EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52016AG0003(02)
Statement of the Council’s reasons: Position (EU) No 3/2016 of the Council at first reading with a view to the adoption of a Directive of the European Parliament and of the Council on railway safety
Odůvodnění Rady: Postoj Rady (EU) 3/2016 v prvním čtení k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o bezpečnosti železnic
Odůvodnění Rady: Postoj Rady (EU) 3/2016 v prvním čtení k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o bezpečnosti železnic
OJ C 57, 12.2.2016, p. 114–117
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
12.2.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 57/114 |
Odůvodnění Rady: Postoj Rady (EU) 3/2016 v prvním čtení k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o bezpečnosti železnic (přepracované znění)
(2016/C 057/06)
I. ÚVOD
Dne 31. ledna 2013 Komise předložila Radě návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o bezpečnosti železnic (přepracované znění).
Dne 26. února 2014 hlasoval Evropský parlament o svém stanovisku v prvním čtení.
Dne 5. června 2014 dosáhla Rada ve věci návrhu směrnice politické dohody. Po provedení právní a jazykové revize přijala Rada dne 10. prosince 2015 postoj v prvním čtení, v souladu s řádným legislativním postupem stanoveným v článku 294 Smlouvy o fungování Evropské unie.
Po hlasování v Evropském parlamentu a po přijetí politické dohody Rady se za účelem dosažení dohody o návrhu uskutečnila jednání mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí. Dne 17. června 2015 byl dohodnut konečný kompromis, který následně dne 30. června 2015 potvrdil Výbor stálých zástupců. Výbor Evropského parlamentu pro dopravu a cestovní ruch (TRAN) dne 10. listopadu 2015 dohodu potvrdil a dopisem o této skutečnosti informoval předsedu Výboru stálých zástupců.
Při své práci vzala Rada v úvahu stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru a stanovisko Výboru regionů.
II. ANALÝZA POSTOJE V PRVNÍM ČTENÍ
1. Obecně
Výše zmíněný návrh je součástí čtvrtého železničního balíčku, který se skládá ze šesti legislativních návrhů zaměřených na odstranění zbývajících překážek bránících dokončení jednotného evropského železničního prostoru.
Cílem tohoto návrhu je vytvoření společného přístupu k bezpečnosti za účelem zvýšení úspor z rozsahu pro železniční podniky působící v celé Unii, jakož i zjednodušení a reforma administrativních postupů pro vydávání osvědčení o bezpečnosti, a tedy sjednocení pravidel v celé Unii.
Konkrétněji je cílem směrnice o bezpečnosti upravit stávající regulační rámec tak, aby byl proveden přechod na jednotné osvědčení EU o bezpečnosti pro železniční podniky a provozovatele infrastruktury, které bude vydávat Agentura Evropské unie pro železnice (dále jen „agentura“). Kromě toho se směrnice zaměřuje na vyjasnění úlohy a povinností jednotlivých zúčastněných subjektů železničního systému, aby byla na všech úrovních zajištěna odpovídající kontrola rizika.
Rada v rámci svého přístupu provedla několika změn původního návrhu. Hlavní ustanovení směrnice byla značně pozměněna. Postoj Rady v prvním čtení tak mění původní návrh Komise přepracováním jeho znění a doplněním a vypuštěním několika ustanovení. Znamená to tedy, že Rada nemůže přijmout změny, které v souvislosti s těmito ustanoveními provedl Evropský parlament ve svém stanovisku v prvním čtení.
2. Klíčové politické otázky
i) Vydávání osvědčení o bezpečnosti a příslušná úloha Agentury Evropské unie pro železnice a vnitrostátních bezpečnostních orgánů (článek 10)
V zájmu vyšší účinnosti postupu pro vydávání osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům a provozovatelům infrastruktury navrhuje Komise přechod k jednotnému osvědčení EU o bezpečnosti, platnému v celé Unii. Komise ve svém původním návrhu zamýšlela provést podstatný přesun pravomocí týkajících se vydávání osvědčení z vnitrostátních orgánů na agenturu (článek 10).
Rada s celkovým přístupem Komise souhlasí, avšak domnívá se, že její návrh je třeba v tomto ohledu pozměnit tak, aby byly příslušné povinnosti vnitrostátních orgánů a agentury v postupu pro vydávání osvědčení o bezpečnosti pružnější.
Rada proto mění rovnováhu, kterou Komise původně navrhla pro rozdělení pravomocí mezi agenturu a vnitrostátní bezpečnostní orgány, pokud jde o postup vydávání osvědčení o bezpečnosti, a uděluje vnitrostátním bezpečnostním orgánům dodatečné záruky pro zvláštní okolnosti.
Konkrétně Rada zřizuje dvojí systém vydávání osvědčení o bezpečnosti, v němž agentura plní funkci jednotného kontaktního místa, neboť zavede nový informační a komunikační systém pro vydávání osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům provozujícím přeshraniční dopravu, a vnitrostátní bezpečnostní orgány zastávají důležitou úlohu při provádění posouzení nezbytných pro vydání uvedených osvědčení. V kompromisním znění je rovněž stanoveno, že v případě železničních podniků zapojených pouze do vnitrostátní dopravy existuje možnost volby předložit žádost o osvědčení buď agentuře, nebo vnitrostátnímu bezpečnostnímu orgánu. Postup a kritéria pro rozhodování však v obou případech zůstávají totožné.
Evropský parlament obecně podporuje přístup, který Rada zachovala. Tento přístup rovněž řeší obavy vyjádřené Evropským parlamentem zavedením pojmu „izolovaných sítí“ do ustanovení o dohodách o spolupráci (viz níže bod iii).
S ohledem na výše uvedené byla zčásti nebo v zásadě zachována změna 78, zatímco změny 46 a 77 Rada nebyla s to zohlednit.
ii) Vyjasnění úlohy a povinností jednotlivých zúčastněných subjektů v bezpečnostním řetězci (článek 4)
Komise navrhuje přesnější vymezení úlohy a povinností aktérů v železničním řetězci, aby byl zohledněn nejnovější pokrok na trhu a aktuální vývoj právního rámce (článek 4).
Rada s tímto přístupem souhlasí, avšak v zájmu zvýšení úrovně bezpečnosti navrhuje vyjasnit více úlohu a povinnosti jednotlivých zúčastněných subjektů v železničním řetězci, a posílit za tímto účelem ustanovení o příslušné úloze zúčastněných subjektů v železničním systému, pokud jde o rozvoj a zlepšování bezpečnosti železnic. Dále má Rada za to, že by provozovatelé infrastruktury a železniční podniky měly nést hlavní odpovědnost za bezpečný provoz vlaků a že by měly být povinny zavést systémy zajišťovaní bezpečnosti.
Evropský parlament navrhuje, aby všechny zúčastněné subjekty v bezpečnostním řetězci železnic sdílely tutéž úroveň odpovědnosti. Kromě toho Parlament zamýšlí přesunout odpovědnost z železničních podniků na členské státy a na agenturu.
S ohledem na výše uvedené Rada nebyla s to zohlednit změny 12, 18 a 62.
iii) Dohody o spolupráci mezi agenturou a vnitrostátními bezpečnostními orgány, pokud jde o osvědčení vydávaná železničním podnikům provozujícím přeshraniční dopravu (článek 11)
Komise do svého původního návrhu nezahrnula žádná ustanovení upravující dohody o spolupráci mezi agenturou vnitrostátními bezpečnostními orgány, avšak Rada se domnívá, že je velmi důležité, aby byl zaveden nový mechanismus pro uzavírání dohod o spolupráci mezi agenturou a vnitrostátními bezpečnostními orgány, a to v zájmu snazšího uplatňování nového systému vydávání osvědčení v praxi.
Na základě tohoto mechanismu mohou dohody o spolupráci mezi agenturou a vnitrostátními bezpečnostními orgány zahrnovat konkrétní ustanovení o spolupráci v případě, že sítě budou ze zeměpisných nebo historických důvodů vyžadovat zvláštní odborný posudek. Pokud jsou navíc takové sítě izolovány od zbytku železničního systému Unie, mohou taková ujednání o spolupráci zahrnovat možnost smluvního zadávání určitých úkolů příslušným vnitrostátním bezpečnostním orgánům, pokud je-li to nezbytné pro zajištění účinného a přiměřeného přidělování osvědčení.
Evropský parlament s pojetím Rady v zásadě souhlasí, avšak navrhuje stanovit pro zavedení smluvních dohod časové omezení v trvání jednoho roku. Rada tudíž nepřijala změnu 84.
iv) Přijímání vnitrostátních předpisů v oblasti bezpečnosti (článek 8 a příloha II)
Cílem postoje Rady je stanovení flexibilního a proveditelného postupu, pokud jde o vnitrostátní bezpečnostní předpisy. Postoj Rady proto zavádí možnost, aby si členské státy v řadě případů podle čl. 8 odst. 1 a podle přílohy II zachovaly vnitrostátní bezpečnostní předpisy již oznámené podle směrnice 2004/49/ES. Kromě toho dává členským státům možnost přijmout v oblasti bezpečnosti nové vnitrostátní předpisy (čl. 8 odst. 3).
S cílem zohlednit obavy Evropského parlamentu ohledně vnitrostátních předpisů postoj Rady nicméně vyjasňuje postupy, které je třeba použít při oznamování vnitrostátních předpisů, jakož i při posuzování, jež má provést agentura (ve lhůtě až 8 měsíců). V postoji Rady je dále stanoveno, že nereaguje-li agentura v požadované lhůtě, členské státy přijmou nové předpisy nebo zůstanou v platnosti předpisy stávající. Cílem přístupu, který Rada zachovala, je zabránit tomu, aby byla platnost vnitrostátních předpisů potvrzena bez předchozího posouzení agenturou.
Rada tudíž částečně přijala změnu 49.
v) Objasnění činností dohledu vnitrostátních bezpečnostních orgánů (článek 17)
Do znění Rady je vloženo nové ustanovení (článek 17), které zdůrazňuje, že rozsáhlé pravomoci dohledu by měly být v případě dohledu nad železničními podniky a provozovateli infrastruktur vnitrostátním bezpečnostním orgánům zachovány. Konkrétněji řečeno, cílem tohoto nového ustanovení je zaručit, že nový postup vydávání osvědčení o bezpečnosti neohrozí úlohu vnitrostátních bezpečnostních orgánů při plnění úkolů dohledu.
Podle znění Rady rovněž v případě, že vnitrostátní bezpečnostní orgán zjistí během dohledu závažné bezpečnostní riziko, může uplatnit dočasná bezpečnostní opatření, přičemž by měl tento orgán v případě neshody s agenturou konečné slovo.
vi) Odpovědnost agentury za vydávání osvědčení o bezpečnosti (27. bod odůvodnění a čl. 10 odst. 6)
Cílem postoje Rady je objasnit odpovědnost agentury v souvislosti s vydáváním osvědčení o bezpečnosti. Znění je doplněno o nový bod odůvodnění (27. bod odůvodnění) s cílem připomenout právní rámec odpovědnosti agentury a zdůraznit důležitost plné spolupráce s orgány členských států v případě železničních nehod. V postoji Rady je dále stanoveno, že agentura je plně odpovědná za jednotné osvědčení o bezpečnosti, které vydala (čl. 10 odst. 6).
vii) Odvolací a rozhodčí řízení (čl. 10 odst. 7 a 12)
Zatímco návrh Komise neobsahoval žádná konkrétní ustanovení ohledně odvolacího řízení, text Rady žadateli umožňuje, aby v případě nesouhlasu s opatřením přijatým vnitrostátním bezpečnostním orgánem záležitost postoupil vnitrostátnímu soudu.
Znění Rady obdobně obsahuje odvolací řízení pro případ neshody mezi vnitrostátním bezpečnostním orgánem a agenturou.
viii) Délka platnosti přechodných ustanovení a lhůta pro provedení (články 31 a 33)
Návrh Komise počítá s dvouletým obdobím, během něhož může agentura upravit svou organizaci, politiku náboru pracovníků a pracovní metody, aby mohla plnit své nové úkoly.
Rada se domnívá, že by byl vhodnější delší přechodný režim než ten, které původně předpokládala Komise. Ve znění Rady je stanoveno, že členské státy mohou i nadále uplatňovat stávající ustanovení směrnice 2004/49/ES po dobu tří let po vstupu této směrnice v platnost, přičemž členské státy mají možnost prodloužit toto období o další rok.
Podobný režim se vztahuje na přechodné období.
S ohledem na výše uvedené zohlednila Rada změny 97, 99 a 100 částečně.
ix) Kultura bezpečnosti a hlášení událostí (10. bod odůvodnění a články 4 a 9)
Zatímco návrh Komise neobsahoval žádná konkrétní ustanovení ohledně této otázky, znění Rady zahrnuje podporu kultury vzájemné důvěry, jistoty a učení, při které by byli zaměstnanci železničních podniků a provozovatelé infrastruktury vybízeni, aby přispívali k rozvoji bezpečnosti. Ve znění Rady je rovněž stanovena možnost informovat o přehlížených bezpečnostních rizicích při zajištění důvěrnosti. Konkrétněji řečeno, tento přístup je zaveden v rámci systémů zajišťování bezpečnosti (článek 9) na úrovni podniků, s cílem umožnit jim přijmout nezbytná další nápravná opatření pro zajištění nepřetržitého stavu bezpečnosti železničního systému Unie. Agentura může rovněž zavést nástroj, který usnadní tuto výměnu informací mezi příslušnými aktéry.
V této souvislosti přijala Rada změny 20, 28 až 32, 59, 74, 94 a 101 částečně nebo v zásadě.
x) Struktura právního aktu (akty v přenesené pravomoci/prováděcí akty)
V původním návrhu Komise jsou akty v přenesené pravomoci navrženy jako nástroj ke stanovení obsahu společných bezpečnostních metod a jejich změn (článek 6) a společných bezpečnostních cílů (článek 7).
S cílem usnadnit dohodu s Evropským parlamentem Rada tento přístup přijímá, nicméně se domnívá, že články, u nichž je Komise oprávněna přijímat akty v přenesené pravomoci ke stanovení společných bezpečnostních metod (CSM) a ke stanovení společných bezpečnostních cílů (CST), musí být doplněny o důležité záruky pro členské státy. Proto je stanoveno zapojení výboru členských států do přípravných fází postupu vypracování doporučení agentury před přijetím příslušných aktů v přenesené pravomoci. Konkrétněji řečeno, ve znění Rady je stanoveno, že pověření k vypracování doporučení ohledně CST a CSM jsou přijímána jako prováděcí akty přezkumným postupem, přičemž výbor členských států je o činnosti agentury systematicky a pravidelně informován. Jakmile agentura doporučení předloží, CTS a CSM jsou Komisí přijaty jako akty v přenesené pravomoci.
S ohledem na výše uvedené přijala Rada změny 72, 82, 93 a 95 pouze částečně.
3. Další změny přijaté Evropským parlamentem
Další změny EP, jež nebyly obsaženy v postoji Rady v prvním čtení, se týkají zejména:
— |
zanesení nového bodu odůvodnění ohledně prosazování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí (změna 8); |
— |
stanovení harmonizovaných pravidel ohledně požadavků na minimální údržbu, neboť Rada se domnívá, že za tuto věc by měl být i nadále odpovědný subjekt pověřený údržbou (změny 14 a 82). |
III. ZÁVĚR
Postoj Rady v prvním čtení odráží kompromisní dohodu, které bylo za pomoci Komise dosaženo při jednáních mezi Radou a Evropským parlamentem. Tento kompromis je potvrzen dopisem, který předseda Výboru Evropského parlamentu pro dopravu a cestovní ruch (TRAN) zaslal předsedovi Výboru stálých zástupců dne 24. listopadu 2015.
V tomto dopise předseda výboru TRAN uvádí, že členům výboru a následně i plenárnímu zasedání doporučí, aby postoj Rady v prvním čtení schválili beze změn a ukončili řádný legislativní postup ve fázi druhého čtení v Evropském parlamentu v souladu s článkem 294 SFEU.