52012DC0299

1. Úvod

Krize, která dnes dopadá na řadu evropských zemí, otřásla důvěrou v evropský politický a hospodářský systém a jeho schopnost splnit ambiciózní záměr Smlouvy o EU – dosáhnout „udržitelného rozvoje… založeného na vyváženém hospodářském růstu“. Mnozí z našich občanů jsou rozhořčeni a dezorientováni tím, s jakou rychlostí se dlouhé období zvyšování životní úrovně proměnilo v rozsáhlou hospodářskou krizi, závažný úbytek pracovních míst a v perspektivu toho to, že úroveň zadlužení bude v mnoha následujících letech vysoká. Zadlužení, schodky rozpočtu a nerovnováha, kterým nyní EU čelí, však nevznikly ze dne na den, ale vyvíjely se řadu let a jejich sociální důsledky jsou dalekosáhlé. Nadešel čas, kdy vnitrostátní vlády a EU musí prokázat své schopnosti. Část obtíží, se kterými se nyní potýkáme, se do EU dostala prostřednictvím finanční krize. A část jsme si způsobili sami. Nyní záleží na tom, jak kvalitní a účinná bude naše reakce.

Finanční a hospodářská krize zvýraznila vzájemnou závislost mezi všemi ekonomikami EU a mezi EU a ostatními světovými ekonomikami. Odhalila rovněž závažné mezery, nedostatky a nerovnováhu ve tvorbě politik na celosvětové a vnitrostátní úrovni a na úrovni EU. Již od začátku krize usiluje EU a její členské státy o to, aby reorganizovaly hospodářský model EU a obnovily její konkurenceschopnost. Jak Komise uvedla ve svém sdělení z října 2011 nazvaném „Plán stability a růstu“[1], znamená to mimo jiné:

· Urychlit realizaci politik k podpoře stability a růstu, aby se mohla EU vrátit k udržitelnému růstu a vyšším úrovním zaměstnanosti.

· Vybudovat solidnější a ucelenou správu ekonomických záležitostí, aby byla nerovnováha podchycena a napravena mnohem dříve, posílit dohled nad vnitrostátními politikami ze strany EU s cílem zohlednit skutečnost, že budoucí síla a prosperita každého členského státu je provázaná se všemi ostatními.

· Posílit bankovní systém tak, aby banky musely ukázat plnou míru svého zadlužení, vypořádat se s nedobytnými pohledávkami a restrukturalizovat svůj obchodní model takovým způsobem, aby byly schopny v budoucnu půjčovat domácnostem a podnikům, aniž by potřebovaly záchranu před úpadkem financovanou daňovými poplatníky.

· Rozhodným způsobem zareagovat na problémy Řecka prostřednictvím dvou rozsáhlých balíčků finanční podpory a pomocí intenzivní podpory programu obnovy zaměřeného na růst.

· Posílit protikrizové pojistky eurozóny vytvořením nových mechanismů podpory členských států s vysokou mírou zadlužení po dobu, kdy budou rekonstruovat své veřejné finance a uvádět do rovnováhy příjmy a výdaje, aby byly v budoucnu schopny financovat sociální služby, zdravotní péči, důchody, vzdělávání a veřejnou infrastrukturu.

Díky plnění tohoto plánu jsme dosáhli solidního, avšak nestejnoměrného pokroku. V našem hospodářství dochází po zpomalení hospodářské aktivity zcela zjevně k navrácení rovnováhy, což se projevuje snižováním velkých schodků běžného účtu, které se kumulovaly od období 2007/8, úpravou mezd směrem nahoru v zemích s přebytkem a směrem dolů v zemích se schodkem a návratem cen nemovitostí v několika členských státech na úroveň, která více odpovídá základním hospodářským podmínkám. Z bolestného procesu stabilizace a reformy vyjde hospodářství EU změněné a silnější, a to rovněž díky podpoře nového systému správy ekonomických záležitostí EU.

Trvalý a udržitelný růst a vyšší životní úroveň lze vystavět jedině na zdravých veřejných financích, hlubokých strukturálních reformách a cílených investicích. Avšak problémy, které tyto prvky představují, je možné řešit pouze tehdy, bude li celý proces doprovázen dostatečným růstem. Mezi stabilitou a růstem není žádný rozpor – jsou pouze dvěma různými stranami jedné mince. Členské státy se musí se současným nedostatkem důvěry v hospodářství vypořádat prostřednictvím odvážných reforem, které zastaví pokles naší konkurenceschopnosti. A abychom snížili alarmující nedostatky v konkurenceschopnosti v rámci EU a v rámci eurozóny, musíme začít ihned jednat. Přestože si EU jako celek dokázala udržet svůj podíl na světovém obchodu, potřebujeme se vypořádat rovněž s poklesem mezinárodní konkurenceschopnosti a ztrátou podílu na trhu, které jsou na první pohled patrné z výkonnosti řady členských států.

Z krátkodobého hlediska lidé potřebují naději a perspektivu lepší budoucnosti. Bez této perspektivy budeme při provádění nezbytných reforem čelit rostoucím politickým a sociálním obtížím, což následně zpomalí proces oživení. V souvislosti s nezbytností změn a rozhodnutími, která je třeba učinit, potřebujeme nastolit ovzduší všeobecné shody a důvěry. V tomto dialogu budou důležitou úlohu zastávat sociální partneři.

Proto musí EU v rámci své celkové strategie posílit tu část, která se týká růstu. To musí vycházet z propojení opatření, která mohou členské státy uskutečnit na vnitrostátní úrovni, a opatření na úrovni EU a toto úsilí musí být zakotveno ve strategii Evropa 2020 a v našich nových správních strukturách. Některé z klíčových součástí této iniciativy pro růst jsou již k dispozici, ale musí dojít k jejich plnému provedení. Využití potenciálu jiných součástí bude podmíněno předvídavostí, odvahou a vůdčími schopnostmi, avšak problémy, kterým dnes EU čelí, vybízejí k odvážným a účinným opatřením.

Komise v tomto sdělení navrhuje řadu elementů, které mohou tvořit součást iniciativy pro růst vybudované na dvou vzájemně se podpírajících pilířích:

· pilíř na úrovni EU, který využívá sílu a synergie společného úsilí na úrovni EU.

· Pilíř na úrovni členských států založený na uvolnění potenciálu pro růst, který mají strukturální reformy označené jako součást evropského semestru.

V návaznosti na neformálním zasedání Evropské rady konané dne 23. května a v souvislosti s červnovým zasedáním Evropské rady bude Komise i nadále pracovat na všech elementech, které mohou pomoci dosáhnout silnějšího růstu a větší konkurenceschopnosti.

2. Úloha EU v nové iniciativě pro růst

Na úrovni EU jsme se dohodli na strategii Evropa 2020[2], která byla navržena s cílem vytvořit inteligentní a udržitelnou Evropu podporující začlenění. To je platforma pro novou iniciativu pro růst. Na cílech strategie Evropa 2020, kterými jsou zaměstnanost, energetika, vzdělávání a odborná příprava, výzkum a zmírnění chudoby, se dohodly všechny členské státy. Tyto cíle ukazují, jakým směrem by se měly reformy v Evropě ubírat. Jejich provedení podpoří konkurenceschopnost, napomůže konvergenci a dovede EU na cestu k vyššímu růstu. Pokud se budeme aktivněji snažit o dosažení našeho cíle investovat do výzkumu a vývoje 3 % HDP, můžeme přispět k vytvoření 3,7 milionů pracovních míst a zvýšení HDP EU o 800 miliard EUR do roku 2020. Pokud dosáhneme našich cílů v oblasti změny klimatu a energetiky do roku 2020, vytvoří se 5 milionů pracovních míst, zlepší se energetická soběstačnost Evropy a budeme moci snáze splnit naše úkoly v oblasti změny klimatu. Vyvedení alespoň 20 milionů osob z chudoby by vedlo nejen k zlepšení jejich životů, ale rovněž by přineslo hospodářské výhody pro společnost jako celek. Uvedené číselné údaje dokazují, že je možné vytvářet napříč EU nová pracovní místa a obchodní příležitosti, čímž se význačně sníží nezaměstnanost a zajistí lepší, zelenější budoucnost pro naše občany.

2.1. Využití růstového potenciálu hospodářské a měnové unie

V posledních letech bylo vyvinuto velké úsilí k vytvoření silných mechanismů hospodářského dohledu, které jsou nezbytné pro podporu naší hospodářské a měnové unie. Způsob, jakým EU a její členské státy uvedou tento nový systém do praxe, bude rozhodující pro účinnost politik a důvěru na trzích. V delším časovém horizontu je nezbytné prohloubit integraci s cílem dokončit naši hospodářskou a měnovou unii. Silná EU potřebuje stabilní měnu. To je prospěšné pro všechny členské státy, bez ohledu na to, zda v eurozóně jsou, nebo nejsou. Důvěryhodnost eura na mezinárodních trzích ovlivňuje schopnost Evropy půjčovat si finanční prostředky za přijatelné úrokové sazby a splácet je díky silné ekonomice.

· Posílený Pakt o stabilitě a růstu poskytuje EU silné politické nástroje založené na pravidlech, které EU potřebuje k zajištění zdravých veřejných financí. Pro většinu členských států je nyní prioritou redukovat nadměrné schodky. S výjimkou nedávno navrženého balíčku týkajícího se správy ekonomických záležitostí (tzv. „two pack“) není třeba nedávno dohodnutá pravidla bezprostředně měnit. Stávající pravidla poskytují prostor pro posouzení a rozdělení členských států, pokud jde o jejich fiskální prostor a makroekonomické podmínky, a zároveň zajišťují dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Pro provedení těchto pravidel je nejdůležitější posoudit rozpočtová opatření přijatá členskými státy, zejména ze strukturálního hlediska. Komise bude monitorovat dopad přísných rozpočtových omezení na veřejné výdaje posilující růst a na veřejné investice. V případě potřeby poskytne doporučení týkající se rozsahu případných opatření v mezích finančního rámce EU a vnitrostátních finančních rámců. V následujících měsících zveřejní zprávu o kvalitě veřejných výdajů, která se bude těmito otázkami zabývat.

· Dosáhli jsme významného pokroku při posilování našich finančních pojistek. Evropský mechanismus stability, stálý mechanismus řízení finanční krize v eurozóně, by měl vstoupit v platnost 1. července 2012 – o rok dříve, než se plánovalo. Pokud sečteme prostředky Evropského mechanismu stability, evropského mechanismu finanční stabilizace a další finanční prostředky k řešení krize, dostaneme úvěrovou kapacitu 800 miliard EUR. Společně s nedávno dohodnutým navýšením prostředků v MMF přispívají evropské finanční pojistky významně k posílení globálních finančních záchranných sítí. Zásadně důležité je však také to, jak naše pojistky použijeme. Signatářům Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (tzv. Fiskální smlouva) poskytuje Evropský mechanismus stability řadu nových nástrojů, které umožní EU účinně reagovat na krizové situace. V tomto ohledu bude rozhodující flexibilita a rychlost přijímaných opatření.

· Silnější bankovní sektor EU: podařilo se zabránit finančnímu kolapsu a dohled nad finančním sektorem byl od základů zreformován. Na přeshraniční banky nyní dohlíží kolegia orgánů dohledu a byly vytvořeny tři nové orgány dohledu EU. Navíc byla ustavena Evropská rada pro systémová rizika – orgán makroobezřetnostního dohledu na úrovni EU. V rámci strategie, kterou nyní koordinuje Evropský orgán pro bankovnictví, je ještě stále třeba dokončit rekapitalizaci některých bank. Ačkoliv již některé banky splácejí veřejné půjčky, které jim byly poskytnuty během krize, náklady daňových poplatníků byly nesmírně vysoké. Aby se zajistilo, že se bude soukromý sektor na všech budoucích záchranách před úpadkem podílet spravedlivým dílem, Komise navrhne v červnu právní předpis týkající se společného rámce pro ozdravení a řešení problémů bank a investičních společností. Dostaneme tak k dispozici sadu nástrojů, které v nezbytných případech umožní řízené řešení problémů systémově důležitých institucí.

· Posílení hospodářské a měnové unie: pokud se přeneseme přes krátkodobý horizont, je v souvislosti s budoucností hospodářské a měnové unie EU potřebný dlouhodobější výhled. Komise bude hájit ambiciózní a strukturovanou reakci. Vyhlídky EU na růst jsou silně ovlivněny současným nedostatkem důvěry v eurozónu. Pokud nebudou překonány klíčové nejistoty, jako je například situace v Řecku, nebude se nám ani nadále dostávat důvěry nezbytné pro investice a vytváření pracovních míst. Bude nezbytné zahájit proces, který by vycházel z toho, čeho bylo dosaženo, a který by mapoval hlavní kroky vedoucí k vytvoření úplné hospodářské a měnové unie. Obnovení důvěry v eurozónu a naši schopnost překonávat obtíže se neobejde bez našeho ryzího odhodlání jít dále a politického závazku členských států vůči euru. K tomu bude nezbytný rozsáhlý proces, který se bude zabývat právními otázkami. Jeho součástí musí být politický proces, díky kterému by byly další integrační snahy legitimní a zodpovědné. Mezi plánované hlavní stavební kameny tohoto procesu by mohlo mimo jiné patřit směřování k bankovní unii, včetně integrovaného finančního dohledu a jednotného systému pojištění vkladů. Komise zveřejnila své myšlenky týkající se směřování eurozóny ke společnému vydávání dluhopisů již ve své zelené knize[3] z listopadu 2011. Tempo a posloupnost těchto kroků je třeba rozpracovat, včetně vytvoření podrobného plánu a časového harmonogramu, avšak brzké potvrzení kroků, které budou přijaty, zdůrazní ireverzibilitu a stabilitu eura.

2.2. Využití potenciálu vnitřního trhu

Vnitřní trh se zbožím obecně vzato funguje, avšak totéž nelze říct o službách nebo o jednotném trhu online. Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak posílit růst napříč EU, je lepší využití vnitřního trhu. Rozhodnutí konečně přijmout patent EU by okamžitě posílilo inovativní společnosti. Po mnoha dlouhých letech nadešel čas přijmout rozhodnutí.

Komise v červnu navrhne opatření s cílem zlepšit provádění směrnice o službách. Mnohé z členských států se rozhodly zachovat překážky a omezení, která jim a jiným členským státům znemožňují plně využívat výhod uvedené směrnice s ohledem na konkurenceschopnost a růst. Analýza Komise prokázala, že pokud by byla všechna omezení zrušena, zisk, kterého již bylo částečným provedením směrnice dosaženo a který se odhaduje na 0,8 % HDP, by se zvýšil o dalších až 1,8 %. Analýza dále prokázala, že zmírnění nebo odstranění překážek má kladný vliv na obchodní toky a přímé zahraniční investice a také na úroveň produktivity v každém členském státě. To by rovněž přispělo k obnovení rovnováhy mezi zeměmi s přebytkem a zeměmi se schodkem.

V průběhu tohoto roku Komise navrhne Akt o jednotném trhu II, navržený s cílem dovršit jednotný trh v oblastech jako digitální a síťové odvětví, v nichž EU v současné době zaostává. Pokud poskytneme EU fyzickou a virtuální infrastrukturu, kterou potřebuje, aby se vypořádala s problémy 21. století, může dojít k uvolnění potenciálního růstu a vytvoření pracovních míst. Nové technologie a sítě mohou zredukovat provoz na našem nebi a na evropských cestách, pomoci vytvořit inteligentní elektrické sítě, které dokáží využívat obnovitelnou energii a napájet elektromobily, a prostřednictvím cloud computingu všem podnikům cenově zpřístupnit technologie zvyšující produktivitu. EU musí investovat do klíčových základních technologií, jako jsou biotechnologie, nano- a mikrotechnologie, aby si udržela svou budoucí průmyslovou konkurenceschopnost, a to prostřednictvím vývoje nového zboží a služeb a restrukturalizace průmyslových procesů s cílem modernizovat svůj průmysl.

Komise neustále zdůrazňuje, že je důležité bojovat proti přeshraničním daňovým překážkám na vnitřním trhu. Pokrok na úrovni EU může podpořit a usnadnit opatření přijatá jednotlivými členskými státy v rámci jejich úsilí o dosažení svých vlastních cílů v oblasti strategie pro růst a může pomoci poskytnout silný celkový rámec pro posílení výběru daní, boj proti podvodům a zajištění spravedlivých a řádných podmínek hospodářské soutěže. V této souvislosti je potřeba, aby Rada odblokovala návrhy Komise týkající se úspor a mandátů pro spolupráci se třetími zeměmi. V průběhu tohoto roku zveřejní Komise sdělení, v němž naznačí možnosti řešení problematiky daňových rájů a agresivního daňového plánování. Komise se domnívá, že dravé daňové plánování je třeba řešit souběžně s opatřeními proti podvodům. To vyžaduje důkladné odborné úsilí a jasný politický závazek, avšak výhody by byly značné, a to nejen ve smyslu většího výběru daní, ale také pokud jde o spravedlnost a lepší konkurenční podmínky.

Jasným příkladem pozitivního vztahu mezi opatřeními na úrovni EU a na úrovni členských států je oblast zdanění energie. V tomto případě by návrh Komise restrukturalizující způsob zdanění energie podpořil cíl, kterým je přechod na nízkouhlíkové a energeticky účinné hospodářství, a zároveň by omezil narušení plynoucí z odlišného zdanění stejných produktů používaných ke stejnému účelu. Posílení daňové neutrality a odměňování ekologičtějších zdrojů energie by pomohlo k dosažení cílů EU v oblasti snížení emisí CO2, energetické účinnosti a obnovitelné energie.

2.3. Využití potenciálu lidského kapitálu

V nedávném balíčku předpisů týkajícím se zaměstnanosti Komise navrhla soubor konkrétních opatření pro hospodářskou obnovu vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst napříč EU. K provedení specifických opatření navržených s cílem využít potenciál klíčových sektorů (např. informační a komunikační technologie, zdravotní péče a zelená ekonomika) vytvářet pracovní místa je nezbytná spolupráce mezi Komisí, členskými státy, sociálními partnery a také zástupci veřejného a soukromého sektoru. Posílené monitorování národních plánů zaměstnanosti prostřednictvím referenčního srovnávání a srovnávacího přehledu, které navrhla Komise, ještě více podnítí reformy vedoucí k vytváření pracovních míst, kterým by se mělo dostat podpory také díky užšímu propojení doporučení pro jednotlivé země a využívání strukturálních fondů, zejména Evropského sociálního fondu, jak navrhla Komise pro příští programové období (2014–2020).

S ohledem na více než tři miliony volných pracovních míst napříč EU je nezbytné zvýšit investice do řešení nesouladu mezi nabízenými dovednostmi a potřebami trhu. Programy na úrovni EU, jako jsou Erasmus a Leonardo, významně pomáhají lidem studovat, získávat odborné znalosti a pracovní zkušenosti v jiných členských státech. Nové nástroje na úrovni EU, jako jsou Přehled dovedností EU a Evropský znalostní pas, pomohou posílit uznávání dovedností nabytých v jednom členském státě ve všech ostatních členských státech. Komise usiluje o zlepšení mobility pracovních sil a o to, aby pomohla přiřadit dostupnou pracovní sílu a dovednosti k volným pracovním místům. Mnohem více je možné dosáhnout odstraněním právních a praktických překážek volného pohybu pracovníků, zejména pokud jde o převoditelnost důchodů a koordinaci předpisů sociálního zabezpečení, a zlepšením přiřazování pracovních míst k uchazečům o práci, a to prostřednictvím přeměny EURESu ve skutečný evropský nástroj pro umisťování a nábor pracovníků.

2.4. Využití externích zdrojů růstu

Ačkoliv celkově je zahraniční obchod EU vyvážený, analýza jednotlivých zemí, kterou provedla Komise, ukazuje, že v delším časovém horizontu vykazují některé členské státy znepokojivou ztrátu podílu na vývozním trhu. Analýza však rovněž ukazuje, že nejvýkonnější členské státy využily svůj růst exportu jako hybnou sílu svých ekonomik. Dvě třetiny dovozu EU je navíc zpětně vyvezeno za vyšší hodnotu, což prokazuje, že EU může mnohé získat z posílení svého zapojení do obchodních a investičních vztahů s klíčovými partnery. Velká část budoucího celosvětového růstu bude pocházet z rozvíjejících se zemí, které mají vysoký růstový potenciál. EU musí tohoto růstu využít uzavíráním dvoustranných a regionálních obchodních a investičních dohod s klíčovými partnery. Dohoda o volném obchodu s Koreou, která nedávno vstoupila v platnost, již nyní vykazuje svůj přínos 20% navýšením vývozu z EU v roce 2011. EU aktivně jedná o několika dohodách o volném obchodu a další se připravují. Pokud má být realizován obrovský přínos, který nabízejí, musíme zrychlit tempo jednání a ratifikace.

2.5. Využití potenciálu financování růstu, který Evropa potřebuje, z prostředků EU

I v dobách přísné fiskální konsolidace je nezbytné realizovat cílené veřejné výdaje a investice. Komise podporuje konsolidaci prospívající růstu a vyzývá členské státy k tomu, aby chránily výdaje na výzkum, vzdělávání, udržitelnou správu přírodních zdrojů, energie a sociálních služeb. Ačkoliv je rozpočet EU malý a představuje pouhé 1 % HDP EU, nabízí velkou přidanou hodnotu a může být katalyzátorem růstu napříč Evropou.

· Víceletý finanční rámec 2014–2020: Komise představila návrhy rozpočtu EU na růst a investice pro příští finanční období. Tyto návrhy Komise propojují doporučení strukturálních reforem pro jednotlivé země s podporou z rozpočtu EU s cílem pomoci členským státům provést nezbytné změny a investice. Návrhy obsahují inovativní podněty týkající se financování výzkumu a inovací, propojení Evropy prostřednictvím dopravních, energetických a širokopásmových sítí a také modernizace zemědělské politiky a silnějšího rozvoje venkova. Více než 600 miliard EUR z rozpočtu navrženého Komisí by bylo určeno na financování výzkumu, transevropských sítí, investic do lidského kapitálu, politiky soudržnosti a rozvoje venkova. Pokud se tato částka zkombinuje s pákovým efektem vnitrostátního spolufinancování a využitím inovativních finančních nástrojů, představuje hlavní rozpočtový nástroj na inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

Komise navrhla využít projektové dluhopisy s cílem financovat určité projekty v oblasti infrastruktury a rozšířit poskytování úvěru z rozpočtu EU. Projektové dluhopisy jsou navrženy s cílem učinit z trhu s dluhopisy doplňující zdroj financování projektů v oblasti infrastruktury a podnítit investice do klíčové infrastruktury EU v odvětví dopravy, energetiky a širokopásmového připojení. Cílem je, aby bylo pro institucionální investory lákavé financovat komerčně životaschopné projekty se stabilními a předvídatelnými peněžními toky prostřednictvím kapitálového trhu, a to zlepšením úvěrové kvality projektových dluhopisů vydávaných soukromými společnostmi. S cílem vyzkoušet tento přístup navrhla Komise pro období 2012–2013 pilotní projektové dluhopisy. Spolutvůrci právních předpisů jednají rychle, aby EIB umožnili zahájit pilotní projekty ještě v tomto roce.

· Rozpočet EU na rok 2013: Komise navrhla nezbytné navýšení prostředků na platby o 7 %, aby bylo možné vyhovět očekávaným žádostem členských států o platby. Toto navýšení je stále nižší než strop pro prostředky na platby dohodnutý v rámci současného finančního rámce EU. Všechny tyto platby budou použity na podporu produktivních investic, zaměstnanosti a podporu odborné přípravy a financování výzkumu v členských státech. V některých členských státech se z prostředků EU spolufinancuje více než 50 % všech veřejných investic, a proto možnost dodržet závazky ze strany EU představuje důležitou formu podpory růstu.

· Zaměření strukturálních fondů na růst a konvergenci v letech 2012–2013: v průměru je v rámci politiky soudržnosti EU ročně uvolněno na investice, které podporují růst a vytváření pracovních míst, 65 miliard EUR. S cílem lépe zareagovat na potřeby vyplývající z krize bylo 17 miliard EUR převedeno na jiný program v rámci výrazného přesunu prostředků ve prospěch podpory výzkumu a inovací, malých a středních podniků a opatření na trhu práce souvisejících se zranitelnými osobami a také investic do infrastruktury a energetické účinnosti. Toto úsilí bude pokračovat. Nověji pak bylo více než 7 miliard EUR převedeno na jiný program jako součást týmového úsilí v rámci pilotního opatření Komise zaměřeného na zvýšení podpory boje proti nezaměstnanosti mládeže a lepší přístup malých a středních podniků k financování.

· Navýšení splaceného kapitálu Evropské investiční banky (EIB): aby se dosáhlo souladu se zásadami správné bankovní praxe, musí EIB v zájmu udržení současné vysoké úrovně úvěrové aktivity ve výši přibližně 65 miliard EUR ročně navýšit svůj splacený kapitál. Jak navrhla Komise, měly by se členské státy v rámci nové iniciativy pro růstu EU dohodnout na zvýšení splaceného kapitálu o 10 miliard EUR. To by zásadním způsobem zvýšilo celkový rozsah úvěrů až o 180 miliard EUR. Dodatečné poskytování úvěrů, které by takové navýšení kapitálu umožnilo, by se rovnoměrně rozložilo na celou EU, včetně nejzranitelnějších zemí. Mělo by být zaměřeno na pomoc sektoru malých a středních podniků, včetně oblastí jako energetická účinnost a rekonstrukce bydlení, které mohou vytvořit tolik potřebná pracovní místa v těžce postiženém odvětví stavebnictví a pomoci EU splnit její cíle v oblasti klimatu a energetiky. Pokud bude takovéto navýšení kapitálu schváleno, bude Komise s členskými státy spolupracovat s cílem pomoci jim využít část jejich prostředků přidělených ze strukturálních fondů na sdílení úvěrového rizika EIB a poskytování úvěrových záruk pro malé a střední podniky. Tato kombinace finančních nástrojů by mohla posílit hospodářskou aktivitu ve všech odvětvích a regionech a pomoci překonat nedostatečný přístup k úvěrům, který v současnosti malé a střední podniky omezuje.

· Daň z finančních transakcí: Komise navrhla, aby byla vytvořena daň z finančních transakcí. V souladu s tímto návrhem[4] by výtěžek z takovéto daně (odhadovaný na přibližně 57 miliard EUR) mohl být použit na financování investic posilujících růst a/nebo rekapitalizaci bank. Komise navrhla, že některé z příjmů plynoucích do rozpočtu EU by měly být využity na snížení příspěvků členských států do rozpočtu EU.

3. úloha členských států v nové iniciativě pro růst 3.1. Využití potenciálu evropského semestru 2012

Abychom se přiblížili dosažení cílů strategie Evropa 2020, předložila Komise v rámci evropského semestru 2012 a výrazně posíleného Paktu o stabilitě a růstu Radě cílená doporučení pro každý členský stát. Tato doporučení vycházejí z hloubkové analýzy situace každého členského státu, způsobu, jakým provedl doporučení evropského semestru 2011[5], a z toho, jak členské státy přijaly pokyny roční analýzy růstu pro rok 2012[6]. Každý členský stát má svá specifika a doporučení Komise pro jednotlivé země jsou navržena tak, aby zohlednila jejich silné stránky, slabiny a schopnost vypořádat se s problémy. Avšak ekonomiky všech členských států jsou nerozlučně propojené, a to nejen v důsledku politické volby, historie nebo geografické polohy, ale také díky dynamice vytvořené novými technologiemi, které integrují trhy rychleji než kdykoliv předtím. Celkové směřování EU je určováno souhrnem situací v jednotlivých zemích. Nevyhnutelně dojde k pozitivním a negativním přesahům vnitrostátních opatření (nebo absence opatření) do zbytku EU, a proto je nutné, aby byl k dispozici systém správy ekonomických záležitostí pro celou EU prováděný prostřednictvím evropského semestru (viz příloha 1).

Komise také poprvé provedla hloubkové přezkumy založené na postupu při makroekonomické nerovnováze[7]. Tento postup byl navržen tak, aby zvýhodňoval celkovou makroekonomickou stabilitu a růst a poskytoval pákový efekt pro větší konkurenceschopnost. Při použití uvedeného postupu byla v únoru zveřejněna první zpráva mechanismu varování. V souladu se zjištěními uvedené zprávy byla provedena první sada hloubkových přezkumů týkajících se dvanácti zemí (Belgie, Bulharsko, Dánsko, Španělsko, Francie, Itálie, Kypr, Maďarsko, Slovinsko, Finsko, Švédsko a Spojené království)[8]. Průzkumy potvrdily existenci nerovnováhy, která není nadměrná, ale vyžaduje pozornost, včetně pokračování aktuálně probíhajícího obnovování rovnováhy mezi zeměmi s přebytkem a zeměmi se schodkem. Preventivní doporučení jsou obsažena v doporučeních pro jednotlivé země a týkají se politik souvisejících s podporou konkurenceschopnosti a přizpůsobení trhu práce, oddlužením ze strany soukromého a veřejného sektoru a také stabilním vývojem na trzích aktiv.

3.2. Posouzení provedené Komisí a její doporučení

Celkové posouzení provedené Komisí došlo k závěru, že členské státy přijímají nezbytná opatření k nápravě nerovnováhy ve svých veřejných financích a pro zajištění fiskální udržitelnosti, avšak ne vždy způsobem, který by nejvíce podporoval růst. Závažným problémem je nezaměstnanost, a to zejména mezi mladými lidmi, a jeho řešení je možné pouze v dlouhodobém horizontu, avšak je třeba přijmout ihned opatření ke zvýšení zaměstnanosti a produktivity a zajistit lepší přiřazování pracovních míst k vhodným dovednostem a lepší odbornou přípravu s cílem vrátit lidi do pracovního procesu na dobře fungující trhy práce. Obecně řečeno – je třeba zabývat se negativními dopady krize, včetně dopadu na úroveň chudoby.

Několik členských států, zejména země realizující programy strukturálního přizpůsobení a země, jež jsou předmětem přísného dohledu nad trhem, podnikají zásadní strukturální reformy, včetně reforem svých trhů práce. Tyto snahy jsou zásadní pro udržení obnovy a trvalého růstu a jako příspěvek k celkovému snížení makroekonomické nerovnováhy v Evropě. Je však nezbytné provést napříč EU mnohem zásadnější opatření s cílem uvolnit náš růstový potenciál, nabídnout nové příležitosti pro rozvoj podnikání a využít potenciál nových zdrojů pracovních míst, například v zelené ekonomice, službách, odvětví energetiky, cestovním ruchu a v digitálním hospodářství a také s cílem zvýšit úrovně dovedností a inovací. Je naléhavě nezbytné provést opatření mající na zřeteli udržení obnovy a životní úrovně a také pomoc při řešení problémů souvisejících se stárnutím.

Komise je znepokojena tím, že úroveň závazků přijatých členskými státy by EU neumožnila dosáhnout do roku 2020 jejích hlavních cílů v zásadně důležitých oblastech, jako je míra zaměstnanosti, výzkum a vývoj, vzdělávání a boj proti chudobě. Přitom je splnění těchto cílů pro budoucnost Evropy klíčové.

Jak mohou členské státy uvolnit svůj vlastní růstový potenciál?

Ve své roční analýze růstu pro rok 2012 Komise uvedla, že by se v roce 2012 měly snahy na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni EU soustředit na pět priorit:

· úsilí o diferencovanou konsolidaci veřejných financí s příznivými dopady pro růst,

· obnova běžných úvěrových podmínek pro hospodářství,

· podpora růstu a konkurenceschopnosti pro současnost a budoucnost,

· řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize,

· modernizace veřejné správy.

Tento oddíl shrnuje hlavní zjištění analýzy jednotlivých zemí, kterou provedla Komise a která vychází z programů stability nebo programů konvergence členských států, vnitrostátních reformních programů nebo případně závazků přijatých v rámci Paktu euro plus. Text v rámečku na začátku každého oddílu shrnuje hlavní doporučení pro jednotlivé země a popisuje, jak může jejich provedení prospět perspektivám vnitrostátního růstu.

Úsilí o diferencovanou konsolidaci veřejných financí s příznivými dopady pro růst

Cílem doporučení pro jednotlivé země týkajících se konsolidace veřejných financí s příznivými dopady pro růst je zajistit, aby v dlouhodobém horizontu všechny členské státy zavedly řádné fiskální politiky. Doporučení jsou v souladu s diferencovanými fiskálními strategiemi a zohledňují specifika členských států, zejména stávající fiskální a makroekonomická rizika. Členským státům se doporučuje, aby při snižování schodků veřejných financí a úrovně zadluženosti ochránily investice do výzkumu a inovací, vzdělávání, energetiky a aby zefektivnily systémy sociální ochrany, včetně důchodů, a učinily je udržitelnějšími. Existuje několik doporučení týkajících se zdanění navržených s cílem přenést zátěž ze zdanění pracovní síly na zdanění související s životním prostředím a spotřebou, zvýšit účinnost zrušením řady případů osvobození od daně (včetně snížených sazeb) a s cílem bojovat proti daňovým únikům a šedé ekonomice. Členským státům se rovněž doporučuje, aby zajistily rozpočtovou disciplinu také na nižších úrovních státní správy.

Na 23 členských států se v současné době v rámci Paktu o stabilitě a růstu vztahuje postup při nadměrném schodku. V jejich případě odrážejí doporučení pro jednotlivé země obsažená v tomto balíčku potřebu držet se opravných doporučení vydaných dříve Radou. V případě Německa a Bulharska se Komise dne 30. května odděleně rozhodla stav nadměrného schodku odvolat. V návaznosti na posouzení opatření přijatých Maďarskem a v souladu s ustanoveními nařízení o Fondu soudržnosti EU navíc Komise rovněž přijala návrh rozhodnutí Rady o zrušení pozastavení závazků z Fondu soudržnosti z března 2012. V případě členských států, na něž se postup při nadměrném schodku nevztahuje, vybízejí doporučení pro jednotlivé země orgány, aby provedly fiskální plány, které mají jednak příznivé dopady pro růst a jednak jsou zaměřeny na dosažení a udržení takového stavu rozpočtu, který zajišťuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, včetně výdajů souvisejících se stárnutím.

Analýza Komise ukazuje, že členské státy víceméně realizují své úsilí o konsolidaci veřejných financí a snižují své schodky veřejných financí. Tyto schodky by se měly snížit ze 4,5 % v roce 2011 na 3,5 % v roce 2012. Avšak míra veřejného dluhu i nadále roste a v roce 2012 dosahuje 86 % HDP, což je způsobeno také nižším růstem. Komise se domnívá, že je zásadně důležité dodržovat lhůty dohodnuté pro korekci nadměrných schodků a urychleně usilovat o splnění střednědobých fiskálních cílů určených Radou. Takovéto fiskální úpravy by mohly být provedeny způsobem, který podporuje udržitelnější hospodářský růst, jak je popsáno níže. To je v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, který umožňuje fungování automatických stabilizátorů v průběhu strukturální korekce, jež vede ke korekci nadměrných schodků a nakonec k dosažení střednědobých cílů. Současně se tak upozorňuje na skutečnost, že členské státy, které jsou předmětem přísného dohledu nad trhem, musí usilovat o ambiciózní konsolidaci dokonce tehdy, když se musí vyrovnávat s ještě horším makroekonomickým prostředím, než se očekávalo. Rovněž zemím, které přestávají být předmětem postupu při nadměrném schodku, se doporučuje, aby využily dostupný fiskální prostor pro investice posilující růst. V souladu s požadavky právních předpisů EU jsou zaváděny posílené vnitrostátní fiskální rámce. Je však zapotřebí konkrétních snah, aby se zajistilo, že fiskální disciplínu na úrovni centrální vlády budou doprovázet podobně účinná opatření k udržení veřejných financí pod kontrolou také na nižších úrovních státní správy. To představuje konkrétní problém v několika federálních zemích nebo zemích rozdělených do regionů.

Bude důležité zvýšit kvalitu veřejných financí přidělením priority výdajům na cíle strategie Evropa 2020 a zajištěním toho, aby byly takovéto výdaje co nejefektivnější. Kontrola státní pomoci ze strany EU napomáhá podporovat kvalitní výdaje a minimalizovat zkreslování. Komise nedávno zahájila práci na návrhu ambiciózní modernizace státní podpory a členské státy budou nuceny zajistit lepší dodržování pravidel a lepší interní koordinaci zásahů v oblasti státní podpory na vnitrostátní úrovni.

Důchodové systémy se přizpůsobují tak, aby vycházely vstříc výzvám stárnoucí populace, přičemž v některých zemích se provádějí zásadní reformy, jejichž společným prvkem je prodloužení pracovního života. Tyto reformy jsou nezbytné k tomu, aby bylo možno zvládnout finanční náklady a zajistit dlouhodobou finanční udržitelnost přiměřených systémů sociálního zabezpečení. Zároveň je nutno získat a udržet starší pracovníky v zaměstnání nad rámec současného důchodového věku v souladu s prodlužováním naděje dožití a zvážit přiměřenost výše důchodů, aby se předešlo chudobě ve stáří. Méně pokroku bylo dosaženo v oblasti systémů zdravotní péče, kde je nutno potřebu přístupu k zdravotní péči a dlouhodobé péči vyvážit rostoucím finančním tlakem vyplývajícím z demografického vývoje.

V zájmu podpory fiskální konsolidace některé členské státy zvyšují daně. Komise vyzývá k posunu v oblasti daní, a to od zdanění práce ke zdanění postupů poškozujících životní prostředí, spotřeby a nemovitostí, přičemž je nutno zajistit, aby nebyly neúměrně zatíženy nejchudší skupiny občanů. Třebaže řada členských států výrazně zvýšila spotřební daně a začala zvyšovat klesající ekologické zdanění, neexistují žádné důkazy o celkovém snižování zdanění práce. Jisté úsilí se věnuje a mělo by i nadále být věnováno odstraňování daňových výjimek a subvencí, jakož i snížených sazeb, například sazeb DPH. Podnikají se určité kroky ke zlepšení daňové morálky, avšak mnohem větší aktivitu je třeba vyvíjet v oblasti boje proti šedé ekonomice.

Obnova běžných úvěrových podmínek pro hospodářství

Obnovit běžné úvěrové podmínky pro hospodářství mají pomoci doporučení pro jednotlivé země, která jsou zaměřena na dokončení restrukturalizace bankovního sektoru a zároveň na zabránění přílišného snížení pákového efektu.

Existuje snaha pokračovat v restrukturalizaci finančního sektoru a posilování jeho systému dohledu v souladu s právními předpisy a doporučeními EU. Situace bank, které byly nejvíce vystaveny krizi a jsou stále zranitelné, je i nadále důvodem k obavám. To vysvětluje výzvy k dalším restrukturalizačním a preventivním opatřením v doporučeních pro některé země.

Obnovení běžné úrovně toku úvěrů do reálné ekonomiky, zejména pro malé a střední podniky, je v některých zemích i nadále obtížné. Částečně to sice vysvětlují slabé rozvahy a vyhlídky podniků, avšak důležitou úlohu sehrává i nedostatek vhodných kanálů vycházejících vstříc malým a středním podnikům. Měly by být podporovány nové kapitálové zdroje, včetně přístupu k vzájemným půjčkám, soukromému kapitálu a rizikovému kapitálu. V této souvislosti mohou v některých členských státech sehrávat důležitou úlohu strukturální fondy EU, a to financováním úvěrů a záruk prostřednictvím zvláštních nástrojů.

Mnoha malým a středním podnikům platí orgány veřejné správy příliš pozdě. Tento problém řeší nová směrnice o opožděných platbách, která vstoupí v platnost v březnu 2013. K odstranění nedoplatků, které se nahromadí před vstupem uvedené směrnice v platnost, může být zapotřebí další úsilí veřejných orgánů.

Podpora růstu a konkurenceschopnosti pro dnešek a budoucnost

Aby doporučení pro jednotlivé země napomáhala podpoře růstu a konkurenceschopnosti, jsou zaměřena na podnikatelské prostředí, včetně snižování administrativní zátěže, a na otevření průmyslových sítí, jako jsou energetické sítě, železnice a telekomunikace, na hospodářskou soutěž, s cílem zajistit podnikům a občanům lepší služby za lepší ceny. V některých případech se doporučuje větší nezávislost regulačních orgánů. Co se týče směrnice o službách, doporučuje se odstranit neoprávněná a neúměrná omezení, pokud jde o poskytování služeb, včetně diskriminace na základě státní příslušnosti nebo bydliště. Doporučení se rovněž zabývají stávajícími omezeními v maloobchodním odvětví. Dále se doporučuje posílení výzkumu a inovací, efektivnější využívání zdrojů a užší propojení vzdělávání s požadavky trhu práce.

V mnoha členských státech je nedostatečný přístup k řadě služeb. Pomohlo by odvážnější uplatňování směrnice o službách, stejně jako opatření na posílení hospodářské soutěže a konkurenceschopnosti v maloobchodním odvětví, snížení překážek pro vstup a výstup podniků a odstranění neodůvodněných omezení v podnikání, odborných službách, právních profesích, účetním nebo odborném poradenství, zdravotnictví a sociálních službách. Otevření trhů s veřejnými zakázkami aktivním vyhledáváním přeshraničních nabídkových řízení by rovněž podnítilo nové příležitosti, postupy a inovace.

Výkonnost síťových odvětví – odvětví dopravy, energetiky a vysokorychlostního připojení – je nutno podstatně zlepšit. V některých zemích je nezbytné investovat do infrastruktur s cílem zlepšit vzájemná propojení, rozšířit nabídku a umožnit cenovou konkurenci. Vzhledem k omezenému manévrovacímu prostoru fiskální politiky by měly být využity inovační formy financování slučující soukromé a veřejné zdroje, jako jsou dluhopisy projektů EU. Úroveň hospodářské soutěže je na mnoha trzích stále nízká a regulační rámec pro celou EU stále není zcela v platnosti: polovina členských států dosud neprovedla směrnice týkající se vnitřního trhu s energií nebo je neprovedla správně. V některých členských státech je zapotřebí intenzivnější hospodářská soutěž mezi dodavateli energií, odstranění regulovaných cen a větší nezávislost regulačních orgánů. V odvětví dopravy je zapotřebí další úsilí zaměřené na snížení regulační zátěže a zmenšení překážek vstupu na železnici ve velkých nebo tranzitních členských státech. Průměrná míra rozšíření vysokorychlostního přístupu je stále nízká a prostor pro zlepšení služeb a zabezpečení v oblasti elektronického obchodu je i nadále velký.

Pro další rozvoj konkurenceschopnosti Evropy s ohledem na rostoucí nedostatek zdrojů, nestálost cen a také probíhající změnu klimatu je nezbytné zvýšit efektivitu využívání zdrojů a přejít k nízkouhlíkovému hospodářství. Efektivnější využívání zdrojů a lepší řízení přírodních zdrojů rozvine významné ekonomické příležitosti pro budoucí růst a zaměstnanost, což povede ke zvýšení produktivity, snížení nákladů a posílení inovací.

Vysoká úroveň výzkumu, vývoje a inovací je k zachování konkurenceschopnosti Evropy nezbytná. Přestože některé členské státy nyní patří ke světové špičce v mnoha oblastech, Evropa jako celek postupně svou pozici ztrácí. Veřejné výdaje na výzkum jsou v mnoha členských státech ovlivněny fiskální konsolidací, místo toho, aby byly účelově vázány či navýšeny. Další soukromé investice do výzkumu a vývoje jsou evidentně nezbytné a v případě potřeby by měly být podporovány veřejnými pobídkami. Výsledky výzkumu by se měly přiblížit trhu zadáváním veřejných zakázek v předobchodní fázi. Obecně je očividně zapotřebí více partnerství mezi institucemi pro vzdělávání a celoživotní učení, výzkumnými subjekty a podniky, s plným využitím dostupných nástrojů EU.

Řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize

Mnoho doporučení se zabývá vytvářením podmínek pro vyšší úroveň zaměstnanosti, zvyšováním účasti a udržením lidí na trhu práce. Zvláštní pozornost je věnována boji proti nezaměstnanosti mladých lidí, snížení počtu lidí s nedokončeným vzděláním a zlepšení odborného vzdělávání včetně odborné přípravy a rozvoji učňovského vzdělávání. Několik doporučení je zaměřeno na zmírňování chudoby a pomoc zranitelným skupinám občanů. Další doporučení se zabývají posilováním a poskytováním individuálnější podpory uchazečům o zaměstnání a podporou práce žen na plný úvazek. Členským státům se rovněž doporučuje zajistit, aby jejich mechanismy pro stanovování mezd vhodně odrážely vývoj produktivity a podněcovaly tvorbu pracovních příležitostí.

Krize vedla k podstatnému růstu nezaměstnanosti a výrazně zhoršila vyhlídky na práci pro mnoho lidí, kterým hrozí vyloučení z trhu práce. Vysoká úroveň nezaměstnanosti, vzhledem k prodlevě mezi hospodářským oživením a zlepšením situace na trhu práce, pravděpodobně určitou dobu potrvá. Zavádějí se aktivní politiky trhu práce, například odborná příprava pro nezaměstnané a poradenství poskytované veřejnými službami zaměstnanosti, jsou však nedostatečně zacílené a málo účinné.

Sociální důsledky krize jsou stále citelnější. Chudoba a ohrožení chudobou rostou a tlaky na veřejné výdaje vedou k obtížným kompromisům v oblasti poskytování sociálních služeb a dávek.

Nezaměstnanost mladých lidí se dramaticky zvyšuje, přičemž mládeži ve srovnání s dospělými hrozí dvojnásobné riziko nezaměstnanosti. V celé EU činí nezaměstnanost mladých lidí 22 %, přičemž v některých členských státech dosahuje až 50 %. S mladými absolventy byly získány slibné zkušenosti, které by mohly být v širší míře využity v celé EU, též s podporou Evropského sociálního fondu.

Pokrok v rozšiřování cenově dostupné péče o děti a zařízení pro péči o vyživované osoby, ve snižování rozdílů v odměňování a zlepšování zdanění druhých výdělečně činných osob nepostačuje k výraznému zvýšení podílu žen na trhu práce. Přetrvává nedostatečný důraz na strategie aktivního stárnutí, včetně modernizace pracovních úvazků a širšího přístupu k celoživotnímu učení, které jsou nezbytné ke zvýšení účasti na trhu práce, zejména u starších pracovníků.

Některé členské státy zavedly rozsáhlé reformy svých systému stanovování mezd a jejich indexace s cílem zajistit, aby vývoj mezd lépe průběžně odrážel vývoj produktivity. Omezeného pokroku bylo dosaženo v ostatních zemích, kde bylo fungování některých systémů indexace mezd označeno za možné riziko pro konkurenceschopnost. Tyto země budou muset prostřednictvím konzultací se sociálními partnery najít způsoby, jak v budoucnu tuto nevýhodu zmírnit. V zemích s aktuálním přebytkem běžného účtu lze pozorovat určité vyvážení ve prospěch domácí poptávky, též prostřednictvím zvyšování mezd, a tento vývoj by měl pokračovat. Je třeba najít rovnováhu mezi zajištěním toho, aby mzdy nebyly příliš vysoké a odrazující od náboru zejména mladých a méně kvalifikovaných lidí, zároveň však nesmí být tak nízké, aby hrozilo vytváření pastí chudoby zaměstnaných.

Zatímco některé členské státy zahájily rozsáhlé reformy svých pracovněprávních předpisů, aby umožnily pružnější formy smluvních a pracovních vztahů, v jiných případech se reformní proces zdá být pomalý ve srovnání s naléhavostí situace a riziky štěpení trhu práce, přičemž velká část obyvatel má nejisté zaměstnání nebo se nachází zcela mimo trh práce. Zkrácené pracovní úvazky a jiné formy vnitřní flexibility v některých zemích osvědčily svou účinnost v zachování zaměstnání ve vrcholné fázi krize, zejména v odvětví výroby. Na podporu tvorby pracovních příležitostí vypracovala Komise návrhy, jak podnítit členské státy k posílení politik zaměstnanosti[9] s cílem využít příležitosti pro tvorbu pracovních míst v oblasti ekologické ekonomiky, v odvětví zdravotní péče a IKT, v nichž lze podle odhadů vytvořit více než 20 milionů pracovních příležitostí. Kromě zvýšené mobility mezi členskými státy lze přeshraniční propojování odpovídajících kvalifikací a pracovních příležitostí podporovat informačním systémem volných pracovních míst EURES.

Stávající kroky zaměřené na řešení vysokého podílu lidí s neukončeným vzděláním, včetně preventivních opatření, a reforem systémů vzdělávání a odborné přípravy, včetně podpory učňovského vzdělávání, je třeba dále zrychlit. To je podstatné nejen pro zaměstnatelnost nových generací, nýbrž i pro celkovou konkurenceschopnost hospodářství, jelikož EU za svými hlavními obchodními partnery zaostává. Demografický posun navíc vytváří nová rizika nevhodných a nedostatečných kvalifikací a představuje další tlak na prodlužování produktivního věku a zvyšování produktivity práce. Některé země musí vyvíjet značné úsilí na snížení vysokého počtu lidí s nedokončeným vzděláním, aby zlepšily vyhlídky mládeže na trhu práce a snížily nezaměstnanost mladých lidí. V obecnější rovině je nutno plošně zvýšit výkonnost vzdělávání, včetně odborné přípravy na úrovni vysokých škol. V mnoha členských státech existuje prostor pro rozvoj programů učňovského školství. Obecně je třeba vyvíjet mnohem větší úsilí o propojení a předvídání vzdělávání a odborné přípravy s ohledem na budoucí trhy práce s cílem usnadnit přechod ze školy do zaměstnání.

Modernizace veřejné správy

Doporučení pro jednotlivé země ohledně veřejné správy pojednávají o službách pro podnikání, odstraňování zpoždění v právním systému a využívání elektronické veřejné správy k usnadnění styku s občany a podniky. Některá doporučení též zahrnují otázku posílení správní kapacity pro využívání fondů EU.

V současné době jsou veřejné správy v celé EU vystaveny velkému tlaku: čelí nejen rozpočtovým škrtům a snižování počtu zaměstnanců, nýbrž se také musí přizpůsobovat rostoucím očekáváním ze strany společnosti a podniků. V návaznosti na pokračující hospodářskou integraci musí též uplatňovat stále propracovanější a náročnější pravidla EU. Slabá správa v různých zemích přináší různé problémy, od potíží spojených s podnikáním až po nedostatečné využívání fondů EU a provádění práva EU. Úkol zajistit vysoce kvalitní veřejné služby vyžaduje technologické a organizační inovace, například rozhodný přechod k elektronické veřejné správě. Pro řadu správních orgánů by mohla být přínosem intenzivnější vzájemná výměna osvědčených postupů. Efektivitu systému civilního soudnictví v mnoha zemích je nutno zvýšit, zejména omezením počtu nevyřízených případů, urychlením soudních řízení a zavedením alternativních forem řešení sporů.

Vzhledem k tlaku na veřejné finance jsou fondy EU v mnoha zemích nezbytným prostředkem pro stimulaci hospodářství a financování projektů podporujících růst. Řádnou správu veřejných institucí je třeba posílit další profesionalizací veřejné služby, zlepšením řízení lidských zdrojů, posílením analytických schopností a zajištěním kontinuity a stability kompetentních zaměstnanců. Na úrovni EU byla zjednodušena pravidla a Komise pomáhá členským státům v jejich úsilí o změnu plánování, aby bylo financování dále přizpůsobeno potřebám růstu.

Mnoho členských států musí dále posílit svůj boj proti daňovým podvodům a únikům. Ve všech členských státech existují „šedé ekonomiky“, přičemž některé z nich jsou dokonce velmi rozvinuty. Problémy způsobené daňovými podvody a úniky je nutno řešit na různých úrovních prostřednictvím úsilí členských států zaměřeného na zefektivnění vlastního systému výběru daní, posílené a účinnější spolupráce mezi členskými státy, jasné a jednotné politiky EU vůči třetím zemím, jež má zajistit, aby bylo možno přijímat vhodná opatření zaměřená na podvody a úniky, jež se opírají o využití určitých jurisdikcí mimo EU, které neuplatňují rovnocenné normy, a koordinované a účinné politiky ve vztahu ke třetím zemím.

4. Závěry

Současná krize odhalila hluboce zakořeněnou nerovnováhu a neprovádění nezbytných reforem v celé EU. Stejně jako trvalo určitou dobu, než tyto problémy začaly být citelné, bude i určitou dobu trvat, než bude hospodářství EU opět stát na pevných základech. Analýza provedená pro evropský semestr na rok 2012 ukazuje, že nová správa ekonomických záležitostí v EU začíná fungovat, přičemž pomáhá členským státům zaměřit se na podstatné reformy, které přinesou udržitelný růst a zaměstnanost. Je rovněž zřejmé, že členské státy při rozhodování o fiskální konsolidaci nevolí vždy varianty, které jsou pro růst nejpříznivější.

Celkově je zapotřebí v následujících dvanácti měsících zdůraznit význam a naléhavost opatření zaměřených na růst, přičemž je třeba pokračovat ve fiskální konsolidaci a stabilizaci finančního sektoru. To je třeba činit koordinovaně na vnitrostátní úrovni i úrovni EU, aby opatření politiky a reformy přinesly co nejlepší výsledky.

Návrhy obsaženými v tomto sdělení a v jeho podrobnějších doporučeních pro jednotlivé země Komise navrhuje konkrétní opatření, která mohou pomoci navrátit EU k růstu a vytváření pracovních příležitostí, jež napomohou ke zvýšení životní úrovně, zmírnění chudoby a zajištění udržitelnějšího růstu pro budoucnost. Tato doporučení je zapotřebí realizovat přednostně. Komise využije veškeré nástroje nového správního rámce ke sledování a posuzování pokroku v následujícím roce.

Zároveň se bude Komise i nadále zaměřovat na plné provedení plánu z října 2011, aby byl zajištěn vyvážený přístup, který pomůže EU překonat krizi.

Komise bude intenzivně spolupracovat s členskými státy a evropskými orgány na provádění své iniciativy zaměřené na růst a na vypracování stavebních prvků a časového výhledu pro dokončení hospodářské a měnové unie.

Příloha 1:          Evropský semestr

Příloha 2:          Výsledky hloubkových přezkumů a postupů při nadměrném schodku

Příloha 1: Evropský semestr pro koordinaci politik

V březnu 2010 Komise navrhla a Evropská rada schválila strategii Evropa 2020. Jedná se o strategii růstu EU pro příští desetiletí. Strategie obsahuje pět hlavních cílů v oblasti zaměstnanosti, výzkumu a vývoje, klimatu a energetiky, vzdělávání a boje proti chudobě. Dvacet tři členských států se v březnu 2011 rovněž dohodlo na Paktu euro plus, který má posílit koordinaci reforem v oblastech, které nejsou zcela zahrnuty na úrovni EU (viz rámeček).

Komise rovněž navrhla a spoluzákonodárci EU odsouhlasili balíček šesti právních aktů týkajících se správy ekonomických záležitostí, který vstoupil v platnost dne 13. prosince 2011. Tyto nové právní předpisy poskytly EU nové a účinné nástroje k důkladnějšímu sledování hospodářských a fiskálních politik členských států a k posílení pravidel. Pomocí nich byl Pakt o stabilitě a růstu změněn tak, aby posílil společný dohled nad veřejnými financemi. Mnohem větší důraz je kladen na kritérium míry zadlužení stanovené Smlouvou. Jak v preventivní, tak i v nápravné složce, byly také zavedeny nové mechanismy prosazování (včetně sankcí).

Vzhledem k významu důrazného boje proti makroekonomickým nerovnováhám nefiskální povahy byl rovněž rozšířen rámec dohledu o nový postup při makroekonomické nerovnováze. Jeho cílem je předcházet vzniku nerovnováh, které ohrožují ekonomickou stabilitu. V případě přetrvávající nerovnováhy tento postup zajistí, aby byla přijata nápravná opatření. Tento nový postup zahrnuje režim sankcí za opakované nedodržení dohodnutých kroků. Tímto novým postupem byla v únoru 2012 zveřejněna první zpráva mechanismu varování Komise. V souladu se zjištěními uvedenými ve zprávě byly ve dvanácti zemích (Belgii, Bulharsku, Dánsku, Španělsku, Francii, Itálii, na Kypru, v Maďarsku, Slovinsku, Finsku, Švédsku a Spojeném království) provedeny první hloubkové přezkumy[10].

Za účelem společného plnění těchto cílů a seskupení všech těchto závazků, aby byla zajištěna lepší předběžná koordinace a sledování rozhodnutí, členské státy odsouhlasily a poprvé v roce 2011 uplatnily nový způsob koordinace vnitrostátních politik nazvaný evropský semestr pro koordinaci politik.

Tento cyklus začíná tím, že Evropská komise zveřejní roční analýzu růstu, která přezkoumává ekonomické výzvy a stanoví priority pro EU jako celek. Roční analýza růstu se předkládá Evropskému parlamentu a slouží jako základ pro jednání hlav států nebo předsedů vlád na jejich jarním evropském summitu. Na základě jejich pokynů členské státy v dubnu předloží své programy stability nebo konvergenční programy (pojednávající o situaci jejich veřejných financí) a národní programy reforem (pojednávající o opatřeních na podporu růstu a zaměstnanosti), aby je Komise mohla souběžně posoudit. Posouzení Komisí má podobu návrhů každoročních doporučení pro jednotlivé země, která se pak projednávají v různých složeních Rady a před konečným přijetím Radou je na začátku léta schvaluje Evropská rada. V druhé části roku členské státy dokončí vnitrostátní rozpočty a reformní strategie a Komise a příslušné instituce EU projednají a sledují výkonnost a pokrok.

Dnešní balíček připravuje cestu k vytvoření druhého evropského semestru pro koordinaci politik na zasedání Evropské rady v červnu 2012. Ve srovnání s minulým rokem je účinnost postupu a dopad pokynů posílen zkušenostmi s uplatňováním doporučení z roku 2011, zjištěními z hloubkových přezkumů provedených pro dvanáct členských států a větší automatičností, která by měla následovat v přijetí navrhovaných doporučení.

Tabulka 1: Přehled doporučení pro jednotlivé země pro období 2012–2013*

* Irsku, Řecku, Portugalsku a Rumunsku se pouze doporučuje plnit stávající závazky v rámci programů finanční podpory ze strany EU/MMF.

Tabulka 2: Přehled cílů strategie Evropa 2020[11]

Symbol „*“ je uveden tehdy, pokud je vnitrostátní cíl vyjádřen ukazatelem jiným, než je hlavní cíl EU.

Cíle členských států || Míra nezaměstnanosti (v %) || Výzkum a vývoj v % HDP || Cíle snižování emisí (ve srovnání s úrovní v roce 2005)[12] || Obnovitelné energie || Energetická účinnost – snížení spotřeby energie v Mtoe[13] || Podíl lidí s neukončeným vzděláním % || Terciární vzdělávání v % || Snížení počtu obyvatel ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením

Hlavní cíl EU || 75 % || 3 % || -20% (ve srovnání s úrovní v roce 1990) || 20 % || 20 % zvýšení energetické účinnosti odpovídající 368 Mtoe || 10 % || 40 % || 20 000 000

Odhad EU || 73,70-74 % || 2,65-2,72 % || -20% (ve srovnání s úrovní v roce 1990) || 20 % || 206,5 || 10,3-10,5 % || 37,6-38,0 %[14] ||

AT || 77-78 % || 3,76 % || -16 % || 34 % || 7,16 || 9,5 % || 38 % (včetně ISCED 4a, které v roce 2010 představovalo přibližně 12 %) || 235 000

BE || 73,2 % || 3,0 % || -15 % || 13 % || 9,80 || 9,5 % || 47 % || 380 000

BG || 76 % || 1,5 % || 20 % || 16 % || 3,20 || 11 % || 36 % ||  260 000*

CY || 75-77 % || 0,5 % || -5 % || 13 % || 0,46 || 10 % || 46 % ||  27 000

CZ || 75 % || 1 % (pouze veřejný sektor) || 9 % || 13 % || nepoužije se || 5,5 % || 32 % || Zachování počtu osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením na úrovni roku 2008 (15,3 % celkového počtu obyvatel) s úsilím o jeho snížení o 30 000

DE || 77 % || 3 % || -14 % || 18 % || 38,30 || <10 % || 42 % (včetně ISCED 4, které v roce 2010 představovalo 11,4 %) || 320 000 (dlouhodobě nezaměstnaní)*

DK || 80 % || 3 % || -20 % || 30 % || 0,83 || <10 % || Nejméně 40 % || 22 000 (osoby žijící v domácnostech s velmi nízkou intenzitou práce)*

EE || 76 % || 3 % || 11 % || 25 % || 0,71 || 9,5 % || 40 % || 61 860 lidí mimo ohrožení chudobou*

EL || 70 % || Cíl není k dispozici || -4 % || 18 % || 2,70 ||  pod 10 % || 32 % || 450 000

ES || 74 % || 3 % || -10 % || 20 % || 25,20 || 15 % || 44 % || 1 400 000 - 1 500 000

FI || 78 % || 4 % || -16 % || 38 % || 4,21 || 8 % || 42 % (úzká vnitrostátní definice) || 150 000

FR || 75 % || 3 % || -14 % || 23 % || 34,00 || 9,5 % || 50 % || Snížení počtu osob trvale ohrožených chudobou o třetinu za období 2007-2012 nebo o 1 600 000 lidí*

HU || 75 % || 1,8 % || 10 % || 14,65 % || 2,96 || 10 % || 30,3 % || 450 000

IE || 69-71 % || přibližně 2 % 2,5 % HNP) || -20 % || 16 % || 2,75 || 8 % || 60 % ||  200 000*

IT || 67-69 % || 1,53 % || -13 % || 17 % || 27,90 || 15-16 % || 26-27 % || 2 200 000

LT || 72,8 % || 1,9 % || 15 % || 23 % || 1,14 || <9 % || 40 % || 170 000

LU || 73 % || 2,3-2,6 % || -20 % || 11 % || 0,19 || <10 % || 66 % || 6 000

LV || 73 % || 1,5 % || 17 % || 40 % || 0,67 || 13,4 % || 34-36 % ||  121 000*

MT || 62,9 % || 0,67 % || 5 % || 10 % || 0,24 || 29 % || 33 % || 6 560

NL || 80 % || 2,5 % || -16 % || 14 % || nepoužije se || <8 % || >40 % 45 % se očekává v roce 2020 ||  93 000*

PL || 71 % || 1,7 % || 14 % || 15,48 % ||  13,6 || 4,5 % || 45 % || 1 500 000

PT || 75 % || 3 % || 1 % || 31 % || 6,00 || 10 % || 40 % || 200 000

RO || 70 % || 2 % || 19 % || 24 % || 10,00 || 11,3 % || 26,7 % || 580 000

SE || Více než 80 % || Přibližně 4 % || -17 % || 49 % || 12,80 || <10 % || 40-45 % || Snížení % žen a mužů, kteří nepracují (kromě studentů denního studia), jsou dlouhodobě nezaměstnaní nebo dlouhodobě práce neschopní, pod 14 %*

SI || 75 % || 3 % || 4 % || 25 % || nepoužije se || 5 % || 40 % || 40 000

SK || 72 % || 1 % || 13 % || 14 % || 1,65 || 6 % || 40 % || 170 000

UK || Žádný cíl v NPR || Žádný cíl v NPR || -16 % || 15 % || nepoužije se || Žádný cíl v NPR || Žádný cíl v NPR || Stávající číselné cíle Aktu proti dětské chudobě z roku 2010*

Příloha 2: Výsledky hloubkových přezkumů

Dne 14. února 2012 Evropská komise předložila svou první zprávu mechanismu varování vypracovanou v souladu s nařízením (EU) č. 1176/2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy. Zpráva mechanismu varování zkoumala situaci všech členských států kromě čtyřech zemí, se kterými byl sjednán program pomoci (Řecko, Irsko, Portugalsko a Rumunsko). Na základě ekonomického výkladu srovnávacího přehledu včasného varování dospěla Komise k závěru, že je zapotřebí provést další hloubkovou analýzu makroekonomického vývoje v těchto dvanácti členských státech: Belgii, Bulharsku, Dánsku, Španělsku, Francii, Itálii, na Kypru, v Maďarsku[15], Slovinsku, Finsku, Švédsku a Spojeném království.

Pro každou z těchto zemí útvary Komise vypracovaly podrobnou analýzu zaměřenou na příslušnou zemi. Tyto zprávy jsou zveřejněny jako pracovní dokumenty útvarů Komise jakožto součást tohoto balíčku. V rámci přípravy této analýzy se uskutečnily zvláštní zjišťovací mise stanovené v právním předpisu[16]. Toto sdělení splňuje požadavky stanovené v čl. 5 odst. 3 nařízení (EU) č. 1176/2011, podle nichž Komise o výsledcích hloubkového přezkumu informuje Radu a Evropský parlament a zveřejní je.

Na základě i) hloubkových přezkumů provedených v souladu s článkem 5 nařízení (EU) č. 1176/2011 Komise dospěla k závěru, že je nutno tyto nerovnováhy řešit, některé z nich naléhavě:

· Belgie se potýká s nerovnováhou. Aby se snížilo riziko nepříznivých dopadů na fungování ekonomiky, je třeba věnovat další pozornost zejména makroekonomickému vývoji v oblasti vnější konkurenceschopnosti zboží a zadluženosti, zvláště vysokému veřejnému dluhu.

· Bulharsko se potýká s nerovnováhou. Aby se snížilo riziko nepříznivých dopadů na fungování ekonomiky, je třeba věnovat pozornost zejména úrovni vnějšího zadlužení, jakož i určitým prvkům makroekonomického vývoje týkajícím se přílišného snížení pákového efektu v podnikovém sektoru a také procesu přizpůsobení trhu práce.

· Dánsko se potýká s nerovnováhou. Aby se snížilo riziko nepříznivých dopadů na fungování ekonomiky, je třeba věnovat pozornost zejména některým prvkům makroekonomického vývoje, především těm, které jsou základem jeho vnější konkurenceschopnosti, a potenciálním rizikům spojeným se zadlužeností domácností.

Španělsko se potýká s velmi vážnou nerovnováhou. Aby se zabránilo případným nepříznivým dopadům na fungování ekonomiky a hospodářské a měnové unie, je třeba podrobně sledovat zejména makroekonomický vývoj, především pokud jde o významnou úroveň dluhu veřejného sektoru, velké vnější zadlužení a finanční sektor, které byly ovlivněny vývojem trhu s bydlením, a věnovat těmto otázkám naléhavou pozornost hospodářské politiky.

Francie se potýká s vážnou nerovnováhou. Aby se snížilo riziko nepříznivých dopadů na fungování ekonomiky, je třeba věnovat pozornost zejména některým prvkům makroekonomického vývoje v oblastech vývozní výkonnosti a konkurenceschopnosti.

Itálie se potýká s vážnou nerovnováhou. Pozornost je třeba věnovat zejména vysokému veřejnému dluhu a makroekonomickému vývoji v oblasti vývozní výkonnosti, jelikož Itálie ztrácí vnější konkurenceschopnost již od přijetí eura. Aby se snížilo riziko nepříznivých dopadů na fungování ekonomiky, mělo by být vzhledem k vysokému veřejnému dluhu hlavní prioritou posílení potenciálu růstu.

Kypr se potýká s velmi vážnou nerovnováhou. Aby se zabránilo případným nepříznivým dopadům na fungování ekonomiky a hospodářské a měnové unie, je třeba podrobně sledovat zejména makroekonomický vývoj, který se odráží v běžném účtu, veřejné finance a finanční sektor a věnovat těmto otázkám naléhavou pozornost hospodářské politiky.

Maďarsko se potýká s vážnou nerovnováhou. Aby se snížilo riziko nepříznivých dopadů na fungování ekonomiky, je třeba věnovat velkou pozornost zejména některým prvkům makroekonomického vývoje, jako je vysoká záporná čistá investiční pozice vůči zahraničí a veřejný dluh. V návaznosti na posouzení účinných opatření a v souladu s ustanoveními nařízení o Fondu soudržnosti EU Komise přijala návrh rozhodnutí Rady, kterým se ruší pozastavení závazků z Fondu soudržnosti z března 2012.

Slovinsko se potýká s vážnou nerovnováhou. Aby se snížilo riziko nepříznivých dopadů na fungování ekonomiky, je třeba podrobně sledovat zejména makroekonomický vývoj týkající se snížení pákového efektu v podnikovém sektoru a stabilitu bank a nepříznivý, avšak méně naléhavý vývoj vnější konkurenceschopnosti.

Finsko se potýká s nerovnováhou. Aby se snížilo riziko nepříznivých dopadů na fungování ekonomiky, je třeba věnovat pozornost zejména některým prvkům makroekonomického vývoje týkajícím se konkurenceschopnosti.

Švédsko se potýká s nerovnováhou. Aby se snížilo riziko nepříznivých dopadů na fungování ekonomiky, je třeba věnovat pozornost zejména některým prvkům makroekonomického vývoje týkajícím se dluhu v soukromém sektoru a trhu s bydlením.

Spojené království se potýká s nerovnováhou. Aby se snížilo riziko nepříznivých dopadů na fungování ekonomiky, je třeba věnovat pozornost zejména makroekonomickému vývoji v oblasti zadlužení domácností a trhu s bydlením, stejně jako nepříznivému vývoji vnější konkurenceschopnosti.

Tyto nerovnováhy budou sledovány v rámci preventivní složky postupu při makroekonomické nerovnováze a jsou začleněny v doporučeních pro jednotlivé země v rámci evropského semestru.

[1]               KOM(2011) 669.

[2]               KOM(2010) 2020.

[3]               KOM(2011) 818.

[4]               KOM(2011) 594 a KOM (2011) 510.

[5]               KOM(2011) 400.

[6]               KOM(2011) 815.

[7]               Nařízení (EU) č. 1176/2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy.

[8]               „Země zapojené do programu“ (Řecko, Irsko, Portugalsko a Rumunsko) nebyly do tohoto šetření zahrnuty.

[9]               COM (2012) 173.

[10]             Země, se kterými byl sjednán program pomoci – Řecko, Irsko, Portugalsko a Rumunsko – nebyly do tohoto přezkumu zahrnuty.

[11]             Vnitrostátní cíle stanovené v národních programech reforem v dubnu 2012.

[12]             Vnitrostátní cíle snižování emisí definované v rozhodnutí 2009/406/ES (též „rozhodnutí o sdílení úsilí“) se týkají emisí nezahrnutých do systému obchodování s emisemi. Emise zahrnuté do systému obchodování s emisemi budou sníženy o 21 % v porovnání s úrovní v roce 2005. Odpovídající celkové snížení emisí bude činit -20 % v porovnání s úrovní v roce 1990.

[13]             Je třeba poznamenat, že vnitrostátní odhady se rovněž liší, pokud jde o základní rok(y), podle kterých se úspory odhadují.

[14]             Výpočet nezahrnuje ISCED 4 (Německo, Rakousko) a Spojené království, výsledek s ISCED 4: 40,0–40,4 %.

[15]             Maďarská vláda oficiálně požádala o preventivní finanční pomoc z EU a MMF v listopadu 2011.

[16]             Podle čl. 5 odst. 1 a článku 13 nařízení (EU) č. 1176/2011 se hloubkové přezkumy provádějí ve spojení s kontrolními misemi. Mise se uskutečnily na úrovni útvarů v březnu a dubnu.