EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 7.4.2016

COM(2016) 182 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o dopadu genetické selekce na dobré životní podmínky kuřat chovaných na maso

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o dopadu genetické selekce na dobré životní podmínky kuřat chovaných na maso

1.    SOUVISLOSTI    

2.    ODVĚTVÍ PRODUKCE KUŘECÍHO MASA    

2.1. Produkce, obchod a spotřeba v EU    

2.2. Selekce plemen    

3.    GENETICKÁ SELEKCE A JEJÍ DOPAD NA DOBRÉ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY BROJLERŮ    

3.1. Genetická selekce: dědičnost a tlak selekce    

3.2. Dopad na dobré životní podmínky zvířat    

3.3. Dobré životní podmínky zvířat a cíle selekce    

4.    SOUČASNÁ SITUACE    

4.1. Dostupné údaje o selekčních programech    

4.2. Genetická rozmanitost    

5.    ZÁVĚRY    

PŘÍLOHA I: PRODUKCE KUŘECÍHO MASA V EU V LETECH 2010–2014 (v 1 000 tun)    

PŘÍLOHA II: POČET HOSPODÁŘSTVÍ S CHOVEM BROJLERŮ V EU-27 V ROCE 2010    

PŘÍLOHA III: PYRAMIDOVÁ STRUKTURA KŘÍŽENÍ PRO KOMERČNÍ BROJLERY    

PŘÍLOHA IV: ZNAKY VE STÁVAJÍCÍCH PROGRAMECH SELEKCE BROJLERŮ    

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o dopadu genetické selekce na dobré životní podmínky kuřat chovaných na maso

1.SOUVISLOSTI

Ustanovení čl. 6 odst. 1 směrnice (ES) 2007/43/ES 1  o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso stanoví, že:

„Na základě vědeckého stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin předloží Komise nejpozději do 31. prosince 2010 Evropskému parlamentu a Radě zprávu o vlivu genetických parametrů na zjištěné nedostatky vedoucí ke špatným životním podmínkám kuřat. Ke zprávě mohou být případně přiloženy vhodné legislativní návrhy.“

Touto zprávou Komise plní výše uvedenou povinnost.

Pro účely přípravy této zprávy si Komise v roce 2010 vyžádala vědecké stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) 2 , které bylo aktualizováno v roce 2012 3 , a zadala vypracování hospodářské studie 4 , jež byla dokončena v roce 2013.

Tato zpráva se týká pouze kuřat, na něž se vztahuje směrnice 2007/43/ES 5 .

Zpoždění, pokud jde o přijetí této zprávy, je důsledkem neočekávané další doby potřebné k získání souhrnných vědeckých a hospodářských údajů.

2.ODVĚTVÍ PRODUKCE KUŘECÍHO MASA

2.1. Produkce, obchod a spotřeba v EU

V roce 2014 produkce kuřecího masa v EU (kuřata chovaná na maso se rovněž nazývají „brojleři“) dosáhla 10,5 milionu tun, což představuje zhruba 6,5 miliardy ptáků 6 a přibližně 12 % světové produkce 7 .

Tři čtvrtiny produkce EU jsou soustředěny v sedmi členských státech: Polsko, Francie, Spojené království, Německo, Španělsko, Itálie a Nizozemsko (viz příloha I).

V roce 2010 působilo v EU-27 více než 2,2 milionu zemědělských podniků s chovem brojlerů. Pouze 20 000 hospodářství však chovalo více než 5 000 brojlerů (viz příloha II).

V roce 2014 byla míra soběstačnosti 8 v EU 103,9 %. Předmětem obchodu uvnitř EU je zejména čerstvé kuřecí maso. Vedoucí postavení v oblasti obchodu s kuřecím masem uvnitř EU má Nizozemsko (zhruba 30 % celkového přeshraničního pohybu tohoto produktu uvnitř EU), dále následuje Francie, Německo a Polsko.

Hlavními odběrateli kuřecího masa v EU jsou Nizozemsko, Spojené království, Německo a Francie. Tyto čtyři země se rovněž podílejí z 62 % na celkovém dovozu kuřecího masa do EU, zejména zmrazených přírodních prsních řízků z Brazílie nebo zmrazených vařených prsních řízků z Thajska.

Kuřecí maso představuje s průměrnou spotřebou 26,8 kg na hlavu za rok v roce 2014 druhé nejvíce konzumované maso v EU (zhruba 30 % celkové spotřeby masa, hned po vepřovém mase 9 ). Spotřeba kuřecího masa má vzrůstající tendenci téměř ve všech členských státech.

2.2. Selekce plemen

Systém produkce kuřecího masa je vysoce sofistikovaný a začíná již před vylíhnutím kuřete. Kuřata chovaná na maso jsou výsledkem komplexních genetických kombinací, které jsou prováděny v předstihu několika generací.

V rámci genetické selekce jsou identifikováni nejvhodnější ptáci, kteří se mají stát rodiči další generace. Genetická selekce určuje znaky, pro něž je konkrétní linie vybrána, s cílem uspokojit poptávku na trhu.

Produkce brojlerů je výsledkem křížení plemen ve čtyřech krocích (viz příloha III). Výchozím bodem tohoto pyramidového produkčního procesu je genetická selekce řady čistokrevných linií (rovněž nazývaných rodokmen) chovnou společností. Ptáci čistokrevných linií jsou kříženi a drženi v podmínkách vysoké biologické ochrany ve stavu prostém specifikovaných patogenních původců a jsou geograficky rozptýleni, aby se předešlo kontaminaci, která by mohla vést k významným hospodářským a genetickým ztrátám.

Ptáci čistokrevných linií, kteří přispějí k vytvoření další generace, jsou poté, co jsou vybráni, začleněni do rozmnožovacího procesu. Tento proces sestává ze tří kroků: první na úrovni praprarodičů, druhý na úrovni prarodičů a třetí na úrovni rodičovského chovu za účelem produkce jednodenních kuřat, z nichž se stanou komerční brojleři.

V současnosti je celosvětový trh pro rozmnožovací chov brojlerů ovládán několika společnostmi. Tyto společnosti nesdělily Komisi podrobné informace týkající se chovných míst nebo ptáků, zejména proto, že považují tyto informace za obchodně citlivé.

2.3. Modely produkce kuřat v EU

Odvětví produkce kuřat v EU funguje v rámci dvou organizačních modelů, kterými jsou vertikální integrovaná produkce a nezávislé články výrobního řetězce.

Prostřednictvím vertikálního integrovaného modelu integrující firma ovládá několik článků nebo všechny články v rámci produkce (chov, líheň, ustájení, míchárna krmiv a zpracovatelský podnik). Integrátor kdykoli poskytne jednodenní kuřata, krmivo a někdy ustájení a je vlastníkem ptáků. Zemědělcům je vyplácena stanovená sazba za jejich práci a variabilní náklady. Tento systém je používán ve Spojeném království, Itálii, Francii a Španělsku.

V rámci druhého modelu nezávislých článků každý článek funguje na otevřeném trhu, přičemž na sebe bere vlastní rizika. Zemědělec je vlastníkem ptáků a je příměji konfrontován s výkyvy cen za krmivo a poptávky po kuřecím mase. Tento systém je používán v Nizozemsku a Belgii, zatímco v Německu existují oba modely.

Převážná část genetické selekce je zaměřena na splnění požadavku na rychlý růst ptáků, který je jádrem převládajícího systému produkce v EU.

Za tímto účelem odvětví produkce kuřecího masa v EU používá rychle rostoucí brojlery. Tito brojleři dosahují cílové živé hmotnosti 2–2,5 kg ve zhruba 35–45 dnech. Existují však rozdíly v závislosti na zemi, oblasti nebo tržním segmentu, do kterých má být produkt dodán. Obecným trendem v Evropě je chovat brojlery vybrané pro rychlý růst v uzavřených a sledovaných systémech ustájení, s podestýlkou a automatickým zásobováním krmivem a vodou.

Nicméně část produkce, a tudíž i genetické selekce, je rovněž zaměřena na pomalý růst ptáků.

Pomalu rostoucí brojleři (od 70 do 81 dnů) se v posledních letech setkávají s rostoucím zájmem v řadě zemí EU. Tito brojleři jsou používáni v chovech ve volném výběhu a v ekologickém zemědělství, s nízkou hustotou osazení a permanentním přístupem k venkovním prostorám. Odborníci z odvětví se nicméně domnívají, že pomalu rostoucí kuřata budou nadále představovat menšinový (nikový) trh. Kromě toho existuje certifikovaná produkce brojlerů, která zahrnuje chov pomalu rostoucích brojlerů v uzavřených prostorách do doby, kdy dosáhnou stáří 56 dnů, a která představuje přechod mezi běžnou a ekologickou produkcí. Nejsou k dispozici žádné statistiky o přesném počtu alternativních (pomalu rostoucích nebo certifikovaných) brojlerů v EU; odborníci z odvětví však odhadují, že podíl této produkce na trhu činí 5–10 % celkové produkce 10 .

3.GENETICKÁ SELEKCE A JEJÍ DOPAD NA DOBRÉ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY BROJLERŮ

Genetická selekce brojlerů se za posledních 50 let značně změnila. Zejména se výrazně uspíšil růst komerčních brojlerů; standardní brojleři nyní dosahují 1,5 kg tělesné hmotnosti v době kratší 30 dnů, zatímco v 50. letech 20. století bylo k dosažení stejné hmotnosti zapotřebí 120 dnů. Původním cílem selekce byl rychlejší růst a vyšší výnosy masa. S cílem předejít nežádoucím důsledkům jednostranné selekce pro účely produkce však byla v posledních letech rovněž uplatňována selekce proti náchylnosti k určitým typům onemocnění a selekce beroucí v potaz dobré životní podmínky zvířat.

Většina problémů týkajících se dobrých životních podmínek je u brojlerů důsledkem více faktorů, např. faktorů environmentálních, faktorů hospodaření a genetických faktorů. Vědecká stanoviska však uznávají, že některé problémy týkající se dobrých životních podmínek zvířat souvisí převážně s genetickými faktory a další souvisí především s environmentálními faktory / faktory hospodaření, jako je hustota osazení a kvalita podestýlky, světlo a sterilní prostředí.

3.1. Genetická selekce: dědičnost a tlak selekce

Chovné programy jsou organizovány tak, aby zajišťovaly dodávku komerčních hejn s jednodenními brojlery v rámci systému rozmnožovací pyramidy (viz oddíl 2.2). Chovná pyramida umožňuje křížení mezi geneticky odlišnými liniemi za účelem výběru definovaných znaků zahrnutých v genetickém programu. Reakce na jednu generaci křížení závisí na dědičnosti 11 znaku a použitém selekčním tlaku (podíl ptáků s definovaným znakem použitých jako rodiče další generace). Kromě toho pokrok dosažený díky genetické selekci v hejnech v rámci plemenného chovu nezaručuje, že podobné změny bude dosaženo u komerčních brojlerů, neboť prostředí, ve kterém jsou brojleři chováni pro komerční účely, není stejné jako v hejnech držených chovateli 12 .

Je značně obtížné získat údaje o dědičnosti vybraného znaku, protože na jedné straně je k získání spolehlivých údajů zapotřebí několika stovek ptáků, a na straně druhé doba potřebná k tomu, aby se genetická změna projevila v komerčních hejnech, není nikdy kratší než 4 roky (viz příloha III).

Jestliže se selekce uplatňuje u několika znaků současně, reakce na selekci je u každého ze znaků slabší, než by tomu bylo v případě jediného vybraného znaku, čímž se selekční tlak snižuje. Například v případě, že selekční program A zahrnuje rychlost růstu a odolnost vůči nemocem a selekční program B zahrnuje pouze rychlost růstu, reakce na selekci zaměřenou na rychlost růstu v programu A bude pomalejší než v programu B.

V minulosti byly jedinými kritérii uplatňovanými v rámci chovných a selekčních programů znaky týkající se produkce. Vzhledem k tomu, že náklady na krmivo jsou nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím ekonomické aspekty produkce kuřecího masa, hlavním selekčním kritériem byla účinnost konverze krmiva 13 . V posledních letech se však tato praxe změnila a důraz byl stále více kladen na neprodukční znaky, jako je kvalita kostí, kardiovaskulární účinnost a odolnost vůči ascites (viz příloha IV).

Způsob, jakým jsou tyto znaky zahrnovány do programů genetické selekce, představuje obchodně citlivou informaci a není chovatelskými společnostmi zveřejněn. Konkrétní informace týkající se selekčního tlaku na produkční a neprodukční znaky tedy nejsou známy.

3.2. Dopad na dobré životní podmínky zvířat

V posledních desetiletích byla celá řada znaků týkajících se látkové výměny a chování u brojlerů změněna genetickou selekcí, která vedla k různým problémům týkajícím se zdravotního stavu zvířat, jak je popsáno níže:

Běháky a pohyblivost

Problémy s běháky, které mají vliv na pohybové ústrojí, například deformace kostí a kulhavost, jsou hlavní příčinou špatných životních podmínek brojlerů a mohou být zčásti genetické. Evropský úřad pro bezpečnost potravin poukázal na to, že u zhruba 30 % komerčních brojlerů z intenzivních chovů se vyskytovaly abnormality běháků. Tato biomechanická omezení jsou pravděpodobně důsledkem morfologických změn, jako je rychlý růst prsního svalu, který posouvá těžiště vpřed, a relativně krátké běháky v poměru k tělesné hmotnosti ptáka.

Toto vědecké stanovisko doložilo, že kosti rychle rostoucího vybraného plemene jsou poréznější a méně mineralizované než kosti pomaleji rostoucího kontrolního plemene. Dále studie prokázaly, že pomalu rostoucí brojleři chovaní do dosažení věku 56 dnů měli výrazně lepší schopnost chůze než jiní brojleři, chovaní do dosažení věku 42 dnů.

Ptáci, u nichž se vyskytují závažné abnormality chůze, se pohybují s obtížemi a pravděpodobně u nich dojde ke změně aktivit spojených s krmením, tj. budou trávit delší dobu ležením z důvodu bolesti pociťované při pohybu, a v důsledku toho budou ve větší míře trpět kontaktní dermatitidou (viz níže).

Ascites a syndrom náhlého úhynu

Ascites je nahromaděním tekutiny v břišní dutině a představuje poruchu metabolismu způsobenou dilatací a hypertrofií srdce, která vede k srdečnímu selhání a změně fungování jater. Syndrom náhlého úhynu je nejčastější příčinou smrti v hejnech brojlerů a postihuje především rychle rostoucí ptáky samčího pohlaví 14 . Obecně se předpokládá, že hlavní příčinou obou těchto onemocnění je nedostatečný přísun kyslíku nebo příliš velká potřeba kyslíku. Mezi další faktory, které mohou mít vliv na výskyt ascites a syndrom náhlého úhynu, patří výživa, kvalita vzduchu nebo světelné podmínky.

Z několika studií citovaných Evropským úřadem pro bezpečnost potravin vyplynulo, že v náchylnosti k ascites hraje roli dědičnost. Rychlý růst dosažený genetickou selekcí zvyšuje riziko náchylnosti k těmto dvěma onemocněním v důsledku zvýšené potřeby kyslíku, která vyvíjí tlak na kardiopulmonární systém. Několik studií dospělo k závěru, že existuje vyšší procentní podíl úmrtnosti způsobené ascites u rychle rostoucích brojlerů (poražených ve věku 42 dnů) než u pomalu rostoucích brojlerů (poražených ve věku 56 dnů).

Kontaktní dermatitida

Kožní problémy, jako je kontaktní dermatitida (narušení prsou, hlezenních kloubů a běháků může vést ke vzniku vředů a způsobit infekci), souvisí zejména s řídicími postupy, neboť mokrá podestýlka společně (v menší míře) se složením krmiva se zdály být nejvýznamnějšími faktory, pokud jde o prevenci výskytu tohoto onemocnění 15 . Několik studií nicméně ukázalo, že u kontaktní dermatitidy hraje menší roli dědičnost, a genetická selekce by tudíž mohla přispět k omezení tohoto závažného problému majícího dopad na dobré životní podmínky zvířat.

3.3. Dobré životní podmínky zvířat a cíle selekce

Z genetického hlediska je žádoucím výsledkem selekce pták, který efektivně kombinuje znaky týkající se produkce, reprodukce, zdraví a dobrých životních podmínek. Odhad genetických korelací mezi znaky týkajícími se produkce a dobrých životních podmínek použitých jako selekční kritéria v programech chovu zvířat by pomohl předvídat, jak by přímá selekce ovlivnila další znaky.

Může existovat nízká nebo vysoká korelace mezi některými znaky v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek na straně jedné a znaky v oblasti produkce na straně druhé. Jestliže je korelace mezi dvěma znaky vysoká, znamená to, že genetickou selekci nelze provést odděleně. V případě, že znaky v oblasti produkce mají vysokou negativní korelaci se znaky v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek, znamená to, že zlepšení znaku v oblasti produkce (například rychlost růstu) oslabí znaky ve druhé jmenované oblasti (například ascites). To představuje problém, který lze řešit vyváženým chovným programem za použití vhodných selekčních indexů.

Chovné programy by v ideálním případě měly sloučit znaky do selekčního indexu, který zohledňuje dopad na různé znaky ptáků.

Pokud jde o hlavní dopady na dobré životní podmínky zvířat popsané výše, vědecké studie citované Evropským úřadem pro bezpečnost potravin ukázaly, že:

Genetické korelace mezi znaky, jako jsou specifické kosterní potíže a rychlost růstu, by měly umožnit dosažení genetického zlepšení, pokud je o zdraví běháků, společně s trvalým, třebaže méně významným zlepšením rychlosti růstu. 

Je možné vyvinout linii odolnou vůči ascites, jelikož se zdá, že příčinou náchylnosti k tomuto onemocnění je pouze několik genů, které mají vysokou míru dědičnosti. Syndrom náhlého úhynu je v korelaci s ascites.

Existuje nízká genetická korelace mezi kontaktní dermatitidou (polštářků běháků a hlezenních kloubů) a tělesnou hmotností, což nasvědčuje tomu, že selekce proti náchylnosti k dermatitidě polštářků běháků by měla být proveditelná bez nepříznivého dopadu na hmotnost.

V těchto souvislostech již lze zaznamenat pozitivní signály, pokud jde o lepší začlenění otázek týkajících se dobrých životních podmínek zvířat do selekčního procesu chovných programů. Například z nedávných průzkumů komerčních hejn vyplývá, že v posledních 10 letech došlo ke snížení výskytu potíží s běháky a ascites. Podle údajů odvětví je důvodem těchto zlepšení skutečnost, že společnosti začleňují znaky v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek do svých selekčních programů.

4.SOUČASNÁ SITUACE

4.1. Dostupné údaje o selekčních programech

Nové technologie založené na genetických markerech mohou v oblasti genetické selekce pomoci identifikovat ptáky, kteří nesou žádoucí geny. Genetická selekce v chovných programech přispěla k zajištění konkurenceschopné produkce brojlerů v EU, nicméně míru genetických zlepšení nebo jednotlivých znaků nelze v této zprávě kvantifikovat z důvodu absence přístupu k důvěrným údajům chovatelů.

Kromě toho jsou tyto selekční procesy v zásadě založeny především na hejnech kontrolovaných chovnými společnostmi. Pouze několik chovných společností na světě dodává brojlery na chov a kuřata brojlerů 16 . Producenti mají omezený přístup k podrobným informacím o selekčních kritériích v chovných programech.

Dále obecně tržní tlak v současnosti neposkytuje chovným společnostem dostatečnou motivaci, aby ve svých chovných programech kladly větší důraz na znaky týkající se dobrých životních podmínek zvířat.

Hospodářská soutěž na trhu s kuřecím masem byla zaměřena zejména na snížení cen. Vzhledem k tomu, že krmivo představuje zhruba 65 % produkčních nákladů, genetická selekce se zaměřovala především na rychlý růst s cílem snížit náklady. Nižší účinnost konverze krmiva brojlerů vybraných pro znaky v oblasti dobrých životních podmínek zvyšuje výrobní náklady.

4.2. Genetická rozmanitost 

Selekční programy jsou užitečným nástrojem pro zkvalitnění některých znaků týkajících se produkce v komerčních liniích. Vedly však rovněž ke ztrátě genetické rozmanitosti, což může způsobit nedobrovolné odstranění genetických znaků, které mohou být užitečné v budoucnosti, pokud se podmínky produkce změní (odolnost vůči novým nákazám, nové klimatické podmínky atd.).

To je důvodem, proč program Společenství pro ochranu, charakterizaci, sběr a využívání genetických zdrojů v zemědělství prosazuje genetickou rozmanitost. V tomto kontextu Komise financovala projekt Globaldiv 17 , jehož hlavním cílem je shromáždit mezinárodní odborníky z různých oblastí vztahujících se k charakterizaci genetických zdrojů hospodářských zvířat za účelem přezkumu hlavních faktorů ztráty biologické rozmanitosti a strategií pro její ochranu.

5.ZÁVĚRY

Chovatelé postupně ve svých selekčních programech berou v potaz znaky související se zdravím a dobrými životními podmínkami kuřat.

Stávající právní předpisy stanoví systém sledování ukazatelů dobrých životních podmínek zvířat 18 v podmínkách komerčních chovů, který by mohl být dále využíván v souvislosti s genetickou selekcí.

Spotřebitelé projevují stále větší zájem o brojlery vybrané pro znaky týkající se dobrých životních podmínek, kteří jsou produkováni při vynaložení zvýšených nákladů.

Dostupnost informací o dobrých životních podmínkách zvířat na různých úrovních, konkrétně přizpůsobených každému typu cílové skupiny (školy, sdělovací prostředky…), by mohla přispět ke zvýšení poptávky po produktech respektujících dobré životní podmínky zvířat.

V této fázi není považováno za nezbytné přijetí legislativních návrhů. V souladu se svým mandátem v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a s využitím stávajících nástrojů je Evropská komise ochotna přispět ke zlepšení v této oblasti. 

PŘÍLOHA I: PRODUKCE KUŘECÍHO MASA V EU V LETECH 2010–2014 (v 1 000 tun)

PŘÍLOHA II: POČET HOSPODÁŘSTVÍ S CHOVEM BROJLERŮ V EU-27 V ROCE 2010

PŘÍLOHA III: PYRAMIDOVÁ STRUKTURA KŘÍŽENÍ PRO KOMERČNÍ BROJLERY

PŘÍLOHA IV: ZNAKY VE STÁVAJÍCÍCH PROGRAMECH SELEKCE BROJLERŮ

(1)

     Úř. věst. L 182, 12.7.2007, s. 19.

(2)

     Komise pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat při Evropském úřadu pro bezpečnost potravin: Vědecké stanovisko týkající se vlivu genetických parametrů na dobré životní podmínky a odolnost komerčních brojlerů vůči stresu. EFSA Journal 2010; 8 (7):1666. [82 s.]. doi:10.2903/j.efsa.2010.1666. Dostupné na: www.efsa.europa.eu.

(3)

     De Jong I., Berg C., Butterworth A., Estevéz I.; Vědecká zpráva, kterou se aktualizují stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin k dobrým životním podmínkám brojlerů a brojlerům na chov. Podpůrné publikace 2012:EN-295. Dostupné online na adrese: www.efsa.europa.eu.

(4)

     Studie o dopadu genetické selekce na dobré životní podmínky kuřat chovaných a držených pro produkci masa (leden 2013): http://ec.europa.eu/food/animals/docs/aw_practice_farm_broilers_653020_final-report_en.pdf.

(5)

     Viz čl. 1 odst. 1 písm. b) a čl. 1 odst. 2 první pododstavec směrnice 2007/43/ES.

(6)

     Zdroj: Eurostat.

(7)

     http://www.avec-poultry.eu/system/files/archive/new-structure/avec/Communication/Study%20final%20version.pdf.

(8)

     Míra soběstačnosti vyjadřuje rozsah produkce EU v poměru k domácímu využití (míra soběstačnosti = produkce/ (produkce + dovoz – vývoz).

(9)

     http://ec.europa.eu/agriculture/external-studies/2013/origin-labelling/fulltext_en.pdf.

(10)

      http://www.avec-poultry.eu/system/files/archive/new-structure/avec/Communication/Study%20final%20version.pdf .

(11)

     Dědičnost odráží podíl rozdílů mezi jednotlivci, které jsou způsobeny genetikou. Dědičnost analyzuje poměrné zastoupení rozdílů v genetických a negenetických faktorech ve vztahu k celkovým pozorovatelným rozdílům u populace. Kupříkladu někteří lidé v populaci jsou vyšší než jiní; dědičnost se pokouší zjistit, jak významnou úlohu hraje genetika, pokud jde o to, že část populace je vyšší.

(12)

     Studie o dopadu genetické selekce na dobré životní podmínky kuřat chovaných a držených pro produkci masa (leden 2013): http://ec.europa.eu/food/animals/docs/aw_practice_farm_broilers_653020_final-report_en.pdf.

(13)

     Koeficient konverze krmiva: množství spotřebovaného krmiva potřebného ke zvýšení tělesné hmotnosti o 1 kg.

(14)

     Maxwell a Robertson (1997; 1998) dospěli k závěru, že tímto onemocněním je v celosvětovém měřítku postiženo 4,7 % brojlerů.

(15)

     Výskyt kontaktní dermatitidy je nerovnoměrný a výsledky se lišily v závislosti na věku ptáků v době hodnocení.

(16)

     Zhruba 60–70 % chovů brojlerů je řízeno evropskými společnostmi a poptávka po jejich produktech roste zejména ze strany rozvojových zemí (Čína, Brazílie, Indie).

(17)

     http://ec.europa.eu/agriculture/genetic-resources/actions/f-067/067-executive-summary_en.pdf.

(18)

     Viz čl. 6 odst. 2 směrnice Rady 2007/43/ES.