23.7.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 242/24

Zpravodaj:

Padraig WALSHE

1.1.

EHSV považuje zrušení režimu mléčných kvót k 31. březnu 2015, o němž bylo rozhodnuto v roce 2008, za zásadní změnu. Od zavedení tohoto komplexního řízení výroby dne 1. dubna 1984 bylo v průběhu času stále více zřejmé, že ceny mléka a výše příjmů zemědělců nebylo možné dostatečně účinně podporovat a stabilizovat a produkce mléka v EU se snížila, zatímco světová produkce mléka velmi vzrostla.

1.2.

EHSV má za to, že politika EU v odvětví mléka a mléčných výrobků po ukončení režimu mléčných kvót, tedy po roce 2015, musí nejen umožňovat růst a expanzi, ale rovněž předcházet ukončení produkce mléka a poskytovat podporu malým zemědělcům, zejména ve znevýhodněných a horských regionech. Musí dát zemědělcům v EU a v konečném důsledku hospodářství EU možnost využít rostoucí světové trhy s mlékem a mléčnými výrobky a přitom uznat stejně hodnotný ekonomický a společenský přínos malých, znevýhodněných mléčných farem v mnoha evropských regionech a podporovat jejich rozvoj.

1.3.

EHSV se domnívá, že se to musí provést prostřednictvím maximálního využití ustanovení druhého pilíře SZP na období 2014–2020 a balíčku předpisů týkajících se odvětví mléka, a zaručit tak rodinám provozujícím mléčné farmy na celém území zachování činnosti. Musí se podporovat zapojení do organizací producentů, které mohou zemědělcům pomoci zlepšit jejich postavení v dodavatelském řetězci, a opatření k předávání znalostí musí být zaměřena na pomoc zemědělcům zlepšit technickou a ekonomickou efektivnost.

1.4.

Dle odhadu EHSV je však jisté, že rozpočet a opatření druhého pilíře nebo opatření v balíčku předpisů týkajících se odvětví mléka, které nyní tvoří součást SZP na období 2014–2020, nebudou stačit k ochraně zranitelných zemědělců produkujících mléko, ať již ve znevýhodněných nebo horských oblastech či mimo ně. K zajištění toho, aby tito zemědělci měli jednak příjmy zajišťující životaschopnost, jednak spravedlivý podíl na tržních výnosech, budou možná potřeba další opatření. Měly by jim rovněž být k dispozici poradenské služby v oblasti efektivity, diverzifikace a přeorientování produkce, které by jim pomohly přijímat rozhodnutí, která budou nejlepší pro jejich budoucnost i budoucnost jejich nástupců, s přihlédnutím k omezením znevýhodněných podniků z hlediska schopnosti generovat příjmy.

1.5.

Stejně zásadní je dle EHSV i potřeba zajistit, aby komerční a konkurenceschopní zemědělci produkující mléko ve všech oblastech, včetně těch, které jsou vhodnější pro udržitelnou a konkurenceschopnou produkci mléka na vývoz, mohli rozšiřovat své podniky, aby reagovaly na rychle rostoucí světovou poptávku, a tak zvyšovali zaměstnanost a příjmy hospodářství ve venkovských oblastech EU. Nicméně hlavní výzvou bude pro tyto zemědělce značné kolísání příjmů v důsledku volatility cen mléčných komodit (a tudíž výrobních cen mléka) a vstupních nákladů. Je velmi důležité, aby EU usnadnila členským státům a danému odvětví přípravu daňových řešení a jednoduchých zajišťovacích nástrojů, např. dohod o fixní marži, které budou zemědělcům snadno dostupné.

1.6.

EHSV důrazně žádá, aby neadekvátní úroveň ustanovení ohledně „záchranné sítě“ v rámci nové SZP byla přehodnocena a průběžně revidována, aby se zajistilo, že tato ustanovení budou mít užší vazbu na skutečné výrobní náklady.

1.6.1.

Musí být dále posílena podpora mléčných výrobků jak na domácích trzích v EU, tak ve vývozu EU. EU musí podporovat určování a rozvoj nových trhů a zajistit, aby mezinárodní obchodní dohody byly vyvážené a zajišťovaly vývozcům z EU spravedlivý přístup na trhy.

1.6.2.

Na domácím trhu musí EU podporovat propagaci zdravotních přínosů spotřeby mléčných výrobků, které byly potvrzeny nejnovějším vědeckým výzkumem.

1.6.3.

EU musí také posílit svoji regulaci maloobchodního trhu, a tak regulovat bezdůvodné obohacování ze strany maloobchodníků a zlepšit schopnost zemědělců získat zpět své náklady.

1.7.

V neposlední řadě se musí uznat a podporovat zásadní úloha družstev v odvětví produkce mléka. Družstva hrají ve světovém mlékárenském průmyslu vedoucí úlohu: podle průzkumu Rabobank z července 2014 (1) jsou čtyři z nich v první desítce mlékárenských podniků na světě. Družstva mohou hrát mnohem významnější úlohu v podpoře zemědělců produkujících mléko během rozmarů volatility než soukromí odběratelé nebo zpracovatelé mléka, neboť jejich dodavatelé mléka jsou rovněž jejich členové. Nabízejí rovněž mnohem udržitelnější dlouhodobé závazky k nákupu mléka od svých členů z řad zemědělců produkujících mléko za přijatelné ceny mléka.

2.1.

Průměrná cena mléka v EU byla v září 2014 0,3747 EUR/kg (zdroj: LTO milk review) (2), což je o 8,2 % méně než průměrná cena v únoru 2014 (stejný zdroj).

2.2.

Do konce jara se díky velké globální poptávce držely ceny na stabilní úrovni. S růstem produkce v hlavních vývozních zemích (o 4,3 % ročně v období od ledna do září 2014), který je rychlejší než zdravý růst poptávky (o 2–2,5 % ročně) zejména na nově se rozvíjejících trzích, však byla zahájena korekce cen. Nejnověji měl v druhé polovině roku 2014 na tuto komoditu a tedy i na výrobní ceny dopad dočasný odchod Číny (která v předchozích měsících nakupovala nadměrně) z trhu a ruský zákaz dovozu mléčných výrobků z EU (Rusko je cílem 33 % vývozu mléčných výrobků z EU).

2.2.1.

S rychle klesajícími cenami mléka na konci roku 2014 jsou zemědělci pochopitelně znepokojeni pravděpodobným dopadem na jejich živobytí v příštích několika měsících, kdy v EU přestane platit režim kvót a produkce v jiných regionech světa i nadále poroste – alespoň v krátkodobém horizontu. Rovněž legitimně zpochybňují připravenost a schopnost EU pomoci jim zvládat nevyhnutelné období nízkých cen mléka a nízkých příjmů způsobené budoucími krizemi.

2.3.

Střednědobé a dlouhodobé vyhlídky mléka a mléčných výrobků zůstávají velmi příznivé jak na světových, tak na domácích trzích. Světová poptávka zůstane dynamická, zejména v nově se rozvíjejících ekonomikách, a je opodstatněná stabilními demografickými trendy. Zvyšuje se poptávka po tradičních, vysoce kvalitních řemeslných výrobcích, z nichž mnohé jsou vyráběny ve znevýhodněných oblastech z mléka vyprodukovaného ve zranitelných zemědělských podnicích a jsou vysoce ceněny spotřebiteli, a to rovněž na vyzrálých evropských domácích trzích. Rychle rostoucími kategoriemi výrobků vysoké hodnoty jsou inovativní mléčné výrobky, jako např. sportovní produkty, léčivé přípravky či kojenecká výživa na bázi syrovátky a dalších mléčných složek, a to jak na domácích, tak na mezinárodních trzích.

2.4.

Zvyšování výroby po zrušení kvót lze očekávat zejména v těch členských státech, které jsou v současné době kvótami omezeny, jako je Irsko, Německo, Nizozemsko, Dánsko, Rakousko, Polsko a Francie.

2.5.

Stále však existují pochyby o schopnosti regulačního rámce EU řešit případy mimořádné volatility trhu nebo krizové situace, zejména pokud jde o pomoc zemědělcům s řízením jejich postupu prostřednictvím proměnlivých marží a příjmů a o zajištění vyváženého rozvoje produkce mléka v celé Evropské unii.

2.6.

Ruský zákaz a jeho řetězový dopad na všechny trhy mléčných výrobků v EU byl první zkouškou nového režimu EU pro řízení krizí. Spolu s omezenými účinky obnovení podpory soukromého skladování sýra (před jejím náhlým ukončením) na trhy a také podpory pro soukromé skladování másla a sušeného odstředěného mléka a s prodloužením intervenčního období výkupu a zvýšením výdajů na propagaci je zřejmé, že jsou tyto pochyby opodstatněné. Musí se vypracovat další opatření k řešení krizí trhu, ale EU musí být především připravena je rychle a rozhodně použít v praxi.

2.6.1.

Zkušenosti EU s reakcí na významný propad poptávky po mléce a mléčných výrobcích a jejich cen, který souvisel s krachem finančního systému v letech 2008–2009, nabídly příležitost poučit se. V této době vedl pomalý zásah Evropské komise k tomu, že v roce 2009 trvalo šest měsíců intervenčního výkupu másla a osm měsíců výkupu sušeného odstředěného mléka, než tržní ceny začaly růst nad ekvivalent plného výkupního zásahu. Příjem másla pro soukromé skladování pokračoval po většinu roku (od března do prosince) a dále i v roce 2010, ukončen byl až v srpnu 2010. V roce 2009 bylo na veškerá intervenční opatření na podporu trhů vynaloženo celkem 370 milionů EUR, z nichž 181 milionů EUR šlo na vývozní náhrady. V roce 2010 bylo na veškerá intervenční opatření na podporu trhů vynaloženo celkem 529 milionů EUR, z nichž 186 milionů EUR šlo na vývozní náhrady. V roce 2010 vydělala Evropská komise 31 milionů EUR na prodeji sušeného odstředěného mléka a másla z intervenčních zásob a v roce 2011 dalších 73 milionů EUR z prodeje sušeného odstředěného mléka. Významné množství skladovaného produktu bylo rovněž použito v rámci režimu pro nejchudší osoby, na nějž by jinak byl potřebný finanční příspěvek z rozpočtu EU (3).

2.6.2.

Rovněž v letech 2009/2010 hlasoval Evropský parlament pro 300 milionů EUR, které měly být vyplaceny přímo zemědělcům z EU produkujícím mléko. To znamenalo o něco méně než 600 EUR na zemědělce (na základě rozdělení v Irsku) a tato částka byla vyplacena na počátku roku 2010 s velkým zpožděním a v době, kdy ceny již začínaly znovu růst. Není jasné, na kolik přišlo provedení tohoto opatření. Z této zkušenosti si musíme odnést to, že tyto přímé platby mají jen malý vliv na vzestup trhu a že malý příděl na zemědělce stojí nakonec hodně.

2.6.3.

V době mléčné krize v roce 2009 byly výrobní náklady výrazně nižší, než jsou dnes. V Irsku činily výrobní náklady v tomto roce 19 c/l a do roku 2014 vzrostly na 25,6 c/l. Intervenční „záchranná síť“, již představují současné hladiny intervenčních výkupních cen sušeného odstředěného mléka a másla, odpovídá ekvivalentu výrobní ceny ve výši zhruba 20 c/l, a zcela tak pro výrobní náklady zemědělců ztratila význam.

2.7.

Byly prezentovány nápady, jak vybavit EU prostředky pro zachování schůdné produkce mléka v krizových situacích a jak lépe zvládat nepříznivé důsledky pro produkci mléka ve znevýhodněných regionech. Je důležité, aby navržená opatření byla vhodná pro daný účel a aby nebyla v rozporu s evropským trhem s mlékem a mléčnými výrobky, na němž jsou ceny mléka a mléčných výrobků nyní podstatně ovlivněny globálními trendy, a to i v neexportních zemích. Žádná forma jednostranného řízení produkce mléka v EU, byť i dobrovolná, tuto skutečnost nezmění.

3.1.

Projekce globálních demografických a socioekonomických trendů, které provedla OSN, naznačují, že světová populace vzroste z dnešních 7 miliard na 8,4 miliardy v roce 2030 a 9,6 miliardy v roce 2050 (4). K většině, ne-li celému tomuto růstu dojde podle projekcí v nově se rozvíjejících zemích a bude ho doprovázet stejný růst „střední třídy“. Nadnárodní analytická společnost HSBC došla ve své studii (5) z roku 2012 k závěru, že do roku 2050 bude počet obyvatel s přinejmenším střední úrovní příjmů dosahovat 2,6 miliardy, což je více než třetina dnešní světové populace. Tato skupina bude nejen početnější, ale také bohatší a náročnější ve svých spotřebních návycích. Lidé v této skupině se stále více snaží zajistit si svůj příjem bílkovin živočišného, spíše než rostlinného původu.

3.2.

V tomto kontextu má mléko a mléčné výrobky zvláště silné postavení, neboť jsou vládami i občany obecně vnímány jako zdravý a žádoucí příspěvek k výživě obyvatelstva a jsou často podporovány oficiální politikou (např. „mléko do škol“ v Číně).

3.3.

OECD a FAO ve své poslední zprávě o výhledech zemědělství (6) předvídají, že světová poptávka po mléce a mléčných výrobcích, zejména po sušeném odstředěném mléce, syrovátce a sýru, poroste do roku 2023 o zhruba 2 % ročně, máslo si povede o něco hůře (poptávka poroste přibližně o 1 %). Mezinárodní mlékárenská balírenská společnost Tetra Pak ve svém 7. mléčném indexu zveřejněném v říjnu 2014 odhadovala, že roční růst poptávky v tomto období dosáhne až 3,6 %. Tito a další odborníci (např. GIRA, IFCN či CNIEL (7)) uvedli, že růst produkce bude v dlouhodobém horizontu zaostávat za růstem poptávky, protože regionů, které jsou nejvhodnější pro environmentálně udržitelnou a ekonomicky konkurenceschopnou produkci, je poměrně málo. Patří mezi ně i některé regiony EU, zejména na severním a západním okraji.

4.1.

Zatímco vyhlídky jsou celkově velmi pozitivní, příležitostné nerovnovážné stavy mezi nabídkou a poptávkou, jako je ten, jehož jsme svědky nyní, budou způsobovat dočasný tlak na ceny a tedy i na příjmy zemědělských podniků. Přispějí k tomu i podobné nestabilní globální trendy u obilovin a jiných složek krmiv. Oproti základním demografickým trendům budou tyto události více než pravděpodobně krátkodobé, ale při neexistenci nových strategií jejich řešení budou mít velmi rušivé dopady.

4.2.

Volatilita cen mléka a tedy i příjmů je pro všechny evropské zemědělce produkující mléko poměrně novou zkušeností a je důsledkem výrazného odstranění tržní podpory a snížení dovozních cel v období 2005–2007, na počátku předchozí reformy SZP.

4.3.

Nahrazení tržní podpory přímými platbami zemědělcům bude sice hrát určitou úlohu v pomoci zemědělcům řešit nestabilitu příjmů, míra přerozdělování plateb a extrémní kolísání tržních příjmů však budou vyžadovat dodatečné strategie.

5.1.

Dohoda Uruguayského kola GATT (nyní WTO), která fungovala od roku 1986 do roku 1994, poprvé zařadila zemědělství do mezinárodních obchodních dohod. Jejím následkem byly zásadní změny zaměření politiky EU. Zvýšily se možnosti dovozu prostřednictvím obecného snížení celních sazeb a stanovení bezcelních dovozních kvót. S novou dohodou GATT došlo i k posunu v podpoře od trhů k přímým platbám zemědělcům, které se později stávaly stále nezávislejšími na výrobní činnosti. Evropský režim mléčných kvót, zavedený pouze o dva roky dříve, zůstal nedotčen a byl několikrát prodloužen.

5.2.

V roce 2003 se členské státy EU v rámci střednědobého přezkumu SZP dohodly na ukončení režimu kvót počínaje 31. březnem 2015. Po přijetí tohoto rozhodnutí následovala v roce 2008 opatření k „měkkému přistání“, která měla usnadnit přechod mimo kvóty. Tato změna zaměření politiky, která jasně upouští od omezování produkce nebo jejího řízení, přichází v době, kdy světové trhy rychle rostou. Je proto logické dát evropským zemědělcům produkujícím mléko a evropskému mlékárenskému průmyslu – a v konečném důsledku i hospodářství EU – možnost dodávat na tyto trhy, a nahradit si tak obrovské ztráty podílu na trhu vzniklé v průběhu 30 let stagnace kvót.

5.3.

Avšak s novou volatilitou cen, která byla důsledkem provádění předchozí SZP a způsobila obrovskou krizi příjmů v odvětví mléka a mléčných výrobků v roce 2009, se začalo znovu diskutovat o výhodách omezování produkce a v posledních několika letech byly v různých kruzích v Bruselu projednány různé návrhy založené na řízení produkce.

5.4.

Jedním takovým příkladem je „Dantinův návrh“, který EP přijal během jednání o SZP na období 2014–2020 v létě 2013. Podle tohoto návrhu by se v případech narušení trhu mohly zemědělcům poskytovat pobídky k dobrovolnému snížení produkce („buy out“), zatímco těm, kteří by produkci zvýšili, by mohly být ukládány sankce. Tento návrh byl podroben analýze ze strany Dr. Michaela Keana a Dr. Declana O’ Connora, již zadalo Evropské mlékárenské sdružení (EDA) (8).

5.5.

Skupina odborníků ze společnosti Ernst & Young (9) rovněž pro Komisi prošetřila možnosti budoucí politiky v odvětví mléka a mléčných výrobků spadající pod titulky „tržní rovnováha a konkurenceschopnost“ a „udržitelná produkce mléka včetně jejího územního rozměru“.

5.6.

Obě studie poukázaly na to, že řízení výroby/kvóty již nejsou účinné pro udržení a stabilizaci cen mléka a příjmů. Obě studie rovněž poukázaly na to, že navrhovaný systém „buy out“ nebo podobná opatření v oblasti řízení výroby by bylo obtížné zavést v celé EU, jelikož cenová hladina, která může způsobit krizi příjmů, se mezi jednotlivými zeměmi výrazně liší. Kromě toho by tento systém nebyl efektivní, jelikož by dlouho trvalo, než by přinesl výsledky, a byl by nákladný, protože ke stimulaci producentů k dobrovolnému snižování produkce by byla zapotřebí vysoká kompenzace. Dr. Keane a Dr. O’Connor dále zdůrazňují, že kdyby se zavedl, mělo by to přemíru negativních předvídatelných a nezamýšlených důsledků pro běžné fungování trhů s mlékem a mléčnými výrobky, a proto by se investice a plánování na úrovni zemědělského podniku a zpracování staly téměř nemožnými.

5.7.

Studie Dr. Keana a Dr O’Connora však především důrazně podtrhuje to, že navrhované opatření může být účinné jedině tehdy, pokud bude prováděno v uzavřeném hospodářství nebo pokud danou politiku zavedou všichni velcí mezinárodní dodavatelé společně v otevřené ekonomice. Pokud by tato politika byla zavedena jednostranně, jak je navrženo, měla by přínos hlavně pro naše mezinárodní konkurenty. Producenti mléka z EU by ztratili konkurenceschopnost, ale i nadále by na svých cenách mléka pociťovali důsledky rozhodnutí o výrobě přijatých našimi konkurenty v USA nebo na Novém Zélandu.

5.8.

Zatímco EU byla omezena kvótami, světová produkce mléka exponenciálně rostla – o 22 % jen za posledních 10 let. Během stejného období naši konkurenti, zejména Nový Zéland a USA, jež jsou oba silně zaměřeni na vývoz, výrazně zvýšili svou produkci, zatímco produkce EU klesala a omezení v podobě kvót neochránila producenty mléka v EU před velkými cenovými otřesy v období 2007–2009.

5.9.

Lze rovněž docela dobře předpokládat, že strategie růstu vývozu těchto zemí podepřené velmi dobře propagovanými investičními plány na Novém Zélandu a zejména v USA budou pokračovat i po roce 2015. Pokud EU nevstoupí do hry, budeme vytlačeni z hlavních světových vývozních příležitostí, což připraví producenty mléka z EU o hodně a obecněji také venkovskou ekonomiku EU o pracovní místa a příjem.

6.1.

Studie Ernst & Young rovněž důrazně doporučuje posílit záchrannou síť v případech krize trhu. Zdůrazňuje se v ní význam pomoci zemědělcům produkujícím mléko vyrovnat se s novou nestabilitou příjmů, již způsobují vysoce proměnlivé ceny mléka a vstupní náklady, a odkazuje se v ní na nástroje pro řízení rizik, např. zajišťování, využití trhů futures atp.

6.2.

EU musí členským státům umožnit poskytovat daňová řešení, která zemědělcům usnadní dávat v dobrých letech stranou prostředky, jež budou znovu použity v podniku a zdaněny v horších letech a mohou být také pákou pro investice v mezidobí pro ty, kdo jsou připraveni expandovat.

6.3.

EU musí také povzbuzovat, podporovat a případně rovněž regulovat poskytování zajišťovacích nástrojů pro ceny a marže ze strany průmyslu, které zemědělcům umožní využít tím nejjednodušším způsobem možnosti stanovení svých cen mléka/marže pro určitý procentní podíl svého mléka a po stanovenou dobu, aniž by bylo nutné se zabývat všemi složitostmi obchodování na trzích futures. Zemědělci v USA již mají přístup k tomuto typu nástrojů prostřednictvím mlékárenských družstev a několik odběratelů mléka (Glanbia v Irsku a Fonterra na Novém Zélandu) přišlo s režimy pevných cen/marží, které jsou přínosné pro zemědělce. Větší dostupnost těchto možností po celé Evropě bude mít zásadní význam.

6.3.1.

Režim napojení pevné ceny mléka na Glanbia index umožňuje zemědělcům dobrovolně zmrazit po dobu tří let určitý procentní podíl svého mléka na pevně stanovenou cenu. Tato cena je každoročně upravována podle míry inflace vstupních nákladů, takže zemědělci rovněž zmrazí velkou část své marže. Od roku 2010 proběhly čtyři takové režimy. O všechny byl nadměrný zájem, protože zemědělcům dávají velký stupeň jistoty ohledně příjmů, které dostanou za část jejich mléka. Odhaduje se, že 22 % celkového množství mléka, které vykupuje společnost Glanbia, se kupuje v rámci tohoto režimu, a většina zemědělců, kteří se zúčastnili prvního režimu, se zapojili znovu.

6.4.

Z hospodářského hlediska je rovněž velmi důležité, aby EU přezkoumala základ pro svá ustanovení ohledně „záchranné sítě“. Intervenční ceny mléka a mléčných výrobků, které jsou stejné od poloviny roku 2008, představují „podporu“ odpovídající nákladům na zpracování zhruba ve výši 19 c/l netto, která již nemá žádný vztah ani k mnohem vyššímu rozpětí, v němž se světové a unijní ceny mléka a mléčných výrobků pohybují, ani k výrazně vyšším primárním výrobním nákladům. EU musí zvýšit svoji úroveň záchranné sítě prostřednictvím zvýšení intervenční ceny sušeného odstředěného mléka a másla alespoň v souladu se zvýšením výrobních nákladů a musí neustále sledovat vztah své záchranné sítě k výrobním nákladům.

6.5.

Toto odvětví bude muset prozkoumat, zda je možné vytvořit dodatečný krizový nástroj, zejména v případě silné cenové volatility, jež zemědělce přivádí do existenční nouze.

6.6.

Z pohledu zemědělců jsou nejúspěšnější právní strukturou pro provoz mlékárenského podniku družstva. Družstva upřednostňují výnosy pro své členy (zemědělce), ať už ve formě podílu na zisku nebo cen mléka. Jádrem jejich činnosti je blahobyt a nejlepší obchodní zájmy jejich členů.

6.7.

Družstva mají jedinečné postavení k tomu, aby mohly sloužit jako kanál zprostředkovávající zemědělcům možnosti řízení volatility, jako jsou smlouvy o pevné ceně nebo příležitosti „zmrazit“ po stanovenou dobu cenu mléka a/nebo marži.

6.8.

Jakákoli budoucí politika v oblasti mléka a mléčných výrobků musí vzít náležitě v potaz zásadní význam družstev a nesmí způsobit potíže, pokud jde o to, co je ideální struktura z pohledu zemědělce.

6.9.

Řešit se rovněž musí neschopnost zemědělců získat zpět náklady od maloobchodního řetězce. Spotřebitelé mají z extrémního snížení cen mléčných komodit malý užitek, ale maloobchodníci se vždy snaží zajistit si co největší prospěch z tlaku na dodavatele v době, kdy světové ceny mléčných výrobků klesají, jako je tomu v současnosti. Nižší velkoobchodní ceny v důsledku maloobchodního tlaku (který je někdy přinejmenším morálně, ne-li právně sporný) znamenají zvýšení marží a bezdůvodného obohacování maloobchodníků na úkor zbytku řetězce a spotřebitelů. Zemědělci jsou na samém konci tohoto řetězce a nemohou nijak chránit své marže, aby si udrželi rodinné příjmy. Včasnější tržní intervence ze strany Evropské komise by pomohla překonat krize trhu rychleji a minimalizovala by maloobchodní tlak zdůrazněný v tomto odstavci.

7.1.

Zemědělské podniky produkující mléko mají zásadní socioekonomický a environmentální přínos ve všech regionech EU. Uznání a podpora tohoto příspěvku, který v mnoha regionech závisí na malých, zranitelných zemědělských podnicích, je již dlouho součástí poslání SZP. Druhý pilíř SZP zahrnuje mnoho opatření, která jsou v této souvislosti relevantní. Taková opatření obsahují i nové předpisy, jež jsou nyní součástí SZP/společné organizace trhů a jež byly poprvé zavedeny jako balíček předpisů týkajících se odvětví mléka.

7.1.1.

Nicméně ukončení režimu kvót by možná mohlo urychlit přesun produkce mléka v rámci EU do severních/západních oblastí, kde lze produkovat nejefektivněji. Tak by se potenciálně snížila nebo ukončila produkce v oblastech Evropy s vyššími náklady (a rovněž chudších oblastech), čímž by se prohloubily hospodářské rozdíly mezi těmito regiony.

7.1.2.

Velká většina zemědělských podniků v členských státech EU má velmi malý počet krav: 75 % zemědělských podniků jich má méně než 9 (10). Mnoho z nich sice nepochybně produkuje mléko pro vlastní spotřebu rodin zemědělců z podniku, jejich hospodářská zranitelnost je však zřejmá, tím spíše, že mnohé se nacházejí v horských nebo jinak znevýhodněných oblastech.

7.1.3.

Komise musí iniciovat koherentní projekt rozvoje venkova a produkce mléka v horských oblastech, znevýhodněných oblastech produkujících mléko a v členských státech, kde produkci mléka zajišťují velmi malá stáda.

7.1.4.

Kromě balíčku pro předávání znalostí nebo případně jako součást tohoto balíčku by bylo zásadně důležité, aby tyto zemědělské podniky získaly přístup k poradenským a vzdělávacím službám, které by jim pomohly činit správná obchodní rozhodnutí ohledně vlastní budoucnosti i budoucnosti jejich nástupců. Mohli by být poučeni o tom, jak mají postupovat, pokud jde o diverzifikaci, zefektivnění své činnosti, zvětšování velikosti, pokud je ekonomicky proveditelné, a v náležitém případě také o tom, jaké alternativní zaměstnání zvažovat pro stávajícího zemědělce nebo jeho nástupce (změna kariéry).

7.2.

V oblastech, kde hrozí opouštění zemědělské půdy, nedostatečné spásání nebo jiné negativní environmentální dopady by druhý pilíř environmentálních plateb mohl být na základě určitých podmínek konkrétně zaměřen na zemědělce produkující mléko.

7.3.

Zranitelní zemědělci produkující mléko ve všech regionech musí být povzbuzováni k tomu, aby se zapojili do organizací producentů a meziodvětvových organizací s cílem podpořit jakostní produkci a zvýšit svůj význam a vliv v dodavatelském řetězci.

7.4.

Platby pro mladé zemědělce by se rovněž mohly využít na podporu generační obnovy tam, kde je opouštění půdy z důvodu omezené schopnosti generovat příjmy problémem. U těchto zemědělců by se mohlo podporovat investování prostřednictvím výhodných půjček nebo jiných takových systémů.