EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32013R1295

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013 , kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) a zrušují rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES Text s významem pro EHP

OJ L 347, 20.12.2013, p. 221–237 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Legal status of the document No longer in force, Date of end of validity: 31/12/2020; Zrušeno 32021R0818

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/1295/oj

20.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 347/221


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1295/2013

ze dne 11. prosince 2013,

kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) a zrušují rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 166 odst. 4, čl. 167 odst. 5 první odrážku a čl. 173 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Smlouva o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) má za cíl vytvářet stále užší svazek mezi národy Evropy a svěřuje Unii mimo jiné úkol přispívat k rozkvětu kultur členských států a přitom respektovat jejich národní a regionální různorodost a zároveň zajišťovat, aby existovaly podmínky nezbytné pro konkurenceschopnost průmyslu Unie. V tomto ohledu Unie v případě potřeby podporuje a doplňuje činnosti členských států v zájmu úcty ke kulturní a jazykové rozmanitosti v souladu s článkem 167 Smlouvy o fungování EU a s Úmluvou Unesco o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů z roku 2005 (dále jen „Úmluva Unesco z roku 2005“), posílení konkurenceschopnosti evropských kulturních a kreativních odvětví a usnadnění přizpůsobení se změnám v průmyslu.

(2)

Podpora Unie pro kulturní a kreativní odvětví je založena především na zkušenostech získaných s programy Unie, jak jsou zavedeny rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1718/2006/ES) (4) (dále jen „program MEDIA), rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1855/2006/ES (5) (dále jen „program Kultura“) a rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1041/2009/ES (6) (dále jen „program MEDIA Mundus“). Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1622/2006/ES (dále jen „akce Evropské hlavní město kultury“) (7) a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1194/2011/EU (dále jen „opatření pro označení Evropské dědictví“) (8) rovněž přispívají k podpoře kulturních a kreativních odvětví Unií.

(3)

Sdělení Komise o Evropském programu pro kulturu v globalizovaném světě schválené Radou v usnesení ze dne 16. listopadu 2007 (9) a Evropským parlamentem v usnesení ze dne 10. dubna 2008 (10), stanoví cíle pro budoucí činnosti Unie zaměřené na kulturní a kreativní odvětví. Jeho cílem je podporovat kulturní rozmanitost a mezikulturní dialog, kulturu jako katalyzátor tvořivosti v rámci pro růst a zaměstnanost a také jako zásadní prvek mezinárodních vztahů Unie.

(4)

Pokud jde o Listinu základních práv Evropské unie, a zejména její články 11, 21 a 22, kulturní a kreativní odvětví významně přispívají k boji proti všem formám diskriminace, včetně rasismu a xenofobie, a jsou důležitou platformou svobody projevu a podpory kulturní a jazykové rozmanitosti.

(5)

Úmluva Unesco z roku 2005, která vstoupila v platnost dne 18. března 2007 a jíž je Unie smluvní stranou, zdůrazňuje, že kulturní činnosti, statky a služby mají jak hospodářskou, tak i kulturní povahu, neboť jsou nositeli identit, hodnot a významů, a že se s nimi tudíž nesmí zacházet, jako by měly pouze obchodní hodnotu. Cílem této úmluvy je posílit mezinárodní spolupráci, včetně uzavírání mezinárodních koprodukčních dohod a dohod o společné distribuci, a solidarity ve prospěch kulturních projevů všech zemí a jednotlivců. V úmluvě se rovněž stanoví, že náležitá pozornost se má věnovat zvláštním podmínkám a potřebám různých sociálních skupin, včetně příslušníků menšin. Program na podporu kulturních a kreativních odvětví by tedy měl v souladu s touto úmluvou podporovat kulturní rozmanitost na mezinárodní úrovni.

(6)

Podpora hmotného a nehmotného kulturního dědictví mezi jinými podle Úmluvy Unesco o zachování nemateriálního kulturního dědictví z roku 2003 a Úmluvy Unesco o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví z roku 1972 by měla rovněž přispívat ke zvyšování hodnoty dotčených míst a pěstovat v lidech pocit sounáležitosti s jejich kulturní a historickou hodnotou.

(7)

Ve sdělení Komise nazvaném „Evropa 2020 Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (dále jen „strategie Evropa 2020“) je vymezena strategie, jejímž cílem je učinit z Unie inteligentní a udržitelnou ekonomiku podporující začlenění a vykazující vysokou úroveň zaměstnanosti, produktivity a sociální soudržnosti. V tomto sdělení Komise uvedla, že je třeba, aby Unie poskytovala atraktivnější rámcové podmínky pro inovace a kreativitu. V tomto ohledu představují kulturní a kreativní odvětví zdroj inovačních myšlenek, které lze zúročit jako produkty a služby, jež mohou nastartovat růst a vytváření pracovních míst a pomoci s řešením společenských změn. Kromě toho je špičková úroveň a konkurenceschopnost v těchto odvětvích především výsledkem úsilí umělců, tvůrců a dalších profesí, které je nutné podporovat. Za tímto účelem by měl být zlepšen přístup kulturních a kreativních odvětví k financování.

(8)

Rada ve svých závěrech o informačních službách zaměřených na mobilitu a určených umělcům a kulturním pracovníkům (11) potvrdila, že mobilita umělců a kulturních pracovníků je pro Unii a pro dosažení jejích cílů v rámci strategie Evropa 2020 důležitá, a vyzvala členské státy a Komisi, aby v rámci svých pravomocí a s náležitým zohledněním zásady subsidiarity usnadňovaly poskytování vyčerpávajících a přesných informací umělcům a kulturním pracovníkům, kteří v rámci Unie usilují o mobilitu.

(9)

Má-li se přispět k posílení společné kulturní oblasti, je důležité podporovat nadnárodní mobilitu kulturních a kreativních činitelů a nadnárodní pohyb kulturních a kreativních děl, včetně audiovizuálních děl a produktů, čímž se povzbudí kulturní výměny a mezikulturní dialog.

(10)

Programy MEDIA, Kultura a MEDIA Mundus jsou pravidelně sledovány a externě hodnoceny a o jejich budoucnosti byly uspořádány veřejné konzultace, z nichž vyplynulo, že tyto programy hrají velmi důležitou úlohu při ochraně a podpoře kulturní a jazykové rozmanitosti Evropy. Na základě těchto sledování, hodnocení a konzultací, jakož i různých nezávislých studií, zvláště studie o podnikatelském rozměru kulturních a kreativních odvětví, se rovněž ukázalo, že kulturní a kreativní odvětví stojí před společnými výzvami, kterými jsou zejména rychlé změny kvůli přechodu k digitalizaci a kvůli globalizaci, roztříštěnost trhu v souvislosti s jazykovou rozmanitostí, obtíže v přístupu k financování, složité administrativní postupy a nedostatek srovnatelných údajů, přičemž všechny tyto výzvy vyžadují řešení na úrovni Unie.

(11)

Evropská kulturní a kreativní odvětví jsou ze své podstaty rozdělena podle státních a jazykových hranic, což vytváří kulturně velmi rozmanité a vysoce nezávislé kulturní prostředí, které dává možnost projevu různým kulturním tradicím evropského dědictví. Tato různorodost však s sebou také přináší překážky, které brání hladkému nadnárodnímu pohybu kulturních a kreativních děl a mobilitě kulturních a kreativních činitelů jak v rámci Unie, tak mimo ni, což může vést k zeměpisné nerovnováze a – v důsledku toho – k omezenému výběru pro spotřebitele.

(12)

S ohledem na skutečnost, že se evropská kulturní a kreativní odvětví vyznačují jazykovou rozmanitostí, která v některých odvětvích vede k roztříštěnosti podle jazykových hranic, má pro pohyb kulturních a kreativních děl, včetně audiovizuálních děl, zásadní význam titulkování, dabování a zvukový popis.

(13)

Přechod k digitalizaci má masivní dopad na způsob, jakým jsou kulturní a kreativní produkty a služby vytvářeny, šířeny, jak je k nim získáván přístup a jak jsou spotřebovávány a zpeněžovány. I když je třeba usilovat o opětovné nalezení rovnováhy mezi stále jednodušším přístupem k dílům kulturních a kreativních odvětví a spravedlivým odměňováním umělců a tvůrců a je třeba přihlížet ke vznikajícím novým obchodním modelům, změny spojené s přechodem k digitalizaci přinášejí evropským kulturním a kreativním odvětvím a evropské společnosti obecně rozsáhlé příležitosti. Nižší distribuční náklady, nové distribuční kanály, potenciál k získávání nového a rozšiřování stávajícího publika a nové příležitosti pro nadstandardní produkty mohou usnadnit přístup k dílům kulturních a kreativních odvětví a zvýšit jejich pohyb po celém světě. Aby kulturní a kreativní odvětví tyto příležitosti plně využila a aby se dokázala přizpůsobit kontextu globalizace a přechodu k digitalizaci, potřebují rozvíjet nové dovednosti a vyžadují větší přístup k financování za účelem modernizace zařízení, vypracování nových produkčních a distribučních metod a přizpůsobení svých obchodních modelů.

(14)

Současné distribuční postupy jsou základem systému financování filmů. Je však stále více třeba podporovat vznik atraktivní legální internetové nabídky a podpořit inovace. Je proto zásadní podporovat nové způsoby distribuce, a tím umožnit vznik nových obchodních modelů.

(15)

Mnozí provozovatelé malých kin, zejména jednosálových, se stále potýkají s digitalizací kvůli vysokým nákladům na digitální vybavení. Ačkoli kultura přednostně spadá mezi pravomoci členských států, a ty by tudíž měly tuto otázku i nadále řešit na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, existuje i možnost financování z programů a fondů Unie, zejména těch, které se zaměřují na místní a regionální rozvoj.

(16)

Budování publika, zejména mezi mladými lidmi, vyžaduje konkrétní závazek ze strany Unie na podporu zejména mediální a filmové gramotnosti.

(17)

Jednou z největších výzev pro kulturní a kreativní odvětví, zejména pak pro mikropodniky a malé a střední podniky (MSP) a mikroorganizace a malé a střední organizace, včetně neziskových a nevládních organizací, je obtížný přístup k finančním prostředkům, které potřebují pro financování svých činností, růst, udržení a zvyšování konkurenceschopnosti či internacionalizaci svých činností. To je sice společný problém MSP obecně, ale v kulturních a kreativních odvětvích je situace významně obtížnější vzhledem k tomu, že mnoho jejich aktiv má nehmotnou povahu a jejich činnosti mívají charakter prototypu a že tato odvětví mají vnitřní potřebu riskovat a experimentovat, mají-li být inovativní. Je třeba, aby toto riskování chápal a podporoval i finanční sektor.

(18)

Pilotní projekt „Evropské sdružení kreativních průmyslů“ je průřezovou iniciativou, která kreativní průmysly podporuje především na politické úrovni. Jeho cílem je mobilizace dodatečných finančních prostředků pro kreativní průmysly a stimulace poptávky po službách v oblasti kreativních průmyslů ze strany ostatních průmyslů a odvětví. Bude se provádět testování nových nástrojů pro lepší podporu inovací v oblasti kreativních průmyslů a jeho výsledky se využijí v politické učební platformě složené z evropských, národních a regionálních subjektů.

(19)

Spojení současných programů MEDIA, Kultura a MEDIA Mundus pro kulturní a kreativní odvětví do jediného komplexního programu (dále jen „program“) by účinněji podpořilo MSP a mikroorganizace a malé a střední organizace v jejich úsilí, využít příležitostí, jež nabízejí globalizace a přechod k digitalizaci, a pomohlo by jim s řešením problémů, jež nyní vedou k roztříštěnosti trhu. Má-li být tento program účinný, měl by zohledňovat zvláštní povahu různých odvětví, jejich rozdílné cílové skupiny a jejich zvláštní potřeby prostřednictvím speciálně uzpůsobených přístupů v rámci dvou nezávislých dílčích programů a meziodvětvové složky. Je obzvláště důležité zajistit součinnost při provádění programu a vnitrostátních a regionálních strategií pro inteligentní specializaci. Za tímto účelem by měl program vytvořit pro různá kulturní a kreativní odvětví jednotnou strukturu podpory, kterou by tvořil systém grantů doplněný finančním nástrojem.

(20)

Program by měl zohledňovat dvojí povahu kultury a kulturních činností a uznat jak vlastní a uměleckou hodnotu kultury, tak hospodářskou hodnotu těchto odvětví, včetně jejich širšího společenského přínosu pro kreativitu, inovace a sociální začlenění.

(21)

Pokud jde o provádění programu, měla by být zohledněna vlastní hodnota kultury a zvláštní povaha kulturních a kreativních odvětví, včetně významu neziskových organizací a projektů v rámci dílčího programu Kultura.

(22)

Samostatný finanční nástroj - Záruční nástroj pro kulturní a kreativní odvětví (dále jen „záruční nástroj“) - by měl umožnit růst kulturních a kreativních odvětví jako celku a zejména zajistit dostatečný pákový efekt pro nové činnosti a příležitosti. O kulturní a kreativní projekty by měli pečovat vybraní finanční zprostředkovatelé tak, aby zajistili vyváženou skladbu portfolia půjček z hlediska zeměpisného pokrytí a zastoupení jednotlivých odvětví. V této souvislosti hrají navíc důležitou roli veřejné a soukromé organizace, které mohou zajistit široký záběr záručního nástroje.

(23)

Dále by mělo být zajištěno financování projektu Evropské hlavní města kultury a správy projektu označení „Evropské dědictví“, neboť tyto projekty přispívají k posilování pocitu sounáležitosti ke společné kulturní oblasti, podněcují mezikulturní dialog a vzájemné porozumění a zvyšují hodnotu kulturního dědictví.

(24)

Kromě členských států a zámořských zemí a území způsobilých k účasti na programu v souladu s článkem 58 rozhodnutí Rady 2001/822/ES (12) by měl být program za určitých podmínek otevřen také zemím Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), jež jsou stranami Dohody o Evropském hospodářském prostoru (EHP), a Švýcarské konfederaci. Přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidátské země, které využívají předvstupní strategie, a země, na které se vztahuje evropská politika sousedství, by rovněž měly mít možnost účastnit se programu s výjimkou záručního nástroje.

(25)

Program by měl být otevřen také pro dvoustranné nebo mnohostranné akce spolupráce s třetími zeměmi na základě dodatečných prostředků, které budou vymezeny, a zvláštních opatření, která budou dohodnuta s dotčenými stranami.

(26)

V kulturní a audiovizuální oblasti je třeba podpořit spolupráci mezi programem a mezinárodními organizacemi, jako je Unesco, Rada Evropy, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO).

(27)

Je nezbytné zajistit evropskou přidanou hodnotu všech akcí a činností prováděných v rámci programu, jejich doplňkovost s činnostmi členských států a jejich soulad s čl. 167 odst. 4 Smlouvy o fungování EU a soudržnost s ostatními činnostmi Unie, zvláště v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti, vnitřního trhu, podnikání, mládeže, zdravotnictví, občanství a spravedlnosti, výzkumu a inovací, průmyslové politiky a politiky soudržnosti, cestovního ruchu a vnějších vztahů, obchodu a rozvoje a digitální agendy.

(28)

V souladu se zásadami posuzování podle výkonnosti by postupy pro sledování a hodnocení programu měly zahrnovat podrobné výroční zprávy a měly by odkazovat na konkrétní, měřitelné, dosažitelné, relevantní a časově vymezené cíle a ukazatele, včetně kvalitativních ukazatelů. Postupy pro sledování a hodnocení by měly zohledňovat práci příslušných činitelů, například Eurostatu, a výsledky projektu ESS-net Culture a Statistického úřadu při Unesco. V tomto ohledu, pokud jde o odvětví audiovize, by se Unie měla i nadále účastnit Evropské audiovizuální observatoře (dále jen „observatoř“).

(29)

Za účelem zajištění optimálního sledování a hodnocení programu během jeho celého trvání, by měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o přijetí dalších kvantitativních a kvalitativních ukazatelů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(30)

Jak je uvedeno ve zprávě Komise ze dne 30. července 2010 o dopadu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterými se mění právní základ evropských programů v oblasti celoživotního učení, kultury, mládeže a občanství, podstatné zkrácení lhůt v řídících postupech zvýšilo účinnost programů. Zvláštní pozornost by se měla věnovat dalšímu zjednodušování administrativních postupů a postupů financování, mimo jiné používáním řádných, objektivních a pravidelně aktualizovaných systémů pro určování jednorázových částek, jednotkových nákladů a paušálních sazeb.

(31)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (13).

(32)

V souladu s nařízením Rady (ES) č. 58/2003 (14), Komise od roku 2009 svěřila Výkonné agentuře pro vzdělávání, kulturu a audiovizi prováděcí úkoly pro řízení akce Unie v oblastech vzdělávání, kultury a audiovize. V souladu s uvedeným nařízením tedy Komise může pro provádění programu na základě analýzy nákladů a přínosů využít některou stávající výkonnou agenturu.

(33)

Toto nařízení stanoví finanční krytí pro celou dobu trvání programu, které představuje pro Evropský parlament a Radu hlavní referenční částku při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (15).

(34)

Finanční zájmy Unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně opatření pro prevenci, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětné získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných správních a finančních sankcí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 996/2012 (16) (dále jen „finanční nařízení“).

(35)

S ohledem na Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a v souladu s nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (17) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (18) je třeba vypracovat a uplatňovat vhodná opatření pro předcházení podvodům a pro zpětné získání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo neoprávněně použitých finančních prostředků.

(36)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž chránit, rozvíjet a podporovat evropskou kulturní a jazykovou rozmanitost, pozvednout kulturní dědictví Evropy a posílit konkurenceschopnost evropských kulturních a kreativních odvětví, zejména evropského audiovizuálního průmyslu, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy vzhledem k nadnárodnímu a mezinárodnímu charakteru navrhovaných akcí, ale spíše jich z důvodu rozsahu a očekávaných účinků těchto akcí může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedených cílů.

(37)

Rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES by proto měla být zrušena.

(38)

Měla by být stanovena opatření upravující přechod od programů MEDIA, Kultura a MEDIA Mundus k programu.

(39)

Aby byla zajištěna kontinuita finanční podpory poskytované programem na fungování subjektů, měla by mít Komise v počáteční fázi programu možnost považovat za způsobilé pro financování náklady přímo spojené s prováděním podporovaných činností, a to i v případě, že příjemci vznikly před předložením žádosti o financování.

(40)

Aby se zajistila kontinuita finanční podpory podle tohoto programu, mělo by se toto nařízení použít od 1. ledna 2014. Z důvodů naléhavosti by mělo toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve po svém vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 1

Zavedení a doba trvání

1.   Tímto nařízením se zavádí program Kreativní Evropa na podporu evropských kulturních a kreativních odvětví (dále jen „program“).

2.   Program je prováděn v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„kulturními a kreativními odvětvími“ všechna odvětví, jejichž činnosti jsou založeny na kulturních hodnotách nebo na uměleckých a jiných kreativních projevech, bez ohledu na to, zda jsou tyto činnosti zaměřeny tržně, a bez ohledu na druh struktury, která je provádí, a na způsob, jakým je tato struktura financována. Tyto činnosti zahrnují vývoj, tvorbu, produkci, šíření a ochranu produktů a služeb, které představují kulturní, umělecké či jiné kreativní projevy, jakož i související funkce, jako je vzdělávání nebo řízení. Ke kulturním a kreativním odvětvím patří mimo jiné architektura, archivy, knihovny a muzea, umělecká řemesla, audiovizuální odvětví (například kinematografie, televize, videohry a multimédia), hmotné a nehmotné kulturní dědictví, design, festivaly, hudba, literatura, scénická umění, vydavatelská činnost, rozhlas a výtvarné umění;

2)

„MSP“ mikropodniky a malé a střední podniky, jak jsou definovány v doporučení Komise 2003/361/ES (19).

3)

„zúčastněnými finančními zprostředkovateli“ finanční zprostředkovatelé ve smyslu čl. 139 odst. 4 druhého pododstavce finančního nařízení, vybraní v rámci záručního nástroje v souladu s finančním nařízením a přílohou I tohoto nařízení, kteří poskytují nebo zamýšlejí poskytovat:

a)

půjčky MSP, mikroorganizacím a malým a středním organizacím v kulturních a kreativních odvětvích (záruky Evropského investičního fondu (EIF)); nebo

b)

záruky na půjčky jiným finančním zprostředkovatelům, kteří poskytují půjčky MSP, mikroorganizacím a malým a středním organizacím v kulturních a kreativních odvětvích (protizáruky EIF);

4)

„poskytovateli v oblasti budování kapacit“ subjekty schopné poskytovat odborné poradenství v souladu s přílohou I s cílem umožnit zúčastněným finančním zprostředkovatelům účinně posoudit specifické rysy a rizika spojená s MSP, mikroorganizacemi a malými a středními organizacemi v kulturních a kreativních odvětvích a s jejich projekty.

Článek 3

Obecné cíle

Obecnými cíli programu jsou:

a)

chránit, rozvíjet a podporovat evropskou kulturní a jazykovou rozmanitost a podporovat evropské kulturní dědictví;

b)

posilovat konkurenceschopnost evropských kulturních a kreativních odvětví, zejména audiovizuálního odvětví, s cílem prosazovat inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

Článek 4

Konkrétní cíle

Konkrétními cíli programu jsou:

a)

podporovat schopnost evropských kulturních a kreativních odvětví působit nadnárodně a mezinárodně;

b)

podporovat nadnárodní pohyb kulturních a kreativních děl a nadnárodní mobilitu kulturních a kreativních činitelů, zejména umělců, získávat nové publikum a rozšiřovat publikum stávající a zlepšovat přístup ke kulturním a kreativním dílům v Unii i jinde se zvláštním zaměřením na děti, mladé lidi, osoby se zdravotním postižením a nedostatečně zastoupené skupiny;

c)

udržitelně posílit finanční možnosti MSP, mikroorganizací a malých a středních organizací v kulturních a kreativních odvětvích a současně usilovat o zajištění vyváženého zeměpisného pokrytí a zastoupení jednotlivých odvětví;

d)

podporováním nadnárodní politické spolupráce podněcovat rozvoj politik, inovace, kreativitu, budování publika a vytváření nových obchodních a řídících modelů.

Článek 5

Evropská přidaná hodnota

1.   Program se zřetelem ke specifické umělecké a k hospodářské hodnotě kultury podporuje akce a činnost s evropskou přidanou hodnotou v kulturních a kreativních odvětvích. Přispívá k dosažení cílů strategie Evropa 2020 a jejích stěžejních iniciativ.

2.   Evropská přidaná hodnota se zajistí prostřednictvím jednoho nebo více z následujících:

a)

nadnárodního charakteru akcí a činností, které doplní regionální, vnitrostátní, mezinárodní a jiné programy a politiky Unie, a jejich dopadu na kulturní a kreativní odvětví a na občany a jejich znalost jiných kultur, než je jejich vlastní kultura;

b)

rozvoje a podpory nadnárodní spolupráce kulturních a kreativních činitelů, včetně umělců, profesionálů v audiovizi, organizací působících v kulturních a kreativních odvětvích a audiovizuálních subjektů, zaměřených na podněcování komplexnější, rychlejší, účinnější a dlouhodobě úspěšné reakce na celosvětové výzvy;

c)

úspor z rozsahu a kritického množství, které podpora Unie dokáže zajistit a které násobí možnosti získávání dalších finančních prostředků;

d)

zajištění rovnějších podmínek v evropských kulturních a kreativních odvětvích zohledněním zemí s nízkou produkční kapacitou nebo zemí či regionů s omezenou zeměpisnou nebo jazykovou oblastí.

Článek 6

Struktura programu

Program tvoří:

a)

dílčí program MEDIA;

b)

dílčí program Kultura;

c)

meziodvětvová složka.

Článek 7

Loga dílčích programů

1.   Komise zajistí zviditelnění programu prostřednictvím log, přičemž každý dílčí program bude mít své vlastní logo.

2.   Příjemci prostředků z dílčího programu MEDIA používají logo stanovené v příloze II. Komise stanoví podrobnosti pro používání tohoto loga a sdělí je příjemcům.

3.   Příjemci prostředků z dílčího programu Kultura používají logo, které stanoví Komise. Komise stanoví podrobnosti pro používání tohoto loga a sdělí je příjemcům.

4.   Loga dílčích programů jsou oprávněny používat rovněž Komise a kanceláře programu Kreativní Evropa uvedené v článku 16.

Článek 8

Přístup k programu

1.   Program podporuje kulturní rozmanitost na mezinárodní úrovni v souladu s Úmluvou Unesco z roku 2005.

2.   Programu se mohou účastnit členské státy.

3.   Aniž je dotčen odstavec 4, program je otevřen účasti následujících zemí, pokud zaplatí dodatečné prostředky a, v případě dílčího programu MEDIA, splní podmínky stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU (20):

a)

přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidátské země, které využívají předvstupní strategie, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách;

b)

ty země ESVO, které jsou členy Dohody o EHP, v souladu s uvedenou dohodou;

c)

Švýcarská konfederace na základě dvoustranné dohody;

d)

země, na které se vztahuje evropská politika sousedství v souladu s postupy stanovenými s těmito zeměmi v návaznosti na rámcové dohody o jejich účasti na programech Unie.

4.   Země uvedené v odst. 3 písm. a) a d) jsou vyloučeny z účasti na záručním nástroji.

5.   Program je otevřen akcím v oblasti dvoustranné či mnohostranné spolupráce zaměřeným na vybrané země nebo regiony na základě zaplacení dodatečných prostředků dotčenými zeměmi nebo regiony a zvláštních opatření, která s nimi budou dohodnuta.

6.   Program umožňuje spolupráci a společné akce se zeměmi, které se jej neúčastní, a s mezinárodními organizacemi, které působí v kulturních a kreativních odvětvích, jako jsou Unesco, Rada Evropy, OECD nebo WIPO, a to na základě společných příspěvků pro uskutečnění cílů programu.

KAPITOLA II

Dílčí program MEDIA

Článek 9

Priority dílčího programu MEDIA

1.   Priority v oblasti posílení kapacity evropského audiovizuálního odvětví za účelem nadnárodního fungování jsou tyto:

a)

snadnější získávání a zdokonalování dovedností a schopností profesionálů v audiovizi a rozvoj sítí, včetně používání digitálních technologií s cílem zajistit přizpůsobení se vývoji na trhu, testování nových strategií budování publika a testování nových obchodních modelů;

b)

zvyšování schopnosti audiovizuálních subjektů vytvářet evropská audiovizuální díla s potenciálem pohybovat se v rámci Unie i mimo ni a usnadňování evropských a mezinárodních koprodukcí, včetně koprodukcí s provozovateli televizního vysílání;

c)

podpora mezipodnikových výměn usnadňováním přístupu na trhy a k obchodním nástrojům umožňujícím audiovizuálním subjektům zviditelnit jejich projekty na trhu Unie a na mezinárodních trzích.

2.   Priority v oblasti podpory nadnárodního pohybu jsou tyto:

a)

podpora distribuce filmů v kinech prostřednictvím nadnárodního marketingu, budování značky (branding), distribuce a uvádění audiovizuálních děl;

b)

podpora nadnárodního marketingu, budování značky a distribuce audiovizuálních děl na všech platformách mimo kina;

c)

podpora budování publika jako prostředek podněcování zájmu o evropská audiovizuální díla a zlepšování přístupu k nim, zejména prostřednictvím propagace, akcí, filmové gramotnosti a festivalů;

d)

podpora nových způsobů distribuce, a tím možnosti vzniku nových obchodních modelů.

Článek 10

Opatření na podporu dílčího programu MEDIA

Za účelem provádění priorit stanovených v článku 9 dílčí program MEDIA podporuje:

a)

rozvoj komplexní škály vzdělávacích opatření, která podporují získávání a zdokonalování dovedností a schopností profesionálů v audiovizi, sdílení znalostí a iniciativ pro vytváření sítí, včetně zapojení digitálních technologií;

b)

vývoj evropských audiovizuálních děl, zejména filmů a televizních děl, jako jsou hrané filmy, dokumentární filmy a filmy pro děti a animované filmy, jakož i interaktivních děl, jako jsou videohry a multimédia, se zvýšeným potenciálem pro přeshraniční pohyb;

c)

činnosti zaměřené na podporu evropských audiovizuálních produkčních společností, zejména nezávislých produkčních společností, za účelem usnadňování evropských a mezinárodních koprodukcí audiovizuálních děl, včetně televizních děl;

d)

činnosti napomáhající tomu, aby se evropští a mezinárodní koprodukční partneři setkávali, nebo poskytující nepřímou podporu audiovizuálním dílům koprodukovaným mezinárodními koprodukčními fondy se sídlem v zemi účastnící se programu;

e)

usnadňování přístupu k oborovým obchodním akcím a trhům v audiovizuální oblasti a používání internetových obchodních nástrojů v Unii i mimo ni;

f)

zavádění systémů podpory pro distribuci zahraničních evropských filmů prostřednictvím jejich distribuce v kinech a na ostatních platformách, jakož i pro mezinárodní prodejní činnosti, zejména titulkování, dabování a zvukový popis audiovizuálních děl;

g)

usnadňování pohybu evropských filmů po celém světě a mezinárodních filmů v Unii na všech distribučních platformách, a to prostřednictvím projektů mezinárodní spolupráce v audiovizuálním odvětví;

h)

síť provozovatelů evropských kin uvádějících významný podíl zahraničních evropských filmů;

i)

iniciativy představující a podporující rozmanitost evropských audiovizuálních děl, včetně krátkých filmů, jako například festivaly a jiné propagační akce;

j)

činnosti zaměřené na propagaci filmové gramotnosti a na zvyšování znalostí publika, zejména mladého, o evropských audiovizuálních dílech a jeho zájmu o ně, včetně audiovizuálního a kinematografického dědictví;

k)

inovativní akce testující nové obchodní modely a nástroje v oblastech, které budou pravděpodobně ovlivněny zavedením a používáním digitálních technologií.

Článek 11

Evropská audiovizuální observatoř

1.   Unie je členem observatoře po dobu trvání programu.

2.   Účast Unie na observatoři přispívá k dosažení priorit dílčího programu MEDIA následujícími způsoby:

a)

podporou transparentnosti a vytvářením rovných podmínek týkajících se přístupu k právním a finančním či tržním informacím a přínosem ke srovnatelnosti právních a statistických informací;

b)

poskytováním údajů a analýz trhu užitečných pro stanovení směrů činnosti dílčího programu MEDIA a pro vyhodnocení jejich dopadu na trh.

3.   Při jednáních s observatoří zastupuje Unii Komise.

KAPITOLA III

Dílčí program Kultura

Článek 12

Priority dílčího programu Kultura

1.   Priority v oblasti posílení kapacity kulturních a kreativních odvětví za účelem jejich nadnárodního fungování jsou tyto:

a)

podpora akcí poskytujících kulturním a kreativním činitelům dovednosti, schopnosti a know-how přispívající k posílení kulturních a kreativních odvětví, včetně povzbuzování k přechodu na digitální technologie, testování inovačních přístupů k budování publika a testování nových obchodních a řídících modelů;

b)

podpora akcí umožňujících kulturním a kreativním činitelům spolupracovat na mezinárodní úrovni a internacionalizovat svou profesní dráhu a činnost v Unii i mimo ni, pokud možno na základě dlouhodobých strategií;

c)

poskytování podpory na posílení evropských kulturních a kreativních organizací a mezinárodních sítí s cílem usnadňovat přístup k profesním příležitostem.

2.   Priority v oblasti podpory nadnárodního pohybu a mobility jsou tyto:

a)

podpora mezinárodních turné, akcí, výstav a festivalů;

b)

podpora oběhu evropské literatury za účelem zajištění její nejširší možné dostupnosti;

c)

podpora budování publika jakožto prostředku k podněcování zájmu o evropská kulturní a kreativní díla a hmotné a nehmotné kulturní dědictví a zlepšování přístupu k nim.

Článek 13

Opatření na podporu dílčího programu Kultura

1.   Za účelem provádění priorit stanovených v článku 12 dílčí program Kultura podporuje:

a)

nadnárodní projekty spolupráce, které sdružují kulturní a kreativní organizace z různých zemí za účelem provádění odvětvových nebo meziodvětvových činností;

b)

činnosti evropských sítí kulturních a kreativních organizací z různých zemí;

c)

činnosti organizací s evropským posláním, které podporují rozvoj nových talentů a podněcují nadnárodní mobilitu kulturních a kreativních činitelů a pohyb děl a jež mohou dalekosáhle ovlivňovat kulturní a kreativní odvětví a zajistit trvalé účinky;

d)

literární překlad a jeho další propagace;

e)

zvláštní akce zaměřené na zviditelňování bohatství a rozmanitosti evropských kultur a na podporu mezikulturního dialogu a vzájemného porozumění, například prostřednictvím kulturních cen Unie, akce evropských hlavních měst kultury a akce označení „Evropské dědictví“.

2.   Opatření uvedená v odstavci 1 podporují zejména neziskové projekty.

KAPITOLA IV

Meziodvětvová složka

Článek 14

Záruční nástroj pro kulturní a kreativní odvětví

1.   Komise zřídí záruční nástroj zaměřený na kulturní a kreativní odvětví.

Tento záruční nástroj bude fungovat jako samostatně a bude zřízen a spravován v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.

2.   Prioritami záručního nástroje jsou:

a)

usnadňovat přístup k financování MSP, mikroorganizacím a malým a středním organizacím napříč kulturními a kreativními odvětvími;

b)

zlepšovat schopnost zúčastněných finančních zprostředkovatelů posuzovat rizika spojená s MSP, mikroorganizacemi a malými a středními organizacemi v kulturních a kreativních odvětvích a s jejich projekty, mimo jiné prostřednictvím technické pomoci, rozvoje znalostí a opatření pro vytváření sítí.

Priority jsou prováděny v souladu s přílohou I.

3.   V souladu s čl. 139 odst. 4 finančního nařízení uplatňuje Komise na záruční nástroj nepřímé řízení, v jehož rámci pověřuje úkoly EIF, jak je uvedeno v čl. 58 odst. 1 písm. c) bodě iii) uvedeného nařízení, za podmínek stanovených dohodou mezi Komisí a EIF.

Článek 15

Nadnárodní politická spolupráce

1.   Za účelem povzbuzení nadnárodní politické spolupráce podporuje meziodvětvová složka:

a)

nadnárodní výměnu zkušeností a know-how týkajících se nových obchodních a řídících modelů, činnosti vzájemného učení a vytváření sítí mezi organizacemi činnými v kulturní a kreativní oblasti a tvůrci politik v souvislosti s rozvojem kulturních a kreativních odvětví a případně i podporu vytváření digitálních sítí;

b)

shromažďování údajů o trhu, studie, analýzy trhu práce a potřebných dovedností, analýzy evropských a vnitrostátních kulturních politik a podporu statistických zjišťování, jež jsou založena na nástrojích a kritériích specifických pro jednotlivá odvětví a hodnocení, včetně měření všech aspektů dopadu programu;

c)

platbu členského poplatku Unie v observatoři s cílem podporovat sběr a analýzu dat v audiovizuálním odvětví;

d)

testování nových meziodvětvových obchodních přístupů k financování, distribuci a zpeněžování tvorby;

e)

konference, semináře a politický dialog, mimo jiné v oblasti kulturní a mediální gramotnosti, jež případně podporují vytváření digitálních sítí;

f)

kanceláře programu Kreativní Evropa uvedené v článku 16 a plnění jejich úkolů.

2.   Komise vypracuje do 30. června 2014 studii proveditelnosti, jež se bude zabývat možností sběru a analýzy údajů v kulturních a kreativních odvětvích, vyjma odvětví audiovizuálního, a předloží její výsledky Evropskému parlamentu a Radě.

Komise může na základě výsledků této studie proveditelnosti předložit odpovídající návrh na změnu tohoto nařízení.

Článek 16

Síť kanceláří programu Kreativní Evropa

1.   Země účastnící se programu zřídí v souladu s vnitrostátními právními předpisy a postupy a v součinnosti s Komisí síť kanceláří programu Kreativní Evropa.

2.   Komise síť kanceláří programu Kreativní Evropa podporuje.

3.   Síť kanceláří programu Kreativní Evropa plní níže uvedené úkoly, přičemž zohledňuje specifické rysy každého odvětví:

a)

poskytuje informace o programu a propaguje jej ve své zemi;

b)

pomáhá kulturním a kreativním odvětvím v souvislosti s programem a poskytuje základní informace o dalších relevantních možnostech podpory, které jsou dostupné v rámci politiky Unie;

c)

podněcuje přeshraniční spolupráci v kulturních a kreativních odvětvích;

d)

podporuje Komisi poskytováním pomoci v souvislosti s kulturními a kreativními odvětvími v zemích účastnících se programu, například prostřednictvím poskytování dostupných údajů o těchto odvětvích;

e)

podporuje Komisi při zajišťování náležité komunikace o výsledcích a dopadech programu;

f)

zajišťuje komunikaci a šíření informací o získaných finančních prostředcích Unie a o dosažených výsledcích za své země.

4.   Komise v součinnosti s členskými státy zajistí kvalitu i výsledky služby poskytované sítí kanceláří programu Kreativní Evropa, a to prostřednictvím pravidelného a nezávislého sledování a hodnocení.

KAPITOLA V

Výsledky výkonnosti a šíření

Článek 17

Soudržnost a doplňkovost

1.   Komise ve spolupráci s členskými státy zajistí celkovou soudržnost a doplňkovost programu s:

a)

příslušnými politikami Unie, například v oblastech vzdělávání, zaměstnanosti, zdraví, vnitřního trhu, digitální agendy, mládeže, občanství, vnějších vztahů, obchodu, výzkumu a inovací, podnikání, cestovního ruchu, spravedlnosti, rozšíření a rozvoje;

b)

jinými příslušnými finančními zdroji Unie v oblasti kultury a médií, zejména s Evropským sociálním fondem, Evropským fondem pro regionální rozvoj a programy na podporu výzkumu a inovací a také s finančními nástroji týkajícími se spravedlnosti a občanství, programy vnější spolupráce a předvstupními nástroji.

2.   Toto nařízení se použije a provádí, aniž jsou dotčeny mezinárodní závazky Unie.

Článek 18

Sledování a hodnocení

1.   Komise zajistí pravidelné sledování a vnější hodnocení programu podle níže uvedených kvalitativních a kvantitativních ukazatelů výkonnosti:

a)

ukazatele pro obecné cíle uvedené v článku 3:

i)

úroveň zaměstnanosti v kulturních a kreativních odvětvích, změna zaměstnanosti v těchto odvětvích a jejich podíl na zaměstnanosti a na hrubém domácím produktu;

ii)

počet lidí využívajících přístup k evropským kulturním a kreativním dílům, pokud možno včetně děl pocházejících z jiných zemí, než je jejich vlastní země;

b)

ukazatele pro specifický cíl uvedený v čl. 4 písm. a):

i)

rozsah mezinárodních činností kulturních a kreativních organizací a počet vytvořených nadnárodních partnerství;

ii)

počet vzdělávacích příležitostí a aktivit podporovaných programem, které zlepšily schopnosti a zvýšily zaměstnatelnost kulturních a kreativních činitelů, včetně profesionálů v audiovizi;

c)

ukazatele pro specifický cíl uvedený v čl. 4 písm. b), pokud jde o dílčí program MEDIA:

i)

počet prodaných vstupenek do kin na zahraniční evropské filmy v Evropě a na evropské filmy ve světě (na 10 nejdůležitějších neevropských trzích);

ii)

procento evropských audiovizuálních děl v kinech, v televizi a na digitálních platformách;

iii)

počet lidí v členských státech využívajících přístup k zahraničním evropským audiovizuálním dílům a počet lidí v zemích účastnících se programu, kteří využívají přístup k evropským audiovizuálním dílům;

iv)

počet evropských videoher vyrobených v Unii i v zemích účastnících se programu;

d)

ukazatele pro specifický cíl uvedený v čl. 4 písm. b), pokud jde o dílčí program Kultura:

i)

počet lidí přímo a nepřímo oslovených prostřednictvím projektů podporovaných programem;

ii)

počet projektů zaměřených na děti, mladé lidi a nedostatečně zastoupené skupiny a odhadovaný počet oslovených lidí;

e)

ukazatele pro specifický cíl uvedený v čl. 4 písm. c):

i)

objem půjček zajištěných v rámci záručního nástroje a rozčleněných do kategorií podle země původu, velikosti a odvětví MSP, mikroorganizací a malých a středních organizací;

ii)

objem půjček poskytnutých zúčastněnými finančními zprostředkovateli a rozčleněných do kategorií podle země původu;

iii)

počet a zeměpisné rozložení zúčastněných finančních zprostředkovatelů;

iv)

počet MSP, mikroorganizací a malých a středních organizací využívajících záruční nástroj a rozčleněných do kategorií podle země původu, velikosti a odvětví;

v)

průměrná míra nesplácení půjček;

vi)

dosažený pákový efekt zajištěných půjček v poměru k orientačnímu pákovému efektu (1:5,7);

f)

ukazatele pro specifický cíl uvedený v čl. 4 písm. d):

i)

počet členských států používajících při přípravě vnitrostátních politik výsledky otevřené metody koordinace;

ii)

počet nových iniciativ a výsledků politiky.

2.   Výsledky procesu sledování a hodnocení se zohlední při provádění programu.

3.   Kromě pravidelného sledování programu vypracuje Komise hodnotící zprávu v polovině období založenou na externím a nezávislém hodnocení, která:

a)

obsahuje kvalitativní a kvantitativní prvky s cílem posoudit účinnost programu o dosažení jeho cílů, jeho účinnost a jeho evropskou přidanou hodnotu;

b)

se zabývá možnostmi zjednodušení programu, vnitřní a vnější soudržností programu, trvajícím významem všech cílů a také přínosem opatření k prioritám Unie, jimiž jsou inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění;

c)

zohlední výsledky hodnocení týkající se dlouhodobého dopadu rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES.

4.   Hodnotící zprávu v polovině období uvedenou v odstavci 3 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2017.

5.   Na základě závěrečného externího a nezávislého hodnocení vypracuje Komise závěrečnou hodnotící zprávu, v níž na základě vybraných kvantitativních a kvalitativních ukazatelů vyhodnotí dlouhodobější dopady programu a jeho udržitelnost. Pokud jde o specifický cíl uvedený v čl. 4 písm. c), vyhodnotí Komise rovněž účinky záručního nástroje na přístup MSP, mikroorganizací a malých a středních organizací v kulturních a kreativních odvětvích k bankovním půjčkám, jakož i související výdaje.

6.   Závěrečnou hodnotící zprávu uvedenou v odstavci 5 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě do 30. června 2022.

Článek 19

Komunikace a šíření

1.   Komise poskytne zemím účastnícím se programu informace o projektech, jež získaly finanční prostředky Unie, přičemž rozhodnutí o výběru jim sdělí do dvou týdnů od jejich přijetí.

2.   Příjemci v rámci projektů podporovaných programem zajistí komunikaci a šíření informací o financování Unie, které obdrželi, a o dosažených výsledcích.

3.   Komise zajistí šíření příslušných informací síti kanceláří programu Kreativní Evropa.

KAPITOLA VI

Akty v přenesené pravomoci

Článek 20

Přenesení pravomocí na Komisi

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem -21, pokud jde o doplnění kvalitativních a kvantitativních ukazatelů výkonnosti stanovených v čl. 18 odst. 1.

Článek 21

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku -20 je svěřena Komisi na dobu trvání programu.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku -20 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku -20 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

KAPITOLA VII

Prováděcí ustanovení

Článek 22

Provádění programu

1.   Komise provádí program v souladu s finančním nařízením.

2.   Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů roční pracovní program týkající se dílčích programů a meziodvětvové složky. Komise v ročních pracovních programech zajistí, aby byly obecné a specifické cíle stanovené v článcích 3 a 4 i priority stanovené v článcích 9 a 12 prováděny každoročně a konzistentním způsobem, a nastíní očekávané výsledky, způsob provádění a celkovou výši plánu financování. Roční pracovní program rovněž obsahuje popis opatření, jež mají být financována, informaci o částce přidělené na jednotlivá opatření a orientační harmonogram provádění.

U grantů musí roční pracovní program obsahovat priority, kritéria způsobilosti a výběru a kritéria pro poskytnutí grantu a maximální míru spolufinancování. Finanční příspěvek z programu dosahuje maximálně 80 % nákladů podporovaných činností.

V případě záručního nástroje musí roční pracovní program obsahovat kritéria způsobilosti a výběru finančních zprostředkovatelů, kritéria vyloučení související s obsahem projektů předložených zúčastněným finančním zprostředkovatelům, roční příděl do EIF, jakož i kritéria způsobilosti a výběru poskytovatelů v oblasti budování kapacit a kritéria pro poskytnutí záruky těmto poskytovatelům.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 23 odst. 4.

3.   Komise přijme obecné pokyny k provádění programu poradním postupem podle čl. 23 odst. 3.

Článek 23

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor („Výbor Kreativní Evropy“). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Výbor Kreativní Evropy může zasedat v různých složeních v závislosti na tom, jakými konkrétními otázkami souvisejícími s dílčími programy a meziodvětvovou složkou.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 24

Finanční ustanovení

1.   Finanční krytí pro provádění programu v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020, se stanoví na 1 462 724 000 EUR v běžných cenách.

Roční rozpočtové prostředky schvaluje Evropský parlament a Rada v mezích víceletého finančního rámce.

2.   Finanční krytí uvedené v odstavci 1 se rozdělí takto:

a)

nejméně 56 % na dílčí program MEDIA;

b)

nejméně 31 % na dílčí program Kultura;

c)

nejvýše 13 % na meziodvětvovou složku, z nichž jsou alespoň 4 % přidělena na opatření podporující nadnárodní spolupráci uvedená v článku 15 a na síť kanceláří programu Kreativní Evropa.

3.   Součástí tohoto přídělu stanoveného v odstavci 1a jsou administrativní náklady spojené s prováděním programu a celková částka těchto výdajů nesmí přesáhnout 7 % rozpočtu programu, z čehož se 5 % určí na provádění dílčího programu MEDIA a 2 % na provádění dílčího programu Kultura.

4.   Finanční krytí uvedené v odstavci 1 může zahrnovat rovněž výdaje vztahující se na přípravu, sledování, kontrolu, audit a hodnocení přímo nezbytné k řízení programu a k dosažení jeho cílů; zejména na studie, schůzky odborníků, informační a komunikační činnosti, včetně sdělování politických priorit Unie týkajících se obecných cílů programu, výdaje na sítě informačních technologií zaměřené na zpracování a výměnu informací a také veškeré další výdaje na technickou a administrativní pomoc, jež Komisi vzniknou při řízení programu.

5.   Finanční krytí uvedené v odstavci 1 může zahrnovat výdaje na technickou a správní pomoc nezbytnou pro zajištění přechodu mezi opatřeními přijatými podle rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES a tímto nařízením.

V případě potřeby lze prostředky pro krytí podobných výdajů zanést do rozpočtu i po roce 2020, s cílem umožnit řízení akcí, jež nebyly dokončeny k 31. prosinci 2020.

6.   Odchylně od článku 130 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a v řádně odůvodněných případech může Komise považovat za způsobilé náklady, které se přímo vztahují k provádění podporovaných akcí a činností, a to i v případě, že příjemci vznikly před podáním žádosti o grant.

Článek 25

Ochrana finančních zájmů Unie

1.   Komise přijme vhodná opatření, která zajistí, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení finanční zájmy Unie chráněny prevencí podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání, účinnými kontrolami a inspekcemi, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími správními a finančními sankcemi.

2.   Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů a kontrol a inspekcí na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří v rámci programu obdrželi finanční prostředky Unie.

3.   OLAF může provádět šetření, včetně kontrol a inspekcí na místě v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 a v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou financovanou v rámci programu nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

4.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantu, které vyplývají z provádění tohoto nařízení, obsahovat ustanovení, která výslovně zmocňují Komisi, Účetní dvůr a úřad OLAF k provádění těchto auditů a šetření v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.

KAPITOLA VIII

Závěrečná ustanovení

Článek 26

Zrušení a přechodná ustanovení

1.   Rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES se tímto zrušují s účinkem od 1. ledna 2014.

2.   Činnosti zahájené k 31. prosinci 2013 na základě rozhodnutí uvedených v odstavci 1 jsou až do svého skončení nadále řízeny v souladu s uvedenými rozhodnutími.

Článek 27

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku 11. prosince 2013.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda nebo předsedkyně

V. LEŠKEVIČIUS


(1)  Úř. věst. C 181, 21.6.2012, s. 35.

(2)  Úř. věst. C 277, 13.9.2012, s. 156.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 19. listopadu 2013 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 5. prosince 2013.

(4)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1718/2006/ES ze dne 15. listopadu 2006 o provádění programu podpory evropského audiovizuálního odvětví (MEDIA 2007) (Úř. věst. L 327, 24.11.2006, s. 12).

(5)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1855/2006/ES ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí program Kultura (2007–2013) (Úř. věst. L 372, 27.12.2006, s. 1).

(6)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1041/2009/ES ze dne 21. října 2009, kterým se zavádí program spolupráce s profesionály ze třetích zemí v audiovizuální oblasti (MEDIA Mundus 2011–2013) (Úř. věst. L 288, 4.11.2009, s. 10).

(7)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1622/2006/ES ze dne 24. října 2006 o zavedení akce Společenství na podporu projektu Evropské hlavní město kultury pro roky 2007 až 2019 (Úř. věst. L 304, 3.11.2006, s. 1).

(8)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1194/2011/EU ze dne 16. listopadu 2011, kterým se zavádí opatření Evropské unie pro označení „Evropské dědictví“ (Úř. věst. L 303, 22.11.2011, s. 1).

(9)  Úř. věst. C 287, 29.11.2007, s. 1.

(10)  Úř. věst. C 247 E, 15.10.2009, s. 32.

(11)  Úř. věst. C 175, 15.6.2011, s. 5.

(12)  Rozhodnutí Rady 2001/822/ES ze dne 27. listopadu 2001 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 314, 30.11.2001, s. 1).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(14)  Nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství (Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1).

(15)  Úř. věst. C 420, 20.12.2013, s. 1

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 996/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(17)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(19)  Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(20)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1).


PŘÍLOHA I

PROVÁDĚCÍ OPATŘENÍ PRO ZÁRUČNÍ NÁSTROJ PRO KULTURNÍ A KREATIVNÍ ODVĚTVÍ

Finanční podpora poskytovaná záručním nástrojem musí být vyčleněna pro MSP, mikroorganizace a malé a střední organizace v kulturních a kreativních odvětvích, uzpůsobena zvláštním potřebám těchto odvětví a jako taková označena.

1.   Úkoly

Záruční nástroj poskytuje:

a)

záruky zúčastněným finančním zprostředkovatelům z kterékoli země účastnící se záručního nástroje;

b)

zúčastněným finančním zprostředkovatelům dodatečné odborné znalosti pro hodnocení rizik spojených s MSP, mikroorganizacemi a malými a středními organizacemi a s jejich kulturními a kreativními projekty.

2.   Výběr zúčastněných finančních zprostředkovatelů

Zúčastněné finanční zprostředkovatele vybere EIF v souladu s osvědčenými tržními postupy a se specifickým cílem uvedeným v čl. 4 písm. c). Kritéria pro výběr zahrnují především:

a)

objem dluhového financování dostupného pro MSP, mikroorganizace a malé a střední organizace;

b)

postupy řízení rizik při poskytování půjček, zejména v souvislosti s kulturními a kreativními projekty;

c)

schopnost vytvořit diverzifikované portfolio půjček a navrhnout MSP, mikroorganizacím a malým a středním organizacím ze všech regionů a odvětví marketingový a propagační plán.

3.   Trvání záručního nástroje

Jednotlivé záruky mohou mít splatnost až 10 let.

V souladu s čl. 21 odst. 3 písm. i) finančního nařízení jsou splátky pocházející ze záruk účelově vázány na záruční nástroj na dobu, která nepřekročí období závazku plus 10 let. Splátky, které byly v souladu s ustanoveními příslušných pověřovacích dohod získány na základě činnosti Záručního fondu MEDIA zřízeného před rokem 2014 jsou účelově vázány na záruční nástroj v období 2014-2020. Komise o takto vázaných prostředcích informuje členské státy prostřednictvím Výboru Kreativní Evropy.

4.   Budování kapacit

Budováním kapacit v rámci záručního nástroje se rozumí poskytování odborného poradenství zúčastněným finančním zprostředkovatelům s cílem rozšířit jejich porozumění kulturním a kreativním odvětvím (v oblastech, jako je ručení nehmotným majetkem, velikost trhu, který nedosáhl kritické velikosti, a prototypový charakter produktů a služeb) a poskytnout každému zúčastněnému finančnímu zprostředkovateli dodatečné odborné znalosti ohledně vytváření portfolií a hodnocení rizik spojených s kulturními a kreativními projekty.

Prostředky přidělené na budování kapacit činí nejvýše 10 % rozpočtu záručního nástroje.

Poskytovatele v oblasti budování kapacit vybírá za záruční nástroj EIF pod dohledem Komise, a to prostřednictvím veřejného a otevřeného výběrového řízení na základě kritérií, jako je zkušenost s financováním kulturních a tvůrčích odvětví, odborné znalosti, zeměpisný dosah, dodavatelská kapacita a znalost trhu.

5.   Rozpočet

Rozpočtové prostředky pokryjí celé náklady záručního nástroje, včetně platebních závazků vůči zúčastněným finančním zprostředkovatelům, jako jsou ztráty ze záruk, poplatky pro EIF za správu zdrojů Unie a veškeré další způsobilé náklady nebo výdaje.

6.   Zviditelňování a zvyšování povědomí

EIF přispívá k propagaci záručního nástroje v evropském bankovním sektoru. Kromě toho každý zúčastněný finanční zprostředkovatel a EIF zajišťují uplatňování náležité úrovně viditelnosti a průhlednosti podpory poskytované v rámci záručního nástroje, a to poskytováním informací o finančních možnostech cílovým MSP, mikroorganizacím a malým a středním organizacím.

Za tímto účelem Komise mimo jiné poskytuje síti kanceláří programu Kreativní Evropa informace, které jsou nezbytné k plnění jejich úkolů.

7.   Druhy půjčky

Mezi půjčky, které pokrývá záruční nástroj, patří především:

a)

investice do hmotných či nehmotných aktiv;

b)

převody podniků;

c)

pracovní kapitál (jako je průběžné financování, finanční prostředky na pokrytí nedostatečného vlastního kapitálu, hotovostní toky, úvěrové linky).


PŘÍLOHA II

LOGO DÍLČÍHO PROGRAMU MEDIA

Logo dílčího programu MEDIA vypadá takto:

Image

Top