32009G1219(01)

Language
- My EUR-Lex
- Sign in
- Register
- My recent searches (0)

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 32009G1219(01) - EN

Document 32009G1219(01)

Help

Usnesení Rady ze dne 27. listopadu 2009 o obnoveném rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018)

OJ C 311, 19.12.2009, p. 1–11 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Legal status of the document In force

HTML

PDF

Official Journal

19.12.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 311/1

USNESENÍ RADY

ze dne 27. listopadu 2009

o obnoveném rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018)

2009/C 311/01

RADA EVROPSKÉ UNIE,

PŘIPOMÍNAJÍC

usnesení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 27. června 2002 o vytvoření rámce evropské spolupráce v oblasti mládeže (1), které se mimo jiné týkalo používání otevřené metody koordinace a začleňování otázek mládeže do ostatních politik, a Evropský pakt mládeže přijatý na zasedání Evropské rady v březnu roku 2005 (2) jako jeden z nástrojů přispívajících k dosažení lisabonských cílů pro růst a zaměstnanost;

obnovenou sociální agendu, jež je zaměřena na děti a mládež jako na jednu z hlavních priorit (3),

a BEROUC NA VĚDOMÍ

závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 11. května 2009 o hodnocení současného rámce evropské spolupráce v oblasti mládeže a o budoucích perspektivách obnoveného rámce (4);

VÍTÁ

sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané Strategie EU pro mládež – investování do mládeže a posílení jejího postavení. Obnovená otevřená metoda koordinace přístupu k problémům a příležitostem mládeže (5);

UZNÁVÁ, že

mladým ženám a mužům náleží klíčová úloha při řešení četných socioekonomických, demografických, kulturních, ekologických a technologických výzev a příležitostí, jimž dnes Evropská unie a její občané čelí a budou čelit i v nadcházejících letech. Jedním ze základních předpokladů splnění cílů Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost v Evropě je podpora sociálního a profesního začlenění mladých žen a mužů, stejně jako podpora seberealizace, sociální soudržnosti a aktivního občanství.

Zpráva EU o mládeži z roku 2009 (6) ukazuje, že ačkoli životní podmínky většiny dnešních mladých Evropanů jsou dobré, přetrvávají určité problémy, které je třeba řešit, jako je nezaměstnanost mládeže, neúčast mladých lidí na vzdělávání nebo odborné přípravě, chudoba mládeže, nízká účast a zastoupení mladých lidí v demokratickém procesu a různé zdravotní problémy. Značně negativní dopad na mladé lidi má obvykle hospodářský útlum, jako například ten, který začal v roce 2008, přičemž hrozí, že jeho důsledky budou dlouhodobé.

Ukázalo se, že současný rámec evropské spolupráce v oblasti mládeže je důležitou platformou členských států pro řešení otázek souvisejících s mládeží a že otevřená metoda koordinace, zohledňování otázek mládeže (7) v dalších oblastech politiky a iniciativy jako Evropský pakt mládeže umožnily pružný přístup vhodný pro oblast mládeže, přičemž vzaly řádně v úvahu pravomoci členských států a zásadu subsidiarity.

Obnovený rámec, jímž je na příští desetiletí vymezena strategie evropské spolupráce v oblasti mládeže a jenž vychází z dosaženého pokroku a dosud získaných zkušeností a současně nadále respektuje odpovědnost členských států za politiku mládeže, by účinnost a účelnost této spolupráce ještě posílil a přinesl mladým lidem v Evropské unii další prospěch, zejména v souvislosti s Lisabonskou strategií na období po roce 2010.

Je nesmírně důležité umožnit všem mladým ženám a mužům, aby plně využili svého potenciálu. To znamená, že je třeba nejen investovat do mládeže a vyčlenit jí více zdrojů v zájmu rozvoje oblastí politik, které ovlivňují každodenní život mladých lidí a zlepšují jejich životní podmínky, ale také posílit postavení mladých lidí tím, že se podpoří jejich samostatnost a potenciál přispět k udržitelnému rozvoji společnosti a k evropským hodnotám a cílům. Rovněž vyzývá k větší spolupráci mezi politikami v oblasti mládeže a příslušnými oblastmi politik, jako je zejména vzdělávání, zaměstnanost, sociální začleňování, kultura a zdraví.

SOUHLASÍ PROTO S TÍM, že

obecnými cíli evropské spolupráce v oblasti mládeže by v období do konce roku 2018 mělo být:

i)	vytváření většího počtu rovných příležitostí ve vzdělávacím procesu a na trhu práce pro všechny mladé lidi a

ii)	podpora aktivního občanství, sociálního začleňování a solidarity všech mladých lidí.

Hlavní oblasti, v nichž je třeba vypracovat iniciativy a jež jsou podrobně uvedeny v příloze I této poznámky, jsou tyto:

—	vzdělávání a odborná příprava,

—	zaměstnanost a podnikání,

—	zdraví a dobré životní podmínky,

—

účast,

—	dobrovolná činnost,

—	sociální začleňování,

—	mládež a svět,

—	tvořivost a kultura.

Při plném respektování odpovědnosti členských států za politiku mládeže a dobrovolné povahy evropské spolupráce v oblasti mládeže je k dosažení těchto dvou vzájemně souvisejících obecných cílů zapotřebí dvojí přístup zahrnující jak vypracování, tak podporu:

i)	konkrétních iniciativ v oblasti mládeže, tj. politik a opatření cíleně zaměřených na mladé lidi v oblastech, jako je neformální učení, účast, dobrovolná činnost, práce s mládeží, mobilita a informace, a

ii)

iniciativ zaměřených na začleňování otázek mládeže, tj. iniciativ umožňujících meziodvětvový přístup a zajišťujících náležité zohlednění otázek mládeže při formulování, provádění a hodnocení politik a opatření v jiných oblastech politik, jež mají významný dopad na život mladých lidí. S ohledem na zkušenosti s Evropským paktem mládeže je třeba i nadále začleňovat problematiku mládeže do Lisabonské strategie po roce 2010 a obnovené sociální agendy, jakož i do příslušných strategií a programů EU, jako je nový strategický rámec evropské spolupráce ve vzdělávání a odborné přípravě, hlavní směry politik zaměstnanosti, strategie v oblasti zdraví a program pro kulturu.

ZDŮRAZŇUJE, že

evropská spolupráce v oblasti politiky mládeže by měla být pevně zakotvena v mezinárodním systému lidských práv. Ve všech politikách a činnostech týkajících se mladých lidí je třeba dodržovat řadu důležitých zásad a důležité je zejména:

a)	podporovat rovnost žen a mužů a bojovat proti všem formám diskriminace a současně respektovat práva a dodržovat zásady uznané mimo jiné v článcích 21 a 23 Charty základních práv Evropské unie;

b)	zohledňovat případné rozdíly v životních podmínkách, potřebách, cílech, zájmech a postojích mladých lidí způsobené různými faktory, a současně věnovat zvláštní pozornost těm, kdo mohou mít z různých důvodů méně příležitostí;

c)	považovat všechny mladé lidi za přínos pro společnost a podporovat právo mladých lidí podílet se na vypracovávání politik, jež na ně mají vliv, a to prostřednictvím trvalého strukturovaného dialogu s mladými lidmi a organizacemi mládeže.

SOUHLASÍ DÁLE S TÍM, že

1.	v období do roku 2018 by evropská spolupráce v oblasti mládeže měla být prováděna prostřednictvím obnovené otevřené metody koordinace a měla by zohledňovat obecné cíle, dvojí přístup a výše uvedené hlavní oblasti činnosti.

2.	Evropská spolupráce v oblasti mládeže by měla být fakticky podložená, věcná a konkrétní. Měla by přinášet jasné a viditelné výsledky, které by měly být pravidelně a strukturovaně prezentovány, přezkoumávány a šířeny, čímž by se vytvářel základ pro průběžné hodnocení a rozvoj.

Úspěch otevřené metody koordinace v oblasti mládeže se odvíjí od politických závazků členských států a účinných pracovních postupů na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU. V této souvislosti by pracovní postupy používané v rámci evropské spolupráce měly být založeny na těchto zásadách:

i)	Pracovní cykly: Období do roku 2018 bude rozděleno do řady tříletých cyklů, přičemž první cyklus bude zahrnovat období od roku 2010 do roku 2012.

ii)

Priority: U každého z těchto cyklů bude zvolena řada priorit evropské spolupráce, které přispějí k oblastem činnosti určeným v tomto rámci. Tyto priority přijme Rada na základě příslušné společné zprávy Rady a Komise, která je zmíněna níže, a ve spolupráci s představiteli dvou trojek předsednictví, jež budou během daného pracovního cyklu působit. Tyto priority evropské spolupráce budou stanoveny tak, aby umožnily spolupráci mezi všemi členskými státy nebo užší spolupráci mezi omezenějším počtem členských států (uskupení), v souladu s prioritami dotčených členských států. Priority pro první část prvního pracovního cyklu podle tohoto nového rámce jsou uvedeny v příloze II této poznámky. Priority pro druhou část tohoto cyklu budou Radou předloženy a přijaty později.

iii)

Nástroje provádění: K účinnému provádění rámce spolupráce jsou zapotřebí nástroje v konkrétní oblasti mládeže, jakož i nástroje v jiných souvisejících oblastech politiky.

Nástroje pro konkrétní oblast mládeže jsou uvedeny v písmenech a) až g). Tyto nástroje je třeba využít k podpoře dvojího přístupu, tj. k provádění konkrétních iniciativ v oblasti mládeže a k prosazování meziodvětvového přístupu na podporu začleňování problematiky mládeže do jiných souvisejících oblastí politiky.V procesu začleňování by se tyto nástroje měly využívat jako základ pro dialog s jinými oblastmi politiky a k jejich podpoře s cílem dosáhnout toho, aby ve vhodných případech byla problematika mládeže do těchto politik začleněna.

Politika založená na získávání informací a na faktech: Politika mládeže by měla být fakticky podložená. Je třeba shromáždit více informací a poznatků o životních podmínkách, hodnotách a postojích mladých žen a mužů a o tyto informace a poznatky se podělit s jinými souvisejícími oblastmi politiky, a umožnit tak přijetí náležitých a včasných opatření. Tyto informace lze získávat mimo jiné prostřednictvím podpory pro Evropské centrum znalostí pro politiku mládeže a jeho korespondenty, pro analytické nástroje na úrovni EU (sít Eurydice), výzkum mládeže, studie, zvláštní průzkumy zaměřené na evropskou mládež a pro sítě výzkumných pracovníků. Zpráva o mládeži v EU rovněž zásadním způsobem přispěje k tvorbě politiky založené na faktech. Je třeba podporovat spolupráci příslušných orgánů, výzkumných pracovníků v oblasti mládeže, mladých lidí a mládežnických organizací a osob věnujících se práci s mládeží.

Vzájemné učení: Jedním z klíčových prvků tohoto rámce spolupráce je vzájemné učení. Poskytuje příležitost seznámit se s osvědčenými postupy v jednotlivých členských státech a čerpat z nich ponaučení. Vzájemné učení se uskuteční například prostřednictvím skupinového učení, konferencí a seminářů, fór na vysoké úrovni či zasedání skupin odborníků, jakož i prostřednictvím studií, analýz a internetových sítí, za účasti příslušných zúčastněných stran. Témata těchto aktivit by měla úzce souviset s prioritami příslušných tříletých pracovních cyklů. Všechny tyto iniciativy by měly být vypracovávány na základě jasných cílů a mandátů, časového harmonogramu a plánovaných výsledků, jež navrhne Komise ve spolupráci s členskými státy.

Je třeba pokračovat v politickém dialogu se třetími zeměmi a ve spolupráci s mezinárodními organizacemi, jako je Rada Evropy, OECD (8) a OSN, neboť tento dialog i tato spolupráce by byly významným přínosem a inspirativním zdrojem.

Podávání zpráv o pokroku: Na konci každého pracovního cyklu – v případě prvního cyklu podle nového rámce v roce 2012 – by měla Komise vypracovat zprávu o mládeži v Evropské unii. Zpráva o mládeži v EU sestává ze dvou částí: ze společné zprávy Rady a Komise (politická část) a z podpůrných dokumentů (statistická a analytická část). Zpráva o mládeži v EU zhodnotí pokrok při plnění obecných cílů rámce, jakož i pokrok v plnění priorit vymezených pro právě ukončený pracovní cyklus a stanoví osvědčené postupy. Zpráva o mládeži v EU by měla být založena na zprávách, které v oblasti mládeže a v jiných příslušných oblastech politiky vypracovaly členské státy, a na dalších dostupných informacích a statistických údajích. Je třeba zamezit duplicitě povinností předkládat zprávy. Zpráva o mládeži v EU by rovněž měla sloužit jako základ pro stanovení souboru priorit pro následující pracovní cyklus.

d)	Šíření výsledků: V zájmu většího zviditelnění a dopadu spolupráce podle tohoto rámce na místní, regionální, celostátní a evropské úrovni by výsledky spolupráce měly být důsledně šířeny mezi příslušné zúčastněné strany a případně projednány na úrovni generálních ředitelů či ministrů.

Monitorování procesu: S cílem napomoci dosahování výsledků prostřednictvím otevřené metody koordinace a podpořit využívání této metody na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU budou členské státy a Komise úzce spolupracovat při řízení, rozvoji a hodnocení daného procesu a jeho výsledků. V této souvislosti je třeba vyvíjet činnost na základě stávajících ukazatelů, jež mají vliv na situaci mladých lidí v oblastech jako vzdělávání, zaměstnanost, zdraví, sociální začlenění, a případně vypracovat návrhy nových možných ukazatelů, které by byly předloženy Radě k posouzení.

Konzultace a strukturovaný dialog s mladými lidmi a organizacemi mládeže: Je třeba rozvíjet a prohlubovat strukturovaný dialog s mladými lidmi a organizacemi mládeže, který slouží jako stálé fórum pro společné zamyšlení se nad prioritami evropské spolupráce v oblasti mládeže, jejím prováděním a hodnocením.

Témata dialogu by měla být v souladu s celkovými cíli evropské spolupráce v oblasti mládeže a s prioritami každého pracovního cyklu. Pro každý cyklus dialogu je třeba stanovit jasné cíle a realistické postupy, aby byla zajištěna kontinuita a návaznost. Dialog by měl být otevřený co možná největšímu počtu osob, měl by se rozvíjet na místní, regionální a celostátní úrovni a na úrovni EU usilovat o zapojení výzkumných pracovníků v oblasti mládeže a osob věnujících se práci s mládeží. Strukturovaný dialog s mladými lidmi a organizacemi mládeže je třeba podporovat rovněž v jiných oblastech politiky. Provádění strukturovaného dialogu je podrobněji rozvedeno v příloze III.

Mobilizace programů a fondů EU: Je třeba účinně využívat dostupných fondů EU, například strukturálních fondů, a příslušných programů jako Mládež v akci, Celoživotní učení, Kultura, Progress, Media, Erasmus pro mladé podnikatele a Konkurenceschopnost a inovace, jakož i příslušných programů a fondů EU v oblasti vnějších vztahů a rozvojové spolupráce.

4.	U každého tříletého cyklu je třeba pokud možno využít nástrojů ke splnění prioritních cílů.

V tomto rámci spolupráce by podpora a rozvoj práce s mládeží měly být považovány za meziodvětvové otázky. Práce s mládeží je široký pojem zahrnující celou škálu aktivit společenského, kulturního, vzdělávacího nebo politického rázu pořádané mladými lidmi, s mladými lidmi a pro ně. Tyto aktivity v rostoucí míře zahrnují také sport a služby pro mladé lidi. Práce s mládeží patří do oblasti „mimoškolního“ vzdělávání, stejně jako zvláštní volnočasové aktivity pořádané profesionálními nebo dobrovolnými pracovníky s mládeží a vedoucími mládeže, a je založena na neformálních procesech učení a na dobrovolné účasti. V souvislosti s tímto rámcem je třeba dále posoudit a projednat způsoby, jak může práce s mládeží přispět k dosažení výše uvedených obecných cílů a jak ji lze podpořit a uznat její přínos z ekonomického i společenského hlediska. Mezi otázky k projednání patří: náležitá odborná příprava pracovníků s mládeží a vedoucích mládeže, uznávání jejich dovedností prostřednictvím odpovídajících evropských nástrojů, podpora mobility pracovníků s mládeží a vedoucích mládeže a propagace inovativních služeb a přístupů k práci s mládeží.

6.	Rada může obnovený rámec evropské spolupráce v oblasti mládeže přezkoumat a případně v něm provést nezbytné úpravy s ohledem na jakýkoli významný vývoj situace v Evropě, zejména s ohledem na rozhodnutí přijatá v souvislosti s Lisabonskou strategií po roce 2010.

VYZÝVÁ PROTO ČLENSKÉ STÁTY, aby

s podporou Komise a s využitím otevřené metody koordinace vymezené v tomto usnesení spolupracovaly při posilování evropské spolupráce v oblasti mládeže v období do roku 2018 na základě obecných cílů, oblastí činnosti, dvojího přístupu, zásad a prováděcích nástrojů popsaných výše a priorit dohodnutých pro každý pracovní cyklus;

2.	na základě vnitrostátních priorit přijaly na celostátní úrovni opatření, která mohou přispět k dosažení obecných cílů stanovených v obnoveném rámci, jakož i zvážily, zda se lze při vypracovávání politik v oblasti mládeže a dalších souvisejících politik inspirovat vzájemným učením na úrovni EU.

VYZÝVÁ KOMISI, aby

1.	v období do roku 2018 spolupracovala s členskými státy a podporovala je při spolupráci podle tohoto rámce na základě výše uvedených obecných cílů, oblastí činnosti, dvojího přístupu, zásad a prováděcích nástrojů a priorit dohodnutých pro každý pracovní cyklus;

posoudila, zejména prostřednictvím zprávy o mládeži v EU, do jaké míry byly obecné cíle tohoto rámce splněny. Komise se v této souvislosti vyzývá k vytvoření pracovní skupiny, jež by ve spolupráci s příslušnými oblastmi politiky diskutovala o dostupných údajích o situaci mladých lidí a o případné potřebě vypracovat ukazatele v oblastech, v nichž dosud neexistují, nebo v nichž není problematika mládeže zohledněna. Výsledky této práce a návrhy nových možných ukazatelů by měly být předloženy Radě k posouzení nejpozději v prosinci roku 2010;

3.	navrhla pružný rámec pro aktivity vzájemného učení, zahájila studie relevantní z hlediska obecných cílů a priorit a Radě o těchto různých aktivitách pravidelně podávala zprávy;

4.	ve spolupráci s členskými státy připravila v roce 2017 závěrečnou hodnotící zprávu týkající se tohoto rámce spolupráce. Závěrečnou hodnotící zprávu by měla Rada projednat v roce 2018.

(1) Úř. věst. C 168, 13.7.2002, s. 2.

(2) 7619/1/05.

(3) 11517/08.

(4) 9169/09.

(5) 9008/09.

(6) 9008/09 ADD 4.

(7) 7619/05: Příloha I závěrů Evropské rady, 22. a 23. března 2005.

(8) Všem členským státům je třeba zajistit právo podílet se na této činnosti.

PŘÍLOHA I

CÍLE SOUVISEJÍCÍ S MLÁDEŽÍ A PŘÍPADNÉ INICIATIVY ČLENSKÝCH STÁTŮ A KOMISE

Mnohé z oblastí činnosti uvedené výše v bodě 2 v části s názvem „SOUHLASÍ PROTO S TÍM, ŽE“ a podrobněji vymezené níže mají zjevně své vlastní obecné cíle a priority a jsou uvedeny v samostatných rámcích a strategiích spolupráce a jsou předmětem jejich příslušných otevřených metod koordinace. Je však zapotřebí usilovat o to, aby byla problematika mládeže v každé oblasti vhodným způsobem zohledňována. Za tímto účelem navrhuje tato příloha v části A řadu iniciativ ve všech oblastech a v části B řadu konkrétních cílů souvisejících s mládeží, jež mají objasnit význam problematiky mládeže v každé z uvedených oblastí činnosti, a to společně s orientačním výčtem možných iniciativ, které mohou v rámci svých příslušných pravomocí a s náležitým ohledem na zásadu subsidiarity přijmout členské státy nebo Komise.

a) Obecné iniciativy

Ve všech určených oblastech činnosti je třeba zvážit tyto obecné iniciativy:

—	rozvoj a prohlubování spolupráce tvůrců politik v příslušných oblastech činnosti s tvůrci politik mládeže, mimo jiné prostřednictvím účinnějšího dialogu a sdílení znalostí a odborných poznatků,

—	vybízení mladých lidí a organizací mládeže k zapojení a účasti při vytváření, provádění a hodnocení politik a podpora tohoto zapojení a účasti,

—	zajišťování kvalitních služeb poskytujících odborné vedení a poradenství,

—	zlepšování přístupu mládeže ke kvalitním informacím a šíření informací na místní, regionální, a vnitrostátní úrovni všemi možnými způsoby, jakož i prostřednictvím organizací s celoevropskou působností, jako je Eurodesk, ERYICA a EYCA, a dalších evropských sítí,

—	posílení spolupráce s místními a regionálními orgány,

—	podpora zvyšování informovanosti o situaci mladých lidí, například prostřednictvím podpory výzkumu v oblasti mládeže, výzkumných sítí, konkrétních studií atd.,

—	podpora rozvoje práce s mládeží a uznání její hodnoty,

—	účinné využívání dostupných fondů a programů EU a usnadnění přístupu mladých lidí k těmto fondům a programům,

—	podpora vypracování experimentálních projektů a programů za účelem vyzkoušení nových inovativních myšlenek a za účelem výměny osvědčených postupů,

—	uznání významu dvoustranné a mnohostranné spolupráce pro evropskou spolupráci v oblasti politiky mládeže,

—	případně včetně rozměru politiky zaměřené na děti, zohledňujícího jejich práva a ochranu s ohledem na skutečnost, že vyhlídky mladých lidí na život a budoucnost významně ovlivňují příležitosti, podpora a ochrana, které se jim dostalo v dětství. B.

b) Cíle související s mládeží a případné iniciativy v každé oblasti činnosti

VZDĚLÁVÁNÍ A ODBORNÁ PŘÍPRAVA

Cíl: Je třeba podporovat rovný přístup mladých lidí k vysoce kvalitnímu vzdělávání a odborné přípravě na všech úrovních a k možnostem v oblasti celoživotního učení. Je třeba prosazovat a oceňovat neformální učení mladých lidí jakožto doplněk formálního vzdělávání a současně vytvářet mezi formálním vzděláváním a neformálním učením lepší vazby. Dále je nezbytné usnadňovat a podporovat přechod mladých lidí z procesu vzdělávání a odborné přípravy na trh práce a snížit počet žáků předčasně ukončujících školní docházku.

Iniciativy členských států a Komise v rámci jejich příslušných pravomocí:

—	podporovat rozvoj práce s mládeží a jiných příležitostí k neformálnímu učení jako jedno z řady opatření určených k řešení problému předčasného ukončení školní docházky,

—	plně využít škálu nástrojů na úrovni EU pro transparentnost a uznávání dovedností a kvalifikací (1),

—	podporovat studijní mobilitu všech mladých lidí,

—	v rámci formálního vzdělávání a neformálního učení se zabývat genderovými a jinými stereotypy,

—	využívat formálního vzdělávání a neformálního učení k podpoře soudržnosti různých skupin a porozumění mezi nimi, podporovat rovné příležitosti a postupně odstraňovat rozdíly v dosahovaných výsledcích,

—	rozvíjet participační struktury ve vzdělávání a spolupráci mezi školami, rodinami a komunitami,

—	prosazovat formální vzdělávání a neformální učení na podporu inovací, tvořivosti a podnikatelského ducha mladých lidí,

—	zprostředkovat širší veřejnosti hodnotu spojenou s výsledky neformálního učení.

Komise dále rozvine Europass jako evropský nástroj transparentnosti dovedností, včetně nástrojů určených k hodnocení vlastních dovedností a posouzení schopností třetími stranami, jako jsou například organizace vykonavatelů projektu Europass-mobilita.

ZAMĚSTNANOST A PODNIKÁNÍ

Cíl: Je třeba podporovat zapojení mladých lidí na trhu práce, buď jako zaměstnanců, nebo jako podnikatelů. Je třeba usnadnit a podpořit přechod z procesu vzdělávání a odborné přípravy, nebo nezaměstnanosti či nečinnosti na trh práce. Je nezbytné zlepšit možnosti sladění pracovního života s rodinným životem. Je třeba, aby v Lisabonské strategii po roce 2010 byla zohledněna problematika mládeže a aby pokračovala práce v souladu s obecnými cíli Evropského paktu mládeže.

Iniciativy členských států a Komise v rámci jejich příslušných pravomocí:

—	zvýšit a zlepšit investice pro zajištění vhodných dovedností pro práce, po kterých je na trhu práce poptávka, spolu s lepším sladěním jejich nabídky a poptávky v krátkodobém horizontu a lepším předvídáním potřebných dovedností v horizontu dlouhodobém,

—	při přípravě strategií v oblasti flexikurity brát v úvahu specifickou situaci mladých lidí,

—	podporovat přeshraniční profesní příležitosti a příležitosti odborného vzdělávání pro mladé lidi,

—	vypracovat krátkodobá opatření v rámci svých plánů obnovy s cílem stimulovat začlenění mladých lidí na trhu práce a strukturální opatření zohledňující mládež,

—	rozvíjet profesní poradenství a konzultační služby,

—	zmírnit překážky bránící volnému pohybu pracovníků v EU,

—	podporovat kvalitní stáže a učňovské obory s cílem usnadnit vstup na trh práce a růst v jeho rámci,

—	zlepšit péči o děti a prosazovat rozdělení povinností mezi partnery za účelem snazšího sladění pracovního a soukromého života mladých žen i mužů,

—	podporovat podnikání mladých lidí mimo jiné i prostřednictvím vzdělávání zaměřeného na podnikání, podporovat fondy pro zahájení podnikání a poradní programy a podporovat uznávání mladých podnikatelů,

—	napomáhat při rozvoji evropských sítí a struktur na podporu podnikání mladých,

—	podporovat podnikání v oblasti udržitelného rozvoje.

ZDRAVÍ A DOBRÉ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY

Cíl: Je třeba podporovat zdraví a dobré životní podmínky mladých lidí se zaměřením na podporu duševního a sexuálního zdraví, sportu, tělesné aktivity a zdravého životního stylu i prevence a léčbu zranění, poruch příjmu potravy, závislostí a užívání návykových látek.

Iniciativy členských států a Komise v rámci jejich příslušných pravomocí:

—	navázat na usnesení Rady o zdraví a dobrých životních podmínkách mladých lidí (2) a podporovat tělesnou aktivitu a udržování tělesné kondice mládeže a uplatněním pokynů EU v oblasti tělesné aktivity (3),

—	v souvislosti s činnostmi na podporu zdraví a dobrých životních podmínek mladých lidí zohlednit, že zdraví je stav celkové tělesné, duševní a sociální pohody, a nikoli pouze nepřítomnost choroby nebo postižení,

—	podporovat zdravý životní styl mladých lidí prostřednictvím tělesné výchovy, vzdělávání v oblasti výživy, tělesné aktivity a spolupráce mezi školami, pracovníky s mládeží, zdravotníky a sportovními organizacemi,

—	zdůrazňovat úlohu sportu jako činnosti podporující týmovou práci, mezikulturní učení, fair play a odpovědnost,

—	zvyšovat informovanost a povědomí pracovníků s mládeží a vedoucích mládeže o otázkách zdraví,

—	mobilizovat příslušné subjekty na místní úrovni s cílem identifikovat ohrožené mladé lidi a pomoci jim a v případě potřeby je odkázat na další služby,

—	podporovat vzájemnou („peer-to-peer“) zdravotní výchovu,

—

podporovat ochranu dětí a mladých lidí, zejména pokud jde o schopnosti v souvislosti s novými médii, a jejich ochranu před určitými riziky vyplývajícími z používání nových médií při současném uznání výhod a příležitostí, které mohou nová média mladým lidem nabídnout, tj. navázáním na závěry Rady ze dne 21. května 2008 a ze dne 27. listopadu 2009 o mediální gramotnosti v digitálním prostředí,

—	usnadnit přístup ke stávajícím zdravotnickým zařízením tím, že budou více uzpůsobeny potřebám mládeže.

ÚČAST

Cíl: Je třeba podporovat účast mladých lidí na zastupitelské demokracii a občanské společnosti všech úrovních a na životě společnosti obecně.

Iniciativy členských států a Komise v rámci jejich příslušných pravomocí:

—	vypracovat mechanismy pro dialog s mládeží a pro její účast při tvorbě vnitrostátních politik mládeže,

—	iniciovat využívání již existujících pokynů týkajících se účasti mládeže, informací a konzultací nebo vypracování takových pokynů s cílem zajistit kvalitu těchto činností,

—	politicky a finančně podporovat mládežnické organizace, jakož i místní a celostátní rady mládeže a podporovat uznávání jejich významné úlohy v demokracii,

—	podporovat účast většího počtu mladých lidí z různých prostředí v zastupitelské demokracii, v organizacích mládeže a dalších organizacích občanské společnosti,

—	účinně využívat informačních a komunikačních technologií k prohloubení a posílení účasti mladých lidí,

—	podporovat různé formy učení se aktivnímu zapojení od raného věku prostřednictvím formálního vzdělávání a neformálního učení,

—	dále rozvíjet příležitosti pro dialog mezi veřejnými institucemi a mladými lidmi.

Komise zreviduje Evropský portál pro mládež a podpoří lepší způsoby oslovení mladých lidí.

DOBROVOLNÁ ČINNOST

Cíl: Je nezbytné podpořit dobrovolnou činnost mladých lidí a ocenit její význam jakožto jedné z důležitých forem neformálního učení. Je třeba odstranit překážky bránící dobrovolné činnosti mladých lidí a podpořit jejich přeshraniční mobilitu.

Iniciativy členských států a Komise v rámci jejich příslušných pravomocí:

—	podporovat uznávání dovedností osvojených v rámci dobrovolných činností pomocí nástrojů, jako jsou Europass, Youthpass a nástroje financované členskými státy,

—	provádět doporučení Rady týkající se mobility mladých dobrovolníků v Evropě (4),

—	zvyšovat povědomí o významu dobrovolných aktivit, a to i prostřednictvím procesů vzájemné výměny mezi subjekty na stejné úrovni,

—	podporovat ochranu mladých dobrovolníků a kvalitní dobrovolné činnosti,

—	zapojit mladé lidi a organizace mládeže do plánování, realizace a hodnocení blížícího se Evropského roku dobrovolné činnosti na podporu aktivního občanství (2011),

—	podpořit mezigenerační solidaritu pomocí dobrovolné činnosti.

SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ

Cíl: Je třeba zabránit sociálnímu vyloučení a chudobě mladých lidí a „předávání“ těchto jevů z generace na generaci a posílit vzájemnou solidaritu mezi společností a mladými lidmi. Je nezbytné podporovat rovné příležitosti pro všechny a bojovat proti veškerým formám diskriminace.

Iniciativy členských států a Komise v rámci jejich příslušných pravomocí:

—	plně využívat potenciálu práce s mládeží a středisek pro mládež jako prostředku k začlenění,

—	v rámci úsilí o zlepšení soudržnosti a solidarity na úrovni komunity a snížení sociálního vyloučení mladých lidí používat meziodvětvový přístup a zohledňovat vzájemnou souvislost existující například mezi vzděláváním a zaměstnaností mladých lidí a jejich sociálním začleněním,

—	podpořit rozvoj mezikulturního povědomí a schopností všech mladých lidí a bojovat proti předsudkům,

—	podporovat aktivity určené k informování a poučení mladých lidí o jejich právech,

—	zabývat se otázkami bezdomovectví, bydlení a finančního vyloučení,

—	podporovat přístup ke kvalitním službám, např. doprava, začlenění občanů do informační společnosti („e-inclusion“), zdravotnictví, sociální služby,

—	prosazovat zvláštní podporu pro mladé rodiny,

—	zapojit mladé lidi a organizace mládeže do plánování, realizace a hodnocení Evropského roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení (2010).

MLÁDEŽ A SVĚT

Cíl: Je třeba podpořit zapojení mladých lidí do všeobecných procesů tvorby politik, provádění a hodnocení (pokud jde o otázky, jako je změna klimatu, rozvojové cíle tisíciletí OSN, lidská práva atd.), jejich přínos k těmto procesům a jejich spolupráci s regiony mimo Evropu.

Iniciativy členských států a Komise v rámci jejich příslušných pravomocí:

—	zvyšovat povědomí mladých lidí o globálních otázkách, jako je udržitelný rozvoj a lidská práva,

—	poskytovat mladým lidem příležitosti k tomu, aby si s tvůrci politik vyměňovali názory na globální otázky (tj. prostřednictvím účasti na mezinárodních zasedáních, na virtuálních platformách/fórech atd.),

—	podporovat vzájemné porozumění mezi mladými lidmi na celém světě prostřednictvím dialogu a podpůrných akcí, jako jsou kurzy odborné přípravy, výměny a setkání,

—	vybízet mladé lidi k účasti na dobrovolných ekologických akcích a k používání ekologických způsobů spotřeby a výroby (např. recyklace, úspora energie, hybridní vozidla atd.),

—	podporovat příležitosti pro podnikání, zaměstnání, vzdělávání a dobrovolnou činnost v oblastech mimo Evropu,

—	podporovat spolupráci a výměny osob zapojených na různých kontinentech do práce s mládeží,

—	vybízet mladé lidi, aby se v zemích svého pobytu či v zahraničí účastnili činností v oblasti rozvojové spolupráce.

TVOŘIVOST A KULTURA

Cíl: Je třeba podporovat tvořivost a inovativní schopnost mladých lidí tím, že od útlého věku budou mít lepší přístup ke kultuře a k účasti na kultuře a kulturních projevech, a přispět tak k osobnímu rozvoji, větším studijním schopnostem, mezikulturním dovednostem, porozumění a uznání kulturní rozmanitosti a osvojení nových a flexibilních dovedností pro budoucí pracovní příležitosti.

Iniciativy členských států a Komise v rámci jejich příslušných pravomocí:

—	podporovat u mladých lidí rozvoj tvořivosti navázáním na závěry Rady o podpoře tvůrčí generace: rozvíjet tvořivost a inovativní schopnost dětí a mladých lidí prostřednictvím kulturních projevů a širšího přístupu ke kultuře (5),

—	rozšířit kvalitní přístup ke kultuře a k tvůrčím nástrojům, především k těm, které se týkají nových technologií, a zvyšovat příležitosti mladých lidí ke kulturnímu vyžití a k vyjádření a rozvoji jejich tvořivosti ve škole i mimo ni,

—	umožnit snadný přístup k novým technologiím za účelem posílení tvořivosti mladých lidí a jejich schopnosti inovace a vzbudit zájem o kulturu, umění a vědu,

—	zajistit přístup k zařízením, v nichž mohou mladí lidé rozvíjet tvořivost a své zájmy a smysluplně trávit volný čas,

—	usnadňovat dlouhodobou součinnost mezi politikami a programy v oblasti kultury, vzdělávání, zdraví, sociálního začlenění, médií, zaměstnání a mládeže s cílem podpořit tvořivost a inovativní schopnosti mládeže,

—	podpořit odbornou přípravu pracovníků s mládeží zaměřenou na kulturu, nová média a mezikulturní schopnosti,

—	prosazovat partnerství mezi kulturním a tvůrčím odvětvím, organizacemi mládeže a pracovníky s mládeží,

—	umožnit a podporovat rozvoj talentu a podnikavosti mladých lidí s cílem zlepšit jejich zaměstnatelnost a budoucí pracovní příležitosti,

—	podněcovat znalosti mladých lidí o kultuře a kulturním dědictví v různých členských státech EU, a to i využíváním nových technologií.

(1) Uznávání dovedností je zajištěno nástroji jako např. Europass, Evropský rámec kvalifikací (EQF) nebo Evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET) a uznávání kvalifikací je zajištěno směrnicí 2005/36/ES.

(2) Úř. věst. C 319, 13.12.2008, s. 1.

(3) Doporučená politická opatření na podporu fyzických aktivit zlepšující zdraví (2008).

(4) Úř. věst. C 319, 13.12.2008, s. 8.

(5) 14453/09.

PŘÍLOHA II

PRIORITY EVROPSKÉ SPOLUPRÁCE V OBLASTI MLÁDEŽE PRO OBDOBÍ OD 1. LEDNA 2010 DO 30. ČERVNA 2011

Obecná priorita – zaměstnanost mládeže

Obecnou tematickou prioritou evropské spolupráce v oblasti mládeže v období od 1. ledna 2010 do 30. června 2011 bude zaměstnanost mládeže. Během uvedených 18 měsíců se bude o tomto tématu jednat v rámci strukturovaného dialogu. Konkrétní priority by měly k obecné tematické prioritě celkově nebo částečně přispívat.

1. leden 2010–30. červen 2010 – Sociální začleňování

Během první poloviny roku 2010 budou projednávány tyto hlavní otázky:

—	posilování Evropského paktu mládeže v rámci Lisabonského strategie po roce 2010,

—	sociální začleňování mladých lidí s omezenými příležitostmi,

—	úloha místních a regionálních orgánů v politice mládeže,

—	spolupráce s latinskoamerickými zeměmi.

1. červenec 2010–31. prosinec 2010 – Práce s mládeží

Během druhé poloviny roku 2010 budou projednávány tyto hlavní otázky:

—	práce s mládeží a možnosti nejchudších dětí a mladých lidí účastnit se akcí pro mládež,

—	přístup mladých lidí ke kultuře.

1. leden 2011–30. červen 2011 – Účast

Během první poloviny roku 2011 budou projednávány tyto hlavní otázky:

—	občanství a účast mladých lidí s důrazem na sociální, hospodářskou, kulturní a politickou účast a na lidská práva,

—	dobrovolná činnost mladých lidí a jejich přínos k rozvoji místních komunit.

PŘÍLOHA III

PROVÁDĚNÍ STRUKTUROVANÉHO DIALOGU

Hlavní obecné zásady strukturovaného dialogu s mladými lidmi a mládežnickými organizacemi jsou uvedeny výše v bodě 3 iii) písm. f) části nazvané „SOUHLASÍ DÁLE S TÍM, ŽE“. V této příloze je dále rozpracováno provádění strukturovaného dialogu na úrovni členských států a na úrovni EU.

Strukturovaný dialog by měl být založen na pracovních cyklech v délce 18 měsíců, jejichž hlavní téma bude v souladu s celkovými prioritami evropské spolupráce na dané osmnáctiměsíční období. Každé předsednictví si na dobu svého působení může rovněž zvolit specifické prioritní téma, jež by souviselo s hlavním tématem.

Strukturovaný dialog by měl zahrnovat konzultace s mladými lidmi a mládežnickými organizacemi v členských státech na všech úrovních a na konferencích EU zaměřených na mládež a pořádaných předsednickou zemí a během Evropského týdne mládeže.

S cílem zlepšit provádění strukturovaného dialogu v rámci svých příslušných pravomocí a s náležitým ohledem na zásadu subsidiarity se:

—

Komise vyzývá ke svolání evropského řídícího výboru na každé osmnáctiměsíční období, jejž budou tvořit mimo jiné zástupci trojice předsednických zemí působící na ministerstvech pro otázky mládeže, v celostátních radách mládeže a národních agenturách pro program Mládež v akci, jakož i zástupci Evropské komise a evropského fóra mládeže. Případně budou konzultováni výzkumní pracovníci v oblasti mládeže a pracovníci s mládeží. Evropský řídící výbor odpovídá za celkovou koordinaci strukturovaného dialogu. Řídící výbor vytvoří podpůrnou strukturu školitelů a poradců, kteří mohou poskytnout metodologickou podporu a zajistit kontinuitu při organizaci strukturovaného dialogu na úrovni EU.

—

Členské státy vyzývají, aby podpořily vytvoření malých vnitrostátních pracovních skupin. Tyto skupiny mohou využívat stávajících struktur a být složeny mimo jiné ze zástupců ministerstev pro otázky mládeže, celostátních rad mládeže, místních a regionálních rad mládeže a organizací mládeže, jakož i z osob věnujících se práci s mládeží, různorodých mladých lidí a z výzkumných pracovníků v oblasti mládeže. Členské státy se vyzývají, aby vždy, kdy to bude možné, pověřily vedením těchto skupin celostátní rady mládeže. Úkolem vnitrostátních pracovních skupin by bylo zajištění participačního procesu v členských státech.

—	Komise a členské státy se vyzývají, aby ve spolupráci se všemi zúčastněnými subjekty strukturovaný dialog trvale sledovaly a shromažďovaly a šířily osvědčené postupy.

Top