EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52014AE0719
Opinion of the European Economic and Social Committee on the ‘Communication from the Commission to the European Parliament, the Council and the European Economic and Social Committee – A vision for the internal market for industrial products’ — COM(2014) 25 final
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru – Vize pro vnitřní trh s průmyslovými výrobky — COM(2014) 25 final
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru – Vize pro vnitřní trh s průmyslovými výrobky — COM(2014) 25 final
OJ C 424, 26.11.2014, p. 20–26
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
26.11.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 424/20 |
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru – Vize pro vnitřní trh s průmyslovými výrobky
COM(2014) 25 final
2014/C 424/03
Zpravodaj: |
pan Meynent |
Dne 7. března 2014 se Evropská komise, v souladu s článkem 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci
sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru – Vize pro vnitřní trh s průmyslovými výrobky
COM(2014) 25 final.
Specializovaná sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 14. května 2014.
Na 499. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 4. a 5. června 2014 (jednání dne 4. června 2014), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 144 hlasy pro, 2 hlasy byly proti a 3 členové se zdrželi hlasování.
1. Závěry a doporučení
1.1 |
Evropský hospodářský a sociální výbor (ESHV) vítá sdělení Komise „Vize pro vnitřní trh s průmyslovými výrobky“. Toto sdělení souvisí s nedávným pozitivním vývojem směrem k průmyslové politice v unijním měřítku, jenž konkrétně vyjadřuje sdělení „Za obnovu evropského průmyslu“. |
1.2 |
EHSV zastává názor, že technické normy týkající se průmyslových výrobků musí být předmětem demokratické, otevřené a transparentní regulace, do níž bude zapojena široká řada zainteresovaných subjektů, mezi nimiž budou přinejmenším podniky (i malé a střední podniky), zaměstnanci či jejich zástupci, spotřebitelé a nevládní organizace působící v oblasti ochrany životního prostředí. Aby byla regulace skutečně otevřená, je oprávněné, aby zainteresované subjekty, které nemají dostatečné finanční prostředky k tomu, aby se na ní podílely, dostávaly veřejnou podporu. |
1.3 |
Oblast působnosti „základních požadavků“ veřejného zájmu, které by se měly odrazit v technických normách, by se neměla omezovat na bezpečnost, zdraví, ochranu životního prostředí a ochranu spotřebitele. Měla by zahrnovat veškerý veřejný zájem považovaný za oprávněný na základě demokratického rozhodnutí a zvláště sociální a environmentální podmínky výroby, vzájemnou provázanost technických systémů a dostupnost pro všechny uživatele. |
1.4 |
Technické normy je třeba pravidelně revidovat a zlepšovat o to rychleji, že v tomto odvětví dochází k mnoha inovacím. Podle názoru EHSV se tyto změny nesmějí brzdit, ale je třeba omezit na minimum jejich dopad na podniky, zejména na malé a střední podniky. |
1.5 |
V duchu Small Business Act je zapotřebí posoudit dopad legislativních návrhů na malé a střední podniky. (1) Malé a střední podniky tak nesmí být vyjmuty z uplatňování regulačních norem, jelikož cílem těchto norem je chránit veřejné zájmy, jež nezávisejí na velikosti podniku, který vytvořil či vyrobil produkt, a také proto, aby nedošlo ke vzniku dvourychlostního trhu. |
1.6 |
EHSV schvaluje návrh Komise použít za účelem harmonizace průmyslových výrobků nařízení, které bude jednotně a okamžitě uplatňováno v celé Unii, spíše než směrnici, a také přeměnu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES na nařízení s obecnou platností, což zjednoduší regulační strukturu a usnadní její pochopení, zvláště malým a středním podnikům. |
1.7 |
EHSV souhlasí s tím, aby se veškerým zainteresovaným subjektům, zvláště malým a středním podnikům, bezplatně poskytovaly výtahy z norem. |
1.8 |
EHSV navrhuje Komisi, aby na vnitřním trhu a na trzích třetích zemí obecně šířila informace o kvalitě a vysoké úrovni požadavků výrobků odpovídajících evropským normám, a to prostřednictvím rozpočtu určeného na komunikaci a zapojením zainteresovaných stran uvedených v seznamu v odstavci 1.2. |
1.9 |
Při uzavírání dohod o volném obchodu je nutně třeba zachovat demokratické, otevřené a transparentní rysy současné regulace technických norem týkajících se trhu průmyslových výrobků. |
1.10 |
EHSV se zasazuje o vytvoření centralizované elektronické databáze, která by šířila příslušné informace o normách pro každý výrobek. |
1.11 |
EHSV podporuje vytvoření systému dozoru nad jednotným trhem on-line, který by oznamovatelům jednajícím v dobré víře umožnil důvěrně oznámit příslušným orgánům případy nedodržování norem, jichž jsou svědky při koncepci, výrobě či dovozu průmyslových výrobků. |
1.12 |
EHSV se domnívá, že technické informace týkající se průmyslového výrobku jsou v tištěné podobě trvalým, pravým a nepadělatelným smluvním dokumentem a elektronický dokument lze přijmout pouze tehdy, bude-li splňovat tytéž požadavky. |
1.13 |
EHSV konstatuje, že na vnitřním trhu průmyslových výrobků nadále existují některé překážky volného pohybu a volné soutěže. EHSV si přeje posílit dozor nad trhem. Členské státy musí být povzbuzovány k většímu sjednocení postihů a k obdobné úrovni a odbornosti kontrol trhu a distribuce výrobků a služeb, aby se v rámci EU posílila jejich provázanost. |
2. Úvod
2.1 |
Ve svém sdělení, jež navazuje na sdělení z října 2012, Komise zvažuje možný vývoj regulace týkající se vnitřního trhu průmyslových výrobků v kontextu globalizace obchodu, technického vývoje výrobků a uvádění nových výrobků a nových technologií na trh. Jedná se o posouzení stávající regulace na trhu výrobků z hlediska průmyslových subjektů a provozovatelů na jednotném trhu na základě výsledků veřejné konzultace a případových studií, které jsou uvedeny v přiloženém pracovním dokumentu (pouze v angličtině) oddělení Komise. |
2.2 |
Dokument Komise shrnuje právní vývoj Unie, jenž upravuje průmyslové výrobky od přijetí „nového přístupu“ v roce 1985 týkajícího se harmonizovaných právních předpisů: zákonodárce Unie definuje „základní požadavky“, tj. cíle v oblasti bezpečnosti, zdraví, ochrany životního prostředí a ochrany spotřebitele, které musí podniky při uvádění na trh Unie dodržovat s tím, že zajistí vysokou úroveň ochrany (článek 114 SFEU). Co se týče těchto „základních požadavků“, harmonizace je prováděna prostřednictvím norem stanovených evropskými normalizačními orgány na základě mandátu uděleného Evropskou komisí. |
2.3 |
Průmyslové výrobky jsou definovány jako nepotravinářské výrobky, které jsou výsledkem průmyslové výroby, ale sdělení se soustředí pouze na ty výrobky, které nebyly v nedávné době předmětem právního předpisu, přezkumu či hodnocení. Netýká se výrobků, které jsou velice specifické a jsou pojímány odděleně, jako v případě farmaceutických výrobků. |
2.4 |
Podle Komise umožnila harmonizace značný nárůst obchodování s těmito výrobky, rychlejší než růst celkové průmyslové přidané hodnoty v období 2000–2012. Právní předpisy na úrovni Unie umožnily úspory z rozsahu a zároveň posílily konkurenceschopnost podniků, přičemž zabránily nákladům nutným na přizpůsobení normám, které byly dříve požadovány odlišnými právními předpisy jednotlivých států či v některých případech neexistencí předpisů. |
2.5 |
Pravidla stanovená podle tohoto přístupu z roku 1985 rovněž posílila důvěru spotřebitelů v evropské výrobky. |
3. Obecné připomínky
3.1 |
Důvěra spotřebitelů a profesionálních uživatelů v celém hodnotovém řetězci v to, že výrobky odpovídají „základním požadavkům“ veřejného zájmu, je naprosto nezbytnou podmínkou pro správné fungování vnitřního trhu průmyslových výrobků. Pokud tato důvěra chybí, transakce se přeruší, trh se zhroutí a zůstanou na něm pouze výrobky nižší kvality. (2) |
3.2 |
Tyto požadavky se týkají zdraví, bezpečnosti spotřebitelů a pracovníků v průmyslu, ochrany životního prostředí a ochrany spotřebitelů, ale obecněji veškerého veřejného zájmu, který je na základě demokratického rozhodnutí považován za oprávněný, a zvláště sociálních a environmentálních podmínek výroby, vzájemné provázanosti technických systémů a dostupnosti pro všechny uživatele. |
3.3 |
Tyto „základní požadavky“ jsou výsledkem demokratického procesu politického rozhodování, který dospěl k zákonům či nařízením, z nichž plyne jejich legitimita. Veřejné orgány mají právo tyto „základní požadavky“ stanovit a zajistit jejich dodržování všemi subjekty vnitřního trhu. |
3.4 |
EHSV považuje technické normy průmyslových výrobků za technické převedení těchto „základních požadavků“ veřejného zájmu. Jsou tedy politickými nástroji a musí být za takové považovány. Jedná se především o nástroje obecné politiky, jejichž cílem je dosáhnout explicitního cíle veřejného zájmu z těch cílů, které jsou uvedeny v článku 114 SFEU, ale rovněž jej přesahují: zdraví a bezpečnost uživatele (spotřebitele či zaměstnance na pracovišti), pracovní podmínky příznivé pro produktivitu a motivaci pracovníků, ochrana ohrožených, neobnovitelných či vzácných přírodních zdrojů (klima, minerální zdroje, biosféra, živé organismy, voda), dobré životní podmínky zvířat, zachování důvěrnosti a integrity komunikací a údajů, vzájemná provázanost složitých systémů a ještě další, které jsou definovány na základě demokratického rozhodnutí. |
3.5 |
Dále se jedná o nástroje průmyslové politiky a strukturalizace trhu. Dodržování náročné technické normy je nástrojem pro odlišení a konkurenceschopnost na mezinárodním trhu, a to nezávisle na ceně prostřednictvím kvality. Norma předvídá budoucí potřeby a vývoj trhu, čímž pomáhá evropským průmyslovým subjektům získat náskok, inovovat a poskytovat nabídku, jež se příliš neřídí cenou, a je tedy výnosná a vytváří kvalitní pracovní místa. Když se konkurenční normy (zejména vzájemné provázanosti) střetávají na trhu, volba normy má vliv na podniky, které z ní vytěží konkurenční výhodu, a tedy na umístění hospodářské činnosti a na pracovní místa, která se z toho odvíjejí. |
3.6 |
Tento politický charakter technických norem týkajících se průmyslových výrobků má za následek to, že nemohou být považovány za oblast výhradně určenou soukromým zájmům a technickým specialistům. Musí naopak podléhat demokratické, otevřené a transparentní regulaci, která zapojuje celou řadu zainteresovaných subjektů. Tato regulace se týká následujících pěti fází rozhodování:
|
3.7 |
Tato regulace se musí opírat o otevřené a legitimní instituce, které poskytují všem příslušným zainteresovaným stranám možnost konkrétně ovlivňovat rozhodnutí. Seznam oprávněných zainteresovaných stran, které mají přispět k této regulaci, je podle EHSV otevřený a závisí na přesné povaze těchto stran (např. norma o dobrých životních podmínkách zvířat vyvolá zájem jiných zainteresovaných stran než norma o provázanosti nástrojů digitální komunikace). Tento seznam zainteresovaných stran zahrnuje přinejmenším podniky (i malé a střední podniky), zaměstnance a jejich zástupce, spotřebitele a nevládní organizace působící v oblasti životního prostředí. |
3.8 |
Jelikož jsou technické normy nástroji průmyslové politiky, konkurenceschopnosti na základě kvality a předvídání technických, společenských a environmentálních potřeb a zároveň zdroji technických inovací, musí být za účelem splnění této úlohy pravidelně revidovány a zlepšovány o to rychleji, že v tomto odvětví dochází k mnoha inovacím. V případě odvětví, která jsou vysoce inovativní a mají velký potenciál rozvoje, Výbor doporučuje, aby byly souběžně plněny cíle demokratické a sociální legitimity regulačního a normativního procesu uvedené v odstavcích 3.2 až 3.7 a cíl rychlého stanovení a aktualizace norem. Dopad těchto změn na podniky je však třeba omezit na minimum. |
3.9 |
Technické normy průmyslových výrobků jsou výsostními zdroji informování a vzdělávání spotřebitele (konečného i mezispotřebitele). Poskytují mu objektivní a přesné prvky pro to, aby se mohl nezávisle rozhodnout, zda je výrobek vhodný pro jeho potřeby. Takto informovaný a vzdělaný spotřebitel je schopen rozlišovat kvalitu, a přispívá tak k necenové konkurenceschopnosti evropského průmyslu opírajícího se o vysokou míru kompetencí a motivace svých zaměstnanců. Tyto normy jsou tedy základním prvkem souhry mezi vysoce kvalitními průmyslovými dodavateli a náročnými a kritickými spotřebiteli. |
4. Konkrétní připomínky
4.1 |
Regulace norem harmonizovaných prostřednictvím směrnic, jež se dosud provádí, způsobuje nestabilitu a od podniků vyžaduje, aby se neustále a někdy zbytečně přizpůsobovaly. Mohla by vést k tomu, že právní předpisy by byly v jednotlivých členských státech odlišné v závislosti na geografii. Tato odlišnost se zdá nedůležitá, ale nabývá na významu, jakmile se jedná o podrobnosti, které vyžaduje uzpůsobení průmyslového výrobku určité normě. Odlišnosti jsou nejen geografické, ale také časové, a to v závislosti na různých časových momentech provedení směrnice do 28 vnitrostátních právních systémů. Vzhledem k tomu, že toto přechodné období může trvat až 36 měsíců a aktualizace norem se mohou změnit během obdobně dlouhého období nebo ještě častěji pro vysoce inovativní odvětví, se podniky mohou neustále nacházet v nejistotě a přechodná období pro ně mohou být zmatečná. |
4.2 |
V této situaci, která je zvláště obtížná pro malé a střední podniky, které nemají dostatečné prostředky pro monitorování regulace, vítáme návrh Komise použít spíše než směrnici nařízení, které bude jednotně a okamžitě uplatňováno v celé Unii. EHSV považuje toto opatření za velice pozitivní. Mělo by odstranit hlavní zdroj regulační nestability a umožnit týmům působícím v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, aby pracovaly ve skutečně jednotném prostředí pro 500 milionů spotřebitelů, které by bylo v průběhu několika let stabilní, a to tempem odpovídajícím frekvenci inovací v každém odvětví. |
4.3 |
Tento způsob uvažování rovněž z hlediska subsidiarity odůvodňuje, nakolik je použití nařízení pro stanovení technických norem průmyslových výrobků případem, kdy je činnost na úrovni Unie viditelně efektivnější než činnost na úrovni jednotlivých členských států. |
4.4 |
EHSV rovněž podporuje přeměnu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES na nařízení s obecnou platností. Sjednocení souboru definicí, termínů a způsobů horizontálního použití pro všechny technické normalizace daného odvětví umožňuje vyhnout se zdvojování a opakování, snáze upravit texty a odpovídá osvědčeným postupům technických popisů. |
4.5 |
Přispění celé řady zainteresovaných subjektů k normalizaci a k pěti fázím výše uvedeným v odstavci 3.6 představuje cíl veřejného zájmu. Některé zainteresované subjekty, jež sem patří, jako odborové organizace, malé a střední podniky, sdružení spotřebitelů a sdružení na ochranu životního prostředí disponují pouze malými zdroji. Podle EHSV je tedy oprávněné, aby pro svou účast v této činnosti získaly veřejnou podporu a měly právo hlasovat, aby byl tento proces skutečně otevřený. |
4.6 |
EHSV souhlasí s tím, aby se bezplatně poskytovaly výtahy z norem. Zákon totiž musí znát všichni, ale za přístup k technickým normám se v současnosti platí, aniž by byl dopředu podrobně znám předmět a rozsah platnosti této normy, a tedy to, zda se vztahuje na konkrétní případ. To má na malé a střední podniky i na všechny zainteresované strany negativní dopad. Z toho důvodu EHSV toto opatření podporuje, ale zároveň požaduje, aby byl tento přístup obecně umožněn veškeré zainteresované veřejnosti. |
4.7 |
EHSV souhlasí s vytvořením centralizované elektronické databáze, která by pro každý výrobek umožňovala získat přístup k seznamu norem, jenž dodržuje, a k tomu, jaký druh certifikace tento soulad potvrzuje (zvláště pokud se jedná o vlastní certifikaci či o certifikaci oprávněné třetí strany). Tato databáze by mohla na základě registrace bezplatně elektronicky zasílat automatická upozornění v případě jakékoli změny normy týkající se daného výrobku. |
4.8 |
EHSV se zasazuje o to, aby oznamovatelé mohli prostřednictvím elektronického nástroje dozoru nad jednotným trhem důvěrně oznámit příslušným orgánům případy nedodržování norem, jichž jsou svědky při koncepci, výrobě či dovozu průmyslových výrobků. Oznamovatelé jednající v dobré víře musí být chráněni před postihy či případnými sankcemi, jako je propouštění v případě, že se jedná o zaměstnance. Tento společný a sdílený dohled nad trhem, který využívá techniky internetu 2.0, může zlepšit zdraví a bezpečnost uživatelů průmyslových výrobků distribuovaných v celé Unii a chrání proti nekalé konkurenci podniky, které dodržují právní předpisy. |
4.9 |
EHSV považuje technické informace týkající se průmyslového výrobku za základní prvek smlouvy, která vzniká jeho zakoupením, aby byl nakupující jasně informován, což platí i po zakoupení, v případě poruchy, nehody či neplnění příslušných funkcí. Tyto technické informace naprosto nejsou „zbytečné“ ani nepoškozují „estetiku výrobku“, jak se uvádí ve sdělení Komise. Musí být naopak během doby životnosti výrobku poskytovány zákazníkovi trvalým, pravdivým a nepadělatelným způsobem a musí být čitelné nezávisle na vývoji dostupných elektronických nástrojů. Z toho důvodu EHSV soudí, že dokumentace v tištěné podobě, v jazyce země prodeje, dostupná v místě prodeje a uvedená na obalu, tyto podmínky splňuje, a elektronický dokument lze přijmout pouze tehdy, bude-li splňovat tytéž výše uvedené funkční specifikace. |
4.10 |
EHSV navrhuje Komisi, aby na vnitřním trhu i na trzích třetích zemí obecně šířila informace o kvalitě a vysoké úrovni požadavků produktů odpovídajících evropským normám, a to prostřednictvím rozpočtu určeného na komunikaci a zapojením zainteresovaných stran uvedených v seznamu v odstavci 3.7. Tímto způsobem budou spotřebitelé a profesionální nákupčí lépe informováni o výhodách volby dané nabídky. Tím získají výrobky koncipované a vyrobené v Evropě a výrobky dodržující evropské normy – a tedy i evropské podniky a evropští pracovníci – konkurenční výhodu na základě kvality, která bude zcela objektivní a spolehlivá. |
4.11 |
V duchu Small Business Act je zapotřebí posoudit dopad legislativních návrhů na malé a střední podniky. (3) EHSV tak důrazně podporuje postoj Komise, která si nepřeje udělit žádnou výjimku z regulace malým a středním podnikům. Riziko určitého výrobku pro zdraví či bezpečnost spotřebitelů nebo profesionálních uživatelů, ochrana přírodních zdrojů a soulad se stávajícími technickými systémy jsou cíle obecného zájmu nehledě na velikost podniku, který koncipoval či vyrobil výrobek. Celá odvětví jsou navíc roztříštěná a tvoří je mnoho malých a středních podniků, což platí zvláště pro určité spotřební zboží, jako jsou oděvy a domácí vybavení. Snížit normativní požadavky vztahující se na malé a střední podniky není přijatelné, protože by to de facto znamenalo udělit výjimku těmto odvětvím, jejichž společný dopad na spotřebu a tedy i na rizika je značný. Tato výjimka by navíc vedla k vytvoření dvourychlostního trhu, na němž by nabídka ze strany malých a středních podniků byla (oprávněně) považována za méně kvalitní, jelikož by podléhala menšímu počtu méně náročných norem, což by zhoršilo jejich konkurenční nevýhody vůči velkým podnikům, které mají navíc větší rozpočty na reklamu. |
4.12 |
EHSV nesouhlasí s názorem Komise, že změny norem by byly tak časté, že by jimi byly podniky „přetíženy“. Tempo změn norem závisí na frekvenci inovací daného odvětví a přispívá ke konkurenceschopnosti evropského průmyslu nezávisle na ceně. Nesmí být zpomaleno, ale EHSV uznává, že malé a střední podniky by měly být lépe informovány o tomto vývoji a v případě potřeby by měla být využita databáze uvedená v odstavci 4.7. Reakce Komise, která hodlá změnit normu nařízením spíše než směrnicí, je však vhodnou a dostatečnou reakcí na vyjádřené obavy. |
4.13 |
Podle EHSV je naprosto nutné při uzavírání dohod o volném obchodu zachovat historické zkušenosti, které členské státy Evropské unie získaly během dlouhého procesu od roku 1993, který dosud není ukončen a jenž vede ke skutečnému vytvoření jednotného trhu průmyslových výrobků, a to s plným zohledněním politického aspektu, a tedy demokratického, otevřeného a transparentního aspektu regulace technických norem, které se jich týkají. EHSV tedy vyzývá Komisi, aby při současných jednáních stanovila institucionální rámec s týmiž rysy demokracie, otevřenosti a transparentnosti během všech pěti fází normalizace výše uvedených v odstavci 3.6 a poté kontroly souladu. Normy týkající se výrobků a regulace a rozhodnutí, které chrání veřejné zájmy, stejně jako postihy za jejich nedodržování, nesmí být kritizovány jako necelní překážky, pokud jsou v souladu s právními předpisy EU a s dohodami WTO. |
4.14 |
Dosažení cílů veřejného zájmu prostřednictvím technických norem, kdy jsou hodnotové řetězce mezinárodní a přesahují oblast působnosti předpisů jedné jurisdikce, představuje specifické obtíže, které dosud nejsou vyřešeny. EHSV navrhuje, aby bylo v této oblasti úsilí zaměřeno především na získávání a certifikaci objektivních a spolehlivých údajů o výrobku a o fyzickém a sociálním procesu jeho výroby. Tyto údaje, které by byly následně předávány v průběhu hodnotového řetězce, by tak mohly být posouzeny z hlediska „zásadních požadavků“ každé jurisdikce v plném souladu s její svrchovaností. |
4.15 |
Přetrvávají určité překážky volného pohybu a volné hospodářské soutěže. Jedná se například o patenty týkající se technických norem nebo o účinnost kontrol provádění norem a právních předpisů. |
4.16 |
Když se patent zaregistrovaný pro určitou inovaci stane technickou normou, je nutné, aby konkurence měla k povinným licencím přístup za rozumnou cenu. Právní předpisy týkající se duševního vlastnictví musí poskytnout skutečnou ochranu inovací, aniž by patenty či autorská práva mohly být použity jako překážky pro průmyslovou hospodářskou soutěž a inovace. Jeho úloha tedy musí podle Výboru spočívat v podpoře volného pohybu na vnitřním trhu, kterou rozhodujícím způsobem podpoří jednotný evropský patent, jemuž EHSV přikládá mimořádný význam. EHSV naopak pozoruje, že v některých mimoevropských zemích, mimo jiné ve Spojených státech, vydávání patentů ne vždy zahrnuje dostatečné předchozí zkoumání, což zpochybňuje jejich novátorský aspekt, přijímání triviálních patentů zpochybňuje jejich invenci, zatímco patenty týkající se abstraktních pojmů vzhledu a vjemu (look and feel) bez ohledu na technický způsob, kterým je tohoto vzhledu dosaženo, odporují samé zásadě invenčního patentu soustředěného výhradně na způsob dosažení výsledku. Tato situace umožňuje zneužívání soudních sporů, v nichž jsou evropské podniky v oslabeném postavení. |
4.17 |
Jedná se rovněž o postihy, které nejsou vždy vhodné, přiměřené a odrazující pro postihování za porušování národních či evropských technických norem. Administrativní či trestní sankce i kontrola trhů spadají do pravomoci členských států; jejich rozmanitost může vést ke spekulativnímu výběru soudní příslušnosti (tzv. forum shopping) při uvádění nových výrobků na evropský trh. Je tedy třeba, aby průvodce Blue guide, RAPEX, postup sítě SOLVIT nebo další opatření povzbuzovaly k většímu sjednocení postihů a k obdobné úrovni a odbornosti kontrol trhu a distribuce výrobků a služeb, aby se v rámci EU posílila jejich provázanost. Komise, která je iniciátorem legislativních procesů a kontroluje jejich uplatňování prostřednictvím dohledu nad činností členských států, se může v případě neplnění povinnosti obrátit k soudu Unie. Evropský soud je poslední instancí, která zaručuje určitou provázanost legislativy členských států a jejich kontroly trhů, výrobků a služeb. |
4.18 |
EHSV si přeje posílit dozor nad trhem. |
4.18.1 |
Za účelem boje proti neoprávněnému použití označení CE některými špatně informovanými či nečestnými výrobci by bylo zvláště vhodné zlepšit celní kontroly týkající se vstupu a uvedení výrobků na trh a zajistit dodržování povinného souladu těchto výrobků, za který odpovídají příslušní obchodní zástupci, dovozci a distributoři, a to v souladu s platnými unijními právními předpisy. Uvedení referenčního čísla zákonného zástupce na označení CE, jež by poskytovalo elektronický přístup k jeho právní subjektivitě a k dokumentaci o dodržování příslušných opatření, by k této kontrole souladu přispělo, a to i díky spotřebitelům – oznamovatelům (odst. 4.8). |
4.18.2 |
V kontextu úsporných opatření si EHSV přeje upozornit na to, že je nezbytné poskytnout orgánům pověřeným dozorem nad trhem odpovídající prostředky pro plnění jejich úkolu a zaměřit jejich činnost na místa, kde se soustřeďují pokusy o obcházení zákona (přístavy, diskontní prodejny či subjekty bez stálého sídla), a to prostřednictvím posílené administrativní spolupráce, zejména co se týče boje proti padělání. Mechanismus oznamovatelů uvedený v odstavci 4.8 by měl zlepšit jejich účinnost s malým finančním zatížením veřejných financí. |
4.18.3 |
EHSV je znepokojen tím, že některé průmyslové hospodářské subjekty mohou mít tak velkou váhu pro hospodářskou činnost či zaměstnanost členského státu, že hrozba jejich relokace může přimět vnitrostátní orgán, aby upustil od jakéhokoli postihu, čímž ohrožuje spotřebitele a vytváří nekalou soutěž vůči podnikům a zaměstnancům v celé Unii. |
4.19 |
Podle Výboru je možné úzce monitorovat vývoj výrobků prostřednictvím pravidelných povinných zpráv a místních šetření. Organizace spotřebitelů a pracovníků jsou schopné plnit úlohu oznamovatelů, zvláště co se týče zdraví a bezpečnosti, a měly by být zapojeny do všech úrovní přípravy a provádění norem. |
V Bruselu dne 4. června 2014
předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru
Henri MALOSSE
(1) Úř. věst. C 376, 22.12.2011, s. 51.
(2) Tento výsledek prokázal G. Akerlof, nositel Nobelovy ceny za ekonomii, v článku o ojetých vozidlech z roku 1970 (Akerlof, George A. (1970). „The Market for 'Lemons': Quality Uncertainty and the Market Mechanism“. Quarterly Journal of Economics (The MIT Press) 84 (3): 488–500. doi:10.2307/1879431).
(3) Úř. věst. C 376, 22.12.2011, s. 51.