EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32007R0614

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 614/2007 ze dne 23. května 2007 o finančním nástroji pro životní prostředí (LIFE+) - Prohlášení Komise

OJ L 149, 9.6.2007, p. 1–17 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
Special edition in Croatian: Chapter 15 Volume 001 P. 170 - 185

Legal status of the document No longer in force, Date of end of validity: 31/12/2013; Zrušeno 32013R1293

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2007/614/oj

9.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 149/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 614/2007

ze dne 23. května 2007

o finančním nástroji pro životní prostředí (LIFE+)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 175 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3), s ohledem na společný návrh schválený dohodovacím výborem dne 8. května 2007,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ochrana životního prostředí je jedním z hlavních rozměrů udržitelného rozvoje v Evropské unii. Je prioritou pro spolufinancování Společenstvím a měla by být financována zejména prostřednictvím horizontálních finančních nástrojů Společenství, včetně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, Rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace, Evropského rybářského fondu a sedmého rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace.

(2)

Tyto finanční nástroje Společenství nepokrývají všechny priority životního prostředí. Je proto potřebný finanční nástroj pro životní prostředí (LIFE+), který bude poskytovat zvláštní podporu pro rozvoj a provádění politiky a právních předpisů Společenství v oblasti životního prostředí, zejména cílů šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí stanoveného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES ze dne 22. července 2002 (4).

(3)

Podpora by se měla poskytovat prostřednictvím dohod o grantech a veřejných zakázek v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (5).

(4)

Projekty financované pomocí LIFE+ by měly splňovat kritéria způsobilosti pro to, aby bylo zajištěno co nejlepší využití prostředků Společenství, aby byla zaručena evropská přidaná hodnota a aby se zabránilo financování opakovaných činností, jako je například běžný provoz. To by nemělo bránit financování inovačních nebo demonstračních projektů.

(5)

V oblasti přírody a biologické rozmanitosti představuje samotné provádění politiky a právních předpisů Společenství rámec pro evropskou přidanou hodnotu. Osvědčené postupy nebo demonstrační projekty včetně těch, které souvisejí se správou a určením lokalit Natura 2000 v souladu se směrnicí Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (6) a směrnicí Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků (7), by měly být způsobilé pro financování Společenství pomocí LIFE+, pokud ovšem nejsou způsobilé pro financování podle jiných finančních nástrojů Společenství.

(6)

Zejména je třeba stanovit úpravu zajišťující odpovídající financování soustavy Natura 2000, včetně spolufinancování Společenstvím. Jelikož cílem tohoto nařízení je financovat pouze osvědčené postupy nebo demonstrační projekty související se správou lokalit Natura 2000, měly by Komise a členské státy zajistit prostřednictvím jiných nástrojů dostupnost dostatečných finančních prostředků pro správu soustavy, jejíž roční náklady byly v roce 2004 odhadovány na přibližně 6 100 milionů EUR.

(7)

Inovační nebo demonstrační projekty týkající se environmentálních cílů Společenství, včetně vývoje nebo šíření osvědčených metod, know-how nebo technologií, jakož i projekty pro kampaně na zvyšování povědomí a speciální odbornou přípravu osob podílejících se na iniciativách pro předcházení lesním požárům by měly být způsobilé pro financování Společenstvím pomocí LIFE+, pokud ovšem nejsou způsobilé pro financování podle jiných finančních nástrojů Společenství.

(8)

Projekty pro rozvoj a provádění cílů Společenství týkajících se široce pojatého, harmonizovaného, souhrnného a dlouhodobého monitorování lesů a environmentálních interakcí by měly být způsobilé pro financování Společenství pomocí LIFE+, pokud ovšem nejsou způsobilé pro financování podle jiných finančních nástrojů Společenství.

(9)

Úloha efektivního rozvoje a provádění politiky v rámci šestého akčního programu pro životní prostředí může být splněna jen podporováním osvědčených postupů nebo demonstračních projektů pro rozvoj nebo provádění politiky Společenství v oblasti životního prostředí; demonstrací inovačních přístupů, technologií, metod a nástrojů politiky; sjednocením znalostní základny; vytvářením prováděcích kapacit; posilováním řádné správy, podporou tvorby sítí, vzájemným vzděláváním a výměnou osvědčených postupů, jakož i zlepšováním šíření informací, zvyšování povědomí a komunikace. Finanční podpora v rámci tohoto nařízení by proto měla přispívat na rozvoj, provádění, sledování a hodnocení politiky a právních předpisů v oblasti životního prostředí, a také na komunikaci a šíření informací po celém Společenství.

(10)

LIFE+ by měl mít tři složky: LIFE+ Příroda a biologická rozmanitost, LIFE+ Politika a správa v oblasti životního prostředí a LIFE+ Informace a komunikace. Prostřednictvím projektů financovaných pomocí LIFE+ by mělo být možné přispívat k dosahování zvláštních cílů více než jedné z těchto tří složek a zahrnovat účast více členských států, jakož i přispívat k rozvoji strategických přístupů k plnění cílů v oblasti životního prostředí.

(11)

Aby Komise mohla plnit svoji úlohu při zahájení rozvoje a provádění politiky v oblasti životního prostředí, měla by využívat zdroje z LIFE+ na dokončení studií a hodnocení, na poskytování služeb za účelem provádění a začlenění politiky a právních předpisů v oblasti životního prostředí, na konání zasedání, seminářů a pracovních setkání odborníků a zúčastněných subjektů, na rozvoj a správu sítí a na rozvoj a správu počítačových systémů. Dále by Komise měla využít část rozpočtu LIFE+ na zajišťování informačních, publikačních a osvětových činností včetně akcí, výstav a podobných opatření zvyšujících povědomí, na náklady na přípravu a výrobu audiovizuálních materiálů a na získání technické nebo správní pomoci související s určením, přípravou, řízením, sledováním a auditem programů a projektů a dohledem nad nimi.

(12)

Nevládní organizace přispívají k rozvoji a provádění politiky a právních předpisů Společenství v oblasti životního prostředí. Proto je vhodné, aby se z části rozpočtu LIFE+ podporovaly činnosti řady příslušně oprávněných nevládních organizací činných v oblasti životního prostředí prostřednictvím konkurenčního a transparentního přidělování ročních grantů na provozní náklady. Tyto nevládní organizace by musely být nezávislé a neziskové a musely by vykonávat činnosti nejméně ve třech evropských zemích, ať už samy nebo formou sdružení.

(13)

Zkušenosti z využívání současných a minulých nástrojů zdůraznily potřebu plánovat a vytvářet programy pro víceletá období a soustřeďovat úsilí na podporu ochrany životního prostředí určením priorit a cílových oblastí činnosti schopné těžit ze spolufinancování Společenství.

(14)

Členské státy by měly mít možnost předložit národní roční priority odlišné od plánů a programů, které se připravují pro řadu odvětví a které stanoví rámec pro budoucí schvalování, a od plánů a programů, které podle směrnice 92/43/EHS vyžadují posouzení, přičemž by tyto priority neměly být považovány za plány nebo programy, na které se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (8).

(15)

Požadavky na ochranu životního prostředí by měly být začleněny do vymezení a provádění politik a činností Společenství, včetně finančních nástrojů. LIFE+ by tedy měl doplňovat ostatní finanční nástroje Společenství a Komise a členské státy by tuto doplňkovost měly zajistit na úrovni Společenství a na celostátní, regionální a místní úrovni.

(16)

V souladu se závěry zasedání Evropské rady v Lucemburku (prosinec 1997) a v Soluni (červen 2003) by kandidátské země a země západního Balkánu v procesu stabilizace a přidružení měly být způsobilé k účasti v programech Společenství v souladu s podmínkami stanovenými v příslušných dvoustranných dohodách uzavřených s těmito zeměmi.

(17)

Je třeba sjednotit řadu stávajících nástrojů pro životní prostředí a zjednodušit tvorbu programů a řízení vytvořením jediného, účelného finančního nástroje pro životní prostředí.

(18)

Je však rovněž třeba zajistit hladký přechod a i nadále sledovat, kontrolovat a kvalitativně posuzovat činnosti financované v rámci současných programů i po skončení jejich platnosti.

(19)

Toto nařízení stanoví pro celou dobu trvání programu finanční krytí, které je pro rozpočtový orgán hlavní referenční hodnotou při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném rozpočtovém řízení (9).

(20)

Obecným cílem LIFE+ je přispívat k provádění, aktualizaci a rozvoji politiky a právních předpisů Společenství v oblasti životního prostředí a zejména podporovat provádění šestého akčního programu pro životní prostředí. Díky spolupráci prostřednictvím nástrojů Společenství s cílem zlepšit výsledky na státní nebo místní úrovni, dosáhnout cílů Společenství a zajistit výměny informací v rámci celého Společenství mohou členské státy dosáhnout evropské přidané hodnoty. Jelikož tohoto cíle LIFE+ nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.

(21)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (10).

(22)

Zejména je třeba zmocnit Komisi k doplňování opatření do přílohy I a ke změnám přílohy II tohoto nařízení. Jelikož uvedená opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení nebo doplnit toto nařízení o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Účel

1.   Toto nařízení zavádí finanční nástroj pro životní prostředí (dále jen „LIFE+“).

2.   Obecným cílem LIFE+ je přispívat k provádění, aktualizaci a rozvoji politiky a právních předpisů Společenství v oblasti životního prostředí, včetně začlenění životního prostředí do ostatních politik, a tím přispívat k udržitelnému rozvoji. LIFE+ zejména podpoří provádění šestého akčního programu pro životní prostředí, včetně tematických strategií, a financuje opatření a projekty, které mají evropskou přidanou hodnotu v členských státech.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„šestým akčním programem pro životní prostředí“ šestý akční program Společenství pro životní prostředí stanovený rozhodnutím č. 1600/2002/ES;

2)

„finančním nařízením“ nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.

Článek 3

Kritéria způsobilosti

1.   Projekty financované LIFE+ musí splňovat tato kriteria:

a)

být v zájmu Společenství tím, že významnou měrou přispívají k dosažení obecného cíle LIFE+ stanoveného v čl. 1 odst. 2;

a

b)

být technicky a finančně soudržné, proveditelné a nákladově efektivní.

Je-li to možné, podpoří projekty financované LIFE+ synergické působení mezi různými prioritami v rámci šestého akčního programu pro životní prostředí i integraci.

2.   V zájmu zajištění evropské přidané hodnoty a aby se zabránilo financování opakovaných činností, musejí projekty dále splňovat alespoň jedno z těchto kritérií:

a)

musejí být projekty představujícími osvědčený postup nebo demonstračními projekty souvisejícími s prováděním směrnice 79/409/EHS nebo směrnice 92/43/EHS;

b)

musejí být inovačními nebo demonstračními projekty týkajícími se environmentálních cílů Společenství, včetně vývoje nebo šíření osvědčených metod, know-how nebo technologií;

c)

musejí být kampaní na zvyšování povědomí a speciální odbornou přípravou osob zapojených do předcházení lesním požárům;

d)

musejí být projekty pro rozvoj a provádění cílů Společenství týkajících se široce pojatého, harmonizovaného, souhrnného a dlouhodobého monitorování lesů a environmentálních interakcí.

Článek 4

Zvláštní cíle

1.   LIFE+ se skládá ze tří složek:

LIFE+ Příroda a biologická rozmanitost,

LIFE+ Politika a správa v oblasti životního prostředí,

LIFE+ Informace a komunikace.

2.   LIFE+ Příroda a biologická rozmanitost sleduje tyto zvláštní cíle:

a)

přispívat k provádění politiky a právních předpisů Společenství v oblasti přírody a biologické rozmanitosti, zejména směrnic 79/409/EHS a 92/43/EHS, a to i na místní a regionální úrovni, a podporovat další rozvoj a provádění soustavy Natura 2000, včetně pobřežních a mořských stanovišť a druhů;

b)

přispívat ke sjednocení znalostní základny pro rozvoj, posuzování, sledování a vyhodnocování politiky a právních předpisů Společenství v oblasti přírody a biologické rozmanitosti;

c)

podporovat navrhování a provádění přístupů a nástrojů politiky k monitorování a posuzování přírody a biologické rozmanitosti, jakož i faktorů, tlaků a reakcí, které na ně mají dopad, zejména ve vztahu k úspěchům při dosahování cíle, jímž je zastavení ztráty biologické rozmanitosti v rámci Společenství do roku 2010 a ohrožení přírody a biologické rozmanitosti způsobené klimatickými změnami;

d)

poskytovat podporu pro lepší správu životního prostředí širším zapojením zúčastněných subjektů, včetně účasti nevládních organizací, do konzultací o politice a právních předpisech v oblasti přírody a biologické rozmanitosti a do jejich provádění.

3.   LIFE+ Politika a správa v oblasti životního prostředí sleduje ve vztahu k cílům šestého akčního programu pro životní prostředí, včetně prioritních oblastí změny klimatu, životního prostředí a zdraví a kvality života, jakož i přírodních zdrojů a odpadů, tyto zvláštní cíle:

a)

přispívat k rozvoji a demonstraci inovačních přístupů, technologií, metod a nástrojů politiky;

b)

přispívat ke sjednocení znalostní základny pro rozvoj, posuzování, sledování a vyhodnocování politiky a právních předpisů v oblasti životního prostředí;

c)

podporovat navrhování a provádění přístupů k monitorování a posuzování stavu životního prostředí a faktorů, tlaků a reakcí, které na něj mají dopad;

d)

usnadňovat provádění politiky Společenství v oblasti životního prostředí, se zvláštním důrazem na její provádění na místní a regionální úrovni;

e)

poskytovat podporu pro lepší správu v oblasti ochrany životního prostředí širším zapojením zúčastněných subjektů, včetně účasti nevládních organizací, do konzultací o politice a jejího provádění.

4.   LIFE+ Informace a komunikace sleduje tyto zvláštní cíle:

a)

šířit informace a zvyšovat povědomí o otázkách životního prostředí včetně předcházení lesním požárům;

b)

poskytovat podporu doprovodným opatřením, jako jsou informační a komunikační činnosti a kampaně, konference a vzdělávání, včetně odborné přípravy pro předcházení lesním požárům.

5.   Příloha I obsahuje seznam způsobilých opatření

Článek 5

Druhy zásahů

1.   Financování z prostředků Společenství může mít tyto právní formy:

a)

dohody o grantech,

b)

veřejné zakázky.

2.   Granty Společenství lze poskytovat v určitých formách, například ve formě rámcových dohod o partnerství, účasti na finančních mechanismech a prostředcích nebo spolufinancování grantů na provozní náklady nebo grantů na akce. Granty na provozní náklady udělené subjektům uskutečňujícím cíle obecného evropského zájmu nepodléhají ustanovením finančního nařízení o postupném snižování.

3.   U grantů na akce se maximální výše spolufinancování stanovuje na 50 % způsobilých nákladů. Výjimečně však může maximální výše spolufinancování pro LIFE+ Příroda a biologická rozmanitost činit až 75 % způsobilých nákladů v případě projektů týkajících se prioritních stanovišť nebo druhů pro provádění směrnice 92/43/EHS nebo druhů ptáků považovaných výborem zřízeným podle článku 16 směrnice 79/409/EHS za prioritu pro financování, pokud je to nezbytné pro dosažení cíle ochrany.

4.   V případě veřejných zakázek se mohou z finančních prostředků Společenství hradit náklady na nákup služeb a zboží. Tyto náklady mohou zahrnovat výdaje na informace a komunikaci, přípravu, provádění, sledování, kontrolu a hodnocení projektů, politik, programů a právních předpisů.

5.   Finanční prostředky na mzdové náklady úředníků veřejné správy mohou být poskytnuty pouze v rozsahu, v jakém souvisejí s náklady na činnosti spojené s prováděním projektu, které by příslušný veřejný orgán neprováděl, pokud by se daný projekt neuskutečnil. Dotyční zaměstnanci musí být přiděleni konkrétně na určitý projekt a musí představovat dodatečné náklady vzhledem ke stávajícím stálým zaměstnancům.

6.   Komise provádí toto nařízení v souladu s finančním nařízením.

Článek 6

Tvorba programů a výběr projektů

1.   Nejméně 78 % rozpočtových zdrojů pro LIFE+ se použije na granty na akce v rámci projektu.

2.   Komise zajistí rovnoměrné rozvržení projektů tím, že stanoví orientační roční rozdělení prostředků mezi členské státy pro období 2007-2010 a 2011-2013, přičemž vychází z těchto kritérií:

a)

počet obyvatel:

i)

celkový počet obyvatel jednotlivých členských států. Na toto kritérium se uplatní váha 50 %;

a

ii)

hustota obyvatelstva jednotlivých členských států, až do výše dvojnásobku průměrné hustoty obyvatelstva EU. Na toto kritérium se uplatní váha 5 %;

b)

příroda a biologická rozmanitost:

i)

celková rozloha lokalit významných pro Společenství na území jednotlivých členských států, vyjádřená jako podíl na celkové rozloze lokalit významných pro Společenství. Na toto kritérium se uplatní váha 25 %;

a

ii)

podíl území členského státu, na němž se nacházejí lokality významné pro Společenství, ve vztahu k podílu území Společenství, na němž se nacházejí lokality významné pro Společenství. Na toto kritérium se uplatní váha 20 %.

Jakmile budou k dispozici příslušné údaje všech členských států, provede Komise výpočty ohledně přírody a biologické rozmanitosti na základě lokalit významných pro Společenství i zvláště chráněných území, přičemž se vyhne dvojímu započtení.

Kromě toho Komise může přidělit dodatečné rozpočtové prostředky vnitrozemským členským státům. Celková částka těchto přídělů nepřekročí 3 % celkových rozpočtových zdrojů určených na granty na akce v rámci projektu.

Komise však zajistí, aby žádnému členskému státu nebylo přiděleno méně než je vhodný příděl mezi 1 a 3 miliony EUR ročně, s přihlédnutím k hustotě obyvatelstva, výdajům na životní prostředí, potřebám životního prostředí a absorpční schopnosti.

3.   Víceletý strategický program uvedený v příloze II blíže určí prioritní oblasti pro akce financované Společenstvím ve vztahu k cílům a kritériím stanoveným v článcích 1, 3 a 4.

Členské státy mohou předložit Komisi pro část rozpočtu, která má být použita na granty na akce v rámci projektu, národní roční priority vybrané z přílohy II, které:

a)

určují prioritní oblasti a druhy projektů se zohledněním stanovených dlouhodobých potřeb či případně

b)

vymezují zvláštní národní cíle.

Pokud se členský stát rozhodne předložit Komisi národní roční priority, může do nich zahrnout nadnárodní priority.

4.   Pokud se členský stát rozhodne předložit Komisi národní roční priority, učiní tak co nejdříve a nejpozději ke dni určenému podle čl. 14 odst. 2 písm.a). Pokud jde o roční výzvu k podávání návrhů pro rozpočet na rok 2007, tyto priority se nepředkládají.

5.   Komise vyhlásí roční výzvu k předkládání návrhů týkajících se složek uvedených v čl. 4 odst. 1 zejména s ohledem na víceletý strategický program uvedený v příloze II a případné národní roční priority předložené v souladu s odstavcem 4 tohoto článku.

6.   Členské státy postoupí všechny návrhy projektů, které mají být financovány, Komisi. V případě nadnárodních projektů postoupí daný návrh členský stát, v němž je příjemce registrován. Projekt se započítá poměrně k orientačnímu rozdělení prostředků zapojených členských států.

Členské státy mohou k jednotlivým návrhům projektů předložit písemné připomínky. Připomínky se mohou zejména týkat toho, zda návrh odpovídá národním ročním prioritám vybraným z přílohy II.

7.   Komise vybere projekty na základě cílů a kritérií uvedených v článcích 1, 3 a 4 a v přílohách I a II.

Při sestavování seznamu projektů, pro které je zvažována finanční podpora v souladu s orientačním rozdělením prostředků mezi členské státy stanoveným podle odstavce 2, Komise upřednostní ty projekty, které nejvíce přispívají k dosažení cílů Společenství, přičemž zohlední:

a)

národní priority předložené v souladu s odstavcem 4;

a

b)

připomínky členských států k jednotlivým návrhům projektů podle odstavce 6.

Komise zohlední zejména nadnárodní projekty, pokud je nadnárodní spolupráce nezbytná k zajištění ochrany životního prostředí, zejména zachování druhů, a usiluje o zajištění toho, že nejméně 15 % rozpočtových zdrojů určených na granty na akce v rámci projektu bude přiděleno nadnárodním projektům.

8.   Jestliže částka spolufinancování potřebná pro projekty na seznamu sestaveném v souladu s odstavcem 7, jež se týká daného členského státu, je nižší než orientační částka přidělená tomuto členskému státu na základě kriterií vymezených v odstavci 2, použije Komise zůstatek ke spolufinancování těch projektů předložených dalšími členskými státy, které představují největší příspěvek k dosažení cílů Společenství uvedených v článcích 1, 3 a 4 a v přílohách I a II.

9.   Při navrhování seznamu projektů na spolufinancování výboru uvedenému v čl. 13 odst. 1 poskytne Komise písemné vysvětlení toho, jakým způsobem zohlednila kritéria pro rozdělování prostředků stanovená v souladu s odstavcem 2 tohoto článku a jak zohlednila národní roční priority a připomínky předložené v souladu s odstavci 4 a 6 tohoto článku, při současném dodržení cílů a kritérií uvedených v článcích 1, 3 a 4.

10.   Komise pravidelně uveřejňuje seznamy projektů financovaných pomocí LIFE+, včetně stručného popisu jejich cílů a dosažených výsledků a shrnutí vynaložených finančních prostředků. Činí tak prostřednictvím vhodných médií a technologií včetně internetu.

Článek 7

Příjemci

Pomocí LIFE+ mohou být financovány veřejné nebo soukromé orgány, subjekty a instituce.

Článek 8

Účast třetích zemí

Účast v programech financovaných pomocí LIFE+ je pod podmínkou přijetí dodatečných rozpočtových položek otevřena těmto zemím:

a)

státům ESVO, které se v souladu s nařízením Rady (ES) č. 933/1999 ze dne 29. dubna 1999, kterým se mění nařízení (EHS) č. 1210/90 o zřízení Evropské agentury pro životní prostředí a Evropské informační a pozorovací sítě pro životní prostředí (11) staly členy Evropské agentury pro životní prostředí,

b)

zemím kandidujícím na přistoupení k Evropské unii,

c)

zemím západního Balkánu zahrnutým do procesu stabilizace a přidružení.

Článek 9

Doplňkovost finančních nástrojů

Podle tohoto nařízení se nefinancují opatření, která splňují kritéria způsobilosti a spadají do hlavní oblasti působnosti jiných finančních nástrojů Společenství, včetně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, Rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovaci, Evropského rybářského fondu a sedmého rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace nebo která z těchto nástrojů dostávají pomoc pro stejné účely. Příjemci podle tohoto nařízení poskytnou Komisi informace o finančních prostředcích, které obdrželi z rozpočtu Společenství, a o podaných žádostech o financování. Členské státy a Komise učiní kroky k zajištění koordinace a doplňkovosti s jinými nástroji Společenství. Komise o těchto záležitostech podá zprávu v rámci přezkumu v polovině období a závěrečného hodnocení stanoveného v článku 15.

Článek 10

Doba trvání a rozpočtové zdroje

1.   Toto nařízení se provádí v období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.

2.   Finanční krytí pro provádění LIFE+ na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 se stanoví na 2 143 409 000 EUR.

3.   Rozpočtové zdroje přidělované na činnosti v rámci tohoto nařízení se začlení do ročních položek souhrnného rozpočtu Evropské unie.

Roční položky, které jsou k dispozici, schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního rámce.

4.   Nejméně 50 % rozpočtových zdrojů pro LIFE+ určených na granty na akce v rámci projektu se přidělí na opatření na podporu ochrany přírody a biologické rozmanitosti.

Článek 11

Sledování

1.   V případě projektu financovaného pomocí LIFE+ předloží příjemce Komisi technickou a finanční zprávu o postupu prací. Do tří měsíců od dokončení každého projektu se předloží také závěrečná zpráva.

2.   Úředníci a jiní zaměstnanci Komise provádějí u projektů financovaných pomocí LIFE+ kontroly na místě, včetně namátkových kontrol, zejména ohledně dodržování kritérií způsobilosti uvedených v článku 3, aniž jsou dotčeny audity prováděné Účetním dvorem v součinnosti s příslušnými vnitrostátními orgány kontroly účetnictví nebo příslušnými vnitrostátními místy podle článku 248 Smlouvy, anebo jakékoli kontroly prováděné podle čl. 279 odst. 1 písm. b) Smlouvy.

3.   Smlouvy a dohody vyplývající z tohoto nařízení stanoví zejména dohled a finanční kontrolu prováděné Komisí nebo jakýmkoli zástupcem, kterého Komise případně zmocní, jakož i audity prováděné Účetním dvorem, a to v případě potřeby na místě.

4.   Příjemce finanční pomoci uchovává v souvislosti s každým projektem k dispozici Komisi veškeré podklady týkající se výdajů na tento projekt po dobu pěti let od poslední platby.

5.   V případě potřeby Komise na základě výsledků zpráv a namátkových kontrol uvedených v odstavcích 1 a 2 upraví rozsah nebo podmínky přidělení původně schválené finanční pomoci, jakož i časový harmonogram plateb.

6.   Komise podnikne veškeré další kroky nezbytné k ověření toho, že financované projekty jsou prováděny řádně a v souladu s ustanoveními tohoto nařízení a finančního nařízení.

Článek 12

Ochrana finančních zájmů Společenství

1.   Komise zajistí, aby při provádění projektů financovaných podle tohoto nařízení byly finanční zájmy Společenství chráněny preventivními opatřeními proti podvodům, korupci a ostatním nedovoleným činnostem, účinnými kontrolami a vymáháním nesprávně vyplacených finančních prostředků, a v případě zjištění nesrovnalostí také uplatňováním účinných, přiměřených a odrazujících sankcí v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (12), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (13) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (14).

2.   Pokud jde o projekty financované pomocí LIFE+, „nesrovnalostí“ podle čl. 1 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 se rozumí jakékoli porušení právního předpisu Společenství nebo jakékoliv nesplnění smluvní povinnosti vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, v důsledku kterého je nebo by mohl být z důvodu neoprávněného výdaje poškozen souhrnný rozpočet Evropské unie nebo rozpočty spravované Společenstvími.

3.   Komise sníží nebo bude vymáhat nazpět částku finanční pomoci poskytnutou na určitý projekt nebo pozastaví její vyplácení, pokud odhalí nesrovnalosti, včetně nesouladu s ustanoveními tohoto nařízení nebo individuálního rozhodnutí nebo smlouvy či dohody, na základě kterých byla daná finanční pomoc přidělena, nebo pokud vyjde najevo, že projekt doznal bez souhlasu Komise změny, která je v rozporu s jeho povahou nebo prováděcími podmínkami.

4.   Pokud nebyly dodrženy lhůty nebo pokud pokrok dosažený při provádění projektu odůvodňuje pouze část z přidělené finanční pomoci, požádá Komise příjemce, aby ve stanovené lhůtě předložil vysvětlení. Pokud příjemce nepodá uspokojivé vysvětlení, může Komise zrušit zbývající část finanční pomoci a požadovat vrácení již vyplacené částky.

5.   Jakákoli neoprávněná platba musí být vrácena zpět Komisi. K částkám, které nebyly vráceny včas, se připočte úrok podle podmínek stanovených finančním nařízením.

Článek 13

Výbor

1.   Komisi je nápomocen výbor.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 2 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

Článek 14

Prováděcí rozhodnutí

1.   Regulativním postupem s kontrolou podle čl. 13 odst. 2 se přijmou tato rozhodnutí, jejichž účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení:

a)

doplnění opatření do přílohy I;

b)

změny přílohy II.

2.   Postupem podle čl. 13 odst. 3 se přijmou tato prováděcí rozhodnutí:

a)

upřesnění formátu, obsahu a lhůt pro předkládání národních ročních priorit pro účely čl. 6 odst. 4,

b)

stanovení metodologie postupu pro výběr projektu na období 2008 až 2013 v souladu s článkem 6,

c)

rozhodnutí o seznamu projektů přijatých pro spolufinancování, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 7 a 8,

d)

stanovení podoby a obsahu zpráv uvedených v čl. 11 odst. 1,

a

e)

zavedení ukazatelů, které pomohou sledovat opatření financovaná pomocí LIFE+.

Článek 15

Hodnocení

1.   Komise zajistí, aby probíhalo pravidelné sledování víceletých programů s cílem vyhodnotit jejich účinek.

2.   Do 30. září 2010 předloží Komise Evropskému parlamentu a výboru uvedenému v čl. 13 odst. 1 hodnocení LIFE+ v polovině období. Toto hodnocení v polovině období zhodnotí provádění tohoto nařízení od roku 2007 do roku 2009. V případě potřeby navrhne Komise změny prováděcích rozhodnutí podle článku 14.

3.   Komise zajistí závěrečné hodnocení provádění tohoto nařízení a v jednotlivých případech i obecně posoudí příspěvek akcí a projektů financovaných podle tohoto nařízení k provádění, aktualizaci a rozvoji politiky a právních předpisů Společenství v oblasti životního prostředí a využití rozpočtových položek. Komise předloží toto závěrečné hodnocení Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2012, případně spolu s návrhem dalšího vývoje finančního nástroje určeného výhradně pro oblast životního prostředí, který by měl platit od roku 2014.

Článek 16

Zrušení a přechodná ustanovení

1.   Za účelem zjednodušení a konsolidace se zrušují tyto předpisy:

a)

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1655/2000 ze dne 17. července 2000 o finančním nástroji pro životní prostředí (LIFE) (15);

b)

rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1411/2001/ES ze dne 27. června 2001 o rámci Společenství pro spolupráci na podporu udržitelného rozvoje měst (16);

c)

rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2002/ES ze dne 1. března 2002, kterým se stanoví akční program Společenství podporující nevládní organizace, které jsou činné zejména v oblasti ochrany životního prostředí (17);

d)

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2152/2003 ze dne 17. listopadu 2003 o monitorování lesů a environmentálních interakcí ve Společenství (Forest Focus) (18).

2.   Opatření zahájená před 31. prosincem 2006 na základě předpisů uvedených v odstavci 1 se těmito předpisy řídí i nadále až do svého ukončení. Výbor uvedený v čl. 13 odst. 1 nahrazuje výbory zřízené uvedenými předpisy. Toto nařízení se použije pro financování veškerého povinného sledování a hodnocení vyžadovaného uvedenými předpisy po skončení jejich platnosti. Opatření musejí až do svého ukončení splňovat technická ustanovení vymezená předpisy uvedenými v odstavci 1.

3.   Pro granty udělené v roce 2007 podle písmene a) přílohy I může doba způsobilosti výdajů začít dnem 1. ledna 2007, a to za předpokladu, že výdaje nepředcházejí dni, kterým začal rozpočtový rok příjemce. Pro tyto granty lze výjimečně podepsat dohody uvedené v čl. 112 odst. 2 finančního nařízení nejpozději dne 31. října 2007.

4.   Částka potřebná v rámci finančního krytí na opatření v oblasti sledování a auditu v období po 31. prosinci 2013 se považuje za potvrzenou, pouze je-li v souladu s novým finančním rámcem platným od roku 2014.

Článek 17

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Bruselu dne 23. května 2007.

Za Evropský parlament

předseda

H.-G. PÔTTERING

Za Radu

předseda

G. GLOSER


(1)  Úř. věst. C 255, 14.10.2005, s. 52.

(2)  Úř. věst. C 231, 20.9.2005, s. 72.

(3)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 7. července 2005 (Úř. věst. C 157 E, 6.7.2006, s. 451), společný postoj Rady ze dne 27. června 2006 (Úř. věst. C 238 E, 3.10.2006, s. 1) a postoj Evropského parlamentu ze dne 24. října 2006 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. května 2007 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 14. května 2007.

(4)  Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES, Euratom) č. 1995/2006 (Úř. věst. L 390, 30.12.2006, s. 1).

(6)  Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/105/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 368).

(7)  Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/105/ES.

(8)  Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30.

(9)  Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

(10)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

(11)  Úř. věst. L 117, 5.5.1999, s. 1.

(12)  Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

(13)  Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

(14)  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

(15)  Úř. věst. L 192, 28.7.2000, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1682/2004 (Úř. věst. L 308, 5.10.2004, s. 1).

(16)  Úř. věst. L 191, 13.7.2001, s. 1. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí č. 786/2004/ES (Úř. věst. L 138, 30.4.2004, s. 7).

(17)  Úř. věst. L 75, 16.3.2002, s. 1. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí č. 786/2004/ES.

(18)  Úř. věst. L 324, 11.12.2003, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 788/2004 (Úř. věst. L 138, 30.4.2004, s. 17).


PŘÍLOHA I

OPATŘENÍ ZPŮSOBILÁ PRO FINANCOVÁNÍ

Aniž je dotčen článek 9, mohou být pomocí LIFE+ financována tato opatření, pokud splní kritéria způsobilosti stanovená v článku 3:

a)

provozní činnosti nevládních organizací, které působí především v oblasti ochrany a zlepšování životního prostředí na evropské úrovni a podílí se na rozvoji a uplatňování politik a právních předpisů Společenství,

b)

rozvoj a správa sítí, databází a počítačových systémů přímo spjatých s prováděním politiky a právních předpisů Společenství v oblasti životního prostředí, zejména pokud jde o zlepšení přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí,

c)

studie, průzkumy, modelování a tvorba scénářů,

d)

monitorování, včetně monitorování lesů,

e)

pomoc při budování kapacit,

f)

odborná příprava, pracovní semináře a setkání, včetně odborné přípravy pověřených osob podílejících se na iniciativách pro předcházení lesním požárům,

g)

vytváření sítí a bází pro osvědčené postupy,

h)

informační a komunikační činnosti, včetně kampaní na zvyšování povědomí a zejména kampaní na zvyšování povědomí veřejnosti v oblasti lesních požárů,

i)

demonstrace inovačních přístupů, technologií, metod a nástrojů politiky,

j)

konkrétně pro složku příroda a biologická rozmanitost:

správa lokalit a druhů a plánování lokalit, včetně zlepšení ekologické soudržnosti soustavy Natura 2000,

monitorování stavu ochrany, včetně stanovení postupů a struktur určených k tomuto monitorování,

vypracování a provádění akčních plánů zaměřených na ochranu jednotlivých druhů a stanovišť,

rozšíření soustavy Natura 2000 na mořské oblasti,

nákup pozemků za předpokladu, že:

nákup by přispěl k udržení nebo obnově lokality soustavy Natura 2000,

nákup pozemku je jedinou nebo nejúčinnější cestou k dosažení požadovaného ochranného výsledku,

koupený pozemek je dlouhodobě vyhrazen pro způsoby užití, které jsou v souladu s cíli stanovenými v čl. 4 odst. 2,

a

dotyčné členské státy prostřednictvím převodu nebo jiným způsobem zajistí dlouhodobé vyhrazení tohoto pozemku pro účely ochrany přírody.


PŘÍLOHA II

VÍCELETÝ STRATEGICKÝ PROGRAM

PŘÍRODA A BIOLOGICKÁ ROZMANITOST

1.   Základní cíl

Chránit, zachovat, obnovit, sledovat a zjednodušit fungování přírodních systémů, přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, s cílem zastavit ztrátu biologické rozmanitosti, včetně různorodosti genetických zdrojů v rámci EU do roku 2010.

1.1.   Prioritní oblasti činnosti:

přispívání k provádění politiky a právních předpisů Společenství v oblasti přírody a biologické rozmanitosti, zejména směrnic 79/409/EHS a 92/43/EHS, a podpora jejich začlenění do ostatních oblastí politiky,

podpora dalšího rozvoje a provádění soustavy Natura 2000, včetně pobřežních a mořských stanovišť a druhů,

podpora navrhování a provádění přístupů a nástrojů politiky k monitorování a posuzování přírody a biologické rozmanitosti, jakož i faktorů, tlaků a reakcí, které na ně mají dopad, zejména ve vztahu k úspěchům při dosahování cíle, jímž je zastavení ztráty biologické rozmanitosti v rámci Společenství do roku 2010,

a

zlepšení znalostí o dopadu geneticky modifikovaných organizmů na ekosystémy a biologickou rozmanitost: metody posuzování rizik.

POLITIKA A SPRÁVA V OBLASTI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

2.   Základní cíl: „Změna klimatu“

Stabilizovat koncentraci skleníkových plynů na úrovni, která předchází globálnímu oteplování o více než 2 °C.

2.1.   Prioritní oblasti činnosti:

zajištění plnění závazků EU vyplývajících z Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu a vytvoření strategie a programu provádění na období po roce 2012,

zajištění toho, aby se hospodářství a společnost EU, příroda a biologická rozmanitost, vodní zdroje a lidské zdraví přizpůsobily nepříznivým účinkům změny klimatu (na možné zvýšení teploty o 2 °C v důsledku zvýšených koncentrací skleníkových plynů) a zmírnění důsledků této změny,

zajištění provádění a používání tržních nástrojů, zejména obchodování s emisemi skleníkových plynů, aby bylo dosaženo nákladově efektivního snížení emisí v období po roce 2012.

3.   Základní cíl „Voda“

Přispívat ke zlepšení kvality vody rozvíjením nákladově efektivních opatření za účelem dosažení dobrého ekologického stavu s ohledem na vypracování prvního plánu povodí na základě směrnice 2000/60/ES (1) do roku 2009.

3.1.   Prioritní oblasti činnosti:

výměna informací a osvědčených postupů souvisejících s politikou,

posilování propojení vědy a politiky a předávání výsledků členským státům jako podporu pro účely přípravy plánů povodí, včetně přípravy programů opatření podle směrnice 2000/60/ES a sjednocujících opatření výchozích směrnic, jako jsou směrnice 91/271/EHS (2), směrnice 91/414/EHS (3), směrnice 91/676/EHS (4), směrnice 96/61/ES (5), směrnice 98/83/ES (6) a směrnice 2006/7/ES (7),

přispívání k účinnému provádění tematické strategie pro ochranu a zachování mořského prostředí,

hydromorfologické prvky, jako např. obnova záplavových území a další opatření na podporu směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik.

4.   Základní cíl „Vzduch“

Dosáhnout úrovní kvality ovzduší, které nevedou k výrazným nepříznivým dopadům na lidské zdraví a životní prostředí, ani pro ně nepředstavují rizika.

4.1   Prioritní oblast činnosti:

provádět tematickou strategii týkající se znečištění ovzduší.

5.   Základní cíl „Půda“

Chránit a zajistit udržitelné využívání půdy zachováním jejích funkcí, předcházením ohrožení půdy, zmírňováním jejich účinků a obnovováním degradovaných půd.

5.1.   Prioritní oblasti činnosti:

provádět tematickou strategii pro ochranu půdy

a

zajišťovat ochranu a obnovu biologické rozmanitosti půdy.

6.   Základní cíl „Městské prostředí“

Přispívat ke zlepšování vlivu městských oblastí Evropy na životní prostředí.

6.1.   Prioritní oblast činnosti:

přispívání k lepšímu provádění stávajících politik a právních předpisů Společenství v oblasti životního prostředí na místní úrovni prostřednictvím podpory a vybízení místních orgánů, aby přijaly integrovaný přístup k řízení města, včetně odvětví dopravy a energetiky.

7.   Základní cíl „Hluk“

Přispívat k rozvoji a provádění politiky týkající se hluku ve venkovním prostředí.

7.1.   Prioritní oblasti činnosti:

předcházení škodlivým účinkům vystavení hluku ve venkovním prostředí a jejich snižování.

8.   Základní cíl „Chemické látky“

Zlepšit do roku 2020 ochranu životního prostředí a zdraví před riziky představovanými chemickými látkami, a to prováděním právních předpisů týkajících se chemických látek, zejména nařízení č. 1907/2006 (8) (REACH) a tematické strategie udržitelného používání pesticidů.

8.1.   Prioritní oblasti činnosti:

výměna informací významných z hlediska politiky, výměna osvědčených postupů,

posilování propojení vědy a politiky a předávání výsledků pro zajištění spolehlivých odborných podkladů pro REACH,

provádění tematické strategie udržitelného používání pesticidů.

9.   Základní cíl „Životní prostředí a zdraví“

Rozvíjet informační základnu pro politiku v oblasti životního prostředí a zdraví (Akční plán pro životní prostředí a zdraví na období 2004 až 2010).

9.1.   Prioritní oblast činnosti:

biologické monitorování lidí a propojování údajů o životním prostředí a zdraví,

ochrana ozonové vrstvy za účelem snížení nepříznivých dopadů na zdraví a životní prostředí.

10.   Základní cíl „Přírodní zdroje a odpady“

rozvíjet a provádět politiky určené k zajištění udržitelného řízení a využívání přírodních zdrojů a odpadů, zlepšovat vliv produktů na životní prostředí, udržitelné způsoby výroby a spotřeby, předcházení vzniku odpadů, jejich využití a recyklace,

přispívat k účinnému provádění tematické strategie pro předcházení a recyklaci odpadu.

10.1.   Prioritní oblasti činnosti:

rozvoj a provádění politik udržitelné spotřeby a výroby, včetně integrované výrobkové politiky,

podpora udržitelného využívání přírodních zdrojů, s ohledem na životní cyklus, včetně environmentálních, sociálních a hospodářských hledisek, aby se oddělil dopad na životní prostředí od hospodářského růstu,

podpora předcházení vzniku odpadů, jejich využití a recyklace s důrazem na přístup založený na životním cyklu, ekodesign a rozvoj trhů v oblasti recyklace,

přispívání k provádění politiky a právních předpisů Společenství v oblasti odpadů, zejména směrnice 75/439/EHS (9), směrnice 91/689/ES (10), směrnice 96/59/ES (11), směrnice 1999/31/ES (12), směrnice 2000/53/ES (13), směrnice 2002/95/ES (14), směrnice 2002/96/ES (15), nařízení (ES) č. 850/2004 (16), směrnice 2006/12/ES (17), směrnice 2006/21/ES (18) a nařízení (ES) č. 1013/2006 (19).

11.   Základní cíl „Lesy“

Poskytovat, zejména prostřednictvím koordinační sítě EU, přesný a srozumitelný základ pro politicky relevantní informace o lesích v souvislosti se změnou klimatu (dopad na lesní ekosystémy, zmírňování, substituční účinky), biologickou rozmanitostí (základní informace a chráněné lesní oblasti), lesními požáry, stavem lesů a ochrannými funkcemi lesů (voda, půda a infrastruktura), a přispívat k ochraně lesů proti požárům.

11.1.   Prioritní oblasti činnosti:

podpora sběru, analýzy a šíření informací důležitých pro politiku týkajících se lesů a environmentálních interakcí;

podpora harmonizace a účinnosti činností monitorování lesů a systémů sběru údajů, využívání součinností vytvořením vazeb mezi mechanismy monitorování na regionální a celostátní úrovni, na úrovni Společenství a na celosvětové úrovni,

podpora součinností mezi otázkami týkajícími se výlučně lesů a iniciativami a právními předpisy v oblasti životního prostředí (např. tematická strategie pro ochranu půdy půdě, Natura 2000, směrnice 2000/60/ES),

přispívání k udržitelnému hospodaření v lesích, zejména sběrem údajů souvisejících se zlepšenými celoevropskými ukazateli udržitelného hospodaření v lesích, přijatými ministerskou konferenci o ochraně lesů v Evropě na jejím zasedání na úrovni odborníků ve dnech 7. a 8. října 2002 ve Vídni v Rakousku,

vytváření kapacit na vnitrostátní úrovni a na úrovni Společenství k zajištění koordinace a vedení při monitorování lesů.

12.   Základní cíl „Inovace“

Přispívat k rozvoji a demonstraci inovativních politických přístupů, technologií, metod a nástrojů k podpoře provádění akčního plánu pro environmentální technologie (ETAP).

12.1.   Prioritní oblasti činnosti:

další vymezení a optimalizace výsledků ETAP prostřednictvím lepšího plánování a koordinace, účinného sledování pokroku, včasného rozpoznání a vyplnění mezer ve znalostech a účinného využívání vědeckých, hospodářských a dalších informací důležitých pro provádění politiky,

podpora identifikace, demonstrace a šíření inovativních technologií a postupů prostřednictvím akcí doplňujících akce rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace,

výměna informací a osvědčených postupů mezi subjekty EU ohledně mezinárodního obchodu s technologiemi v oblasti životního prostředí, zodpovědné investice v rozvojových zemích, provádění činností na základě Světového summitu o udržitelném rozvoji souvisejících s environmentálními technologiemi.

13.   Základní cíl „Strategické přístupy“

podporovat účinné provádění a prosazování právních předpisů Společenství v oblasti životního prostředí a zlepšovat znalostní základny pro politiku v oblasti životního prostředí;

zajistit účinnější a soudržnější politiky;

zlepšovat vliv malých a středních podniků na životní prostředí;

poskytovat nástroje pro rozvoj politiky a právních předpisů v oblasti životního prostředí;

zajistit odpovídající dohled nad projekty ze strany Komise.

13.1.   Prioritní oblasti činnosti:

zlepšení posuzování nových opatření politiky, zejména ve fázi jejich počáteční formulace nebo pozdějšího přezkumu,

posilování znalostní základny pro tvorbu a provádění politik vytvořením systému sdílení informací v oblasti životního prostředí (SEIS) a podpora provádění iniciativy globálního monitorování životního prostředí a bezpečnosti (GMES),

zlepšení posuzování provádění a následného hodnocení,

zjištění a postupné odstraňování subvencí poškozujících životní prostředí,

zvyšování používání tržních nástrojů k dosažení lepších kombinací politik,

poskytování nástrojů k podpoře politik udržitelného rozvoje, zejména ukazatelů,

provádění programu pomoci týkající se souladu v oblasti životního prostředí pro malé a střední podniky,

přijímání příslušných kroků s využitím vnější pomoci za účelem rozvoje a provádění environmentální politiky,

poskytování nástrojů k zajištění technické nebo administrativní pomoci související se určováním, přípravou, řízením, sledováním, auditem projektů a dozorem nad nimi, včetně projektů podle programů LIFE III a LIFE+.

14.   Základní cíl „Řízení“

Dosáhnout lepšího řízení životního prostředí, včetně zvyšování povědomí o záležitostech životního prostředí a účasti evropských občanů na rozhodování ve věcech životního prostředí.

14.1.   Prioritní oblast činnosti:

širší zapojení zúčastněných stran, včetně skupin spotřebitelů a nevládních organizací, do vývoje a provádění politiky a právních předpisů v oblasti životního prostředí.

15.   Základní cíl „Nevládní organizace“

Podporovat nevládní organizace působící především v oblasti ochrany životního prostředí na evropské úrovni.

15.1.   Prioritní oblast činnosti:

posílení zapojení nevládních organizací do průběhu dialogu o tvorbě environmentální politiky a do jejího provádění.

posílení účasti nevládních organizací v procesu evropské standardizace, aby se zajistilo vyrovnané zastoupení zúčastněných stran a systematické začlenění environmentálních hledisek.

INFORMACE A JEJICH SDĚLOVÁNÍ

16.   Základní cíl

Zajistit pravidelný a účinný tok informací s cílem poskytnout základ pro politická rozhodnutí v oblasti životního prostředí a zpřístupnit občanům informace o stavu a vývoji životního prostředí.

16.1.   Prioritní oblast činnosti:

šíření informací, ekoznačky, zvyšování povědomí a rozvoj konkrétních dovedností v oblasti otázek životního prostředí, včetně předcházení vzniku lesních požárů.


(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1). Směrnice ve znění rozhodnutí č. 2455/2001/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2001, s. 1).

(2)  Směrnice Rady 91/271/ES ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40). Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(3)  Směrnice Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2007/21/ES (Úř. věst. L 97, 12.4.2007, s. 42).

(4)  Směrnice Rady 91/676/ES ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1). Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003.

(5)  Směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění (Úř. věst. L 257, 10.10.1996, s. 26). Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 (Úř. věst. L 33, 4.2.2006, s. 1).

(6)  Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 32). Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003.

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání (Úř. věst. L 64, 4.3.2006, s. 37).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek a o zřízení Evropské agentury pro chemické látky (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).

(9)  Směrnice Rady 75/439/EHS ze dne 16. června 1975 o nakládání s odpadními oleji (Úř. věst. L 194, 25.7.1975, s. 23). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/76/ES (Úř. věst. L 332, 28.12.2000, s. 91).

(10)  Směrnice Rady 91/689/ES ze dne 12. prosince 1991 o nebezpečných odpadech (Úř. věst. L 377, 31.12.1991, s. 20). Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 (Úř. věst. L 33, 4.2.2006, s. 1).

(11)  Směrnice Rady 96/59/ES ze dne 16. září 1996 o odstraňování polychlorovaných bifenylů a polychlorovaných terfenylů (PCB/PCT) (Úř. věst. L 243, 24.9.1996, s. 31).

(12)  Směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů (Úř. věst. L 182, 16.7.1999, s. 1). Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003.

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES ze dne 18. září 2000 o vozidlech s ukončenou životností (Úř. věst. L 269, 21.10.2000, s. 34). Směrnice naposledy pozměněná rozhodnutím Rady 2005/673/ES (Úř. věst. L 254, 30.9.2005, s. 69).

(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/95/ES ze dne 27. ledna 2003 o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (Úř. věst. L 37, 13.2.2003, s. 19). Směrnice naposledy pozměněná rozhodnutím Komise 2006/692/ES (Úř. věst. L 283, 14.10.2006, s. 50).

(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/96/ES ze dne 27. ledna 2003 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ) (Úř. věst. L 37, 13.2.2003, s. 24). Směrnice ve znění směrnice 2003/108/ES (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 106).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 ze dne 29. dubna 2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 7). Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 323/2007 (Úř. věst. L 85, 27.3.2007, s. 3).

(17)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/12/ES ze dne 5. dubna 2006 o odpadech (Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 9).

(18)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES ze dne 15. března 2006 o nakládání s odpady z těžebního průmyslu (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 15).

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů (Úř. věst. L 190, 12.7.2006, s. 1).


PROHLÁŠENÍ KOMISE

S cílem přizpůsobit nástroje Společenství, zejména program LIFE+, a zajistit vysokou úroveň spolufinancování z prostředků Společenství, Komise na základě informací, které jí členské státy včas předloží k přezkumu finančního rámce 2008/2009, zhodnotí výdaje vynaložené a plánované na správu sítě Natura 2000 na vnitrostátní úrovni i na úrovni Evropské unie.


Top