EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52016AE0255

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Strategie rozšíření EU [COM(2015) 611 final]

OJ C 133, 14.4.2016, p. 31–36 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

14.4.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 133/31


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Strategie rozšíření EU

[COM(2015) 611 final]

(2016/C 133/07)

Zpravodaj:

Ionuț SIBIAN

Dne 10. listopadu 2015 se Evropská komise, v souladu s článkem 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

Strategie rozšíření EU

[COM(2015) 611 final].

Specializovaná sekce Vnější vztahy, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 29. ledna 2016.

Na 514. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 17. a 18. února 2016 (jednání dne 18. února 2016), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 170 hlasy pro, 14 hlasů bylo proti a 11 členů se zdrželo hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) podporuje zvláštní důraz, který Komise položila na základní zásady v procesu přistoupení – země procesu rozšíření se musí přednostně zaměřit na reformy v oblasti právního státu, základních práv, fungování demokratických institucí (včetně reformy volebního systému a reformy veřejné správy), hospodářského rozvoje a zvyšování konkurenceschopnosti. Při monitorování pokroku by měla být věnována zvláštní pozornost upozorněním občanské společnosti na politické kroky a události, které nepříznivě ovlivňují dodržování zásad právního státu a demokratických standardů.

1.2.

EHSV Komisi důrazně vyzývá, aby i nadále považovala za jedno z hlavních politických kritérií, která je třeba posuzovat, kvalitativní úroveň participativní demokracie. Dále by měla být přijata rozhodná opatření k zajištění systematické práce na vytváření účinných a plně funkčních institucí, do nichž budou výrazně zapojeny organizace občanské společnosti. Sníží se tím riziko, že bude stát ovládán politickými zájmy, zvýší se povědomí o odpovědnosti všech zúčastněných stran a zajistí se, že budou všechny reformní a vyjednávací procesy inkluzivní a transparentní.

1.3.

Harmonizované hodnotící stupnice, které jsou používány v rámci podávání zpráv, a důraz kladený jak na aktuální stav, tak na pokrok, který byl v jednotlivých zemích zaznamenán, zvýší transparentnost, umožní soustředit se cíleně na prioritní oblasti a měly by přispět ke zvýšení informovanosti o procesu přistoupení. Vytvářejí rovněž podmínky pro užší spolupráci s každou zemí, a to vzhledem k širší škále záležitostí, které jsou kontrolovány. Je třeba posoudit s tím související riziko odvrácení pozornosti od konkrétních problémů, s nimiž se země potýkají, a učinit nezbytná protiopatření. V tomto ohledu mají zásadní význam jednotnost, náležité fungování a dosah stávajících komunikačních kanálů a mechanismů konzultace mezi orgány EU a zeměmi procesu rozšíření.

1.4.

EHSV vítá jednoznačný signál Komise, že občanská společnost se silným postavením je stěžejní součástí každého demokratického systému, a oceňuje politickou podporu, již Komise věnuje vytváření prostředí, které bude občanskou společnost více podporovat a posilovat, včetně účelné konzultace občanské společnosti při přípravě politik. Jedná se o klíčový prvek pro uspokojivé splnění politických kritérií a mohlo by to případně rovněž představovat referenční kritérium při vyjednáváních o přistoupení.

1.5.

EHSV se domnívá, že Komise, Rada a Evropský parlament by měly zvýšit své úsilí v oblasti komunikace, aby evropským občanům objasnily přínosy i výzvy politiky rozšiřování. Sociální partneři a organizace občanské společnosti by měli být v tomto procesu blízkými partnery a šiřiteli informací.

1.6.

EHSV znovu připomíná, že je třeba zvýšit transparentnost a inkluzivnost celého procesu přistoupení (1). Komise by měla jít příkladem a měla by usnadnit další přístup k dokumentům z vyjednávání, jako jsou zprávy z misí, odborná stanoviska k vnitrostátním právním předpisům a zprávy nástroje TAIEX (technická pomoc a výměna informací), a zveřejňovat úspěchy a výsledky projektů v tomto regionu, které financuje EU. Umožní to zvýšit povědomí o účincích pomoci EU a využít zkušenosti, které již byly v regionu získány.

1.7.

Komise by měla značně navýšit finanční podporu, včetně podpory z projektů v rámci nástroje pro občanskou společnost, s cílem posílit kapacitu organizací občanské společnosti (včetně rozvoje politické odbornosti a podpory za účelem posílení monitorovací kapacity) a podpořit profesionalitu a nezávislost sdělovacích prostředků. Dále by měla být podporována regionální spolupráce a vytváření sítí, přičemž by měly být využívány pozitivní zkušenosti, které již v regionu existují, včetně nástrojů k usnadnění spolupráce a společné práce nevládních organizací a sociálních partnerů (včetně podnikatelských organizací), a společným základem by měl být občanský dialog a hledisko učení.

1.8.

Prioritou programů pomoci EU by se mělo stát zvýšení schopnosti sociálních partnerů aktivně se účastnit sociálního dialogu. Je třeba jim pomoci, aby měli snadnější přístup k možnostem financování a aby mohli rozvíjet svou schopnost účinně se zapojit do všech hospodářských, sociálních a právních záležitostí, včetně jednání o přistoupení k EU. Měly by být posíleny jejich organizační struktury, interní komunikace a schopnost poskytovat služby svým členům.

1.9.

EHSV vyzývá k posílení úlohy smíšených poradních výborů občanské společnosti. Tyto poradní výbory by se měly pokusit zaplnit prázdná místa, která nejsou v procesu vyjednávání pokryta jinými orgány, a měly by se zaměřit na několik vybraných oblastí. EHSV v tomto ohledu požaduje lepší výměnu informací mezi smíšenými poradními výbory a Komisí, Radou a Evropským parlamentem.

1.10.

EHSV žádá vlády v tomto regionu, aby podporovaly sociální partnery a jiné organizace občanské společnosti za stejných podmínek a aby je intenzivně zapojily do svých vnitrostátních strategií, politik týkajících se přistoupení k EU a vyjednávacích struktur i do plánování a provádění projektů financovaných EU. Při přípravě vnitrostátních vyjednávacích postojů a harmonizace právních předpisů by měla být prováděna hodnocení dopadů regulace, aby byla identifikována rizika plynoucí z jejich úpravy. Je nezbytné zapojit nestátní subjekty, včetně podnikatelských kruhů, odborů a zástupců dotčených společenských skupin.

1.11.

Všechny země v regionu by měly zřídit národní rady pro evropskou integraci, v jejichž rámci by se pravidelně setkávaly politické orgány na vysoké úrovni s hlavními organizacemi občanské společnosti za účelem zprůhlednění postupu směřujícího ke vstupu do EU a jeho širší publicity.

1.12.

Pozitivní kroky, které byly v některých zemích zaznamenány, pokud jde o rámec a mechanismy dialogu a spolupráce mezi vládou a organizacemi občanské společnosti, nejsou dostatečné. Národní vlády by měly uznat, že prioritní význam má účinné provádění právních předpisů, transparentnost a soudržnost konzultačních procesů, a měl by být patřičně monitorován pokrok.

1.13.

EHSV vyzývá politické orgány, aby při zavádění reforem a provádění právních předpisů v klíčových oblastech, jako jsou řešení případů korupce na vysoké úrovni, lepší dohled nad postupy zadávání veřejných zakázek a zdokonalování právního rámce pro financování politických stran, úzce spolupracovaly s organizacemi občanské společnosti. Dále vyzývá země v regionu, aby zdokonalily pravidla v oblasti svobodného přístupu k informacím a jejich praktické uplatňování, aby přijaly a prováděly zákony o oznamování protiprávního jednání (tzv. whistleblowing) a zvýšily účinnost systému ochrany oznamovatelů v praxi. Je třeba zvýšit povědomí veřejnosti o možnostech ohlašování korupce, přičemž spolehlivým partnerem v této záležitosti mohou být organizace občanské společnosti. Mimoto by bylo vhodné upravit se souhlasem jednotlivých stran třístranný sociální dialog, aby mohly být plněny uzavírané dohody.

1.14.

Politické orgány v zemích regionu by měly propagovat a podporovat působení silných a nezávislých regulačních orgánů, zejména institucí veřejného ochránce práv podle albánského a srbského vzoru, a také orgánů v oblasti svobodného přístupu k informacím, ochrany soukromí, boje proti korupci, kontroly a voleb. EHSV zdůrazňuje, že veřejní ochránci práv mohou mít rozhodující přínos, když doplňují práci organizací občanské společnosti působících v oblasti základních práv, zejména pokud jde o ochranu menšin.

1.15.

S ohledem na velmi vysokou míru nezaměstnanosti mladých lidí v zemích západního Balkánu EHSV doporučuje rozšířit záruku EU pro mladé lidi na státy v tomto regionu, které přistupují k EU. Tato „záruka pro mladé lidi“ by měla být financována z příslušných fondů EU. Ve spolupráci se sociálními partnery, včetně obchodních a průmyslových komor a jiných podnikatelských sdružení, by měl být zaveden duální systém vzdělávání.

1.16.

EU sice očekává, že vlády budou hrát větší úlohu při rozdělování finančních prostředků EU, nicméně finanční prostředky pro občanskou společnost by neměly být přidělovány převážně prostřednictvím vlád, protože by to mohlo vytvářet situace, kdy dochází ke střetu zájmů. EU by měla podporovat vytváření nezávislejších systémů financování. Vhodnější mechanismus pro rozdělování finančních prostředků EU by mohly zajistit nezávislé nadace nebo fondy na podporu občanské společnosti. K základním požadavkům, které je nutno důsledně dodržovat, patří: transparentnost při rozdělování a využívání finančních prostředků, rovné zacházení a vyvarování se střetům zájmů a/nebo politickému zasahování do přidělování jakýchkoliv veřejných finančních prostředků.

1.17.

Jak ukazují zkušenosti EHSV, mělo by k prioritám Komise a jednotlivých zemí při financování i nadále patřit budování vnitrostátní kapacity organizací občanské společnosti (v podobě středisek správy zdrojů, podpory koalic, programů rozvoje odborných znalostí atd.), rozšiřování dosahu pomoci (zejména mimo hlavní města a k místním organizacím) a podpora zapojení organizací občanské společnosti.

2.   Celkové hodnocení agendy rozšíření a zapojení organizací občanské společnosti

2.1.

EHSV uznává, že politika rozšiřování EU hraje zásadní úlohu při zajišťování míru, bezpečnosti a stability v Evropě. Agenda rozšíření z roku 2015 pro tuto politiku poprvé zavádí střednědobou perspektivu. I přes jednoznačnou informaci, že ani jedna ze zemí procesu rozšíření nebude na vstup do EU připravena během funkčního období stávající Komise, je důležité, aby měly země západního Balkánu i nadále jasnou perspektivu členství v EU a aby byl měřen, sledován a podporován jejich pokrok a úsilí, a to na základě jednoznačných referenčních kritérií s výhledem, čeho tyto země chtějí a musí dosáhnout v budoucnosti.

2.2.

Pozitivním krokem je zařazení občanské společnosti do samostatného oddílu v rámci politických kritérií ve zprávách týkajících se jednotlivých zemích a do jisté míry další začlenění úlohy občanské společnosti do vyjednávacích kapitol. Při sledování pokroku a hodnocení aktuálního stavu, pokud jde o prostředí příznivé pro občanskou společnost, by měla Komise pozorně sledovat začleňování svých pokynů o podpoře občanské společnosti ze strany EU v zemích procesu rozšíření. Tyto pokyny by se rovněž měly stát referenčním bodem a vodítkem pro samotné přistupující země.

2.3.

EHSV opakuje, že sociální dialog je stěžejní pro hospodářský rozvoj západního Balkánu a EU. V hodnoceních a zprávách týkajících se jednotlivých zemích by měly být soustavněji a podrobněji zkoumány specifické výzvy, jimž čelí sociální partneři. Zvláštní důraz by měl být položen na to, aby byla obyvatelstvu i nadále zaručena pracovněprávní a sociální ochrana.

2.4.

EHSV oceňuje úmysl Komise zaměřit se při nadcházející práci na programech hospodářských reforem, které vytvořily země procesu rozšíření, více na problémy v oblasti zaměstnanosti a sociální výzvy. Součástí tohoto procesu by měly být rovněž organizace občanské společnosti, jejichž názory a odborné zkušenosti by měly být zohledňovány jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU, aby nedocházelo k situacím, kdy jsou tyto organizace pouze informovány o strategiích nebo akčních plánech, o nichž již bylo rozhodnuto. Vnitrostátní orgány by měly mít povinnost zajistit účinné zapojení organizací občanské společnosti.

2.5.

Účast občanské společnosti v procesu přistoupení spočívá 1) v jejím přímém zapojení do vlastních jednání (např. prověřování, příprava vnitrostátních postojů a dohled nad postupem jednání), 2) ve vedení sociálního a občanského dialogu v souvislosti s koncipováním politiky a harmonizací právních předpisů s acquis, 3) v jejím zapojení do plánování předvstupního financování a 4) v nezávislém monitorování pokroku a sociálního dopadu reformních procesů. K plnění těchto úkolů je nezbytná náležitá finanční podpora ze strany vnitrostátních vlád a z předvstupního financování EU.

2.6.

Zvyšování povědomí o úloze občanské společnosti a zapojování sociálních partnerů do procesu přistoupení je pro EHSV posláním i výzvou. V některých zemích si vlády uchovaly negativní postoj k občanské společnosti, a proto měla doporučení smíšených poradních výborů jen malou odezvu. Smíšené poradní výbory nicméně vytvářely příležitosti pro přímý kontakt občanské společnosti a politických představitelů a úředníků na úrovni EU a jednotlivých zemí, i když měly jen malý vliv na vládní politiku. Z tohoto důvodu by jim značně prospěla důraznější podpora a těsnější spolupráce s Komisí, Radou a Evropským parlamentem, která by zajistila zohlednění klíčových otázek, jež se týkají vnitrostátních aspektů přistoupení a byly nadneseny v občanském a sociálním dialogu v jednotlivých zemích, ve všech relevantních oblastech tvorby politiky.

2.7.

V souladu s konstatováním Komise EHSV zdůrazňuje význam regionální spolupráce a podpory regionálního hospodářského rozvoje a propojení jakožto zásadního prvku dohod o stabilizaci a přidružení a procesu rozšíření. V tomto ohledu došlo k pozitivnímu vývoji v regionální spolupráci mezi podnikatelskými organizacemi občanské společnosti, když byla podepsána dohoda o „Investičním fóru komor“ (2). Základní myšlenkou tohoto fóra je zapojit podnikatelské kruhy v regionu prostřednictvím komor do provádění projektů, jež mají význam pro hospodářskou prosperitu západního Balkánu, a to v souladu s prioritami Berlínského procesu.

2.8.

EHSV vyjadřuje vážné znepokojení s ohledem na podstatné zhoršení situace v několika zemích, pokud jde o svobodu sdružování, shromažďování a projevu a nezávislost sdělovacích prostředků (3) (zejména v Černé Hoře, Bývalé jugoslávské republice Makedonii a Turecku, ale také v Srbsku, co se týče legislativního rámce pro svobodu shromažďování). Jde o nezbytné předpoklady pro vytvoření stabilní demokracie a rozvoj dynamické občanské společnosti. V tomto ohledu je důrazně podporováno plné provedení pokynů GŘ pro rozšíření týkajících se rozvoje občanské společnosti v zemích procesu rozšíření na období 2014–2020 a pokynů GŘ pro rozšíření týkajících se podpory svobody a integrity sdělovacích prostředků ze strany EU v období 2014–2020. Ještě však zbývá vyřešit problém, jak zajistit, aby sdělovací prostředky oslovovaly evropské publikum, jež musí být také odpovídajícím způsobem informováno o významu a dynamice politiky rozšíření.

2.9.

Organizace občanské společnosti hrají zásadní úlohu při koncipování a monitorování politiky a všeobecně při zajišťování fungující demokracie. Útoky na legitimitu a odpovědnost organizací občanské společnosti (zejména kontrolních organizací a nezávislých novinářských organizací, které bedlivě monitorují důležité politické procesy a kritizují volební podvody a politickou korupci), které byly zaznamenány v několika zemích procesu rozšíření v roce 2015, vzbuzují vážné obavy. EHSV proto uznává, že je třeba posílit komunikaci a dialog ve všech procesech a zejména oslovit občany jak zemí EU, tak zemí procesu rozšíření.

2.10.

Pokud jde o právní stát a základní práva, je třeba se více soustředit na problematiku zranitelných a znevýhodněných skupin a menšin, zvláště Romů. Musí být dosaženo jednoznačných výsledků v této oblasti a rovněž dalšího pokroku ve vztazích mezi etnickými skupinami a ochraně menšin a jejich práv (v oblasti vzdělávání, přístupu ke sdělovacím prostředkům, používání menšinových jazyků, a to i ve veřejné správě, atd.).

2.11.

EHSV se ve svém stanovisku ze dne 10. prosince 2015 (4) zabýval návrhem Komise ohledně vytvoření seznamu bezpečných zemí původu a i nadále se hlásí k zásadám, jež v tomto stanovisku byly formulovány. Zařazení určité země na seznam bezpečných zemí původu musí být podrobeno důkladnému prověření. S ohledem na zprávy o rozporuplném vracení uprchlíků do krizových oblastí, jež se v současnosti objevují ve sdělovacích prostředcích, je odpovědný přístup k lidským právům těchto uprchlíků důležitý i v případě bezpečných třetích zemí.

2.12.

Politika rozšíření musí zcela splnit úkol spočívající v informování evropských občanů o tom, že má nesmírný význam pro bezpečnost a prosperitu celého kontinentu. Mohlo by to pomoci zahnat obavy z dalšího rozšiřování, jež se mohou objevit spolu s jinými formami xenofobie, a to zejména v době hospodářské krize a probíhající uprchlické krize.

2.13.

Orgány EU poskytly řadu možností konzultace občanské společnosti za účelem shromáždění údajů o postupu reforem spojených s přistoupením, včetně internetové korespondence, každoročních konzultací občanské společnosti v Bruselu, setkání v dané zemi, informačních schůzek a veřejných akcí během návštěv úředníků EU. Komise rovněž zaujala vstřícný přístup k nezávislým monitorovacím zprávám, jež vypracovaly organizace občanské společnosti. Komise byla ovšem nesporně mnohem proaktivnější ve vztahu k nevládním organizacím než vůči odborovým svazům a podnikatelským sdružením. EHSV tudíž Komisi vyzývá, aby zlepšila svůj přístup a aby podnikla další kroky v souladu s doporučeními, která EHSV formuloval ve stanovisku Zvýšení transparentnosti a inkluzivnosti procesu přistoupení k Evropské unii (REX/401).

2.14.

Organizace občanské společnosti v zemích západního Balkánu se setrvale snaží zajistit si finanční udržitelnost. Ještě pořád jsou odkázány především na příjmy ze zahraničních příspěvků a ze státních rozpočtů, včetně výnosů z loterií, a jen zřídka využívají alternativní zdroje financování. Státní podpora, finanční i nefinanční, je příliš často rozdělována netransparentními mechanismy a je i nadále nedostatečná. Proto je stále potřeba, aby organizace občanské společnosti diverzifikovaly své zdroje financování, a zajistily tak svou finanční nezávislost a udržitelnost. Když se organizace občanské společnosti spoléhají na jeden nebo dva finanční zdroje, jsou na jejich dostupnosti nadměrně závislé a nemají dostatečnou finanční jistotu a nezávislost.

2.15.

Uznání hospodářské hodnoty organizací občanské společnosti v zemích procesu rozšíření vyžaduje shromáždění relevantních údajů a – což je ještě důležitější – opatření na podporu jejich úlohy a zvýšení povědomí o této úloze. I nadále existuje jen omezené množství oficiálních údajů a statistických dat o lidech, kteří jsou zaměstnáni v organizacích občanské společnosti v zemích západního Balkánu nebo v nich působí jako dobrovolníci. V pracovním právu se k organizacím občanské společnosti přistupuje stejně jako k jiným zaměstnavatelům, nejsou však dostatečně zapojovány do státních politik zaměstnanosti, které vytvářejí pobídky pro případné zaměstnavatele. Tento diskriminační přístup k organizacím občanské společnosti je důsledkem toho, že státy neuznávají dostatečně občanskou společnost za jeden ze sektorů vytvářejících zaměstnanost. Vnitrostátní orgány i Komise by při určování priorit v oblasti statistických údajů měly náležitě zohlednit práci, kterou v poslední době odvedly organizace občanské společnosti v oblasti shromažďování údajů a posuzování specifických překážek v jednotlivých zemích (5).

V Bruselu dne 18. února 2016.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Georges DASSIS


(1)  Podrobná doporučení jsou uvedena ve stanovisku EHSV z roku 2014 Zvýšení transparentnosti a inkluzivnosti procesu přistoupení k Evropské unii (Úř. věst. C 451, 16.12.2014, s. 39).

(2)  Investiční fórum komor bylo jakožto nezisková organizace vnitrostátních obchodních a průmyslových komor v zemích regionu západního Balkánu, Slovinsku a Chorvatsku zřízeno v rámci konference o západním Balkánu, která se uskutečnila v srpnu roku 2015 ve Vídni.

(3)  Balkan Civil Society Development Network, „Enabling Environment for Civil Society Development Progress Reports and Enlargement Strategy 2015 Background Analysis“ (Příznivé prostředí pro rozvoj občanské společnosti zprávy o pokroku a strategie rozšíření 2015 – podkladová analýza), http://www.balkancsd.net/novo/wp-content/uploads/2015/11/202-1-BCSDN-2015-Enlargement-Package-Background-Analysis.pdf; Human Rights Watch, „A Dangerous Profession: Media Under Threat“, 15. července 2015, https://www.hrw.org/node/279063; Reportéři bez hranic, zpráva o Bývalé jugoslávské republice Makedonii, http://en.rsf.org/macedonia.html.

(4)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se vytváří společný seznam EU bezpečných zemí původu pro účely směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany a mění směrnice 2013/32/EU, COM(2015) 452 final, Úř. věst. C 71, 24.2.2016, s. 82.

(5)  Studie s názvem Economic Value of the Non-Profit Sector in the Countries of the Western Balkans & Turkey (Ekonomická hodnota neziskového sektoru v zemích západního Balkánu a v Turecku), kterou připravila Dubravka Velat a kterou v prosinci 2015 zveřejnila síť Balkan Civil Society Development Network (BCSDN), je k dispozici na adrese: http://www.balkancsd.net/economic-value-of-the-non-profit-sector-in-the-western-balkans-and-turkey/63-12-report-on-the-economic-value-of-the-non-profit-sector-in-the-wbt_final/.


Top