Ukazatele kvality školního vzdělávání

Tato zpráva si především klade za cíl předložit shodné stanovisko k řadě ukazatelů kvality školního vzdělávání tak, aby bylo snazší hodnotit vzdělávací systémy na vnitrostátní úrovni. Ukazatele lze použít ke zjišťování problémů, které je třeba podrobněji zkoumat, a dávají členským státům možnost učit se jeden od druhého na základě porovnání dosažených výsledků.

AKT

Zpráva EU z května 2000 ke kvalitě ve vzdělávání: Šestnáct ukazatelů kvality – zpráva vytvořená na základě činnosti pracovní skupiny „Ukazatele kvality“ (nezveřejněno v Úředním věstníku).

PŘEHLED

Tato zpráva o kvalitě školního vzdělávání byla vypracována odborníky z ministerstev školství 26 zemí, kteří se zúčastnili činnosti pracovního výboru zabývajícího se kvalitativními ukazateli.

Výzvy v oblasti kvality vzdělávání v Evropě

Z ukazatelů a kritérií použitých ve zprávě vzešlo těchto pět výzev:

• výzva týkající se znalostí;
• výzva týkající se decentralizace;
• výzva týkající se zdrojů;
• výzva týkající se sociálního začleňování;
• výzva týkající se údajů a srovnatelnosti.

V Evropské unii jako celku je nadále hlavním problémem poskytování vysoké úrovně školního vzdělávání všem Evropanům.

Čtyři hlavní hodnocené oblasti

Pracovní skupina navrhuje omezit počet ukazatelů na šestnáct, jež se týkají těchto čtyř oblastí:

• znalosti dosažené v matematice, čtení, přírodních vědách (přírodopisu), informačních a komunikačních technologiích (IKT), cizích jazycích, schopnosti učit se a občanské výchově;
• úspěch a další postup: tímto ukazatelem se zjišťuje schopnost žáků dokončit studium, přičemž se zkoumá podíl žáků, kteří školní docházku nedokončí, dokončení vyššího středoškolského vzdělání a účast ve vysokoškolském vzdělávání;
• sledování školního vzdělávání: tímto ukazatelem se zjišťuje míra účasti jednotlivých subjektů zapojených do školního systému prostřednictvím hodnocení a řízení školního vzdělávání a vyhodnocování účasti rodičů;
• zdroje a struktury: tento ukazatel se zaměřuje na výdaje na vzdělávání jednoho studenta, vzdělávání a odbornou přípravu učitelů, míru účasti v předškolním vzdělávání a počet studentů na jeden počítač.

Tato zpráva analyzuje dostupné údaje pro každý ukazatel (s vyjádřením v grafech a tabulkách) a určuje společná hlediska v různých členských státech, otevírá diskusi tím, že klade zásadní otázky a uvádí příklady osvědčených postupů.

PODROBNÝ POHLED NA UVEDENÝCH 16 UKAZATELŮ

Matematika

Získání kvalitních základů v matematice, která napomáhá k získání analytických schopností, logických schopností a numerického uvažování, je jádrem všech učebních osnov. Nicméně podle dostupných údajů přetrvávají značné rozdíly, pokud jde o priority školních osnov, například kladení důrazu na geometrii spíše než na algebru.

Mezi hlavní problémy ve vztahu k matematice patří vytvoření výukové metody, která zajistí, že žáci budou mít k matematice pozitivní vztah, povzbuzování žáků k tomu, aby rozvíjeli a udržovali si znalosti v této oblasti, a definování, pokud je to možné, společných schopností a dovednosti, kterými by měli evropští občané disponovat.

Příklady osvědčených postupů jsou tyto iniciativy: Kypr, kde byly zavedeny matematické soutěže pro žáky všech věkových kategorií, Francie, která vytvořila vnitrostátní „observatoř“ pro výuku matematiky, a Německo, kde byly vyvinuty materiály pro učitele matematiky.

Čtení

Schopnost číst a porozumět textům je základním předpokladem pro učení a pro osobní rozvoj jednotlivců a jejich sociální integraci. Ze zprávy vyplývá, že důležitými faktory jsou domácí prostředí a charakteristiky týkající se žáků – jednotlivců, jako je příslušnost k určitému pohlaví.

Nebylo dosaženo žádných závěrů o tom, jak zlepšit přístup ke knihám na středních školách, v knihovnách a knihkupectvích, jak povzbudit rodiče k účasti na vzdělávání svých dětí a jak mladým lidem zatraktivnit čtení (například reklama, televize, CD-ROM).

Jako příklady vnitrostátních iniciativ lze uvést Německo, kde byly celostátní deníky dodávány žákům zdarma a obsah učitelé systematicky probírali ve třídě; zajímavá je rovněž švédská iniciativa, která doporučuje rodičům dětí ve věku od 10 do 12 let, aby s nimi strávili půl hodiny denně čtením dobré knihy.

Obory přírodních věd

Díky vědeckým disciplínám získávají žáci nástroje pro analýzu a zkoumání svého okolí a pro experimentování – tedy dovednosti, které jsou nezbytné pro technologický pokrok. Zpráva upozorňuje na značné rozdíly mezi zeměmi z hlediska přírodovědných znalostí a na významu faktorů, jako je motivace, pohlaví, metodické postupy, status přírodovědných studií a zaměstnání.

Zpráva vyzývá k diskusi o tom, jak povzbudit všechny studenty, aby měli dostatečný zájem o přírodní vědy a jak propagovat učení se účinnějšími metodami spolu s praktickými pokusy.

Příkladem osvědčených postupů, které zpráva vyzdvihla, je iniciativa „Schola ludus“ ze Slovenské republiky, jejímž cílem je podporovat vzdělávání ve vědeckých disciplínách prostřednictvím putovních interaktivních výstav, a evropská iniciativa s názvem „Women in Science“ (Ženy ve vědě), jež ilustruje dějiny vědy na úspěších žen.

Informační a komunikační technologie (IKT)

Informační a komunikační technologie hrají v běžném životě stále důležitější úlohu, protože nám umožňují nové přístupy k učení, životu, práci, spotřebě a trávení volného času.

Navzdory rozdílům v roli informačních a komunikačních technologií ve školních osnovách (v některých zemích jsou považovány za nástroje, jinde jako samostatný předmět) plánuje většina zemí míru využívání informačních a komunikačních technologií zvyšovat.

Dosud nebyly učiněny závěry, pokud jde o to, jak podporovat využívání informačních a komunikačních technologií všemi členy společnosti, včetně těch nejvíce znevýhodněných a ohrožených skupin obyvatelstva, a jak podporovat vzdělávání učitelů ze všech oblastí v potřebných dovednostech.

Všechny evropské země by měly usilovat o to, aby následovaly příklad Islandu, kde všichni žáci staršího školního věku mají k dispozici vlastní notebook. Na evropské úrovni podporují používání informačních a komunikačních technologií iniciativy eEurope a eLearning.

Cizí jazyky

Znalost více jazyků Společenství se stala nezbytnou podmínkou, chtějí-li občané Evropské unie využívat pracovních a osobních možností, které jim přináší jednotný trh.

Podle dostupných údajů se zdá, že existuje vztah mezi úředním jazykem určitého státu a schopnostmi jeho mladých lidí mluvit jiným jazykem: v zemích, které nemají dominantní jazyk (jako je Dánsko či Švédsko), jsou lidé více motivováni se učit jiný jazyk než v zemích, kde určitý jazyk převládá (např. Francie nebo Španělsko). Významnou roli hrají též sociální a kulturní faktory.

Ke klíčovým otázkám nadále patří podněcování zájmu mladých lidí o studium jazyků a rozvoj metod, které pomohou zvýšit sebevědomí studentů, když mluví jiným jazykem než svou mateřštinou. V Belgii nabízí ministerstvo školství kurzy osmnácti cizích jazyků, evropských i mimoevropských. Na úrovni EU je cílem Evropské jazykové ceny Label podpořit zájem o studium jazyků tím, že se do popředí dostávají inovační projekty.

Schopnost učit se

Dovednost celoživotního učení zaručuje úspěch ve světě práce a ve společnosti. Kdo se hodlá učit efektivně, potřebuje vědět, jak se učit, a využívá pro tento účel celou řadu nástrojů a strategií.

Zatím nejsou k dispozici žádné údaje pro celou Evropu, ačkoli některé členské státy již vytvořily metody, které pomáhají pochopit úspěch či neúspěch ve škole. Hlavním úkolem je zajistit, aby se dovednosti podporující schopnost se učit staly politickou prioritou, s cílem přizpůsobit školní osnovy a podporovat další vzdělávání učitelů.

Občanská výchova

Příprava mladých lidí k občanství zahrnuje také to, že se jim vštípí občanská kultura založená nejen na zásadách demokracie, rovnosti a svobody, ale také na uznání práv a povinností. Zpráva především konstatovala problémy s podporou sociální a kulturní rozmanitosti a potřebu, aby si učitelé více uvědomovali důležitost své role v procesu rozvíjení povědomí občanství u studentů.

V Řecku se každoročně setkávají volení žáci vyšších ročníků středních škol v parlamentu a diskutují o otázkách aktuálního významu. V Itálii má každá střední škola statut práv a povinností studentů.

Předčasné ukončení školní docházky

Ti, kdo opouštějí školu předčasně, často nemají ani základní schopnosti ani odborné vzdělání a narazí na problémy při hledání zaměstnání. Kvůli neochotě přijmout strategii celoživotního učení jsou tyto osoby ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností.

Ve zprávě se zdůrazňuje, že značné rozdíly mezi zeměmi jsou dány nejen rozdíly mezi vzdělávacími systémy, ale také sociálně-ekonomickými rozdíly. Například duální systém v Německu, kdy žáci absolvují učení v určitém podniku, jakož i odborné vzdělávání na částečný úvazek, jim umožňuje získat odbornou kvalifikaci. Na druhou stranu mohou počty žáků, kteří nedokončí školní docházku, souviset s ekonomickými faktory, jako je vysoká míra nezaměstnanosti či rozdíly mezi městskou a venkovskou hospodářskou situací.

V březnu 2000 stanovila Evropská rada v Lisabonu cíl snížit do roku 2010 počet 14 až 18letých s pouze nižším středním vzděláním. V Nizozemsku je předčasné ukončení školní docházky omezeno spoluprací mezi školami na regionální úrovni, v Německu nabízejí průmyslové partnerské podniky praxi či stáže.

Ukončení vyššího středního vzdělání

Míra ukončení vyššího středního vzdělávání je důležitým ukazatelem úspěšných vzdělávacích systémů. Zpráva poukazuje na skutečnost, že úspěch žáka nelze posuzovat odděleně od jiných školních výsledků ani od hospodářské situace dané země.

Hlavními problémy jsou zvýšení motivace mladých lidí, jejich lepší pochopení vazby mezi teoretickým vzděláváním a praktickou činností a povzbuzení žáků k tomu, aby se více zajímali o celoživotní učení.

Účast na vysokoškolském vzdělávání

Možnosti, které nabízí vysokoškolské vzdělávání, neustále rostou. Je nicméně podstatné předvídat trendy v poptávce s ohledem na vývoj nových technologií, trendy zaměstnanosti atd.

Zpráva uvádí rozdíly mezi vzdělávacími systémy, zejména ve vztahu k osnovám (některé předměty se v některých zemích vyučují na středoškolské úrovni, a v jiných na úrovni terciární) a existenci odborného vzdělávání (mladí lidé odcházejí do systému vysokoškolského vzdělávání z důvodu nedostatku příležitostí navštěvovat odborné vzdělávání). Skutečnost, že trh práce je v určité zemi nasycený, často vede k tomu, že ti, kteří mají problém najít práci, odcházejí do systému vysokoškolského vzdělávání. Vysoké počty zapsaných studentů povedou k vysoce kvalifikované pracovní síle, což způsobí, že ti, kteří nemají vysokoškolskou kvalifikaci, budou mít v některých odvětvích ještě větší obtíže při hledání práce.

Vysoké počty zapsaných studentů v širokém věkovém rozpětí budou mít také významný dopad na podíl populace, která v určitém konkrétním období není k dispozici pro pracovní činnost. Zpráva také konstatuje, že míra účasti na vysokoškolském vzdělávání je obecně vyšší u dívek než u chlapců.

Podle zprávy patří mezi hlediska, jimž je potřeba věnovat další pozornost, tyto oblasti: podíl mužů a žen v některých oborech, do jaké míry je volba vysokoškolského vzdělávání reakcí na trh práce, vztah mezi mírou participace starších věkových skupin a produktivitou na trhu práce atd.

Hodnocení a řízení školního vzdělávání

Prostřednictvím hodnocení a řízení se školy mohou srovnávat s obdobnými institucemi. Všechny země hledají nejlepší způsob, jak vykazovat dosažené výsledky ve školství, a za tím účelem používají interní nebo externí hodnocení nebo systém, který kombinuje obojí.

V Rakousku byla spuštěna webová stránka pro školy, kde mají přístup k informacím, nápadům a procedurálním návrhům na vytváření osnov. Tato zpráva je pak významným příspěvkem na evropské úrovni ke zlepšení hodnotících systémů v Evropě.

Účast rodičů

Účast rodičů na vzdělávání jejich dětí má významný dopad na zlepšování provozu školy a na kvalitu vzdělávání dětí. Zpráva zdůrazňuje, že rodiče se mohou podílet na základě dobrovolnosti prostřednictvím přímého zapojení do vzdělávacích aktivit nebo přes poradní orgány, dobrovolná sdružení nebo školní družiny.

Tento ukazatel vyvolává důležité základní otázky týkající se úlohy a vlivu rodičů, pokud jde o přidanou hodnotu, kterou mohou vnést do tohoto procesu, a okolností, za kterých je přínos rodičů nejrelevantnější a nejužitečnější.

Z mnoha příkladů osvědčených postupů je především třeba uvést Německo, kde se organizují semináře pro rodiče, aby byli informováni o novém vývoji v učení a vyučování.

Vzdělávání a odborná příprava učitelů

Učitelé jsou svědky nebývalé změny své role a postavení: potřebují další školení v používání nových technologických nástrojů v oblasti IKT a musejí se vypořádat s neustále se měnícími potřebami a očekáváními. V evropských zemích je silná poptávka po kvalitním počátečním vzdělávání za podpory dobrého zapracování a dalšího profesního rozvoje.

Ve zprávě se poukazuje na skutečnost, že i když jsou k dispozici údaje, pokud jde o počáteční vzdělávání učitelů (viz síť EURYDICE), je obtížnější najít údaje o dalším vzdělávání. Tento ukazatel rozlišuje na jedné straně mezi vzděláváním a odbornou přípravou, které jsou zaměřené všeobecně či na konkrétní předmět a které se soustředí na výuku předmětů, a na druhé straně mezi pedagogickou a praktickou přípravou, které se váží k učitelskému povolání.

I když existují výrazné rozdíly, zpráva otevírá diskusi o opatřeních, která je zapotřebí přijmout, aby učitelé aktualizovali své znalosti, a také o tom, jak odměňovat a udržet obzvláště schopné učitele.

Účast na předškolním vzdělávání

Předškolní vzdělávání hraje důležitou roli v emočním a kognitivním vývoji dětí, usnadňuje přechod od hravého učení po formální učení a přispívá k úspěchu dětí ve škole.

Předškolní vzdělávání, které se týká dětí ve věku nejméně tří let, musí poskytovat dostatečně vyškolený personál.

Počet studentů na jeden počítač

Každý musí být schopen se naučit efektivně používat počítače, školy musí být schopny zajistit, aby byl počítačů dostatečný počet. Na druhou stranu, vzhledem k tomu, že se technologie rychle vyvíjí, je někdy vhodnější, aby školy byly vybaveny menším počtem počítačů, ale zároveň aby byla zajištěna jejich výměna, protože dřívější modely zastarávají. Tváří v tvář nutnosti poskytovat drahé vybavení velkému počtu škol volí některé vzdělávací systémy partnerství se soukromým sektorem. Hlavním úkolem je, aby investice škol a partnerů do počítačového vybavení byly ekonomicky zajímavé.

Výdaje na vzdělávání na studenta

Podíl celkových finančních zdrojů určených na vzdělávání představuje pro vlády jednotlivých států klíčové rozhodnutí. Jedná se o investici s dlouhodobou návratností, která má významný dopad na klíčové oblasti, jako je sociální soudržnost, mezinárodní konkurence a udržitelný růst.

Ve zprávě se zdůrazňuje skutečnost, že rozdíly v ekonomické prosperitě jsou důležitým faktorem. Ve Skotsku financují místní orgány programy obnovy škol prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru. K výzvám, kterým budou muset čelit vzdělávací systémy v Evropě, patří efektivní rozdělení rozpočtu mezi různé úrovně místní a regionální samosprávy a usnadnění účasti soukromého sektoru ve vzdělávání, aniž by tím byla ohrožena integrita vzdělávacího systému.

Kontext

Na konferenci konané v Praze v červnu 1998 navrhli ministři školství Evropské unie a kandidátských zemí zřízení pracovní skupiny složené z národních expertů s cílem stanovit ukazatele či měřítka pro usnadnění hodnocení vzdělávacích systémů na vnitrostátní úrovni.

Tito experti předložili zprávu ministrům školství Evropské unie a kandidátských zemí na setkání v Bukurešti v červnu 2000.

Na základě návrhu Komise a příspěvků členských států přijala Rada dne 12. února 2001 zprávu o konkrétních budoucích cílech vzdělávacích systémů a systémů odborné přípravy. Jednalo se o první dokument nastiňující komplexní a soustavný přístup k národním politikám v oblasti vzdělávání na základě tři cílů:

• zlepšení kvality a efektivity vzdělávacích systémů a systémů odborné přípravy v EU;
• usnadnění přístupu všech k celoživotnímu vzdělávání a odborné přípravě;
• otevření vzdělávacích systémů a systémů odborné přípravy širšímu světu.

Po schválení zprávy o konkrétních budoucích cílech vzdělávacích systémů a systémů odborné přípravy vyhotovila Komise pracovní program, který obsahuje na 29 ukazatelů pro oblast vzdělávání a odborné přípravy obecně.

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Podrobný pracovní program průběžné kontroly cílů vzdělávacích systémů a systémů odborné přípravy v Evropě (Úř. věst. C 142 ze dne 14.6.2002).

Závěry Rady ze dne 14. února 2002 v návaznosti na zprávu o konkrétních budoucích cílech systémů vzdělávání a odborné přípravy v souvislosti se společnou zprávou Rady a Komise k předložení na jarním zasedání Evropské rady v roce 2002 (Úř. věst. C 58 ze dne 5.3.2002).

Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 12. února 2001 o evropské spolupráci při hodnocení kvality vzdělávacího systému (Úř. věst. L 60 ze dne 1.3.2001).

Doporučení Rady 98/561/ES ze dne 24. září 1998 o evropské spolupráci při zabezpečování kvality v oblasti vysokoškolského vzdělávání (Úř. věst. L 270 ze dne 7.10.1998).

Poslední aktualizace: 08.05.2006