15.1.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 12/75

Zpravodaj:

pan Armands Krauze

1.1.

EHSV vítá legislativní návrh Komise a její záměr podpořit rozvoj ekologického zemědělství v Evropě souběžně s rozvojem poptávky a souhlasí s tím, že je nutné napravit nedostatky stávajícího systému. Komise by měla podpořit jak rozvoj ekologického zemědělství, tak důvěru spotřebitelů v ekologické produkty.

1.2

Je nicméně znepokojen tím, že Komise v posouzení dopadu náležitě neanalyzuje to, jak nová právní úprava ovlivní další rozvoj ekologického zemědělství v Evropě. Neanalyzuje ani dopady na producenty v ekologickém zemědělství a vliv nařízení na kontinuitu produkce.

1.3

EHSV podporuje Komisi v úmyslu pobízet malá hospodářství k tomu, aby přešla na ekologické zemědělství, a snížit administrativní zátěž v celém odvětví ekologických produktů.

1.4

EU je čistým dovozcem ekologických produktů. V důsledku neustále rostoucích výrobních nákladů a čím dál tím větší administrativní zátěže, jež tíží evropské zemědělce, však toto odvětví nemůže rozvinout ekologickou produkci v členských státech EU tak, aby byla s to uspokojit zvyšující se poptávku mezi spotřebiteli.

1.5

EHSV obecně vzato podporuje cíl Komise spočívající v úplném přechodu dosavadních smíšených zemědělských hospodářství na ekologické zemědělství, musí být ovšem stanoveny výjimky pro určité zvláštní případy. Je nezbytné přijmout dodatečná podpůrná opatření, aby se zemědělcům usnadnil přechod na zcela ekologické zemědělství.

1.6

EHSV Komisi vyzývá, aby návrh nařízení dále rozpracovala, pokud jde o vegetativní rozmnožovací materiál a osiva, poněvadž pro producenty v ekologickém zemědělství bude obtížné začít od roku 2021 používat výhradně ekologická osiva.

1.7

EHSV doufá, že jednání o transatlantickém partnerství v oblasti obchodu a investic (TTIP) a dalších dohodách, jež budou případně uzavřeny, nezpůsobí narušení norem ekologické produkce v EU a nezpochybní ani nezmění podmínky vztahující se na produkci, prodej a certifikaci ekologických produktů.

1.8

V ekologických hospodářstvích by měly být na mnoha úrovních uplatňovány vyšší normy pro dobré životní podmínky zvířat než v hospodářstvích konvenčních. V některých případech by ovšem mohlo být pro ekologické producenty obtížné tyto vysoké požadavky splnit. Pokud jde o platné zvláštní požadavky v ekologickém zemědělství mající zaručit dobré životní podmínky zvířat, doporučuje EHSV Komisi, aby pečlivě zvážila a stanovila možné výjimky s cílem zachovat postupy a tradiční metody chovu, jež jsou již dlouho používány u místních plemen.

1.9

EHSV Komisi vyzývá, aby prozkoumala a zohlednila odlišné tradice, historický vývoj a klimatické podmínky jednotlivých členských států a regionů EU a vnitrostátní zvláštnosti produkce a aby byla při používání výjimek uplatňována určitá flexibilita a zároveň byla zaručena jistá míra harmonizace.

1.10

Producentům v ekologickém zemědělství musí být umožněno, aby dodrželi přijaté závazky. Proto je třeba dát jim po vstupu nového nařízení v platnost, v polovině finančního období 2014–2020 pro programy rozvoje venkova, na výběr, zda budou pokračovat v plnění předchozích závazků nebo se budou řídit novým nařízením. Musí být zaručeno, že změny stávajícího právního rámce provedené v probíhajícím smluvním období nepovedou ke zpětnému ukládání sankcí zemědělcům, kteří se nemohou přizpůsobit změněným požadavkům.

1.11

EHSV Komisi žádá, aby přihlédla ke zvláštnostem nejvzdálenějších evropských regionů, aby se v nich mohlo rozvíjet místní ekologické zemědělství (přístup k osivům, nedostatečná rozmanitost dodávek, hygienické problémy).

1.12

EHSV Komisi žádá, aby vyjasnila status mateří kašičky, pylu a včelího vosku tím, že je zařadí na seznam ostatních produktů vyjmenovaných v příloze I návrhu nařízení o ekologickém zemědělství.

1.13

EHSV Komisi vyzývá, aby vyčlenila odpovídající prostředky na inovace a vzdělávání v oblasti ekologického zemědělství a aby při tom položila zvláštní důraz na odbornou přípravu mladých lidí a na celoživotní učení aktivních producentů.

1.14

EHSV Komisi žádá, aby vypracovala návrh nařízení, jež zajistí pokrok v otázce přímého prodeje a krátkých distribučních kanálů u ekologických produktů.

1.15

EHSV Komisi žádá, aby v nařízení poskytla nástroje nezbytné pro podporu nákupu ekologických potravin v rámci veřejných zakázek a jejich hromadného nákupu ve školách a nemocnicích a dalších veřejných zařízeních.

2.1

Ekologické zemědělství je souhrnný systém produkce založený na hospodaření s přírodními zdroji, v jehož rámci je přísně omezeno používání chemických a syntetických přísad, počítá se s odbouráním minerálních hnojiv a je zakázáno využívání geneticky modifikovaných organismů.

2.2

Ekologické zemědělství nelze zužovat jen na určitý konkrétní způsob produkce či výrobu určitých produktů. Jde o mnohem širší pojem. V rámci ekologického zemědělství se bere v potaz nejen fyzické prostředí, v němž se provozuje, ale zohledňují se i jeho sociální podmínky. Jedná se o způsob produkce založený na mnohem širší vizi, která zahrnuje rovněž socioekonomickou, politickou i sociokulturní dimenzi.

2.3

Ekologická hospodářství obecně vykazují větší biologickou rozmanitost a vyskytuje se v nich více druhů rostlin a hmyzu než v hospodářstvích konvenčních. Jejich půda je mnohem bohatší na živé organismy, které pomáhají zachovat její strukturu a vysoký obsah organických látek, čímž zlepšují její provzdušnění a odvodnění.

2.4

V okolí těchto hospodářství je kvalitnější voda, protože ekologičtí zemědělci nepoužívají pesticidy ani škodlivá uměle vyrobená minerální hnojiva. Správné střídání plodin pomáhá zvyšovat úrodnost půdy a účinnost živin. Srovnáním jednotlivých hospodářství bylo prokázáno, že v ekologických hospodářstvích se vyplavuje o 57 % méně dusičnanů na hektar.

2.5

Ekologické zemědělství napomáhá k vytváření „zelených“ pracovních míst. Ze studie míry zaměstnanosti v ekologických hospodářstvích, jež byla v roce 2011 uskutečněna ve Spojeném království a v Irsku, vyplývá, že tato hospodářství přinášejí o 135 % (1) více pracovních míst na plný úvazek než hospodářství konvenční.

2.6

Během internetové konzultace, kterou zahájila Komise v roce 2013, zdůraznily organizace zúčastněných stran, že při přezkumu právních předpisů v této oblasti by se mělo vycházet z úspěšných stávajících předpisů a tento přezkum by měl EU umožnit rozvoj ekologické produkce. Ze scénářů, jež Komise navrhla, se většina zúčastněných stran vyslovila pro variantu zlepšení současného stavu, tj. lepšího uplatňování stávajících právních předpisů a jejich úpravy.

2.7

I přes názory, které k novým právním předpisům vyjádřily organizace zúčastněných stran a občanská společnost, Komise vypracovala a předložila legislativní iniciativu, jež zavádí podstatné změny.

2.8

Návrh Komise se soustřeďuje na tři hlavní cíle: zachovat důvěru spotřebitelů, udržet si důvěru producentů a usnadnit zemědělcům přechod na ekologický způsob hospodaření.

2.9

Komise navrhuje posílit a harmonizovat platná pravidla, a to jak v rámci Evropské unie, tak ve vztahu k dováženým produktům, zrušením řady současných výjimek v oblasti produkce a kontrol. Dále navrhuje lépe řešit mezinárodní rozměr obchodu s ekologickými produkty doplněním nových ustanovení týkajících se vývozu a také posílit kontroly díky tomu, že budou založeny na posouzení rizik.

2.10

Jedním z klíčových cílů Komise je usnadnit drobným zemědělcům přechod na ekologické zemědělství tím, že se jim umožní připojit se k systému skupinové certifikace, a zjednodušit právní předpisy tak, aby se zemědělcům snížily administrativní náklady a aby se zvýšila transparentnost.

3.1

EHSV souhlasí s tím, že je nutné napravit nedostatky stávajícího systému. Například je nezbytné pobízet malá hospodářství k tomu, aby přešla na ekologické zemědělství, a snížit administrativní zátěž s cílem zaručit rovné podmínky hospodářské soutěže a posílit důvěru spotřebitelů v ekologické zemědělství.

3.2

Zvýšením norem kvality pro ekologickou produkci a zavedením přísnějších pravidel pro výrobu lze posílit důvěru spotřebitelů a také ospravedlnit rozdíl v cenách oproti konvenčním produktům. Je však třeba mít na paměti, že malá hospodářství, která se budou chtít těmito normami řídit, se mohou dostat do ekonomických potíží.

3.3

EHSV Komisi vyzývá, aby jasně uvedla, že hlavní body stávajícího nařízení budou převzaty do nařízení nového, a nikoli do aktů v přenesené pravomoci, a že zůstanou v platnosti. Bude nutné včas a za konzultace zúčastněných stran prozkoumat, ve kterých případech bude nutné přijmout prováděcí akty a ve kterých akty v přenesené pravomoci.

3.4

EHSV upozorňuje na to, že ekologické zemědělství je neslučitelné s používáním geneticky modifikovaných produktů ve výrobním procesu a s pěstováním geneticky modifikovaných rostlin v ekologických hospodářstvích a v jejich okolí.

3.5

EHSV Komisi žádá, aby vzala v potaz vědecké studie týkající se opylování. K opylování, jež se vyvíjelo po miliony let jakožto prostředek pro oplodnění kvetoucích rostlin, dochází nahodile na vzdálenost doletu opylovačů, především včel (Apis mellifera). Opylovači však nyní mohou přenášet i pyl obsahující geneticky modifikované geny. Z vědeckých studií (2) například vyplývá, že včela, jeden z hlavních opylovačů, uletí až 14 km.

3.6

EHSV se obává, že zavedením zvláštních limitů pro produkty ekologického zemědělství, které stanoví zejména směrnice 2006/125/ES, mohou zemědělcům vzniknout značné dodatečné náklady. To by ztížilo či znemožnilo zdárný rozvoj tohoto odvětví a dotklo by se to především menších producentů v ekologickém zemědělství. EHSV vychází z toho, že pro ekologické zemědělce platí zcela stejné ekologické podmínky jako pro všechny ostatní zemědělce. Proto by se mělo od zvláštních limitů upustit. V oblasti ochrany spotřebitele by neměl existovat dvojí metr.

3.7

EHSV zdůrazňuje, že v produktech ekologického zemědělství je v zásadě méně reziduí než v produktech zemědělství konvenčního, v současné době však nejsou limity těchto reziduí vymezeny. EHSV proto doporučuje provést v prvé řadě podrobnou studii a posouzení dopadu. Mimoto EHSV zdůrazňuje, že na evropské úrovni neexistují jednotná pravidla pro vybavení evropských laboratoří, používané metody či platné limity pro odnětí certifikace v certifikačních orgánech. Tato harmonizace by měla být předpokladem pro jakékoliv stanovení evropského limitu pro odnětí certifikace. Tato iniciativa musí být nevyhnutelně spojena se zavedením evropského mechanismu odškodňování pro zemědělce, kterým vznikla škoda v důsledku náhodné nebo úmyslné kontaminace.

3.8

EHSV obecně vzato chápe cíl Komise spočívající v úplném přechodu na ekologické zemědělství. V současnosti nicméně existuje řada smíšených zemědělských hospodářství, jež jsou zčásti obhospodařována v souladu s požadavky vztahujícími se na ekologickou produkci a zčásti podle zásad konvenčního zemědělství. V legislativním návrhu se počítá s postupným zrušením smíšených hospodářství do roku 2017. ESHV upozorňuje na to, že pro mnohá zemědělská hospodářství bude obtížné přejít zcela na ekologickou produkci. Kromě toho je velmi nejasné, jaké by mohly být důsledky striktního uplatňování této zásady. Strategické rozdělování zemědělských pozemků či rozsáhlejší upouštění od ekologické produkce by mělo spíše kontraproduktivní účinek. EHSV proto doporučuje zachovat v určitých případech flexibilní přístup.

3.9

EHSV požaduje, aby byly ve specifických případech souběžné produkce (hospodářství s ekologickými a konvenčními produkty) zachovány výjimky. Nebudou-li tyto výjimky uplatňovány, může to zbrzdit rozvoj ekologického zemědělství. Je třeba zachovat výjimky v těchto případech: 1) u vědeckých institucí, jež zkoumají oblast ekologického i konvenčního zemědělství; 2) u nepotravinářských produktů – ekologické hospodářství provozující agroturistiku by například mělo mít právo chovat konvenční jezdecké koně; 3) je-li daná produkce určena k osobní spotřebě – například hospodářství s rostlinnou produkcí, jejichž majitelé chovají několik krav či slepic pro svou vlastní potřebu; 4) u hospodářství, jež se rozkládají v odlišných zeměpisných oblastech, například tehdy, když se část pozemků a budov daného hospodářství nachází v horách, zatímco jiná část leží v údolí, nebo v případě, že v minulosti došlo ke sloučení dvou hospodářství, která jsou však od sebe vzdálena několik desítek kilometrů, čímž je zaručeno, že nedojde ke kontaminaci ekologických produktů produkty konvenčními; 5) u trvalých plodin, především v sadařství, vinařství či u rostlin používaných v parfumérském průmyslu atd.; 6) u plodin, pro něž není v ekologickém zemědělství odbyt.

3.10

V ekologických hospodářstvích by měly být na mnoha úrovních uplatňovány vyšší normy pro dobré životní podmínky zvířat než v hospodářstvích konvenčních. EHSV Komisi doporučuje, aby pečlivě posoudila zvláštní požadavky kladené na ekologické producenty a aby stanovila možné výjimky, pokud jde o specifické zákazy (zkracování ocasu, přivazování zvířat atd.) v ekologickém zemědělství mající zaručit dobré životní podmínky zvířat. Pro příklad uveďme, že v řadě členských států EU vznikla mnohaletým výběrem tradiční plemena ovcí, u nichž je zkracování ocasu nezbytné, protože dlouhý ocas by těmto zvířatům přivodil trápení. EHSV zdůrazňuje, že některé zákazy stejně jako absence výjimek mohou zhoršit životní podmínky zvířat, jestliže se bude bránit uplatňování postupů a tradičních metod chovu, jež jsou již dlouho používány u místních plemen. Zákazy mohou dokonce vést k vymizení určitých plemen z produkce, což by znamenalo značnou ztrátu z hlediska genetických zdrojů.

3.11

Výjimka, která umožňuje používání osiv nepocházejících z ekologické produkce, bude postupně zrušena do roku 2021. Organizace v oblasti ekologického zemědělství upozorňují na to, že v řadě zemí nebude pro zemědělce, kteří pěstují speciální odrůdy, snadné začít od roku 2021 používat výhradně ekologická osiva. EHSV Komisi vyzývá, aby návrh nařízení dále rozpracovala, má-li se předejít potížím ekologických zemědělců v této oblasti. Tato výjimka by se ovšem měla uplatňovat pouze u plodin, pro něž na trhu nejsou k dispozici osiva přizpůsobená místnímu klimatu a podmínkám.

3.12

Pro uskutečnění tohoto cíle musí Komise stanovit mechanismy na podporu rozvoje produkce osiv a doplnit ustanovení, jež umožní dosáhnout tohoto cíle, tj. výlučného používání ekologických osiv a ekologického vegetativního rozmnožovacího materiálu.

3.13

Zvláštní pozornost je třeba věnovat také dalším aspektům trhu s ekologickými osivy. Nemůžeme například omezovat právo zemědělců vyměňovat si osiva mezi sebou navzájem. Jedná se o základní předpoklad pro získání osiv, jež jsou 100 % ekologického původu. Tato výměna je nezbytná pro výběr, který zemědělci provádějí na místní úrovni. Tento výběr zemědělcům umožňuje získat odrůdy přizpůsobené místním klimatickým podmínkám určitého regionu a pěstovat je bez používání minerálních hnojiv či pesticidů, při současném respektování historických a klimatických rozdílů a zvláštností produkce v dané zemi.

3.14

EHSV upozorňuje na to, jaký význam mají při ekologické produkci ekotypy místních odrůd a plodin, které nejsou zaneseny v registru odrůd. Bylo by vhodné podpořit posílení úlohy zemědělců při produkci osiv a vývoji nových odrůd. Jedním z nejdůležitějších uváděných argumentů je nedostatek ekologických osiv, zejména osiv zeleniny. V konvenčním zemědělství se klade důraz na produkty, o něž je zájem na světovém trhu, tj. na používání hybridních odrůd v celosvětovém měřítku, jež jsou majetkem nadnárodních společností a jsou, jak každý ví, pěstovány konvenčním způsobem a nelze je použít v ekologické produkci.

3.15

Evropské logo pro ekologickou produkci je nové a nevešlo ještě příliš ve známost. Vnitrostátní loga pro ekologickou produkci jsou důležitá pro spotřebitele a měla by zůstat zachována. Z tohoto důvodu EHSV doporučuje, aby bylo členským státům umožněno stanovit vyšší požadavky a zavést celostátní nebo soukromé normy pro ty živočišné druhy, které nejsou v nařízení zahrnuty (například jelenovití, křepelky, divoká prasata), a pro veřejné stravování.

3.16

EHSV souhlasí s tím, že je nutné zpřísnit kontroly produktů pocházejících ze třetích zemí, aby byl zaručen jejich soulad s požadavky EU. Kontrolu dovážených produktů lze posílit tím, že se při uznávání kontrolních subjektů ve třetích zemích přejde od principu rovnocennosti k zásadě souladu. Nebyly však identifikovány všechny potenciální negativní dopady na vnitrostátní trhy s ekologickými produkty v EU, které by tento přechod od rovnocennosti k souladu mohl mít. Zavedení nových pravidel pro dovoz produktů v Japonsku v roce 2001 například způsobilo pokles na vnitrostátním trhu s ekologickými produkty. Je nezbytné provést podrobnější posouzení dopadu.

3.17

Co se týče obchodování a obchodních dohod se třetími zeměmi, je podle EHSV třeba zaručit, aby produkty určené k vývozu do EU splňovaly stejně vysoké výrobní normy, jaké platí pro ekologickou produkci na evropské úrovni. EHSV podporuje zavedení elektronických certifikátů pro šarže produktů, jež se budou opírat o spolehlivé databáze. Členské státy tak budou moci v případě porušení předpisů rychle reagovat tím, že nevyhovující produkty stáhnou z oběhu.

3.18

EHSV vychází z toho, že jednání o transatlantickém partnerství v oblasti obchodu a investic (TTIP) nesmí narušit normy ekologické produkce v EU a nezpochybní ani nezmění podmínky vztahující se na produkci, prodej a certifikaci ekologických produktů.

3.19

Ekologické zemědělství je výrobní metoda, která je definována postupem, nelze ji tedy charakterizovat na základě výsledných produktů, jež splňují jednu či více stanovených norem. Je důležité, aby kontroly byly i nadále zaměřeny na používané postupy.

3.20

EHSV se vyslovuje pro zachování každoročních kontrol v hospodářstvích a domnívá se, že tyto kontroly musí být založeny na zásadě posouzení rizik a tento přístup je třeba harmonizovat na úrovni EU. Náklady na kontrolu musí být přiměřené, aby se tím nezvýšily výdaje producentů v ekologickém zemědělství a aby bylo zaručeno, že si spotřebitelé budou moci kupovat ekologické produkty za rozumnou cenu. Pokud se ovšem v kontrolním systému prokáže, že přístup založený na posouzení rizik je spolehlivý a přesvědčivý, pak by se mohl interval kontrol v hospodářstvích upravit.

3.21

EHSV podporuje skupinovou certifikaci pro drobné zemědělce, kterou návrh Komise zavádí s cílem snížit náklady na kontrolu a certifikaci a související administrativní zátěž a zaručit unijním zemědělcům rovné podmínky hospodářské soutěže ve vztahu k subjektům ze třetích zemí. Zároveň EHSV poukazuje na to, že se jedná o složitý úkol, který musí být realizován postupně.

3.22

EHSV se domnívá, že není vhodné rušit ustanovení, které je zakotveno v právních předpisech a umožňuje maloobchodníkům využívat výjimek, neboť v důsledku toho by obchodní podniky, které prodávají balené ekologické produkty, musely být v budoucnu certifikovány. Tento požadavek omezí obchod s ekologickými produkty a sníží počet prodejních míst a dostupnost těchto produktů pro spotřebitele. Malé obchody by tak nemusely mít chuť vynaložit prostředky na to, aby obdržely certifikát, který jim umožní prodávat ekologické produkty, jestliže mají v úmyslu nabízet pouze některé sezónní ekologické produkty. Ekologičtí producenti by tudíž mohli být velké problémy s odbytem svých produktů.

3.23

EHSV zdůrazňuje, že je nutné přijmout na úrovni EU opatření v oblasti dozoru nad trhem s cílem shromáždit údaje o dostupnosti různých produktů na evropském trhu a o vývoji trhu, zejména pak o dostupnosti ekologických osiv v jednotlivých členských státech.

3.24

EHSV schvaluje záměr Komise vypracovat akční plán pro rozvoj ekologické produkce v Evropské unii a jeho cíle. Upozorňuje však na to, že tento plán je velice obecný a neúplný. Opatření, která Komise v akčním plánu navrhuje, musí být jasně a přesně definována. Komise například v některých oblastech pouze navrhuje, doporučuje, podporuje, zvažuje či vybízí, zemědělci a společnost však očekávají konkrétní kroky.

3.25

EHSV má za to, že jednou z priorit akčního plánu by měla být koexistence ekologických producentů, producentů konvenčních a těch, kdo produkují geneticky modifikované rostliny, aby se snížilo riziko kontaminace geneticky modifikovanými organismy. Jedině včasná komunikace, diskuse o vyskytujících se problémech a hledání řešení umožní dosáhnout výsledků a zaručit koexistenci různých oblastí. EHSV Komisi vyzývá k zajištění potřebných prostředků, aby mohly být zúčastněné strany informovány a zapojeny do rozhodovacího procesu.

3.26

Zvýšení povědomí o evropských nástrojích na podporu ekologického zemědělství, o němž je v akčním plánu řeč, nebude stačit k tomu, aby se posílila konkurenceschopnost ekologických producentů v EU nebo aby se zvýšil objem produkce. EHSV doporučuje využít ke zvýšení informovanosti o celkovém evropském systému ekologické produkce a o novém evropském logu pro ekologickou produkci kampaň financovanou z prostředků EU.

3.27

EHSV se domnívá, že by Komise měla více podpořit odbornou přípravu mladých lidí, celoživotní učení a inovace v oblasti ekologického zemědělství tím, že na ně vyčlení prostředky v rámci programů rozvoje venkova a jiných evropských programů. EHSV Komisi doporučuje, aby doplnila příslušné právní předpisy a programy a aby odborné školy, střední školy a další vzdělávací zařízení měly možnost získat podporu na výuku a inovace v oblasti ekologického zemědělství.

3.28

Navíc se ukazuje, že pro mladé lidi je ekologická produkce jednou z hlavních vstupních bran do zemědělství. Rozvoj nových informačních a komunikačních technologií a vstup mladých obyvatel měst do tohoto odvětví prostřednictvím ekologického zemědělství jsou velkou příležitostí k tomu, aby se toto odvětví stalo hybnou silou inovací ve znevýhodněných oblastech.