52013DC0298

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

EVROPSKÁ STRATEGIE PRO MIKRO- A NANOELEKTRONICKÉ SOUČÁSTI A SYSTÉMY

1.           Úvod

Mikro- a nanoelektronické součásti a systémy[1] nejsou zásadní jen pro digitální výrobky a služby; podporují také inovace a konkurenceschopnost ve všech hlavních hospodářských odvětvích. Dnešní automobily, letadla a vlaky jsou díky svým elektronickým součástem bezpečnější, energeticky úspornější a pohodlnější. Totéž platí pro velká odvětví, například zdravotnické vybavení, domácí spotřebiče, energetické sítě a bezpečnostní systémy. Proto je mikro- a nanoelektronika klíčovou technologií (KET)[2] a je nezbytná pro růst a zaměstnanost v Evropské unii (EU).

Toto sdělení stanoví strategii pro posílení konkurenceschopnosti a možností růstu odvětví mikro- a nanoelektroniky v Evropě. V souladu s aktualizovanou průmyslovou politikou[3] je cílem, aby si Evropa udržela vedoucí postavení v oblasti návrhu a výroby těchto technologií a aby bylo dosaženo přínosů v celém hospodářství.

Strategie zahrnuje nástroje politiky na regionální a vnitrostátní úrovni a na úrovni EU, včetně finanční podpory výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI), přístupu ke kapitálovým investicím (CAPEX) a zlepšování a lepšího využití příslušných právních předpisů. Strategie staví na silných stránkách Evropy[4] a na regionálních uskupeních excelence. Zahrnuje celý hodnotový řetězec od materiálů a výroby zařízení po návrh a sériovou výrobu mikro- a nanoelektronických součástí a systémů.

Důležitost této oblasti a úkoly, kterým čelí zúčastněné strany v EU, vyžadují urychlené a odvážné akce, aby v evropských inovačních a hodnotových řetězcích nezůstaly slabé články. Důraz je kladen na:

· přilákání a převedení investic na podporu evropského plánu pro dosažení vedoucího postavení mikro- a nanoelektronického průmyslu,

· zřízení mechanismu na úrovni EU, kterým členské státy, EU a soukromý sektor spojí a zacílí podporu výzkumu, vývoje a inovací v mikro- a nanoelektronice,

· přijetí opatření k posílení evropské konkurenceschopnosti s cílem zajistit rovné podmínky na celosvětové úrovni, pokud jde o státní podporu, podpořit rozvoj podnikání a malé a střední podniky a řešit otázku nedostatku dovedností.

2.           Proč je mikro- a nanoelektronika pro Evropu zásadní?

2.1.        Důležité odvětví s významným růstovým potenciálem a masivním ekonomickým dopadem

Mikro- a nanoelektronika je oporou významné části celosvětové ekonomiky. Její úloha bude nadále růst s prohlubováním digitalizace budoucích výrobků a služeb, jak je naznačeno níže.

· Celosvětový obrat odvětví samotného činil v roce 2012 přibližně 230 miliard eur[5]. Hodnota výrobků, které se skládají z mikro- a nanoelektronických součástí, představuje celosvětově přibližně 1 600 miliard eur.

· Navzdory nedávnému zhoršení finančních a ekonomických podmínek vykázal celosvětový trh pro mikro- a nanoelektroniku od roku 2000 růst o 5 % ročně. Ve zbytku současného desetiletí se předpokládá další růst minimálně na stejné úrovni.

· Rychlost inovací v tomto oboru je jednou z hlavních hnacích sil vysokého růstu celého digitálního odvětví, které má dnes celosvětově hodnotu přibližně 3 000 miliard eur[6].

· V Evropě je mikro- a nanoelektronika odpovědná za 200 000 přímých a více než 1 000 000 nepřímých pracovních míst[7] a poptávka po dovednostech neustává.

· Dopad mikro- a nanoelektroniky na ekonomiku jako celek se odhaduje na 10 % celosvětového HDP[8].

2.2.        Klíčová technologie pro řešení společenských výzev

Mikro- a nanoelektronika nepředstavuje jen výpočetní výkon v počítačích a mobilních přístrojích. Plní také funkce snímačů a akčních členů[9], které se například nacházejí v inteligentních měřičích a inteligentních sítích, jež snižují spotřebu energie, nebo v implantátech a sofistikovaných zdravotnických přístrojích, které zlepšují zdravotní péči a pomáhají starším osobám. Rovněž představuje stavební bloky pro větší bezpečí v obecném smyslu, pro bezpečnost a účinnost celých dopravních systémů a pro sledování životního prostředí.

Bez elektroniky dnes nelze úspěšně čelit žádným společenským výzvám.

3.           Měnící se průmyslové prostředí pro mikro- a nanoelektroniku

3.1.        Technický pokrok přináší nové příležitosti

Existují dvě hlavní cesty, které charakterizují vývoj techniky a pohánějí transformaci podniků. První cesta prohlubuje miniaturizaci součástí na nanometrové úrovni podle mezinárodního plánu vývoje techniky, který byl stanoven průmyslem[10]. Tato cesta, nazývaná „more Moore“, se zaměřuje na vyšší výkonnost, nižší cenu a nižší spotřebu energie[11].

Druhá cesta má za cíl diverzifikaci funkcí čipu prostřednictvím integrace mikroprvků, jako jsou výkonové tranzistory a elektromechanické spínače. Tato cesta se nazývá „more than Moore“. Je základem inovací v mnoha důležitých oblastech, jako jsou energeticky účinné budovy, inteligentní města a inteligentní dopravní systémy.

Kromě toho jsou předmětem výzkumu zcela nové, průrazné technologie a architektury. Ty se často označují jako cesta „beyond CMOS“[12]. Vyžadují multidisciplinární výzkum, hluboké znalosti fyziky a chemie a vynikající inženýrské dovednosti.

Průmysl navíc kvůli snižování výrobních nákladů postupně zvyšuje velikost substrátových disků[13] používaných při výrobě mikro- a nanoelektroniky. Tyto změny ve výrobních standardech vyžadují značné kapitálové výdaje a investice do výzkumu, vývoje a inovací.

3.2.        Růst nákladů na VaVaI a konkurenceschopnější prostředí pro VaVaI

Další miniaturizace znamená zvyšování nákladů na výzkum, vývoj a inovace (VaVaI) a kapitálových výdajů (CAPEX). Míra investic do výzkumu, vývoje a inovací v mikro- a nanoelektronickém průmyslu se zvýšila z 11 % v roce 2000 na 17 % v roce 2009[14]. Tento trend zřejmě pokračuje. Tak vysoké investice udrží jen velkosériová výroba.

V odvětví stále probíhá konsolidace. To může vést k situaci, kdy na celém světě zůstane jen pár hráčů, v Evropě možná žádný. Odhaduje se, že aby společnost v odvětví polovodičů unesla investice na udržení kroku s vývojem techniky, potřebuje 10% celosvětový tržní podíl.

Výsledkem je tvorba globálních aliancí mezi společnostmi, například aliance IBM se sídlem v New Yorku zaměřená na technologii s 300mm substrátovými disky a konsorcium Global 450 Consortium zaměřené na přechod na 450mm substrátové disky. V Evropě je vývoj technologií příští generace soustředěn v předních výzkumných střediscích, jako jsou LETI[15], Fraunhofer[16] a imec[17], které úzce spolupracují s průmyslem. Výzkum samotný se stále více globalizuje vzhledem k nástupu Asie jako domova držitelů patentů a kvalifikovaných pracovníků.

3.3.        Nové obchodní a výrobní modely

Průmyslové prostředí v oboru mikro- a nanoelektroniky se drasticky mění, přičemž v posledních 15 letech dochází k významnému přesunu velkosériové výroby do Asie[18]. Celkově výroba v Evropě v roce 2011 poklesla na necelých 10 % světové produkce. Navzdory silným stránkám společností z USA, které v oboru působí, se v USA uskutečňuje jen 16 % výroby.

S rostoucími náklady na budování výrobních závodů (nazývaných „fabs“) se důležitým prvkem v rozhodování, kde vybudovat nové kapacity, stalo udílení finančních pobídek územními orgány. Významnou roli hrají daňové úlevy, pozemky, levná energie a další pobídky, stejně jako dostupnost kvalifikované pracovní síly[19].

Dalším důležitým trendem je nástup modelu „foundry“[20]. Společnosti, které vyrábějí návrhy jiných, se silně rozvinuly v Asii a již představují přibližně 10 % celosvětové produkce elektronických součástí. Současně roste počet společností nazývaných „fabless“, které nedisponují výrobními kapacitami[21] a příjmy generují prodejem návrhů čipů. Bez výrobních kapacit těmto společnostem odpadají vysoké režijní náklady společností, které výrobními kapacitami disponují.

Bezpečný přístup k výrobním kapacitám však může být v budoucnosti problematický, protože společnosti zaměřené na výrobu rozšiřují nabídku svých služeb o návrh a prototypování, což jim umožní nahlížet do konečných produktů. Za účelem minimalizace rizika si některé návrhářské společnosti udržují vlastní omezené výrobní linky (model nazývaný „fab-lite“).

3.4.        Výrobci zařízení vlastní klíčové prvky hodnotového řetězce

Bez pokroku v oblasti výrobních zařízení není možný pokrok v další miniaturizaci a zvyšování funkčnosti čipů. Výrobci zařízení se stali klíčovou částí hodnotového řetězce, což se odráží v jejich prominentní roli v mezinárodních technologických aliancích.

4.           Silné a slabé stránky Evropy

4.1.        Odvětví strukturované okolo center excelence a širší dodavatelské řetězce pokrývající celou Evropu

Podobně jako ve zbytku světa je evropský mikro- a nanoelektronický průmysl soustředěn okolo velkých regionálních míst výroby a návrhu. Regiony v okolí Drážďan (DE), Grenoblu (FR) a Eindhovenu-Lovaně (NL-BE) jsou domovem tří hlavních výzkumných a výrobních center se zvýšenou specializací v jedné ze tří oblastí „more Moore“, „more than Moore“ a vybavení a materiálů. Kromě toho je region Dublin (IE) velkým evropským místem výroby mikroprocesorů a Cambridge (UK) je například domovem přední společnosti v oblasti návrhu mikroprocesorů s nízkou spotřebou, které se používají ve většině dnešních mobilních přístrojů a tabletů.

Uvedené seskupování a regionální specializace jsou nezbytným předpokladem pro budoucí vývoj odvětví. Spoléhají však na široký dodavatelský řetězec rozprostřený přes celou Evropu. Ten zahrnuje relativně menší, avšak vysoce inovační a specializovaná uskupení, jako jsou regiony Štýrský Hradec a Vídeň (AT), Milán a Katánie (IT) nebo Helsinky (FI).

Evropa čítá tři velké nezávislé společnosti v oboru mikro- a nanoelektroniky, které jsou, pokud jde o celosvětový prodej v roce 2012, na 8. (STMicroelectronics), 10. (Infineon) a 12. (NXP) místě. Evropa rovněž přilákala některé významné zámořské společnosti, které v Evropě investují (např. GlobalFoundries a Intel). Výrobě mikro- a nanoelektroniky v Evropě dále slouží velmi konkurenceschopný a široký hodnotový řetězec a ekosystém společností, včetně mnoha malých a středních podniků. Hlavní místa výroby jsou součástí výše uvedených regionálních uskupení.

4.2.        Vedoucí postavení na nezbytných vertikálních trzích, téměř nepřítomnost v některých velkých segmentech

Evropa se relativně neúčastní výroby součástí, které souvisejí s počítači a spotřebiteli a představují velkou část celkového trhu. Zaujímá však vedoucí postavení v oblasti elektroniky pro automobily (cca 50 % celosvětové produkce), energetické aplikace (cca 40 %) a průmyslovou automatizaci (cca 35 %). Evropa je rovněž stále silná v návrhu elektroniky pro mobilní telekomunikace.

Evropské společnosti, včetně mnoha malých a středních podniků, si udržují celosvětové vedoucí postavení v oblasti inteligentních mikrosystémů, jako jsou lékařské implantáty a senzorové technologie. I když jde v současné době o úzce specializované trhy, jedná se o oblasti s vysokým růstem (zpravidla přesahujícím 10 % ročně). Dalším klíčovým aktivem je vedoucí postavení Evropy na rychle rostoucím trhu součástí s nízkou spotřebou energie.

4.3.        Nesporné vedoucí postavení Evropy v oblasti materiálů a vybavení

V Evropě sídlí někteří z nejdůležitějších dodavatelů vybavení a materiálů, včetně např. společností ASML a SOITEC, jež mají významný podíl na příslušném světovém trhu. Tyto společnosti spoléhají na řadu dodavatelů usazených v celé Evropě, z nichž se mnoho řadí mezi malé a střední podniky. Tito evropští dodavatelé vybavení a materiálů jedinečně ovládají vysoce sofistikované technologie, od optiky a laserů po přesnou mechaniku a chemii. Jejich úloha v pokroku v oblasti mikro- a nanoelektroniky je důležitá a uznávaná, což ilustruje například nedávná strategická investice významných společností z odvětví polovodičů do společnosti ASML[22].

4.4.        Investice společností z EU zůstávají relativně skromné

I když jsou investice evropských společností v absolutních číslech vysoké (v řádu miliard eur), zůstávají relativně skromné ve srovnání s investicemi jinde. Přitažlivost Evropy pro podnikání nicméně zůstává vysoká vzhledem k objemu její spotřeby, která přesahuje 20 % světového trhu. Ale budoucí investice do výroby elektroniky v Evropě nejsou zaručené. Soutěž s ostatními regiony ve světě je tvrdá.

Veřejné investice do výzkumu, vývoje a inovací a politiky na přilákání soukromých investic zůstávají napříč EU vysoce roztříštěné, navzdory pokroku dosaženému v posledních pěti letech. To je v ostrém kontrastu se skutečností, že výzkum, vývoj a inovace v mikro- a nanoelektronice jsou v Evropě na světové úrovni a vysoce atraktivní pro mezinárodní hráče.

5.           Dosavadní evropské úsilí

5.1.        Regionální a vnitrostátní úsilí na posílení uskupení excelence

Na regionální úrovni bylo zejména v posledních 15 letech vloženo velké úsilí do výstavby odvětvových průmyslových a technologických uskupení. Nejúspěšnější uskupení jsou výsledkem dlouhodobě udržovaných strategií kombinujících různé politiky, například daňové pobídky, investice do výzkumu, vývoje a inovací ve veřejných laboratořích, intenzivní spolupráci mezi průmyslem a vysokými školami, infrastruktury na světové úrovni, kritické pokrytí hodnotového řetězce a dynamické podnikatelské prostředí. Stejně tak je pro obor velmi důležitá dostupnost dovedností a znalostí.

Vzhledem k budoucím výzvám, včetně rostoucích nákladů na výzkum, vývoj a inovace, silně konkurenčního celosvětového prostředí a eroze některých klíčových částí hodnotového řetězce v Evropě (například fáze spojování součástí do systémů), je nezbytná mnohem užší spolupráce podél hodnotových řetězců a v inovačních ekosystémech na úrovni EU.

5.2.        Rostoucí a koordinovanější investice do výzkumu, vývoje a inovací na úrovni EU

Investice do výzkumu, vývoje a inovací v oboru mikro- a nanoelektroniky jsou součástí programů EU pro výzkum a vývoj od jejich zahájení. Také program EUREKA obsahuje velké výzkumné uskupení v oboru mikro- a nanoelektroniky[23].

Po 10 letech stagnace podpory výzkumu, vývoje a inovací v tomto odvětví ze strany EU[24] začalo v roce 2011 postupné navyšování v rozsahu přibližně 20 % ročně, které vede k rozpočtu, jenž v roce 2013 přesahuje 200 milionů eur. V roce 2008, s cílem soustředit úsilí v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a dosáhnout kritické hranice, Komise, členské státy a soukromé zúčastněné strany společně zahájily partnerství veřejného a soukromého sektoru v podobě společného podniku[25] (ENIAC). Do konce roku 2013 společný podnik ENIAC investuje do výzkumu, vývoje a inovací z veřejné i soukromé strany více než 2 miliardy eur, a to nad rámec přibližně 1 miliardy eur investovaných do mikro- a nanoelektroniky v sedmém rámcovém programu.

5.3.        Radikální technologické inovace, ale mezery v inovačním řetězci

Podpora výzkumu, vývoje a inovací se v EU zaměřuje na přípravu příštích dvou technologických generací[26]. Prostřednictvím těchto programů průmysl držel krok se špičkovým vývojem v další miniaturizaci. Také byly prostřednictvím těchto programů vyvinuty sofistikované inteligentní systémy, které jsou dnes nasazeny například v automobilech nebo zdravotnických systémech.

Nicméně programy EU na podporu výzkumu, vývoje a inovací doposud podporovaly rané fáze inovačního procesu, např. ověření technologií až do laboratorní úrovně[27]. Smyslem bylo ponechat další kroky na cestě ke konečnému produktu na průmyslu, a to vzhledem k vysokým investicím, jež tyto kroky vyžadují. To vedlo ke zřejmým mezerám v inovačním řetězci. K zajištění efektivity a překlenutí tzv. „údolí smrti“ je třeba, aby se podpora výzkumu a inovací v tomto odvětví ve stále větší míře zabývala celým inovačním řetězcem, který přesahuje hranice jedné společnosti, regionu nebo členského státu.

Společný podnik ENIAC nedávno volal po pilotních výrobních linkách, které by se zabývaly zejména těmito vyššími úrovněmi technologické vyspělosti. Velký zájem ze strany soukromých zúčastněných stran a veřejných orgánů o podporu těchto pilotních linek dokládá jejich strategickou důležitost.

6.           Cesta kupředu – evropská průmyslová strategie

Navržená strategie staví na evropské iniciativě pro klíčové technologie a na návrhu programu Horizont 2020[28] pro výzkum, vývoj a inovace. Zaměřuje se na akce, které jsou specifické pro výzvy, jimž mikro- a nanoelektronika čelí.

6.1.        Cíl: zvrátit pokles podílu EU na světové nabídce

Evropa si nemůže dovolit ztratit své kapacity pro návrh a výrobu mikro- a nanoelektroniky. Ohrozilo by to velké části hodnotových řetězců ve významných průmyslových odvětvích a zamezilo Evropě v přístupu k nepostradatelným technologiím, které jsou zapotřebí k řešení jejích společenských výzev.

Vzhledem k mnoha budoucím příležitostem a k úkolům, kterým odvětví čelí, je nyní nejvyšší čas posílit a koordinovat veškeré příslušné veřejné akce napříč Evropou. Průmyslová strategie by měla zajistit návrat k růstu a během desetiletí dosáhnout v EU takové úrovně produkce, která bude bližší evropskému podílu na světovém HDP. Konkrétně má tyto cíle:

· zajistit dostupnost mikro- a nanoelektroniky, která je potřebná pro konkurenceschopnost klíčových průmyslových odvětví v Evropě,

· přilákat v Evropě vyšší investice do pokročilé výroby a posílit konkurenceschopnost průmyslu v celém hodnotovém řetězci od návrhu po výrobu,

· udržet vedoucí postavení v oblasti nabídky vybavení a materiálů a v oblastech, jako jsou cesta „more than Moore“ a energeticky úsporné součásti,

· dosáhnout vedoucího postavení v oblasti návrhu čipů na rychle rostoucích trzích, zejména v oblasti návrhu složitých součástí.

6.2.        Zaměření na silné stránky Evropy, posilování předních evropských uskupení a stavění na nich

Jak bylo naznačeno výše, aktiva Evropy v mikro- a nanoelektronice zahrnují vynikající akademickou vědeckou komunitu a vedoucí postavení průmyslu na vertikálních trzích. Pokud se navíc uváží Evropa jako celek, pak disponuje průmyslovou a technologickou přítomností v celém hodnotovém řetězci, včetně vybavení, materiálů, výroby a návrhu, a také silným průmyslem v roli koncového uživatele.

Bude-li Evropa stavět na těchto silných stránkách a zmobilizuje-li potřebné prostředky, měla by se v oboru mikro- a nanoelektroniky stát významným hráčem. Mobilizace prostředků bude vyžadovat sladění akcí na regionální, vnitrostátní a evropské úrovni. Tím se v Evropě vybuduje důvěra a podpoří obnova a růst výrobních kapacit.

Důraz je kladen na posílení a využití excelence výzkumných a technologických organizací, pokud jde o vybavení a personál. Tyto organizace by měly být „vytouženými místy“ pro talentované inženýry a vědce v oboru, v centru ekosystémů, které přilákají soukromé investice do výroby a návrhu. Pro úspěšnou maximalizaci návratnosti investic a zajištění excelence bude klíčový další pokrok směrem k doplňující se specializaci a k silnější spolupráci mezi hlavními výzkumnými a technologickými organizacemi v souladu se strategií EU pro inteligentní specializaci[29].

K zajištění dalšího uplatnění elektroniky ve všech sektorech průmyslu a využití příležitostí, které vyvstávají z multidisciplinární práce, by měla být posílena užší přeshraniční a meziodvětvová spolupráce, včetně spolupráce s odvětvími, které jsou koncovými uživateli.

6.3.        Využití příležitostí, které se objevují v nekonvenčních oblastech, a podpora růstu malých a středních podniků

Malé a střední podniky hrají klíčovou úlohu v nově vznikajících oblastech, jako je plastová a organická elektronika, inteligentní integrované systémy a obecně odvětví návrhu. Důležitým cílem je tedy lépe začlenit malé a střední podniky do hodnotových řetězců a poskytnout jim přístup ke špičkovým technologiím a k vybavení pro výzkum, vývoj a inovace. Pokud jde o podnícení inovací v celém hospodářství a zejména v netechnických malých a středních podnicích, zásadní bude podpora center excelence, které pomáhají vestavět mikro- a nanoelektroniku do všech typů produktů a služeb.

Partnerství mezi odvětvími, jež jsou koncovými uživateli, veřejnými orgány a dodavateli mikro- a nanoelektroniky (velkými i malými) v rámci celé EU pomohou otevřít nové rychle rostoucí oblasti, jako jsou elektromobily, energeticky účinné budovy a inteligentní města a všechny typy mobilních webových služeb.

7.           Akce

7.1.        Směrem k evropskému strategickému plánu pro investice v oboru

Cílem je přilákat vyšší veřejné a soukromé investice a směrovat je do realizace plánu na zajištění vedoucího postavení, který bude stanoven průmyslem.

Úroveň veřejných a soukromých investic bude odpovídat velikosti úkolu. Záměrem je dosáhnout celkové výše veřejných a soukromých investic do výzkumu, vývoje a inovací na úrovni EU, členských států a regionů přesahující 1,5 miliardy eur ročně, tj. dosáhnout celkového rozpočtu přesahujícího 10 miliard eur po dobu sedmi let.

Za tímto účelem Komise vstoupí do dialogu se zúčastněnými stranami a zřídí skupinu předních hráčů v odvětví elektroniky, která vypracuje a pomůže realizovat evropský průmyslový strategický plán, jenž bude stavět na silných stránkách Evropy a pokryje tři doplňující se linie:

· Vývoj na technologické cestě „More than Moore“ se substrátovými disky o průměrech 200 mm a 300 mm. Ten Evropě umožní udržet a posílit vedoucí postavení[30] na trhu, který přestavuje přibližně 60 miliard eur ročně a vykazuje 13% meziroční růst. Bude to mít přímý dopad na vytváření vysoce kvalifikovaných pracovních míst, zejména v malých a středních podnicích.

· Další pokrok v technologiích „more Moore“ pro nejlepší možnou miniaturizaci na substrátových discích o průměru 300 mm. Investice by měly Evropě umožnit postupně navýšit produkci na tomto trhu, který představuje více než 200 miliard eur[31].

· Vývoj nové výrobní technologie na substrátových discích o průměru 450 mm. Investice budou zpočátku přínosem pro evropské výrobce vybavení a materiálů, kteří si dnes udržují vedoucí postavení na trhu o objemu přibližně 40 miliard eur ročně, a v průběhu pěti až deseti let poskytnou zřejmou konkurenční výhodu celému odvětví.

Plán bude stanoven nejpozději do konce roku 2013 v podobě souboru konkrétních akcí, které posílí zejména evropská uskupení excelence v oblasti výroby a návrhu (viz oddíl 4.1) a zajistí otevřenost vůči partnerstvím a aliancím napříč hodnotovým řetězcem. Akce veřejného sektoru, Evropské komise, členských států a regionálních orgánů budou sestávat z:

· podpory výzkumu, vývoje a inovací prostřednictvím institucionálního financování nebo grantů pro akce, jež plán podnítí. Budou mobilizovány soustředěné a koordinované intervence[32] generující kritický moment a maximalizující návratnost investic,

· vývoje – v partnerství s průmyslem a s cílem podpořit inovace – pokročilé výrobní a pilotní infrastruktury pro překlenutí mezery v inovačním řetězci a propojení návrhu s vlastním nasazením,

· usnadnění přístupu k financování kapitálových výdajů prostřednictvím půjček a kapitálu, zejména regionálních fondů a inovačních programů Evropské investiční banky (EIB). V této souvislosti podepsala Evropská komise s EIB v únoru 2013 memorandum o porozumění, v němž jsou klíčové technologie označeny za prioritu pro investice.

Komise připraví podmínky, aby průmysl mohl ustanovit týmy podél hodnotového řetězce a vytvořit a pravidelně aktualizovat plán. Členské státy, regionální orgány a Evropská komise podpoří plán individuálně nebo společně prostřednictvím společné technologické iniciativy a iniciativy EUREKA. Tím se zajistí nejlepší využití regionálních strukturálních fondů, mimo jiné prostřednictvím inteligentní specializace mezi cílovými uskupeními a prostřednictvím finančních nástrojů stanovených v rámci evropských strukturálních investičních fondů (fondů ESI)[33].

Průmysl se zapojí do udržování a rozšiřování návrhových a výrobních činností v Evropě a s pomocí výzkumných a technologických organizací a akademické komunity bude pravidelně aktualizovat plán, aby odpovídal dynamice vývoje trhu a techniky.

7.2.        Společná technologická iniciativa: třístranný model pro projekty velkého rozsahu

Evropská komise na základě článku 187 Smlouvy o fungování Evropské unie navrhne společnou technologickou iniciativu[34], která sloučí prostředky na úrovni projektů za účelem podpory přeshraniční spolupráce průmyslu a akademické sféry na výzkumu, vývoji a inovacích. Návrh nařízení Rady o zřízení společného podniku nahradí dva stávající společné podniky v oblasti vestavěných počítačových systémů (ARTEMIS) a nanoelektroniky (ENIAC), které byly založeny v rámci sedmého rámcového programu. Pokud jde o výzvu „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ v programu Horizont 2020, nová společná technologická iniciativa obsáhne tři hlavní, související oblasti:

· návrhové technologie, výrobní procesy a integraci, vybavení a materiály pro mikro- a nanoelektroniku,

· procesy, metody, nástroje a platformy, referenční návrhy a architektury pro vestavěné či kyberneticko-fyzikální systémy,

· multidisciplinární přístupy k inteligentním systémům.

Nová společná technologická iniciativa bude stavět na poznatcích získaných z aktuálních společných technologických iniciativ[35] a poskytne zjednodušenou strukturu financování. Bude podporovat zejména akce náročné na kapitál[36], jako jsou pilotní linky nebo velké demonstrační projekty na vyšší úrovni technologické připravenosti až do úrovně 8 znázorněné výše. Ty budou vyžadovat třístranný model financování zahrnující Evropskou komisi, členské státy a průmysl a pomohou sladit příslušné investiční strategie napříč Evropou. Realizace se bude řídit zásadami programu Horizont 2020 a bude v souladu s pracovním programem pro průřezové klíčové technologie, aby se posílilo vzájemné obohacování mezi různými klíčovými technologiemi.

Podpora společné technologické iniciativy bude doplněna financováním ze strany EU pro výzkum a vývoj technologií a pro inovační akce cílené především na malé a střední podniky. Tím se pokryjí výzkum, vývoj a inovace v nových oblastech mikro- a nanoelektroniky (viz oddíl 6.3), včetně oblastí, které vyžadují kombinaci několika klíčových technologií, například pokročilých materiálů, průmyslových biotechnologií, fotoniky, nanotechnologií a pokročilých výrobních systémů[37].

Komise v rámci nové společné technologické iniciativy dále prověří, jak zjednodušit a urychlit schvalování státní podpory, mimo jiné prostřednictvím projektu společného evropského zájmu podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie.

7.3.        Využití a podpora opatření v oblasti horizontální konkurenceschopnosti

Pro přilákání soukromých investic do elektroniky je nezbytná dostupnost vysoce kvalifikovaných pracovníků – inženýrů a techniků. Podobně jako celé odvětví informačních a komunikačních technologií trpí mikro- a nanoelektronika rostoucím nedostatkem dovedností a nepoměrem mezi jejich nabídkou a poptávkou. Komise bude nadále prostřednictvím iniciativy e-Skills podporovat počítačovou gramotnost, kterou průmysl vyžaduje, a nedávno zahájila „velkou koalici pro dovednosti a pracovní místa v oblasti informačních a komunikačních technologií“. Pro mikro- a nanoelektroniku je kritické zapojení průmyslu, který přiláká mladou generaci v rané fázi jejího vzdělávání. Kromě úsilí průmyslu a příslušných iniciativ na regionální a vnitrostátní úrovni bude Komise v rámci programu Horizont 2020 nadále spolufinancovat projekty na tvorbu a šíření výukových a vzdělávacích materiálů týkajících se nejnovějších technologií v odvětví mikro- a nanoelektroniky a podporovat osvětové kampaně cílené na mladé podnikatele.

Evropská komise navíc zavádí Přehled dovedností EU s aktualizovanými předpověďmi nabídky dovedností a potřeb trhu práce do roku 2020, aby zvýšila transparentnost Evropské klasifikace dovedností/kompetencí, kvalifikací a povolání (ESCO) jako sdílené platformy pro oblasti práce, vzdělávání a odborné přípravy a aby podpořila mobilitu.

Společně s výzkumnými a technologickými organizacemi, vysokými školami a vnitrostátními a regionálními orgány bude Komise usilovat o zpřístupnění sdílených zařízení a služeb pro testování a rané experimenty v oboru mikro- a nanoelektronických technologií začínajícím podnikům, malým a středním podnikům a uživatelům v celé Evropě.

Navíc budou prostřednictvím zadávání veřejných zakázek v oblasti inovací, jejichž hnací silou je mikroelektronika a nanoelektronika, jako je například zdravotnické a bezpečnostní vybavení, vytvořeny lepší podmínky pro rozvoj trhu v těchto oborech.

7.4.        Mezinárodní rozměr

Evropská komise podpoří mezinárodní spolupráci v mikro- a nanoelektronice, zejména v oboustranně výhodných oblastech, jako je mezinárodní technologické plánování, určování srovnávacích standardů, normalizace, problematika zdraví a bezpečnosti v souvislosti s nanomateriály[38] a příprava přechodu na substrátové disky o průměru 450 mm nebo špičkový výzkum na cestě „beyond CMOS“.

Evropská komise bude na mezinárodních vícestranných a dvoustranných fórech nadále usilovat o dosažení transparentnějších a rovných podmínek na celosvětové úrovni cestou omezení narušení obchodu a trhu a vytrvá ve snaze odvětví podporovat, pokud je o obchodní vyjednávání v rámci sektorů a o významné otázky, které vyžadují mezinárodní diskusi, jako je například problém subjektů, které zneužívají nedokonalostí patentového práva.

8.           Závěr

Evropa nemá jinou možnost, než zahájit náročnou průmyslovou strategii pro mikro- a nanoelektroniku, podobně jako tak učinila ve strategických oblastech, například v letectví a kosmonautice. V tomto sdělení je taková strategie, založená na evropském plánu pro příslušnou oblast, navržena. Podporuje inteligentní regionální specializaci a podněcuje úzkou spolupráci podél hodnotových a inovačních řetězců.

V uvedené oblasti je třeba sladit finanční zdroje na úrovni Evropské unie i na vnitrostátní a regionální úrovni, aby bylo dosaženo kritické hranice potřebné pro přilákání investic a nejtalentovanějších pracovníků na světě. Finanční zdroje budou koncentrovány v předních evropských uskupeních. Další vývoj těchto uskupení umožní všem evropským podnikům, bez ohledu na jejich sídlo, využít nejnovější vývoj v oblasti mikro- a nanoelektroniky. Akční plán v příloze shrnuje, co je třeba učinit.

PŘÍLOHA

|| Hlavní akce: || Kdo: || Kdy:

1 || vstoupit do dialogu se zúčastněnými stranami, vytvořit skupinu předních hráčů v odvětví elektroniky, která vypracuje a pomůže realizovat evropský průmyslový strategický plán pro elektroniku || Evropská komise, průmysl || do konce roku 2013

|| podporovat inteligentní specializaci, využít finanční nástroje stanovené v rámci evropských strukturálních investičních fondů (fondů ESI) a programu Horizont 2020 || Evropská komise, členské státy || probíhá – posílit

|| v souladu s memorandem o porozumění o klíčových technologiích podepsaným s Evropskou investiční bankou podporovat prostředky k zajištění kapitálových investic do výroby v Evropě || Evropská investiční banka, průmysl || 1. čtvrtletí roku 2014

2 || přijmout nařízení Rady a zahájit novou třístrannou společnou technologickou iniciativu || Evropská komise, členské státy, průmysl || na začátku roku 2014

|| v rámci nové společné technologické iniciativy prověřit, jak zjednodušit a urychlit schvalování státní podpory, též prostřednictvím projektu společného evropského zájmu podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie || Evropská komise, členské státy, průmysl || 3. čtvrtletí roku 2013

3 || vést trvalý dialog s klíčovými výzkumnými a technologickými organizacemi, regiony a členskými státy za účelem posílení ekosystémů v oblasti mikro- a nanoelektroniky na evropské úrovni || Evropská komise, členské státy, regiony, výzkumné a technologické organizace || probíhá – posílit

|| v rámci programu Horizont 2020 zpřístupnit začínajícím podnikům, malým a středním podnikům, vysokým školám a uživatelům sdílená zařízení pro testování a rané experimenty || výzkumné a technologické organizace, Evropská komise || 1. čtvrtletí roku 2014

|| investovat do stavebních kamenů (vzdělávání, odborná příprava), podpořit v Evropě příznivé prostředí pro inženýry || členské státy, akademická sféra || 1. čtvrtletí roku 2014 – 4. čtvrtletí roku 2020

4 || vypracovat a realizovat strategii pro vytvoření tržní poptávky, která bude zaměřena na produkty náročné na elektroniku a bude využívat rozmanité nástroje, například zadávání veřejných zakázek || průmysl, členské státy, regiony, Evropská komise || do 2. čtvrtletí roku 2014

|| vypracovat politická opatření zaměřená na nastolení rovných podmínek na celosvětové úrovni skrze omezení narušení obchodu či trhu, též v rámci GAMS (setkání vlád a orgánů na téma polovodičů) || Evropská komise, průmysl || probíhá – posílit

[1]               V tomto sdělení se nazývají „mikro- a nanoelektronika“ a zahrnují vše od tranzistorů s rozměry v řádu nanometrů po mikrosystémy, které integrují více funkcí na jednom čipu.

[2]               COM(2012) 341 final.

[3]               COM(2012) 582 final, „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu“.

[4]               Silné stránky zahrnují např. elektroniku pro automobily, energetiku a výrobní odvětví.

[5]               WSTS (World Semiconductor Trade Statistics), 2012 (http://www.wsts.org/).

[6]               Zpráva Digiworld, IDATE 2012 (http://www.idate.org).

[7]               http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/ict/files/kets/hlg_report_final_en.pdf

[8]               Viz Zpráva o konkurenceschopnosti sdružení ESIA (European Semiconductor Industry Association), 2008, „Mastering Innovation Shaping the Future“ (https://www.eeca.eu/data/File/ESIA_Broch_CompReport_Total.pdf).

[9]               Snímač je jakékoli zařízení, například teploměr, které detekuje fyzický stav v reálném světě. Akční členy jsou zařízení, například spínače, která provádějí akce, jako je zapínání či vypínání spotřebičů nebo regulační zásahy do systému v provozu.

[10]             ITRS (International Technology Roadmap for Semiconductors, http://www.itrs.net).

[11]             Moorův zákon: Poměr výkonnosti k ceně se zdvojnásobuje každých 18–24 měsíců.

[12]             Technologie CMOS (Complementary Metal-Oxide-Semiconductor) je standardní technologií pro výrobu integrovaných obvodů na cestě „more Moore“.

[13]             Mikro- a nanoelektronické čipy se vyrábí na kruhových substrátových discích, nazývaných též „wafery“. Technologické generace, které po sobě následují, se označují průměrem substrátových disků, na kterých jsou vyráběny. Současná výroba se provádí převážně na substrátových discích o průměru 200 mm a 300 mm. Příští velikost disku bude 450 mm.

[14]             OECD Information Technology Outlook         (http://www.oecd.org/internet/ieconomy/oecdinformationtechnologyoutlook2010.htm).

[15]             LETI je institut francouzské výzkumné a technologické organizace CEA. Specializuje se na nanotechnologie a jejich aplikace – od bezdrátových zařízení po biologii, zdravotnictví a fotoniku (http://www-leti.cea.fr).

[16]             Německá společnost Fraunhofer-Gesellschaft provádí aplikovaný výzkum s přímým využitím v soukromých i veřejných podnicích a s širokým přínosem pro lidskou společnost. Několik institutů se zaměřuje na integrované obvody a systémy (http://www.fraunhofer.de).

[17]             Belgická společnost imec provádí výzkum na špičkové světové úrovni v nanoelektronice a využívá vědecké znalosti i celosvětová partnerství v oblasti informačních a komunikačních technologií, zdravotnictví a energetiky (http://www.imec.be).

[18]             Kupříkladu kapitálové výdaje korejských společností se zvýšily z 13 % v roce 2005 na 27 % v roce 2012.

[19]             Viz SIA (Semiconductor Industry Association), Maintaining America's Competitive Edge: Government Policies Affecting Semiconductor Industry R&D and Manufacturing Activity, březen 2009 (http://www.semiconductors.org/clientuploads/directory/DocumentSIA/Research%20and%20Technology/Competitiveness_White_Paper.pdf).

[20]             „Foundry“ je společnost, která vlastní továrny a nabízí výrobní služby zákazníkům, kteří továrny nevlastní („fabless“).

[21]             Společnost nazývaná „fabless“ navrhuje vlastní součásti, ale jejich výrobu zadává poskytovateli služeb (společnosti nazývané „foundry“).

[22]             Viz http://www.asml.com/asml/show.do?ctx=5869&rid=46974 – „Společnosti Intel, TSMC a Samsung v rámci programu získají akcie společnosti ASML odpovídající celkem 23procentnímu minoritnímu podílu v ASML za 3,85 miliard eur v hotovosti.“

[23]             http://www.catrene.org/

[24]             Na úrovni cca 130 milionů eur ročně.

[25]             Na základě článku 187 Smlouvy o fungování Evropské unie.

[26]             Podle plánu ITRS (International Technology Roadmap for Semiconductors, http://www.itrs.net/).

[27]             K posouzení vyspělosti rozvíjejících se technologií se používají úrovně technologické připravenosti (TRL). Úrovně 1 až 4 zpravidla označují raný výzkum a vývoj, zatímco úrovně 5 až 8 označují prototypování a ověření skutečných systémů v provozním prostředí.

[28]             KOM(2011) 809 v konečném znění.

[29]             http://s3platform.jrc.ec.europa.eu/home

[30]             V současné době představuje výroba v Evropě v rámci této technologické cesty více než 30 % světové hodnoty.

[31]             Podíl Evropy na výrobě činí přibližně 9 %, ale Evropa si v závodech v miniaturizaci stále udržuje vedoucí pozici, pokud jde o technologie.

[32]             Z programů na regionální úrovni, vnitrostátní úrovni a úrovni EU.

[33]             http://s3platform.jrc.ec.europa.eu/home

[34]             Dopad návrhu bude předložen v posouzení dopadů. Dopad na rozpočet bude součástí legislativního finančního výkazu.

[35]             První průběžné hodnocení společných technologických iniciativ ARTEMIS a ENIAC, 2010                (http://ec.europa.eu/dgs/information_society/evaluation/rtd/jti/artemis_and_eniac_evaluation_report_final.pdf).

[36]             Veřejná podpora pilotních linek ve společném podniku ENIAC se v současnosti pohybuje v rozmezí od 50 do 120 milionů eur na akci.

[37]             Viz COM(2012) 582 final, oddíl III.A.1.ii).

[38]             COM(2012) 572 final: Druhý regulační přezkum týkající se nanomateriálů.