31990L0232

Třetí směrnice Rady

ze dne 14. května 1990

o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel

(90/232/EHS)

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 100a této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

ve spolupráci s Evropským parlamentem [2],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [3],

vzhledem k tomu, že ve směrnici 72/166/EHS [4] naposledy pozměněné směrnicí 84/5/EHS [5] přijala Rada ustanovení o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontroly povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění;

vzhledem k tomu, že článek 3 směrnice 72/166/EHS ukládá každému členskému státu přijmout veškerá nezbytná opatření, aby zajistil, že občanskoprávní odpovědnost z provozu vozidel, která mají obvyklé stanoviště na jeho území, je kryta pojištěním; že rozsah pojištěné odpovědnosti a podmínky pojistného krytí mají být určeny na základě těchto opatření;

vzhledem k tomu, že směrnicí 84/5/EHS ve znění aktu o přistoupení Španělska a Portugalska se rozdíly v úrovni a obsahu povinného pojištění občanskoprávní odpovědnosti v jednotlivých členských státech značně zmenšily; že však u odpovídajícího pojistného krytí ještě stále existují významné rozdíly;

vzhledem k tomu, že poškozeným z nehod motorových vozidel by mělo být zaručeno srovnatelné zacházení nezávisle na tom, ve které oblasti Společenství k nehodám dojde;

vzhledem k tomu, že v některých členských státech existují mezery, zejména pokud jde o povinnou pojistnou ochranu přepravovaných osob; že by se tyto mezery měly odstranit, aby byla chráněna tato zvláště zranitelná kategorie potenciálních poškozených;

vzhledem k tomu, že je třeba odstranit veškerou nejistotu při uplatňování čl. 3 odst. 2 první odrážky směrnice 72/166/EHS; že všechny pojistky týkající se povinného pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel musí pokrývat celé území Společenství;

vzhledem k tomu, že v zájmu pojištěného by každá pojistka měla navíc za jediné pojistné zaručovat krytí v každém členském státě předepsané jeho právními předpisy nebo krytí předepsané právními předpisy členského státu, ve kterém má vozidlo obvyklé stanoviště, je-li vyšší;

vzhledem k tomu, že čl. 1 odst. 4 směrnice 84/5/EHS zavazuje každý členský stát zřídit nebo pověřit subjekt, jehož úkolem je odškodňovat poškozené z nehod způsobených nezjištěným nebo nepojištěným vozidlem; že však tímto ustanovením zůstává nedotčeno právo členských států považovat zásah ze strany tohoto subjektu za subsidiární či nikoli;

vzhledem k tomu, že však v případě nehody způsobené nepojištěným vozidlem musí v některých členských státech poškozený dříve, než uplatní nárok u tohoto subjektu, dokázat, že osoba, která za škodu odpovídá, není schopna nebo odmítá zaplatit náhradu škody; že však pro uvedený subjekt je snadnější než pro poškozeného podniknout právní kroky proti osobě, která za nehodu odpovídá; že by tento subjekt tudíž neměl mít možnost vázat vyplacení náhrady škody na důkaz poškozeného o tom, že osoba, která nehodu způsobila, není schopna nebo odmítá zaplatit náhradu škody;

vzhledem k tomu, že pokud se výše uvedený subjekt a pojistitel občanskoprávní odpovědnosti za škodu neshodnou, kdo má nehodou poškozenému zaplatit náhradu škody, mají členské státy, aby zabránily průtahům při výplatě náhrady škody poškozenému, zařídit určení jedné z těchto stran za předběžně povinnou vyplatit náhradu škody do rozhodnutí sporu;

vzhledem k tomu, že pro poškozené dopravní nehodou bývá někdy obtížné zjistit jméno pojišťovny kryjící odpovědnost z provozu vozidla, které se na nehodě podílelo; že vzhledem k zájmu těchto poškozených by měly členské státy přijmout potřebná opatření k zabezpečení toho, aby tato informace byla co nejdříve k dispozici;

vzhledem k tomu, že obě dosavadní směrnice o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel by se měly s ohledem na výše uvedené úvahy jednotným způsobem doplnit;

vzhledem k tomu, že tato doplnění, jímž se zlepší ochrana pojištěných a poškozených dopravními nehodami, dále usnadní překračování vnitřních hranic Společenství, a tím i vytváření a fungování vnitřního trhu; že je tudíž třeba nadále vycházet z požadavku vysoké úrovně ochrany spotřebitele;

vzhledem k tomu, že podle článku 8c Smlouvy je třeba vzít v úvahu úsilí, jež budou muset vynaložit některá hospodářství, která se liší stupněm vývoje; že by se tudíž určitým členských státům měla poskytnout přechodná úprava, která by umožnila postupné uplatňování některých ustanovení této směrnice,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Aniž je dotčen čl. 2 odst. 1 druhý pododstavec směrnice 84/5/EHS, kryje pojištění uvedené v čl. 3 odst. 1 směrnice 72/166/EHS odpovědnost za škody na zdraví všech osob cestujících ve vozidle, s výjimkou řidiče, vyplývající z provozu vozidla.

Pro účely této směrnice se "vozidlem" rozumí vozidlo, jak je vymezeno v článku 1 směrnice 72/166/EHS.

Článek 2

Členské státy přijmou opatření nezbytná, aby všechny pojistky povinného pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu vozidel

- pokrývaly na základě jediného pojistného celé území Společenství a

- na základě tohoto jediného pojistného zaručovaly pojistnou ochranu předepsanou právními předpisy v každém členském státě, popřípadě pojistnou ochranu předepsanou právními předpisy v členském státě, ve kterém má vozidlo své obvyklé stanoviště, pokud je tato druhá uvedená pojistná ochrana vyšší.

Článek 3

"Členské státy však nesmí tomuto subjektu dovolit vázat vyplacení náhrady škody na to, aby poškozený nějakou formou prokázal, že osoba, která je za škodu odpovědná, není schopna nebo odmítá zaplatit náhradu škody."

Článek 4

Pro případ sporu mezi subjektem uvedeným v čl. 1 odst. 4 směrnice 84/5/EHS a pojistitelem občanskoprávní odpovědnosti o tom, kdo má poškozeného odškodnit, přijmou členské státy odpovídající opatření k určení jedné z těchto stran jako strany, jež je předběžně povinna poškozenému neprodleně vyplatit náhradu škody.

Pokud se nakonec rozhodne, že náhradu škody měla zcela nebo částečně zaplatit druhá strana, nahradí uvedená druhá strana straně, která zaplatila, vyplacenou částku.

Článek 5

1. Členské státy přijmou opatření nezbytná, aby osoby zúčastněné na dopravní nehodě mohly co nejdříve zjistit totožnost pojišťovny kryjící občanskoprávní odpovědnost z provozu vozidla zúčastněného na nehodě.

2. Komise podá Evropskému parlamentu a Radě nejpozději do 31. prosince 1995 zprávu o uplatňování odstavce 1 tohoto článku.

V případě potřeby podá Komise Radě vhodné návrhy.

Článek 6

1. Členské státy přijmou opatření nezbytná pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 31. prosince 1992. Neprodleně o tom uvědomí Komisi.

2. Odchylně od odstavce 1

- mají Řecká republika, Španělské království a Portugalská republika lhůtu do 31. prosince 1995 pro dosažení souladu s články 1 a 2,

- má Irsko lhůtu do 31. prosince 1998 pro dosažení souladu s článkem 1 ohledně spolujezdců na motocyklech a lhůtu do 31. prosince 1995 k dosažení souladu s článkem 1 ohledně ostatních vozidel a k dosažení souladu s článkem 2.

Článek 7

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 14. května 1990.

Za Radu

předseda

D. J. O'Malley

[1] Úř. věst. C 16, 20.1.1989, s. 12.

[2] Úř. věst. 304, 4.12.1989, s. 41 a Úř. věst. C 113, 7.5.1990.

[3] Úř. věst. C 159, 26.6.1989, s. 7.

[4] Úř. věst. L 103, 2.5.1972, s. 1.

[5] Úř. věst. L 8, 11.1.1984, s. 17.

--------------------------------------------------