32003R1782

Nařízení Rady (ES) č. 1782/2003

ze dne 29. září 2003,

kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001

OBSAH

HLAVA I OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

HLAVA II OBECNÁ USTANOVENÍ

Kapitola 1 Podmíněnost

Kapitola 2 Odlišení a finanční kázeň

Kapitola 3 Zemědělský poradenský systém

Kapitola 4 Integrovaný administrativní a kontrolní systém

Kapitola 5 Ostatní obecná ustanovení

HLAVA III REŽIM JEDNOTNÉ PLATBY

Kapitola 1 Obecná ustanovení

Kapitola 2 Stanovení referenční částky

Kapitola 3 Platební nároky

Oddíl 1 Platební nároky podle plochy

Oddíl 2 Platební nároky, které podléhají zvláštním podmínkám

Kapitola 4 Využití půdy v rámci režimu jednotné platby

Oddíl 1 Využití půdy

Oddíl 2 Nároky při vynětí půdy z produkce

Kapitola 5 Regionální a nepovinné provádění

Oddíl 1 Regionální provádění

Oddíl 2 Částečné provádění

Oddíl 3 Nepovinná vyloučení

Oddíl 4 Nepovinná přechodná úprava

HLAVA IV DALŠÍ REŽIMY PODPOR

Kapitola 1 Zvláštní prémie na jakost pro pšenici tvrdou

Kapitola 2 Prémie na bílkovinné plodiny

Kapitola 3 Zvláštní podpora pro rýži

Kapitola 4 Platba na plochu pro skořápkové ovoce

Kapitola 5 Podpora pro energetické plodiny

Kapitola 6 Podpora pro brambory určené pro výrobu škrobu 56

Kapitola 7 Prémie pro mléčné výrobky a dodatečné platby

Kapitola 8 Zvláštní regionální podpory pro plodiny na orné půdě

Kapitola 9 Podpora pro osivo

Kapitola 10 Platba na plochu pro plodiny na orné půdě

Kapitola 11 Prémie na skopové a kozí maso

Kapitola 12 Platby pro hovězí a telecí maso

Kapitola 13 Podpora pro luskoviny pěstované na zrno

HLAVA V PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

PŘÍLOHA I Seznam přímých plateb uvedených v článku 1

PŘÍLOHA II Vnitrostátní stropy uvedené v čl. 12 odst.2

PŘÍLOHA III Požadavky podle předpisů v oblasti řízení, uvedené v článcích 3 a 4

PŘÍLOHA IV Dobrý zemědělský a ekologický stav podle článku 5

PŘÍLOHA V Slučitelné režimy podpor uvedené v článku 26

PŘÍLOHA VI Seznam přímých plateb spojených s jednotnou platbou podle článku 33

PŘÍLOHA VII Výpočet referenční částky podle článku 37

PŘÍLOHA VIII Vnitrostátní stropy uvedené v článku 41

PŘÍLOHA IX Seznam plodin na orné půdě uvedených v článku 66

PŘÍLOHA X Tradiční produkční oblasti pšenice tvrdé uvedené v článku 74

PŘÍLOHA XI Seznam osiv uvedených v článku 99

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 36 a 37 a čl. 299 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [1],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [2],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů [3],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Je třeba stanovit společné podmínky pro přímé platby v rámci různých režimů podpor příjmů, na něž se vztahuje společná zemědělská politika.

(2) Je třeba spojit plnou výši platby přímé podpory s dodržováním pravidel, která se týkají zemědělské půdy, zemědělské produkce a činnosti. Uvedená pravidla se musí týkat začlenění základních norem z oblasti životního prostředí, bezpečnosti potravin, zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat a dobrého zemědělského a ekologického stavu do společných organizací trhů. Pokud nebudou tyto základní normy dodržovány, měly by členské státy přímou podporu částečně nebo úplně pozastavit na základě kritérií, která jsou přiměřená, objektivní a odstupňovaná. Je třeba, aby uvedené pozastavení nemělo dopad na sankce stanovené v současnosti nebo později podle jakýchkoli jiných ustanovení právních předpisů Společenství nebo vnitrostátních právních předpisů.

(3) Aby se zabránilo opuštění zemědělské půdy a zajistilo její udržování v dobrém zemědělském a ekologickém stavu, je třeba stanovit normy, které se mohou nebo nemusí opírat o předpisy členských států. Je tudíž vhodné stanovit rámec Společenství, v němž by mohly členské státy přijmout normy beroucí v úvahu charakteristiky dotyčných oblastí, zejména půdní a klimatické podmínky, jakož i stávající způsoby hospodaření (využití půdy, střídání plodin, zemědělské praktiky) a strukturu zemědělských podniků.

(4) Jelikož mají stálé pastviny kladný vliv na životní prostředí, je vhodné přijmout opatření podporující zachování stávajících stálých pastvin, aby se zabránilo jejich obecně rozšířené přeměně na ornou půdu.

(5) Aby se dosáhlo lepší rovnováhy mezi politickými nástroji určenými k propagaci udržitelného zemědělství a nástroji určenými k podpoře rozvoje venkova, je třeba zavést systém postupného snižování přímých plateb, který bude povinný na úrovni Společenství, pro léta 2005 až 2012. Všechny přímé platby přesahující některé částky by měly být každý rok sníženy o dané procento. Je třeba použít dosažené úspory k financování opatření, na nichž závisí rozvoj venkova, a rozdělit je mezi členské státy podle objektivních kritérií, která mají být stanovena. Je však vhodné rozhodnout, že dané procento částek musí zůstat v členských státech, kde byly vytvořeny. Až do roku 2005 mohou členské státy nadále používat současný mechanismus dobrovolného odlišení podle nařízení Rady (ES) č. 1259/1999 ze dne 17. května 1999, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky [4].

(6) Aby částky určené k financování společné zemědělské politiky (rubrika 1 a) dodržovaly roční stropy stanovené ve finančních perspektivách, je vhodné stanovit finanční mechanismus, aby se popřípadě upravily přímé platby. O úpravě přímé podpory by mělo být rozhodnuto, pokud odhady uvádějí, že rubrika 1a, s bezpečnostním rozpětím 300 milionů EUR, bude v daném rozpočtovém období překročena.

(7) S ohledem na strukturální úpravy vyplývající ze zrušení intervence ve prospěch žita je vhodné stanovit pro některé regiony produkující žito přechodná opatření, financovaná částí částek vytvořených odlišením.

(8) Aby se pomohlo zemědělcům přizpůsobit se normám moderního a kvalitního zemědělství, je nutné, aby členské státy zřídily komplexní poradenský systém pro obchodní zemědělské podniky. Uvedený zemědělský poradenský systém má přispět k tomu, aby si zemědělci více uvědomili vztahy existující mezi toky surovin a zemědělskými procesy na jedné straně a normami týkajícími se životního prostředí, bezpečnosti potravin, zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat na straně druhé, aniž by jakýmkoli způsobem ovlivňoval jejich povinnosti a odpovědnosti, co se týče dodržování uvedených norem.

(9) Aby se usnadnilo zavedení zemědělského poradenského systému, měly by mít členské státy dostatečnou lhůtu k jeho zřízení. Účast v systému by měla být dobrovolná, pokud jde o zemědělce, přičemž přednost je dána zemědělcům, kteří dostávají přímé platby vyšší, než je určitá částka za rok. Vzhledem k tomu, že poradenská činnost spočívá v poskytování rad zemědělcům, je vhodné, aby s informacemi získanými v rámci jejího výkonu bylo zacházeno jako s důvěrnými informacemi, s výjimkou případů vážného porušení právních předpisů Společenství nebo vnitrostátních právních předpisů.

(10) Členské státy musí v souladu s článkem 8 nařízení Rady (ES) č. 1258/1999 ze dne 17. května 1999 o financování společné zemědělské politiky [5] přijmout nezbytná opatření, aby se ujistily o skutečnosti a řádnosti operací financovaných záruční sekcí Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a aby předcházely nesrovnalostem a řešily je.

(11) S cílem posílit účinnost a rentabilitu administrativních a kontrolních mechanismů je nutné upravit systém zřízený nařízením Rady (EHS) č. 3508/92 ze dne 27. listopadu 1992 o zavedení integrovaného administrativního a kontrolního systému pro některé režimy podpor Společenství [6], aby do něj mohly být zahrnuty režim jednotné platby, režimy podpor pro pšenici tvrdou, bílkovinné plodiny, energetické plodiny, rýži, bramborový škrob, skořápkové ovoce, mléko, osivo a luskoviny pěstované na zrno a zvláštní regionální podpory, jakož i kontrola uplatňování pravidel týkajících se podmíněnosti, odlišení a zemědělského poradenského systému. Je vhodné stanovit možnost o začlenění dalších režimů podpor v pozdějším stadiu.

(12) Pro účinnější kontrolu a s cílem zabránit tomu, aby nebylo předloženo několik žádostí o podporu různým platebním agenturám ve stejném členském státě, měl by každý členský stát zřídit jednotný systém identifikace zemědělců, kteří předkládají žádosti o podporu, na něž se vztahuje integrovaný systém.

(13) Různé složky integrovaného systému jsou zaměřeny na zlepšení účinnosti administravních a kontrolních postupů. Proto je třeba, pokud jde o režimy Společenství, na něž se nevztahuje toto nařízení, aby byly členské státy oprávněny využívat uvedeného systému, pokud jakýmkoli způsobem neporuší příslušná ustanovení.

(14) Vzhledem ke složitosti systému a k velkému počtu žádostí o podporu, které mají být zpracovány, je nezbytné využívat vhodné technické prostředky a administrativní a kontrolní metody. Proto musí integrovaný systém zahrnovat na úrovni každého členského státu počítačovou databázi, systém identifikace zemědělských pozemků, žádosti zemědělců o podpory, integrovaný kontrolní systém a, co se týče režimu jednotné platby, systém identifikace a evidence platebních nároků.

(15) Aby se umožnilo zpracování sebraných údajů a jejich využívání k ověřování žádostí o podpory, je nutné vytvořit výkonné počítačové databáze, které umožní zejména provádění křížových kontrol.

(16) Identifikace zemědělských pozemků je klíčovým prvkem správného používání režimu vázaného na plochu. Dosavadní zkušenosti ukázaly některé nedostatky stávajících metod. Proto je třeba vytvořit systém identifikace zřízený popřípadě s pomocí dálkového snímání dat.

(17) V zájmu zjednodušení by měly být členské státy oprávněny stanovit, aby byla předložena jediná žádost týkající se několika režimů podpor a aby byla roční žádost nahrazena trvalou žádostí, která by byla pouze každý rok potvrzena.

(18) Členské státy by měly mít možnost vyčlenit částky, vyplývající z uplatňovaného snížení plateb v rámci odlišení, na některá doplňující opatření, na něž se vztahuje podpora pro rozvoj venkova stanovená nařízením Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) [7].

(19) Jelikož částky vyplývající z podmíněnosti nemohou být stanoveny dostatečně dopředu, aby mohly být přiděleny na doplňující opatření, na něž se vztahuje podpora pro rozvoj venkova, bylo by třeba připsat uvedené částky ve prospěch záruční sekce EZOZF, s výjimkou určitého procenta, které by si měl ponechat členský stát.

(20) Příslušné státní orgány by měly poskytovat oprávněným osobám platby v rámci režimů podpor Společenství v plné výši, s výhradou snížení stanovených v tomto nařízení a ve stanovených lhůtách.

(21) Režimy podpor, na něž se vztahuje společná zemědělská politika, poskytují přímou podporu příjmů, zejména s cílem zajistit zemědělskému obyvatelstvu přiměřenou životní úroveň. Tento cíl je úzce spjat se zachováním venkovských oblastí. Aby se zabránilo nepatřičnému přidělení zdrojů Společenství, je nutné, aby nebyla provedena žádná platba podpory ve prospěch zemědělců, kteří uměle vytvořili podmínky vyžadované pro vyplacení takových podpor.

(22) Společné režimy podpor se musí přizpůsobit okolnostem, popřípadě v krátkých lhůtách. Oprávněné osoby tudíž nemohou počítat s neměnností podmínek pro poskytování podpor a musí se připravit na to, že režimy budou přezkoumány v závislosti na vývoji trhů.

(23) Vzhledem k rozpočtovému významu přímých plateb podpory a nutnosti lépe zhodnotit jejich vliv je třeba podrobit režimy Společenství náležitému hodnocení.

(24) Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství Společenství a rozvoj norem v oblasti jakosti potravin a životního prostředí nutně způsobují pokles úředních cen zemědělských produktů a zvýšení výrobních nákladů pro zemědělské podniky ve Společenství. Pro dosažení těchto cílů a propagaci udržitelného a více tržně zaměřeného zemědělství je třeba přejít od podpory produkce k podpoře producentů zavedením odděleného systému podpory příjmů pro každý zemědělský podnik. Ačkoliv se částky skutečně vyplacené zemědělcům nezmění, oddělením se výrazně zvýší účinnost podpory příjmů. Je tudíž vhodné, aby jednotná platba na zemědělský podnik závisela na dodržování norem v oblasti životního prostředí, bezpečnosti potravin, zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, jakož i na udržování zemědělského podniku v dobrém zemědělském a ekologickém stavu.

(25) Uvedený systém by měl seskupit určitý počet stávajících přímých plateb, vyplacených zemědělcům podle různých režimů, do jednotné platby, která by byla stanovena na základě předchozích nároků v referenčním období upravených tak, aby bylo přihlédnuto k úplnému provedení opatření zavedených v rámci Agendy 2000 a ke změnám výší podpory stanovených v tomto nařízení.

(26) Jelikož výhody v oblasti administrativního zjednodušení budou větší, jestliže bude větší počet dotyčných odvětví, měl by se režim v prvním období používat na všechny produkty, na něž se vztahuje režim plodin na orné půdě, stejně jako na luskoviny pěstované na zrno, osivo, hovězí maso a skopové maso. Do režimu je třeba rovněž zahrnout revidované platby pro rýži a pšenici tvrdou, jakož i platbu v odvětví mléka a mléčných výrobků, jakmile bude reforma plně provedena. Platby pro brambory určené pro výrobu škrobu a pro sušená krmiva by se měly rovněž zahrnout do režimu, avšak odlišné platby by se měly zachovat pro zpracovatelský průmysl.

(27) Pokud jde o konopí, je třeba stanovit zvláštní opatření, aby se zabránilo tomu, že se mezi plodinami, které využívají jednotnou platbu, budou skrývat nedovolené plodiny a poškodí tak společnou organizaci trhů s tímto produktem. Je proto třeba dbát o to, aby byly platby na plochu poskytovány pouze pro plochy, kde byly použity odrůdy konopí poskytující určité záruky ohledně obsahu psychotropních látek. Je proto třeba upravit odkazy na zvláštní opatření stanovená nařízením Rady (ES) č. 1673/2000 ze dne 27. července 2000 o společné organizaci trhu se lnem a konopím pěstovanými na vlákno [8].

(28) S cílem ponechat zemědělcům volnost, aby si vybrali, co budou produkovat na své půdě, včetně produktů stále podřízených spojené podpoře, a zlepšit tak jejich orientaci na trh, neměla by být jednotná platba podmíněna produkcí konkrétního produktu. Aby se však zabránilo narušení hospodářské soutěže, měly by být některé produkty vyloučeny z produkce na půdě, na kterou lze poskytnout podporu.

(29) Za účelem stanovení částky, na kterou by měl mít zemědělec v rámci nového režimu nárok, je vhodné odvolat se na částky, které mu byly poskytnuty během referenčního období. Měla by být vytvořena vnitrostátní rezerva, aby se zohlednily zvláštní situace. Uvedená rezerva může být rovněž použita k usnadnění účasti nových zemědělců v režimu. Jednotná platba by měla být stanovena na úrovni zemědělského podniku.

(30) Aby se usnadnil převod práv na prémii, je třeba rozdělit celkovou částku, na kterou může mít zemědělský podnik nárok, na několik částí (platebních nároků) a spojit ji s určitým počtem stanovených hektarů, na něž lze poskytnout podporu. Aby se zabránilo spekulativním převodům vedoucím ke kumulaci platebních nároků, které neodpovídají zemědělské skutečnosti, je vhodné stanovit pro poskytnutí podpory spojení mezi nároky a určitým počtem hektarů, na něž lze poskytnout podporu, jakož i možnost omezit převod nároků v regionu. Měla by být stanovena zvláštní ustanovení pro podporu, která není přímo spojena s plochou, s přihlédnutím ke zvláštní situaci v chovu ovcí a koz.

(31) Aby se zajistilo, že celková úroveň podpor a nároků nepřesáhne současná rozpočtová omezení na úrovni Společenství, na vnitrostátní úrovni a popřípadě na regionální úrovni, je vhodné stanovit vnitrostátní stropy odpovídající součtu všech finančních prostředků poskytnutých v každém členském státě na výplatu podpor v rámci dotyčných režimů podpor během referenčních období a s přihlédnutím k pozdějším úpravám. Pokud bude strop překročen, měla by se použít poměrná snížení.

(32) Aby se zachovaly výhody, které představuje vynětí půdy z produkce pro kontrolu nabídky, a přitom posílil jeho kladný vliv na životní prostředí v rámci nového systému podpory, je třeba zachovat podmínky vynětí orné půdy z produkce.

(33) Členské státy musí mít možnost stanovit určitou rovnováhu mezi jednotlivými platebními nároky a regionálními či vnitrostátními průměry, jakož i mezi stávajícími platbami a jednotnou platbou, aby měly dostatečnou pružnost, s níž by reagovaly na zvláštní situace. Musí být stanovena zvláštní odchylka od zákazu pěstování ovoce a zeleniny včetně brambor určených ke spotřebě, aby se zabránilo tomu, že v případě regionalizace z toho nevzejde narušení organizace produkce, zatímco se omezí co nejvíce případná narušení hospodářské soutěže. Kromě toho pro zohlednění specifických zemědělských podmínek členského státu je vhodné stanovit pro členský stát možnost požádat o přechodné období pro zavedení režimu jednotné platby a přitom nadále dodržovat rozpočtové stropy stanovené pro režim jednotné platby. V případě vážných narušení hospodářské soutěže během přechodného období a s cílem dbát o dodržování mezinárodních závazků Společenství by měla Komise přijmout nezbytná opatření, aby se takovým situacím zabránilo.

(34) V případě nepovinného nebo přechodného provádění a s cílem ochránit oprávněná očekávání zemědělců je vhodné stanovit den, do kterého musí členské státy rozhodnout o používání režimu jednotné platby. Mimoto, aby zajistily pokračování stávajících režimů, je třeba stanovit některé podmínky pro přiznání nároků na podporu, přičemž je Komisi ponechána pravomoc stanovit prováděcí pravidla.

(35) Aby byla zachována úloha produkce pšenice tvrdé v tradičních produkčních oblastech a přitom zvýšena podporu pro pšenici tvrdou dodržující určité minimální požadavky na jakost, je vhodné snížit během přechodného období stávající výši příplatku na pšenici tvrdou v tradičních oblastech a zrušit zvláštní podporu v dotyčných oblastech. Podpora by měla být poskytnuta pouze pro pěstování pšenice tvrdé, která je vhodná pro výrobu krupice a těstovin.

(36) Je třeba stanovit doplňkovou podporu pro zemědělce produkující plodiny s vysokým obsahem bílkovin pro posílení úlohy těchto plodin a zajistit motivaci pro zvýšení jejich produkce. Aby bylo zajištěno správné používání nového režimu, je třeba stanovit určité podmínky pro přiznání nároků na podporu. Je třeba stanovit maximální zaručenou plochu a použít poměrná snížení v případě překročení této plochy.

(37) Aby byla zachována úloha produkce rýže v tradičních produkčních oblastech, je třeba stanovit doplňkovou podporu pro producenty rýže. Aby bylo zajištěno správné používání nového režimu, je třeba stanovit určité podmínky pro přiznání nároků na podporu. Je třeba stanovit vnitrostátní základní plochy a použít snížení v případě překročení těchto ploch.

(38) Aby se zabránilo možnému zániku produkce skořápkového ovoce v tradičních oblastech a záporným vlivům, které by z toho vyplynuly z hlediska životního prostředí, venkova, sociálního a hospodářského hlediska, měla by být v tomto odvětví přijata nová opatření týkající se podpory. Aby bylo zajištěno správné používání nových opatření, je třeba stanovit určité podmínky pro přiznání nároků na podporu, a zejména stanovit minimální hustotu výsadby a minimální velikost pozemku. Členské státy by měly být oprávněny poskytnout doplňkovou podporu, aby vyhověly specifickým potřebám.

(39) Aby se zabránilo překročení rozpočtu, je třeba stanovit maximální zaručenou plochu a v případě jejího překročení použít poměrná snížení v dotyčných členských státech. Pro zajištění vyváženého použití v celém Společenství by měla být tato plocha rozdělena poměrně k produkčním plochám skořápkového ovoce v členských státech. Členské státy by měly být odpovědné za přidělení ploch na jejich území. Pro plochy, na které se vztahují plány na zlepšení, by neměla být poskytnuta podpora v rámci nového režimu, dokud plán neskončí.

(40) S cílem využít úspěchu plánů na zlepšení, které umožnily seskupit nabídku, mohou členské státy podmínit nárok na podporu Společenství a na vnitrostátní podporu členstvím v organizaci producentů. Aby se zabránilo narušení, je třeba dbát o to, aby přechod k novému režimu proběhl bez střetů.

(41) V současné době spočívá podpora poskytnutá pro energetické plodiny v možnosti pěstovat technické plodiny na půdě vyňaté z produkce. Energetické plodiny představují největší část nepotravinářské produkce na půdě vyňaté z produkce. Je třeba zavést zvláštní podporu pro energetické plodiny, aby čím dál více nahrazovaly zdroje emisí oxidu uhličitého. Je třeba stanovit maximální zaručenou plochu a použít poměrná snížení v případě překročení této plochy. Uvedená opatření by měla být po dané době přezkoumána s ohledem na provádění iniciativy Společenství o biopalivech.

(42) Pro zachování výroby škrobu v tradičních produkčních oblastech a uznání úlohy produkce brambor při střídání plodin je třeba stanovit dodatečnou platbu pro producenty brambor určených pro výrobu škrobu. Kromě toho, pokud má být platební režim pro výrobce bramborového škrobu částečně zařazen do režimu jednotné platby, je třeba změnit nařízení Rady (ES) č. 1868/94 ze dne 27. července 1994, kterým se stanoví režim kvót pro výrobu bramborového škrobu [9].

(43) Začleněním plodin na orné půdě a hovězího a skopového masa se režim jednotné platby rozšiřuje na prémie vyplácené v nejvzdálenějších regionech a na ostrovech v Egejském moři, aby bylo umožněno další zjednodušení a aby se zabránilo zachování právního a administrativního rámce pro omezený počet zemědělců v těchto regionech. Pro zachování úlohy některých druhů produkce v uvedených regionech Společenství je však třeba ponechat členským státům možnost rozhodnout o tom, že není nutné začlenit tyto platby do režimu jednotné platby. Stejná možnost by měla být stanovena pro dodatečné platby v některých regionech Švédska a Finska, jakož i pro podpory pro osivo. V těchto případech pokračování současných režimů vyžaduje, aby byly stanoveny určité podmínky pro přiznání nároků na podporu, přičemž je Komisi ponechána pravomoc stanovit prováděcí pravidla.

(44) Pro usnadnění přechodu mezi současnými režimy plateb pro plodiny na orné půdě a prémií "na zvířata" na jedné straně a novým režimem jednotné platby na straně druhé je třeba stanovit některé úpravy stávajících přímých plateb v uvedených odvětvích.

(45) Zemědělská činnost na souostroví Azory je velmi závislá na výrobě mléčných výrobků. Bylo by tedy vhodné prodloužit a rozšířit opatření stanovená v článku 23 nařízení (ES) č. 1453/2001 ze dne 28. června 2001, kterým se zavádějí zvláštní opatření pro Azory a Madeiru týkající se některých zemědělských produktů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 1600/92 (Poseima) [10], a pro období šesti hospodářských let celkem od hospodářského roku 1999/2000 zrušit některá ustanovení společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky, pokud jde o omezení produkce, aby se vzal v úvahu stav rozvoje a podmínky místní produkce. Během doby používání by mělo uvedené opatření umožnit pokračovat v restrukturalizace odvětví mléka na souostroví Azory, aniž by byl narušen trh s mléčnými výrobky a aniž by bylo výrazně ovlivněno řádné fungování režimu dávky na úrovni Portugalska a Společenství.

(46) Používání režimu jednotné platby na zemědělský podnik učiní ve skutečnosti bezpředmětným portugalský program o přeměně půdy, která je v současnosti užívána pro plodiny na orné půdě, na půdu pro extenzivní chov hospodářských zvířat, stanovený nařízením (ES) č. 1017/94 [11]. Nařízení (ES) č. 1017/94 by se mělo tudíž zrušit vstupem režimu jednotné platby v platnost.

(47) V důsledku výše uvedených změn a nových ustanovení je třeba zrušit nařízení Rady (EHS) č. 3508/92, nařízení Rady (ES) č. 1577/96 ze dne 30. července 1996, kterým se zavádí zvláštní opatření pro některé luskoviny pěstované na zrno [12], a nařízení Rady (ES) č. 1251/1999 ze dne 17. května 1999 o režimu podpor pro producenty některých plodin na orné půdě [13]. Je třeba rovněž zrušit nařízení (ES) č. 1259/1999, kromě některých ustanovení, která stanoví zvláštní přechodné a nepovinné režimy.

(48) Zvláštní ustanovení o přímých platbách v nařízení (EHS) č. 2358/71 ze dne 26. října 1971 o společné organizaci trhu s osivem [14], nařízení Rady č. 2019/93 ze dne 19. července 1993, kterým se zavádějí zvláštní opatření pro menší ostrovy v Egejském moři týkající se některých zemědělských produktů [15], nařízení (ES) č. 1254/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem [16], nařízen Rady (ES) č. 1452/2001 ze dne 28. června 2001, kterým se zavádějí zvláštní opatření pro francouzské zámořské departementy týkající se některých zemědělských produktů [17], nařízení Rady (ES) č. 1454/2001 zedne 28. června 2001, kterým se zavádějí zvláštní opatření pro Kanárské ostrovy týkající se některých zemědělských produktů [18], a nařízení Rady (ES) č. 2529/2001 ze dne 19. prosince 2001 o společné organizaci trhu se skopovým a kozím masem [19] už nemají důvod pro svou existenci; je proto třeba je zrušit.

(49) V okamžiku vstupu tohoto nařízení v platnost se Společenství skládá z patnácti členských států. Na základě smlouvy o přistoupení z roku 2003 se přistoupení nových členských států bude konat 1. května 2004; je tedy třeba upravit toto nařízení ke dni přistoupení v souladu s postupy stanovenými ve smlouvě o přistoupení, aby bylo použitelné na nové členské státy.

(50) Je třeba přijmout opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [20],

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Oblast působnosti

Toto nařízení stanoví:

- společná pravidla o přímých platbách v rámci režimů podpory příjmů, na které se vztahuje společná zemědělská politika a které jsou financovány záruční sekcí Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) uvedených v příloze I s výjimkou režimů stanovených nařízením (ES) č. 1257/1999,

- podporu příjmů zemědělců (dále jen "režim jednotné platby"),

- režimy podpor pro zemědělce produkující pšenici tvrdou, bílkovinné plodiny, rýži, skořápkové ovoce, energetické plodiny, brambory určené pro výrobu škrobu, mléko, osiva, plodiny na orné půdě, skopové a kozí maso, hovězí a telecí maso a luskoviny pěstované na zrno.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se:

a) "zemědělcem" rozumí fyzická nebo právnická osoba či skupina fyzických nebo právnických osob nehledě na právní formu skupiny a jejích členů podle vnitrostátních právních předpisů jednotlivých členských států, jejíž zemědělský podnik se nachází na území Společenství podle článku 299 Smlouvy a která vykonává zemědělskou činnost;

b) "zemědělským podnikem" rozumí soubor produkčních jednotek spravovaných zemědělcem, které se nacházejí na území stejného členského státu;

c) "zemědělskou činností" rozumí produkce, chov nebo pěstování zemědělských produktů včetně sklizně, dojení, plemenářské činnosti a chovu zvířat pro zemědělské účely nebo udržování půdy v dobrém zemědělském a ekologickém stavu podle článku 5;

d) "přímou platbou" rozumí platba poskytnutá přímo zemědělcům v rámci jednoho z režimů podpory příjmů uvedených v příloze I;

e) "platbami za daný kalendářní rok" nebo "platbami během referenčního období" rozumějí platby, které byly poskytnuty nebo mají být poskytnuty za dotyčný rok/dotyčná léta, včetně všech plateb, které mají být poskytnuty za jiná období začínající v daném kalendářním roce/daných kalendářních letech;

f) "zemědělskými produkty" rozumějí produkty uvedené v příloze I Smlouvy včetně bavlny, avšak s výjimkou produktů rybolovu.

HLAVA II OBECNÁ USTANOVENÍ

KAPITOLA 1 PODMÍNĚNOST

Článek 3

Hlavní požadavky

1. Každý zemědělec, který dostává přímé platby, musí dodržovat požadavky podle předpisů v oblasti řízení uvedené v příloze III v souladu s harmonogramem stanoveným v uvedené příloze, jakož i dobrý zemědělský a ekologický stav podle článku 5.

2. Příslušný vnitrostátní orgán poskytne zemědělci seznam požadavků podle předpisů v oblasti řízení a dobrého zemědělského a ekologického stavu, který má být dodržován.

Článek 4

Požadavky podle předpisů v oblasti řízení

1. Požadavky podle předpisů v oblasti řízení, uvedené v příloze III, jsou stanoveny právními předpisy Společenství v těchto oblastech:

- veřejné zdraví, zdraví zvířat a zdraví rostlin,

- životní prostředí,

- dobré životní podmínky zvířat.

2. Akty uvedené v příloze III se použijí v rámci tohoto nařízení, v platném znění a v případě směrnic ve znění prováděném členskými státy.

Článek 5

Dobrý zemědělský a ekologický stav

1. Členské státy dbají o to, aby veškerá zemědělská půda, a zejména půda, která se již nevyužívá pro účely produkce, byla udržována v dobrém zemědělském a ekologickém stavu. Na základě rámce stanoveného v příloze IV stanoví členské státy na vnitrostátní nebo regionální úrovni minimální požadavky pro dobrý zemědělský a ekologický stav, které zohledňují charakteristiky dotyčných oblastí, zejména půdní a klimatické podmínky, stávající způsoby hospodaření, využití půdy, střídání plodin, zemědělské praktiky a strukturu zemědělských podniků, aniž jsou dotčeny normy, jimiž se řídí náležité zemědělské praktiky používané v rámci nařízení Rady (ES) č. 1257/1999, a agroenvironmentální opatření, jejichž použití přesahuje referenční úroveň náležitých zemědělských praktik.

2. Členské státy dbají o to, aby půda užívaná jako stálé pastviny ke dni žádostí o podporu na plochu v roce 2003 zůstala vyčleněna na toto použití.

Členský stát se však může v řádně odůvodněných případech odchýlit od prvního pododstavce pod podmínkou, že přijme opatření, aby zabránil značnému snížení celkové plochy, kterou věnuje na stálé pastviny.

První pododstavec se nepoužije na půdu užívanou jako stálé pastviny určené k zalesnění, pokud je takové zalesnění slučitelné se životním prostředím, a s výjimkou pěstování vánočních stromků a rychle rostoucích druhů pěstovaných krátkodobě.

Článek 6

Snížení plateb nebo vyloučení z plateb

1. Pokud nejsou požadavky podle předpisů v oblasti řízení nebo dobrý zemědělský a ekologický stav dodržovány z důvodu jednání nebo opomenutí přičitatelného dotyčnému zemědělci, je celková výše přímých plateb, které mají být poskytnuty v kalendářním roce, v němž je nedodržení zjištěno, snížena nebo zrušena po použití článků 10 a 11 v souladu s prováděcími pravidly stanovenými v článku 7.

2. Snížení nebo vyloučení podle odstavce 1 se použijí pouze tehdy, jestliže se neplnění týká:

a) zemědělské činností nebo

b) zemědělské půdy zemědělského podniku včetně pozemků vyňatých z produkce.

Článek 7

Prováděcí pravidla týkající se snížení a vyloučení

1. Prováděcí pravidla týkající se snížení a vyloučení podle článku 6 se stanoví postupem podle čl. 144 odst. 2. V této souvislosti je třeba vzít v úvahu závažnost, rozsah, trvalost a opakování zjištěného nedodržení, jakož i kritéria stanovená v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku.

2. V případě nedbalosti nepřesáhne míra snížení 5 % a v případě opakovaného nedodržení 15 %.

3. V případě úmyslného nedodržení není míra snížení v zásadě nižší než 20 % a může vést až k úplnému vyloučení z jednoho či více režimů podpor a může se uplatnit za jeden či více kalendářních roků.

4. V každém případě není celková výše snížení a vyloučení za jeden kalendářní rok vyšší než celková částka podle čl. 6 odst. 1.

Článek 8

Přezkum

Nejpozději do 31. prosince 2007 předloží Komise zprávu o používání systému podmíněnosti, k níž jsou v případě potřeby přiloženy odpovídající návrhy, určené zejména ke změně seznamu požadavků podle předpisů v oblasti řízení uvedených v příloze III.

Článek 9

Částky vyplývající z podmíněnosti

Částky vyplývající z používání této kapitoly jsou připsány ve prospěch záruční sekce EZOZF. Členské státy si mohou ponechat 25 % uvedených částek.

KAPITOLA 2 ODLIŠENÍ A FINANČNÍ KÁZEŇ

Článek 10

Odlišení

1. Veškeré částky přímých plateb, které mají být zemědělci poskytnuty v daném členském státě na daný kalendářní rok, se až do roku 2012 každý rok snižují o tato procenta:

- 3 % v roce 2005,

- 4 % v roce 2006,

- 5 % v roce 2007,

- 5 % v roce 2008,

- 5 % v roce 2009,

- 5 % v roce 2010,

- 5 % v roce 2011,

- 5 % v roce 2012.

2. Částky vyplývající z uplatnění snížení stanovených v odstavci 1 po odečtení celkových částek uvedených v příloze II jsou vyčleněny jako doplňková podpora Společenství na opatření v rámci programu rozvoje venkova, která jsou financována záruční sekcí EZOZF podle nařízení (ES) č. 1257/1999.

3. Částka odpovídající jednomu procentnímu bodu je přidělena členskému státu, kde byly odpovídající částky vytvořeny. Zbývající částky jsou přiděleny dotyčným členským státům postupem podle čl. 144 odst. 2 na základě těchto kritérií:

- zemědělská plocha,

- zaměstnanost v zemědělství,

- hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele v paritě kupní síly.

Každý členský stát však obdrží alespoň 80 % celkových částek vytvořených v uvedeném členském státě odlišením.

4. Odchylně od odst. 3 druhého pododstavce, pokud přesáhne v členském státě podíl žita na jeho celkové produkci obilovin v průměru 5 % za období 2000 – 2002 a pokud jeho produkce představuje více než 50 % celkové produkce žita Společenství během téhož uvedeného období, nejméně 90 % částek vytvořených odlišením v dotyčném členském státě je znovu vyčleněno pro tento členský stát, a to až do roku 2013 včetně.

V tomto případě, aniž je dotčena možnost stanovená v článku 69, je alespoň 10 % částky přidělené dotyčnému členskému státu vyčleněno na opatření podle odstavce 2 tohoto článku v regionech produkujících žito.

Pro účely tohoto odstavce se "obilovinami" rozumějí obiloviny uvedené v příloze IX.

5. Odstavec 1 se nepoužije na přímé platby poskytované zemědělcům ve francouzských zámořských departementech, na Azorech a Madeiře, na Kanárských ostrovech a na ostrovech v Egejském moři.

Článek 11

Finanční kázeň

1. Počínaje rozpočtem na rok 2007, s cílem dbát o to, aby částky určené k financování společné zemědělské politiky uvedené v současnosti v rubrice 1a (tržní opatření a přímé podpory) dodržovaly roční stropy stanovené v rozhodnutí zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě dne 18. listopadu 2002, o závěrech Evropské rady, která zasedala ve dnech 24. a 25. října 2002 v Bruselu, je rozhodnuto o úpravě přímých plateb, pokud odhady uvedou, že stanovené částky v rubrice 1a budou, s ohledem na rozpětí 300 milionů EUR pod stanovenými částkami a před použitím odlišení podle čl. 10 odst. 2, pro dané rozpočtové období překročeny, a to aniž jsou dotčeny finanční výhledy pro léta 2007–2013.

2. Rada na základě návrhu předloženého Komisí nejpozději do 31. března každého kalendářního roku, pro který se použijí úpravy uvedené v odstavci 1, stanoví tyto úpravy nejpozději do 30. června téhož roku.

Článek 12

Doplňková částka podpory

1. Doplňková částka podpory se poskytuje zemědělcům, kteří dostávají přímé platby podle tohoto nařízení.

Doplňková částka podpory se rovná částce vyplývající z procent snížení podle článku 10 použitých nejvýše na prvních 5000 EUR přímých plateb.

2. Celková výše doplňkových částek podpory, která může být poskytnuta v členském státě na jeden kalendářní rok, nemůže překročit stropy stanovené v příloze II. Členské státy použijí popřípadě lineární procento snížení na doplňkové částky podpory, aby dodržely stropy stanovené v příloze II.

3. Doplňková částka podpory není předmětem snížení uvedených v článku 10.

4. Počínaje rozpočtem pro rok 2007 přezkoumá Komise postupem podle čl. 144 odst. 2 stropy stanovené v příloze II, aby přihlédla ke strukturálním změnám v zemědělských podnicích.

KAPITOLA 3 ZEMĚDĚLSKÝ PORADENSKÝ SYSTÉM

Článek 13

Zemědělský poradenský systém

1. Do 1. ledna 2007 zřídí členské státy pro zemědělce poradenský systém v oblasti obhospodařovávání půdy a řízení zemědělských podniků (dále jen "zemědělský poradenský systém") spravovaný jedním či několika určenými orgány nebo soukromými subjekty.

2. Poradenská činnost se přinejmenším vztahuje na požadavky podle předpisů v oblasti řízení a na dobrý zemědělský a ekologický stav podle kapitoly 1.

Článek 14

Podmínky

1. Zemědělci se mohou účastnit zemědělského poradenského systému dobrovolně.

2. Členské státy dají přednost zemědělcům, kteří dostávají více než 15000 EUR přímých plateb za rok.

Článek 15

Povinnosti schválených soukromých subjektů a určených orgánů

Aniž jsou dotčeny vnitrostátní právní předpisy týkající se přístupu veřejnosti k informacím, členské státy dbají o to, aby soukromé subjekty a určené orgány podle článku 13 nesdělovaly žádné osobní nebo jednotlivé informace nebo údaje, které získají v rámci jejich poradenské činnosti, jiným osobám, než je zemědělec, který spravuje dotyčný zemědělský podnik, s výjimkou případu nesrovnalosti či porušení zjištěných v rámci jejich poradenské činnosti, pro kterou vnitrostátní právní předpisy nebo právní předpisy Společenství stanoví povinnost informovat veřejný orgán, zvláště v případě trestného činu.

Článek 16

Přezkum

Nejpozději do 31. prosince 2010 předloží Komise zprávu o používání zemědělského poradenského systému, k níž jsou v případě potřeby přiloženy odpovídající návrhy určené k tomu, aby se systém stal povinným.

KAPITOLA 4 INTEGROVANÝ ADMINISTRATIVNÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM

Článek 17

Oblast působnosti

Každý členský stát vytvoří integrovaný administrativní a kontrolní systém (dále jen "integrovaný systém").

Integrovaný systém se použije pro režimy podpor stanovené v hlavách III a IV tohoto nařízení, jakož i v článku 2a nařízení (ES) č. 1259/1999.

V nezbytné míře se rovněž použije na správu a kontrolu pravidel stanovených v kapitolách 1, 2 a 3.

Článek 18

Prvky integrovaného systému

1. Integrovaný systém zahrnuje tyto prvky:

a) počítačovou databázi;

b) systém identifikace zemědělských pozemků;

c) systém identifikace a evidence platebních nároků, jak je uveden v článku 21;

d) žádosti o podporu;

e) integrovaný kontrolní systém;

f) jednotný systém identifikace každého zemědělce předkládajícího žádost o podporu.

2. V případě použití článků 67, 68, 69, 70 a 71 integrovaný systém zahrnuje systém identifikace a evidence zvířat zavedený v souladu se směrnicí 92/102/EHS [21] a s nařízením (ES) č. 1760/2000 [22].

Článek 19

Počítačová databáze

1. Do počítačová databáze se zaznamenávají pro každý zemědělský podnik údaje získané ze žádostí o podporu.

Tato databáze musí umožnit zejména přímý a bezprostřední přístup prostřednictvím příslušného orgánu členského státu k údajům za kalendářní a/nebo hospodářské roky od roku 2000.

2. Členské státy mohou vytvářet decentralizované databáze pod podmínkou, že tyto databáze, jakož i administrativní postupy pro evidenci a zpřístupňování údajů budou upraveny stejně pro celé území členského státu a budou vzájemně slučitelné, aby umožnily křížové kontroly.

Článek 20

Systém identifikace zemědělských pozemků

Systém identifikace zemědělských pozemků je vytvořen na základě pozemkových katastrálních map a dokumentů nebo dalších kartografických údajů. Použité techniky jsou založeny na počítačovém systému zeměpisných informací zahrnující nejlépe letecké nebo družicové snímky se stejnými normami, které zaručují přesnost rovnající se alespoň přesnosti kartografie v měřítku 1:10000.

Článek 21

Systém identifikace a evidence platebních nároků

1. Systém identifikace a evidence platebních nároků je zaveden tak, aby umožnil ověřování nároků a křížové kontroly s žádostmi o podporu a systémem identifikace zemědělských pozemků.

2. Tento systém musí umožnit přímý a bezprostřední přístup prostřednictvím příslušného orgánu členského státu k údajům přinejmenším za poslední tři po sobě jdoucí kalendářní a/nebo hospodářské roky.

Článek 22

Žádosti o podporu

1. Zemědělec předkládá každý rok žádost o přímé platby v rámci integrovaného systému, v níž jsou popřípadě uvedeny:

- všechny zemědělské pozemky zemědělského podniku,

- počet a výše platebních nároků,

- jakékoli další informace stanovené tímto nařízením nebo dotyčným členským státem.

2. Členský stát může rozhodnout, že žádost o podporu obsahuje pouze změny ve vztahu k žádosti o podporu podané v předcházejícím roce. Členský stát rozděluje předtištěné tiskopisy na základě ploch stanovených v předcházejícím roce a poskytuje grafické dokumenty s uvedením polohy těchto ploch.

3. Členský stát může rozhodnout, že jediná žádost o podporu zahrnuje několik režimů podpor nebo všechny režimy podpor, které jsou uvedeny v příloze I, nebo jiné režimy podpor.

Článek 23

Ověřování podmínek pro poskytnutí podpory

1. Členské státy provádějí správní kontrolu žádostí o podporu a přitom zejména ověřují plochu, na kterou lze poskytnout podporu, a odpovídající platební nároky.

2. Správní kontroly doplňuje systém kontrol na místě, aby se ověřily podmínky pro poskytnutí podpory. Za tím účelem stanoví členské státy plán výběru zemědělských podniků.

Členské státy mohou využívat techniky dálkového průzkumu země, aby prováděly kontroly zemědělských pozemků na místě.

3. Každý členský stát určí orgán zodpovědný za koordinaci kontrol uvedených v této kapitole.

Pokud členské státy svěří některé dílčí práce, jež mají být provedeny podle této kapitoly, specializovaným agenturám nebo podnikům, určenému orgánu zůstane zachován dohled a odpovědnost za jejich plnění.

Článek 24

Snížení a vyloučení

1. Aniž jsou dotčena snížení a vyloučení uvedená v článku 6, pokud se zjistí, že zemědělec nedodržuje podmínky požadované pro poskytnutí podpory stanovené tímto nařízením nebo článkem 2a nařízení (ES) č. 1259/1999, je platba nebo část platby, která byla poskytnuta nebo má být poskytnuta a pro kterou byly dodrženy podmínky, předmětem snížení a vyloučení stanovených postupem podle čl. 144 odst. 2 tohoto nařízení.

2. Procento snížení závisí na závažnosti, rozsahu, trvání a opakování zjištěného nedodržení a může vést až k úplnému vyloučení z jednoho nebo více režimů podpor během jednoho nebo více kalendářních roků.

Článek 25

Kontroly podmíněnosti

1. Členské státy provádějí kontroly na místě, aby prověřily, zda zemědělec dodržuje povinnosti podle kapitoly 1.

2. Členské státy mohou využít svých stávajících administrativních a kontrolních systémů, aby zajistily dodržování požadavků podle předpisů v oblasti řízení a dobrého zemědělského a ekologického stavu podle kapitoly 1.

Uvedené systémy, a zejména systém identifikace a evidence zvířat zavedený v souladu se směrnicí 92/102/EHS a s nařízením (ES) č. 1760/2000, musí být smyslu článku 26 tohoto nařízení slučitelné s integrovaným systémem.

Článek 26

Slučitelnost

Pro účely použití režimů podpor uvedených v příloze V dbají členské státy o to, aby byly administrativní a kontrolní postupy používané pro tyto režimy slučitelné s integrovaným systémem, pokud jde o tyto záležitosti:

a) počítačová databáze;

b) systém identifikace zemědělských pozemků;

c) správní kontroly.

Za tímto účelem musí být uvedené systémy zřízeny tak, aby mohly fungovat společně nebo aby umožnily bezproblémovou a bezkonfliktní výměnu údajů.

Členské státy mohou začlenit jednu nebo více složek integrovaného systému do svých administrativních a kontrolních postupů, aby použily jiné režimy Společenství nebo vnitrostátní režimy, než jsou režimy uvedené v příloze V.

Článek 27

Informace a kontrola

1. Komise je pravidelně informována o používání integrovaného systému.

Organizuje k tomu výměny názorů s členskými státy.

2. Poté, co o tom ve vhodnou dobu uvědomí příslušné orgány, mohou zplnomocnění zástupci jmenovaní Komisí provádět:

- jakékoli zkoumání nebo jakoukoli kontrolu týkající se opatření přijatých k vytvoření a používání integrovaného systému,

- kontroly ve specializovaných agenturách a podnicích uvedených v čl. 23 odst. 3.

Takových kontrol se mohou účastnit zástupci dotyčných členských států. Výše uvedené pravomoci nemají vliv na uplatňování vnitrostátních právních předpisů, které vyhrazují určité úkony pro zástupce zvláště určené vnitrostátními právními předpisy. Zplnomocnění zástupci jmenovaní Komisí se neúčastní zejména domovních prohlídek nebo formálních výslechů osob v rámci vnitrostátní právních předpisů členského státu. Mají však přístup k takto získaným informacím.

3. Aniž jsou dotčeny odpovědnosti členských států v provádění a používání integrovaného systému, může Komise využít služeb specializovaných osob nebo specializovaných organizací, aby napomohla zavedení, sledování a využívání integrovaného systému, zejména aby poskytla technické rady příslušným orgánům členských států na jejich žádost.

KAPITOLA 5 OSTATNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 28

Platební podmínky

1. Nestanoví-li toto nařízení jinak, jsou platby v rámci režimů podpor uvedených v příloze I vyplaceny oprávněným osobám v plné výši.

2. Platby se provádějí jednou ročně během období které začíná 1. prosince a končí 30. června následujícího kalendářního roku.

Doplňková částka podpory stanovená v článku 12 je však vyplacena nejpozději do 30. září kalendářního roku, který následuje po dotyčném kalendářním roce.

3. Odchylně od odstavce 2 tohoto článku a postupem podle čl. 144 odst. 2 může Komise:

a) prodloužit platební období pro platby stanovené v čl. 5 odst. 1 nařízení Rady 136/66/EHS ze dne 22. září 1966 o zřízení společné organizace trhu s oleji a tuky [23];

b) stanovit zálohy;

c) oprávnit členské státy, aby s výhradou rozpočtové situace vyplatily do 1. prosince zálohy v regionech, kde z důvodu mimořádných podmínek čelí zemědělci vážným finančním obtížím:

- až do výše 50 % plateb,

nebo

- až do výše 80 % plateb, pokud již byly zálohy stanoveny.

Článek 29

Omezení plateb

Aniž jsou dotčena případná zvláštní ustanovení v jednom nebo druhém režimu podpor, žádná platba nebude provedena ve prospěch osob, u nichž je zjištěno, že vytvořily uměle podmínky požadované pro poskytnutí takových plateb a získaly tak výhodu, která není v souladu s cíli dotyčného režimu podpor.

Článek 30

Přezkum

Režimy podpor uvedené v příloze I se provádějí, aniž je dotčen případný přezkum, který se provádí kdykoli s ohledem na vývoj trhů a rozpočtovou situaci.

Článek 31

Hodnocení

S cílem zhodnotit jejich účinnost podléhají platby prováděné v rámci režimů podpor uvedených v příloze I postupu, který se týká posouzení jejich dopadu s ohledem na stanovené cíle a analýzy jejich účinků na dotyčných trzích.

Článek 32

Intervence podle nařízení (ES) č. 1258/1999

Režimy podpor uvedené v příloze I se považují za "intervence" ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. b) a čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1258/1999.

HLAVA III REŽIM JEDNOTNÉ PLATBY

KAPITOLA 1 OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 33

Poskytnutí podpory

1. Zemědělci mají přístup k režimu jednotné platby:

a) pokud jim byla poskytnuta platba během referenčního období uvedeného v článku 38 v rámci alespoň jednoho z režimů podpor uvedených v příloze VI, nebo

b) pokud získali zemědělský podnik nebo část zemědělského podniku jako dědictví nebo předpokládané dědictví od zemědělce, který splňoval podmínky uvedené v písmenu a), nebo

c) pokud získali platební nárok ze vnitrostátní rezervy nebo převodem.

2. Pokud zemědělec, kterému byla poskytnuta přímá platba během referenčního období, změní svůj právní status nebo svůj název v daném období nebo nejpozději do 31. prosince roku, který předchází roku použití režimu jednotné platby, má přístup k režimu jednotné platby za stejných podmínek jako zemědělec, který zemědělský podnik spravoval původně.

3. Pokud došlo k fúzím během referenčního období nebo nejpozději do 31. prosince roku, který předchází roku použití režimu jednotné platby, má zemědělec spravující nový zemědělský podnik přístup k režimu jednotné platby za stejných podmínek jako zemědělci, kteří spravovali původní zemědělské podniky.

Pokud došlo k rozdělení během referenčního období nebo nejpozději do 31. prosince roku, který předchází roku použití režimu jednotné platby, mají zemědělci, kteří spravují zemědělské podniky, poměrný přístup k režimu jednotné platby za stejných podmínek jako zemědělec, který spravoval původní zemědělský podnik.

Článek 34

Žádost

1. První rok použití režimu jednotné platby zašle příslušný orgán členského státu zemědělci uvedenému v čl. 33 odst. 1 písm. a) tiskopis žádosti, který uvádí:

a) částku uvedenou v kapitole 2 (dále jen "referenční částka");

b) počet hektarů podle článku 43;

c) počet a hodnotu platebních nároků na hektar, jak jsou stanoveny v kapitole 3.

2. Zemědělci zašlou svoji žádost o účast v rámci režimu jednotné platby do data stanoveného členskými státy, avšak nejpozději do 15. května.

Komise však může postupem podle čl. 144 odst. 2 povolit posunutí termínu 15. května v některých oblastech, kde výjimečné klimatické podmínky způsobují, že nelze použít obvyklé lhůty.

3. S výjimkou případu vyšší moci a mimořádných okolností, které jsou stanoveny v čl. 40 odst. 4, není přiznán žádný nárok zemědělcům uvedeným v čl. 33 odst. 1 písm. a) a b), ani zemědělcům, kteří získají platební nároky ze vnitrostátní rezervy, pokud nezaslali svoji žádost o účast v režimu jednotné platby nejpozději do 15. května prvního roku použití uvedeného režimu.

Částky odpovídající uvedeným nepřiznaným nárokům jsou převedeny zpět do vnitrostátní rezervy uvedené v článku 42 a mohou být opět přiznány do data stanoveného členskými státy, nejpozději však do 15. srpna prvního roku použití režimu jednotné platby.

Článek 35

Kumulace podpor

Plocha, odpovídající počtu hektarů, na něž lze poskytnout podporu a které jsou stanoveny v čl. 44 odst. 2, pro kterou je podána žádost o jednotnou platbu, může být předmětem žádosti, pokud jde o jakoukoli jinou přímou platbu a jakoukoli jinou podporu, na kterou se toto nařízení nevztahuje, není-li stanoveno jinak.

Článek 36

Platební podmínky

1. Podpora poskytnutá podle režimu jednotné platby je vyplacena pro platební nároky stanovené v kapitole 3, doprovázené stejným počtem hektarů, na něž lze poskytnout podporu a které jsou stanoveny v čl. 44 odst. 2.

2. Členské státy mohou rozhodnout o spojení plateb poskytnutých podle režimu jednotné platby s platbami podle jakéhokoli jiného režimu podpor.

KAPITOLA 2 STANOVENÍ REFERENČNÍ ČÁSTKY

Článek 37

Výpočet částky

1. Referenční částka představuje tříletý průměr celkových částek plateb poskytnutých zemědělci podle režimů podpor uvedených v příloze VI, vypočítaná a upravená v souladu s přílohou VII, v každém kalendářním roce referenčního období podle článku 38.

2. Odchylně od odstavce 1, pokud zemědělec začne vykonávat zemědělskou činnost během referenčního období, vypočítá se průměr na základě plateb poskytnutých v kalendářních letech, během nichž vykonával zemědělskou činnost.

Článek 38

Referenční období

Referenční období zahrnuje kalendářní roky 2000, 2001 a 2002.

Článek 39

Použití odlišení a podmíněnosti stanovených v nařízení (ES) č. 1259/1999

V případě použití článků 3 a 4 nařízení (ES) č. 1259/1999 během referenčního období jsou částkami uvedenými v příloze VII částky, které by byly poskytnuty před použitím uvedených článků.

Článek 40

Mimořádné okolnosti

1. Odchylně od článku 37 je každý zemědělec, jehož produkce byla během referenčního období vážně ovlivněna případem vyšší moci nebo mimořádnými okolnostmi, které nastaly před uvedeným referenčním obdobím nebo během něj, oprávněn požádat, aby byla referenční částka vypočítána na základě kalendářního roku nebo kalendářních let referenčního období, která nebyla ovlivněna případem vyšší moci nebo mimořádnými okolnostmi.

2. Pokud bylo případem vyšší moci nebo mimořádnými okolnostmi ovlivněno celé referenční období, vypočítá členský stát referenční částku na základě období 1997 až 1999. V tomto případě se odstavec 1 použije přiměřeně.

3. Případ vyšší moci nebo mimořádné okolnosti, jakož i vztahující se důkazy, které jsou doloženy ke spokojenosti příslušného orgánu, oznámí dotyčný zemědělec písemně příslušnému orgánu ve lhůtě, kterou každý členský stát stanoví.

4. Případy uznané příslušným orgánem jako vyšší moc nebo mimořádné okolnosti jsou například:

a) úmrtí zemědělce;

b) déletrvající pracovní neschopnost zemědělce;

c) vážná přírodní katastrofa, která významně zasáhne zemědělské plochy zemědělského podniku;

d) náhodné zničení budov zemědělského podniku určených k chovu zvířat;

e) nákaza, která postihne část nebo všechna hospodářská zvířata zemědělce.

5. Odstavce 1, 2 a 3 se přiměřeně použijí pro zemědělce, kteří během referenčního období podléhali agroenvironmentálním závazkům podle nařízení (EHS) č. 2078/92 [24] a (ES) č. 1257/1999.

Pokud se závazky vztahují zároveň na referenční období a na období uvedené v odstavci 2 tohoto článku, stanoví členské státy podle objektivních kritérií a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže, referenční částku dodržující prováděcí pravidla, která stanoví Komise postupem podle čl. 144 odst. 2.

Článek 41

Strop

1. Pro každý členský stát nemůže být součet referenčních částek vyšší než vnitrostátní strop uvedený v příloze VIII.

2. Členský stát popřípadě použije na referenční částky lineární procento snížení, aby zajistil dodržování svého vnitrostátního stropu.

Článek 42

Vnitrostátní rezerva

1. Po případném snížení podle čl. 41 odst. 2 použijí členské státy lineární procento snížení na referenční částky, aby vytvořily vnitrostátní rezervu. Toto snížení nemůže být vyšší než 3 %.

2. Vnitrostátní rezerva dále zahrnuje rozdíl mezi stropem uvedeným v příloze VIII a součtem referenčních částek, které mají být poskytnuty zemědělcům podle režimu jednotné platby před použitím snížení uvedeného v odst. 1 druhé větě.

3. Členské státy mohou použít vnitrostátní rezervu, aby přednostně poskytly referenční částky zemědělcům, kteří začínají vykonávat zemědělskou činnost po 31. prosinci 2002 nebo v roce 2002, avšak aniž by čerpali v uvedeném roce přímé platby, podle objektivních kritérií a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení mezi zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže.

4. Členské státy použijí vnitrostátní rezervu, aby stanovily podle objektivních kritérií a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení mezi zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže, referenční částky pro zemědělce, kteří se nacházejí ve zvláštní situaci, kterou Komise určí postupem podle čl. 144 odst. 2.

5. Členské státy mohou použít vnitrostátní rezervu, aby stanovily podle objektivních kritérií a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení mezi zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže, referenční částky pro zemědělce v oblastech podléhajících programům restrukturalizace a/nebo rozvoje, které se týkají té či oné formy veřejné intervence, s cílem zabránit tomu, že by zemědělské půdy byly opuštěny, a/nebo vyrovnat zvláštní nevýhody, jimž jsou vystaveni zemědělci uvedených oblastí.

6. Na základě odstavců 3 až 5 mohou členské státy zvýšit jednotkovou hodnotu v mezích regionálního průměru hodnoty nároků a/nebo počet nároků přiznaných zemědělcům.

7. Členské státy přistoupí k lineárním snížením nároků, pokud jejich vnitrostátní rezerva nestačí k pokrytí případů uvedených v odstavcích 3 a 4.

8. S výjimkou případu převodu na základě dědictví nebo předpokládaného dědictví a odchylně od článku 46 se nároky stanovené při použití vnitrostátní rezervy nepřevádějí během pěti let od jejich přiznání.

Odchylně od čl. 45 odst. 1 je každý nárok, který nebyl využit v žádném roce pětiletého období, okamžitě převeden zpět do vnitrostátní rezervy.

9. Odchylně od článků 33 a 34 se v případě prodeje nebo pronájmu zemědělského podniku na dobu šesti let nebo více nebo jeho části či nároků na prémie během referenčního období nebo nejpozději do 29. září 2003 může část nároků, které mají být přiznány prodávajícímu či pronajímateli, převést zpět do vnitrostátní rezervy za podmínek, které stanoví Komise postupem podle čl. 144 odst. 2.

KAPITOLA 3 PLATEBNÍ NÁROKY

Oddíl 1 Platební nároky podle plochy

Článek 43

Stanovení platebních nároků

1. Aniž je dotčen článek 48, každý zemědělec využije nárok na platbu na hektar, který se vypočítá vydělením referenční částky tříletým průměrem všech hektarů, které udělují nárok během referenčního období na přímé platby, jejichž seznam je uveden v příloze VI.

Celkový počet platebních nároků se rovná uvedenému průměrnému počtu hektarů.

V případě uvedeném v čl. 37 odst. 2 se však celkový počet platebních nároků rovná průměrnému počtu hektarů v období, které sloužilo ke stanovení referenčních částek, a na uvedené platební nároky se použije čl. 42 odst. 8.

2. Počet hektarů podle odstavce 1 rovněž zahrnuje:

a) v případě podpor pro bramborový škrob, sušená krmiva a osivo uvedených v příloze VII, počet hektarů, na jejichž produkci byla v referenčním období poskytnuta podpora, jak je vypočítán v příloze VII písm. B, D a F;

b) všechny krmné plochy v referenčním období.

3. Pro účely odst. 2 písm. b) tohoto článku se "krmnou plochou" rozumí plocha zemědělského podniku, která byla v průběhu celého kalendářního roku dostupná v souladu s článkem 5 nařízení Komise (ES) č. 2419/2001 [25] pro chov zvířat, včetně ploch ve společném užívání a ploch se smíšenými kulturami. Krmná plocha nezahrnuje:

- budovy, lesy, rybníky a cesty,

- plochy používané pro jiné plodiny, pro něž lze poskytnout podporu Společenství, pro trvalé kultury či zahradnické plodiny,

- plochy, na něž se vztahuje režim podpor pro zemědělce produkující některé plodiny na orné půdě a které se využívají v rámci režimu podpor pro sušená krmiva nebo které jsou předmětem vnitrostátního programu vynětí z produkce nebo režimu vynětí z produkce Společenství.

4. Platební nároky na hektar se nemění, není-li stanoveno jinak.

Článek 44

Použití platebních nároků

1. Každý platební nárok vázaný na hektar, na který lze poskytnout podporu, uděluje právo na výplatu částky, která je stanovena platebním nárokem.

2. "Hektarem, na který lze poskytnout podporu" se rozumí jakákoli zemědělská plocha zemědělského podniku, která se využívá jako orná půda nebo stálá pastvina, kromě ploch, na nichž jsou trvalé kultury a lesy nebo které jsou vyčleněny pro nezemědělskou činnost.

3. Zemědělec ohlásí pozemky odpovídající ploše, na kterou se váže platební nárok. S výjimkou případu vyšší moci nebo mimořádných okolností jsou uvedené pozemky zemědělci k dispozici po dobu alespoň deseti měsíců, která běží ode dne, který má být stanoven členským státem, nejdříve však 1. září kalendářního roku, který předchází roku podání žádosti o účast v režimu jednotné platby.

4. Členské státy mohou v řádně odůvodněných případech oprávnit zemědělce ke změně jeho prohlášení pod podmínkou, že dodrží počet hektarů odpovídající jeho platebním nárokům a podmínky stanovené pro poskytnutí jednotné platby na dotyčnou plochu.

Článek 45

Nevyužité platební nároky

1. Každý platební nárok, který nebyl využit během tří let, je přidělen do vnitrostátní rezervy.

2. Nevyužité platební nároky se však nevracejí do vnitrostátní rezervy v případě vyšší moci a mimořádných okolností ve smyslu čl. 40 odst. 4.

Článek 46

Převod platebních nároků

1. Převody platebních nároků se mohou provádět pouze na zemědělce ze stejného členského státu, kromě případu dědictví nebo předpokládaného dědictví.

I v případě dědictví nebo předpokládaného dědictví se však mohou platební nároky využít pouze v členském státě, kde byly stanoveny.

Členský stát může rozhodnout, že se platební nároky mohou převést nebo využít pouze v rámci jednoho a téhož regionu.

2. Převody platebních nároků s půdou nebo bez půdy se mohou provádět prodejem nebo jakýmkoli jiným konečným převodem. Naopak, pronájem nebo jakákoli podobná transakce jsou povoleny pod podmínkou, že převod platebních nároků je provázen převodem stejného počtu hektarů, na něž lze poskytnout podporu.

S výjimkou případu vyšší moci nebo mimořádných okolností, které jsou stanoveny v čl. 40 odst. 4, může zemědělec převést své platební nároky bez půdy teprve poté, co využil ve smyslu článku 44 alespoň 80 % svých platebních nároků během nejméně jednoho kalendářního roku nebo poté, co dobrovolně postoupil do vnitrostátní rezervy všechny platební nároky, které nevyužil během prvního roku použití režimu jednotné platby.

3. V případě prodeje platebních nároků s půdou nebo bez půdy mohou členské státy v souladu s obecnými zásadami práva Společenství rozhodnout, že se část prodaných platebních nároků převede zpět do vnitrostátní rezervy nebo že se jejich jednotková hodnota se sníží ve prospěch vnitrostátní rezervy podle kritérií, která stanoví Komise postupem podle čl. 144 odst. 2.

Oddíl 2 Platební nároky, které podléhají zvláštním podmínkám

Článek 47

Platby, které zakládají platební nároky podléhající zvláštním podmínkám

1. Odchylně od článků 43 a 44 jsou následující částky, které vyplývají z plateb poskytnutých během referenčního období, začleněny do referenční částky v souladu s podmínkami stanovenými v článku 48 a příloze VII písm. C:

a) prémie na porážky mimo sezónu stanovená v článku 5 nařízení (ES) č. 1254/1999;

b) porážková prémie stanovená v článku 11 nařízení (ES) č. 1254/1999;

c) zvláštní prémie na skot samčího pohlaví a prémie na krávy bez tržní produkce mléka, pokud byl zemědělec osvobozen od požadavku intenzity chovu podle čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 1254/1999 a pokud nežádal o poskytnutí extenzifikační prémie podle článku 13 uvedeného nařízení;

d) dodatečné platby stanovené v článku 14 nařízení Rady (ES) č. 1254/1999, pokud se vyplácejí navíc k podpoře stanovené v písmenech a), b) a c) tohoto odstavce;

e) podpory stanovené podle režimu podpor pro skopové a kozí maso:

- v článku 5 nařízení (ES) č. 2467/98 a v článku 1 nařízení (EHS) č. 1323/90 [26] pro kalendářní rok 2000 a 2001,

- v článcích 4, 5, v čl. 11 odst. 1 a v čl. 11 odst. 2 první, druhé a čtvrté odrážce nařízení (ES) č. 2529/2001 pro kalendářní rok 2002.

2. Počínaje rokem 2007 a odchylně od článků 33, 43 a 44 se do režimu jednotné platby podle podmínek stanovených v článcích 48 až 50 zahrnou částky, které pocházejí z prémie pro mléčné výrobky a z dodatečných plateb, které jsou stanovené v článcích 95 a 96 a které mají být poskytnuty v roce 2007.

Článek 48

Stanovení platebních nároků, které podléhají zvláštním podmínkám

Pokud zemědělec, který obdržel platby podle článku 47 a který nevlastnil během referenčního období žádné hektary ve smyslu článku 43 nebo jehož výše nároku na hektar je vyšší než 5000 EUR, má právo na platební nárok:

a) rovnající se referenční částce, která odpovídá přímým platbám, které obdržel během tříletého průměrného období;

b) pro každou tranši 5000 EUR nebo zlomek referenční částky, která odpovídá přímým platbám, které obdržel během tříletého průměrného období.

Článek 49

Podmínky

1. Nestanoví-li tento oddíl jinak, použijí se na platební nároky, které podléhají zvláštním podmínkám, ostatní ustanovení této hlavy.

2. Odchylně od čl. 36 odst. 1 a čl. 44 odst. 1 je zemědělec, který má takové platební nároky, pro něž neměl během referenčního období hektary, oprávněn členskými státy odchýlit se od povinnosti dodat počet hektarů, na něž lze poskytnout podporu, který je rovnocenný počtu nároků, pod podmínkou, že zachová alespoň 50 % zemědělské činnosti, kterou vykonával po dobu referenčního období, vyjádřenou ve velkých dobytčích jednotkách (VDJ).

Osoba, která využije výhody převodu platebních nároků, může využít této odchylky pouze tehdy, pokud byly převedeny všechny platební nároky, které jsou předmětem odchylky.

3. Platební nároky stanovené v souladu s článkem 48 se nemění.

Článek 50

Prémie pro mléčné výrobky a dodatečné platby

1. Aniž je dotčen článek 48 a odchylně od článků 37 a 43, obdrží zemědělec dodatečnou částku na nárok, která se získá vydělením částek, které mají být poskytnuty podle článků 95 a 96, počtem nároků v jeho vlastnictví v roce 2007, s výjimkou nároků při vynětí půdy z produkce.

Jednotková hodnota každého platebního nároku v jeho vlastnictví v roce 2007 se zvýší o tuto dodatečnou částku.

2. V případě, že nevlastní žádný nárok, se použijí přiměřeně články 48 a 49. V tomto případě se pro účely použití článku 48 "hektary" rozumí hektary, na něž lze poskytnout podporu, ve vlastnictví zemědělce v roce 2007.

KAPITOLA 4 VYUŽITÍ PŮDY V RÁMCI REŽIMU JEDNOTNÉ PLATBY

Oddíl 1 Využití půdy

Článek 51

Zemědělské využití půdy

Zemědělci mohou využívat pozemky ohlášené v souladu s čl. 44 odst. 3 pro jakoukoli zemědělskou činnost, kromě trvalých kultur a produkce produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 2200/96 ze dne 28. října 1996 o společné organizaci trhu s ovocem a zeleninou [27] a v čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 2201/96 ze dne 28. října 1996 o společné organizaci trhů s produkty zpracovanými z ovoce a zeleniny [28], jakož i brambor jiných, než jsou brambory určené pro výrobu škrobu, pro které se poskytuje podpora podle článku 93 tohoto nařízení.

Článek 52

Produkce konopí

1. V případě produkce konopí kódu KN 53021000 je obsah tetrahydrokannabinolu v použitých odrůdách nejvýše 0,2 % a na produkci se vztahuje smlouva nebo závazek v souladu s čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 1673/2000. Členské státy zřídí systém umožňující ověřit obsah tetrahydrokannabinolu v plodinách pěstovaných nejméně na 30 % ploch konopí pěstovaného na vlákno, pro které byla podepsána smlouva nebo závazek. Pokud však členský stát zavede systém předchozího schválení pro uvedené pěstování, činí minimum 20 %.

2. V souladu s postupem podle čl. 144 odst. 2 je poskytnutí platby závislé na použití certifikovaných osiv určitých odrůd a na prohlášení ploch konopí pěstovaného na vlákno.

Oddíl 2 Nároky při vynětí půdy z produkce

Článek 53

Stanovení nároků při vynětí půdy z produkce

1. Odchylně od článků 37 a 43 tohoto nařízení, pokud se během referenčního období vztahuje na zemědělce závazek vyjmout část půdy svého zemědělského podniku z produkce podle čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 1251/1999, nejsou tříletá průměrná částka odpovídající povinné platbě za vynětí půdy z produkce vypočítané a upravené v souladu s přílohou VII a tříletý průměrný počet hektarů povinně vyňatých z produkce zahrnuty do výpočtu nároků uvedených v článku 43 tohoto nařízení.

2. V případě uvedeném v odstavci 1 obdrží zemědělec nárok na hektar (dále jen "nárok při vynětí půdy z produkce"), který se vypočítá vydělením tříleté průměrné částky při vynětí půdy z produkce tříletým průměrným počtem hektarů vyňatých z produkce uvedených v odstavci 1.

Celkový počet nároků při vynětí půdy z produkce se rovná průměrnému počtu hektarů povinně vyňatých z produkce.

Článek 54

Využití nároků při vynětí půdy z produkce

1. Každý nárok při vynětí půdy z produkce vázaný na hektar, na který lze poskytnout podporu při vynětí půdy z produkce, uděluje právo na výplatu částky, která je stanovena nárokem při vynětí půdy z produkce.

2. Odchylně od čl. 44 odst. 2 se "hektarem, na který lze poskytnout podporu při vynětí půdy z produkce" rozumí jakákoli zemědělská plocha zemědělského podniku, která se využívá jako orná půda, kromě ploch, na nichž ke dni stanovenému pro žádosti o podporu na plochu v roce 2003 byly trvalé kultury nebo lesy nebo které byly vyčleněny pro nezemědělskou činnost nebo jako stálé pastviny.

Následující plochy mohou být však počítány mezi plochy vyňaté z produkce na základě žádosti předložené po 28. červnu 1995:

- plochy vyňaté z produkce v souladu s články 22, 23 a 24 nařízení (ES) č. 1257/1999, které nemají žádné zemědělské využití a které nejsou využívány za účelem zisku jiným, než jsou účely přiznané pro ostatní půdu vyňatou z produkce podle tohoto nařízení, nebo

- zalesněné plochy podle článku 31 nařízení (ES) č. 1257/1999.

3. Zemědělci vyjmou z produkce hektary, na něž lze poskytnout podporu při vynětí půdy z produkce.

4. Plochy vyňaté z produkce nemohou být o velikostí menší než 0,1 ha a o šířce menší než 10 metrů. Z řádně odůvodněných ekologických důvodů mohou členské státy uznat plochy, které jsou alespoň 5 metrů široké a mají rozlohu 0,05 ha.

5. Členské státy se mohou odchýlit od odst. 2 prvního pododstavce tohoto článku v případech, které mají být stanoveny postupem podle čl. 144 odst. 2, pod podmínkou, že přijmou opatření s cílem zabránit jakémukoli výraznému zvýšení celkové zemědělské plochy, na kterou se mohou vztahovat nároky při vynětí půdy z produkce.

6. Odchylně od čl. 36 odst. 1 a čl. 44 odst. 1 jsou nároky při vynětí půdy z produkce požadovány před jakýmkoli jiným nárokem.

7. Závazek vyjmout půdu z produkce se nadále použije, pokud jde o nároky při vynětí půdy z produkce, které jsou převedeny.

Článek 55

Osvobození od vynětí půdy z produkce

Na zemědělce se nevztahuje závazek vyjmout půdu z produkce uvedený v článku 54, pokud:

a) jsou jeho celý zemědělský podnik a jeho celá jeho produkce spravovány v souladu se závazky stanovenými v nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 ze dne 24. června 1991 o ekologickém zemědělství a k němu se vztahujícím označování zemědělských produktů a potravin [29];

b) se půda vyňatá z produkce využije k produkci surovin, které slouží k výrobě produktů ve Společenství, které nejsou přímo určeny k lidské spotřebě nebo k výživě zvířat pod podmínkou, že jsou uplatňovány účinné kontrolní systémy.

Článek 56

Využití půdy vyňaté z produkce

1. Půda vyňatá z produkce se udržuje v dobrém zemědělském a ekologickém stavu, jak je stanoveno v článku 5.

Aniž je dotčen článek 55, není vyčleněna k zemědělskému využití a neprodukuje žádnou plodinu určenou k uvedení na trh.

2. Může na ní docházet ke střídání plodin.

3. Pokud množství vedlejších produktů určených k výživě zvířat nebo k lidské spotřebě, které může být k dispozici v důsledku pěstování olejnatých semen na půdě vyňaté z produkce podle čl. 55 písm. b), přesáhne ročně na základě stanovených množství, na něž se vztahují smlouvy uzavřené se zemědělci, 1 milion tun, vyjádřených jako ekvivalent mouky a šrotu ze sojových bobů, je množství stanovené každou smlouvou, které může být použito k výživě zvířat nebo k lidské spotřebě, sníženo s cílem omezit toto množství na 1 milion tun.

4. Členské státy jsou oprávněny vyplatit vnitrostátní podporu až do výše 50 % počátečních nákladů, které vzniknou při pěstování víceletých plodin určených k produkci biomasy na půdě vyňaté z produkce.

Článek 57

Použití dalších ustanovení

Nestanoví-li tento oddíl jinak, použijí se na nároky při vynětí půdy z produkce ostatní ustanovení této hlavy.

KAPITOLA 5 REGIONÁLNÍ A NEPOVINNÉ PROVÁDĚNÍ

Oddíl 1 Regionální provádění

Článek 58

Přidělení stropu uvedeného v článku 41 na regionální úrovni

1. Členský stát může rozhodnou nejpozději do 1. srpna 2004 o provádění režimu jednotné platby stanoveného v kapitolách 1 až 4 na regionální úrovni.

2. Členské státy určí regiony podle objektivních kritérií.

Členské státy, které mají méně než tři miliony hektarů, na něž lze poskytnout podporu, se mohou pokládat za jediný region.

3. Členské státy rozdělí strop uvedený v článku 41 mezi regiony podle objektivních kritérií.

Článek 59

Regionalizace režimu jednotné platby

1. V řádně odůvodněných případech a podle objektivních kritérií může členský stát rozdělit celkovou výši regionálního stropu stanoveného v souladu s článkem 58 nebo část tohoto stropu mezi všechny zemědělce, jejichž zemědělské podniky jsou umístěny v dotyčném regionu, včetně zemědělců, kteří nesplňují kritéria způsobilosti podle článku 33.

2. V případě rozdělení celkové výše regionálního stropu využijí zemědělci nároky, jejichž jednotková hodnota se vypočítá vydělením regionálního stropu stanoveného v souladu s článkem 58 počtem hektarů, na něž lze poskytnout podporu ve smyslu čl. 44 odst. 2, stanoveným na regionální úrovni.

3. V případě částečného rozdělení celkové výše regionálního stropu využijí zemědělci nároky, jejichž jednotková hodnota se vypočítá vydělením odpovídající části regionálního stropu stanoveného v souladu s článkem 58 počtem hektarů, na něž lze poskytnout podporu ve smyslu čl. 44 odst. 2, stanoveným na regionální úrovni.

V případě, že může zemědělec rovněž využít nároky vypočítané ze zbývající části regionálního stropu, zvýší se regionální jednotková hodnota každého z nároků tohoto zemědělce, s výjimkou nároků při vynětí půdy z produkce, o částku, která odpovídá referenční částce vydělené počtem nároků zemědělce stanoveným v souladu s odstavcem 4.

Články 48 a 49 se použijí přiměřeně.

4. Počet nároků na zemědělce se musí rovnat počtu hektarů, které ohlásí v souladu s čl. 44 odst. 2 pro první rok použití režimu jednotné platby, s výjimkou případu vyšší moci nebo mimořádných okolností, které jsou stanoveny v čl. 40 odst. 4.

Článek 60

Využití půdy

1. Pokud členský stát využije možnosti stanovené v článku 59, mohou zemědělci odchylně od článku 51 a v souladu s ustanoveními tohoto článku rovněž využívat pozemky ohlášené v souladu s čl. 44 odst. 3 pro produkci produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96 a v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2201/96, jakož i brambor jiných, než jsou brambory určené pro výrobu škrobu, pro které se poskytuje podpora podle článku 93 tohoto nařízení, s výjimkou trvalých kultur.

2. Členský stát stanoví počet hektarů, které se mohou využívat v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, tak, že rozdělí na základě objektivních kritérií průměrný počet hektarů, které se během tříletého období 2000–2002 využívaly na vnitrostátní úrovni pro produkci produktů uvedených v odstavci 1, mezi regiony ve smyslu čl. 58 odst. 2. Průměrný počet hektarů na vnitrostátní úrovni a počet hektarů na regionální úrovni jsou stanoveny Komisí postupem podle čl. 144 odst. 2 na základě údajů sdělených členským státem.

3. V rámci omezení stanovených v souladu s odstavcem 2 pro dotyčný region je zemědělec oprávněn využít možnosti podle odstavce 1:

a) v rámci omezení počtu hektarů, které využil pro produkci produktů uvedených v odstavci 1 v roce 2003;

b) v případě přiměřeného použití článku 40 a čl. 42 odst. 4 v rámci omezení počtu hektarů, který má být stanoven podle objektivních kritérií a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení mezi zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže.

4. V rámci omezení počtu hektarů, která zůstávají k dispozici po použití odstavce 3, jsou zemědělci oprávněni produkovat produkty uvedené v odstavci 1 na počtu hektarů jiném, než je počet hektarů, na který se vztahuje odstavec 3, v rámci omezení počtu hektarů využívaných pro produkci produktů uvedených v odstavci 1 v roce 2004 a/nebo 2005, přičemž se přednost dává zemědělcům, kteří již produkovali dotyčné produkty v roce 2004 v rámci omezení počtu hektarů využívaných v roce 2004.

V případě použití článku 71 se roky 2004 a 2005 nahrazují, každý z nich, rokem, který předchází roku použití režimu jednotné platby, a samotným rokem použití.

5. Pro stanovení individuálních omezení uvedených v odstavcích 3 a 4 použije členský stát jednotlivé údaje zemědělce, pokud o něm existují, nebo jakýkoli jiný důkaz, který zemědělec předložil ke spokojenosti uvedeného členského státu.

6. Počet hektarů, pro které bylo v souladu s odstavci 3 a 4 tohoto článku vystaveno povolení, nepřesáhne v žádném případě počet hektarů, na něž lze poskytnout podporu ve smyslu čl. 44 odst. 2, který byl ohlášen v prvním roce použití režimu jednotné platby.

7. Povolení se použije v dotyčném regionu s odpovídajícím platebním nárokem.

8. Nejpozději do roku 2007 Komise předloží Radě zprávu, k niž jsou v případě potřeby přiloženy odpovídající návrhy, týkající se případných důsledků provádění tohoto článku členskými státy vzhledem ke strukturálnímu a tržnímu vývoji.

Článek 61

Pastviny

V případě použití článku 59 mohou členské státy podle objektivních kritérií rovněž stanovit v mezích regionálního stropu nebo jeho části různé jednotkové hodnoty nároků, které mají být přiznány zemědělcům podle čl. 59 odst. 1, pro hektary pastvin ke dni stanovenému pro podání žádostí o podporu na plochu v roce 2003 a pro jakýkoli jiný hektar, na který lze poskytnout podporu, nebo pro hektary stálých pastvin ke dni stanovenému pro podání žádostí o podporu na plochu v roce 2003 a pro jakýkoli jiný způsobilý hektar.

Článek 62

Prémie pro mléčné výrobky a dodatečné platby

Odchylně od čl. 47 odst. 2 může členský stát rozhodnout, že částky pocházející z prémie pro mléčné výrobky a dodatečných plateb, které jsou stanoveny v článcích 95 a 96, se zahrnou na vnitrostátní nebo regionální úrovni zcela nebo zčásti do režimu jednotné platby od roku 2005. Nároky stanovené podle tohoto odstavce budou proto změněny.

Referenční částka pro uvedené platby se rovná částkám, které mají být poskytnuty v souladu s články 95 a 96 a které jsou vypočítány na základě individuálního referenčního množství pro mléko, které je dostupně v zemědělském podniku ke dni 31. března roku, kdy budou uvedené platby zcela nebo zčásti zahrnuty do režimu jednotné platby.

Články 48, 49 a 50 se použijí přiměřeně.

Článek 63

Podmínky týkající se nároků stanovených podle tohoto oddílu

1. V případě použití článku 59 se mohou nároky přiznané podle tohoto oddílu převést nebo využít ve stejném regionu nebo mezi regiony pouze tehdy, jsou-li v nich nároky na hektar stejné.

2. V případě použití článku 59, odchylně od článku 53, využije každý zemědělec v dotyčném regionu nároky při vynětí půdy z produkce.

Počet nároků při vynětí půdy z produkce se stanoví vynásobením půdy zemědělce, na kterou lze poskytnout podporu ve smyslu čl. 54 odst. 2, ohlášené během prvního roku použití režimu jednotné platby, sazbou pro vynětí půdy z produkce.

Sazba pro vynětí půdy z produkce se vypočítá vynásobením základní sazby pro povinné vynětí půdy z produkce, tj. 10 %, poměrem, v dotyčném regionu, mezi půdou, na kterou byly poskytnuty platby na plochu pro plodiny na orné půdě podle přílohy VI během referenčního období, a půdou, na kterou lze poskytnout podporu ve smyslu čl. 54 odst. 2 během referenčního období.

Hodnotou nároků při vynětí půdy z produkce je regionální hodnota pro platební nároky stanovená v souladu s čl. 59 odst. 2 nebo popřípadě s čl. 59 odst. 3 prvním pododstavcem.

Nároků při vynětí půdy z produkce nevyužijí zemědělci, kteří ohlásí méně, než je počet hektarů ve smyslu čl. 54 odst. 2, který by byl nutný pro produkci počtu tun, který se rovná 92 tunám obilovin uvedených v příloze IX, na základě výnosu stanoveného podle regionalizačního plánu v dotyčném regionu v roce předcházejícím roku použití režimu jednotné platby, vyděleného poměrem uvedeným v odst. 2 třetím pododstavci tohoto článku.

3. Odchylně od čl. 43 odst. 4 a čl. 49 odst. 3 mohou členské státy v souladu s obecnými zásadami práva Společenství rovněž rozhodnout nejpozději do 1. srpna 2004, že nároky stanovené podle tohoto oddílu podléhají postupným změnám podle předem stanovených kroků a objektivních kritérií.

4. Nestanoví-li tento oddíl jinak, použijí se ostatní ustanovení této hlavy.

Oddíl 2 Částečné provádění

Článek 64

Obecná ustanovení

1. Členský stát může nejpozději do 1. srpna 2004 rozhodnout, že bude používat na vnitrostátní nebo regionální úrovni režim jednotné platby stanovený v kapitolách 1 až 4 za podmínek, které jsou stanoveny v tomto oddílu.

2. Na základě výběru provedeného každým členským státem stanoví Komise postupem podle čl. 144 odst. 2 strop pro každou z přímých plateb uvedených v článcích 66, 67, 68 a 69, a to v uvedeném pořadí.

Tento strop se rovná složce každého typu přímé platby ve vnitrostátních stropech uvedených v článku 41, vynásobené procenty snížení, která členské státy použijí v souladu s články 66, 67, 68 a 69.

Celková výše stanovených stropů se odečte od vnitrostátních stropů uvedených v článku 41 postupem podle čl. 144 odst. 2.

3. Nejpozději do dvou let poté, co všechny členské státy prováděly režim jednotné platby, nebo nejpozději do 31. prosince 2009, Komise předloží Radě zprávu, k níž jsou v případě potřeby přiloženy odpovídající návrhy, týkající se případných důsledků provádění možností stanovených v oddílu 2 a v oddílu 3 členskými státy vzhledem ke strukturálnímu a tržnímu vývoji.

Článek 65

Stanovení nároků podle tohoto oddílu

1. Pokud jde o nároky, které mají být přiznány zemědělcům, se po případném snížení podle článku 41 složka referenční částky, která vyplývá z každé přímé platby uvedené v článcích 66, 67, 68 a 69 v uvedeném pořadí, sníží v poměru, který musí být stanoven členskými státy v rámci omezení stanovených v článcích 66, 67, 68 a 69.

2. Nestanoví-li tento oddíl jinak, použijí se na nároky stanovené ze zbývající části referenční částky ostatní ustanovení této hlavy.

Článek 66

Platby pro plodiny na orné půdě

Pokud jde o platby pro plodiny na orné půdě, členské státy si mohou:

a) ponechat až 25 % složky vnitrostátních stropů uvedených v článku 41, která odpovídá platbám na plochu pro plodiny na orné půdě uvedeným v příloze VI, kromě povinné platby za vynětí půdy z produkce.

V tomto případě a v mezích stropu stanoveného v souladu s čl. 64 odst. 2 vyplatí dotyčný členský stát na ročním základě dodatečnou platbu zemědělcům.

Dodatečná platba se poskytuje zemědělcům, kteří produkují plodiny na orné půdě uvedené v příloze IX a v členských státech, kde není kukuřice tradiční plodinou, kteří produkují silážní píci, na hektar až do výše 25 % plateb na hektar, které mají být poskytnuty za podmínek stanovených v hlavě IV kapitole 10;

nebo

b) ponechat až 40 % složky vnitrostátních stropů uvedených v článku 41, která odpovídá příplatku na pšenici tvrdou podle přílohy VI.

V tomto případě a v mezích stropu stanoveného v souladu s čl. 64 odst. 2 vyplatí dotyčný členský stát na ročním základě dodatečnou platbu zemědělcům.

Dodatečná platba se poskytuje zemědělcům, kteří produkují pšenici tvrdou uvedenou v příloze IX, na hektar až do výše 40 % příplatku na hektar pro pšenici tvrdou podle přílohy VI, který byl poskytnut nebo má být poskytnut za podmínek stanovených v hlavě IV kapitole 10.

Článek 67

Platby pro skopové a kozí maso

Členské státy si mohou ponechat až 50 % složky vnitrostátních stropů uvedených v článku 41, která odpovídá platbám pro skopové a kozí maso uvedeným v příloze VI.

V tomto případě a v mezích stropu stanoveného v souladu s čl. 64 odst. 2 vyplatí dotyčný členský stát na ročním základě dodatečnou platbu zemědělcům.

Dodatečná platba se poskytuje zemědělcům, kteří chovají ovce a kozy, až do výše 50 % plateb pro skopové a kozí maso uvedených v příloze VI, které mají být poskytnuty za podmínek stanovených v hlavě IV kapitole 11.

Článek 68

Platby pro hovězí a telecí maso

1. Pokud jde o platby pro hovězí a telecí maso, mohou si členské státy ponechat až 100 % složky vnitrostátních stropů uvedených v článku 41, která odpovídá porážkové prémii na telata uvedené v příloze VI.

V tomto případě a v mezích stropu stanoveného v souladu s čl. 64 odst. 2 vyplatí dotyčný členský stát na ročním základě dodatečnou platbu zemědělcům.

Dodatečná platba se poskytuje při porážce telat až do výše 100 % porážkové prémie na telata uvedené v příloze VI, která má být poskytnuta za podmínek stanovených v hlavě IV kapitole 12.

2. Členské státy si mohou rovněž:

a) i) ponechat až 100 % složky vnitrostátních stropů uvedených v článku 41, která odpovídá prémii na krávy bez tržní produkce mléka uvedené v příloze VI.

V tomto případě a v mezích stropu stanoveného v souladu s čl. 64 odst. 2 vyplatí dotyčný členský stát na ročním základě dodatečnou platbu zemědělcům.

Dodatečná platba se poskytuje pro zachování stáda krav bez tržní produkce mléka až do výše 100 % prémie na krávu bez tržní produkce mléka uvedené v příloze VI, která má být poskytnuta za podmínek stanovených v hlavě IV kapitole 12,

a

ii) ponechat až 40 % složky vnitrostátních stropů uvedených v článku 41, která odpovídá porážkové prémii, uvedené v příloze VI, na skot jiný, než jsou telata.

V tomto případě a v mezích stropu stanoveného v souladu s čl. 64 odst. 2 vyplatí dotyčný členský stát na ročním základě dodatečnou platbu zemědělcům.

Dodatečná platba se poskytuje při porážce skotu jiného, než jsou telata, až do výše 40 % porážkové prémie, uvedené v příloze VI, na skot jiný, než jsou telata, která má být poskytnuta za podmínek stanovených v hlavě IV kapitole 12,

nebo

b) i) ponechat až 100 % složky vnitrostátních stropů uvedených v článku 41, která odpovídá porážkové prémii, uvedené v příloze VI, na skot jiný než, jsou telata.

V tomto případě a v mezích stropu stanoveného v souladu s čl. 64 odst. 2 vyplatí dotyčný členský stát na ročním základě dodatečnou platbu zemědělcům.

Dodatečná platba se poskytuje při porážce skotu jiného, než jsou telata až do výše 100 % porážkové prémie, uvedené v příloze VI, na skot jiný, než jsou telata, která má být poskytnuta za podmínek stanovených v hlavě IV kapitole 12,

nebo

ii) ponechat až 75 % složky vnitrostátních stropů uvedených v článku 41, která odpovídá zvláštní prémii na skot samčího pohlaví uvedené v příloze VI.

V tomto případě a v mezích stropu stanoveného v souladu s čl. 64 odst. 2 vyplatí dotyčný členský stát na ročním základě dodatečnou platbu zemědělcům.

Dodatečná platba se poskytuje až do výše 75 % zvláštní prémie na skot samčího pohlaví uvedené v příloze VI, která má být poskytnuta za podmínek stanovených v hlavě IV kapitole 12.

Článek 69

Nepovinné provádění, pokud jde o zvláštní druhy zemědělské činnosti a o jakostní produkci

Členské státy si mohou ponechat až 10 % složky vnitrostátních stropů uvedených v článku 41, která odpovídá každému odvětví uvedenému v příloze VI. Pokud jde o odvětví plodin na orné půdě, hovězího a telecího masa, skopového a kozího masa, zohlední se toto opatření pro použití maximálních procentních sazeb, které jsou stanoveny v článcích 66, 67 a 68 v uvedeném pořadí.

V tomto případě a v mezích stropu stanoveného v souladu s čl. 64 odst. 2 vyplatí dotyčný členský stát na ročním základě dodatečnou platbu zemědělcům v odvětví nebo v odvětvích, kterých se týká uvedené opatření.

Dodatečná platba se poskytuje pro zvláštní druhy zemědělské činnosti, které jsou důležité pro ochranu či zlepšení životního prostředí nebo pro zlepšení jakosti a uvedení zemědělských produktů na trh, za podmínek, které Komise stanoví postupem podle čl. 144 odst. 2.

Oddíl 3 Nepovinná vyloučení

Článek 70

Nepovinné vyloučení některých přímých plateb

1. Členský stát může rozhodnout nejpozději do 1. srpna 2004, že z režimu jednotné platby vyloučí:

a) jednu nebo více přímých plateb poskytnutých během referenčního období podle:

- čl. 4 odst. 4 nařízení (ES) č. 1251/1999,

- článku 3 nařízení (ES) č. 2358/71,

v tomto případě se články 64 a 65 použijí přiměřeně;

b) všechny další přímé platby uvedené v příloze IV, poskytnuté zemědělcům během referenčního období ve francouzských zámořských departementech, na Azorech a Madeiře, na Kanárských ostrovech a na ostrovech v Egejském moři, a přímé platby poskytnuté během referenčního období podle:

- článku 6 nařízení (EHS) č. 2019/93,

- článku 9 nařízení (ES) č. 1452/2001,

- článku 13 a čl. 22 odst. 2 až 6 nařízení (ES) č. 1453/2001,

- článků 5 a 6 nařízení (ES) č. 1454/2001.

2. Aniž jsou dotčeny čl. 6 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2019/93, čl. 9 odst. 2 nařízení (ES) č. 1452/2001, čl. 13 odst. 2 a čl. 22 odst. 2 nařízení (ES) č. 1453/2001 a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1454/2001, poskytují členské státy přímé platby uvedené v odstavci 1 tohoto článku v mezích stropů stanovených v souladu s čl. 64 odst. 2 tohoto nařízení za podmínek stanovených v kapitolách 3, 6 a 7 až 13 hlavy IV tohoto nařízení, v článku 6 nařízení (EHS) č. 2019/93, článku 9 nařízení (ES) č. 1452/2001, článku 13 a čl. 22 odst. 2 a 4 nařízení (ES) č. 1453/2001 a článku 5 nařízení (ES) č. 1454/2001 v uvedeném pořadí.

Celková výše stanovených stropů se odečte od vnitrostátních stropů uvedených v článku 41 v souladu s postupem podle čl. 144 odst. 2.

Oddíl 4 Nepovinná přechodná úprava

Článek 71

Nepovinné přechodné období

1. Pokud k tomu zvláštní zemědělské podmínky opravňují, může členský stát rozhodnout nejpozději do 1. srpna 2004, že bude používat režim jednotné platby po přechodném období, které skončí buď 31. prosince 2005, nebo 31. prosince 2006.

Pokud dotyčný členský stát rozhodne o používání režimu jednotné platby před koncem přechodného období, rozhodne o tom nejpozději do 1. srpna kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, pro který se bude režim jednotné platby používat.

2. Aniž je dotčen čl. 70 odst. 2 tohoto nařízení, provede dotyčný členský stát během přechodného období každou z přímých plateb uvedených v příloze VI za podmínek stanovených v kapitolách 3, 6 a 7 až 13 hlavy IV tohoto nařízení, v článku 6 nařízení (EHS) č. 2019/93, článku 9 nařízení (ES) č. 1452/2001, článku 13 a čl. 22 odst. 2 a 4 nařízení (ES) č. 1453/2001 a článku 5 nařízení (ES) č. 1454/2001 v uvedeném pořadí v mezích rozpočtových stropů odpovídajících složce, kterou představují uvedené přímé platby ve vnitrostátním stropu uvedeném v článku 41, stanoveném Komisí postupem podle čl. 144 odst. 2.

Pokud jde o platbu pro sušená krmiva, poskytují členské státy podporu za podmínek, které mají být stanoveny postupem podle čl. 144 odst. 2, ve výše uvedených rozpočtových mezích.

3. Režim jednotné platby se použije od 1. ledna kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, během něhož končí přechodné období.

V tomto případě dotyčný členský stát přijme rozhodnutí podle čl. 58 odst. 1, čl. 63 odst. 3, čl. 64 odst. 1 a článku 70 nejpozději do 1. srpna 2005 nebo 2006 podle dne stanoveného v odstavci 1 tohoto článku.

4. Komise přijme postupem podle čl. 144 odst. 2 nezbytná opatření, pokud použití uvedeného přechodného období vyvolá vážné narušení hospodářské soutěže na trhu Společenství, a aby dbala o dodržování mezinárodních závazků Společenství.

HLAVA IV DALŠÍ REŽIMY PODPOR

KAPITOLA 1 ZVLÁŠTNÍ PRÉMIE NA JAKOST PRO PŠENICI TVRDOU

Článek 72

Oblast působnosti

Podpora se poskytuje zemědělcům, kteří produkují pšenici tvrdou kódu KN 10011000, za podmínek stanovených v této kapitole.

Článek 73

Částka a způsobilost pro podporu

1. Podpora činí 40 EUR na hektar.

2. Poskytnutí platby je podmíněno použitím určitých množství certifikovaných osiv uznaných odrůd nejvyšší jakosti, v produkční oblasti, pro výrobu krupice nebo těstovin.

Článek 74

Plochy

1. Podpora se poskytuje pro vnitrostátní základní plochy v tradičních produkčních oblastech uvedených v příloze X.

Základní plochy jsou stanoveny takto:

Řecko | 617000 ha |

Španělsko | 594000 ha |

Francie | 208000 ha |

Itálie | 1646000 ha |

Rakousko | 7000 ha |

Portugalsko | 118000 ha. |

2. Členský stát může svou základní plochu rozdělit na základní dílčí plochy.

Článek 75

Překročení plochy

1. Pokud plocha, pro kterou je žádáno o podporu, je větší než základní plocha, je plocha na zemědělce, pro kterou je žádáno o podporu, poměrně snížena pro příslušný rok.

2. Pokud členský stát rozdělí svou základní plochu na základní dílčí plochy, použije se snížení stanovené v odstavci 1 pouze na zemědělce na základních dílčích plochách, kde jsou omezení překročena. Takové snížení se použije tehdy, pokud v dotyčném členském státě byly plochy nacházející se v základních dílčích plochách, kde nebyly dosažena stanovená omezení, znovu rozděleny mezi základní dílčí plochy, v nichž byla tato omezení překročena.

KAPITOLA 2 PRÉMIE NA BÍLKOVINNÉ PLODINY

Článek 76

Oblast působnosti

Podpora se poskytuje zemědělcům, kteří produkují bílkovinné plodiny, v souladu s podmínkami stanovenými v této kapitole.

Bílkovinné plodiny zahrnují:

- hrách kódu KN 071310,

- koňský bob kódu KN 071350,

- vlčí bob kódu KN ex12092950.

Článek 77

Částka a způsobilost pro podporu

Podpora činí 55,57 EUR na hektar bílkovinných plodin sklizených po stadiu mléčné zralosti.

Pro produkty pěstované na plochách, které jsou zcela osety a obdělávány v souladu s místními normami, ale které nedosahují stadia mléčné zralosti z důvodu mimořádných klimatických podmínek uznaných dotyčným členským státem, lze však nadále poskytnout podporu pod podmínkou, že dotyčné plochy nejsou vyčleněny k jinému využití do uvedeného stadia růstu.

Článek 78

Plocha

1. Stanoví se tak maximální zaručená plocha 1400000 ha, na kterou lze poskytnout podporu.

2. Pokud plocha, pro kterou je žádáno o podporu, je větší než maximální zaručená plocha, je plocha na zemědělce, pro kterou je žádáno o podporu, poměrně snížena pro příslušný rok postupem podle čl. 144 odst. 2.

KAPITOLA 3 ZVLÁŠTNÍ PODPORA PRO RÝŽI

Článek 79

Oblast působnosti

Podpora se poskytuje zemědělcům, kteří produkují rýži kódu KN 100610, v souladu s podmínkami stanovenými v této kapitole.

Článek 80

Částka a způsobilost pro podporu

1. Podpora se poskytuje na hektar půdy oseté rýží, kde se plodina nechává alespoň až do začátku květu za běžných růstových podmínek.

Pro produkty pěstované na plochách, které jsou zcela osety a obdělávány v souladu s místními normami, ale které nedosahují stadia květu z důvodu výjimečných klimatických podmínek uznaných dotyčným členským státem, lze však nadále poskytnout podporu pod podmínkou, že dotyčné plochy nejsou vyčleněny k jinému využití do uvedeného stadia růstu.

2. Podpora je stanovena následovně poměrně k výnosům v dotyčných členských státech:

| Hospodářský rok 2004/05 a v případě použití článku 71 (EUR/ha) | Hospodářský rok 2005/06 a následující roky (EUR/ha) |

Španělsko | 1123,95 | 476,25 |

Francie:

—metropolitní území | 971,73 | 411,75 |

—Francouzská Guyana | 1329,27 | 563,25 |

Řecko | 1323,96 | 561,00 |

Itálie | 1069,08 | 453,00 |

Portugalsko | 1070,85 | 453,75 |

Článek 81

Plochy

Pro každý producentský členský stát se tak stanoví vnitrostátní základní plocha. Pro Francii jsou však zřízeny dvě základní plochy. Základní plochy jsou stanoveny takto:

Španělsko | 104973 ha |

Francie

—metropolitní území | 19190 ha |

—Francouzská Guyana | 4190 ha |

Řecko | 20333 ha |

Itálie | 219588 ha |

Portugalsko | 24667 ha. |

Členský stát může svou základní plochu (nebo své základní plochy) rozdělit na základní dílčí plochy a přitom se opře o objektivní kritéria.

Článek 82

Překročení ploch

1. Pokud v členském státě plocha věnovaná rýži během daného roku překročí základní plochu uvedenou v článku 81, je plocha na zemědělce, pro kterou je žádáno o podporu, poměrně snížena pro příslušný rok.

2. Pokud členský stát rozdělí svou základní plochu na základní dílčí plochy, použije se snížení stanovené v odstavci 1 pouze na zemědělce na základních dílčích plochách, kde jsou omezení překročena. Takové snížení se použije tehdy, pokud v dotyčném členském státě byly plochy nacházející se v základních dílčích plochách, kde nebyla dosažena stanovená omezení, znovu rozděleny mezi základní dílčí plochy, v nichž byla tato omezení překročena.

KAPITOLA 4 PLATBA NA PLOCHU PRO SKOŘÁPKOVÉ OVOCE

Článek 83

Podpora Společenství

1. Podpora Společenství se poskytuje zemědělcům, kteří produkují skořápkové ovoce, za podmínek stanovených v této kapitole.

Skořápkové ovoce zahrnuje:

- mandle kódů KN 080211 a 080212,

- lískové ořechy kódů KN 080221 a 080222,

- vlašské ořechy kódů KN 080231 a 080232,

- pistácie kódů KN 080250,

- svatojánský chléb kódu KN 12121010.

2. Členské státy mohou poskytnout rozlišené podpory buď podle produktů, nebo zvýšením či snížením vnitrostátních zaručených ploch (dále jen "VZP") stanovených v souladu s čl. 84 odst. 3. Nicméně v každém členské státě celková výše podpory poskytnuté během daného roku nepřesáhne strop uvedený v čl. 84 odst. 1.

Článek 84

Plochy

1. Členský stát poskytne podporu Společenství v mezích stropu vypočítaného vynásobením počtu hektarů, který odpovídá jeho vnitrostátní zaručené ploše, jak je stanovena v odstavci 3, průměrnou částkou 120,75 EUR.

2. Stanoví se tak maximální zaručená plocha 800000 ha.

3. Maximální zaručená plocha uvedená v odstavci 2 se rozdělí na vnitrostátní zaručené plochy následovně:

Belgie | 100 ha |

Německo | 1500 ha |

Francie | 17300 ha |

Řecko | 41100 ha |

Itálie | 130100 ha |

Lucembursko | 100 ha |

Nizozemsko | 100 ha |

Rakousko | 100 ha |

Portugalsko | 41300 ha |

Španělsko | 568200 ha |

Spojené království | 100 ha. |

4. Členský stát může svou vnitrostátní zaručenou plochu rozdělit na dílčí plochy, zejména na regionální úrovni nebo v závislosti na produkci, podle objektivních kritérií.

Článek 85

Překročení základních dílčích ploch

Pokud členský stát rozdělí svou vnitrostátní zaručenou plochu na základní dílčí plochy a dojde-li k překročení v jedné nebo více základních dílčích plochách, je plocha na zemědělce, pro kterou je žádáno o podporu Společenství, poměrně snížena pro příslušný rok, pokud jde o zemědělce na základních dílčích plochách, kde bylo omezení překročeno. Takové snížení se použije tehdy, pokud v dotyčném členském státě byly plochy nacházející se v základních dílčích plochách, kde nebyla dosažena stanovená omezení, znovu rozděleny mezi základní dílčí plochy, v nichž byla tato omezení překročena.

Článek 86

Podmínky, za nichž lze poskytnout podporu

1. Výplata podpory Společenství je podmíněna zejména minimální hustotou výsadby a minimální velikostí pozemku.

2. Na plochy podléhající plánu na zlepšení ve smyslu článku 14b nařízení Rady (EHS) č. 1035/72 ze dne 18. května 1972 o společné organizaci trhu s ovocem a zeleninou [30] lze poskytnout podporu podle tohoto režimu od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž plán na zlepšení skončil.

3. Členské státy mohou podmínit poskytnutí podpory Společenství zemědělcům jejich členstvím v uznané organizaci producentů v souladu s články 11 nebo 14 nařízení (ES) č. 2200/96.

4. Pokud se použijí ustanovení odstavce 3, mohou členské státy rozhodnout, že podpora uvedená v odstavci 1 se vyplatí organizaci producentů na jméno jejích členů. Organizace producentů vyplatí získanou částku svým členům. Členské státy však mohou oprávnit organizaci producentů, aby si jako náhradu za služby poskytnuté svým členům, odečetla z podpory Společenství částku představující nejvýše 2 %.

Článek 87

Vnitrostátní podpory

1. Členské státy mohou navíc k podpoře Společenství poskytnout vnitrostátní podporu až do výše 120,75 EUR na hektar a rok.

2. Vnitrostátní podpora je vyplacena pouze pro plochy, které využívají podporu Společenství.

3. Členské státy mohou podmínit poskytnutí vnitrostátní podpory zemědělcům jejich členstvím v uznané organizaci producentů v souladu s články 11 nebo 14 nařízení (ES) č. 2200/96.

KAPITOLA 5 PODPORA PRO ENERGETICKÉ PLODINY

Článek 88

Podpora

Podpora ve výši 45 EUR na hektar a rok se poskytuje pro plochy oseté energetickými plodinami v souladu s podmínkami stanovenými v této kapitole.

"Energetickými plodinami" se rozumějí plodiny určené zejména k výrobě těchto energetických produktů:

- produkty považované za biopaliva uvedená v čl. 2 bodu 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/30/ES ze dne 8. května 2003 o podpoře užívání biopaliv nebo jiných obnovitelných pohonných hmot v dopravě [31],

- elektrická a tepelná energie vyrobená z biomasy.

Článek 89

Plochy

1. Stanoví se tak maximální zaručená plocha 1500000 ha, na kterou lze poskytnout podporu.

2. Pokud plocha, pro kterou je žádáno o podporu, je větší než maximální zaručená plocha, je plocha na zemědělce, pro kterou je žádáno o podporu, poměrně snížena pro příslušný rok postupem podle čl. 144 odst. 2.

Článek 90

Podmínky, za nichž lze poskytnout podporu

Podpora se poskytuje pouze pro plochy, na jejichž produkci se vztahuje smlouva mezi zemědělcem a zpracovatelským podnikem, s výjimkou případu, kdy zpracování provádí zemědělec v zemědělském podniku.

Plochy, které podléhaly použití režimu energetických plodin, nemohou být považovány za půdu vyňatou z produkce pro účely závazku vyjmout půdu z produkce stanoveného v čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 1251/1999, jakož i v čl. 54 odst. 2, čl. 63 odst. 2 a čl. 107 odst. 1 tohoto nařízení.

Článek 91

Přezkoumání seznamu energetických plodin

Do seznamu uvedeného v článku 88 se mohou doplnit produkty nebo se z něj mohou odstranit postupem podle čl. 144 odst. 2.

Článek 92

Přezkoumání režimu energetických plodin

Do 31. prosince 2006 Komise předloží Radě zprávu o provádění režimu, k níž jsou v případě potřeby přiloženy návrhy, které zohledňují provádění iniciativy EU o biopalivech.

KAPITOLA 6 PODPORA PRO BRAMBORY URČENÉ PRO VÝROBU ŠKROBU

Článek 93

Podpora

Stanoví se podpora pro zemědělce, kteří produkují brambory určené pro výrobu škrobu. Výše podpory se vztahuje na množství brambor, které je potřebné pro výrobu jedné tuny škrobu. Činí:

- 110,54 EUR pro hospodářský rok 2004/2005 a v případě použití článku 71,

- 66,32 EUR od hospodářského roku 2005/2006.

Výše podpory se upraví podle obsahu škrobu v bramborách.

Článek 94

Použitelné podmínky

Podpora je vyplacena výhradně pro množství brambor, na které se vztahuje pěstitelská smlouva mezi producentem brambor a podnikem vyrábějícím bramborový škrob v mezích kvóty přidělené uvedenému podniku v souladu s ustanoveními čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1868/94.

KAPITOLA 7 PRÉMIE PRO MLÉČNÉ VÝROBKY A DODATEČNÉ PLATBY

Článek 95

Prémie pro mléčné výrobky

1. Od roku 2004 až do roku 2007 mohou producenti mléka využívat prémie pro mléčné výrobky. Poskytuje se za kalendářní rok, na zemědělský podnik a na tunu individuálního referenčního množství, na které lze poskytnout prémii a které je dostupné v zemědělském podniku.

2. Aniž jsou dotčena ustanovení odstavce 3 a snížení vyplývající z použití odstavce 4, individuální referenční množství pro mléko, které je k dispozici v zemědělském podniku do 31. březnu dotyčného kalendářního roku, vyjádřené v tunách, se vynásobí:

- 8,15 EUR/t za kalendářní rok 2004,

- 16,31 EUR/t za kalendářní rok 2005,

- 24,49 EUR/t za kalendářní roky 2006 a 2007; a

v případě použití článku 70 za následující kalendářní roky.

3. Individuální referenční množství, která jsou předmětem dočasných převodů v souladu s článkem 6 nařízení Rady (EHS) č. 3950/92 ze dne 28. prosince 1992, kterým se zavádí doplňková dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků [32], nebo v souladu s článkem 16 nařízení Rady (ES) č. 1788/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků [33], do 31. března dotyčného kalendářního roku se považují za množství, která jsou k dispozici v zemědělském podniku nabyvatele za uvedený kalendářní rok.

4. Pro účely použití odstavce 2, pokud do 31. března daného kalendářního roku přesáhne součet všech individuálních referenčních množství v členském státě součet odpovídajících celkových množství uvedeného členského státu stanovených příloze I nařízení (EHS) č. 3950/92 pro dvanáctiměsíční období 1999/2000, přijme dotyčný členský stát nezbytná opatření podle objektivních kritérií, aby podle toho snížil na svém území celkovou výši individuálních referenčních množství, na která lze poskytnout prémii.

Článek 96

Dodatečné platby

1. Od roku 2004 až do roku 2007 vyplácejí členské státy na ročním základě dodatečné platby producentům usazeným na jejich území až do výše celkových částek stanovených v odstavci 2. Uvedené platby se provádějí podle objektivních kritérií a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení mezi producenty a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže. Kromě toho nejsou uvedené platby spojeny s výkyvy tržních cen.

Doplňkové prémie se poskytují pouze jako doplňková částka na výši prémie, jak je stanovena v čl. 95 odst. 2.

2. Dodatečné platby: celkové částky vyjádřené v milionech EUR:

| 2004 | 2005 | 2006 a 2007 |

Belgie | 12,12 | 24,30 | 36,45 |

Dánsko | 16,31 | 32,70 | 49,05 |

Německo | 101,99 | 204,53 | 306,79 |

Řecko | 2,31 | 4,63 | 6,94 |

Španělsko | 20,38 | 40,86 | 61,29 |

Francie | 88,70 | 177,89 | 266,84 |

Irsko | 19,20 | 38,50 | 57,76 |

Itálie | 36,34 | 72,89 | 109,33 |

Lucembursko | 0,98 | 1,97 | 2,96 |

Nizozemsko | 40,53 | 81,29 | 121,93 |

Rakousko | 10,06 | 20,18 | 30,27 |

Portugalsko | 6,85 | 13,74 | 20,62 |

Finsko | 8,81 | 17,66 | 26,49 |

Švédsko | 12,09 | 24,24 | 36,37 |

Spojené království | 53,40 | 107,09 | 160,64 |

Článek 97

Definice

Pro účely této kapitoly se použije definice výrazu "producent" uvedená v článku 5 nařízení (ES) č. 1788/2003.

KAPITOLA 8 ZVLÁŠTNÍ REGIONÁLNÍ PODPORY PRO PLODINY NA ORNÉ PŮDĚ

Článek 98

Podpora

V případě použití článku 70 ve Finsku a Švédsku severně od 62. rovnoběžky a v některých přilehlých oblastech, na které působí srovnatelné klimatické podmínky, v jejichž důsledku je zemědělská činnost obzvláště obtížná, mají zemědělci, kteří produkují obiloviny, olejnatá semena, lněná semena a len a konopí pěstované na vlákno, nárok na zvláštní podporu ve výši 24 EUR za tunu vynásobenou výnosem stanoveným v regionalizačním plánu pro dotyčný region v mezích stropu, který stanoví Komise v souladu s čl. 64 odst. 2 a který odpovídá složce této podpory ve stropu uvedeném v článku 41.

Pokud celková výše požadované podpory přesáhne stanovený strop, je podpora na zemědělce poměrně snížena pro příslušný rok.

KAPITOLA 9 PODPORA PRO OSIVO

Článek 99

Podpora

1. V případě použití článku 70 poskytují členské státy na ročním základě podpory stanovené v příloze XI pro produkci základních osiv nebo certifikovaných osiv jednoho nebo více druhů mezi druhy uvedenými v příloze XI.

2. Pokud plocha přijatá pro certifikaci, pro kterou je žádáno o podporu pro osivo, je rovněž využívána k tomu, aby bylo zažádáno o podporu podle režimu jednotné platby, sníží se výše podpory pro osivo (s výjimkou odrůd uvedených v příloze XI bodech 1 a 2) o výši podpory podle režimu jednotné platby, který má být poskytnut během daného roku na dotyčnou plochu, aniž by tato operace mohla skončit s výsledkem menším než nula.

3. Výše požadované podpory nepřesáhne strop, který stanoví Komise v souladu s čl. 64 odst. 2 a který odpovídá složce podpory pro osivo pro dotyčné odrůdy ve vnitrostátním stropu uvedeném v článku 41.

Pokud celková výše požadovaných podpor přesáhne stanovený strop, je podpora na zemědělce poměrně snížena pro příslušný rok.

4. Odrůdy Cannabis sativa L., na něž lze poskytnout podporu stanovenou v tomto článku, se stanoví postupem podle čl. 144 odst. 2.

KAPITOLA 10 PLATBA NA PLOCHU PRO PLODINY NA ORNÉ PŮDĚ

Článek 100

Oblast působnosti a definice

1. V případě použití článku 66 poskytují členské státy zemědělcům, kteří produkují plodiny na orné půdě, za podmínek stanovených v této kapitole, není-li stanoveno jinak, podporu zvolenou dotyčným členským státem v souladu s uvedeným článkem.

2. Pro účely této kapitoly

- se hospodářský rok vztahuje na období od 1. července do 30. června,

- se "plodinami na orné půdě" rozumějí plodiny na orné půdě uvedené na seznamu přílohy IX.

3. Členské státy, v nichž kukuřice není tradiční plodinou, mohou stanovit, že silážní píce má nárok na platby na plochu stanovené pro plodiny na orné půdě, a to za stejných podmínek.

Článek 101

Základní plocha

Platba na plochu je stanovena na hektar a je rozlišena podle regionů.

Platba na plochu se poskytuje pro plochu, která je užívána pro plodiny na orné půdě nebo je vyňata z produkce v souladu s článkem 107 tohoto nařízení a která nepřesahuje celkový počet hektarů regionální základní plochy nebo regionálních základních ploch, jak je stanoveno v příloze VI nařízení Komise (ES) č. 2316/1999 [35] s přihlédnutím k použití nařízení (ES) č. 1017/94.

Výrazem "region" se rozumí členský stát nebo region uvnitř členského státu podle výběru dotyčného členského státu. V případě použití článku 66 tohoto nařízení se plocha nebo plochy uvedené v příloze VI nařízení Komise (ES) č. 2316/1999 sníží o počet hektarů odpovídající nárokům při vynětí půdy z produkce stanoveným v souladu s článkem 53 a čl. 63 odst. 2 tohoto nařízení v dotyčném regionu.

Článek 102

Překročení základních ploch a stropu

1. Pokud je součet ploch, pro něž je žádáno o platbu podle režimu pro plodiny na orné půdě, včetně vynětí půdy z produkce stanoveného uvedeným režimem v případě použití článku 71, vyšší než základní plocha, je plocha, na kterou lze poskytnout podporu na zemědělce, poměrně snížena pro všechny platby poskytnuté podle této kapitoly v dotyčném regionu v průběhu téhož hospodářského roku.

2. Celková výše požadovaných plateb nepřesáhne strop, který stanoví Komise v souladu s čl. 64 odst. 2. Pokud celková výše požadovaných podpor přesáhne stanovený strop, je podpora na zemědělce poměrně snížena pro příslušný rok.

3. V případě použití článku 71 se plochy, které nejsou předmětem žádosti o platbu podle této kapitoly, ale které se použijí pro odůvodnění žádosti o podporu podle kapitoly 12, berou rovněž v úvahu pro výpočet ploch, pro něž je žádáno o platbu.

4. Pokud členský stát stanoví, že silážní píce má nárok na platby na plochu stanovené pro plodiny na orné půdě, je stanovena odlišná základní plocha. Pokud není základní plocha pro plodiny na orné půdě nebo silážní píci dosažena v průběhu daného hospodářského roku, přidělí se zůstatek hektarů pro ten samý hospodářský rok odpovídající základní ploše.

5. Pokud si členský stát zvolil stanovení jedné nebo více vnitrostátních základních ploch, může rozdělit každou z vnitrostátních základních ploch na základní dílčí plochy podle objektivních kritérií, které mají být stanoveny členským státem.

Pro účely tohoto odstavce se základní plochy "Secano" a "Regadío" považují za vnitrostátní základní plochy.

Pokud dojde k překročení vnitrostátní základní plochy, může dotyčný členský stát podle objektivními kritérii soustředit použitelná opatření podle odstavce 1 zcela nebo zčásti na základní dílčí plochy, u kterých bylo překročení zjištěno.

Členské státy, které se rozhodly použít možnosti stanovené v tomto odstavci, musí sdělit zemědělcům a Komisi nejpozději do 15. září svou volbu, jakož i prováděcí pravidla, která se k ní vztahují.

Článek 103

Regionalizační plán

Použije se regionalizační plán sestavený členskými státy v souladu s článkem 3 nařízení (ES) č. 1251/1999.

Regionalizační plán může být znovu prozkoumán podle objektivních kritérii dotyčným členským státem z jeho podnětu nebo na žádost Komise nebo z podnětu uvedeného členského státu.

Článek 104

Základní částka

1. Platba na plochu se vypočítá vynásobením základní částky za tunu průměrným výnosem pro obiloviny, který je stanoven v regionalizačním plánu pro dotyčný region.

2. Pro výpočet uvedený v odstavci 1 se použije průměrný výnos obilovin. Pokud je však s kukuřicí zacházeno zvlášť, výnos "kukuřice" se použije pro kukuřici a výnos "obilovin s výjimkou kukuřice" se použije pro obiloviny, olejnatá semena, lněné semeno, jakož i pro len a konopí pěstovaná na vlákno.

3. Základní částka pro plodiny na orné půdě a v případě použití článku 71 pro půdu vyňatou z produkce je stanovena na 63 EUR za tunu od hospodářského roku 2005/06.

Článek 105

Příplatek na pšenici tvrdou

1. Příplatek k platbě na plochu

- 291 EUR na hektar pro hospodářský rok 2005/06,

- 285 EUR na hektar od hospodářského roku 2006/07

je vyplacen pro plochu osetou pšenicí tvrdou v tradičních produkčních oblastech uvedených v příloze X při dodržení těchto stropů:

Řecko | 617000 ha |

Španělsko | 594000 ha |

Francie | 208000 ha |

Itálie | 1646000 ha |

Rakousko | 7000 ha |

Portugalsko | 118000 ha. |

2. Pokud je celkový součet ploch, pro něž je žádán příplatek k platbě na plochu, během průběhu daného hospodářského roku vyšší než uvedený strop, sníží se poměrně plocha na producenta, pro kterou lze vyplatit příplatek.

Při dodržení stropů na členský stát stanovených v odstavci 1 však mohou členské státy rozdělit plochy stanovené v uvedeném odstavci mezi produkční oblasti stanovené v příloze X nebo popřípadě mezi produkční regiony stanovené v regionalizačním plánu podle významu produkce pšenice tvrdé během období 1993–1997. V tomto případě, pokud je celkový součet ploch, pro něž je žádán příplatek k platbě na plochu v produkčním regionu, během daného hospodářského roku vyšší než odpovídající regionální strop, sníží se poměrně plocha na producenta produkčního regionu, pro kterou lze vyplatit příplatek. Snížení se provede po novém rozdělení ploch regionů v dotyčném členském státě, které nedosáhly svého regionálního stropu, do regionů, které svůj regionální strop překročily.

3. V regionech, kde je produkce pšenice tvrdé dobře zavedena, s výjimkou regionů uvedených v příloze X, se poskytuje pro hospodářský rok 2005/06 zvláštní podpora 46 EUR na hektar v mezích počtu hektarů uvedeného níže:

Německo | 10000 ha |

Španělsko | 4000 ha |

Francie | 50000 ha |

Itálie | 4000 ha |

Spojené království | 5000 ha. |

Článek 106

Len a konopí

Pokud jde o len a konopí pěstovaná na vlákno se platba na plochu provede podle okolností pouze tehdy, pokud je uzavřena smlouva nebo přijat závazek, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 1673/2000.

Pokud jde o konopí pěstované na vlákno, podléhá platba na plochu rovněž podmínkám stanoveným v článku 52.

Článek 107

Vynětí půdy z produkce

1. V případě použití článku 71 mají zemědělci, kteří žádají o platbu na plochu, povinnost vyjmout část půdy z produkce jejich zemědělského podniku za vyrovnávací platbu.

2. Povinné vynětí půdy z produkce, které se týká každého zemědělce žádajícího o platby na plochu, je stanoveno podle procenta jeho plochy, která je oseta plodinami na orné půdě, je předmětem žádosti o platbu a je vyňata z produkce.

Základní sazba povinného vynětí půdy z produkce je stanovena na 10 % pro hospodářské roky 2005/06 a 2006/07.

3. Půda vyňatá z produkce může být použita:

- pro produkci surovin určených k výrobě produktů na území Společenství, které nejsou přímo určeny k lidské spotřebě nebo k výživě zvířat, s výhradou použití účinných kontrolních systémů,

- pro pěstování luskovin v zemědělském podniku, pokud jde o jeho celkovou produkci, v souladu se závazky stanovenými v nařízení (EHS) č. 2092/91.

Členské státy jsou oprávněny vyplatit vnitrostátní podporu až do výše 50 % nákladů spojených se zavedením víceletých plodin určených k produkci biomasy na půdě vyňaté z produkce.

4. Množství vedlejších produktů určených k výživě zvířat nebo k lidské spotřebě, které může být k dispozici v důsledku pěstování olejnatých semen na půdě vyňaté z produkce podle odst. 3 první odrážky, se vezme v úvahu, pokud jde o dodržení omezení 1 milionu metrických tun uvedeného v čl. 56 odst. 3.

5. V případě rozdílnosti výnosů mezi zavlažovanou půdou a nezavlažovanou půdu se použije platba odpovídající povinnému vynětí půdy z produkce, pokud jde o nezavlažovanou půdu.

6. Zemědělci mohou využít platbu za vynětí půdy z produkce pro půdu nepovinně vyňatou z produkce, která převyšuje jejich závazek. Členské státy oprávní zemědělce, aby vyňali z produkce alespoň 10 % plochy oseté plodinami na orné půdě, která je předmětem žádosti o platbu, a vyňaté z produkce v souladu s tímto článkem. Členské státy mohou stanovit vyšší procenta která přihlížejí ke zvláštním situacím a zajišťují dostatečné využití obdělávané půdy.

V případě použití článku 66 se tento odstavec použije s ohledem na podrobná pravidla, která stanoví Komise postupem podle čl. 144 odst. 2.

7. Povinné vynětí půdy z produkce se nepoužije na zemědělce, kteří žádají o platbu pro plochu nepřesahující plochu, která by byla na základě výnosu stanoveného pro jejich region nezbytná pro produkci 92 tun obilovin. Na tyto zemědělce se použije odstavec 6.

8. Aniž je dotčen článek 108, plochy:

- vyňaté z produkce podle agroenvironmentálních opatření (články 22, 23 a 24 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999), které nemají žádné zemědělské využití, ani nejsou využívány pro účely zisku jiné, než jsou účely přiznané pro ostatní půdu vyňatou z produkce podle tohoto nařízení, nebo

- zalesněné plochy na základě opatření za tímto účelem (článek 31 nařízení (ES) č. 1257/1999),

mohou být v důsledku žádosti podané po 28. červnu 1995 zaúčtovány jako vyňaté z produkce pro účely povinného vynětí uvedeného v odstavci 1 až do výše omezení na zemědělský podnik, který může být stanoven dotyčným členským státem. Uvedené omezení je stanoveno pouze v nezbytném rozsahu, aby se zabránilo tomu, že by neúměrná částka dostupného rozpočtu, který se týká dotyčného režimu, byla soustředěna na malý počet zemědělských podniků.

Pro uvedené plochy se však neposkytuje platba na plochu stanovená v článku 104 tohoto nařízení a podpora poskytovaná podle čl. 24 odst. 1 nebo čl. 31 odst. 1 druhé odrážky nařízení (ES) č. 1257/1999 se omezuje na částku rovnající se nejvýše částce platby na plochu stanovené v článku 104 tohoto nařízení pro půdu vyňatou z produkce.

Členské státy mohou rozhodnout, že nepoužijí režim stanovený v tomto odstavci na nového žadatele v každém regionu, v němž existuje trvalé nebezpečí, že by byla regionální základní plocha významně překročena.

9. Plochy vyňaté z produkce nemohou být o velikosti menší než 0,1 ha a o šířce menší než 10 metrů. Z řádně odůvodněných ekologických důvodů mohou členské státy uznat plochy, které jsou alespoň 5 metrů široké a mají rozlohu 0,05 ha.

Článek 108

Půda, na kterou lze poskytnout podporu

Žádosti o platbu nemohou být předloženy pro půdu, která byla ke dni stanovenému pro podání žádostí o podporu na plochu pro rok 2003 užívána jako stálá pastvina, byla osázena trvalými kulturami nebo stromy nebo byla využívána pro nezemědělské účely.

Členské státy se mohou za podmínek, které mají být stanoveny postupem podle čl. 144 odst. 2, odchýlit od prvního pododstavce tohoto článku, pokud přijmou vhodná opatření, aby zabránily výraznému zvýšení celkové zemědělské plochy, na kterou lze poskytnout platbu.

Článek 109

Výsev a žádost

Aby mohl zemědělec vyžít platbu na plochu, musí provést výsev nejpozději do 31. května předcházejícího příslušné sklizni a nejpozději do 15. května podat žádost.

Článek 110

Prováděcí pravidla

Prováděcí pravidla k této kapitole se stanoví postupem podle čl. 144 odst. 2; jedná se zejména o pravidla:

- týkající se zřízení a správy základních ploch,

- týkající se sestavení regionalizačních produkčních plánů,

- týkající se silážní píce,

- týkající se poskytnutí platby na plochu,

- týkající se minimální plochy, pro kterou lze využít platbu; uvedená pravidla musí zejména přihlížet k požadavkům v oblasti kontroly a týkat se účinnosti dotyčného režimu,

- stanovící, pokud jde o pšenici tvrdou, způsobilost pro příplatek k platbě na plochu a podmínky, za nichž lze poskytnout zvláštní podporu, zejména určení regionů, které mají být vzaty v úvahu,

- týkající se vynětí půdy z produkce, zejména čl. 107 odst. 3; tyto podmínky umožňují stanovit, které krmné luskoviny se mohou pěstovat na půdě vyňaté z produkce, a pokud jde o první pododstavec uvedeného odstavce, mohou stanovit pěstování plodin bez platby.

Stejným postupem může Komise:

- buď podmínit poskytnutí plateb použitím:

i) zvláštních osiv,

ii) certifikovaného osiva v případě pšenice tvrdé, jakož i lnu a konopí pěstovaných na vlákno,

iii) některých odrůd v případě olejnatých semen, pšenice tvrdé, lněného semena, jakož i lnu a konopí pěstovaných na vlákno,

- nebo stanovit možnost pro členské státy, aby podmínily poskytnutí plateb takovými podmínkami;

- umožnit, aby dny uvedené v článku 109 byly změněny v některých oblastech, kde mimořádné klimatické podmínky způsobují, že nelze použít obvyklá data.

KAPITOLA 11 PRÉMIE NA SKOPOVÉ A KOZÍ MASO

Článek 111

Oblast působnosti

V případě použití článku 67 poskytují členské státy na ročním základě prémie nebo dodatečné platby zemědělcům, kteří chovají ovce a kozy, za podmínek stanovených v této kapitole, není-li stanoveno jinak.

Článek 112

Definice

Pro účely této kapitoly se:

a) "bahnicí" rozumí každá samice z druhu ovcí, která již alespoň jednou rodila nebo dosáhla věku nejméně jednoho roku;

b) "kozou" rozumí každá samice z druhu koz, která již alespoň jednou rodila nebo dosáhla věku nejméně jednoho roku.

Článek 113

Prémie na bahnice a kozy

1. Zemědělci chovajícímu ve svém zemědělském podniku bahnice může být na základě žádosti poskytnuta prémie na chov bahnic (dále jen "prémie na bahnice").

2. Zemědělci chovajícímu ve svém zemědělském podniku kozy může být na základě žádosti poskytnuta prémie na chov koz (dále jen "prémie na kozy"). Tato prémie se poskytuje zemědělcům ve vybraných oblastech, ve kterých produkce splňuje tato dvě kritéria:

a) chov koz je zaměřen zejména na produkci kozího masa;

b) metody chovu koz a ovcí jsou podobné.

Seznam těchto oblastí se stanoví postupem podle čl. 144 odst. 2.

3. Prémie na bahnice a prémie na kozy se poskytují v mezích individuálních stropů formou roční platby na zvíře, na které lez poskytnout prémii, na kalendářní rok a na zemědělce. Minimální počet zvířat, pro který se podává žádost o prémii, stanoví členský stát. Toto minimum musí být nejméně 10 a nejvýše 50.

4. Výše prémie na bahnici činí 21 EUR. Pro zemědělce uvádějící na trh ovčí mléko nebo výrobky z ovčího mléka však výše prémie na bahnici činí 16,8 EUR.

5. Výše prémie na kozu činí 16,8 EUR.

Článek 114

Doplňková prémie

1. Doplňková prémie se vyplácí zemědělcům v oblastech, ve kterých chov ovcí a koz představuje tradiční činnost nebo významně přispívá k hospodářství na venkově. Tyto oblasti určují členské státy. V každém případě se doplňková prémie poskytuje pouze zemědělci, jehož zemědělský podnik leží nejméně 50 % své plochy užívané k zemědělským účelům ve znevýhodněných oblastech vymezených nařízením (ES) č. 1257/1999.

2. Doplňková prémie se poskytuje také zemědělci, který provádí sezónní přesun zvířat na jiné pastviny, a to za předpokladu, že:

a) nejméně 90 % zvířat, pro která byla podána žádost o prémii, se pase nejméně 90 po sobě jdoucích dnů v oblasti, na kterou lze poskytnout podporu podle odstavce 1; a

b) zemědělský podnik leží v přesně vymezené zeměpisné oblasti, pro kterou členský stát stanovil, že sezónní přesun zvířat na jiné pastviny je tradiční metodou chovu ovcí a/nebo koz a že tento přesun zvířat je nezbytný kvůli nedostatku pícnin v době, kdy k přesunu dochází.

3. Výše doplňkové prémie je stanovena na 7 EUR na bahnici a na kozu. Doplňková prémie se poskytuje za stejných podmínek, jako jsou podmínky stanovené pro poskytování prémie na bahnice a prémie na kozy.

Článek 115

Společná ustanovení

1. Prémie se vyplácejí oprávněným zemědělcům na základě počtu bahnic a/nebo koz, které chovají ve svém zemědělském podniku po minimální dobu, která má být stanovena postupem podle čl. 144 odst. 2.

2. Jakmile se stane použitelným nařízení obsahující nová pravidla označování a evidence ovcí a koz, musí být zvíře podle těchto pravidel označeno a evidováno, aby na něj mohla být prémie vyplacena.

Článek 116

Individuální omezení

1. Od 1. ledna 2005 se individuální strop každého zemědělce podle čl. 113 odst. 3 rovná počtu nároků na prémii, které příslušely zemědělci k 31. prosinci 2004 podle příslušných pravidel Společenství.

2. Členské státy přijmou nezbytná opatření, jejichž cílem je zajistit, aby celková výše nároků na prémii na jejich území nepřekročila vnitrostátní stropy stanovené v odstavci 4 a aby byly zachovány vnitrostátní rezervy uvedené v článku 118.

3. Nároky na prémii, které byly odejmuty na základě opatření přijatého podle odstavce 2, zanikají.

4. Použijí se tyto stropy:

Členský stát | Nároky (x 1000) |

Belgie | 70 |

Dánsko | 104 |

Německo | 2432 |

Řecko | 11023 |

Španělsko | 19580 |

Francie | 7842 |

Irsko | 4956 |

Itálie | 9575 |

Lucembursko | 4 |

Nizozemsko | 930 |

Rakousko | 206 |

Portugalsko | 2690 |

Finsko | 80 |

Švédsko | 180 |

Spojené království | 19492 |

Celkem | 79164 |

Článek 117

Převod nároků na prémii

1. Pokud zemědělec prodá nebo jiným způsobem převede svůj zemědělský podnik, může všechny své nároky na prémii převést na osobu, která tento zemědělský podnik převezme.

2. Zemědělec může rovněž zcela nebo zčásti převést své nároky na jiné zemědělce, aniž by převedl svůj zemědělský podnik.

V případě převodu nároků bez převodu zemědělského podniku se část převáděných nároků na prémii, nejvýše 15 %, postoupí bez vyrovnání do vnitrostátní rezervy členského státu, na jehož území se daný zemědělský podnik nachází, aby mohla být bezúplatně znovu rozdělena.

Členské státy mohou nabývat nároky na prémii od zemědělců, kteří dobrovolně souhlasí s úplným nebo částečným převodem svých nároků. V tomto případě lze takto nabyté nároky zemědělcům uhradit buď z vnitrostátních rozpočtů, nebo způsobem stanoveným v čl. 119 odst. 2 páté odrážce.

Odchylně od odstavce 1 a v řádně odůvodněných případech mohou členské státy stanovit, že v případě prodeje nebo jiného převodu zemědělského podniku se převod nároků uskuteční prostřednictvím vnitrostátní rezervy.

3. Členské státy mohou přijmout nezbytná opatření, aby zabránily převodu nároků na prémii vně citlivých oblastí nebo regionů, ve kterých je chov ovcí obzvláště důležitý pro místní hospodářství.

4. Členské státy mohou povolit, aby před jimi stanoveným dnem docházelo k dočasnému převodu té části nároků na prémii, kterou zemědělec, jemuž tyto nároky příslušejí, nemá v úmyslu využít.

Článek 118

Vnitrostátní rezerva

1. Každý členský stát spravuje vnitrostátní rezervu nároků na prémii.

2. Všechny nároky na prémii odejmuté podle čl. 117 odst. 2 nebo jiných ustanovení Společenství se začlení do vnitrostátní rezervy.

3. Členské státy mohou přiznávat nároky na prémii zemědělcům v rámci mezí svých vnitrostátních rezerv. Při přiznání nároků dávají přednost zejména osobám začínajícím v oboru, mladým zemědělcům nebo jiným upřednostňovaným zemědělcům.

Článek 119

Dodatkové platby

1. V případě použití článku 71 provádějí každoročně členské státy dodatkové platby ve výši celkových částek stanovených v odstavci 3 tohoto článku.

Členské státy mohou rozhodnout, že celkové částky stanovené v odstavci 3 tohoto článku doplní tak, že sníží výši plateb uvedených v článku 113. Snížení výše plateb, které lze provést na regionální úrovni, nesmí přesáhnout jedno euro.

Platby se poskytují každoročně na základě objektivních kritérií, zahrnujících zejména příslušné výrobní struktury a podmínky, a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení mezi producenty a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže. Kromě toho tyto platby nejsou spojeny s výkyvy tržních cen. Mohou se poskytovat na regionální úrovni.

2. Platby mohou zahrnovat zejména tyto položky:

- platby zemědělcům zabývajícím se určitými druhy produkce zaměřenými zejména na jakost, které jsou významné pro místní hospodářství nebo ochranu životního prostředí,

- zvýšení prémie stanovené v článku 113. Doplňkové částky mohou být podmíněny splněním požadavků na hustotu stáda, které určí členský stát podle místních podmínek,

- podpory restrukturalizace zemědělských podniků zemědělců nebo rozvoje organizací producentů,

- platby na rozlohu poskytované zemědělcům a vypočítané na hektar půdy s pícninami, kterou má zemědělec k dispozici během dotyčného kalendářního roku a pro kterou nejsou za stejný rok požadovány žádné platby v rámci režimu podpor, kterého využívají zemědělci produkující některé plodiny na orné půdě, v rámci režimu podpor pro sušená krmiva, v rámci režimů podpor Společenství pro jiné trvalé kultury nebo zahradnické plodiny,

- platby zemědělcům, kteří dobrovolně postoupí své nároky podle čl. 117 odst. 2,

- podpory na zlepšování a racionalizaci zpracování skopového a kozího masa a jeho uvádění na trh.

3. Použijí se tyto celkové částky:

(v tisících EUR) |

Belgie | 64 |

Dánsko | 79 |

Německo | 1793 |

Řecko | 8767 |

Španělsko | 18827 |

Francie | 7083 |

Irsko | 4875 |

Itálie | 6920 |

Lucembursko | 4 |

Nizozemsko | 743 |

Rakousko | 185 |

Portugalsko | 2275 |

Finsko | 61 |

Švédsko | 162 |

Spojené království | 20162 |

Článek 120

Stropy

Součet částek každé prémie nebo požadované dodatkové platby nepřesáhne strop, který stanoví Komise v souladu s čl. 64 odst. 2.

Pokud celková výše požadovaných podpor přesáhne stanovený strop, je podpora na zemědělce poměrně snížena pro příslušný rok.

KAPITOLA 12 PLATBY PRO HOVĚZÍ A TELECÍ MASO

Článek 121

Oblast působnosti

V případě použití článku 68 poskytují členské státy za podmínek stanovených v této kapitole, není-li stanoveno jinak, podporu(y), která(é) byla(y) vybrána(y) dotyčným členským státem v souladu s uvedeným článkem.

Článek 122

Definice

Pro účely této kapitoly se:

a) "regionem" rozumí členský stát nebo region uvnitř členského státu podle výběru dotyčného členského státu;

b) "býkem" rozumí nevykastrovaný skot samčího pohlaví;

c) "volem" rozumí vykastrovaný skot samčího pohlaví;

d) "krávou bez tržní produkce mléka" rozumí kráva masného plemene nebo kráva křížená s masným plemenem, určená k produkci masných telat;

e) "jalovicí" rozumí skot samičího pohlaví od osmi měsíců věku, který se ještě neotelil.

Článek 123

Zvláštní prémie

1. Zemědělec, který chová ve svém zemědělském podniku skot samičího pohlaví, může na základě žádosti využívat zvláštní prémii. Tato prémie se poskytuje na kalendářní rok a na zemědělský podnik v mezích regionálních stropů nejvýše pro 90 zvířat každé věkové třídy uvedené v odstavci 2.

2. Zvláštní prémie se poskytuje nejvýše:

a) jednou v životě každého býka od 9 měsíců věku, nebo

b) dvakrát v životě každého vola:

- poprvé v 9 měsících věku,

- podruhé po dovršení 21 měsíců věku.

3. Aby bylo možné využívat zvláštní prémii:

a) je každé zvíře, které je předmětem žádosti o prémii, chováno zemědělcem na výkrm během doby, která má být stanovena;

b) má každé zvíře až do porážky nebo do vývozu zvířecí pas podle článku 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a registrace skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa [37], který obsahuje veškeré podstatné informace o jeho statutu, pokud jde o prémie, nebo pokud pas není k dispozici, jiný rovnocenný správní doklad.

4. Pokud v příslušném regionu celkový počet býků od 9 měsíců věku a volů od 9 do 20 měsíců věku, pro které byla podána žádost a kteří splňují podmínky pro poskytnutí zvláštní prémie, přesahuje regionální strop stanovený v odstavci 8, počet všech zvířat na zemědělce během dotyčného roku, na která lze poskytnout prémii podle odst. 2 písm. a) a b), se poměrně sníží.

Pro účely tohoto článku se "regionálním stropem" rozumí počet zvířat, na která se může vztahovat zvláštní prémie v některém regionu na kalendářní rok.

5. Odchylně od odstavců 1 a 4 mohou členské státy:

- na základě objektivních kritérií, která jsou součástí politiky rozvoje venkova, a pouze za podmínky, že zohlední aspekty životního prostředí a zaměstnanosti, změnit omezení 90 zvířat na zemědělský podnik a věkovou třídu nebo se od něj odchýlit,

- pokud využijí tuto možnost, rozhodnout o použití odstavce 4 tak, aby dosáhly požadované úrovně snížení s cílem vyhovět platnému regionálnímu stropu, aniž by uvedené snížení použily na malé zemědělce, kteří pro dotyčný rok nepředložili žádosti o zvláštní prémii na počet zvířat, který je vyšší než minimální počet stanovený dotyčným členským státem.

6. Členské státy mohou rozhodnout o poskytnutí zvláštní prémie v době porážky skotu. V tomto případě je kritérium věku býků podle odst. 2 písm. a) nahrazeno kritériem hmotnosti jatečně upraveného těla nejméně 185 kilogramů.

Prémie se vyplácí nebo převádí na zemědělce.

Spojené království je oprávněno použít v Severním Irsku jiný režim poskytování zvláštní prémie, než je režim, který používá na zbytku svého území.

7. Výše zvláštní prémie se stanoví na:

a) 210 EUR na býka, na kterého lze poskytnout prémii:

b) na 150 EUR na vola, na kterého lze poskytnout prémii, a věkovou třídu.

8. Použijí se tyto regionální stropy:

Belgie | 235149 |

Dánsko | 277110 |

Německo | 1782700 |

Řecko | 143134 |

Španělsko | 713999 |

Francie | 1754732 |

Irsko | 1077458 |

Itálie | 598746 |

Lucembursko | 18962 |

Nizozemsko | 157932 |

Rakousko | 373400 |

Portugalsko | 175075 |

Finsko | 250000 |

Švédsko | 250000 |

Spojené království | 1419811 |

Článek 124

Prémie na porážky mimo sezónu

1. V případě použití článku 71, pokud v členském státě:

a) počet volů poražených během daného roku je vyšší než 60 % celkových ročních porážek skotu samčího pohlaví a pokud

b) počet volů poražených během období od 1. září do 30. listopadu daného roku je vyšší než 35 % celkového počtu poražených volů,

mohou zemědělci na základě žádosti využívat dodatečnou prémii ke zvláštní prémii (prémie na porážky mimo sezónu). Pokud však Irsko nebo Severní Irsko dosáhnou obou uvedených zaváděcích sazeb, použije se prémie v Irsku a v Severním Irsku.

Pro použití tohoto článku ve Spojeném království je Severní Irsko považováno za samostatnou jednotku.

2. Výše této prémie se stanoví na:

- 72,45 EUR na zvíře poražené během prvních 15 týdnů v daném roce,

- 54,34 EUR na zvíře poražené během 16. a 17. týdne v daném roce,

- 36,23 EUR na zvíře poražené během 18. až 21. týdne v daném roce a

- 18,11 EUR na zvíře poražené během 22. a 23. týdne v daném roce.

3. Pokud není dosažena sazba podle odst. 1 písm. b) s ohledem na předposlední větu uvedeného odstavce, mohou členské státy, jejichž zemědělci už dříve využívali prémii na porážky mimo sezónu, rozhodnout o poskytnutí této prémie se sazbou 60 % částek stanovených v odstavci 2.

V tomto případě dotyčný členský stát:

a) může rozhodnout, že omezí tuto prémii pouze na první dvě nebo tři uvedená období;

b) dbá o to, aby opatření bylo finančně neutrální, pokud jde o stejný rozpočtový rok, a proto sníží:

- pro druhou věkovou třídu částku zvláštní prémie na voly, která je v dotyčném členském státě poskytována, a/nebo

- dodatečné platby stanovené v oddílu 2,

a informuje Komisi o použitém opatření týkajícím se snížení.

Pro použití tohoto opatření se území Irska a Severního Irska považují pro výpočet sazby stanovené v odst. 1 písm. a), a tudíž i pro nárok na tuto prémii, za jednu jednotku.

4. Aby bylo možné stanovit, zda došlo k překročení procentní sazby podle tohoto článku, vezmou se v úvahu porážky uskutečněné během druhého roku, který předchází roku, v němž bylo poraženo zvíře, na které se může vztahovat prémie.

Článek 125

Prémie na krávy bez tržní produkce mléka

1. Zemědělec, který chová ve svém zemědělském podniku krávy bez tržní produkce mléka, může na základě žádosti využívat prémii na zachování chovu krav bez tržní produkce mléka (prémie na krávy bez tržní produkce mléka). Tato prémie se poskytuje v mezích individuálních stropů na kalendářní rok a na zemědělce.

2. Prémie na krávy bez tržní produkce mléka se poskytuje každému zemědělci:

a) který během 12 měsíců ode dne podání žádosti nedodává mléko ani mléčné výrobky ze svého zemědělského podniku.

Přímá dodávka mléka nebo mléčných výrobků ze zemědělského podniku spotřebiteli však nevylučuje poskytnutí prémie;

b) který dodává mléko nebo mléčné výrobky, jejichž celkové individuální referenční množství podle článku 4 nařízení (EHS) č. 3950/92 nepřesahuje 120000 kilogramů. Členské státy však mohou na základě objektivních kritérií, která stanoví, rozhodnout o změně tohoto množstevního omezení nebo se od něj odchýlit,

pokud uvedený zemědělec chová během nejméně šesti po sobě jdoucích měsíců ode dne podání žádosti počet krav bez tržní produkce mléka rovnající se nejméně 60 % a jalovic rovnající se nejvýše 40 % počtu, pro který je žádáno o prémii.

Aby se mohl stanovit počet zvířat, na která lze poskytnout prémii podle odst. 2 prvního pododstavce písm. a) a b) tohoto článku, určí se na základě individuálního referenčního množství stanoveného v čl. 95 odst. 2 a průměrné dojivosti, zda se jedná o krávy bez tržní produkce mléka nebo o dojnice.

3. Nárok na prémii na zemědělce je omezen použitím individuálního stropu stanoveného v článku 126.

4. Výše prémie se stanoví na 200 EUR na zvíře, na které lze poskytnout prémii.

5. V případě použití čl. 68 písm. a) bodu i) mohou členské státy poskytnout dodatečnou vnitrostátní prémii na krávu bez tržní produkce mléka až do výše 50 EUR na zvíře, pokud to nezpůsobí žádnou diskriminaci mezi chovateli v dotyčném členském státě.

Pokud jde o zemědělské podniky nacházející se v regionu, který je vymezen v článcích 3 a 6 nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech [43], je prvních 24,15 EUR na zvíře této dodatečné prémie financováno záruční sekcí Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF).

Pokud jde o zemědělské podniky nacházející se na celém území členského státu, financuje záruční sekce EZOZF dodatečnou prémii v plné výši, jestliže v dotyčném členském státě stáda skotu zahrnují velký počet krav bez tržní produkce mléka, které představují nejméně 30 % celkového počtu krav, a jestliže nejméně 30 % poraženého skotu samčího pohlaví patří do tříd zmasilosti S a E. Jakékoli překročení uvedených procent se zjišťuje na základě průměru dvou let, která předcházejí roku, pro který je prémie poskytnuta.

6. Pro použití tohoto článku se vezmou v úvahu pouze jalovice masných plemen nebo jalovice křížené s masným plemenem, určené k produkci masných telat.

Článek 126

Individuální strop pro krávu bez tržní produkce mléka

1. Podpora se poskytuje každému zemědělci, který chová krávy bez tržní produkce mléka v mezích individuálních stropů stanovených podle článku 7 nařízení (ES) č. 1254/1999.

2. Členské státy přijmou nezbytná opatření, jejichž cílem je zajistit, aby celková výše práv na prémii na jejich území nepřekročila vnitrostátní stropy stanovené v odstavci 5 tohoto článku a aby byly zachovány vnitrostátní rezervy uvedené v článku 128.

3. Pokud je v důsledku úpravy přijaté podle odstavce 2 nezbytné snížit individuální stropy zemědělců, provede se toto snížení bez vyrovnávací platby a rozhodne se o něm na základě objektivních kritérií, zahrnujících zejména:

- míru, v jaké zemědělci využili své individuální stropy za tři referenční roky předcházející roku 2000,

- uskutečnění investičního nebo extenzifikačního programu v odvětví hovězího a telecího masa,

- zvláštní přírodní podmínky nebo použití sankcí spočívajících v nevyplacení prémie nebo v jejím snížení nejméně v jednom referenčním roce,

- další mimořádné okolností, v jejichž důsledku platby provedené nejméně v jednom referenčním roce neodpovídají skutečné situaci, která vznikla v předcházejících letech.

4. Zrušují se práva na prémii, která byla odejmuta na základě opatření přijatého podle odstavce 2.

5. Použijí se tyto vnitrostátní stropy:

Belgie | 394253 |

Dánsko | 112932 |

Německo | 639535 |

Řecko | 138005 |

Španělsko | 1441539 |

Francie | 3779866 |

Irsko | 1102620 |

Itálie | 621611 |

Lucembursko | 18537 |

Nizozemsko | 63236 |

Rakousko | 375000 |

Portugalsko | 416539 |

Finsko | 55000 |

Švédsko | 155000 |

Spojené království | 1699511 |

Článek 127

Převod práv na prémii na krávy bez tržní produkce mléka

1. Pokud zemědělec svůj zemědělský podnik prodá nebo ho převede jiným způsobem, může všechna svá práva na prémii na krávy bez tržní produkce mléka převést na osobu, která tento podnik převezme. Zemědělec může rovněž zcela nebo zčásti převést svá práva na jiné zemědělce, aniž by převedl svůj zemědělský podnik.

V případě převodu práv na prémii bez převodu zemědělského podniku je část převedených práv, nejvýše 15 %, postoupena bez vyrovnávací platby do vnitrostátní rezervy členského státu, ve kterém se zemědělský podnik nachází, aby mohla být znovu bezplatně rozdělena.

2. Členské státy:

a) přijmou nezbytná opatření, aby zabránily převodu práv na prémii mimo citlivé oblasti nebo regiony, ve kterých je produkce hovězího a telecího masa velice důležitá pro místní hospodářství;

b) mohou stanovit, že se převod práv bez převodu zemědělského podniku uskuteční buď přímo mezi zemědělci, nebo prostřednictvím vnitrostátní rezervy.

3. Členské státy mohou povolit, aby před jimi stanoveným dnem docházelo k dočasnému převodu té části práv na prémii, kterou zemědělec disponující těmito právy nemá v úmyslu použít.

Článek 128

Státní rezerva práv na prémii na krávy bez tržní produkce mléka

1. Každý členský stát udržuje vnitrostátní rezervu práv na prémii na krávy bez tržní produkce mléka.

2. Všechna práva na prémii odejmutá podle čl. 127 odst. 1 nebo jiných ustanovení Společenství se začlení do vnitrostátní rezervy, aniž je dotčen čl. 126 odst. 4.

3. Členské státy využívají své vnitrostátní rezervy pro přidělování, v rámci omezení těchto rezerv, práv na prémii, zejména začínajícím zemědělcům, mladým zemědělcům a jiným upřednostňovaným zemědělcům.

Článek 129

Jalovice

1. Odchylně od čl. 125 odst. 3 mohou členské státy, ve kterých se nejméně 60 % krav bez tržní produkce mléka a jalovic chová v horských oblastech ve smyslu článku 18 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999, rozhodnout, že budou spravovat poskytování prémie na krávy bez tržní produkce mléka pro jalovice a odděleně pro krávy bez tržní produkce mléka v mezích odděleného vnitrostátního stropu, který stanoví dotyčný členský stát.

Tento oddělený vnitrostátní strop nepřekročí 40 % vnitrostátního stropu dotyčného členského státu stanoveného v čl. 126 odst. 5. Tento vnitrostátní strop se sníží o částku rovnající se částce odděleného vnitrostátního stropu. Pokud v členském státě využívajícím možnost podle tohoto odstavce překročí celkový počet jalovic, pro které byla podána žádost a které splňují podmínky pro poskytnutí prémie na krávy bez tržní produkce mléka, oddělený vnitrostátní strop, počet jalovic, na které se vztahuje prémie, na zemědělce se pro příslušný rok poměrně sníží.

2. Pro použití tohoto článku se zohlední pouze jalovice masných plemen nebo jalovice křížené s těmito plemeny.

Článek 130

Porážková prémie

1. Zemědělec, který chová ve svém zemědělském podniku skot, může na základě žádosti získat právo na porážkovou prémii. Tato prémie se poskytuje při porážce zvířat, na která se vztahuje poskytnutí prémie, nebo při jejich vývozu do třetích zemí, a to v rámci vnitrostátních stropů, které mají být stanoveny.

Porážková prémie se vztahuje na tato zvířata:

a) býky, voly, krávy a jalovice od osmi měsíců věku;

b) telata od jednoho do osmi měsíců věku o hmotnosti jatečně upraveného těla nejvýše 185 kilogramů,

pokud je zemědělec choval v období, které má být stanoveno.

2. Výše prémie se stanoví na:

a) 80 EUR na zvíře, na které se vztahuje poskytnutí prémie podle odst. 1 písm. a);

b) 50 EUR na zvíře, na které se vztahuje poskytnutí prémie podle odst. 1 písm. b).

3. Vnitrostátní stropy podle odstavce 1 se stanoví pro každý členský stát a odděleně pro obě dvě skupiny zvířat uvedené v písm. a) a b) uvedeného odstavce. Každý strop se rovná počtu zvířat každé z těchto dvou skupin, která byla poražena v dotyčném členském státě v roce 1995 a ke kterým se přičtou zvířata vyvezená do třetích zemí podle údajů Eurostatu nebo podle jakýchkoli jiných oficiálních statistických informací zveřejněných pro tento rok a přijatých Komisí.

4. Pokud v daném členském státě celkový počet zvířat jedné ze dvou skupin uvedených v odst. 1 písm. a) a b), pro která byla podána žádost a která splňují podmínky pro poskytnutí porážkové prémie, překročí vnitrostátní strop stanovený pro příslušnou skupinu, počet všech zvířat, na která se vztahuje poskytnutí prémie, se na zemědělce a pro příslušný rok poměrně sníží.

Článek 131

Intenzita chovu

1. V případě použití článku 71 je celkový počet zvířat, která mají právo na zvláštní prémii a na prémii na krávy bez tržní produkce mléka, omezen stanovením intenzity chovu na zemědělský podnik na dvě velké dobytčí jednotky (VDJ) na hektar a kalendářní rok. Ode dne 1. ledna 2003 je tato intenzita chovu 1,8 VDJ. Intenzita chovu se vyjadřuje ve VDJ na jednotku krmné plochy zemědělského podniku využívanou pro pastvu zvířat. Požadavek na intenzitu chovu se však netýká zemědělce, jehož počet zvířat zohledněný při stanovení intenzity chovu nepřesahuje 15 VDJ.

2. Při stanovení intenzity chovu na zemědělský podnik se zohlední:

a) skot samčího pohlaví, krávy bez tržní produkce mléka a jalovice, ovce a/nebo kozy, pro které byly podány žádosti o prémii, jakož i dojnice nezbytné k produkci celkového referenčního množství mléka přiděleného zemědělci. Počet zvířat se převede na VDJ podle této převodní tabulky:

Skot samčího pohlaví a jalovice od 24 měsíců věku, krávy bez tržní produkce mléka, dojnice | 1,0 VDJ |

Skot samčího pohlaví a jalovice od 6 do 24 měsíců věku | 0,6 VDJ |

Ovce | 0,15 VDJ |

Kozy | 0,15 VDJ |

b) krmná plocha ve smyslu plochy zemědělského podniku, kterou lze po celý kalendářní rok využívat pro chov skotu, ovcí a/nebo koz. Krmná plocha nezahrnuje:

- budovy, lesy, rybníky, cesty,

- plochy využívané pro jiné produkce, na které se vztahuje režim podpor Společenství, nebo pro trvalé kultury nebo zahradnické plodiny, s výjimkou stálých pastvin, pro které se platby na plochu poskytují podle článku 136, popřípadě podle článku 96,

- plochy, na které se může vztahovat režim podpor pro zemědělce produkující některé plodiny na orné půdě a které se v rámci režimu podpor využívají pro sušené krmivo nebo se na ně vztahuje vnitrostátní program nebo program Společenství pro vynětí půdy z produkce.

Krmná plocha zahrnuje společně užívané plochy a plochy se smíšenými kulturami.

Článek 132

Extenzifikační prémie

1. V případě použití článku 71 mohou zemědělci, kteří využívají zvláštní prémii a/nebo prémii na krávy bez tržní produkce mléka, využívat extenzifikační prémii.

2. Extenzifikační prémie činí 100 EUR na zvláštní prémii a prémii na krávy bez tržní produkce mléka, pokud je pro příslušný kalendářní rok intenzita chovu dotyčného zemědělského podniku nejvýše 1,4 VDJ na hektar.

Členské státy však mohou rozhodnout, že se extenzifikační prémie poskytne ve výši 40 EUR na intenzitu chovu nejméně 1,4 VDJ na hektar a nejvýše 1,8 VDJ na hektar a ve výši 80 EUR na intenzitu chovu nižší než 1,4 VDJ na hektar.

3. Pro účely použití odstavce 2:

a) odchylně od čl. 131 odst. 2 písm. a) se intenzita chovu zemědělského podniku stanoví na základě počtu skotu samčího pohlaví, krav a jalovic, které se během příslušného kalendářního roku v zemědělském podniku nacházejí, jakož i ovcí a/nebo koz, pro které byly podány žádosti o prémie pro stejný kalendářní rok. Počet zvířat se převede na VDJ podle převodní tabulky uvedené v čl. 131 odst. 2 písm. a);

b) aniž je dotčen čl. 131 odst. 2 písm. b) třetí odrážka, plochy využívané pro pěstování plodin na orné půdě, které jsou vymezeny v příloze IX, se nepovažují za "krmné plochy";

c) krmnou plochu, která se zohlední při výpočtu intenzity chovu, tvoří alespoň z 50 % pastviny.

Členské státy stanoví své krmné plochy s ohledem alespoň na toto kritérium: pastviny jsou louky, které jsou podle druhu místní zemědělské činnosti uznávány jako místa pro pastvu skotu a/nebo ovcí. To však nevylučuje smíšené využívání pastviny během téhož roku (pastvina, seno, silážní píce).

4. Aniž jsou dotčeny požadavky na intenzitu chovu stanovené v odstavci 2 tohoto článku, mohou zemědělci usazení v členských státech, ve kterých je více než 50 % produkce mléka vyprodukováno v horských oblastech ve smyslu článku 18 nařízení (ES) č. 1257/1999, a jejichž zemědělské podniky se nacházejí v těchto oblastech, využívat extenzifikační prémie podle výše uvedeného odstavce na dojnice chované v uvedených zemědělských podnicích.

5. Postupem podle čl. 144 odst.2 upraví Komise, je-li to nezbytné, částky stanovené v odstavci 2, přičemž zohlední zejména počet zvířat, na která se může vztahovat prémie pro předcházející kalendářní rok.

Článek 133

Dodatečné platby

1. V případě použití článku 71 provádějí členské státy na ročním základě dodatečné platby zemědělcům usazeným na jejich území ve výši celkových částek stanovených v odstavci 3 tohoto článku. Platby se provádějí na základě objektivních kritérií zahrnujících zejména příslušné struktury a podmínky produkce a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení se všemi zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže. Kromě toho tyto platby nejsou spojeny s výkyvy tržních cen.

2. Dodatečné platby mohou být prováděny formou plateb podle počtu zvířat a/nebo plateb na plochu.

3. Použijí se tyto celkové částky:

Belgie | 39,4 |

Dánsko | 11,8 |

Německo | 88,4 |

Řecko | 3,8 |

Španělsko | 33,1 |

Francie | 93,4 |

Irsko | 31,4 |

Itálie | 65,6 |

Lucembursko | 3,4 |

Nizozemsko | 25,3 |

Rakousko | 12,0 |

Portugalsko | 6,2 |

Finsko | 6,2 |

Švédsko | 9,2 |

Spojené království | 63,8 |

Článek 134

Platby podle počtu hospodářských zvířat

1. Dodatečné platby podle počtu zvířat mohou být poskytnuty pro:

a) skot samčího pohlaví;

b) krávy bez tržní produkce mléka;

c) dojnice;

d) jalovice.

2. Platby podle počtu zvířat mohou být, s výjimkou telat, poskytovány jako dodatečné částky na jednotku porážkové prémie stanovené v článku 130. V ostatních případech poskytnutí platby podle počtu zvířat podléhá:

a) zvláštním podmínkám stanoveným v článku 135;

b) zvláštním požadavkům na intenzitu chovu, které musí stanoví členské státy.

3. Zvláštní požadavky na intenzitu chovu se stanoví:

- na základě krmné plochy uvedené v čl. 131 odst. 2 písm. b), s výjimkou těch ploch, na které jsou poskytovány platby na plochu podle článku 136,

- zejména s ohledem na to, jaký má příslušný druh produkce dopad na životní prostředí, na citlivost životního prostředí půdy využívané k chovu skotu a na opatření, která byla uskutečněna za účelem stabilizovat a zlepšit stav uvedené půdy z hlediska životního prostředí.

Článek 135

Podmínky týkající se plateb podle počtu hospodářských zvířat

1. V členském státě mohou být poskytovány platby podle počtu zvířat skotu samčího pohlaví na kalendářní rok nejvýše pro počet zvířat:

- rovnající se regionálnímu stropu dotyčného členského státu stanovenému v čl. 123 odst. 8 nebo

- rovnající se počtu skotu samčího pohlaví, pro který byly poskytnuty prémie v roce 1997 nebo

- rovnající se průměrnému počtu porážek skotu samčího pohlaví během let 1997, 1998 a 1999 podle údajů Eurostatu pro tyto roky nebo podle jakýchkoli jiných úředních statistických informací zveřejněných pro tyto roky a přijatých Komisí.

Členské státy mohou rovněž stanovit maximální počet kusů skotu samčího pohlaví na zemědělský podnik, který má být stanoven členským státem na vnitrostátním nebo regionálním základě.

Poskytnutí prémie se vztahuje pouze na skot samčího pohlaví od osmi měsíců věku. Pokud jsou platby podle počtu hospodářských zvířat vypláceny v době porážky, členské státy mohou rozhodnout o nahrazení tohoto kritéria kritériem hmotnosti jatečně upraveného těla nejméně 180 kilogramů.

2. Platby podle počtu krav bez tržní produkce mléka a jalovic, na které se může vztahovat poskytnutí prémie na krávy bez tržní produkce mléka podle čl. 125 odst. 4 a článku 129, mohou být poskytnuty pouze jako dodatečná částka na jednotku prémie krávy bez tržní produkce mléka podle čl. 125 odst. 4.

3. Platby podle počtu dojnic mohou být poskytnuty pouze jako částka na tunu referenčního množství, na které lze poskytnout prémii, které má zemědělský podnik k dispozici a které se stanoví podle čl. 95 odst. 2.

Ustanovení čl. 134 odst.2 písm. b) se nepoužije.

4. Platby podle počtu jalovic jiné než podle odstavce 2 mohou být poskytnuty podle členského státu a kalendářního roku pro nejvyšší počet jalovic rovnající se průměrnému počtu porážek jalovic během let 1997, 1998 a 1999 podle údajů Eurostatu pro tyto roky nebo podle jakýchkoli jiných úředních statistických informací zveřejněných pro tyto roky a přijatých Komisí.

Článek 136

Platby na plochu

1. Platby na plochu jsou poskytovány na hektar stálé pastviny:

a) kterou má zemědělec k dispozici během dotyčného kalendářního roku;

b) která není využívána ke splnění zvláštních požadavků na intenzitu chovu podle čl. 134 odst. 3 a

c) pro kterou nejsou pro stejný rok žádány žádné platby v rámci režimu podpor, který využívají zemědělci produkující některé plodiny na orné půdě, v rámci režimu podpor pro sušená krmiva a v rámci režimů podpor Společenství pro jiné trvalé kultury nebo zahradnické plodiny.

2. Plocha stálé pastviny v regionu, pro kterou mohou být poskytnuty platby na plochu, by neměla překročit odpovídající regionální základní plochu.

Regionální základní plochy stanoví členské státy jako průměrný počet hektarů stálé pastviny, které sloužily pro chov skotu během let 1995, 1996 a 1997.

3. Nejvyšší platba na hektar plochy, která může být poskytnuta, včetně plateb na plochu podle článku 96 nepřekročí 350 EUR.

Článek 137

Předávání informací

Jakákoli změna vnitrostátního režimu o poskytování dodatečných plateb se Komisi sdělí nejpozději do jednoho měsíce po jejím přijetí.

Článek 138

Společná ustanovení

Přímé platby stanovené v této kapitole se poskytnou pouze pro zvířata, která jsou řádně označena a evidována v souladu s nařízením (ES) č. 1760/2000.

Článek 139

Stropy

Celková výše přímých plateb, o něž je žádáno podle této kapitoly, nepřekročí strop, který stanoví Komise v souladu s čl. 64 odst. 2 a který odpovídá složce každé z těchto přímých plateb ve stropu uvedeném v článku 41.

Pokud celková výše požadovaných podpor překročí stanovený strop, je podpora na zemědělce poměrně snížena pro příslušný rok.

Článek 140

Zakázané látky podle směrnice 96/22/ES

1. Pokud jsou u zvířete ze stáda skotu zemědělce zjištěny v souladu s příslušnými ustanoveními směrnice Rady 96/22/ES [48] rezidua látek zakázaných směrnicí Rady 96/23/ES [49] nebo rezidua látek, které uvedená směrnice povoluje, ale jsou použita nezákonně, nebo pokud je v zemědělském podniku zemědělce nalezena zakázaná látka nebo produkt či látka nebo produkt, který směrnice 96/22/ES povoluje, ale zemědělec ho drží nezákonně, je tento zemědělec pro kalendářní rok, ve kterém bylo uvedené porušení předpisů zjištěno, vyloučen z poskytnutí plateb stanovených v této kapitole.

V případě opakovaného porušování předpisů může být délka vyloučení z poskytování plateb v závislosti na závažnosti porušení prodloužena až na pět let, přičemž lhůta běží od roku, ve kterém bylo toto opakované porušování zjištěno.

2. Pokud vlastník nebo chovatel zvířat brání provedení kontroly a odebírání vzorků, které jsou nezbytné pro uskutečnění vnitrostátních plánů monitoringu reziduí nebo pro provádění šetření a kontroly podle směrnice 96/23/ES, uplatní se sankce podle odstavce 1 tohoto článku.

KAPITOLA 13 PODPORA PRO LUSKOVINY PĚSTOVANÉ NA ZRNO

Článek 141

Oblast působnosti

V případě použití článku 71 poskytují dotyčné členské státy podporu pro produkci těchto luskovin pěstovaných na zrno:

a) čočka, jiná než k setí, kódu KN ex07134000;

b) cizrna, jiná než k setí, kódu KN ex07132000;

c) vikev druhů Vicia sativa L. a Vicia ervilla Willd. kódu KN ex07139090 (ostatní).

Článek 142

Podpora

1. Podpora se poskytne pro hospodářský rok pro produkci luskovin pěstovaných na zrno uvedených v článku 141. Hospodářský rok začíná 1. července a končí 30. června.

Pro pozemek orné půdy, pro nějž se žádá o podporu na hektar v rámci režimu financovaného podle čl. 1 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 1258/1999, nebude podpora podle tohoto režimu poskytnuta.

2. Aniž je dotčen článek 143, výše podpory na hektar oseté a sklizené plochy činí 181 EUR na hektar.

Článek 143

Strop

Celková výše požadované podpory nepřekročí strop, který stanoví Komise v souladu s čl. 64 odst. 2 a který odpovídá složce plateb na plochu pro luskoviny pěstované na zrno podle přílohy VI v mezích vnitrostátního stropu uvedeného v článku 41.

Pokud celková výše požadované podpory překročí stanovený strop, je podpora na zemědělce poměrně snížena pro příslušný rok.

HLAVA V PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 144

Řídící výbor pro přímé platby

1. Komisi je nápomocen Řídící výbor pro přímé platby složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 145

Prováděcí pravidla

Postupem podle čl. 144 odst.2 se stanoví prováděcí pravidla k tomuto nařízení. Zahrnují zejména:

a) prováděcí pravidla týkající se vytvoření zemědělského poradenského systému;

b) prováděcí pravidla týkající se vymezení kritérií pro přidělování částek, které jsou dostupné na základě odlišení;

c) prováděcí pravidla týkající se poskytování podpor stanovených v tomto nařízení, včetně podmínek, za nichž lze poskytnou tyto podpory, dat pro předložení žádostí a plateb, a v ustanoveních týkajících se dohledu, pravidel o kontrole a o přiznání nároků na podpory, včetně jakékoli nezbytné výměny údajů s členskými státy, a stanovení překročení základních ploch a maximálních zaručených ploch, jakož i prováděcí pravidla pro stažení a nové rozdělení nevyužitých práv na prémie podle kapitol 11 a 12;

d) pokud jde o režim jednotné platby, prováděcí pravidla týkající se zejména vytvoření vnitrostátní rezervy, převodu nároků, definice trvalých kultur, stálých pastvin, zemědělské půdy a pastvin podle možností stanovených v hlavě III kapitole 5 a v seznamu plodin povolených na půdě vyňatéprodukce, jakož i prováděcí pravidla týkající se dodržování memoranda o porozumění o některých olejnatých semenech mezi Evropským hospodářským společenstvím a Spojenými státy americkými v rámci GATT schváleného rozhodnutím 93/355/EHS [50];

e) pokud jde o pšenici tvrdou, prováděcí pravidla týkající se množství certifikovaného osiva a uznávaných odrůd;

f) pokud jde o energetické plodiny, prováděcí pravidla týkající se definice plodin, na něž se režim vztahuje, minimálních požadavků smlouvy, opatření týkajících se kontroly zpracovaného množství a zpracování v zemědělském podniku;

g) pokud jde o konopí pěstované na vlákno, prováděcí pravidla týkající se zvláštních kontrolních opatření a metod umožňujících stanovit obsah tetrahydrokannabinolu, včetně požadavků na smlouvy a závazky uvedených článku 52;

h) případné změny, které mají být provedeny v příloze I, s přihlédnutím ke kritériím podle článku 1;

i) případné změny, které mají být provedeny v přílohách II, VI, VII, IX, X a XI, s přihlédnutím zejména k novým právním předpisům Společenství, a pokud jde o přílohu VIII, v případě použití článku 62 a popřípadě podle informací sdělených členskými státy týkajících se části referenčních částek, které odpovídají platbám pro plodiny na orné půdě, jakož i částek stropu, které mají být zvýšeny na základě rozdílu mezi skutečně stanovenou plochou a plochou, na kterou byly pro plodiny na orné půdě v letech 2000 a 2001 vyplaceny prémie, podle čl. 9 odst. 2 a 3 nařízení Komise č. 3887/92 [51] v mezích základních ploch (nebo maximální zaručené plochy pro pšenici tvrdou) a s přihlédnutím k průměrnému vnitrostátnímu výnosu použitému pro výpočet přílohy VIII;

j) základní prvky identifikačního systému zemědělských pozemků a jejich vymezení;

k) jakoukoli změnu provedenou v žádosti o podporu a v osvobození od povinnosti předložit žádost o podporu;

l) pravidla týkající se minimálního množství informací, které mají být uvedeny v žádostech o podporu;

m) pravidla týkající se správních kontrol a kontrol na místě a kontrol pomocí dálkového průzkumu země;

n) pravidla týkající se použití snížení a vyloučení, pokud jde o platby v případě nedodržení povinností stanovených v článcích 3 a 24 a v případě nepoužití snížení a vyloučení;

o) případné změny, které mají být provedeny v příloze V, s přihlédnutím ke kritériím podle článku 26;

p) sdělení mezi členskými státy a Komisí;

q) opatření, která jsou zároveň nezbytná a řádně odůvodněná, aby se v naléhavém případě vyřešily praktické a zvláštní problémy, zejména problémy spojené s prováděním hlavy II kapitoly 4 a hlavy III kapitoly 5. Uvedená opatření se mohou odchýlit od některých částí tohoto nařízení, avšak pouze v nezbytně nutné míře a během nezbytně nutné doby.

Článek 146

Předávání informací Komisi

Členské státy poskytnou Komisi podrobné informace o opatřeních, která přijmou pro provádění tohoto nařízení, a zejména o opatřeních, která se vztahují k článkům 5, 13, 42 a 58.

Článek 147

Změny nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, č. 1453/2001 a č. 1454/2001

1. Článek 6 nařízení (EHS) č. 2019/93 se nahrazuje tímto:

"Článek 6

1. V případě použití vyloučení stanoveného v článku 70 nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce [*] Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1., předloží Řecká republika Komisi program podpory tradičních činností spojených s produkcí hovězího a telecího masa a skopového a kozího masa v mezích požadavků na spotřebu na menších ostrovech v Egejském moři.

Uvedený program je vypracován a prováděn příslušnými orgány určenými členským státem.

2. Společenství financuje program do výše roční částky rovnající se součtu prémií, které byly v roce 2003 skutečně vyplaceny podle nařízení (ES) č. 1254/1999 [**] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 21. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 806/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 1)., nařízení (EHS) č. 2019/93 a nařízení (ES) č. 2529/2001 [***] Úř. věst. L 341, 22.12.2001, s. 3. producentům usazeným na menších ostrovech v Egejském moři.

Komise uvedenou částku zvýší, aby přihlédla k rozvoji místní produkce. Roční částka však v žádném případě nepřekročí součet stropů použitelných v roce 2003 pro prémie na hovězí maso podle nařízení (EHS) č. 2019/93, vynásobených základními a dodatečnými prémiemi a platbami použitelnými v roce 2003, a součet všech práv na prémie ve vlastnictví producentů usazených na menších ostrovech v Egejském moři k 30. červnu 2003 v souladu s nařízením (ES) č. 2529/2001 a náležité poměrné části vnitrostátní rezervy, vynásobených prémiemi a platbami použitelnými v roce 2003.

3. Komise stanoví prováděcí pravidla, schválí a pozmění program a stanoví a zvýší částku stanovenou v odst. 2 prvním pododstavci tohoto článku postupem podle čl. 144 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003. Komise může stejným postupem přezkoumat omezení uvedené v odst. 2 druhém pododstavci.

4. Řecké orgány předloží každý rok do 15. dubna zprávu o provádění programu."

2. Článek 9 nařízení (ES) č. 1452/2001 se nahrazuje tímto:

"Článek 9

1. V případě použití vyloučení stanoveného v článku 70 nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce [*] Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1., předloží Francie Komisi programy podpory tradičních činností spojeným s produkcí hovězího a telecího masa a skopového a kozího masa a opatření ke zlepšení jakosti produktů v mezích požadavků na spotřebu ve francouzských zámořských departementech.

Uvedené programy jsou vypracovány a prováděny příslušnými orgány určenými členským státem.

2. Společenství financuje programy do výše roční částky rovnající se součtu prémií, které byly v roce 2003 skutečně vyplaceny podle nařízení (ES) č. 1254/1999 [**] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 21. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 806/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 1)., nařízení (ES) č. 1453/2001 a nařízení (ES) č. 2529/2001 [***] Úř. věst. L 341, 22.12.2001, s. 3. producentům usazeném ve francouzských zámořských departementech.

Komise uvedenou částku zvýší, aby přihlédla k rozvoji místní produkce. Roční částka však v žádném případě nepřekročí součet stropů použitelných v roce 2003 pro prémie na hovězí maso podle nařízení (ES) č. 1452/2001, vynásobených základními a doplňkovými prémiemi a platbami použitelnými v roce 2003, a součet všech práv na prémie ve vlastnictví producentů usazených ve francouzských zámořských departementech k 30. červnu 2003 v souladu s nařízením (ES) č. 2529/2001 a náležité poměrné části vnitrostátní rezervy, vynásobených prémiemi a platbami použitelnými v roce 2003.

3. Komise stanoví prováděcí pravidla, schválí a pozmění programy a stanoví a zvýší částku stanovenou v odst. 2 prvním pododstavci tohoto článku postupem podle čl. 144 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003. Komise může stejným postupem přezkoumat omezení stanovené v odst. 2 druhém pododstavci.

4. Francouzské orgány předloží každý rok do 15. dubna zprávu o provádění programů."

3. Nařízení (ES) č. 1453/2001 se mění takto:

a) Článek 13 se nahrazuje tímto:

"Článek 13

1. V případě použití vyloučení stanoveného v článku 70 nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce [*] Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1., předloží Portugalská republika Komisi program podpory tradičních činností spojených s produkcí hovězího a telecího masa a skopového a kozího masa a opatření ke zlepšení jakosti produktů v mezích požadavků na spotřebu na Madeiře.

Uvedený program je vypracován a prováděn příslušnými orgány určenými členským státem.

2. Společenství financuje program do výše roční částky rovnající se součtu prémií, které byly v roce 2003 skutečně vyplaceny podle nařízení (ES) č. 1254/1999 [**] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 21. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 806/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 1)., nařízení (ES) č. 1453/2001 [***] Úř. věst. L 341, 22.12.2001, s. 3. a nařízení (ES) č. 2529/2001 pro producenty usazené na Madeiře.

Komise uvedenou částku zvýší, aby přihlédla k rozvoji místní produkce. Roční částka však v žádném případě nepřekročí součet stropů použitelných v roce 2003 pro prémie na hovězí maso podle nařízení (ES) č. 1453/2001, vynásobených základními a doplňkovými prémiemi a platbami použitelnými v roce 2003, a součet všech práv na prémie ve vlastnictví producentů usazených na Madeiře k 30. červnu 2003 v souladu s nařízením (ES) č. 2529/2001 a náležité poměrné části vnitrostátní rezervy, vynásobených prémiemi a platbami použitelnými v roce 2003.

3. Komise stanoví prováděcí pravidla, schválí a pozmění program a stanoví a zvýší částku stanovenou v odst. 2 prvním pododstavci tohoto článku postupem podle čl. 144 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003. Komise může stejným postupem přezkoumat omezení uvedené v odst. 2 druhém pododstavci.

4. Orgány Portugalské republiky předloží každý rok do 15. dubna zprávu o provádění programu."

b) V článku 22 se odstavce 2, 3, 4 a 5 nahrazují tímto:

"2. V případě použití vyloučení stanoveného v článku 70 nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003 předloží Portugalská republika Komisi program podpory tradičních činností spojených s produkcí hovězího a telecího masa a skopového a kozího masa a opatření ke zlepšení jakosti produktů.

Uvedený program je vypracován a prováděn příslušnými orgány určenými členským státem.

3. Společenství financuje program do výše roční částky rovnající se součtu prémií, které byly v roce 2003 skutečně vyplaceny podle nařízení (ES) č. 1254/1999, podle tohoto nařízení a nařízení (ES) č. 2529/2001 producentům usazeným na Azorech.

Komise uvedenou částku zvýší, aby přihlédla k rozvoji místní produkce. Roční částka však v žádném případě nepřekročí součet stropů použitelných v roce 2003 pro prémie na hovězí maso podle tohoto nařízení, vynásobených základními a doplňkovými prémiemi a platbami použitelnými v roce 2003, a součet všech práv na prémie ve vlastnictví producentů usazených na Azorech k 30. červnu 2003 v souladu s nařízením (ES) č. 2529/2001 a nařízením (ES) č. 1254/1999 pro prémie na krávy bez tržní produkce mléka a odpovídajících poměrných částí vnitrostátních rezerv vynásobených prémiemi a platbami použitelnými v roce 2003.

V případě použití čl. 68 písm. a) bodu i) nařízení (ES) č. 1782/2003 mohou orgány Portugalské republiky zvýšit strop pro krávy bez tržní produkce mléka pro Azory převedením práv na prémie na krávy bez tržní produkce mléka z vnitrostátního stropu. V tomto případě se odpovídající částka převede ze stropu stanoveného podle čl. 68 písm. a) bodu i) nařízení (ES) č. 1782/2003 do stropu uvedeného v odst. 3 druhého pododstavci tohoto článku.

4. Komise stanoví prováděcí pravidla, schválí a pozmění program a stanoví a zvýší částku stanovenou v odst. 3 prvním pododstavci tohoto článku postupem podle čl. 144 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003. Komise může stejným postupem přezkoumat omezení stanovené v odst. 2 druhém pododstavci.

5. Orgány Portugalské republiky předloží každý rok do 15. dubna zprávu o provádění programu.";

c) V článku 22 se zrušuje odstavec 6.

d) Článek 23 se nahrazuje tímto:

"Článek 23

V přechodném období pokrývajícím hospodářské roky 1999/2000 až 2004/2005 se pro účely rozdělení doplňkové dávky mezi producenty uvedené v čl. 2 odst. 1 druhé větě nařízení (EHS) č. 3950/92 [61] považují za producenty vymezené v čl. 9 písm. c) uvedeného nařízení pouze producenti, kteří jsou usazení a provozují výrobu na Azorech a kteří uvádějí na trh množství produktů překračující jejich referenční množství zvýšená o procentní podíl uvedený ve třetím pododstavci.

Doplňková dávka se hradí za množství překračující takto zvýšené referenční množství po novém přidělení nevyužitého množství z rezervy vyplývající ze zvýšení mezi producenty uvedené v prvním pododstavci a v poměru k referenčnímu množství, které je každému producentovi dostupné.

Procentní podíl uvedený v prvním pododstavci se rovná poměru mezi množstvími 73000 tun pro hospodářské roky 1999/2000 až 2003/04 a 61500 tun pro hospodářský rok 2004/05 v uvedeném pořadí a referenčním množstvím dostupným pro jednotlivé zemědělské podniky k 31. březnu 2000. U každého producenta se použije pouze na referenční množství, které mu bylo dostupné k 31. březnu 2000."

4. Nařízení (ES) č. 1454/2001 se mění takto:

a) Článek 5 se nahrazuje tímto:

"Článek 5

1. V případě použití vyloučení stanoveného v článku 70 nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce [*] Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1., předloží Španělské království Komisi program podpory tradičních činností spojených s produkcí hovězího a telecího masa a skopového a kozího masa a opatření ke zlepšení jakosti produktů v mezích požadavků na spotřebu na Kanárských ostrovech.

Uvedený program je vypracován a prováděn příslušnými orgány určenými členským státem.

2. Společenství financuje program do výše roční částky rovnající se součtu prémií, které byly v roce 2003 skutečně vyplaceny podle nařízení (ES) č. 1254/1999 [**] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 21. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 806/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 1)., podle tohoto nařízení a nařízení (ES) č. 2529/2001 [***] Úř. věst. L 341, 22.12.2001, s. 3.; producentům usazeným na Kanárských ostrovech.

Komise uvedenou částku zvýší, aby přihlédla k rozvoji místní produkce. Roční částka však v žádném případě nepřekročí součet stropů použitelných v roce 2003 pro prémie na hovězí maso podle tohoto nařízení, vynásobených základními a doplňkovými prémiemi a platbami použitelnými v roce 2003, a součet všech práv na prémie ve vlastnictví producentů usazených na Kanárských ostrovech k 30. červnu 2003 v souladu s nařízením (ES) č. 2529/2001 a náležité poměrné části vnitrostátní rezervy, vynásobených prémiemi a platbami použitelnými v roce 2003.

3. Komise stanoví prováděcí pravidla, schválí a pozmění program a stanoví a zvýší částku stanovenou v odst. 2 prvním pododstavci tohoto článku postupem podle čl. 144 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003. Komise může stejným postupem přezkoumat omezení stanovené v odst. 2 druhém pododstavci.

4. Orgány Španělského království předloží každý rok do 15. dubna zprávu o provádění programu."

b) Článek 6 se zrušuje.

Článek 148

Změny nařízení (ES) č. 1868/94

Nařízení (ES) č. 1868/94 se mění takto:

1. Vkládá se nový článek 4a, který zní:

"Článek 4a

Minimální cena za brambory určené pro výrobu škrobu se stanoví na 178,31 EUR/t od hospodářského roku 2004/05.

Uvedená cena se vztahuje na množství brambor dodaných do závodu, jež je potřebné pro výrobu jedné tuny škrobu.

Minimální cena se upraví podle obsahu škrobu v bramborách."

2. Článek 5 se nahrazuje tímto:

"Článek 5

Podnikům vyrábějícím bramborový škrob se vyplatí prémie ve výši 22,25 EUR/t vyrobeného bramborového škrobu pro množství bramborového škrobu, které je v rámci omezení kvóty uvedené v čl. 2 odst. 2, pokud tyto podniky zaplatí producentům brambor minimální cenu uvedenou v článku 4a za všechny brambory, jež jsou potřebné pro výrobu škrobu až do omezení kvóty."

3. Článek 7 se nahrazuje tímto:

"Článek 7

Ustanovení tohoto nařízení se nevztahují na výrobu bramborového škrobu v podnicích, na které se nevztahuje čl. 2 odst. 2 tohoto nařízení a které nenakupují brambory, pro něž producenti nevyužívají platbu stanovenou v článku 93 nařízení (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce [65]."

Článek 149

Změny nařízení (ES) č. 1251/1999

Nařízení (ES) č. 1251/1999 se mění takto:

1. V čl. 4 odst. 3 se první odrážka nahrazuje tímto:

"pro bílkovinné plodiny:

- 63,00 EUR/t počínaje hospodářským rokem 2004/05,".

2. V čl. 4 odst. 4 se částka "19 EUR/t" nahrazuje částkou "24 EUR/t".

3. V článku 5:

a) se první pododstavec nahrazuje tímto:

"Příplatek k platbě na plochu ve výši 313 EUR na hektar pro hospodářský rok 2004/05 se vyplácí do maximální výše stanovené v příloze III pro plochu určenou pro pšenici tvrdou v tradičních produkčních oblastech uvedených v příloze II.";

b) čtvrtý pododstavec se nahrazuje tímto:

"V regionech, kde je produkce pšenice tvrdé dobře zavedena, s výjimkou regionů uvedených v příloze II, se poskytuje zvláštní podpora ve výši 93 EUR na hektar pro hospodářský rok 2004/2005 v mezích množství hektarů stanoveného v příloze IV."

Článek 150

Změny nařízení (ES) č. 1254/1999

Nařízení (ES) č. 1254/1999 se mění takto:

1. V čl. 10 odst. 1 druhém pododstavci se procentní sazba "20 %" nahrazuje procentní sazbou "40 %".

2. V příloze I v tabulce týkající se zvláštní prémie se údaj odpovídající Rakousku nahrazuje údajem "373400".

3. V příloze II v tabulce týkající se prémie na krávy bez tržní produkce mléka se údaje pro Rakousko a Portugalsko nahrazují údaji "375000" pro Rakousko a "416539" pro Portugalsko.

Článek 151

Změny nařízení (ES) č. 1673/2000

Nařízení (ES) č. 1673/2000 se mění takto:

1. Článek 1 se mění takto:

a) V odstavci 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:

"a) "zemědělcem" zemědělec podle definice čl. 2 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce [66]."

b) V odstavci 3 se slova "nařízením (ES) č. 1251/1999" nahrazují slovy "článkem 52 nařízení (ES) č. 1782/2003".

2. V čl. 5 odst. 2 první a druhé odrážce se slova "v článku 5a nařízení (ES) č. 1251/1999" nahrazují slovy "v článku 52 nařízení (ES) č. 1782/2003".

Článek 152

Změny dalších nařízení

Zrušují se tato ustanovení:

a) článek 3 nařízení (EHS) č. 2358/71;

b) články 3 až 25 nařízení (ES) č. 1254/1999;

c) články 3 až 11 nařízení (ES) č. 2529/2001.

Článek 153

Zrušení

1. Zrušuje se nařízení (EHS) č. 3508/92. Dále se však použije pro žádosti o přímé platby pro kalendářní roky předcházející roku 2005.

2. Nařízení (ES) č. 1017/94 se zrušuje ode dne 1. ledna 2005.

3. Nařízení (ES) č. 1577/96 a nařízení (ES) č. 1251/1999 se zrušují. Dále se však použijí pro hospodářský rok 2004/2005.

4. Nařízení (ES) č. 1259/1999 se zrušuje ode dne 1. května 2004. Články 2a a 11 nařízení (ES) č. 1259/1999 a pro účely použití těchto článků příloha uvedeného nařízení se však dále použijí až do 31. prosince 2005. Dále se až do 31. prosince 2004 rovněž použijí články 3, 4 a 5 a pro účely použití těchto článků příloha uvedeného nařízení (ES) č. 1259/1999.

5. Odkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 154

Přechodná ustanovení pro zjednodušený režim

Pokud členský stát použije zjednodušený režim uvedený v článku 2a nařízení (ES) č. 1259/1999, použijí se tato ustanovení:

a) rok 2003 je posledním rokem, během něhož mohou účastníci podat nové žádosti;

b) účastníci dále dostávají částku stanovenou v rámci zjednodušeného režimu až do roku 2005;

c) hlava II kapitoly 1 a 2 tohoto nařízení se nepoužijí pro částky poskytnuté v rámci zjednodušeného režimu v případě účasti v uvedeném režimu;

d) zemědělci, kteří se účastní zjednodušeného režimu, nejsou oprávněni žádat o jednotnou platbu, dokud se účastní zjednodušeného režimu. V případě žádosti o režim jednotné platby se částka poskytnutá v rámci zjednodušeného režimu zahrnuje do referenční částky uvedené v článku 37 tohoto nařízení a vypočítá se a upraví v souladu s hlavou III kapitolou 2 tohoto nařízení.

Článek 155

Jiná přechodná ustanovení

Další opatření požadovaná k usnadnění přechodu na jedné straně od ustanovení stanovených v nařízeních uvedených v článcích 152 a 153 k ustanovením podle tohoto nařízení, zejména ustanovení, která jsou spojena s použitím článků 4 a 5 a přílohy nařízení (ES) č. 1259/1999, jakož i článku 6 nařízení (ES) č. 1251/1999, a na straně druhé od ustanovení, která jsou spojena s plány na zlepšení stanovenými v nařízení (EHS) č. 1035/72, k ustanovením uvedeným v článcích 83 až 87 tohoto nařízení, mohou být přijata postupem podle čl. 144 odst. 2 tohoto nařízení. Nařízení a články uvedené v článcích 152 a 153 se nadále použijí ke stanovení referenčních částek uvedených v příloze VII.

Článek 156

Vstup v platnost a použitelnost

1. Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2. Použije se ode dne vstupu v platnost s výhradou těchto výjimek:

a) hlava II kapitoly 4 a 5 se použijí pro žádosti o platby předložené od kalendářního roku 2005. Ustanovení čl. 28 odst. 2 se však použije pro žádosti o platby podle hlavy IV kapitol 1 až 7 ode dne 1. ledna 2004;

b) hlava IV kapitoly 1, 2, 3 a 6 a článek 149 se použijí od hospodářského roku 2004/2005;

c) hlava IV kapitoly 4, 5 a 7 a článek 150 se použijí ode dne 1. ledna 2004;

d) hlava II kapitola I článek 20, hlava III, hlava IV kapitoly 8, 10, 11, 12 a 13 a článek 147 se použijí ode dne 1. ledna 2005, s výjimkou čl. 147 odst. 3 písm. d), který se použije ode dne 1. dubna 2003;

e) hlava IV kapitola 9 se použije od hospodářského roku 2005/06;

f) články 151 a 152 se použijí ode dne 1. ledna 2005, s výjimkou čl. 152 písm. a), který se použije od hospodářského roku 2005/06.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. září 2003.

Za Radu

předseda

G. Alemanno

[1] Stanovisko ze dne 5. června 2003 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[2] Úř. věst. C 208, 3.9.2003, s. 64.

[3] Stanovisko ze dne 2. července 2003 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[4] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 113. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1244/2001 (Úř. věst. L 173, 27.6.2001, s. 1).

[5] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 103.

[6] Úř. věst. L 355, 5.12.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 495/2001 (Úř. věst. L 72, 14.3.2001, s. 6).

[7] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 80.

[8] Úř. věst. L 193, 29.7.2000, s. 16. Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 651/2002 (Úř. věst. L 101, 17.4.2002, s. 3).

[9] Úř. věst. L 197, 30.7.1994, s. 4. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 962/2002 (Úř. věst. L 149, 7.6.2002, s. 1).

[10] Úř. věst. L 198, 21.7.2001, s. 26.

[11] Úř. věst. L 112, 3.5.1994, s. 2. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2582/2001 (Úř. věst. L 345, 29.12.2001, s. 5).

[12] Úř. věst. L 206, 16.8.1996, s. 4. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 811/2000 (Úř. věst. L 100, 20.4.2000, s. 1).

[13] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1038/2001 (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 16).

[14] Úř. věst. L 246, 5.11.1971, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 154/2002 (Úř. věst. L 25, 29.1.2002, s. 18).

[15] Úř. věst. L 184, 27.7.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 442/2002 (Úř. věst. L 68, 12.3.2002, s. 4).

[16] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 21. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 806/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 1).

[17] Úř. věst. L 198, 21.7.2001, s. 11.

[18] Úř. věst. L 198, 21.7.2001, s. 45. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1922/2002 (Úř. věst. L 293, 29.10.2002, s. 11).

[19] Úř. věst. L 341, 22.12.2001, s. 3.

[20] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[21] Úř. věst. L 355, 15.12.1992, s. 32. Směrnice ve znění aktu o přistoupení z roku 1994.

[22] Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1.

[23] Úř. věst. 172, 30.9.1966, s. 3025/66. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1513/2001 (Úř. věst. L 201, 26. 7. 2001. s. 4).

[24] Úř. věst. L 215, 30.7.1992, s. 85. Nařízení zrušené nařízením (ES) č. 1257/1999 (Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 80).

[25] Nařízení Komise (ES) č. 2419/2001 ze dne 11. prosince 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro integrovaný administrativní a kontrolní systém pro některé režimy podpor Společenství zavedený nařízením Rady (EHS) č. 3508/92 (Úř. věst. L 327, 12.12.2001, s. 11). Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 2550/2001 (Úř. věst. L 341, 22.12.2001, s. 105).

[26] Úř. věst. L 132, 23.5.1990, s. 17. Nařízení zrušené nařízením (ES) č. 2529/2001 (Úř. věst. L 341, 22.12.2001, s. 3).

[27] Úř. věst. L 297, 21.11.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 47/2003 (Úř. věst č. L 7, 11.1.2003, s. 64).

[28] Úř. věst. L 297, 21.11.1996, s. 29. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 453/2002 (Úř. věst č. L 72, 14.3.2002, s. 9).

[29] Úř. věst. L 198, 22.7.1991, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 806/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 1).

[30] Úř. věst. L 118, 20.5.1972, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1363/95 (Úř. věst. L 132, 16.6.1995, s. 8).

[31] Úř. věst. L 123, 17.5.2003, s. 42.

[32] Úř. věst. L 405, 31.12.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 572/2003 (Úř. věst. L 82, 29.3.2003, s. 20).

[33] Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 123.

[35] Nařízení Komise (ES) č. 2316/1999 ze dne 22. října 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1251/1999 o režimu podpor pro producenty některých plodin na orné půdě (Úř. věst. L 280, 30.10.1999, s. 43). Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1035/2003 (Úř. věst. L 150, 18.6.2003, s. 24).

[37] Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1.

[43] Úř. věst. L 161, 26.6.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1105/2003 (Úř. věst. L 158, 27.6.2003, s. 3).

[48] Směrnice Rady 96/22/ES ze dne 29. dubna 1996 o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat a o zrušení směrnic 81/602/EHS, 88/146/EHS a 88/299/EHS (Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 3).

[49] Směrnice Rady 96/23/ES ze dne 29. dubna 1996 o kontrolních opatřeních u některých látek a jejich reziduí v živých zvířatech a živočišných produktech a o zrušení směrnic 85/358/EHS a 86/469/EHS a rozhodnutí 89/187/EHS a 91/664/EHS (Úř. věst. č. 125, 23.5.1996, s. 1).

[50] Úř. věst. L 147, 18.6.1993, s. 25.

[51] Nařízení Komise (EHS) č. 3887/92 ze dne 23. prosince 1992, kterým se stanoví prováděcí pravidla k integrovanému administrativnímu a kontrolnímu systému pro některé režimy podpor Společenství (Úř. věst. L 391, 31.12.1992, s. 36). Nařízení zrušené nařízením (ES) č. 2419/2001 (Úř. věst. L 327, 12.12.2001, s. 11).

[61] Úř. věst. L 405, 31.12.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 572/2003 (Úř. věst. L 82, 29.3.2003, s. 20).

[65] Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1.

[66] Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

Seznam přímých plateb uvedených v článku 1

Odvětví | Právní základ | Poznámky |

Jednotná platba | Hlava III tohoto nařízení | Oddělená platba (viz příloha VI) |

Pšenice tvrdá | Hlava IV kapitola 1 tohoto nařízení | Podpora na plochu (prémie na jakost) |

Bílkovinné plodiny | Hlava IV kapitola 2 tohoto nařízení | Podpora na plochu |

Rýže | Hlava IV kapitola 3 tohoto nařízení | Podpora na plochu |

Skořápkové ovoce | Hlava IV kapitola 4 tohoto nařízení | Podpora na plochu |

Energetické plodiny | Hlava IV kapitola 5 tohoto nařízení | Podpora na plochu |

Brambory určené pro výrobu škrobu | Hlava IV kapitola 6 tohoto nařízení | Podpora produkce |

Mléko a mléčné výrobky | Hlava IV kapitola 7 tohoto nařízení | Prémie pro mléčné výrobky a dodatečná platba |

Plodiny na orné půdě ve Finsku a v některých regionech Švédska | Hlava IV kapitola 8 tohoto nařízení | Zvláštní regionální podpora pro plodiny na orné půdě |

Osiva | Hlava IV kapitola 9 tohoto nařízení | Podpora produkce |

Plodiny na orné půdě | Hlava IV kapitola 10 tohoto nařízení | Podpora na plochu, včetně plateb za vynětí půdy z produkce, platby za silážní píci, doplňkové částky, jakož i příplatek a zvláštní podpora na pšenici tvrdou |

Skopové a kozí maso | Hlava IV kapitola 11 tohoto nařízení | Prémie na bahnice a kozy, doplňková prémie a některé dodatkové platby |

Hovězí a telecí maso | Hlava IV kapitola 12 tohoto nařízení | Zvláštní prémie, prémie na porážky mimo sezónu, prémie na krávy bez tržní produkce mléka (včetně toho, pokud je vyplacena na jalovice, a včetně dodatečné vnitrostátní prémie na krávy bez tržní produkce mléka v případě spolufinancování), porážková prémie, extenzifikační prémie, dodatečné platby |

Luskoviny pěstované na zrno | Hlava IV kapitola 13 tohoto nařízení | Podpora na plochu |

Zvláštní druhy zemědělské činnosti a jakostní produkce | Článek 69 tohoto nařízení | |

Sušená krmiva | Čl. 71 odst. 2 druhý pododstavec tohoto nařízení | |

Režim pro malé zemědělce | Článek 2 nařízení (ES) č. 1259/1999 | Přechodně: podpora na plochu pro zemědělce, kteří dostávají méně než 1250 EUR |

Olivový olej | Čl. 5 odst. 1 nařízení 136/66/EHS | Podpora produkce |

Housenky bource morušového | Nařízení (EHS) č. 845/72, článek 1 | Podpora chovu |

Banány | Článek 12 nařízení (EHS) č. 404/93 | Podpora produkce |

Sušené vinné hrozny | Čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 2201/95 | Podpora na plochu |

Tabák | Článek 3 nařízení (EHS) č. 2075/92 | Podpora produkce |

Chmel | Nařízení (EHS) č. 1696/71, článek 12Nařízení (EHS) č. 1098/98 | Podpora na plochuPouze platby pro dočasné vyřazení z užívání |

POSEIDOM | Článek 9, čl. 12 odst. 2 a článek 16 nařízení (ES) č. 1452/2001 | Odvětví: hovězí a telecí maso; cukr; zelená vanilka |

POSEIMA | Články 13, 16 a 17 a čl. 28 odst. 1, článek 21, čl. 22 odst. 2, 3, 4 a 7, článek 27, článek 29 a čl.30 odst.1, 2 a 4 nařízení (ES) č. 1453/2001 | Odvětví: hovězí a telecí maso; mléko; brambory; cukr; proutí; ananas; tabák; sadbové brambory; čekanka a čaj |

POSEICAN | Články 5, 9 a 14 nařízení (ES) č. 1454/2001 | Odvětví: hovězí a telecí maso; skopové a kozí maso; brambory |

Ostrovy v Egejském moři | Články 6, 8, 11 a 12 nařízení (EHS) č. 2019/93, | Odvětví: hovězí a telecí maso; brambory; olivy; med |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

Vnitrostátní stropy uvedené v čl. 12 odst. 2

(v milionech EUR) |

Členský stát | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 |

Belgie | 4,7 | 6,2 | 7,7 | 7,7 | 7,7 | 7,7 | 7,7 | 7,7 |

Dánsko | 7,7 | 10,3 | 12,9 | 12,9 | 12,9 | 12,9 | 12,9 | 12,9 |

Německo | 40,4 | 54,6 | 68,3 | 68,3 | 68,3 | 68,3 | 68,3 | 68,3 |

Řecko | 40,4 | 53,9 | 67,4 | 67,4 | 67,4 | 67,4 | 67,4 | 67,4 |

Španělsko | 55,1 | 74,3 | 92,9 | 92,9 | 92,9 | 92,9 | 92,9 | 92,9 |

Francie | 51,4 | 68,7 | 85,9 | 85,9 | 85,9 | 85,9 | 85,9 | 85,9 |

Irsko | 15,3 | 20,4 | 25,5 | 25,5 | 25,5 | 25,5 | 25,5 | 25,5 |

Itálie | 62,3 | 83,7 | 104,6 | 104,6 | 104,6 | 104,6 | 104,6 | 104,6 |

Lucembursko | 0,2 | 0,3 | 0,4 | 0,4 | 0,4 | 0,4 | 0,4 | 0,4 |

Nizozemsko | 6,8 | 9,2 | 11,5 | 11,5 | 11,5 | 11,5 | 11,5 | 11,5 |

Rakousko | 12,4 | 17,1 | 21,3 | 21,3 | 21,3 | 21,3 | 21,3 | 21,3 |

Portugalsko | 11,3 | 15,4 | 19,2 | 19,2 | 19,2 | 19,2 | 19,2 | 19,2 |

Finsko | 8,0 | 10,8 | 13,6 | 13,6 | 13,6 | 13,6 | 13,6 | 13,6 |

Švédsko | 6,6 | 8,8 | 11,0 | 11,0 | 11,0 | 11,0 | 11,0 | 11,0 |

Spojené království | 17,7 | 23,6 | 29,5 | 29,5 | 29,5 | 29,5 | 29,5 | 29,5 |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

Poadavky podle předpisů v oblasti řízení, uvedené v článcích 3 a 4

A. Použitelné ode dne 1. 1. 2005

Životní prostředí

1. | Směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s. 1) | Článek 3, čl. 4 odst. 1, 2 a 4, články 5, 7 a 8 |

2. | Směrnice Rady 80/68/EHS ze dne 17. prosince 1979 o ochraně podzemních vod před znečišťováním některými nebezpečnými látkami (Úř. věst. L 20, 26.1.1980, s. 43) | Články 4 a 5 |

3. | Směrnice 86/278/EHS ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství (Úř. věst. L 181, 4.7.1986, s. 6) | Článek 3 |

4. | Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1) | Články 4 a 5 |

5. | Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7) | Články 6, 13 a 15 a čl. 22 písm. b) |

Veřejné zdraví a zdraví zvířatIdentifikace a evidence zvířat

6. | Směrnice Rady 92/102/EHS ze dne 27. listopadu 1992 o identifikaci a evidování zvířat (Úř. věst. L 355, 5.12.1992, s. 32) | Články 3, 4 a 5 |

7. | Nařízení Komise (ES) č. 2629/97 ze dne 29. prosince 1997, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 820/97, pokud jde o ušní značky, evidenci hospodářství a pasy v rámci systému identifikace a evidence skotu (Úř. věst. L 354, 30.12.1997, s. 19) | Články 6 a 8 |

8. | Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a registrace skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97 (Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1) | Články 4 a 7 |

B. Použitelné ode dne 1. 1. 2006

Veřejné zdraví, zdraví zvířat a rostlin

9. | Směrnice Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1) | Článek 3 |

10. | Směrnice Rady 96/22/ES ze dne 29. dubna 1996 o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat a o zrušení směrnic 81/602/EHS, 88/146/EHS a 88/299/EHS (Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 3) | Články 3, 4, 5 a 7 |

11. | Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1) | Články 14 a 15, čl. 17 odst. 1, články 18, 19 a 20 |

12. | Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (Úř. věst. L 147, 31.5.2001, s. 1) | Články 7, 11, 12, 13 a 15 |

Oznamování chorob

13. | Směrnice Rady 85/511/EHS ze dne 18. listopadu 1985, kterou se zavádějí opatření Společenství pro tlumení slintavky a kulhavky (Úř. věst. L 315, 26.11.1985, s. 11) | Článek 3 |

14. | Směrnice Rady 92/119/EHS ze dne 17. prosince 1992, kterou se zavádějí obecná opatření Společenství pro tlumení některých chorob zvířat a zvláštní opatření týkající se vezikulární choroby prasat (Úř. věst. L 62, 15.3.1993, s. 69) | Článek 3 |

15. | Směrnice Rady 2000/75/ES ze dne 20. listopadu 2000, kterou se stanoví zvláštní ustanovení týkající se tlumení a eradikace katarální horečky ovcí (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 74) | Článek 3 |

C. Použitelné ode dne 1. 1. 2007

Zdraví zvířat

16. | Směrnice Rady 91/629/EHS ze dne 19. listopadu 1991, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat (Úř. věst. L 340, 11.12.2000, s. 28) | Články 3 a 4 |

17. | Směrnice Rady 91/630/EHS ze dne 19. listopadu 1991, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat (Úř. věst. L 340, 11.12.2000, s. 33) | Článek 3 a čl. 4 odst. 1 |

18. | Směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (Úř. věst. L 221, 8.8.1998, s. 23) | Článek 4 |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IV

Dobrý zemědělský a ekologický stav podle článku 5

Téma | Normy |

Eroze půdy: Ochránit půdu pomocí vhodných opatření | Minimální krytí půdyMinimální správa půdy odrážející specifické místní podmínkyZadržovací terasy |

Organické složky půdy: Zachovat úrovně organických složek půdy pomocí vhodných praktik | Případné normy pro střídání plodinSpráva polí se strništěm |

Struktura půdy: Zachovat strukturu půdy pomocí vhodných opatření | —Používání vhodných strojů |

Minimální míra údržby: Zajistit minimální úroveň údržby a zabránit zhoršení stanovišť | Minimální míra intenzity chovu a/nebo vhodné režimyOchránit stálé pastvinyZachovat krajinné znakyZabránit pronikání nežádoucí vegetace na zemědělskou půdu |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA V

Slučitelné režimy podpor uvedené v článku 26

Odvětví | Právní základ | Poznámky |

Sušené vinné hrozny | Čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 2201/96 | Podpora na plochu |

Tabák | Článek 3 nařízení (EHS) č. 2075/92 | Podpora produkce |

Chmel | Článek 12 nařízení (EHS) č. 1696/71, nařízení (EHS) č. 1098/98 | Podpora na plochu Pouze platby pro dočasné vyřazení z užívání a pro vyklučení |

Agroenvironmentální odvětví | Hlava II kapitola VI (články 22 až 24) a čl. 55 odst. 3 nařízení (ES) č. 1257/1999 | Podpora na plochu |

Lesnictví | Článek 31 a čl. 55 odst. 3 nařízení (ES) č. 1257/1999 | Podpora na plochu |

Znevýhodněné oblasti a oblasti s ekologickými omezeními | Hlava II kapitola V (články 13 až 21) a čl. 55 odst. 3 nařízení (ES) č. 1257/1999 | Podpora na plochu |

Olivový olej | Čl. 5 odst. 1 nařízení č. 136/66/EHS | Podpora produkce |

Bavlna | Článek 8 nařízení (ES) č. 1554/95 | Podpora produkce |

Sušená krmiva | Články 10 a 11 nařízení (ES) č. 603/95 | Podpora produkce |

Citrusové plody ke zpracování | Článek 1 nařízení (ES) č. 2202/96 | Podpora produkce |

Rajčata ke zpracování | Článek 2 nařízení (ES) č. 2201/96 | Podpora produkce |

Víno | Články 11 až 15 nařízení (ES) č. 1493/1999 | Podpora na restrukturalizaci |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VI

Seznam přímých plateb spojených s jednotnou platbou uvedenu v článku 33

Odvětví | Právní základ | Poznámky |

Plodiny na orné půdě | Články 2, 4 a 5 nařízení (ES) č. 1251/1999 | Podpora na plochu, včetně plateb za vynětí půdy z produkce, platby za silážní píci, doplňkové částky, jakož i příplatek a zvláštní podpora na pšenici tvrdou |

Bramborový škrob | Čl. 8 odst. 2 nařízení (EHS) č. 1766/92 | Platba pro zemědělce, kteří produkují brambory určené pro výrobu škrobu |

Luskoviny pěstované na zrno | Článek 1 nařízení (ES) č. 1577/96 | Podpora na plochu |

Rýže | Článek 6 nařízení (ES) č. 3072/95 | Podpora na plochu |

Osiva | Článek 3 nařízení (EHS) č. 2358/71 | Podpora produkce |

Hovězí a telecí maso | Články 4, 5, 6, 10, 11, 13 a 14 nařízení (ES) č. 1254/1999 | Zvláštní prémie, prémie na porážky mimo sezónu, prémie na krávy bez tržní produkce mléka (včetně toho, pokud je vyplacena na jalovice, a včetně dodatečné vnitrostátní prémie na krávy bez tržní produkce mléka v případě spolufinancování), porážková prémie, extenzifikační prémie, dodatečné platby |

Mléko a mléčné výrobky | Hlava IV kapitola 7 tohoto nařízení | Prémie pro mléčné výrobky a dodatečné platby |

Skopové a kozí maso | Článek 5 nařízení (ES) č. 2467/98, článek 1 nařízení (EHS) č. 1323/90, články 4 a 5 a čl. 11 odst. 1 a 2 první, druhá a čtvrtá odrážka nařízení (ES) č. 2529/2001 | Prémie na bahnice a kozy, doplňková prémie a některé dodatkové platby |

POSEIDOM | Čl. 9 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 1452/2001 | Odvětví: hovězí a telecí maso |

POSEIMA | Čl. 13 odst. 2 a 3, čl. 22 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 1453/2001 | Odvětví: hovězí a telecí maso |

POSEICAN | Čl. 5 odst. 2 a 3, čl. 6 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 1454/2001 | Odvětví: hovězí a telecí maso; skopové a kozí maso |

Ostrovy v Egejském moři | Čl. 6 odst. 2 a 3 nařízení (EHS) č. 2019/93 | Sektory: hovězí a telecí maso |

Sušená krmiva | Článek 3 nařízení (EHS) č. 603/95 | Platba pro zpracované produkty (používaná v souladu s přílohou VII bodem D tohoto nařízení) |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VII

Výpočet referenční částky podle článku 37

A. Podpory na plochu

1. Pokud zemědělec obdržel podpory na plochu, vynásobí se počet hektarů, zaokrouhlený na dvě desetinná místa, pro který byla na každý rok referenčního období platba poskytnuta, částkami uvedenými dále.

1.1. Pro obiloviny včetně pšenice tvrdé, olejnatá semena, bílkovinné plodiny, lněná semena, len a konopí pěstovaná na vlákno, silážní píci a půdu vyňatou z produkce:

- 63 EUR/t vynásobené průměrným výnosem pro obiloviny v souladu s čl. 4 odst.2 nařízení (ES) č. 1251/1999, stanoveným v regionalizačním plánu pro dotyčný region pro kalendářní rok 2002.

Toto pravidlo se použije, aniž jsou dotčena ustanovení stanovená členskými státy podle čl. 6 odst. 6 nařízení (ES) č. 1251/1999.

Odchylně od článku 38 se průměr pro len a konopí vypočítá na základě počtu hektarů, pro které byla platba poskytnuta během kalendářních let 2001 a 2002.

1.2. Pro rýži:

- 102 EUR/t vynásobená následujícími průměrnými výnosy:

Členské státy | Výnosy (t/ha) |

Španělsko | 6,35 |

Francie

—metropolitní území | 5,49 |

—Francouzská Guyana | 7,51 |

Řecko | 7,48 |

Itálie | 6,04 |

Portugalsko | 6,05 |

1.3. Pro luskoviny pěstované na zrno:

- pro čočku a cizrnu 181 EUR/ha,

- pro vikev 175,02 EUR/ha v roce 2000, 176,60 EUR/ha v roce 2001 a 150,52 EUR/ha v roce 2002.

2. Pokud zemědělec obdržel příplatek nebo zvláštní podporu pro pšenici tvrdou, vynásobí se počet hektarů, zaokrouhlený na dvě desetinná místa, pro který byla na každý rok referenčního období platba poskytnuta, částkami uvedenými dále:

V oblastech uvedených v příloze II nařízení (ES) č. 1251/1999 a v příloze IV nařízení (ES) č. 2316/1999:

- 291 EUR/ha u jednotné platby, která má být poskytnuta pro kalendářní rok 2005,

- 285 EUR/ha u jednotné platby, která má být poskytnuta pro kalendářní rok 2006 a následující kalendářní roky.

V oblastech uvedených v příloze V nařízení (ES) č. 2316/1999:

- 46 EUR/ha u jednotné platby, která má být poskytnuta pro kalendářní rok 2005.

3. Pro účely předcházejících bodů se "počtem hektarů" rozumí stanovený počet hektarů odpovídající různým druhům podpory uvedeným v příloze VI tohoto nařízení, pro které byly dodrženy všechny podmínky stanovené v pravidlech pro poskytování podpor, s přihlédnutím k použití čl. 2 odst. 4 a článku 5 nařízení (ES) č. 1251/1999. Pokud jde o rýži, jestliže odchylně od čl. 6 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 3072/95 plocha určená pro rýži v jednom členském státě překročí během referenčního období maximální zaručenou plochu pro dotyčné období, částka na hektar se poměrně sníží.

B. Platby pro bramborový škrob

Pokud zemědělec obdržel platbu pro bramborový škrob, vypočítá se částka tak, že se počet tun, pro který byla platba provedena, vynásobí 44,22 EUR za tunu bramborového škrobu na každý rok referenčního období. Členské státy vypočítají počet hektarů, které mají být zahrnuty do výpočtu jednotné platby, poměrně k počtu tun vyrobeného bramborového škrobu, pro který byla na každý rok referenčního období poskytnuta podpora podle čl. 8 odst. 2 nařízení (EHS) č. 1766/92, v mezích základní plochy, která má být stanovena Komisí na základě počtu hektarů, který sdělí členské státy a na který se vztahuje smlouva o pěstování během referenčního období.

C. Prémie a příplatky na zvířata

Pokud zemědělec obdržel prémie a/nebo příplatky na zvířata, vypočítá se částka vynásobením počtu stanovených zvířat, pro která byla platba na každý rok referenčního období poskytnuta, částkami za kus stanovenými pro kalendářní rok 2002 v odpovídajících článcích uvedených v příloze VI s přihlédnutím k použití čl. 4 odst. 4, čl. 7 odst. 2 a čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 1254/1999, jakož i čl. 8 odst. 3 nařízení (ES) č. 2529/2001.

Odchylně od článku 38, pokud jde o dodatkové platby poskytnuté pro ovce a kozy podle čl. 11 odst. 2 první, druhé a čtvrté odrážky nařízení (ES) č. 2529/2001, vypočítá se průměr na základě počtu zvířat, pro který byla platba poskytnuta během kalendářního roku 2002.

Platby provedené podle čl. 4 odst. 2 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1254/1999 se však neberou v úvahu.

Navíc, odchylně od článku 38, v případě použití čl. 32 odst. 11 a 12 nařízení Komise (ES) č. 2342/1999 a článku 4 nařízení Rady (ES) č. 1458/2001, nesmí být počet zvířat, která mají být vzata v úvahu pro výpočet referenční částky a pro která byla platba poskytnuta v roce, během něhož byla uvedená opatření uplatněna, vyšší než průměrný počet zvířat, pro která byla platba poskytnuta v roce/letech, během nichž nebyla uvedená opatření uplatněna.

D. Sušená krmiva

Pokud zemědělec dodal krmivo v rámci smlouvy, jak je stanoveno v čl. 9 písm. c) nařízení (ES) č. 603/95, nebo předložil prohlášení o rozloze plochy podle článku 10 téhož nařízení, vypočítají členské státy částku, která má být zahrnuta do referenční částky, poměrně k počtu tun vyprodukovaných sušených krmiv, pro který byla na každý rok referenčního období poskytnuta podpora podle článku 3 uvedeného nařízení, a v mezích těchto stropů vyjádřených v milionech EUR:

Členský stát | Strop pro krmiva zpracovaná na produkty uvedené v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 603/95 (dehydratovaná krmiva) | Strop pro krmiva zpracovaná na produkty uvedené v čl. 3 odst. 3 nařízení (ES) č. 603/95 (krmiva usušená na slunci) | Strop celkem |

HUBL | 0,049 | | 0,049 |

Dánsko | 5,424 | | 5,424 |

Německo | 11,888 | | 11,888 |

Řecko | 1,101 | | 1,101 |

Španělsko | 42,124 | 1,951 | 44,075 |

Francie | 41,155 | 0,069 | 41,224 |

Irsko | 0,166 | | 0,166 |

Itálie | 17,999 | 1,586 | 19,585 |

Nizozemsko | 6,804 | | 6,804 |

Rakousko | 0,070 | | 0,070 |

Portugalsko | 0,102 | 0,020 | 0,122 |

Finsko | 0,019 | | 0,019 |

Švédsko | 0,232 | | 0,232 |

Spojené království | 1,950 | | 1,950 |

Členské státy vypočítají počet hektarů, který má být zahrnut do výpočtu referenčních částek, poměrně k počtu tun vyprodukovaných sušených krmiv, pro který byla na každý rok referenčního období poskytnuta podpora podle článku 3 nařízení (ES) č. 603/95, a v mezích základní plochy, která má být stanovena Komisí na základě počtu hektarů, který sdělí členské státy a na který se vztahuje smlouva o pěstování nebo prohlášení o rozloze plochy během referenčního období.

E. Regionální podpory

V dotyčných regionech se do výpočtu referenční částky zahrnují tyto částky:

- 24 EUR za tunu vynásobená výnosy použitými pro platby na plochu, pokud jde o obiloviny, olejnatá semena, lněná semena, len a konopí pěstovaná na vlákno v regionech uvedených v čl. 4 odst. 4 nařízení (ES) č. 1251/1999,

- částka za kus, jak je stanoveno v čl. 9 odst.1 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 1452/2001, čl. 13 odst. 2 a 3 a čl. 22 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 1453/2001, čl. 5 odst. 2 a 3, čl. 6 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 1454/2001 vynásobená počtem zvířat, pro který byla taková platba poskytnuta v roce 2002,

- částka za kus, jak je stanoveno v čl. 6 odst. 2 a 3 nařízení (EHS) č. 2019/93 vynásobená počtem zvířat, pro který byla taková platba poskytnuta v roce 2002.

F. Podpory produkce osiva

Pokud zemědělec obdržel podporu pro produkci osiva, vypočítá se částka vynásobením počtu tun, pro který byla taková platba na každý rok referenčního období poskytnuta, částkou za tunu stanovenou v souladu s článkem 3 nařízení (EHS) č. 2358/71. Členské státy vypočítají počet hektarů, který má být zahrnut do výpočtu jednotné platby, poměrně k ploše přijaté pro certifikaci, pro níž byla na každý rok referenčního období poskytnuta podpora stanovená v článku 3 nařízení (EHS) č. 2358/71, a v mezích základní plochy, která má být stanovena Komisí na základě celkové plochy přijaté pro certifikaci, kterou sdělí Komise v souladu s nařízením (EHS) č. 3083/73. Uvedená celková plocha nezahrnuje plochu přijatou pro certifikaci, pokud jde o rýži (Oryza sativa L.), špaldu (Triticum spelta L.), jakož i len přadný a len olejný (Linum usitatissimum L.) a konopí (Cannabis sativa L.), která již byla ohlášena pro plodiny na orné půdě.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VIII

Vnitrostátní stropy uvedené v článku 41

(v milionech EUR) |

Členský stát | 2005 | 2006 | 2007a následující účetní období |

Belgie | 411 | 411 | 528 |

Dánsko | 838 | 838 | 996 |

Německo | 4479 | 4479 | 5468 |

Řecko | 837 | 834 | 856 |

Španělsko | 3244 | 3240 | 3438 |

Francie | 7199 | 7195 | 8055 |

Irsko | 1136 | 1136 | 1322 |

Itálie | 2539 | 2530 | 2882 |

Lucembursko | 27 | 27 | 37 |

Nizozemsko | 386 | 386 | 779 |

Rakousko | 613 | 613 | 711 |

Portugalsko | 452 | 452 | 518 |

Finsko | 467 | 467 | 552 |

Švédsko | 612 | 612 | 729 |

Spojené království | 3350 | 3350 | 3868 |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IX

Seznam plodin na orné půdě uvedených v článku 66

Kód KN | Popis |

I.OBILOVINY

10011000 | Pšenice tvrdá |

100190 | Ostatní pšenice a sourež, jiné než pšenice tvrdá |

10020000 | Žito |

100300 | Ječmen |

10040000 | Oves |

1005 | Kukuřice |

100700 | Zrna čiroku |

1008 | Pohanka, proso a lesknice kanárská; ostatní obiloviny |

07099060 | Kukuřice cukrová |

II.OLEJNATÁ SEMENA

120100 | Sójové boby |

ex120500 | Semena řepky a řepice |

ex12060010 | Slunečnicová semena |

III.BÍLKOVINNÉ PLODINY

071310 | Hrách |

071350 | Bob a koňský bob |

ex12092950 | Semena vlčího bobu |

IV.LEN

ex120400 | Lněná semena (Linum usitatissimumL.) |

ex53011000 | Len, surový nebo rosený, pěstovaný na vlákno (Linum usitatissimumL.) |

V.KONOPÍ

ex53021000 | Konopí, surové nebo máčené, pěstované na vlákno (Cannabis sativaL.) |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA X

Tradiční produkční oblasti pšenice tvrdé podle článku 74

ŘECKO

Nomoi (prefektury) těchto regionů

Střední Řecko

Peloponés

Jónské ostrovy

Soluňsko

Makedonie

Ostrovy v Egejském moři

Trácie

ŠPANĚLSKO

Provincie

Almería

Badajoz

Burgos

Cádiz

Córdoba

Granada

Huelva

Jaén

Malaga

Navarra

Salamanca

Sevilla

Toledo

Zamora

Zaragoza

RAKOUSKO

Pannonia:

1. Gebiete der Bezirksbauernkammern (oblasti rolnických sdružení)

2046 Tullnerfeld-Klosterneuburg

2054 Baden

2062 Bruck/Leitha-Schwechat

2089 Baden

2101 Gänserndorf

2241 Hollabrunn

2275 Tullnerfeld-Klosterneuburg

2305 Korneuburg

2321 Mistelbach

2330 Krems/Donau

2364 Gänserndorf

2399 Mistelbach

2402 Mödling

2470 Mistelbach

2500 Hollabrunn

2518 Hollabrunn

2551 Bruck/Leitha-Schwechat

2577 Korneuburg

2585 Tullnersfeld-Klosterneuburg

2623 Wr. Neustadt

2631 Mistelbach

2658 Gänserndorf

2. Gebiete der Bezirksreferate (oblastní referáty)

3018 Neusiedl/See

3026 Eisenstadt

3034 Mattersburg

3042 Oberpullendorf

3. Gebiete der Landwirtschaftskammer (oblasti agrární komory)

1007 Wien

FRANCIE

Regiony

Midi-Pyrénées

Provence-Alpes-Côte d'Azur

Languedoc-Roussillon

Departementy41

Ardèche

Drôme

ITÁLIE

Regiony

Abruzzo

Basilikata

Kalábrie

Kampánie

Latium

Marche

Molise

Umbrie

Apulie

Sardinie

Sicílie

Toskánsko

PORTUGALSKO

Kraje

Santarém

Lisabon

Setúbal

Portalegre

Évora

Beja

Faro

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA XI

Seznam druhů osiv uvedených v článku 99

(EUR/100 kg) |

Kód KN | Popis | Výše podpory |

1.Ceres

10019010 | Tritium speltaL. | 14,37 |

10061010 | Oryza sativaL. | |

—dlouhozrnné odrůdy, jejichž semena jsou více než 6,0 milimetrů dlouhá, a poměr mezi jejich délkou a šířkou je minimálně 3 | 17,27 |

—ostatní odrůdy, délka jejichž semen přesahuje, nepřesahuje nebo činí 6,0 milimetrů, a poměr mezi jejich délkou a šířkou je maximálně 3 | 14,85 |

2.Oleagineae

ex12040010 | Linum usitatissimum L.(len pěstovaný na vlákno) | 28,38 |

ex12040010 | Linum usitatissimum L.(lněná semena) | 22,46 |

ex12079910 | Cannabis sativa L.(odrůdy s obsahem tetrahydrokannabinolu maximálně 0,2 %) | 20,53 |

3.Gramineae

ex12092910 | Agrostis caninaL. | 75,95 |

ex12092910 | Agrostis gigantea Roth. | 75,95 |

ex12092910 | Agrostis stoloniferaL. | 75,95 |

ex12092910 | Agrostis capillarisL. | 75,95 |

ex12092980 | Arrhenatherum elatius(L.) P. Beauv. ex J.S. a K.B. Prest. | 67,14 |

ex12092910 | Dactylis glomerataL. | 52,77 |

ex12092380 | Festuca arundinaceaSchreb. | 58,93 |

ex12092380 | Festuca ovinaL. | 43,59 |

12092311 | Festuca pratensisHuds. | 43,59 |

12092315 | Festuca rubraL. | 36,83 |

ex12092980 | Festulolium | 32,36 |

12092510 | Lolium multiflorumLam. | 21,13 |

12092590 | Lolium perenneL. | 30,99 |

ex12092980 | Lolium x boucheanumKunth | 21,13 |

ex12092980 | Phleum Bertolinii(DC) | 50,96 |

12092600 | Phleum pratenseL. | 83,56 |

ex12092980 | Poa nemoralisL. | 38,88 |

12092400 | Poa pratensisL. | 38,52 |

ex12092910 | Poa palustrisa Poa trivialisL. | 38,88 |

4.Leguminosae

ex12092980 | Hedysarum coronariumL. | 36,47 |

ex12092980 | Medicago lupulinaL. | 31,88 |

ex12092100 | Medicago sativaL. (ekotypy) | 22,10 |

ex12092100 | Medicago sativaL. (odrůdy) | 36,59 |

ex12092980 | Onobrichis viciifoliaScop. | 20,04 |

ex07131010 | Pisum sativumL. (partim) (hrách setý) | 0 |

ex12092280 | Trifolium alexandrinumL. | 45,76 |

ex12092280 | Trifolium hybridumL. | 45,89 |

ex12092280 | Trifolium incarnatumL. | 45,76 |

12092210 | Trifolium pratenseL. | 53,49 |

ex12092280 | Trifolium repensL. | 75,11 |

ex12092280 | Trifolium repensL. var. gigantem | 70,76 |

ex12092280 | Trifolium resupinatumL. | 45,76 |

ex07135010 | Vicia fabaL. (partim) (bob polní) | 0 |

ex12092910 | Vicia sativaL. | 30,67 |

ex12092910 | Vicia villosaRoth. | 24,03 |

--------------------------------------------------