52010PC0093

[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 19.3.2010

KOM(2010)93 v konečném znění

2009/0089/P (COD)

Pozměněný návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. …/…,

kterým se zřizuje Agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva

(předložený Komisí podle čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. Souvislosti návrhu

1.1. Odůvodnění a cíle návrhu

Dne 24. června 2009 přijala Komise balíček legislativních návrhů, jehož cílem je zřízení agentury, která bude odpovídat za provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

Tento legislativní balíček se původně skládal ze dvou návrhů: návrhu nařízení, kterým se zřizuje agentura, a návrhu rozhodnutí Rady, které agentuře zřízené tímto rozhodnutím svěřuje úkoly týkající se provozního řízení SIS II a VIS v souladu s hlavou VI Smlouvy o EU. Navrhované nařízení upravovalo systémy SIS II, VIS a EURODAC v rozsahu, v jakém se na ně vztahovala Smlouva o ES, zatímco navrhované rozhodnutí upravovalo systémy SIS II a VIS v rozsahu, v jakém se na ně vztahovala Smlouva o EU.

Vstupem Lisabonské smlouvy v platnost dne 1. prosince 2009 zaniklo rozlišení mezi právním základem daným Smlouvou o ES a právním základem stanoveným ve Smlouvě o EU týkajícím se prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Navíc návrh rozhodnutí Rady zastaral a byl formálně vzat zpět, jak bylo oznámeno Evropskému parlamentu a Radě ve sdělení KOM(2009) 665 ze dne 2. prosince 2009.

Je proto nezbytné sloučit uvedené právní texty do tohoto jediného pozměněného návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, který zohledňuje změny vyplývající ze vstupu Lisabonské smlouvy v platnost a obsahuje věcná ustanovení, která byla původně navržena ve formě rozhodnutí Rady.

Agentura bude odpovědná za dlouhodobé provozní řízení Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II), Vízového informačního systému (VIS) a systému EURODAC. Cílem tohoto návrhu nařízení je rovněž stanovení rámce pro vývoj a provozní řízení ostatních rozsáhlých informačních systémů v působnosti hlavy V Smlouvy o fungování Evropské unie a případně dalších rozsáhlých informačních systémů v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva ze strany agentury. Takovéto začlenění dalších systémů však bude vyžadovat zvláštní pověření normotvůrce, které není v tomto návrhu uděleno.

S cílem určit nejlepší řešení ohledně dlouhodobého provozního řízení SIS II, VIS a rovněž EURODAC provedla Komise posouzení dopadů[1]. Ve společných prohlášeních připojených k právním nástrojům SIS II a VIS[2] Rada a Evropský parlament Komisi vyzvaly, aby na základě posouzení dopadů, které obsahuje věcnou analýzu alternativních možností z finančního, provozního a organizačního hlediska, předložila potřebné legislativní návrhy pověřující agenturu dlouhodobým provozním řízením SIS II a VIS. Po analýze různých možností byla jako nejschůdnější alternativa provádění úkolů „řídícího orgánu“ pro tyto systémy v dlouhodobém horizontu označena nová regulační agentura.

Hlavní úlohou agentury bude plnění úkolů v oblasti provozního řízení SIS II, VIS a EURODAC a zajišťování, aby byly systémy funkční 24 hodin denně, sedm dnů v týdnu, tudíž stálého, nepřetržitého toku výměny údajů. Kromě těchto provozních úkolů budou agentuře přiděleny odpovídající povinnosti týkající se přijímání bezpečnostních opatření, podávání zpráv, zveřejňování, monitorování, informování, organizování zvláštního vzdělávání týkajícího se VIS a SIS II, zavádění pilotních systémů na zvláštní a přesnou žádost Komise a sledování výzkumu. Spojení systémů ve společné agentuře umožní využít synergie a sdílet zařízení a zaměstnance. Struktura řízení agentury je vytvořena s ohledem na stávající zásadu „proměnné geometrie“, což označuje různorodou skupinu zúčastněných zemí (členské státy EU s různou úrovní účasti v informačních systémech a přidružené země).

Tento návrh nemá vliv na finanční rámec na období 2007–2013. Legislativní finanční výkaz připojený k tomuto návrhu je založen především na odhadech a číselných údajích z posouzení dopadů, které bylo provedeno v roce 2007. Tento legislativní finanční výkaz vychází rovněž z předpokladu, že návrh bude přijat v roce 2010, aby agentura mohla být právně zřízena v roce 2011 a v roce 2012 se stát plnohodnotnou agenturou, která je schopna převzít veškeré úkoly související s provozním řízením systémů SIS II, VIS a EURODAC a dalších rozsáhlých informačních systémů. Ve společném prohlášení připojeném k právním nástrojům SIS II a VIS se Evropský parlament a Rada zavázaly projednat návrhy na dlouhodobé provozní řízení SIS II a VIS pokud možno co nejrychleji a přijmout je včas, aby agentura mohla plně zahájit svou činnost do pěti let od vstupu právních nástrojů SIS II a VIS v platnost.

Rada by měla mít na paměti důsledky spojené s výběrem sídla agentury.

1.2. Obecné souvislosti

Podle článku 67 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále také „Smlouva o fungování EU“) zajišťuje Unie, že na vnitřních hranicích neprobíhá kontrola osob, a rozvíjí společnou politiku v oblasti azylu, přistěhovalectví a ochrany vnějších hranic. V této souvislosti článek 77 Smlouvy o fungování EU vyžaduje, aby byla přijímána opatření týkající se společné politiky v oblasti víz, kontrol, jimž podléhají osoby překračující vnější hranice, podmínek, za kterých státní příslušníci třetích zemí v Unii krátkodobě požívají svobody pohybu, veškerých opatření nezbytných pro postupné zavedení integrovaného systému řízení vnějších hranic a neprovádění kontrol osob bez ohledu na jejich státní příslušnost při překračování vnitřních hranic.

V této souvislosti byl na základě Schengenské úmluvy[3] zřízen Schengenský informační systém (SIS) v zájmu udržování veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti, včetně národní bezpečnosti. Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 ze dne 20. prosince 2006 a rozhodnutím Rady 2007/533/SVV ze dne 12. června 2007 o zřízení, provozování a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II)[4]. Jeho cílem je přinést v rámci oblasti svobody, bezpečnosti a práva v Evropské unii vysokou úroveň bezpečnosti, včetně zajišťování veřejné bezpečnosti a veřejné politiky, a také tím, že zaručí bezpečnost na území členských států.

Vízový informační systém (VIS) byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS)[5]. VIS konzulátům a ostatním příslušným orgánům členských států umožňuje vyměňovat si informace o vízech s cílem usnadnit řízení o žádostech o vízum, zamezit současnému podávání více žádostí o víza do různých členských států („visa shopping“), přispět k boji proti podvodům, usnadnit kontroly na hraničních přechodech na vnějších hranicích a na území členských států, napomáhat určení totožnosti státních příslušníků třetích zemí, usnadnit uplatňování dublinského nařízení a přispívat k předcházení ohrožení vnitřní bezpečnosti kteréhokoli z členských států.

EURODAC, systém informačních technologií pro celou Unii, byl vytvořen s cílem usnadnit uplatňování Dublinské úmluvy[6], jejímž cílem je zřízení mechanismu pro určení odpovědnosti za žádosti o azyl podané v jednom z členských států EU. Úmluva byla nahrazena právním nástrojem Unie, nařízením Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států (tj. dublinské nařízení)[7].

Pro právní rámce SIS II, VIS a EURODAC je typické uspořádání podle zásady „proměnné geometrie“. Na straně jedné se Irsko a Spojené království účastní EURODAC, jsou však pouze částečně zapojeny do SIS II a nejsou účastníky VIS, zatímco Dánsko je zapojeno do všech tří systémů podle různých právních základů. Na druhé straně je nebo bude řada zemí mimo EU, konkrétně Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko, přidružena k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis , a tudíž se účastní SIS II i VIS.

1.3. Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu

Vzhledem k tomu, že některé prvky SIS II přesahovaly někdejší pilíře, je právní rámec SIS II složen z nařízení podle prvního pilíře a rozhodnutí podle třetího pilíře. Přestože toto rozlišení zaniklo se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost dne 1. prosince 2009, stávající nástroje nadále odrážejí bývalou pilířovou strukturu:

- nařízení Rady (ES) č. 2424/2001 ze dne 6. prosince 2001 o vývoji Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II)[8],

- rozhodnutí Rady 2001/886/SVV ze dne 6. prosince 2001 o vývoji Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II)[9],

- nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II)[10],

- nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1986/2006 ze dne 20. prosince 2006 o přístupu subjektů odpovědných za vydávání osvědčení o registraci vozidel v členských státech k Schengenskému informačnímu systému druhé generace (SIS II)[11],

- rozhodnutí Rady 2007/533/SVV ze dne 12. června 2007 o zřízení, provozování a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II)[12],

- rozhodnutí Komise 2007/170/ES a 2007/171/ES ze dne 16. března 2007, kterými se stanoví požadavky na síť Schengenského informačního systému druhé generace[13],

- nařízení Rady (ES) č. 189/2008 ze dne 18. února 2008 o testování Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II)[14],

- rozhodnutí Rady 2008/173/ES ze dne 18. února 2008 o testování Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II)[15].

- rozhodnutí Komise 2008/333/ES a 334/2008/SVV ze dne 4. března 2008, kterými se přijímá příručka SIRENE a další prováděcí opatření k Schengenskému informačnímu systému druhé generace (SIS II)[16],

- nařízení Rady (ES) č. 1104/2008 ze dne 24. října 2008 o přechodu z Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II)[17],

- rozhodnutí Rady 2008/839/SVV ze dne 24. října 2008 o přechodu ze Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II)[18].

Na rozdíl od SIS II byl VIS zřízen podle bývalého prvního pilíře. Byl však přijat nástroj VIS podle třetího pilíře s cílem umožnit určeným orgánům pro prosazování práva přístup k systému za účelem konzultací ohledně spáchání určitých trestných činů. Pro VIS jsou důležité tyto právní nástroje:

- rozhodnutí Rady 2004/512/ES ze dne 8. června 2004 o zřízení Vízového informačního systému (VIS)[19] představuje právní základ pro zahrnutí potřebných prostředků na vývoj VIS do souhrnného rozpočtu Evropské unie,

- rozhodnutí Komise 2006/752/ES ze dne 3. listopadu 2006, kterým se stanoví umístění Vízového informačního systému během vývojové fáze[20],

- rozhodnutí Komise 2006/648/ES ze dne 22. září 2006, kterým se stanoví technické specifikace k normám pro biometrické prvky v souvislosti s rozvojem Vízového informačního systému[21],

- rozhodnutí Komise 2008/602/ES ze dne 17. června, kterým se pro vývojovou fázi stanoví fyzická architektura a požadavky na vnitrostátní uživatelská rozhraní a komunikační infrastrukturu mezi centrálním VIS a vnitrostátními uživatelskými rozhraními[22],

- nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS)[23],

- rozhodnutí Rady 2008/633/SVV ze dne 23. června 2008 o konzultačním přístupu určených orgánů členských států a Europolu do Vízového informačního systému (VIS) pro účely prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a jiných závažných trestných činů[24].

EURODAC byl zřízen podle bývalého prvního pilíře:

- nařízení Rady (ES) č. 2725/2000 ze dne 11. prosince 2000 o zřízení systému Eurodac pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy[25],

- nařízení Rady (ES) č. 407/2002 ze dne 28. února 2002, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 2725/2000 o zřízení systému Eurodac pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy[26].

1.4. Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Návrh je v souladu se stávajícími politikami a cíli Evropské unie, zejména s cílem vytvořit prostor svobody, bezpečnosti a spravedlnosti.

2. Konzultace zúčastněných stran a posouzení dopadů

2.1. Sběr a využití výsledků odborných konzultací, konzultace zúčastněných stran

Zpráva o posouzení dopadů vychází z přípravné studie provedené externím dodavatelem[27]. V rámci studie bylo provedeno dvacet sedm pohovorů se zástupci členských států EU, Norska, Evropského parlamentu, Komise, evropského inspektora ochrany údajů, Společného kontrolního orgánu pro Schengen, Evropské agentury pro životní prostředí, Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích (FRONTEX), Europolu, stanoviště C.SIS ve Štrasburku odpovědného za provozní řízení SIS 1+ a s odborníky z daného odvětví. Navíc byla na podporu procesu posouzení dopadů zřízena meziútvarová řídící skupina složená z příslušných generálních ředitelství Komise.

2.2. Posouzení dopadů

Po předběžném prověření bylo ponecháno a dále analyzováno pět možných variant dosažení cíle dlouhodobého provozního řízení systémů SIS II, VIS a EURODAC:

- možnost č. 1 – základní scénář: Pokračovalo by se v řešení provozního řízení SIS II a VIS určeném pro přechodné období (Komise svěřila úkoly v oblasti provozního řízení orgánům členských států), které by se tak stalo trvalým řešením. EURODAC je v současnosti řízen Komisí a toto řešení by bylo rovněž zachováno.

- možnost č. 2 – základní scénář+, podle něhož by Komise pověřila úkoly v oblasti provozního řízení SIS II, VIS a EURODAC orgány členských států.

- možnost č. 3 – nová regulační agentura, která by převzala odpovědnost za dlouhodobé provozní řízení systémů SIS II, VIS a EURODAC.

- možnost č. 4 – tyto tři systémy by řídila agentura FRONTEX, což by znamenalo změny obou jejích základních aktů a její řídící struktury.

- možnost č. 5 – SIS II by řídil EUROPOL, kdežto VIS a EURODAC by řídila Komise. Tato možnost byla zvažována v průběhu jednání o přeměně současné Úmluvy o Europolu na akt Společenství.

Na základě srovnávací analýzy zvítězila možnost zřízení nové regulační agentury, jejímž cílem je vytvoření společné struktury pro provozní řízení SIS II, VIS a EURODAC.

3. Právní stránka návrhu

3.1. Shrnutí navrhovaných opatření

Cílem tohoto návrhu je zřídit agenturu odpovědnou za provozní řízení systémů SIS II, VIS, EURODAC a dalších rozsáhlých informačních systémů v oblasti působnosti hlavy V Smlouvy o fungování Evropské unie.

Pověření agentury provozním řízením rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva se nedotýká zvláštních předpisů upravujících účel, přístupová práva, bezpečnostní opatření a další požadavky na ochranu údajů, které se použijí na tyto systémy.

Regulační agentura bude zřízena jako subjekt Unie s právní subjektivitou. Prvními úkoly, které budou agentuře svěřeny, jsou provozní úkoly, tj. zajištění celkového řízení informačních systémů a jejich provoz. Stane se tudíž „odborným centrem“ se specializovanými provozními zaměstnanci. Určená specializovaná organizace rovněž zajistí nejvyšší úroveň účinnosti a schopnosti reagovat a taktéž vývoj a provozní řízení ostatních případných systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

Agentura bude odpovědná za úkoly související s komunikační infrastrukturou, jež jsou uvedeny v čl. 15 odst. 2 nařízení a rozhodnutí o SIS II a čl. 26 odst. 2 nařízení o VIS a [čl. 5 odst. 2…] nařízení (ES) XX/2010 o zřízení systému Eurodac pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování nařízení (ES) č. […/…][28]. Agentura mimoto vykonává úkoly související se vzděláváním odborníků v oblasti VIS a SIS II, včetně vzdělávání souvisejícího s výměnou doplňkových informací, a rovněž sledováním výzkumných činností a zaváděním pilotních systémů na zvláštní a přesnou žádost Komise.

Agentura by mohla případně odpovídat rovněž za vývoj a řízení dalších rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Mělo by se tak stát na základě legislativních nástrojů, které tyto systémy zřídí a poskytnou agentuře příslušné pravomoci.

Hlavním orgánem řídícím agenturu bude správní rada s odpovídajícím zastoupením členských států a Komise. Zastoupení členských států by mělo odrážet práva a povinnosti jednotlivých členských států podle Smlouvy. V agentuře budou zastoupeny taktéž země přidružené k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s EURODAC.

3.2. Právní základ

Tento pozměněný návrh nařízení vychází z čl. 77 odst. 2 písm. a) a b), čl. 78 odst. 2 písm. e), čl. 79 odst. 2 písm. c), článku 74, čl. 82 odst. 1 písm. d) a čl. 87 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie.

Podle článku 74 Smlouvy o Fungování Evropské unie se přijímají opatření k podpoře a posílení správní spolupráce mezi příslušnými útvary členských států. Jde o vhodný právní základ, jelikož agentura usnadní komunikaci a spolupráci mezi příslušnými útvary jednotlivých členských států ve výše uvedených oblastech.

Úkoly v oblasti provozního řízení, jež mají být svěřeny agentuře, podporují aspekty politiky, na nichž jsou založena nařízení o SIS II a VIS. V souladu s čl. 77 odst. 2 písm. b) a čl. 79 odst. 2 písm. c) Smlouvy o fungování EU, které jsou příslušným právním základem pro úkoly, které plní agentura v souvislosti se SIS II, zahrnují činnosti agentury z technického hlediska záležitosti spojené s kontrolami osob na vnějších hranicích a rovněž opatření v oblasti nedovoleného přistěhovalectví a nedovoleného pobytu. Co se týká VIS, činnosti agentury z technického hlediska podpoří postupy vydávání víz členskými státy; proto je založena na čl. 77 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování EU.

Co se týká záležitostí EURODAC, úkoly v oblasti provozního řízení, jež mají být svěřeny agentuře, z technického hlediska podpoří určování, který členský stát je příslušný pro posuzování žádosti o azyl, kterou podal státní příslušník třetí země v některém z členských států (čl. 78 odst. 2 písm. e) Smlouvy o fungování EU).

Podle čl. 82 odst. 1 písm. d) Smlouvy o fungování EU se přijímají opatření, která mají za cíl usnadňovat spolupráci mezi justičními nebo obdobnými orgány členských států v rámci trestního řízení a výkonu rozhodnutí. Kromě toho čl. 87 odst. 2 písm. a) této smlouvy stanoví, že pro účely policejní spolupráce, do níž jsou zapojeny příslušné orgány členských států, se přijímají opatření týkající se shromažďování, uchovávání, zpracovávání, analýzy a výměny příslušných informací. Tato ustanovení jsou vhodným právním základem pro svěření úkolů v této oblasti agentuře.

Opatření uvedená v čl. 77 odst. 2 písm. a) a b), čl. 78 odst. 2 písm. e), čl. 79 odst. 2 písm. c), čl. 82 odst. 1 písm. d) a čl. 87 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování EU se přijímají řádným legislativním postupem. Řádný legislativní postup se proto vztahuje na přijetí nařízení jako celku.

3.3. Zásada „proměnné geometrie“

Jelikož právním základem návrhu tohoto nařízení je hlava V Smlouvy o fungování Evropské Unie, vztahuje se na něj zásada „proměnné geometrie“ vyplývající z protokolů o postavení Spojeného království, Irska a Dánska. Tento návrh nařízení navazuje na schengenské acquis a ustanovení o opatřeních souvisejících s EURODAC. Ve vztahu k jednotlivým protokolům a dohodám o přidružení je proto nutno uvážit níže uvedené důsledky.

Dánsko:

Podle Protokolu o postavení Dánska připojeného k Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU se Dánsko neúčastní přijímání opatření podle hlavy V Smlouvy o fungování EU Radou s výjimkou „opatření k určení těch třetích zemí, jejichž státní příslušníci při překračování vnějších hranic členských států musí mít vízum, a na opatření o jednotném vzoru víz“. Tento návrh navazuje na schengenské acquis a použije se článek 4 protokolu. V souladu s článkem 4 uvedeného protokolu se Dánsko rozhodlo provést nařízení (ES) č. 1987/2006 a nařízení (ES) č. 767/2008 do vnitrostátního práva.

Co se týká EURODAC, Dánsko se v souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska připojeného ke Smlouvám neúčastní přijímání tohoto nařízení a není pro ně závazné ani použitelné. Dánsko však uplatňuje stávající nařízení o EURODAC na základě mezinárodní dohody[29], kterou s ES uzavřelo v roce 2006.

Spojené království a Irsko:

V rozsahu, v jakém se tento návrh týká SIS II upraveného nařízením (ES) č. 1987/2006 a VIS, navazuje na ustanovení schengenského acquis , jichž se neúčastní Spojené království a Irsko podle rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis , a rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis . V rozsahu, v jakém se týká SIS II upraveného nařízením (ES) č. 1987/2006 a VIS, proto není toto nařízení pro Spojené království a Irsko závazné ani použitelné.

Spojené království a Irsko jsou vázány nařízením o EURODAC č. 2725/2000 podle jejich oznámení, že si přejí účastnit se přijímání a uplatňování uvedeného nařízení na základě Protokolu o postavení Spojeného království a Irska připojeného ke Smlouvám. Postavením těchto členských států s ohledem na nařízení o EURODAC není dotčena jejich možná účast s ohledem na tento návrh.

Norsko a Island:

Co se týká Norska a Islandu, tento návrh rozvíjí ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis [30].

Souběžně s přidružením několika zemí, které nejsou členskými státy EU, k schengenskému acquis bývalého Společenství (nyní Unie) uzavřelo (nebo uzavírá) řadu dohod o přidružení těchto zemí rovněž k opatřením souvisejícím s EURODAC. Dohoda o přidružení Islandu a Norska byla uzavřena v roce 2001[31].

Švýcarsko:

Co se týká Švýcarska, tento návrh rozvíjí ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis [32].

Co se týká opatření souvisejících s EURODAC, dohoda o přidružení Švýcarska byla uzavřena dne 28. února 2008 a je použitelná ode dne 12. prosince 2008[33].

Lichtenštejnsko:

Pokud jde o Lichtenštejnsko, tento návrh rozvíjí ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis spadající do oblasti uvedené v článku 1 písmenech A, B a G rozhodnutí Rady 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/261/ES[34].

Co se týká opatření souvisejících s EURODAC, dohoda o přidružení Lichtenštejnska byla podepsána dne 28. února 2008 a má být uzavřena později[35].

Společná ustanovení pro země přidružené k opatřením souvisejícím s EURODAC:

V souladu s výše uvedenými třemi dohodami přidružené země bez výjimky přijmou opatření související s EURODAC a jejich rozvoj. Neúčastní se přijímání aktů, které mění nebo které navazují na opatření související s EURODAC (včetně tohoto návrhu), musí však Komisi ve stanoveném časovém rámci oznámit své rozhodnutí, zda přijmou či nepřijmou obsah daného aktu, jakmile je schválen Radou a Evropským parlamentem. V případě, že Norsko, Island, Švýcarsko nebo Lichtenštejnsko nepřijmou akt, který mění nebo který navazuje na opatření související s EURODAC, budou příslušné dohody ukončeny, ledaže smíšený výbor zřízený na základě dohod rozhodne jednomyslně jinak.

K vytvoření práv a povinností mezi Dánskem, které (jak bylo objasněno výše) je přidruženo k opatřením souvisejícím s EURODAC prostřednictvím mezinárodní dohody, a výše uvedenými přidruženými zeměmi byly mezi bývalým Společenstvím (nyní Unií) a přidruženými zeměmi uzavřeny další dva nástroje[36].

3.4. Zásada subsidiarity

Návrh dodržuje zásadu subsidiarity, jelikož cíle navrhovaného opatření, totiž svěření provozního řízení centrálního SIS II, centrálního VIS a vnitrostátních uživatelských rozhraní, centrálního EURODAC, jakož i některých aspektů jejich komunikační infrastruktury agentuře, nemůže být dosaženo na úrovni jednotlivých členských států.

3.5. Zásada proporcionality

Agentuře financované z rozpočtu EU budou uděleny pravomoci k řízení pouze centrálních částí SIS II, centrálních částí VIS a národních rozhraní, centrální části EURODAC, jakož i některých aspektů komunikační infrastruktury, aniž by odpovídala za údaje vložené do systémů. Členské státy jsou příslušné pro své vnitrostátní systémy. Pravomoci agentury jsou proto omezeny na minimum nezbytné pro podporu účinné, bezpečné a trvalé výměny údajů mezi členskými státy. Vytvoření specializované struktury se považuje za přiměřené oprávněným zájmům uživatelů a těmto systémům, které jsou svojí povahou vysoce zabezpečené, snadno dostupné a mají zásadní význam.

3.6. Volba nástrojů

Nařízení Evropského parlamentu a Rady vycházející z čl. 77 odst. 2 písm. a) a b), čl. 78 odst. 2 písm. e), čl. 79 odst. 2 písm. c), článku 74, čl. 82 odst. 1 písm. d) a čl. 87 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie je nejvhodnějším nástrojem pro zřízení orgánu na základě hlavy V této smlouvy.

4. Rozpočtové důsledky

Agentura bude financována ze souhrnného rozpočtu Evropské unie. Příslušný finanční výkaz byl připojen k původnímu balíčku návrhů ze dne 24. června 2009 a nemění se.

5. Další informace

5.1. Zjednodušení

Návrh umožňuje zjednodušení právních předpisů zřízením jedné struktury pro provozní řízení několika informačních systémů v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

5.2. Hodnocení

Článek 27 navrhovaného nařízení obsahuje ustanovení o hodnocení.

2009/0089/P (COD)

Pozměněný návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. …/…,

kterým se zřizuje Agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. a) a b), čl. 78 odst. 2 písm. e), čl. 79 odst. 2 písm. c), článek 74, čl. 82 odst. 1 písm. d) a čl. 87 odst. 2 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise[37],

poté, co postoupily návrh vnitrostátním parlamentům[38],

po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů[39],

v souladu s řádným legislativním postupem[40],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II)[41] a rozhodnutím Rady 2007/533/SVV ze dne 12. června 2007 o zřízení, provozování a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II)[42]. Podle nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutím 2007/533/SVV Komise během přechodného období odpovídá za provozní řízení centrálního SIS II. Po přechodném období je za řízení centrálního SIS II a některé aspekty komunikační infrastruktury odpovědný řídicí orgán.

(2) Vízový informační systém (VIS) byl zřízen rozhodnutím Rady 2004/512/ES ze dne 8. června 2004 o zřízení Vízového informačního systému (VIS)[43]. Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS)[44] odpovídá za provozní řízení VIS během přechodného období Komise. Po uplynutí tohoto přechodného období má za provozní řízení centrálního VIS, národních rozhraní a některých aspektů komunikační infrastruktury odpovídat řídící orgán.

(3) EURODAC byl zřízen nařízením Rady (ES) č. 2725/2000 ze dne 11. prosince 2000 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy[45]. Podle nařízení (ES) č. XX/2009 o zřízení systému „EURODAC“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování nařízení (ES) č. […/…] odpovídá za provozní řízení EURODAC během přechodného období Komise. Po uplynutí tohoto přechodného období má za provozní řízení centrálního systému a některých aspektů komunikační infrastruktury odpovídat řídící orgán.

(4) S cílem zajistit po uplynutí přechodného období provozní řízení SIS II, VIS a EURODAC a případně dalších systémů informačních technologií v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva je nutné zřídit řídící orgán.

(5) V zájmu dosažení synergií je nezbytné umožnit provozní řízení těchto systémů v jednom subjektu, a tak využít úspor z rozsahu, vytvořit kritickou míru a zajistit co nejvyšší míru využití kapitálu a lidských zdrojů.

(6) Jelikož by řídící orgán měl být právně, administrativně a finančně samostatný, je nutno jej zřídit formou regulační agentury, která má právní subjektivitu.

(7) Úkoly řídícího orgánu stanovené v nařízení (ES) č. 1987/2006, v nařízení (ES) č. 767/2008 a v nařízení (ES) č. XX/2009 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování nařízení (ES) č. […/…] by proto měla vykonávat agentura. Tyto úkoly zahrnují další technický rozvoj.

(8) Agentura by měla mimoto pořádat zvláštní vzdělávání týkající se VIS a SIS II.

(9) Agentura může být rovněž pověřena přípravou, vývojem a provozním řízením ostatních rozsáhlých informačních systémů na základě příslušného legislativního nástroje v oblasti působnosti hlavy V Smlouvy o fungování EU. Agentura by měla dále odpovídat za sledování výzkumu a na zvláštní a přesnou žádost Komise za pilotní systémy rozsáhlých informačních systémů v oblasti působnosti hlavy V Smlouvy o fungování Evropské unie.

(10) Pověřením agentury provozním řízením rozsáhlých informačních systémů v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva nejsou dotčena zvláštní pravidla použitelná na tyto systémy. Zejména jsou na každý systém, jehož provozním řízením je agentura pověřena, plně použitelná zvláštní pravidla upravující účel, přístupová práva, bezpečnostní opatření a další požadavky na ochranu údajů.

(11) V zájmu účinné kontroly fungování agentury by členské státy a Komise měly být zastoupeny ve správní radě. Správní radě by měly být uděleny nezbytné pravomoci, zejména k přijetí ročního pracovního programu, plnění jejích funkcí spojených s rozpočtem agentury, přijímání finančních předpisů použitelných na agenturu, jmenování výkonného ředitele a stanovení postupů pro přijímání rozhodnutí v souvislosti s provozními úkoly agentury výkonným ředitelem.

(12) Aby byla zaručena plná samostatnost a nezávislost agentury, měla by obdržet samostatný rozpočet s příjmy ze souhrnného rozpočtu Evropské unie. Na příspěvek Unie a veškeré dotace ze souhrnného rozpočtu Evropské unie se vztahuje rozpočtový proces Unie. Kontrolu účtů by měl provádět Účetní dvůr.

(13) V rámci svých příslušných pravomocí by agentura měla spolupracovat s ostatními agenturami Evropské unie, zejména agenturami zřízenými v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

(14) Při zajišťování provozního řízení informačních systémů se agentura řídí evropskými a mezinárodními normami s přihlédnutím k nejvyšším profesním požadavkům.

(15) Na zpracování osobních údajů agenturou se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů[46]. Toto nařízení mimo jiné stanoví, že evropský inspektor ochrany údajů je oprávněn získat od agentury přístup k veškerým informacím nezbytným pro jeho šetření.

(16) V zájmu zajištění průhledného fungování agentury by se na agenturu mělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise[47].

(17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)[48] by se mělo vztahovat na agenturu, která by měla přistoupit k Interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)[49].

(18) S cílem zajistit otevřené a průhledné podmínky zaměstnávání a rovné zacházení se zaměstnanci by se na zaměstnance a výkonného ředitele agentury měl vztahovat služební řád úředníků Evropských společenství a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství (dále jen „služební řád“), včetně pravidel týkajících se služebního tajemství a jiného srovnatelného zachování důvěrnosti.

(19) Agentura je subjektem zřízeným Unií ve smyslu čl. 185 odst. 1 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[50], a proto by měla přijmout své finanční předpisy v souladu s uvedeným nařízením.

(20) Na agenturu by se mělo vztahovat nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[51].

(21) Jelikož cílů navrhovaného opatření, totiž zřízení agentury na úrovni Evropské unie odpovědné za provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva, nemohou uspokojivě dosáhnout členské státy, a lze jich proto z důvodu rozsahu a účinků opatření lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(22) Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané čl. 6 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii a vyjádřené v Listině základních práv Evropské unie.

(23) Co se týká SIS II a VIS, v souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska připojeného k Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a není pro ně závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení navazuje na schengenské acquis podle hlavy V části třetí Smlouvy o fungování Evropské unie, mělo by se Dánsko rozhodnout v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto nařízení, zda je provede ve svém vnitrostátním právu či nikoli. V souladu s článkem 5 bývalého Protokolu o postavení Dánska připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko rozhodlo provést nařízení (ES) č. 1987/2006 a nařízení (ES) č. 767/2008 do vnitrostátního práva. Na základě Dohody mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o kritériích a mechanismech pro určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v Dánsku nebo jiném členském státě Evropské unie a o systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy[52], provedlo Dánsko nařízení Rady (ES) č. 2725/2000 do vnitrostátního práva.

(24) Co se týká SIS II, jak je upraven nařízením (ES) č. 1987/2006, a VIS, toto nařízení rozvíjí ustanovení schengenského acquis , jež se nevztahují na Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis[53] . Spojené království se proto neúčastní přijímání tohoto nařízení a není pro ně závazné ani použitelné v míře, v jaké jeho opatření rozvíjejí ustanovení schengenského acquis , pokud jde o SIS II, jak je upraven nařízením (ES) č. 1987/2006, a VIS. V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska týkajícího se prostoru svobody, bezpečnosti a práva a připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Spojené království neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné v míře, v jaké jeho opatření nerozvíjejí ustanovení schengenského acquis , pokud jde o SIS II upravený nařízením (ES) č. 1987/2006 a VIS. Toto rozhodnutí se však vztahuje na Spojené království, pokud se jeho ustanovení týkají SIS II, jak je upraven rozhodnutím Rady 2007/533/SVV, v souladu s čl. 8 odst. 2 rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis . Dopisem ze dne 23. září 2009 zaslaným předsedovi Rady Spojené království dále oznámilo úmysl účastnit se přijímání tohoto nařízení v souladu s článkem 3 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství. V míře, v jaké se toto nařízení netýká SIS II, jak je upraven nařízením (ES) č. 1987/2006, a VIS, se Spojené království proto účastní přijímání tohoto nařízení a je pro ně závazné a použitelné.

(25) Co se týká SIS II, jak je upraven nařízením (ES) č. 1987/2006, a VIS, toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis , jež se nevztahují na Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis [54]. Irsko se proto neúčastní přijímání tohoto nařízení a není pro ně závazné ani použitelné, nakolik jeho opatření rozvíjejí ustanovení schengenského acquis , pokud jde o SIS II upravený nařízením (ES) č. 1987/2006 a VIS. V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska týkajícího se prostoru svobody, bezpečnosti a práva a připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Irsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné, nakolik jeho opatření nerozvíjejí ustanovení schengenského acquis , pokud jde o SIS II upravený nařízením (ES) č. 1987/2006 a VIS. Toto nařízení se však na Irsko vztahuje, pokud se jeho ustanovení týkají SIS II upraveného nařízením Rady 2007/533/SVV, v souladu s čl. 6 odst. 2 rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis .

(26) Co se týká Islandu a Norska, toto nařízení rozvíjí schengenské acquis (pokud jde o SIS II a VIS) ve smyslu Dohody uzavřené Radou EU a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis[55] , jež patří do oblasti uvedené v článku 1 písmenech A, B a G rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody[56]. Pokud jde o EURODAC, toto nařízení představuje nové opatření související s EURODAC ve smyslu Dohody mezi Evropským společenstvím a Islandskou republikou a Norským královstvím o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo na Islandu nebo v Norsku. Proto s výhradou jejich rozhodnutí o jeho zavedení do jejich vnitrostátního právního řádu by delegace Islandské republiky a Norského království měly být zastoupeny ve správní radě agentury, ačkoli bez hlasovacích práv. K určení dalších podmínek umožňujících účast Islandské republiky a Norského království na činnostech agentury je nutno uzavřít mezi Unií a těmito státy další ujednání.

(27) Co se týká Švýcarska, toto nařízení rozvíjí ustanovení schengenského acquis (pokud jde o SIS II a VIS) ve smyslu Dohody uzavřené Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis[57] , jež spadají do oblasti uvedené v článku 1 písmenech A, B a G rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES o uzavření Dohody jménem Evropského společenství. Pokud jde o EURODAC, toto nařízení představuje nové opatření související s EURODAC ve smyslu Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo ve Švýcarsku. Proto s výhradou jejího rozhodnutí o jeho zavedení do vnitrostátního právního řádu by delegace Švýcarské konfederace měla být zastoupena ve správní radě agentury, ačkoli bez hlasovacích práv. K určení dalších podmínek umožňujících účast Švýcarské konfederace na činnostech agentury je nutno uzavřít mezi Unií a Švýcarskou konfederací další ujednání.

(28) Co se týká Lichtenštejnska, toto nařízení rozvíjí ustanovení schengenského acquis (pokud jde o SIS II a VIS) ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis , jež spadají do oblasti uvedené v článku 1 písmenech A, B a G rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/261/ES[58]. Pokud jde o EURODAC, toto nařízení představuje nové opatření související s EURODAC ve smyslu Protokolu mezi Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo ve Švýcarsku[59]. Delegace Lichtenštejnského knížectví by proto měla být zastoupena ve správní radě agentury, ačkoli bez hlasovacích práv. K určení dalších podmínek umožňujících účast Lichtenštejnského knížectví na činnostech agentury je nutno uzavřít mezi Unií a Lichtenštejnským knížectvím další ujednání,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT

Článek 1

Zřízení agentury

Tímto se zřizuje Evropská agentura („Agentura“) pro provozní řízení Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II), Vízového informačního systému (VIS), systému EURODAC a pro vývoj a řízení dalších rozsáhlých informačních systémů v souladu s hlavou V Smlouvy o fungování Evropské unie.

KAPITOLA II

ÚKOLY

Článek 2

Úkoly související se SIS II

Agentura plní úkoly svěřené řídícímu orgánu nařízením (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutím Rady 2007/533/SVV, pořádá obecné vzdělávání pro zaměstnance podílející se na výměně doplňkových informací v souladu s příručkou SIRENE a plní úkoly související se vzděláváním odborníků v oblasti SIS II, jak je uvedeno v nařízení Rady (ES) č. XXX o vytvoření hodnotícího mechanismu k ověřování uplatňování schengenského acquis [60].

Článek 3

Úkoly související s VIS

Agentura plní úkoly svěřené řídícímu orgánu nařízením (ES) č. 767/2008 a rozhodnutím Rady 2008/633/SVV a plní úkoly týkající se školení o používání VIS.

Článek 4

Úkoly související s EURODAC

Agentura plní úkoly svěřené řídícímu orgánu nařízením (ES) č. XX/2009 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování nařízení (ES) č. […/…].

Článek 5

Sledování výzkumu

1. Agentura sleduje vývoj v oblasti výzkumu, který je důležitý pro provozní řízení SIS II, VIS, EURODAC a dalších rozsáhlých informačních systémů v oblasti působnosti hlavy V Smlouvy o fungování Evropské unie.

2. Agentura Komisi pravidelně informuje o vývoji uvedeném v odstavci 1.

Článek 6

Pilotní systémy

1. Na zvláštní a přesnou žádost Komise agentura zavádí pilotní systémy pro vývoj a/nebo provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v oblasti působnosti hlavy V Smlouvy o fungování Evropské unie.

2. Finanční prostředky na pilotní systémy na žádost Komise jsou zaneseny do rozpočtu pro nejvýše dva po sobě následující rozpočtové roky.

KAPITOLA III

STRUKTURA A ORGANIZACE

Článek 7

Právní postavení

1. Agentura je subjektem Unie a má právní subjektivitu.

2. V každém členském státě požívá agentura nejrozsáhlejší způsobilosti k právním úkonům, jakou přiznávají vnitrostátní právní předpisy tohoto členského státu právnickým osobám. Zejména může nabývat a zcizovat movitý a nemovitý majetek a má procesní způsobilost. Je rovněž zmocněna uzavřít s hostitelským členským státem dohodu o sídle.

3. Agenturu zastupuje její výkonný ředitel.

4. Sídlem agentury je [...].

Článek 8

Struktura

Řídící a správní struktura Agentury se skládá z:

1. správní rady;

2. výkonného ředitele;

3. poradních skupin.

Článek 9

Pravomoci správní rady

1. Aby bylo zajištěno, že agentura vykonává své úkoly, správní rada zejména:

4. jmenuje a popřípadě odvolává výkonného ředitele v souladu s článkem 15;

5. vykonává disciplinární pravomoc nad výkonným ředitelem;

6. po konzultaci s Komisí vytvoří organizační strukturu agentury;

7. po konzultaci s Komisí stanoví jednací řád agentury;

8. stanoví pravidla, kterými se řídí používání jazyků agenturou podle článku 22 tohoto nařízení;

9. na návrh výkonného ředitele schvaluje dohodu o sídle, která bude podepsána výkonným ředitelem a hostitelským členským státem;

10. po dohodě s Komisí přijímá potřebná prováděcí opatření uvedená v článku 110 služebního řádu;

11. přijímá víceletý plán zaměstnanecké politiky a předkládá jej nejpozději do 31. března každého roku Komisi a rozpočtovému orgánu;

12. do 30. září každého roku po obdržení stanoviska Komise přijímá dvoutřetinovou většinou svých členů s hlasovacím právem a v souladu s ročním rozpočtovým postupem Unie a legislativním programem Unie v oblastech působnosti hlavy V Smlouvy o fungování Evropské unie roční pracovní program agentury na nadcházející rok zajišťuje, aby byl přijatý pracovní program předložen Evropskému parlamentu, Radě a Komisi a zveřejněn;

13. do 31. března každého roku přijímá výroční zprávu o činnosti agentury za předchozí rok a předkládá ji nejpozději do 15. června Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Účetnímu dvoru; výroční zpráva o činnosti je zveřejněna;

14. plní funkce spojené s rozpočtem agentury podle ustanovení článku 28, čl. 29 odst. 6 a článku 30 tohoto rozhodnutí;

15. přijímá finanční předpisy použitelné pro agenturu v souladu s článkem 30 tohoto nařízení;

16. jmenuje jednoho ze zaměstnanců agentury účetním, který je při plnění svých povinností funkčně nezávislý;

17. přijímá potřebná bezpečnostní opatření, včetně bezpečnostního plánu;

18. jmenuje jednoho zaměstnance agentury inspektorem ochrany údajů v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001;

19. do šesti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost přijme praktická opatření k provádění nařízení (ES) č. 1049/2001;

20. přijímá zprávy o technickém fungování SIS II podle čl. 50 odst. 4 nařízení (ES) č. 1987/2006 a čl. 66 odst. 4 rozhodnutí 2007/533/SVV, VIS podle čl. 50 odst. 3 nařízení (ES) č. 767/2008 a čl. 17 odst. 3 rozhodnutí 2008/633/SVV a „EURODAC“ podle článku [28] nařízení (ES) č. XX/2009 o zřízení systému „EURODAC“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování nařízení (ES) č. […/…] ;

21. vyjadřuje se ke zprávě evropského inspektora ochrany údajů o auditu podle článku 45 nařízení (ES) č. 1987/2006 a čl. 42 odst. 2 nařízení (ES) č. 767/2008 a rozhoduje o opatřeních přijatých v návaznosti na audit;

22. zveřejňuje statistiky související se SIS II podle čl. 50 odst. 3 nařízení (ES) č. 1987/2006 a čl. 66 odst. 3 rozhodnutí 2007/533/SVV;

23. zajišťuje každoroční zveřejnění seznamu příslušných orgánů, které jsou oprávněny přímo vyhledávat v údajích obsažených v SIS II, podle čl. 31 odst. 8 nařízení (ES) č. 1987/2006 a čl. 46 odst. 8 rozhodnutí 2007/533/SVV spolu se seznamem úřadů N.SIS II a centrál SIRENE podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1987/2006 a čl. 7 odst. 3 rozhodnutí 2007/533/SVV;

24. vykonává veškeré další úkoly, které jí byly svěřeny v souladu s tímto nařízením.

2. Správní rada může uvědomit výkonného ředitele o jakékoli záležitosti jednoznačně související s vývojem nebo provozním řízením informačních systémů.

Článek 10

Složení správní rady

1. Správní rada se skládá z jednoho zástupce každého členského státu a dvou zástupců Komise.

2. Každý členský stát jmenuje člena správní rady a rovněž jeho náhradníka. Komise jmenuje dva členy a jejich náhradníky. Náhradníci zastupují členy v případě jejich nepřítomnosti. Ti jsou členy s hlasovacími právy.

3. Členové správní rady jsou jmenováni na základě své vysoké úrovně zkušeností a odborných znalostí v oblasti rozsáhlých informačních systémů v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

4. Funkční období členů činí čtyři roky. Funkční období může být jednou prodlouženo. Po uplynutí funkčního období nebo v případě odstoupení zůstávají členové ve funkci, dokud nejsou jmenováni znovu nebo nahrazeni.

5. V agentuře jsou zastoupeny země přidružené k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s EURODAC. Každá z nich jmenuje do správní rady jednoho zástupce a jednoho náhradníka, kteří jsou členy bez hlasovacích práv.

Článek 11

Předsednictví správní rady

1. Správní rada volí ze svého středu svého předsedu.

2. Funkční období předsedy činí čtyři roky a lze jej jednou obnovit. Funkční období předsedy končí, jakmile skončí jeho členství ve správní radě.

3. Předsedou mohou být jmenováni pouze ti členové, které jmenují členské státy, jež se plně účastní přijímání právních nástrojů upravujících všechny systémy řízené agenturou.

Článek 12

Zasedání správní rady

1. Schůze správní rady jsou svolávány z podnětu jejího předsedy nebo na žádost nejméně jedné třetiny jejích členů či na žádost Komise. Správní rada koná řádné schůze nejméně dvakrát ročně.

2. Schůzí se účastní výkonný ředitel agentury.

3. Členům správní rady mohou být nápomocni odborníci, kteří jsou členy poradních skupin.

4. Europolu a Eurojustu je udělen status pozorovatele na zasedáních správní rady, která mají na pořadu jednání otázky týkající se SIS II v souvislosti s uplatňováním rozhodnutí Rady 2007/533/SVV. Europolu je také udělen status pozorovatele na zasedáních správní rady, která mají na pořadu jednání otázky týkající se VIS v souvislosti s uplatňováním rozhodnutí Rady 2008/633/SVV.

5. Správní rada může přizvat jakoukoli osobu, jejíž stanovisko může být důležité, aby se zúčastnila jejích schůzí jako pozorovatel.

6. Sekretariát správní rady zajišťuje agentura.

Článek 13

Hlasování

1. Aniž je dotčen odstavec 4 tohoto článku, jakož i čl. 9 odst. 1 písm. i), přijímá správní rada svá rozhodnutí prostou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem.

2. Aniž je dotčen odstavec 3 tohoto článku, má každý člen ve správní radě jeden hlas.

3. Každý člen jmenovaný členským státem, který se účastní přijímání právních nástrojů upravujících informační systém řízený agenturou, může hlasovat o otázce, která se týká tohoto informačního systému.

4. V případě neshody mezi členy ohledně toho, zda daný hlas má vliv na konkrétní informační systém, členové rozhodnou dvoutřetinovou většinou, že daný hlas vliv na systému nemá.

5. Výkonný ředitel agentury nehlasuje.

6. Jednací řád agentury stanoví podrobnější pravidla pro hlasování, zejména podmínky, za nichž může jednat člen v zastoupení jiného člena, a jakékoli případné požadavky na usnášeníschopnost.

Článek 14

Funkce a pravomoci výkonného ředitele

1. Agenturu řídí a zastupuje její výkonný ředitel.

2. Výkonný ředitel je při výkonu svých povinností nezávislý. Aniž jsou dotčeny příslušné pravomoci Komise a správní rady, nevyhledává ani nepřijímá výkonný ředitel žádné pokyny od jakékoli vlády ani od jakéhokoli jiného subjektu.

3. Aniž je dotčen článek 9, výkonný ředitel bere na sebe plnou odpovědnost za úkoly svěřené agentuře a podléhá postupu pro udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropským parlamentem.

4. Evropský parlament a Rada mohou výkonného ředitele agentury vyzvat, aby podal zprávu o plnění svých úkolů.

5. Výkonný ředitel zejména:

25. zajišťuje každodenní správu agentury;

26. přijímá veškerá opatření, která jsou nezbytná k zajištění fungování agentury v souladu s tímto nařízením;

27. připravuje a provádí postupy, rozhodnutí, strategie, programy a činnosti schválené správní radou v mezích stanovených tímto nařízením, jeho prováděcími předpisy a případně rozhodným právem;

28. vytváří a zavádí účinný systém umožňující pravidelné sledování a hodnocení informačních systémů, včetně statistik, a agentury;

29. účastní se schůzí správní rady bez práva hlasovat;

30. ve vztahu k zaměstnancům agentury vykonává pravomoci stanovené v čl. 17 odst. 2 a řídí personální záležitosti;

31. aniž je dotčen článek 17 služebního řádu stanoví požadavky na důvěrnost údajů k zajištění souladu s článkem 17 nařízení (ES) č. 1987/2006, článku 17 rozhodnutí 2007/533/SVV a čl. 26 odst. 9 nařízení (ES) č. 767/2008 a čl. [4 odst. 6] nařízení (ES) č. XX/2009 o zřízení systému „EURODAC“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování nařízení (ES) č. […/…];

32. s vládou hostitelského členského státu sjednává a po schválení správní radou podepisuje dohodu o sídle.

6. Výkonný ředitel předkládá správní radě ke schválení předlohy:

33. ročního pracovního programu agentury a její výroční zprávy o činnosti po předchozí konzultaci poradních skupin;

34. finančních předpisů použitelných pro agenturu;

35. rozpočtu na nadcházející rok;

36. víceletého plánu zaměstnanecké politiky;

37. pověření pro hodnocení uvedené v článku 27;

38. praktická opatření k provádění nařízení (ES) č. 1049/2001;

39. potřebných bezpečnostních opatření, včetně bezpečnostního plánu;

40. zpráv o technickém fungování jednotlivých informačních systémů uvedených v čl. 9 odst. 1 písm. q) tohoto nařízení na základě výsledků monitorování a hodnocení;

41. každoročního zveřejnění seznamu příslušných orgánů, které jsou oprávněny přímo vyhledávat v údajích obsažených v SIS II, včetně seznamu úřadů N.SIS II a centrál SIRENE, podle čl. 9 odst. 1 písm. t) tohoto nařízení.

7. Výkonný ředitel vykonává veškeré další úkoly, které mu byly svěřeny v souladu s tímto nařízením.

Článek 15

Jmenování výkonného ředitele

1. Výkonného ředitele agentury jmenuje správní rada ze seznamu kandidátů navrženého Komisí na dobu pěti let.

2. Před jmenováním může být kandidát vybraný správní radou požádán, aby vystoupil před příslušným výborem nebo výbory Evropského parlamentu a odpověděl na otázky členů tohoto výboru nebo těchto výborů.

3. Devět měsíců před skončením pětiletého období Komise provede hodnocení. V tomto hodnocení Komise posoudí zejména:

42. výsledky dosažené v prvním funkčním období a způsob, jakým byly dosaženy;

43. úkoly a povinnosti agentury v následujících letech.

4. Správní rada může na návrh Komise s přihlédnutím k hodnotící zprávě a pouze v případech, kdy to lze odůvodnit úkoly a povinnostmi agentury, jedenkrát prodloužit funkční období výkonného ředitele o nejvýše tři roky.

5. Správní rada informuje o svém záměru prodloužit funkční období výkonného ředitele Evropský parlament. V měsíci před prodloužením funkčního období může být výkonný ředitel vyzván, aby vystoupil před příslušným výborem či výbory Evropského parlamentu a zodpověděl dotazy členů tohoto výboru či výborů.

6. Výkonný ředitel je za výkon svých činností odpovědný správní radě.

7. Správní rada může výkonného ředitele odvolat.

Článek 16

Poradní skupiny

1. Správní radě poskytují odborné znalosti související s příslušnými informačními systémy, a zejména v rámci vypracování ročního pracovního programu a výroční zprávy o činnosti, tyto poradní skupiny:

44. poradní skupina pro SIS II;

45. poradní skupina pro VIS;

46. poradní skupina pro EURODAC;

47. jakákoli další poradní skupina pro rozsáhlý informační systém vyvinutý nebo řízený agenturou.

2. Každý členský stát, každá země přidružená k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s EURODAC a Komise jmenují pro každou poradní skupinu jednoho člena na tříleté funkční období, které lze prodloužit.

3. Europol a Eurojust mohou každý jmenovat svého zástupce do poradní skupiny pro SIS II. Europol může jmenovat svého zástupce do poradní skupiny pro VIS.

4. Členové správní rady nejsou členy poradních skupin. Výkonný ředitel agentury či jeho zástupce jsou oprávněni účastnit se všech schůzí poradních skupin jako pozorovatelé.

5. Postupy pro fungování a spolupráci poradních skupin jsou stanoveny v jednacím řádu agentury.

6. Při vypracovávání stanoviska se každá poradní skupina vynasnaží dosáhnout shody. Nelze-li shody dosáhnout, stanovisko vyjadřuje postoj většiny členů včetně odůvodnění. Zaznamenáno je rovněž menšinové stanovisko nebo stanoviska včetně odůvodnění. Odpovídajícím způsobem se použije čl. 13 odst. 3. Členové zastupující země přidružené k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s EURODAC mohou vyjádřit svá stanoviska, jež však nejsou při výpočtu potřebné většiny brána v úvahu.

7. Každý členský stát a každá země přidružená k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s EURODAC usnadní činnost poradních skupin.

8. Co se týká předsednictví, použije se přiměřeně článek 11.

KAPITOLA IV

ČINNOST

Článek 17

Zaměstnanci

1. Na zaměstnance agentury, včetně výkonného ředitele, se vztahuje služební řád úředníků Evropských společenství, pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a pravidla přijatá společně orgány Evropské unie za účelem uplatňování tohoto služebního a pracovního řádu.

2. Agentura vykonává ve vztahu ke svým zaměstnancům pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a pracovní řád ostatních zaměstnanců agentury oprávněnému uzavírat smlouvy.

3. Aniž je dotčen článek 17 služebního řádu, uplatňuje agentura vhodná pravidla týkající se služebního tajemství nebo jiného srovnatelného zachování důvěrnosti.

4. Správní rada po dohodě s Komisí přijímá potřebná prováděcí opatření uvedená v článku 110 služebního řádu.

Článek 18

Veřejný zájem

Členové správní rady, výkonný ředitel a členové poradních skupin se zavazují jednat ve veřejném zájmu. Za tímto účelem učiní každoročně závazné písemné prohlášení.

Článek 19

Dohoda o sídle

Nezbytná ujednání týkající se umístění agentury v hostitelském členském státě a zařízení, jež tento stát poskytne, a rovněž zvláštní pravidla vztahující se v hostitelském členském státě agentury na výkonného ředitele, členy správní rady, zaměstnance agentury a jejich rodinné příslušníky jsou stanovena v dohodě o sídle mezi agenturou a hostitelským členským státem, která je uzavřena po schválení správní radou. Hostitelský členský stát agentury by měl zajistit nejvhodnější možné podmínky k zajištění řádného fungování agentury, včetně mnohojazyčného a evropsky orientovaného školství a vhodných dopravních spojení.

Článek 20

Výsady a imunity

Na agenturu se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropské unie.

Článek 21

Odpovědnost

1. Smluvní odpovědnost agentury se řídí právem rozhodným pro danou smlouvu.

2. Soudní dvůr Evropské Unie má pravomoc rozhodovat na základě rozhodčí doložky ve smlouvě uzavřené agenturou.

3. V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí agentura v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států škodu, kterou způsobily její útvary nebo její zaměstnanci při plnění svých povinností.

4. Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat ve sporech vztahujících se k náhradě škody podle odstavce 3.

5. Osobní odpovědnost zaměstnanců agentury vůči agentuře se řídí služebním řádem.

Článek 22

Jazykový režim

1. Na agenturu se vztahují ustanovení nařízení č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství[61].

2. Aniž jsou dotčena rozhodnutí přijatá podle článku 342 Smlouvy o fungování Evropské unie, jsou roční pracovní program a výroční zpráva o činnosti podle čl. 9 odst. 1 písm. i) a j) vypracovávány ve všech úředních jazycích Unie.

3. Překladatelské služby potřebné pro činnost agentury poskytuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.

4. Správní rada stanoví praktická opatření související s prováděním režimu o užívání jazyků.

Článek 23

Přístup k dokumentům

1. Na dokumenty v držení agentury se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise[62].

2. Správní rada do šesti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost přijme praktická opatření k provedení nařízení (ES) č. 1049/2001.

3. Proti rozhodnutím přijatým agenturou podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 lze podat stížnost veřejnému ochránci práv nebo žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie za podmínek stanovených v článcích 228 a 263 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Článek 24

Informační a komunikační činnosti

1. Agentura může z vlastního podnětu poskytovat informace v oblastech v rámci svého poslání. Zejména zajišťuje, aby kromě zveřejnění uvedeného v čl. 9 odst. 1 písm. i), j), s) a t) a čl. 27 odst. 3 a čl. 29 odst. 8 obdržely veřejnost a každá zúčastněná strana rychle objektivní, spolehlivé a snadno srozumitelné informace o její práci.

2. Správní rada stanoví praktická opatření pro používání odstavce 1.

Článek 25

Ochrana údajů

1. Informace zpracovávané agenturou v souladu s tímto nařízením podléhají ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů[63].

2. Správní rada stanoví opatření pro uplatňování nařízení (ES) č. 45/2001 agenturou, včetně opatření týkajících se inspektora ochrany údajů v agentuře.

Článek 26

Bezpečnostní předpisy týkající se ochrany utajovaných skutečností a citlivých neutajovaných informac

1. Agentura uplatňuje bezpečnostní zásady uvedené v rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom ze dne 29. listopadu 2001, kterým se mění její jednací řád[64]. Jde zejména o ustanovení týkající se výměny, zpracování a uchovávání utajovaných skutečností.

2. Agentura rovněž uplatňuje bezpečnostní zásady týkající se zpracování citlivých neutajovaných skutečností, jak je přijala a provádí Evropská komise.

Článek 27

Hodnocení

1. Do tří let ode dne, kdy agentura převezme své povinnosti, a poté každých pět let nechá správní rada provést nezávislé externí hodnocení provádění tohoto nařízení na základě mandátu vydaného správní radou a po konzultaci s Komisí.

2. Hodnocení posoudí užitečnost, důležitost a účelnost agentury a jejích pracovních postupů. Hodnocení vezme v úvahu názory zúčastněných stran, a to na evropské i vnitrostátní úrovni.

3. Správní rada obdrží hodnocení a vydá Komisi doporučení ohledně změn tohoto nařízení, agentury a jejích pracovních postupů. Komise je poté předá spolu s vlastním stanoviskem a příslušnými návrhy Radě a Evropskému parlamentu. Popřípadě je připojen akční plán s harmonogramem. Hodnocení i doporučení se zveřejní.

KAPITOLA V

FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 28

Rozpočet

1. Aniž jsou dotčeny jiné druhy příjmů, sestávají příjmy agentury:

48. z dotace od Unie zapsané do souhrnného rozpočtu Evropské unie (pod oddílem „Komise“);

49. z příspěvku od zemí přidružených k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s EURODAC;

50. z jakéhokoli finančního příspěvku členských států.

2. Výdaje agentury zahrnují mimo jiné odměny zaměstnanců, výdaje na správu a infrastrukturu, provozní náklady a výdaje spojené se smlouvami nebo dohodami uzavřenými agenturou. Výkonný ředitel každý rok sestavuje odhad příjmů a výdajů agentury pro následující rozpočtový rok a spolu s plánem pracovních míst jej předává správní radě.

3. Příjmy a výdaje agentury jsou vyrovnané.

4. Správní rada schválí na základě návrhu vypracovaného výkonným ředitelem návrh odhadu příjmů a výdajů agentury pro následující rozpočtový rok.

5. Správní rada předá návrh odhadu příjmů a výdajů agentury a obecné zásady, na nichž je tento odhad založen, Komisi a zemím přidruženým k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s EURODAC do 10. února každého roku a konečný odhad do 31. března.

6. Nejpozději do 31. března každého roku správní rada předá Komisi a rozpočtovému orgánu:

51. návrh pracovního programu;

52. aktualizovaný víceletý plán zaměstnanecké politiky vypracovaný podle pokynů stanovených Komisí;

53. informace o počtu úředníků, dočasných a smluvních zaměstnanců podle služebního řádu pro roky n-1 a n a rovněž odhad pro rok n+1;

54. informace o nefinančních příspěvcích poskytnutých agentuře hostitelským členským státem;

55. odhad zůstatku výsledného účtu plnění rozpočtu pro rok n-1.

7. Odhad předá Komise Evropskému parlamentu a Radě (dále jen „rozpočtový orgán“) spolu s předběžným návrhem všeobecného rozpočtu Evropské unie.

8. Komise na základě odhadu zanese do předběžného návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie odhady, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši dotace ze souhrnného rozpočtu a předloží je rozpočtovému orgánu v souladu s článkem 314 Smlouvy o fungování Evropské unie.

9. Rozpočtový orgán schvaluje prostředky na dotaci pro agenturu. Rozpočtový orgán přijímá plán pracovních míst agentury.

10. Rozpočet agentury přijímá správní rada. Je konečný po schválení souhrnného rozpočtu Evropské unie s konečnou platností. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

11. Při případné změně rozpočtu, včetně plánu pracovních míst, se použije stejný postup.

12. Správní rada co nejdříve sdělí rozpočtovému orgánu svůj záměr provést každý projekt, který by mohl mít značný finanční vliv na financování rozpočtu, zejména pokud jde o projekty z oblasti nemovitostí, jako například pronájem nebo koupě budov. Uvědomí o tom Komisi a rovněž země přidružené k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s EURODAC. Pokud některá složka rozpočtového orgánu hodlá zaujmout stanovisko, sdělí správní radě svůj úmysl do dvou týdnů od přijetí informací o projektu. Neobdrží-li agentura odpověď, může přikročit k plánované operaci.

Článek 29

Plnění rozpočtu

1. Rozpočet agentury plní výkonný ředitel.

2. Výkonný ředitel předá každoročně rozpočtovému orgánu veškeré informace týkající se výsledků postupů hodnocení.

3. Nejpozději do 1. března následujícího roku předloží účetní agentury účetnímu Komise a Účetnímu dvoru prozatímní účty se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Účetní Komise konsoliduje prozatímní účty orgánů a decentralizovaných subjektů v souladu s článkem 128 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002[65].

4. Nejpozději do 31. března následujícího roku předloží účetní agentury Evropskému parlamentu a Radě zprávu o rozpočtovém a finančním řízení.

5. Po obdržení vyjádření Účetního dvora k prozatímním účtům podle článku 129 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 vypracuje výkonný ředitel konečnou účetní závěrku agentury na vlastní odpovědnost a předloží ji správní radě k vyjádření.

6. Správní rada zaujme stanovisko ke konečné účetní závěrce agentury.

7. Nejpozději do 1. července následujícího roku výkonný ředitel předá konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem správní rady účetnímu Komise, Účetnímu dvoru, Evropskému parlamentu a Radě, jakož i zemím přidruženým k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s EURODAC.

8. Konečná účetní závěrka se zveřejní.

9. Výkonný ředitel odpoví Účetnímu dvoru na jeho vyjádření nejpozději do 30. září. Zároveň zašle tuto odpověď správní radě.

10. Výkonný ředitel předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro řádný průběh udělení absolutoria za uvedený rozpočtový rok v souladu s čl. 146 odst. 3 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.

11. Evropský parlament uděluje na základě doporučení Rady přijatého kvalifikovanou většinou do 15. května roku n+ 2 výkonnému řediteli absolutorium za plnění rozpočtu rozpočtového roku n.

Článek 30

Finanční předpisy

Správní rada přijme po konzultaci s Komisí finanční předpisy použitelné na agenturu. Tyto předpisy se mohou odchýlit od nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002[66] ze dne 19. listopadu 2002 pouze tehdy, je-li to nezbytné pro zvláštní potřeby činnosti agentury, a s předchozím souhlasem Komise.

Článek 31

Boj proti podvodům

1. V zájmu boje proti podvodům, korupci a jiným nezákonným činnostem se použije nařízení (ES) č. 1073/1999[67].

2. Agentura přistoupí k interinstitucionální dohodě o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a neprodleně vydá odpovídající předpisy platné pro všechny její zaměstnance.

3. Rozhodnutí o financování a provádění dohod a nástrojů z nich vyplývajících výslovně stanoví, že Účetní dvůr a OLAF mohou v případě potřeby provádět kontroly na místě u příjemců finančních prostředků od agentury a u činitelů odpovědných za přidělování těchto prostředků.

KAPITOLA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 32

Přípravná opatření

1. Komise je odpovědná za založení a počáteční provoz agentury až do doby, než bude mít agentura provozní kapacitu k plnění vlastního rozpočtu.

2. Do doby, než se výkonný ředitel ujme svých povinností po jmenování správní radou v souladu s článkem 15 tohoto nařízení, může Komise pro tento účel dočasně přidělit omezený počet svých úředníků, včetně jednoho k plnění funkcí výkonného ředitele.

3. Dočasný výkonný ředitel může schvalovat všechny platby pokryté prostředky stanovenými v rozpočtu agentury, pokud je schválila správní rada, a může uzavírat smlouvy, včetně smluv se zaměstnanci, a to po přijetí plánu pracovních míst agentury.

Článek 33

Účast zemí přidružených k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s EURODAC

Podle příslušných ustanovení dohod o přidružení se přijmou ujednání s cílem určit mimo jiné povahu a rozsah a podrobná pravidla účasti zemí přidružených k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s EURODAC na práci agentury, včetně poskytování finančních příspěvků a zaměstnanců.

Článek 34

Vstup v platnost a použitelnost

1. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

2. Agentura převezme odpovědnosti stanovené v článcích 2 až 6 dne 1. ledna 2012.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1. NÁZEV NÁVRHU

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

2. RÁMEC ABM / ABB

Oblast politiky: Prostor svobody, bezpečnosti a práva (hlava 18)

Aktivity:

Solidarita – vnější hranice, vízová politika a volný pohyb osob (kapitola 18 02)

3. ROZPOČTOVÉ LINIE

3.1. Rozpočtové linie (provozní linie a související linie na technickou a administrativní pomoc) (ex – linie B.A) včetně okruhů:

Finanční rámec na období 2007–2013: Okruh 3 A

V rámci kapitoly 18 02: Solidarita – vnější hranice, vízová politika a volný pohyb osob vytvoření odpovídající struktury pro Agenturu pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva, tj.:

- vytvoření článku 18 02 XX – s názvem „Agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva“

- vytvoření položky 18 02 XX XX – s názvem „Agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva“ – dotace v rámci hlav 1 a 2

- vytvoření položky 18 02 XX XX – s názvem „Agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva“ – dotace v rámci hlavy 3.

Výběr článku a položek v kapitole 18 02 bude stanoven v rámci rozpočtového postupu na rok 2011.

3.2. Doba trvání akce a finančního dopadu:

Předpokládá se, že agentura bude právně zřízena v roce 2011 a v roce 2012 se stane plnohodnotnou agenturou, která je schopna převzít veškeré úkoly související s provozním řízením SIS II, VIS a EURODAC a ostatních rozsáhlých informačních systémů. Přípravné práce za tímto účelem budou probíhat od roku 2010 a budou financovány na základě stávajících právních základů: nařízení (ES) č. 1987/2006[68] pro SIS II, nařízení (ES) č. 767/2008[69] pro VIS, a nařízení (ES) č. XX/2010 o zřízení systému Eurodac pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování nařízení (ES) č. […/…] pro EURODAC.

3.3. Rozpočtové charakteristiky:

Rozpočtová linie | Druh výdajů | Nové | Příspěvek ESVO | Příspěvky od kandidátských zemí | Okruh ve finančním výhledu |

Viz bod 3.1 | Nepov. | Rozl.[70] | ANO | NE | NE | 3A |

4. SHRNUTÍ ZDROJŮ

4.1. Finanční zdroje

4.1.1. Shrnutí prostředků na závazky (PZ) a prostředků na platby (PP)

v milionech EUR (zaokrouhleno na 1 desetinné místo)

Druh výdajů | Oddíl č. | Rok 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | n+4 | n + 5 a násl. | Celkem |

Provozní výdaje[71] |

Prostředky na závazky (PZ) | 8.1. | a | 0,000 | 13,7 | 54,5 | 39,4 | 107,6 |

Prostředky na platby (PP) | b | 0,000 | 13,7 | 54,5 | 39,4 | 107,6 |

Administrativní výdaje jako součást referenční částky[72] |

Technická a administrativní pomoc (NP) | 8.2.4. | c | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 |

CELKOVÁ REFERENČNÍ ČÁSTKA |

Prostředky na závazky | a+c | 0,000 | 13,7 | 54,5 | 39,4 | 107,6 |

Prostředky na platby | b+c | 0,000 | 13,7 | 54,5 | 39,4 | 107,6 |

Administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky[73] |

Lidské zdroje a související výdaje (NP) | 8.2.5. | d | 1,2 | 1,5 | 0,9 | 0,6 | 4,2 |

Administrativní náklady, kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů, nezahrnuté do referenční částky (NP) | 8.2.6. | e | 0,3 | 0,3 | 0,3 | 0,3 | 1,2 |

Celkové orientační finanční náklady zásahu |

PZ CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | a+c+d+e | 1,5 | 15,5 | 55,7 | 40,3 | 113 |

PP CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | b+c+d+e | 1,5 | 15,5 | 55,7 | 40,3 | 113 |

Spoluúčast

Kromě linie rozpočtu EU bude agentura využívat spoluúčast zemí přidružených k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s EURODAC v souladu s čl. 28 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení.

4.1.2. Soulad s finančním plánem

X Návrh je v souladu se stávajícím finančním plánem. Potřebné přidělené prostředky na pokrytí činností agentury budou pocházet z přidělených prostředků, které jsou nyní předpokládány ve finančním plánu na období 2011–2013 v rozpočtových liniích 18 02 04 „Schengenský informační systém (SIS II)“, 18 02 05 „Vízový informační systém (VIS)“ a 18 03 11 „EURODAC“.

( Návrh si vyžádá změnu plánu a úpravu příslušného okruhu finančního výhledu.

( Návrh může vyžadovat použití ustanovení interinstitucionální dohody[74] (tj. nástroje pro flexibilitu nebo revizi finančního výhledu).

4.1.3. Finanční dopady na straně příjmů

X Návrh nemá žádné finanční dopady na příjmy

( Návrh má finanční dopady na příjmy s následujícím účinkem:

v milionech EUR (zaokrouhleno na jedno desetinné místo)

Před akcí [Rok n-1] | Situace po akci |

Celkový objem lidských zdrojů | 10 | 12 | 7 | 5 |

5. CHARAKTERISTIKY A CÍLE

5.1. Potřeba, která má být uspokojena v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

V krátkodobém horizontu je nutno provést řadu přípravných a zahajovacích činností, aby byla agentura plně funkční. Tato práce může zahrnovat provedení studií proveditelnosti ohledně možného umístění, zajištění nových míst pro hostování systémů, výstavbu nebo přestavbu, přemístění systémů, nábor a vyškolení zaměstnanců a zajištění, aby agentura měla veškeré potřebné vybavení, zdroje a postupy.

Z dlouhodobého hlediska bude agentura zajišťovat řešení týkající se účinného řízení SIS II, VIS, EURODAC a dalších rozsáhlých informačních systémů v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

Je nutné zřídit agenturu, která bude splňovat tyto hlavní požadavky:

- účinný a bezpečný provoz a řízení systémů, zajištění odpovídající kvality služeb pro uživatele těchto systémů, kontinuity a nepřetržitého provozu, bezpečnosti a integrity údajů a dodržování pravidel ochrany údajů;

- zajištění odpovídající správní struktury k řešení požadavků orgánů EU, zúčastněných členských států a ostatních zúčastněných stran. Struktura by měla vyhovovat prvkům právních základů těchto systémů, které spadají pod více pilířů;

- řádné trvalé, účinné a odpovědné finanční řízení těchto informačních systémů, optimalizace možných synergií a úspor z rozsahu, vytvoření kritické míry, zajištění co nejvyšší míry využití kapitálu a lidských zdrojů a zvýšení produktivity zaměstnanců;

- účinná organizace, optimalizace využívání lidských zdrojů a produktivity.

5.2. Přidaná hodnota zásahu ze strany EU, provázanost návrhu s dalšími finančními nástroji a možná synergie

Tento návrh přinese dlouhodobé řešení pro řízení SIS II, VIS, EURODAC a dalších rozsáhlých informačních systémů v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva, optimalizaci synergií a zajištění úspor z rozsahu.

5.3. Cíle, očekávané výsledky a související ukazatele návrhu v kontextu rámce ABM

Cílem tohoto návrhu je především zřízení agentury odpovědné za dlouhodobé provozní řízení SIS II, VIS a EURODAC.

Agentura by měla být dále odpovědná za provozní řízení dalších rozsáhlých informačních systémů v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

Ukazateli budou statistiky spojené s pozitivními nálezy u jednotlivých záznamů (podle jednotlivých systémů).

5.4. Způsob provádění (orientační)

X Centralizované řízení

( přímo ze strany Komise

( nepřímo na základě pověření pro:

( výkonné agentury

X subjekty, které Unie zřídila, uvedené v článku 185 finančního nařízení

( vnitrostátní veřejné subjekty / subjekty pověřené veřejnou službou

( Sdílené nebo decentralizované řízení

( spolu s členskými státy

( spolu se třetími zeměmi

6. MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ

6.1. Monitorovací systém

Za zavedení a provádění účinného monitorování a hodnocení výkonnosti agentury bude odpovídat výkonný ředitel. Výkonný ředitel sestaví výroční zprávu o činnosti agentury, která zejména porovná dosažené výsledky s cíli ročního pracovního programu. Tato zpráva bude po konzultaci s poradními skupinami a schválení správní radou nejpozději do 15. června následujícího roku předložena Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Účetnímu dvoru. První zpráva bude předložena a zveřejněna v roce 2013.

Agentura každoročně zveřejní statistiky udávající počet záznamů podle jednotlivých kategorií, počet pozitivních nálezů připadajících na jednu kategorii záznamů a počet přístupů do SIS II, a to celkem a pro jednotlivé členské státy.

Do dvou let ode dne, kdy agentura převezme své povinnosti, a poté co dva roky agentura předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o technickém fungování centrálního SIS II a komunikační infrastruktury, včetně jejich zabezpečení a o dvoustranné a mnohostranné výměně doplňkových informací mezi členskými státy.

Do dvou let ode dne, kdy agentura převezme své povinnosti, a poté co dva roky agentura předloží Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zprávu o technickém fungování VIS, včetně jeho zabezpečení.

Co se týká EURODAC, agentura co dva roky předloží Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zprávu o technickém fungování centrálního systému, včetně jeho zabezpečení, a rovněž výroční zprávu o činnostech centrálního systému.

Do tří let ode dne, kdy agentura převezme své povinnosti, a poté co pět let nechá správní rada provést nezávislé externí hodnocení provádění tohoto nařízení. Hodnocení ověří, jak účinně agentura plní své poslání. Posoudí rovněž dopad agentury a jejích pracovních postupů. Hodnocení vezme v úvahu názory zúčastněných stran, a to na evropské i vnitrostátní úrovni. Správní rada obdrží hodnocení a vydá Komisi doporučení ohledně změn tohoto nařízení, agentury a jejích pracovních postupů. Komise poté tato doporučení předá spolu s vlastním stanoviskem a příslušnými návrhy Radě a Evropskému parlamentu. Popřípadě je připojen akční plán s harmonogramem. Hodnocení i doporučení se zveřejní.

6.2. Hodnocení

6.2.1. Hodnocení předem (ex-ante)

Hodnocení ex-ante bylo zahrnuto do posouzení dopadů.

6.2.2. Opatření přijatá po průběžném/následném hodnocení (ex post) (na základě podobných zkušeností z minulosti)

Zřízení regulační agentury pro řízení SIS II, VIS a EURODAC představuje nový a inovativní přístup k výměně informací. Nejsou proto k dispozici žádné předchozí zkušenosti, z nichž by bylo možno se přímo poučit.

Náležitě zohledněny však byly osvědčené postupy vyplývající ze zřizování jiných agentur Unie.

6.2.3. Podmínky a periodicita budoucího hodnocení

Do tří let ode dne, kdy agentura převezme své povinnosti, a poté co pět let nechá správní rada provést nezávislé externí hodnocení provádění tohoto nařízení.

7. OPATřENÍ PROTI PODVODůM

V zájmu boje proti podvodům, korupci a jiným nezákonným činnostem se na agenturu bez omezení vztahuje nařízení (ES) č. 1073/1999.

Agentura přistoupí k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a neprodleně vydá odpovídající předpisy platné pro všechny její zaměstnance.

Rozhodnutí o financování a provádění dohod a nástrojů z nich vyplývajících výslovně stanoví, že Účetní dvůr a OLAF mohou v případě potřeby provádět kontroly na místě u příjemců finančních prostředků od agentury a u činitelů odpovědných za přidělování těchto prostředků.

8. PODROBNOSTI O ZDROJÍCH[76]

8.1. CÍLE NÁVRHU Z HLEDISKA JEJICH FINANčNÍ NÁROčNOSTI

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na jedno desetinné místo)

Rok 2010 | Rok 2011 | Rok 2012 | Rok 2013 | Rok n+4 | Rok n+5 |

Úředníci nebo dočasní zaměstnanci[82] (XX 01 01) | A*/AD | 6 | 7 | 4,5 | 3,5 |

B*, C*/AST | 4 | 5 | 2,5 | 1,5 |

Zaměstnanci financovaní[83] podle čl. XX 01 02 |

Ostatní zaměstnanci[84] financovaní podle čl. XX 01 04/05 |

CELKEM | 10 | 12 | 7 | 5 |

8.2.2. Popis úkolů, které vyplývají z akce

Přípravné činnosti související s pověřením agentury dlouhodobým provozním řízením SIS II, VIS a EURODAC, poté koordinace a sledování agentury Komisí.

8.2.3. Původ lidských zdrojů (statutární pracovní místa)

( Pracovní místa vyčleněná v současnosti na řízení programu, který má být nahrazen nebo prodloužen

( Pracovní místa předběžně vyčleněná v rámci procesu RSP / PNR na rok n

X Pracovní místa, o něž je třeba požádat v příštím procesu RSP / PNR

X Pracovní místa, jež mají být obsazena převedením stávajících zdrojů v rámci řídícího útvaru (interní přeobsazování)

( Pracovní místa požadovaná pro rok n, avšak neplánovaná v procesu RSP / PNR dotyčného roku

Potřeby lidských a administrativních zdrojů budou pokryty v rámci přídělů, které lze poskytnout pověřenému generálnímu ředitelství v rámci postupu pro roční příděly s ohledem na omezení rozpočtu.

Objem lidských zdrojů v agentuře (fáze zakládání a provozní fáze)

Níže uvedené informace jsou orientační. Budou upřesněny v pozdější fázi, jakmile budou známy konečné úkoly a potřeby agentury, co se týká lidských a administrativních zdrojů.

Rok | Zaměstnanci, kteří budou postupně přijímáni |

1. pololetí 2011 | 15 |

2. pololetí 2011 | 60 |

2012 | 40 |

2013 | 5 |

CELKEM | 120 |

Agentura bude řídit externí nábor.

Zaměstnanci agentury budou zahrnovat provozní a administrativní pracovníky v celkovém počtu 120 osob. Toto představuje odhad potřebných lidských zdrojů na základě aktualizovaných údajů z posouzení dopadů.

Odhadovaný počet 75 osob je nutný pro provozní řízení SIS II a VIS (včetně biometrické funkce). Dalších 45 osob bude přiděleno na provozní řízení EURODAC a veškeré správní úkoly agentury. Tento údaj přihlíží rovněž k povinnostem přiděleným agentuře s ohledem na sledování výzkumu, zavádění pilotních systémů na zvláštní a přesnou žádost Komise a pomoc poradním skupinám.

Popis úkolů, které vyplývají z akce (fáze zakládání a provozní fáze)

Zajištění provozního řízení SIS II, VIS, EURODAC, zajištění vzdělávání týkajícího se VIS a SIS II, včetně vzdělávání souvisejícího s výměnou doplňkových informací, sledování výzkumu a zavádění pilotních systémů na zvláštní a přesnou žádost Komise.

8.2.4. Další administrativní výdaje zahrnuté v referenční částce ( XX 01 04/05 – Výdaje na správu a řízení )

v milionech EUR (zaokrouhleno na jedno desetinné místo)

Rozpočtová linie (číslo a okruh) | Rok n | Rok n+1 | Rok n+2 | Rok n+3 | Rok n+4 | Rok n+5 a násl. | CELKEM |

Další technická a administrativní pomoc | Nepoužije se. | Nepoužije se. | Nepoužije se. | Nepoužije se. |

– interní (intra muros) | Nepoužije se. | Nepoužije se. | Nepoužije se. | Nepoužije se. |

– externí (extra muros) | Nepoužije se. | Nepoužije se. | Nepoužije se. | Nepoužije se. |

Technická a administrativní pomoc celkem |

8.2.5. Finanční náklady na lidské zdroje a související náklady nezahrnuté do referenční částky

v milionech EUR (zaokrouhleno na jedno desetinné místo)

Druh lidských zdrojů | Rok 2010 | Rok 2011 | Rok 2012 | Rok 2013 | Rok n+4 | Rok n+5 a násl. |

Úředníci nebo dočasní zaměstnanci (18 01 01) | 1,2 | 1,5 | 0,9 | 0,6 |

Zaměstnanci financovaní podle čl. XX 01 02 (pomocní pracovníci, přidělení národní odborníci, smluvní zaměstnanci atd.)[86] (upřesněte rozpočtovou linii) |

Náklady na lidské zdroje a související náklady celkem (NEZAHRNUTÉ do referenční částky) | 1,2 | 1,5 | 0,9 | 0,6 |

Jedná se o náklady na zaměstnance vyčleněné v Komisi na přípravu, hodnocení, kontrolu a koordinaci agentury.

Výpočet – Úředníci a dočasní zaměstnanci – průměrné roční náklady: 122 000 EUR / osoba

8.2.6. Výpočet – Další administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky v milionech EUR (zaokrouhleno na jedno desetinné místo) |

Rok 2010 | Rok 2011 | Rok 2012 | Rok 2013 | Rok n+5 | Rok n+6 a násl. | CELKEM |

18 01 02 11 01– Služební cesty | 0,3 | 0,3 | 0,3 | 0,3 | 1,2 |

XX 01 02 11 02 – Schůze a konference |

XX 01 02 11 03 – Výbory[87] |

XX 01 02 11 04 – Studie a konzultace |

XX 01 02 11 05 – Informační systémy |

2 Ostatní výdaje na řízení celkem (XX 01 02 11) |

3 Ostatní výdaje administrativního charakteru (upřesněte i s odkazem na rozpočtovou linii) |

Administrativní výdaje celkem, kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů (NEZAHRNUTÉ do referenční částky) | 0,3 | 0,3 | 0,3 | 0,3 | 1,2 |

Výpočet – Další administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky

Služební cesty zahrnují návštěvy členských států, které hostují systémy, a sídla agentury, včetně účasti na schůzích správní rady a poradních skupin.

Potřeby lidských a administrativních zdrojů budou pokryty v rámci přídělů, které lze poskytnout pověřenému generálnímu ředitelství v rámci postupu pro roční příděly s ohledem na omezení rozpočtu.

[1] Pracovní dokument útvarů Komise, průvodní dokument k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva, a návrh rozhodnutí Rady, kterým se agentuře zřízené nařízením XX svěřují úkoly týkající se provozního řízení SIS II a VIS v souladu s hlavou VI Smlouvy o EU, KOM(2009) 293 v konečném znění.

[2] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II), Úř. věst. L 381, 28.12.2006, s. 4.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1986/2006 ze dne 20. prosince 2006 o přístupu subjektů odpovědných za vydávání osvědčení o registraci vozidel v členských státech k Schengenskému informačnímu systému druhé generace (SIS II), Úř. věst. L 381, 28.12.2006, s. 1.

Rozhodnutí Rady 2007/533/SVV ze dne 12. června 2007 o zřízení, provozování a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II), Úř. věst. L 205, 7.8.2007, s. 63.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS), Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 60.

Rozhodnutí Rady 2008/633/SVV ze dne 23. června 2008 o konzultačním přístupu určených orgánů členských států a Europolu do Vízového informačního systému (VIS) pro účely prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a jiných závažných trestných činů, Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 129.

[3] Úmluva k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 19.

[4] Úř. věst. L 381, 28.12.2006, s. 4 a Úř. věst. L 205, 7.8.2007, s. 63.

[5] Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 60.

[6] Úř. věst. C 254, 19.8.1997, s. 1.

[7] Úř. věst. L 50, 25.2.2003, s. 1.

[8] Úř. věst. L 328, 13.12.2001, s. 4.

[9] Úř. věst. L 328, 13.12.2001, s. 1.

[10] Úř. věst. L 381, 28.12.2006, s. 4.

[11] Úř. věst. L 381, 28.12.2006, s. 1.

[12] Úř. věst. L 205, 7.8.2007, s. 63.

[13] Úř. věst. L 79, 20.3.2007, s. 20.

[14] Úř. věst. L 57, 1.3.2008, s. 1.

[15] Úř. věst. L 57, 1.3.2008, s. 14.

[16] Úř. věst. L 123, 8.5.2008, s. 1.

[17] Úř. věst. L 299, 8.11.2008, s. 1.

[18] Úř. věst. L 299, 8.11.2008, s. 43.

[19] Úř. věst. L 213, 15.6.2004, s. 5.

[20] Úř. věst. L 305, 4.11.2006, s. 13.

[21] Úř. věst. L 267, 27.9.2006, s. 41.

[22] Úř. věst. L 194, 23.7.2008, s. 3.

[23] Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 60.

[24] Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 129.

[25] Úř. věst. L 316, 15.12.2000, s. 1. Přepracované znění bylo předloženo Evropskému parlamentu a Radě KOM(2008) 825 v konečném znění.

[26] Úř. věst. L 62, 5.3.2002, s. 1.

[27] Posouzení možností dlouhodobého řízení Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II), Vízového informačního systému (VIS) a EURODAC a dalších rozsáhlých informačních systémů v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva, závěrečná zpráva, 15. října 2007, RAND Europe.

[28] Návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě, KOM(2009) 342 v konečném znění (přepracované znění)

[29] Dohoda mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o kritériích a mechanismech pro určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v Dánsku nebo jiném členském státě Evropské unie a o systému Eurodac pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy, Úř. věst. L 66, 8.3.2006. s. 38.

[30] Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

[31] Dohoda mezi Evropským společenstvím a Islandskou republikou a Norským královstvím o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo na Islandu nebo v Norsku, Úř. věst. L 93, 3.4.2001, s. 40–47.

[32] Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.

[33] Rozhodnutí Rady ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo ve Švýcarsku jménem Evropského společenství, Úř. věst. L 53, 27.2.20085, s.3.

[34] Úř. věst. L 83, 26.3.2008, s. 3.

[35] Protokol mezi Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo ve Švýcarsku, Úř. věst...

[36] Protokol mezi Evropským společenstvím, Švýcarskem a Lichtenštejnskem k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států, ve Švýcarsku nebo v Lichtenštejnsku Úř. věst…. a Protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Islandskou republikou a Norským královstvím o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo na Islandu nebo v Norsku (Úř. věst. L 57, 28.2.2006, s. 16).

[37] Úř. věst. …

[38]

[39] Úř. věst. …

[40] Stanovisko Evropského parlamentu ze dne xxx a rozhodnutí Rady ze dne xxx (dosud nezveřejněno v Úředním věstníku).

[41] Úř. věst. L 381, 28.12.2006, s. 4.

[42] Úř. věst. L 205, 7.8.2007, s. 63.

[43] Úř. věst. L 213, 15.6.2004, s. 5.

[44] Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 60.

[45] Úř. věst. L 316, 15.12.2000, s. 1.

[46] Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

[47] Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

[48] Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

[49] Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.

[50] Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

[51] Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.

[52] Úř. věst. L 66, 8.3.2006, s. 38.

[53] Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43.

[54] Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20.

[55] Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

[56] Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31.

[57] Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.

[58] Úř. věst. L 83, 26.3.2008, s. 3.

[59] Úř. věst. …

[60] Úř. věst. …

[61] Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385.

[62] Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

[63] Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

[64] Úř. věst. L 317, 3.12.2001, s. 1.

[65] Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

[66] Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.

[67] Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

[68] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II), Úř. věst. L 381, 28.12.2006, s. 4.

[69] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS), Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 60.

[70] Rozlišené prostředky.

[71] Výdaje, které nespadají pod kapitolu xx 01 příslušné hlavy xx.

[72] Výdaje v rámci článku xx 01 04 hlavy xx.

[73] Výdaje v rámci kapitoly xx 01 kromě článků xx 01 04 nebo xx 01 05.

[74] Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[75] V případě potřeby, např. potrvá-li akce déle než 6 let, je třeba doplnit další sloupce.

[76] Číselné údaje vycházejí v zásadě z posouzení dopadů.

[77] Náklady zahrnují: provozní náklady, náklady na energii, bezpečnostní kontroly, pojištění.

[78] Odhadované údaje, které budou vyžadovat úpravu.

[79] Tato položka je určena k uhrazení provozních výdajů včetně cestovného a diet a nákladů na tlumočení (2 schůze správní rady, 6 schůzí poradních skupin ročně).

[80] Překladatelskou práci bude zajišťovat především Překladatelské středisko pro instituce EU v Lucemburku.

[81] Tento údaj zahrnuje studie proveditelnosti a pilotní systémy, jež mají být provedeny podle článku 5 respektive 6 tohoto nařízení.

[82] Tyto náklady NEJSOU zahrnuty v referenční částce.

[83] Tyto náklady NEJSOU zahrnuty v referenční částce.

[84] Tyto náklady jsou zahrnuty do referenční částky.

[85] Měl by být uveden odkaz na konkrétní legislativní finanční výkaz dotyčné výkonné agentury.

[86] V této fázi nebyla zjištěna potřeba externích zaměstnanců (pomocní pracovníci, přidělení národní odborníci, smluvní zaměstnanci, atd.).

[87] Uveďte přesně druh výboru a skupinu, do níž náleží.