EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32014D0573

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2014/EU ze dne 15. května 2014 o posílení spolupráce mezi veřejnými službami zaměstnanosti (VSZ) Text s významem pro EHP

OJ L 159, 28.5.2014, p. 32–39 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Legal status of the document In force: This act has been changed. Current consolidated version: 01/01/2021

ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2014/573(2)/oj

28.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 159/32


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 573/2014/EU

ze dne 15. května 2014

o posílení spolupráce mezi veřejnými službami zaměstnanosti (VSZ)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 149 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropská rada přijala v závěrech ze dne 17. června 2010 strategii Evropa 2020 pro zaměstnanost a inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (dále jen „strategie Evropa 2020“). Vyslovila se pro mobilizaci veškerých nástrojů a politik Unie na podporu dosažení společných cílů a vyzvala členské státy k přijetí posílených koordinovaných opatření. Veřejné služby zaměstnanosti (VSZ) hrají ústřední úlohu z hlediska svého přínosu k dosažení hlavního cíle míry zaměstnanosti strategie Evropa 2020, kterým je dosažení 75 % zaměstnanosti žen a mužů ve věku od 20 do 64 let do roku 2020, zejména snížením nezaměstnanosti mladých lidí.

(2)

Článkem 45 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“) se stanoví volný pohyb pracovníků v Unii a článek 46 Smlouvy stanoví opatření k zavedení tohoto volného pohybu, zejména zajištěním úzké spolupráce mezi veřejnými službami zaměstnanosti. Síť VSZ vytvořená tímto rozhodnutím (dále jen „síť“) by se kromě obecných aspektů geografické mobility měla věnovat široké škále cílů a iniciativ prostřednictvím stimulačních opatření, která mají zlepšit spolupráci mezi členskými státy v oblasti zaměstnanosti.

(3)

Cílem tohoto rozhodnutí by měla být podpora spolupráce mezi členskými státy v oblastech působnosti VSZ. Toto rozhodnutí formalizuje a posiluje neformální spolupráci mezi VSZ prostřednictvím stávající evropské sítě vedoucích představitelů VSZ, přičemž se zapojením do této sítě souhlasily všechny členské státy. Dosažení plného potenciálu této sítě závisí na pokračujícím zapojení všech členských států. Toto zapojení do sítě by mělo být oznámeno sekretariátu sítě.

(4)

Rada v souladu s čl. 148 odst. 4 Smlouvy přijala rozhodnutím 2010/707/EU (3) hlavní směry politik zaměstnanosti členských států, které byly zachovány pro roky 2011 až 2013. Tyto integrované hlavní směry poskytují členským státům vodítko pro vytyčení jejich národních programů reforem a pro provádění reforem. Integrované hlavní směry jsou základem pro doporučení pro jednotlivé země, která Rada členským státům podává podle uvedeného článku. V posledních letech tato doporučení obsahovala konkrétní doporučení k fungování a kapacitě VSZ a k účinnosti aktivních politik na trhu práce členských států.

(5)

Pro doporučení pro jednotlivé země by byla prospěšná posílená zpětná vazba o úspěšnosti provádění politik, založená na faktických poznatcích, a spolupráce mezi VSZ členských států. Síť by za tímto účelem měla provádět konkrétní iniciativy, jako jsou například společné systémy srovnávání na základě faktických poznatků, odpovídající činnosti vzájemného učení, vzájemná pomoc mezi členy sítě a provádění strategických postupů pro modernizaci VSZ. Specifické znalosti sítě a jejích jednotlivých členů by také měly sloužit jako podklady pro rozvoj politik zaměstnanosti, a to na žádost Evropského parlamentu, Rady, Komise nebo Výboru pro zaměstnanost.

(6)

Intenzivnější a cílenější spolupráce mezi VSZ by měla vést k lepšímu sdílení osvědčených postupů. Síť by měla propojit informace zjištěné na základě srovnávání a vzájemného učení tak, aby se mohl vyvinout systematický, dynamický a integrovaný proces učení na základě srovnávání.

(7)

Síť by měla fungovat v úzké spolupráci s Výborem pro zaměstnanost podle článku 150 Smlouvy a měla by přispívat k jeho práci poskytováním faktických poznatků a zpráv o politikách prováděných VSZ. Příspěvky sítě Evropskému parlamentu by měly být poskytovány prostřednictvím jejího sekretariátu a příspěvky Radě prostřednictvím Výboru pro zaměstnanost, bez jakýchkoli změn a případně s komentářem. Zejména společné znalosti sítě týkající se výsledků politik zaměstnanosti a komparativní analýzy VSZ by mohly tvůrcům politik na úrovni Unie i na vnitrostátní úrovni pomoci při posuzování a navrhování politik zaměstnanosti.

(8)

Síť by se v oblastech působnosti VSZ měla podílet na provádění politických iniciativ týkajících se zaměstnanosti, jako je například doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi (4). Síť by také měla podporovat iniciativy zaměřené na lepší sladění nabízených a požadovaných dovedností, vytváření důstojných pracovních podmínek a udržitelné zaměstnanosti, posílení dobrovolné mobility pracovní síly a usnadňování přechodu ze vzdělávání a odborné přípravy do pracovního procesu, například podporou poskytování poradenství a zlepšováním transparentnosti dovedností a kvalifikací. Tyto činnosti sítě by měly zahrnovat hodnocení a posuzování aktivních politik na trhu práce, včetně politik zaměřených na zranitelné sociální skupiny a sociální vyloučení.

(9)

Síť by měla posílit spolupráci mezi svými členy a rozvíjet společné iniciativy zaměřené na výměnu informací a osvědčených postupů ve všech oblastech, jež spadají do působnosti VSZ, na srovnávací analýzy a poskytování doporučení i na podporu inovativních přístupů při poskytování služeb zaměstnanosti. Díky vytvoření sítě bude možné provádět celkové srovnávání všech VSZ založené na faktických poznatcích a zaměřené na výsledky, což povede k určení osvědčených postupů v oblastech služeb poskytovaných VSZ. Tyto výstupy by měly přispět k lepšímu navrhování a poskytování služeb zaměstnanosti v rámci jejich konkrétních pravomocí. Iniciativy sítě by měly zlepšit účinnost VSZ a umožnit účelnější vynakládání veřejných prostředků. Síť by měla rovněž spolupracovat s dalšími poskytovateli služeb zaměstnanosti.

(10)

Síť by ve svém ročním pracovním programu měla stanovit technické podrobnosti srovnávání VSZ a souvisejícího vzájemného učení, zejména metodiku vzájemného učení na základě srovnávání podle ukazatelů srovnávání uvedených v příloze tohoto rozhodnutí pro hodnocení výkonnosti VSZ, kontextové proměnné, požadavky na poskytování údajů a vzdělávací nástroje integrovaného programu vzájemného učení. Oblasti srovnávání by měly být vymezeny v tomto rozhodnutí. Členské státy se mohou nadále rozhodnout, zda se dobrovolně zapojí do dalších procesů učení na základě srovnávání v jiných oblastech.

(11)

Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny přílohy obsahující ukazatele srovnávání. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, zejména s odborníky z VSZ. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(12)

Vzhledem k různorodosti modelů VSZ, úkolů a forem poskytování služeb je na členských státech, aby z řad řídících pracovníků VSZ nominovaly do správní rady sítě (dále jen „správní rada“) jednoho člena a jednoho náhradníka. Tento člen nebo náhradník by měl ve správní radě případně zastupovat ostatní VSZ svého členského státu. Pokud členský stát nemůže z ústavních důvodů nominovat pouze jednu VSZ, je třeba určit příslušné VSZ, jejichž počet by měl být co nejnižší, aniž by došlo ke změně pravidla, že každý členský stát má ve správní radě jeden hlas. Členové správní rady by měli vynaložit veškeré úsilí s cílem zajistit, aby názory a zkušenosti místních a regionálních orgánů byly začleněny do činností sítě a aby tyto orgány byly o těchto činnostech průběžně informovány. Členové správní rady by měli mít pravomoc přijímat rozhodnutí jménem svých VSZ. Činnosti by měly být otevřeny účasti VSZ ze všech úrovní, aby se zajistilo zapojení všech VSZ do sítě.

(13)

Síť by měla mít k dispozici nejaktuálnější údaje o nezaměstnanosti na úrovni NUTS 3, aby bylo zajištěno, že společné úkoly VSZ co nejvíce odpovídají současné situaci na trhu práce.

(14)

Síť by měla vycházet ze zkušeností stávající neformální poradní skupiny evropské sítě vedoucích představitelů VSZ, kterou Komise podporuje od roku 1997 a k jejímž názorům bylo v tomto rozhodnutí přihlédnuto, a tuto skupinu by měla nahradit. Klíčové oblasti činnosti, které uvedená poradní skupina vymezila ve svém dokumentu „Strategie VSZ 2020“, by měly přispět k modernizaci a posílení VSZ.

(15)

Síť by měla zprostředkovat vzájemnou pomoc ve prospěch svých členů a pomáhat svým členům při poskytování vzájemné podpory při modernizaci organizačních struktur a poskytování služeb, a to posílením spolupráce zejména v oblasti předávání poznatků, studijních návštěv a výměny pracovníků.

(16)

Financování sítě a jejích iniciativ by mělo být zajišťováno prostřednictvím oddílu Progress/zaměstnanost programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace („EaSI“), zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 (5), do výše rozpočtových prostředků stanovených Evropským parlamentem a Radou.

(17)

U projektů navržených sítí nebo identifikovaných v rámci činností vzájemného učení a následně prováděných v jednotlivých VSZ by členské státy měly mít přístup k financování z Evropského sociálního fondu (ESF), Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a programu Horizont 2020 – rámcového programu Unie pro výzkum a inovace (2014–2020), zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (6).

(18)

Síť by měla zajistit, aby doplňovala, a nikoli nahrazovala nebo zdvojovala činnosti prováděné v rámci evropské strategie zaměstnanosti ve smyslu hlavy IX Smlouvy, zejména činnost Výboru pro zaměstnanost a jeho nástroje, jako je společný hodnotící rámec, jakož i program vzájemného učení. Komise by dále měla zajistit, aby v zájmu součinnosti spolu úzce spolupracovaly sekretariát sítě a sekretariát Výboru pro zaměstnanost.

(19)

Toto rozhodnutí ctí základní práva a dodržuje zásady uznané Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Cílem tohoto rozhodnutí je především zajistit plné dodržování práva na přístup k bezplatným službám zaměstnanosti a podpořit uplatňování článku 29 Listiny,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Zřízení sítě

Na období od 17. června 2014 do 31. prosince 2020 se tímto zřizuje celounijní síť veřejných služeb zaměstnanosti (VSZ) (dále jen „síť“). Síť provádí iniciativy stanovené v článku 4.

Síť tvoří:

a)

VSZ nominované členskými státy;

b)

Komise.

Výbor pro zaměstnanost má status pozorovatele.

Členské státy, v nichž působí nezávislé VSZ na nižší než celostátní úrovni, zajistí jejich odpovídající zastoupení v konkrétních iniciativách sítě.

Článek 2

Definice učení na základě srovnávání

Pro účely tohoto rozhodnutí a činností sítě se „učením na základě srovnávání“ rozumí proces vytváření systematického a integrovaného propojení mezi činnostmi srovnávání a vzájemného učení, jež spočívá v identifikaci dobrých výsledků pomocí systémů srovnávání vycházejících z ukazatelů, včetně shromažďování údajů, jejich validace, konsolidace a posuzování, v souladu s příslušnou metodikou, a ve využívání takto zjištěných informací k vzájemnému učení, jež bude konkrétní a podložené faktickými poznatky, včetně modelů osvědčených postupů.

Článek 3

Cíle

Cílem tohoto rozhodnutí je prostřednictvím sítě podpořit spolupráci mezi členskými státy na poli zaměstnanosti, v oblastech působnosti VSZ, s cílem přispět ke strategii Evropa 2020 a k provádění příslušných politik Unie, a podpořit tak:

a)

nejzranitelnějším sociální skupiny s vysokými mírami nezaměstnanosti, obzvláště starší pracovníky a mladé lidi, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy;

b)

vytváření důstojných pracovních podmínek a udržitelné zaměstnanosti;

c)

lepší fungování trhů práce v EU;

d)

identifikaci nedostatků v oblasti dovedností a poskytování informací o jejich rozsahu a lokalitě, jakož i lepší sladění dovedností uchazečů o zaměstnání s potřebami zaměstnavatelů;

e)

lepší integraci trhů práce;

f)

větší dobrovolnou geografickou a profesní mobilitu na spravedlivém základě za účelem naplnění konkrétních potřeb trhů práce;

g)

začlenění osob vyloučených z trhu práce jako součást boje proti sociálnímu vyloučení;

h)

hodnocení a posuzování aktivních iniciativ na trhu práce a jejich účinné a účelné provádění.

Článek 4

Iniciativy sítě

1.   V oblastech působnosti VSZ provádí síť zejména tyto iniciativy:

a)

rozvíjení a zavádění celounijního učení na základě srovnávání mezi VSZ založeného na faktických poznatcích, jehož se účastní VSZ, s cílem porovnat pomocí vhodné metodiky výsledky jejich činností v těchto oblastech:

i)

přínos ke snížení nezaměstnanosti u všech věkových skupin a u zranitelných skupin,

ii)

přínos ke zkrácení doby trvání nezaměstnanosti a snížení neaktivity s cílem řešit dlouhodobou a strukturální nezaměstnanost a sociální vyloučení,

iii)

obsazování volných pracovních míst (včetně dobrovolnou mobilitou pracovníků),

iv)

spokojenost klientů se službami VSZ;

b)

poskytování vzájemné pomoci v podobě „peer-to-peer“ nebo skupinových činností, prostřednictvím spolupráce, výměny informací, zkušeností a pracovníků mezi členy sítě, včetně podpory při provádění doporučení vydaných Radou pro jednotlivé země souvisejících s VSZ, jež je poskytována na žádost daného členského státu nebo dané VSZ;

c)

přispívání k modernizaci a posílení VSZ v klíčových oblastech, v souladu s cíli strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti;

d)

příprava zpráv na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise či z vlastního podnětu;

e)

podílení se na provádění příslušných politických iniciativ;

f)

přijímání a provádění ročního pracovního programu sítě, v němž jsou stanoveny její pracovní metody, očekávané výsledky a podrobnosti související s prováděním systémů učení na základě srovnávání;

g)

podpora a sdílení osvědčených postupů zaměřených na identifikaci mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, a na rozvoj iniciativ k zajištění toho, že tito mladí lidé získají dovednosti nezbytné k tomu, aby vstoupili na trh práce a udrželi se na něm.

Pokud jde o iniciativu stanovenou v prvním pododstavci písm. a), použijí se při srovnávání ukazatele stanovené v příloze. Síť se na provádění těchto činností také aktivně podílí sdílením údajů, poznatků a postupů. Členské státy se mohou nadále rozhodnout, zda se dobrovolně zapojí do dalších systémů učení na základě srovnávání v jiných oblastech než uvedených v prvním pododstavci písm. a) bodech i) až iv).

2.   Síť zřídí mechanismus podávání zpráv v souvislosti se všemi iniciativami uvedenými v odstavci 1. Při uplatňování tohoto mechanismu podávají členové sítě jednou ročně zprávy správní radě.

Článek 5

Spolupráce

Síť navazuje spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami na trhu práce včetně dalších poskytovatelů služeb zaměstnanosti a případně se sociálními partnery, organizacemi zastupujícími nezaměstnané osoby nebo zranitelné skupiny, nevládními organizacemi působícími v oblasti zaměstnanosti, regionálními a místními orgány, s Evropskou sítí pro rozvoj politiky celoživotního poradenství a se soukromými službami zaměstnanosti tak, že je přizve k příslušným činnostem a na příslušná zasedání sítě a sdílí s nimi informace a údaje.

Článek 6

Fungování sítě

1.   Řídícím orgánem sítě je správní rada. Členské státy do správní rady nominují z řad řídících pracovníků svých VSZ jednoho člena a jednoho náhradníka. Komise do správní rady rovněž jmenuje jednoho člena a jednoho náhradníka. Členy správní rady v případě potřeby zastupují jejich náhradníci.

Výbor pro zaměstnanost nominuje, v souladu se svým jednacím řádem, jednoho ze svých členů jako zástupce, který bude mít ve správní radě status pozorovatele, s výjimkou uzavřených zasedání správní rady. Správní rada se může scházet na uzavřených zasedáních, kterých se účastní jeden člen za každý členský stát a jeden člen za Komisi, s výjimkou projednávání těch bodů pořadu jednání, které se týkají ročního pracovního programu. Jednací řád správní rady stanoví další podrobná pravidla pro konání uzavřených zasedání.

2.   Správní rada jmenuje ze svých členů nominovaných členským státem předsedu a dva místopředsedy. Předseda zastupuje síť navenek. Předsedu v případě potřeby zastupují místopředsedové.

3.   Správní rada jednomyslným rozhodnutím přijme svůj jednací řád. Tento jednací řád musí obsahovat mimo jiné ustanovení o přijímání rozhodnutí správní rady a o jmenování a délce funkčního období předsedy a místopředsedů správní rady.

4.   Správní rada většinovým rozhodnutím přijímá:

a)

roční pracovní program sítě včetně ustavení pracovních skupin a stanovení jazykového režimu zasedání sítě;

b)

technický rámec pro provádění činností v rámci srovnávání a vzájemného učení jakožto součást ročního pracovního programu sítě, včetně metodiky učení na základě srovnávání podle ukazatelů srovnávání uvedených v příloze tohoto rozhodnutí za účelem porovnávání výsledků VSZ, kontextových proměnných, požadavků na poskytování údajů a vzdělávacích nástrojů integrovaného programu vzájemného učení;

c)

výroční zprávu sítě. Tato zpráva se zašle Evropskému parlamentu a Radě a zveřejní se.

5.   Správní radě je nápomocen sekretariát zajištěný Komisí, která mu poskytuje zázemí. Sekretariát ve spolupráci s předsedou a místopředsedy připravuje zasedání správní rady, roční pracovní program a výroční zprávu sítě. Sekretariát úzce spolupracuje se sekretariátem Výboru pro zaměstnanost.

Článek 7

Finanční podpora tohoto stimulačního opatření

Celkové finanční zdroje přidělené na provádění tohoto rozhodnutí se stanoví v rámci oddílu Progress/zaměstnanost EaSI, jehož roční rozpočtové prostředky schvalují Evropský parlament a Rady v mezích finančního rámce.

Článek 8

Změna přílohy obsahující ukazatele srovnávání

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 9, kterými se mění příloha stanovící ukazatele srovnávání.

Článek 9

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 8 je Komisi svěřena na dobu od 17. června 2014 do 31. prosince 2020.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 8 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 8 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 10

Přezkum

Komise do 18. června 2017 předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o uplatňování tohoto rozhodnutí. Ve zprávě se zejména posoudí, nakolik síť přispívá k dosahování cílů uvedených v článku 3 a zda splnila své úkoly. Zpráva rovněž posoudí, jak síť vytvořila a prováděla srovnávání v oblastech uvedených v čl. 4 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) bodech i) až iv).

Článek 11

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 12

Určení

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 15. května 2014.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

D. KOURKOULAS


(1)  Úř. věst. C 67, 6.3.2014, s. 116.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 8. května 2014.

(3)  Rozhodnutí Rady 2010/707/EU ze dne 21. října 2010 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (Úř. věst. L 308, 24.11.2010, s. 46).

(4)  Úř. věst. C 120, 26.4.2013, s. 1.

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 ze dne 11. prosince 2013 o programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace („EaSI“) a o změně rozhodnutí č. 283/2010/EU, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 238).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104).


PŘÍLOHA

UKAZATELE SROVNÁVÁNÍ

A.

Kvantitativní ukazatele pro oblasti uvedené v čl. 4 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) bodech i) až iv):

1)

Přínos ke snížení nezaměstnanosti u všech věkových skupin a u zranitelných skupin:

a)

Přechody z nezaměstnanosti do zaměstnání podle věkových skupin, pohlaví a úrovní kvalifikace vyjádřené jako podíl na počtu evidovaných nezaměstnaných osob.

b)

Počet osob vyřazených z evidence nezaměstnaných u VSZ, vyjádřený jako podíl na počtu evidovaných nezaměstnaných osob.

2)

Přínos ke zkrácení doby trvání nezaměstnanosti a snížení neaktivity s cílem řešit dlouhodobou a strukturální nezaměstnanost a sociální vyloučení:

a)

Přechody do zaměstnání, například po 6 nebo 12 měsících nezaměstnanosti, podle věkových skupin, pohlaví a úrovní kvalifikace vyjádřené jako podíl na počtu všech přechodů do zaměstnání v evidenci VSZ.

b)

Zařazení dříve neaktivních osob do evidence VSZ vyjádřené jako podíl na všech zařazeních do evidence VSZ podle věkových skupin a pohlaví.

3)

Obsazování volných pracovních míst (mimo jiné prostřednictvím dobrovolné mobility pracovníků)

a)

Obsazování volných pracovních míst.

b)

Odpovědi v rámci Výběrového šetření pracovních sil Eurostatu ohledně přispění VSZ k nalezení zaměstnání respondenta.

4)

Spokojenost klientů se službami VSZ

a)

Celková spokojenost uchazečů o zaměstnání.

b)

Celková spokojenost zaměstnavatelů.

B.

Oblasti srovnávání na základě vnitřního a vnějšího kvalitativního posouzení faktorů ovlivňujících činnost a výsledky VSZ pro oblasti uvedené v čl. 4 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) bodech i) až iv):

1)

Strategické řízení výkonnosti.

2)

Koncepce operativních procesů, jako jsou účinné nasměrování a profilování uchazečů o zaměstnání a individualizované využívání aktivních nástrojů trhu práce.

3)

Udržitelná aktivace a řízení přechodů.

4)

Vztahy se zaměstnavateli.

5)

Koncepce a provádění služeb VSZ na základě faktických poznatků.

6)

Účinné řízení partnerství se zúčastněnými stranami.

7)

Přidělování finančních prostředků VSZ.


Top