Evropský výzkumný prostor a kosmická politika

ÚVOD

Lisabonská smlouva posiluje činnost Evropské unie (EU) v oblasti výzkumu. Jejím cílem je vytvoření opravdového evropského výzkumného prostoru. Kromě toho je Lisabonská smlouva i právním základem, který EU umožňuje vést evropskou kosmickou politiku.

Oblast výzkumu získává v rámci EU zvláštní význam. Tato oblast byla v ohnisku pozornosti již v Lisabonské strategii (2000). Nová Strategie Evropa 2020 pokračuje v nastoupené cestě a snaží se vytvořit z EU znalostní ekonomiku založenou na rozvoji znalostí a na inovacích. Pro dosažení tohoto cíle jsou nejdůležitější oblasti výzkumu a technologického rozvoje.

EVROPSKÝ VÝZKUMNÝ PROSTOR

Právní základ pro vytvoření evropského výzkumného prostoru byl vytvořen Lisabonskou smlouvou. Takový prostor musí hlavně umožňovat volný pohyb vědeckých pracovníků, vědeckých poznatků a technologií. Z tohoto důvodu EU podporuje odstraňování právních a daňových překážek v oblasti výzkumu.

Lisabonská smlouva mimoto opravňuje Radu a Parlament k přijímání veškerých opatření nezbytných k vytvoření evropského výzkumného prostoru. Obě instituce přijímají tato opatření v souladu s řádným legislativním postupem.

Rada a Parlament musí stanovit víceletý rámcový program, pomocí kterého se budou financovat všechny evropské výzkumné projekty. Tento rámcový program se přijímá podle řádného legislativního postupu. Rozpočet 7. rámcového programu (2007–2013) dosahuje částky 50,5 miliard EU a jeho výše svědčí o důležitosti přisuzované výzkumu v rámci EU. V tomto případě jde navíc o nejdůležitější mezinárodní výzkumný program na světě.

Oblast výzkumu je předmětem zvláštního rozdělení pravomocí mezi EU a členskými státy. Podle článku 4 Smlouvy o fungování Evropské unie má EU a členské státy v oblasti výzkumu a kosmického prostoru sdílené pravomoci. V protikladu s obecným pravidlem řídícím sdílené pravomoci nejsou ale pravomoci členských států nijak omezovány tím, že EU vykonává svoji pravomoc, a mohou samostatně jednat.

EVROPSKÁ KOSMICKÁ POLITIKA

Lisabonská smlouva přináší nový článek umožňující vytvoření evropské kosmické politiky (článek 189 Smlouvy o fungování Evropské unie). Cílem kosmické politiky je hlavně podpora vědeckého a technického pokroku a konkurenceschopnosti průmyslu.

Do evropské kosmické politiky pak patří výzkumná činnost, technologický rozvoj a průzkum a využití vesmíru. Rada a Evropský parlament mohou v souladu s řádným legislativním postupem stanovit kosmický program, který bude shrnovat opatření přijatá v těchto oblastech.

Kromě toho evropská kosmická politika úzce souvisí s činností Evropské kosmické agentury . Připomínáme, že tato agentura je mezinárodní organizace zcela nezávislá na EU. Jejím posláním je vypracovávat a vést společné programy určené k rozvoji spolupráce mezi členskými státy v kosmickém prostoru.

Spolupráci mezi EU a Evropskou kosmickou agenturou potvrzuje Lisabonská smlouva. Vzájemná spolupráce je založena na rámcové dohodě, která vstoupila v platnost v květnu 2004. Tato rámcová dohoda vedla zejména k vytvoření Rady pro vesmír, ve které zasedají zástupci Rady EU a Rady evropské kosmické agentury.

Poslední aktualizace: 12.05.2010