EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 31984L0641

Směrnice Rady ze dne 10. prosince 1984, kterou se mění první směrnice (73/239/EHS) o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v přímém pojištění jiném než životním a jejího výkonu, a to zejména ve vztahu k asistenčním službám pro turisty

OJ L 339, 27.12.1984, p. 21–25 (DA, DE, EL, EN, FR, IT, NL)
Spanish special edition: Chapter 06 Volume 002 P. 150 - 154
Portuguese special edition: Chapter 06 Volume 002 P. 150 - 154
Special edition in Finnish: Chapter 06 Volume 002 P. 93 - 97
Special edition in Swedish: Chapter 06 Volume 002 P. 93 - 97
Special edition in Czech: Chapter 06 Volume 001 P. 109 - 113
Special edition in Estonian: Chapter 06 Volume 001 P. 109 - 113
Special edition in Latvian: Chapter 06 Volume 001 P. 109 - 113
Special edition in Lithuanian: Chapter 06 Volume 001 P. 109 - 113
Special edition in Hungarian Chapter 06 Volume 001 P. 109 - 113
Special edition in Maltese: Chapter 06 Volume 001 P. 109 - 113
Special edition in Polish: Chapter 06 Volume 001 P. 109 - 113
Special edition in Slovak: Chapter 06 Volume 001 P. 109 - 113
Special edition in Slovene: Chapter 06 Volume 001 P. 109 - 113
Special edition in Bulgarian: Chapter 06 Volume 001 P. 108 - 112
Special edition in Romanian: Chapter 06 Volume 001 P. 108 - 112
Special edition in Croatian: Chapter 06 Volume 010 P. 23 - 27

Legal status of the document No longer in force, Date of end of validity: 31/12/2015; Zrušeno 32009L0138 A Viz 32012L0023 A 32013L0058

ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/1984/641/oj

31984L0641



Úřední věstník L 339 , 27/12/1984 S. 0021 - 0025
Finské zvláštní vydání: Kapitola 6 Svazek 2 S. 0093
Španělské zvláštní vydání: Kapitola 06 Svazek 2 S. 0150
Švédské zvláštní vydání: Kapitola 6 Svazek 2 S. 0093
Portugalské zvláštní vydání Kapitola 06 Svazek 2 S. 0150


Směrnice Rady

ze dne 10. prosince 1984,

kterou se mění první směrnice (73/239/EHS) o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v přímém pojištění jiném než životním a jejího výkonu, a to zejména ve vztahu k asistenčním službám pro turisty

(84/641/EHS)

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na čl. 57 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [3],

vzhledem k tomu, že směrnice Rady 73/239/EHS ze dne 24. července 1973 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v přímém pojištění jiném než životním a jejího výkonu [4] (dále jen "první směrnice") ve znění směrnice 76/580/EHS [5], odstranila některé rozdíly ve vnitrostátním právu členských států k usnadnění přístupu k této činnosti a jejího výkonu;

vzhledem k tomu, že v uvedené oblasti činnosti, která s sebou nese poskytování věcného plnění, bylo dosaženo značného pokroku; že poskytování tohoto plnění upravují předpisy, jež od jednoho členského státu k druhému liší; že tyto rozdíly jsou překážkou výkonu práva usazování;

vzhledem k tomu, že pro odstranění této překážky práva usazování by mělo být stanoveno, že určitá činnost není vyňata z působnosti první směrnice jen z toho důvodu, že spočívá výhradně ve věcném plnění nebo v plnění, k němuž poskytovatel využívá pouze svých vlastních zaměstnanců a vybavení; že toto poskytnutí asistence spočívající v příslibu pomoci v případě nahodilé události by mělo být, s přihlédnutím ke zvláštní povaze této asistence, zahrnuto do výše uvedené směrnice;

vzhledem k tomu, že pro účely dozoru není zahrnutím úkonů asistence do působnosti první směrnice dotčen jejich platný daňový režim, neboť se tím nemění kvalifikace těchto úkonů;

vzhledem k tomu, že sama skutečnost poskytnutí určitých asistenčních služeb v případě nehody nebo poruchy silničního vozidla, k nimž obvykle dochází na území členského státu pojišťovny poskytující pojistnou ochranu, není důvodem k tomu, aby se na jakoukoli osobu nebo podnik, který není pojišťovnou, vztahovala ustanovení první směrnice;

vzhledem k tomu, že by mělo být stanoveno určité zmírnění za podmínky, že k nehodě nebo poruše musí dojít na území členského státu pojišťovny poskytující pojistnou ochranu, aby mohla být zohledněna buď existence dohod o vzájemnosti, nebo určitých okolností vztahujících se k zeměpisným zvláštnostem nebo ke zvláštnostem ve struktuře dotyčných organizací nebo k velmi omezenému hospodářskému významu uvedených úkonů;

vzhledem k tomu, že subjekty členského státu, jejichž hlavní činností je poskytovat služby jménem orgánů veřejné moci, by měly být vyňaty z oblasti působnosti první směrnice;

vzhledem k tomu, že pojišťovna nabízející asistenční dohody musí mít prostředky nezbytné k poskytnutí věcného plnění v přiměřené lhůtě; že by měly být stanoveny zvláštní předpisy pro výpočet míry solventnosti a minimální výše garančního fondu, který taková pojišťovna musí mít;

vzhledem k tomu, že je nutno přijmout určitá přechodná ustanovení, která umožní pojišťovnám poskytujícím pouze asistenci, aby se mohly přizpůsobit první směrnici;

vzhledem k tomu, že s ohledem na zvláštní strukturální a geografické obtíže je nutné stanovit pro automobilový klub členského státu přechodné období, aby se mohl přizpůsobit uvedené směrnici, pokud jde o vrácení vozidla a případně řidiče a spolucestujících do domovského státu;

vzhledem k tomu, že je nutno aktualizovat ustanovení první směrnice týkající se právních forem, jež si mohou zvolit pojišťovny; že určitá ustanovení uvedené směrnice týkající se pravidel pro agentury nebo pobočky zřízené ve Společenství, jejichž sídla se nacházejí mimo Společenství, by měla být pozměněna tak, aby se dostala do souladu s ustanovením směrnice 79/267/EHS [6],

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

"Článek 1

1. Tato směrnice se vztahuje na přístup k samostatné výdělečné činnosti v přímém pojištění, včetně poskytování asistence uvedené v odstavci 2, prováděné pojišťovnami usazenými nebo hodlajícími se usadit na území členského státu, a na výkon této činnosti.

2. Asistencí se rozumí pomoc poskytovaná osobám, které se dostanou do nesnází na cestách, při pobytu mimo domov nebo při pobytu mimo trvalé bydliště. Spočívá v závazku poskytnout na základě předchozí úhrady pojistného okamžitě dostupnou pomoc osobě oprávněné podle asistenční dohody, jestliže se tato osoba dostane do nesnází v důsledku nahodilé události v případech a za podmínek uvedených v dohodě.

Tato pomoc může spočívat v poskytnutí peněžního nebo věcného plnění. Věcné plnění může být také poskytováno pomocí zaměstnanců a vybavení poskytovatele.

Pod asistenční činnost nespadá servis, údržba, doplňkové služby ani pouhé informace o poskytování pomoci nebo zprostředkování pomoci.

3. Klasifikace činností uvedených v tomto článku podle odvětví je obsažena v příloze."

Článek 2

"3. asistenční činnost, u níž je odpovědnost omezena na dále uvedené výkony poskytované v případě nehody nebo poruchy silničního vozidla, k nimž obvykle dochází na území členského státu pojišťovny poskytující pojistnou ochranu:

- havarijní služba na místě, k níž pojišťovna poskytující ochranu využívá převážně svých vlastních zaměstnanců a vybavení,

- převoz vozidla do nejbližšího nebo nejvhodnějšího místa, kde může být opraveno, a případná přeprava řidiče a spolucestujících, obvykle uskutečněná týmiž prostředky asistence, do nejbližšího místa, z něhož mohou pokračovat v cestě jinými prostředky,

- převoz vozidla, případně i s řidičem a spolucestujícími, domů, do místa odjezdu nebo do původního cíle cesty ve stejném státě, jestliže to umožňuje členský stát pojišťovny poskytující pojistnou ochranu,

kromě případů, kdy jsou tyto výkony prováděny pojišťovnou spadající do působnosti této směrnice.

V případech uvedených v prvních dvou odrážkách podmínka, že k nehodě nebo poruše musí dojít na území členského státu pojišťovny poskytující ochranu,

a) neplatí, jestliže se jedná o instituci, jíž je oprávněná osoba členem, a jestliže havarijní služba na místě nebo převoz vozidla jsou poskytovány, prostě proti předložení členské karty bez zaplacení jakékoli přirážky k pojistnému podobnou institucí v dotyčné zemi na základě dohody o vzájemnosti;

b) nevylučuje poskytování takové asistence v Irsku a ve Spojeném království stejnou institucí vykonávající činnost v obou státech.

Jestliže dojde k nehodě nebo poruše na území Irska nebo v případě Spojeného království na území Severního Irska, může být vozidlo za okolností uvedených ve třetí odrážce, případně i s řidičem a spolucestujícími, přepraveno domů, do místa odjezdu nebo původního cíle cesty na území kteréhokoli z těchto dvou států.

Tato směrnice se dále nevztahuje na asistenci prováděnou při nehodě nebo poruše silničního vozidla a spočívající v převozu vozidla, které mělo nehodu nebo u něhož došlok porušemimo území Lucemburského velkovévodství,případně i s řidičem a spolucestujícími, domů, jestliže je tato činnost prováděna Automobilovým klubem Lucemburského velkovévodství.

Pojišťovny spadající do působnosti této směrnice mohou provozovat činnost uvedenou v tomto bodě, pouze pokud jim bylo vydáno povolení pro odvětví 18 v bodě A přílohy, aniž je dotčen bod C uvedené přílohy. V tom případě se tato směrnice na danou činnost vztahuje."

Článek 3

"Tato směrnice nevztahuje na pojišťovny, které splňují všechny tyto podmínky:

- pojišťovna nevykonává žádnou jinou činnost spadající do oblasti působnosti této směrnice kromě činnosti uvedené v odvětví 18 v bodě A přílohy,

- tato činnost je vykonávána výhradně na místní úrovni a spočívá pouze ve věcných plněních a

- celkový roční příjem z asistence poskytnuté osobám, které se dostaly do nesnází, nepřesahuje 200000 ECU."

Článek 4

"f) v Dánsku

Falcks Redningskorps A/S, København."

Článek 5

V čl. 8 odst. 1 písm. a) první směrnice se v předposlední odrážce zrušují slova "coöperatieve vereniging".

Článek 6

"Rovněž nebrání členským státům, aby podrobily pojišťovny žádající o povolení pro odvětví 18 v bodě A přílohy nebo pojišťovny, kterým toto povolení již bylo vydáno, kontrole přímých a nepřímých lidských a materiálních zdrojů, včetně kvalifikace jejich lékařských týmů a stavu vybavení, kterými tyto pojišťovny disponují, aby mohly dostát závazkům vyplývajícím z tohoto pojistného odvětví."

Článek 7

"e) předpokládaných nákladů na zřízení provozního systému a obchodní sítě; finančních zdrojů, které mají pokrýt tyto náklady; jsou-li rizika, která mají být kryta, uvedena pod číslem 18 v bodě A přílohy, též zdrojů, jež má pojišťovna k dispozici pro poskytování přislíbené asistence;"

Článek 8

"Článek 13

Členské státy vzájemně úzce spolupracují při dozoru nad finanční situací pojišťoven, jimž bylo vydáno povolení. Jestliže dotyčné pojišťovny mají povolení krýt rizika uvedená pod číslem 18 v bodě A přílohy, musí členské státy také spolupracovat při dozoru nad zdroji, jimiž pojišťovny disponují pro asistenci, k jejímuž provádění se zavázaly, pokud právní předpisy těchto členských států dozor nad těmito zdroji stanovují."

Článek 9

"V případě rizik zařazených do odvětví 18 v bodě A přílohy se výše vyplacených pojistných plnění použitá pro výpočet druhého výsledku (podle pojistných událostí) rovná nákladům, které pojišťovna ponese s ohledem na poskytnutou asistenci. Tyto náklady se vypočítávají podle vnitrostátních předpisů členského státu, na jehož území se nachází sídlo pojišťovny."

Článek 10

"— 300000 ECU v případě, že jsou kryta všechna nebo některá rizika zahrnutá do některého z odvětví uvedených v bodě A přílohy pod čísly 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 16 a 18."

Článek 11

"Článek 19

1. Každý členský stát uloží pojišťovnám se sídlem na jeho území povinnost předkládat roční výkaz obsahující údaje o všech typech svých operací, své finanční situaci, solventnosti, a pokud jde o krytí rizik uvedených pod číslem 18 v bodě A přílohy, o jiných zdrojích, jimiž disponuje pro splnění svých závazků, jestliže právní předpisy těchto členských států dozor nad těmito zdroji stanovují.

2. Členské státy požadují od pojišťoven vykonávajících činnost na jejich území, aby pravidelně předkládaly výkazy, které jsou nezbytné pro účely dozoru, a statistické doklady, a pokud jde o ochranu před riziky uvedenými pod číslem 18 v bodě A přílohy, aby uvedly zdroje, jimiž disponují ke splnění svých závazků, jestliže právní předpisy těchto členských států dozor nad těmito zdroji stanovují. Příslušné orgány dozoru si navzájem předávají doklady a informace nezbytné k výkonu dozoru."

Článek 12

"Článek 26

1. Každá pojišťovna, která požádala o povolení nebo jí bylo vydáno povolení více členskými státy, může požádat o následující výhody, které mohou být poskytnuty pouze společně:

a) aby míra solventnosti uvedená v článku 25 byla vypočítána ve vztahu k veškeré činnosti, kterou pojišťovna vykonává v rámci Společenství; v tom případě se pro účely tohoto výpočtu berou v úvahu pouze operace uskutečněné všemi agenturami nebo pobočkami zřízenými v rámci Společenství;

b) aby kauce požadovaná podle čl. 23 odst. 2 písm. e) mohla být složena jen v jednom z uvedených členských států;

c) aby aktiva představující garanční fond byla umístěna v kterémkoli z členských států, ve kterých pojišťovna vykonává svou činnost.

2. Žádost o poskytnutí výhod podle odstavce 1 se podává příslušným orgánům dotyčných členských států. V žádosti musí být uveden orgán členského státu, který má v budoucnosti dohlížet na solventnost při veškeré činnosti agentur nebo poboček v rámci Společenství. Musí být uvedeny důvody, proč si pojišťovna uvedený orgán zvolila. Kauce musí být složena v odpovídajícím členském státě.

3. Výhody podle odstavce 1 mohou být poskytnuty pouze tehdy, jestliže s nimi vysloví souhlas příslušné orgány všech členských států, v nichž byla žádost podána. Nabývají účinnosti dnem, k němuž se vybraný orgán dozoru vůči ostatním orgánům dozoru zaváže k dohlížení nad solventností agentur nebo poboček v celém rozsahu jejich činnosti v rámci Společenství.

Zvolený orgán dozoru dostává od ostatních členských států informace nezbytné pro dozor nad celkovou solventností agentur a poboček usazených na jejich území.

4. Výhody poskytnuté na základě tohoto článku jsou odňaty všemi dotyčnými členskými státy současně na žádost jednoho nebo více členských států."

Článek 13

"Pro účely článku 20, splňuje-li pojišťovna podmínky pro poskytnutí výhod uvedených v čl. 26 odst. 1, je orgán příslušný pro ověřování solventnosti agentur nebo poboček usazených v rámci Společenství při veškeré jejich činnosti postaven na roveň orgánu státu, na jehož území se nachází ústředí pojišťovny Společenství."

Článek 14

"18. Asistence

Asistence osobám, které se dostanou do nesnází na cestách, při pobytu mimo domov nebo při pobytu mimo své trvalé bydliště."

Článek 15

Každý členský stát může na svém území na poskytování asistence osobám, které se dostanou do nesnází za jiných okolností, než jaké jsou uvedeny v článku 1, používat režim zavedený první směrnicí. Jestliže členský stát tuto možnost využije, musí pro účely uplatnění tohoto režimu na tuto činnost pohlížet tak, jako by byla uvedena v odvětví 18 v bodě A přílohy první směrnice, aniž je dotčen bod C uvedené přílohy.

Předchozím odstavcem nejsou nikterak dotčeny možnosti klasifikace stanovené v příloze první směrnice pro činnosti spadající zjevně pod jiná odvětví.

Nelze odmítnout vydat povolení agentuře nebo pobočce pouze z toho důvodu, že činnost zahrnutá v tomto článku je ve členském státě, na jehož území se nachází sídlo pojišťovny, klasifikována jinak.

Přechodná ustanovení

Článek 16

1. Členské státy mohou poskytnout pojišťovnám, které ke dni oznámení této směrnice provozují na jejich území pouze asistenci, lhůtu pěti let od tohoto dne ke splnění požadavků stanovených v článcích 16 a 17 první směrnice.

2. Členské státy mohou poskytnout pojišťovnám uvedeným v odstavci 1, které po uplynutí pětileté lhůty nedosáhnou plně míry solventnosti, k jejímu dosažení další lhůtu nepřesahující dva roky za předpokladu, že tyto pojišťovny předloží podle článku 20 první směrnice orgánu dozoru ke schválení opatření, která k tomuto účelu hodlají přijmout.

3. Každá pojišťovna uvedená v odstavci 1, která hodlá rozšířit svou činnost ve smyslu čl. 8 odst. 2 nebo článku 10 první směrnice, tak může učinit pouze za podmínky, že ihned dosáhne souladu s uvedenou směrnicí.

4. Každá pojišťovna uvedená v odstavci 1, která má jinou právní formu, než je uvedeno v článku 8 první směrnice, může po dobu tří let ode dne oznámení této směrnice pokračovat ve stávající činnosti ve formě, kterou měl k uvedenému dni.

5. Tento článek se použije obdobně na pojišťovny vytvořené po dni oznámení této směrnice, které přebírají činnost k tomuto dni vykonávanou právně odlišným subjektem.

Článek 17

Členské státy mohou poskytnout agenturám a pobočkám uvedeným v hlavě III první směrnice, které provozují pouze asistenci na územích těchto členských států, nejvýše pětiletou lhůtu začínající datem oznámení této směrnice k dosažení souladu s článkem 25 první směrnice za předpokladu, že tyto agentury nebo pobočky nerozšíří svou činnost ve smyslu čl. 10 odst. 2 první směrnice.

Článek 18

Během osmi let od data oznámení této směrnice se podmínka, že k nehodě muselo dojít na území členského státu pojišťovny poskytující pojistnou ochranu, nevztahuje na úkony uvedené v čl. 2 odst. 3 prvním pododstavci třetí odrážce první směrnice, jestliže tyto úkony provádí ELPA (Automobilový a turistický klub Řecka).

Závěrečná ustanovení

Článek 19

1. Členské státy změní vnitrostátní právní předpisy tak, aby byly v souladu s touto směrnicí nejpozději do 30. června 1987. Neprodleně o tom uvědomí Komisi. Takto pozměněné právní předpisy jsou, s výhradou článků 16, 17 a 18 této směrnice, použitelné nejpozději od 1. ledna 1988.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení právních a správních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 20

Do šesti let od oznámení této směrnice podá Komise Radě zprávu o obtížích, které vznikají při uplatňování této směrnice, a zejména článku 15 této směrnice. V případě potřeby navrhne Komise opatření k odstranění těchto obtíží.

Článek 21

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 10. prosince 1984.

Za Radu

předseda

A. Dukes

[1] Úř. věst. C 51, 10.3.1981, s. 5 a Úř. věst. C 30, 4.2.1983, s. 6.

[2] Úř. věst. C 149, 14.6.1982, s. 129.

[3] Úř. věst. C 343, 31.12.1981, s. 9.

[4] Úř. věst. L 228, 16.8.1973, s. 3.

[5] Úř. věst. L 189, 13.7.1976, s. 13.

[6] Úř. věst. L 63, 13.3.1979, s. 1.

--------------------------------------------------

Top