32004R0796

Nařízení Komise (ES) č. 796/2004

ze dne 21. dubna 2004,

kterým se stanoví prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001 [1], a zejména na čl. 7 odst. 1, čl. 10 odst. 3, čl. 24 odst. 2, čl. 34 odst. 2, čl. 52 odst. 2, čl. 145 písm. b), c), d), g), j), k), l), m), n) a p) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Nařízení (ES) č. 1782/2003 zavedlo režim jednotné platby a některé další režimy přímých plateb. Současně sloučilo několik existujících režimů přímých plateb. Kromě toho stanoví zásadu, podle níž se přímé platby zemědělcům, kteří nesplňují některé podmínky v oblasti veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin, životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat ("podmíněnost"), snižují nebo ruší.

(2) Režimy přímých plateb, poprvé zavedené v důsledku reformy společné zemědělské politiky v roce 1992 a dále rozvinuté v rámci opatření Agendy 2000, byly podrobeny integrovanému administrativnímu a kontrolnímu systému (dále jen "integrovaný systém"). Tento systém se ukázal jako efektivní a účinný prostředek pro provádění režimů přímých plateb. Nařízení (ES) č. 1782/2003 se o tento integrovaný systém opírá a podřizuje mu správu a kontrolu jak režimů přímých plateb jím zavedených, tak dodržování povinností spojených s podmíněností.

(3) Z uvedeného důvodu by nařízení Komise (ES) č. 2419/2001 ze dne 11. prosince 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro integrovaný administrativnía kontrolní systém pro některé režimy podpor Společenství, zavedený nařízením Rady (EHS) č. 3508/92 [2], mělo být zrušeno a na zásadách stanovených nařízením (ES) č. 2419/2001 by mělo být založeno toto nařízení.

(4) Z důvodů jasnosti je vhodné stanovit některé definice.

(5) Nařízení (ES) č. 1782/2003 v rámci ustanovení o podmíněnosti stanoví některé povinnosti, jež musí dodržovat jak členské státy, tak zemědělci, pokud jde o zachování stálých pastvin. Je nezbytné stanovit pravidla pro určování poměru stálých pastvin a zemědělské půdy, který musí být zachován, a povinnosti, které musí každý zemědělec plnit, je-li zjištěno, že podíl stálých pastvin klesá.

(6) Pro účinnější kontrolu a s cílem zabránit tomu, aby nebylo předloženo několik žádostí o podporu u různých platebních agentur v jednom členském státě, by členské státy měly vytvořit jednotný systém identifikace zemědělců předkládajících žádosti o podporu v rámci integrovaného systému.

(7) Je třeba stanovit prováděcí pravidla k systému identifikace zemědělských pozemků, který spravují členské státy v souladu s článkem 20 nařízení (ES) č. 1782/2003. Podle tohoto ustanovení se mají používat techniky založené na automatizovaném geografickém informačním systému (GIS). Je nezbytné vyjasnit úroveň, na níž by měl tento systém fungovat, a míru podrobnosti informací, které musí být v GIS k dispozici.

(8) Kromě toho zavedení platby na plochu pro skořápkové ovoce v hlavě IV kapitole 4 nařízení (ES) č. 1782/2003 vede k potřebě zavést v GIS novou vrstvu informací. Od této povinnosti by však měly být osvobozeny ty členské státy, v nichž maximální zaručená plocha nepřesahuje 1500 hektarů, a místo toho by se měl zvýšit počet kontrol na místě.

(9) Pro zajištění řádného provádění režimu jednotné platby uvedeného v hlavě III nařízení (ES) č. 1782/2003 by členské státy měly vytvořit systém identifikace a registrace, který zajistí možnost vysledování platebních nároků, a který umožní zejména křížovou kontrolu mezi plochami ohlášenými v rámci režimu jednotné platby a platebními nároky každého zemědělce a kontrolu různých platebních nároků jako takových.

(10) Sledování toho, jak se plní různé povinnosti v oblasti podmíněnosti, vyžaduje zavedení kontrolního systému a vhodných sankcí. K tomuto účelu je třeba, aby si různé orgány z jednotlivých členských států předávaly informace o žádostech o podporu, kontrolních vzorcích, výsledcích kontrol na místě atd. Měly by se stanovit základní prvky takového systému.

(11) S cílem přispět k ochraně finančních zájmů Společenství je nutné stanovit, že platby podle nařízení (ES) č. 1782/2003 se mohou provést až po dokončení kontrol ohledně kritérií způsobilosti.

(12) Nařízení (ES) č. 1782/2003 ponechává členským státům možnost volby, pokud jde o použití některých režimů podpor v něm stanovených. Toto nařízení proto musí obsahovat ustanovení nezbytná pro správu a kontrolu s ohledem na jakýkoli možný výběr, který lze provést. Ustanovení, jež má toto nařízení obsahovat, lze tedy použít jedině tehdy, pokud členské státy takovou volbu provedou.

(13) V zájmu účinných kontrol by se měly vykazovat jak všechny druhy využití ploch, tak všechny dotyčné režimy podpor. Proto by se mělo upravit předkládání jednotných žádostí o podporu zahrnujících všechny žádosti o podporu, které se nějakým způsobem týkají plochy.

(14) Formulář jednotné žádosti by navíc měli předkládat i zemědělci, kteří nežádají o žádnou z podpor spadajících do jednotné žádosti, pokud disponují zemědělskou plochou.

(15) V souladu s čl. 34 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003 nemohou členské státy stanovit pro podávání žádostí v rámci režimu jednotné platby pozdější datum než 15. květen daného roku. Vzhledem k tomu, že všechny žádosti o podporu na plochu spadají do jednotné žádosti, je proto vhodné uplatnit toto pravidlo rovněž i na všechny ostatní žádosti o podporu, které se týkají plochy. Kvůli zvláštním klimatickým podmínkám ve Finsku a Švédsku by se těmto členským státům mělo na základě druhého pododstavce tohoto ustanovení povolit stanovení pozdějšího data, které nebude pozdější než 15. červen. Kromě toho by na stejném právním základě měly být případ od případu stanoveny odchylky, pokud by to vyžadovaly klimatické podmínky v daném roce.

(16) V jednotné žádosti by měl zemědělec vykázat nejen plochu, kterou používá k zemědělským účelům, ale i své platební nároky. Spolu s jednotnou žádostí by se měly požadovat jakékoli specifické informace o produkci konopí, pšenice tvrdé, rýže, skořápkového ovoce, energetických plodin, brambor určených pro výrobu škrobu a osiva.

(17) Za účelem zjednodušení postupů pro podání žádosti a v souladu s čl. 22 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003 by mělo být v této souvislosti stanoveno, že členské státy pokud možno poskytnou zemědělcům předtištěné tiskopisy.

(18) V zájmu účinného sledování by kromě toho měl každý členský stát určit minimální rozlohu zemědělských pozemků, které mohou být předmětem žádosti o podporu.

(19) Dále by se mělo stanovit, že se ve formuláři jednotné žádosti uvádějí plochy, pro něž se nežádá o žádnou podporu. V závislosti na druhu použití může mít význam disponovat přesnými informacemi; to je důvod, proč by některá použití měla být uvedena samostatně, zatímco jiná lze uvádět pod jedním záhlavím. Pokud však členské státy již tento druh informací získávají, měla by se povolit odchylka od tohoto pravidla.

(20) S cílem zajistit co největší pružnost pro zemědělce, pokud jde o plánování využití ploch, by jim mělo být umožněno měnit svou jednotnou žádost až do obvyklého data osevu za předpokladu, že jsou dodrženy všechny zvláštní požadavky podle jednotlivých režimů podpor a že příslušný orgán dosud neinformoval zemědělce o chybách vyskytujících se v jednotné žádosti, ani ho neinformoval o kontrole na místě, která odhalila chyby ohledně části, jíž se změna týká. Po provedení změny musí být dána možnost upravit příslušné podklady nebo smlouvy, které se mají předložit.

(21) Pokud se členský stát rozhodne pro použití různých režimů podpor na "zvířata", měla by se přijmout společná ustanovení ohledně podrobných informací, které je třeba zahrnout do příslušných žádostí o podporu.

(22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97 [3] požaduje, aby chovatelé skotu poskytli údaje o těchto zvířatech za účelem jejich vložení do počítačové databáze. V souladu s článkem 138 nařízení (ES) č. 1782/2003 lze prémie na základě režimů podpor na skot vyplácet pouze na zvířata řádně identifikovaná a evidovaná v souladu s nařízením (ES) č. 1760/2000. Počítačová databáze rovněž získala dalekosáhlý význam, pokud jde o správu režimů podpor. Zemědělcům, kteří podávají žádosti na základě příslušných režimů podpor, by se proto měl umožnit včasný přístup k potřebným informacím.

(23) Členské státy by měly být zmocněny využívat informace obsažené v počítačové databázi pro zavádění zjednodušených postupů pro podání žádosti za předpokladu, že počítačová databáze bude spolehlivá. Členským státům by se měly poskytnout různé možnosti volby, jak používat informace obsažené v počítačové databázi skotu pro předkládání a spravování žádostí o podporu. Pokud však takové možnosti předpokládají, že zemědělec nemusí identifikovat jednotlivý skot, na který žádá o prémie, mělo by se upřesnit, že každé zvíře potenciálně způsobilé pro podporu, ohledně něhož se zjistí nesrovnalosti z hlediska dodržování systému identifikace a evidence, by se mohlo pro účely použití sankcí považovat za zvíře, na které se žádá o podporu.

(24) Musí se definovat podrobná pravidla ohledně předkládání a obsahu žádostí o podporu týkajících se prémie na mléčné výrobky a souvisejících dodatečných plateb.

(25) Měl by se vytvořit obecný rámec pro zavedení zjednodušených postupů v kontextu komunikace mezi zemědělci a orgány členských států. Tento rámec by měl zejména zajistit možnost používat elektronické prostředky. Musí se však zaručit zejména naprostá spolehlivost takto získaných údajů a fungování takových postupů bez jakékoli diskriminace zemědělců.

(26) Pokud žádosti o podporu obsahují zjevné chyby, mělo by být možné je kdykoli opravit.

(27) Dodržování lhůt pro podávání žádostí o podporu a pro změnu žádostí o podporu na "plochu", jakýchkoli podkladů, smlouvy nebo prohlášení je nezbytné pro to, aby vnitrostátní správní orgány mohly plánovat a následně provádět účinné kontroly správnosti žádostí o podporu. Proto by mělo být upraveno, v jakých lhůtách lze přijímat opožděné žádosti. Kromě toho by se mělo zavést snížení podpory s cílem motivovat zemědělce k dodržování lhůt.

(28) Zemědělci by měli být oprávněni kdykoli vzít zpět své žádosti o podporu nebo jejich části, pokud příslušný orgán dosud neinformoval zemědělce o chybách v jeho žádosti o podporu, ani ho neinformoval o kontrole na místě, která odhalila chyby ohledně části, jíž se zpětvzetí týká.

(29) Na dodržování ustanovení o režimech podpor řízených podle integrovaného systému by se mělo účinně dohlížet. Za tímto účelem a k zajištění jednotné úrovně dohledu ve všech členských státech je nezbytné podrobně stanovit kritéria a technické postupy pro provádění správních kontrol a kontrol na místě, jak kritérií způsobilosti pro podporu stanovených pro režimy podpor, tak povinností v oblasti podmíněnosti. Kromě toho obecně platí, že kontroly na místě zaměřené na dodržování kritérií způsobilosti pro podporu by měly být prováděny bez ohlášení. V případě potřeby by se členské státy měly zavázat, že různé kontroly upravené tímto nařízením budou kombinovat.

(30) Měl by se stanovit minimální počet zemědělců, u nichž bude provedena kontrola na místě v rámci různých režimů podpor. Pokud se členský stát rozhodne pro použití různých režimů podpor na "zvířata", měl by se ve vztahu k zemědělcům žádajícím o podporu podle těchto režimů stanovit integrovaný přístup založený na hospodářství.

(31) Při zjištění významných nesrovnalostí by měl být v průběhu běžného a následujícího roku zvýšen počet kontrol na místě, aby se dosáhlo přijatelné úrovně jistoty, pokud jde o správnost dotyčných žádostí o podporu.

(32) Výběrový soubor minimální míry kontrol pro kontroly na místě by měl být vytvořen z části na základě analýzy rizik a z části náhodným výběrem. Měly by být stanoveny hlavní faktory, které je třeba vzít v úvahu při analýze rizik.

(33) Kontroly na místě u zemědělců, kteří podávají žádosti o podporu, se nemusejí nezbytně provádět u každého jednotlivého zvířete nebo zemědělského pozemku. V některých případech lze provádět kontroly výběrového souboru. Tam, kde je to přípustné, by se měl výběrový soubor rozšířit natolik, aby zaručil spolehlivou a reprezentativní úroveň jistoty. V některých případech může být nezbytné rozšířit výběrový soubor na kontrolu v plném rozsahu. Členské státy by měly stanovit kritéria pro vytvoření výběrového souboru, který má být kontrolován.

(34) Pro zajištění účinnosti kontroly na místě je důležité, aby byli zaměstnanci provádějící kontrolu informováni o důvodu výběru určitého zemědělce pro kontrolu na místě. Členské státy by měly vést záznamy o takových informacích.

(35) Kromě toho, aby mohly vnitrostátní orgány a jakýkoli příslušný orgán Společenství sledovat provedené kontroly na místě, měly by se podrobné údaje o těchto kontrolách zaznamenat do kontrolní zprávy. Zemědělec nebo jeho zástupce by měl mít možnost zprávu podepsat. V případě kontrol prováděných prostřednictvím dálkového průzkumu země by však členské státy měly mít možnost toto právo poskytnout pouze v případech, kdy kontroly odhalí nesrovnalosti. Bez ohledu na způsob provedené kontroly na místě by měl zemědělec obdržet kopii zprávy v případě, že byly zjištěny nesrovnalosti.

(36) Kontroly na místě u ploch zpravidla sestávají ze dvou částí. První z nich se týká ověřování a měření vykázaných zemědělských pozemků na základě kartografických podkladů, leteckých snímků a podobně. Druhá část sestává z fyzické prohlídky pozemků, jejímž cílem je ověřit skutečnou rozlohu zemědělských pozemků, která byla vykázána, a v závislosti na příslušném režimu podpor též ověřit vykázané plodiny a jejich jakost. V případě potřeby se provede měření. Fyzickou prohlídku v terénu lze provést na základě výběrového souboru.

(37) Měla by se stanovit podrobná pravidla pro určování ploch a metod měření. Pokud se vyplácí podpora na produkci některých plodin, zkušenosti ukázaly, že při určování plochy zemědělských pozemků způsobilých pro platby na "plochu" je nezbytné definovat přípustnou šířku některých terénních prvků, zejména živých plotů, příkopů a zdí. S ohledem na zvláštní potřeby ochrany životního prostředí je vhodné zajistit určitou pružnost v rámci limitů, které byly zohledněny při stanovení regionálních výnosů.

(38) Pokud jde o plochy vykázané pro účely získání podpory v rámci režimu jednotné platby měl by se však zaujmout odlišný přístup vzhledem k tomu, že tyto platby již nejsou vázány na povinnost produkovat.

(39) Vzhledem ke zvláštnostem režimu podpor pro osivo podle článku 99 nařízení (ES) č. 1782/2003 by se měla přijmout zvláštní kontrolní ustanovení.

(40) Měly by se stanovit podmínky pro využití dálkového průzkumu země pro kontroly na místě a přijmout ustanovení pro fyzické kontroly, které se budou provádět v případech, kdy vyhodnocení snímků nepovede k jasným výsledkům.

(41) Článek 52 nařízení (ES) č. 1782/2003 stanoví zvláštní kontroly obsahu tetrahydrokannabinolu v případech, kdy zemědělci pěstují konopí na plochách vykázaných pro účely režimu jednotné platby. Je třeba stanovit podrobnosti takových kontrol.

(42) Pokud se členský stát rozhodne pro použití různých režimů podpor na "zvířata", pak pokud se žádá o podporu v rámci těchto režimů, je třeba upřesnit načasování a minimální obsah kontrol na místě. V zájmu účinného přezkoumání správnosti údajů v žádostech o podporu a v oznámeních do počítačové databáze skotu je nezbytné provádět velkou část takových kontrol na místě během stanoveného retenčního období.

(43) Pokud se členský stát rozhodne pro použití různých režimů podpor pro skot, kde podmínkou způsobilosti je řádná identifikace a evidence skotu podle článku 138 nařízení (ES) č. 1782/2003, mělo by se zajistit, aby podpora Společenství byla poskytována pouze na skot řádně identifikovaný a evidovaný. Tyto kontroly by se měly rovněž provádět u skotu, pro který dosud nebyla podána žádost, ale pro který by mohla být taková žádost podána v budoucnu, protože u těchto zvířat se s ohledem na mechanismus některých režimů podpor pro skot mnohdy žádá o podporu až poté, co zvířata opustila hospodářství.

(44) Pokud se členský stát rozhodne pro použití porážkové prémie, mělo by se přijmout zvláštní ustanovení o kontrolách prováděných na jatkách za účelem ověření toho, zda jsou zvířata, pro která se žádá o podporu, způsobilá pro tuto podporu a zda jsou informace obsažené v počítačové databázi správné. Členské státy by měly být zmocněny použít při výběru jatek, která budou takto kontrolována, dvě různá východiska.

(45) V takovém případě, pokud jde o porážkové prémie poskytované po vývozu skotu, je z důvodu rozdílů v účelu kontrol nezbytné přijmout vedle kontrolních ustanovení Společenství pro vývoz obecně ještě zvláštní ustanovení.

(46) Kontrolní ustanovení týkající se podpor na "zvířata" by měla být v případě potřeby použitelná i na dodatečné platby uvedené v článku 133 nařízení (ES) č. 1782/2003.

(47) Na základě nařízení Komise (ES) č. 1082/2003 ze dne 23. června 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000, pokud jde o minimální kontroly v rámci systému identifikace a registrace skotu [4], byla přijata zvláštní kontrolní ustanovení. Pokud jsou takové kontroly prováděny podle tohoto nařízení, jejich výsledky by se měly zahrnout do kontrolní zprávy pro integrovaný systém.

(48) Pokud jde o žádosti o prémie na mléčné výrobky a související dodatečné platby, hlavním kritériem způsobilosti pro podporu je množství mléka, které lze vyprodukovat v rámci referenčního množství, jež má zemědělec k dispozici, a to, zda je zemědělec skutečným producentem mléka. Referenční množství je již příslušným orgánům členských států známo. Hlavní podmínkou, kterou je třeba zkontrolovat na místě, tedy je, zda je zemědělec producentem mléka. Takové kontroly lze provádět zejména na základě účetních knih nebo jiných záznamů zemědělce.

(49) Nařízení (ES) č. 1782/2003 zavádí povinnosti v oblasti podmíněnosti pro zemědělce, kteří dostávají platby podpor v rámci všech režimů přímých plateb uvedených v jeho příloze I. Toto nařízení stanoví systém snížení a vyloučení v případě neplnění takových povinností. Je třeba stanovit prováděcí pravidla k tomuto systému.

(50) Měly by se stanovit podrobnosti spojené s otázkou, které orgány v členských státech provádějí kontroly plnění povinností v oblasti podmíněnosti.

(51) V některých případech může být pro členské státy užitečné provádět správní kontroly plnění povinností v oblasti podmíněnosti. Používání tohoto kontrolního nástroje by nemělo být pro členské státy povinné, je však žádoucí upravit jeho použití na dobrovolném základě.

(52) Musí se stanovit minimální míra kontrol nad dodržováním povinností v oblasti podmíněnosti. Tuto míru kontrol by mělo představovat 1 % zemědělců spadajících do oblasti působnosti každého kontrolního orgánu, které je třeba vybrat na základě vhodné analýzy rizik. Výběrový soubor by se měl vytvořit buď na základě výběrových souborů zemědělců vybraných pro kontrolu na místě zaměřenou na kritéria způsobilosti pro podporu, nebo z celkového počtu zemědělců, kteří podají žádost o podporu v rámci režimů přímých plateb. V takovém případě by se měly povolit některé další možnosti volby.

(53) Obecně platí, že by se kontroly na místě, s ohledem na různou povahu povinností v oblasti podmíněnosti, měly zaměřit na ty povinnosti, jejichž dodržování lze kontrolovat v době návštěvy. Kromě toho by měl kontrolor určit případy, ve kterých musí být v případě nutnosti provedeny další kontroly, pokud jde o požadavky a normy, jejichž porušení nebylo možné v době návštěvy jasně prokázat.

(54) Musí se stanovit pravidla pro vypracovávání podrobných a zvláštních kontrolních zpráv. Specializovaní kontroloři v terénu by měli informovat o všech svých zjištěních a jejich závažnosti, aby platební agentura mohla stanovit příslušná snížení nebo podle okolností rozhodnout o vyloučení z příjmu přímých plateb.

(55) V zájmu účinné ochrany finančních zájmů Společenství by se měla přijmout vhodná opatření k zamezení nesrovnalostem a podvodům. Měla by se přijmout samostatná ustanovení o nesrovnalostech týkajících se kritérií způsobilosti pro podporu pro jednotlivé dotyčné režimy podpor.

(56) Systém snížení a vyloučení upravený v nařízení (ES) č. 1782/2003, pokud jde o povinnosti spojené s podmíněností, však sleduje jiný cíl, a to motivovat zemědělce k dodržování již existujících právních předpisů v různých oblastech podmíněnosti.

(57) Snížení a vyloučení by se měla stanovit s ohledem na zásadu proporcionality a v případě kritérií způsobilosti pro podporu s ohledem na zvláštní problémy spojené s případy vyšší moci a s mimořádnými a přírodními okolnostmi. V případě povinností spojených s podmíněností se mohou snížení a vyloučení uplatnit jedině tehdy, pokud zemědělec jednal z nedbalosti nebo úmyslně. Snížení a vyloučení by se měla odstupňovat podle závažnosti zjištěné nesrovnalosti a měla by zahrnovat i úplné vyloučení z jednoho nebo několika režimů podpory na stanovenou dobu. Pokud jde o kritéria způsobilosti pro podporu, měla by snížení a vyloučení zohledňovat zvláštnosti jednotlivých režimů podpory.

(58) U žádostí o podporu na "plochu" se nesrovnalosti obvykle týkají částí ploch. Vykázání větší rozlohy jednoho pozemku lze proto vyrovnat vykázáním menší rozlohy jiných pozemků se stejnou skupinou plodin. V rámci určité přípustné odchylky by mělo být stanoveno, že žádosti o podporu se upraví podle skutečně zjištěné rozlohy a snížení se uplatní teprve po překročení této odchylky.

(59) Je proto nutné definovat plochy, na které se vztahuje stejná skupina plodin. Plochy vykázané pro účely režimu jednotné platby by měly v zásadě patřit do stejné skupiny plodin. Je však třeba stanovit zvláštní pravidla pro určení toho, který ze souvisejících platebních nároků se uplatní v případě prokázání rozporu mezi vykázanou a zjištěnou rozlohou. Kromě toho, v souladu s čl. 54 odst. 6 nařízení (ES) č. 1782/2003, se musí nároky při vynětí půdy z produkce uplatnit před jakýmikoli jinými nároky. V této souvislosti je nutné upravit dvě situace. Za prvé, plocha vykázaná jako půda vyňatá z produkce za účelem uplatnění nároků plynoucích z vynětí půdy z produkce, ohledně níž bylo zjištěno, že ve skutečnosti vyňatá nebyla, se musí odečíst od celkové plochy vykázané pro účely režimu jednotné platby jako nezjištěná plocha. Za druhé, totéž by mělo jako fikce platit pro plochu odpovídající nárokům při vynětí půdy z produkce, které nebyly uplatněny, pokud byly současně uplatněny jiné nároky zároveň s odpovídající plochou.

(60) Je nutné přijmout zvláštní ustanovení, která zohlední zvláštnosti žádostí o podporu v rámci režimů podpory pro brambory určené pro výrobu škrobu a osivo. Pokud se členský stát rozhodne pro použití různých režimů podpory na "zvířata" a pokud zemědělci žádají o podporu na "zvířata", za tímto účelem vykazují krmnou plochu a vykázání větší rozlohy takových ploch nemá za následek vyšší platbu, není třeba stanovovat žádné sankce.

(61) Pokud jde o žádosti o podporu na "zvířata", vedou nesrovnalosti k tomu, že na dotyčné zvíře nelze podporu poskytnout. Je třeba stanovit uplatnění snížení již v případě zjištění nesrovnalostí u prvního zvířete; bez ohledu na výši snížení by však sankce měla být méně přísná, pokud se nesrovnalosti týkají nejvýše tří zvířat. Ve všech ostatních případech by měla přísnost sankce záviset na procentu zvířat, u kterých byly nesrovnalosti zjištěny.

(62) Zemědělcům by mělo být povoleno nahradit skot a ovce nebo kozy v rámci limitů povolených podle příslušných odvětvových pravidel. Pokud v důsledku přírodních okolností není zemědělec schopen splnit retenční povinnosti podle odvětvových pravidel, snížení ani vyloučení by se neměla uplatnit.

(63) Pokud se členský stát rozhodne pro použití porážkové prémie, měla by se, vzhledem k významu jatek pro řádné fungování některých režimů podpory pro skot, rovněž přijmout ustanovení pro případy, kdy jatky v důsledku hrubé nedbalosti nebo úmyslně vydají nepravdivá osvědčení nebo prohlášení.

(64) Pokud se jedná o nesrovnalosti týkající se dodatečných plateb stanovených v článku 133 nařízení (ES) č. 1782/2003, měly by členské státy stanovit sankce, které budou rovnocenné se sankcemi stanovenými ve vztahu k režimům podpory na "plochu" a na "zvířata", ledaže by to nebylo přiměřené. V takovém případě by měly členské státy stanovit přiměřené rovnocenné sankce.

(65) Měla by se stanovit snížení a sankce ohledně prémie na mléčné výrobky a dodatečných plateb pro případ, kdy zemědělec, který žádá o podporu, nesplní svou povinnost produkovat mléko.

(66) Pokud jde o povinnosti v oblasti podmíněnosti, mělo by se vedle odstupňování snížení a vyloučení podle zásady proporcionality stanovit, že od určitého okamžiku bude opakované porušení téže povinnosti spojené s podmíněností po předchozím upozornění zemědělce považováno za úmyslné porušení.

(67) Pokud jde o kritéria způsobilosti pro podporu, obecně by se neměla snížení a vyloučení uplatňovat, pokud zemědělec poskytl věcně správné informace nebo může jinak prokázat, že nenese zavinění.

(68) Na zemědělce, kteří kdykoli upozorní příslušné vnitrostátní orgány na chybné žádosti o podporu, by se neměla vztahovat žádná snížení ani vyloučení bez ohledu na důvody nesprávnosti, za předpokladu, že příslušný orgán neinformoval zemědělce o svém úmyslu provést kontrolu na místě a že ho již neupozornil na nesrovnalost v žádosti. Totéž by mělo platit ve vztahu k chybným údajům obsaženým v počítačové databázi, jak ohledně skotu, pro který byla podána žádost o podporu a u něhož takové nesrovnalosti představují nejen porušení povinnosti v oblasti podmíněnosti, ale též porušení kritéria způsobilosti pro podporu, tak ohledně skotu, pro který nebyla podána žádost o podporu a u něhož jsou takové nesrovnalosti významné jen v rámci povinností spojených s podmíněností.

(69) Spravování malých částek nadměrně zatěžuje příslušné orgány členských států. Je proto vhodné zmocnit členské státy, aby nevyplácely částky podpor, které nedosahují určité minimální výše, a aby nepožadovaly vrácení neoprávněně vyplacených částek, pokud jsou příslušné obnosy minimální.

(70) Je nutné přijmout zvláštní a podrobná ustanovení, která zajistí spravedlivé používání různých snížení, jež mají být uplatněna na jednu nebo více žádostí od téhož zemědělce. Snížení a vyloučení stanovená tímto nařízením by se měla použít bez dotčení doplňkových sankcí podle jiných ustanovení práva Společenství nebo vnitrostátních právních předpisů.

(71) V případě, že zemědělec v důsledku vyšší moci nebo mimořádných okolností není schopen splnit povinnosti podle odvětvových pravidel, neměl by ztratit nárok na vyplacení podpory. Mělo by se upřesnit, zejména které případy mohou příslušné orgány uznat za mimořádné okolnosti.

(72) V zájmu zajištění jednotného uplatňování zásady dobré víry v celém Společenství by měly být pro případ vymáhání neoprávněně vyplacených částek stanoveny podmínky, za nichž se lze na tuto zásadu odvolat, aniž je dotčeno zacházení s dotyčnými výdaji v souvislosti se schválením účetní závěrky podle nařízení Rady (ES) č. 1258/1999 ze dne 17. května 1999 o financování společné zemědělské politiky [5].

(73) Měla by se přijmout pravidla upravující důsledky převodů celých hospodářství, která jsou vázána některými povinnostmi podle režimů přímých plateb v rámci integrovaného systému.

(74) Členské státy by zásadně měly přijmout jakákoli další opatření nezbytná k zajištění řádného provádění tohoto nařízení. Pokud je to nezbytné, měly by si členské státy poskytovat vzájemnou pomoc.

(75) V případě potřeby by měla být Komise informována o všech opatřeních přijatých členskými státy k zavedení změn při provádění integrovaného systému. Za tím účelem, aby Komise mohla účinně sledovat integrovaný systém, měly by jí členské státy předávat některé výroční kontrolní statistiky. Kromě toho by členské státy měly informovat Komisi o všech opatřeních, která přijmou, pokud jde o zachování půdy se stálými pastvinami.

(76) Je třeba vytvořit pravidla ohledně základu pro výpočet snížení, kterých má být použito na základě odlišení v souladu s článkem 10 nařízení (ES) č. 1782/2003, dále klíč pro rozdělování takto určených finančních prostředků, jakož i pravidla výpočtu doplňkové částky podpory stanovené v článku 12 uvedeného nařízení, aby byla stanovena pravidla pro zjištění, zda bylo dosaženo prahové hodnoty 5000 EUR uvedené v tomto článku.

(77) Toto zařízení by se mělo začít používat od 1. ledna 2005. Ke stejnému dni by se mělo zrušit nařízení (ES) č. 2419/2001. Toto nařízení by však mělo být i nadále použitelné pro žádosti o podporu, které se vztahují k hospodářským rokům nebo prémiovým obdobím začínajícím před 1. lednem 2005. Je třeba přijmout zvláštní ustanovení, která by měla zajistit, aby se snížení, jichž má být použito podle pravidel stanovených v nařízení (ES) č. 2419/2001, nestala v důsledku přechodu na tento nový režim bezpředmětnými.

(78) Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro přímé platby,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

ČÁST I OBLAST PŮSOBNOSTI A OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Oblast působnosti

Toto nařízení stanoví prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém (dále jen "integrovaný systém"), které jsou upraveny v hlavě II nařízení (ES) č. 1782/2003. Nejsou jím dotčena zvláštní ustanovení v nařízeních, která se týkají jednotlivých režimů podpory.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1. "ornou půdou" půda obdělávaná za účelem produkce plodin a půda vyňatá z produkce nebo udržovaná v dobrých zemědělských a environmentálních podmínkách v souladu s článkem 5 nařízení (ES) č. 1782/2003 nebo půda pod skleníky nebo pevným či mobilním krytem;

2. "stálou pastvinou" půda využívaná k pěstování trav nebo jiných zelených pícnin na přírodních (přirozený osev) nebo uměle vytvořených (umělý osev) plochách, které nejsou zahrnuty do střídání plodin v hospodářství po dobu pěti let nebo déle;

3. "systémem pro identifikaci a evidenci skotu" systém pro identifikaci a evidenci skotu stanovený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 [6];

4. "ušní značkou" ušní značka pro individuální identifikaci zvířat, jak je uvedeno v čl. 3 písm. a) a v článku 4 nařízení (ES) č. 1760/2000;

5. "počítačovou databází skotu" počítačová databáze uvedená v čl. 3 písm. b) a v článku 5 nařízení (ES) č. 1760/2000;

6. "zvířecím pasem" zvířecí pas uvedený v čl. 3 písm. c) a v článku 6 nařízení (ES) č. 1760/2000;

7. "evidencí" evidence vedená držiteli zvířat v souladu s článkem 4 směrnice Rady 92/102/EHS [7], s článkem 5 nařízení Rady (ES) č. 21/2004 [8] nebo s čl. 3 písm. d) a článkem 7 nařízení (ES) č. 1760/2000;

8. "prvky systému pro identifikaci a evidenci skotu" prvky uvedené v článku 3 nařízení (ES) č. 1760/2000;

9. "identifikačním kódem" identifikační kód uvedený v čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 1760/2000;

10. "nesrovnalostmi" jakékoli nedodržení příslušných právních předpisů pro poskytování dotyčné podpory;

11. "jednotnou žádostí" žádost o přímé platby v rámci režimu jednotné platby a dalších režimů podpory na "plochu" uvedených v hlavě III a IV nařízení (ES) č. 1782/2003;

12. "režimy podpory na" plochu režim jednotné platby a všechny režimy podpory podle hlavy IV nařízení (ES) č. 1782/2003, kromě režimů podpory podle kapitol 7, 11 a 12 uvedené hlavy;

13. "žádostí o podporu na" zvířata žádost o vyplacení podpory v rámci režimu prémií na ovce a kozy a režimu plateb pro hovězí a telecí maso podle hlavy IV kapitol 11 a 12 nařízení (ES) č. 1782/2003;

14. "žádostí o prémie pro mléčné výrobky" žádost o vyplacení podpory v rámci režimu prémií pro mléčné výrobky a dodatečných plateb podle hlavy IV kapitoly 7 nařízení (ES) č. 1752/2003;

15. "využitím" využití plochy s ohledem na typ plodin nebo pokrytí pozemku nebo neexistenci plodin;

16. "režimem podpory skotu" režimy podpory uvedené v článku 121 nařízení (ES) č. 1782/2003;

17. "režimem podpory pro ovce/kozy" režim podpory uvedený v článku 111 nařízení (ES) č. 1782/2003;

18. "skotem, pro který byla podána žádost" skot, pro který byla podána žádost o podporu na "zvířata" v rámci režimů podpory pro hovězí a telecí maso;

19. "skotem, pro který nebyla podána žádost" skot, pro který dosud nebyla podána žádost o podporu na "zvířata", ale pro který je možné poskytnout podporu v rámci režimů podpory pro hovězí a telecí maso;

20. "retenčním obdobím" období, během něhož musí být zvíře, pro které byla podána žádost o podporu, drženo v hospodářství, jak je uvedeno v těchto ustanoveních:

a) články 5 a 9 nařízení Komise (ES) č. 2342/1999 ze dne 28. října 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1254/1999 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem, pokud jde o režim prémií [9], ve vztahu ke zvláštní prémii na skot samčího pohlaví;

b) článek 16 nařízení (ES) č. 2342/1999, ve vztahu k prémii na krávy bez tržní produkce mléka;

c) článek 37 nařízení (ES) č. 2342/1999, ve vztahu k porážkové prémii;

d) čl. 2 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 2550/2001 ze dne 21. prosince 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2529/2001 o společné organizaci trhu se skopovým a kozím masem, pokud jde o režimy prémií, a kterým se mění nařízení (ES) č. 2419/2001 [10], ve vztahu k podporám pro ovce a kozy;

21. "držitelem zvířat" každá fyzická nebo právnická osoba odpovědná za zvířata, trvale nebo přechodně, a to i po dobu přepravy nebo na trhu;

22. "zjištěnou plochou" plocha, u níž byly splněny všechny podmínky stanovené v předpisech o poskytování podpory; v případě režimu jednotné platby lze vykázanou plochu považovat za zjištěnou jedině tehdy, pokud je s ní spojen odpovídající počet platebních nároků;

23. "zjištěným zvířetem" zvíře, u něhož byly splněny všechny podmínky stanovené v předpisech o poskytování podpory;

24. "prémiovým obdobím" období, ke kterému se vztahují žádosti o podporu bez ohledu na den jejich podání;

25. "geografickým informačním systémem" (dále jen "GIS") technika počítačového geografického informačního systému uvedeného v článku 20 nařízení (ES) č. 1782/2003;

26. "referenčním pozemkem" geograficky vymezený prostor, který má zvláštní identifikaci zaznamenanou do GIS v identifikačním systému členského státu uvedeném v článku 18 nařízení (ES) č. 1782/2003;

27. "grafickým materiálem" mapy nebo jiné dokumenty používané ke sdělování prvků GIS mezi žadateli o podporu a členskými státy;

28. "vnitrostátním geodetickým systémem" referenční souřadnicový systém, který umožňuje standardizované měření a zvláštní identifikaci zemědělských pozemků v celém dotyčném členském státu; pokud se používají různé souřadnicové systémy, musejí být slučitelné uvnitř každého členského státu;

29. "platebními agenturami" orgány a subjekty uvedené v článku 4 nařízení Rady (ES) č. 1258/1999 [11];

30. "podmíněností" právními předpisy stanovené požadavky v oblasti řízení a dobrých zemědělských a environmentálních podmínek podle článků 4 a 5 nařízení (ES) č. 1782/2003;

31. "oblastmi podléhajícími podmíněnosti" různé oblasti právními předpisy stanovených požadavků v oblasti jak řízení ve smyslu čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003, tak dobrých zemědělských a environmentálních podmínek uvedených v příloze IV tohoto nařízení;

32. "aktem" každá směrnice a každé nařízení uvedené v příloze III nařízení (ES) č. 1782/2003; avšak směrnice a nařízení uvedené v bodech 6, 7, 8 a 8a přílohy III uvedeného nařízení tvoří jediný akt;

33. "normou" normy, jak jsou definovány členskými státy v souladu s článkem 5 a přílohou IV nařízení (ES) č. 1782/2003;

34. "požadavkem" v souvislosti s podmíněností každý jednotlivý požadavek stanovený právními předpisy v oblasti řízení, vyplývající z některého z článků uvedených v příloze III nařízení (ES) č. 1782/2003 daného aktu, který se co do obsahu liší od jakýchkoli jiných požadavků stejného aktu;

35. "porušením" jakékoli porušení požadavků a norem týkajících se podmíněnosti; případem porušení je rovněž porušení povinností stanovených v článku 4 tohoto nařízení;

36. "specializovanými orgány" příslušné vnitrostátní orgány odpovědné podle čl. 25 odst. 2 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 1782/2003 za zajišťování dodržování požadavků podle předpisů v oblasti řízení a dobrých zemědělských a environmentálních podmínek;

37. "určeným individuálním referenčním množstvím" individuální referenční množství, na které má zemědělec nárok.

Článek 3

Zachování půdy se stálými pastvinami na úrovni členského státu

1. Aniž jsou dotčeny výjimky stanovené v čl. 5 odst. 2 třetím pododstavci nařízení (ES) č. 1782/2003, členské státy v souladu s prvním pododstavcem uvedeného odstavce dbají o to, aby zůstal zachován poměr půdy užívané jako stálé pastviny k celkové zemědělské ploše, jak je definována v čl. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 795/2004. Tato povinnost se použije buď na celostátní, nebo na regionální úrovni.

Pokud je však zachována rozloha půdy se stálými pastvinami v absolutním vyjádření, stanovená v souladu s odst. 4 písm. a), povinnost uvedená v čl. 5 odst. 2 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 1782/2003 se považuje za splněnou.

2. Pro účely použití čl. 5 odst. 2 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1782/2003 členské státy zajistí, aby poměr uvedený v odstavci 1 neklesl na úkor půdy užívané jako stálé pastviny o více než 10 % ve srovnání s referenčním poměrem pro rok 2003.

3. Poměr uvedený v odstavci 1 se stanoví každým rokem na základě ploch vykázaných zemědělci pro daný rok.

4. Referenční poměr pro rok 2003 uvedený v odstavci 2 se stanoví takto:

a) půda užívaná jako stálé pastviny je půda se stálými pastvinami vykázaná jako taková zemědělci v roce 2003, plus půda vykázaná jako stálé pastviny v roce 2005 v souladu s čl. 14 odst. 1 tohoto nařízení, která v roce 2003 nebyla vykázaná pro žádné jiné použití než pro louky a pastviny, pokud zemědělec nemůže prokázat, že taková půda nebyla v roce 2003 užívána jako stálé pastviny.

Odečtou se plochy vykázané jako stálé pastviny v roce 2005, které byly v roce 2003 způsobilé k platbě na plochu pro plodiny na orné půdě v souladu s čl. 1 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1251/1999 ze dne 17. května 1999 o režimu podpor pro producenty některých plodin na orné půdě [12].

Odečte se půda, která byla v roce 2003 užívána jako stálé pastviny a po roce 2003 byla zalesněna nebo teprve má být zalesněna v souladu s čl. 5 odst. 2 třetím pododstavcem nařízení (ES) č. 1782/2003;

b) celková zemědělská plocha je celková zemědělská plocha vykázaná zemědělci v roce 2005.

Článek 4

Zachování půdy se stálými pastvinami na individuální úrovni

1. Pokud se zjistí, že poměr uvedený v čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení klesl, dotyčný členský stát uloží na celostátní nebo regionální úrovni všem zemědělcům, kteří žádají o podporu podle kteréhokoli z režimů přímých plateb uvedených v příloze I nařízení (ES) č. 1782/2003, povinnost nepřeměňovat půdu se stálými pastvinami na půdu určenou k jiným účelům bez předchozího povolení.

2. Pokud se zjistí, že splnění povinnosti uvedené v čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení nelze zajistit, uloží dotyčný členský stát kromě opatření, která je třeba přijmout v souladu s odstavcem 1, na celostátní nebo regionální úrovni všem zemědělcům, kteří žádají o podporu podle kteréhokoli z režimů přímých plateb uvedených v příloze I nařízení (ES) č. 1782/2003 a kteří disponují půdou, jež byla původně využívána jako stálé pastviny a poté přeměněna na půdu určenou k jiným účelům, povinnost obnovit na této půdě stálé pastviny.

Tato povinnost se v roce 2005 vztahuje na půdu přeměněnou na půdu určenou k jiným účelům od data stanoveného pro podání žádostí o podporu na "plochu" pro rok 2003. Od roku 2006 se tato povinnost vztahuje na půdu takto přeměněnou od začátku období 12 měsíců předcházejícího poslednímu dni pro podání jednotných žádostí v dotyčném členském státu v souladu s článkem 11.

V takovém případě zemědělci obnoví na určitém procentu této plochy stálé pastviny nebo vyčlení jako půdu se stálými pastvinami odpovídající rozlohu. Toto procento se vypočítá na základě rozlohy půdy takto přeměněné zemědělcem a rozlohy nezbytné k opětovnému vytvoření rovnováhy.

Pokud však taková půda poté, co byla přeměněna na půdu určenou k jiným účelům, byla převedena, tato povinnost se použije jedině tehdy, pokud k převodu došlo po vstupu tohoto nařízení v platnost.

Odchylně od čl. 2 bodu 2 se plochy znovu přeměněné na půdu se stálými pastvinami nebo vyčleněné jako půda se stálými pastvinami považují za "stálé pastviny" od prvního dne opětovného přeměnění nebo vyčlenění.

3. Povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 se však nevztahují na případy, kdy zemědělci vyčlenili půdu pro stálé pastviny v rámci programů podle nařízení Rady (EHS) č. 2078/92 ze dne 30. června 1992 o způsobech zemědělské produkce slučitelných s požadavky na ochranu životního prostředí a zachování venkova [13], nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení [14] a nařízení Rady (ES) č. 1017/94 ze dne 26. dubna 1994 o přeměně půdy, na které se v současnosti pěstují plodiny na orné půdě, na půdu pro extenzivní chov hospodářských zvířat v Portugalsku [15].

ČÁST II INTEGROVANÝ ADMINISTRATIVNÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM

HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 5

Identifikace zemědělců

Aniž je dotčen čl. 22 odst. 3 nařízení (ES) č. 1782/2002, jednotný systém evidence totožnosti každého zemědělce podle čl. 18 odst. 1 písm. f) uvedeného nařízení zaručuje jednotnou identifikaci všech žádostí o podporu podaných týmž zemědělcem.

Článek 6

Identifikace zemědělských pozemků

1. Systém identifikace zemědělských pozemků uvedený v článku 20 nařízení (ES) č. 1782/2003 funguje na úrovni referenčních pozemků, jako je katastrální pozemek nebo soubor několika spolu souvisejících přirozeně ohrazených pozemků, čímž je zajištěna jednotná identifikace každého referenčního pozemku.

Členské státy kromě toho zajistí, aby byly zemědělské pozemky spolehlivě identifikovány, a zejména vyžadují, aby jednotné žádosti obsahovaly podrobné údaje nebo aby k nim byly přiloženy doklady, které určí příslušné orgány, za účelem lokalizace a změření každého zemědělského pozemku. GIS funguje na základě vnitrostátního geodetického systému.

2. Členské státy zajistí, aby přinejmenším 90 % jednotlivé plochy z alespoň 75 % referenčních pozemků, které jsou předmětem žádosti o podporu, bylo způsobilých pro podporu podle režimu jednotné platby. Toto hodnocení se provádí ročně pomocí vhodných statistických metod.

3. Pokud jde o platbu na "plochu" pro skořápkové ovoce, stanovenou v hlavě IV kapitole 4 nařízení (ES) č. 1782/2003, členské státy, které mají vnitrostátní zaručenou plochu stanovenou v čl. 84 odst. 3 uvedeného nařízení větší než 1500 ha, zavedou v GIS od 1. ledna 2006 další vrstvu informací o počtu stromů na pozemek, jejich druhu a poloze, včetně výpočtu plochy sadů.

Článek 7

Identifikace a evidence platebních nároků

1. Systém identifikace a evidence platebních nároků, stanovený v článku 21 nařízení (ES) č. 1782/2003 je elektronický rejstřík na úrovni členského státu, který zejména u křížových kontrol podle článku 24 tohoto nařízení zaručuje efektivní sledování platebních nároků, především pokud jde o tyto prvky:

a) držitel;

b) hodnota;

c) datum stanovení;

d) datum poslední aktivace;

e) původ, zejména z hlediska přidělení (původní nárok nebo vnitrostátní rezerva), koupě, nájem nebo dědictví;

f) druh nároku, zejména nároky při vynětí půdy z produkce, platební nároky podléhající zvláštním podmínkám podle článku 48 nařízení (ES) č. 1782/2003 a nároky spojené s povolením podle článku 60 uvedeného nařízení,

g) popřípadě regionální omezení.

2. Členské státy, ve kterých existuje více než jedna platební agentura, se mohou rozhodnout, že budou provozovat elektronický rejstřík na úrovni platební agentury. V takovém případě dotyčný členský stát zajistí, aby byly jednotlivé rejstříky navzájem slučitelné.

Článek 8

Obecné zásady týkající se zemědělských pozemků

1. Zalesněný pozemek se považuje za zemědělský pozemek pro účely režimu podpory na "plochu" za předpokladu, že zemědělské činnosti uvedené v článku 51 nařízení (ES) č. 1782/2003 nebo případně plánovanou produkci lze provádět podobným způsobem jako na nezalesněných pozemcích, které se nacházejí ve stejné zóně.

2. Pokud jde o krmné plochy:

a) jsou-li ve společném užívání, příslušné orgány je pomyslně rozdělí mezi jednotlivé zemědělce v poměru k tomu, jak je používají nebo jak jsou oprávněni je používat;

b) pro účely použití článku 131 nařízení (ES) č. 1782/2003 musí být každá krmná plocha k dispozici pro chov zvířat nejméně po dobu sedmi měsíců, počínaje dnem, který stanoví členský stát mezi 1. lednem a 31. březnem;

c) pro účely použití článku 131 nařízení (ES) č. 1782/2003 je v případě, že se krmná plocha nachází na území jiného členského státu, než ve kterém má zemědělec hlavní sídlo podnikání, možné tuto plochu na žádost zemědělce považovat za součást jeho hospodářství za předpokladu, že se nachází v bezprostřední blízkosti hospodářství a že převážná část veškeré zemědělské půdy, kterou zemědělec využívá, se nachází na území členského státu, ve kterém má zemědělec hlavní sídlo podnikání.

Článek 9

Systém kontroly podmíněnosti

Členské státy vytvoří systém, který zaručí účinnou kontrolu dodržování podmíněnosti. Tento systém, v souladu s hlavou III kapitolou III tohoto nařízení, zahrnuje zejména:

a) poskytování nezbytných informací o zemědělcích, kteří žádají o přímé platby, platební agenturou nebo případně orgánem odpovědným za koordinaci uvedeným v čl. 23 odst. 3 nařízení (ES) č. 1782/2003 specializovaným kontrolním subjektům v případě, že příslušným kontrolním orgánem není platební agentura;

b) metody pro výběr kontrolních výběrových souborů;

c) označení povahy a rozsahu kontrol, které se provedou;

d) kontrolní zprávy, ve kterých je uvedeno každé zjištěné porušení, včetně zhodnocení jeho závažnosti, rozsahu, trvání a opakovanosti;

e) předávání kontrolních zpráv specializovanými kontrolními subjekty buď platební agentuře, nebo orgánu odpovědnému za koordinaci uvedenému v čl. 23 odst. 3 nařízení (ES) č. 1782/2003, popřípadě jim oběma, není-li příslušným kontrolním orgánem platební agentura;

f) používání systému snížení a vyloučení platební agenturou.

Členské státy kromě toho mohou stanovit postup, podle kterého zemědělci sdělují platební agentuře údaje nezbytné k určení požadavků a norem, jež se na ně vztahují.

Článek 10

Výplata podpory

1. Aniž je dotčeno období stanovené v čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003 nebo jakékoli ustanovení týkající se vyplácení záloh v souladu s odstavcem 3 uvedeného článku, přímé platby spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení se provedou až po dokončení kontrol kritérií způsobilosti, které má členský stát provést podle tohoto nařízení.

2. Pokud jde o kontroly podmíněnosti podrobněji popsané v hlavě III kapitole III tohoto nařízení, musí být všechny neoprávněně vyplacené částky v případě, že není možné takové kontroly dokončit před výplatou, vráceny zpět podle článku 73 tohoto nařízení.

HLAVA II ŽÁDOSTI O PODPORU

KAPITOLA I JEDNOTNÁ ŽÁDOST

Článek 11

Den podání jednotné žádosti

1. Zemědělec, který žádá o podporu v rámci některého z režimů podpory na "plochu", smí předložit pouze jednu jednotnou žádost ročně.

Zemědělec, který nežádá o podporu v rámci žádného z režimů podpory na "plochu", ale žádá o podporu v rámci některého z režimů podpory uvedených v příloze I nařízení (ES) č. 1782/2003, pokud disponuje zemědělskou půdou, jak je definována v čl. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 795/2004, podá formulář jednotné žádosti, ve kterém uvede seznam této půdy v souladu s článkem 14 tohoto nařízení. Členské státy však mohou zemědělce od této povinnosti osvobodit, pokud jsou příslušným orgánům poskytnuty dotyčné informace v rámci jiných administrativních a kontrolních systémů, které zaručují slučitelnost s integrovaným systémem v souladu s článkem 26 nařízení (ES) č. 1782/2003.

2. Jednotná žádost se podává ke dni stanovenému členskými státy, kterým je nejpozději 15. květen. Finsko a Švédsko však mohou stanovit pozdější den, kterým je nejpozději 15. červen.

Komise však může postupem podle čl. 144 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003 povolit posunutí termínů uvedených výše v prvním pododstavci v některých oblastech, kde výjimečné klimatické podmínky neumožňují dodržet obvyklé lhůty.

Při stanovení data vezmou členské státy v úvahu období nutné pro poskytnutí všech příslušných údajů, aby zaručily řádnou administrativní a finanční správu podpor, a dbají o to, aby efektivní kontroly byly naplánovány zejména s ohledem na den, který má být stanoven v souladu s čl. 44 odst. 3 nařízení (ES) č. 1782/2003.

3. Pokud je správou režimů podpory, které jsou předmětem jednotné žádosti podané jedním a týmž zemědělcem, pověřeno více platebních agentur, dotyčný členský stát přijme vhodná opatření, aby zajistil, že informace požadované v tomto článku budou sděleny všem dotyčným platebním agenturám.

Článek 12

Obsah jednotné žádosti

1. Jednotná žádost obsahuje veškeré informace nezbytné k prokázání způsobilosti pro podporu, zejména:

a) totožnost zemědělce;

b) dotyčný režim nebo dotyčné režimy podpory;

c) identifikaci platebních nároků v souladu se systémem identifikace a evidence stanoveným v článku 7 pro účely režimu jednotné platby, rozdělených na nároky při vynětí půdy z produkce a na ostatní nároky;

d) podrobné údaje umožňující identifikaci všech zemědělských pozemků v hospodářství, jejich výměru vyjádřenou v hektarech na dvě desetinná místa, popřípadě jejich využití a poznámku o tom, zda je zemědělský pozemek zavlažován;

e) prohlášení zemědělce, že se seznámil s podmínkami pro poskytnutí dotyčné podpory.

2. Pro účely identifikace platebních nároků uvedených v odst. 1 písm. c) budou předtištěné formuláře rozeslané zemědělcům podle čl. 22 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003 obsahovat identifikaci platebních nároků v souladu se systémem identifikace a evidence stanoveným v článku 7, rozdělených na nároky při vynětí půdy z produkce a na ostatní nároky.

Při podávání formuláře žádosti opraví zemědělec předtištěný formulář, pokud došlo k jakýmkoli změnám, zejména k převodům platebních nároků podle článku 46 nařízení (ES) č. 1782/2003.

Zemědělec vykáže zvlášť plochu, které odpovídají nároky při vynětí půdy z produkce, a plochu, které odpovídají ostatní nároky. V souladu s čl. 54 odst. 6 nařízení (ES) č. 1782/2003 zemědělec uplatní své nároky při vynětí půdy z produkce před jakýmikoli jinými nároky. V důsledku toho zemědělec vykáže plochu půdy vyňaté z produkce odpovídající počtu jeho nároků při vynětí za předpokladu, že disponuje dostatečnou výměrou způsobilou pro podporu. Pokud je výměra způsobilá pro podporu menší než počet nároků při vynětí půdy z produkce, může zemědělec uplatnit takové množství nároků plynoucích z vynětí půdy z produkce, které odpovídá výměře plochy, kterou disponuje.

3. Pro účely identifikace všech zemědělských pozemků v hospodářství uvedených podle odst. 1 písm. d) budou předtištěné formuláře rozeslané zemědělcům podle čl. 22 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003 obsahovat maximální plochu způsobilou pro podporu na referenční pozemek pro účely režimu jednotné platby. Kromě toho grafický materiál poskytovaný zemědělcům podle téhož ustanovení uvádí hranice referenčních pozemků a jejich jednotnou identifikaci, a zemědělec uvede umístění každého zemědělského pozemku. Při podávání formuláře žádosti opraví zemědělec předtištěný formulář, pokud došlo k jakýmkoli změnám.

Článek 13

Zvláštní požadavky týkající se jednotné žádosti

1. Pokud žádost o platbu na plochu pro plodiny na orné půdě podle hlavy IV kapitoly 10 nařízení (ES) č. 1782/2003 obsahuje prohlášení o pěstování lnu a konopí na vlákno podle článku 106 uvedeného nařízení, předkládají se úřední návěsky použité na obalech osiva v souladu se směrnicí Rady 2002/57/ES [16], a zejména s článkem 12 této směrnice, nebo v případě lnu pěstovaného na vlákno jakékoli jiné doklady uznávané dotyčným členským státem za rovnocenné, včetně certifikace uvedené v článku 19 uvedené směrnice.

Pokud se osev uskuteční po konečném termínu pro podání jednotné žádosti, musejí být tyto návěsky nebo doklady předloženy nejpozději do 30. června.

Pokud mají být návěsky pro osivo konopí pěstovaného na vlákno předloženy též jiným vnitrostátním orgánům, mohou členské státy stanovit, že tyto návěsky se po předložení vrací zpět zemědělci.

V případě konopí pěstovaného na vlákno se poskytnou veškeré informace nutné pro identifikaci pozemků osetých konopím za každou odrůdu vysetého konopí.

V takovém případě, pokud zemědělec má v úmyslu produkovat konopí v souladu s článkem 52 nařízení (ES) č. 1782/2003, musí jednotná žádost obsahovat:

a) kopii smlouvy nebo závazku podle článků 52 a 106 uvedeného nařízení, pokud členský stát nestanovil, že tuto kopii lze předložit k pozdějšímu datu, kterým je nejpozději 15. září;

b) v případě uvedeném v článku 52 uvedeného nařízení údaj o množství použitého osiva (v kg na ha);

c) úřední návěsky použité na obalech osiva v souladu se směrnicí 2002/57/ES, a zejména s článkem 12 uvedené směrnice; pokud se však osev uskutečnil až po konečném termínu pro podání jednotné žádosti, musejí být tyto návěsky předloženy nejpozději do 30. června; pokud návěsky musejí být předloženy též jiným vnitrostátním orgánům, mohou členské státy stanovit, že tyto návěsky se po jejich předložení v souladu s tímto bodem vrací zpět zemědělci.

2. V případě půdy vyňaté z produkce a použité v souladu s čl. 55 písm. b) nebo čl. 107 odst. 3 první odrážkou nařízení (ES) č. 1782/2003 obsahuje jednotná žádost nezbytné důkazy požadované příslušnými odvětvovými pravidly.

3. V případě žádosti o podporu ve formě zvláštní prémie na jakost pro pšenici tvrdou podle hlavy IV kapitoly I nařízení (ES) č. 1782/2003 a ve formě příplatku na pšenici tvrdou a zvláštní podpory podle článku 105 uvedeného nařízení, obsahuje jednotná žádost v souladu s pravidly, která členský stát stanoví, důkazy o tom, že bylo použito minimálního množství certifikovaného osiva pšenice tvrdé.

4. V případě žádosti o zvláštní podporu pro rýži podle hlavy IV kapitoly 3 nařízení (ES) č. 1782/2003 obsahuje jednotná žádost specifikaci odrůdy vyseté rýže a identifikaci příslušných pozemků.

5. V případě žádosti o platbu na plochu pro skořápkové ovoce podle hlavy IV kapitoly 4 nařízení (ES) č. 1782/2003 obsahuje jednotná žádost počet stromů, jejich polohu a druh.

6. V případě žádosti o podporu pro energetické plodiny podle hlavy IV kapitoly 5 nařízení (ES) č. 1782/2003 obsahuje jednotná žádost kopii smlouvy, kterou uzavřel žadatel s prvním zpracovatelem podle článku 35 nařízení (ES) č. 2237/2003.

7. V případě žádosti o podporu pro brambory určené pro výrobu škrobu podle hlavy IV kapitoly 6 nařízení (ES) č. 1782/2003 obsahuje jednotná žádost kopii smlouvy o pěstování; členské státy však mohou stanovit, že tuto kopii lze předložit k pozdějšímu datu, kterým je nejpozději 30. červen.

8. V případě žádosti o podporu pro osivo podle hlavy IV kapitoly 9 nařízení (ES) č. 1782/2003 obsahuje jednotná žádost:

a) kopii smlouvy o pěstování nebo prohlášení o pěstování; členské státy však mohou stanovit, že tuto kopii lze předložit k pozdějšímu datu, kterým je nejpozději 15. září;

b) označení druhů osiva vysetého na každém pozemku;

c) údaj o množství vyprodukovaného certifikovaného osiva, vyjádřený v metrických centech na jedno desetinné místo; členské státy však mohou stanovit, že tyto informace lze poskytnout k pozdějšímu datu, kterým je nejpozději 15. červen roku následujícího po sklizni;

d) kopii dokladů prokazujících, že uvedená množství osiva byla úředně uznána; členské státy však mohou stanovit, že tyto informace lze poskytnout k pozdějšímu datu, kterým je nejpozději 15. červen roku následujícího po sklizni.

Článek 14

Obecná pravidla pro jednotnou žádost a pro prohlášení týkající se zvláštních způsobů využití půdy

1. Zvláštní způsoby využití půdy uvedené v čl. 5 odst. 2, článku 51 a příloze V nařízení (ES) č. 1782/2003 a půda využívaná k produkci lnu pěstovaného na vlákno, které se nemusí vykazovat v souladu s článkem 13 uvedeného nařízení, se vykazují pod samostatnou hlavičkou na formuláři jednotné žádosti.

Způsoby využívání půdy k jiným účelům než těm, které jsou předpokládány v rámci režimů podpory podle hlavy III a IV nařízení (ES) č. 1782/2003 a způsoby využívání, které nejsou uvedeny v příloze V uvedeného nařízení, se vykazují pod jednou nebo více hlavičkami "jiné využití".

Členské státy však mohou stanovit, že první a druhý pododstavec se nepoužijí v případě, že příslušné orgány obdrží tyto informace v rámci jiných administrativních a kontrolních systémů, které zaručují slučitelnost s integrovaným systémem v souladu s článkem 26 nařízení (ES) č. 1782/2003.

2. V prvním roce uplatňování režimu jednotné platby se členské státy mohou odchýlit od ustanovení článků 12 a 13, pokud platební nároky dosud nebyly definitivně stanoveny k poslednímu dni pro podání jednotné žádosti.

3. Členské státy mohou rozhodnout, že se všechny žádosti o podporu podle hlavy IV nařízení (ES) č. 1782/2003 zahrnují do jednotné žádosti. V tomto případě se kapitoly II a III této hlavy, pokud jde o zvláštní požadavky stanovené s ohledem na žádost o podporu v rámci těchto režimů, použijí obdobně.

4. Každý členský stát určí minimální rozlohu zemědělských pozemků, které mohou být předmětem žádosti. Minimální rozloha však nesmí překročit 0,3 ha.

Článek 15

Změny v jednotných žádostech

1. Po uplynutí lhůty pro podání jednotné žádosti mohou být jednotlivé zemědělské pozemky, případně doprovázené odpovídajícími platebními nároky, které dosud nebyly vykázány v jednotné žádosti pro účely některého z režimů podpory na "plochu", doplněny do jednotné žádosti, pokud jsou splněny podmínky v rámci dotyčných režimů podpory.

Změnu způsobu využívání nebo režimu podpory, pokud jde o jednotlivé zemědělské pozemky již vykázané v jednotné žádosti, lze provést za stejných podmínek.

Pokud změny uvedené v prvním a druhém pododstavci mají spojitost s jakýmikoli podpůrnými doklady nebo smlouvami, které je třeba předložit, jsou odpovídající změny takových dokladů nebo smluv rovněž povoleny.

2. Aniž jsou dotčeny dny pro podání jednotné žádosti stanovené Finskem a Švédskem v souladu s čl. 11 odst. 2 prvním pododstavcem, oznámí se změny provedené podle odstavce 1 tohoto článku příslušnému orgánu písemně nejpozději do 31. května, a v případě Finska a Švédska nejpozději do 15. června daného kalendářního roku.

3. Pokud již příslušný orgán informoval zemědělce o nesrovnalostech v žádosti o podporu nebo mu oznámil svůj úmysl provést kontrolu na místě a tato kontrola na místě odhalí nesrovnalosti, nejsou přípustné žádné změny podle odstavce 1 u těch zemědělských pozemků, kterých se dané nesrovnalosti týkají.

KAPITOLA II Žádosti o podporu na "zvířata"

Článek 16

Požadavky týkající se žádostí o podporu na "zvířata"

1. Žádost o podporu na "zvířata" obsahuje veškeré informace nezbytné k prokázání způsobilosti pro podporu, zejména:

a) totožnost zemědělce;

b) odkaz na jednotnou žádost, pokud již byla podána;

c) počet zvířat každého druhu, pro která se podává žádost o podporu a v případě skotu identifikační kódy zvířat;

d) případně závazek zemědělce držet zvířata uvedená v písmenu c) během retenčního období v hospodářství a informace o místu nebo místech, kde budou zvířata držena, včetně příslušného období;

e) případně individuální limity nebo individuální stropy pro dotyčná zvířata;

f) případně individuální referenční množství mléka, které má zemědělec k dispozici ke dni 31. března, nebo pokud se dotyčný členský stát rozhodne pro využití odchylky podle článku 44a nařízení (ES) č. 2342/1999, ke dni 1. dubna daného kalendářního roku; pokud toto množství není známo ke dni podání žádosti, je třeba je sdělit příslušnému orgánu co nejdříve;

g) prohlášení zemědělce, že se seznámil s podmínkami pro poskytnutí dotyčné podpory.

Pokud je zvíře během retenčního období přemístěno na jiné místo, sdělí to zemědělec předem písemně příslušnému orgánu.

2. Členské státy zaručí každému držiteli zvířat právo dostávat bez omezení od příslušného orgánu v přiměřených intervalech a bez přílišného prodlení informace o údajích v počítačové databázi skotu, které se vztahují k němu a jeho zvířatům. Při podání žádosti o podporu zemědělec prohlásí, že tyto údaje jsou správné a úplné, nebo podle okolností opraví chybné údaje nebo doplní chybějící údaje.

3. Členské státy mohou rozhodnout, že některé informace uvedené v odstavci 1 nemusí být v žádosti o podporu obsaženy, pokud již byly dříve sděleny příslušnému orgánu.

Členské státy mohou zejména zavést postupy, pomocí kterých mohou být údaje obsažené v počítačové databázi skotu použity pro účely žádosti o podporu, za předpokladu, že počítačová databáze skotu poskytuje dostatečnou úroveň jistoty a provádění, nezbytnou pro řádnou správu dotyčných režimů podpory. Takové postupy mohou představovat systém, podle něhož může zemědělec žádat o podporu pro všechna zvířata, která jsou k určitému dni stanovenému členským státem způsobilá pro podporu na základě údajů obsažených v počítačové databázi skotu. V tomto případě přijme členský stát nezbytná opatření, která zaručí, že:

a) v souladu s ustanoveními použitelnými na dotyčný režim podpory bude jasně určeno a dáno na vědomí zemědělci počáteční a konečné datum příslušných retenčních období;

b) zemědělec bude informován o tom, že jakákoli zvířata, která nejsou řádně identifikována nebo evidována v systému pro identifikaci a evidenci skotu, jsou považována za zvířata, u kterých byly zjištěny nesrovnalosti, jak je uvedeno v článku 59.

Pokud jde o prémii na krávy bez tržní produkce mléka podle článku 125 nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, nesrovnalosti zjištěné ohledně systému pro identifikaci a evidenci skotu se úměrně rozdělí mezi počet zvířat potřebných pro získání prémie a zvířat potřebných pro dodávku mléka nebo mléčných výrobků podle čl. 125 odst. 2 písm. b) uvedeného nařízení. Takové nesrovnalosti se však nejprve přidělí počtu zvířat nepotřebných v rámci individuálních limitů nebo stropů uvedených v čl. 125 odst. 2 písm. b) a v článku 126.

4. Členské státy mohou stanovit, že některé informace uvedené v odstavci 1 mohou nebo musí být dále předány prostřednictvím subjektu nebo subjektů, které schválí. Za předávané údaje však nadále nese odpovědnost zemědělec.

KAPITOLA III ŽÁDOSTI O PODPORU VE FORMĚ PRÉMIE PRO MLÉČNÉ VÝROBKY A DODATEČNÝCH PLATEB

Článek 17

Požadavky týkající se žádostí o podporu ve formě prémie pro mléčné výrobky a dodatečných plateb

Každý producent mléka, který žádá o prémii pro mléčné výrobky a o dodatečné platby podle hlavy IV kapitoly 7 nařízení (ES) č. 1782/2003, podá žádost o podporu obsahující veškeré informace nezbytné k prokázání způsobilosti pro podporu, zejména:

a) totožnost zemědělce;

b) prohlášení zemědělce, že se seznámil s podmínkami pro poskytnutí dotyčné podpory.

Žádost o podporu se podává ke dni stanovenému členskými státy, kterým je nejpozději 15. květen, a v případě Finska a Švédska 15. červen.

KAPITOLA IV SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Článek 18

Zjednodušení postupů

1. Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení tohoto nařízení a nařízení (ES) č. 1782/2003, členské státy mohou povolit nebo vyžadovat, aby veškerá sdělení podle tohoto nařízení mezi zemědělcem a orgány byla zasílána elektronicky. V takovém případě je třeba přijmout vhodná opatření, která zejména zajistí, aby:

a) byl zemědělec jednoznačně identifikován;

b) zemědělec splňoval všechny požadavky vyplývající z dotyčného režimu podpory;

c) zasílané údaje byly natolik spolehlivé, aby zaručovaly řádnou správu dotyčného režimu podpory; pokud se používají údaje obsažené v počítačové databázi skotu, aby tato databáze poskytovala úroveň jistoty a provádění nezbytnou pro řádnou správu dotyčných režimů podpory;

d) příslušné orgány v případě, že průvodní doklady nelze zaslat elektronicky, obdržely tyto doklady ve stejných lhůtách, jaké jsou stanoveny pro předání neelektronickými prostředky;

e) nedocházelo k žádné diskriminaci mezi zemědělci, kteří používají neelektronické prostředky, a těmi, kteří volí elektronický přenos.

2. Pokud jde o podávání žádostí o podporu, mohou členské státy za podmínek stanovených v odst. 1 písm. a) až e) stanovit zjednodušené postupy, pokud již orgány mají údaje k dispozici, a zejména tehdy, pokud se nezměnila situace od posledního podání žádosti o podporu v rámci dotyčného režimu podpory.

Článek 19

Opravy zjevných chyb

Aniž jsou dotčeny články 11 až 18, lze žádost o podporu v případě zjevných chyb uznaných příslušným orgánem kdykoli po jejím podání opravit.

Článek 20

Odchylka od nejzazší lhůty pro podání žádostí o podporu a pro předložení podpůrných dokladů, smluv a prohlášení

Odchylně od čl. 5 odst. 1 nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 [17], pokud poslední den pro podání žádosti o podporu nebo předložení jakýchkoli podpůrných dokladů, smluv nebo prohlášení podle této hlavy připadá na státní svátek, sobotu nebo neděli, považuje se za poslední den první následující pracovní den.

Článek 21

Opožděné podání

1. S výjimkou případů vyšší moci a mimořádných okolností podle článku 72 má podání žádosti o podporu podle tohoto nařízení po uplynutí příslušné lhůty za následek snížení částek, na které by měl zemědělec nárok, kdyby žádost podal ve stanovené lhůtě, o 1 % za každý pracovní den.

Aniž jsou dotčena jakákoli konkrétní opatření, která přijmou členské státy, aby zajistily předkládání veškerých podpůrných dokladů včas, tak aby bylo možné naplánovat a provést účinné kontroly, použije se první pododstavec rovněž na doklady, smlouvy nebo prohlášení, které mají být předloženy příslušnému orgánu v souladu s články 12 a 13, pokud takové doklady, smlouvy nebo prohlášení zakládají způsobilost pro dotyčnou podporu. V takovém případě se snížení vztahuje na částku splatnou pro dotyčnou podporu.

Pokud je lhůta překročena o více než 25 kalendářních dnů, považuje se žádost za nepřípustnou.

2. Podání změny jednotné žádosti po uplynutí lhůty stanovené v čl. 15 odst. 2 má za následek snížení částek odpovídajících skutečnému využívání dotyčných zemědělských pozemků o 1 % za každý pracovní den.

Změny jednotné žádosti jsou přípustné pouze do posledního dne pro opožděné podání jednotné žádosti, jak je uvedeno v odst. 1 třetím pododstavci. Pokud však tento den předchází poslednímu dni stanovenému v čl. 15 odst. 2 nebo s ním spadá vjedno, změny jednotné žádosti se považují za nepřípustné po uplynutí lhůty stanovené v čl. 14 odst. 2.

3. Pokud jde o krmné plochy, pro které je jednotná žádost podána opožděně, bude výsledné snížení uplatněno spolu se snížením vztahujícím se na opožděná podání žádostí o podporu podle článků 131 a 132 nařízení (ES) č. 1782/2003.

Článek 22

Zpětvzetí žádosti o podporu

1. Žádost o podporu lze kdykoli zcela nebo zčásti vzít písemně zpět.

V případě, že členský stát využívá možnosti stanovené v čl. 16 odst. 3 druhém pododstavci, může stanovit, že písemným zpětvzetím lze nahradit oznámení o zvířatech, která opustila hospodářství zapsané do počítačové databáze skotu.

Pokud však příslušný orgán již informoval zemědělce o nesrovnalostech v žádosti o podporu nebo pokud mu oznámil svůj úmysl provést kontrolu na místě a pokud tato kontrola odhalí nesrovnalosti, nelze zpětvzetí žádosti povolit, pokud jde o ty části žádosti o podporu, jichž se nesrovnalosti týkají.

2. Zpětvzetí žádosti podle odstavce 1 uvede žadatele do postavení, v němž se nacházel před podáním předmětné žádosti o podporu nebo její části.

HLAVA III KONTROLY

KAPITOLA I SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Článek 23

Obecné zásady

1. Správní kontroly a kontroly na místě stanovené tímto rozhodnutím se provádějí způsobem, který zajistí spolehlivé ověření dodržování podmínek pro poskytnutí podpor a požadavků a norem platných v oblasti podmíněnosti.

2. Pokud zemědělec nebo jeho zástupce zabrání provedení kontroly na místě, žádosti o dotyčnou podporu se zamítnou.

KAPITOLA II KONTROLY OHLEDNĚ KRITÉRIÍ ZPŮSOBILOSTI

Oddíl I Správní kontroly

Článek 24

Křížové kontroly

1. Správní kontroly uvedené v článku 23 nařízení (ES) č. 1782/2003 mají umožnit odhalování nesrovnalostí, zejména pomocí automatizovaných elektronických prostředků, a zahrnují křížové kontroly:

a) vykázaných platebních nároků a vykázaných pozemků, jejichž účelem je zabránit neoprávněnému opakovanému poskytnutí stejné podpory v rámci téhož kalendářního nebo hospodářského roku a zamezit jakýmkoli nepřípustným kumulacím podpor poskytovaných v rámci režimů podpory na "plochu" podle příloh I a V nařízení (ES) č. 1782/2003;

b) platebních nároků za účelem ověření jejich existence a způsobilosti pro podporu;

c) mezi zemědělskými pozemky, jak jsou vykázány v jednotné žádosti, a referenčními pozemky, jak jsou zaznamenány v systému identifikace zemědělských pozemků, aby se ověřila způsobilost pro podporu ploch jako takových;

d) mezi platebními nároky a zjištěnou plochou, aby se ověřilo, zda jsou nároky doprovázeny stejným počtem hektarů, na které lze poskytnout podporu ve smyslu čl. 44 odst. 2 a čl. 54 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003;

e) pomocí počítačové databáze skotu, aby se ověřila způsobilost pro podporu a zabránilo se neoprávněnému opakovanému poskytnutí stejné podpory v rámci téhož kalendářního roku;

f) prováděné v případě potřeby mezi zemědělskými pozemky, jak jsou vykázány v jednotné žádosti, a v podpůrných dokladech, smlouvách nebo prohlášeních o pěstování, pokud tyto musejí být předloženy, aby se ověřila způsobilost plochy pro podporu;

g) mezi zemědělskými pozemky, jak jsou vykázány v jednotné žádosti, a pozemky podrobenými úřednímu zkoumání, které byly uznány za vyhovující požadavkům směrnic uvedených v čl. 1 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 1674/72 ze dne 2. srpna 1972 o stanovení obecných pravidel pro poskytování a financování podpory pro osivo [18].

2. Po oznámení nesrovnalostí zjištěných při křížových kontrolách následuje další vhodný administrativní postup, a je-li to nezbytné, kontrola na místě.

Oddíl II Kontroly na místě

Pododdíl I Společná ustanovení

Článek 25

Obecné zásady

1. Kontroly na místě se provádějí bez ohlášení. Pokud však není ohrožen účel kontroly, lze kontrolu oznámit předem ve lhůtě přísně omezené na nezbytné minimum. Takové oznámení, až na řádně odůvodněné případy, nesmí být učiněno dříve než 48 hodin předem.

2. Ve vhodných případech se kontroly na místě podle tohoto nařízení a jakékoli jiné kontroly podle právních předpisů Společenství provádějí současně.

Článek 26

Míra kontrol

1. Celkový počet každoročně prováděných kontrol na místě musí pokrýt alespoň 5 % všech zemědělců, kteří podávají jednotnou žádost.

S výhradou třetího pododstavce provedou členské státy v níže uvedených případech doplňkovou kontrolu u výběrových souborů pokrývajících přinejmenším:

a) 5 % všech zemědělců, kteří žádají o podporu pro brambory určené pro výrobu škrobu podle hlavy IV kapitoly 6 nařízení (ES) č. 1782/2003;

b) 5 % podle druhu osiva, pro které se žádá o podporu podle článku 99 nařízení (ES) č. 1782/2003;

c) 50 % všech zemědělců, kteří žádají o podporu pro skořápkové ovoce podle hlavy IV kapitoly 4 nařízení (ES) č. 1782/2003, pokud se členský stát rozhodne v souladu s čl. 6 odst. 3 tohoto nařízení, že nezavede další vrstvu informací v GIS;

5 % všech zemědělců, kteří žádají o podporu pro skořápkové ovoce podle hlavy IV kapitoly 4 nařízení (ES) č. 1782/2003, v roce 2005 pokud jde o všechny ostatní členské státy kromě případů, kdy tato další vrstva informací již byla v GIS zavedena.

Pokud kontrolní výběrový soubor uvedený v prvním pododstavci již zahrnuje žadatele o podpory uvedené v druhém pododstavci pod písm. a) až c), mohou být tito žadatelé započteni do zde stanovené míry kontrol.

2. Celkový počet každoročně provedených kontrol na místě kromě toho pokryje alespoň:

a) minimální míru kontrol představující 30 % nebo 20 % ploch vykázaných za účelem produkce konopí, jak je uvedena v článku 52 nařízení (ES) č. 1782/2003.

Pokud již členský stát zavedl systém předchozího schvalování takového pěstování a již informoval Komisi o svých prováděcích pravidlech a podmínkách spojených s tímto systémem před vstupem tohoto nařízení v platnost, jakékoli změny těchto prováděcích pravidel nebo podmínek se bez zbytečného prodlení oznamují Komisi;

b) 5 % všech zemědělců, kteří žádají o podporu v rámci režimů podpory skotu. Pokud však počítačová databáze skotu neposkytuje úroveň jistoty a provádění, nezbytnou pro řádnou správu dotyčných režimů podpory, tato míra se zvýší na 10 %. Tyto kontroly na místě rovněž pokryjí alespoň 5 % všech zvířat u každého z režimů podpory, pro která se žádá o podporu;

c) 10 % všech zemědělců, kteří žádají o podporu v rámci režimu podpory pro ovce a kozy, bez ohledu na to, zda žádost byla podána samostatně nebo jako součást jednotné žádosti;

d) 2 % všech producentů mléka, kteří žádají o prémii na mléčné výrobky a/nebo o dodatečné platby.

3. Kdyby kontroly na místě odhalily významné nesrovnalosti v souvislosti s určitým režimem podpory nebo v určitém regionu či jeho části, příslušný orgán přiměřeně zvýší počet kontrol na místě v běžném roce a navíc přiměřeně zvýší procento zemědělců, u nichž bude provedena kontrola na místě v následujícím roce.

4. Pokud je stanoveno, že určité části kontroly na místě lze provádět na základě výběrového souboru, musí tento výběrový soubor zaručovat spolehlivou a reprezentativní úroveň kontroly. Členské státy stanoví kritéria pro výběr výběrového souboru. Pokud kontroly tohoto výběrového souboru odhalí nesrovnalosti, bude velikost výběrového souboru přiměřeně zvětšena.

Článek 27

Výběr výběrového souboru

1. Zemědělce, u kterých budou provedeny kontroly na místě, vybere příslušný orgán na základě analýzy rizik a reprezentativnosti podaných žádostí o podporu. Každoročně se hodnotí účinnost parametrů analýzy rizik použitých v předchozím roce.

Členské státy pro zajištění reprezentativnosti namátkově vyberou 20 až 25 % z minimálního počtu zemědělců, kteří se podrobí kontrolám na místě podle čl. 26 odst. 1 a 2.

2. Analýza rizik bere v úvahu:

a) výši dotyčné podpory;

b) počet zemědělských pozemků a plochu nebo počet zvířat, na něž je podpora požadována;

c) změny oproti předchozímu roku;

d) výsledky kontrol z předchozích let;

e) případy porušení nařízení (ES) č. 1760/2000 a nařízení (ES) č. 21/2004;

f) zemědělce, kteří jsou buď těsně nad, nebo těsně pod příslušnými stropy, nebo limity pro poskytování podpor;

g) nahrazení zvířat podle článku 58 tohoto nařízení;

h) dodržení čl. 49 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003;

i) množství brambor určených k výrobě bramborového škrobu ve vztahu k ploše vykázané ve smlouvě o pěstování podle čl. 13 odst. 7;

j) v případě žádosti o podporu pro osivo podle hlavy IV kapitoly 9 nařízení (ES) č. 1782/2003 množství certifikovaného osiva ve vztahu k vykázané ploše;

k) další faktory, které stanoví členské státy.

3. Příslušný orgán eviduje důvody pro výběr každého zemědělce pro kontrolu na místě. Inspektor, který provádí kontrolu na místě, je o tom před zahájením kontroly na místě informován.

Článek 28

Zpráva o kontrole

1. O každé kontrole na místě provedené podle tohoto oddílu se vyhotoví zpráva o kontrole, která umožní přezkoumat podrobnosti provedených kontrol. Zpráva bude obsahovat zejména:

a) kontrolované režimy podpor a žádosti,

b) přítomné osoby,

c) kontrolované zemědělské pozemky, měřené zemědělské pozemky, výsledky měření každého měřeného zemědělského pozemku a použité metody měření,

d) počet a druh zjištěných zvířat, popřípadě čísla ušních značek, záznamy do registru a do počítačové databáze skotu a veškeré kontrolované podpůrné doklady, výsledky kontrol a případně zvláštní výsledky pozorování týkající se jednotlivých zvířat a/nebo jejich identifikačních kódů,

e) zda zemědělec obdržel oznámení o návštěvě a pokud ano, jak dlouho předem,

f) informace o jakýchkoli zvláštních kontrolních opatřeních, která mají být provedena v souvislosti s jednotlivými režimy podpory,

g) informace o dalších provedených kontrolních opatřeních.

2. Zemědělec může zprávu podepsat, aby potvrdil svou přítomnost při kontrole, a připojit k ní své vyjádření. Pokud byly zjištěny nesrovnalosti, zemědělec obdrží kopii zprávy o kontrole.

Pokud byla kontrola na místě provedena formou dálkového průzkumu země v souladu s článkem 32, mohou členské státy rozhodnout, že zemědělci nebo jeho zástupci nemusí být dána příležitost podepsat zprávu o kontrole, pokud při kontrole dálkovým průzkumem země nebyly odhaleny žádné nesrovnalosti. Pokud tyto kontroly odhalí nesrovnalosti, dostane zemědělec příležitost podepsat zprávu před tím, než příslušný orgán rozhodne na základě zjištění o jakémkoli snížení nebo vyloučení.

Pododdíl II Kontroly na místě u jednotných žádostí v rámci režimů podpory na "plochu"

Článek 29

Předmět kontrol na místě

Kontroly na místě musí zahrnovat všechny zemědělské pozemky, pro které byla podána žádost o podporu v rámci režimů podpor uvedených v příloze I nařízení (ES) č. 1782/2003, s výjimkou režimů podpory pro osivo podle článku 99 uvedeného nařízení. Skutečná inspekce v terénu jako součást kontroly na místě se však může omezit na výběrový soubor, který tvoří alespoň jedna polovina zemědělských pozemků, pro něž byly podány žádosti o podporu.

Článek 30

Určení ploch

1. Plochy zemědělských pozemků se určí vhodnými prostředky stanovenými příslušným orgánem, které zajistí přesnost měření přinejmenším rovnocennou té, jaká se vyžaduje pro úřední měření podle vnitrostátních pravidel. Příslušný orgán může definovat přípustnou odchylku, která nepřekročí buď 5 % plochy zemědělského pozemku, nebo 1,5m nárazníkovou zónu po obvodu zemědělského pozemku. Maximální přípustná odchylka však u žádného zemědělského pozemku nepřekročí absolutní hodnotu 1,0 ha.

2. Celkovou plochu zemědělského pozemku lze zohlednit za předpokladu, že je plně využívána podle obvyklých zásad dotyčného členského státu nebo regionu. V ostatních případech se zohlední skutečně využívaná plocha.

Pokud jde o regiony, v nichž některé prvky, zejména živé ploty, příkopy a zdi, jsou tradiční součástí správných zemědělských postupů pěstování plodin nebo využití půdy, mohou členské státy rozhodnout, že odpovídající plocha je součástí plně využívané plochy, pokud nepřesáhne celkovou šířku, kterou určí členské státy. Tato šířka musí odpovídat tradiční obvyklé šířce v dotyčném regionu a nesmí přesáhnout 2 metry.

Členské státy mohou po předchozím oznámení Komisi povolit šířku větší než 2 metry, pokud byly dotyčné plochy určené pro pěstování plodin na orné půdě zohledněny při stanovení výnosů v dotyčných regionech.

3. Jako doplněk k odstavci 2 se v případě pozemků vykázaných pro účely režimu jednotné platby zahrne do celkové plochy zemědělského pozemku jakýkoli charakteristický prvek, který je uvedený v aktech podle přílohy III nařízení (ES) č. 1782/2003 nebo který může být součástí dobrých zemědělských a environmentálních podmínek podle článku 5 a přílohy IV uvedeného nařízení.

4. Způsobilost zemědělských pozemků pro podporu se ověřuje všemi vhodnými prostředky. Je-li to nezbytné, budou za tímto účelem vyžadovány dodatečné důkazy.

Článek 31

Předmět kontrol na místě u žádostí o podporu pro osivo

Kontroly na místě, které se týkají žádostí o podporu pro osivo podle článku 99 nařízení (ES) č. 1782/2003, zahrnují zejména:

a) kontroly na úrovni zemědělce předkládajícího žádost o podporu, které se týkají:

i) všech pozemků za účelem ověření druhů nebo odrůd osiva vysetého na každém vykázaném pozemku,

ii) dokladů za účelem ověření alespoň prvního místa určení osiva, které je předmětem žádosti o podporu,

iii) a zahrnují jakékoli další kontroly, jež členské státy považují za nezbytné k zajištění toho, aby podpora nebyla vyplacena pro necertifikované osivo nebo osivo ze třetích zemí;

b) pokud je prvním místem určení osiva pěstitel nebo pěstitelský podnik, dodatečné kontroly jejich provozoven, jejichž účelem je ověření toho, zda:

i) osivo skutečně koupil a zaplatil pěstitel nebo pěstitelský podnik v souladu se smlouvou o pěstování,

ii) se platba za osivo odrazila v účetnictví pěstitele nebo pěstitelského podniku,

iii) osivo bylo skutečně uvedeno na trh za účelem výsevu. "Uvedením na trh" se rozumí držení osiva k dispozici nebo na skladě, jeho vystavování za účelem prodeje, nabízení k prodeji, prodej nebo dodávka jiné osobě. Za tímto účelem se provádějí fyzické a správní kontroly zásob a účetnictví pěstitele nebo pěstitelského podniku;

c) případné kontroly na úrovni konečných uživatelů.

Článek 32

Dálkový průzkum země

1. Ke kontrolám výběrového souboru uvedeného v čl. 26 odst. 1 mohou členské státy za podmínek stanovených v tomto článku využít namísto tradičních metod kontroly na místě dálkový průzkum země. V případě potřeby se použijí články 23, 25, 26, 27 a 28, první věta článku 29 a článek 30.

2. Zóny, které mají být kontrolovány prostřednictvím dálkového průzkumu země, se vyberou buď na základě analýzy rizik, nebo namátkově.

V případě výběru na základě analýzy rizik přihlédnou členské státy k příslušným rizikovým faktorům, zejména k:

a) jejich finančnímu dopadu z hlediska podpory Společenství;

b) skladbě žádostí o podporu;

c) struktuře systémů zemědělských pozemků a složitosti zemědělské krajiny;

d) neexistenci kontrol v předchozích letech;

e) technickým omezením účinného používání dálkového průzkumu země, pokud jde o vymezení zóny;

f) závěrům kontrol provedených v předchozích letech.

3. Kontroly na místě prostřednictvím dálkového průzkumu země zahrnou:

a) buď všechny žádosti o podporu, u nichž se alespoň 80 % plochy, pro kterou se žádá o podporu v rámci režimů zavedených v hlavách III a IV nařízení (ES) č. 1782/2003 nachází uvnitř příslušné zóny,

nebo

b) nebo žádosti o podporu, které vybere příslušný orgán na základě čl. 27 odst. 2 tohoto nařízení.

Žádosti vybrané namátkově v souladu s čl. 27 odst. 1 druhým pododstavcem lze kontrolovat prostřednictvím dálkového průzkumu země.

4. Pokud je zemědělec vybrán pro kontrolu na místě v souladu s odstavcem 3, podléhá přinejmenším 80 % plochy, pro kterou žádá o podporu v rámci režimů podpor podle hlavy III a IV nařízení (ES) č. 1782/2003, kontrole na místě prostřednictvím dálkového průzkumu země.

5. Pokud se členský stát rozhodne pro možnost provádět kontroly na místě prostřednictvím dálkového průzkumu země, postupuje následovně:

a) provede fotointerpretaci družicových nebo leteckých snímků všech zemědělských pozemků pro každou z žádostí, které mají být kontrolovány v souladu s odstavcem 4, s cílem určit pokrytí půdy a změřit plochu;

b) provede fyzickou prohlídku v terénu všech zemědělských pozemků, u nichž fotointerpretace neumožňuje ověřit správnost prohlášení způsobem uspokojivým pro příslušný orgán.

6. Pokud tyto kontroly již nelze v běžném roce provést prostřednictvím dálkového průzkumu země, musí být provedeny dodatečné kontroly uvedené v čl. 26 odst. 3 prostřednictvím tradičních kontrol na místě.

Článek 33

Ověření obsahu tetrahydrokannabinolu v plodinách konopí

1. Metoda, kterou použijí členské státy v souladu s čl. 52 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003 k určení obsahu tetrahydrokannabinolu (dále jen "THC") v pěstovaných plodinách, je popsána v příloze I tohoto nařízení.

2. Členské státy zašlou Komisi nejpozději do 15. listopadu daného hospodářského roku zprávu o výsledcích zkoumání obsahu THC. Tato zpráva uvede pro každou odrůdu:

a) v případě postupu A, jak je uveden v příloze I, časový údaj, kdy byl odebrán vzorek;

b) počet provedených testů;

c) výsledky ohledně zjištěného obsahu THC, samostatně vykázané pro každou desetinu procenta;

d) opatření přijatá na vnitrostátní úrovni.

3. Pokud kontroly ukazují u významného počtu vzorků určité odrůdy obsahy THC převyšující hodnoty stanovené v čl. 52 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003, může být rozhodnuto bez dotčení jakýchkoli jiných opatření, která by mohla přijmout Komise, a v souladu s postupem stanoveným v čl. 144 odst. 2 uvedeného nařízení o použití postupu B, jak je uveden v příloze I tohoto nařízení, u dotyčné odrůdy v následujícím kalendářním roce.

4. Seznam odrůd konopí pěstovaného na vlákno, které jsou způsobilé pro přímé platby, je uveden v příloze II. Pokud chce členský stát zařadit určitou odrůdu konopí do seznamu uvedeného v této příloze, musí podat žádost, ke které přiloží zprávu o výsledcích analýz provedených podle postupu B, jak je uveden v příloze I, a popis dotyčné odrůdy.

Pododdíl III Kontroly na místě u žádostí o podporu na "zvířata"

Článek 34

Načasování kontrol na místě

1. U jiných režimů podpory než těch, které jsou uvedeny v čl. 123 odst. 6 a článku 130 nařízení (ES) č. 1782/2003, se v průběhu retenčního období pro dotyčný režim podpory provede alespoň 60 % minimální míry kontrol na místě stanovené v poslední větě čl. 26 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení. Zbývající procento kontrol na místě se provede v průběhu retenčního období pro některý z těchto režimů podpor.

Pokud však členský stát využívá možnosti stanovené v článku 68 nařízení (ES) č. 1782/2003, musí být minimální míra kontrol na místě stanovená v poslední větě čl. 26 odst. 2 písm. b) provedena v plném rozsahu v průběhu retenčního období dotyčného režimu podpory.

2. V průběhu retenčního období se provede alespoň 50 % minimální míry kontrol na místě stanovené v poslední větě čl. 26 odst. 2 písm. c). Avšak v těch členských státech, ve kterých není plně zaveden a používán systém stanovený nařízením (ES) č. 21/2004, pokud jde o kozy a ovce, zejména ve vztahu k identifikaci zvířat a řádnému vedení registrů, se v průběhu retenčního období provede minimální míra kontrol na místě v plném rozsahu.

Článek 35

Předmět kontrol na místě

1. Kontroly na místě zahrnují všechna hospodářská zvířata, pro která byly podány žádosti o podporu v rámci režimů podpory podléhajících kontrole, a v případě kontrol režimů podpory skotu také skot, pro který nebyly podány žádosti.

2. Kontroly na místě zahrnují zejména:

a) ověření, zda počet zvířat přítomných v hospodářství, pro která byly podány žádosti o podporu, a počet kusů skotu, pro který nebyly podány žádosti o podporu, odpovídají počtu zvířat zapsaných v evidencích, a pokud jde o skot, počtu zvířat nahlášených do počítačové databáze skotu;

b) ve vztahu k režimům podpory skotu:

- ověření správnosti zápisů v evidenci a hlášení do počítačové databáze skotu na základě kontrol výběrového souboru podpůrných dokladů, jako jsou doklady o nákupu a prodeji, osvědčení o porážce, veterinární osvědčení, popřípadě zvířecí pasy zvířat, pro která byla podána žádost o podporu v posledních 12 měsících před kontrolou na místě,

- ověření, že informace uložené v počítačové databázi skotu odpovídají informacím uvedeným v evidenci, na základě kontrol výběrového souboru zvířat, pro která byla podána žádost o podporu v posledních 12 měsících před kontrolou na místě,

- ověření, že všechna zvířata přítomná v hospodářství, na která se vztahuje retenční povinnost, jsou způsobilá pro poskytnutí požadované podpory,

- ověření, že veškerý skot přítomný v hospodářství je identifikován pomocí ušních značek a popřípadě doprovázen zvířecími pasy, že je veden v evidenci a byl řádně nahlášen do počítačové databáze skotu.

Ověření uvedená ve čtvrté odrážce se provedou jednotlivě u každého jedince samčího pohlaví dosud drženého v rámci retenční povinnosti, pro kterého byla podána žádost o zvláštní prémii pro skot, s výjimkou žádostí podaných v souladu s čl. 123 odst. 6 nařízení (ES) č. 1782/2003. Ve všech ostatních případech lze ověřit správnost záznamů do zvířecích pasů, evidence a hlášení do databáze na základě výběrového souboru;

c) ve vztahu k režimu podpory pro ovce a kozy:

i) ověření na základě evidence, zda všechna zvířata, pro která byla podána žádost o podporu v posledních 12 měsících před kontrolou na místě, byla držena v hospodářství po celé retenční období,

ii) ověření správnosti záznamů do evidence na základě výběrového souboru podpůrných dokladů, jako jsou doklady o nákupu a prodeji a veterinární osvědčení.

Článek 36

Kontrolní opatření týkající se kontrol na místě na jatkách

1. Pokud jde o zvláštní prémii pro skot stanovenou v čl. 123 odst. 6 nařízení (ES) č. 1782/2003 a o porážkovou prémii stanovenou v článku 130 uvedeného nařízení a v případech, kdy členský stát využívá možnosti stanovené v článku 68 uvedeného nařízení, se kontroly na místě provádějí na jatkách. V takovém případě provedou členské státy kontroly na místě buď:

a) u nejméně 30 % jatek vybraných na základě analýzy rizik; v tomto případě musí kontroly zahrnovat výběrový soubor 5 % z celkového počtu kusů skotu poraženého na dotyčných jatkách během 12 měsíců před kontrolou na místě nebo

b) u nejméně 20 % jatek, které byly předem schváleny podle zvláštních kritérií spolehlivosti stanovených členskými státy a byly vybrány na základě analýzy rizik; v tomto případě zahrnují kontroly výběrový soubor 2 % z celkového počtu kusů skotu poraženého na dotyčných jatkách během 12 měsíců před kontrolou na místě.

Kontroly na místě prováděné na jatkách zahrnují následné přezkoumání dokumentů, porovnání se záznamy v počítačové databázi skotu a kontroly přehledů osvědčení o porážce nebo jim rovnocenných informací, které byly zaslány ostatním členským státům v souladu s čl. 35 odst. 3 nařízení (ES) č. 2342/1999.

2. Kontroly na místě prováděné na jatkách zahrnují fyzické kontroly jatečních postupů prováděných v den konání kontroly na místě na základě výběrového souboru. Je-li to nezbytné, ověřuje se rovněž, zda jsou jatečně upravená těla předaná k vážení způsobilá pro podporu.

Článek 37

Kontrolní opatření týkající se prémie poskytované po vývozu

1. Pokud jde o porážkovou prémii poskytovanou na skot vyvážený do třetích zemí v souladu s článkem 130 nařízení (ES) č. 1782/2003 a pokud členský stát využívá možnosti stanovené v článku 68 téhož nařízení, podléhají veškeré nakládací operace kontrolám na místě, které se provádějí takto:

a) v okamžiku nakládání se ověří, zda je veškerý skot identifikován pomocí ušních značek. Kromě toho se alespoň 10 % takto ověřeného skotu zkontroluje jednotlivě, aby se ověřila jeho identifikace;

b) v okamžiku opuštění území Společenství:

- pokud byl dopravní prostředek celně uzavřen, ověří se, zda je tato závěra neporušená. Pokud je závěra neporušená, provede se kontrola výběrového souboru pouze tehdy, existují-li pochybnosti o řádnosti nákladu,

- pokud nebyl dopravní prostředek celně uzavřen nebo je-li celní závěra porušená, zkontroluje se znovu nejméně 50 % skotu, který byl jednotlivě zkontrolován v době nakládky.

2. Zvířecí pasy se odevzdají příslušnému orgánu v souladu s čl. 6 odst. 5 nařízení (ES) č. 1760/2000.

3. Platební agentura přezkoumá žádosti o podporu na základě platebních dokladů a dalších informací, které má k dispozici, zejména dokumentů týkajících se vývozu a poznámek příslušných kontrolních orgánů; zkontroluje také, zda byly odevzdány zvířecí pasy v souladu s odstavcem 2.

Článek 38

Zvláštní ustanovení týkající se dodatečných plateb

Pokud jde o dodatečné platby podle článku 133 nařízení (ES) č. 1782/2003, použijí členské státy ustanovení této hlavy, pokud je to přiměřené. Pokud použití těchto ustanovení není přiměřené vzhledem ke struktuře režimu dodatečných plateb, stanoví členské státy kontroly, které zajistí úroveň kontroly rovnocennou úrovni stanovené v tomto nařízení.

Článek 39

Zvláštní ustanovení týkající se zprávy o kontrole

1. Pokud členské státy provádějí kontroly na místě podle tohoto nařízení současně s kontrolami podle nařízení (ES) č. 1082/2003, bude zpráva o kontrole podle článku 28 tohoto nařízení doplněna zprávami uvedenými v čl. 2 odst. 5 nařízení (ES) č. 1082/2003.

2. Pokud jde o kontroly na jatkách podle čl. 36 odst. 1, může zpráva o kontrole stanovená v článku 28 spočívat v tom, že se v účetnictví jatek uvede, která zvířata byla podrobena kontrolám.

Pokud jde o kontroly podle čl. 36 odst. 2, musí zpráva zahrnovat mimo jiné i identifikační čísla, hmotnosti jatečně upravených těl a data porážek pro všechna zvířata poražená a kontrolovaná v den kontroly na místě.

3. Pokud jde o kontroly stanovené v článku 37, může zpráva o kontrole sestávat pouze z údajů o takto kontrolovaných zvířatech.

4. Pokud kontroly na místě provedené v souladu s tímto nařízením odhalí případy porušení ustanovení hlavy I nařízení (ES) č. 1760/2000, musí být kopie zprávy o kontrole podle článku 28 tohoto nařízení neprodleně zaslány orgánům příslušným pro provádění nařízení (ES) č. 1082/2003.

Pododdíl IV Kontroly na místě u žádostí o podporu ve formě prémie pro mléčné výrobky a dodatečných plateb

Článek 40

Kontroly na místě u žádostí o podporu ve formě prémie pro mléčné výrobky a dodatečných plateb

Kontroly na místě mají ověřit dodržování podmínek způsobilosti, zejména na základě účetních knih nebo jiných záznamů zemědělce.

KAPITOLA III KONTROLY PODMÍNĚNOSTI

Oddíl I Společná ustanovení

Článek 41

Obecné zásady a definice

Pro účely této kapitoly se použijí tyto obecné zásady a definice:

a) "opakovaným" porušením se rozumí nedodržení téhož požadavku, normy nebo povinnosti uvedené v článku 4, zjištěné více než jednou v průběhu tří po sobě jdoucích let, pokud byl zemědělec informován o předchozím porušení a měl případně možnost přijmout nezbytná opatření k jeho nápravě;

b) "rozsah" porušení se určí s přihlédnutím zejména k tomu, zda má porušení dalekosáhlý dopad nebo zda se omezuje na samotné hospodářství;

c) "závažnost" porušení závisí zejména na tom, jak významné jsou důsledky porušení s ohledem na cíle dotyčného požadavku nebo normy;

d) "trvalý" charakter porušování závisí zejména na době, po kterou trvá účinek, nebo na možnosti ukončit toto působení přiměřenými prostředky.

Článek 42

Příslušný kontrolní orgán

1. Odpovědnost za provádění kontrol ohledně dodržování příslušných požadavků a norem nesou specializované kontrolní subjekty.

Platební agentury nesou odpovědnost za stanovení snížení nebo vyloučení podle hlavy IV kapitoly II tohoto nařízení.

2. Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy rozhodnout, že kontroly ve vztahu ke všem nebo některým požadavkům, normám, aktům nebo oblastem podmíněnosti křížového dodržování provádějí platební agentury, pokud členský stát zaručí přinejmenším stejnou účinnost kontrol, jaké se dosahuje v případě, že kontroly provádějí specializované subjekty.

Oddíl II Správní kontroly

Článek 43

Správní kontroly

V závislosti na požadavcích, normách, aktech nebo oblastech podmíněnosti mohou členské státy rozhodnout o provádění správních kontrol, zejména těch, které jsou již stanoveny v rámci kontrolních režimů použitelných na příslušný požadavek, normu, akt nebo oblast podmíněnosti.

Oddíl III Kontroly na místě

Článek 44

Minimální míra kontrol

1. Příslušný kontrolní orgán, s ohledem na požadavky nebo normy, za které odpovídá, zkontroluje nejméně 1 % všech zemědělců, kteří podali žádost o podporu v rámci režimů podpory podle hlavy III a IV nařízení (ES) č. 1782/2003, za které dotyčný kontrolní orgán odpovídá.

Pokud právní předpisy použitelné na akty a normy již stanoví minimální míru kontrol, použije se tato míra namísto minimální míry uvedené v prvním pododstavci.

2. Kdyby kontroly na místě odhalily závažný stupeň porušení v určité oblasti podmíněnosti, zvýší se počet kontrol, které se mají provést v následujícím kontrolním období.

Článek 45

Výběr kontrolního výběrového souboru

1. Aniž jsou dotčeny kontroly prováděné v případech porušení, na které byl jakýmkoli jiným způsobem upozorněn příslušný kontrolní orgán, je výběr hospodářství, která mají být kontrolována v souladu s článkem 44, založen na analýze rizik podle příslušných právních předpisů nebo na analýze rizik přizpůsobené dotyčným požadavkům nebo normám. Tato analýza rizik může být prováděna na úrovni jednotlivých hospodářství, kategorií hospodářství, geografických oblastí, nebo v případě uvedeném v čl. 45 odst. 3 druhém pododstavci písm. b) na úrovni podniků.

2. Pokud jde o požadavky a normy, za které odpovídá, vybere příslušný kontrolní orgán zemědělce, kteří mají být zkontrolováni v souladu s článkem 44. Za tímto účelem vybere výběrový soubor z výběrového souboru zemědělců, kteří již byli vybráni na základě článků 26 a 27 a na které se vztahují příslušné požadavky nebo normy.

3. Odchylně od odstavce 2 může příslušný kontrolní orgán, pokud jde o požadavky nebo normy, za které odpovídá, vybrat výběrový soubor 1 % všech zemědělců, kteří podali žádost o podporu v rámci režimů podpory podle hlavy III a IV nařízení (ES) č. 1782/2003 a kteří jsou povinni dodržovat alespoň jeden z požadavků nebo jednu z norem.

V tomto případě:

a) pokud příslušný kontrolní orgán dojde na základě analýzy rizik použité na úrovni hospodářství k závěru, že zemědělci, kteří nejsou příjemci přímé podpory, představují vyšší riziko než zemědělci, kteří podali žádost o podporu, může nahradit zemědělce, kteří požádali o podporu, zemědělci, kteří nejsou příjemci podpory. V takovém případě musí celkový počet kontrolovaných zemědělců přesto dosáhnout minimální míry kontrol stanovené v prvním pododstavci a každé takové nahrazení musí být řádně odůvodněno a doloženo dokumenty;

b) pokud je to účinnější, může příslušný kontrolní orgán provést analýzu rizik spíše na úrovni podniků, zejména jatek, obchodníků nebo dodavatelů, než na úrovni hospodářství. V takovém případě lze takto kontrolované zemědělce započítat do míry kontrol stanovené v článku 44.

4. Příslušný kontrolní orgán může rozhodnout, že využije kombinaci postupů stanovených v odstavcích 2 a 3, pokud taková kombinace zvýší účinnost kontrolního systému.

Článek 46

Ověření souladu s požadavky a normami

1. Kde je to namístě, ověřuje se dodržování požadavků a norem prostředky upravenými v právních předpisech použitelných na dotyčný požadavek nebo normu.

2. V ostatních případech se ověření provádí jakýmikoli vhodnými prostředky definovanými příslušným kontrolním orgánem, které zajistí přinejmenším takovou přesnost, jaká se vyžaduje pro úřední ověření podle vnitrostátních předpisů.

3. Kde je to vhodné, lze kontroly na místě provést s použitím metod dálkového průzkumu země.

Článek 47

Předmět kontrol na místě

1. Při provádění kontrol na výběrovém souboru uvedeném v článku 44 zajistí příslušný kontrolní orgán, aby u takto vybraných zemědělců bylo ověřeno dodržování požadavků a norem, za které odpovídá.

2. Kontroly uvedené v odstavci 1 se zpravidla provádějí v rámci jedné kontrolní návštěvy a jsou zaměřeny na požadavky a normy, jejichž dodržování lze ověřit v době této návštěvy, s cílem zjistit jakékoli porušení těchto požadavků a norem a označit případy, které je třeba podrobit dalším kontrolám.

Článek 48

Zpráva o kontrole

1. O každé kontrole na místě podle této kapitoly vypracuje příslušný kontrolní orgán zprávu o kontrole, bez ohledu na to, zda byl dotyčný zemědělec vybrán pro kontrolu na místě v souladu s článkem 45 nebo v důsledku porušení, na které byl příslušný kontrolní orgán jakýmkoli jiným způsobem upozorněn.

Tato zpráva se dělí na tyto části:

a) obecná část obsahující zejména tyto informace:

i) totožnost zemědělce vybraného pro kontrolu na místě,

ii) totožnost přítomných osob,

iii) zda zemědělec obdržel oznámení o návštěvě, a pokud ano, jak dlouho předem;

b) část, v níž jsou jednotlivě popsány provedené kontroly každého z požadavků a norem a která obsahuje zejména tyto informace:

i) požadavky a normy, na něž se zaměřuje kontrola na místě,

ii) povaha a rozsah provedených kontrol,

iii) závěry,

iv) akty a normy, jejichž porušení bylo zjištěno;

c) hodnotící část, v níž se podává posouzení závažnosti porušení každého požadavku a/nebo normy na základě kritérií "závažnosti", "rozsahu", "trvalého charakteru" a "opakování" v souladu s čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003 s uvedením všech faktorů, které by mohly vést ke zmírnění nebo zpřísnění snížení, které se má použít.

Pokud ustanovení vztahující se k dotyčnému požadavku nebo normě připouštějí možnost dále se nezabývat zjištěným porušením, ve zprávě na to musí být příslušným způsobem upozorněno. Totéž platí v případě, kdy členský stát poskytuje lhůtu pro dosažení shody s novou normou, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení [19], nebo lhůtu pro mladé zemědělce pro dosažení shody s minimálními normami, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 445/2002 ze dne 26. února 2002, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 [20].

2. Každé zjištěné porušení se zemědělci oznamuje.

3. Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení v právních předpisech z oblasti příslušných požadavků a norem, zpráva o kontrole se dokončí ve lhůtě jednoho měsíce po provedení kontroly na místě. Tuto lhůtu však lze v řádně odůvodněných případech prodloužit na tři měsíce, zejména pokud to vyžaduje chemická nebo fyzikální analýza.

Pokud příslušným kontrolním orgánem není platební agentura, zašle se zpráva platební agentuře ve lhůtě jednoho měsíce po jejím dokončení.

HLAVA IV ZÁKLAD PRO VÝPOČET PODPORY, SNÍŽENÍ A VYLOUČENÍ

KAPITOLA I ZJIŠTĚNÍ TÝKAJÍCÍ SE KRITÉRIÍ ZPŮSOBILOSTI

Oddíl I Režim jednotné platby a ostatní režimy podpory na "plochu"

Článek 49

Obecné zásady

1. Pro účely tohoto oddílu se rozlišují tyto skupiny plodin:

a) plochy pro účely režimu jednotné platby, z nichž každá splňuje konkrétní podmínky, které se na ni vztahují;

b) plochy, na které se vztahuje jiná sazba podpory;

c) plochy půdy vyňaté z produkce, které byly vykázány v rámci režimů podpory podle hlavy IV nařízení (ES) č. 1782/2003, případně i plochy půdy vyňaté z produkce, na které se vztahuje jiná sazba podpory;

d) krmné plochy vykázané pro účely článku 131 nařízení (ES) č. 1782/2003;

e) krmné plochy, jiné než pastviny a plochy využívané k pěstování plodin na orné půdě ve smyslu čl. 132 odst. 3 písm. b) nařízení (ES) č. 1782/2003, vykázané pro účely uvedeného článku;

f) pastviny ve smyslu čl. 132 odst. 3 písm. c) nařízení (ES) č. 1782/2003, vykázané pro účely uvedeného článku.

Odchylně od písmene b) se pro účely písmene a) bere v úvahu průměr hodnot jednotlivých platebních nároků vázaných k příslušné vykázané ploše.

2. Pokud je plocha zjištěná pro účely režimu jednotné platby menší než vykázaná plocha, použijí se ke zjištění platebních nároků, jež musí být vráceny do vnitrostátní rezervy v souladu s čl. 45 odst. 1 a čl. 42 odst. 8 druhým pododstavcem nařízení (ES) č. 1782/2003, níže uvedená ustanovení:

a) jako první se bere v úvahu zjištěná plocha s platebními nároky o nejvyšší hodnotě;

b) této ploše se nejprve přičtou platební nároky o nejvyšší hodnotě, po kterých následují nároky o nejbližší nižší hodnotě.

Pro účely tohoto odstavce je s nároky plynoucími z vynětí půdy z produkce a s ostatními platebními nároky nakládáno odděleně.

3. Pokud jedna a tatáž plocha slouží jako základ pro žádost o podporu v rámci několika režimů podpory na "plochu", tato plocha se bere v úvahu samostatně pro každý z těchto režimů podpory.

Článek 50

Základ pro výpočet u vykázaných ploch

1. Pokud se v případě žádostí o podporu v rámci režimů podpory na "plochu", s výjimkou podpory pro brambory určené pro výrobu škrobu a podpory pro osivo podle hlavy IV kapitol 6 a 9 nařízení (ES) č. 1782/2003, zjistí, že zjištěná plocha s určitou skupinou plodin je větší než plocha vykázaná v žádosti o podporu, použije se pro výpočet podpory vykázaná plocha.

2. Aniž jsou dotčena jakákoli snížení nebo vyloučení, která se mají použít po skutečném zjištění plochy v souladu s články 51 až 53, existuje-li rozpor mezi vykázanými platebními nároky a vykázanou plochou, vypočítá se platba požadované podpory v rámci režimu jednotné platby z menší rozlohy.

3. Aniž jsou dotčena snížení a vyloučení podle článků 51 a 53, překročí-li plocha vykázaná v jednotné žádosti plochu zjištěnou pro stejnou skupinu plodin v případě žádostí o podporu v rámci režimů podpory na "plochu", s výjimkou podpory pro brambory určené k výrobě škrobu a podpory pro osivo podle hlavy IV kapitol 6 a 9 nařízení (ES) č. 1782/2003, vypočítá se podpora na základě plochy zjištěné pro tuto skupinu plodin.

4. Aniž jsou dotčena snížení a vyloučení podle článků 51 a 53, pokud jde o žádosti o podporu v rámci režimu jednotné platby, použijí se ohledně nároků plynoucích z vynětí půdy z produkce pro účely vymezení "zjištěné plochy" v čl. 2 bodu 22 níže uvedená pravidla:

a) pokud zemědělec nevykáže pro účely uplatnění nároků při vynětí půdy z produkce celou svou plochu, kterou má k dispozici, ale současně vykáže odpovídající plochu za účelem uplatnění jiných nároků, považuje se tato plocha za vykázanou jako půda vyňatá z produkce a za nezjištěnou z hlediska skupiny plodin uvedené v čl. 49 odst. 1 písm. a);

b) pokud se zjistí, že plocha vykázaná jako půda vyňatá z produkce nebyla vyňata z produkce, považuje se tato plocha za nezjištěnou.

5. Pokud jde o plochy vykázané pro účely zvláštní prémie na jakost pro pšenici tvrdou podle článku 72 nařízení (ES) č. 1782/2003 a pro účely příplatku a zvláštní podpory na pšenici tvrdou podle článku 105 uvedeného nařízení, vypočítá se v případě zjištění rozdílu mezi minimálním množstvím certifikovaného osiva stanoveným členským státem a skutečně použitým množstvím plocha tak, že se celkové množství certifikovaného osiva, jehož použití zemědělec prokázal, vydělí minimálním množstvím certifikovaného osiva na hektar, které stanovil členský stát pro dotyčnou produkční oblast.

6. Výpočet maximální plochy, na niž lze poskytnout platby zemědělcům, kteří žádají o platbu na "plochu" pro plodiny na orné půdě podle hlavy IV kapitoly 10 nařízení (ES) č. 1782/2003, se provádí na základě zjištěné plochy půdy vyňaté z produkce a poměrně pro každou dotyčnou plodinu. Platby producentům plodin na orné půdě se však v souladu s čl. 107 odst. 7 nařízení (ES) č. 1782/2003 ve vztahu ke zjištěné ploše půdy vyňaté z produkce sníží na úroveň odpovídající ploše potřebné pro vypěstování 92 tun obilovin.

7. Pokud zemědělec v důsledku vyšší moci nebo mimořádných okolností uvedených v článku 72 nemohl splnit své závazky, neztrácí nárok na podporu, pokud jde o plochu způsobilou pro podporu v době, kdy došlo k zásahu vyšší moci nebo nastaly mimořádné okolnosti.

Článek 51

Snížení a vyloučení v případě vykázání větší rozlohy

1. Pokud plocha skupiny plodin vykázaná pro účely některého z režimů podpory na "plochu", s výjimkou podpory pro brambory určené pro výrobu škrobu a podpory pro osivo podle článků 93 a 99 nařízení (ES) č. 1782/2003, přesahuje plochu zjištěnou v souladu s čl. 50 odst. 3 až 5 tohoto nařízení, vypočte se podpora na základě zjištěné plochy snížené o dvojnásobek zjištěného rozdílu, pokud tento rozdíl přesahuje buď 3 %, nebo dva hektary, ale ne více než 20 % zjištěné plochy.

Pokud je rozdíl větší než 20 % zjištěné plochy, neposkytne se pro dotyčnou skupinu plodin žádná podpora na "plochu".

2. Pokud z hlediska celkové zjištěné plochy, pro kterou byla podána jednotná žádost, s výjimkou žádostí o podporu pro brambory určené pro výrobu škrobu a podporu pro osivo podle článků 93 a 99 nařízení (ES) č. 1782/2003, přesahuje vykázaná plocha plochu zjištěnou v souladu s čl. 50 odst. 3 až 5 tohoto nařízení o více než 30 %, zamítne se pro dotyčný kalendářní rok podpora, na kterou by měl zemědělec nárok podle čl. 50 odst. 3 až 5 tohoto nařízení v rámci těchto režimů podpory.

Pokud je rozdíl větší než 50 %, je zemědělec opět vyloučen z poskytování podpory až do výše částky, která odpovídá rozdílu mezi vykázanou plochou a plochou zjištěnou v souladu s čl. 50 odst. 3 až 5. Tato částka je vyrovnána z plateb podpory v rámci kteréhokoli z režimů podpory uvedených v hlavách III a IV nařízení (ES) č. 1782/2003, na které má zemědělec nárok v souvislosti se žádostmi, které podá v průběhu tří kalendářních let následujících po kalendářním roce zjištění. Pokud tuto částku nelze z těchto plateb podpory bezezbytku vyrovnat, nevyrovnaný zůstatek se stornuje.

3. Pokud zemědělec, který žádá o podporu pro energetické plodiny podle článku 88 nařízení (ES) č. 1782/2003 nebo vykazuje pozemky jako půdu vyňatou z produkce podle čl. 55 písm. b) nebo čl. 107 odst. 3 první odrážky uvedeného nařízení, nedodá požadované množství jakékoli dané suroviny, je pro účely tohoto článku považován za zemědělce, který nesplnil svůj závazek spojený s pozemky určenými k energetickým účelům nebo s půdou vyňatou z produkce, pokud jde o rozlohu vypočtenou jako součin rozlohy půdy, kterou obdělal a používá k produkci surovin, a procentního deficitu dodávek této suroviny.

Článek 52

Snížení, která se týkají žádostí o podporu pro brambory určené pro výrobu škrobu a pro osivo

1. Pokud se zjistí, že skutečně obdělaná plocha je o více než 10 % menší než plocha vykázaná za účelem vyplacení podpory pro brambory určené pro výrobu škrobu podle kapitoly 6 nařízení (ES) č. 1782/2003, sníží se vyplacená podpora o dvojnásobek zjištěného rozdílu.

2. Pokud se zjistí, že skutečně obdělaná plocha je o více než 10 % větší než plocha vykázaná za účelem vyplacení podpory pro osivo podle kapitoly 9 nařízení (ES) č. 1782/2003, sníží se vyplacená podpora o dvojnásobek zjištěného rozdílu.

3. Pokud se zjistí, že nesrovnalostí uvedených v odstavcích 1 a 2 se zemědělec dopustil úmyslně, celková částka podpory uvedené v těchto odstavcích se zamítne.

V takovém případě je zemědělec opět vyloučen z poskytování podpory odpovídající této celkové částce. Tato částka je vyrovnána z plateb podpory v rámci kteréhokoli z režimů podpory uvedených v hlavách III a IV nařízení (ES) č. 1782/2003, na které má zemědělec nárok v souvislosti se žádostmi, které podá v průběhu tří kalendářních let následujících po kalendářním roce zjištění. Pokud tuto částku nelze z těchto plateb podpory bezezbytku vyrovnat, nevyrovnaný zůstatek se stornuje.

Článek 53

Úmyslné vykázání větší rozlohy

Pokud rozdíly mezi vykázanou plochou a plochou zjištěnou podle čl. 50 odst. 3, odst. 4 písm. b) a odst. 5 vyplývají z úmyslných nesrovnalostí, zamítne se pro dotyčný kalendářní rok podpora, na kterou by měl zemědělec nárok podle čl. 50 odst. 3, odst. 4 písm. b) a odst. 5 v rámci dotyčného režimu podpory.

Nadto činí-li rozdíl více než 20 % zjištěné plochy, je zemědělec opět vyloučen z poskytování podpory až do výše částky, která odpovídá rozdílu mezi vykázanou plochou a plochou zjištěnou podle čl. 50 odst. 3, odst. 4 písm. b) a odst. 5. Tato částka je vyrovnána z plateb podpory v rámci kteréhokoli z režimů podpory uvedených v hlavách III a IV nařízení (ES) č. 1782/2003, na které má zemědělec nárok v souvislosti se žádostmi, které podá v průběhu tří kalendářních let následujících po kalendářním roce zjištění. Pokud tuto částku nelze z těchto plateb podpory bezezbytku vyrovnat, nevyrovnaný zůstatek se stornuje.

Článek 54

Snížení a výjimky, které se týkají žádostí o podporu pro osivo

1. Pokud se zjistí, že osivo, které je předmětem žádosti o podporu, zemědělec ve skutečnosti neuvedl na trh za účelem výsevu ve smyslu čl. 31 písm. b) bodu iii), podpora, která se má vyplatit pro dotyčné druhy, po uplatnění případných snížení podle článku 52, se sníží o 50 %, pokud množství neuvedené na trh představuje více než 2 %, ale nejvýše 5 % množství pokrytého žádostí o podporu. Pokud množství neuvedené na trh přesahuje 5 %, neposkytne se pro dotyčný hospodářský rok žádná podpora.

2. Pokud se zjistí, že byla podána žádost o podporu pro osivo, které nebylo úředně certifikováno ani sklizeno v dotyčném členském státu v průběhu kalendářního roku, ve kterém začíná hospodářský rok, pro který byla stanovena podpora, neposkytne se žádná podpora pro tento ani následující hospodářský rok.

Článek 55

Výpočet krmné plochy pro účely prémií uvedených v článku 131 nařízení (ES) č. 1782/2003

1. K výpočtu krmné plochy za účelem poskytování podpor uvedených v článku 131 nařízení (ES) č. 1782/2003 se použijí čl. 50 odst. 1 a 3, čl. 51 odst. 1 a článek 53.

2. Pokud se zjistí větší než 50 % rozdíl mezi vykázanou plochou a plochou zjištěnou podle čl. 50 odst. 3, je zemědělec v rámci žádostí o podporu, které podá v průběhu tří kalendářních let následujících po roce zjištění, opět vyloučen z poskytování podpory ve vztahu ke krmné ploše rovnající se rozdílu mezi vykázanou a zjištěnou plochou. Pokud částku odpovídající ploše, která se má vyloučit, nelze v průběhu tohoto období bezezbytku vyrovnat, nevyrovnaný zůstatek se stornuje.

3. Snížení a vyloučení podle odstavců 1 a 2 se použijí jedině tehdy, pokud vykázaná plocha vedla nebo by mohla vést k vyšší platbě.

Článek 56

Výpočet krmné plochy pro účely extenzifikační prémie uvedené v článku 132 nařízení (ES) č. 1782/2003

1. Extenzifikační prémie uvedené v článku 132 nařízení (ES) č. 1782/2003 nelze poskytnout pro větší počet zvířat než ten, na který mohou být po uplatnění článku 55 tohoto nařízení vyplaceny prémie uvedené v článku 131 uvedeného nařízení.

2. Aniž je dotčen odstavec 1, dotyčná krmná plocha se zjišťuje v souladu s článkem 50.

Pokud není překročen strop intenzity chovu pro takto zjištěnou plochu, je základem pro výpočet extenzifikační prémie zjištěná plocha.

Pokud je tento strop překročen, celková částka podpory, na kterou má zemědělec nárok na základě žádostí o podporu v rámci režimů podpory uvedených v článku 131 nařízení (ES) č. 1782/2003, podaných v průběhu příslušného kalendářního roku, se sníží o 50 % částky, kterou zemědělec obdržel nebo by jinak obdržel jako extenzifikační prémii.

3. Pokud rozdíl mezi vykázanou a zjištěnou plochou vyplývá z úmyslných nesrovnalostí a je-li překročen strop intenzity chovu ve vztahu ke zjištěné ploše, celková částka podpory uvedené v odstavcích 1 a 2 se zamítne. V takovém případě se přiměřeně použije čl. 53 druhý pododstavec.

Oddíl II Prémie na "zvířata"

Článek 57

Základ pro výpočet

1. Pokud platí individuální limit nebo individuální strop, musí se počet zvířat uvedených v žádosti o podporu snížit až na limit nebo strop stanovený pro dotyčného zemědělce.

2. V žádném případě nelze poskytnout podporu na vyšší počet zvířat, než je uvedeno v žádosti o podporu.

3. Aniž jsou dotčeny články 59 a 60, převýší-li počet zvířat vykázaný v žádosti o podporu počet zjištěný na základě správních kontrol nebo kontrol na místě, vypočítá se podpora na základě zjištěného počtu zvířat.

Pokud však zemědělec nemohl splnit svou retenční povinnost v důsledku vyšší moci nebo mimořádných okolností uvedených v článku 72, neztrácí nárok na podporu, pokud jde o počet zvířat způsobilých pro podporu v době, kdy došlo k zásahu vyšší moci nebo nastaly mimořádné okolnosti.

4. Zjistí-li se případy nesrovnalostí, pokud jde o systém pro identifikaci a evidenci skotu, použijí se tato ustanovení:

a) skot, který ztratil jednu ze dvou ušních značek, se považuje za zjištěný za předpokladu, že ho lze jednoznačně identifikovat podle ostatních prvků systému pro identifikaci a evidenci skotu;

b) pokud se zjištěné nesrovnalosti týkají chybných záznamů do evidence nebo do zvířecích pasů, považuje se dotyčné zvíře za nezjištěné pouze v případě, že jsou takové chyby zjištěny alespoň při dvou kontrolách v průběhu 24 měsíců. Ve všech ostatních případech se dotyčná zvířata považují za nezjištěná již po prvním zjištění nesrovnalosti.

Na záznamy a oznámení v systému pro identifikaci a evidenci skotu se použije článek 19.

Článek 58

Nahrazení

1. Skot, který se nachází v hospodářství, lze považovat za zjištěný pouze tehdy, pokud je identifikován v žádosti o podporu. Krávy bez tržní produkce mléka nebo jalovice, pro které je podána žádost o podporu v souladu s článkem 125 nebo 129 nařízení (ES) č. 1782/2003, a dojnice, pro které je podána žádost o podporu v souladu s čl. 132 odst. 4 uvedeného nařízení, lze však v průběhu retenčního období nahradit v rámci limitů stanovených v těchto článcích bez ztráty nároku na platbu podpory, která byla předmětem žádosti.

2. Nahrazení podle odstavce 1 se provede do 20 dnů následujících po události, která činí nahrazení nezbytné, a musí se zaznamenat do evidence nejpozději do tří dnů po jeho provedení. Příslušný orgán, u kterého byla podána žádost o podporu, je informován do sedmi dnů po nahrazení.

Pokud však členský stát využívá možnosti stanovené v čl. 16 odst. 3 druhém pododstavci, může stanovit, že oznámení v počítačové databázi skotu o zvířatech, která opustila hospodářství, a jiných zvířatech, která dorazila do hospodářství ve lhůtách stanovených v prvním pododstavci, mohou nahradit informace, které je třeba zaslat příslušnému orgánu.

3. Pokud zemědělec žádá o podporu pro ovce a kozy a pokud výše vyplacené podpory je u obou druhů stejná, lze ovci nahradit kozou a naopak. Ovce a kozy, pro které je podána žádost o podporu v souladu s článkem 113 nařízení (ES) č. 1782/2003, lze v průběhu retenčního období nahradit v rámci limitů stanovených v uvedeném článku bez ztráty nároku na platbu podpory, která byla předmětem žádosti.

4. Nahrazení podle odstavce 3 se provede do 10 dnů následujících po události, která činí nahrazení nezbytné, a musí se zaznamenat do evidence nejpozději do tří dnů po jeho provedení. Příslušný orgán, u kterého byla podána žádost o podporu, je informován do pěti pracovních dnů po nahrazení.

Článek 59

Snížení a vyloučení týkající se skotu, pro který byla podána žádost o podporu

1. Pokud se v případě žádosti o podporu v rámci režimů podpory skotu zjistí rozdíl mezi počtem vykázaných zvířat a zvířat zjištěných podle čl. 57 odst. 3, sníží se celková částka podpory, na kterou má zemědělec nárok v rámci příslušných režimů pro dotyčné prémiové období, o procento, které se stanoví v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, pokud jsou nesrovnalosti zjištěny nejvýše u tří zvířat.

2. Pokud jsou nesrovnalosti zjištěny u více než tří zvířat, sníží se celková částka podpory, na kterou má zemědělec nárok v rámci příslušných režimů pro dotyčné prémiové období, o:

a) procento, které se stanoví v souladu s odstavcem 3, pokud to není více než 10 %;

b) dvojnásobek procenta, které se stanoví v souladu s odstavcem 3, pokud to je více než 10 %, ale ne více než 20 %.

Pokud procento stanovené v souladu s odstavcem 3 přesahuje 20 %, podpora, na kterou by měl zemědělec nárok podle čl. 57 odst. 3, se v rámci těchto režimů pro dotyčné prémiové období zamítne.

Pokud procento stanovené v souladu s odstavcem 3 přesahuje 50 %, je zemědělec opět vyloučen z poskytování podpory až do výše, která odpovídá rozdílu mezi počtem vykázaných zvířat a počtem zvířat zjištěných v souladu s čl. 57 odst. 3. Tato částka je vyrovnána z plateb podpory v rámci režimů podpor skotu, na které má zemědělec nárok v souvislosti se žádostmi, které podá v průběhu tří kalendářních let následujících po kalendářním roce zjištění. Pokud tuto částku nelze z uvedených plateb podpory bezezbytku vyrovnat, nevyrovnaný zůstatek se stornuje.

3. Pro stanovení procent uvedených v odstavcích 1 a 2 se počet skotu, pro který byla podána žádost o podporu v rámci režimů podpory skotu v průběhu dotyčného prémiového období a u kterého byly zjištěny nesrovnalosti, vydělí celkovým počtem skotu zjištěného pro dotyčné prémiové období.

4. Pokud rozdíly mezi počtem vykázaných zvířat a zvířat zjištěných podle čl. 57 odst. 3 vyplývají z úmyslných nesrovnalostí, podpora, na kterou by měl zemědělec nárok podle čl. 57 odst. 3 v rámci režimu nebo režimů podpory skotu pro dané prémiové období se zamítne.

Pokud rozdíl zjištěný v souladu s odstavcem 3 tohoto článku přesahuje 20 %, je zemědělec opět vyloučen z poskytování podpory až do výše, která odpovídá rozdílu mezi počtem vykázaných zvířat a počtem zvířat zjištěných v souladu s čl. 57 odst. 3. Tato částka je vyrovnána z plateb podpory v rámci režimů podpory skotu, na které má zemědělec nárok v souvislosti se žádostmi, které podá v průběhu tří kalendářních let následujících po kalendářním roce zjištění. Pokud tuto částku nelze z uvedených plateb bezezbytku vyrovnat, nevyrovnaný zůstatek se stornuje.

Článek 60

Snížení a vyloučení týkající se ovcí a koz, pro které byla podána žádost o podporu

1. Pokud se v případě žádostí o podporu v rámci režimu podpory pro ovce a kozy zjistí rozdíl v souladu s čl. 57 odst. 3, použije se přiměřeně čl. 59 odst. 2, 3 a 4 od prvního zvířete, u kterého se zjistí nesrovnalosti.

2. Pokud se zjistí, že chovatel ovcí, který uvádí na trh ovčí mléko nebo výrobky z ovčího mléka, ve své žádosti o prémii tuto činnost neuvedl, částka podpory, na kterou má nárok, je omezena na prémii náležející chovatelům ovcí, kteří uvádějí na trh ovčí mléko nebo výrobky z ovčího mléka, sníženou o rozdíl mezi touto částkou a celkovou částkou prémie na ovce.

3. Pokud se v případě žádostí o doplňkovou prémii zjistí, že v oblastech uvedených v čl. 114 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003 se nachází méně než 50 % plochy hospodářství využívané k zemědělské produkci, doplňková prémie se nevyplatí a prémie na kozy a ovce se sníží o částku odpovídající 50 % doplňkové prémie.

4. Pokud se zjistí, že procentuální podíl plochy hospodářství využívané k zemědělské produkci, která se nachází v oblastech uvedených v příloze I nařízení (ES) č. 2550/2001, je menší než 50 %, prémie na kozy se nevyplatí.

5. Pokud se zjistí, že chovatel provádějící sezónní přesun zvířat, který podává žádost o doplňkovou prémii, nepásl 90 % svých zvířat po dobu nejméně 90 dnů v některé z oblastí uvedených v čl. 114 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 1782/2003, doplňková prémie se nevyplatí a prémie na ovce a kozy se sníží o částku odpovídající 50 % doplňkové prémie.

6. Pokud se zjistí, že nesrovnalosti uvedené v odstavcích 2, 3, 4 nebo 5 vyplývají z úmyslného porušení pravidel, celková částka podpory uvedené v těchto odstavcích se zamítne.

V tomto případě je zemědělec opět vyloučen z poskytování podpory rovnající se této částce. Tyto částky se vyrovnávají z plateb podpory v rámci režimu podpory pro ovce a kozy, na které má zemědělec nárok v souvislosti s žádostmi, které podá v průběhu tří kalendářních let následujících po kalendářním roce zjištění.

7. Pokud kontrola na místě provedená u zemědělců, kteří chovají jak ovce, tak kozy, na které lze poskytnout prémii ve stejné výši, odhalí rozdíl ve složení stáda z hlediska počtů zvířat podle jednotlivých druhů, považují se zvířata za součást stejné skupiny.

Článek 61

Přírodní okolnosti

Snížení a vyloučení stanovená v článcích 59 a 60 se neuplatní v případech, kdy zemědělec není z důvodů přírodních okolností, které zasáhly stádo, schopen splnit svůj závazek držet zvířata, pro která podal žádost o podporu, po celé retenční období, za předpokladu, že písemně uvědomil příslušný orgán do deseti pracovních dnů ode dne, kdy zjistil jakékoli snížení počtu zvířat.

Aniž jsou dotčeny konkrétní okolnosti, které je třeba vzít v úvahu v jednotlivých případech, mohou příslušné orgány uznat zejména tyto případy přírodních okolností:

a) smrt zvířete v důsledku nákazy;

b) smrt zvířete v důsledku nehody, za kterou nelze činit odpovědným zemědělce.

Článek 62

Nepravdivá osvědčení a prohlášení vydaná jatkami

Je-li u prohlášení nebo osvědčení vydávaných jatkami v souvislosti s porážkovou prémií podle článku 35 nařízení (ES) č. 2342/1999 zjištěno, že jatka vydala nepravdivé osvědčení nebo prohlášení v důsledku hrubé nedbalosti nebo úmyslně, dotyčný členský stát uplatní přiměřené vnitrostátní sankce. Pokud jsou takové nesrovnalosti zjištěny podruhé, dotyčným jatkám se na dobu nejméně jednoho roku odejme právo činit prohlášení nebo vydávat osvědčení platná pro účely poskytnutí prémie.

Článek 63

Zjištění týkající se dodatečných plateb

Pokud jde o dodatečné platby stanovené v článku 133 nařízení (ES) č. 1782/2003, stanoví členské státy snížení a vyloučení, která budou ve své podstatě rovnocenná těm, jež jsou stanovena v této hlavě.

Oddíl III Prémie pro mléčné výrobky a dodatečné platby

Článek 64

Prémie pro mléčné výrobky a dodatečné platby

Pokud jde o zjištění učiněná ve spojitosti s žádostmi o podporu ve formě prémie pro mléčné výrobky a dodatečných plateb, použije se článek 50, čl. 51 odst. 1 a článek 53 tehdy, pokud se "plocha" chápe jako "individuální referenční množství" a "zjištěná plocha" jako "zjištěné individuální referenční množství".

Pokud v případě uvedeném v článku 30 nařízení č. 2237/2003 nezahájí dotyčná osoba produkci před uplynutím lhůty pro podání žádosti, zjištěné individuální referenční množství se považuje za nulové. V takovém případě se žádost dotyčné osoby o podporu pro daný rok zamítne. Částka rovnající se částce, v jejíž výši byla žádost zamítnuta, je vyrovnána z plateb podpory v rámci kteréhokoli z režimů podpory uvedených v hlavách III a IV nařízení (ES) č. 1782/2003, na které má zemědělec nárok v souvislosti se žádostmi, které podá v průběhu kalendářního roku následujícího po kalendářním roce zjištění.

KAPITOLA II ZJIŠTĚNÍ TÝKAJÍCÍ SE PODMÍNĚNOSTI

Článek 65

Obecné zásady a definice

1. Pro účely této kapitoly se použije článek 41.

2. Pro účely používání čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003 je jednání nebo opomenutí přičitatelné jednotlivému zemědělci, který se dopustil porušení a který v době zjištění dotyčného porušení byl odpovědný za dotyčné hospodářství, plochu, výrobní jednotku nebo zvíře. Pokud dotyčné hospodářství, plocha, výrobní jednotka nebo zvíře byly převedeny na zemědělce poté, co začal stav porušení, nabyvatel se rovněž považuje za odpovědnou osobu, pokud stav porušení neodstranil, jakmile ho mohl přiměřeným způsobem zjistit a ukončit.

3. Pokud je správou různých režimů přímých plateb, jak jsou definovány v čl. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 1782/2003, pověřeno více platebních agentur, členské státy přijmou vhodná opatření, aby zajistily řádné uplatňování ustanovení této kapitoly, a zejména uplatňování jednotné míry snížení na všechny přímé platby, o které zemědělec žádá.

4. Za "zjištěná" se považují taková porušení, která vyplynou na základě jakékoli kontroly provedené v souladu s tímto nařízením nebo na která byl jakýmkoli jiným způsobem upozorněn příslušný kontrolní orgán.

Článek 66

Uplatnění snížení v případě nedbalosti

1. Aniž je dotčen článek 71, pokud ke zjištěnému porušení došlo z nedbalosti zemědělce, použije se snížení na celkovou částku přímých plateb, jak jsou definovány v čl. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 1782/2003, které byly nebo mají být poskytnuty dotyčnému zemědělci na základě žádosti o podporu, kterou podal nebo podá v průběhu kalendářního roku zjištění. Toto snížení zpravidla činí 3 % celkové částky.

Platební agentura však může na základě hodnocení poskytnutého příslušným kontrolním orgánem ve zprávě o kontrole v souladu s čl. 48 odst. 1 písm. c) rozhodnout buď o snížení tohoto procentuálního podílu na 1 %, nebo o jeho zvýšení na 5 % celkové částky anebo, v případech uvedených v čl. 48 odst. 1 písm. c) druhém pododstavci, žádné snížení vůbec neuložit.

2. Pokud byl zjištěn více než jeden případ porušení různých aktů nebo norem ze stejné oblasti podmíněnosti, tyto případy se pro účely stanovení snížení podle odstavce 1 považují za jediné porušení.

3. Pokud byl zjištěn více než jeden případ porušení podmínek v rámci různých oblastí podmíněnosti, použije se postup pro stanovení snížení podle odstavce 1 zvlášť na každý případ porušení. Výsledná procenta snížení se sčítají. Maximální snížení však nepřekročí 5 % celkové částky uvedené v odstavci 1.

4. Aniž jsou dotčeny případy úmyslného porušení podle článku 67, pokud byla zjištěna opakovaná porušení, procento stanovené podle odstavce 1 pro první případ porušení se při prvním opakování vynásobí koeficientem tři. Za tímto účelem stanoví platební agentura procento, které by bylo použito na první porušení dotyčného požadavku nebo normy, pokud bylo stanoveno v souladu s odstavcem 2.

V případě dalších opakování se násobící koeficient tři použije pokaždé na výsledek snížení stanovený pro předchozí opakované porušení. Maximální snížení však nepřekročí 15 % celkové částky uvedené v odstavci 1.

V případě dosažení maximálního procenta ve výši 15 % sdělí příslušný orgán dotyčnému zemědělci, že pokud bude totéž porušení zjištěno znovu, bude považováno za úmyslné ve smyslu článku 67. Pokud poté dojde ke zjištění dalšího porušení, použije se procento snížení, které se stanoví tak, že se výsledek předchozího násobení před případným omezením na 15 % podle poslední věty druhého pododstavce vynásobí koeficientem tři.

Článek 67

Uplatnění snížení a vyloučení v případech úmyslného porušení

1. Aniž je dotčen článek 71, pokud se zjištěného porušení dopustil zemědělec úmyslně, použije se na celkovou částku uvedenou v čl. 66 odst. 1 prvním pododstavci snížení, které činí zpravidla 20 % této celkové částky.

Platební agentura však může na základě hodnocení poskytnutého příslušným kontrolním orgánem ve zprávě o kontrole v souladu s čl. 48 odst. 1 písm. c) rozhodnout buď o snížení tohoto procentuálního podílu až na 15 %, nebo případně o jeho zvýšení až na 100 % celkové částky.

2. Pokud se úmyslné porušení týká zvláštního režimu podpory, je zemědělec vyloučen z tohoto režimu pro dotyčný kalendářní rok.

V případech mimořádného rozsahu, závažnosti nebo trvalého charakteru nebo v případě zjištění opakovaného úmyslného porušení je zemědělec navíc vyloučen z dotyčného režimu podpory v následujícím kalendářním roce.

KAPITOLA III SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Článek 68

Výjimky z uplatnění snížení a vyloučení

1. Snížení a vyloučení stanovená v kapitole I se neuplatní v případě, že zemědělec poskytl věcně správné informace nebo může jiným způsobem prokázat, že nenese zavinění.

2. Snížení a vyloučení stanovená v kapitole I se neuplatní, pokud jde o ty části žádosti o podporu, u kterých zemědělec písemně informoval příslušný orgán, že jsou chybné nebo se staly chybnými po podání žádosti, za předpokladu, že zemědělec nebyl informován o úmyslu příslušného orgánu provést kontrolu na místě a že orgán dosud neinformoval zemědělce o nesrovnalostech v jeho žádosti.

Na základě informací poskytnutých zemědělcem podle prvního pododstavce je žádost opravena podle skutečné situace.

Článek 69

Změny a úpravy záznamů v počítačové databázi skotu

Pokud jde o skot, pro který byla podána žádost o podporu, použije se článek 68 od okamžiku podání žádosti na chyby a opomenutí týkající se záznamů v počítačové databázi skotu.

Pokud jde o skot, pro který nebyla podána žádost o podporu, použijí se ohledně snížení a vyloučení, která mají být uplatněna podle kapitoly II této hlavy, stejná ustanovení.

HLAVA V OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 70

Minimální platby

Členské státy mohou rozhodnout, že neposkytnou žádnou podporu, pokud částka žádosti o podporu nepřesahuje 100 EUR.

Článek 71

Souběh snížení

1. Pokud případ porušení představuje rovněž nesrovnalost, a proto musí být uplatněna snížení nebo vyloučení jak podle kapitoly I, tak podle kapitoly II hlavy IV:

a) snížení a vyloučení podle hlavy IV kapitoly I se uplatní v rámci dotyčných režimů podpory;

b) snížení a vyloučení podle hlavy IV kapitoly II se uplatní na celkovou částku plateb, které mají být poskytnuty na základě režimu jednotné platby a všech režimů podpory, kterých se netýká snížení nebo vyloučení podle písmene a).

2. Pokud se musí použít různá snížení v důsledku odlišení, porušení a nesrovnalostí, může příslušný orgán, kde je to na místě po použití odstavce 1, vypočítat snížení takto:

a) za prvé, uplatní se snížení podle článku 10 nařízení (ES) č. 1782/2003;

b) za druhé, výsledná částka podpory, na kterou by měl zemědělec nárok, se sníží o snížení stanovená v hlavě IV kapitole I tohoto nařízení;

c) za třetí, výsledná částka slouží jako základ pro výpočet případných snížení v důsledku opožděného podání na základě článku 21 tohoto nařízení;

d) za čtvrté, od výsledné částky se případně odečtou snížení stanovená v hlavě IV kapitole II tohoto nařízení.

3. S výhradou článku 6 nařízení Rady (ES) č. 2988/95 [21] se uplatní snížení a vyloučení podle tohoto nařízení, aniž jsou dotčeny dodatečné sankce podle jiných ustanovení právních předpisů Společenství nebo vnitrostátních právních předpisů.

Článek 72

Vyšší moc a mimořádné okolnosti

Případy vyšší moci a mimořádných okolností ve smyslu čl. 40 odst. 4 nařízení (ES) č. 1782/2003 se spolu s příslušnými důkazy písemně oznamují příslušnému orgánu do deseti pracovních dnů ode dne, kdy je zemědělec schopen tak učinit.

Článek 73

Získávání zpět neoprávněně vyplacených plateb

1. V případě neoprávněně provedené platby je zemědělec povinen vrátit příslušnou částku včetně úroků vypočtených v souladu s odstavcem 3.

2. Členské státy mohou rozhodnout, že neoprávněná platba bude odečtena od příslušné částky záloh nebo plateb podle režimů podpory uvedených v hlavách III a IV nařízení (ES) č. 1782/2003, vyplacených zemědělci po dni vydání rozhodnutí o vrácení. Zemědělec však může vrátit částku, aniž by čekal na odečtení.

3. Úroky se vypočítají za období od oznámení rozhodnutí zemědělci o vrácení do okamžiku vrácení nebo odečtení částky.

Použitelná úroková sazba se vypočítá podle ustanovení vnitrostátních právních předpisů, nesmí však být nižší než úroková sazba použitelná pro vymáhání částek podle vnitrostátních předpisů.

4. Povinnost vrátit částku uvedená v odstavci 1 se neuplatní, pokud byla platba provedena omylem příslušného orgánu nebo jiného orgánu a pokud zemědělec nemohl chybu prokazatelně objevit.

Pokud se však chyba týká skutečností rozhodných pro výpočet dotyčné platby, použije se první pododstavec pouze v případě, že rozhodnutí o vrácení nebylo sděleno do 12 měsíců od provedení platby.

5. Povinnost vrátit částku uvedená v odstavci 1 se neuplatní, pokud je doba, která uplynula mezi dnem výplaty podpory a dnem, ve kterém příslušný orgán poprvé oznámil příjemci, že platba byla provedena neoprávněně, delší než deset let.

Doba uvedená v prvním pododstavci se však zkrátí na čtyři roky, pokud příjemce jednal v dobré víře.

6. Na částky, které mají být vráceny v důsledku uplatnění snížení a vyloučení podle článku 21 a hlavy IV, se vztahuje čtyřletá promlčecí lhůta.

7. Odstavce 4 a 5 se nepoužijí u záloh.

8. Členské státy mohou rozhodnout, že nebudou na zemědělci za jedno prémiové období vymáhat částky nepřesahující 100 EUR, bez započtení úroků, pokud tak stanoví jejich vnitrostátní právní předpisy.

Pokud nezávisle na neoprávněně vyplacených částkách musí být vrácen výnos z úroků, mohou členské státy za stejných podmínek rozhodnout, že nebudou vymáhat úroky, jejichž výše nepřesahuje 50 EUR.

Článek 74

Převod hospodářství

1. Pro účely tohoto článku se rozumí:

a) "převodem hospodářství" prodej, pronájem nebo jakýkoli podobný typ transakce, který se týká dotyčných výrobních jednotek;

b) "převodcem" zemědělec, jehož hospodářství se převádí na jiného zemědělce;

c) "nabyvatelem" zemědělec, na něhož se hospodářství převádí.

2. Pokud se hospodářství převádí jako celek z jednoho zemědělce na druhého po podání žádosti o podporu, ale před splněním všech podmínek pro poskytnutí podpory, neposkytne se převodci žádná podpora pro převáděné hospodářství.

3. Podpora, o kterou požádal převodce, se poskytne nabyvateli, pokud:

a) nabyvatel informuje o převodu příslušný orgán ve lhůtě stanovené členskými státy a požádá o vyplacení podpory;

b) nabyvatel předloží veškeré důkazy požadované příslušným orgánem;

c) převáděné hospodářství splňuje všechny podmínky pro poskytnutí podpory.

4. Jakmile nabyvatel informuje příslušný orgán a požádá o vyplacení podpory v souladu s odst. 3 písm. a):

a) veškerá práva a povinnosti převodce, které vyplývají z právního vztahu mezi převodcem a příslušným orgánem v souvislosti se žádostí o podporu, přecházejí na nabyvatele;

b) veškeré kroky nezbytné pro poskytnutí podpory a veškerá prohlášení, která učinil převodce před převodem, se přičítají nabyvateli pro účely uplatnění příslušných ustanovení Společenství;

c) považuje se převáděné hospodářství pro dotyčný hospodářský rok nebo pro dotyčné prémiové období případně za samostatné hospodářství.

5. Pokud byla žádost o podporu podána poté, co byly podniknuty veškeré kroky nezbytné pro poskytnutí podpory, a hospodářství se převádí jako celek z jednoho zemědělce na druhého poté, co byly tyto kroky započaty, ale ještě předtím, než byly splněny podmínky pro poskytnutí podpory, může být podpora poskytnuta nabyvateli za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v odst. 3 písm. a) a b). V takovém případě se použije odst. 4 písm. b).

6. Členské státy mohou popřípadě rozhodnout, že poskytnou podporu převodci. V takovém případě:

a) se neposkytne žádná podpora nabyvateli;

b) členské státy zajistí, aby se přiměřeně použily požadavky stanovené v odstavcích 2 až 5.

7. Pokud se hospodářství převádí jako celek z jednoho zemědělce na druhého v průběhu období uvedeného v čl. 44 odst. 3 nařízení (ES) č. 1782/2003, je nabyvatel oprávněn použít dotyčné pozemky pro účely podání žádosti o podporu v rámci režimu jednotné platby.

Článek 75

Doplňující opatření a vzájemná pomoc mezi členskými státy

1. Členské státy přijmou veškerá další opatření nezbytná k řádnému používání integrovaného systému a poskytují si vzájemnou pomoc při provádění kontrol požadovaných podle tohoto nařízení. V této souvislosti mohou členské státy v případech, kdy toto nařízení nestanoví přiměřená snížení a vyloučení, stanovit rovněž vhodné vnitrostátní sankce proti producentům nebo jiným účastníkům trhu, jako jsou jatky nebo sdružení zapojené do procesu poskytování podpory, aby zajistily dodržování kontrolních požadavků, jako například vedení aktuální evidence stáda v hospodářství nebo plnění oznamovací povinnosti.

2. Členské státy si vzájemně pomáhají s cílem zajistit účinné kontroly včetně ověření pravosti předložených dokumentů a/nebo správnosti vyměněných údajů.

Článek 76

Oznamování

1. Členské státy zasílají Komisi nejpozději do 31. března každého roku pro režim jednotné platby a ostatní režimy podpory na "plochu", a nejpozději do 31. srpna každého roku pro prémie na "zvířata", zprávu za předchozí kalendářní rok, která se vztahuje zejména k těmto bodům:

a) stav provádění integrovaného systému, zejména včetně možností zvolených pro kontrolu dodržování požadavků podmíněnosti a příslušných kontrolních subjektů pověřených kontrolou dodržování požadavků a podmínek podmíněnosti;

b) počet žádostí, celková plocha a celkový počet zvířat podle jednotlivých režimů podpory;

c) počet žádostí, celková plocha a celkový počet zvířat, které byly kontrolovány;

d) výsledky provedených kontrol s uvedením snížení a vyloučení uplatněných podle hlavy IV.

Současně se sděleními uvedenými v prvním pododstavci, která se týkají prémií na "zvířata", oznámí členské státy Komisi celkový počet příjemců, kteří obdrželi podpory v rámci režimů podpor spadajících do působnosti integrovaného systému.

2. Členské státy kromě toho zasílají Komisi nejpozději do 31. října každého roku sdělení o poměru půdy užívané jako stálé pastviny k celkové ploše zemědělské půdy podle čl. 3 odst. 1. Nejpozději do 31. října 2005 zašlou také členské státy Komisi sdělení o tomto poměru za referenční rok 2003 uvedený v čl. 3 odst. 2.

3. Ve výjimečných řádně odůvodněných situacích se mohou členské státy se souhlasem Komise odchýlit od lhůt stanovených v odstavcích 1 a 2.

4. Počítačové údaje získané v rámci integrovaného systému se použijí k podpoře informací uvedených v rámci odvětvových pravidel, které jsou členské státy povinny zasílat Komisi.

ČÁST III ODLIŠENÍ

Článek 77

Základ pro výpočet snížení

Míra snížení uvedeného v článku 10 nařízení (ES) č. 1782/2003 se vypočítá na základě částek přímých plateb, na které mají zemědělci nárok před uplatněním jakéhokoli snížení nebo vyloučení podle tohoto nařízení nebo, v případě režimů podpory uvedených v příloze I nařízení (ES) č. 1782/2003, které ale nespadají pod hlavu III nebo IV tohoto nařízení, podle zvláštních právních předpisů vztahujících se na tyto režimy.

Článek 78

Rozdělovací klíč

Klíč pro rozdělení zbývajících částek uvedených v čl. 10 odst. 3 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 1782/2003 se sestaví z podílů členských států na zemědělské ploše, kterým je přidělena váha 65 %, a na zaměstnanosti v zemědělství, kterým je přidělena váha 35 %.

Podíl každého členského státu na ploše a zaměstnanosti se upraví v závislosti na jeho hrubém domácím produktu (HDP) na jednoho obyvatele, vyjádřeném v paritě kupní síly, pomocí jedné třetiny rozdílu v průměru členských států, na které se odlišení používá.

K tomuto účelu se použijí níže uvedené základní údaje, které vycházejí z údajů uveřejněných Eurostatem v srpnu 2003:

a) pokud jde o zemědělskou plochu: statistické zjišťování o struktuře hospodářství z roku 2000 provedené podle nařízení Rady (EHS) č. 571/88 [22];

b) pokud jde o zaměstnanost v zemědělství: čísla týkající se zaměstnanosti v oblasti zemědělství, myslivosti a rybolovu, uveřejněná v roční řadě statistického zjišťování pracovních sil z roku 2001 provedeného podle nařízení Rady (ES) č. 577/98 [23];

c) pokud jde o HDP na jednoho obyvatele vyjádřený kupní silou: průměr za tři roky vypočítaný pro období 1999 až 2001 na základě údajů jednotlivých států.

Článek 79

Doplňková částka podpory

1. Pro účely zjištění, zda bylo dosaženo prahové hodnoty 5000 EUR uvedené v článku 12 nařízení (ES) č. 1782/2003, se bere v úvahu celková částka přímých plateb, které by musely být poskytnuty před uplatněním jakéhokoli snížení podle tohoto nařízení nebo, v případě režimů podpory uvedených v příloze I nařízení (ES) č. 1782/2003, které ale nespadají pod hlavu III nebo IV tohoto nařízení, podle zvláštních právních předpisů vztahujících se na tyto režimy.

Pokud je však zemědělec vyloučen z poskytování jakýchkoli přímých plateb v důsledku nesrovnalostí nebo případů porušení, žádná doplňková částka podpory se nevyplatí.

2. Nejpozději do 31. října sdělí členské státy Komisi celkovou výši doplňkových částek podpory, které byly poskytnuty za předchozí rok.

ČÁST IV PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 80

Zrušení

1. Nařízení (ES) č. 2419/2001 se zrušuje. Použije se však nadále na žádosti o podporu, které se vztahují k hospodářským rokům nebo prémiovým obdobím začínajícím před 1. lednem 2005.

V případech, kdy snížení, která měla být uplatněna formou vyrovnání v souladu s čl. 32 odst. 2 druhým pododstavcem, čl. 33 druhým pododstavcem, čl. 34 odst. 2, poslední větou čl. 35 odst. 3, čl. 38 odst. 2 třetím pododstavcem, čl. 38 odst. 4 druhým pododstavcem a čl. 40 odst. 1 a 6 nařízení (ES) č. 2419/2001, nemohla být zcela vyrovnána do dne vstupu tohoto nařízení v platnost, nevyrovnaný zůstatek se vyrovná z plateb v rámci jakýchkoli jiných režimů podpory spadajících pod toto nařízení, pokud dosud neuplynuly lhůty pro vyrovnání stanovené v těchto ustanoveních.

2. Odkazy na nařízení (ES) č. 2419/2001 se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou v příloze III.

Článek 81

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se na žádosti o podporu, které se týkají hospodářských roků nebo prémiových období počínajících dnem 1. ledna 2005.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. dubna 2004.

Za Komisi

Franz Fischler

člen Komise

[1] Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 21/2004 (Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 8).

[2] Úř. věst. L 327, 12.12.2001, s. 11. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 118/2004 (Úř. věst. L 17, 24.1.2004, s. 7).

[3] Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné Aktem o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Maltské republiky, Polské republiky, Slovinské republiky a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie – příloha II: Seznam uvedený v článku 20 aktu o přistoupení – 6. Zemědělství – B. Veterinární a rostlinolékařské předpisy (Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 381).

[4] Úř. věst. L 156, 25.6.2003, s. 9.

[5] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 103.

[6] Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1.

[7] Úř. věst. L 355, 5.12.1992, s. 32.

[8] Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 8.

[9] Úř. věst. L 281, 4.11.1999, s. 30. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1473/2003 (Úř. věst. L 211, 21.8.2003, s. 12).

[10] Úř. věst. L 341, 22.12.2001, s. 105. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2307/2003 (Úř. věst. L 342, 30.12.2003, s. 11).

[11] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 103.

[12] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 1.

[13] Úř. věst. L 215, 30.7.1992, s. 85.

[14] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 80.

[15] Úř. věst. L 112, 3.5.1994, s. 2.

[16] Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 74.

[17] Úř. věst. L 124, 8.6.1971, s. 1.

[18] Úř. věst. L 177, 4.8.1972, s. 1.

[19] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 80. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1783/2003 (Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 70).

[20] Úř. věst. L 74, 15.3.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 963/2003 (Úř. věst. L 138, 5.6.2003, s. 32).

[21] Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

[22] Úř. věst. L 56, 2.3.1998, s. 1.

[23] Úř. věst. L 77, 14.3.1998, s. 3.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

METODA SPOLEČENSTVÍ PRO KVANTITATIVNÍ URČENÍ OBSAHU -TETRAHYDROKANNABINOLU V ODRŮDÁCH KONOPÍ

1. Rozsah a oblast použití

Tato metoda slouží k určení obsahu-tetrahydrokannabinolu (dále jen "THC") v odrůdách konopí (Cannabis sativa L.). Podle potřeby je uplatňována podle postupu A nebo B, které jsou zde popsány.

Metoda je založena na kvantitativním určení-THC pomocí plynové chromatografie (GC) po extrakci vhodným rozpouštědlem.

1.1 Postup A

Postup A se používá pro kontroly produkce podle čl. 52 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003 a čl. 26 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení.

1.2 Postup B

Postup B se používá v případech, které jsou uvedeny v čl. 52 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003 a v čl. 33 odst. 4 tohoto nařízení.

2. Vzorkování

2.1 Odběr vzorků

a) Postup A: z porostu dané odrůdy konopí se odebere z každé vybrané rostliny část dlouhá 30 cm, která obsahuje nejméně jedno samičí květenství. Odběr vzorků se provádí v období, které začíná 20. den po rozkvětu a končí 10. den po odkvětu, během dne a při dodržení systematického postupu, který zajišťuje reprezentativnost vzorků pro dané pole, avšak s výjimkou okrajů porostu.

Členské státy mohou povolit odběr vzorků v období od rozkvětu do 20. dne po rozkvětu za předpokladu, že u každé pěstované odrůdy se odeberou další reprezentativní vzorky v souladu s výše uvedenými pravidly v období od 20. dne po rozkvětu do 10. dne po odkvětu.

b) Postup B: z porostu dané odrůdy konopí se odebere horní třetina každé vybrané rostliny. Odběr vzorků se provádí v průběhu 10 dnů po odkvětu, během dne a při dodržení systematického postupu, který zajišťuje reprezentativnost vzorků pro dané pole, avšak s výjimkou okrajů porostu. V případě dvoudomých odrůd se odebírají pouze samičí rostliny.

2.2 Velikost vzorku

Postup A: vzorek je tvořen částmi 50 rostlin na jedno pole.

Postup B: vzorek je tvořen částmi 200 rostlin na jedno pole.

Každý vzorek se umístí do plátěného nebo papírového pytle tak, aby se nerozdrtil, a zašle se do laboratoře k analýze.

Členské státy mohou stanovit, že se odebírá druhý vzorek pro případnou kontrolní analýzu, který uschová buď producent, nebo subjekt odpovědný za analýzu.

2.3 Sušení a skladování vzorků

Sušení vzorků musí začít co nejdříve, v každém případě do 48 hodin a používá se jakákoli metoda s teplotou nižší než 70 °C. Vzorky se vysuší tak, aby měly stálou hmotnost a obsah vlhkosti mezi 8 a 13 %.

Po vysušení se vzorky bez rozdrcení uskladní v temnu při teplotě do 25 °C.

3. Stanovení obsahu THC

3.1 Příprava zkušebního vzorku

Z vysušených vzorků se odstraní stonky a semena větší než 2 mm.

Vysušené vzorky se rozdrtí na středně jemný prášek (skrze síto s oky o velikosti 1 mm).

Prášek lze skladovat 10 týdnů v temnu při teplotě do 25 °C.

3.2 Činidla a extrakční roztok

Čninidla

- tetrahydrokannabinol, čistý pro chromatografické účely,

- skvalen, čistý pro chromatografické účely, jako vnitřní standardní vzorek.

Extrakční roztok

- 35 mg skvalenu na 100 ml hexanu.

3.3 Extrakce-THC

Odváží se 100 mg zkušebního vzorku rozmělněného na prášek, umístí se do odstředivkové zkumavky a přidá se 5 ml extrakčního roztoku obsahujícího vnitřní standardní vzorek.

Umístí se do ultrazvukové lázně a ponechá se zde 20 minut. Pět minut se odstřeďuje při 3000 otáčkách za minutu a pak se odebere roztok THC plovoucí na povrchu. Tento roztok se vstříkne do chromatografu a provede se kvantitativní analýza.

3.4 Plynová chromatografie

a) Přístroje

- plynový chromatograf s plamenovým ionizačním detektorem a děleným/neděleným vstřikovačem,

- kolona umožňující dobré oddělení kanabinoidů, například skleněná kapilární kolona dlouhá 25 m, o průměru 0,22 mm, potažená 5 % nepolární fenylmethylsiloxanovou fází.

b) Rozsahy kalibrace

Přinejmenším tři body pro postup A a pět bodů pro postup B, včetně bodů 0,04 a 0,50 mg/ml-THC v extrakčním roztoku.

c) Experimentální podmínky

Jako příklad pro kolonu uvedenou v bodu a) se uvádějí tyto podmínky:

- teplota v peci 260 °C,

- teplota vstřikovače 300 °C,

- teplota detektoru 300 °C.

d) Vstříknutý objem: 1 μl.

4. Výsledky

Výsledky se vyjadřují na dvě desetinná místa v gramech-THC na 100 gramů analytického vzorku vysušeného na stálou hmotnost. Použije se přípustná odchylka 0,03 g na 100 g.

- Postup A: jedno stanovení na jeden zkušební vzorek.

Pokud je však získaný výsledek nad mezní hodnotou stanovenou v čl. 52 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003, provede se druhé stanovení na analytický vzorek a jako výsledek se vezme střední hodnota obou měření.

- Postup B: výsledek odpovídá střední hodnotě ze dvou měření na analytický vzorek.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

ODRŮDY KONOPÍ PĚSTOVANÉ NA VLÁKNO, NA KTERÉ LZE POSKYTNOUT PŘÍMÉ PLATBY

a) Odrůdy konopí pěstované na vlákno

Carmagnola

Beniko

Chamaeleon

Cs

Delta-Ilosa

Delta 405

Dioica 88

Epsilon 68

Fedora 17

Felina 32

Ferimon – Férimon

Fibranova

Fibrimon 24

Futura 75

Juso 14

Red Petiole

Santhica 23

Santhica 27

Uso 31

b) Odrůdy konopí pěstované na vlákno, schválené v hospodářském roce 2004/05

Bialobrzeskie

Cannacomp [1]

Fasamo

Felina 34 – Félina 34

Fibriko TC

Finola

Lipko [2]

Silesia [3]

Tiborszállási [4]

UNIKO-B

[1] Pouze v Maďarsku.

[2] Pouze v Maďarsku.

[3] Pouze v Polsku.

[4] Pouze v Maďarsku.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

SROVNÁVACÍ TABULKA

Články nařízení Komise (ES) č. 2419/2001 | Články tohoto nařízení |

1 | – |

2 | 2 |

3 | 5 |

4(1) | 6(1) |

4(2) | 14(4) |

5 | 8 |

6 | – |

7 | – |

8 | 15 |

9 | – |

10 | 16 |

11 | 18 |

12 | 19 |

13 | 21 |

14 | 22 |

15 | 23(1) |

16 | 24 |

17(1) | 25(1) |

17(2) | 25(2) |

17(3) | 23(2) |

18 | 26 |

19 | 27 |

20 | 28 |

21 | 29 |

22 | 30 |

23 | 32 |

24 | 34 |

25 | 35 |

26 | 36 |

27 | 37 |

28 | 38 |

29 | 39 |

30 | 49 |

31(1) | 50(1) |

31(2) | 50(3) |

31(3) | 50(6) |

31(4) | 50(7) |

32 | 51 |

33 | 53 |

34 | 55 |

35 | 56 |

36 | 57 |

37 | 58 |

38 | 59 |

39 | – |

40 | 60 |

41 | 61 |

42 | 62 |

43 | 63 |

44 | 68 |

45 | 69 |

46 | 70 |

47 | 71 |

48 | 72 |

49 | 73 |

50 | 74 |

51 | 75 |

52 | 76 |

53 | – |

54 | – |

--------------------------------------------------