15.12.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 331/162

(1)

Finanční krize odhalila závažné nedostatky v dohledu nad finančním trhem, který nedokázal předvídat nepříznivý makroobezřetnostní vývoj a zabránit akumulaci nadměrných rizik ve finančním sektoru, a zejména poukázala na slabá místa stávajícího makroobezřetnostního dohledu.

(2)

V listopadu 2008 Komise zmocnila skupinu odborníků na vysoké úrovni vedenou Jacquesem de Larosièrem, aby učinila doporučení, jakým způsobem mají být posíleny požadavky na dohled za účelem lepší ochrany občanů a obnovení důvěry ve finanční systém.

(3)

Ve své závěrečné zprávě předložené dne 25. února 2009 de Larosièrova skupina doporučila, kromě jiného, aby byl zřízen orgán na úrovni Unie pověřený dohledem nad riziky ve finančním systému jako celku.

(4)

Ve svém sdělení ze dne 4. března 2009 nazvaném „Urychlit oživení evropské ekonomiky“ uvítala Komise a všestranně podpořila doporučení de Larosièrovy skupiny. Evropská rada se na zasedání konaném ve dnech 19. a 20. března 2009 dohodla, že je nutné zlepšit regulaci finančních institucí v Unii a dohled nad nimi a že základem pro tuto činnost je zpráva de Larosièrovy skupiny.

(5)

Ve svém sdělení ze dne 27. května 2009 nazvaném „Evropský dohled nad finančním trhem“ stanovila Komise řadu reforem stávajícího režimu pro ochranu finanční stability na úrovni Unie, zejména také zřízení Evropské rady pro systémová rizika (ESRB) odpovědné za makroobezřetnostní dohled. Rada dne 9. června 2009 a Evropská rada na svém zasedání konaném ve dnech 18. a 19. června podpořily stanovisko Komise a uvítaly záměr Komise předložit legislativní návrhy tak, aby bylo možné nový rámec plně zavést.

(6)

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 (3) byl zaveden makroobezřetnostní dohled nad finančním systémem na úrovni Unie a zřízena Evropská rada pro systémová rizika (dále jen „ESRB“).

(7)

Evropská centrální banka (ECB) může svými odbornými znalostmi makroobezřetnostní problematiky přispět významným způsobem k účinnému makroobezřetnostnímu dohledu nad finančním systémem Unie.

(8)

ECB by měla zajistit pro Evropskou radu pro systémová rizika sekretariát (dále jen „sekretariát“) a za tímto účelem by měla poskytnout dostatečné lidské a finanční zdroje. Na zaměstnance sekretariátu by se tak měl vztahovat pracovní řád pro zaměstnance ECB. Podle preambule rozhodnutí ECB ze dne 9. června 1998 o přijetí pracovního řádu pro zaměstnance Evropské centrální banky, ve znění rozhodnutí ze dne 31. března 1999 (ECB 1998/4) (4), by měli být zaměstnanci ECB přijímání na co nejširším zeměpisném základě z řad státních příslušníků členských států.

(9)

Dne 9. června 2009 uvedla Rada ve svých závěrech, že by ECB měla poskytovat analytickou, statistickou, správní a logistickou podporu ESRB. Jelikož úkolem ESRB je zabývat se všemi aspekty a oblastmi finanční stability, měla by ECB zapojit národní centrální banky a orgány dohledu, aby poskytovaly své specifické odborné znalosti. Z tohoto důvodu by měla být uplatněna možnost stanovená ve Smlouvě o fungování Evropské unie svěřit ECB zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu, a to tím, že se ECB svěří úkol zajišťovat sekretariát pro ESRB.

(10)

ECB by měla být pověřena úkolem zajišťovat statistickou podporu pro ESRB. Na shromažďování a zpracovávání informací podle tohoto nařízení a v případě potřeby za účelem plnění úkolů ESRB by se proto měly vztahovat článek 5 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky a nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (5). Důvěrné statistické informace, které ECB nebo Evropský systém centrálních bank shromáždí, by tedy měly být sdíleny s ESRB. Dále by tímto nařízením nemělo být dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice (6).

(11)

Sekretariát by měl připravovat zasedání ESRB a podporovat činnost generální rady, řídícího výboru, poradního technického výboru a poradního vědeckého výboru ESRB. Jménem ESRB by měl sekretariát shromažďovat veškeré informace nutné pro splnění úkolů ESRB,

a)

přípravu zasedání ESRB;

b)

shromažďování a zpracovávání informací, včetně statistických informací, jménem ESRB a v zájmu plnění úkolů ESRB, v souladu s článkem 5 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky a článkem 5 tohoto nařízení;

c)

přípravu analýz, které jsou nezbytné pro výkon úkolů ESRB na základě technického poradenství ze strany národních centrálních bank a orgánů dohledu;

d)

podporu ESRB v rámci její mezinárodní spolupráce na správní úrovni s jinými příslušnými orgány týkající se makroobezřetnostní problematiky;

e)

podporu činnosti generální rady, řídícího výboru, poradního technického výboru a poradního vědeckého výboru.