12 P, EU:T:2014:273, bod 64

   Soud pro veřejnou službu: rozsudek EH v. Komise, F‑42/14, EU:F:2014:250, bod 93

2.  Při určování ukládané disciplinární sankce nevyžaduje kritérium „chování úředníka v průběhu jeho služby“, uvedené v čl. 10 písm. i) přílohy IX služebního řádu, nutně, aby disciplinární komise posoudila chování dotčeného úředníka od jeho přijetí a poté v každý okamžik jeho služby, ale spíše aby celkově zhodnotila jeho chování po celou dobu služby.

   (viz bod 61)