EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32018R1726

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) a o změně nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a zrušení nařízení (EU) č. 1077/2011

PE/29/2018/REV/1

OJ L 295, 21.11.2018, p. 99–137 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Legal status of the document In force: This act has been changed. Current consolidated version: 06/06/2023

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1726/oj

21.11.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 295/99


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/1726

ze dne 14. listopadu 2018

o Agentuře Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) a o změně nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a zrušení nařízení (EU) č. 1077/2011

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 74, čl. 77 odst. 2 písm. a) a b), čl. 78 odst. 2 písm. e), čl. 79 odst. 2 písm. c), čl. 82 odst. 1 písm. d), čl. 85 odst. 1, čl. 87 odst. 2 písm. a) a čl. 88 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Schengenský informační systém (SIS II) byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 (2) a rozhodnutím Rady 2007/533/SVV (3). Nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí 2007/533/SVV stanoví, že během přechodného období je za provozní řízení centrálního SIS II (dále jen „centrální SIS II“) odpovědná Komise. Po přechodném období je za provozní řízení centrálního SIS II a některých aspektů komunikační infrastruktury odpovědný řídící orgán.

(2)

Vízový informační systém (VIS) byl zřízen rozhodnutím Rady 2004/512/ES (4). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 (5) stanoví, že během přechodného období je za provozní řízení VIS odpovědná Komise. Po uplynutí přechodného období je za provozní řízení ústředního VIS a národních rozhraní a za některé aspekty komunikační infrastruktury odpovědný řídící orgán.

(3)

Eurodac byl zřízen nařízením Rady (ES) č. 2725/2000 (6). Nařízení Rady (ES) č. 407/2002 (7) stanovilo nezbytná prováděcí pravidla. Tyto právní akty byly s účinností ode dne 20. července 2015 zrušeny a nahrazeny nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 (8).

(4)

Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, obvykle označovaná jako „eu-LISA“, byla zřízena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1077/2011 (9) s cílem zajistit provozní řízení SIS, VIS, Eurodacu a některých aspektů komunikační infrastruktury a případně dalších rozsáhlých informačních systémů v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva, a to v závislosti na přijetí samostatných právních aktů Unie. Nařízení (EU) č. 1077/2011 bylo změněno nařízením (EU) č. 603/2013 s ohledem na změny zavedené v Eurodacu.

(5)

Jelikož se ukázalo, že je nutné, aby řídící orgán byl právně, administrativně a finančně samostatný, byl zřízen ve formě regulační agentury (dále jen „agentura“), která má právní subjektivitu. Jak bylo dohodnuto, sídlo agentury bylo zřízeno v estonském Tallinu. Vzhledem k tomu, že úkoly spojené s technickým vývojem SIS II a VIS a přípravou na jejich provozní řízení byly však již prováděny ve Štrasburku ve Francii a zálohové místo pro tyto systémy bylo, také v souladu s umístěním systémů SIS II a VIS zřízených na základě příslušných právních aktů Unie, umístěno v Sankt Johann im Pongau v Rakousku, mělo by tomu tak být i nadále. Ve Štrasburku by měly být i nadále prováděny úkoly spojené s provozním řízením Eurodacu a v Sankt Johann im Pongau by mělo být i nadále zřízeno zálohové místo pro Eurodac. Ve Štrasburku by měl také probíhat technický vývoj a provozní řízení jiných rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva a v Sankt Johann im Pongau by se mělo nacházet zálohové místo schopné zajistit fungování rozsáhlého informačního systému v případě jeho selhání. Aby se zvýšila možnost případného využití zálohového místa, mohlo by být toto místo rovněž souběžně využíváno pro provozování systémů pod podmínkou, že bude i nadále schopné zajistit jejich provoz v případě selhání jednoho nebo více systémů. Vzhledem k vysoké bezpečnosti, snadné dostupnosti a zásadnímu významu těchto systémů by v případě již nedostačující hostitelské kapacity stávajících technických míst měla mít správní rada agentury (dále jen „správní rada“) možnost navrhnout zřízení druhého samostatného technického místa ve Štrasburku či v Sankt Johann im Pongau nebo v případě potřeby na obou místech, a zajistit tak hostování těchto systémů, a to pouze je-li to odůvodněné na základě nezávislého posouzení dopadů a analýzy nákladů a přínosů. Správní rada by měla před tím, než oznámí Evropskému parlamentu a Radě (dále jen „rozpočtový orgán“) svůj záměr provést jakýkoli projekt související s nemovitostmi, konzultovat tento záměr s Komisí a zohlednit její názory.

(6)

Ode dne 1. prosince 2012, kdy agentura začala plnit své úkoly, převzala i úkoly svěřené řídícímu orgánu v souvislosti s VIS nařízením (ES) č. 767/2008 a rozhodnutím Rady 2008/633/SVV (10). V dubnu 2013 agentura rovněž převzala úkoly svěřené řídícímu orgánu v souvislosti se SIS II nařízením (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutím 2007/533/SVV po uvedení SIS II do provozu a v červnu 2013 převzala úkoly svěřené Komisi v souvislosti s Eurodacem podle nařízení (ES) č. 2725/2000 a (ES) č. 407/2002.

(7)

První hodnocení práce agentury vycházející z nezávislého externího hodnocení a provedené v období 2015–2016 dospělo k závěru, že agentura účinně zajišťuje provozní řízení rozsáhlých informačních systémů a jiné úkoly, které jí byly svěřeny, ale že jsou také nutné některé změny v nařízení (EU) č. 1077/2011, například přenesení úkolů týkajících se komunikační infrastruktury, které si ponechala Komise, na agenturu. V návaznosti na externí hodnocení Komise vzala v úvahu vývoj politik a právní a faktický vývoj a navrhla, zejména ve své zprávě ze dne 29. června 2017 o fungování Evropské agentury pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) (dále jen „hodnotící zpráva“), že pravomoci agentury by měly být rozšířeny, aby mohla plnit úkoly vyplývající z přijetí legislativních návrhů, jimiž Evropský parlament a Rada svěří agentuře nové systémy, jakož i úkoly uvedené ve sdělení Komise ze dne 6. dubna 2016 nazvaném „Silnější a inteligentnější informační systémy pro ochranu hranic a bezpečnost“, v závěrečné zprávě expertní skupiny na vysoké úrovni pro informační systémy a interoperabilitu ze dne 11. května 2017 a ve sdělení Komise ze dne 16. května 2017 nazvaném „Sedmá zpráva o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní Unii“, což může vyžadovat přijetí příslušných právních aktů Unie. Agentura by zejména měla být pověřena úkolem vypracovat řešení v oblasti interoperability, stanoveným ve sdělení ze dne 6. dubna 2016, jako je schopnost informačních systémů vyměňovat si údaje a umožnit sdílení informací.

Jakákoli opatření prováděná v oblasti interoperability by se v příslušných případech měla řídit sdělením Komise ze dne 23. března 2017 nazvaným „Evropský rámec interoperability – Strategie provádění“. Příloha 2 tohoto sdělení stanoví obecné pokyny, doporučení a osvědčené postupy pro dosažení interoperability nebo alespoň vytvoření prostředí k dosažení lepší interoperability při navrhování, provádění a řízení evropských veřejných služeb.

(8)

Hodnotící zpráva dospěla rovněž k závěru, že by měly být rozšířeny pravomoci agentury, aby mohla poskytovat členským státům poradenství, pokud jde o propojení vnitrostátních systémů s centrálními systémy rozsáhlých informačních systémů, které spravuje (dále jen „systémy“) a pomoc a podporu ad hoc na vyžádání, jakož i poskytovat pomoc a podporu útvarům Komise v technických otázkách týkajících se nových systémů.

(9)

Agentuře by proto měla být svěřena příprava, vývoj a provozní řízení systému vstupu/výstupu (EES), zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 (11).

(10)

Agentuře by mělo být rovněž svěřeno provozní řízení sítě DubliNet, samostatného zabezpečeného kanálu pro elektronický přenos údajů, který byl zřízen podle článku 18 nařízení Komise (ES) č. 1560/2003 (12) a který by orgány členských států příslušné pro azylové řízení měly používat pro výměnu informací týkajících se žadatelů o mezinárodní ochranu.

(11)

Agentuře by měla být svěřena příprava, vývoj a provozní řízení Evropského systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS), zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240 (13).

(12)

Ústřední funkcí agentury by i nadále mělo být plnění úkolů provozního řízení systémů SIS II, VIS, Eurodacu a EES, sítě DubliNet, systému ETIAS, a bude-li tak rozhodnuto, i dalších rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Agentura by rovněž měla odpovídat za technická opatření, která jsou nezbytná v důsledku plnění nenormativních úkolů, jež jsou agentuře svěřeny. Tímto úkolem by neměly být dotčeny normativní úkoly vyhrazené Komisi jednající samostatně nebo s pomocí výborů stanovených v příslušných právních aktech Unie upravujících systémy.

(13)

Agentura by měla být oprávněna uplatňovat technická řešení s cílem splnit požadavky na dostupnost stanovené v právních aktech Unie upravujících systémy, při plném dodržování zvláštních ustanovení těchto aktů ohledně technické architektury příslušných systémů. Pokud tato technická řešení vyžadují zdvojení systému nebo zdvojení prvků systému, je třeba provést nezávislé posouzení dopadů a analýzu nákladů a přínosů a správní rada by měla po konzultaci s Komisí přijmout rozhodnutí. Toto posouzení dopadů by mělo rovněž zahrnovat přezkoumání potřeb hostitelské kapacity stávajících technických míst spojených s vypracováním takových technických řešení, a možných rizik souvisejících se stávajícím provozním nastavením.

(14)

Není již odůvodněné, aby si Komise ponechala některé úkoly týkající se komunikační infrastruktury systémů, a proto by tyto úkoly měly být přeneseny na agenturu, aby se zlepšila soudržnost její správy komunikační infrastruktury. U těch systémů, které používají síť EuroDomain, zabezpečenou komunikační infrastrukturu poskytovanou sítí TESTA-ng (Transevropské služby nové generace pro telematiku mezi správními orgány), jež byla zavedena v rámci programu ISA na základě rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 922/2009/ES (14), a jež pokračuje ve své činnosti v rámci programu ISA2 na základě rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2240 (15), by si však úkoly týkající se plnění rozpočtu, pořizování a obnovy a smluvních záležitostí měla ponechat Komise.

(15)

Agentura by měla mít možnost svěřit úkoly související s poskytováním, zřizováním, údržbou a sledováním komunikační infrastruktury vnějším soukromoprávním subjektům v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (16). Agentura by měla mít k dispozici dostatečné rozpočtové a personální zdroje, aby se co nejvíce omezila potřeba zadávat smluvně její úkoly a povinnosti vnějším soukromoprávním subjektům

(16)

Agentura by měla i nadále vykonávat úkoly související s odbornou přípravou zaměřenou na technickou stránku používání systémů SIS II, VIS a Eurodacu a dalších systémů, které jí budou v budoucnu svěřeny.

(17)

Jako příspěvek k podloženému utváření politik Unie v oblasti migrace a bezpečnosti a ke kontrole řádného fungování systémů by agentura měla shromažďovat a zveřejňovat statistické údaje a vydávat statistické zprávy a poskytovat je relevantním subjektům v souladu s právními akty Unie upravujícími systémy, například v zájmu sledování provádění nařízení Rady (EU) č. 1053/2013 (17), a rovněž pro účely provedení analýzy rizik a posouzení zranitelnosti podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 (18).

(18)

Agentuře by mělo být možné svěřit přípravu, vývoj a provozní řízení dodatečných rozsáhlých informačních systémů podle článků 67 až 89 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Mohlo by se jednat například o takové systémy jako je centralizovaný systém pro zjišťování členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti za účelem doplnění a podpory evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS-TCN), nebo počítačový systém pro přeshraniční komunikaci v občanských a trestních řízeních (e-CODEX). Avšak tyto systémy by agentuře měly být svěřeny pouze pozdějšími a samostatnými právními akty Unie, jimž bude předcházet posouzení dopadů.

(19)

Měly by být rozšířeny pravomoci agentury, pokud jde o výzkum, aby se zvýšila její schopnost aktivněji navrhovat relevantní a potřebné technické změny systémů. Agentura by měla mít nejen možnost sledovat výzkumné činnosti související s provozním řízením systémů, jež spravuje, ale i přispívat k provádění příslušných částí rámcového programu Evropské unie pro výzkum a inovace, pokud na agenturu Komise přenese příslušné pravomoci. Agentura by měla předávat informace o takovém sledování Evropskému parlamentu a Radě a v případě zpracovávání osobních údajů i evropskému inspektorovi ochrany údajů alespoň jednou ročně.

(20)

Komise by měla mít možnost pověřit agenturu, aby odpovídala za provádění pilotních projektů experimentální povahy určených k testování proveditelnosti a užitečnosti určitého opatření, které mohou být v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2018/1046 prováděny bez základního aktu. Komise by kromě toho měla mít možnost v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2018/1046 svěřit agentuře úkoly plnění rozpočtu pro ověření koncepce, které jsou financovány v rámci nástroje pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 (19), a to poté, co byl uvědomen Evropský parlament. Agentura by měla mít možnost rovněž plánovat a provádět testovací činnosti týkající se záležitostí, na které se výlučně vztahuje toto nařízení a právní akty Unie upravující vývoj, zřízení, provoz a používání systémů, například testování virtualizačních koncepcí. Bude-li agentura pověřena prováděním pilotního projektu, měla by věnovat zvláštní pozornost strategii Evropské unie pro správu informací.

(21)

Agentura by měla členským státům na jejich žádost poskytovat poradenství v souvislosti s propojením vnitrostátních systémů s centrálními systémy stanovenými právními akty Unie upravujícími systémy.

(22)

Agentura by rovněž měla členským státům na jejich žádost a podle postupu stanoveného v tomto nařízení poskytovat podporu ad hoc, pokud to vyžadují mimořádné výzvy či potřeby v oblasti bezpečnosti nebo migrace. Zejména by členský stát měl mít možnost požádat o provozní a technickou posilu a spoléhat na ni v případě, kdy tento členský stát čelí na konkrétních úsecích svých vnějších hranic zvláštním a nepřiměřeným migračním výzvám, jež spočívají ve velkých, dovnitř směřujících migračních tocích. Tuto posilu by měly poskytovat v oblastech hotspotů podpůrné týmy pro řízení migrace tvořené odborníky z příslušných agentur Unie. Pokud by v této souvislosti byla nutná podpora agentury v otázkách týkajících se systémů, měl by dotčený členský stát předat žádost o podporu Komisi, která by po posouzení toho, zda je tato podpora skutečně opodstatněná, měla tuto žádost neprodleně postoupit agentuře. Agentura informuje správní radu o těchto žádostech. Komise by měla také sledovat, zda agentura reagovala včas na žádost o podporu ad hoc. Podrobné informace o činnosti agentury vykonané v souvislosti s poskytováním podpory ad hoc členským státům a o souvisejících nákladech by měly být uvedeny ve výroční zprávě o činnosti agentury.

(23)

Agentura by také měla, je-li o to požádána, podporovat útvary Komise v technických otázkách souvisejících se stávajícími nebo novými systémy, zejména při přípravě nových návrhů týkajících se rozsáhlých informačních systémů, jež mají být agentuře svěřeny.

(24)

Skupina členských států by měla mít možnost agentuře svěřit vývoj, řízení nebo hostování společné složky IT, aby jim tak pomohla se splněním technických aspektů povinností vyplývajících z právních aktů Unie týkajících se decentralizovaných informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Tím by neměly být dotčeny povinnosti členských států podle příslušných právních aktů Unie, zejména pokud jde o architekturu těchto systémů. To by mělo vyžadovat předchozí schválení Komise a vydání kladného rozhodnutí správní rady a mělo by být zohledněno v pověřovací dohodě mezi dotčenými členskými státy a agenturou a plně financováno dotčenými členskými státy. Agentura by měla informovat Evropský parlament a Radu o schválené pověřovací dohodě a o všech jejích případných změnách. Ostatní členské státy by měly mít možnost se podílet na těchto společných IT řešeních, je-li taková možnost stanovena v pověřovací dohodě a jsou-li v ní provedeny nezbytné změny. Tento úkol by neměl mít nepříznivý dopad na provozní řízení systémů agentury.

(25)

Pověřením agentury provozním řízením rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva by neměly být dotčeny zvláštní předpisy vztahující se na systémy. Zejména se na každý takový systém plně vztahují zvláštní pravidla upravující účel, přístupová práva, bezpečnostní opatření a další požadavky na ochranu údajů.

(26)

Za účelem účinné kontroly fungování agentury by v její správní radě měly být zastoupeny členské státy a Komise. Správní radě by měly být svěřeny nezbytné funkce, zejména k přijetí ročního pracovního programu, plnění jejích funkcí spojených s rozpočtem agentury, přijímání finančních předpisů použitelných na agenturu a stanovení postupů, jimiž výkonný ředitel přijímá rozhodnutí týkající se provozních úkolů agentury. Správní rada by tyto úkoly měla plnit účinným a transparentním způsobem. Správní rada by měla také po uspořádání řádného výběrového řízení Komisí a po slyšení navrhovaných kandidátů v příslušném výboru nebo výborech Evropského parlamentu jmenovat výkonného ředitele.

(27)

Vzhledem k tomu, že počet rozsáhlých informačních systémů svěřených agentuře do roku 2020 značně vzroste a množství jejích úkolů průběžně výrazně narůstá, vzroste do roku 2020 odpovídajícím způsobem i počet jejích zaměstnanců. Je proto třeba zřídit funkci zástupce výkonného ředitele agentury s ohledem na skutečnost, že úkoly související s vývojem a provozním řízením systémů si vyžádají zvýšený a soustředěný dohled a že ústředí a technická místa agentury se nacházejí ve třech různých členských státech. Zástupce výkonného ředitele by měla jmenovat správní rada.

(28)

Agentura by měla být řízena a provozována při zohlednění zásad společného přístupu k decentralizovaným agenturám Unie, který dne 19. července 2012 přijaly Evropský parlament, Rada a Komise.

(29)

Pokud jde o SIS II, měly by mít Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a Evropská jednotka pro soudní spolupráci (Eurojust), jež mají podle rozhodnutí 2007/533/SVV právo přístupu k údajům zadaným v SIS II a právo jejich přímého vyhledávání, status pozorovatelů na zasedáních správní rady v případech, kdy je na pořadu jednání otázka související s uplatňováním uvedeného rozhodnutí. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, která má podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 právo přístupu k SIS II a právo vyhledávání v něm, by měla mít status pozorovatele na zasedáních správní rady v případech, kdy je na pořadu jednání otázka související s uplatňováním uvedeného nařízení. Europol, Eurojust a Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž by měly mít možnost jmenovat každý svého zástupce do poradní skupiny pro SIS II zřízené tímto nařízením.

(30)

Pokud jde o VIS, Europol by měl mít status pozorovatele na zasedáních správní rady, která mají na pořadu jednání otázky související s uplatňováním rozhodnutí 2008/633/SVV. Europol by měl mít možnost jmenovat svého zástupce do poradní skupiny pro VIS zřízené tímto nařízením.

(31)

Pokud jde o Eurodac, Europol by měl mít status pozorovatele na zasedáních správní rady, která mají na pořadu jednání otázky týkající se uplatňování nařízení (EU) č. 603/2013. Europol by měl mít možnost jmenovat svého zástupce do poradní skupiny pro Eurodac zřízené tímto nařízením.

(32)

Pokud jde o EES, Europol by měl mít status pozorovatele na zasedáních správní rady, která mají na pořadu jednání otázky související s nařízením (EU) 2017/2226.

(33)

Pokud jde o ETIAS, Europol by měl mít status pozorovatele na zasedáních správní rady, která mají na pořadu jednání otázky související s nařízením (EU) 2018/1240. Také Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž by měla mít status pozorovatele na zasedáních správní rady, která mají na pořadu jednání otázky týkající se ETIAS v souvislosti s uplatňováním uvedeného nařízení. Europol a Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž by měly mít možnost jmenovat svého zástupce do poradní skupiny pro EES-ETIAS zřízené tímto nařízením.

(34)

Členské státy by měly mít ve správní radě hlasovací práva v souvislosti s určitým rozsáhlým informačním systémem, pokud jsou podle práva Unie vázány kterýmkoli právním aktem Unie upravujícím vývoj, zřízení, provoz a používání daného systému. Hlasovací práva v souvislosti s určitým rozsáhlým informačním systémem by mělo mít i Dánsko, pokud se v souladu s článkem 4 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a ke Smlouvě o fungování EU rozhodne ve svém vnitrostátním právu provést právní akt Unie upravující vývoj, zřízení, provoz a používání daného systému.

(35)

Členské státy by měly jmenovat po jednom členu do poradní skupiny pro určitý rozsáhlý informační systém, pokud jsou podle práva Unie vázány kterýmkoli právním aktem Unie upravujícím vývoj, zřízení, provoz a používání daného systému. Dále by člena do poradní skupiny pro určitý rozsáhlý informační systém mělo jmenovat Dánsko, pokud se v souladu s článkem 4 Protokolu č. 22 rozhodne ve svém vnitrostátním právu provést právní akt Unie upravující vývoj, zřízení, provoz a používání daného systému. Poradní skupiny by v případě potřeby měly navzájem spolupracovat.

(36)

Aby byla zaručena úplná samostatnost a nezávislost agentury a aby mohla agentura řádně provádět cíle a plnit úkoly, které jsou jí tímto nařízením svěřeny, měla by mít přiměřený samostatný rozpočet s příjmy ze souhrnného rozpočtu Unie. Financování agentury by mělo podléhat dohodě mezi Evropským parlamentem a Radou ve smyslu bodu 31 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (20). Je třeba uplatňovat rozpočtový postup Unie a postup Unie pro udělení absolutoria. Audit účetnictví a legality a správnosti uskutečněných operací by měl provádět Účetní dvůr.

(37)

V rámci plnění svého poslání a v míře nezbytné pro plnění úkolů by agentuře mělo být umožněno spolupracovat s orgány, institucemi a dalšími subjekty Unie, zejména těmi, jež působí v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, v oblastech, na které se vztahuje toto nařízení a právní akty Unie upravující vývoj, zřízení, provoz a používání systémů, a to v rámci pracovních ujednání uzavřených v souladu s právem a politikou Unie a v rámci jejich příslušných pravomocí. Je-li tak stanoveno právním aktem Unie, měla by agentura mít rovněž možnost spolupracovat s mezinárodními organizacemi a dalšími relevantními subjekty a měla by mít pro tento účel možnost uzavírat pracovní ujednání. Tato pracovní ujednání by měla být předem schválena Komisí a povolena správní radou. Pokud jde o bezpečnost sítí a informací, měla by agentura případně konzultovat také Agenturu Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 526/2013 (21), a zohledňovat její doporučení.

(38)

Při zajišťování vývoje a provozního řízení systémů by se agentura měla řídit evropskými a mezinárodními normami s přihlédnutím k nejvyšším odborným požadavkům, zejména ke strategii Evropské unie pro správu informací.

(39)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (22) by se mělo použít na zpracování osobních údajů agenturou, aniž jsou tím dotčena ustanovení o ochraně údajů stanovená v právních aktech Unie upravujících vývoj, zřízení, provoz a používání systémů, které by měly být v souladu s nařízením (EU) 2018/1725. Za účelem zajištění bezpečnosti a zabránění zpracování údajů, jež by bylo v rozporu s nařízením (EU) 2018/1725 a právními akty Unie upravujícími tyto systémy, by agentura měla vyhodnocovat rizika spojená se zpracováváním údajů a přijímat opatření ke zmírnění těchto rizik, jako je například šifrování. Tato opatření by měla zajistit náležitou úroveň bezpečnosti, včetně zachování důvěrnosti, s ohledem na stav techniky, náklady na provedení v souvislosti s riziky a povahu osobních údajů, které mají být chráněny. Při posuzování rizik pro zabezpečení osobních údajů by se měla vzít v úvahu rizika, která zpracování představuje, jako jsou náhodné nebo protiprávní zničení, ztráta, pozměnění, neoprávněné zpřístupnění nebo zpřístupnění předaných, uložených nebo jiným způsobem zpracovaných osobních údajů, které by mohly zejména vést k fyzické, hmotné nebo nehmotné újmě. Evropský inspektor ochrany údajů by měl být oprávněn získat od agentury přístup k veškerým informacím nezbytným pro svá šetření. V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (23) Komise konzultovala evropského inspektora pro ochranu údajů, jenž vydal své stanovisko dne 10. října 2017.

(40)

Za účelem zajištění transparentního fungování agentury by se na agenturu mělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (24). Agentura by měla být ohledně svých činností co nejtransparentnější, aniž by však ohrozila dosažení cíle svých operací. Měla by zveřejňovat informace o veškeré své činnosti. Měla by rovněž zajistit, aby byly o její činnosti bez prodlení informovány veřejnost a všechny zúčastněné subjekty.

(41)

V souladu s článkem 228 Smlouvy o fungování EU by činnosti agentury měly podléhat přezkumu evropského veřejného ochránce práv.

(42)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (25) by se mělo vztahovat na agenturu, která by měla přistoupit k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (26).

(43)

Na agenturu by se mělo vztahovat nařízení Rady (EU) 2017/1939 (27) týkající se zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce.

(44)

S cílem zajistit otevřené a transparentní podmínky zaměstnávání a rovné zacházení se zaměstnanci by se na zaměstnance (včetně výkonného ředitele a zástupce výkonného ředitele agentury) měl vztahovat služební řád úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád úředníků“) a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie (dále jen „pracovní řád ostatních zaměstnanců“), stanovené v nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (28) (společně dále jen „služební řád“), včetně pravidel týkajících se služebního tajemství a jiných srovnatelných povinností zachovávat důvěrnost.

(45)

Vzhledem k tomu, že je agentura subjektem zřízeným Unií ve smyslu nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, měla by proto přijmout odpovídajícím způsobem své finanční předpisy.

(46)

Na agenturu by se mělo vztahovat nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 (29).

(47)

Agentura zřízená tímto nařízením nahrazuje Evropskou agenturu pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, která byla zřízena nařízením (EU) č. 1077/2011, a je její nástupkyní. Měla by proto být právní nástupkyní pro všechny smlouvy, které uzavřela, všechny závazky, které přijala, a všechen majetek, který nabyla Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1077/2011. Tímto nařízením by neměl být dotčen právní účinek dohod, pracovních ujednání a memorand o porozumění, které agentura zřízená nařízením (EU) č. 1077/2011 uzavřela, aniž jsou dotčeny jakékoli jejich změny vyžadované podle tohoto nařízení.

(48)

Aby agentura mohla nadále plnit úkoly Evropské agentury pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1077/2011 podle svých nejlepších možností, měla by být stanovena přechodná opatření, zejména pokud jde o správní radu, poradní skupiny, výkonného ředitele a vnitřní předpisy přijaté správní radou.

(49)

Cílem tohoto nařízení je pozměnit a rozšířit působnost nařízení (EU) č. 1077/2011. Vzhledem k tomu, že změn, které je třeba provést tímto nařízením, je značný počet a jsou podstatné, mělo by být nařízení (EU) č. 1077/2011 v zájmu přehlednosti nahrazeno v plném rozsahu ve vztahu k členským státům, které jsou vázány tímto nařízením. Agentura zřízená tímto nařízením by měla nahradit agenturu zřízenou nařízením (EU) č. 1077/2011 a převzít její funkce, přičemž uvedené nařízení by mělo být zrušeno.

(50)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zřízení agentury na úrovni Unie odpovědné za provozní řízení a případně vývoj rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(51)

V souladu s článkem 1 a 2 Protokolu č. 22 se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení v rozsahu, v jakém se týká SIS II, VIS, EES a ETIAS, navazuje na schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto nařízení Radou, zda je provede ve svém vnitrostátním právu. V souladu s článkem 3 Dohody mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o kritériích a mechanismech pro určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v Dánsku nebo v jiném členském státě Evropské unie a o systému Eurodac pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy (30) má Dánsko Komisi oznámit, zda provede obsah tohoto nařízení v rozsahu, v jakém se týká Eurodacu a sítě DubliNet.

(52)

V rozsahu, v jakém se ustanovení tohoto nařízení týkají SIS II ve smyslu úpravy obsažené v rozhodnutí 2007/533/SVV, se Spojené království účastní tohoto nařízení v souladu s čl. 5 odst. 1 Protokolu č. 19 o schengenském acquis začleněném do rámce Evropské unie, připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU, a v souladu s čl. 8 odst. 2 rozhodnutí Rady 2000/365/ES (31). V rozsahu, v jakém se ustanovení tohoto nařízení týkají SIS II ve smyslu úpravy obsažené v nařízení (ES) č. 1987/2006 a VIS, EES a ETIAS, rozvíjí toto nařízení ustanovení schengenského acquis, kterých se Spojené království v souladu s rozhodnutím 2000/365/ES neúčastní; Spojené království v souladu s článkem 4 Protokolu č. 19 požádalo v dopise ze dne 19. července 2018 určenému předsedovi Rady o povolení účastnit se tohoto nařízení. Článkem 1 rozhodnutí Rady (EU) 2018/1600 (32) bylo Spojenému království povoleno účastnit se tohoto nařízení. Dále pak v rozsahu, v jakém se ustanovení tohoto nařízení týkají Eurodacu a sítě DubliNet, oznámilo Spojené království, v souladu s článkem 3 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU, své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení v dopise ze dne 23. října 2017 určenému předsedovi Rady. Spojené království se tak účastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení je pro něj závazné a použitelné.

(53)

V rozsahu, v jakém se ustanovení tohoto nařízení týkají SIS II ve smyslu úpravy obsažené v rozhodnutí 2007/533/SVV, se Irsko v zásadě může účastnit tohoto nařízení v souladu s čl. 5 odst. 1 Protokolu č. 19 a v souladu s čl. 6 odst. 2 rozhodnutí Rady 2002/192/ES (33). V rozsahu, v jakém se ustanovení tohoto nařízení týkají SIS II podle nařízení (ES) č. 1987/2006 a VIS, EES a ETIAS, rozvíjí toto nařízení ustanovení schengenského acquis, kterých se Irsko v souladu s rozhodnutím 2002/192/ES neúčastní; Irsko nepožádalo o účast na přijímání tohoto nařízení v souladu s článkem 4 Protokolu č. 19. Irsko se proto neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro něj není závazné ani použitelné, pokud rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, která se týkají SIS II podle nařízení (ES) č. 1987/2006, VIS, EES a ETIAS. Dále pak v rozsahu, v jakém se ustanovení tohoto nařízení týkají Eurodacu a sítě DubliNet, se Irsko v souladu s články 1 a 2 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení není pro ně závazné ani použitelné. Jelikož není za těchto okolností možné zajistit, aby bylo toto nařízení v celém rozsahu použitelné na Irsko, jak to vyžaduje článek 288 Smlouvy o fungování EU, neúčastní se Irsko přijímání tohoto nařízení a toto nařízení není pro něj závazné ani použitelné, aniž jsou dotčena práva Irska podle Protokolů č. 19 a č. 21.

(54)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení v rozsahu, v jakém se týká SIS II a VIS, EES a ETIAS, ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis(34) která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech A, B a G rozhodnutí Rady 1999/437/ES (35). Pokud jde o Eurodac a síť DubliNet, představuje toto nařízení nové opatření ve smyslu Dohody mezi Evropským společenstvím a Islandskou republikou a Norským královstvím o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo na Islandu nebo v Norsku (36). Proto by delegace Islandské republiky a Norského království měly být zastoupeny ve správní radě agentury, rozhodnou-li se provést toto nařízení ve svém vnitrostátním právním řádu. K určení dalších podrobných pravidel umožňujících účast Islandské republiky a Norského království na činnostech agentury je nutno uzavřít mezi Unií a těmito státy další ujednání.

(55)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení v rozsahu, v jakém se týká SIS II a VIS, EES a ETIAS, ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (37), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech A, B a G rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (38). Pokud jde o Eurodac a síť DubliNet, představuje toto nařízení nové opatření související s Eurodacem ve smyslu Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo ve Švýcarsku (39). Proto by delegace Švýcarské konfederace měla být zastoupena ve správní radě agentury, rozhodne-li se provést toto nařízení ve svém vnitrostátním právním řádu. K určení dalších podrobných pravidel umožňujících účast Švýcarské konfederace na činnostech agentury je nutno uzavřít mezi Unií a Švýcarskou konfederací další ujednání.

(56)

Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení v rozsahu, v jakém se týkají SIS II a VIS, EES a ETIAS, ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (40), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech A, B a G rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (41).

Pokud jde o Eurodac a síť DubliNet, toto nařízení představuje nové opatření ve smyslu Protokolu mezi Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo ve Švýcarsku (42). Proto by delegace Lichtenštejnského knížectví měla být zastoupena ve správní radě agentury, rozhodne-li se provést toto nařízení ve svém vnitrostátním právním řádu. K určení dalších podrobných pravidel umožňujících účast Lichtenštejnského knížectví na činnostech agentury je nutno uzavřít mezi Unií a Lichtenštejnským knížectvím další ujednání,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT A CÍLE

Článek 1

Předmět

1.   Zřizuje se Agentura Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (dále jen „agentura“).

2.   Agentura zřízená tímto nařízením nahrazuje Evropskou agenturu pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, která byla zřízena nařízením (EU) č. 1077/2011, a je její nástupkyní.

3.   Agentura odpovídá za provozní řízení Schengenského informačního systému (SIS II), Vízového informačního systému (VIS) a Eurodacu.

4.   Agentura odpovídá za přípravu, vývoj nebo provozní řízení systému vstupu/výstupu (EES), sítě DubliNet a evropského systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS).

5.   Agenturu lze pověřit přípravou, vývojem nebo provozním řízením jiných rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, než které jsou uvedeny v odstavcích 3 a 4 tohoto článku, včetně stávajících systémů, pouze pokud tak stanoví příslušné právní akty Unie, jimiž se tyto systémy řídí, založené na článcích 67 až 89 Smlouvy o fungování EU, případně s přihlédnutím k vývoji v oblasti výzkumu uvedenému v článku 14 tohoto nařízení a k výsledkům pilotních projektů a ověření koncepce uvedeným v článku 15 tohoto nařízení.

6.   Provozní řízení zahrnuje veškeré úkoly nezbytné pro zachování funkčnosti rozsáhlých informačních systémů v souladu se zvláštními předpisy, jež se na každý z nich vztahují, a to včetně zodpovědnosti za komunikační infrastrukturu, kterou užívají. Tyto rozsáhlé informační systémy si nevyměňují údaje ani neumožňují sdílení informací nebo poznatků, pokud tak není stanoveno zvláštním právním aktem Unie.

7.   Agentura rovněž plní tyto úkoly:

a)

zajištění kvality údajů v souladu s článkem 12;

b)

vypracování nezbytných opatření umožňujících interoperabilitu v souladu s článkem 13;

c)

provádění výzkumných činností v souladu s článkem 14;

d)

provádění pilotních projektů, ověření koncepce a testovacích činností v souladu s článkem 15; a

e)

poskytování podpory členským státům a Komisi v souladu s článkem 16.

Článek 2

Cíle

Aniž je dotčena odpovědnost Komise a členských států na základě právních aktů Unie, jimiž se řídí rozsáhlé informační systémy, agentura zajišťuje:

a)

vývoj rozsáhlých informačních systémů s použitím struktury projektového řízení vhodné k účinnému vývoji těchto systémů;

b)

účinný, bezpečný a nepřetržitý provoz rozsáhlých informačních systémů;

c)

účinné a finančně odpovědné řízení rozsáhlých informačních systémů;

d)

patřičnou úroveň služeb uživatelům rozsáhlých informačních systémů;

e)

plynulost a nepřetržitost provozu rozsáhlých informačních systémů;

f)

vysokou úroveň ochrany údajů v souladu s právem Unie v oblasti ochrany údajů, včetně zvláštních předpisů pro každý z rozsáhlých informačních systémů;

g)

vhodnou úroveň zabezpečení údajů a fyzické bezpečnosti v souladu s platnými pravidly, včetně zvláštních předpisů pro každý z rozsáhlých informačních systémů.

KAPITOLA II

ÚKOLY AGENTURY

Článek 3

Úkoly související se SIS II

V souvislosti se SIS II plní agentura:

a)

úkoly svěřené řídícímu orgánu nařízením (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutím 2007/533/SVV; a

b)

úkoly související s odbornou přípravou zaměřenou na používání SIS II, zejména pro zaměstnance SIRENE (SIRENE – Supplementary Information Request at National Entries), a s odbornou přípravou pro odborníky zaměřenou na technické aspekty SIS II v rámci schengenského hodnocení.

Článek 4

Úkoly související s VIS

V souvislosti s VIS plní agentura:

a)

úkoly svěřené řídícímu orgánu nařízením (ES) č. 767/2008 a rozhodnutím 2008/633/SVV; a

b)

úkoly související s odbornou přípravou zaměřenou na technické aspekty používání VIS a s odbornou přípravou odborníků zaměřenou na technické aspekty VIS v rámci schengenského hodnocení.

Článek 5

Úkoly související s Eurodacem

V souvislosti s Eurodacem plní agentura:

a)

úkoly, kterými ji pověřuje nařízení (EU) č. 603/2013; a

b)

úkoly související s odbornou přípravou zaměřenou na technické aspekty používání Eurodacu.

Článek 6

Úkoly související s EES

V souvislosti s EES plní agentura:

a)

úkoly, kterými ji pověřuje nařízení (EU) 2017/2226; a

b)

úkoly související s odbornou přípravou zaměřenou na technické aspekty používání EES a s odbornou přípravou odborníků zaměřenou na technické aspekty EES v rámci schengenského hodnocení.

Článek 7

Úkoly související s ETIAS

V souvislosti s ETIAS plní agentura:

a)

úkoly, kterými ji pověřuje nařízení (EU) 2018/1240; a

b)

úkoly související s odbornou přípravou zaměřenou na technické aspekty používání ETIAS a s odbornou přípravou odborníků zaměřenou na technické aspekty ETIAS v rámci schengenského hodnocení.

Článek 8

Úkoly související se sítí DubliNet

V souvislosti se sítí DubliNet plní agentura tyto úkoly:

a)

provozní řízení sítě DubliNet, samostatného zabezpečeného kanálu pro elektronický přenos údajů mezi orgány členských států, zřízeného podle článku 18 nařízení (ES) č. 1560/2003, pro účely uvedené v článcích 31, 32 a 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 (43); a

b)

úkoly související s odbornou přípravou zaměřenou na technické aspekty používání sítě DubliNet.

Článek 9

Úkoly související s přípravou, vývojem a provoznímřízením jiných rozsáhlých informačních systémů

Je-li agentuře svěřena příprava, vývoj nebo provozní řízení jiných rozsáhlých informačních systémů podle čl. 1 odst. 5, plní agentura podle potřeby úkoly svěřené jí podle právního aktu Unie upravujícího příslušný systém a případně také úkoly související s odbornou přípravou zaměřenou na technické aspekty používání těchto systémů.

Článek 10

Technická řešení vyžadující zvláštní podmínky před prováděním

Vyžadují-li právní akty Unie upravující systémy, aby agentura tyto systémy udržovala v provozu 24 hodin denně a sedm dní v týdnu, uplatní agentura taková technická řešení, která povedou ke splnění těchto požadavků, a to aniž by byly dotčeny tyto právní akty Unie. Vyžadují-li tato technická řešení zdvojení systému nebo zdvojení prvků systému, uplatní se až poté, co bylo provedeno nezávislé posouzení dopadů a analýza nákladů a přínosů zadané agenturou, a to po konzultaci s Komisí, a poté, co bylo vydáno kladné rozhodnutí správní rady. Součástí posouzení dopadů bude rovněž přezkoumání stávajících a budoucích potřeb, pokud jde o hostitelskou kapacitu stávajících technických míst spojených s rozvojem takových technických řešení, a možných rizik stávajícího provozního nastavení.

Článek 11

Úkoly související s komunikační infrastrukturou

1.   Agentura vykonává všechny úkoly související s komunikační infrastrukturou systémů, které jí byly svěřeny právními akty Unie upravujícími tyto systémy, s výjimkou těch systémů, které pro svou komunikační infrastrukturu používají síť EuroDomain. V případě těchto systémů používajících síť EuroDomain odpovídá Komise za úkoly plnění rozpočtu, pořizování a obnovy a za smluvní záležitosti. Podle právních aktů Unie upravujících systémy používající síť EuroDomain mají být úkoly související s komunikační infrastrukturou, včetně provozního řízení a bezpečnosti, rozděleny mezi agenturu a Komisi. V zájmu zajištění soudržnosti při výkonu svých příslušných úkolů uzavřou agentura a Komise provozní pracovní ujednání obsažené v memorandu o porozumění.

2.   Komunikační infrastruktura musí být řádně řízena a kontrolována tak, aby byla chráněna před hrozbami a byla zajištěna její bezpečnost a bezpečnost systémů, včetně údajů vyměňovaných prostřednictvím komunikační infrastruktury.

3.   Agentura přijme vhodná opatření, včetně bezpečnostních plánů, zejména aby bylo možné zabránit neoprávněnému čtení, kopírování, úpravám nebo vymazávání osobních údajů během jejich přenosu nebo přepravy nosičů údajů, zejména prostřednictvím vhodných technik šifrování. Veškeré operativní informace týkající se systému, které se rozesílají prostřednictvím komunikační infrastruktury, musí být šifrovány.

4.   Úkoly související s poskytováním, zřizováním, údržbou a sledováním komunikační infrastruktury lze svěřit vnějším soukromoprávním subjektům podle nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. Za provádění těchto úkolů odpovídá agentura, která zároveň na jejich plnění důkladně dohlíží.

Při provádění úkolů uvedených v prvním pododstavci jsou všechny vnější soukromoprávní subjekty včetně provozovatelů sítě povinny dodržovat bezpečnostní opatření podle odstavce 3 a nesmějí mít prostřednictvím jakýchkoli prostředků žádný přístup k jakýmkoli operativním údajům uloženým v systémech nebo převáděným prostřednictvím komunikačních infrastruktur ani k výměně údajů související se SIS II prostřednictvím SIRENE.

5.   Správa šifrovacích klíčů zůstává v pravomoci agentury a nelze ji zadat žádnému vnějšímu soukromoprávnímu subjektu. Tímto ustanovením nejsou dotčeny stávající smlouvy týkající se komunikačních infrastruktur SIS II, VIS a Eurodacu.

Článek 12

Kvalita údajů

Aniž jsou dotčeny povinnosti členských států v souvislosti s údaji zadávanými do systémů, pracuje agentura, za úzké účasti svých poradních skupin, společně s Komisí na vytvoření automatizovaných mechanismů pro kontrolu kvality údajů a společných ukazatelů kvality údajů pro všechny systémy a na vývoji centrálního úložiště obsahujícího výlučně anonymizované údaje pro účely podávání zpráv a statistiky, s výhradou zvláštních ustanovení právních aktů Unie upravujících vývoj, zřízení, provoz a používání systémů.

Článek 13

Interoperabilita

Pokud je v příslušném právním aktu Unie stanovena interoperabilita rozsáhlých informačních systémů, vypracuje agentura nezbytná opatření umožňující tuto interoperabilitu.

Článek 14

Sledování výzkumu

1.   Agentura sleduje vývoj v oblasti výzkumu, který je důležitý pro provozní řízení SIS II, VIS, Eurodacu, EES, ETIAS, sítě DubliNet a jiných rozsáhlých informačních systémů uvedených v čl. 1 odst. 5.

2.   Agentura může přispívat k provádění částí rámcového programu Evropské unie pro výzkum a inovace, které souvisejí s rozsáhlými informačními systémy v prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Za tímto účelem, a pokud na ni Komise přenese příslušné relevantní pravomoci, plní agentura tyto úkoly:

a)

řídí některé fáze provádění programu a některé fáze cyklu konkrétních projektů na základě příslušných pracovních programů přijatých Komisí;

b)

přijímá nástroje pro plnění rozpočtových příjmů a výdajů a vykonává všechny činnosti potřebné pro správu programu; a

c)

poskytuje podporu při provádění programu.

3.   Aniž jsou dotčeny požadavky na podávání zpráv o provádění částí rámcového programu Evropské unie pro výzkum a inovace uvedených v odstavci 2, agentura o vývoji uvedeném v tomto článku pravidelně, a to alespoň jednou ročně, informuje Evropský parlament, Radu, Komisi a v případech, kdy se jedná o zpracování osobních údajů, také evropského inspektora ochrany údajů.

Článek 15

Pilotní projekty, ověření koncepce a testovací činnosti

1.   Na výslovnou a konkrétní žádost Komise, jež nejméně tři měsíce před učiněním této žádosti uvědomila Evropský parlament a Radu, a po vydání kladného rozhodnutí správní rady může být agentuře v souladu s čl. 19 odst. 1 písm. u) tohoto nařízení na základě pověřovací dohody svěřena pravomoc provádět pilotní projekty uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 v zájmu vývoje či provozního řízení rozsáhlých informačních systémů podle článků 67 až 89 Smlouvy o fungování EU, v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

Agentura pravidelně informuje Evropský parlament, Radu a v případech, kdy se jedná o zpracování osobních údajů, také evropského inspektora ochrany údajů o vývoji pilotních projektů prováděných agenturou podle prvního pododstavce.

2.   Finanční prostředky na pilotní projekty uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, o které požádala Komise podle odstavce 1, se zaznamenávají do rozpočtu pro nejvýše dva po sobě následující rozpočtové roky.

3.   Na žádost Komise nebo Rady, poté co byl uvědomen Evropský parlament, a po vydání kladného rozhodnutí správní rady mohou být v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 na základě pověřovací dohody svěřeny agentuře úkoly plnění rozpočtu pro ověření koncepce, které jsou financovány v rámci nástroje pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz zřízeného nařízením (EU) č. 515/2014.

4.   Po vydání kladného rozhodnutí správní rady může agentura plánovat a provádět testování týkající se záležitostí, na které se vztahuje toto nařízení a jakékoli právní akty Unie upravující vývoj, zřízení, provoz a používání systémů.

Článek 16

Podpora členským státům a Komisi

1.   Kterýkoliv členský stát může agenturu požádat, aby mu poskytla poradenství ohledně propojení jeho vnitrostátního systému s centrálními systémy rozsáhlých informačních systémů spravovaných agenturou.

2.   Kterýkoliv členský stát může podat žádost Komisi o podporu ad hoc. Pokud Komise tuto žádost posoudí kladně s tím, že shledá, že je tato podpora nezbytná pro výjimečné bezpečnostní nebo migrační potřeby, bezodkladně ji předloží agentuře. Agentura o této žádosti informuje správní radu. Členský stát je informován, pokud Komise posoudí žádost záporně.

Komise sleduje, zda agentura na žádost členského státu reaguje včas. Výroční zpráva o činnosti agentury podrobně uvede opatření, která agentura učinila za účelem poskytování podpory ad-hoc členským státům, a náklady, které v této souvislosti vznikly.

3.   Agenturu lze rovněž požádat, aby poskytla Komisi poradenství nebo podporu týkající se technických otázek souvisejících se stávajícími nebo novými systémy, a to i prostřednictvím studií a testování. Agentura o těchto žádostech informuje správní radu.

4.   Skupina alespoň pěti členských států může agenturu pověřit úkolem vyvinout, řídit nebo hostovat společnou složku IT, která by jim pomáhala při provádění technických aspektů povinností vyplývajících z práva Unie týkajících se decentralizovaných informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Těmito společnými IT řešeními nejsou dotčeny povinnosti dožadujících členských států podle použitelného práva Unie, zejména pokud jde o architekturu těchto systémů.

Dožadující členské státy mohou agenturu pověřit zejména úkolem vytvořit společnou složku nebo router pro předběžné informace o cestujících a jmennou evidenci cestujících jakožto nástroj technické podpory, který usnadní propojení s leteckými dopravci za účelem podpory členských států při provádění směrnice Rady 2004/82/ES (44) a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/681 (45). V takovém případě agentura centrálně shromažďuje údaje od leteckých dopravců a předává je členským státům prostřednictvím společné složky nebo routeru. Dožadující členské státy musí přijmout nezbytná opatření k zajištění toho, aby letečtí dopravci předávali údaje prostřednictvím agentury.

Úkol vyvíjet, řídit nebo hostovat společnou složku IT je agentuře svěřen pouze po předchozím schválení Komisí a po vydání kladného rozhodnutí správní rady.

Dožadující členské státy svěřují agentuře úkoly uvedené v prvním a druhém pododstavci prostřednictvím pověřovací dohody, která stanoví podmínky pro přenesení úkolů a pro výpočet všech příslušných nákladů a způsob fakturace. Všechny příslušné náklady hradí zúčastněné členské státy. Pověřovací dohoda je v souladu s příslušnými právními akty Unie upravujícími dané systémy. Agentura informuje Evropský parlament a Radu o schválené pověřovací dohodě a o všech jejích případných změnách.

Další členské státy mohou požádat o účast na společném IT řešení, je-li taková možnost stanovena v pověřovací dohodě, v níž se stanoví zejména finanční dopady takové účasti. Po předchozím schválení Komisí a po vydání kladného rozhodnutí správní rady se pověřovací dohoda odpovídajícím způsobem upraví.

KAPITOLA III

STRUKTURA A ORGANIZACE

Článek 17

Právní postavení a umístění

1.   Agentura je subjektem Unie a má právní subjektivitu.

2.   Agentura má v každém členském státě nejširší způsobilost k právním úkonům, kterou jeho vnitrostátní právo přiznává právnickým osobám. Zejména může nabývat a zcizovat movitý a nemovitý majetek a vystupovat před soudem.

3.   Sídlo agentury je v Tallinu v Estonsku.

Úkoly související s vývojem a provozním řízením podle čl. 1 odst. 4 a 5 a článků 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 a 11 se provádějí na technickém místě ve Štrasburku ve Francii.

Zálohové místo schopné zajistit provoz rozsáhlého informačního systému v případě jeho selhání je umístěno v Sankt Johann im Pongau v Rakousku.

4.   Obě technická místa se mohou používat pro souběžný provoz rozsáhlých informačních systémů pod podmínkou, že zálohové místo bude i nadále schopné zajistit jejich provoz v případě selhání jednoho nebo více systémů.

5.   V případě, že by vzhledem ke zvláštní povaze systémů bylo nezbytné, aby agentura zřídila ve Štrasburku či v Sankt Johann im Pongau nebo případně na obou těchto místech druhé samostatné technické místo k hostování těchto systémů, musí být tato potřeba odůvodněna na základě nezávislého posouzení dopadů a analýzy nákladů a přínosů. Správní rada musí konzultovat s Komisí a zohlední její názory před tím, než oznámí rozpočtovému orgánu svůj záměr provést jakýkoli projekt související s nemovitostmi v souladu s čl. 45 odst. 9.

Článek 18

Struktura

1.   Správní a řídící struktura agentury se skládá ze:

a)

správní rady;

b)

výkonného ředitele;

c)

poradních skupin.

2.   Struktura agentury rovněž zahrnuje:

a)

inspektora ochrany údajů;

b)

úředníka pro bezpečnost;

c)

účetního.

Článek 19

Funkce správní rady

1.   Správní rada:

a)

určuje celkové zaměření činnosti agentury;

b)

dvoutřetinovou většinou svých členů s hlasovacím právem přijímá roční rozpočet agentury a vykonává další funkce ve vztahu k rozpočtu agentury podle kapitoly V;

c)

jmenuje výkonného ředitele a zástupce výkonného ředitele a podle okolností prodlužuje jejich funkční období nebo je odvolává z funkce v souladu s články 25 a 26;

d)

vykonává disciplinární pravomoc nad výkonným ředitelem a dohlíží na jeho činnost, včetně provádění rozhodnutí správní rady, a po dohodě s výkonným ředitelem vykonává disciplinární pravomoc nad zástupcem výkonného ředitele;

e)

přijímá veškerá rozhodnutí o stanovení organizační struktury agentury a o jejích případných změnách, a to s ohledem na potřeby pro činnost agentury a na řádné rozpočtové řízení;

f)

přijímá zaměstnaneckou politiku agentury;

g)

přijímá jednací řád agentury;

h)

přijímá strategii pro boj proti podvodům úměrnou riziku podvodů a zohledňuje při tom náklady a přínosy opatření, jež mají být zavedena;

i)

přijímá pravidla pro předcházení střetu zájmů a řešení střetu zájmů u svých členů a zveřejňuje je na internetových stránkách agentury;

j)

přijímá podrobná vnitřní pravidla a postupy k ochraně oznamovatelů, včetně vhodných komunikačních kanálů pro hlášení pochybení;

k)

povoluje uzavírání pracovních ujednání v souladu s články 41 a 43;

l)

na návrh výkonného ředitele schvaluje dohodu o sídle agentury a dohody o technických a zálohových místech zřízených v souladu s čl. 17 odst. 3, které podepisují výkonný ředitel a hostitelské členské státy;

m)

vykonává v souladu s odstavcem 2 ve vztahu k zaměstnancům agentury pravomoci, které služební řád úředníků svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a které pracovní řád ostatních zaměstnanců svěřuje orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy (dále jen „pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“);

n)

přijímá po dohodě s Komisí prováděcí ustanovení nezbytná pro uplatňování služebního řádu v souladu s článkem 110 služebního řádu úředníků;

o)

přijímá nezbytná pravidla pro vysílání národních odborníků do agentury;

p)

přijímá návrh odhadu příjmů a výdajů agentury, včetně návrhu plánu pracovních míst, a předkládá je do 31. ledna každého roku Komisi;

q)

přijímá návrh jednotného programového dokumentu, jenž obsahuje víceleté plánování agentury a její pracovní program na následující rok a předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů agentury, včetně návrhu plánu pracovních míst, a předkládá je do 31. ledna každého roku Evropskému parlamentu, Radě a Komisi, jakož i veškerá aktualizovaná znění tohoto dokumentu;

r)

přijímá před 30. listopadem každého roku dvoutřetinovou většinou svých členů s hlasovacím právem a v souladu s ročním rozpočtovým procesem jednotný programový dokument s ohledem na stanovisko Komise a zajišťuje předložení konečného znění tohoto jednotného programového dokumentu Evropskému parlamentu, Radě a Komisi a jeho zveřejnění;

s)

přijímá do konce srpna každého roku průběžnou zprávu o pokroku při provádění naplánovaných činností v daném roce a předkládá ji Evropskému parlamentu, Radě a Komisi;

t)

hodnotí a přijímá souhrnnou výroční zprávu o činnosti agentury za předchozí rok, v níž zejména srovná dosažené výsledky s cíli ročního pracovního programu, a do 1. července každého roku zasílá zprávu i její hodnocení Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a zajistí zveřejnění této výroční zprávy o činnosti;

u)

plní funkce spojené s rozpočtem agentury, včetně zavádění pilotních projektů a ověření koncepce podle článku 15;

v)

přijímá finanční předpisy použitelné pro agenturu v souladu s článkem 49;

w)

na základě služebního řádu jmenuje účetního, kterým může být účetní Komise a který je při plnění svých povinností naprosto nezávislý;

x)

přijímá vhodná následná opatření na základě zjištění a doporučení vyplývajících z různých interních či externích auditních zpráv a hodnocení, jakož i z vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Úřadu evropského veřejného žalobce;

y)

přijímá plány pro sdělování a šíření informací podle čl. 34 odst. 4 a pravidelně je aktualizuje;

z)

přijímá potřebná bezpečnostní opatření, včetně bezpečnostního plánu a plánu pro pokračování v činnosti a odstraňování následků katastrof, s přihlédnutím k případným doporučením odborníků na bezpečnost účastnících se poradních skupin;

aa)

po schválení Komisí přijímá bezpečnostní předpisy týkající se ochrany utajovaných informací a citlivých neutajovaných informací;

bb)

jmenuje úředníka pro bezpečnost;

cc)

jmenuje inspektora ochrany údajů v souladu s nařízením (EU) 2018/1725;

dd)

přijímá podrobná pravidla k provedení nařízení (ES) č. 1049/2001;

ee)

přijímá zprávy o vývoji EES podle čl. 72 odst. 2 nařízení (EU) 2017/2226 a zprávy o vývoji ETIAS podle čl. 92 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1240;

ff)

přijímá zprávy o technickém fungování SIS II podle čl. 50 odst. 4 nařízení (ES) č. 1987/2006 a čl. 66 odst. 4 rozhodnutí 2007/533/SVV, o technickém fungování VIS podle čl. 50 odst. 3 nařízení (ES) č. 767/2008 a čl. 17 odst. 3 rozhodnutí 2008/633/SVV, o technickém fungování EES podle čl. 72 odst. 4 nařízení (EU) 2017/2226 a o technickém fungování ETIAS podle čl. 92 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1240;

gg)

přijímá výroční zprávu o činnosti ústředního systému Eurodac podle čl. 40 odst. 1 nařízení (EU) č. 603/2013;

hh)

přijímá formální připomínky ke zprávám evropského inspektora ochrany údajů o auditech provedených podle čl. 45 odst. 2 nařízení (ES) č. 1987/2006, čl. 42 odst. 2 nařízení (ES) č. 767/2008, čl. 31 odst. 2 nařízení (EU) č. 603/2013, čl. 56 odst. 2 nařízení (EU) 2017/2226 a článku 67 nařízení (EU) 2018/1240 a zajišťuje patřičná opatření v návaznosti na tyto audity;

ii)

zveřejňuje statistiky týkající se SIS II podle čl. 50 odst. 3 nařízení (ES) č. 1987/2006 a čl. 66 odst. 3 rozhodnutí 2007/533/SVV;

jj)

vypracovává a zveřejňuje statistiky o činnosti ústředního systému Eurodac podle čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) č. 603/2013;

kk)

zveřejňuje statistiky týkající se EES podle článku 63 nařízení (EU) 2017/2226;

ll)

zveřejňuje statistiky týkající se ETIAS podle článku 84 nařízení (EU) 2018/1240;

mm)

zajišťuje každoroční zveřejnění seznamu příslušných orgánů, které jsou oprávněny přímo vyhledávat v údajích obsažených v SIS II podle čl. 31 odst. 8 nařízení (ES) č. 1987/2006 a čl. 46 odst. 8 rozhodnutí 2007/533/SVV, spolu se seznamem úřadů vnitrostátních systémů SIS II (úřady N.SIS II) a centrál SIRENE podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1987/2006 a čl. 7 odst. 3 rozhodnutí 2007/533/SVV, jakož i se seznamem příslušných orgánů podle č. 65 odst. 2 nařízení (EU) 2017/2226 a se seznamem příslušných orgánů podle čl. 87 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1240;

nn)

zajišťuje každoroční zveřejnění seznamu určených útvarů podle čl. 27 odst. 2 nařízení (EU) č. 603/2013;

oo)

zajišťuje, aby ve všech rozhodnutích a opatřeních agentury, která se týkají rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, byla dodržována zásada nezávislosti soudnictví;

pp)

vykonává veškeré další úkoly, které jí byly svěřeny v souladu s tímto nařízením.

Aniž jsou dotčena ustanovení o zveřejňování seznamů příslušných orgánů stanovená v právních aktech Unie uvedených v prvním pododstavci písm. mm) a není-li povinnost zveřejňovat a nepřetržitě aktualizovat tyto seznamy na internetových stránkách agentury přímo stanovena v těchto právních aktech, zajistí jejich zveřejnění a nepřetržitou aktualizaci správní rada.

2.   Správní rada přijme podle článku 110 služebního řádu úředníků rozhodnutí na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu úředníků a článku 6 pracovního řádu ostatních zaměstnanců, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno. Výkonný ředitel je oprávněn přenést tyto pravomoci na další osoby.

Vyžadují-li to zvláštní okolnosti, může správní rada rozhodnout o dočasném pozastavení přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a pravomocí jím přenesených na další osoby a vykonávat je sama, případně je přenést na jednoho ze svých členů nebo na zaměstnance, pokud tento zaměstnanec není zároveň výkonným ředitelem.

3.   Správní rada může radit výkonnému řediteli v jakékoli věci jednoznačně související s vývojem nebo provozním řízením rozsáhlých informačních systémů a v činnostech týkajících se výzkumu, pilotních projektů, ověření koncepcí a testování.

Článek 20

Složení správní rady

1.   Správní rada se skládá z jednoho zástupce každého členského státu a dvou zástupců Komise. Každý zástupce má hlasovací právo v souladu s článkem 23.

2.   Každý člen správní rady má náhradníka. Náhradník zastupuje řádného člena v jeho nepřítomnosti nebo v případě, kdy je člen zvolen předsedou nebo místopředsedou správní rady a předsedá schůzi správní rady. Členové správní rady a jejich náhradníci jsou jmenováni na základě vysoké úrovně svých relevantních zkušeností a odborných znalostí v oblasti rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva a svých znalostí v oblasti ochrany údajů, přičemž se zohlední jejich příslušné manažerské, správní a rozpočtové schopnosti. Všechny strany zastoupené ve správní radě se snaží omezit obměnu svých zástupců, aby se zajistila kontinuita činnosti správní rady. Všechny strany usilují o vyvážené zastoupení žen a mužů ve správní radě.

3.   Funkční období členů a jejich náhradníků činí čtyři roky; členové i náhradníci mohou být jmenováni opětovně. Po uplynutí funkčního období nebo v případě odstoupení zastávají členové svou funkci až do okamžiku, kdy je jejich jmenování obnoveno nebo kdy jsou nahrazeni.

4.   Na činnostech agentury se podílejí země přidružené k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a k opatřením souvisejícím s dublinským acquis a s Eurodacem. Každá z nich má ve správní radě jednoho zástupce a jednoho náhradníka.

Článek 21

Předseda správní rady

1.   Správní rada volí předsedu a místopředsedu z těch členů správní rady, které jmenují členské státy, jež jsou podle práva Unie v plné míře vázány právními akty Unie upravujícími vývoj, zřízení, provoz a používání všech rozsáhlých informačních systémů, jež agentura spravuje. Předseda a místopředseda jsou voleni dvoutřetinovou většinou členů správní rady, kteří mají hlasovací právo.

Nemůže-li předseda plnit své povinnosti, automaticky jej nahradí místopředseda.

2.   Funkční období předsedy a místopředsedy činí čtyři roky. Mohou být jmenováni jednou opětovně. Skončí-li však jejich členství ve správní radě v průběhu jejich funkčního období, zaniká týmž dnem automaticky jejich funkce předsedy či místopředsedy.

Článek 22

Zasedání správní rady

1.   Zasedání správní rady svolává předseda.

2.   Výkonný ředitel se účastní jednání, avšak nemá hlasovací právo.

3.   Řádná zasedání správní rady se konají alespoň dvakrát za rok. Správní rada se schází rovněž z podnětu předsedy, na žádost Komise, na žádost výkonného ředitele nebo na žádost alespoň třetiny členů správní rady s hlasovacím právem.

4.   Europol a Eurojust se mohou účastnit zasedání správní rady jako pozorovatelé, jsou-li na pořadu jednání otázky týkající se SIS II v souvislosti s uplatňováním rozhodnutí 2007/533/SVV. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž se může účastnit zasedání správní rady jako pozorovatel, jsou-li na pořadu jednání otázky týkající se SIS II v souvislosti s uplatňováním nařízení (EU) 2016/1624.

Europol se také může účastnit zasedání správní rady jako pozorovatel, jsou-li na pořadu jednání otázky týkající se VIS v souvislosti s uplatňováním rozhodnutí 2008/633/SVV nebo otázky týkající se Eurodacu v souvislosti s uplatňováním nařízení (EU) č. 603/2013.

Europol se rovněž může účastnit zasedání správní rady jako pozorovatel, jsou-li na pořadu jednání otázky týkající se EES v souvislosti s uplatňováním nařízení (EU) 2017/2226 nebo otázky týkající se ETIAS a související s nařízením (EU) 2018/1240. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž se také může účastnit zasedání správní rady jako pozorovatel, jsou-li na pořadu jednání otázky týkající se ETIAS v souvislosti s uplatňováním nařízení (EU) 2018/1240.

Správní rada může přizvat kohokoli, jehož stanovisko může být důležité, aby se zúčastnil jejích zasedání jako pozorovatel.

5.   Členům správní rady a jejich náhradníkům mohou být v souladu s jednacím řádem správní rady nápomocni poradci nebo odborníci, zejména ti, kteří jsou členy poradních skupin.

6.   Sekretariát pro správní radu zajišťuje agentura.

Článek 23

Pravidla hlasování ve správní radě

1.   Aniž je dotčen odstavec 5 tohoto článku, čl. 19 odst. 1 písm. b) a r), čl. 21 odst. 1 a čl. 25 odst. 8, přijímá správní rada svá rozhodnutí většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem.

2.   Aniž jsou dotčeny odstavce 3 a 4, má každý člen ve správní radě jeden hlas. V nepřítomnosti člena s hlasovacím právem je k výkonu jeho hlasovacího práva oprávněn jeho náhradník.

3.   Každý člen jmenovaný členským státem, který je podle práva Unie vázán kterýmkoli právním aktem Unie upravujícím vývoj, zřízení, provoz a používání určitého rozsáhlého informačního systému spravovaného agenturou, může hlasovat o otázce, která se tohoto rozsáhlého informačního systému týká.

Dánsko může o otázkách souvisejících s určitým rozsáhlým informačním systémem hlasovat, pokud se v souladu s článkem 4 Protokolu č. 22 rozhodne ve svém vnitrostátním právu provést právní akt Unie upravující vývoj, zřízení, provoz a používání takového konkrétního rozsáhlého informačního systému.

4.   Článek 42 se použije, pokud jde o hlasovací práva zástupců zemí, které uzavřely s Unií dohody o přidružení k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s dublinským acquis a Eurodacem.

5.   V případě neshody mezi členy ohledně toho, zda se hlasování týká konkrétního rozsáhlého informačního systému, se rozhodnutí o tom, že se toto hlasování netýká konkrétního rozsáhlého informačního systému, přijímá dvoutřetinovou většinou členů správní rady s hlasovacím právem.

6.   Předseda nebo místopředseda, který nahrazuje předsedu, nehlasuje. Hlasovací právo předsedy nebo místopředsedy, který nahrazuje předsedu, vykonává jeho náhradník.

7.   Výkonný ředitel nehlasuje.

8.   Jednací řád správní rady stanoví podrobnější pravidla pro hlasování, zejména podmínky, za nichž může člen jednat v zastoupení jiného člena, a jakékoli případné požadavky na usnášeníschopnost.

Článek 24

Povinnosti výkonného ředitele

1.   Výkonný ředitel řídí agenturu. Výkonný ředitel je nápomocen a zodpovídá se správní radě. Výkonný ředitel podává Evropskému parlamentu na jeho žádost zprávy o plnění svých povinností. Rada může výkonného ředitele vyzvat, aby o plnění svých povinností podal zprávu.

2.   Výkonný ředitel je zákonným zástupcem agentury.

3.   Výkonný ředitel odpovídá za plnění úkolů svěřených agentuře tímto nařízením. Výkonný ředitel odpovídá zejména za:

a)

běžnou správu agentury;

b)

fungování agentury v souladu s tímto nařízením;

c)

přípravu a provádění postupů, rozhodnutí, strategií, programů a činností schválených správní radou v mezích stanovených tímto nařízením, prováděcími pravidly k němu a použitelným právem Unie;

d)

vypracování jednotného programového dokumentu a jeho předložení správní radě po konzultaci s Komisí a poradními skupinami;

e)

provádění jednotného programového dokumentu a podávání zpráv o jeho provádění správní radě;

f)

vypracování průběžné zprávy o pokroku při provádění plánovaných činností v daném roce a po konzultaci s poradními skupinami za její předložení správní radě k přijetí do konce srpna každého roku;

g)

vypracování souhrnné výroční zprávy o činnosti agentury a po konzultaci s poradními skupinami za předložení zprávy správní radě k posouzení a přijetí;

h)

vypracování akčního plánu pro provádění opatření v návaznosti na závěry zpráv o interním nebo externím auditu a hodnocení, jakož i na šetření úřadu OLAF a Úřadu evropského veřejného žalobce, a dvakrát za rok podání zprávy o jeho plnění Komisi a pravidelně správní radě;

i)

ochranu finančních zájmů Unie uplatňováním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakýmkoli jiným protiprávním jednáním, a aniž je dotčena vyšetřovací pravomoc Úřadu evropského veřejného žalobce a úřadu OLAF, účinnými kontrolami a zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek v případech, kdy jsou zjištěny nesrovnalosti, a případně uplatněním účinných, přiměřených a odrazujících správních sankcí včetně finančních sankcí;

j)

vypracování strategie agentury pro boj proti podvodům a její předložení správní radě ke schválení, jakož i za sledování jejího řádného a včasného provádění;

k)

přípravu návrhu finančních předpisů použitelných na agenturu a jejich předložení správní radě k přijetí po konzultaci s Komisí;

l)

vypracování návrhu rozpočtu na následující rok, sestaveného podle činností;

m)

vypracování návrhu odhadu příjmů a výdajů agentury;

n)

plnění rozpočtu agentury;

o)

vytvoření a zavedení účinného systému umožňujícího pravidelné sledování a hodnocení:

i)

rozsáhlých informačních systémů, včetně statistik, a

ii)

agentury, a to i z hlediska účinného a účelného dosahování jejích cílů;

p)

aniž je dotčen článek 17 služebního řádu úředníků, stanovení požadavků na zachovávání důvěrnosti údajů k zajištění souladu s článkem 17 nařízení (ES) č. 1987/2006, článkem 17 rozhodnutí 2007/533/SVV, čl. 26 odst. 9 nařízení (ES) č. 767/2008, čl. 4 odst. 4 nařízení (EU) č. 603/2013, čl. 37 odst. 4 nařízení (EU) 2017/2226 a čl. 74 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1240;

q)

sjednání a po schválení správní rady podepsání dohody o sídle agentury a dohod o technických a zálohových místech s vládami hostitelských členských států;

r)

vypracování praktických opatření k provedení nařízení (ES) č. 1049/2001 a jejich předložení správní radě k přijetí;

s)

vypracování potřebných bezpečnostních opatření, včetně bezpečnostního plánu a plánu pro pokračování v činnosti a odstraňování následků katastrof, a po konzultaci s příslušnou poradní skupinou za jejich předložení správní radě k přijetí;

t)

vypracování zpráv o technickém fungování jednotlivých rozsáhlých informačních systémů podle čl. 19 odst. 1 písm. ff) a výroční zprávy o činnosti ústředního systému Eurodacu podle čl. 19 odst. 1 písm. gg) na základě výsledků sledování a hodnocení a po konzultaci s příslušnou poradní skupinou za jejich předložení správní radě k přijetí;

u)

vypracování zpráv o vývoji EES podle čl. 72 odst. 2 nařízení (EU) 2017/2226 a o vývoji ETIAS podle čl. 92 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1240 a jejich předložení správní radě k přijetí;

v)

každoroční vypracování za účelem zveřejnění seznamu příslušných orgánů, které jsou oprávněny přímo vyhledávat v údajích obsažených v SIS II, včetně seznamu úřadů N.SIS II a centrál SIRENE a seznamu příslušných orgánů, které jsou oprávněny přímo vyhledávat v údajích obsažených v EES a v ETIAS podle čl. 19 odst. 1 písm. mm), a seznamů jednotek podle čl. 19 odst. 1 písm. nn) a jejich předložení správní radě k přijetí.

4.   Výkonný ředitel vykonává veškeré další úkoly v souladu s tímto nařízením.

5.   Výkonný ředitel rozhoduje o tom, zda je nezbytné umístit jednoho či více zaměstnanců v jednom nebo více členských státech za účelem účinného a účelného provádění úkolů agentury a zřízení místního úřadu za tímto účelem. Před přijetím tohoto rozhodnutí výkonný ředitel získá předchozí souhlas Komise, správní rady a příslušného členského státu nebo příslušných členských států. Rozhodnutí výkonného ředitele určí rozsah činností, jež mají být v daném místním úřadu prováděny, a to způsobem, který zabrání zbytečným nákladům a zdvojování administrativních funkcí agentury. Činnosti prováděné v technických místech nesmí být prováděny v místním úřadu.

Článek 25

Jmenování výkonného ředitele

1.   Výkonného ředitele jmenuje správní rada ze seznamu nejméně tří kandidátů navržených Komisí na základě otevřeného a transparentního výběrového řízení. V tomto výběrovém řízení bude stanoveno, že se v Úředním věstníku Evropské unie i v jiném vhodném médiu zveřejní výzva k vyjádření zájmu. Správní rada jmenuje výkonného ředitele na základě zásluh, doložených zkušeností v oblasti rozsáhlých informačních systémů a správních, finančních a manažerských schopností a znalostí v oblasti ochrany údajů.

2.   Před jmenováním jsou kandidáti navržení Komisí pozváni, aby vystoupili před příslušným výborem nebo příslušnými výbory Evropského parlamentu a odpověděli na otázky jejich členů. Po tomto vystoupení kandidáta a obdržení jeho odpovědí přijme Evropský parlament stanovisko, v němž vyjádří svůj názor a může označit preferovaného kandidáta.

3.   Správní rada jmenuje výkonného ředitele, přičemž tyto názory zohlední.

4.   Pokud se správní rada rozhodne jmenovat jiného kandidáta než toho, kterého Evropský parlament označil za preferovaného, uvědomí písemně Evropský parlament a Radu o tom, jakým způsobem ke stanovisku Evropského parlamentu přihlédla.

5.   Funkční období výkonného ředitele činí pět let. Před koncem tohoto období provede Komise posouzení, které přihlédne k hodnocení výsledků výkonného ředitele a budoucím úkolům a výzvám agentury.

6.   Správní rada může na návrh Komise, v němž zohlední posouzení uvedené v odstavci 5, funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit, a to nejvýše o pět let.

7.   Správní rada uvědomí o svém záměru prodloužit funkční období výkonného ředitele Evropský parlament. Během jednoho měsíce před takovým prodloužením je výkonný ředitel pozván, aby vystoupil před příslušným výborem či příslušnými výbory Evropského parlamentu a zodpověděl dotazy jejich členů.

8.   Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se na konci celkového funkčního období nesmí zúčastnit dalšího výběrového řízení na tutéž pozici.

9.   Výkonný ředitel může být odvolán z funkce pouze na základě rozhodnutí správní rady jednající na návrh většiny jejích členů s hlasovacím právem nebo na návrh Komise.

10.   Správní rada přijímá rozhodnutí o jmenování, prodloužení funkčního období nebo odvolání výkonného ředitele dvoutřetinovou většinou svých členů s hlasovacím právem.

11.   Pracovní smlouvu s výkonným ředitelem uzavírá jménem agentury předseda správní rady. Výkonný ředitel je zaměstnán jako dočasný zaměstnanec agentury podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců.

Článek 26

Zástupce výkonného ředitele

1.   Výkonnému řediteli je nápomocen zástupce výkonného ředitele. Zástupce výkonného ředitele rovněž zastupuje výkonného ředitele v jeho nepřítomnosti. Výkonný ředitel stanoví úkoly a povinnosti zástupce výkonného ředitele.

2.   Zástupce výkonného ředitele jmenuje na návrh výkonného ředitele správní rada. Zástupce výkonného ředitele je jmenován na základě zásluh a patřičných správních a manažerských schopností, včetně příslušných odborných zkušeností. Na místo zástupce výkonného ředitele navrhuje výkonný ředitel alespoň tři kandidáty. Správní rada přijímá své rozhodnutí dvoutřetinovou většinou svých členů s hlasovacím právem. Správní rada má pravomoc odvolat zástupce výkonného ředitele na základě rozhodnutí přijatého dvoutřetinovou většinou svých členů s hlasovacím právem.

3.   Funkční období zástupce výkonného ředitele činí pět let. Správní rada může funkční období jednou prodloužit o nejvýše pět let. Správní rada přijímá toto rozhodnutí dvoutřetinovou většinou svých členů s hlasovacím právem.

Článek 27

Poradní skupiny

1.   Správní radě poskytují odborné poznatky související s rozsáhlými informačními systémy, a zejména v rámci vypracovávání ročního pracovního programu a výroční zprávy o činnosti, tyto poradní skupiny:

a)

poradní skupina pro SIS II;

b)

poradní skupina pro VIS;

c)

poradní skupina pro Eurodac;

d)

poradní skupina pro EES-ETIAS;

e)

jakákoli jiná poradní skupina pro určitý rozsáhlý informační systém, pokud tak stanoví příslušný právní akt Unie upravující vývoj, zřízení, provoz a používání daného rozsáhlého informačního systému.

2.   Každý členský stát, který je podle práva Unie vázán kterýmkoli právním aktem Unie upravujícím vývoj, zřízení, provoz a používání určitého rozsáhlého informačního systému, a Komise jmenují jednoho člena poradní skupiny pro daný rozsáhlý informační systém, a to na funkční období čtyř let, které lze obnovit.

Člena do poradní skupiny pro daný rozsáhlý informační systém jmenuje rovněž Dánsko, pokud se v souladu s článkem 4 Protokolu č. 22 rozhodne ve svém vnitrostátním právu provést právní akt Unie upravující vývoj, zřízení, provoz a používání daného rozsáhlého informačního systému.

Každá země přidružená k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s dublinským acquis a Eurodacem, jež se účastní některého rozsáhlého informačního systému, jmenuje člena poradní skupiny pro daný rozsáhlý informační systém.

3.   Europol, Eurojust a Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž mohou každý jmenovat svého zástupce do poradní skupiny pro SIS II. Europol může také jmenovat svého zástupce do poradních skupin pro VIS, Eurodac a EES-ETIAS. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž může rovněž jmenovat svého zástupce do poradní skupiny pro EES-ETIAS.

4.   Členové správní rady a jejich náhradníci nesmějí být členy žádné z poradních skupin. Výkonný ředitel či zástupce výkonného ředitele jsou oprávněni účastnit se všech schůzí poradních skupin jako pozorovatelé.

5.   Poradní skupiny v případě potřeby navzájem spolupracují. Postupy pro fungování a spolupráci poradních skupin stanoví jednací řád agentury.

6.   Při vypracovávání stanoviska se členové každé poradní skupiny vynasnaží dosáhnout shody. Není-li shody dosaženo, považuje se za stanovisko poradní skupiny odůvodněný postoj většiny členů. Zaznamená se rovněž odůvodněné menšinové stanovisko nebo stanoviska. Ustanovení čl. 23 odst. 3 a 5 se použijí obdobně. Členové zastupující země přidružené k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s dublinským acquis a Eurodacem mohou vyjadřovat svá stanoviska i k otázkám, o nichž nemají právo hlasovat.

7.   Každý členský stát a každá země přidružená k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s dublinským acquis a Eurodacem usnadňují činnosti poradních skupin.

8.   Co se týče předsednictví poradních skupin, použije se obdobně článek 21.

KAPITOLA IV

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 28

Zaměstnanci

1.   Na zaměstnance agentury včetně výkonného ředitele se vztahuje služební řád úředníků a pravidla přijatá na základě dohody mezi orgány Unie pro jeho uplatňování.

2.   Pro účely provádění služebního řádu je agentura pokládána za agenturu ve smyslu čl. 1a odst. 2 služebního řádu úředníků.

3.   Zaměstnance agentury tvoří úředníci, dočasní zaměstnanci a smluvní zaměstnanci. Správní rada uděluje každoročně svůj souhlas v případech, kde by se smlouvy, jež má výkonný ředitel v úmyslu obnovit, staly v důsledku tohoto obnovení podle pracovního řádu ostatních zaměstnanců smlouvami na dobu neurčitou.

4.   K plnění finančních úkolů, které jsou považovány za citlivé, nepřijímá agentura dočasné zaměstnance.

5.   Komise a členské státy mohou do agentury vysílat na přechodnou dobu úředníky nebo národní odborníky. Správní rada přijme rozhodnutí, kterým stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do agentury.

6.   Aniž je dotčen článek 17 služebního řádu úředníků, uplatňuje agentura vhodná pravidla týkající se služebního tajemství nebo jiných srovnatelných povinností zachovávání důvěrnosti.

7.   Správní rada přijme po dohodě s Komisí nezbytná prováděcí ustanovení uvedená v článku 110 služebního řádu úředníků.

Článek 29

Veřejný zájem

Členové správní rady, výkonný ředitel, zástupce výkonného ředitele a členové poradních skupin se zavazují jednat ve veřejném zájmu. Za tímto účelem učiní každoročně závazné písemné veřejné prohlášení, které se zveřejní na internetových stránkách agentury.

Seznam členů správní rady a členů poradních skupin se zveřejní na internetových stránkách agentury.

Článek 30

Dohoda o sídle a dohody o technických místech

1.   Nezbytná ujednání týkající se umístění agentury v hostitelských členských státech a zařízení, jež tyto členské státy poskytnou, spolu se zvláštními pravidly vztahujícími se v hostitelských členských státech na členy správní rady, výkonného ředitele, ostatní zaměstnance agentury a jejich rodinné příslušníky, se stanoví v dohodě o sídle agentury a v dohodách o technických místech. Tyto dohody uzavírá agentura s hostitelskými členskými státy po schválení správní radou.

2.   Hostitelské členské státy zajistí agentuře nezbytné podmínky k jejímu řádnému chodu, mimo jiné vícejazyčné a evropsky orientované školství a vhodná dopravní spojení.

Článek 31

Výsady a imunity

Na agenturu se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropské unie.

Článek 32

Odpovědnost

1.   Smluvní odpovědnost agentury se řídí právem rozhodným pro danou smlouvu.

2.   Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat na základě jakékoli rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě uzavřené agenturou.

3.   V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí agentura v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států veškerou škodu způsobenou jejími útvary nebo jejími zaměstnanci při výkonu jejich povinností.

4.   Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat spory o náhradu škody podle odstavce 3.

5.   Osobní odpovědnost zaměstnanců agentury vůči agentuře se řídí ustanoveními služebního řádu úředníků nebo pracovního řádu ostatních zaměstnanců, které se na ně vztahují.

Článek 33

Jazykový režim

1.   Na agenturu se vztahuje nařízení Rady č. 1 (46).

2.   Aniž jsou dotčena rozhodnutí přijatá podle článku 342 Smlouvy o fungování EU, jsou jednotný programový dokument podle čl. 19 odst. 1 písm. r) a výroční zpráva o činnosti podle čl. 19 odst. 1 písm. t) vypracovávány ve všech úředních jazycích orgánů Unie.

3.   Správní rada může přijmout rozhodnutí o pracovních jazycích, aniž jsou dotčeny povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2.

4.   Překladatelské služby potřebné pro činnost agentury poskytuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.

Článek 34

Transparentnost a komunikace

1.   Na dokumenty, které má agentura k dispozici, se vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001.

2.   Správní rada přijme na návrh výkonného ředitele neprodleně podrobná pravidla pro uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001.

3.   Proti rozhodnutím přijatým agenturou podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 lze podat stížnost evropskému veřejnému ochránci práv nebo žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie za podmínek stanovených v článcích 228 a 263 Smlouvy o fungování EU.

4.   Agentura komunikuje v souladu s právními akty Unie upravujícími vývoj, zřízení, provoz a používání rozsáhlých informačních systémů a může z vlastního podnětu provádět komunikační činnost v oblasti své působnosti. Agentura zejména zajišťuje, aby kromě zveřejňování uvedeného v čl. 19 odst. 1 písm. r), t), ii), jj), kk) a ll) a čl. 47 odst. 9 veřejnost a každý zúčastněný subjekt bez prodlení obdržely objektivní, přesné, spolehlivé, komplexní a snadno srozumitelné informace o její práci. Přidělení zdrojů na komunikační činnosti nesmí být na škodu účinnému plnění úkolů agentury podle článků 3 až 16. Komunikační činnost se provádí v souladu s příslušnými plány pro sdělování a šíření informací přijatými správní radou.

5.   Každá fyzická či právnická osoba má právo písemně se obrátit na agenturu v kterémkoli z úředních jazyků Unie. Dotčená osoba má právo obdržet odpověď ve stejném jazyce.

Článek 35

Ochrana údajů

1.   Na zpracovávání osobních údajů agenturou se vztahuje nařízení (EU) 2018/1725.

2.   Správní rada přijme opatření pro uplatňování nařízení (EU) č. 2018/1725 agenturou, včetně opatření týkajících se jmenování inspektora ochrany údajů. Tato opatření budou přijata po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů.

Článek 36

Účely zpracování osobních údajů

1.   Agentura smí zpracovávat osobní údaje pouze pro tyto účely:

a)

je-li to nezbytné pro plnění úkolů souvisejících s provozním řízením rozsáhlých informačních systémů svěřených jí podle práva Unie;

b)

je-li to nezbytné pro plnění administrativních úkolů.

2.   Pokud agentura zpracovává osobní údaje pro účely uvedené v odst. 1 písm. a) tohoto článku, nařízení (EU) 2018/1725 se použije, aniž by tím byly dotčeny zvláštní předpisy o ochraně údajů a bezpečnosti údajů v příslušných právních aktech Unie upravujících vývoj, zřízení, provoz a používání systémů.

Článek 37

Bezpečnostní předpisy týkající se ochrany utajovaných informací a citlivých neutajovaných informací

1.   Agentura přijme své vlastní bezpečnostní předpisy založené na zásadách a pravidlech stanovených v bezpečnostních předpisech Komise pro ochranu utajovaných informací Evropské unie (EUCI) a citlivých informací nepodléhajících utajení, a to i mimo jiné v předpisech o výměně těchto informací se třetími státy, jejich zpracovávání a uchovávání, které jsou vymezeny v rozhodnutích Komise (EU, Euratom) 2015/443 (47) a 2015/444 (48). Jakékoli správní ujednání o výměně utajovaných informací s příslušnými orgány třetího státu nebo, v případě neexistence takového ujednání, jakékoli výjimečné ad hoc poskytnutí utajovaných informací Evropské unie těmto orgánům musí předem schválit Komise.

2.   Správní rada přijme bezpečnostní předpisy uvedené v odstavci 1 tohoto článku po schválení Komisí. Agentura může přijmout veškerá opatření nezbytná k usnadnění výměny informací týkajících se jejích úkolů s Komisí a členskými státy a případně s relevantními agenturami Unie. Agentura vyvíjí a provozuje informační systém schopný výměny utajovaných informací s Komisí, členskými státy a příslušnými agenturami Unie v souladu s rozhodnutím (EU, Euratom) 2015/444. V souladu s článkem 2 a s čl. 19 odst. 1 písm. z) tohoto nařízení rozhodne správní rada o vnitřní struktuře agentury, jež je nezbytná pro dodržování patřičných bezpečnostních zásad.

Článek 38

Zabezpečení agentury

1.   Agentura odpovídá za bezpečnost a zachování pořádku v budovách, prostorech a na pozemcích, jež využívá. Agentura uplatňuje bezpečnostní zásady a příslušná ustanovení právních aktů Unie upravujících vývoj, zřízení, provoz a používání rozsáhlých informačních systémů.

2.   Hostitelské členské státy přijmou veškerá účinná a přiměřená opatření pro zachování pořádku a bezpečnosti v bezprostřední blízkosti budov, prostor a pozemků využívaných agenturou, poskytnou agentuře náležitou ochranu v souladu s dohodou o sídle agentury a dohodami o technických a zálohových místech a osobám pověřeným agenturou zaručí do těchto budov, prostor a na tyto pozemky volný přístup.

Článek 39

Hodnocení

1.   Do 12. prosince 2023 a poté každých pět let vyhodnotí Komise po konzultaci se správní radou, v souladu se svými pokyny, výsledky agentury na základě jejích cílů, pravomocí, míst a úkolů. Součástí tohoto hodnocení je přezkum toho, jak je uplatňováno toto nařízení a jakým způsobem a do jaké míry agentura účinně přispívá k provoznímu řízení rozsáhlých informačních systémů a k vytvoření koordinovaného, nákladově efektivního a soudržného informačního prostředí na úrovni Unie v prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Toto hodnocení zejména posoudí, zda je případně zapotřebí upravit pravomoci agentury, a finanční dopady jakékoli takové úpravy. Správní rada může vydat doporučení pro Komisi týkající se změn tohoto nařízení.

2.   Pokud Komise dospěje k názoru, že zachování agentury již není s ohledem na cíle, pravomoci a úkoly, které jí byly svěřeny, odůvodněné, může navrhnout, aby bylo toto nařízení odpovídajícím způsobem změněno nebo zrušeno.

3.   Komise podá Evropskému parlamentu, Radě a správní radě zprávu o zjištěních, která z hodnocení podle odstavce 1 vyplynou. Zjištění učiněná v rámci hodnocení se zveřejní.

Článek 40

Správní šetření

Činnost agentury podléhá šetřením evropského veřejného ochránce práv podle článku 228 Smlouvy o fungování EU.

Článek 41

Spolupráce s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie

1.   Agentura spolupracuje s Komisí, jinými orgány Unie, jinými institucemi Unie a jinými subjekty Unie, zejména s těmi, jež byly zřízeny v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, a zejména s Agenturou Evropské unie pro základní práva v záležitostech, na které se vztahuje toto nařízení, aby bylo dosaženo mimo jiné koordinace a finančních úspor za účelem zamezení překrývání činností a podpory synergie a doplňkovosti, pokud jde o jejich příslušné činnosti.

2.   Agentura spolupracuje s Komisí v rámci pracovního ujednání, jež stanoví provozní pracovní postupy.

3.   Pokud jde o bezpečnost sítí a informací, konzultuje agentura případně také s Agenturou Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací a zohledňuje její doporučení.

4.   Spolupráce s institucemi Unie a s jinými subjekty Unie se uskutečňuje v rámci pracovních ujednání. Správní rada povoluje tato pracovní ujednání, přičemž zohledňuje stanovisko Komise. Pokud se agentura stanoviskem Komise neřídí, své rozhodnutí odůvodní. Taková pracovní ujednání mohou případně stanovit sdílení služeb mezi agenturami buď na základě blízkosti míst, nebo podle oblasti politiky v mezích příslušných pravomocí, aniž jsou dotčeny jejich hlavní úkoly. Tato pracovní ujednání mohou stanovit mechanismy pro úhradu nákladů.

5.   Orgány, instituce a jiné subjekty Unie využívají informace obdržené od agentury pouze v mezích svých pravomocí a pouze v rozsahu, v jakém je zachováno dodržování základních práv včetně požadavků na ochranu údajů. Následné předávání nebo sdělování osobních údajů, které zpracovává agentura, orgánům, institucím a jiným subjektům Unie podléhá zvláštním pracovním ujednáním o výměně osobních údajů a může se uskutečnit pouze po předchozím schválení evropským inspektorem ochrany údajů. Každé předání osobních údajů agenturou probíhá v souladu s články 35 a 36. Pokud jde o nakládání s utajovanými informacemi, tato pracovní ujednání stanoví, že dotčený orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie dodržuje bezpečnostní pravidla a standardy rovnocenné pravidlům, které uplatňuje agentura.

Článek 42

Účast zemí přidružených k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s dublinským acquis a Eurodacem

1.   Agentura je otevřena účasti zemí, které uzavřely s Unií dohody o přidružení k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s dublinským acquis a Eurodacem.

2.   Podle příslušných ustanovení dohod uvedených v odstavci 1 se přijmou ujednání s cílem určit mimo jiné povahu, rozsah a podrobná pravidla účasti zemí uvedených v odstavci 1 na činnosti agentury, včetně ustanovení o poskytování finančních příspěvků, zaměstnancích a hlasovacích právech.

Článek 43

Spolupráce s mezinárodními organizacemi a dalšími relevantními subjekty

1.   Pokud tak stanoví právní akt Unie, může agentura v míře, v níž je to nezbytné pro plnění jejích úkolů, formou pracovních ujednání navazovat a udržovat vztahy s mezinárodními organizacemi a jejich podřízenými subjekty, na něž se vztahuje mezinárodní právo, nebo s dalšími relevantními subjekty, které jsou založeny dohodou mezi dvěma či více zeměmi, nebo vznikly na základě takové dohody.

2.   V souladu s odstavcem 1 mohou být uzavřena pracovní ujednání uvádějící zejména rozsah, povahu, účel a míru takové spolupráce. Tato pracovní ujednání mohou být uzavřena pouze na základě povolení správní rady po předchozím schválení Komisí.

KAPITOLA V

SESTAVOVÁNÍ A SKLADBA ROZPOČTU

ODDÍL 1

Jednotný programový dokument

Článek 44

Jednotný programový dokument

1.   Každý rok vypracuje výkonný ředitel návrh jednotného programového dokumentu na následující rok, jak je stanoveno v článku 32 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 a v příslušných ustanoveních finančních předpisů agentury přijatých podle článku 49 tohoto nařízení, přičemž zohlední pokyny Komise.

Jednotný programový dokument obsahuje víceletý program, roční pracovní program, jakož i rozpočet agentury a informace o jeho zdrojích, jak podrobně stanoví finanční předpisy agentury přijaté podle článku 49.

2.   Správní rada přijme návrh jednotného programového dokumentu po konzultaci s poradními skupinami a zašle jej Evropskému parlamentu, Radě a Komisi do 31. ledna každého roku a zašle rovněž jakoukoli aktualizovanou verzi tohoto dokumentu.

3.   Před 30. listopadem každého roku přijímá správní rada dvoutřetinovou většinou svých členů s hlasovacím právem a v souladu s ročním rozpočtovým procesem jednotný programový dokument, přičemž zohlední stanovisko Komise. Správní rada zajistí předání konečného znění tohoto jednotného programového dokumentu Evropskému parlamentu, Radě a Komisi a jeho zveřejnění.

4.   Jednotný programový dokument nabývá definitivní podoby po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Unie a v případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví. Přijatý jednotný programový dokument se poté zašle Evropskému parlamentu, Radě a Komisi a zveřejní se.

5.   Roční pracovní program na následující rok obsahuje podrobné cíle a očekávané výsledky včetně ukazatelů výkonnosti. Obsahuje rovněž popis činností, které mají být financovány, a objem finančních a lidských zdrojů, který je na jednotlivé činnosti přidělen podle zásad sestavování rozpočtu a řízení podle činností. Roční pracovní program musí být v souladu s víceletým pracovním programem uvedeným v odstavci 6. Musí v něm být jasně uvedeno, jaké úkoly byly ve srovnání s předchozím rozpočtovým rokem přidány, změněny nebo zrušeny. Je-li agentuře svěřen nový úkol, správní rada přijatý roční pracovní program změní. Každá podstatná změna ročního pracovního programu se přijme stejným postupem jako původní roční pracovní program. Správní rada může přenést pravomoc k provádění nepodstatných změn ročního pracovního programu na výkonného ředitele.

6.   Víceletý program stanoví celkové strategické plánování, včetně cílů, předpokládaných výsledků a ukazatelů výkonnosti. Stanoví rovněž plánování zdrojů včetně víceletého rozpočtu a zaměstnanců. Plánování zdrojů se aktualizuje jednou ročně. Strategické plánování se aktualizuje podle potřeby, a zejména s cílem reagovat na výsledek hodnocení uvedeného v článku 39.

Článek 45

Sestavování rozpočtu

1.   Výkonný ředitel každý rok sestavuje návrh odhadu příjmů a výdajů agentury pro následující rozpočtový rok, včetně návrhu plánu pracovních míst, přičemž zohlední činnosti prováděné agenturou, a předkládá jej správní radě.

2.   Správní rada na základě návrhu odhadů vypracovaného výkonným ředitelem schválí návrh odhadu příjmů a výdajů agentury pro následující rozpočtový rok, včetně návrhu plánu pracovních míst. Do 31. ledna každého roku jej správní rada zašle Komisi a zemím přidruženým k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s dublinským acquis a Eurodacem jako součást jednotného programového dokumentu.

3.   Komise zašle návrh odhadu příjmů a výdajů rozpočtovému orgánu společně s předběžným návrhem souhrnného rozpočtu Unie.

4.   Na základě návrhu odhadu zanese Komise odhady, jež považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši dotace ze souhrnného rozpočtu do návrhu souhrnného rozpočtu Unie, který předkládá rozpočtovému orgánu v souladu s články 313 a 314 Smlouvy o fungování EU.

5.   Rozpočtový orgán schvaluje prostředky na příspěvek pro agenturu.

6.   Rozpočtový orgán přijímá plán pracovních míst agentury.

7.   Správní rada přijímá rozpočet agentury. Rozpočet se stává konečným po konečném schválení souhrnného rozpočtu Unie. V případě potřeby se rozpočet agentury náležitě upraví.

8.   Pro každou změnu rozpočtu, včetně plánu pracovních míst, se použije stejný postup jako pro přijímání původního rozpočtu.

9.   Aniž je dotčen čl. 17 odst. 5, oznámí správní rada co nejdříve rozpočtovému orgánu svůj záměr provést jakýkoli projekt, který může mít významný finanční dopad na financování jejího rozpočtu, zejména jedná-li se o projekty, které se vztahují k nemovitostem, například nájem nebo koupě budov. Správní rada o tom uvědomí Komisi. Pokud některá složka rozpočtového orgánu hodlá zaujmout stanovisko, sdělí správní radě svůj úmysl do dvou týdnů od přijetí informací o projektu. Neobdrží-li agentura žádnou odpověď, může přikročit k plánované operaci. Na jakékoli stavební projekty, jež by mohly mít jakýkoli významný dopad na rozpočet agentury, se vztahuje nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013.

ODDÍL 2

Předkládání, plnění a kontrola rozpočtu

Článek 46

Skladba rozpočtu

1.   Odhady všech příjmů a výdajů agentury se vypracovávají na každý rozpočtový rok, jenž odpovídá kalendářnímu roku, a uvedou se v rozpočtu agentury.

2.   Rozpočet agentury musí být vyrovnaný co do příjmů a výdajů.

3.   Aniž jsou dotčeny jiné druhy příjmu, sestávají příjmy agentury:

a)

z příspěvku Unie zapsaného do souhrnného rozpočtu Unie (oddíl Komise);

b)

z příspěvku od zemí přidružených k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s dublinským acquis a Eurodacem, které se podílejí na činnosti agentury, jak je stanoveno v příslušných dohodách o přidružení a v ujednáních podle článku 42, jež určují jejich finanční příspěvek;

c)

z finančních prostředků Unie ve formě pověřovacích dohod v souladu s finančními předpisy přijatými agenturou podle článku 49 a ustanoveními příslušných nástrojů na podporu politik Unie;

d)

z příspěvků hrazených členskými státy za služby, jež jsou jim poskytovány v souladu s pověřovací dohodou podle článku 16;

e)

z úhrady nákladů hrazených orgány, institucemi a jinými subjekty Unie za služby, které jim jsou poskytovány v souladu s pracovními ujednáními podle článku 41; a

f)

z případných dobrovolných finančních příspěvků členských států.

4.   Výdaje agentury zahrnují odměnu zaměstnanců, správní náklady a náklady na infrastrukturu a provozní výdaje.

Článek 47

Plnění a kontrola rozpočtu

1.   Rozpočet agentury plní výkonný ředitel.

2.   Výkonný ředitel každoročně předkládá rozpočtovému orgánu veškeré důležité informace o zjištěních, která vyplynula z postupů hodnocení.

3.   Do 1. března rozpočtového roku N+1 předá účetní agentury účetnímu Komise a Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku agentury za rozpočtový rok N. Účetní Komise konsoliduje předběžné účetní závěrky orgánů a decentralizovaných subjektů v souladu s článkem 245 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

4.   Výkonný ředitel předá zprávu o rozpočtovém a finančním řízení za rok N Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru do 31. března roku N+1.

5.   Účetní Komise předá předběžnou účetní závěrku agentury za rok N, konsolidovanou se závěrkou Komise, Účetnímu dvoru do 31. března roku N+1.

6.   Po obdržení vyjádření Účetního dvora k předběžné účetní závěrce podle článku 246 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 vypracuje výkonný ředitel konečnou účetní závěrku agentury na vlastní odpovědnost a předloží ji správní radě k vyjádření.

7.   Správní rada ke konečné účetní závěrce agentury za rok N vydá stanovisko.

8.   Do 1. července roku N+1 výkonný ředitel předá konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem správní rady Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru, jakož i zemím přidruženým k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s dublinským acquis a Eurodacem.

9.   Konečná účetní závěrka za rok N se do 15. listopadu roku N+1 zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

10.   Výkonný ředitel odpoví Účetnímu dvoru na jeho připomínky do 30. září roku N+1. Tuto odpověď zašle též správní radě.

11.   Výkonný ředitel předloží v souladu s čl. 261 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro řádný průběh udělení absolutoria za rok N.

12.   Na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí Evropský parlament před 15. květnem roku N+2 výkonnému řediteli absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N.

Článek 48

Předcházení střetu zájmů

Agentura přijme vnitřní předpisy požadující, aby se členové správní rady a jejích poradních skupin a její zaměstnanci během svého zaměstnání nebo funkčního období vyhýbali jakékoli situaci, která by mohla vést ke střetu zájmů, a aby takové situace ohlašovali. Tyto vnitřní předpisy se zveřejní na internetových stránkách agentury.

Článek 49

Finanční předpisy

Správní rada přijme po konzultaci s Komisí finanční předpisy použitelné na agenturu. Tyto předpisy se mohou odchýlit od nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 pouze v případě, že je to nezbytné pro zvláštní potřeby činnosti agentury, a s předchozím souhlasem Komise.

Článek 50

Boj proti podvodům

1.   Za účelem boje proti podvodům, korupci a jiným protiprávním jednáním se použije nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízení (EU) 2017/1939.

2.   Agentura přistoupí k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 o vnitřním vyšetřování prováděném úřadem OLAF a neprodleně přijme vhodné předpisy vztahující se na všechny zaměstnance agentury, a to za použití šablony stanovené v příloze uvedené dohody.

3.   Účetní dvůr má pravomoc provádět u všech příjemců grantů, dodavatelů nebo subdodavatelů, kteří od agentury získali finanční prostředky Unie, audit na základě kontroly dokladů a inspekcí na místě.

4.   Úřad OLAF může provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s pravidly a postupy stanovenými v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (49) s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie v souvislosti s grantem nebo veřejnou zakázkou financovanou agenturou.

5.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2, 3 a 4, musí smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o udělení grantu agentury obsahovat ustanovení výslovně zmocňující Účetní dvůr, úřad OLAF a Úřad evropského veřejného žalobce k provádění takových auditů a šetření, a to v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.

KAPITOLA VI

ZMĚNY DALŠÍCH PRÁVNÍCH AKTŮ UNIE

Článek 51

Změna nařízení (ES) č. 1987/2006

V článku 15 nařízení (ES) č. 1987/2006 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

„2.   Řídící orgán odpovídá za všechny úkoly spojené s komunikační infrastrukturou, zejména za:

a)

dohled;

b)

zabezpečení;

c)

koordinaci vztahů mezi členskými státy a poskytovatelem;

d)

úkoly související s plněním rozpočtu;

e)

pořizování a obnovu; a

f)

smluvní záležitosti.“

Článek 52

Změna rozhodnutí 2007/533/SVV

V článku 15 rozhodnutí 2007/533/SVV se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

„2.   Řídící orgán odpovídá též za veškeré úkoly spojené s komunikační infrastrukturou, zejména za:

a)

dohled;

b)

zabezpečení;

c)

koordinaci vztahů mezi členskými státy a poskytovatelem;

d)

úkoly související s plněním rozpočtu;

e)

pořizování a obnovu; a

f)

smluvní záležitosti.“

KAPITOLA VII

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Článek 53

Právní nástupnictví

1.   Agentura zřízená tímto nařízením je právní nástupkyní pro všechny smlouvy, které uzavřela, všechny závazky, které přijala, a všechen majetek, který nabyla Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, zřízená nařízením (EU) č. 1077/2011.

2.   Tímto nařízením není dotčen právní účinek dohod, pracovních ujednání a memorand o porozumění, které agentura zřízená nařízením (EU) č. 1077/2011 uzavřela, aniž jsou dotčeny jakékoli jejich změny vyžadované podle tohoto nařízení.

Článek 54

Přechodné ustanovení týkající se správní rady a poradních skupin

1.   Členové, předseda a místopředseda správní rady, jmenovaní na základě článků 13 a 14 nařízení (EU) č. 1077/2011, vykonávají nadále své funkce po zbývající část svého funkčního období.

2.   Členové, předsedové a místopředsedové poradních skupin, jmenovaní na základě článku 19 nařízení (EU) č. 1077/2011, vykonávají nadále své funkce po zbývající část svého funkčního období.

Článek 55

Zachování platnosti vnitřních předpisů přijatých správní radou

Vnitřní předpisy a opatření přijaté správní radou na základě nařízení (EU) č. 1077/2011 zůstávají v platnosti do 11. prosince 2018, aniž jsou dotčeny jakékoli jejich změny vyžadované podle tohoto nařízení.

Článek 56

Přechodné ustanovení týkající se výkonného ředitele

Výkonný ředitel Evropské agentury pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, jmenovaný na základě článku 18 nařízení (EU) č. 1077/2011, vykonává po zbývající část svého funkčního období povinnosti výkonného ředitele agentury podle článku 24 tohoto nařízení. Ostatní podmínky jeho smlouvy se nemění. Pokud je rozhodnutí o prodloužení funkčního období výkonného ředitele v souladu s čl. 18 odst. 4 nařízení (EU) č. 1077/2011 přijato před 11. prosincem 2018, prodlužuje se jeho funkční období automaticky do 31. října 2022.

KAPITOLA VIII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 57

Nahrazení a zrušení

Nařízení (EU) č. 1077/2011 se v případě členských států, které jsou vázány tímto nařízením, nahrazuje.

Nařízení (EU) č. 1077/2011 se proto zrušuje.

Ve vztahu k členským státům, které jsou vázány tímto nařízením, se odkazy na zrušené nařízení považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze tohoto nařízení.

Článek 58

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 11. prosince 2018. Ustanovení čl. 19 odst. 1 písm. x), čl. 24 odst. 3 písm. h) a i) a čl. 50 odst. 5 tohoto nařízení, pokud odkazují na Úřad evropského veřejného žalobce, a čl. 50 odst. 1 tohoto nařízení, pokud odkazuje na nařízení (EU) 2017/1939, se však použijí ode dne určeného v rozhodnutí Komise podle čl. 120 odst. 2 druhého pododstavce nařízení (EU) 2017/1939.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

Ve Štrasburku dne 14. listopadu 2018.

Za Evropský parlament

předseda

A. TAJANI

Za Radu

předsedkyně

K. EDTSTADLER


(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 5. července 2018 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 9. listopadu 2018.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (Úř. věst. L 381, 28.12.2006, s. 4).

(3)  Rozhodnutí Rady 2007/533/SVV ze dne 12. června 2007 o zřízení, provozování a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (Úř. věst. L 205, 7.8.2007, s. 63).

(4)  Rozhodnutí Rady 2004/512/ES ze dne 8. června 2004 o zřízení Vízového informačního systému (VIS) (Úř. věst. L 213, 15.6.2004, s. 5).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS) (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 60).

(6)  Nařízení Rady (ES) č. 2725/2000 ze dne 11. prosince 2000 o zřízení systému Eurodac pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy (Úř. věst. L 316, 15.12.2000, s. 1).

(7)  Nařízení Rady (ES) č. 407/2002 ze dne 28. února 2002, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 2725/2000 o zřízení systému Eurodac pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy (Úř. věst. L 62, 5.3.2002, s. 1).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování nařízení (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států, a pro podávání žádostí orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva a o změně nařízení (EU) č. 1077/2011, kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 1).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1077/2011 ze dne 25. října 2011, kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (Úř. věst. L 286, 1.11.2011, s. 1).

(10)  Rozhodnutí Rady 2008/633/SVV ze dne 23. června 2008 o konzultačním přístupu určených orgánů členských států a Europolu do Vízového informačního systému (VIS) pro účely prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a jiných závažných trestných činů (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 129).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 ze dne 30. listopadu 2017, kterým se zřizuje Systém vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu a údajů o odepření vstupu, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí překračující vnější hranice členských států, kterým se stanoví podmínky přístupu do systému EES pro účely vymáhání práva a kterým se mění Úmluva k provedení Schengenské dohody a nařízení (ES) č. 767/2008 a (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 327, 9.12.2017, s. 20).

(12)  Nařízení Komise (ES) č. 1560/2003 ze dne 2. září 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 343/2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států (Úř. věst. L 222, 5.9.2003, s. 3).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240 ze dne 12. září 2018, kterým se zřizuje Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a kterým se mění nařízení (EU) č. 1077/2011, (EU) č. 515/2014, (EU) 2016/399, (EU) 2016/1624 a (EU) 2017/2226 (Úř. věst. L 236, 19.9.2018, s. 1).

(14)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 922/2009/ES ze dne 16. září 2009 o řešeních interoperability pro evropské orgány veřejné správy (ISA) (Úř. věst. L 280, 3.10.2009, s. 20).

(15)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2240 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se zavádí program pro řešení interoperability a společné rámce pro evropské orgány veřejné správy, podniky a občany (program ISA2) jako prostředek modernizace veřejného (Úř. věst. L 318, 4.12.2015, s. 1).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(17)  Nařízení Rady (EU) č. 1053/2013 ze 7. října 2013 o vytvoření hodnotícího a monitorovacího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis a o zrušení rozhodnutí výkonného výboru ze dne 16. září 1998, kterým se zřizuje Stálý výbor pro hodnocení a provádění Schengenu (Úř. věst. L 295, 6.11.2013, s. 27).

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 ze dne 14. září 2016 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 863/2007, nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES (Úř. věst. L 251, 16.9.2016, s. 1).

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz a zrušuje rozhodnutí č. 574/2007/ES (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 143).

(20)  Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 526/2013 ze dne 21. května 2013 o Agentuře Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) a o zrušení nařízení (ES) č. 460/2004 (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 41).

(22)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (viz strana 39 v tomto čísle Úředního věstníku).

(23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(24)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

(25)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(26)  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.

(27)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(28)  Nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví služební řád úředníků Evropských společenství a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a kterým se zavádějí zvláštní opatření dočasně použitelná na úředníky Komise (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1).

(29)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42).

(30)  Úř. věst. L 66, 8.3.2006, s. 38.

(31)  Rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43).

(32)  Rozhodnutí Rady (EU) 2018/1600 ze dne 28. září 2018 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis týkající se Agentury Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) (Úř. věst. L 267, 25.10.2018, s. 3).

(33)  Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).

(34)  Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

(35)  Rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31).

(36)  Úř. věst. L 93, 3.4.2001, s. 40.

(37)  Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.

(38)  Rozhodnutí Rady 2008/146/ES ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1).

(39)  Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 5.

(40)  Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 21.

(41)  Rozhodnutí Rady 2011/350/EU ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, pokud jde o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a pohyb osob (Úř. věst L 160, 18.6.2011, s. 19).

(42)  Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 39.

(43)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 31).

(44)  Směrnice Rady 2004/82/ES ze dne 29. dubna 2004 o povinnosti přepravců sdělovat údaje o přepravovaných osobách (Úř. věst. L 261, 6.8.2004, s. 24).

(45)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/681 ze dne 27. dubna 2016 o používání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) pro prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 132).

(46)  Nařízení Rady č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385).

(47)  Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 41).

(48)  Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).

(49)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).


PŘÍLOHA

SROVNÁVACÍ TABULKA

Nařízení (EU) č. 1077/2011

Toto nařízení

 

 

Čl. 1 odst. 1

Čl. 1 odst. 1

Čl. 1 odst. 2

Čl. 1 odst. 2

Čl. 1 odst. 3 a 4

Čl. 1 odst. 3

Čl. 1 odst. 5

Čl. 1 odst. 4

Čl. 1 odst. 6

Článek 2

Článek 2

Článek 3

Článek 3

Článek 4

Článek 4

Článek 5

Článek 5

Článek 5a

Článek 6

Článek 7

Článek 8

Článek 6

Článek 9

Článek 10

Čl. 7 odst. 1 a 2

Čl. 11 odst. 1

Čl. 7 odst. 3

Čl. 11 odst. 2

Čl. 7 odst. 4

Čl. 11 odst. 3

Čl. 7 odst. 5

Čl. 11 odst. 4

Čl. 7 odst. 6

Čl. 11 odst. 5

Článek 12

Článek 13

Čl. 8 odst. 1

Čl. 14 odst. 1

Čl. 14 odst. 2

Čl. 8 odst. 2

Čl. 14 odst. 3

Čl. 9 odst. 1 a 2

Čl. 15 odst. 1 a 2

Čl. 15 odst. 3

Čl. 15 odst. 4

Článek 16

Čl. 10 odst. 1 a 2

Čl. 17 odst. 1 a 2

Čl. 10 odst. 3

Čl. 24 odst. 2

Čl. 10 odst. 4

Čl. 17 odst. 3

Čl. 17 odst. 4

Čl. 17 odst. 5

Článek 11

Článek 18

Čl. 12 odst. 1

Čl. 19 odst. 1

Čl. 19 odst. 1 písm. a)

Čl. 19 odst. 1 písm. b)

Čl. 12 odst. 1 a)

Čl. 19 odst. 1 písm. c)

Čl. 12 odst. 1 písm. b)

Čl. 19 odst. 1 písm. d)

Čl. 12 odst. 1 písm. c)

Čl. 19 odst. 1 písm. e)

Čl. 19 odst. 1 písm. f)

Čl. 12 odst. 1 písm. d)

Čl. 19 odst. 1 písm. g)

Čl. 19 odst. 1 písm. h)

Čl. 19 odst. 1 písm. i)

Čl. 19 odst. 1 písm. j)

Čl. 19 odst. 1 písm. k)

Čl. 12 odst. 1 písm. e)

Čl. 19 odst. 1 písm. l)

Čl. 19 odst. 1 písm. m)

Čl. 12 odst. 1 písm. f)

Čl. 19 odst. 1 písm. n)

Čl. 12 odst. 1 písm. g)

Čl. 19 odst. 1 písm. o)

Čl. 19 odst. 1 písm. p)

Čl. 12 odst. 1 písm. h)

Čl. 19 odst. 1 písm. q)

Čl. 12 odst. 1 písm. i)

Čl. 19 odst. 1 písm. q)

Čl. 12 odst. 1 písm. j)

Čl. 19 odst. 1 písm. r)

Čl. 19 odst. 1 písm. s)

Čl. 12 odst. 1 písm. k)

Čl. 19 odst. 1 písm. t)

Čl. 12 odst. 1 písm. l)

Čl. 19 odst. 1 písm. u)

Čl. 12 odst. 1 písm. m)

Čl. 19 odst. 1 písm. v)

Čl. 12 odst. 1 písm. n)

Čl. 19 odst. 1 písm. w)

Čl. 12 odst. 1 písm. o)

Čl. 19 odst. 1 písm. x)

Čl. 19 odst. 1 písm. y)

Čl. 12 odst. 1 písm. p)

Čl. 19 odst. 1 písm. z)

Čl. 12 odst. 1 písm. q)

Čl. 19 odst. 1 písm. bb)

Čl. 12 odst. 1 písm. r)

Čl. 19 odst. 1 písm. cc)

Čl. 12 odst. 1 písm. s)

Čl. 19 odst. 1 písm. dd)

Čl. 12 odst. 1 písm. t)

Čl. 19 odst. 1 písm. ff)

Čl. 12 odst. 1 písm. u)

Čl. 19 odst. 1 písm. gg)

Čl. 12 odst. 1 písm. v)

Čl. 19 odst. 1 písm. hh)

Čl. 12 odst. 1 písm. w)

Čl. 19 odst. 1 písm. ii)

Čl. 12 odst. 1 písm. x)

Čl. 19 odst. 1 písm. jj)

Čl. 19 odst. 1 písm. ll)

Čl. 12 odst. 1 písm. y)

Čl. 19 odst. 1 písm. mm)

Čl. 12 odst. 1 písm. z)

Čl. 19 odst. 1 písm. nn)

Čl. 19 odst. 1 písm. oo)

Čl. 12 odst. 1 písm. aa)

Čl. 19 odst. 1 písm. pp)

Čl. 12 odst. 1 písm. sa)

Čl. 19 odst. 1 písm. ee)

Čl. 12 odst. 1 písm. xa)

Čl. 19 odst. 1 písm. kk)

Čl. 12 odst. 1 písm. za)

Čl. 19 odst. 1 písm. mm)

Čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 19 odst. 2)

Čl. 12 odst. 2

Čl. 19 odst. 3)

Čl. 13 odst. 1

Čl. 20 odst. 1)

Čl. 13 odst. 2 a 3

Čl. 20 odst. 2)

Čl. 13 odst. 4

Čl. 20 odst. 3)

Čl. 13 odst. 5

Čl. 20 odst. 4)

Čl. 14 odst. 1 a 3

Čl. 21 odst. 1)

Čl. 14 odst. 2

Čl. 21 odst. 2)

Čl. 15 odst. 1

Čl. 22 odst. 1 a 3

Čl. 15 odst. 2

Čl. 22 odst. 2

Čl. 15 odst. 3

Čl. 22 odst. 5

Čl. 15 odst. 4 a 5

Čl. 22 odst. 4

Čl. 15 odst. 6

Čl. 22 odst. 6

Čl. 16 odst. 1 až odst. 5

Čl. 23 odst. 1 až 5

Čl. 23 odst. 6

Čl. 16 odst. 6

Čl. 23 odst. 7

Čl. 16 odst. 7

Čl. 23 odst. 8

Čl. 17 odst. 1 a 4

Čl. 24 odst. 1

Čl. 17 odst. 2

Čl. 17 odst. 3

Čl. 17 odst. 5 a 6

Čl. 24 odst. 3

Čl. 17 odst. 5 písm. a)

Čl. 24 odst. 3 písm. a)

Čl. 17 odst. 5 písm. b)

Čl. 24 odst. 3 písm. b)

Čl. 17 odst. 5 písm. c)

Čl. 24 odst. 3 písm. c)

Čl. 17 odst. 5 písm. d)

Čl. 24 odst. 3 písm. o)

Čl. 17 odst. 5 písm. e)

Čl. 22 odst. 2

Čl. 17 odst. 5 písm. f)

Čl. 19 odst. 2

Čl. 17 odst. 5 písm. g)

Čl. 24 odst. 3 písm. p)

Čl. 17 odst. 5 písm. h)

Čl. 24 odst. 3 písm. q)

Čl. 17 odst. 6 písm. a)

Čl. 24 odst. 3 písm. d) a g)

Čl. 17 odst. 6 písm. b)

Čl. 24 odst. 3 písm. k)

Čl. 17 odst. 6 písm. c)

Čl. 24 odst. 3 písm. d)

Čl. 17 odst. 6 písm. d)

Čl. 24 odst. 3 písm. l)

Čl. 17 odst. 6 písm. e)

Čl. 17 odst. 6 písm. f)

Čl. 17 odst. 6 písm. g)

Čl. 24 odst. 3 písm. r)

Čl. 17 odst. 6 písm. h)

Čl. 24 odst. 3 písm. s)

Čl. 17 odst. 6 písm. i)

Čl. 24 odst. 3 písm. t)

Čl. 17 odst. 6 písm. j)

Čl. 24 odst. 3 písm. v)

Čl. 17 odst. 6 písm. k)

Čl. 24 odst. 3 písm. u)

Čl. 17 odst. 7

Čl. 24 odst. 4

Čl. 24 odst. 5

Článek 18

Článek 25

Čl. 18 odst. 1

Čl. 25 odst. 1 a 10

Čl. 18 odst. 2

Čl. 25 odst. 2, 3 a 4

Čl. 18 odst. 3

Čl. 25 odst. 5

Čl. 18 odst. 4

Čl. 25 odst. 6

Čl. 18 odst. 5

Čl. 25 odst. 7

Čl. 18 odst. 6

Čl. 24 odst. 1

Čl. 25 odst. 8

Čl. 18 odst. 7

Čl. 25 odst. 9 a 10

Čl. 25 odst. 11

Článek 26

Článek 19

Článek 27

Článek 20

Článek 28

Čl. 20 odst. 1 a 2

Čl. 28 odst. 1 a 2

Čl. 20 odst. 3

Čl. 20 odst. 4

Čl. 28 odst. 3

Čl. 20 odst. 5

Čl. 28 odst. 4

Čl. 20 odst. 6

Čl. 28 odst. 5

Čl. 20 odst. 7

Čl. 28 odst. 6

Čl. 20 odst. 8

Čl. 28 odst. 7

Článek 21

Článek 29

Článek 22

Článek 30

Článek 23

Článek 31

Článek 24

Článek 32

Čl. 25 odst. 1 a odst. 2

Čl. 33 odst. 1 a 2

Čl. 33 odst. 3

Čl. 25 odst. 3

Čl. 33 odst. 4

Články 26 a 27

Článek 34

Čl. 28 odst. 1

Čl. 35 odst. 1 a čl. 36 odst. 2

Čl. 28 odst. 2

Čl. 35 odst. 2

Čl. 36 odst. 1

Čl. 29 odst. 1 a odst. 2

Čl. 37 odst. 1

Čl. 29 odst. 3

Čl. 37 odst. 2

Článek 30

Článek 38

Čl. 31 odst. 1

Čl. 39 odst. 1

Čl. 31 odst. 2

Čl. 39 odst. 1 a 3

Čl. 39 odst. 2

Článek 40

Článek 41

Článek 43

Článek 44

Čl. 32 odst. 1

Čl. 46 odst. 3

Čl. 32 odst. 2

Čl. 46 odst. 4

Čl. 32 odst. 3

Čl. 46 odst. 2

Čl. 32 odst. 4

Čl. 45 odst. 2

Čl. 32 odst. 5

Čl. 45 odst. 2

Čl. 32 odst. 6

Čl. 44 odst. 2

Čl. 32 odst. 7

Čl. 45 odst. 3

Čl. 32 odst. 8

Čl. 45 odst. 4

Čl. 32 odst. 9

Čl. 45 odst. 5 a 6

Čl. 32 odst. 10

Čl. 45 odst. 7

Čl. 32 odst. 11

Čl. 45 odst. 8

Čl. 32 odst. 12

Čl. 45 odst. 9

Čl. 33 odst. 1 až 4

Čl. 47 odst. 1 až 4

Čl. 47 odst. 5

Čl. 33 odst. 5

Čl. 47 odst. 6

Čl. 33 odst. 6

Čl. 47 odst. 7

Čl. 33 odst. 7

Čl. 47 odst. 8

Čl. 33 odst. 8

Čl. 47 odst. 9

Čl. 33 odst. 9

Čl. 47 odst. 10

Čl. 33 odst. 10

Čl. 47 odst. 11

Čl. 33 odst. 11

Čl. 47 odst. 12

Článek 48

Článek 34

Článek 49

Čl. 35 odst. 1 a 2

Čl. 50 odst. 1 a 2

Čl. 50 odst. 3

Čl. 35 odst. 3

Čl. 50 odst. 4 a 5

Článek 36

Článek 37

Článek 42

Článek 51

Článek 52

Článek 53

Článek 54

Článek 55

Článek 56

Článek 57

Článek 38

Článek 58

Příloha


Top