32002L0060

Směrnice Rady 2002/60/ES

ze dne 27. června 2002,

kterou se stanoví zvláštní ustanovení pro tlumení afrického moru prasat a kterou se mění směrnice 92/119/EHS, pokud jde o těšínskou chorobu prasat a africký mor prasat

(Text s významem pro EHP)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 92/119/EHS ze dne 17. prosince 1992, kterou se zavádějí obecná opatření Společenství pro tlumení některých chorob zvířat a zvláštní opatření týkající se vezikulární choroby prasat [1], a zejména na článek 15 a čl. 24 odst. 1 uvedené směrnice,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Obecná opatření stanovená ve směrnici 92/119/EHS jsou zaměřena na zabránění dalšímu rozšiřování některých chorob zvířat, která mají zásadní hospodářský význam, a zejména na kontrolu přemísťování zvířat, jež mohou rozšiřovat infekci.

(2) Mezinárodní úřad pro nákazy zvířat je technickým referenčním orgánem pro zdraví zvířat uznaným Světovou obchodní organizací. Stanovil seznam nákaz zvířat zásadního hospodářského významu (seznam A).

(3) Je nutné, aby se směrnice 92/119/EHS použila pro všechny nákazy na seznamu A s výjimkou nákaz, pro které již byl na úrovni Společenství vypracován zvláštní předpis.

(4) Na seznamu A již není zahrnuta těšínská choroba prasat. Proto je třeba vyškrtnout tuto chorobu ze seznamu v příloze I směrnice 92/119/EHS.

(5) Africký mor prasat je chorobou zásadního hospodářského významu zařazenou na seznamu A, která se vyskytuje v některých omezených oblastech Společenství. Proto je třeba zavést opatření Společenství pro tlumení této choroby.

(6) Africký mot prasat je třeba zařadit na seznam v příloze I směrnice 92/119/EHS a podle článku 15 uvedené směrnice stanovit zvláštní opatření pro jeho tlumení.

(7) Je třeba přijmout opatření pro kontrolu přemísťování prasat a výrobků z vepřového masa z oblastí, které podléhají omezením v důsledku zjištění ohniska afrického moru prasat. Taková opatření by měla být podobná opatřením stanoveným na úrovni Společenství pro tlumení jiných chorob prasat, jako je vezikulární choroba prasat a klasický mor prasat.

(8) Jako vzor pro stanovení zvláštních opatření pro tlumení afrického moru prasat je třeba použít zejména směrnici Rady 2001/89/ES ze dne 23. října 2001 o opatřeních Společenství pro tlumení klasického moru prasat [2]. Je v ní však třeba provést nezbytné změny, zejména z důvodu rozdílů mezi těmito dvěma chorobami, současného nedostatku očkovacích látek, a zejména inkubační doby afrického moru prasat a možnosti přenosu této choroby vektory.

(9) Opatření nezbytná k provádění této směrnice je třeba přijmout v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [3],

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Účel

Tato směrnice stanoví minimální opatření Společenství pro tlumení afrického moru prasat.

Vyjímá těšínskou chorobu prasat ze skupiny chorob, na které se vztahují obecná opatření pro tlumení stanovená směrnicí 92/119/EHS.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se:

a) "prasetem" rozumí jakékoli zvíře z čeledi prasatovitých (Suidae), včetně volně žijících prasat;

b) "volně žijícím prasetem" rozumí prase, které není drženo ani chováno v hospodářství;

c) "hospodářstvím" rozumí jakýkoli zemědělský či jiný objekt na území členského státu, v němž jsou trvale či dočasně chována či držena prasata. Tato definice nezahrnuje jatka, dopravní prostředky a ohrazené prostory, v nichž jsou držena volně žijící prasata, která zde mohou být lovena; tyto ohrazené prostory musí mít takovou velikost a členění, které vylučují platnost opatření stanovených v čl. 5 odst. 1;

d) "diagnostickou příručkou" rozumí diagnostická příručka, na kterou odkazuje čl. 18 odst. 3;

e) "prasetem podezřelým z infekce africkým morem prasat" rozumí jakékoli prase nebo jatečně upravené tělo prasete nebo mrtvé tělo prasete s takovými klinickými příznaky nebo postmortálními lézemi či reakcemi při laboratorních testech provedených v souladu s diagnostickou příručkou, jež naznačují možný výskyt afrického moru prasat;

f) "případem afrického moru prasat" nebo "prasetem nakaženým africkým morem prasat" rozumí jakékoli prase nebo jatečně upravené tělo prasete nebo mrtvé tělo, u něhož:

- byly klinické příznaky nebo postmortální typické léze afrického moru prasat úředně potvrzeny nebo

- byl výskyt této choroby úředně potvrzen na základě laboratorního vyšetření provedeného v souladu s diagnostickou příručkou;

g) "ohniskem afrického moru prasat" rozumí hospodářství, v němž byl zjištěn jeden či více případů afrického moru prasat;

h) "primárním ohniskem" rozumí ohnisko ve smyslu čl. 2 písm. d) směrnice Rady 82/894/EHS ze dne 21. prosince 1982 o hlášení chorob zvířat ve Společenství [4];

i) "infikovanou oblastí" rozumí oblast v členském státě, v níž po potvrzení jednoho či více případů afrického moru prasat u volně žijících prasat platí eradikační opatření podle článku 15 nebo 16;

j) "primárním případem afrického moru prasat u volně žijících prasat" rozumí jakýkoli případ afrického moru prasat zjištěný u volně žijících prasat žijících v oblasti, kde nejsou v platnosti žádná opatření podle článku 15 nebo 16;

k) "kontaktním hospodářstvím" rozumí hospodářství, kam africký mor prasat mohl být zavlečen, ať v důsledku umístění daného hospodářství, pohybu osob, prasat nebo vozidel, či jakýmkoli jiným způsobem;

l) "vlastníkem" rozumí kterákoli osoba či osoby, fyzické či právnické, které vlastní prasata nebo jsou pověřeny jejich chovem, bez ohledu na to, zda tak činí za finanční odměnu či nikoli;

m) "příslušným orgánem" rozumí příslušný orgán ve smyslu čl. 2 odst. 6 směrnice Rady 90/425/EHS [5];

n) "úředním veterinárním lékařem" rozumí veterinární lékař jmenovaný příslušným orgánem členského státu;

o) "zpracováním" rozumí jeden ze způsobů ošetření vysoce rizikového materiálu podle článku 3 směrnice 90/667/EHS [6], který se provádí tak, aby se zamezilo riziku šíření afrického moru prasat;

p) "utracením" rozumí usmrcení prasat ve smyslu čl. 2 odst. 6 směrnice 93/119/EHS [7];

q) "porážkou" rozumí porážka prasat ve smyslu čl. 2 odst. 7 směrnice 93/119/EHS;

r) "vektorem" rozumí klíště druhu Ornithodorus erraticus.

Článek 3

Hlášení afrického moru prasat

1. Členské státy zajistí, aby výskyt nebo podezření na výskyt afrického moru prasat podléhaly okamžité ohlašovací povinnosti příslušnému orgánu.

2. Aniž jsou dotčena stávající ustanovení Společenství o oznamování ohnisek chorob zvířat, členský stát, na jehož území byl africký mor prasat potvrzen, je povinen:

a) oznámit chorobu a poskytnout Komisi a dalším členským státům v souladu s přílohou I informace ohledně:

- ohnisek afrického moru prasat potvrzených v hospodářstvích,

- případů afrického moru prasat potvrzených na jatkách nebo v dopravních prostředcích,

- primárních případů afrického moru prasat potvrzených u volně žijících prasat,

- výsledků epizootologického šetření provedeného v souladu s článkem 8;

b) poskytnout Komisi a ostatním členským státům informace o dalších potvrzených případech u volně žijících prasat v oblasti infikované africkým morem prasat v souladu s čl. 16 odst. 3 písm. a) a čl. 16 odst. 4.

Článek 4

Opatření v případě podezření na výskyt afrického moru prasat v hospodářství

1. V případě, že se v hospodářství nachází jedno či více prasat podezřelých z infekce virem afrického moru prasat, zajistí členské státy, aby příslušný orgán neprodleně zahájil úřední postup šetření, který potvrdí či vyloučí výskyt uvedené choroby v souladu s postupy popsanými v diagnostické příručce.

Při návštěvě úředního veterinárního lékaře v daném hospodářství se rovněž provede kontrola registru a identifikačních značek prasat, na něž odkazují články 4 a 5 směrnice Rady 92/102/EHS ze dne 27. listopadu 1992 o identifikaci a evidování zvířat [8].

2. Dojde-li příslušný orgán k závěru, že podezření na výskyt afrického moru prasat v hospodářství nelze vyloučit, okamžitě nařídí nad uvedeným hospodářstvím úřední dozor, a zejména nařídí:

a) sečtení všech prasat různých kategorií v daném hospodářství, sestavení seznamu počtu kusů již nemocných, uhynulých či podezřelých z nakažení v každé kategorii; tento seznam musí být průběžně aktualizován, aby obsahoval počet narozených a uhynulých prasat v průběhu období podezření; údaje v tomto seznamu musí být na požádání předloženy a při každé návštěvě je lze kontrolovat;

b) aby všechna prasata v hospodářství byla držena ve svých místech ustájení nebo v jiných prostorách, kde je lze udržet v izolaci;

c) že žádná prasata nesmí do hospodářství vstupovat ani je opouštět. Příslušný orgán může v případě nutnosti rozšířit zákaz opouštění hospodářství i na jiné druhy zvířat a požadovat použití příslušných opatření k odstranění hlodavců či hmyzu;

d) že bez povolení příslušného orgánu se nesmějí z hospodářství odvážet jatečně upravená těla prasat;

e) že bez povolení příslušného orgánu se nesmí z hospodářství odvážet maso, výrobky z vepřového masa, sperma, vajíčka a embrya prasat, krmivo pro zvířata, nástroje, materiály a odpady, u nichž je pravděpodobnost přenosu afrického moru prasat; z hospodářství nesmí být odváženo maso, výrobky z vepřového masa, sperma, vajíčka a embrya pro účely obchodování uvnitř Společenství;

f) že pohyb osob vstupujících do hospodářství nebo je opouštějících podléhá písemnému povolení příslušného orgánu;

g) že pohyb vozidel do hospodářství přijíždějících či z něj odjíždějících podléhá písemnému povolení příslušného orgánu;

h) používání vhodných dezinfekčních prostředků při vstupu do budov a odchodu z budov, kde jsou ustájena prasata, a stejně tak v celém hospodářství; kterákoli osoba vstupující do hospodářství s chovem prasat či z něj odcházející se musí podrobit přiměřeným hygienickým opatřením nutným pro snížení rizika šíření viru afrického moru prasat. Dále nařídí provedení důkladné dezinfekce veškerých dopravních prostředků před opuštěním hospodářství;

i) provedení epizootologického šetření v souladu s článkem 8.

3. Pokud to epizootologická situace vyžaduje, může příslušný orgán přikročit k těmto opatřením:

a) může v hospodářství, na něž odkazuje odstavec 2 tohoto článku, použít opatření stanovená v čl. 5 odst. 1; příslušný orgán však může, pokud usoudí, že to podmínky dovolují, omezit použití těchto opatření pouze na prasata podezřelá z infekce či infikovaná virem afrického moru prasat a tu část hospodářství, v níž byla držena, pod podmínkou, že jsou tato prasata ustájena, chována a krmena zcela odděleně od ostatních prasat v hospodářství. V každém případě musí být u utracených prasat odebráno dostatečné množství vzorků, aby bylo možno výskyt viru afrického moru prasat v souladu s diagnostickou příručkou potvrdit nebo vyloučit;

b) kolem hospodářství, na něž odkazuje odstavec 2, může vymezit dočasné ochranné pásmo; na hospodářství s chovem prasat v uvedeném pásmu se použijí některá nebo veškerá opatření uvedená v odstavcích 1 a 2.

4. Přijatá opatření stanovená v odstavci 2 se nezrušují, dokud není podezření na africký mor prasat úředně vyloučeno.

Článek 5

Opatření v případě potvrzení výskytu afrického moru prasat v hospodářství

1. V případě úředního potvrzení výskytu afrického moru prasat v určitém hospodářství zajistí členské státy, aby příslušný orgán kromě opatření uvedených v čl. 4 odst. 2 nařídil toto:

a) všechna prasata v hospodářství musí být neprodleně utracena pod úředním dozorem, a to způsobem vylučujícím riziko šíření viru afrického moru prasat během přepravy či utracení;

b) v souladu s diagnostickou příručkou je třeba u utracených prasat odebrat dostatečný počet vzorků, aby bylo možno zjistit, jakým způsobem byl virus afrického moru prasat do hospodářství zavlečen, a dobu, po kterou mohl v hospodářství přetrvávat před oznámením choroby;

c) kadávery uhynulých nebo utracených prasat musí být zpracovány pod úředním dozorem;

d) maso prasat poražených v období mezi pravděpodobným zavlečením choroby do hospodářství a zavedením úředních opatření je s využitím veškerých možností vysledováno a zpracováno pod úředním dozorem;

e) sperma, vajíčka a embrya prasat odebraná z hospodářství v období mezi pravděpodobným zavlečením choroby do hospodářství a zavedením úředních opatření jsou vysledována a zničena pod úředním dozorem takovým způsobem, aby se zamezilo riziku šíření viru afrického moru prasat;

f) veškeré látky a odpady, které by mohly být kontaminovány, jako je krmivo, musí být zpracovány; veškeré materiály pro jedno použití, jež by mohly být kontaminovány, zejména pak látky používané při porážení, je třeba zlikvidovat; tyto činnosti je třeba provádět v souladu s pokyny úředního veterinárního lékaře;

g) po likvidaci prasat se budovy sloužící k jejich ustájení, vozidla sloužící k jejich přepravě nebo k přepravě jejich jatečně upravených těl a vybavení, stelivo, hnůj a kejda, u nichž existuje pravděpodobnost kontaminace, čistí, v případě nutnosti odhmyzují a dezinfikují a ošetří v souladu s článkem 12;

h) v případě primárního ohniska choroby se izolát viru afrického moru prasat podrobí laboratornímu postupu stanovenému v diagnostické příručce, aby se stanovil jeho genetický typ;

i) v souladu s článkem 8 se provede epizootologické šetření zvířat.

2. V případech, kdy bylo ohnisko potvrzeno v laboratoři, zoologické zahradě, rezervaci zvěře nebo na ohrazeném území, na němž jsou prasata držena pro výzkumné účely či účely související s uchováním druhu nebo uchováním vzácných plemen, může dotyčný členský stát rozhodnout o odchylce od odst. 1 písm. a) a e) za předpokladu, že to neohrozí základní zájmy Společenství.

Takové rozhodnutí neprodleně oznámí Komisi.

Komise ve všech případech neprodleně přezkoumá situaci s dotyčným členským státem a při nejbližší možné příležitosti ve Stálém veterinárním výboru. V případě nutnosti se přijímají opatření k prevenci šíření choroby postupem podle čl. 24 odst. 2.

Článek 6

Opatření v případě potvrzení výskytu afrického moru prasat v hospodářstvích sestávajících z různých produkčních jednotek

1. V případě potvrzení výskytu afrického moru prasat v hospodářstvích sestávajících z dvou nebo více samostatných produkčních jednotek a z toho důvodu, aby mohl být dokončen výkrm prasat, může se příslušný orgán rozhodnout, že učiní odchylku od čl. 5 odst. 1 písm. a), pokud jde o zdravé produkční jednotky prasat v infikovaném hospodářství, za předpokladu, že úřední veterinární lékař potvrdil, že prostorové uspořádání a velikost těchto produkčních jednotek, vzdálenost mezi nimi a činnosti v nich prováděné jsou takové povahy, že tyto produkční jednotky umožňují důsledné oddělení prostorů pro ustájení, ošetřování a krmení, a virus se tudíž nemůže šířit z jedné produkční jednotky do druhé.

2. Pokud je využito odchylky uvedené v odstavci 1, stanoví členské státy prováděcí pravidla jejího používání z hlediska možného poskytnutí veterinárních záruk.

3. Členské státy, které této odchylky využijí, o této skutečnosti neprodleně uvědomí Komisi. Komise ve všech případech neprodleně přezkoumá situaci s dotyčným členským státem a při nejbližší možné příležitosti ve Stálém veterinárním výboru. V případě nutnosti se opatření k prevenci šíření choroby přijímají postupem podle čl. 24 odst. 2.

Článek 7

Opatření v kontaktních hospodářstvích

1. Hospodářství se považují za kontaktní hospodářství, pokud úřední veterinární lékař shledá či na základě epizootologického šetření zvířat, provedeného v souladu s článkem 8 usoudí, že u nich existuje možnost zavlečení afrického moru prasat buď z jiných hospodářství do hospodářství podle článku 4 nebo 5, nebo z hospodářství podle článku 4 nebo 5 do jiných hospodářství.

V takových hospodářstvích se použije článek 4, dokud není přítomnost afrického moru prasat úředně vyloučena.

2. Příslušný orgán použije opatření stanovená v čl. 5 odst. 1 v kontaktních hospodářstvích uvedených v odstavci 1 tohoto článku, bude-li to epizootologická situace vyžadovat.

V souladu s diagnostickou příručkou se od utracených prasat odebere dostatečný počet vzorků, aby bylo možno potvrdit či vyloučit výskyt viru afrického moru prasat v těchto hospodářstvích.

Článek 8

Epizootologické šetření

Členské státy zajistí, aby při podezření na africký mor nebo při vypuknutí afrického moru prasat bylo epizootologické šetření prováděno na základě dotazníků připravených v rámci pohotovostních plánů uvedených v článku 21.

Uvedené šetření se zaměří přinejmenším na:

a) čas, po který mohl být v hospodářství přítomen virus afrického moru prasat předtím, než byla choroba ohlášena či vzniklo podezření z choroby;

b) možný původ afrického moru prasat v hospodářství a identifikace dalších hospodářství, ve kterých mohla být prasata nakažena či kontaminována ze stejného zdroje;

c) pohyb osob, vozidel, prasat, jatečně upravených těl, spermatu, masa či jakéhokoli materiálu, jímž se může virus přenášet mezi dotyčnými hospodářstvími;

d) možnost, že rozšiřování choroby způsobují vektory nebo volně žijící prasata.

Pokud výsledky šetření naznačí, že se africký mor prasat mohl šířit z hospodářství či do hospodářství umístěných v jiných členských státech, jsou o tom Komise a dotyčné členské státy neprodleně informovány.

Článek 9

Vymezení ochranného pásma a pásma dozoru

1. Ihned po úředním potvrzení výskytu afrického moru prasat u prasat v určitém hospodářství vymezí příslušný orgán ochranné pásmo v okruhu alespoň 3 kilometrů kolem ohniska, které bude zahrnuto také v pásmu dozoru v okruhu minimálně 10 kilometrů.

V příslušných pásmech se použijí opatření uvedená v článcích 10 a 11.

2. Při vymezení pásem musí příslušný orgán vzít v úvahu:

a) výsledky epizootologického šetření, provedeného v souladu s článkem 8;

b) zeměpisnou situaci, a zejména přírodní či umělé hranice;

c) polohu a blízkost hospodářství;

d) obvyklé struktury pro přemísťování prasat a obchodování s nimi a dostupnost jatek a zařízení pro zpracování jatečně upravených těl;

e) dostupnost vybavení a pracovníků schopných kontrolovat veškerá převážení prasat v rámci pásem, zejména musí-li být prasata určená k utracení přemístěna z hospodářství původu.

3. Pokud do pásma spadají části území několika členských států, spolupracují při vymezení pásma příslušné orgány dotyčných členských států.

4. Příslušný orgán provede veškerá nutná opatření, včetně rozmístění výrazného značení, výstražných upozornění a zapojení médií, jako jsou tisk a televize, k zajištění úplné informovanosti všech osob uvnitř ochranného pásma a pásma dozoru o omezujících opatřeních, jež vstoupila v platnost v souladu s články 10 a 11, a provede takové kroky, které považuje za vhodné pro zajištění dostatečného uplatnění dotyčných opatření.

Článek 10

Opatření ve vymezeném ochranném pásmu

1. Členské státy zajistí v ochranném pásmu používání těchto opatření:

a) co nejdříve se provede soupis všech hospodářství; po vymezení ochranného pásma tato hospodářství nejpozději do sedmi dnů navštíví úřední veterinární lékař, který provede klinické vyšetření prasat, kontrolu registru a identifikačních značek prasat, na něž odkazují články 4 a 5 směrnice 92/102/EHS;

b) přemísťování a přeprava prasat po veřejných i soukromých silnicích, s výjimkou nutných případů přepravy po užitkových komunikacích uvnitř hospodářství, jsou zakázány, pokud je příslušný orgán nepovolí pro umožnění přemístění podle písmene f). Tento zákaz nemusí být použit pro převážení prasat po silnici či železnici, pokud proběhne bez vykládání a zastávek. Kromě toho může být v souvislosti s postupem uvedeným v čl. 24 odst. 2 udělena odchylka pro porážku prasat pocházejících z území vně ochranného pásma během jejich přemístění na okamžitou porážku na jatka umístěná v uvedeném pásmu;

c) nákladní vozy, další vozidla a vybavení sloužící k přepravě prasat či jiných zvířat a materiálu, který by mohl být kontaminován (např. jatečně upravená těla, krmivo, hnůj, kejda atd.), se vyčistí, dezinfikují, v případě nutnosti odhmyzují a podrobí ošetření v nejkratší možné době po kontaminaci, a to v souladu s článkem 12. Žádné nákladní či jiné vozidlo, jež bylo pro přepravu prasat použito, nesmí opustit pásmo, aniž bylo předtím vyčištěno a dezinfikováno, a poté je zkontroloval a odjezd povolil příslušný orgán;

d) žádné jiné domácí zvíře nesmí do hospodářství vstoupit nebo je opustit bez povolení příslušného orgánu;

e) všechna uhynulá či nemocná prasata v hospodářství musí být neprodleně nahlášena příslušnému orgánu, který provede patřičná šetření v souladu s postupy stanovenými v diagnostické příručce;

f) prasata nesmějí být přemístěna z hospodářství, kde jsou chována, po dobu minimálně 40 dnů od ukončení předběžného čistění, dezinfekce a v případě nutnosti dezinsekce infikovaných hospodářství. Po 40 dnech, s výhradou podmínek stanovených v odstavci 3, může příslušný orgán povolit přemístění prasat z dotyčného hospodářství k přímému převozu na:

- jatka určená příslušným orgánem, pokud možno uvnitř ochranného pásma či pásma dozoru, za účelem okamžité porážky,

- zpracovatelský závod nebo vhodné místo, kde jsou prasata ihned utracena a jejich kadávery zpracovány pod úředním dozorem, nebo

- za mimořádných okolností do jiného objektu v ochranném pásmu. Členské státy využívající tohoto ustanovení o tom musí neprodleně informovat Komisi prostřednictvím Stálého veterinárního výboru;

g) sperma, vajíčka a embrya prasat nesmějí opustit hospodářství umístěná uvnitř ochranného pásma;

h) kterákoli osoba vstupující do hospodářství s chovem prasat nebo je opouštějící je povinna dodržovat příslušná hygienická opatření nutná ke snížení rizika šíření viru afrického moru prasat.

2. Pokud jsou zákazy stanovené v odstavci 1 dodržovány po dobu delší 40 dnů z důvodu výskytu dalších ohnisek choroby a v důsledku toho vznikají při chovu prasat problémy týkající se dobrých životních podmínek zvířat nebo jiné problémy, může příslušný orgán při dodržení podmínek stanovených v odstavci 3 na opodstatněnou žádost vlastníka povolit přemístění prasat z hospodářství v rámci ochranného pásma přímo:

a) na jatka určená příslušným orgánem, nejlépe uvnitř ochranného pásma nebo pásma dozoru, za účelem okamžité porážky;

b) do zpracovatelského závodu nebo na vhodné místo, kde jsou prasata ihned utracena a jejich kadávery zpracovány pod úředním dozorem;

c) za mimořádných okolností do jiného objektu v ochranném pásmu. Členské státy využívající tohoto ustanovení o tom musí neprodleně informovat Komisi prostřednictvím Stálého veterinárního výboru.

3. V případě odkazu na tento odstavec může příslušný orgán povolit přemístění prasat z uvedeného hospodářství při splnění těchto podmínek:

a) úřední veterinární lékař provedl v hospodářství klinické vyšetření prasat, především těch, která mají být přemístěna, včetně změření tělesné teploty postupem podle diagnostické příručky a kontroly registru a identifikačních značek prasat uvedených v článcích 4 a 5 směrnice 92/102/EHS;

b) kontroly a vyšetření podle písmene a) neprokázaly výskyt afrického moru prasat a prokázaly soulad s ustanoveními směrnice 92/102/EHS;

c) prasata jsou převážena ve vozidlech zaplombovaných příslušným orgánem;

d) vozidlo a vybavení, jež byly při přemístění prasat použity, jsou po jeho ukončení neprodleně vyčištěny a dezinfikovány v souladu s článkem 12;

e) mají-li být prasata poražena či utracena, je nutno od nich odebrat dostatečný počet vzorků v souladu s diagnostickou příručkou, aby bylo možno potvrdit či vyloučit výskyt viru afrického moru prasat v těchto hospodářstvích;

f) mají-li být prasata převezena na jatka:

- orgán příslušný pro jatka je informován o tomto záměru a uvědomí o jejich příjezdu orgán příslušný pro odeslání,

- po příjezdu na jatka jsou tato prasata držena a poražena odděleně od ostatních prasat,

- při prohlídce před porážkou a po porážce na určených jatkách sleduje příslušný orgán všechny příznaky výskytu viru afrického moru prasat,

- čerstvé maso dotyčných prasat je buď zpracováno, nebo označeno zvláštní značkou uvedenou v článku 5a směrnice Rady 72/461/EHS ze dne 12. prosince 1972 o veterinárních otázkách obchodu s čerstvým masem uvnitř Společenství [9] a zpracováno odděleně v souladu s pravidly stanovenými v čl. 4 odst. 1 písm. a) bodě i) směrnice Rady 80/215/EHS ze dne 22. ledna 1980 o veterinárních otázkách obchodu s masnými výrobky uvnitř Společenství [10]. Uvedené zpracování se musí provést v zařízení určeném příslušným orgánem. Maso musí být zasláno do dotyčného zařízení pod podmínkou, že je zásilka před odjezdem zaplombována a zůstane zaplombována po celou dobu přepravy.

4. Opatření v ochranném pásmu se používají alespoň do doby, než:

a) se provede vyčistění, dezinfekce a v případě nutnosti dezinsekce v infikovaných hospodářstvích;

b) se prasata ve všech hospodářstvích klinicky a laboratorně vyšetří v souladu s diagnostickou příručkou, aby byl odhalen případný výskyt viru afrického moru prasat.

Vyšetření podle písmene b) se neprovádí před uplynutím 45 dnů po dokončení předběžného čistění, dezinfekce a v případě nutnosti dezinsekce v infikovaných hospodářstvích.

5. Odchylně od odst. 1 písm. f) a odstavců 2 a 4 se však stanovená lhůta 40 a 45 dní může zkrátit na 30 dní, pokud členský stát v souladu s diagnostickou příručkou uplatní program intenzivního odběru vzorků a testování, který umožní vyloučit výskyt afrického moru prasat v dotyčném hospodářství.

Článek 11

Opatření ve vymezeném pásmu dozoru

1. Členské státy zajistí uplatnění následujících opatření v oblasti dozoru:

a) provedení soupisu všech hospodářství s chovem prasat;

b) přemísťování a přeprava prasat po veřejných i soukromých silnicích, vyjma nutných případů přepravy po užitkových komunikacích uvnitř hospodářství, jsou zakázány, pokud je nepovolí příslušný orgán. Tento zákaz nemusí být použit pro přemísťování prasat po silnici či železnici, pokud proběhne bez vykládání a zastávek, a pro porážku prasat pocházejících z území vně ochranného pásma během přemístění na okamžitou porážku na jatka, která se nacházejí v uvedeném pásmu;

c) nákladní vozy, další vozidla a vybavení sloužící k přepravě prasat či jiných zvířat a materiálu, který by mohl být kontaminován (např. jatečně upravená těla, krmivo, hnůj, kejda atd.), se vyčistí, dezinfikují, v případě nutnosti se provede dezinsekce a ošetří se v nejkratší možné době po kontaminaci, a to v souladu s článkem 12. Žádné nákladní či jiné vozidlo, jež bylo pro přepravu prasat použito, nesmí opustit pásmo, aniž bylo předtím vyčištěno a dezinfikováno;

d) žádné jiné domácí zvíře nesmí do hospodářství vstoupit nebo je opustit během prvních sedmi dnů po vymezení pásma bez povolení příslušného orgánu;

e) všechna uhynulá či nemocná prasata v hospodářství musí být neprodleně nahlášena příslušnému orgánu, který provede patřičná šetření v souladu s postupy stanovenými v diagnostické příručce;

f) prasata nesmějí být přemístěna z hospodářství, kde jsou chována, po dobu minimálně 30 dnů po ukončení předběžného čistění, dezinfekce a v případě nutnosti dezinsekce infikovaných hospodářství. Při dodržení podmínek stanovených v čl. 10 odst. 3 může příslušný orgán po 30 dnech povolit přemístění prasat z dotyčného hospodářství k přímému převozu:

- na jatka určená příslušným orgánem, nejlépe uvnitř ochranného pásma či pásma dozoru, za účelem okamžité porážky,

- do zpracovatelského závodu nebo na vhodné místo, kde jsou prasata ihned utracena a jejich kadávery zpracovány pod úředním dozorem, nebo

- za mimořádných okolností do jiného objektu v ochranném pásmu či v pásmu dozoru. Členské státy využívající tohoto ustanovení o tom musí neprodleně informovat Komisi prostřednictvím Stálého veterinárního výboru.

Pokud však mají být prasata převezena na jatka na žádost členského státu doplněnou příslušným odůvodněním a postupem podle čl. 24 odst. 2, je možno udělit odchylku od ustanovení uvedených v čl. 10 odst. 3 písm. e) a f) čtvrté odrážce, zejména s ohledem na označení masa těchto prasat, jeho další použití a na místo určení ošetřených produktů;

g) sperma, vajíčka a embrya prasat neopustí hospodářství uvnitř pásma dozoru;

h) každá osoba vstupující do hospodářství s chovem prasat nebo je opouštějící je povinna dodržovat příslušná hygienická opatření nutná pro snížení rizika šíření viru afrického moru prasat.

2. Pokud jsou zákazy stanovené v odstavci 1 dodržovány po dobu delší než 40 dnů z důvodu výskytu dalších ohnisek choroby a v důsledku toho vznikají při chovu prasat problémy týkající se dobrých životních podmínek zvířat nebo jiné problémy, může příslušný orgán při dodržení podmínek stanovených v čl. 10 odst. 3 na opodstatněnou žádost vlastníka povolit přemístění prasat z hospodářství v rámci pásma dozoru přímo:

a) na jatka určená příslušným orgánem, nejlépe uvnitř ochranného pásma nebo pásma dozoru, za účelem okamžité porážky;

b) do zpracovatelského závodu nebo na vhodné místo, kde jsou prasata ihned utracena a kadávery zpracovány pod úředním dozorem, nebo

c) za mimořádných okolností do jiného objektu v ochranném pásmu či pásmu dozoru. Členské státy využívající tohoto ustanovení o tom musí neprodleně informovat Komisi prostřednictvím Stálého veterinárního výboru.

3. Opatření v pásmu dozoru se používají alespoň do doby, než:

a) se provede vyčistění, dezinfekce a v případě nutnosti dezinsekce v infikovaných hospodářstvích;

b) se prasata ve všech hospodářstvích klinicky a laboratorně vyšetří v souladu s diagnostickou příručkou tak, aby byl odhalen případný výskyt viru afrického moru prasat.

Vyšetření uvedené v písmenu b) se neprovádí před uplynutím 40 dnů po dokončení předběžného čistění, dezinfekce a v případě nutnosti dezinsekce v infikovaných hospodářstvích.

4. Odchylně od odst. 1 písm. f) a odstavců 2 a 3 se však 30 denní lhůty stanovené v odst. 1 písm. f) a 40 denní lhůty stanovené v odstavcích 2 a 3 mohou zkrátit na 21, 30 a 20 dní v uvedeném pořadí, pokud členský stát v souladu s diagnostickou příručkou uplatní program intenzivního odběru vzorků a testování, který umožní vyloučit výskyt afrického moru prasat v dotyčném hospodářství.

Článek 12

Očista, dezinfekce a ošetření insekticidy

Členské státy zajistí, aby:

a) používané dezinfekční prostředky a insekticidy a jejich koncentrace byly úředně schváleny příslušným orgánem;

b) čisticí, dezinfekční a v případě nutnosti dezinsekční postupy byly prováděny pod úředním dozorem v souladu:

- s pokyny úředního veterinárního lékaře a

- se zásadami a postupy stanovenými v příloze II.

Článek 13

Znovuobsazení hospodářství prasaty po vypuknutí choroby

1. V hospodářství uvedeném v článku 5 přichází nový zástav v úvahu nejdříve za 40 dnů po dokončení procesu očisty, dezinfekce a v případě nutnosti dezinsekce v dotyčném hospodářství v souladu s článkem 12.

2. Při novém zástavu prasat se bere v úvahu typ chovu v dotyčném hospodářství, přičemž je nutno se řídit se jedním z postupů stanovených v odstavcích 3 a 4.

3. V případě hospodářství, ve kterých výskyt choroby nesouvisel s vektory, se použijí tyto postupy:

a) u hospodářství s chovem prasat ve venkovním prostředí se nový zástav prasat zahájí ověřovacími prasaty, u kterých při vyšetření nebyla prokázána přítomnost protilátek proti viru afrického moru prasat nebo která pocházejí z hospodářství, jež nepodléhají v souvislosti s africkým morem prasat žádným omezením. Ověřovací prasata se v souladu s požadavky příslušného orgánu rozmístí v celém prostoru infikovaného hospodářství a po 45 dnech pobytu se od nich v souladu s diagnostickou příručkou odebírají vzorky k vyšetření na přítomnost protilátek. Z hospodářství nesmějí být žádná prasata přemístěna předtím, než jsou k dispozici negativní výsledky sérologického vyšetření; pokud se u žádného z těchto prasat nevyvinuly protilátky proti viru afrického moru prasat, je možno přikročit k plnému znovuobsazení;

b) u všech ostatních forem chovu se nový zástav v chovu prasat provádí buď v souladu s opatřeními stanovenými v písmenu a), nebo se provádí úplné znovuobsazení, a to za předpokladu, že:

- všechna prasata se naskladní do 20 dnů a pocházejí z hospodářství nepodléhajících žádným omezením v souvislosti s africkým morem prasat,

- prasata ve znovuobsazeném stádě se podrobí sérologickému vyšetření v souladu s diagnostickou příručkou. Odběr vzorků pro toto vyšetření proběhne nejdříve za 45 dnů po přísunu posledních prasat,

- žádné prase nesmí opustit hospodářství předtím, než budou k dispozici negativní výsledky sérologického vyšetření.

4. V hospodářstvích, ve kterých výskyt choroby souvisel s vektory, se znovuobsazení neprovede po dobu nejméně šesti let, pokud:

a) pod úředním dozorem nebyly úspěšně provedeny zvláštní operace na odstranění vektoru z objektů a míst, kde musí být prasata držena nebo kde mohou přijít s vektorem do styku, nebo

b) nebylo možné prokázat, že přetrvávání vektoru již nepředstavuje významné riziko přenosu afrického moru prasat.

Potom se použijí opatření stanovená v odst. 3 písm. a).

Kromě těchto opatření však po úplném znovuobsazení nemůže dotyčné hospodářství opustit žádné prase, dokud v souladu s diagnostickou příručkou nebudou na vzorcích odebraných prasatům v hospodářství nejdříve 60 dní po úplném znovuobsazení provedena s negativními výsledky další sérologická vyšetření na africký mor prasat.

5. Pokud výskyt choroby nesouvisel s vektory a uplynulo-li více než šest měsíců od ukončení čisticích a dezinfekčních postupů v hospodářství, příslušný orgán může s ohledem na epizootologickou situaci povolit odchylku od odstavce 3.

6. Nový zástav jiných domácích druhů než prasat v hospodářstvích popsaných v článku 5 podléhá povolení příslušného orgánu, který přihlíží k riziku rozšíření choroby nebo přetrvání vektorů, které takový nový zástav představuje.

Článek 14

Opatření v případě podezření na výskyt a potvrzení výskytu afrického moru prasat na jatkách či v dopravních prostředcích

1. V případě podezření na výskyt afrického moru prasat na jatkách či v dopravních prostředcích členské státy zajistí, aby příslušný orgán neprodleně uvedl do chodu úřední prostředky šetření k potvrzení či vyloučení výskytu dotyčné choroby postupy podle diagnostické příručky.

2. V případě zjištění afrického moru prasat na jatkách či v dopravních prostředcích příslušný orgán zajistí, aby:

a) všechna vnímavá zvířata na jatkách či v dopravních prostředcích byla neprodleně utracena;

b) kadávery, vnitřnosti a živočišný odpad, které by mohly být infikovány a kontaminovány, byly pod úředním dozorem zpracovány;

c) vyčistění, dezinfekce a v případě nutnosti dezinsekce budov a vybavení včetně vozidel byla provedena pod dozorem úředního veterinárního lékaře v souladu s článkem 12;

d) epizootologické šetření bylo provedeno přiměřeně podle ustanovení článku 8;

e) izolace viru afrického moru prasat proběhla podle laboratorního postupu stanoveného v diagnostické příručce s cílem identifikovat genetický typ viru;

f) se opatření uvedená v článku 7 uplatnila v hospodářství, z něhož pocházejí nakažená prasata či kadávery, a v ostatních kontaktních hospodářstvích. Opatření stanovená v čl. 5 odst. 1 se použijí v hospodářství původu nakažených prasat či kadáverů, ledaže epizootologické šetření uvádí něco jiného;

g) na porážku či k přepravě nebyla žádná další zvířata přivedena po dobu minimálně 24 hodin po ukončení čisticích, dezinfekčních a v případě nutnosti dezinsekčních postupů provedených v souladu s článkem 12.

Článek 15

Opatření v případě podezření na výskyt a potvrzení výskytu afrického moru prasat u volně žijících prasat

1. Neprodleně poté, co příslušný orgán členského státu získá informace, že u volně žijících prasat je podezření na výskyt choroby, provede veškerá příslušná opatření vedoucí k potvrzení či vyloučení výskytu choroby, informuje majitele prasat a myslivce a provede vyšetření všech volně žijících prasat, jež byla zastřelena či nalezena mrtvá, včetně laboratorních testů.

2. Ihned po potvrzení primárního případu afrického moru prasat u volně žijících prasat přistoupí příslušný orgán členského státu za účelem omezení šíření choroby neprodleně k těmto krokům:

a) zřídí odbornou skupinu, v níž budou zastoupeni veterinární lékaři, myslivci, biologové se zaměřením na volně žijící zvěř a epizootologové. Tato odborná skupina je nápomocna příslušnému orgánu při těchto činnostech:

- zkoumání epizootologické situace a vymezení infikovaného pásma v souladu s čl. 16 odst. 3 písm. b),

- stanovení vhodných opatření, jež mají být uplatněna v infikované oblasti jako dodatek k opatřením podle písmen b) a c); tato opatření mohou zahrnovat pozastavení lovu a zákaz krmení volně žijících prasat,

- vypracování eradikačního plánu, který se v souladu s článkem 16 předloží Komisi,

- provedení kontrol k ověření účinnosti opatření přijatých k eradikaci afrického moru prasat v infikované oblasti;

b) neprodleně zavede úřední dozor v hospodářstvích s chovem prasat v určené infikované oblasti, a zejména nařídí tato opatření:

- provede se úřední soupis všech kategorií prasat ve všech hospodářstvích; majitel uvedený soupis průběžně aktualizuje. Informace obsažené v soupisu se předloží na požádání a při každé prohlídce je lze kontrolovat. V případě hospodářství s venkovním chovem prasat však může být první soupis proveden na základě odhadu,

- všechna prasata v hospodářství jsou držena ve svých místech ustájení nebo na jiném místě, kde mohou být oddělena od volně žijících prasat. Volně žijící prasata nesmějí mít přístup k žádnému materiálu, který se následně může dostat do styku s prasaty v hospodářství,

- do hospodářství nevstoupí ani je neopustí žádná prasata, pokud to po zvážení epizootologické situace nepovolí příslušný orgán,

- u vchodů a východů budov pro ustájení prasat i u vchodů a východů celého hospodářství se použijí vhodné dezinfekční a v případě nutnosti dezinsekční prostředky,

- všechny osoby, které přijdou do styku s volně žijícími prasaty, se podrobí příslušným hygienickým opatřením pro snížení rizika šíření viru afrického moru prasat,

- u všech uhynulých či nemocných prasat v hospodářství s příznaky afrického moru prasat se provede vyšetření na výskyt afrického moru prasat,

- žádná z částí kteréhokoli volně žijícího prasete, ať bylo zastřeleno, nebo nalezeno uhynulé, a stejně tak jakýkoli materiál či vybavení, jež by mohly být kontaminovány virem afrického moru prasat, nesmějí být přemístěny do hospodářství s chovem prasat,

- prasata, jejich sperma, embrya či vajíčka nesmějí být přemístěna z infikované oblasti za účelem obchodu uvnitř Společenství;

c) nařídí, aby všechna volně žijící prasata zastřelená či nalezená jako uhynulá ve vymezené infikované oblasti byla prohlédnuta úředním veterinárním lékařem a vyšetřena na africký mor prasat v souladu s diagnostickou příručkou. Kadávery všech zvířat s pozitivním výsledkem testu se zpracují pod úředním dozorem. V případě negativních výsledků vyšetření na africký mor prasat uplatní členské státy opatření stanovená v čl. 11 odst. 2 směrnice Rady 92/45/EHS ze dne 16. června 1992 o hygienických a veterinárních otázkách usmrcování volně žijící zvěře a uvádění masa volně žijící zvěře na trh [11]. Části zvířat, jež nejsou určeny k lidské spotřebě, se zpracují pod úředním dozorem;

d) zajistí, aby byl izolát viru afrického moru prasat vyšetřen podle laboratorního postupu stanoveného v diagnostické příručce k identifikaci genetického typu viru.

3. Pokud se případ afrického moru prasat u volně žijících prasat vyskytl v oblasti členského státu v blízkosti území jiného členského státu, dotyčné členské státy spolupracují při zavádění opatření pro tlumení choroby.

Článek 16

Plány eradikace afrického moru prasat v populaci volně žijících prasat

1. Aniž jsou dotčena opatření stanovená v článku 15, předloží členské státy Komisi do 90 dnů od potvrzení primárního případu afrického moru prasat u volně žijících prasat písemný plán opatření přijatých k eradikaci této choroby v oblasti vymezené jako infikovaná a opatření uplatňovaných v hospodářstvích v dotyčné oblasti.

Komise plán přezkoumá a rozhodne, zda umožňuje dosažení žádaných cílů. Plán se schvaluje, v případě nutnosti pozměněný, postupem podle čl. 24 odst. 2.

Plán lze následně pozměňovat či doplňovat tak, aby zohlednil vývoj dotyčné situace.

Pokud se tyto dodatky týkají změny vymezení infikované oblasti, členské státy zajistí, aby Komise a další členské státy byly neprodleně informovány o těchto dodatcích.

Pokud se dodatky týkají jiných ustanovení plánu, členské státy předloží pozměněný plán Komisi k přezkoumání a možnému schválení postupem podle čl. 24 odst. 2.

2. Po schválení opatření stanovených v plánu uvedeném v odstavci 1 nahradí dotyčná opatření počáteční opatření stanovená v článku 15, a sice k datu stanovenému při schválení.

3. Plán uvedený v odstavci 1 obsahuje tyto informace:

a) výsledky epizootologických šetření a kontrol prováděných v souladu s článkem 15 a zeměpisným výskytem choroby;

b) infikovanou oblast vymezenou na území dotyčného členského státu. Při vymezování infikované oblasti příslušný orgán bere ohled na:

- výsledky provedeného epizootologického šetření a zeměpisný výskyt choroby,

- populaci volně žijících prasat v oblasti,

- existenci zásadních přírodních či umělých překážek pohybu volně žijících prasat;

c) jak je organizována těsná spolupráce mezi biology, myslivci, mysliveckými organizacemi, organizacemi na ochranu přírody a veterinárními orgány (zdraví zvířat a veřejné zdraví);

d) provádění informační kampaně působící na myslivce, aby si v plném rozsahu uvědomili, jaká opatření musí přijmout v rámci plánu eradikace;

e) zvláštní úsilí, jež si vyžádá určení rozsahu infekce v populaci volně žijících prasat, zahrnující vyšetření volně žijících prasat zastřelených myslivci nebo prasat, která byla nalezena uhynulá, a laboratorní vyšetření a epizootologické šetření podle věkových kategorií;

f) požadavky, jež musí myslivci dodržovat, aby se zamezilo veškerému šíření choroby;

g) metoda odstranění nalezených uhynulých či zastřelených volně žijících prasat, jejímž základem je:

- zpracování pod úředním dozorem nebo

- prohlídka úředním veterinárním lékařem a laboratorní zkoušky stanovené v diagnostické příručce. Kadávery všech nalezených zvířat s pozitivním výsledkem šetření se zpracují pod úředním dozorem. V případech negativního výsledku testu na africký mor prasat členské státy zavedou opatření stanovená v čl. 11 odst. 2 směrnice Rady 92/45/EHS. Části, které nejsou určeny k lidské spotřebě, se zpracují pod úředním dozorem;

h) epizootologické šetření, prováděné u každého zastřeleného či uhynulého volně žijícího prasete. Součástí šetření je vyplnění dotazníku, který udává tyto informace:

- zeměpisnou oblast, v níž bylo uhynulé nebo zastřelené zvíře nalezeno,

- datum nalezení zastřeleného či uhynulého zvířete,

- osobu, jež zvíře zastřelila či nalezla uhynulé,

- věk a pohlaví prasete,

- u zastřeleného kusu: příznaky zjištěné před zastřelením,

- při nálezu uhynulého prasete: stav kadáveru,

- laboratorní nálezy;

i) programy dozoru a preventivní opatření použitelná v hospodářstvích uvnitř vymezené infikované oblasti, a je-li nutno i v jejím okolí, včetně přepravy a přemísťování zvířat uvnitř, do a z dotyčné oblasti; tato opatření musí zahrnovat přinejmenším zákaz přemísťování prasat, jejich spermatu, embryí a vajíček z infikované oblasti za účelem obchodu uvnitř Společenství a mohou zahrnovat dočasný zákaz produkce prasat a zakládání nových hospodářství;

j) další kritéria, která se mají použít pro zrušení přijatých opatření;

k) orgán pověřený koordinací a dozorem nad útvary příslušnými pro provádění plánu;

l) vytvoření systému, který skupině jmenovaných odborníků umožní v souladu s čl. 15 odst. 2 písm. a) pravidelně posuzovat výsledky plánu eradikace;

m) opatření ke sledování choroby, jež se uplatňují po uplynutí období alespoň 12 měsíců od posledního potvrzeného případu afrického moru prasat u volně žijících prasat ve vymezené infikované oblasti; tato opatření ke sledování zůstanou v platnosti po dobu minimálně dalších 12 měsíců a zahrnují přinejmenším opatření již zavedená v souladu s písmeny e), g) a h).

4. Komisi a dalším členským státům se ve výboru uvedeném v článku 23 každých 6 měsíců předává zpráva o epizootologické situaci ve vymezené oblasti a o výsledcích dotyčného eradikačního plánu.

Podrobnější pravidla ohledně informací, jež musí členské státy v této věci poskytovat, lze přijmout postupem podle čl. 23 odst. 2.

Článek 17

Opatření bránící rozšiřování viru afrického moru prasat vektory

1. Je-li přítomnost vektorů v hospodářstvích s potvrzeným výskytem afrického moru prasat možná nebo je-li podezření na přítomnost vektorů, příslušný orgán zajistí:

a) aby se fyzickou inspekcí zkontrolovala přítomnost vektorů v infikovaných budovách a jejich okolí, a je-li to nutné, aby se v souladu s přílohou III odchytily jejich vzorky;

b) potvrdí-li se přítomnost vektorů:

- provedení příslušných laboratorních zkoušek za účelem potvrzení nebo vyvrácení výskytu viru afrického moru prasat u vektorů,

- zavedení dalších odpovídajících opatření pro sledování, kontrolu a tlumení v hospodářství a jeho okolí;

c) potvrdí-li se přítomnost vektorů, ale dezinsekce vektorů by byla neproveditelná, aby se v hospodářství po dobu nejméně šesti let nechovala prasata a je-li to nutné ani jiná domácí zvířata.

2. Informace o provádění odstavce 1 poskytuje příslušný členský stát Komisi a ostatním členským státům v rámci Stálého veterinárního výboru.

3. Další opatření pro sledování a tlumení vektorů a prevenci afrického moru prasat lze přijmout postupem podle čl. 24 odst. 2.

Článek 18

Diagnostické postupy a požadavky biologické bezpečnosti

1. Členské státy zajistí, aby:

a) se diagnostické postupy, odběr vzorků a laboratorní zkoušky k odhalení výskytu afrického moru prasat prováděly v souladu s diagnostickou příručkou;

b) národní laboratoř byla odpovědná za koordinaci norem a diagnostických metod v každém členském státě v souladu s přílohou IV.

2. Národní laboratoře uvedené v příloze IV spolupracují s referenční laboratoří Společenství, jak stanoví příloha V. Aniž jsou dotčena ustanovení rozhodnutí Rady 90/424/EHS ze dne 26. června 1990 o některých výdajích ve veterinární oblasti [12], a zejména jeho článku 28, použijí se pravomoci a povinnosti této laboratoře, jak jsou popsány v dotyčné příloze.

3. K zajištění jednotných postupů v diagnostice afrického moru prasat a příslušné odlišnosti v diagnostice klasického moru prasat se do šesti měsíců ode dne, kdy tato směrnice vstoupí v platnost, a postupem podle čl. 23 odst. 2 schválí diagnostická příručka pro africký mor prasat, která stanoví minimálně tyto podmínky:

a) minimální normy kvality, které musí dodržovat laboratoře diagnostikující africký mor prasat, a také normy pro přepravu vzorků;

b) kritéria a postupy, které je nutno dodržovat při provádění klinických šetření či vyšetření po porážce k potvrzení či vyloučení výskytu afrického moru prasat;

c) kritéria a postupy, které je nutné dodržovat při odběru vzorků u živých prasat nebo jejich kadáverů za účelem potvrzení či vyloučení afrického moru prasat laboratorními vyšetřeními, včetně metod odběru vzorků pro sérologická či virologická vyšetřování prováděná v rámci používání opatření stanovených touto směrnicí;

d) laboratorní testy, které je nutné používat pro diagnostiku afrického moru prasat, včetně vyhodnocovacích kritérií výsledků laboratorních testů;

e) laboratorní postupy genetické typizace izolátů viru afrického moru prasat.

4. K zaručení přiměřených podmínek biologické bezpečnosti pro ochranu zdraví zvířat musí manipulace s virem afrického moru prasat, jeho genomem a antigeny a očkovacími látkami pro výzkum, diagnózu nebo výrobu či používání těchto látek probíhat výhradně na místech, v zařízeních či laboratořích schválených příslušným orgánem.

Seznam schválených míst, zařízení či laboratoří má být Komisi předán nejpozději do 1. ledna 2004 a poté průběžně aktualizován.

5. Přílohy IV a V a diagnostickou příručku lze doplňovat či pozměňovat postupem podle čl. 23 odst. 2.

Článek 19

Použití, výroba a prodej očkovacích látek proti africkému moru prasat

Členské státy zajistí:

a) zákaz používání očkovacích látek proti africkému moru prasat;

b) aby úkony manipulace, výroba, skladování, dodávky, distribuce a prodej očkovacích látek proti africkému moru prasat na území Společenství probíhaly pod úředním dozorem.

Komise však předkládá Radě zprávu zohledňující vývoj vědeckého a technického výzkumu při výrobě uvedené očkovací látky, provázenou v případě nutnosti příslušnými návrhy, aby se tato směrnice mohla aktualizovat.

Článek 20

Kontroly Společenství

Odborníci Komise mohou provádět kontroly na místě ve spolupráci s příslušnými orgány členských států, pokud to je nezbytné k zajištění jednotného používání této směrnice. Členský stát, na jehož území se mají kontroly provádět, zajistí odborníkům veškerou pomoc nezbytnou k provedení jejich povinností. Komise příslušný orgán informuje o výsledcích provedených kontrol.

Prováděcí ustanovení tohoto článku, zejména pak ta, která určují postupy spolupráce s vnitrostátními orgány, se přijímají postupem podle čl. 23 odst. 2.

Článek 21

Pohotovostní plány

1. Každý členský stát vypracuje pohotovostní plán, který přesně stanoví vnitrostátní opatření, jež se zavádějí v případě vypuknutí afrického moru prasat, s přihlédnutím k místním skutečnostem, jakými jsou zejména hustota populace prasat, která pravděpodobně ovlivní rozšíření afrického moru prasat.

Tento plán umožní přístup k zařízení, vybavení, pracovníkům a všem dalším příslušným materiálům nutným k rychlé a účinné eradikaci ohniska.

2. Při vypracování pohotovostního plánu se použijí kritéria a požadavky stanovené v příloze VI.

Postupem podle čl. 23 odst. 2 mohou být tato kritéria a požadavky pozměněny či doplněny s ohledem na specifický charakter afrického moru prasat a pokrok dosažený ve vývoji opatření pro tlumení choroby.

3. Komise tyto plány přezkoumá za účelem zjištění, zda umožňují dosažení žádoucího cíle, a navrhne dotyčnému členskému státu veškeré nutné změny, zejména se zřetelem na zajištění jejich souladu s plány ostatních členských států.

Plány se po případném pozměnění schvalují postupem podle čl. 23 odst. 2.

Plány mohou být následně pozměněny či doplněny postupem podle čl. 23 odst. 2 tak, aby byl zohledněn vývoj situace. V každém případě vždy jednou za pět let každý členský stát provede aktualizaci plánu a předloží jej Komisi ke schválení postupem podle čl. 23 odst. 2.

Článek 22

Střediska tlumení nákazy a odborné skupiny

1. Členské státy zajistí, aby v případě vzniku ohnisek afrického moru prasat bylo neprodleně zřízeno národní, plně funkční středisko tlumení nákazy.

2. Národní středisko tlumení nákazy řídí a sleduje postupy místních středisek tlumení nákazy uvedených v odstavci 3. Zodpovídá mimo jiné za tyto kroky:

a) určení nezbytných opatření pro tlumení;

b) zajištění pohotového a účinného zavedení výše uvedených opatření místními středisky tlumení nákazy;

c) rozmístění pracovníků a dalších zdrojů do místních středisek tlumení nákazy;

d) poskytování informací Komisi, ostatním členským státům, národním veterinárním organizacím, národním orgánům a zemědělským a obchodním orgánům;

e) zajištění spolupráce s diagnostickými laboratořemi;

f) zajištění spolupráce s tiskem a médii;

g) zajištění spolupráce s policejními orgány k zajištění zvláštních provedení cílených justičních opatření.

3. Členské státy zajistí, aby v případě vzniku ohnisek afrického moru prasat byla neprodleně zřízena místní, plně funkční střediska tlumení nákazy.

4. Některé funkce národního střediska tlumení nákazy však mohou být delegovány na místnímu středisko tlumení nákazy, působícímu na správní úrovni, jak stanoví čl. 2 odst. 2 písm. p) směrnice 64/432/EHS [13], nebo na jiné úrovni pod podmínkou, že to nebude v rozporu s cíli národního střediska tlumení nákazy.

5. Členské státy vytvoří stálou operativní skupinu odborníků za účelem udržování úrovně odborných znalostí potřebných k poskytnutí pomoci příslušnému orgánu při zajišťování připravenosti na zvládání choroby.

V případě vypuknutí choroby odborná skupina pomáhá příslušnému orgánu minimálně v těchto úkonech:

a) epizootologické šetření;

b) odběr vzorků, vyšetření a interpretace výsledků laboratorních vyšetření;

c) zavedení opatření pro tlumení.

6. Členské státy zajistí, aby národní a místní střediska tlumení nákazy a skupina odborníků měly k dispozici pracovníky, zařízení a vybavení včetně komunikačních systémů dle potřeby a jasnou a účinnou strukturu řízení k zajištění rychlého provádění opatření pro tlumení choroby uvedených v této směrnici.

Podrobnosti o pracovnících, zařízení, vybavení a struktuře řízení národních a místních středisek tlumení nákazy a skupinách odborníků se stanoví v pohotovostních plánech uvedených v článku 21.

7. Další kritéria a požadavky ohledně funkce a povinností národních a místních středisek tlumení nákazy a odborných skupin lze stanovit postupem podle čl. 23 odst. 2.

Článek 23

Běžný regulativní postup

1. Komisi je nápomocen výbor.

2. Má-li být zahájen postup podle tohoto odstavce, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba stanovená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 24

Urychlený regulativní postup

1. Komisi je nápomocen Výbor.

2. Máli být zahájen postup podle tohoto odstavce, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba stanovená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je 15 dní.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 25

Změna přílohy I směrnice 92/119/EHS

V příloze I směrnice 92/119/EHS se slova "těšínská choroba prasat" nahrazují slovy "africký mor prasat".

Článek 26

Prováděcí opatření

1. Přílohy I až VI této směrnice se mění postupem podle čl. 23 odst. 2.

2. Případné prováděcí předpisy k této směrnici se přijmou postupem podle čl. 23 odst. 2, nebo vyžaduje-li to epizootologická, postupem podle čl. 24 odst. 2.

Článek 27

Přechodná ustanovení

Až do provedení této směrnice lze postupem podle čl. 23 odst. 2 přijímat další přechodná ustanovení pro tlumení afrického moru prasat.

Článek 28

Provedení do vnitrostátního práva

Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 30. června 2003. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Budou tyto předpisy používat od 1. července 2003.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Článek 29

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 30

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Lucemburku dne 27. června 2002.

Za Radu

předseda

M. Arias Caňete

[1] Úř. věst. L 62, 15.3.1993, s. 69. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 1994.

[2] Úř. věst. L 316, 1.12.2001, s. 5.

[3] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[4] Úř. věst. L 378, 31.12.1982, s. 58. Směrnice naposledy pozměněná rozhodnutím Komise 2000/556/ES (Úř. věst. L 235, 19.9.2000, s. 27).

[5] Směrnice Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 92/118/EHS (Úř. věst. L 62, 15.3.1993, s. 49).

[6] Směrnice Rady 90/667/EHS ze dne 27. listopadu 1990 o veterinárních pravidlech pro zneškodňování a zpracování živočišného odpadu, jeho uvádění na trh a pro ochranu před patogenními původci v krmivech živočišného původu, též z ryb, a o změně směrnice 90/425/EHS (Úř. věst. L 363, 27.12.1990, s. 51). Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 1994.

[7] Směrnice Rady 93/119/EHS ze dne 22. prosince 1993 o ochraně zvířat při porážení nebo utrácení (Úř. věst. L 340, 31.12.1993, s. 21).

[8] Úř. věst. L 355, 5.12.1992, s. 32. Směrnice ve znění aktu o přistoupení z roku 1994.

[9] Úř. věst. L 302, 31.12.1972, s. 24 (S.E. SER I (1972) s. 3). Směrnice ve znění aktu o přistoupení z roku 1994.

[10] Úř. věst. L 47, 21.2.1980, s. 4. Směrnice ve znění aktu o přistoupení z roku 1994.

[11] Úř. věst. L 268, 14.9.1992, s. 35. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 97/79/EH (Úř. věst. L 24, 30.1.1998, s. 31).

[12] Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 19. Směrnice naposledy pozměněná rozhodnutím 2001/572/ES (Úř. věst. L 203, 28.7.2001, s. 16).

[13] Směrnice Rady 64/432/EHS ze dne 26. června 1964 o veterinárních otázkách obchodu se skotem a prasaty uvnitř Společenství (Úř. věst. 121, 29.7.1964, s. 1977) (S.E. SER. I (1963-1964) s. 164). Směrnice naposledy pozměněná nařízením Komise (ES) č. 535/2002 (Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 22).

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

Hlášení choroby a další epizootologické informace, poskytované členským státem v případě potvrzení afrického moru prasat

1. Do 24 hodin od potvrzení každého primárního ohniska, primárního případu u volně žijících prasat či případu na jatkách nebo v dopravním prostředku musí dotyčný členský stát prostřednictvím oznamovacího systému pro choroby zvířat a v souladu s článkem 5 směrnice Rady 82/894/EHS oznámit tyto údaje:

a) datum odeslání;

b) čas odeslání;

c) název členského státu;

d) název choroby;

e) počet ohnisek či případů;

f) datum, kdy vzniklo podezření na africký mor prasat;

g) datum potvrzení podezření;

h) metody použité pro potvrzení;

i) zda byl výskyt choroby potvrzen u volně žijících prasat či prasat chovaných v hospodářství, u prasat na jatkách či v dopravním prostředku;

j) zeměpisné určení místa, kde bylo ohnisko nebo případ afrického moru prasat potvrzeny;

k) provedená opatření pro tlumení choroby.

2. V případě primárních ohnisek nebo případů na jatkách či v dopravních prostředcích musí dotyčný členský stát vedle údajů uvedených v bodě 1 poskytnout také tyto informace:

a) počet podezřelých prasat v ohnisku, na jatkách či v dopravních prostředcích;

b) počet uhynulých prasat z každé kategorie v hospodářství, na jatkách či dopravních prostředcích;

c) u každé kategorie uvést počet nemocných prasat a počet prasat, u nichž byl africký mor prasat potvrzen;

d) počet prasat utracených v ohnisku, na jatkách nebo v dopravních prostředcích;

e) počet zpracovaných kadáverů;

f) v případě ohniska uvést jeho vzdálenost od nejbližšího hospodářství s chovem prasat;

g) byl-li africký mor prasat potvrzen na jatkách nebo v dopravních prostředcích, uvést umístění jednoho či více hospodářství původu nakažených prasat nebo kadáverů.

3. V případě sekundárních ohnisek musí být informace stanovené v bodech 1 a 2 předány v rámci časové lhůty stanovené v článku 4 směrnice Rady 82/894/EHS.

4. Dotyčný členský stát zajistí, aby po předání informací v souvislosti s jakýmkoli ohniskem nebo případem afrického moru prasat v hospodářství, na jatkách či v dopravních prostředcích v souladu s body 1, 2 a 3 následovala co nejdříve písemná zpráva Komisi a ostatním členským státům, která přinejmenším obsahuje:

a) datum utracení prasat v hospodářství, na jatkách či v dopravních prostředcích a zpracování jejich kadáverů;

b) výsledky vyšetření vzorků odebraných při utracení prasat;

c) v případech použití odchylky stanovené čl. 6 odst. 1 počet utracených a zpracovaných prasat a počet prasat, která budou poražena později, a časovou lhůtu stanovenou pro jejich porážku;

d) jakékoli informace související s možným původem choroby či skutečným původem choroby, pokud byl zjištěn;

e) informace o zavedeném kontrolním systému pro zajištění účinného provádění opatření stanovených v článcích 10 a 11 pro kontrolu přemisťování zvířat;

f) v případě primárního ohniska nebo případu afrického moru prasat na jatkách nebo v dopravních prostředcích, genetický typ viru odpovědného za vznik ohniska nebo případu;

g) pokud byla prasata utracena v kontaktních hospodářstvích nebo hospodářstvích se zvířaty podezřelými z infekce virem afrického moru prasat, tyto údaje:

- datum utracení a počtu prasat z každé kategorie utracených v každém hospodářství,

- epizootologická souvislost mezi ohniskem nebo případem afrického moru prasat a každým kontaktním hospodářstvím nebo jiné důvody, jež vyvolaly podezření na africký mor prasat v každém podezřelém hospodářství,

- výsledky laboratorních vyšetření vzorků odebraných prasatům v hospodářstvích a když byla utracena,

v případech, kdy prasata v kontaktních hospodářstvích nebyla utracena, je nutno o důvodech takového rozhodnutí podat zprávu.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

Zásady a postupy očisty, dezinfekce a ošetření insekticidy

1. Obecné zásady a postupy:

a) postupy očisty a dezinfekce a v případě nutnosti opatření k likvidaci hlodavců a hmyzu za použití úředně schválených prostředků se musí provádět pod úředním dozorem a v souladu s pokyny vydanými úředním veterinárním lékařem;

b) použité dezinfekční prostředky a jejich koncentrace musí být úředně schváleny příslušným orgánem, aby se zajistilo zničení viru afrického moru prasat;

c) působení dezinfekčních prostředků je nutno před použitím pravidelně kontrolovat, protože účinnost některých dezinfekčních prostředků se při dlouhém skladování snižuje;

d) výběr dezinfekčních prostředků, insekticidů a postupů dezinfekce a dezinsekce se musí provádět s ohledem na povahu objektu, vozidel a předmětů, které mají být ošetřeny;

e) podmínky použití odmašťovacích a dezinfekčních prostředků a insekticidů musí zajišťovat, aby jejich účinnost nebyla narušena. Zejména musí být dodrženy technické parametry stanovené výrobcem, jako je tlak, minimální teplota a nutná doba kontaktu;

f) bez ohledu na použitý dezinfekční prostředek je třeba dodržet tato všeobecná pravidla:

- úplné nasáknutí podestýlky a hnoje a stejně tak výkalů dezinfekčním prostředkem,

- umytí a vyčištění zemní plochy, podlah, ramp a stěn pečlivým vykartáčováním a vydrhnutím, když bylo předtím odstraněno nebo rozebráno vybavení či zařízení tam, kde je to možné, aby se neoslabil účinek čisticích a dezinfekčních procesů,

- poté se provede další aplikace dezinfekčního prostředku po minimální dobu kontaktu, jaká se uvádí v doporučení výrobce,

- voda použitá k čištění se musí odstranit způsobem, který zamezí jakémukoli riziku šíření viru, a v souladu s pokyny úředního veterinárního lékaře;

g) pokud se umývání provádí tekutinami aplikovanými pod tlakem, je nutno předejít opětovné kontaminaci již dříve vyčištěných částí;

h) je nutno umýt, dezinfikovat či likvidovat vybavení, zařízení, předměty či oddíly, u nichž je pravděpodobná kontaminace;

i) po provedení dezinfekčních postupů je nutno zamezit nové kontaminaci;

j) očista, dezinfekce a dezinsekce požadované v rámci této směrnice musí být dokumentovány v registru hospodářství nebo vozidel a v případech, kde je nutné úřední schválení, musí být schváleny hlavním úředním veterinárním lékařem.

2. Zvláštní ustanovení ohledně očisty a dezinfekce infikovaných hospodářství:

a) předběžná očista a dezinfekce:

- v průběhu utracování zvířat je třeba dodržovat veškerá nezbytná opatření, jež zamezí či minimalizují šíření viru afrického moru prasat. Mezi ně spadá mimo jiné instalace dočasného dezinfekčního vybavení, zajištění ochranného oděvu, sprch, dekontaminace použitého vybavení, nástrojů a zařízení a přerušení dodávky proudu pro ventilaci,

- kadávery utracených zvířat se musí pokropit dezinfekčním prostředkem,

- pokud musí být kadávery odvezeny z hospodářství ke zpracování, musí být k přepravě použito uzavřených a nepropustných kontejnerů,

- ihned po odvezení kadáverů ke zpracování musí být části hospodářství, v nichž byla dotyčná prasata ustájena, a veškeré další části ostatních budov, výběhů, atd. infikovaných během utrácení, porážky nebo prohlídky po porážce, ošetřeny dezinfekčními postřiky, které jsou schváleny v souladu s článkem 12,

- všechny tkáně nebo krev, které unikly v průběhu porážení nebo při prohlídce po porážce, a hrubé nečistoty z budov, výběhů, nářadí, atd., musí být pečlivě shromážděny a zpracovány spolu s kadávery,

- použitý dezinfekční prostředek musí na ošetřených plochách zůstat po dobu nejméně 24 hodin;

b) závěrečná očista a dezinfekce:

- hnůj a použitá podestýlka musí být odstraněny a ošetřeny v souladu s bodem 3 písm. a),

- mastnota a nečistota musí být odstraněny ze všech povrchů pomocí odmašťovacího přípravku a omytím vodou,

- po omytí studenou vodou se provede další postřik dezinfekčním prostředkem,

- po sedmi dnech musí být prostory ošetřeny odmašťovacím přípravkem, opláchnuty vodou, pokropeny dezinfekčním prostředkem a znovu opláchnuty vodou.

3. Dezinfekce kontaminované podestýlky, hnoje a kejdy:

a) hnůj a použitá podestýlka musí být nahromaděny k samozahřátí, pokropeny dezinfekčním prostředkem a ponechány po dobu nejméně 42 dnů, nebo zlikvidovány spálením či zakopáním;

b) kejda musí být normálně skladována po dobu nejméně 60 dnů od posledního přidání infikovaného materiálu, pokud příslušné orgány nepovolí zkrácenou dobu skladování u kejdy, která byla účinně ošetřena v souladu s pokyny úředního veterinárního lékaře k zajištění zničení viru.

4. Odchylně od bodů 1 a 2 však může příslušný orgán pro hospodářství s venkovním chovem stanovit zvláštní postupy očisty a dezinfekce se zřetelem na typ hospodářství a klimatické podmínky.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

Pokyny pro vyhledávání vektorů

1. Vektory se musí vyhledávat v místech ustájení a pobytu prasat a jejich okolí.

Vektory se obecně nacházejí ve starých budovách, ve stínu, kde jsou příznivé podmínky z hlediska teploty a vlhkosti.

Nejlepších výsledků se dosáhne při vyhledávání v pozdním jaru, během léta a časného podzimu, což jsou období, kdy jsou vektory nejaktivnější.

2. Je nutné použít dvou metod:

a) vyhledávání vektorů v půdě, písku a prachu získaných ze spár mezi kameny (u objektů postavených z kamene) nebo ze škvír či štěrbin ve zdech pod dlaždicemi nebo z podlahy objektů pomocí kartáče nebo jiného vhodného nástroje. Zem a písek je nutné podle potřeby prosít. Při vyhledávání mladých larev lze použít zvětšovací sklo;

b) vyhledávání vektorů pomocí lapačů s CO2. Lapače se musí na několik hodin umístit do stání prasat, nejlépe přes noc a v každém případě do stíněných míst mimo dosah denního světla. Lapače by měly být konstruovány tak, aby vektory byly přivedeny dostatečně blízko ke zdroji CO2, který jim znemožní návrat zpět na jejich hostitele.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IV

Státní laboratoře pro africký mor prasat a jejich povinnosti

1. Státní laboratoře pro africký mor prasat jsou tyto:

Belgie

Centre d’etude et de recherche vétérinaires et agrochimiques, 1180 Bruxelles

Dánsko

Danmarks Veterinære Institut – Afdeling for Virologi, Lindholm, 4771 Kalvehave

Německo

Bundesforschungsanstalt für Viruskrankheiten der Tiere, Tübingen, 17498 Riems

Řecko

Veterinary Institute of Infectious and Parasitic Diseases, 15310 Ag. Paraskevi

Španělsko

Centro de Investigación en Sanidad Animal, 28130 Valdeolmos (Madrid)

Francie

AFSSA-Ploufragan, Zoopole des Côtes d’Armor, 22440 Ploufragan

Irsko

Veterinary Research Laboratory, Abbotstown, Castleknock, Dublin 15

Itálie

Istituto Zooprofilattico Sperimentale dell‘Umbria e delle Marche, 06100 Perugia

Lucembursko

Laboratoire de médicine vétérinare de l’État, 1020 Luxembourg

Nizozemsko

Central Institute for animal disease control (CIDC-Lelystad), P.O. Box 2004, 8203 AA Lelystad

Rakousko

Bundesanstalt für veterinärmedizinische Untersuchungen in Mödling

Portugalsko

Laboratório Nacional de Investigação Veterinária, 1500 Lisboa

Finsko

Eläinlääkintä-ja elintarviketutkimuslaitos, 00231 Helsinki

Forskningsanstalten för veterinärmedicin och livsmedel, 00231 Helsingfors

Švédsko

Statens Veterinärmedicinska Anstalt, 75189 Uppsala

Spojené království

Institute for Animal Health, Pirbright, Woking, Surrey GU24 ONF

2. Státní laboratoře pro africký mor prasat jsou pověřené prováděním laboratorních testů ke zjištění výskytu afrického moru prasat a identifikaci genetického typu izolátů viru v každém členském státě v souladu s diagnostickou příručkou. K dosažení tohoto cíle mohou uzavírat zvláštní dohody s referenční laboratoří Společenství nebo s jinými státními laboratořemi.

3. Státní laboratoř pro africký mor prasat v každém členském státě jsou zodpovědné za koordinaci norem a diagnostických metod v každé diagnostické laboratoři pro africký mor prasat v rámci dotyčného členského státu. Za tímto účelem:

a) mohou jednotlivým laboratořím poskytovat diagnostická činidla;

b) mají kontrolovat kvalitu všech diagnostických činidel v používaných daném členském státě;

c) mají pravidelně zajišťovat srovnávací testy;

d) mají uchovávat izoláty viru afrického moru prasat z případů a ohnisek potvrzených v příslušném členském státě.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA V

Referenční laboratoř Společenství pro africký mor prasat

1. Název referenční laboratoře Společenství pro africký mor prasat je: Centro de Investigación en Sanidad Animal, 28130 Valdeolmos, Madrid, Španělsko.

2. Referenční laboratoř Společenství pro africký mor prasat má tyto funkce a povinnosti:

a) po konzultaci s Komisí koordinovat metody používané v členských státech k diagnostice afrického moru prasat, zejména formou:

- uchovávání a dodávání buněčných kultur pro použití v diagnostice,

- typizace, uchovávání a dodávání kmenů viru afrického moru prasat pro sérologické testy a přípravu antisér,

- dodávání standardizovaných sér, konjugovaných sér a dalších referenčních reagencií národním laboratořím za účelem standardizace testů a reagencí používaných v členských státech,

- vytváření a uchovávání sbírky viru afrického moru prasat,

- organizování pravidelných srovnávacích testů diagnostických postupů na úrovni Společenství,

- shromažďování a porovnávání údajů a informací o používaných metodách diagnostiky a o výsledcích provedených testů,

- charakterizace izolátů viru nejmodernějšími dostupnými metodami umožňujícími lepší epizootologické pochopení u afrického moru prasat,

- udržování stálého přehledu o vývoji v oblasti dozoru, epizootologie a prevence afrického moru prasat ve světě,

- zajištění expertizy viru vyvolávajícího africký mor prasat a dalších souvisejících virů pro umožnění rychlé diferenciální diagnózy;

b) provádět nutná opatření pro školení a přeškolování odborníků v laboratorní diagnostice se zřetelem na harmonizaci diagnostických metod;

c) mít vyškolený personál, který je k dispozici pro mimořádné situace vyskytující se ve Společenství;

d) provádět výzkumnou činnost a při každé možné příležitosti koordinovat výzkumnou činnost zaměřenou na účinnější tlumení afrického moru prasat;

e) vypracovávat technické protokoly o postupech k ověřování účinnosti dezinfekčních prostředků proti viru afrického moru prasat.

3. Referenční laboratoře Společenství pro klasický mor prasata a africký mor prasat organizují své činnosti tak, aby zajistily řádné koordinování srovnávacích testů prováděných na úrovni Společenství za účelem diagnostikování těchto dvou chorob.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VI

Kritéria a požadavky na pohotovostní plány

Členské státy zajistí, aby pohotovostní plány splňovaly minimálně následující kritéria a požadavky:

a) přijetí opatření k zajištění pravomocí nutných k provádění pohotovostních plánů a umožňující rychlé a účinné provedení eradikační kampaně;

b) přijetí opatření k zajištění přístupu k fondům pro mimořádné situace, rozpočtovým prostředkům a finančním zdrojům za účelem krytí všech aspektů tlumení afrického moru prasat;

c) ustavení řídící struktury, která zajistí, aby rozhodovací postup v případě vypuknutí choroby byl rychlý a účinný. Je-li to nutné, musí být tato řídící struktura podřízena pravomoci ústředního rozhodovacího útvaru zodpovídajícího za řízení všech strategií tlumení choroby. Ředitel orgánů veterinární péče musí být členem tohoto útvaru a zprostředkovat spolupráci mezi ústředním rozhodovacím útvarem a státním střediskem tlumení choroby stanoveným v článku 22;

d) přijetí opatření, která zabezpečí, aby byl k dispozici dostatek prostředků pro rychlou a účinnou kampaň, včetně personálu laboratoře, vybavení a infrastruktury;

e) vydání instruktážní příručky. Ta musí obsahovat úplný a podrobný prováděcí popis všech postupů, pokynů a opatření, jež se zavedou v případě vypuknutí afrického moru prasat;

f) pracovníci se musí pravidelně účastnit:

i) školení v oblasti klinických příznaků, epizootologického šetření a tlumení afrického moru prasat;

ii) poplachového nácviku organizovaného nejméně dvakrát ročně;

iii) vzdělávacích akcí o komunikačních technikách ke zvládnutí organizace informačních kampaní o probíhající chorobě zvířat, zaměřených na orgány, zemědělce a veterinární lékaře.

--------------------------------------------------