DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

· Obecné souvislosti

Dne 29. června 2011 předložila Evropská komise návrh na víceletý finanční rámec na období 2014–2020[1], který byl dne 6. července 2012 změněn[2]. S přihlédnutím k závěrům Evropské rady ze 7.–8. února 2013 navrhuje Komise maximální částku na výdaje v oblasti potravin a krmiv ve výši 1 891,936 milionu EUR na celé období 2014–2020. Cílem tohoto nařízení je modernizovat finanční ustanovení pro tuto oblast.

Hlavním stávajícím finančním právním rámcem používaným při financování těchto oblastí je pro veterinární programy eradikace a veterinární nouzová opatření rozhodnutí Rady 2009/470/ES, pro rostlinolékařská opatření směrnice Rady 2000/29/ES a pro financování opatření týkajících se úředních kontrol nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004. Další zvláštní finanční ustanovení jsou obsažena v nařízení (ES) č. 396/2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu, v nařízení (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh, ve směrnici 2009/128/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů, jakož i v řadě jiných směrnic Rady týkajících se zdraví zvířat a rostlin.

Tento roztříštěný rámec není v souladu s některými ustanoveními finančního nařízení a je poměrně složitý. Vyvíjel se v průběhu času a je třeba jej racionalizovat.

To představuje příležitost k nahrazení stávajících finančních ustanovení obsažených v několika právních základech jediným, jasným a moderním finančním rámcem, který optimalizuje provádění a fungování finančního řízení výdajů v oblasti potravin a krmiv. Na základě jednoznačných cílů a ukazatelů se zejména zjednoduší struktury finančního řízení. Jasnější a jednodušší budou rovněž míry financování.

Tento návrh je součástí souboru opatření s názvem „Zdravější zvířata a rostliny pro bezpečnější potravinový řetězec“, který zahrnuje návrhy týkající se:

– politiky v oblasti zdraví zvířat, jejímž cílem je ochrana a zlepšení nákazového statusu a životních podmínek zvířat v EU, zejména u zvířat určených k produkci potravin, a současně umožnění obchodu uvnitř EU a dovozu zvířat a živočišných produktů v souladu s příslušnými zdravotními standardy a mezinárodními závazky,

– systému rostlinolékařské péče, jehož cílem je chránit zemědělství a lesnictví EU prevencí zavlékání a rozšiřování nepůvodních organismů škodlivých rostlinám,

– režimu produkce a uvádění rozmnožovacího materiálu rostlin zemědělských, zeleninových, lesních, ovocných a okrasných druhů rostlin a vinné révy na trh, který zajišťuje dodržování kritérií EU týkajících se zdraví, identity a kvality,

– pravidel, která upravují úřední kontroly a další oficiální činnosti prováděné s cílem zajistit uplatňování právních předpisů v oblasti potravin a krmiv, pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin, přípravků na ochranu rostlin a pesticidů.

· Zaměření opatření/výdajů

Veterinární programy eradikace jsou nezbytné k postupnému vymýcení řady nákaz zvířat uvedených na seznamu, které se vyskytují endemicky v určitých oblastech Unie, a to prostřednictvím široké škály opatření, včetně očkování, vyšetření zvířat a odškodnění za ztráty v případě porážky a utracení. Financování EU na podporu těchto opatření upřednostňuje nákazy, které jsou důležité pro veřejné zdraví, a nákazy, jež mají velké hospodářské dopady kvůli důsledkům pro obchod a ztrátám příjmů u zemědělců, širšího odvětví chovu hospodářských zvířat a rovněž souvisejících odvětví.

Systém rostlinolékařské péče v EU a režim EU pro rozmnožovací materiál rostlin stanoví jako prioritu ochranu zemědělství a lesnictví EU prevencí zavlékání a rozšiřování nepůvodních organismů škodlivých rostlinám a dostupnost a používání zdravého rozmnožovacího materiálu rostlin na začátku řetězce rostlinné výroby.

Výdaje na úřední kontroly zahrnují financování programu „Zlepšení školení pro zvýšení bezpečnosti potravin“, který prosazuje harmonizovaný přístup k fungování kontrolních systémů Unie a vnitrostátních kontrolních systémů, a sítě referenčních laboratoří EU, které poskytují vědecké a technické odborné znalosti v oblastech, v nichž účinnost úředních kontrol závisí na kvalitě, jednotnosti a spolehlivosti metod rozboru nebo zkoušek používaných úředními laboratořemi a jejich výsledků. Tyto výdaje zahrnují rovněž další činnosti, které mají zvýšit účinnost úředních kontrol prováděných členskými státy a obecně prosazování acquis týkajícího se zemědělsko-potravinového řetězce.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

· Konzultace se zúčastněnými stranami

Jelikož tyto politiky byly určitou dobu předmětem přezkumu, jsou jednotlivě podpořeny vlastními posouzeními dopadů a podrobné informace o těchto politikách byly se zúčastněnými stranami rozsáhle projednány v rámci různých konzultačních fór.

· Zrychlené posouzení dopadů

Posouzení dopadů provedlo v srpnu a září 2012 Generální ředitelství pro zdraví a spotřebitele. Uváženy byly čtyři možnosti:

– Možnost č. 1: žádná změna. Stávající právní rámec nebude v souladu s víceletým finančním rámcem. Nebylo by možno zvýšit výdaje na zdraví rostlin.

– Možnost č. 2: spojení stávajících právních předpisů do jednoho legislativního nástroje. To podpoří jednodušší a srozumitelnější právní předpisy, neumožní to však přizpůsobení finančního rámce.

– Možnost č. 3a: vytvoření jednoho soudržného finančního programu, do značné míry s využitím stávajících finančních ustanovení, avšak se zdokonalením. Zjednodušení systému a harmonizace měr financování sníží administrativní zátěž Komise a členských států. Nové nástroje finančního řízení, jako jsou jednoznačné cíle a ukazatele, budou účinněji využívat dostupné zdroje.

– Možnost č. 3b: zavedení aspektů systémů pro sdílení nákladů a odpovědnosti. Tato možnost předpokládá participativní přístup, kdy orgány veřejné moci sdílejí se soukromým sektorem zátěž související se vzniklými ztrátami a rovněž odpovědnost za fungování systému. Administrativní zátěž by se podle očekávání v krátkodobém horizontu zvýšila a systém by bylo obtížné řídit.

– Možnost č. 4: ukončení veškerých opatření EU. Tato možnost nebyla považována za vhodnou, jelikož by ohrozila cíle jednotlivých oblastí politiky a měla by velmi negativní dopad na obchod.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Návrh je založen na čl. 43 odst. 2 a čl. 168 odst. 4 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“). Opatření přijatá podle čl. 43 odst. 2 by měla být nezbytná pro sledování cílů společné zemědělské politiky. Opatření přijatá podle čl. 168 odst. 4 písm. b) by měla mít za cíl vysokou úroveň ochrany lidského zdraví. Tento návrh se zavazuje finančně podporovat opatření EU a členských států, která mají zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví lidí, zvířat a rostlin v potravinovém řetězci a vysokou úroveň ochrany a informování spotřebitelů v potravinovém řetězci. Výběr čl. 43 odst. 2 a čl. 168 odst. 4 písm. b) SFEU je tudíž odůvodněn jak cílem, tak i obsahem návrhu. Tento návrh má být přijat řádným legislativním postupem po konzultaci Evropského hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Dne 29. června 2011 předložila Evropská komise svůj návrh na víceletý finanční rámec na období 2014–2020[3], který byl dne 6. července 2012 změněn[4]. S přihlédnutím k závěrům Evropské rady ze 7.–8. února 2013 navrhuje Komise maximální částku na výdaje v oblasti potravin a krmiv ve výši 1 891,936 milionu EUR na celé období 2014–2020. V souladu s nařízením Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství, pověřila Komise prováděním úkolů týkajících se správy programu v oblasti potravin a krmiv od roku 2008 Výkonnou agenturu pro zdraví a spotřebitele. Na základě analýzy nákladů a přínosů může Komise využít stávající výkonnou agenturu i při provádění tohoto programu.

5.           SHRNUTÍ OBSAHU NAŘÍZENÍ

Toto nařízení stanoví oblast působnosti a cíle výdajů v oblasti potravin a krmiv v maximální výši 1 891,936 milionu EUR v běžných cenách. Cílem je vysoká úroveň bezpečnosti potravin a systémů produkce potravin, lepší nákazový status a lepší životní podmínky zvířat, zjišťování a eradikace škodlivých organismů a zajištění účinného provádění úředních kontrol. Tyto cíle doprovázejí příslušné ukazatele.

Toto nařízení stanoví rovněž způsobilá opatření a náklady.

U grantů jsou zracionalizovány míry financování. Běžná míra financování je stanovena na 50 % způsobilých nákladů. Tato míra se může za určitých podmínek zvýšit až na 75 % a 100 %. Aby se zamezilo administrativní zátěži spojené s řízením malých programů, stanoví toto nařízení minimální částku grantů ve výši 50 000 EUR.

Toto nařízení umožňuje za určitých okolností rovněž přístup k rezervě na krize v zemědělství.

Co se týká zdraví rostlin, v zájmu ochrany EU před škodlivými organismy v souvislosti mimo jiné s globalizací obchodu a změnou klimatu se bude finanční příspěvek Unie vztahovat rovněž na programy průzkumů zaměřených na zjišťování výskytu škodlivých organismů a rostlinolékařská podpůrná opatření pro nejvzdálenější oblasti členských států.

Toto nařízení umožňuje podpořit referenční laboratoře Unie a projekty, jejichž cílem je zvýšení účelnosti a účinnosti úředních kontrol.

V zájmu srozumitelnosti a transparentnosti toto nařízení stanoví postupy pro předkládání a posuzování ročních a víceletých programů kontrol a postup pro vypracování nebo aktualizaci seznamu nákaz zvířat nebo organismů škodlivých rostlinám, které jsou způsobilé pro spolufinancování.

Postupy pro financování těchto oblastí jsou zjednodušeny. Významně se sníží zejména počet rozhodnutí, která bude muset Komise přijmout. Komise již nebude přijímat například rozhodnutí o náhradě nákladů.

2013/0169 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin, kterým se mění směrnice Rady 98/56/ES, 2000/29/ES a 2008/90/ES, nařízení (ES) č. 178/2002, (ES) č. 882/2004 a (ES) č. 396/2005, směrnice 2009/128/ES a nařízení (ES) č. 1107/2009 a kterým se zrušují rozhodnutí Rady 66/399/EHS, 76/894/EHS a 2009/470/ES

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 a čl. 168 odst. 4 písm. b) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise[5],

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[6],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[7],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Právní předpisy Unie stanoví požadavky týkající se potravin a bezpečnosti potravin a krmiv a bezpečnosti krmiv ve všech fázích výroby, včetně pravidel, která mají zaručovat poctivé jednání při obchodování a poskytování informací spotřebitelům. Stanoví rovněž požadavky na prevenci a tlumení přenosných chorob zvířat a zoonóz a požadavky týkající se dobrých životních podmínek zvířat, vedlejších produktů živočišného původu, zdraví rostlin a reprodukčního materiálu rostlin, ochrany odrůd rostlin, geneticky modifikovaných organismů a uvádění na trh a používání přípravků na ochranu rostlin a udržitelného používání pesticidů. Právní předpisy Unie stanoví rovněž úřední kontroly a další kontrolní činnosti, které mají zajistit účinné uplatňování a dodržování těchto požadavků.

(2)       Obecným cílem právních předpisů Unie v těchto oblastech je přispět k vysoké úrovni ochrany zdraví lidí, zvířat a rostlin v potravinovém řetězci, vysoké úrovni ochrany a informování spotřebitelů a vysoké úrovni ochrany životního prostředí při současné podpoře konkurenceschopnosti a vytváření pracovních příležitostí.

(3)       Sledování tohoto obecného cíle vyžaduje odpovídající finanční zdroje. Je proto nezbytné, aby Unie přispěla k financování opatření, která jsou prováděna v různých oblastech týkajících se tohoto obecného cíle. V zájmu účelného zaměření vynakládaných výdajů je třeba stanovit specifické cíle a ukazatele, aby bylo možno posoudit dosažení těchto cílů.

(4)       Financování Unie určené na výdaje týkající se potravin a krmiv mělo v minulosti podobu grantů, veřejných zakázek a plateb pro mezinárodní organizace působící v této oblasti. Je vhodné pokračovat ve financování stejným způsobem.

(5)       Z důvodů rozpočtové kázně je nutné stanovit v tomto nařízení seznam způsobilých opatření, která mohou využít příspěvek Unie, a rovněž způsobilé náklady a použitelné míry financování.

(6)       Dne 29. června 2011 předložila Evropská komise návrh na víceletý finanční rámec na období 2014–2020[8], který byl dne 6. července 2012[9] změněn. S přihlédnutím k závěrům Evropské rady ze 7.–8. února 2013 Komise navrhuje na celé období 2014–2020 maximální částku na výdaje v oblasti potravin a krmiv ve výši 1 891,936 milionu EUR.

(7)       Ve svém návrhu na víceletý finanční rámec na období 2014–2020 Komise navrhuje rovněž vytvoření mechanismu pro mimořádné události s cílem reagovat na krizové situace. Za výjimečných okolností, jako jsou mimořádné situace související se zdravím zvířat a rostlin, by měly být v případě, že prostředky v rámci rozpočtového okruhu 3 nepostačují, jsou však nezbytná nouzová opatření, převedeny finanční prostředky z rezervy na krize v zemědělství v souladu s interinstitucionální dohodou ze dne… mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení[10].

(8)       Právní předpisy, které jsou v současnosti platné, stanoví, že některé způsobilé náklady jsou hrazeny podle pevných sazeb, zatímco u jiných nákladů se nepředpokládá žádné omezení. V zájmu racionalizace a zjednodušení systému by měla být stanovena pevná maximální sazba náhrady nákladů. Je vhodné tuto sazbu stanovit v obvyklé výši uplatňované u grantů. Je rovněž nezbytné umožnit za určitých okolností zvýšení této běžné maximální sazby.

(9)       Vzhledem k významu dosažení cílů tohoto nařízení je vhodné financovat u některých opatření způsobilé náklady v plné výši, má-li provedení těchto opatření za následek rovněž vznik nákladů, které nejsou způsobilé.

(10)     Unie nese odpovědnost za zajištění toho, aby byly finanční prostředky řádně vynakládány, avšak rovněž za přijetí opatření, která reagují na potřebu zjednodušit výdajové programy v zájmu snížení administrativní zátěže a nákladů u příjemců finančních prostředků i u všech účastníků, a to v souladu se sdělením Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem Inteligentní regulace v Evropské unii[11]. Z důvodů nákladové efektivnosti, a to na úrovni Komise i členských států, by již neměly být poskytovány granty pod určitou hranicí.

(11)     Právní předpisy Unie vyžadují, aby v případě výskytu a vývoje některých nákaz zvířat nebo zoonóz členské státy provedly určitá opatření. Unie by proto měla poskytnout finanční příspěvek na tato nouzová opatření.

(12)     Je rovněž nutné snížit počet ohnisek nákaz zvířat a zoonóz, které představují riziko pro zdraví lidí a zvířat, a sice prostřednictvím náležitých opatření v oblasti eradikace, tlumení a sledování a rovněž zamezit jejich výskytu. Vnitrostátní programy eradikace, tlumení a sledování těchto nákaz a zoonóz by proto měly mít možnost využít financování Unie.

(13)     Z organizačních důvodů a z důvodu účinnosti při správě finančních prostředků v oblasti zdraví zvířat a rostlin je vhodné stanovit pravidla týkající se obsahu, předkládání, posuzování a schvalování vnitrostátních programů, včetně programů prováděných v nejvzdálenějších regionech Unie uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie. Z týchž důvodů by měly být stanoveny rovněž lhůty pro podávání zpráv a předkládání žádostí o platby.

(14)     Směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství[12] vyžaduje, aby členské státy přijaly určitá nouzová opatření k eradikaci organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům (dále jen „škodlivé organismy“). Unie by měla poskytnout finanční příspěvek na eradikaci těchto škodlivých organismů. Za určitých podmínek by měl být finanční příspěvek Unie dostupný rovněž pro nouzová opatření, která jsou zaměřena na omezení výskytu škodlivých organismů, jež mají na Unii nejvážnější dopady a jejichž eradikace není možná, v určitých zónách, a na preventivní opatření týkající se těchto škodlivých organismů.

(15)     Nouzová opatření, která jsou přijata proti škodlivým organismům, by měla být způsobilá pro spolufinancování Unie, mají-li tato opatření přidanou hodnotu pro celou Unii. Z tohoto důvodu by měl být finanční příspěvek Unie poskytnut s ohledem na škodlivé organismy uvedené v seznamu ve směrnici 2000/29/ES jako škodlivé organismy, o nichž není známo, že se v Unii vyskytují. Je-li známo, že se škodlivé organismy v Unii vyskytují, měla by být pro finanční příspěvek Unie způsobilá pouze opatření týkající se škodlivých organismů, které mají na Unii nejvážnější dopady. Pro finanční příspěvek Unie by měla být způsobilá rovněž opatření týkající se škodlivých organismů, na něž se vztahují nouzová opatření Unie pro jejich eradikaci.

(16)     Je nutné zjistit výskyt určitých škodlivých organismů včas. Průzkumy provedené členskými státy za účelem zjištění výskytu jsou nezbytné k zajištění okamžité eradikace ohnisek výskytu těchto škodlivých organismů. Průzkumy provedené jednotlivými členskými státy jsou nezbytné k ochraně území všech ostatních členských států. Unie by proto měla přispět na financování uvedených průzkumů.

(17)     Nejvzdálenější regiony členských států se setkávají s problémy, které jsou způsobeny jejich odlehlostí a závislostí na omezeném počtu produktů. Je vhodné, aby Unie poskytla členským státům finanční příspěvek na programy, které v těchto nejvzdálenějších regionech provádějí za účelem ochrany proti škodlivým organismům v souladu s cíli nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 ze dne 13. března 2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 247/2006[13].

(18)     Úřední kontroly prováděné členskými státy jsou nezbytným nástrojem k ověření a sledování uplatňování, dodržování a prosazování příslušných požadavků Unie. Účelnost a účinnost systémů úředních kontrol je zásadní pro zachování vysoké úrovně bezpečnosti pro člověka, zvířata a rostliny v potravinovém řetězci při současném zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí. Na tato kontrolní opatření by měla být poskytnuta finanční podpora Unie. Finanční příspěvek by měl být dostupný zejména pro referenční laboratoře Unie s cílem pomoci jim uhradit náklady vyplývající z provádění pracovních programů, které byly schváleny Komisí. Jelikož účinnost úředních kontrol závisí rovněž na tom, zda mají kontrolní orgány k dispozici náležitě vyškolené pracovníky, kteří mají odpovídající znalosti právních předpisů Unie, měla by Unie přispět na programy školení a výměn, které organizují příslušné orgány.

(19)     Účinné řízení úředních kontrol závisí na rychlé výměně údajů a informací týkajících se těchto kontrol. Náležité a harmonizované uplatňování příslušných pravidel závisí mimoto na zřízení účinných systémů za účasti příslušných orgánů členských států. Pro finanční příspěvek by proto mělo být způsobilé rovněž vytvoření a provozování databází a počítačových systémů pro správu informací za uvedeným účelem.

(20)     Unie by měla poskytnout finanční prostředky na technické, vědecké, koordinační a komunikační činnosti, které jsou nezbytné k zajištění řádného uplatňování právních předpisů Unie a k přizpůsobení právních předpisů vědeckému, technologickému a společenskému vývoji. Finanční prostředky by měly být poskytnuty rovněž na projekty, které mají zvýšit účelnost a účinnost úředních kontrol.

(21)     Podle článku 3 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002[14], musí být ve všech návrzích předložených legislativnímu orgánu jasně vyznačena ustanovení obsahující odchylky od ustanovení uvedeného nařízení a musí být uvedeny konkrétní důvody těchto odchylek. Vzhledem ke specifičnosti některých cílů, na něž se vztahuje toto nařízení, a s ohledem na skutečnost, že činnosti spojené s těmito cíli mohou nejlépe provádět příslušné orgány členských států, by tyto orgány měly být považovány pro účely čl. 128 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 za označené příjemce. Těmto orgánům by proto mělo být možné udělit granty bez předchozího zveřejnění výzvy k podávání návrhů.

(22)     Odchylně od ustanovení článku 86 a jako výjimka podle článku 130 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 by náklady na nouzová opatření, na něž se vztahují články 7 a 17 tohoto nařízení, měly být způsobilé ode dne ohlášení výskytu nákazy nebo přítomnosti škodlivého organismu Komisi ze strany členského státu, a to kvůli naléhavé a nepředvídatelné povaze těchto opatření. Komise by měla přijmout odpovídající rozpočtové závazky a po posouzení žádostí o platbu podaných členskými státy proplatit způsobilé výdaje a v případě, že je to vhodné a nezbytné, použít rezervu na krize v zemědělství.

(23)     Je nanejvýš důležité, aby tato nouzová opatření byla zavedena bezodkladně. Bylo by proto kontraproduktivní vyloučit z financování náklady, které vznikly před podáním žádosti o grant, jelikož to by členské státy vybízelo k tomu, aby své úsilí bezprostředně zaměřily na vypracování žádosti o grant místo na zavedení nouzových opatření.

(24)     Vzhledem k rozsahu platných právních předpisů Unie týkajících se provádění opatření v oblasti eradikace a dozoru a technickým omezením, pokud jde o dostupné odborné znalosti, je nutné zavést opatření, na něž se vztahuje toto nařízení, u velké části příslušných orgánů členských států. V určitých případech je proto nezbytné spolufinancovat náklady na mzdy pracovníků vnitrostátních správních orgánů.

(25)     Programování umožňuje koordinaci a stanovení priorit, a přispívá tudíž k účinnému využívání finančních zdrojů Unie. Komise by proto měla být zmocněna k přijímání pracovních programů pro provádění některých opatření, která jsou stanovena v tomto nařízení.

(26)     K zajištění odpovědného a účinného využívání finančních zdrojů Unie by Komise měla mít možnost ověřit, zda je při provádění způsobilých opatření využíváno financování Unie efektivně, a to prostřednictvím kontrol na místě nebo kontrol dokladů.

(27)     Finanční zájmy Unie by měly být chráněny v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí a zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků.

(28)     Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o vypracování a změny seznamů nákaz zvířat a zoonóz, které jsou způsobilé pro financování Unie, a rovněž vypracování pracovních programů. Při změně seznamu nákaz zvířat, které jsou způsobilé pro financování nouzových opatření, by Komise měla vzít v úvahu nákazy zvířat, jež musí být hlášeny v souladu se směrnicí Rady 82/894/EHS ze dne 21. prosince 1982 o hlášení chorob zvířat ve Společenství[15]. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[16].

(29)     K přijetí počátečních seznamů nákaz zvířat a zoonóz, které jsou způsobilé pro financování v oblasti zdraví zvířat, by se měl použít poradní postup, jelikož tyto počáteční seznamy by měly obsahovat bez jakýchkoli úprav pouze nákazy zvířat a zoonózy, které již jsou způsobilé pro takovéto financování na základě rozhodnutí Rady 2009/470/ES ze dne 25. května 2009 o některých výdajích ve veterinární oblasti[17].

(30)     Právní předpisy Unie by měly být spravovány a prováděny způsobem, který zajišťuje dosažení zamýšleného přínosu na základě zkušeností. Je proto vhodné, aby Komise posoudila fungování a účinnost tohoto nařízení a sdělila výsledky ostatním orgánům.

(31)     Při uplatňování pravidel Unie, na něž se vztahuje toto nařízení, jsou Komisi nápomocny různé výbory, zejména výbory zřízené rozhodnutím Rady 66/399/EHS ze dne 14. července 1966 o zřízení Stálého výboru pro osivo a sadbu v zemědělství, zahradnictví a lesnictví[18], rozhodnutím Rady 76/894/EHS ze dne 23. listopadu 1976, kterým se zřizuje Stálý rostlinolékařský výbor[19], směrnicí Rady 98/56/ES ze dne 20. července 1998 o uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh[20], směrnicí Rady 2008/90/ES ze dne 29. září 2008 o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce[21] a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potraviny[22]. Je vhodné racionalizovat postup projednávání ve výborech v této oblasti a pověřit úkolem spočívajícím v napomáhání Komisi při výkonu jejích prováděcích pravomocí s ohledem na výdaje vzniklé v příslušných oblastech výbor zřízený článkem 58 nařízení (ES) č. 178/2002 a upravit jeho název, aby zohledňoval jeho rozšířené úkoly. Rozhodnutí 66/399/EHS a 76/894/EHS by proto měla být zrušena a směrnice 98/56/ES a 2008/90/ES a nařízení (ES) č. 178/2002 by měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(32)     Toto nařízení nahrazuje ustanovení rozhodnutí 2009/470/ES. Toto nařízení nahrazuje rovněž čl. 13c odst. 5 a články 22 až 26 směrnice 2000/29/ES, článek 66 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat[23], články 36 a 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS[24], článek 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů[25], a článek 76 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS[26]. Směrnice 2000/29/ES, nařízení (ES) č. 882/2004 a (ES) č. 396/2005, směrnice 2009/128/ES a nařízení (ES) č. 1107/2009 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

KAPITOLA I PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A CÍLE

Článek 1 Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví pravidla pro řízení výdajů ze souhrnného rozpočtu Evropské unie v oblastech, na něž se vztahují pravidla Unie:

(a) upravující potraviny a bezpečnost potravin v kterékoli fázi výroby, zpracování, distribuce a likvidace potravin, včetně pravidel, která mají zaručovat poctivé jednání při obchodování, chránit zájmy spotřebitelů a zajistit jejich informování, a výrobu a používání materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami;

(b) upravující krmiva a bezpečnost krmiv ve všech fázích výroby, zpracování, distribuce a likvidace krmiv a jejich používání, včetně pravidel, která mají zaručovat poctivé jednání při obchodování, chránit zájmy spotřebitelů a zajistit jejich informování;

(c) stanovující veterinární požadavky;

(d) stanovující požadavky, které se týkají se dobrých životních podmínek zvířat;

(e) týkající se ochranných opatření proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům podle směrnice 2000/29/ES (dále jen „škodlivé organismy“);

(f) týkající se produkce za účelem uvádění na trh a uvádění rozmnožovacího materiálu rostlin na trh;

(g) stanovující požadavky na uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a udržitelné používání pesticidů;

(h) zaměřující se na prevenci a minimalizaci rizik pro veřejné zdraví a zdraví zvířat, která vyplývají z vedlejších produktů živočišného původu a odvozených produktů;

(i) upravující záměrné uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí;

(j) týkající se ochrany práv duševního vlastnictví ve vztahu k odrůdám rostlin a ochrany a výměny rostlinných genetických zdrojů.

Článek 2 Cíle

1.           Výdaje uvedené v článku 1 mají dosáhnout:

a)      obecného cíle spočívajícího v přispění k vysoké úrovni ochrany zdraví lidí, zvířat a rostlin v potravinovém řetězci a v souvisejících oblastech a vysoké úrovni ochrany spotřebitele a životního prostředí a současně umožnění, aby potravinářský a krmivářský průmysl v Unii fungoval v prostředí, které podporuje konkurenceschopnost a vytváření pracovních příležitostí;

b)      těchto specifických cílů:

i)        přispět k vysoké úrovni bezpečnosti potravin a systémů produkce potravin a ostatních produktů, které mohou ovlivnit bezpečnost potravin, a současně zlepšit udržitelnost produkce potravin;

ii)       přispět k lepšímu nákazovému statusu v Unii a podporovat zlepšování životních podmínek zvířat;

iii)      přispět k včasnému zjištění výskytu škodlivých organismů a jejich eradikaci, pokud byly tyto škodlivé organismy zavlečeny do Unie;

iv)      přispět k zvýšení účinnosti, účelnosti a spolehlivosti úředních kontrol a ostatních činností prováděných za účelem účinného uplatňování a dodržování pravidel Unie uvedených v článku 1.

2.           K změření rozsahu, v jakém bylo dosaženo specifických cílů uvedených v odst. 1 písm. b), se použijí tyto ukazatele:

a)      u specifického cíle uvedeného v odst. 1 písm. b) bodu i) snížení počtu případů onemocnění lidí v Unii v souvislosti s bezpečností potravin nebo zoonózami;

b)      u specifického cíle uvedeného v odst. 1 písm. b) bodě ii):

i)        zvýšení počtu členských států nebo jejich regionů, které jsou prosté nákaz zvířat, pro něž se poskytuje finanční příspěvek;

ii)       celkové snížení parametrů nákaz, jako je incidence, prevalence a počet ohnisek;

c)      u specifického cíle uvedeného v odst. 1 písm. b) bodě iii):

i)        pokrytí území Unie průzkumy týkajícími se škodlivých organismů, zejména škodlivých organismů, o nichž není známo, že se vyskytují na území Unie, a škodlivých organismů, které se považují za nejnebezpečnější pro území Unie;

ii)       doba potřebná pro eradikaci těchto škodlivých organismů a úspěšnost eradikace;

d)      u specifického cíle uvedeného v odst. 1 písm. b) bodě iv) příznivá tendence výsledků kontrol v konkrétních oblastech vyvolávajících obavy, jež byly provedeny odborníky Komise v členských státech a o nichž byla podána zpráva.

KAPITOLA II FORMY FINANCOVÁNÍ A OBECNÁ FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 3 Formy financování

1.           Financování Unie určené na výdaje uvedené v článku 1 se poskytuje v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.

2.           Jsou-li granty udělovány příslušným orgánům členských států, považují se tyto orgány za označené příjemce ve smyslu čl. 128 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Tyto granty mohou být uděleny bez výzvy k podávání návrhů.

3.           Finanční příspěvek Unie na opatření uvedená v tomto nařízení může mít rovněž podobu dobrovolných plateb pro mezinárodní organizace působící v oblastech, na něž se vztahují pravidla uvedená v článku 1, jejichž je Unie členem nebo na jejichž práci se podílí.

Článek 4 Rozpočet

1.           Aniž je dotčen článek 5, strop výdajů uvedených v článku 1 činí pro období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 maximálně 1 891,936 milionu EUR v běžných cenách.

2.           Strop uvedený v odstavci 1 může pokrývat rovněž výdaje související s přípravou, sledováním, kontrolou, auditem a hodnocením vyžadovanými k řízení výdajů uvedených v článku 1 a dosažení jejich cílů, zejména se jedná o studie, setkání odborníků, výdaje na sítě IT, jež se soustředí na spravování a výměnu informací, a o veškeré ostatní výdaje na technickou a administrativní pomoc, které Komisi vzniknou při řízení uvedených výdajů.

3.           Tento strop může pokrývat rovněž výdaje na technickou a administrativní pomoc, která je nezbytná k zajištění přechodu mezi dříve přijatými opatřeními a opatřeními přijatými po vstupu tohoto nařízení v platnost. V případě potřeby mohou být v rozpočtu po roce 2020 zahrnuty prostředky na uhrazení podobných výdajů s cílem umožnit řízení opatření, která nebyla dokončena do 31. prosince 2020.

Článek 5 Použití rezervy na krize v zemědělství

Příspěvek Unie na opatření pro mimořádné situace, na něž se vztahuje oddíl 1 kapitoly I hlavy II a oddíl 1 kapitoly II hlavy II tohoto nařízení, může být financován rovněž v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXX/201X o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky.

Článek 6 Maximální sazby a minimální částka grantů

1.           Má-li finanční příspěvek Unie podobu grantu, nepřesáhne 50 % způsobilých nákladů.

2.           Maximální sazbu uvedenou v odstavci 1 lze zvýšit až na 75 % způsobilých nákladů v případě:

a)      přeshraničních činností prováděných společně dvěma či více členskými státy za účelem ochrany proti škodlivým organismům nebo jejich eradikace či tlumení nebo eradikace nákaz zvířat;

b)      členských států, jejichž hrubý národní důchod na obyvatele je podle posledních údajů Eurostatu nižší než 90 % průměru Unie.

3.           Maximální sazbu uvedenou v odstavci 1 lze zvýšit až na 100 % způsobilých nákladů, pokud činnosti využívající příspěvek Unie:

a)      souvisejí s kontrolou vážných zdravotních rizik pro Unii;

b)      představují zvláštní úkoly, jež mají pro Unii obzvláštní význam, jak je výslovně uznáno Komisí v pracovním programu přijatém podle čl. 35 odst. 1; nebo

c)      jsou vykonávány ve třetích zemích.

4.           Granty s částkou nižší než 50 000 EUR nejsou udělovány.

HLAVA II FINANČNÍ USTANOVENÍ

KAPITOLA I ZDRAVÍ ZVÍŘAT

Oddíl 1 Nouzová opatření

Článek 7 Způsobilá opatření

1.           Členským státům mohou být uděleny granty do maximální výše stanovené v čl. 6 odst. 1, 2 a 3 na opatření přijatá v případě potvrzení výskytu některé z nákaz zvířat uvedených na seznamu podle článku 8, pokud byla tato opatření provedena bezodkladně a byla dodržena použitelná ustanovení obsažená v příslušných právních předpisech Unie.

2.           Členským státům mohou být uděleny granty, pokud v případě potvrzení výskytu některé z nákaz zvířat uvedených na seznamu podle článku 8 dva nebo více členských států úzce spolupracuje za účelem tlumení této nákazy.

3.           Členským státům, třetím zemím a mezinárodním organizacím mohou být uděleny granty na ochranná opatření přijatá v případě přímé hrozby pro nákazový status Unie v důsledku výskytu nebo vývoje některé z nákaz zvířat a zoonóz uvedených na seznamu podle článků 8 nebo 11 na území třetí země nebo členského státu.

4.           Členským státům mohou být uděleny granty, pokud Komise na žádost určitého členského státu rozhodne, že musí vytvořit zásoby biopreparátů určených na tlumení nákaz zvířat a zoonóz uvedených na seznamech podle článků 8 nebo 11.

5.           Finanční příspěvek Unie lze poskytnout na vytvoření zásob biopreparátů nebo na získání očkovacích látek, může-li výskyt nebo vývoj některé z nákaz zvířat nebo zoonóz uvedených na seznamu podle článků 8 nebo 11 ve třetí zemi nebo členském státě představovat hrozbu pro Unii.

Článek 8 Seznam nákaz zvířat

1.           Komise prostřednictvím prováděcího aktu stanoví seznam nákaz zvířat, které jsou způsobilé pro financování podle článku 7. Tento seznam obsahuje nákazy zvířat uvedené v čl. 3 odst. 1, čl. 4 odst. 1, čl. 6 odst. 2 a čl. 14 odst. 1 rozhodnutí 2009/470/ES. Uvedený prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 39 odst. 2 tohoto nařízení.

2.           Komise může prostřednictvím prováděcích aktů změnit seznam nákaz zvířat vypracovaný podle odstavce 1 s přihlédnutím k nákazám, které musí být hlášeny v souladu se směrnicí 82/894/EHS, a nákazám, které pravděpodobně představují pro Unii novou hrozbu kvůli jejich významnému dopadu na:

(a) lidské zdraví;

(b) zdraví nebo dobré životní podmínky zvířat; nebo

(c) zemědělskou produkci nebo produkci akvakultury či související hospodářská odvětví.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 39 odst. 3 tohoto nařízení.

Článek 9 Způsobilé náklady

1.           Pro financování podle čl. 7 odst. 1 mohou být způsobilé níže uvedené náklady, které členským státům vzniknou při provádění opatření uvedených ve zmíněném ustanovení:

(a) náklady na odškodnění vlastníků za hodnotu poražených nebo utracených zvířat v mezích tržní hodnoty zvířat bezprostředně předtím, než byla poražena nebo utracena;

(b) náklady na odškodnění vlastníků za hodnotu zničených produktů živočišného původu v mezích tržní hodnoty těchto produktů bezprostředně před jejich zničením;

(c) náklady na čištění, dezinsekci a dezinfekci hospodářství a zařízení;

(d) náklady na zničení kontaminovaných krmiv a kontaminovaného zařízení, pokud je nelze vydezinfikovat;

(e) náklady na nákup a podání dávek očkovacích látek, pokud o nich rozhodne nebo je schválí Komise;

(f) případně náklady na přepravu jatečně upravených těl do zpracovatelských zařízení;

(g) ve výjimečných a řádně odůvodněných případech jakékoli jiné náklady, které jsou nezbytné k eradikaci nákazy, jak je stanoveno v rozhodnutí o financování podle čl. 35 odst. 3 tohoto nařízení.

2.           Jako výjimka uvedená v čl. 130 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 jsou náklady způsobilé ode dne, kdy členské státy ohlásí Komisi výskyt nákazy.

Po posouzení žádostí o platby podaných členskými státy přijme Komise odpovídající rozpočtové závazky a proplatí způsobilé výdaje.

Oddíl 2 Programy eradikace, tlumení a sledování nákaz zvířat a zoonóz

Článek 10 Způsobilé programy

Členským státům mohou být uděleny granty na roční nebo víceleté vnitrostátní programy eradikace, tlumení a sledování nákaz zvířat a zoonóz uvedených na seznamu podle článku 11 (dále jen „vnitrostátní programy“).

Článek 11 Seznam nákaz zvířat a zoonóz

1.           Komise prostřednictvím prováděcího aktu stanoví seznam zvířecích nákaz a zoonóz, které jsou způsobilé pro granty podle článku 10. Tento seznam obsahuje nákazy zvířat a zoonózy uvedené v příloze I rozhodnutí 2009/470/ES. Uvedený prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 39 odst. 2 tohoto nařízení.

2.           Komise může prostřednictvím prováděcích aktů změnit seznam vypracovaný podle odstavce 1 s přihlédnutím k

(a) situaci s ohledem na nákazy zvířat, které mají významný dopad na živočišnou výrobu nebo obchod;

(b) vývoji zoonóz, které představují hrozbu pro člověka; nebo

(c) novému vědeckému nebo epizootologickému vývoji.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 39 odst. 3 tohoto nařízení.

Článek 12 Způsobilé náklady

Pro granty podle článku 10 mohou být způsobilé níže uvedené náklady, které členským státům vznikly při provádění vnitrostátních programů:

(a) náklady na odběr vzorků od zvířat;

(b) náklady na testy, pokud jsou omezeny na:

i)       náklady na zkušební soupravy, činidla a veškerý spotřební materiál, který je určen a používán speciálně pro provádění těchto testů;

ii)       náklady na pracovníky, v jakékoli funkci, přímo se podílející na provádění těchto testů;

(c) náklady na odškodnění vlastníků za hodnotu zvířat poražených či utracených na základě vnitrostátního programu v mezích tržní hodnoty zvířat bezprostředně předtím, než byla poražena či utracena;

(d) náklady na odškodnění vlastníků za hodnotu zničených produktů živočišného původu v mezích tržní hodnoty těchto produktů bezprostředně před jejich zničením;

(e) náklady na nákup a skladování dávek očkovacích látek nebo očkovací látky a návnad pro zvířata, jež jsou použity v rámci programů;

(f) náklady na podání dávek očkovacích látek domácím zvířatům;

(g) náklady na distribuci očkovacích látek a návnad pro volně žijící zvířata;

(h) náklady na čištění, dezinfekci, dezinsekci hospodářství a zařízení na základě epizootologické situace a vlastností patogenu;

(i) ve výjimečných a řádně odůvodněných případech náklady, které vznikly při provádění jiných nezbytných opatření, než jsou opatření uvedená v písmenech a) až h), pokud jsou tato opatření uvedena v rozhodnutí o grantu podle čl. 14 odst. 2.

Pro účely odst. 1 písm. c) se od odškodnění odečte případná zbytková hodnota zvířat.

Pro účely odst. 1 písm. d) se od odškodnění odečte zbytková hodnota tepelně ošetřených neinkubovaných vajec.

Článek 13 Obsah a předkládání vnitrostátních programů

1.           Každý rok nejpozději do 31. května předloží členské státy Komisi vnitrostátní programy začínající následující rok, pro které žádají o grant.

Vnitrostátní programy předložené po 31. květnu nejsou způsobilé pro financování v následujícím roce.

2.           Vnitrostátní programy obsahují alespoň:

a)      popis epizootologické situace nákazy zvířat nebo zoonózy přede dnem zahájení programu;

b)      popis a vymezení zeměpisných a správních oblastí, ve kterých se má program provádět;

c)      dobu trvání programu;

d)      opatření, která mají být provedena;

e)      odhadovaný rozpočet;

f)       cíle, jichž má být dosaženo do dne ukončení programu, a předpokládané přínosy;

g)      vhodné ukazatele k měření dosažení cílů programu.

V každém víceletém vnitrostátním programu jsou pro každý rok, jehož se program týká, poskytnuty informace uvedené v prvním pododstavci písm. a) až g).

3.           Pokud výskyt nebo vývoj některé z nákaz zvířat nebo zoonóz uvedených na seznamu podle článku 11 pravděpodobně představuje hrozbu pro nákazový status Unie, mohou členské státy za účelem ochrany Unie před zavlečením některé z těchto nákaz a zoonóz zahrnout do svých vnitrostátních programů opatření, která mají být provedena na území sousedních třetích zemí ve spolupráci s orgány těchto zemí.

Článek 14 Posouzení a schválení vnitrostátních programů

1.           Vnitrostátní programy jsou posouzeny s přihlédnutím k prioritám a kritériím stanoveným v ročních nebo víceletých pracovních programech uvedených v čl. 35 odst. 1 a případně prioritám a kritériím uvedeným v ročních nebo víceletých pokynech zmíněných v odstavci 5 tohoto článku.

2.           Roční vnitrostátní programy a související financování jsou schváleny do 31. ledna každého roku prostřednictvím rozhodnutí o grantu ve vztahu k provedeným opatřením a vzniklým nákladům v období od 1. ledna do 31. prosince daného roku. Po předložení průběžných zpráv podle článku 15 může Komise tato rozhodnutí v případě potřeby pozměnit s ohledem na celé období způsobilosti.

3.           Víceleté vnitrostátní programy a související financování jsou schváleny do 31. ledna prvního roku provádění prostřednictvím rozhodnutí o grantu ve vztahu k provedeným opatřením a vzniklým nákladům v období od 1. ledna prvního roku provádění do konce období provádění.

4.           V případě schválení víceletých vnitrostátních programů podle odstavce 3 mohou být rozpočtové závazky rozděleny na roční splátky. Jsou-li rozpočtové závazky rozděleny na roční splátky, přidělí Komise roční splátky s přihlédnutím k pokroku programů, odhadovaným potřebám a dostupnému rozpočtu.

5.           Komise může přijmout roční nebo víceleté pokyny obsahující priority a kritéria ve veterinární oblasti, která se použijí při posuzování vnitrostátních programů.

Článek 15 Podávání zpráv

Do 31. března každého roku předloží členské státy Komisi pro každý schválený roční nebo víceletý vnitrostátní program podrobnou výroční technickou a finanční zprávu za předchozí rok, včetně dosažených výsledků, jež byly změřeny na základě ukazatelů uvedených v čl. 13 odst. 2 písm. g), a podrobného vyúčtování vzniklých způsobilých nákladů.

Do 31. července každého roku předloží mimoto členské státy Komisi pro každý schválený víceletý vnitrostátní program průběžné technické a finanční zprávy.

Článek 16 Platby

Členské státy předloží Komisi žádost o platbu za daný rok s ohledem na vnitrostátní program nejpozději do 31. března následujícího roku.

Komise vyplatí finanční příspěvek Unie na způsobilé náklady po příslušném ověření zpráv uvedených v článku 15.

KAPITOLA II ZDRAVÍ ROSTLIN

Oddíl 1 Nouzová opatření

Článek 17 Způsobilá opatření

1.           Členským státům mohou být uděleny granty do maximální výše stanovené v čl. 6 odst. 1, 2 a 3 na níže uvedená opatření proti škodlivým organismům s výhradou podmínek stanovených v článku 18:

a)      opatření k eradikaci škodlivého organismu v zamořené oblasti přijatá příslušnými orgány podle čl. 16 odst. 1 a 2 směrnice 2000/29/ES nebo na základě opatření Unie přijatých v souladu s čl. 16 odst. 3 uvedené směrnice;

b)      opatření k omezení výskytu škodlivého organismu, proti němuž byla přijata opatření Unie k zamezení šíření podle čl. 16 odst. 3 směrnice 2000/29/ES, v zamořené oblasti, v níž není možná eradikace tohoto škodlivého organismu, pokud jsou tato opatření nezbytná k ochraně Unie před dalším rozšiřováním tohoto škodlivého organismu. Tato opatření se týkají výhradně eradikace dotyčného škodlivého organismu v nárazníkové zóně v případě, je-li zjištěn jeho výskyt v této zóně;

c)      dodatečná ochranná opatření přijatá proti rozšiřování škodlivého organismu, proti němuž byla přijata opatření Unie podle čl. 16 odst. 3 směrnice 2000/29/ES, jiná než opatření k eradikaci uvedená v písmeni a) a opatření k omezení výskytu uvedená v písmeni b), jsou-li tato opatření nezbytná k ochraně Unie před dalším rozšiřováním tohoto škodlivého organismu.

2.           Granty uvedené v odstavci 1 mohou být uděleny rovněž členskému státu, na jehož území se škodlivé organismy uvedené v odstavci 1 nevyskytují, pokud byla na území tohoto členského státu přijata opatření proti zavlékání těchto škodlivých organismů z důvodu jejich výskytu v sousedním členském státě nebo třetí zemi v bezprostřední blízkosti jeho hranic.

Článek 18 Podmínky

Opatření uvedená v článku 17 mohou být způsobilá pro granty, pokud byla provedena bezodkladně a byla dodržena použitelná ustanovení obsažená v příslušných právních předpisech Unie a za předpokladu, že je splněna nejméně jedna z níže uvedených podmínek:

(a) týkají se škodlivých organismů uvedených v oddíle I části A přílohy I a v oddíle I části A přílohy II směrnice 2000/29/ES;

(b) vztahuje se na ně opatření přijaté Komisí podle čl. 16 odst. 3 směrnice 2000/29/ES.

U opatření, která splňují podmínku stanovenou v prvním pododstavci písm. b), nepokrývá grant náklady vzniklé po skončení platnosti opatření, které Komise přijala podle čl. 16 odst. 3 směrnice 2000/29/ES.

Článek 19 Způsobilé náklady

1.           Pro granty podle článku 17 mohou být způsobilé níže uvedené náklady, které členským státům vznikly při provádění opatření stanovených v uvedeném článku:

(a) náklady na pracovníky, v jakékoli funkci, přímo se podílející na opatřeních a rovněž náklady na pronájem vybavení, spotřební materiál a jiné potřebné materiály, ošetřující přípravky a laboratorní zkoušky;

(b) náklady na zakázky na služby zadané třetím stranám za účelem provedení části opatření;

(c) náklady na odškodnění dotčených hospodářských subjektů za zničení a následné odstranění rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů a náklady na čištění a dezinfekci prostor, pozemků, vody, půdy, pěstebních substrátů, zařízení, strojů a vybavení;

(d) ve výjimečných a řádně odůvodněných případech náklady, které vznikly při provádění jiných nezbytných opatření, než jsou opatření uvedená v písmenech a) až c), pokud jsou tato opatření uvedena v rozhodnutí o financování podle čl. 35 odst. 3.

2.           Jako výjimka uvedená v čl. 130 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 jsou náklady způsobilé ode dne, kdy členské státy ohlásí Komisi přítomnost škodlivého organismu.

Po posouzení žádostí o platby podaných členskými státy přijme Komise odpovídající rozpočtové závazky a proplatí způsobilé výdaje.

Oddíl 2 Programy průzkumů zaměřených na zjišťování výskytu škodlivých organismů

Článek 20 Způsobilé programy průzkumů

Členským státům mohou být uděleny granty na roční a víceleté programy průzkumů, které provádějí s ohledem na výskyt škodlivých organismů (dále jen „programy průzkumů“), pokud tyto programy průzkumů splňují alespoň jednu z níže uvedených podmínek:

(a) týkají se škodlivých organismů uvedených v oddíle I části A přílohy I a v oddíle I části A přílohy II směrnice 2000/29/ES;

(b) vztahuje se na ně opatření přijaté Komisí podle čl. 16 odst. 3 směrnice 2000/29/ES.

U škodlivých organismů uvedených v prvním pododstavci písm. a) jsou programy průzkumů založeny na posouzení rizika zavlékání, usazování a rozšiřování těchto škodlivých organismů na území dotčeného členského státu a zaměřují se minimálně na škodlivé organismy, které představují hlavní rizika, a hlavní odrůdy rostlin, které jsou těmto rizikům vystaveny.

U opatření, která splňují podmínku stanovenou v prvním pododstavci písm. b), nepokrývá grant náklady vzniklé po skončení platnosti opatření, které Komise přijala podle čl. 16 odst. 3 směrnice 2000/29/ES.

Článek 21 Způsobilé náklady

Pro granty podle článku 20 mohou být způsobilé níže uvedené náklady, které členským státům vznikly při provádění programů průzkumů stanovených v uvedeném článku:

(a) náklady na odběr vzorků;

(b) náklady na testy, pokud jsou omezeny na:

i)       náklady na zkušební soupravy, činidla a veškerý spotřební materiál, který je určen a používán speciálně pro provádění těchto testů;

ii)       náklady na pracovníky, v jakékoli funkci, přímo se podílející na odběru vzorků a provádění těchto testů.

(c) ve výjimečných a řádně odůvodněných případech náklady vzniklé při provádění jiných nezbytných opatření, než jsou opatření uvedená v písmenech a) a b), pokud jsou tato opatření uvedena v rozhodnutí o grantu podle čl. 23 odst. 2.

Článek 22 Obsah a předkládání programů průzkumů

1.           Každý rok nejpozději do 31. května předloží členské státy Komisi programy průzkumů začínající následující rok, pro které žádají o grant.

Programy průzkumů předložené po 31. květnu nejsou způsobilé pro financování v následujícím roce.

2.           Programy průzkumů obsahují alespoň:

(a) škodlivé organismy zahrnuté v programu;

(b) popis a vymezení zeměpisných a správních oblastí, ve kterých se má program provádět, a popis statusu těchto oblastí, pokud jde o výskyt dotčených škodlivých organismů;

(c) dobu trvání programu;

(d) počet naplánovaných vizuálních prohlídek, vzorků a testů u dotyčných škodlivých organismů a rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů;

(e) odhadovaný rozpočet;

(f) cíle, jichž má být dosaženo do dne ukončení programu, a předpokládané přínosy;

(g) vhodné ukazatele k měření dosažení cílů programu.

V každém víceletém programu průzkumů jsou pro každý rok, jehož se program týká, poskytnuty informace uvedené v prvním pododstavci písm. a) až g).

Článek 23 Posouzení a schválení programů průzkumů

1.           Programy průzkumů jsou posouzeny s přihlédnutím k prioritám a kritériím stanoveným v ročních nebo víceletých pracovních programech uvedených v čl. 35 odst. 1 a případně prioritám a kritériím uvedeným v ročních nebo víceletých pokynech zmíněných v odstavci 5 tohoto článku.

2.           Roční programy průzkumů a související financování jsou schváleny do 31. ledna každého roku prostřednictvím rozhodnutí o grantu ve vztahu k provedeným opatřením a vzniklým nákladům v období od 1. ledna do 31. prosince daného roku. Po předložení průběžných zpráv podle článku 15 může Komise tato rozhodnutí v případě potřeby pozměnit s ohledem na celé období způsobilosti.

3            Víceleté programy průzkumů a související financování jsou schváleny do 31. ledna prvního roku provádění prostřednictvím rozhodnutí o grantu ve vztahu k provedeným opatřením a vzniklým nákladům v období od 1. ledna prvního roku provádění do konce období provádění.

4.           V případě schválení víceletých programů průzkumů podle odstavce 3 mohou být rozpočtové závazky rozděleny na roční splátky. Jsou-li rozpočtové závazky rozděleny na roční splátky, přidělí Komise roční splátky s přihlédnutím k pokroku programů, odhadovaným potřebám a dostupnému rozpočtu.

5.           Komise může přijmout roční nebo víceleté pokyny obsahující priority v rostlinolékařské oblasti, zejména včetně škodlivých organismů, o nichž není známo, že se vyskytují na území Unie, a škodlivých organismů, které se považují za nejnebezpečnější pro území Unie, a kritéria, která se použijí při posuzování programů průzkumů.

Článek 24 Podávání zpráv a platby

Pro programy průzkumů se použijí obdobně články 15 a 16.

Oddíl 3 Programy ochrany proti škodlivým organismům v nejvzdálenějších regionech Unie

Článek 25 Způsobilá opatření a náklady

1.           Členským státům mohou být uděleny granty na programy, které provádějí v nejvzdálenějších regionech Unie, jež jsou uvedeny v článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie, za účelem ochrany proti škodlivým organismům v souladu s cíli stanovenými v článku 2 nařízení (EU) č. 228/2013 (dále jen „programy pro nejvzdálenější regiony“). Uvedené granty se týkají činností nezbytných k tomu, aby bylo v uvedených regionech zajištěno řádné uplatňování pravidel týkajících se ochrany proti škodlivým organismům, která jsou platná v těchto regionech.

2.           Pro finanční příspěvek Unie mohou být způsobilé níže uvedené náklady, které členským státům vznikly při provádění programů pro nejvzdálenější regiony:

(a) náklady na pracovníky, v jakékoli funkci, přímo se podílející na provádění opatření a rovněž náklady na pronájem vybavení, spotřební materiál, ošetřující přípravky;

(b) náklady na zakázky na služby zadané třetím stranám za účelem provedení části opatření;

(c) náklady na odběr vzorků;

(d) náklady na testy, pokud jsou omezeny na:

i)        náklady na zkušební soupravy, činidla a veškerý spotřební materiál, který je určen a používán speciálně pro provádění těchto testů;

ii)       náklady na pracovníky, v jakékoli funkci, přímo se podílející na odběru vzorků a provádění těchto testů.

Článek 26 Obsah a předkládání programů pro nejvzdálenější regiony

1.           Každý rok nejpozději do 31. května předloží členské státy Komisi programy pro nejvzdálenější regiony začínající následující rok, pro které žádají o grant.

Programy pro nejvzdálenější regiony předložené po 31. květnu nejsou způsobilé pro financování v následujícím roce.

2.           Programy pro nejvzdálenější regiony obsahují alespoň:

(a) škodlivé organismy zahrnuté v programu;

(b) popis a vymezení zeměpisných a správních oblastí, ve kterých se má program provádět, a popis statusu těchto oblastí, pokud jde o výskyt dotčených škodlivých organismů;

(c) technickou analýzu regionální rostlinolékařské situace;

(d) dobu trvání programu;

(e) činnosti zahrnuté v programu a případně počet naplánovaných vizuálních prohlídek, vzorků a testů u dotčených škodlivých organismů a rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů;

(f) odhadovaný rozpočet;

(g) cíle, jichž má být dosaženo do dne ukončení programu, a předpokládané přínosy;

(h) vhodné ukazatele k měření dosažení cílů programu.

V každém víceletém programu pro nejvzdálenější regiony jsou pro každý rok, jehož se program týká, poskytnuty informace uvedené v prvním pododstavci písm. a) až h).

Článek 27 Posouzení a schválení programů pro nejvzdálenější regiony

1.           Programy pro nejvzdálenější regiony jsou posouzeny s přihlédnutím k prioritám a kritériím stanoveným v ročních nebo víceletých pracovních programech uvedených v čl. 35 odst. 1.

2.           Roční programy pro nejvzdálenější regiony a související financování jsou schváleny do 31. ledna každého roku prostřednictvím rozhodnutí o grantu ve vztahu k provedeným opatřením a vzniklým nákladům v období od 1. ledna do 31. prosince daného roku. Po předložení průběžných zpráv podle článku 15 může Komise tato rozhodnutí v případě potřeby pozměnit s ohledem na celé období způsobilosti.

3.           Víceleté programy pro nejvzdálenější regiony a související financování jsou schváleny do 31. ledna prvního roku provádění prostřednictvím rozhodnutí o grantu ve vztahu k provedeným opatřením a vzniklým nákladům v období od 1. ledna prvního roku provádění do konce období provádění.

4.           V případě schválení víceletých programů pro nejvzdálenější regiony podle odstavce 3 mohou být rozpočtové závazky rozděleny na roční splátky. Jsou-li rozpočtové závazky rozděleny na roční splátky, přidělí Komise roční splátky s přihlédnutím k pokroku programů, odhadovaným potřebám a dostupnému rozpočtu.

Článek 28 Podávání zpráv a platby

Pro programy pro nejvzdálenější regiony se použijí obdobně články 15 a 16.

KAPITOLA III fINANČNÍ pODPORA na ÚŘEDNÍ KONTROLY A OSTATNÍ ČINNOSTI

Článek 29 Referenční laboratoře Evropské unie

1.           Referenčním laboratořím Evropské unie uvedeným v článku 32 nařízení (ES) č. 882/2004 mohou být uděleny granty na náklady, které jim vzniknou při provádění pracovních programů schválených Komisí.

2.           Pro granty uvedené v odstavci 1 mohou být způsobilé tyto náklady:

(a) náklady na pracovníky, v jakékoli funkci, přímo se podílející na činnostech laboratoří, které jsou v nich prováděny jakožto v referenčních laboratořích Unie;

(b) náklady na vybavení;

(c) náklady na spotřební materiál;

(d) náklady spojené se zásilkami vzorků, služebními cestami, schůzemi, školeními.

Článek 30 Školení

1.           Unie může financovat školení pro pracovníky příslušných orgánů odpovědných za úřední kontroly, jak je uvedeno v článku 51 nařízení (ES) č. 882/2004, k rozvoji harmonizovaného přístupu k úředním kontrolám a dalším oficiálním činnostem v zájmu zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví lidí, zvířat a rostlin.

2.           Komise vypracuje programy školení, které určují priority zásahu, a to na základě zjištěných rizik pro veřejné zdraví, zdraví a dobré životní podmínky zvířat a zdraví rostlin.

3.           Aby byly způsobilé pro financování Unie podle odstavce 1, zajistí příslušné orgány nezbytné šíření znalostí získaných prostřednictvím školení podle uvedeného odstavce a jejich náležité použití ve vnitrostátních programech školení.

4.           Pro finanční příspěvek uvedený v odstavci 1 mohou být způsobilé tyto náklady:

(a) náklady na uspořádání školení nebo výměn;

(b) cestovní výdaje a výdaje na pobyt pracovníků příslušných orgánů, kteří se účastní školení.

Článek 31 Odborníci z členských států

Finanční příspěvek Unie lze poskytnout na cestovní výdaje a výdaje na pobyt, které vzniknou odborníkům členských států v důsledku toho, že je Komise jmenovala, aby byli nápomocni odborníkům Komise, jak je stanoveno v čl. 45 odst. 1 a čl. 46 odst. 1 nařízení (ES) č. 882/2004.

Článek 32 Koordinované plány kontrol a sběr údajů

1.           Členským státům mohou být uděleny granty na náklady vzniklé při provádění koordinovaných plánů kontrol uvedených v článku 53 nařízení (ES) č. 882/2004 a při sběru údajů.

2.           Způsobilé mohou být tyto náklady:

(a) náklady na laboratorní zkoušky,

(b) náklady na vybavení potřebné pro provádění úkolů souvisejících s úředními kontrolami a sběrem údajů.

KAPITOLA IV OSTATNÍ OPATŘENÍ

Článek 33 Informační systémy

1.           Unie financuje vytvoření a provozování databází a počítačových systémů pro správu informací, které jsou zapotřebí pro účelné a účinné uplatňování pravidel uvedených v článku 1 a které spravuje Komise.

2.           Finanční příspěvek Unie lze poskytnout na vytvoření a řízení databází a počítačových systémů pro správu informací třetích stran, včetně mezinárodních organizací, pokud tyto nástroje:

(a) mají prokázanou přidanou hodnotu pro celou Unii a jsou v celé Unii přístupné všem dotčeným uživatelům; a

(b) jsou nezbytné pro účelné a účinné uplatňování pravidel uvedených v článku 1.

Článek 34 Uplatňování a přizpůsobení pravidel

1.           Unie může financovat technickou a vědeckou práci, včetně studií a koordinačních činností, která je nezbytná k zajištění řádného uplatňování pravidel uvedených v článku 1 a přizpůsobení těchto pravidel vědeckému, technologickému a společenskému vývoji.

Finanční příspěvek Unie lze poskytnout rovněž členským státům nebo mezinárodním organizacím působícím v oblastech uvedených v článku 1 za účelem provádění činností na podporu vypracování a uplatňování pravidel uvedených v článku 1.

2.           Granty mohou být uděleny na projekty organizované jedním či více členskými státy za účelem zlepšení účinného provádění úředních kontrol používáním inovativních technik a protokolů.

3.           Finanční příspěvek Unie lze poskytnout rovněž na podporu iniciativ v oblasti informování a zvyšování povědomí, jež mají zajistit lepší, vyhovující a udržitelné jednání při uplatňování pravidel uvedených v článku 1.

HLAVA III PROGRAMOVÁNÍ, PROVÁDĚNÍ A KONTROLA

Článek 35 Pracovní programy

1.           Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme společné nebo zvláštní roční nebo víceleté pracovní programy pro provádění opatření uvedených v hlavě II s výjimkou oddílu 1 kapitoly I a oddílu 1 kapitoly II. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 39 odst. 3.

2.           Pracovní programy uvedené v odstavci 1 stanoví sledované cíle, očekávané výsledky, způsob provedení a celkovou částku. Obsahují rovněž popis opatření, která mají být financována, výši finančních částek přidělených na jednotlivá opatření a orientační harmonogram jejich provádění. U grantů uvádějí priority, základní hodnotící kritéria a míru financování.

3.           Při provádění opatření uvedených v oddíle 1 kapitoly I hlavy II a v oddíle 1 kapitoly II hlavy II nebo v případě, že je nutné reagovat na nepředvídatelný vývoj, přijme Komise rozhodnutí o financování ad hoc v souladu s čl. 84 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

Článek 36 Kontroly Komise na místě

Komise může organizovat kontroly na místě v členských státech a v prostorách příjemců zejména za účelem ověření:

(a) účinného provádění opatření využívajících finanční příspěvek Unie;

(b) souladu správních postupů s pravidly Unie;

(c) existence potřebných podkladů a jejich vzájemného vztahu s opatřeními, která využívají finanční příspěvek Unie.

Článek 37 Přístup k informacím

Členské státy a příjemci poskytují Komisi veškeré informace nezbytné k ověření provádění opatření a přijímají veškerá vhodná opatření usnadňující kontroly, které Komise považuje za užitečné v rámci řízení financování Unií, včetně kontrol na místě.

Článek 38 Ochrana finančních zájmů Unie

1.           Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení finanční zájmy Unie chráněny prevencí podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.

2.           Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů i inspekce na místě audit u všech příjemců grantů, prováděcích subjektů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří podle tohoto nařízení obdrželi finanční prostředky Unie.

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět kontroly a inspekce na místě u hospodářských subjektů, jichž se toto financování přímo nebo nepřímo týká, postupy stanovenými v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96[27] s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou o financování Unií nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

Aniž jsou dotčeny první a druhý pododstavec, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, grantové dohody, rozhodnutí o grantu a smlouvy vyplývající z provádění tohoto nařízení Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů, kontrol a inspekcí na místě výslovně zmocňovat.

HLAVA IV OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 39 Postup projednávání ve výboru

1.           Komisi je nápomocen Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva zřízený čl. 58 odst. 1 nařízení (ES) č. 178/2002. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.           Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud má být stanovisko výboru získáno písemným postupem, ukončí se tento postup bez výsledku, jestliže o tom ve lhůtě pro podání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo o to požádá prostá většina členů výboru.

3.           Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud má být stanovisko výboru získáno písemným postupem, ukončí se tento postup bez výsledku, jestliže o tom ve lhůtě pro podání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo o to požádá prostá většina členů výboru.

Článek 40 Hodnocení

1.           Do 31. prosince 2018 vypracuje Komise hodnotící zprávu o dosažení cílů stanovených v čl. 2 odst. 1 ve vztahu k opatřením uvedeným v kapitole I a kapitole II hlavy I a v článcích 29 a 30 kapitoly III (výsledky a dopady), pokud jde o účinné využívání zdrojů a přidanou hodnotu na úrovni Unie. Hodnocení posoudí rovněž prostor pro zjednodušení, to, zda jsou nadále relevantní všechny cíle, jakož i míru, v jaké opatření přispívají k plnění priorit Unie spočívajících v inteligentním a udržitelném růstu podporujícím začlenění. Zohlední také výsledky hodnocení dlouhodobých dopadů předešlých opatření.

2.           Do 30. června 2022 provede Komise v úzké spolupráci s členskými státy následné hodnocení opatření uvedených v odstavci 1. Toto následné hodnocení opatření uvedených v odstavci 1 posoudí účelnost a účinnost výdajů uvedených v odstavci 1 a jejich dopad.

3.           Při hodnoceních uvedených v odstavcích 1 a 2 se vezme v úvahu pokrok, jehož bylo dosaženo, a to pomocí ukazatelů uvedených v čl. 2 odst. 2.

4.           Komise sdělí závěry hodnocení uvedených v odstavcích 1 a 2 Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Článek 41 Informace, komunikace a publicita

1.           Příjemci a dotčené členské státy případně zajistí, aby se finančním příspěvkům poskytnutým podle tohoto nařízení dostalo náležité publicity s cílem informovat veřejnost o úloze Unie při financování opatření.

2.           Komise uspořádá k financovaným opatřením a jejich výsledkům komunikační a informační akce. Z rozpočtu vyčleněného na komunikaci podle tohoto nařízení se nadto uhradí rovněž komunikace orgánů EU o politických prioritách Unie.

Článek 42 Zrušení

1.           Rozhodnutí 66/399/EHS, 76/894/EHS a 2009/470/ES se zrušují.

2.           Odkazy na rozhodnutí 66/399/EHS a 76/894/EHS se považují za odkazy na čl. 58 odst. 1 nařízení (ES) č. 178/2002.

Článek 43 Přechodná ustanovení

Pro vnitrostátní programy eradikace, tlumení a sledování nákaz zvířat a zoonóz na rok 2013, které využívají financování Unie na základě finančního opatření stanoveného v článku 27 rozhodnutí 2009/470/ES, se nadále použijí odstavce 7 a 8 uvedeného článku.

Článek 44 Změna směrnice 98/56/ES

Směrnice 98/56/ES[28] se mění takto:

V článku 17 se první odstavec nahrazuje tímto:

„1.          Komisi je nápomocen Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva zřízený čl. 58 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.“

V článku 18 se první odstavec nahrazuje tímto:

„1.          Komisi je nápomocen Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva zřízený čl. 58 odst. 1 nařízení (ES) č. 178/2002. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.“

Článek 45 Změna směrnice 2000/29/ES

Směrnice 2000/29/ES se mění takto:

1)           V článku 13c se zrušuje odstavec 5.

2)           Články 22 až 26 se zrušují.

Článek 46 Změna nařízení (ES) č. 178/2002

1.           V článku 58 nařízení (ES) č. 178/2002 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.     Komisi je nápomocen Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva (dále jen „výbor“). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011[29]. Výbor pracuje v sekcích, které se zabývají všemi významnými záležitostmi.“

2.           Veškeré odkazy na Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat v právních předpisech Unie se považují za odkazy na výbor uvedený v čl. 58 odst. 1. nařízení (ES) č. 178/2002.

Článek 47 Změna nařízení (ES) č. 882/2004

Článek 66 nařízení (ES) č. 882/2004 se zrušuje.

Článek 48 Změna nařízení (ES) č. 396/2005

Články 36 a 37 nařízení (ES) č. 396/2005 se zrušují.

Článek 49 Změna směrnice 2008/90/ES

V článku 19 směrnice 2008/90/ES se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.          Komisi je nápomocen Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva zřízený čl. 58 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011.“

Článek 50 Změna směrnice 2009/128/ES

Článek 22 směrnice 2009/128/ES se zrušuje.

Článek 51 Změna nařízení (ES) č. 1107/2009

Článek 76 nařízení (ES) č. 1107/2009 se zrušuje.

Článek 52 Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda                                                        předseda

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

              1.1.    Název návrhu/podnětu

              1.2.    Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

              1.3.    Povaha návrhu/podnětu

              1.4.    Cíle

              1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

              1.6.    Časově omezený návrh/podnět

              1.7.    Předpokládaný způsob řízení

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

              2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

              2.2.    Systém řízení a kontroly

              2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

              3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

              3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje

              3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

              3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

              3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

              3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

              3.2.5. Příspěvky třetích stran

              3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.        Název návrhu/podnětu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rostlinného rozmnožovacího materiálu (dále jen „výdaje v oblasti potravin a krmiv“)

1.2.        Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[30]

17 04 Bezpečnost potravin a krmiv, zdraví zvířat, dobré životní podmínky zvířat a rostlinolékařský stav

1.3.        Povaha návrhu/podnětu

¨ Návrh/podnět se týká nové akce

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[31]

¨ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

P       Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4.        Cíle

1.4.1.     Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Výdaje, na něž se vztahuje toto nařízení, mají zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví lidí, zvířat a rostlin v potravinovém řetězci a v souvisejících oblastech a vysokou úroveň ochrany spotřebitele a životního prostředí a současně umožnit potravinářskému průmyslu EU, aby působil v prostředí podporujícím konkurenceschopnost a vytváření pracovních příležitostí.

1.4.2.     Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl č. 1

Přispět k vysoké úrovni bezpečnosti potravin a systémů produkce potravin a ostatních produktů, které mohou ovlivnit bezpečnost potravin, a současně zlepšit udržitelnost produkce potravin

Specifický cíl č. 2

Přispět k lepšímu nákazovému statusu v Unii a podporovat zlepšování životních podmínek zvířat

Specifický cíl č. 3

Přispět k včasnému zjištění škodlivých organismů a jejich eradikaci, pokud byly tyto škodlivé organismy zavlečeny do Unie

Specifický cíl č. 4

Přispět k zvýšení účinnosti, účelnosti a spolehlivosti úředních kontrol a ostatních činností prováděných za účelem účinného uplatňování a dodržování pravidel Unie uvedených v nařízení, kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravin a krmiv

1.4.3.     Očekávané výsledky a dopady

Finanční rámec na období 2007–2013 se týká především členských států a jejich příslušných orgánů, jelikož jsou hlavními příjemci finančního příspěvku. Existují rovněž nepřímé dopady na zúčastněné strany, jako jsou prvovýrobci (zemědělci atd.), ostatní hospodářské subjekty a veterinární lékaři, tyto jsou však vedlejší. Stejně tomu bude u návrhu nařízení na období 2014–2020.

Celkovým očekávaným výsledkem je, že prostřednictvím spolufinancování ze strany EU:

– budou rychleji eradikovány nákazy zvířat a organismy škodlivé rostlinám v případě ohniska,

– bude zamezeno výskytu nákaz zvířat a organismů škodlivých rostlinám,

– budou právní předpisy EU týkající se bezpečnosti potravin a krmiv uplatňovány v celé EU harmonizovanějším způsobem.

Výše uvedené skutečnosti přispějí rovněž k hladšímu fungování vnitřního trhu a rychlejšímu přístupu na trhy třetích zemí, což může mít kladný dopad na zaměstnanost v EU.

Ukazatele výsledků a dopadů

Cíl č. 1: Přispět k vysoké úrovni bezpečnosti potravin a systémů produkce potravin a ostatních produktů, které mohou ovlivnit bezpečnost potravin, a současně zlepšit udržitelnost produkce potravin

Dosažení tohoto cíle se bude měřit snížením počtu případů onemocnění lidí v Unii v souvislosti s bezpečností potravin nebo zoonózami.

Cíl č. 2: Přispět k lepšímu nákazovému statusu v Unii a podporovat zlepšování životních podmínek zvířat

Dosažení tohoto cíle se bude měřit zvýšením počtu členských států nebo jejich regionů, které jsou prosté nákaz zvířat, pro něž se poskytuje finanční příspěvek, a snížením parametrů nákaz, jako je incidence, prevalence a počet ohnisek.

Cíl č. 3: Přispět k včasnému zjištění škodlivých organismů a jejich eradikaci, pokud byly tyto škodlivé organismy zavlečeny do Unie     

Dosažení tohoto cíle se bude měřit prostřednictvím těchto ukazatelů:

– pokrytí území Unie průzkumy týkajícími se škodlivých organismů, zejména škodlivých organismů, o nichž není známo, že se vyskytují na území Unie, a škodlivých organismů, které se považují za nejnebezpečnější pro území Unie; a

– doba potřebná pro eradikaci těchto škodlivých organismů a úspěšnost eradikace;

Cíl č. 4: Přispět k zvýšení účinnosti, účelnosti a spolehlivosti úředních kontrol a ostatních činností prováděných za účelem účinného uplatňování a dodržování pravidel Unie uvedených v článku 1 návrhu nařízení

Dosažení tohoto cíle se bude měřit prostřednictvím příznivé tendence výsledků kontrol v konkrétních oblastech vyvolávajících obavy, jež byly provedeny odborníky Komise v členských státech a o nichž byla podána zpráva.

1.5.        Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.     Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Soukromý sektor je třeba chránit před závažnými nežádoucími dopady nákaz a škodlivých organismů, a ten tudíž přispěje k podpoře růstu a vytváření pracovních příležitostí v EU. Ustanovení tohoto nařízení by měla podpořit politické cíle stanovené pro každou oblast, jež mají podpořit dobré zdraví zvířat, zdraví rostlin, zdraví rostlinného rozmnožovacího materiálu a úřední kontroly.

Nařízení bude od roku 2014 nadále podporovat provádění opatření EU v oblasti politiky bezpečnosti potravin. Navazuje na výsledky, jichž bylo dosaženo prostřednictvím stávajících právních předpisů, a vychází ze zrychleného posouzení dopadů připojeného k tomuto návrhu.

1.5.2.     Přidaná hodnota ze zapojení EU

V souladu s přístupem k bezpečnosti potravin a krmiv založeným na zásadě „z pole na stůl“ je cílem této akce zajištění zlepšení v celém potravinovém řetězci. Toto odvětví je na úrovni EU harmonizováno a mezi členskými státy existuje významný obchod. Potravinářský a nápojový průmysl v EU je největším výrobním odvětvím v Evropě s ročním obratem v roce 2009 ve výši 954 miliard EUR; toto odvětví vyváží do třetích zemí potraviny a nápoje v hodnotě přibližně 54 miliard EUR, přispívá ke kladné obchodní bilanci ve výši zhruba 10 miliard EUR a zaměstnává okolo 4,2 milionu osob. (Zdroj: Konfederace výrobců potravin a nápojů v EU).

Ohniska závažných nákaz zvířat a chorob rostlin mohou způsobit velké přímé ztráty zemědělství a potenciálně ohromné nepřímé ztráty evropskému hospodářství. Tyto problémy se mohou mezi členskými státy rychle šířit a postihnout celý trh EU. Nedávný výskyt katarální horečky ovcí ve velké části Evropy, který způsobil značné ztráty, je důležitou připomínkou nepředvídatelnosti a závažnosti ohnisek nákaz zvířat.

Cílem zásahu EU je prostřednictvím preventivních opatření a řízení krizí minimalizovat dopad na zdraví lidí a zvířat a na trhy a snížit rizika v celém potravinovém řetězci.

Příspěvek EU se poskytuje na vnitrostátní programy, které mají zlepšit zdraví zvířat nebo zajistit eradikaci nákaz, jež se dotýkají člověka nebo jejichž výskyt může mít významné sociální, hospodářské a politické dopady. Programy eradikace, dozoru a sledování jsou nezbytné k snížení tohoto rizika pro veřejné zdraví a/nebo zdraví zvířat na přijatelnou úroveň. Dozor v rámci celé EU se provádí rovněž u nákaz jako influenza ptáků a přenosné spongiformní encefalopatie (TSE).

Finanční příspěvek na nouzová opatření (fond na mimořádné události) je poskytována s cílem napomoci členským státům při zvládání krizí v souvislosti s nákazami zvířat a byly zřízeny banky očkovacích látek, které uchovávají zásoby těchto látek k zajištění dodávek očkovacích látek pro použití v mimořádných situacích.

Financování je poskytováno rovněž na podporu členského státu, na jehož území byly zavlečeny organismy škodlivé rostlinám, zejména vzhledem k větší obchodní výměně mezi členskými státy a s ostatními zeměmi. To se netýká jen potravinářského průmyslu, nýbrž průmyslu obecně vzhledem k možnému dopadu některých organismů škodlivých rostlinám na dřevo a dřevěné obalové materiály, například palety.

Mimoto je financována síť referenčních laboratoří Evropské unie s cílem zajistit lepší připravenost a poskytovat Komisi a členským státům vědeckou podporu na úrovni EU. To přispěje k harmonizaci diagnostických postupů na úrovni EU. Akce zahrnuje rovněž program školení (Zlepšení školení pro zvýšení bezpečnosti potravin) pro pracovníky příslušných orgánů, a to v EU i mimo ni, s cílem zajistit náležité uplatňování norem EU.

1.5.3.     Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Problémy stávajícího právního rámce souvisí především s nutností tento rámec změnit v souladu se změněnými odvětvovými potřebami, jež byly zjištěny v příslušných přezkumech. Tyto potřeby by se měly odrazit v budoucích právních předpisech bez ohledu na to, zda jsou ustanovení týkající se výdajů obsažena v odvětvových aktech, nebo spojena v jednom horizontálním aktu. Faktor č. 1: Stávající právní rámec je příliš složitý

Stávající nedostatečná jasnost s ohledem na míry financování představuje pro členské státy značnou nejistotu při plánování. Toto nařízení proto předpokládá tři maximální sazby: 50, 75 a 100 %. 100% míra financování se vztahuje na nákup očkovacích látek a způsobilé náklady referenčních laboratoří EU; 75% míra financování se bude vztahovat na způsobilé výdaje členských států, jejichž hrubý národní důchod na obyvatele je podle posledních údajů nižší než 90 % průměru Unie; 50% míra financování se vztahuje na ostatní způsobilé výdaje; tato sazba se od roku 2014 považuje za základní míru financování.

V současnosti se mimoto jednotlivá finanční ustanovení nacházejí v mnoha různých legislativních nástrojích. Tato záležitost bude vyřešena spojením těchto ustanovení do jednoho právního základu. Navrhovaný minimální grant ve výši 50 000 EUR zjednoduší rozpočtové řízení pro správní orgány členských států i evropské orgány.  Faktor č. 2: Stávající nástroje finančního řízení nejsou úplné

Stávající finanční ustanovení neobsahují jednoznačné a konzistentní cíle a ukazatele.

Není jasné vymezení způsobilých opatření a souvisejících nákladů. Zpráva o interním auditu z roku 2012 doporučila jejich objasnění a zjednodušení.

Všechny tyto faktory přispívají k tomu, že systém je příliš složitý a chybovost příliš vysoká. Nedávný průzkum u zástupců členských států zjistil, že se rámec pro plánování víceletých a ročních programů považuje za zatěžující. Roční cyklus přípravy, hodnocení, schvalování a přijímání plánů a podávání zpráv je náročný na zdroje a každoročně znamená vysokou míru opakování.

1.5.4.     Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

Je nanejvýš důležité, aby byl posuzovaný návrh v souladu s ostatními politikami EU. Na vysoké úrovni to znamená podporu cílů strategie EU 2020 a víceletého finančního rámce. Co je patrně nejdůležitější, zásadní je, aby finanční rámec napomohl hospodářskému oživení podporou obchodu a dalších důležitých ekonomických činností. V ostatních oblastech bude důležité zajistit, aby politika v oblasti bezpečnosti krmiv a potravin podpořila a doplňovala ostatní politiky EU a nepřekrývala se s nimi či je nenarušovala. To platí zejména v oblasti zemědělství a obchodu. Nové návrhy společné zemědělské politiky podporují stejný druh obecných cílů jako dotčený stávající návrh nařízení, avšak jiné specifické cíle a jinými prostředky. Zásadní je rovněž to, aby návrh nadále podporoval evropský obchod a byl v souladu se stávajícími a budoucími obchodními pravidly. Do jisté míry je zapotřebí vzít v úvahu i námořní politiku, pokud finanční rámec podporuje například prevenci nebo eradikaci nákaz živočichů pocházejících z akvakultury. A je důležité mít na paměti cíle politik životního prostředí. Mezi ostatními politikami, jako je veřejné zdraví, dobré životní podmínky zvířat a další, existují silné vazby, a tyto politiky musí být vzájemně koordinovány. Doba trvání akce a finanční dopad

1.6.        Časově omezený návrh/podnět

þ Časově omezený návrh/podnět

– þ  Návrh/podnět s platností od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2020

– þ  Finanční dopad od roku 2014 do roku 2020 (prostředky na závazky)

¨ Časově neomezený návrh/podnět

– Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

– poté plné fungování.

1.7.        Předpokládaný způsob řízení[32]

þ Přímé centralizované řízení Komisí

þNepřímé centralizované řízení, při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu svěřeny:

– þ  výkonným agenturám

– ¨  subjektům zřízeným Společenstvími[33]

– ¨  vnitrostátním veřejnoprávním subjektům / subjektům pověřeným výkonem veřejné služby

– ¨  osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označeným v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

¨ Sdílené řízení s členskými státy

¨ Decentralizované řízení s třetími zeměmi

¨ Společné řízení s mezinárodními organizacemi

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

Výkonná agentura pro zdraví a spotřebitele: V souladu s nařízením Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství[34], pověřila Komise[35] prováděním úkolů týkajících se správy programu „Zlepšení školení pro zvýšení bezpečnosti potravin“ na období 2007–2013 Výkonnou agenturu pro zdraví a spotřebitele. Komise proto může rozhodnout, že Výkonnou agenturu pro zdraví a spotřebitele pověří rovněž prováděním úkolů týkajících se správy programu „Zlepšení školení pro zvýšení bezpečnosti potravin“ na období 2014–2020.

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.        Pravidla pro sledování a podávání zpráv

V současnosti spravuje výdaje programu „Zlepšení školení pro zvýšení bezpečnosti potravin“ Výkonná agentura pro zdraví a spotřebitele. Všechny ostatní výdaje spravuje přímo Komise. Větší pozornost bude věnována analýze předložených veterinárních a rostlinolékařských programů; veterinární programy pro rok 2013 byly poprvé předány k externímu hodnocení; toto se bude v příštích letech dále rozvíjet. V současnosti se vypracovávají výkonnostní ukazatele; tyto ukazatele budou užitečné při hodnocení výsledků programu.

Do konce roku 2018 vypracuje Komise hodnotící zprávu o dosažení cílů opatření (na úrovni výsledků a dopadů), účinném využívání zdrojů a evropské přidané hodnotě za účelem rozhodnutí o prodloužení, změně nebo pozastavení opatření. Hodnocení posoudí rovněž prostor pro zjednodušení, to, zda jsou nadále relevantní všechny cíle, jakož i míru, v jaké opatření přispívají k plnění priorit Unie spočívajících v inteligentním a udržitelném růstu podporujícím začlenění. Zohlední také výsledky hodnocení dlouhodobých dopadů předešlých opatření.

Nejpozději do poloviny roku 2022 bude provedeno rovněž následné hodnocení.

Komise sdělí výsledky těchto hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

2.2.        Systém řízení a kontroly

2.2.1.     Zjištěná rizika

Většina finančních prostředků je určena členským státům.

Hlavní prvky plnění rozpočtu:

Prostřednictvím prováděcích aktů budou přijaty společné nebo zvláštní roční pracovní programy pro poskytování finančního příspěvku na úřední kontroly a ostatní činnosti. Výše uvedené roční pracovní programy stanoví sledované cíle, očekávané výsledky, způsob provedení a celkovou částku. Obsahují rovněž popis opatření, která mají být financována, výši finančních částek přidělených na jednotlivá opatření a orientační harmonogram jejich provádění. U grantů uvádějí priority, základní hodnotící kritéria a míru financování.

Pokud jde o provádění programů eradikace, průzkumů a sledování v oblasti zdraví zvířat a rostlin, Komise programy schválí do 30. ledna každého roku na základě posouzení předložených programů, případně s výhradou určitých podmínek, a rozhodne o výši grantu. V případě schválení víceletých programů mohou být rozpočtové závazky rozděleny na roční splátky. V tomto případě Komise přidělí každoročně roční splátky s přihlédnutím k pokroku programů, odhadovaným potřebám a dostupnému rozpočtu.

Při provádění nouzových opatření v oblasti zdraví zvířat a rostlin nebo v případě, že je nutné reagovat na nepředvídatelný vývoj, přijímá Komise rozhodnutí o financování ad hoc.

Mimoto bude přidělena řada zakázek na služby.

Hlavní rizika:

– co se týká úředních kontrol, riziko nesprávného provádění, které snižuje účinnost spolufinancovaných opatření,

– neefektivní nebo nehospodárné využívání finančních prostředků na programy eradikace a nouzová opatření kvůli složitosti náhrad skutečných způsobilých nákladů ve spojení s omezenými možnostmi ověřit způsobilé náklady na základě dokumentární prověrky.

2.2.2.     Předpokládané metody kontroly

Všechny finanční transakce (závazky, platby, inkasní příkazy atd.) a smlouvy / grantové dohody související s politikou výdajů v oblasti potravin a krmiv ověřují, schvalují a podepisují dále pověřené schvalující osoby zodpovědné za danou činnost. Každé dále pověřené schvalující osobě je nápomocna decentralizovaná finanční jednotka, která ověřuje a doplňuje dokumentaci k finančním transakcím a smlouvám / grantovým dohodám před jejich podepsáním. Zahájení a ověřování operací provádějí zaměstnanci příslušného útvaru.

Kromě toho provádí ústřední finanční jednotka dokumentární prověrku ex ante druhého stupně na základě vzorku transakcí. Centralizovaný kontrolní tým GŘ navíc ověřuje způsobilost nákladů vykázaných na úrovni příjemce na místě. GŘ SANCO využívá při organizování kontrol ex post rovněž specializovanou společnost.

Granty: S ohledem na výše uvedený rámec na straně jedné a skutečnost, že mnoho příjemců grantů EU představují veřejné subjekty, lze riziko nesrovnalostí považovat za velmi omezené. Dokončené projekty, jimž byl udělen grant, jsou podrobeny kontrolám ex post. Strategie auditu ex post bude založena a) na kombinaci výběru na základě posouzení rizik a namátkového výběru, aby se zamezilo příliš nepružnému procesu výběru, a b) na tom, aby byla během auditu na místě pokud možno věnována pozornost provozním aspektům.

Zakázky na služby: GŘ SANCO uzavírá smlouvy o poskytování služeb přímo s poskytovateli služeb. Poskytovatelé jsou vybíráni na základě nabídkového řízení, přičemž je plně dodržováno finanční nařízení. Zakázky přesahující určitý strop jsou podrobeny hloubkové kontrole prováděné výborem GŘ SANCO pro veřejné zakázky. GŘ SANCO používá standardní smlouvy navrhované Komisí, které umožňují provádět kontroly ex post. Jelikož jsou smluvní částky pevně stanoveny, riziko finančních chyb je nízké a počet kontrol ex post u zakázek na služby je velmi omezený.

2.3.        Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení finanční zájmy Unie chráněny prevencí podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi v souladu s článkem 325 Smlouvy o fungování Evropské unie, nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství a článkem 58 finančního nařízení.

Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů i inspekce na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří obdrželi finanční prostředky Unie. Úřad OLAF může provádět kontroly a inspekce na místě u hospodářských subjektů, jichž se toto financování přímo nebo nepřímo týká, postupy stanovenými v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. prosince 1996 s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou o financování Unií nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

Aniž jsou dotčeny předchozí odstavce, musí rozhodnutí, dohody a smlouvy vyplývající z provádění tohoto nařízení Komisi, včetně úřadu OLAF, a Účetní dvůr k provádění takových auditů, kontrol a inspekcí na místě výslovně zmocňovat.

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.        Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

· Stávající výdajové rozpočtové položky (přečíslováno pro novou nomenklaturu pro období 2014–2020)

· Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje (nová nomenklatura pro období 2014–2020).

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová položka || Druh výdaje || Příspěvek

|| RP/NRP || zemí ESVO[36] || kandidátských zemí[37] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

3 || 17 01 04 03 Správní výdaje na podporu rostlinolékařských opatření, bezpečnosti krmiv a potravin, eradikace nákaz zvířat a pro fond na mimořádné události || RP/NRP || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE

3 || 17 01 06 03 Správní výdaje na podporu Výkonné agentury pro zdraví a spotřebitele || RP/NRP. || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE

3 || 17 04 01 Finanční příspěvek k zajištění lepšího nákazového statusu a vysoké úrovně ochrany zvířat v Unii || RP/NRP || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE

3 || 17 04 02 Finanční příspěvek k zajištění včasného zjištění organismů škodlivých rostlinám a jejich eradikace || RP/NRP || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE

3 || 17 04 03 Finanční příspěvek k zajištění účinných, účelných a spolehlivých kontrol || RP/NRP || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE

3 || 17 04 04 Nouzová opatření související se zdravím zvířat a rostlin || RP/NRP || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE

4 || 17 04 10 Mezinárodní dohody || RP/NRP || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE

3.2.        Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.     Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

(v běžných cenách)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce: || 3 || Bezpečnost a občanství

GŘ: SANCO || || Rok || Rok || Rok || Rok || Rok || Rok || Rok || Rok || CELKEM

2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || >2020

Operační prostředky || || || || || || || || ||

17 04 01 Přispění k lepšímu nákazovému statusu a vyšší úrovni ochrany zvířat v Unii || Závazky || (1) || 180,000 || 178,500 || 177,000 || 175,000 || 171,500 || 171,500 || 171,000 || || 1 224,500

Platby || (2) || 10,000 || 165,000 || 163,000 || 161,000 || 157,000 || 158,000 || 159,000 || 251,500 || 1 224,500

17 04 02 Přispění k včasnému zjištění výskytu organismů škodlivých rostlinám a jejich eradikaci || Závazky || (1) || 5,000 || 10,000 || 14,000 || 19,000 || 25,000 || 28,500 || 30,500 || || 132,000

Platby || (2) || 3,000 || 9,000 || 12,000 || 17,000 || 22,000 || 25,000 || 26,000 || 18,000 || 132,000

17 04 03 Přispění k vyšší účinnosti, účelnosti a spolehlivosti kontrol || Závazky || (1) || 45,724 || 47,360 || 50,401 || 53,558 || 57,520 || 60,021 || 62,162 || || 376,746

Platby || (2) || 18,000 || 45,000 || 48,000 || 50,000 || 52,000 || 55,000 || 58,000 || 50,746 || 376,746

17 04 04 Nouzová opatření související se zdravím zvířat a rostlin || Závazky || (1) || 20,000 || 20,000 || 20,000 || 20,000 || 20,000 || 20,000 || 20,000 || || 140,000

|| Platby || (2) || 10,000 || 20,000 || 20,000 || 20,000 || 20,000 || 20,000 || 20,000 || 10,000 || 140,000

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy (bývalé položky „BA“, nepřímý výzkum a přímý výzkum) || || || || || || || || ||

17 01 04 03 Podpora výdajů v oblasti bezpečnosti potravin a krmiv, zdraví zvířat, dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin || (3) || 2,670 || 2,670 || 2,670 || 2,670 || 2,670 || 2,670 || 2,670 || || 18,690

17 01 06 03 Výkonná agentura pro zdraví a spotřebitele – příspěvek v oblasti bezpečnosti potravin a krmiv, zdraví zvířat, dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin

CELKEM prostředky || Závazky || =1+3 || 253,394 || 258,530 || 264,071 || 270,228 || 276,690 || 282,691 || 286,332 || || 1 891,936

pro GŘ SANCO || Platby || =2+3 || 43,670 || 241,670 || 245,670 || 250,670 || 253,670 || 260,670 || 265,670 || 330,246 || 1 891,936

Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || 250,724 || 255,860 || 261,401 || 267,558 || 274,020 || 280,021 || 283,662 || || 1 873,246

Platby || (5) || 41,000 || 239,000 || 243,000 || 248,000 || 251,000 || 258,000 || 263,000 || 330,426 || 1 873,246

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || 3,182 || 2,670 || 2,670 || 2,670 || 2,670 || 2,670 || 2,670 || 2,670 ||

CELKEM prostředky || Závazky || =4+6 || 253,394 || 258,530 || 264,071 || 270,228 || 276,690 || 282,691 || 286,332 || || 1 891,936

z OKRUHU 3

víceletého finančního rámce || Platby || =5+6 || 43,670 || 241,670 || 245,670 || 250,670 || 253,670 || 260,670 || 265,670 || 330,246 || 1 891,936

Částka 5 milionů EUR související se změnou klimatu je vyčleněna v návrhu rozpočtu na rok 2014, zejména pro účely eradikace katarální horečky ovcí a nákazy způsobené schmallenberským virem.

Okruh víceletého finančního rámce: || 5 || Správní výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| || || Rok || Rok || Rok || Rok || Rok || Rok || Rok || CELKEM

2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020

GŘ: SANCO || ||

Lidské zdroje || 3,349 || 3,349 || 3,349 || 3,349 || 3,349 || 3,349 || 3,349 || 23,446

Ostatní správní výdaje || 6,121 || 6,243 || 6,368 || 6,495 || 6,625 || 6,758 || 6,893 || 45,503

CELKEM || Prostředky || 9,470 || 9,593 || 9,717 || 9,845 || 9,975 || 10,107 || 10,242 || 68,949

|| || || || || || || || || ||

CELKEM prostředky || (Závazky celkem = platby celkem) || 9,470 || 9,593 || 9,717 || 9,845 || 9,975 || 10,107 || 10,242 || 68,949

z OKRUHU 5

víceletého finančního rámce

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| || || Rok || Rok || Rok || Rok || Rok || Rok || Rok || Rok >2020 || CELKEM

2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020

CELKEM prostředky || Závazky || 262,865 || 268,123 || 273,789 || 280,073 || 286,665 || 292,799 || 296,575 || || 1 960,886

z OKRUHU 1 až 5

víceletého finančního rámce || Platby || 53,141 || 251,263 || 255,388 || 260,515 || 263,645 || 270,778 || 275,913 || 330,246 || 1 960,886

Je třeba připomenout, že částky uvedené v bodě 3.2.1 představují maximální částky a roční potřeby budou každoročně posouzeny na základě celkové maximální částky.

3.2.2.     Odhadovaný dopad na operační prostředky

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

– þ  Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále (Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa))

SPECIFICKÝ CÍL Č. 1 – Přispět k vysoké úrovni bezpečnosti potravin a systémů produkce potravin a ostatních produktů, které mohou ovlivnit bezpečnost potravin, a současně zlepšit udržitelnost produkce potravin

Výdaje spojené s plněním tohoto cíle jsou začleněny do výdajů souvisejících s opatřeními, která jsou přijata na základě cílů č. 2 až 4.

SPECIFICKÝ CÍL Č. 2 – Přispět k lepšímu nákazovému statusu v Unii a podporovat zlepšování životních podmínek zvířat

Cíle a výstupy || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM ||

VÝSTUPY ||

||

Druh výstupu || Průměrné náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady celkem ||

– Výstup || Programy eradikace, tlumení a sledování nákaz a zoonóz || +/- 1,4 milionu || +/-120 || 170 || +/-120 || 168 || +/-120 || 166 || +/-120 || 163 || +/-120 || 159 || +/-120 || 158 || +/-120 || 157 || +/- 840 || 1,141 ||

– Výstup || Ostatní veterinární opatření a nákup očkovacích látek / antigenů || +/- 2,38 milionu || +/- 5 || 10 || +/- 5 || 10,5 || +/- 5 || 11 || +/- 5 || 12 || +/- 5 || 12,5 || +/- 5 || 13,5 || +/- 5 || 14 || +/- 35 || 83,5 ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 2 || || 180,0 || || 178,5 || || 177,0 || || 175,0 || || 171,5 || || 171,5 || || 171 || || 1,224,5 ||

SPECIFICKÝ CÍL Č. 3 – Přispět k včasnému zjištění výskytu škodlivých organismů a jejich eradikaci, pokud byly tyto škodlivé organismy zavlečeny do Unie

Cíle a výstupy || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

VÝSTUPY

Druh výstupu || Průměrné náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady celkem

– Výstup || Programy dozoru || +/-0,9 || 5 || 5,0 || 13 || 9,0 || 16 || 13,0 || 20 || 18,0 || 24 || 24,0 || 27 || 27,0 || 31 || 29,0 || 136 || 125,0

– Výstup || Osivo a sadba || 0,600 || - || - || 2 || 1,0 || 2 || 1,0 || 2 || 1,0 || 2 || 1,0 || 2 || 1,5 || 2 || 1,5 || 12 || 7,0

Mezisoučet za specifický cíl č. 3 || || 5,0 || || 10,0 || || 14,0 || || 19,0 || || 25,0 || || 28,5 || || 30,5 || || 132,0

SPECIFICKÝ CÍL Č. 4 – Přispět k zvýšení účinnosti, účelnosti a spolehlivosti kontrol

Cíle a výstupy || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

VÝSTUPY

Druh výstupu || Průměrné náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady celkem

– Výstup || Laboratoře a střediska || 0,330 || 45 || 15 || 45 || 15,5 || 47 || 16 || 48 || 16,5 || 51 || 17 || 55 || 18 || 56 || 18,8 || 345 || 116,8

– Výstup || Zlepšení školení pro zvýšení bezpečnosti potravin || 0,150 || 95 || 15 || 100 || 15,5 || 105 || 16 || 105 || 16,5 || 116 || 17,5 || 122 || 18 || 127 || 19 || 770 || 117,5

– Výstup || Komunikace || 0,25 || 8 || 2,0 || 8 || 2,0 || 8 || 2,0 || 10 || 2,5 || 10 || 2,5 || 10 || 2,70 || 10 || 2,70 || 64 || 16,4

– Výstup || Národní odborníci || 0,005 || 125 || 0,5 || 125 || 0,5 || 125 || 0,6 || 125 || 0,6 || 125 || 0,7 || 125 || 0,7 || 125 || 0,7 || 875 || 4,3

– Výstup || Systémy varování a systémy IT || 1,300 || 6 || 8 || 7 || 8 || 7 || 8,5 || 7 || 9 || 7 || 9,5 || 7 || 10 || 8 || 10 || 49 || 63,0

– Výstup || Sběr údajů || 0,500 || 4 || 2 || 5 || 2,5 || 6 || 3 || 7 || 3,5 || 9 || 4,5 || 9 || 4,5 || 9 || 4,5 || 49 || 24,5

– Výstup || Mezinárodní organizace || 0,370 || 3 || 1,0 || 3 || 1,0 || 4 || 1,5 || 4 || 1,5 || 4 || 1,5 || 4 || 1,8 || 6 || 2,0 || 28 || 10,3

– Výstup || Studie a hodnocení || 0,300 || 7 || 2,224 || 7 || 2,360 || 9 || 2,901 || 10 || 3,358 || 12 || 4,320 || 12 || 4,321 || 13 || 4,462 || 70 || 23,946

Mezisoučet za specifický cíl č. 4 || || 45,724 || || 47,360 || || 50,401 || || 53,558 || || 57,520 || || 60,021 || || 62,162 || || 376,746

SPECIFICKÉ CÍLE Č. 2 a 3 – Nouzová opatření související se zdravím zvířat a rostlin

Cíle a výstupy || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

VÝSTUPY

Druh výstupu || Průměrné náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady celkem

– Výstup || Nouzová opatření související se zdravím zvířat a rostlin || || * || 20,0 || * || 20,0 || * || 20,0 || * || 20,0 || * || 20,0 || * || 20,0 || * || 20,0 || * || 140,0

|| || || || || || || || || || || || || || || || || ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 2 a 3 || || 20 || || 20 || || 20 || || 20 || || 20 || || 20 || || 20 || || 140

* počet výstupů není znám: to závisí na počtu ohnisek

|| Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

NÁKLADY CELKEM || || 250,724 || || 255,860 || || 261,401 || || 267,558 || || 274,020 || || 280,021 || || 283,662 || || 1,873,246

Je třeba připomenout, že částky uvedené v bodě 3.2.2 představují maximální částky a roční potřeby budou každoročně posouzeny na základě celkové maximální částky.

3.2.3.     Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.  Shrnutí

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití správních prostředků

– þ  Návrh/podnět vyžaduje využití správních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || 3,349 || 3,349 || 3,349 || 3,349 || 3,349 || 3,349 || 3,349 || 23,446

Ostatní správní výdaje || 6,121 || 6,243 || 6,368 || 6,495 || 6,625 || 6,758 || 6,893 || 45,503

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 9,470 || 9,593 || 9,717 || 9,845 || 9,975 || 10,107 || 10,242 || 68,949

Mimo OKRUH 5[38] víceletého finančního rámce ||

Lidské zdroje || xx || xx || xx || xx || xx || xx || xx || xx

Ostatní výdaje správní povahy || xx || xx || xx || xx || xx || xx || xx || xx

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 2,670 || 2,670 || 2,670 || 2,670 || 2,670 || 2,670 || 2,670 || 18,690

CELKEM || 12,141 || 12,263 || 12,388 || 12,515 || 12,645 || 12,778 || 12,913 || 87,640

Výše uvedená čísla budou upravena v souladu s výsledky plánovaného postupu externalizace.

3.2.3.2.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

– þ  Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo)

|| Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020

Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) ||

XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 24,5 || 24,5 || 24,5 || 24,5 || 24,5 || 24,5 || 24,5

XX 01 01 02 (při delegacích) || || || || || || ||

XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || ||

Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[39] ||

XX 01 02 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || 2 || 2 || 2 || 2 || 2 || 2 || 2

XX 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || || || || || || ||

XX 01 04 yy [40] || – v ústředí[41] || || || || || || ||

– při delegacích || || || || || || ||

XX 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || || || || || || ||

Jiné rozpočtové položky (upřesněte) || || || || || || ||

CELKEM || 26,5 || 26,5 || 26,5 || 26,5 || 26,5 || 26,5 || 26,5

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

V současnosti se na řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin (výdaje v oblasti potravin a krmiv), na něž se vztahuje návrh SANCO/11220/2012 Rev.1, podílí 28,5 FTE. Očekává se však, že od roku 2014 bude postačovat 26,5 FTE. Tento počet zahrnuje pouze zaměstnance GŘ SANCO.

Tyto číselné údaje se týkají pouze zaměstnanců odpovědných za řízení výdajů „v oblasti potravin a krmiv“, a nejsou v nich tudíž zahrnuti zaměstnanci podílející se provádění odvětvových politik. Revize legislativního rámce pro odvětvové politiky (zdraví zvířat, škodlivé organismy, rozmnožovací materiál rostlin a kontroly), které se navrhují současně s tímto nařízením o finančním rámci, však nemá na výše uvedené finanční a lidské zdroje žádný dodatečný dopad nad rámec toho, co je uvedeno v tomto společném legislativním finančním výkazu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci || · Koordinovat, utvářet a organizovat postup přijímání ročních pracovních programů (rozhodnutí o financování), včetně konzultace s výborem členských států · Navazovat na / sledovat programování a provádění finančních činností podle platných rozpočtových a finančních pravidel; přispívat do zpráv o činnosti · Připravovat a spravovat informační nástroje; poskytovat informace pro interní a externí audity · Stanovovat a ověřovat platby, závazky a dokumentaci k zadávání veřejných zakázek / ke grantům; zajistit, aby vše splňovalo smluvní podmínky a finanční pravidla/předpisy · Zajišťovat řádné vyúčtování finančních transakcí · Sledovat platební lhůty v souladu s finančním nařízením a pravidly a postup prací v rámci jednotlivých finančních spisů · Připravovat a poskytovat odborné vzdělávání externím organizacím v souvislosti se žádostmi v rámci výzev k podávání návrhů · Sdělovat příslušné informace dodavatelům a příjemcům po celou dobu trvání projektu · Zveřejňovat, řídit a sledovat výzvy k podávání návrhů/nabídek, hodnocení a výběr projektů · Sledovat provádění projektů a výkonnost vedoucích a partnerů projektů, monitorovat smluvní závazky · Sledovat platební lhůty v souladu s finančním nařízením a pravidly a postup prací v rámci jednotlivých finančních spisů · Ověřovat dodržování finančního nařízení, prováděcích pravidel, vnitřních pravidel plnění rozpočtu, základního aktu, rozhodnutí o financování a jiných souvisejících pravidel a rozpočtových dispozic u finančních transakcí · Ověřit grantovou dohodu / smlouvu s vybraným příjemcem/dodavatelem a její odůvodnění · Ověřit, že ve výběrovém řízení byla správně uplatněna metodika, včetně kritérií způsobilosti, výběru a udělení, a že se výběrové řízení uskutečnilo v souladu s pravidly · Kontrolovat správnost postupů závazků

Externí zaměstnanci || · Připravovat a spravovat informační nástroje; poskytovat informace pro interní a externí audity · Stanovovat a ověřovat platby, závazky a dokumentaci k zadávání veřejných zakázek / ke grantům; zajistit, aby vše splňovalo smluvní podmínky a finanční pravidla/předpisy · Zajišťovat řádné vyúčtování finančních transakcí · Sledovat platební lhůty v souladu s finančním nařízením a pravidly a postup prací v rámci jednotlivých finančních spisů · Připravovat a poskytovat odborné vzdělávání externím organizacím v souvislosti se žádostmi v rámci výzev k podávání návrhů · Sdělovat příslušné informace dodavatelům a příjemcům po celou dobu trvání projektu · Zveřejňovat, řídit a sledovat výzvy k podávání návrhů/nabídek, hodnocení a výběr projektů · Sledovat provádění projektů a výkonnost vedoucích a partnerů projektů, monitorovat smluvní závazky · Sledovat platební lhůty v souladu s finančním nařízením a pravidly a postup prací v rámci jednotlivých finančních spisů · Ověřovat dodržování finančního nařízení, prováděcích pravidel, vnitřních pravidel plnění rozpočtu, základního aktu, rozhodnutí o financování a jiných souvisejících pravidel a rozpočtových dispozic u finančních transakcí · Ověřit grantovou dohodu / smlouvu s vybraným příjemcem/dodavatelem a její odůvodnění · Ověřit, že ve výběrovém řízení byla správně uplatněna metodika, včetně kritérií způsobilosti, výběru a udělení, a že se výběrové řízení uskutečnilo v souladu s pravidly · Kontrolovat správnost postupů závazků

3.2.4.     Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– þ  Návrh/podnět je v souladu s víceletým finančním rámcem na období 2014–2020 navrženým Komisí.

– ¨  Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové položky a odpovídající částky.

NEVZTAHUJE SE NA TENTO NÁVRH

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce[42].

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.

NEVZTAHUJE SE NA TENTO NÁVRH

3.2.5.     Příspěvky třetích stran

– þ Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

– ¨  Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Celkem

Upřesněte spolufinancující subjekt || || || || || || || ||

Spolufinancované prostředky CELKEM || || || || || || || ||

3.3.        Odhadovaný dopad na příjmy

– þ  Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– ¨  Návrh/podnět má tento finanční dopad:

¨         dopad na vlastní zdroje

¨         dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka: || Prostředky použitelné v probíhajícím rozpočtovém roce || Dopad návrhu/podnětu[43]

Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020

Článek …………. || || || || || || || ||

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

NEVZTAHUJE SE NA TENTO NÁVRH

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

NEVZTAHUJE SE NA TENTO NÁVRH

[1]               KOM(2011) 398 v konečném znění.

[2]               KOM(2011) 388 v konečném znění.

[3]               KOM(2011) 398 v konečném znění.

[4]               KOM(2011) 388 v konečném znění.

[5]               Úř. věst. C , , s. .

[6]               Úř. věst. C , , s. .

[7]               Úř. věst. C , , s. .

[8]               KOM(2011) 398 v konečném znění.

[9]               KOM(2012) 388 v konečném znění.

[10]             Úř. věst. C , , s. .

[11]             KOM(2010) 543 v konečném znění.

[12]             Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1.

[13]             Úř. věst. L 78, 20.3.2013, s. 23.

[14]             Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

[15]             Úř. věst. L 378, 31.12.1982, s. 58.

[16]             Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

[17]             Úř. věst. L 155, 18.6.2009, s. 30.

[18]             Úř. věst. 125, 11.7.1966, s. 2289/66.

[19]             Úř. věst. L 340, 9.12.1976, s. 25.

[20]             Úř. věst. L 226, 13.8.1998, s. 16.

[21]             Úř. věst. L 267, 8.10.2008, s. 8.

[22]             Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.

[23]             Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.

[24]             Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1.

[25]             Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71.

[26]             Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1.

[27]             Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

[28]             Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.

[29]             Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

[30]             ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[31]             Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[32]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html

[33]             Uvedené v článku 185 finančního nařízení.

[34]             Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.

[35]             Rozhodnutí Komise K(2008) 4943 ze dne 9. září 2008.

[36]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[37]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[38]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[39]             SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník.

[40]             Dílčí strop na externí pracovníky z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

[41]             V podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[42]             Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[43]             Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25% nákladů na výběr.