Posílení oblasti prevence katastrof a připravenosti a odezvy na ně v EU

 

PŘEHLED DOKUMENTU:

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie

CO JE CÍLEM TOHOTO ROZHODNUTÍ?

• Cílem mechanismu civilní ochrany Evropské unie (dále jen mechanismus) je posílit spolupráci mezi Evropskou unií (EU) a členskými státy EU a usnadnit jejich vzájemnou koordinaci v oblasti civilní ochrany s cílem předcházet přírodním katastrofám a katastrofám způsobeným člověkem, připravovat se na ně a reagovat na ně v rámci EU i mimo ni.
• Rozhodnutí (EU) 2019/420, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU, posiluje zejména kolektivní schopnost EU čelit přírodním katastrofám. Zavádí také rezervu „rescEU“, která poskytuje dodatečnou rezervu zdrojů reakce na evropské úrovni. Rezerva rescEU byla od té doby postupně rozšiřována s cílem zavést další zdroje.
• Nařízení (EU) 2021/836, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU, posiluje evropskou solidaritu zejména v případě rozsáhlých mimořádných událostí, které zasáhnou více zemí najednou (např. pandemie COVID-19), kdy se ukáže, že dobrovolná a vnitrostátní pomoc není dostatečná. Tento mechanismus bude lépe připravený, pružnější a bude schopen rychleji reagovat a nabídne členským státům a jejich občanům komplexnější meziodvětvovou podporu.

KLÍČOVÉ BODY

Cíle

Hlavním cílem mechanismu je zvýšit účinnost systémů pro předcházení přírodním a člověkem způsobeným katastrofám v EU i mimo EU a pro přípravu a odezvu na ně. I když se zaměřuje na ochranu lidí, pokrývá rovněž životní prostředí a majetek včetně přírodního dědictví.

Zvláštní cíle mechanismu jsou tyto:

• dosažení vysoké úrovně ochrany před katastrofami prostřednictvím:
  • prevence nebo omezení jejich možných účinků,
  • rozvíjení kultury prevence a
  • zlepšení spolupráce mezi složkami civilní ochrany a jinými příslušnými složkami,
• zvýšení připravenosti na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU v oblasti odezvy na katastrofy,
• usnadnění rychlé a účinné odezvy v případě katastrof nebo bezprostřední hrozby katastrof, a to i pomocí opatření vedoucích ke zmírnění bezprostředních důsledků katastrof,
• zvýšení informovanosti veřejnosti o katastrofách a připravenosti na ně,
• zvýšení dostupnosti a používání vědeckých poznatků o katastrofách a
• rozšíření spolupráce a koordinace na přeshraniční úrovni a mezi členskými státy, které bývají vystavovány stejným typům katastrof.

Předcházení rizikům a jejich řízení

Mechanismus věnuje hlavní pozornost předcházení katastrofám, přičemž důraz klade na posuzování rizik a plánování zvládání rizik. Rozhodnutí č. 1313/2013/EU ve znění rozhodnutí (EU) 2019/420 vyžaduje, aby členské státy:

• dále rozvíjely posuzování schopnosti zvládání rizik na vnitrostátní nebo příslušné nižší úrovni,
• předkládaly Evropské komisi jednou za 3 roky shrnutí relevantních prvků posouzení se zaměřením na klíčová rizika,
• se dobrovolně účastnily vzájemných hodnocení týkajících se posuzování schopnosti zvládání rizik.

Jak uvádí pozměňující nařízení (EU) 2021/836, Komise spolu s členskými státy stanoví a rozvine cíle EU v oblasti odolnosti vůči katastrofám. Tyto nezávazné cíle budou stanoveny v doporučeních Komise a budou se zakládat na scénářích, jež využívají současné situace, a na výhledových scénářích, jež zohledňují údaje o minulých událostech a dopady změny klimatu na rizika katastrof.

Síť znalostí Unie v oblasti civilní ochrany

S cílem zlepšit odbornou přípravu a sdílení znalostí požaduje pozměňující rozhodnutí (EU) 2019/420, aby Komise zřídila síť příslušných výzkumných pracovníků, subjektů a institucí, včetně center excelence a univerzit, působících v oblasti civilní ochrany a zvládání katastrof. Ti budou společně s Komisí tvořit síť znalostí Unie v oblasti civilní ochrany.

Dne 10. listopadu 2021 Komise formálně zřídila síť znalostí (prováděcí rozhodnutí (EU) 2021/1956). Prováděcí rozhodnutí stanovuje strukturu řízení sítě znalostí a způsob jejího fungování. Řídicí struktura sítě znalostí se skládá z rady a dvou pilířů v podobě pracovních skupin (rozvoj kapacit a věda). Sekretariát zajišťuje Komise.

Komise má rovněž povinnost:

• posílit spolupráci v oblasti odborné přípravy a sdílení znalostí a zkušeností mezi sítí znalostí Unie v oblasti civilní ochrany, mezinárodními organizacemi a třetími zeměmi,
• vytvořit komunikační strategii, aby občané viděli výsledky opatření přijatých v rámci mechanismu, a
• udělovat medaile jako uznání a ocenění dlouhodobého závazku a mimořádných přínosů k mechanismu.

Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události(ERCC)

Ke zvýšení připravenosti a zlepšení odezvy na katastrofy na úrovni EU existuje ERCC, které je v provozu nepřetržitě a které řídí Komise v Bruselu. ERCC je koordinačním centrem a operační složkou mechanismu.

K dalším nástrojům patří:

• společný komunikační a informační systém pro mimořádné události, nástroj informačních technologií, který v případě naléhavých situací umožňuje okamžitou komunikaci mezi zúčastněnými zeměmi,
• cvičení a školicí program ke zlepšení kapacity odezvy na katastrofy a koordinace pomoci v rámci civilní ochrany v členských státech,
• moduly civilní ochrany, což jsou jednotky pracovníků a zařízení, které jsou připraveny k mobilizaci,
• evropský soubor civilní ochrany: dobrovolný společný soubor zdrojů zemí EU pro odezvu na katastrofy, připravený na mobilizaci pro potřeby operací civilní ochrany EU. Zahrnuje vysoce kvalitní moduly týmů, odborníků a vybavení pro pomoc a vyšší míru společného financování EU.

Pozměňující nařízení (EU) 2021/836 poskytuje středisku ERCC posílené provozní, analytické a monitorovací kapacity a kapacity v oblasti řízení informací a komunikace.

rescEU

Pozměňujícím rozhodnutím (EU) 2019/420 se rovněž zřizuje rescEU, což je dodatečný soubor zdrojů, který má poskytnout pomoc v situacích, kdy celkové stávající zdroje na vnitrostátní úrovni a zdroje předem vyčleněné členskými státy pro Evropský soubor civilní ochrany nejsou dostatečné k zajištění účinné odezvy.

Původní složení rescEU z hlediska zdrojů a požadavků na kvalitu bylo stanoveno prováděcím rozhodnutím (EU) 2019/570. Soubor rescEU se původně skládal ze zdrojů pro:

• letecké hašení lesních požárů,
• zdravotní leteckou evakuaci,
• zdravotnické záchranné týmy a
• vytváření zdravotnických zásob.

Jeho působnost byla následně rozšířena na vytváření zásob, dekontaminaci v oblasti incidentů CBRN a přepravních a logistických zdrojů (viz níže).

Pozměňující nařízení (EU) 2021/836 zavedlo možnost, aby Komise přímo zadávala zakázky na zdroje rescEU v oblasti dopravy a logistiky a další zdroje (pouze v řádně odůvodněných naléhavých případech). Zdroje rescEU jsou plně financovány Komisí.

Komise definuje zdroje rescEU prostřednictvím prováděcích aktů a zohledňuje přitom:

• zjištěná i nově vznikající rizika a
• celkové zdroje a mezery na úrovni EU, zejména v oblastech:
  • leteckého hašení lesních požárů,
  • incidentů CBRN,
  • rychlé zdravotnické pomoci při mimořádných událostech a
  • dopravy a logistiky.

Komise změnila prováděcí rozhodnutí (EU) 2019/570 osmkrát.

• Prováděcí rozhodnutí (EU) 2019/1930 stanovuje dva různé druhy zdrojů pro zdravotní evakuaci, a to pro:
  • oběti katastrof s vysoce infekčním onemocněním a
  • oběti katastrof s neinfekčním onemocněním.
• Prováděcím rozhodnutím (EU) 2020/414 se v reakci na závěry Rady Evropské unie o nákaze COVID-19 mezi úkoly rescEU přidává vytváření zásob lékařských protiopatření, zdravotnického vybavení pro intenzivní péči a osobních ochranných prostředků s cílem bojovat proti vážným přeshraničním zdravotním hrozbám.
• Prováděcím rozhodnutím (EU) 2020/452 se zřizují zdroje rescEU za účelem řízení rizik s nízkou pravděpodobností výskytu, ale s velkým dopadem. Pro účely zřízení těchto zdrojů se definují kategorie rizik s nízkou pravděpodobností výskytu, ale s velkým dopadem, a to s ohledem na možné scénáře takových rizik.
• Prováděcím rozhodnutím (EU) 2021/88 se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2019/570, čímž se rozšiřuje oblast působnosti, aby zahrnovala úkoly rescEU v oblasti dekontaminace infrastruktury, budov, vozidel, vybavení a kritických důkazů od chemických, biologických, radiologických a jaderných činitelů. Tento úkol může také zahrnovat vhodnou dekontaminaci postižených osob, včetně obětí.
• Prováděcím rozhodnutím (EU) 2022/288 se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2019/570 a rozšiřuje se jeho působnost tak, aby zahrnovalo dočasné ubytovací možnosti a zdravotnické záchranné týmy jako součást rezervy rescEU.
• Prováděcím rozhodnutím (EU) 2022/461 se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2019/570 a rozšiřuje se jeho oblast působnosti na dopravní a logistické zdroje jako součást rezervy rescEU.
• Prováděcím rozhodnutím (EU) 2022/465 se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2019/570 a rozšiřuje se jeho oblast působnosti tak, aby zahrnovala i mobilní laboratorní prostředky a zdroje pro detekci, odběr vzorků, identifikaci a monitorování CBRN jako součást rezervy rescEU.
• Prováděcím rozhodnutím (EU) 2022/1198 se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2019/570 v reakci na zranitelnost kritické infrastruktury související s energetikou, jak to odhalila válka na Ukrajině, tím, že se do rezervy rescEU začleňují zdroje pro nouzové dodávky energie.

Další prováděcí pravidla pro rescEU jsou stanovena v prováděcím rozhodnutí (EU) 2019/1310. Tento prováděcí akt stanovuje veškerá pravidla potřebná pro operaci rescEU, jako jsou kritéria pro nasazení a kolidující žádosti, pravidla pro demobilizaci a pravidla pro vnitrostátní použití.

Rozpočet

• Na provádění mechanismu pro období 2014–2020 byla vyčleněna částka mírně přesahující 574,02 milionu EUR.
• Finanční prostředky na období 2021–2027 byly výrazně navýšeny, a to o 1,26 miliardy EUR, navíc k částce až 2,06 miliardy EUR na opatření související s civilní ochranou, která řeší dopady krize COVID-19 a se kterými počítá nástroj EU na podporu oživení (viz shrnutí).

Účast

Účast na mechanismu a různých nástrojích uvedených výše je otevřena pro země Evropského hospodářského prostoru, přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidátské země. Kromě členských států se mechanismu účastní Bosna a Hercegovina, Island, Černá Hora, Severní Makedonie, Norsko, Srbsko a Turecko.

Další

Dne 5. května 2022 přijala Komise prováděcí rozhodnutí (EU) 2022/706, které stanovuje kritéria a postupy pro udělování medailí s cílem ocenit dlouhodobý závazek a mimořádný přínos mechanismu. Prováděcí akt počítá se dvěma druhy medailí, jednou za dlouhodobé nasazení a druhou za mimořádný přínos, přičemž rozsah ocenění zahrnuje činnosti v rámci celého cyklu zvládání katastrof. Medaile budou udělovány na Evropském fóru civilní ochrany nebo na jiných slavnostních ceremoniích ad hoc.

ODKDY JE ROZHODNUTÍ PLATNÉ?

Platí ode dne 1. ledna 2014.

KONTEXT

Další informace viz:

• Mechanismus civilní ochrany EU – informativní přehled (Evropská komise).

HLAVNÍ DOKUMENT

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924–947).

Následné změny rozhodnutí č. 1313/2013/EU byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/706 ze dne 5. května 2022, kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU, pokud jde o kritéria a postupy pro uznání dlouhodobé angažovanosti a mimořádných přínosů k mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 132, 6.5.2022, s. 102–106).

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1956 ze dne 10. listopadu 2021 o zřízení a organizaci sítě znalostí Unie v oblasti civilní ochrany (Úř. věst. L 399, 11.11.2021, s. 1–7).

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/1310 ze dne 31. července 2019, kterým se stanoví pravidla fungování Evropského souboru civilní ochrany a kapacit rescEU (Úř. věst. L 204, 2.8.2019, s. 94–99).

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/570 ze dne 8. dubna 2019, kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU, pokud jde o kapacity rescEU, a kterým se mění prováděcí rozhodnutí Komise 2014/762/EU (Úř. věst. L 99, 10.4.2019, s. 41–45).

Viz konsolidované znění.

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/142 ze dne 15. ledna 2018, kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2014/762/EU, kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 25, 30.1.2018, s. 40–48).

Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/762/EU ze dne 16. října 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie a zrušují rozhodnutí Komise 2004/277/ES, Euratom a 2007/606/ES, Euratom (Úř. věst. L 320, 6.11.2014, s. 1–45).

Viz konsolidované znění.

Pracovní dokument útvarů Komise – Průběžné hodnocení mechanismu civilní ochrany Unie (za období 2014–2016) – Připojený k dokumentu Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o průběžném hodnocení mechanismu civilní ochrany Unie za období 2014–2016 (SWD(2017) 287 final, 30.8.2017).

Poslední aktualizace 19.05.2022