52011DC0222

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Otevřený internet a neutralita sítí v Evropě

OBSAH

1. Úvod 3

2. Diskuse o neutralitě sítí 3

3. Ustanovení o neutralitě sítí v předpisovém rámci EU 5

3.1. Zásady hospodářské soutěže 5

3.2. Pozměněný rámec pro telekomunikace 5

4. Zjištění k tomuto datu 6

4.1. Blokování 6

4.2. Řízení datového provozu 7

4.3. Spotřebitelé a kvalita služeb 8

4.4. Mezinárodní souvislosti 9

5. Závěr 10

ÚVOD

Při uzavírání balíčku opatření k reformě telekomunikací v roce 2009 stanovila Evropská komise v prohlášení[1] svůj závazek „zachovat otevřenost a neutralitu internetu a v plné míře zohlednit úmysl spoluzákonodárců zakotvit nyní neutralitu sítě jako cíl politiky a regulační zásadu, kterou by měly prosazovat vnitrostátní regulační orgány.“ Kromě sledování, jak jsou prováděna příslušná ustanovení týkající se tzv. internetových svobod, by Komise podle tohoto prohlášení měla „sledovat dopad vývoje na trhu a technického vývoje na internetové svobody, přičemž do konce roku 2010 podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu, zda jsou zapotřebí dodatečné pokyny“. Cílem tohoto sdělení je tedy splnit tento závazek, který byl připomenut ve sdělení Digitální agenda pro Evropu[2], jež uvádí zjištění, které Komise získala na základě konzultací a průzkumů, a vyvozuje patřičné závěry.

Postup

S cílem zajistit pro své sdělení základní podklady zahájila Komise veřejnou konzultaci na téma „otevřený internet a neutralita sítí v Evropě“, jež proběhla v období od 30. června do 30. září 2010. Konzultace přinesla více než 300 odpovědí od širokého spektra zúčastněných stran včetně provozovatelů sítí, poskytovatelů internetového obsahu, členských států, spotřebitelských organizací a organizací občanské společnosti, stejně jako od mnoha jednotlivců. Úplný seznam respondentů včetně odpovědí nedůvěrného charakteru byl zveřejněn na internetových stránkách Komise[3] spolu se zprávou obsahující stručný a nevyčerpávající přehled. Kromě toho uspořádaly Komise a Parlament dne 11. listopadu 2010[4] společný summit, který dal celé řadě zúčastněných stran možnost prezentovat své názory na neutralitu sítí v otevřeném a veřejném fóru a diskutovat o nich.

DISKUSE O NEUTRALITě SÍTÍ

Vývoj internetu

Internet dosáhl rozměrů celosvětového fenoménu nebývale rychlým tempem. Během patnácti let vzrostl trh připojení k internetu z téměř nuly na mnohamiliardový byznys. Rozkvět internetu usnadnil díky elektronickému obchodu přeshraniční obchod, což přispělo k dalšímu rozvoji vnitřního trhu a k odstranění bariér mezi členskými státy. Internet se stal jádrem světové ekonomiky a vděčíme mu za dosud nevídaný stupeň inovace.

Za většinu svého úspěchu vděčí internet své otevřenosti a snadné dostupnosti za předpokladu, že uživatel má možnost připojení k internetu. Chce-li v současnosti jednotlivec nebo firma poskytovat obsah nebo služby, nemusí čelit vysokým vstupním nákladům nebo jiným překážkám (s výjimkou některých základních technických požadavků), které jsou charakteristické pro mnoho jiných zavedených síťových odvětví. Je to právě absence těchto překážek, která umožnila vzestup mnoha aplikací, jejichž názvy jsou nyní skloňované ve všech pádech.

Ve svých začátcích byl přístup k internetu zajišťován pomocí připojení přes telefonní linku, ale s šířením atraktivních aplikací, které byly přístupné díky stále vyšším rychlostem širokopásmového připojení, se internet stal něčím víc než pouhou telefonní linkou. Je to „síť sítí“, která změnila způsob komunikace a podnikání, způsob, jakým pracujeme, a která otevírá velké příležitosti ve vzdělávání, kultuře, komunikaci, sociální interakci a umožňuje pokrok v oblasti vědy a techniky a v obecném měřítku podporuje i svobodu projevu a pluralitu sdělovacích prostředků.

Do modernizace infrastruktury pro poskytování lepších služeb spotřebitelům za nižší ceny byly investovány miliardy eur. To v kombinaci s modelem EU pro regulaci velkoobchodního přístupu podporujícího hospodářskou soutěž a uplatňováním pravidel EU pro hospodářskou soutěž povzbudilo následnou hospodářskou soutěž, která vedla ke konkurenčním nabídkám balíčků širokopásmového přístupu, jež se v kombinaci s lákavou škálou obsahu a služeb stala hnací silou spotřebitelské poptávky. Další investice budou nezbyté pro udržení kroku s nárůstem objemu datového provozu. Podle některých projekcí datového provozu je nutno počítat s meziročním nárůstem o 35 % na pevných sítích a o 107 % na mobilních sítích. Internet se v dnešní společnosti stal velmi ceněným zbožím. Jeho plný potenciál však zůstává nevyužit.

Diskuse o parametrech neutrality sítí

Ačkoli definice „neutrality sítí“ nebyla stanovena, čl. 8 odst. 4 písm. g) rámcové směrnice[5] vyžaduje, aby vnitrostátní regulační orgány prosazovaly zájmy občanů Evropské unie tím, že podporují možnost přístupu koncových uživatelů k informacím a možnost koncových uživatelů šířit informace a používat aplikace a služby podle svého výběru. To samozřejmě podléhá platným zákonům, a nejsou tím tedy dotčena opatření EU nebo vnitrostátní opatření přijatá k nápravě protiprávních činností, zejména v oblasti boje proti trestné činnosti.

Podstata neutrality sítě a otázky, které jsou předmětem diskuse, se týkají především toho, jak nejlépe uchovat otevřenost této platformy a zajistit, aby mohla i nadále všem poskytovat vysoce kvalitní služby, umožnit rozkvět inovace a zároveň i přispívat k užívání základních práv, jako je svoboda projevu a svoboda podnikání, a k jejich dodržování.

Diskuse o neutralitě sítí se z velké části soustředí na řízení provozu a na to, co má přiměřené řízení provozu zahrnovat. Obecně se připouští, že provozovatelé sítě musí zavést některé postupy řízení datového provozu, aby mohli zajistit efektivní využívání svých sítí, a že některé IP služby, jako je například IPTV (digitální televizní vysílání) v reálném čase a video konference, mohou pro zajištění vysoké předem stanovené kvality služeb vyžadovat zvláštní řízení datového provozu. Nicméně skutečnost, že někteří operátoři mohou z důvodů nesouvisejících s řízením provozu blokovat nebo zhoršit kvalitu zákonných služeb (zejména služeb VOIP, tj. služeb umožňujících přenos digitalizovaného hlasu přes internetový protokol), které konkurují jejich vlastním službám, lze považovat za argument proti otevřenému charakteru internetu. Nezbytnou součástí diskuse o neutralitě sítí je také transparentnost. Získání příslušných informací o možných omezeních nebo o řízení provozu umožní spotřebitelům činit informovaná rozhodnutí. Tyto otázky o řízení provozu, blokování a degradaci, kvalitě služeb a transparentnosti je třeba řešit.

USTANOVENÍ O NEUTRALITě SÍTÍ V PřEDPISOVÉM RÁMCI EU

Zásady hospodářské soutěže

Předpisový rámec EU je zaměřen na podporu účinné hospodářské soutěže, která je považována za nejlepší způsob, jak poskytovat spotřebitelům vysoce kvalitní zboží a služby za přijatelné ceny. Aby hospodářská soutěž fungovala, musí mít spotřebitelé možnost vybrat si z různých konkurenčních nabídek na základě jasných a smysluplných informací. Spotřebitelé musí mít také skutečnou možnost přejít k novému poskytovateli, pokud nabízí lepší kvalitu služeb a/nebo nižší cenu, nebo pokud nejsou spokojeni se službami, které dostávají, např. klade-li jejich stávající poskytovatel omezení na konkrétní služby nebo aplikace. V důsledku toho jsou operátoři v konkurenčním prostředí podněcováni, aby přizpůsobili své ceny a nekladli omezení na aplikace, které si získaly u uživatelů oblibu, jak je tomu v případě hlasových služeb přes internetový protokol (VoIP).

Význam různých druhů problémů vzniklých v průběhu diskuse o neutralitě sítí souvisí tedy s mírou konkurence na trhu.

V Evropě usnadnil předpisový rámec hospodářskou soutěž tím, že vyžaduje, aby provozovatelé sítí s významnou tržní silou poskytovali velkoobchodní přístup a přidělovali spektrum způsobem podporujícím hospodářskou soutěž. Velkoobchodní přístup k mobilním sítím byl [do značné míry?] deregulován na základě důkazů, že tento přístup je za obchodních podmínek nabízen operátorům mobilních virtuálních sítí, kteří přispívají k rozsahu nabídky na maloobchodní úrovni. Právní předpisy o hospodářské soutěži, prosazované souběžně s předpisovým rámcem ex ante, přispěly k účinnému vstupu na trh tím, že bojují proti zneužívání dominantního postavení ze strany regulovaných operátorů. V důsledku toho nejsou maloobchodní ceny pevného ani bezdrátového připojení k internetu v EU regulovány a spotřebitelé těží z řady služeb v různých cenových relacích přizpůsobených jejich potřebám (např. pokud jde o objem, šířku pásma).

Přiměřenost konkurenčního prostředí jako ručitele otevřenosti internetu může být ale ovlivněna možným selháním trhu, oligopolními postupy, překážkami bránícími poskytování vysoce kvalitních služeb spotřebitelům a informační asymetrií.

Pozměněný rámec pro telekomunikace

Pozměněný rámec pro telekomunikace přijatý v roce 2009 podporuje zachování otevřeného a neutrálního charakteru internetu. Podle revidovaných pravidel jsou vnitrostátní regulační orgány pro telekomunikace povinny podporovat „možnost přístupu koncových uživatelů k informacím a možnost koncových uživatelů šířit informace a používat aplikace a služby podle svého výběru“ (čl. 8 odst. 4 písm. g) rámcové směrnice).

Podporují to i nové požadavky na transparentnost vůči spotřebitelům (článek 21 směrnice o univerzální službě), což přesněji znamená, že spotřebitel bude v případě, že si službu objedná, a v případě jakýchkoli následných změn informován o:

- podmínkách omezení přístupu ke službám a aplikacím a/nebo podmínkách omezení používání služeb a aplikací, v souladu s právními předpisy Unie a

- postupech zavedených poskytovatelem s cílem měřit a přizpůsobovat datový provoz tak, aby nedocházelo k přetížení síťového připojení, a o tom, jaký dopad mohou tyto postupy mít na kvalitu služeb.

Tyto požadavky na transparentnost jsou nezbytné pro informování spotřebitelů o kvalitě služeb, kterou mohou očekávat.

Pokud jde o změnu operátora, budou mít spotřebitelé možnost změnit operátora během jednoho pracovního dne, aniž by museli měnit svoje číslo. Kromě toho musí operátoři nabídnout uživatelům možnost uzavřít smlouvu s maximální dobou trvání 12 měsíců. Nová pravidla rovněž zajišťují, aby podmínky a postupy pro ukončení smlouvy neodrazovaly od změny poskytovatele služeb (čl. 30 odst. 6 směrnice o univerzální službě).

Kromě toho mají vnitrostátní regulační orgány (po konzultaci s Komisí) pravomoc stanovit požadavky na minimální kvalitu služeb síťového přenosu (čl. 22 odst. 3 směrnice o univerzální službě), a zajistit tak solidní úroveň kvality služeb.

Všechna tato ustanovení, obsažená v revidovaném předpisovém rámci EU, budou muset být členskými státy provedena do 25. května 2011.

Kromě toho nabízí právní předpisy EU[6] jednotlivcům ochranu, pokud jde o zpracování osobních údajů, a to včetně případů, kdy jsou na základě automatizovaného zpracování osobních údajů přijímána rozhodnutí, která mají na jednotlivce významný vliv. Každá činnost vztahující se k blokování nebo řízení provozu na tomto základě bude proto muset vyhovovat požadavkům na ochranu údajů.

Členské státy musí při provádění práva EU dodržovat Listinu základních práv EU, což platí i pro provádění revidovaného rámce pro telekomunikace, jež by mohlo mít vliv na uplatňování řady těchto práv.

ZJIšTěNÍ K TOMUTO DATU

Blokování

Blokování nebo tzv. škrcení (throttling) zákonného provozu bylo jednou z hlavních otázek, o nichž se v průběhu veřejné konzultace a summitu o neutralitě sítí diskutovalo. Blokování může mít dvě formy: ztěžování přístupu anebo přímo omezování určité služby nebo webové stránky na internetu. Klasickým příkladem tohoto jednání jsou poskytovatelé mobilního internetu blokující hlasové služby přes internetový protokol (Voice over Internet Protocol – VoIP). Tzv. škrcení (throttling) je technika, která se používá pro řízení provozu a minimalizování přetížení, ale lze ji použít i k zhoršení kvality (např. zpomalení) určitého druhu datového provozu, čímž dojde k ovlivnění kvality obsahu, jako je např. audiovizuální přenos prostřednictvím internetu (tzv. video streaming), který spotřebitelům nabízí konkurence.

Na evropské úrovni provedlo na počátku roku 2010 Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) průzkum mezi svými členy s cílem posoudit stav v jednotlivých členských státech. Vedle toho zahájily vnitrostátní regulační orgány Francie a Spojeného království – ARCEP[7] a OFCOM[8] – ještě před veřejnou konzultací Komise svoje vlastní konzultace na vnitrostátní úrovni.

V reakci na veřejnou konzultaci sdružení BEREC uvedlo, že se objevily případy, kdy někteří operátoři s daty nerovně zacházejí. Sdružení BEREC opravdu vyjádřilo určité znepokojení, a to jak ze strany uživatelů, tak i poskytovatelů obsahu:

- omezování rychlosti (tzv. throttling) sdílení souborů peer-to-peer (P2P) nebo audiovizuálního přenosu prostřednictvím internetu (tzv. video streaming) některými poskytovateli ve Francii, Řecku, Maďarsku, Litvě, Polsku a ve Spojeném království;

- blokování hlasových služeb přes internetový protokol (Voice over Internet Protocol – VoIP) v mobilních sítích nebo účtování zvláštního poplatku za tyto služby některými mobilními operátory v Rakousku, Německu, Itálii, Nizozemsku, Portugalsku a Rumunsku.

BEREC však nerozlišil případy úplného blokování od případů, kdy operátoři tyto služby nabízejí, ale zpoplatňují je dodatečnými platbami, a neuvedl ani hospodářský význam těchto plateb. To jsou základní otázky, které je třeba dále upřesnit. Proto bude důležité získat jasný pohled na situaci v celé EU s pomocí ještě vyčerpávajícího průzkumu. Spotřebitelské organizace a organizace občanské společnosti na několik údajných případů blokování nebo tzv. škrcení (throttling) rovněž poukázaly. Zjištění sdružení BEREC ukazují, že mnoho z těchto problémů bylo vyřešeno dobrovolně, často zásahem vnitrostátních regulačních orgánů nebo tlakem negativní medializace.

Objevily se obavy, že blokování (přestože zůstává v současné době omezeno především na služby VoIP) by se mohlo v budoucnu rozšířit i na další služby, jako je televizní vysílání přes internet. Mezi další potenciální problémy, na něž v rámci konzultace respondenti upozornili, patří riziko, že struktury sazeb budou výhodnější pro velké hráče, kteří si budou moci dovolit zaplatit za stanovení priorit, zatímco noví účastníci budou odsunuti na vedlejší kolej, čímž dojde k omezení pobídek k inovacím. Rovněž bylo poukázáno na riziko, že pokud různí operátoři blokují nebo poškozují různé služby, mohli by mít spotřebitelé potíže s přístupem ke službám podle svého výběru prostřednictvím jediného internetového předplatného.

Komise nemá v této fázi důkazy o tom, že tyto obavy jsou oprávněné, ale měly by se vzít v úvahu v ještě vyčerpávajícím průzkumu.

Řízení datového provozu

Vzhledem k tomu, že neustále rostou nároky na širokopásmové sítě a různé služby a aplikace, které vyžadují nepřetržitou výměnu dat, je nutné, aby řízení provozu zajistilo, že koncoví uživatelé nebudou obtěžováni přetížením sítě.

Nabízejí se různé druhy postupů řízení provozu:

- Třídění paketů umožňuje, aby bylo s různými druhy datového provozu zacházeno odlišně, což by se týkalo např. služeb, které vyžadují komunikaci v reálném čase, jako jsou přímé přenosy audia nebo videa a služby VoIP. Toto třídění zaručuje koncovým uživatelům určitou minimální kvalitu služeb.

- IP směrování umožňuje poskytovatelům internetových služeb směrování paketů prostřednictvím různých komunikačních cest tak, aby se zabránilo přetížení nebo aby mohly být poskytovány lepší služby. Poskytovatel internetových služeb může například směrovat pakety na server, který obsahuje kopie požadovaných informací a který se nachází buď v jeho síti nebo někde poblíž.

- Filtrování umožňuje poskytovateli internetových služeb rozlišovat mezi „bezpečným“ a „škodlivým“ provozem a škodlivý provoz blokovat před tím, než dosáhne svého zamýšleného cíle.

Spotřebitel si neuvědomí, že e-mail obdrží několik vteřin poté, co byl odeslán. V hlasové komunikaci by však podobné zpoždění znamenalo výrazné zhoršení kvality, nebo by taková komunikace přišla zcela vniveč.

Diskuse o neutralitě sítí se z velké části soustředí na řízení provozu a na to, co má přiměřené řízení provozu zahrnovat. Řízení provozu je považováno za nezbytné k zajištění plynulosti provozu, a to zejména v době, kdy jsou sítě zahlceny.

Několik respondentů se v rámci veřejné konzultace shodlo, že řízení provozu není v oblasti elektronických komunikací nic nového. Operátoři například dávali prioritu hlasovým přenosům, a to zejména v případě mobilního telefonu. Někteří respondenti tvrdili, že jsou-li tyto techniky řízení provozu správně používány, měly by vnímání spotřebitele zlepšit. Dokonce i ti respondenti, kteří se v rámci veřejné konzultace zmiňovali o blokování služeb peer-to-peer nebo VoIP, tvrdili, že řízení provozu je nutnou a zásadní součástí provozování výkonného internetu. Shodli se na tom, že jeho použití pro účely řešení přetížení a bezpečnostních otázek je zcela legitimní a není v rozporu se zásadami neutrality sítě.

Řada respondentů vyjádřila obavy ohledně možného zneužití řízení provozu, například pro účely přednostního zacházení s jednou službou na úkor jiné, což je praxe, kterou by nepovažovali za ospravedlnitelnou, pokud by tyto služby měly obdobný charakter.

Panovala všeobecná shoda, že operátorům a poskytovatelům internetových služeb by mělo být povoleno, aby si při dodržení všech platných zákonů stanovili vlastní obchodní modely a obchodní ujednání. Někteří respondenti vyzvali vnitrostátní regulační orgány a operátory ke spolupráci s cílem zajistit spotřebitelům smysluplnou a efektivní transparentnost, pokud jde o postupy řízení provozu.

Několik respondentů uvedlo, že řízení provozu by se mělo vztahovat jak na pevné, tak i na mobilní sítě, v souladu se zásadou technologické neutrality, která je základem rámce elektronických komunikací v EU.

Komise bude společně se sdružením BEREC i nadále tento problém sledovat s cílem umožnit přiměřené a transparentní řízení provozu, které bude podporovat cíle předpisového rámce EU pro telekomunikace.

Spotřebitelé a kvalita služeb

Transparentnost je klíčovou součástí diskuse o neutralitě sítí. Získání příslušných informací o možných omezeních nebo o řízení provozu umožní spotřebitelům činit informovaná rozhodnutí.

Podle sdružení BEREC většina vnitrostátních regulačních orgánů obdržela od spotřebitelů stížnosti týkající se rozporu mezi inzerovanou a skutečnou rychlostí připojení k internetu. Panovala shoda, že zásadní je transparentnost kvality služeb. Vzhledem ke složitosti a technické povaze velkého počtu nabídek na poskytování internetu z hlediska spotřebitele musí být podle mnoha respondentů dosaženo kompromisu mezi jednoduchostí a poskytováním smysluplných a přiměřeně podrobných informací.

Některé zúčastněné strany poukázaly na skutečnost, že ochranná opatření pro zachování otevřeného a neutrálního charakteru internetu jsou již stanovena v předpisovém rámci a že by vnitrostátní regulační orgány v případech, kdy jsou informováni o zhoršení kvality služby, kladení překážek provozu v sítích či jeho zpomalování, měly využít ustanovení podle čl. 22 odst. 3 směrnice o univerzální službě a stanovit přiměřené minimální požadavky na kvalitu služby.

Poslanci Evropského parlamentu v průběhu summitu v listopadu 2010 vyzvali k vynaložení většího úsilí, pokud jde o ukazatele kvality služeb, a očekávají, že sdružení BEREC navrhne vhodný způsob, jak postupovat.

Mezinárodní souvislosti

Řada otázek – například zda poskytovatelé internetu mohou upřednostnit jeden druh obsahu před jiným, zda by mobilní a pevné sítě měly podléhat rozdílným pravidlům – vyvolala širokou debatu a nemalé spory v mnoha zemích mimo EU.

Ve Spojených státech se Federal Communications Commission (FCC) opakovaně zavázala k zachování otevřenosti internetu. Za tímto účelem přijala FCC v roce 2005 čtyři klíčové zásady, jež umožňují uživatelům internetu používat obsah, aplikace, služby a zařízení podle jejich výběru a zároveň podporují konkurenci mezi poskytovateli sítí, služeb a obsahu. Tyto myšlenky do velké míry odpovídají zásadě „otevřeného internetu“ zakotvené v revidovaném rámci EU pro telekomunikace.

V prosinci roku 2010 vydala FCC předpis, který zavedl nová pravidla o transparentnosti a jasně definoval, jaké typy blokování jsou pro pevné a mobilní širokopásmové připojení povoleny. Poskytovatelé pevných širokopásmových služeb v zásadě nesmí blokovat zákonný obsah, služby, zařízení a aplikace bez škodlivého vlivu, včetně těch, které konkurují jejich vlastním hlasovým nebo videotelefonním službám. Postoj k mobilnímu širokopásmovému připojení se vyvíjí postupně, v současnosti je poskytovatelům výslovně bráněno pouze v blokování zákonných internetových stránek a aplikací pro digitální přenos hlasu přes internetový protokol (VoIP) či pro videohovory, které konkurují jejich vlastním hlasovým nebo videotelefonním službám.

Jiné země přijaly, pokud jde o neutralitu sítě, nezávazné pokyny. V Norsku přijal v únoru 2009 Poštovní a telekomunikační úřad ( Norwegian Post and Telecommunications Authority (NPT)) ve spolupráci s řadou zúčastněných stran dobrovolnou dohodu, která opravňuje uživatele k připojení na internet, které i) má předem stanovený výkon a kvalitu, ii) umožní jim používat obsah, služby a aplikace podle jejich výběru a iii) není diskriminační pokud jde o typ aplikací, služeb či obsahu.

V Kanadě vydala v říjnu 2009 Canada Radio-television and Telecommunications Commission (CRTC) nový rámec pro neutralitu sítí, který stanoví pro poskytovatele internetových služeb zvýšené požadavky na transparentnost a povoluje jim uplatňovat techniky řízení provozu pouze jako poslední možnost.

Chile se zdá být první zemí, která řeší zásadu neutrality sítí přímo ve svých právních předpisech. Její parlament přijal v srpnu 2010 nový zákon o neutralitě sítí, který v podstatě omezuje práva poskytovatelů internetu, pokud jde o řízení obsahu, a zároveň zvyšuje ochranu poskytovatelů obsahu a uživatelů internetu.

Komise tento mezinárodní vývoj pečlivě sleduje a bude ho i nadále brát v úvahu při zvažování možných přístupů k neutralitě sítí.

ZÁVěR

Důležitost zachování otevřeného internetu, zdůrazněná v prohlášení Komise, získala v rámci veřejné konzultace a společného summitu Komise a Parlamentu velký ohlas. Komise je nadále odhodlána plnit tento cíl a zajistit, aby měl každý přístup k solidnímu internetovému připojení.

Komise je toho názoru, že pravidla týkající se transparentnosti, změny poskytovatele nebo operátora a kvality služeb, která jsou součástí revidovaného rámce elektronických komunikací EU, by měla přispět k vytváření konkurenceschopných výsledků.

Vzhledem k tomu, že členské státy revidovaný rámec elektronických komunikací EU stále ještě provádějí do vnitrostátního práva, je důležité vyčkat, až budou tato ustanovení provedena, a posoudit, jak budou fungovat v praxi.

Jak je navíc uvedeno výše, údaje získané v rámci veřejné konzultace byly neúplné nebo nepřesné v mnoha aspektech, které jsou pro pochopení současného stavu v Evropské unii nezbytné. Z tohoto důvodu Komise spolu se sdružením BEREC v současné době prošetřuje řadu otázek, které se vynořily v průběhu konzultačního procesu. Jedná se zejména o překážky při změně poskytovatele nebo operátora (například jaká je průměrná doba, po jejímž uplynutí je zákazník oprávněn zaplacenou službu ukončit, a zda a jaké mu v tomto případě hrozí sankce), způsoby blokování, tzv. škrcení (throttling) a obchodní praktiky s rovnocenným účinkem, o transparentnost a kvalitu služeb, jakož i otázky hospodářské soutěže týkající se neutrality sítí (např. diskriminační praktiky ze strany dominantního hráče).

V tomto ohledu si Komise vyhrazuje právo posoudit na základě článků 101 a 102 Smlouvy o fungování EU jakékoli chování týkající se řízení provozu, které by mohlo omezit nebo narušit hospodářskou soutěž.

Další postup

Komise do konce roku zveřejní důkazy, které přinese vyšetřování sdružení BEREC, a to včetně všech případů blokování nebo škrcení (throttling) určitého druhu provozu.

Na základě důkazů a provádění ustanovení rámce pro telekomunikace Komise přednostně rozhodne o vydání dalších pokynů o neutralitě sítí.

Pokud to významné a přetrvávající problémy opodstatní a systém jako celek – zahrnující více operátorů – nebude schopen zajistit, aby spotřebitelé měli prostřednictvím jednoho internetového předplatného snadný přístup k obsahu, službám a aplikacím dle svého výběru a mohli je snadno šířit, posoudí Komise potřebu přísnějších opatření k dosažení pravidel hospodářské soutěže a výběru, který si zákazníci zaslouží. Transparentnost a jednoduchost přechodu k jinému poskytovateli jsou pro spotřebitele klíčovými prvky při výběru nebo změně poskytovatele internetových služeb, ale nemusí být dostatečnými nástroji k řešení všeobecných omezení zákonných služeb nebo aplikací.

Taková dodatečná opatření mohou mít podobu pokynů nebo obecných právních opatření, jejichž cílem bude posílit hospodářskou soutěž a možnost volby pro spotřebitele, a to např. dalším usnadněním přechodu spotřebitelů k jinému operátorovi nebo poskytovateli, anebo – pokud by se ukázalo, že to nedostačuje – například uložením zvláštních povinností týkajících se neoprávněného třídění provozu na internetu a vztahujících se na všechny poskytovatele internetových služeb bez ohledu na jejich tržní sílu. To by mohlo zahrnovat zákaz blokování zákonných služeb.

Neutralita sítí se dotýká řady práv a zásad zakotvených v Listině základních práv EU, zejména respektování soukromého a rodinného života, ochrany osobních údajů a svobody projevu a informací. Z tohoto důvodu budou všechny návrhy právních předpisů v této oblasti podléhat důkladnému posouzení jejich vlivu na základní práva a jejich souladu s Listinou základních práv EU[9].

Jakákoli další regulace by neměla odrazovat investice ani inovativní obchodní modely, nýbrž by měla vést k účinnějšímu využívání sítí a vytváření nových obchodních příležitostí na různých úrovních hodnotového řetězce internetu a zároveň pro spotřebitele zachovat výhodu výběru mezi různými produkty přístupu na internet odpovídajícími jejich potřebám.

Komise bude souběžně pokračovat v dialogu s členskými státy a zúčastněnými stranami s cílem zajistit rychlý rozvoj širokopásmového připojení, což by snížilo tlak na datový provoz.

[1] Úř. věst. L 337, 18.12.2009.

[2] KOM(2010) 245.

[3] http://ec.europa.eu/information_society/policy/ecomm/library/public_consult/net_neutrality/index_en.htm

[4] http://ec.europa.eu/information_society/policy/ecomm/library/public_consult/net_neutrality/index_en.htm.

[5] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 (rámcová směrnice).

[6] Například směrnice o ochraně údajů (95/46/ES) a směrnice o ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (2002/58/ES).

[7] http://stakeholders.ofcom.org.uk/consultations/net-neutrality/?showResponses=true.

[8] http://www.arcep.fr/uploads/tx_gspublication/net-neutralite-orientations-sept2010-eng.pdf.

[9] V souladu se „Strategií účinného uplatňování Listiny základních práv Evropskou unií“ KOM(2010) 573 v konečném znění ze dne 19. října 2010.